Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2004(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0283/2008

Předložené texty :

A6-0283/2008

Rozpravy :

PV 03/09/2008 - 17
CRE 03/09/2008 - 17

Hlasování :

PV 04/09/2008 - 7.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0407

Přijaté texty
PDF 325kWORD 86k
Čtvrtek, 4. září 2008 - Brusel
Obchod se službami
P6_TA(2008)0407A6-0283/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami (2008/2004(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS), která vstoupila v platnost v lednu roku 1995,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem "Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce" (KOM(2007)0183),

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním provádění dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0155),

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy CARIFORUM na straně druhé (KOM(2008)0156),

-   s ohledem své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2008 o strategii EU pro zajištění lepšího přístupu evropských společností na trh(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN)(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0283/2008),

A.   vzhledem k tomu, že EU je nejkonkurenceschopnější ekonomikou v oblasti obchodu se službami; vzhledem k tomu, že EU je s 28% podílem na celkovém světovém vývozu největším vývozcem a poskytovatelem služeb na světě, a má proto značný zájem na tom, aby se otevřely nové trhy zboží, služeb a investic,

B.   vzhledem k tomu, že v roce 2007 tvořilo odvětví služeb více než 75 % celkového HDP zemí EU25, vzhledem k tomu, že v Severní Americe tvořily služby ve stejném roce přibližně 78 %, v Africe 52 % a v Asii 60 % HDP;

C.   vzhledem k tomu, že obchod se službami tvoří v současnosti 25 % světového obchodu, avšak v tomto odvětví hospodářství existuje obrovský potenciál ke zvyšování tohoto podílu a dalšímu vytváření nových pracovních míst, vzhledem k tomu, že v tomto odvětví existuje obrovský potenciál a že v něm vzniká více pracovních míst než v ostatních hospodářských odvětvích,

D.   vzhledem k tomu, že rozvoj kvalitní zaměstnanosti jde ruku v ruce s růstem počtu pracovních míst; konstatuje, že právě v odvětví služeb vzniká nejvíce částečných pracovních úvazků a že je nutné, aby byla při rozvoji tohoto hospodářského odvětví zohledňována doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

E.   vzhledem k tomu, že nejúčinnějším rámcem pro dosažení spravedlivého a poctivého obchodu se zbožím a službami na celosvětové úrovni, jenž je založen na stanovení vhodných pravidel a zajištění jejich dodržování, zůstává systém mnohostranného obchodu, který probíhá v rámci Světové obchodní organizace (WTO); vzhledem k tomu, že úloha WTO s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu službami (GATS) musí zohledňovat odlišnou povahu odvětví služeb, které dost dobře neumožňuje kvantitativně měřit stupeň liberalizace nebo zbývající překážky obchodu,

F.   vzhledem k tomu, že mnohostranným rámcem pro regulaci obchodu se službami je a musí být dohoda GATS; vzhledem k tomu, že tato dohoda nezakazuje státům, a zejména EU, aby sjednávaly dvoustranné dohody, které mají rozsáhlejší listiny specifických závazků, avšak zároveň je třeba zohlednit skutečnost, že by tyto dvoustranné dohody mohly mít negativní dopad na pokrok a význam mnohostranného rámce,

G.   vzhledem k tomu, že efektivní infrastruktura služeb je předpokladem hospodářského úspěchu; vzhledem k tomu, že přístup ke službám světové kvality pomáhá vývozcům a výrobcům zboží a služeb z rozvojových zemí využívat svých konkurenčních výhod; vzhledem k tomu, že řadě rozvojových zemí se na základě zahraničních investic a znalostí také podařilo získat významnější postavení na mezinárodních trzích se službami; vzhledem k tomu, že liberalizace služeb se tak stala klíčovým prvkem mnoha rozvojových strategií,

H.   vzhledem k tomu, že omezování obchodu a překážky, které vznikají až za hranicemi, nejen že narušují obchod se zbožím, ale také významně ovlivňují obchod se službami a zadávání veřejných zakázek,

I.   vzhledem k tomu, že při otevírání trhu se službami by mělo být jasně rozlišováno mezi průmyslovými zeměmi a rozvojovými zeměmi a mezi jednotlivými rozvojovými zeměmi s cílem zohlednit jejich různý stupeň vývoje,

J.   vzhledem k tomu, že by některé rozvojové země, a zejména nejméně rozvinuté země, měly posílit své řízení a správu a vytvořit účinné struktury a infrastruktury pro pozdvihnutí obchodu a rozšíření trhu se službami,

K.   vzhledem k tomu, že je důležité, aby měl Parlament včas přístup ke znění jednotlivých pověření k jednání udělených Komisi,

Obecné poznámky

1.   konstatuje, že mezinárodní obchod usilující o rozvoj a o snižování chudoby musí také přispět k sociálnímu pokroku a kvalitní zaměstnanosti, že pravidla obchodování musí být v souladu se sociálními normami MOP, a že opatření k boji proti zneužívání na pracovišti v jakékoli podobě (zejména zákaz nucené práce a dětské práce), stejně jako respektování svobody odborového sdružování jsou předpokladem vyváženého obchodu v zájmu všech; znovu připomíná nutnost zabývat se vzájemnými vztahy mezi obchodem a sociálními otázkami;

2.   poukazuje na vysokou úroveň vnější konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb z EU; vyzývá Komisi, aby v rámci obchodních jednání usilovala o progresivní i reciproční otevření přístupu na trh se službami a o politiku větší transparentnosti a předvídatelnosti pravidel a předpisů, doplněnou přísnými pravidly a sankcemi pro boj proti korupci a monopolům, s cílem zajistit občanům a podnikatelům obou smluvních stran přístup k širšímu okruhu služeb;

3.   plně uznává stávající rozlišování mezi službami různé povahy, zejména potřebu rozlišovat mezi komerčními a nekomerčními službami; zdůrazňuje, že je nutné v souvislosti s otevřením trhu se službami obecného zájmu zavést diferencovaný přístup;

4.   připomíná, že Komise musí při sjednávání listin závazků zohledňovat zájmy jednotlivých členských států a rozvojových zemí, stejně jako hospodářské nerovnosti mezi kategoriemi občanů;

5.   zastává názor, že účinně fungující vnitřní trh se službami je důležitý pro konkurenceschopnost podniků EU v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje, že v tomto směru hraje důležitou roli včasné a správné provedení a uplatňování právních předpisů Společenství včetně směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu(10);

6.   poukazuje na skutečnost, že odvětví služeb může nabídnout mnohá řešení problémů v oblasti životního prostředí, a domnívá se, že tato řešení představují jeden z klíčových aspektů přidané hodnoty vývozu know-how z EU; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit význam odvětví služeb při vytváření politiky udržitelného rozvoje;

7.   vítá skutečnost, že Komise klade důraz na zajištění toho, aby pozitivní dopady globalizace pocítili spotřebitelé; zdůrazňuje, že ve spojení s vysokou mírou ochrany spotřebitele je spravedlivá hospodářská soutěž v oblasti služeb nezbytným předpokladem toho, aby měli spotřebitelé prospěch z liberalizovaného trhu EU;

8.   je přesvědčen, že služby hrají významnou úlohu v každém hospodářství, a domnívá se, že větší otevření přístupu na trh se službami, při kterém budou zohledněny různé hospodářské okolnosti, je proto důležité nejen pro rozvinuté země, ale také pro země rozvojové;

9.   zdůrazňuje, že požaduje-li Evropská unie deregulaci a liberalizaci služeb, je zapotřebí, aby zohlednila rozdílný stupeň rozvoje, a podtrhuje proto, že EU nemůže ani by neměla vnucovat ostatním zemím jeden univerzální model;

10.   domnívá se, že pro zajištění pozitivních výsledků musí být každá liberalizace nového odvětví služeb, zejména v rozvojových zemích: doprovázena novou regulací a mechanismy pro kontrolu a provádění, které umožní omezit negativní účinky na obyvatelstvo a životní prostředí, stejně jako zneužívání dominantního postavení nebo koncentrace, musí být zaváděna postupně a s podporou nezbytných doprovodných opatření;

11.   je si vědom skutečnosti, že by nově navrhovaná pravidla pro vnitrostátní regulaci byla vložena v podobě přílohy k dohodě GATS, což by vyžadovalo změnu dohody; žádá Komisi, aby Parlament informovala o postupech pracovní skupiny GATS pro vnitrostátní regulaci a aby jakékoli rozhodnutí o změně dohody GATS předložila Parlamentu postupem spolurozhodování;

12.   uznává svrchovanost států, a tedy jejich právo regulovat všechny oblasti služeb, zejména oblast veřejných služeb, bez ohledu na skutečnost, zda byly v rámci dohody GATS přijaty určité závazky, a to za předpokladu, že je tato regulace prováděna v souladu s článkem VI dohody GATS, který vnitrostátní regulaci upravuje; domnívá se, že trhy se službami potřebují pro své efektivní fungování jasná a právně jednoznačná pravidla;

13.   poznamenává, že lepší efektivita, které by mohlo být dosaženo otevřením trhů konkurenci mezi poskytovateli služeb, pokud by bylo doprovázeno regulačními opatřeními na vnitrostátní úrovni, by mohla umožnit méně rozvinutým zemím zajišťovat pro své občany větší rozsah služeb; zdůrazňuje význam všeobecně dostupných a udržitelných služeb vysoké kvality za přijatelné ceny;

14.   podtrhuje, že je zapotřebí stanovit pravidla a normy, kterými se liberalizace bude řídit; vybízí k odpovídajícímu a objektivnímu dodržování norem v oblasti ochrany životního prostředí a kvality, aniž by tím byly vytvářeny zbytečné překážky pro obchod;

15.   vítá skutečnost, že Komise zpřístupnila veřejnosti soubor nabídek, které Společenství činí v rámci stávajících jednání na základě dohody GATS; domnívá se však, že by měla aktuální vývoj podrobněji projednávat s Parlamentem a příslušnými parlamentními výbory;

16.   poukazuje na to, že obchod se službami je ve velké míře předáváním odborných znalostí mezi zeměmi, a že je proto volný obchod v oblasti služeb významnou součástí jakékoli rozvojové strategie, neboť umožňuje rozsáhlý, rychlý a účinný převod know-how;

17.   uznává, že k určitým problémům ohledně poctivosti a transparentnosti při poskytování služeb v některých rozvojových zemích dochází často za spoluúčasti podniků z rozvinutých zemí;

18.   požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled odvětví specifických služeb, jako jsou služby v oblasti softwaru, filmu, logistiky a finanční služby, které hrají zásadní úlohu v některých rozvojových zemích a které jsou poskytovány a šířeny celosvětově; dále požaduje, aby Komise provedla podrobný rozbor dopadů výše uvedeného na evropský trh se službami;

19.   požaduje, aby Komise předložila podrobný přehled služeb získávání významných údajů ("data mining"), které jsou poskytovány na celosvětové úrovni; dále požaduje, aby Komise předložila podrobné informace o umístění, provozovatelích, rozsahu a kvalitě služeb v této oblasti;

Kolo jednání o rozvoji z Dohá a dohoda GATS

20.   připomíná článek XIX dohody GATS, který stanoví, že členové zahájí nejpozději do pěti let od data vstupu dohody o WTO v platnost pravidelně se opakující kola jednání s cílem postupně dosáhnout vyšší míry liberalizace; připomíná, že taková jednání probíhají podle zásady jednotného závazku, a proto musí být vyvážená se zájmy navrženými v jiných oblastech jednání;

21.   připomíná, že zásady zakotvené v dohodě GATS nezakazují privatizaci ani deregulaci; podtrhuje proto, že každý stát může liberalizovat jakékoli odvětví služeb; zdůrazňuje, že vázané závazky každého člena WTO v oblasti obchodu se službami jsou uvedeny v listinách specifických závazků přijatých podle dohody GATS a že každý člen může otevřít svůj trh nad rámec těchto svých závazků za předpokladu, že dodrží doložku nejvyšších výhod či ustanovení článku V v příloze II dohody GATS;

22.   připomíná, že kolo jednání o rozvoji z Dohá musí být zaměřeno na rozvoj, a že tedy jednání o obchodu se službami musí sloužit jednak zájmům EU a jednak přispět k hospodářskému rozvoji nejchudších zemí;

23.   zdůrazňuje nutnost ponechat rozvojovým zemím politický prostor, pokud jde o míru vzájemnosti při otevírání obchodu, tedy umožnit jim samostatně rozhodovat o hloubce a tempu liberalizace;

24.   bere na vědomí žádost o zlepšení nabídek v kategorii 4, kterou adresovaly rozvojové země především EU a USA; domnívá se, že je nezbytné nalézt správnou rovnováhu, která by uspokojila obě strany; vyzývá Komisi, aby jej informovala o veškerých změnách v porovnání s původními požadavky;

Dvoustranné a regionální dohody

25.   vyzývá k tomu, aby byly ve dvoustranných a regionálních obchodních dohodách, o jejichž uzavření se v současné době jedná, přijaty jednoznačné a ambiciózní závazky; zdůrazňuje význam začlenění ustanovení o lidských právech a sociálních norem do těchto obchodních dohod;

26.   bere na vědomí výsledky dosažené ve vztahu k dohodě o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT (CARIFORUM); je přesvědčen, že obchod se službami je nástrojem rozvoje, pokud jsou zavedena důsledná a transparentní vnitrostátní pravidla, která poskytování služeb upravují; požaduje, aby byly pro všechny zajištěny všeobecné, dostupné a udržitelné služby vysoké kvality za přijatelné ceny;

27.   bere na vědomí, že kapitola o investicích dohody o hospodářském partnerství s Karibským fórem států AKT CARIFORUM zaručuje zahraničním investorům jejich očekávaný přínos jako výsledek závazků, které podle této dohody přijali;

28.   podporuje konkrétně ujednání o kategorii 4 obsažená v dohodě EU-CARIFORUM; domnívá se, že tak lze zamezit odlivu mozků;

29.   domnívá se s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a sdružením ASEAN, že aspekty této dohody, které ovlivňují zadávání veřejných zakázek, investice a služby, by měly zohledňovat rozdílný stupeň rozvoje členů sdružení ASEAN a respektovat právo všech účastníků na regulaci veřejných služeb, zejména těch, které se týkají zajišťování základních potřeb, což by však nemělo bránit tomu, aby tam, kde stát není schopen služby požadované občany poskytovat, vyplnily mezeru soukromé firmy;

30.   v souvislosti s jednáním o dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou si je vědom toho, že se zahraniční společnosti potýkají s obtížemi při přístupu na korejský trh se službami, včetně odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, zpravodajských agentur a právního poradenství; naléhá na Komisi, aby při řešení tohoto problému v rámci jednání o dohodě o volném obchodu zohlednila obavy rostoucí také v EU, týkající se ke krizi náchylných účinků bankovnictví a pojišťovnictví, jejichž rychlá liberalizace nebyla doprovázena důslednou a transparentní vnitrostátní regulací;

31.   s ohledem na jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií zdůrazňuje význam partnerství EU s Indií a potřebu dosáhnout ambiciózní dohody se zásadními a rozsáhlými závazky a s co nejmenším omezením přístupu na indický trh pro všechny formy dodávek; zdůrazňuje, že by liberalizace obchodu se službami měla dosáhnout nejméně 90 %, a to jak v pokrytí odvětví, tak v objemu obchodu, což je v souladu s článkem V dohody GATS; zdůrazňuje, že omezení jsou zvláště naléhavá, pokud jde o finanční služby, cenné papíry, účetnictví, telekomunikace, distribuci, poštovní a kurýrní služby a právní služby;

32.   vyjadřuje znepokojení nad jednáním o dohodě o volném obchodu EU-Rada pro spolupráci v Golfském zálivu, pokud jde o míru transparentnosti a odpovědnosti v odvětví finančních služeb, a zejména v oblasti investic státních investičních fondů;

Otázky týkající se jednotlivých odvětví

33.   konstatuje, že žádný z členů WTO dosud nepřijal žádné závazky pro odvětví distribuce vody; zdůrazňuje, že pokud bude takový závazek přijat, nezbavuje to příslušný stát možnosti stanovit úroveň jakosti, bezpečnosti, cen nebo jiné cíle v rámci dané politiky podle svého uvážení, přičemž stejná pravidla by platila pro zahraniční i domácí dodavatele;

34.   zdůrazňuje význam kulturních služeb, jako je audiovizuální, hudební a vydavatelský průmysl, jak pro průmyslová odvětví EU, tak pro naše obchodní partnery; vyzývá Komisi, aby proto zajistila náležitou vyváženost obchodu s kulturními službami a respektování ochrany práv duševního vlastnictví;

35.   zdůrazňuje, že konkrétně cestovní ruch představuje významnou součást hospodářství řady rozvojových zemí; domnívá se proto, že má zásadní význam podpora ze strany EU prostřednictvím rozvojové spolupráce a technické pomoci;

36.   je přesvědčen, že na základě zavedených důsledných a transparentních vnitrostátních předpisů by opatrné a postupné otevření trhu s finančními službami v rozvojových zemích mohlo umožnit občanům a podnikatelům přístup k prostředkům pro vytváření pracovních míst a zmírňování chudoby v regionu, neboť by se již nemuseli spoléhat na státní monopol či instituce;

37.   zastává názor, že v zájmu zvýšení své vnější konkurenceschopnosti musí EU v rámci své obchodní politiky přijmout opatření, která by posílila bezpečnost elektronických transakcí a obchod a zlepšila ochranu údajů;

38.   konstatuje, že služby, zejména finanční, mají dopad na mnoho oblastí působnosti, a zdůrazňuje, že toto usnesení je zaměřeno na obchod se službami, tj. na dosažení přístupu na trhy dobrovolným otevíráním těchto trhů prostřednictvím vyjednávání založeného na předkládání požadavků a nabídek; navrhuje, aby byly oblasti, jako je finanční dohled, regulace a další otázky týkající se různých aspektů finančních služeb, projednávány v rámci vhodného fóra;

39.   rozhodně podporuje názor Komise, že přístup na trhy a volný obchod se službami jsou klíčovým prvkem lisabonské agendy pro růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že otevřené trhy, společně s vyváženým a regulovaným volným obchodem se službami, budou výhodné pro všechny zúčastněné země a regiony;

40.   konstatuje, že společnosti v EU jsou stále aktivnější na mezinárodní úrovni, že hybnou silou celosvětového hospodářského růstu jsou do značné míry třetí země a že by proto lepší přístup na trhy přispěl k posílení konkurenceschopnosti EU;

41.   domnívá se, že obchod se službami je nezbytným doplňkem obchodu se zbožím, ale že by tyto dvě oblasti měly být považovány za vzájemně oddělené;

42.   domnívá se, že se ekonomika služeb stala z kvantitativního hlediska nejvýznamnějším hospodářským odvětvím ekonomik OECD a že vzhledem k tomu, že služby zajišťují klíčové bezprostřední vstupy, zejména ve vzájemně stále propojenějším globalizovaném světě, zvýší intenzivnější obchod a lepší dostupnost služeb hospodářský růst a přispěje k rozšíření a rozvoji podnikání, čímž se zlepší výkon ostatních průmyslových odvětví;

43.   uznává, že v oblasti služeb představuje úsilí o přístup na trhy v rámci probíhajících jednání o rozvojovém programu WTO z Dohá náročný proces; vyzývá Komisi, aby usilovala o vyvážený soubor opatření s ambiciózní nabídkou v oblasti služeb, zejména finančních, v níž mají subjekty EU konkurenceschopné odborné znalosti a vysoký potenciál růstu; poznamenává, že je nutné dodržovat pravidla a normy, aby nevznikaly necelní překážky, které mohou být v oblasti služeb citlivé;

44.   vyzývá Komisi, aby při obchodních jednáních plně zohledňovala existenci služeb obecného zájmu a možný dopad otevření trhů na jejich organizaci;

45.   poznamenává, že pokud jde o finanční služby, má EU jeden z nejotevřenějších trhů na světě, avšak zdůrazňuje, že EU musí při jednáních, jež se týkají obchodu se službami, postupovat ofenzivněji a vyváženěji a podpořit zásady otevřenosti, rozvoje a reciprocity;

46.   zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány finančních služeb držely krok se všemi aspekty vývoje na evropském i celosvětovém trhu finančních služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily evropské regulační rámce a zintenzivnily dialog o regulaci mezi EU a jejími obchodními partnery s cílem omezit překážky, které obchodu stojí v cestě;

47.   vyzývá Komisi, aby se zabývala "offshorovými" praktikami třetích zemí, jež oboustranně přínosné otevírání trhů ohrožují;

48.   vyzývá členské státy, aby se společně s Komisí zasazovaly o integrovanější a soudržnější obchodní politiku, především v oblasti investic; poukazuje na to, že členské státy by neměly zveličovat rizika zahraničních investic, ale usilovat o účinnou otevřenost svých ekonomik a o společný přístup v rámci státních investičních fondů; bere na vědomí nutnost vyhodnotit otázky, jako je zabezpečení dodávek, především pokud jde o zahraniční investice státem vlastněných subjektů do energetiky; připomíná, že takové hodnocení nelze použít jako ochranářské opatření;

49.   upozorňuje Komisi, že vzhledem k absenci reciprocity v dohodě WTO o veřejných zakázkách existují možná rizika, pokud jde o dodržování pravidel hospodářské soutěže v EU;

50.   vyzývá Komisi, aby důsledněji bojovala proti padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu, a to mimo jiné podporou lepší spolupráce vnitrostátních správních orgánů a posilováním prostředků sledování a vyhodnocování padělání; žádá dále Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila návrh s cílem poskytnout Společenství a jeho členským státům kvalitativní a statistické údaje na evropské úrovni o padělání, zejména padělání prostřednictvím internetu;

51.   je zajedno s Komisí, pokud jde o její silnou podporu mnohostranných obchodních jednání, avšak poznamenává, že v oblasti obchodu se službami, zejména finančními, mohou být k dosažení přístupu na trhy vhodnější dohody o volném obchodu; domnívá se, že když mají být finalizovány plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, mohly by zahrnovat nejen zboží, ale také služby, ale pouze pokud si to tyto země přejí;

52.   zdůrazňuje, že účinný přístup na trhy v oblasti finančních služeb vytváří lepší příležitosti pro hospodářskou soutěž, transparentnost a diverzifikaci; připomíná, že by účinný přístup na trhy mohl zejména v nových ekonomikách vést k výraznějšímu rozvoji místních finančních trhů, což by prospělo podnikům, které se zde chtějí usadit, a zajistit spotřebitelům širší výběr a kvalitnější výrobky;

53.   s vědomím nedostatečné finanční, správní a institucionální kapacity zemí AKT vyzývá Komisi, aby při vyjednávání a provádění obchodních dohod se zeměmi, které jsou považovány za daňové ráje, zajistila dodržování mezinárodně schválených norem pro regulaci a dohled na poli finančních služeb;

54.   domnívá se, že v rozvojových zemích je pro zapojení jednotlivců do základních hospodářských činností nezbytný především přístup k finančním službám (mikroúvěry, přístup k bankovním účtům a základním bankovním službám, hypotéky, leasing a faktoring, pojištění, penze a místní a mezinárodní převody), a žádá proto Komisi, aby přístup na trhy s finančními službami v rozvojových zemích více podporovala a aby vybízela ke zdravé obezřetné regulaci, k rozvoji konkurenčních trhů a vzdělávání v oblasti finančních služeb.

o
o   o

55.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Světové obchodní organizaci a jejím členským zemím.

(1) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0053.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0629.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0195.
(5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155.
(6) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182.
(7) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235.
(8) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103.
(9) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400.
(10) Úř. věst. L 376, 29.12.2006, s. 36.

Právní upozornění - Ochrana soukromí