Evropský parlament,

-   s ohledem na prohlášení, jež po státním převratu v Mauretánii učinili předseda Evropského parlamentu, předsednictví Rady jménem Evropské unie, Vysoký zástupce pro SZBP, Evropská komise, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, Africká unie (AU), Hospodářské společenství států západní Afriky a Mezinárodní organizace frankofonních zemí,

-   s ohledem na druhou návštěvu Mauretánie, kterou po státním převratu vykonal zvláštní zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů pro západní Afriku pan Saíd Džínít,

-   s ohledem na ustavující akt AU, v němž se odsuzují jakékoli pokusy o převzetí moci silou,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 6. srpna 2008 došlo v Mauretánii ke státnímu převratu, při němž byl mauretánský prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi zbaven moci skupinou vysokých generálů, které předtím téhož dne odvolal z funkce,

B.   vzhledem k tomu, že parlamentní volby v listopadu a v prosinci 2006, volby do Senátu v lednu 2007 a volbu prezidenta Sídí Muhammada Ulda Šajcha Abdalláhiho v březnu 2007, uznali jako spravedlivé a transparentní zahraniční pozorovatelé, včetně pozorovatelů z Evropské unie, a zejména z mise ke sledování průběhu voleb vyslané Evropským parlamentem, jenž se tím stal garantem legality těchto voleb,

C.   vzhledem k tomu, že více než dvě třetiny poslanců mauretánského parlamentu podepsalo prohlášení, v němž vyjádřilo podporu vůdci převratu Muhammadu Uldu Abdel Azízovi a ostatním generálům, že v červnu 2008 zákonodárné shromáždění vyhlásilo nedůvěru vládě a naléhavě vyzvalo prezidenta Abdlláhiho k jmenování nové vlády, že 49 poslanců opustilo parlament poté, co prezident Abdalláhi jmenoval 12 ministrů z řad těch, kteří byli ve funkci za velmi neoblíbeného předchozího režimu;

D.   vzhledem k tomu, že rozhodnutí týkající se politické, hospodářské a sociální budoucnosti Mauretánie přísluší pouze voleným zástupcům lidu a že demokracie znamená rovnováhu pravomocí mezi mocí výkonnou a zákonodárnou, přičemž obě jsou založeny na legitimitě voleb,

E.   vzhledem k tomu, že ke státnímu převratu dochází za neuspokojivých hospodářských a sociálních podmínek a že rozvoj je nejlepší zárukou úspěchu demokracie,

F.   uznávaje pokroky uskutečněné při návratu uprchlíků do země a při přijímání zákona, kterým se trestá otroctví v zemi,

G.   vzhledem k podpoře, kterou Unie věnuje na přechod k demokracii a k podpůrnému programu ve výši 156 000 000 EUR na období 2008 až 2013 v rámci 10. Evropského rozvojového fondu, který doplňuje pomoc a podporu ve výši 335 000 000 EUR poskytnutou od roku 1985 až do současnosti,

H.   vzhledem k tomu, že Světová banka pozastavila pomoc Mauretánii ve výši 175 000 000 USD a že pozastavení těchto plateb postihne na 17 vnitrostátních projektů v Mauretánii a její účast na regionálních projektech Světové banky, zejména projektů na podporu rozvoje venkova, zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury a výstavby silnic,

I.   vzhledem k tomu, že demokratická Mauretánie by představovala stabilní bod ve velmi nestabilní podoblasti, kde na jedné straně na severovýchodní hranici s Alžírskem a s Mali působí GSPC (Salafistická skupina pro kázání a boj), měnící se v Al-Kájdu ve velkém islámském Maghrebu, a na druhé straně doutná povstání Tuaregů,

J.   vzhledem k tomu, že "ústavní nařízení", jímž junta stanoví své pravomoci a jež jí umožňuje vládnout pomocí dekretů, nemá žádný právní základ,

1.   odsuzuje vojenský převrat, k němuž přistoupili mauretánští generálové a který je již druhým převratem v této zemi za poslední tři roky, neboť porušuje ústavnost a demokratické a mezinárodně uznané výsledky voleb; lituje tohoto návratu zpět s ohledem na významné pokroky, jež byly v Mauretánii v uplynulých několika letech dosaženy při rozvíjení demokracie a právního státu; vyzývá k tomu, aby bylo současné politické napětí v Mauretánii vyřešeno v institucionálním rámci zřízeném po přechodu k demokracii a k ústavnímu pořádku, a aby byl co nejdříve obnoven ústavní pořádek a civilní vláda;

2.   žádá, aby byl prezident Sídí Muhammad Uld Šajch Abdalláhi neprodleně propuštěn, stejně jako první ministr Jahjá Uld Ahmad al-Wáqif a ostatní členové vlády, kteří jsou stále drženi v hlídaných místech pobytu v různých místech země,

3.   žádá plné respektování ústavních pravomocí prezidenta a parlamentu Mauretánie, což předpokládá, že mechanismy soužití mezi prezidentem a parlamentem a rovnováha mezi výkonnou a zákonodárnou mocí se upraví v souladu s ústavou, přičemž změny ústavy zaměřené na zabezpečení větší stability se mohou provádět pouze v souladu s jejími ustanoveními a po široké diskusi, do které se zapojí všechny politické síly,

4.   domnívá se, že potřebné ústavní postupy a formy pro ukončení krize musí stanovit přímá a upřímná diskuse mezi hlavními politickými silami,

5.   vítá návrat uprchlíků, přijetí zákona, který staví mimo zákon otroctví a návrh zákona na liberalizaci sdělovacích prostředků, lituje však, že nedošlo k demokratickému vyrovnání se s nehumánními postupy a násilím páchaným v roce 1990 na mauretánské černošské komunitě, i když se prezident zavázal zřídit vyšetřovací komisi,

6.   žádá, aby uprchlíci, kteří se vrátili do Mauretánie, znovu nabyli svých práv a aby jim byl vrácen majetek, o který byli připraveni,

7.   žádá, aby se mauretánský lid, který je už i tak velmi postižen ekonomickými a potravinovými krizemi, nestal rukojmím současné krize a žádá Komisi, aby zřídila příslušné projekty podpory občanské společnosti v této zemi v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva,

8.   bere na vědomí vyhlášení nových prezidentských voleb vojenskou juntou, ale lituje, že na rozdíl od junty, která byla u moci od roku 2005 do roku 2007, nepřijala současná junta žádný závazek zachovávat při volbách neutralitu; žádá vojenské síly, které jsou u moci, aby bezodkladně přijaly harmonogram pro obnovení demokratických institucí ve spolupráci se všemi politickými silami,

9.   podporuje úsilí AU ve prospěch řešení krize cestou rozumu,

10.   žádá Komisi, aby zahájila politický dialog v souladu s článkem 8 Dohody o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských zemí na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsané v Cotonou dne 23. června 2000(1), ve znění sjednaném v Lucemburku dne 24. června 2005 (Dohoda z z Cotonou) s cílem obnovit ústavní řád a dále aby informovala Parlament o výsledcích tohoto dialogu; pokud by to nevedlo k úspěchu, vyzývá k opětovnému obnovení používání článku 96 Dohody z Cotonou, které by mohlo vést ke zmražení pomoci, kromě potravinové a humanitární pomoci,

11.   naléhavě vyzývá předsednictví Rady, aby pokračovalo ve sledování politické situace v této zemi, úzce spolupracovalo s Africkou unií a aby zajistilo bezpečnost státních příslušníků Unie;

12.   žádá co nejrychlejší vyslání parlamentní delegace, která by se setkala se svými protějšky a navrhla by pomoc k vyřešení krize,

13.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států a také orgánům Africké unie, Hospodářskému společenství západoafrických států, Mezinárodní organizaci frankofonních zemí a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.