Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o návrhu nařízení Rady o uzavření dohody ve formě výměny dopisů o změnách Protokolu, kterým se na období od 18. ledna 2005 do 17. ledna 2011 stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle dohody mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou (KOM(2007)0664 – C6-0430/2007 – 2007/0232(CNS))

P6_TA(2008)0187 A6-0085/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2007)0664),

-   s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0430/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro rozpočet a Výboru pro rozvoj (A6-0085/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh nařízení Rady a schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Seychelské republiky.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Ve zmíněném Protokolu se sice v kapitole VIII o přístavních zařízeních uvádí: "Seychelské orgány po dohodě s majiteli plavidel stanoví podmínky pro užívání přístavních zařízení", avšak doposud nebylo vyhověno požadavkům našeho odvětví rybolovu týkajícím se zlepšení přístavní infrastruktury. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)  Aby se politika v odvětví rybolovu v Seychelské republice mohla skutečně realizovat, je nutno zlepšit a modernizovat přístavní infrastruktury, které jsou dnes téměř zcela přetížené, a také zohlednit možnost zrušit zvláštní poplatek za vykládku tuňáků, který v žádném jiném přístavu na světě neexistuje. Pozměňovací návrh 3 Čl. 3 – odst. 1 a (nový) Komise každoročně vyhodnotí, zda členské státy, jejichž plavidla jsou provozována podle zmíněného Protokolu k dohodě, splňují povinnost vykazování; pokud tomu tak není, Komise zamítne jejich žádost o licenci k rybolovu pro následující rok. Pozměňovací návrh 4 Článek 3 a (nový) Článek 3a Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích víceletého odvětvového programu podle článku 7 Protokolu a o tom, zda-li členské státy splňují povinnost vykazování. Pozměňovací návrh 5 Článek 3 b (nový) Článek 3b Před skončením platnosti současného Protokolu nebo zahájením jednání o jeho případném nahrazení jinou verzí předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě jeho hodnocení ex post, jež bude zahrnovat analýzu nákladů a přínosů.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Portugalsko opravňuje, aby uplatňovalo sníženou sazbu spotřební daně na pivo vyráběné místně v autonomní oblasti Madeira (KOM(2007)0772 – C6-0012/2008 – 2007/0273(CNS))

P6_TA(2008)0188 A6-0146/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0772),

-   s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0012/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0146/2008),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o uzavření interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (C6-0009/2008 (2008/2002(ACI))

P6_TA(2008)0189 A6-0107/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na dopis předsedy EP ze dne 27. března 2008, v němž byla předána informace o interinstitucionální dohodě, kterou Konference předsedů schválila dne 12. prosince 2007,

-   s ohledem na článek 202 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(1),

-   s ohledem na návrh dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (dále jen "dohoda"),

-   s ohledem na článek 81 a čl. 120 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0107/2008),

A.   vzhledem k tomu, že některá ustanovení dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(2) ("dohoda z roku 2000") bohužel nebyla Komisí brána v úvahu, například ustanovení, že "Parlamentu jsou různé dokumenty týkající se projednávání ve výborech předkládány ve stejnou dobu a za stejných podmínek jako členům daného výboru", je natolik pomíjeno, že tyto dokumenty jsou téměř vždy zasílány Parlamentu příliš pozdě a rozhodně ne ve stejnou dobu jako členům výboru,

B.   vzhledem k tomu, že postupy pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES byly a stále jsou, s výjimkou postupů pro nový regulativní postup s kontrolou, velmi neuspokojivé, mj. kvůli způsobu fungování databáze postupů pro projednávání ve výborech; vzhledem k tomu, že dokumenty jsou často zasílány po částech a bez jasného vysvětlení jejich významu, někdy s nesprávnými záhlavími, např. návrhy prováděcích opatření, o nichž dosud nebylo hlasováno ve výboru, jsou zaslány se záhlavím "právo kontroly", zatímco by v záhlaví mělo být "právo na informace"; tato skutečnost vede k tomu, že není jasné, které lhůty se uplatní,

C.   vzhledem k tomu, že tento problém ve skutečnosti ještě více omezuje již tak velmi malou kontrolu Parlamentu, pokud jde o záležitosti spojené s postupem projednávání ve výboru,

D.   vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla vytvořit elektronický rejstřík zahrnující veškeré dokumenty předané Parlamentu, k nimž má mít Parlament přímý přístup, a tento rejstřík umožní jasnou identifikaci dokumentů, na které se vztahuje stejný postup, obsahuje údaje o dosažené fázi postupu a časový plán, dále jasné rozlišení mezi navrhovanými opatřeními, které Parlament obdržel, a konečným návrhem na základě stanoviska výboru, v němž bude jasně označena jakákoli změna ve srovnání s dokumenty, které již byly Parlamentu předány,

E.   vzhledem k tomu, že dohoda má velký praktický význam nejen pro nový regulativní postup s kontrolou, ale i pro všechny postupy projednávání ve výborech; vzhledem k tomu, že dohoda může sloužit jako precedens pro budoucí interinstitucionální dohody s podobnými cíli,

F.   vzhledem k tomu, že ačkoli má dohoda platit pro krátké přechodné období, zkušenost získaná během tohoto přechodného období by mohla být velmi poučná, a vzhledem k tomu, že jejím cílem je zajistit, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost každý postup projednávání ve výboru v rámci tří orgánů fungoval uspokojivým způsobem,

1.   zdůrazňuje, že v příslušných případech je odkaz na regulativní postup s kontrolou povinný pro všechny tři instituce a nelze o něm smlouvat nebo vyjednávat; vyzývá Radu, Komisi a všechny parlamentní výbory, aby v budoucích legislativních postupech tyto okolnosti náležitě zohledňovaly;

2.   připomíná, že regulativní postup s kontrolou je třeba použít pro všechna opatření obecného významu, jež mají za účel změnu jiných než podstatných prvků základních aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy, mimo jiné zrušením některých těchto prvků nebo doplněním aktu o nové jiné než podstatné prvky;

3.   vyzývá Radu a Komisi, aby v případech, kdy nemusí být jasné, zda se má použít nový regulativní postup s kontrolou, nebo jiný postup rozhodování ve výborech, použily nový regulativní postup s kontrolou;

4.   zdůrazňuje, že jediným cílem nového regulativního postupu s kontrolou je posílit právo kontroly Parlamentu a že tento postup v žádném případě nemění rozsah prováděcích pravomocí, které mohou být svěřeny Komisi;

5.   zastává názor, že dohoda představuje krok správným směrem, pokud jde o práva a pravomoci Parlamentu s ohledem na delegované právní předpisy;

6.   vítá skutečnost, že dohoda přesněji formuluje povinnost Komise informovat Parlament podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES, a sice stanovením, že Parlament musí být informován o postupech výborů v souladu s opatřeními, která zajistí průhlednost systému předávání a identifikaci předávaných informací a různých fází postupu;

7.   očekává, že Komise bude plně dodržovat všechna ustanovení dohody, což se bohužel neděje v případě dohody z roku 2000;

8.   vyzývá k tomu, aby stručné zápisy měly trvale vysokou úroveň a aby k nim byly připojeny seznamy přítomných, na nichž budou uvedena přinejmenším jména osob, které se dané schůze zúčastnily, jejich příslušnost a emailové adresy;

9.   zdůrazňuje, že účinný provoz nového rejstříku bude rozhodujícím prvkem, pokud jde o úplné a uspokojivé provádění dohody, a proto netrpělivě očekává jeho zavedení do praxe; doporučuje, aby po přechodném období Parlament a Komise posoudily nový rejstřík a napravily jakékoli praktické problémy a chyby, které se mohou vyskytnout; doporučuje, aby Parlament zpočátku získával informace o fungování rejstříku od dotčených stran;

10.   jednoznačně vítá nová ustanovení, podle nichž má rejstřík jasně rozlišit význam všech přijatých dokumentů týkajících se postupu projednávání ve výborech, jakoukoli možnou souvislost s jinými dokumenty, které již byly postoupeny, a jakékoli změny, které byly učiněny;

11.   vyzývá v této souvislosti Komisi, aby změnila své vnitřní postupy s cílem zajistit rozlišování návrhů opatření, které je třeba zaslat Parlamentu ve stejnou dobu jako příslušnému výboru na základě práva Parlamentu na informace, od návrhů opatření, které je třeba Parlamentu zaslat, aby mohl uplatňovat své právo kontroly;

12.   vítá zavedení "systému včasné kontroly", který Parlament informuje, jakmile je zřejmé, že výboru bude předložen naléhavý návrh prováděcích opatření, trvá však na tom, že tento systém nesmí být zneužíván k tomu, aby se z nenaléhavých záležitostí činily záležitosti naléhavé, protože kratší lhůty mohou platit pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech;

13.   zdůrazňuje, že k tomu, aby Parlament mohl na základě dostatečných informací uplatňovat své právo kontroly, musí mu být pravidelně poskytována základní dokumentace, která vysvětluje, proč Komise navrhuje určitá opatření; vítá ochotu Komise napomáhat Parlamentu v zájmu zajištění plné spolupráce v případě projednávání zvláštních prováděcích opatření, a vyzývá proto Komisi, aby Parlamentu na základě jeho žádosti předkládala veškeré podklady týkající se návrhu prováděcích opatření;

14.   nesdílí názor Komise, že návrhy prováděcích opatření předkládané Parlamentu nemají být zveřejňovány až do doby, kdy se o nich hlasuje ve výborech, a trvá na svém právu konzultovat veškerá navrhovaná opatření libovolným způsobem; vyzývá Komisi, aby svůj názor přehodnotila a zveřejňovala všechny návrhy prováděcích opatření, jakmile jsou formálně předloženy;

15.   schvaluje uzavření dohody a očekává, že dohoda bude po schválení bezodkladně plně prováděna;

16.   rozhodl připojit dohodu ke svému jednacímu řádu, a nahradit tak jeho přílohu XII;

17.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a jeho přílohu pro informaci Radě, Komisi a parlamentům členských států.

PŘÍLOHA

EVROPSKÝ PARLAMENT

KOMISE

DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM A KOMISÍ

o postupech pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi, ve znění rozhodnutí 2006/512/ES

Informování Evropského parlamentu

1.  Podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES(3) má Komise pravidelně informovat Evropský parlament o činnosti výborů(4) v souladu s opatřeními, která zajistí průhlednost a účinnost systému předávání a identifikaci předávaných informací a různých stádií postupu. Z tohoto důvodu jsou mu za stejných podmínek a ve stejnou dobu jako členům výborů předkládány návrhy programů jednání schůzí výborů, návrh opatření prováděcích aktů předkládané těmto výborům podle základních aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy, výsledky hlasování, stručné zápisy ze schůzí a seznamy orgánů, ke kterým náleží osoby určené členskými státy, aby je zastupovaly.

Rejstřík

2.  Komise vytvoří rejstřík zahrnující veškeré dokumenty předané Evropskému parlamentu(5). Evropský parlament má k tomuto rejstříku přímý přístup. V souladu se čl. 7 odst. 5 rozhodnutí 1999/468/ES se odkazy na všechny dokumenty předané Evropskému parlamentu zveřejní.

3.  V souladu se závazky, které přijala Komise ve svém prohlášení k čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES(6), a jakmile budou splněny příslušné technické předpoklady, rejstřík uvedený v bodu 2 umožní zejména:

4.  Pokud Evropský parlament a Komise usoudí po skončení přechodného období, které začíná okamžikem vstupu této dohody v platnost, že systém je funkční a uspokojující, předávají se dokumenty Evropskému parlamentu prostřednictvím elektronického oznámení s odkazem na rejstřík uvedený v bodu 2. Uvedené rozhodnutí se přijme na základě výměny dopisů mezi předsedy obou orgánů. Během přechodného období se dokumenty Evropskému parlamentu předávají jako příloha elektronické pošty.

5.  Komise dále souhlasí s tím, že – pro informaci a na žádost příslušného parlamentního výboru – předá Evropskému parlamentu určité návrhy opatření provádějící základní akty které, ačkoliv nebyly přijaty postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy, mají zásadní význam pro Evropský parlament. Tato opatření se zanesou do rejstříku uvedeného v bodu 2 a současně se jejich zanesení oznámí Evropskému parlamentu.

6.  Kromě stručných zápisů uvedených v bodu 1 může Evropský parlament požadovat přístup k zápisům ze schůzí výborů(7). Komise posoudí každou žádost jednotlivě v souladu s pravidly o zachování důvěrnosti stanovenými v příloze 1 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí(8).

Důvěrné dokumenty

7.  S důvěrnými dokumenty se zachází v souladu s vnitřními správními postupy, které jednotlivé orgány vypracují tak, aby poskytovaly veškeré nezbytné záruky.

Usnesení Evropského parlamentu podle článku 8 rozhodnutí 1999/468/ES

8.  Podle článku 8 rozhodnutí 1999/468/ES může Evropský parlament v odůvodněném usnesení prohlásit, že návrh opatření provádějících základní akt přijatý postupem podle článku 251 Smlouvy překračuje prováděcí pravomoci stanovené v základním aktu.

9.  Evropský parlament přijme tato usnesení v souladu se svým jednacím řádem; učiní tak v době jednoho měsíce ode dne přijetí závěrečného návrhu prováděcích opatření v jazykových zněních, která byla předložena členům příslušného výboru.

10.  Evropský parlament a Komise souhlasí, že je vhodné s trvalou platností stanovit kratší lhůtu pro některé druhy naléhavých prováděcích opatření, u kterých je v zájmu řádné správy třeba rozhodnout rychleji. Jedná se zejména o některé druhy opatření týkajících se vnější činnosti včetně humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech, ochrany bezpečnosti a zdraví, zabezpečení a bezpečnosti dopravy a výjimek z pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Dohoda mezi členem Komise a předsedou příslušného parlamentního výboru stanoví druhy příslušného opatření a příslušné lhůty. Tato dohoda může být kteroukoli ze stran kdykoli vypovězena.

11.  Aniž jsou dotčeny případy uvedené v bodu 10, uplatní se v naléhavých případech a v případě opatření týkajících se každodenních administrativních záležitostí anebo záležitostí s omezenou dobou platnosti lhůta kratší. Lhůta může být velmi krátká v případě mimořádné naléhavé události, zejména pokud jde o otázky veřejného zdraví. Příslušný člen Komise stanoví odpovídající lhůtu a udá náležité důvody. Evropský parlament může v těchto případech použít postupu, jímž lze provádění článku 8 nařízení 1999/468/ES postoupit příslušnému parlamentnímu výboru, který v dané lhůtě zašle Komisi odpověď.

12.  Jakmile se útvary Komise rozhodnou, že návrhy opatření, na které se vztahují body 10 a 11, mají být předloženy výboru, upozorní na tuto skutečnost neformálním způsobem sekretariát příslušného parlamentního výboru nebo výborů. Ihned po předložení původního návrhu opatření členům výboru, oddělení Komise upozorní na tuto skutečnost sekretariát příslušného parlamentního výboru nebo výborů a informují o jeho naléhavosti a lhůtách, které začnou platit po předložení konečného návrhu.

13.  Poté, co Evropský parlament přijme usnesení podle bodu 8 anebo odpověď podle bodu 11, uvědomí příslušný člen Komise Evropský parlament nebo případně příslušný parlamentní výbor o krocích, které Komise zamýšlí učinit.

14.  Údaje podle bodů 10 a 13 se zanesou do rejstříku.

Regulativní postup s kontrolou

15.  V případě, že se uplatní regulativní postup s kontrolou, informuje Komise po hlasování ve výboru Evropský parlament o příslušných lhůtách. S výhradou bodu 16 začnou tyto lhůty platit až poté, co Evropský parlament obdrží všechna jazyková znění.

16.  V případě, že se uplatňují kratší lhůty (čl. 5a odst. 5 písm. b) rozhodnutí 1999/468/ES), a v naléhavých případech (čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES), začnou tyto lhůty platit dnem, kdy Evropský parlament obdrží konečný návrh prováděcích opatření ve všech jazykových zněních, které byly předloženy členům výboru, a za předpokladu, že předseda parlamentního výboru nemá námitek. V každém případě se Komise snaží předat všechna jazyková znění Evropskému parlamentu co nejdříve. Jakmile se útvar Komise rozhodne, že návrhy opatření, na které se vztahuje čl. 5a odst. 5 písm. b) a odst. 6, mají být předloženy výboru, upozorní na tuto skutečnost neformálním způsobem sekretariát příslušného parlamentního výboru nebo výborů.

Finanční služby

17.  V souladu se svým prohlášením ke čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na finanční služby se Komise zavazuje, že:

Komise zajistí, aby závazky přijaté na plenárním zasedání dne 5. února 2002(9), opětovně potvrzené na plenárním zasedání dne 31. března 2004(10), a rovněž závazky uvedené v bodech 1 až 7 dopisu ze dne 2. října 2001(11), který zaslal člen Komise pan Bolkestein předsedkyni Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu, byly řádně dodržovány v celém odvětví finančních služeb (včetně cenných papírů, bankovních služeb, pojištění, penzí a účetnictví).

Kalendář parlamentní činnosti

18.  Kromě případů, kdy se uplatňují kratší lhůty a naléhavých případů, Komise zohlední období parlamentních prázdnin (zimní, letní a evropské volby) při předávání návrhů prováděcích opatření podle této dohody, aby bylo zajištěno, že Parlament může vykonávat své pravomoci ve lhůtách stanovených v rozhodnutí 1999/468/ES a v této dohodě.

Spolupráce mezi Evropským parlamentem a Komisí

19.  Oba orgány vyjadřují svou připravenost být si vzájemně nápomocny tak, aby v plné míře spolupracovaly při jednáních o zvláštních prováděcích opatřeních. Za tímto účelem se naváží odpovídající kontakty na administrativní úrovni.

Předchozí dohody

20.  Dohoda z roku 2000 mezi Evropským parlamentem a Komisí týkající se postupů pro provádění rozhodnutí Rady 1999/468/ES(12) se tímto ruší. Evropský parlament a Komise považují v rozsahu, ve kterém se jich týkají, následující dohody za vyšlé z užívání a proto neúčinné: Plumbova-Delorsova dohoda z roku 1988, Samlandova-Williamsonova dohoda z roku 1996 a modus vivendi z roku 1994(13).

(1) Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11. (2) Úř. věst. L 256, 10.10.2000, s. 19. (3) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (4) Pro účely této dohody se výrazem "výbor" rozumí výbory zřízené v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES kromě případů, kdy je uvedeno, že se daným výrazem označuje jiný výbor. (5) Termínem pro vytvoření rejstříku je 31. března 2008. (6) Úř. věst. C 171, 22.7.2006, s. 21. (7) Viz rozhodnutí Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 19. července 1999 ve věci  T-188/97 Rothmans v Commission [1999] ECR II-2463. (8) Úř. věst. C 177 E, 18.5.2006, s. 123. (9) Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 19. (10) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 446 a doslovný záznam ze zasedání (CRE) z plenárního zasedání Parlamentu dne 31. března 2004, bod "Hlasování". (11) Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 83. (12) Úř. věst. L 256, 10.10.2000, s. 19. (13) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 1.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o změně článku 81 jednacího řádu Evropského parlamentu o prováděcích opatřeních (2008/2027(REG))

P6_TA(2008)0190 A6-0108/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na dopis předsedy ze dne 27. března 2008 předávající informace o znění interinstitucionální dohody schváleném Konferencí předsedů dne 12. prosince 2007,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Komisí o prováděcích postupech pro rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ve znění rozhodnutí 2006/512/ES(1),

-   s ohledem na čl. 120 odst. 2 a články 201 a 202 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0108/2008),

1.   se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.   upozorňuje, že změna vstupuje v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání;

3.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Původní znění   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 81 – odst. 4 – písm. a) a)    lhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích; a)    lhůta pro přezkum začíná běžet po předložení návrhu opatření Parlamentu ve všech úředních jazycích. V případě, že jsou uplatňovány kratší lhůty (čl. 5a odst. 5 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ), a v naléhavých případech (čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES) začne tato lhůta pro přezkum běžet dnem, kdy Evropský parlament obdrží konečný návrh prováděcích opatření v jazykových verzích, které byly předloženy členům výboru zřízeného v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES, za předpokladu, že předseda příslušného parlamentního výboru nemá námitek. Článek 138 se v tomto případě nepoužije;

(1) Přijaté texty, 8.5.2008, P6_TA(2008)0189.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o režim podpory pro bavlnu (KOM(2007)0701 – C6-0447/2007 – 2007/0242(CNS))

P6_TA(2008)0191 A6-0166/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0701),

-   s ohledem na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0447/2007),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0166/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 2 (2)  Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C 310/04 byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že "Rada, tvůrce nařízení (ES) č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné" a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno "ověřit, zda zákonodárce Společenství mohl dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 864/2004", jímž je zajištění výnosnosti, a tedy pokračování v pěstování této plodiny, a který odráží cíl stanovený v odstavci 2 protokolu č. 4". Soud také nařídil odložit účinky uvedeného zrušení do doby přijetí nového nařízení v přiměřené lhůtě. (2)  Rozsudkem Soudního dvora Evropských Společenství ze 7. září 2006 ve věci C-310/04 byla kapitola 10a hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zrušena pro porušení zásady proporcionality, zejména s odkazem na okolnost, že "Rada, tvůrce nařízení (ES) č. 864/2004, před Soudním dvorem neprokázala, že nový režim podpory pro bavlnu zavedený tímto nařízením byl přijat v rámci skutečného výkonu její posuzovací pravomoci, která předpokládá zohlednění všech relevantních skutečností a okolností projednávaného případu, ke kterým patří veškeré mzdové náklady spojené s pěstováním bavlny, a životaschopnost vyzrňovacích stanic, jejichž zohlednění bylo při posouzení výnosnosti této plodiny nezbytné" a že Soudnímu dvoru nebylo umožněno "ověřit, zda zákonodárce Společenství mohl dojít k závěru, aniž by překročil meze své široké posuzovací pravomoci, kterou má v dané oblasti, že stanovení výše zvláštní podpory pro bavlnu na 35 % veškerých existujících podpor ve dřívějším režimu podpory stačí k zajištění cíle uvedeného v pátém bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 864/2004, jímž je zajištění toho, aby výše zvláštní podpory pro bavlnu byla vypočtena způsobem, který zajistí ekonomické podmínky, jež umožní pokračování činnosti v oblastech vhodných pro pěstování této plodiny a zabrání vytlačení bavlny jinými plodinami. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 (3)  Je nutno přijmout nový režim zvláštní podpory pro bavlnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C–310/04. (3)  Je nutno přijmout nový režim zvláštní podpory pro bavlnu v souladu s rozsudkem Soudního dvora ve věci C–310/04, který by v souladu s popisem v rozsudku Soudního dvora i s cílem vyjádřeným v pátém bodu odůvodnění nařízení (ES) č. 864/2004 zaručil větší rentabilitu, jež umožní pokračovat v udržitelném pěstování bavlny. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 a (nový) (3a)  Bavlna se pěstuje zejména v regionech, jejichž hrubý domácí produkt patří k nejnižším v Evropské unii a jejichž hospodářství je úzce vázáno na zemědělství. V takových oblastech jsou pěstování bavlny a odvětví vyzrňování bavlny, které je podporuje, hlavními zdroji příjmů a zaměstnanosti, na které v některých případech připadá více než 80 % činnosti v oblasti, ve které působí. Kromě toho jsou půdní podmínky v některých oblastech takové, že v nich z agronomického hlediska nelze v krátkodobém výhledu zavést žádnou alternativní plodinu. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 b (nový) (3b)  Současný režim podpor pro bavlnu je svou povahou vysoce specifický. Jeho kořeny leží v aktech o přistoupení Řecka, Španělska a Portugalska a jeho cílem je zejména podporovat produkci bavlny v určitých regionech Společenství, které jsou nyní na této plodině závislé, zajistit tak dotčeným producentům přiměřený příjem a stabilizovat trh. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 (4)  Nový režim by měl splnit cíle uvedené v odstavci 2 protokolu č. 4 o bavlně připojenému k aktu o přistoupení Řecka ("protokol 4"), aby se podporovala produkce bavlny v regionech Společenství, kde je to důležité pro zemědělskou ekonomiku, aby bylo dotčeným producentům umožněno získat přiměřený příjem a aby se pomocí strukturálních zlepšení stabilizoval trh na úrovni nabídky a uvádění na trh. (4)  Nový režim by měl splnit cíle uvedené v odstavci 2 protokolu č. 4 o bavlně připojenému k aktu o přistoupení Řecka ("protokol 4"), aby se podporovala produkce bavlny v regionech Společenství, kde je to důležité pro zemědělskou ekonomiku a sociální strukturu, aby byl dotčeným producentům poskytnut přiměřený příjem a aby se pomocí strukturálních zlepšení stabilizoval trh na úrovni nabídky a uvádění na trh. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 5 (5)  Je nutno vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Za účelem dosažení tohoto cíle byl zahájen proces hodnocení a konzultací: byly provedeny dvě studie o sociálních a hospodářských dopadech a o environmentálních dopadech budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a se zúčastněnými stranami byly uspořádány semináře a internetové konzultace ke konkrétním otázkám. (5)  Je nutno vzít v úvahu všechny důležité faktory a okolnosti týkající se specifické situace v odvětví bavlny včetně všech prvků nutných pro posouzení výnosnosti této plodiny. Bavlna se pěstuje v regionech, které jsou stále způsobilé v rámci konvergenčního cíle pro období 2007–2013 a které mají zejména zemědělské hospodářství s malým počtem alternativních plodin. Kromě toho jsou v těchto oblastech pěstování bavlny a související zemědělský průmysl hlavním zdrojem zaměstnanosti a bohatství. Byl tedy zahájen proces hodnocení a konzultací: byly provedeny dvě studie o sociálních a hospodářských dopadech a o environmentálních dopadech budoucího režimu podpory pro bavlnu na odvětví bavlny ve Společenství a se zúčastněnými stranami byly uspořádány semináře a internetové konzultace ke konkrétním otázkám. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6 (6)  Oddělení přímé podpory producentů a zavedení režimu jednotné platby jsou základní prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky (SZP) zaměřené na přechod od politiky cenové podpory a podpory produkce na politiku podpory příjmů zemědělců. Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo tyto prvky pro několik zemědělských produktů. (6)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 zavedlo oddělení přímé podpory producentů a režim jednotné platby pro několik zemědělských produktů. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 8 (8)  Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by pravděpodobně znamenalo značné riziko narušení produkce pro regiony Společenství produkující bavlnu. Část podpory by proto měla být i nadále spojená s pěstováním bavlny pomocí zvláštní podpory pro plodinu na způsobilý hektar. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se zároveň program pro bavlnu stal součástí hlavního reformního procesu a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou pomoc, která je k dispozici na hektar a členský stát, ve výši 35 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zajišťuje přiměřený příjem zemědělcům. (8)  Úplné začlenění režimu podpory v odvětví bavlny do režimu jednotné platby by pravděpodobně znamenalo značné riziko narušení produkce pro regiony Společenství produkující bavlnu. Část podpory by proto měla být i nadále spojená s pěstováním bavlny pomocí zvláštní podpory pro plodinu na způsobilý hektar. Její výše by měla být vypočtena takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů uvedených v odstavci 2 protokolu 4, přičemž by se zároveň program pro bavlnu stal součástí hlavního reformního procesu a zjednodušení SZP. Za tímto účelem a vzhledem k provedenému hodnocení lze oprávněně stanovit celkovou pomoc, která je k dispozici na hektar a členský stát, v souladu s přáním vyjádřeným příslušným členským státem a nejméně ve výši 35 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům, na základě zásady subsidiarity. Tato sazba umožňuje, aby odvětví bavlny dosáhlo dlouhodobé životaschopnosti, podporuje udržitelný rozvoj regionů produkujících bavlnu a zajišťuje přiměřený příjem zemědělcům. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 9 (9)  Zbývajících 65 % vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům, by mělo být k dispozici pro režim jednotné platby. (9)  Zbývající výše vnitrostátního podílu pomoci, která byla nepřímo poskytována producentům a která musí být v rozmezí 20 % až 65 %, by měla být k dispozici pro režim jednotné platby. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 10 (10)  Z důvodů ochrany životního prostředí by měla být stanovena základní plocha na členský stát, aby byly omezeny plochy oseté bavlnou. Kromě toho by způsobilé oblasti měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy. (10)  Měla by být stanovena základní obdělávatelná plocha na členský stát, s upřednostněním tradičních oblastí pěstování, aby bylo zajištěno, že pěstování bavlny bude i nadále pokračovat v těch oblastech, ve kterých má produkce bavlny pro zemědělské hospodářství zvláštní význam. Kromě toho by způsobilé oblasti měly být omezeny na oblasti schválené členskými státy. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Rozsah a tedy i výše spojené podpory, která je poskytována pěstitelům, by měly odpovídat věcným podmínkám dané situace, přičemž je zároveň třeba respektovat finanční neutralitu odvětví. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 10 b (nový) (10b)  Protože pěstování bavlny má málo alternativních možností, musí být zavedeny režimy podpory, které zaručí, aby bylo pěstování bavlny rentabilní a aby v producentských oblastech Unie pokračovalo. Z tohoto důvodu by členské státy měly mít možnost zvýšit spojené podpory v případech, kdy je obdělávaná plocha menší než základní produkční plochy, přičemž takové opatření musí být finančně neutrální a musí být stanoven strop pro výši podpory vyplácené zemědělcům. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 11 (11)  Aby byly uspokojeny potřeby odvětví vyzrňování bavlny, měla by být způsobilost pro podporu vázána na minimální jakost skutečně sklizené bavlny. (11)  V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly stanovit úroveň spojené podpory v mezích výše uvedených hranic a měly by rovněž stanovit minimální jakost skutečně sklizené bavlny, aby zemědělci měli k této podpoře přístup. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)  S ohledem na klesající trend produkce bavlny v členských státech zahájilo odvětví vyzrňování bavlny proces restrukturalizace, který by měla doprovázet vhodná podpůrná opatření, jež by měla zajistit, aby přechod jednotek nucených změnit zaměření své produkční činnosti proběhl bez potíží. Z tohoto důvodu by mohl být zřízen restrukturalizační fond financovaný z podpůrného mechanismu pro trh s bavlnou. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 a (nový) (12a)  Je důležité, aby bylo možné přijmout podpůrná opatření, která umožní posílit konkurenceschopnost. Tato opatření by měla být vymezena a financována Společenstvím. Členské státy by pak měly pravomoc zvolit ta opatření, která budou považovat za účinná a vhodná pro specifické podmínky jejich příslušných regionů, a začlenit je do svých vnitrostátních programů podpory. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 b (nový) (12b)  Vnitrostátní programy podpory by měly být financovány zejména z prostředků převedených v souladu s článkem 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 a z nevyužitých prostředků přidělených na spojené podpory. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 c (nový) (12c)  Vnitrostátní programy podpory by měly být financovány z určitého procentního podílu spojené podpory a z položek, které nebudou použity na spojenou podporu kvůli zmenšování obdělávaných ploch pod hranici základní plochy, aby se zachovala finanční neutralita tohoto odvětví. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 d (nový) (12d)  Mezi opatřeními, která mohou spadat pod vnitrostátní programy podpory, patří i opatření na obměnu odrůd a modernizaci pěstitelství, jejichž cílem je posílit konkurenceschopnost odvětví bavlny, podpořit pěstitelské metody šetrnější k životnímu prostředí a výzkum zaměřený na vytvoření kvalitativně vylepšených odrůd a také podpůrné činnosti a opatření k modernizaci vyzrňovacích stanic. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 e (nový) (12e)  Aby se podpořila produkce velmi kvalitní bavlny, je vhodné zavést v rámci vnitrostátních programů podpory jakostní prémii. Tato prémie by měla být vázána na financování opatření s cílem zlepšit jakost bavlny a měla by být poskytována pěstitelům, kteří pěstují výjimečně kvalitní plodinu, v souladu s kritérii stanovenými dotčeným členským státem za účelem zvýšení jakosti produkce a zvýšení konkurenceschopnosti bavlny pěstované ve Společenství. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 12 f (nový) (12f)  Na základě nařízení (ES) č. 864/2004, které se v současnosti zrušuje, se navrhovalo, aby částka ve výši 22 000 000 EUR (která představuje 2,74 % podpory) spadala pod druhý pilíř, a byla zaměřena na restrukturalizaci regionů, ve kterých se pěstuje bavlna. Aby bylo financování tohoto odvětví co nejlépe využito, bylo by vhodné přesunout tuto částku do prvního pilíře a zahrnout ji do financování vnitrostátních programů podpory. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Ustanovení týkající se bavlny by měla zůstat v platnosti do roku 2013. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b)  V období od platnosti reformy odvětví produkce bavlny, která byla schválena v roce 2004 a kterou Soudní dvůr zrušil rozhodnutím ve věci C-310/04, produkce značně klesla a všechny zúčastněné subjekty v důsledku toho utrpěly hospodářskou ztrátu – ztrátu, která by měla být řádně vyhodnocena, aby bylo možné za ni poskytnout odškodnění. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 13 c (nový) (13c)  Aby byl usnadněn přechod z předešlého režimu podpory pro bavlnu na režim stanovený tímto nařízením, bude třeba přijmout opatření k restrukturalizaci odvětví vyzrňování bavlny. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) 1782/2003 Čl. 110 a – pododstavec 1 a (nový) Část podpory lze přidělit na opatření přispívající k rentabilitě odvětví na základě specializovaných programů stanovených v rámci vnitrostátních plánů předložených producentskými členskými státy a schválených řídícím postupem. Tyto programy mohou zahrnovat opatření zaměřená na předcházení krizím a na jejich řízení i opatření zaměřená na zajištění rentability tohoto odvětví, která nejsou zahrnuta do rozvoje zemědělství. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 b – odst. 2 a (nový) 2a.  Producentské členské státy mohou stanovit dodatečné podmínky pro setí, pěstování, sklizeň a dodávky bavlny pro odvětví vyzrňování bavlny, aby umožnily další pěstování bavlny v oblastech produkce a aby zabránily nahrazování bavlny jinými plodinami. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 c – odst. 1 – odrážka 2 −  Řecko: 370 000 ha −  Řecko: 270 000 ha Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 c – odst. 2 – návětí 2.  Částka podpory na způsobilý hektar činí: 2.  Částka podpory na způsobilý hektar odpovídající minimálně 35 % celkové podpory zemědělci činí: Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 c – odst. 2 – odrážka 2 − v Řecku: 594 EUR na 300 000 hektarů a 342,85 EUR na zbývajících 70 000 hektarů, − v Řecku: od 750 EUR, Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 c – odst. 3 – pododstavec 2 U Řecka se však poměrné snížení použije na částku podpory stanovené pro část vnitrostátní základní plochy tvořené 70 000 hektary tak, aby byla dodržena celková částka 202,2 milionu EUR. vypouští se Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 c – odst. 3 a (nový) 3a.  Pokud je přípustná plocha osetá bavlnou v daném členském státě menší než základní plocha stanovená v  odstavci 1, zvyšuje se podpora uvedená v odstavci 2 pro daný členský stát v poměru k základní ploše, která nebyla zahrnuta, do výše stropu určeného postupem podle článku 144. Veškeré úspory vyplývající z poklesu produkce jsou určeny vnitrostátním programům podpory. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) 1782/2003 Čl. 110 d – odst. 1 – odrážka 5 a (nová) – přijmout opatření pro řešení krize trhu. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 e a (nový) – odst. 1 (nový) Článek 110e a Vnitrostátní programy podpory 1.  Zavádějí se vnitrostátní programy podpory s cílem zvýšit konkurenceschopnost. Společenství stanoví a financuje způsobilá opatření. Členské státy si zvolí, který balíček opatření považují za účinný a který nejlépe vyhovuje jejich regionálním specifikům. Tento balíček opatření by mohl zahrnovat fond restrukturalizace pro odvětví vyzrňování bavlny. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 e a (nový) – odst. 2 (nový) 2.  Vnitrostátní programy podpory jsou financovány prostřednictvím základního minimálního podílu ve výši 1 % z celkové částky spojené podpory. K této částce se připojí položky, které nebyly využity na spojenou podporu z důvodu snížení rozlohy obdělávaných ploch pod hranici základní plochy každého členského státu. Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 e a (nový) – odst. 3 (nový) 3.  Do vnitrostátních programů podpory je zahrnuta částka ve výši 22 000 000 EUR (tedy 2,74 % celkové podpory), která byla určena na restrukturalizaci regionů, v nichž se pěstuje bavlna, a byla převedena do druhého pilíře. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Čl. 110 e a (nový) – odst. 4 (nový) 4.  V závislosti na volbě členského státu mohou být v rámci vnitrostátních programů podpory financována opatření s cílem napravit dopady případného poklesu produkce, obměnit odrůdy a činnosti s cílem modernizovat způsob pěstování, a zlepšit tak konkurenceschopnost produktu. Podpora je udělována těm způsobům pěstování, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, s cílem umožnit racionálnější řízení vodních zdrojů a minimalizovat používání prostředků na ochranu rostlin; je podporován výzkum zaměřený na vytvoření kvalitativně vylepšených odrůd a je upřednostňována restrukturalizace a modernizace vyzrňovacích stanic. Členské státy mohou na základě specifických kritérií stanovených členskými státy udělit jakostní prémii těm zemědělcům, kteří vypěstují výjimečně kvalitní plodinu. Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1 Nařízení (ES) 1782/2003 Čl. 110 e a (nový) – odst. 5 (nový) 5.  V rámci vnitrostátních programů podpory lze financovat politiky zaměřené na předvídání a zmírňování dopadů změny klimatu na regiony produkující bavlnu a na předcházení těmto dopadům. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 1a (nový) Nařízení (ES) č. 1782/2003 Článek 143 d 1a)  Článek 143d se zrušuje Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 − bod 1 b (nový) Nařízení (ES) č. 1782/2003 Článek 155 a 1b)  Článek 155a se nahrazuje tímto: "Komise předloží nejpozději do 31. prosince 2009 Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o [...] olivový olej, stolní olivy a olivové háje, tabák a chmel, případně doplněnou o vhodné návrhy. Ustanovení tohoto nařízení týkající se bavlny zůstávají v platnosti do roku 2013."

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě

P6_TA(2008)0192 RC-B6-0209/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem zejména na své usnesení ze dne 25. dubna 2007 o transatlantických vztazích(1) a na svá dvě usnesení ze dne 1. června 2006 o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství(2)  a o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o bezpečnosti výrobků a zejména hraček(4),

-   s ohledem na svá usnesení o změně klimatu, zejména na usnesení ze dne 16. listopadu 2005(5), 26. října 2006(6) a 14. února 2007(7),

-   s ohledem na výsledek summitu EU a USA konaného ve Washingtonu dne 30. dubna 2007 a zejména na Rámec pro pokročilou transatlantickou hospodářskou integraci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými,

-   s ohledem na společné prohlášení a na zprávu o pokroku, kterou na své první schůzi dne 9. listopadu 2007 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC),

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament i Kongres Spojených států stále zdůrazňují potřebu dokončit do roku 2015 transatlantický trh,

B.   vzhledem k tomu, že mír, demokracie, lidská práva, právní stát, mezinárodní právo, udržitelné hospodářství a udržitelný rozvoj jsou společně sdílené hodnoty, které vytvářejí základ pro transatlantické partnerství, jež je základním kamenem vnější politiky EU a rovněž její globální hospodářské politiky,

C.   vzhledem k tomu, že s ohledem na svou dominantní hospodářskou úlohu ve světě sdílejí transatlantičtí partneři odpovědnost za stav globálního hospodářského řízení a řešení celosvětových hospodářských problémů,

D.   vzhledem k tomu, že pevné a dobře fungující partnerství EU a USA je klíčovým nástrojem pro utváření celosvětového rozvoje na základě společných hodnot, účinného multilateralismu a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že k dosažení tohoto cíle potřebují partneři silné a jednotné vedení,

1.   zdůrazňuje, že úzké transatlantické partnerství je klíčovým nástrojem pro utváření globalizace v zájmu společných hodnot a směrem ke spravedlivému světovému politickému a hospodářskému uspořádání; znovu opakuje svůj názor, že fungující a konkurenceschopný transatlantický trh je základním kamenem transatlantického partnerství, které EU a USA umožní společně řešit světové politické a hospodářské otázky;

2.   rozhodně podporuje prohlubování transatlantické hospodářské integrace, která byla zahájena na summitu EU a USA v roce 2007 přijetím "Rámce pro pokročilou transatlantickou hospodářskou integraci mezi EU a USA" a vytvořením Transatlantické hospodářské rady (TEC), která má kontrolovat a podporovat úsilí navržené v tomto rámci;

3.   vítá skutečnost, že se Komise na základě doporučení Parlamentu rozhodla nechat si vypracovat studii o tom, které překážky je nutno odstranit, aby mohlo dojít k dokončení transatlantického trhu; domnívá se, že tato studie by měla být představena široké veřejnosti na obou stranách Atlantického oceánu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že o výsledku studií zaměřených na vytváření transatlantického trhu budou diskutovat příslušné parlamentní výbory předtím, než budou přijaty jakékoli konkrétní závěry pro budoucí doporučení TEC;

4.   domnívá se, že EU a USA by měly do svého summitu v roce 2009 vypracovat plán, který představí způsob, jak konkrétně splnit dlouhodobý závazek, kterým je vytvoření transatlantického trhu, přičemž stanoví konkrétní časový rámec pro jednotlivá odvětví;

5.   oceňuje pokrok, kterého TEC dosud dosáhla tím, že převzala politickou odpovědnost za stanovování priorit a za přípravu podmínek pro uzavírání dohod o odstranění překážek obchodu a investicím a dohod o zvýšení hospodářské soutěže na transatlantickém trhu;

6.   je toho názoru, že výsledky, kterých TEC od svého založení dosáhla, dokazují, že transatlantický trh nemůže být vytvořen pouze na základě administrativní činnosti, ale že pro dosažení tohoto cíle je zapotřebí silného a nepřetržitého politického vedení; vyzývá TEC, aby ve své činnosti s nasazením pokračovala;

7.   zdůrazňuje naléhavou potřebu zachovat dynamiku procesu během volebních let 2008 a 2009 a současně zajistit, aby oba partneři nadále pracovali na dosažení společných cílů a aby se výkonná moc na obou stranách i nadále angažovala za dosažení konečného cíle;

8.   zdůrazňuje, že prioritou zasedání TEC, které se má konat dne 14. května 2008 v Bruselu, je dosažení konkrétního pokroku v oblasti především účetních standardů, obchodu s cennými papíry, zajištění, bezpečnosti dovážených výrobků, prohlášení dodavatelů o shodě a dovozu drůbeže, která byla ošetřena prostředky k redukci patogenů; považuje nicméně za důležité upozornit na několik dalších závažných problémů, kterými se TEC bude muset v budoucnu zabývat;

9.   vyzývá Komisi, aby informovala Evropský parlament o výsledcích výše uvedené studie;

Finanční služby

10.   podporuje přístup, jenž byl nastíněn v nařízení (ES) č. 1569/2007(8) a v dopisu ze dne 26. září 2007, který zaslala Komise americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) o "Návrhu pravidel pro přijímání účetních závěrek vypracovaných zahraničními soukromými emitenty v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví bez splnění amerických účetních zásad GAAP", jakož i v usnesení ze dne 14. listopadu 2007(9), o uplatňování mezinárodních účetních standardů v němž zejména zdůrazňuje, že "z rozhodnutí Komise bude v každém případě vyplývat právo emitentů z EU používat v jakékoliv třetí zemi mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), což je postup podporovaný Evropskou unií";

11.   domnívá se, že vzájemné uznání trhu s cennými papíry mezi USA a EU by bylo podstatným pokrokem ve zvyšování efektivity transatlantického trhu, jelikož by EU i USA usnadnilo přístup na transatlantický trh ve všech jeho dimenzích; zdůrazňuje však, že takový projekt musí být výsledkem dvoustranné dohody a že by mělo dojít k uzavření rámcové dohody mezi USA a EU, která bude plně zohledňovat právní předpisy EU o dohledu nad finančními trhy, a že by Komise měla odrazovat od uzavírání dvoustranných dohod mezi členskými státy a USA, protože by to mohlo ohrozit rovnocenné podmínky nastolené v EU;

12.   podtrhuje zásadní význam zachování finanční stability; v této souvislosti připomíná úlohu Mezinárodního měnového fondu (MMF); upozorňuje na problémy zdůrazněné současnými finančními otřesy, a zejména ve vztahu se stávající krizí na klíčových finančních trzích, rostoucí nestabilitou v nastavení měnových parametrů a obchodních vztahů, probíhající či vracející se krizí v oblasti dluhů některých nejchudších zemí a se zvětšujícími se rozdíly v bohatství mezi jednotlivými zeměmi a uvnitř zemí; domnívá se, že zvýšení spolupráce mezi dozorčími orgány v USA a EU je mimořádně důležité;

13.   vítá přístup Fóra finanční stability (FFS) a MMF při stanovení společné diagnózy těchto finančních otřesů a očekává provádění závěrů a politických doporučení pracovní skupiny FFS pro pružnost trhu a institucí oběma stranami; je nicméně toho názoru, že tyto činnosti by měly být pouze doplňkové k úvahám a odpovídajícím politickým reakcím EU a USA a neměly by je nahradit;

14.   žádá USA, aby EU průběžně informovaly o pokroku v uplatňování rámcové dohody Basilej II; připomíná význam koordinovaného přístupu k navrhování a úpravě globálních pravidel pro subjekty, jež jsou aktivní na mezinárodních finančních trzích; v tomto ohledu se domnívá, že provádění dohody Basilej II v USA je klíčové pro zachování globálních rovnocenných podmínek;

15.   vítá práci Kongresu Spojených států na zavedení právních předpisů pro vytvoření Federálního úřadu pro pojišťovací informace v rámci ministerstva financí USA; domnívá se, že spolu s podrobným programem ministerstva financí USA je to významný krok směrem k vzájemnému uznávání regulačních přístupů k finančním službám; uznává, že je nutno se ještě dohodnout na mnoha otázkách a že hlavním problémem, který je třeba vyřešit, je finanční zajištění u zajišťoven; dále se domnívá, že dosažení cílů projektu Solventnost II bude výrazně zvýšeno užší parlamentní spoluprací;

Obchod mezi EU a USA a spolupráce v oblasti právních předpisů

16.   zdůrazňuje, že při vytváření jednotných norem pro obchod a investování, o nichž se diskutovalo na zasedání TEC v listopadu 2007 v souvislosti s plánem pro dosažení vzájemného uznávání dohod o obchodním partnerství mezi EU a USA do roku 2009, je třeba zajistit vysokou úroveň sociálních, environmentálních a zdravotních norem;

17.   znovu opakuje, že různé tzv. netarifní překážky obchodu a investicím vyplývají z činností zákonodárných orgánů, jejichž cílem je podpora sociálních a zdravotních cílů a cílů v oblasti kultury a životního prostředí, a tudíž nesmí být odstraněny bez legislativního aktu; v tomto ohledu připomíná zásadní úlohu Parlamentu a Kongresu USA při kontrole procesu sbližování norem a odstraňování překážek obchodu a investicím;

18.   zdůrazňuje, že bezpečnost dovážených výrobků by se také měla stát prioritou TEC; zastává názor, že občané budou mít důvěru v otevřené obchodní prostředí pouze tehdy, bude-li chráněno jejich zdraví a bezpečnost; vyzývá výbor USA pro bezpečnost spotřebitelských výrobků, aby využil své rozsáhlejší možnosti podělit se o informace týkající se konkrétních případů, ale navrhuje, aby TEC pracovala na závazném nástroji spolupráce, který by strukturoval a usnadnil sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vývoj společného programu spolupráce; vyzývá Komisi a Radu, aby posílily spolupráci mezi celními orgány a orgány dohledu nad trhem EU a USA s cílem zajistit, že kontroly na vnějších hranicích jsou schopny zamezit tomu, aby se ke spotřebitelům dostávaly nebezpečné výrobky, a zejména nebezpečné hračky, a to bez zbytečné byrokracie; vyzývá členské státy a USA, aby zajistily přísné uplatňování právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, zejména hraček, a aby zajistily důkladnější vnitrostátní kontroly; zdůrazňuje potřebu úzké spolupráce mezi EU a USA, jejímž cílem je zajistit, aby Čína i další třetí země zvýšily své výrobní standardy tak, aby splňovaly bezpečnostní požadavky EU a USA, zejména pokud jde o hračky, a přesvědčit tyto země o tom, že bezpečnost výrobků se musí stát součástí výrobního i distribučního procesu;

19.   žádá více informací o aktualizovaném zákonu USA o bezpečnosti spotřebitelských výrobků a obává se, že tento nový nástroj zatíží evropské podniky zbytečnými právními předpisy, jelikož bude vyžadovat plnění povinných bezpečnostních požadavků, včetně testování třetí stranou; naléhavě vyzývá k dalšímu projednávání vzájemného uznávání, aby se předešlo zdvojování práce;

20.   konstatuje, že pro světové hospodářství, které se vyznačuje stále větší soudržností, má zásadní význam bezpečnost obchodu, nicméně je přesvědčen o tom, že návrh na kontrolu 100 % všech kontejnerů pocházejících ze zámoří není jako opatření zaměřené na ochranu před hrozbami terorismu nezbytný ani reálný; žádá proto Kongres, aby tento návrh stáhnul, a je přesvědčen, že "Iniciativa pro bezpečnost kontejnerů", v jejímž rámci se kontrolují tzv. vysoce rizikové námořní kontejnery, je dostatečným opatřením pro zajištění bezpečnosti v mezinárodní námořní dopravě;

21.   vyzývá Komisi, aby v rámci TEC a v případech, kdy to bude možné, jednala o společných celosvětových normách; domnívá se, že prosazování společných bezpečnostních norem pro automobily (celosvětový technický předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů) by výrazně snížilo náklady odvětví automobilového průmyslu, které je významným zaměstnavatelem v EU i USA;

22.   vyzývá Komisi, aby usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému testování třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení;

23.   nadále podporuje úsilí Komise o dosažení společné dohody o značení dovážených výrobků, a to v imperiálních i metrických jednotkách, a trvá na tom, že je zapotřebí uznávat měrné jednotky dohodnuté v rámci mezinárodních norem, zejména pokud jde o uznávání výrobků označených pouze v metrických jednotkách ze strany USA; domnívá se, že toto by evropským podnikům, podnikům z USA i ze třetích zemí zvýšilo úspory z rozsahu, a bylo by zejména přínosné pro malé a střední podniky;

24.   vyzývá Komisi a Radu, aby posílily spolupráci mezi EU a USA při vytváření globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek (GHS), zejména v souvislosti s uplatňováním mezinárodních kritérií schválených Hospodářskou a sociální radou Organizace spojených národů; domnívá se, že důležitým záměrem systému je usnadnit obchod a posílit ochranu spotřebitelů, a proto trvá na tom, aby byl GHS souběžně a kompatibilně uplatňován v EU i USA;

25.   zdůrazňuje, že osobní údaje se staly hlavní součástí řady obchodních činností, zejména elektronických telekomunikací; konstatuje, že ekonomická hodnota osobních údajů a přidaná hodnota operací založených na osobních údajích rychle roste; vyzývá Komisi, aby se v úzké spolupráci s Parlamentem ujala iniciativy a spolu s Federální obchodní komisí USA, vypracovala transatlantické zásady ochrany údajů; dále vyzývá k okamžitému vypracování celosvětových norem ochrany osobních údajů v rámci TEC s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů a právní jistotu obchodním společnostem;

Otázky spojené se zemědělstvím

26.   vyžaduje, aby bylo bezodkladně nalezeno řešení s ohledem na pokračující diskuse o zákazu dovozu drůbeže, která byla ošetřena prostředky k redukci patogenů, z USA do EU; uznává, že je zapotřebí náležitých vědeckých doporučení s ohledem na ochranu a informování spotřebitelů; uznává také, že evropské odvětví drůbeže již investovalo v souladu s evropskými právními předpisy značné prostředky na snížení kontaminace salmonelou prostřednictvím přístupu založeného na sledování od začátku do konce řetězce; domnívá se, že by žádné z možných řešení nemělo vést k narušení hospodářské soutěže;

27.   je přesvědčen, že rozhodnutí Společenství zakázat dovoz hormonálně ošetřeného hovězího masa bylo zcela odůvodněné na základě vědeckých důkazů, a vyzývá USA, aby bez dalšího prodlení zrušily sankce vůči evropskému zboží;

28.   zdůrazňuje význam vydávání jediného povolení pro všechny potraviny a krmiva obsahující geneticky modifikované organismy v souladu se zásadou obezřetnosti, jakož i význam označování a sledovatelnosti geneticky modifikovaných organismů, které umožní spotřebiteli činit informovaná rozhodnutí;

29.   vyzývá k dialogu o nedávných změnách na zemědělských trzích, zejména o výkyvech cen komodit, přezkumu společné zemědělské politiky v polovině období (kontrola stavu v EU) a zemědělském zákonu USA, anticyklických platbách, rostoucím významu rozvoje venkova a nástroji podmíněnosti;

Spolupráce v oblasti energetiky, průmyslu a vědy

30.   vyzývá ke zvýšení transatlantické spolupráce v oblasti politik uplatňovaných v energetice, v průmyslu a ve vědě; zdůrazňuje význam energetické problematiky a pdporuje diverzifikaci zdrojů energie a zásobovacích tras s cílem zajištění dodávek bezpečné energie a infrastruktury a podpory politice bezpečné energie založené na tržních pravidlech; věnuje pozornost diskusím o systémech obchodování s uhlíkem, které jsou na obou stranách Atlantiku slyšet stále častěji;

31.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU a USA více spolupracovaly na předpisech a vědeckém výzkumu, pokud jde o biopaliva a biomasu a podporovaly alternativní a udržitelné zdroje paliv určené pro dopravu; podporuje pokračující práci TEC a Brazílie na vymezení společných norem pro biopaliva, které by zajistily maximální udržitelnost životního prostředí a reagovaly na celosvětové obavy o zajištění potravin;

Světová obchodní organizace (WTO) a rozvojová agenda z Dohá

32.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že TEC bude přínosná při dosahování pozitivního závěru rozvojové agendy z Dohá; pokládá dominantní postavení EU a US ve světovém obchodě (v současnosti pokrývají 60 % celkového obchodu) za potenciální devizu celosvětového obchodního systému a jeho společného rámce;

33.   vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda by se postup pro urovnání dvoustranných obchodních sporů mohl stát předmětem zájmu TEC; v tomto ohledu konstatuje, že ačkoliv se obchodní spory týkaly obchodních styků mezi EU a US přibližně pouze ze 2 %, některé působí značně rušivě a jsou velmi nákladné;

34.   vyzývá Komisi, aby v rámci TEC projednala, jak dosáhnout větší shody mezi dvoustrannými obchodními dohodami a mnohostrannými pravidly WTO, a to s cílem zajistit všem stranám harmoničtější a jednodušší mezinárodní obchodní systém; naléhavě vyzývá Komisi k diskusi o tom, jak se mohou EU a USA více sblížit v otázce uzavírání dvoustranných dohod se třetími zeměmi o opatřeních ukládajících podmínky pro obchod, jako je obchod a ustanovení o životním prostředí, obchod a sociální standardy a obchod a pracovní právo;

35.   vyzývá Komisi, aby bezodkladně definovala komplexní postoj k evropským neobchodním otázkám v rámci rozhovorů o světovém obchodu, především k problematice smluvních ustanovení o sociálních tématech a životním prostředí, uznávání a ochrany zeměpisných označení, dobrých životních podmínek zvířat, stavu živočišných a rostlinných produktů z dovozu, a zabránila tak nekalé konkurenci evropským producentům;

36.   vyzývá Komisi, aby na TEC požadovala vydání zprávy o pokroku v  spolupráce v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, jakož i oznámení budoucích kroků, které je třeba učinit k posílení spolupráce na boji proti padělání a pirátství; vyžaduje jasný plán za účelem usnadnění mezinárodního vzájemného uznávání patentového práva;

37.   vyzývá TEC, aby aktivně podporovala prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS, které usnadňuje přístup k životně důležitým lékům v těch zemích, jež nedisponují výrobními kapacitami pro farmaceutické produkty; vyzývá Komisi, aby otevřela otázku politiky USA, podle níž mají být do dvoustranných dohod sjednaných s rozvojovými zeměmi zahrnuty doložky, na jejichž základě se tyto země vzdávají práva uplatňovat ustanovení prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS, které jim umožňuje vyrábět a dovážet generické léky potřebné pro boj s hlavními problémy veřejného zdraví (AIDS, tuberkulóza atd.);

38.   domnívá se, že bez ohledu na výsledek rozvojové agendy z Dohá může mít koncepce transatlantického trhu, který se zabývá spoluprací v oblasti tvorby právních předpisů s cílem postupně odstranit netarifní překážky, zásadní význam pro zachování dynamiky vedoucí ke globální obchodní integraci;

39.   domnívá se, že důležitým úkolem evropské strany TEC je přesvědčit transatlantické partnery EU o nutnosti vybudovat do roku 2012 dalekosáhlý, ambiciózní a právně závazný režim v oblasti emisí skleníkových plynů na období po Kjótském protokolu a vytvořit velký transatlantický projekt investování a výměny technologií v oblasti bezpečné a neznečišťující výroby energie;

Regionální rozvoj

40.   podtrhuje kladný vliv, který bude další pokrok v transatlantické hospodářské integraci pravděpodobně mít na udržitelný regionální rozvoj, a je toho názoru, že takovýto pokrok přispívá ke snahám EU o uplatňování Lisabonské strategie a o přechod k sociální, ekonomické a územní soudržnosti; v této souvislosti žádá příslušné orgány EU, aby zajistily, že tento pokrok přispěje k harmonickému a vyváženému rozvoji ve všech částech EU, a aby vzaly v potaz evropskou zásadu všeobecného přístupu ke službám obecného zájmu;

41.   vyzývá obě strany, aby prověřily možnost zahájit strukturovaný dialog o regionální politice, který by sloužil jako vhodný způsob zkoumání nových možností v regionální politice, výměny osvědčených postupů mezi jinými i na poli výzkumu a vývoje a zkoušení cest, kterými by bylo možné řešit společné výzvy, jako je změna klimatu a růst cen energie;

Budoucí program transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) a strukturální zlepšení

42.   vyzývá transatlantický dialog zákonodárců, aby do programu svých příštích zasedání začlenil diskusi o právních předpisech USA týkajících se rentgenové kontroly převáženého nákladu a zajistil tak v této otázce větší porozumění mezi Parlament a Kongresem USA; zdůrazňuje rovněž, že je zapotřebí zamyslet se v rámci transatlantického dialogu zákonodárců nad programem WTO na období po jednání v Dohá, včetně reformy WTO, projednat lidská práva a doložky dvoustranných obchodních dohod o životním prostředí a sociálních právech a poučit se mimo jiné z nejnovější dvoustranné dohody mezi USA a Peru, která obsahuje podrobná a vymahatelná ustanovení o pracovních normách;

43.   poukazuje na rozhodující úlohu, kterou při udržování dynamiky procesu hrají Parlament a Kongres USA, a na to, že netarifní překážky mohou odstranit pouze zákonodárci; navrhuje zavést pečlivě připravovanou každoroční debatu o pokroku v otázkách projednávaných v rámci TEC a o její struktuře;

44.   vyzývá proto představitele EU a USA a spolupředsedy TEC, aby počítali s rozhodujícím významem zákonodárců pro dlouhodobý úspěch procesu a nabádá je, aby do činnosti TEC plně a přímo zapojili i zástupce transatlantického dialogu zákonodárců; uznává současně důležitou úlohu účastníků z podnikatelské a spotřebitelské oblasti při poskytování příspěvků a odborných podnětů pro práci TEC; je nicméně toho názoru, že je třeba odlišit jejich poradní funkci od zákonodárné funkce Kongresu USA a Parlamentu;

45.   bere na vědomí vytvoření poradní skupiny, kterou tvoří zástupci transatlantického dialogu zákonodárců, transatlantického dialogu podniků a transatlantického dialogu spotřebitelů; chválí podíl zákonodárců a zúčastněných stran na úspěšném konání prvního jednání TEC v listopadu 2007; vyjadřuje přání, aby transatlantický pracovní dialog a transatlantický dialog o životním prostředí hrál v blízké budoucnosti větší úlohu; žádá, aby byli do poradní skupiny zapojeni předsedové transatlantického pracovního dialogu a transatlantického dialogu o životním prostředí;

46.   znovu opakuje, že si přeje posílit dialog mezi oběma parlamenty, a žádá jejich časné zapojení, zejména pokud jde o vytváření budoucích pravidel světovými samoregulačními orgány, aby se již v první fázi zabývaly otázkami politické odpovědnosti;

47.   domnívá se, že se jedná o otázky značného významu, o jejichž vývoji by měli být poslanci národních parlamentů pravidelně informováni; vyzývá svého předsedu, aby zajistil vytvoření mechanismu k takovému informování;

o
o   o

48.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu Transatlantické hospodářské rady a Kongresu Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 670. (2) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226. (3) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235. (4) Přijaté texty, P6_TA(2007)0412. (5) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 120. (6) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 439. (7) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 344. (8) Nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007 , kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66). (9) Přijaté texty, P6_TA(2007)0527.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 k výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2007 a politice EU v této oblasti (2007/2274(INI))

P6_TA(2008)0193 A6-0153/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na devátou výroční zprávu EU o lidských právech (2007),(1)

-   s ohledem na články 3, 6, 11, 13 a 19 Smlouvy o Evropské unii a články 177 a 300 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a veškeré příslušné mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv(2),

-   s ohledem na Chartu OSN,

-   s ohledem na veškeré úmluvy OSN o lidských právech a jejich opční protokoly,

-   s ohledem na regionální nástroje v oblasti lidských práv, zejména na Africkou chartu o lidských právech a právech národů, opční protokol o právech žen v Africe, Americkou úmluvu o lidských právech a Arabskou chartu lidských práv,

-   s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), který vstoupil v platnost 1. července 2002, a na svá usnesení vztahující se k ICC(3),

-   s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidmi a plán EU týkající se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení z roku 2005(4),

-   s ohledem na protokol č.13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), který se týká zrušení trestu smrti za všech okolností,

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (úmluva proti mučení),

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen a příslušný opční protokol,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie(5),

-   s ohledem na dohodu o partnerství AKT-ES a její revizi(6),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě(7) (Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, EIDHR),

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech ve světě,

-   s ohledem na svá usnesení přijatá ve dnech 7. června 2007(8) a 21. února 2008(9) o pátém a sedmém zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) a výsledcích jednání UNHRC,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2006 o doložce o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie(10),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 1. února 2007(11) a ze dne 26. dubna 2007(12) o iniciativě na podporu všeobecného moratoria k trestu smrti a na usnesení 62/149 přijaté 18. prosince 2007 na Valném shromáždění OSN o celosvětovém moratoriu užívání trestu smrti,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o mrzačení ženských pohlavních orgánů(13), které potvrzuje, že jakákoli forma a míra tohoto mrzačení je násilným činem spáchaným na ženách a představuje porušení jejich základních práv,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2007 o fungování dialogů a konzultací v oblasti lidských práv se třetími zeměmi(14), včetně práv žen, kterým má být při veškerých jednáních o lidských právech věnována zvláštní pozornost,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o svobodě projevu na internetu(15),

-   s ohledem na veškerá usnesení o naléhavých případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, která přijal,

-   s ohledem na diskusní fórum nevládních organizací EU o lidských právech, které se konalo v Lisabonu v prosinci 2007,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právech zdravotně postižených osob, která byla podepsána Evropským společenstvím a většinou jejich členských zemí dne 30. března 2007 a která zakládá povinnost začlenit zájmy a problémy zdravotně postižených osob do aktivit v oblasti lidských práv zaměřených na třetí země,

-   s ohledem na orientační zprávu o zdravotním postižení a rozvoji pro delegace a služby EU zveřejněnou v červenci 2004,

-   s ohledem na Deklaraci OSN o ochráncích lidských práv a činnost zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro situaci ochránců lidských práv,

-   s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením přijatou v prosinci 2006,

-   s ohledem na obecné zásady Evropské unie na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva(16), o dětech v ozbrojeném konfliktu a ochráncích lidských práv, jakož i o trestu smrti, mučení a jiném krutém, nelidském či ponižujícím zacházení, rozhovorech o lidských právech se třetími zeměmi a o podpoře a ochraně práv dítěte,

-   s ohledem na článek 45 a čl. 112 odst. 2 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0153/2008),

A.   vzhledem k tomu, že devátá výroční zpráva Evropské unie o stavu lidských práv v roce 2007, kterou vypracovaly Rada a Komise, poskytuje obecný přehled činnosti orgánů a institucí Evropské unie, pokud jde o lidská práva v rámci a mimo rámec Evropské unie,

B.   vzhledem k tomu, že tato výroční zpráva stanovuje za cíl prověřit, zhodnotit a ve zvláštních případech poskytnout konstruktivní kritiku činností Komise, Rady a Parlamentu v oblasti lidských práv,

C.   vzhledem k tomu, že stav lidských práv uvnitř EU má nepochybně přímý vliv na věrohodnost a schopnost EU provádět účinnou zahraniční politiku,

D.   vzhledem k tomu, že lidská práva a jejich ochrana závisí na právním státu, demokratické správě věcí veřejných, zásadě rozdělení moci a politické odpovědnosti, stejně jako na politických právech, která umožňují svým poživatelům být vlastními obhájci lidských práv, a měla by být prosazována paralelně s těmito hodnotami,

E.   vzhledem k tomu, že je třeba věnovat více pozornosti dodržování základních lidských práv, zejména práv politických, při jednání a provádění dvojstranných nebo regionálních obchodních dohod, a to i takových, které jsou uzavírány s důležitými obchodními partnery,

F.   vzhledem k tomu, že spravedlnost, svoboda, demokracie a právní stát zaručující základní svobody a lidská práva jsou pilíři trvale udržitelného míru, a vzhledem ke skutečnosti, že trvale udržitelného míru nemůže být dosaženo prostřednictvím ujednání na ochranu osob odpovědných za systematické zneužívání lidských práv či porušování mezinárodního humanitárního práva,

G.   vzhledem k tomu, že politika na podporu lidských práv je v mnoha oblastech světa stále ohrožena, neboť porušování lidských práv neoddělitelně souvisí s úsilím těch, kdo se tohoto porušování dopouštějí, snížit dopad každé politiky usilující o prosazování těchto práv, především v zemích, kde je porušování lidských práv zásadní při udržování nedemokratické vlády u moci,

H.   vzhledem k tomu, že 82 % zdravotně postižených osob v rozvojových zemích stále žije pod hranicí chudoby a je vystaveno nejzávažnějšímu porušování lidských práv, včetně odepření práva na život a nelidského a ponižujícího zacházení, a vzhledem k tomu, že situace zdravotně postižených dětí je v tomto ohledu obzvláště závažná,

I.   vzhledem k tomu, že podle ústavy Světové zdravotnické organizace "požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez rozdílu rasy, náboženství, politické příslušnosti a hospodářských nebo sociálních podmínek", a vzhledem k tomu, že zdraví všech národů je zásadní pro dosažení míru a bezpečnosti,

1.   lituje skutečnosti, že Evropská unie má ještě daleko k jednotné a důsledné politice uplatňování a prosazování lidských práv ve světě, a zdůrazňuje, že je nutné takovou politiku provádět účinněji; domnívá se, že k důslednému dodržování již existujících pravidel Evropské unie v oblasti lidských práv je zapotřebí značného pokroku;

2.   domnívá se, že ke zlepšení podpory lidských práv je zapotřebí upevnit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) EU, která je často omezována z důvodu převahy národních zájmů členských států, aby bylo zajištěno, že podpora lidských práv bude považována za prioritu, a zajistit přísné uplatňování podpory lidských práv jako cíle SZBP, jak je uvedeno v článku 11 Smlouvy o Evropské unii;

3.   vyzývá Radu a Komisi, aby vynaložily větší úsilí ke zlepšení schopnosti Evropské unie rychle reagovat na porušování lidských práv třetími zeměmi a k začlenění politiky týkající se lidských práv do všech vnějších politik EU vůči takovým zemím a systematickému řešení otázek lidských práv v rámci politického dialogu na všech úrovních;

Obecné zásady a návrhy k oblasti lidských práv, demokracie, míru a nenásilí

4.   znovu potvrzuje, že lidská práva – tak jak jsou stanovena v hlavních mezinárodních nástrojích a dohodách, včetně Listiny základních práv Evropské unie – jsou práva univerzální a nedělitelná, jejichž konkrétní a skutečné dodržování je nezbytnou zárukou k provádění a dodržování zákonnosti a mezinárodního právního řádu a také k podporování míru, svobody, spravedlnosti a demokracie;

5.   má za to, že účinná "soudní vymahatelnost" lidských práv na celém světě u místních a vnitrostátních soudů nebo, pokud to není možné, u soudů nadnárodních, by měla být výslovným a zásadním cílem politik EU, a to počínaje SZBP;

6.   domnívá se, že jedním z hlavních politických cílů Evropské unie by měla být podpora soudních orgánů na všech úrovních v rámci úsilí o zajištění účinného dodržování lidských práv, a zejména poskytování podpory pro mezinárodní soudy;

7.   vyzývá proto Radu a Komisi k provedení přednostního opatření týkajícího se podpory – dle modelu použitého pro zřízení ICC – činností veškerých soudů, které se zabývají ochranou lidských práv; domnívá se zejména, že výrazné pracovní vytížení Evropského soudu pro lidská práva musí být řešeno přidělením dalších finančních zdrojů, že je nutné poskytnout maximální podporu činnosti Meziamerického soudního dvora pro lidská práva a Afrického soudu pro lidská práva a práva národů, a stejně tak přispívat ke snadnějšímu vytvoření soudu pro lidská práva pro země v Asii a Tichém oceánu;

8.   má za to, že právo na demokracii – chápáno jako právo každého občana podílet se na výkonu svrchované moci občanů v rámci institucí podřízených právnímu státu – je všeobecné lidské právo historicky nabyté a výslovně uznané Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, Vídeňskou deklarací světové konference o lidských právech z roku 1993 a Deklarací tisíciletí Organizace spojených národů; domnívá se, že s tímto právem na demokracii souvisí povinnost institucí mezinárodního společenství, Evropské unie a všech členských států přičinit se o odstranění překážek bránících jeho plnému užívání na celém světě; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle by měl být učiněn další krok, konkrétně vybudování skutečné sítě demokracií po celém světě transformací a posílením stávajících organizací;

9.   považuje nenásilí za nejvhodnější nástroj k plnému užívání, zajištění, podporování a respektování základních lidských práv; domnívá se, že jeho šíření by mělo být prioritním cílem v politice Evropské unie zabývající se podporou lidských práv a demokracie, a má v úmyslu přispět k aktualizaci a studiu moderních teorií a praktik nenásilí, i prostřednictvím srovnávací analýzy nejlepších postupů, které byly použity v minulosti; navrhuje, aby v roce 2009 byla svolána Evropská konference o nenásilí a aby byl rok 2010 vyhlášen "Evropským rokem nenásilí", aby se tato myšlenka stala klíčovým politickým tématem; kromě toho žádá členské státy, aby se zasadily v rámci systému Spojených národů o vyhlášení "desetiletí nenásilí 2010–2020";

Výroční zpráva Evropské unie o stavu lidských práv v roce 2007

10.   zdůrazňuje význam výroční zprávy Evropské unie o stavu lidských práv spočívající v analýze a hodnocení politiky Evropské unie v oblasti lidských práv a oceňuje, že zpráva poskytla přehled o narůstajícím objemu činností Evropské unie v oblasti lidských práv;

11.   domnívá se, že pro účely hodnocení předchozích politik by mělo být k dispozici více kvalitnějších informací a že by měly být předloženy návrhy prvků a pokynů pro změnu obecného přístupu i přizpůsobení politických priorit podle jednotlivých zemí, v zájmu přijetí strategie dané země pro lidská práva nebo alespoň kapitoly o lidských právech ve strategických dokumentech země; znovu opakuje svou žádost o pravidelné hodnocení uplatňování politik, nástrojů a iniciativ Evropské unie v oblasti lidských práv ve třetích zemích a s tím souvisejících výsledků; vyzývá Radu a Komisi, aby vypracovaly konkrétní měřitelné ukazatele a referenční měřítka pro měření účinnosti uvedených politik;

12.   vítá veřejnou prezentaci zprávy za rok 2007, kterou na plenárním zasedání Parlamentu v prosinci 2007 předložila Rada a Komise a jež proběhla současně s každoročním udílením Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou letos Parlament udělil panu Salichovi Mahmúdovi Mohamedovi Osmanovi ze Súdánu; zavedl nyní běžnou praxi věnovat prosincové plenární zasedání především činnosti Evropské unie v oblasti lidských práv;

13.   znovu vyzývá Radu a Komisi, aby určily "země vyžadující zvláštní pozornost", ve kterých je prosazování lidských práv zvláště obtížné, a k tomuto účely vyvinuly kritéria pro hodnocení zemí porovnáním jejich stavu lidských práv, což by umožnilo stanovit specifické politické priority;

Činnost Rady a Komise v oblasti lidských práv na mezinárodních fórech

14.   domnívá se, že kvantitativní a kvalitativní zlepšení sekretariátu Rady pro lidská práva by Evropské unii umožnilo zviditelnění a upevnění její úlohy při prosazování lidských práv a jejich dodržování ve vnější politice EU; očekává, že jmenování vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, který bude i místopředsedou Komise, značně posílí soulad a efektivitu EU v této oblasti;

15.   domnívá se, že pokrok dosažený při zřizování Agentury pro základní práva je prvním krokem v reakci na výzvu Parlamentu k vytvoření integrovaného rámce pravidel a institucí, které by měly učinit Listinu základních práv závaznou a měly by zajistit soulad se systémem stanoveným v Evropské úmluvě o lidských právech, a také vypracovat komplexní politiku EU pro práva menšin; zdůrazňuje, jak je významné, že mandát agentury zahrnuje i země, které s EU uzavřely dohodu o stabilizaci a přidružení;

16.   považuje za nezbytné, aby zvláštní zástupci Evropské unie měli v budoucnosti mandát konkrétně zmiňující podporu a zajištění dodržování lidských práv;

17.   domnívá se, že schopnost Evropské unie předcházet krizím, reagovat na ně, řešit a zvládat je se ukázala být nedostatečnou, a návazně na svá doporučení ke zřízení evropských civilních mírových jednotek žádá Radu, aby civilní aspekty evropské bezpečnostní a obranné politiky postupně přeměnila na "civilní mírovou službu", která bude řešit krátkodobé civilní krize a dlouhodobější mírovou obnovu; zastává názor, že Evropská unie by v tomto rámci měla posílit sítě občanské společnosti na místě – na nižší než celostátní úrovni a na národní a regionální úrovni – za účelem posílení budování důvěry a kapacit, sledování a zvyšování informovanosti, čímž by se podpořila institucionalizace účasti občanské společnosti na regionálních a podoblastních mírových a bezpečnostních strukturách;

18.   znovu opakuje svou žádost, aby Komise vybídla členské státy Evropské unie a třetí země, se kterými probíhají jednání o budoucím přistoupení, aby podepsaly a ratifikovaly všechny stěžejní úmluvy Spojených národů a Rady Evropy v oblasti lidských práv a jejich opční protokoly; obrací pozornost členských států Evropské unie zejména na potřebu ratifikovat Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990, kterou až do dnešního dne žádný členský stát neratifikoval(17);

19.   žádá, aby Evropské společenství a jeho členské státy okamžitě ratifikovaly Úmluvu OSN o právech zdravotně postižených osob; trvá na tom, že opční protokol k úmluvě by měl být chápán jako její nedílná součást, a žádá současné přistoupení jak k úmluvě, tak k protokolu;

20.   zdůrazňuje, že je třeba dále posílit aktivní zapojení Evropské unie a jejích členských států do otázek lidských práv a demokracie, pokud jde o jejich účast na různých mezinárodních fórech v roce 2008, včetně práce UNHRC, Valného shromáždění OSN, Rady ministrů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Rady Evropy;

21.   vyzývá k lepší spolupráci a koordinaci mezi Radou Evropy a Evropskou unií; vítá skutečnost, že dne 11. května 2007 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií, a vyzývá obě strany k jeho uplatňování; zejména se odvolává na tato doporučení obsažená v Junckerově zprávě ze dne 11. dubna 2006 nazvané "Rada Evropy - Evropská unie: jedno úsilí pro evropský kontinent":

22.   požaduje zvýšenou spolupráci mezi Radou Evropy a Evropskou unií v oblasti prosazování práv menšin a ochrany regionálních a menšinových jazyků; požaduje využívání právně závazných úmluv Rady Evropy, například Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin a Evropské charty regionálních a menšinových jazyků a jejich dobře fungujících mechanismů sledování; naléhavě žádá, aby bylo při práci orgánů EU, a zejména v procesu přistoupení v případě kandidátských zemí, bráno v úvahu stanovisko poradního výboru úmluvy k opatřením přijatým státy, které předkládají zprávy, a zprávy výboru expertů charty o plnění závazků států, které podepsaly chartu;

23.   bere na vědomí, že UNHRC je na nejlepší cestě stát se hodnotným systémem pro mnohostranné úsilí Evropské unie v oblasti lidských práv; bere se znepokojením na vědomí, že během posledního roku své činnosti tento nový orgán neprokázal svojí věrohodnost, ale opětovně zdůrazňuje zásadní úlohu UNHRC jako jediného orgánu v celkové struktuře OSN, který sleduje a řeší porušování lidských práv; věří, že díky uplatňování mechanismu všeobecného pravidelného přezkumu bude dosaženo prvních konkrétních výsledků a zlepšení; vyzývá Radu a Komisi, aby úzce sledovaly tento proces a zajistily tak, že uvede do praxe rezoluci 60/251 Valného shromáždění OSN ze den 15. března 2006, která zřizuje všeobecný pravidelný přezkum založený na objektivních a spolehlivých informacích a zaměřený na plnění závazků a povinností v oblasti lidských práv ze strany každého státu způsobem, který zaručuje všeobecnou platnost působení a rovné zacházení s ohledem na všechny státy; vyzývá Radu, aby v této věci Parlament konzultovala;

24.   vítá skutečnost, že postup podávání stížností založený na dřívějším "postupu 1503" bude jednotlivcům a organizacím nadále umožňovat podávání stížností týkajících se hrubého a hodnověrně prokázaného porušování lidských práv u Rady OSN pro lidská práva, a vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že Rada OSN pro lidská práva bude nevládním organizacím naslouchat i nadále, mají-li využít výsad, které jim poskytuje jejich poradní status a který spočívá v předkládání písemných sdělení a činění ústních prohlášení;

25.   potvrzuje důležitost zvláštních postupů a mandátů pro jednotlivé země v rámci Rady pro lidská práva; trvá na tom, že proces obnovení mandátů musí být transparentní a že je třeba se snažit o jmenování nezávislých a zkušených kandidátů, kteří budou řádnými zástupci z hlediska geografického i z hlediska rovnosti mužů a žen; konstatuje, že mandát expertní komise pro Dárfúr musel být sloučen se zvláštním zpravodajem pro Súdán; rovněž bere na vědomí rozhodnutí Evropské unie podporující usnesení, které požaduje neobnovení mandátu expertům pro lidská práva v Dárfúru, stejně jako rozhodnutí Rady pro lidská práva neobnovit mandáty pro Bělorusko a Kubu;

26.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby nadále vyvíjely tlak na stanovení kritérií členství pro volbu do UNHRC včetně trvalých pozvání do mechanismu zvláštních postupů; rovněž požaduje, aby bylo sledováno skutečné provádění volebních slibů vlád členských států OSN; požaduje, aby tato zásada byla uplatňována při rozhodování, zda by EU měla poskytnout podporu kandidátským zemím;

27.   v této souvislosti vyzývá Evropskou unii, aby navázala formální kontakt s demokratickými vládami ostatních regionálních skupin za účelem formální spolupráce a konzultací v rámci UNHRC a s cílem zajistit úspěšnost iniciativ zaměřených na dodržování principů obsažených ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů; domnívá se, že, jak již prokázalo nedávné úspěšné přijetí výše zmíněné rezoluce Valného shromáždění OSN 62/149 z 18. prosince 2007 o moratoriu na používání trestu smrti, mnohostranné úsilí EU v oblasti lidských práv ve fórech Spojených národů může být efektivní pouze díky společnému jednání meziregionální aliance demokratických států;

28.   vítá skutečnost, že Komise využila své funkce předsednictví kimberleyského procesu v roce 2007 k posílení mechanismů na zastavení toku konfliktních diamantů; znovu zdůrazňuje význam kimberleyského procesu vzhledem k souvislosti mezi zastavením obchodu s konfliktními diamanty a dosažením udržitelného míru a bezpečnosti; rovněž vítá Turecko a Libérii jakožto nové účastníky v roce 2007 a opětovné přijetí Konžské republiky do kimberleyského procesu (do něhož je zapojeno celkem 48 účastníků, včetně Evropského společenství zastoupeného 27 členskými státy);

29.   vítá skutečnost, že v prosinci 2007 se za plné podpory Evropské unie ve Vídni konala třetí mezinárodní konference zaměřená na uzavření mezinárodní smlouvy zakazující výrobu, používání, přepravu nebo skladování kazetových bomb v souladu se zásadami mezinárodního humanitárního práva(18); vyzývá Rumunsko a Kypr jakožto jediné dva členské státy EU, které tak dosud neučinily, aby podpořily prohlášení z Osla o kazetové munici učiněné dne 23. února 2007; plně podporuje konference o procesu dohodnutém v Oslu, které se budou konat ve dnech 18.–22. února 2008 ve Wellingtonu a 19.–30. května 2008 v Dublinu; očekává, že všechny členské státy Evropské unie budou moci smlouvu na konci roku 2008 v Oslu slavnostně podepsat;

30.   vyzývá Radu a Komisi, aby pokračovaly ve svém energickém úsilí zaměřeném na podporu všeobecné ratifikace Římského statutu a na přijetí nezbytných vnitrostátních prováděcích právních předpisů v souladu se společným postojem Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu(19) a akčním plánem; zdůrazňuje, že ne všechna předsednictví Rady sledují tento cíl se stejným elánem; žádá, aby všechna předsednictví uváděla statut spolupráce s Mezinárodním trestním soudem na všech summitech se třetími zeměmi; žádá, aby se toto úsilí dále zaměřilo na ratifikaci a uplatňování dohody o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, která je důležitým prováděcím nástrojem soudu; bere na vědomí, že dne 8. prosince 2007 vstoupila v platnost dohoda se Spojeným královstvím o výkonu trestů (a v roce 2005 podobná dohoda uzavřená s Rakouskem), a naléhavě žádá všechny členské státy, aby zvážily uzavření podobných dohod s ICC; uznává, že dohoda o spolupráci a pomoci mezi Evropskou unií a ICC je významným nástrojem doplňujícím povinnosti jednotlivých členských států;

31.   vítá skutečnost, že Japonsko v červenci 2007 ratifikovalo Římský statut, čímž bylo dosaženo počtu 105 smluvních států v prosinci 2007; naléhavě žádá Českou republiku jakožto poslední členský stát Evropské unie, který dosud Římský statut neratifikoval, aby tak neprodleně učinila; znovu vyzývá všechny země, které Římský statut dosud neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily(20), vyzývá Rumunsko, aby vypovědělo svou dvoustrannou dohodu o imunitě se Spojenými státy americkými;

32.   naléhavě žádá všechny členské státy, aby plně spolupracovaly na mezinárodních mechanismech trestního soudnictví a zejména při předávání uprchlých viníků spravedlnosti; v této souvislosti bere s uspokojením na vědomí spolupráci Konžské demokratické republiky při předání Germaina Katangy Mezinárodnímu trestnímu soudu, spolupráci Srbska při zatýkání a předání Zdravka Tolimira Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a spolupráci Srbska a Černé Hory při zatýkání a předání Vlastimira Đjorđjeviće ICTY; bere ovšem se znepokojením na vědomí neschopnost Súdánu spolupracovat s ICC při zatýkání a vydání Ahmeda Muhammada Haruna a Aliho Muhammada Aliho Abd-Al-Rahmana; se znepokojením bere na vědomí, že dosud nebyl vykonán příkaz ICC zatknout čtyři členy Armády božího odporu v Ugandě; rovněž bere se znepokojením na vědomí, že Radovan Karadžić a Ratko Mladić zůstávají na svobodě a nebyli předáni ICTY; v této souvislosti vyzývá srbské orgány, aby zajistily plnou spolupráci s ICTY, která by měla vést k zatčení a předání všech zbývajících obžalovaných, aby se tak otevřela cesta k ratifikaci dohody o stabilizaci a přidružení; dále se domnívá, že současné řízení proti bývalému liberijskému prezidentu Charlesi Taylorovi vedené zvláštním soudem pro Sierru Leone v Haagu představuje významný krok ve vývoji k ukončení beztrestnosti;

33.   zdůrazňuje nutnost posílit systém mezinárodního trestního soudnictví a v této souvislosti oceňuje, že v listopadu 2007 byl vytvořen mechanismus rychlé reakce v oblasti spravedlnosti jakožto nový mezinárodní mechanismus spolupráce při poskytování odborných znalostí a pomoci, v rámci kterého bude zjišťování totožnosti, sběr informací a jejich uchovávání pomocným prostředkem v širokém spektru mezinárodních a přechodných možností soudnictví; naléhavě žádá ICC, aby zintenzívnil své široké úsilí s cílem zapojit společenství v situacích, které jsou předmětem šetření, do procesu konstruktivní interakce s ICC navrženého na podporu porozumění a podporu jeho mandátu, který by pomohl naplnit očekávání a umožnil by těmto společenstvím sledovat proces mezinárodní trestní spravedlnosti a rozumět mu; zdůrazňuje úlohu, kterou při řešení porušování lidských práv a mezinárodního trestního práva může plnit mechanismus nesoudní povahy, za předpokladu, že takovéto snahy budou respektovat řádný proces a nebudou předstírané;

34.   vítá přijetí deklarace Valného shromáždění OSN o právech původních obyvatel a blahopřeje Radě a členským státům, že podpořily přijetí tohoto textu, který vytvoří rámec, na jehož základě mohou státy bránit a prosazovat práva původních obyvatel, a zamezit tak vyloučení a diskriminaci; zároveň bere se znepokojením na vědomí, že bez nových nástrojů, které by zaručily uplatňování uvedené deklarace, nelze očekávat, že v životech původních obyvatel dojde ke skutečnému zlepšení, zejména pak u těch, kteří žijí v autoritativním a diktátorském režimu; naléhavě proto žádá Komisi, aby sledovala provádění výše uvedené deklarace OSN, zejména prostřednictvím evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, a aby nařídila všem členským státům, aby urychleně ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 o domorodcích a příslušnících kmenů, která podporuje zásady stanovené v dotčené deklaraci právně závazným nástrojem;

35.   ještě jednou vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou rámcovou strategii pro Romy, vzhledem ke zvláštní sociální situaci společenství Romů v Evropské unii, v kandidátských zemích a v zemích účastnících se procesu stabilizace a přidružení na západním Balkánu;

36.   naléhavě žádá EU, aby hrála klíčovou úlohu na navazující konferenci v Durbanu a prosadila vyvážený text, který bude bojovat proti rasismu a nebude se snažit odebrat legitimitu demokratickým státům a podporovat nenávist, jak tomu bylo v Durbanu v roce 2001;

37.   s politováním konstatuje, že i přesto, že Komise při několika příležitostech doporučila ratifikaci úmluvy MOP č. 169, v současné době, téměř dvacet let po jejím vstupu v platnost, ji ratifikovaly pouze tři členské státy – Dánsko, Nizozemsko a Španělsko; povzbuzuje proto iniciativy pro zlepšení informovanosti o tomto důležitém právním nástroji a zvýšení jeho účinnosti na celém světě tím, že bude zajištěna jeho ratifikace všemi členskými státy;

Provádění obecných zásad EU v oblasti lidských práv

38.   znovu vyzývá Komisi, vyslanectví a konzuláty členských států, aby zajistily plnou informovanost veškerých svých zaměstnanců ohledně obecných zásad v oblasti lidských práv; domnívá se, že vytvoření nového evropského útvaru pro vnější činnost by mělo aktivně sloužit k harmonizaci přístupu misí členských států a Komise v oblasti lidských práv v zahraničí prostřednictvím společných struktur a zaměstnanců za účelem vytvoření skutečných "vyslanectví Evropské unie";

39.   bere na vědomí impuls německého a portugalského předsednictví k dokončení obecných zásad EU pro lidská práva v oblasti práv dítěte; těší se, že v příštím roce obdrží návrhy konkrétních prováděcích opatření, která se zaměří na provádění holistického a komplexního přístupu, který rozvíjí základní obecné zásady;

40.   vyzývá předsednictví Rady, aby nalezlo způsoby zlepšení koordinace a spolupráce mezi pracovními skupinami v Radě v souvislosti s vydáváním demarší v oblastech společného zájmu, např. mezi pracovní skupinou pro lidská práva (COHOM) a pracovní skupinou pro mezinárodní právo veřejné (COJUR), které se zabývají ICC, pokud jde o mezinárodní trestní soudnictví a děti v ozbrojených konfliktech;

41.   naléhavě vyzývá Radu, aby provedla aktualizaci obecných zásad, která by umožnila plné uznání důležitosti požívání nejvyšší dosažitelné úrovně zdraví jako základního práva, se zvláštní pozorností věnovanou zmírňování bolesti;

Trest smrti

42.   vítá výše uvedenou rezoluci 62/149 přijatou Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 2007, která vyzývá k zavedení všeobecného moratoria na užívání trestu smrti, a uznává pozitivní meziregionální charakter této iniciativy;

43.   naléhavě žádá Radu, aby provedla aktualizaci obecných zásad pro trest smrti za účelem podpořit veškeré aktivity směřované k plnému provedení rezoluce Valného shromáždění OSN, jež mimo jiné vyzývá všechny státy, které ještě užívají trest smrti, k dodržování mezinárodních norem poskytujících záruky na ochranu práv osob odsouzených k trestu smrti, obzvláště minimálních norem stanovených v příloze k rezoluci Hospodářské a sociální rady č.1984/50 ze dne 25. května 1984; zdůrazňuje, že tato rezoluce poskytuje generálnímu tajemníkovi informace o používání trestu smrti a dodržování záruk na ochranu práv osob odsouzených k trestu smrti, zároveň usiluje o omezení trestu smrti a snížení počtu trestných činů, ze jejichž spáchání může být tento trest uložen; dále klade důraz na to, že závěr rezoluce tvoří výzva všem členským státům OSN, aby zavedly moratorium na popravy s cílem trest smrti zrušit;

44.   vyzývá předsednictví Rady, aby přimělo Itálii, Lotyšsko, Polsko a Španělsko, jež dosud neratifikovaly protokol č.13 k EÚLP týkající se zrušení trestu smrti za všech okolností, aby tak učinily(21); v tomto ohledu uznává, že obecné zásady v oblasti trestu smrti by bylo možné provádět soustavnějším způsobem, pokud by členské státy protokoly a úmluvy tohoto typu podepsaly a ratifikovaly;

45.   vítá rozhodnutí Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 7. prosince 2007 připojit se ke společnému prohlášení Rady Evropy a Evropské unie zavádějícímu Evropský den proti trestu smrti slavený každoročně 10. října; vítá postup evropské konference v Lisabonu, jež se konala 9. října 2007, znovu volající po odstranění trestu smrti v Evropě a podpoře všeobecného zrušení tohoto trestu;

46.   vítá zrušení trestu smrti v Albánii dne 25. března 2007 (pro všechny typy trestných činů), v Kyrgyzstánu dne 27. června 2007, ve Rwandě dne 26. července 2007, ve státě New Jersey (USA) dne 13. prosince 2007 a v Uzbekistánu dne 1. ledna 2008; vyjadřuje své znepokojení ohledně možnosti, že by mohl být v Guatemale znovu uplatňován trest smrti; naléhavě žádá guatemalskou vládu, aby se naopak zavázala k všeobecnému moratoriu na trest smrti; vítá rozhodnutí Číny nechat všechny tresty smrti přezkoumat nejvyšším soudem, ale je stále znepokojen tím, že Čína nadále provádí nejvyšší počet poprav na celém světě; odsuzuje používání trestu smrti v Bělorusku, které odporuje evropským hodnotám; odsuzuje, že íránský režim v rostoucí míře uplatňuje trest smrti; je velmi znepokojen tím, že íránský režim stále odsuzuje k smrti i osoby mladší 18 let;

Mučení a další kruté, nelidské a ponižující zacházení

47.   bere na vědomí, že Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva a Slovensko dosud nepodepsaly ani neratifikovaly opční protokol k Úmluvě proti mučení (OPCAT); bere na vědomí, že Rakousko, Belgie, Kypr, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Rumunsko tento protokol sice podepsaly, ale ještě neratifikovaly; vyzývá všechny členské státy EU, které dosud nepodepsaly nebo neratifikovaly opční protokol k Úmluvě proti mučení, aby tak bez prodlení učinily;

48.   je znepokojen ohledně skutečné angažovanosti v oblasti lidských práv těch členských států EU, které odmítají podepsat výše uvedenou Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením; žádá všechny členské státy EU, které tak ještě neučinily, aby ji bez prodlení podepsaly a ratifikovaly(22);

49.   odkazuje Radu a Komisi na aktuální studii s názvem "Provádění obecných zásad EU týkajících se mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání", jež byla předložena podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva dne 28. června 2007 a pracovní skupině pro lidská práva v prosinci 2007; vyzývá Komisi i Radu, aby se řídily příslušnými doporučeními, např. doporučením vytvořit jasnou globální vizi zaměřenou na jednotlivé státy a průzkum jejich politického, sociálního, kulturního a právního kontextu; vyzývá Radu a Komisi, aby po rozboru zaslaly instrukce svým delegacím a misím členských států s cílem poskytnout jim pomoc při provádění obecných zásad;

50.   vyzývá Radu a Komisi, aby zesílily spolupráci s Radou Evropy pro účely vytvoření celoevropské zóny bez mučení a jiných forem špatného zacházení, což by bylo jasným signálem toho, že evropské země jsou pevně odhodlány i uvnitř svých hranic tyto postupy vymýtit;

51.   s radostí očekává hodnocení provádění obecných zásad EU týkajících se mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání, které se připravuje k předložení pracovní skupině pro lidská práva; v souvislosti s revizí těchto obecných zásad očekává, že pracovní skupina pro lidská práva projedná zvláštní kritéria činnosti, která budou vycházet z jednotlivých případů a napomohou lepšímu provádění těchto zásad; doporučuje přijetí opatření, která zajistí dodržování absolutního zákazu mučení a jiných nelidských a ponižujících trestů a zamezí jakémukoli pokusu o vytvoření postoje Evropské unie, jenž by potvrzoval oprávněnost užívání diplomatických záruk umožňujících přesun osob do země, kde by mohly čelit riziku mučení nebo jiných nelidských a ponižujících trestů;

52.   žádá o provedení aktualizace vodítek Evropské unie týkajících se mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání na základě článku 15 Úmluvy OSN o právech zdravotně postižených osob, jenž se týká osvobození od mučení a jiného krutého, nelidského a ponižujícího zacházení nebo trestání;

53.   žádá pravidelnou účast předsednictví nebo sekretariátu Rady na zasedání příslušných výborů OSN a další spolupráci s Radou Evropy a jejím výborem pro předcházení mučení za účelem dosažení značného a přínosného věcného vkladu při rozhodování o demarších vůči některým zemím;

54.   naléhavě žádá Radu a Komisi, aby pokračovaly v politice demarší vůči všem mezinárodním partnerům EU ve věci ratifikace a uplatňování mezinárodních úmluv týkajících se zákazu mučení a špatného zacházení a zajištění rehabilitační pomoci pro osoby, které mučení přežily; vyzývá Evropskou unii, aby považovala boj proti mučení a špatnému zacházení za úkol prvořadého významu své politiky v oblasti lidských práv, zejména prostřednictvím zesíleného uplatňování obecných zásad EU a ostatních nástrojů EU, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, a zajištěním toho, aby se členské státy vyvarovaly přijímání diplomatických záruk třetích zemí, kde existuje reálné nebezpečí, že lidé jsou vystavováni mučení a špatnému zacházení;

Děti v ozbrojených konfliktech

55.   vítá zprávu zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojených konfliktech zveřejněnou 13. srpna 2007, jejímž závěrem je, že členské státy OSN by měly uplatnit konkrétní a cílená opatření proti těm, kdo opakovaně příslušná práva porušují;

56.   vítá zprávu a doporučení generálního tajemníka OSN o dětech v ozbrojeném konfliktu v Barmě; odsuzuje závažné porušování práv dětí v této zemi a vyzývá COHOM, aby při provádění svých hlavních směrů pro děti a ozbrojené konflikty upřednostnil Barmu;

57.   vítá pokrok, který byl učiněn při uplatňování mezinárodních norem pro ochranu dítěte ohledně povolání údajných pachatelů k odpovědnosti, jako v případě obvinění vznesených Mezinárodním trestním soudem vůči vůdcům nejrůznějších ozbrojených skupin v Konžské demokratické republice a obvinění vůči čtyřem vůdcům Armády božího odporu; pokládá za výrazný úspěch rozhodnutí Zvláštního soudu pro Sierra Leone, že najímání či využívání dětí mladších 15ti let při násilných konfliktech je válečným zločinem podle mezinárodního zvykového práva, a nedávné odsouzení vojenských velitelů za najímání dětí;

58.   vítá zvýšenou pozornost věnovanou právům dětí v širokém spektru jednání, dohod, snah o vytvoření a udržení míru, programech a smlouvách; klade však důraz na to, že ustanovení týkající se dětí v mírových dohodách by měla být konkrétní a jejich cíle dosažitelné;

59.   vítá zvýšenou pozornost věnovanou právům dětí v mechanismech odpovědnosti za trestné činy podle mezinárodního práva (uznává v tomto ohledu snahy liberijské Komise pro pravdu a usmíření zaměřené k tomuto cíli v roce 2007) jako důležitý prostředek k uplatnění práv dětí účastnit se rozhodnutí, jež ovlivňují jejich život; avšak zdůrazňuje, že taková účast musí sledovat nejlepší zájmy dítěte, včetně zavedení politik a postupů odpovídajících věku dětí a podpory rehabilitace a opětovné integrace dětských obětí;

60.   vítá pokrok, jehož bylo dosaženo ve formulování politiky ve věci integrovaných norem pro odzbrojení, demobilizaci a opětovné začlenění do společnosti (2006), pařížských zásad a pokynů týkajících se dětí spojených s ozbrojenými silami a s ozbrojenými skupinami (2007); zdůrazňuje však, že je nyní nutné je účinně provádět;

61.   vítá skutečnost, že dalších sedm zemí (Argentina, Chorvatsko, Guatemala, Laos, Mauritánie, Maroko a Ukrajina) se připojilo k mezinárodnímu závazku zastavit najímání dětí do ozbrojených konfliktů známému jako pařížské závazky, a vyjadřuje politování nad tím, že Spojené státy nepřipojily svůj podpis z důvodu nesouhlasu s ustanovením týkajícím se ICC;

62.   vítá skutečnost, že 11 členských států Evropské unie podepsalo Ženevskou deklaraci o ozbrojeném násilí a rozvoji, čímž bylo dosaženo počtu 42 smluvních států; naléhavě žádá zbylých 16 členských států Evropské unie, které dosud Ženevskou deklaraci neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily;

63.   vyzývá ty členské státy, které ještě nepodepsaly a neratifikovaly opční protokoly k Úmluvě o právech dítěte, aby tak bez prodlení učinily(23);

64.   připomíná, že nedošlo ke konečnému urovnání neřešených konfliktů v zemích evropské politiky sousedství (EPS); zdůrazňuje, že takové situace vytvářejí podmínky, ve kterých je v daných oblastech zanedbáván právní stát a porušování lidských práv a které představují zásadní překážku zajišťování a dodržování všech práv dítěte; požaduje, aby byla v rámci opatření EU v této oblasti přednostně řešena zvláštní situace dětí a jejich rodin v oblastech neukončených konfliktů v zemích EPS;

65.   bere na vědomí, že portugalské předsednictví pokračovalo v německých iniciativách dle vodítek a udělilo pokyny všem diplomatickým misím EU v zemích, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby považovaly zvláštní strategie pro danou zemi přijaté skupinou COHOM dne 15. června 2007 za stálé pokyny, jež tvoří součást práce vedoucích těchto misí v oblastech, kde se děti nacházejí v ozbrojených konfliktech; vítá skutečnost, že úřadující předsednictví Rady také předalo místním předsednictvím zprávy, jež obdržely příslušné nevládní organizace ohledně konkrétních zemí; vítá iniciativu slovinského předsednictví ve věci zadání studie dopadu opatření EU na děti postižené ozbrojeným konfliktem; v této souvislosti zdůrazňuje omezený dopad, který obecné zásady mají na děti a ozbrojené konflikty, zejména díky tomu, že většina delegací Komise a velvyslanectví členských států nebyla informována o tom, že jejich hostitelská země je pro uplatnění těchto obecných zásad považována za zemi prioritní;

66.   vyzývá Radu a Komisi, aby do své humanitární a obchodní politiky začlenily úsilí o boj s nucenou dětskou prací;

Obránci lidských práv

67.   vyzývá Radu a Komisi, aby se zasadily o průhlednější a systematičtější provádění vodítek EU týkajících se obránců lidských práv, vzhledem k tomu, že tato vodítka jsou důležitým inovativním nástrojem navrženým za účelem podpory ochránců lidských práv a ochrany těch, kteří čelí ohrožení;

68.   očekává, že uznání vodítek týkajících se obránců lidských práv za přednostní součást zahraniční politiky EU v oblasti lidských práv bude doplněno účinným prováděním těchto zásad v místních strategických postupech zahrnujících 120 zemí; upozorňuje na to, že nedostatečná aktivita, kterou Evropská unie vyvíjí jménem obránců lidských práv v určitých zemích, jako je Čína, Tunisko, Etiopie, Írán a Rusko, patrně odráží nedostatečnou shodu mezi členskými státy Evropské unie zapříčiněnou rozdílnými prioritami jednotlivých členských států ohledně zájmů zahraniční politiky, což vylučuje možnost společného jednání;

69.   je toho názoru, že soustavný přístup by se měl také zaměřit na posílení vytváření kapacit mezi aktivisty v oblasti lidských práv, včetně obhájců hospodářských, sociálních a kulturních práv, a posílení mechanismů konzultace a interakce těchto aktivistů a příslušných vlád ohledně problematiky demokratické reformy a podpory lidských práv, zejména pokud jde o demokratizační procesy;

70.   vyzývá Radu a Komisi, aby aktivně povzbuzovaly obránce lidských práv k šíření informací o teorii a praxi nenásilí a snažily se podporovat znalosti a výměnu zkušeností mezi těmito ochránci lidských práv ohledně správných postupů na základě zkušeností přímo z praxe;

71.   vyzývá Radu a členské státy, aby bezodkladně zvážily otázku vydávání mimořádných víz pro obránce lidských práv a začlenily jasnou zmínku o specifické situaci ochránců lidských práv do nového společného vízového kodexu, a vytvořily tak zvláštní a urychlený postup vydávání víz, který by mohl čerpat ze zkušeností irské a španělské vlády v této věci; domnívá se, že důvěrnost demarší Evropské unie ve prospěch obránců lidských práv je někdy účelná, ale žádá, aby i přes tuto důvěrnost místní zaměstnanci Evropské unie vždy o takových demarších důvěrně informovaly nevládní organizace na místě;

72.   konstatuje, že i přes významné hospodářské reformy v Číně stále přetrvává systematické porušování politických a lidských práv v podobě věznění z politických důvodů, útoků a zastrašování namířených proti právníkům, obráncům lidských práv a novinářům včetně hnutí Wei Quan, absence nezávislých soudů, nucené práce, potlačování svobody projevu a náboženského vyznání a práv náboženských a etnických menšin, svévolných zadržení, systému pracovních táborů laogai a údajného násilného odebírání orgánů; stejně tak je stále znepokojen tím, že jsou na "černé listině" evidováni novináři a aktivisté za lidská práva, Dalajláma a jeho přívrženci a příslušníci hnutí Falun Gong;

73.   lituje toho, že v Bělorusku zůstává registrováno pouze pět organizací pro lidská práva a že se úřady trvale snaží tyto skupiny kontrolovat a zastrašovat a současně opakovaně zamítají žádosti o zákonnou registraci jiných skupin pro lidská práva; vítá rozhodnutí Valného shromáždění OSN z května 2007 odmítnout žádost Běloruska o křeslo v Radě pro lidská práva s poukazem na špatnou situaci lidských práv v této zemi; opakovaně naléhá na běloruské orgány, aby přestaly využívat zastrašování, obtěžování, cíleného věznění a politicky motivovaného trestního stíhání ochránců lidských práv a aktivistů občanské společnosti v Bělorusku;

74.   je velmi znepokojen tím, že v roce 2007 zesílily íránské orgány obtěžování ochránců lidských práv a právníků, kterým se pokoušejí zabránit zveřejňovat a sledovat porušování lidských práv; lituje toho, že íránská vláda uzavřela nevládní organizace, které podporují účast občanské společnosti a zvyšují informovanost o porušování lidských práv, včetně organizací poskytujících právní a sociální pomoc ženám, které se staly oběťmi násilí;

75.   ještě jednou zdůrazňuje, že je důležité vypracovat příručku k provádění těchto zásad, kterou by měli zastánci lidských práv k dispozici; vybízí skupinu COHOM k rozšíření překladů vodítek ohledně obránců lidských práv v těch jazycích zemí Evropské unie, které jsou používanými jazyky ve třetích zemích, a v důležitých neunijních jazycích používaných regionálními odděleními a vyslanectvími / delegacemi; vítá skutečnost, že překlady jsou dosud k dispozici v jazycích, jako je ruština, arabština, čínština a farsí, ale zdůrazňuje, že je zapotřebí více překladů vyhotovených přímo na místě; naléhavě žádá členské státy, aby zjednodušily vydávání víz pro obránce lidských práv, kteří jsou pozváni k účasti na akcích pořádaných v rámci Evropské unie, nebo těm, kteří utíkají před zhoršujícími se bezpečnostními podmínkami;

Vodítka pro dialogy o lidských právech a uznané konzultace se třetími zeměmi

76.   vyzývá Radu a Komisi k zahájení komplexního hodnocení vodítek pro dialogy o lidských právech a k vytvoření jasných ukazatelů dopadu všech jednání a kritérií pro zahájení, ukončení a opětovné zahájení jednání;

77.   znovu opakuje svou žádost, aby dialogy o lidských právech byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly situaci ve třetích zemích i v Evropské unii s cílem posílit důvěryhodnost daných jednání;

78.   znovu opakuje svou žádost, aby otázky související s lidskými právy byly přezkoumány na nejvyšší politické úrovni, čímž se záležitostem v této oblasti dostane větší politické váhy a členské státy nebo třetí země nebudou z politických dialogů vynechávat otázky související s lidskými právy; z těchto důvodů považuje za nezbytné, aby se takové jednání nikdy neomezovalo pouze na setkání odborníků, což by jej vůči ostatním politickým tématům vytlačovalo do poněkud okrajové pozice; vyzývá proto Radu a Komisi k přijetí následujících opatření:

79.   v této souvislosti znovu zdůrazňuje návrhy obsažené ve výše zmíněném usnesení Parlamentu ze dne 6. září 2007 o fungování dialogů a konzultací se třetími zeměmi v oblasti lidských práv; v tomto ohledu zdůrazňuje, že v lednu 2008 byl zahájen dialog mezi Radou, Komisí a podvýborem Parlamentu pro lidská práva, který má provést doporučení uvedeného usnesení ve věci obecné účasti Parlamentu v jednáních; v této souvislosti připomíná povinnost Rady konzultovat s Parlamentem a důsledně přihlížet k jeho názorům podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii;

80.   klade důraz na potřebu radikálního posílení dialogu o lidských právech mezi Evropskou unií a Čínou, a je znepokojen tím, že Čína odpověděla pouze na dvě třetiny otázek, které EU položila v jednotlivých případech v rámci tohoto dialogu; vyjadřuje své znepokojení nad závažným porušováním lidských práv v Číně a zdůrazňuje, že i přes sliby, jež tento režim učinil v souvislosti s blížícími se olympijskými hrami v souladu s olympijskou chartou, se situace v oblasti lidských práv v zemi nezlepšila; vítá skutečnost, že Čína se v souladu s olympijskou chartou snaží provádět doporučení zvláštního zpravodaje ve věci mučení a nedávno nařídila soudům, aby se nespoléhaly na přiznání; bere na vědomí, že přestože čínská vláda opakovaně potvrdila svůj záměr ratifikovat Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, k ratifikaci dosud nedošlo; lituje, že na summitu Evropské unie a Číny, který se konal dne 28. listopadu 2007 v Pekingu, nebylo přijato společné prohlášení Evropské unie a Číny o lidských právech, a to i přes to, že původně byl oznámen záměr takové prohlášení vydat; vyzývá Radu, aby Parlamentu poskytla podrobnější informace návazně na jednání, včetně podrobného seznamu demarší vydaných v jednotlivých případech Radou a členskými státy; bere na vědomí, že tyto obavy by měly být zdůrazněny při přípravách na olympijské hry v Pekingu, které jsou důležitou historickou příležitostí pro zlepšení stavu lidských práv v Číně; v tomto ohledu vyjadřuje obavy ohledně čínských právních předpisů, včetně systému státních tajemství, který neumožňuje průhlednost potřebnou pro rozvoj dobré správy věcí veřejných a režim právního státu; je znepokojen limity stanovenými pro svobodu čínských a mezinárodních médií, včetně omezení přístupu čínského a mezinárodního tisku k internetu, blogům a informacím; stejně tak je i nadále znepokojen vytvářením černých listin se jmény novinářů a zastánců lidských práv, včetně Dalajlámy, jemu přidružených osob a stoupenců hnutí Falun Gong; v tomto ohledu vyzývá k okamžitému propuštění předního aktivisty v boji proti AIDS Chu Žia; zdůrazňuje, že je potřeba i po olympijských hrách pečlivě sledovat situaci ohledně lidských práv a změny právních předpisů v této otázce; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby zajistila podmíněnost svých obchodních vztahů s Čínou reformami v oblasti lidských práv, a v této souvislosti vyzývá Radu, aby před konečným schválením jakékoli nové rámcové dohody o partnerství a spolupráci provedla komplexní hodnocení stavu lidských práv; vyzývá Radu a Komisi, aby vznesly otázky autonomní oblasti vnitřního Mongolska, Východního Turkestánu a autonomní oblasti Tibetu, aby aktivně podpořily průhledný dialog mezi čínskou vládou a vyslanců tibetské vlády v exilu a přivedly pozornost k otázce důsledků čínské politiky v oblasti lidských práv v Africe; je i nadále znepokojen systematickým porušováním lidských práv ujgurského etnika v ujgurské autonomní oblasti Xinjiang;

81.   je znepokojen i tím, že v roce 2004 došlo k přerušení dialogu o lidských právech s Íránem v důsledku absence pozitivního vývoje ve zlepšování stavu lidských práv a nedostatečné spolupráce ze strany Íránu; vyzývá íránské orgány, aby tento dialog obnovily s cílem podpořit všechny zúčastněné subjekty občanské společnosti oddané demokracii a aby prostřednictvím mírových prostředků a bez použití násilí posílily existující postupy, které mohou podpořit demokratické, institucionální a konstituční reformy, zajistily životnost těchto reforem a upevnily zapojení íránských ochránců lidských práv a představitelů občanské společnosti v postupech utváření politiky a posílily úlohu, kterou hrají v obecném politickém dialogu; je hluboce znepokojen tím, že i v roce 2007 se v Íránu zhoršovalo dodržování lidských práv, zejména práva svobody projevu a sdružování; odsuzuje novou kampaň za morálku zahájenou íránskými úřady počátkem dubna 2007, v jejímž důsledku byly tisíce mužů a žen uvězněny z důvodu "boje proti nemorálnímu chování"; odsuzuje skutečnost, že íránský režim stále více využívá trestu smrti;

82.   vyjadřuje politování nad nedostatkem výsledků jednání mezi Evropskou unií a Ruskem o lidských právech a vyzývá Parlament, aby se do tohoto procesu zapojil; podporuje snahy Rady a Komise o vytvoření stavu, kdy by se jednání střídavě konala v Rusku a Evropské unii, kromě ministra zahraničí by se jich účastnili i ostatní ruští ministři a ruská delegace by se účastnila schůzek ruských a evropských parlamentních orgánů nebo nevládních organizací pořádaných současně se zmíněnými jednáními; vyjadřuje politování nad tím, že ve snaze dosáhnout změny politiky v Rusku, zejména s ohledem na citlivé otázky, jako je situace v Čečensku a ostatních kavkazských republikách, beztrestnost a nezávislost soudnictví, zacházení s ochránci lidských práv a politickými vězni, včetně Michaila Chodorkovského, nezávislost sdělovacích prostředků a svoboda projevu, situace etnických a náboženských menšin, dodržování právního státu a ochrana lidských práv v ozbrojených složkách, diskriminace na základě sexuální orientace i jiné problémy, EU neuspěla; je přesvědčen, že dlouhodobá diskuse o problému Čečenska by měla být rozšířena o znepokojující situaci v Ingušsku a Dagestánu; vyzývá ruské orgány, aby chránily národnostní menšiny v republice Marij El a zajistily dodržování lidských práv a práv menšin v souladu s ústavou Marij El a evropskými standardy; vyjadřuje politování nad pokračujícím pronásledováním novinářů, ochránců lidských práv, politických vězňů a nevládních organizací, např. nedávné obtěžování zaměřené na noviny Novaja Gazeta a nadaci Nižného Novgorodu pro podporu snášenlivosti; je znepokojen tím, že se v roce 2007 ukázalo, že nové ruské právní předpisy o nevládních organizacích, které vstoupily v platnost v roce 2006, umožňují svévolné a selektivní provádění a byly využity k bránění, omezování a postihování zákonné činnosti nevládních organizací, a tím přispěly k rostoucí nejistotě a zranitelnosti nevládních organizací; dále v souladu se zprávou Amnesty International z prosince 2007 vyjadřuje své obavy z toho, že úřad státního zástupce trvale nerespektuje právo Michaila Chodorkovského a jeho spolupracovníka Platona Lebeděva na spravedlivý proces v souladu s mezinárodními normami, a znepokojení nad tím, že i přes opakované výzvy ze strany Evropského soudu pro lidská práva a předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy bylo odmítnuto poskytnout životně důležitou léčbu Vasiliji Alexanjanovi, bývalému viceprezidentovi společnosti Jukos; naléhavě vyzývá Rusko, aby přijalo další opatření na ochranu svobody projevu a bezpečnosti novinářů a zastánců lidských práv; v tomto ohledu je toho názoru, že Evropská unie by měla považovat spolupráci Ruska s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Radou Evropy a mechanismy OSN v oblasti lidských práv a spolu s ratifikací veškerých příslušných úmluv týkajících se lidských práv za prioritní, zejména ratifikaci protokolu č. 14 k EÚLP, který mění kontrolní mechanismy obsažené v úmluvě; lituje neochoty Ruska přizvat v dostatečném předstihu vhodný počet mezinárodních volebních pozorovatelů, kterým by bylo umožněno řádně sledovat volby v souladu se standardy OBSE, což znemožňuje organizacím, jako je úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), aby uskutečnily svou plánovanou misi pro sledování průběhu voleb v souladu se svým mandátem, a je proto nucen pochybovat o demokratické legitimitě parlamentních voleb v roce 2007 a prezidentských voleb v roce 2008; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby vyzdvihly problematiku lidských práv, včetně konkrétních případů, při jednání s ruskými orgány na nejvyšší úrovni a v nové dohodě o partnerství a spolupráci s Ruskem; naléhavě žádá Komisi, aby kromě doložky o lidských právech stanovila jasnější závazky a zavedla účinnější monitorovací mechanismy za účelem dosažení skutečného zlepšení stavu lidských práv;

83.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily podvýbory pro lidská práva se všemi sousedními státy; znovu opakuje svou výzvu, aby poslanci byli zahrnuti do příprav schůzí těchto podvýborů a informováni o jejich výsledcích; je toho názoru, že zatímco počáteční etapy jednání, jako tomu bylo v případě Tuniska, by se mohly zaměřit na založení životnosti podvýboru a posílení důvěry mezi partnery, tyto podvýbory, v současné době zejména podvýbor vytvořený s Marokem, by měly vstoupit do fáze zaměřené na výsledky a stanovit si konkrétní kritéria a ukazatele učiněného pokroku a možnost zabývat se jednotlivými případy; zdůrazňuje, že jednání o lidských právech by se zcela jistě neměla omezovat na tyto podvýbory, a upozorňuje na potřebu začlenění těchto otázek do politického dialogu sahajícího až na nejvyšší úroveň, aby se zvýšila soudržnost politiky EU v této oblasti a snížily rozdíly v prohlášeních o stavu lidských práv, která obě strany poskytují tisku; vítá prohlášení Rady ze dne 16. října 2007, podle kterého se jednání o budoucí rámcové dohodě EU a Libye budou mimo jiné konkrétně zabývat spoluprací a pokrokem v oblasti lidských práv;

84.   připomíná zhoršující se situaci v Sýrii, kde orgány režimu odmítají udělovat oficiální status skupinám pro lidská práva a kde jsou skupiny pro lidská práva pronásledovány bezpečnostními službami a jejich členové jsou vězněni z důvodu nelegitimity; odsuzuje uvěznění disidentů a lidí z opozičních stran a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby vyzvaly syrskou vládu k propuštění takto uvězněných novinářů, aktivistů za lidská práva a nezávislých právníků a k odvolání výjimečného stavu;

85.   odsuzuje opatření, která proti opozici přijaly běloruské orgány; konstatuje, že tato opatření mají ve stále větší míře podobu systematických pokusů o ponížení a špatné zacházení s členy opozice; poukazuje například na nedávné uvěznění nositele Sacharovovy ceny Alexandera Milinkeviče; konstatuje, že Evropská unie nedosáhla žádného úspěchu ve zlepšování situace ve věci reforem lidských práv v Bělorusku;

86.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad katastrofickou humanitární krizí v pásmu Gazy; vyzývá všechny zúčastněné strany k dodržování Všeobecné deklarace lidských práv; potvrzuje obsah svého usnesení ze dne 21. února 2008 o situaci v Gaze(24);

87.   uznává pokusy Rady a Komise uspořádat druhou etapu dialogů o lidských právech mezi Evropskou unií a Uzbekistánem v květnu 2008 a chválí snahu Komise o uspořádání semináře občanské společnosti o mediálním vyjadřování v mezích dialogu, který by se mohl konat v Taškentu; znovu vyzdvihuje, že vedení dialogu o lidských právech a schůzky odborníků ohledně masakru v Andižanu v roce 2005 samy o sobě nevytvářejí pokrok a nemohou být použity jako odůvodnění pro rušení sankcí; bere na vědomí, že neexistence nezávislého mezinárodního vyšetřování masakru v Andižanu a nedostatek jakéhokoli zlepšení stavu lidských práv v Uzbekistánu, což jsou podmínky stanovené Evropskou unií pro zrušení sankcí, mají samozřejmě za následek prodloužení sankcí vůči Uzbekistánu; vítá skutečnost, že závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy z 15.–16. října 2007 zavedly zvláštní podmínky, které je třeba splnit do šesti měsíců, za účelem prodloužení pozastavení vízových omezení; vyzývá Radu a Komisi, aby provedly vážné zhodnocení vlivu rozhodnutí o šestiměsíčním pozastavení některých vízových omezení, která jsou součástí sankcí EU vůči Uzbekistánu, a přezkoumaly celkovou situaci lidských práv v této zemi; lituje toho, že Uzbekistánu se dosud nepodařilo dosáhnout pokroku v žádné z příslušných oblastí; oceňuje práci svého podvýboru pro lidská práva, který každých šest měsíců pečlivě sleduje stav lidských práv, aby podal Radě pravidelná parlamentní hodnocení a doporučení ve věci politiky EU, která má být v této oblasti přijata; je rozhořčen prezidentskými volbami v Uzbekistánu dne 23. prosince 2007, které se podle ODIHR "konaly v přísně sledovaném politickém prostředí, kde nebyl ponechán prostor pro skutečnou opozici, a obecně nesplnily mnoho požadavků na demokratické volby stanovené Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě"; odsuzuje vraždu zakladatele a uměleckého ředitele nezávislého divadla Ilkhom Marka Weila dne 9. září 2007 a vraždu novináře a kritika uzbeckého režimu Ališera Sajpova dne 24. října 2007 v kyrgyzském městě Oš; znovu opakuje svou výzvu k okamžitému propuštění politických vězňů(25);

88.   podporuje ochotu Rady zahájit dialog o lidských právech se všemi čtyřmi zbývajícími středoasijskými státy; vyzývá k tomu, aby dialogy byly zaměřeny na výsledek a byly v plném souladu s obecnými zásadami Evropské unie pro dialogy o lidských právech s třetími zeměmi a zaručovaly zapojení občanské společnosti a Evropského parlamentu; žádá, aby zahájení dialogů bylo v rámci sekretariátů Rady a Komise doprovázeno dostatečnými zdroji;

89.   uznává význam závazku Turecka i EU ve věci pokračování reforem v oblasti lidských práv v Turecku v rámci procesu přistoupení Turecka;

90.   vyjadřuje naději, že osoby odpovědné za zavraždění Benazir Bhuttové budou co nejdříve identifikovány a pohnány k odpovědnosti; zaznamenává zhoršení stavu lidských práv v Pákistánu v průběhu roku 2007, které se týká zejména ohrožení nezávislosti soudů a svobody sdělovacích prostředků; s ohledem na tuto skutečnost odsuzuje pomlouvačnou kampaň proti Iftikharu Mohammadovi Choudhrymu, bývalému předsedovi Nejvyššího pákistánského soudu, i to, že byl odvolán z funkce a umístěn do domácího vězení; vyzývá Radu a Komisi k podpoře hnutí za demokracii, které zahájili soudci a advokáti, zejména rozšířením pozvání pro některé jejich zástupce včetně pana Choudhryho; požaduje, aby byli všichni odvolaní soudci znovu dosazeni do svých funkcí; bere na vědomí přijetí nového strategického dokumentu pro zemi týkající se Pákistánu a vítá zaměření pozornosti na předcházení konfliktům a lidská práva v tomto dokumentu; zaznamenává, že první schůzka společného výboru Evropského společenství a Pákistánu se konala v Islámábádu dne 24. května 2007, a zdůrazňuje nutnost toho, aby lidská práva byla na popředí programu všech následujících schůzek;

Mrzačení ženských pohlavních orgánů a nepřípustné tradiční zvyklosti

91.   zdůrazňuje, že úsilí o odstranění všech forem mrzačení ženských pohlavních orgánů by mělo být posíleno jak na místní úrovni, tak v rámci procesu utváření politik, aby byla zdůrazněna skutečnost, že takovéto mrzačení je jak otázkou rovnosti mužů a žen, tak i porušováním lidských práv ve věci tělesné integrity;

92.   trvá na tom, aby se všechna jednání o lidských právech výslovně zaměřila na otázku práv žen, konkrétně na boj a odstranění všech forem diskriminace a násilí páchaného na ženách a dívkách, což se týká především potratů volených podle pohlaví dítěte, veškerých nepřípustných tradičních zvyklostí a praktik jako například mrzačení ženských pohlavních orgánů a předčasné nebo vynucené sňatky, všech forem obchodování s lidmi, domácího násilí a vraždění žen, vykořisťování na pracovišti a hospodářského vykořisťování, a aby byly odmítnuty jakékoli pokusy státu odvolávat se na zvyklosti, tradice nebo náboženské aspekty k tomu, aby se vyhnuly své povinnosti takovou brutalitu a veškeré praktiky, které by mohly ohrozit život žen, vymýtit;

93.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby uplatňovaly doložku o lidských právech, a učinily tak boj proti všem formám mrzačení ženských pohlavních orgánů úkolem prvořadého významu ve vztazích s nečlenskými státy, zejména těmi, které v rámci Dohody z Cotonou (nyní podle evropských dohod o partnerství) udržují s Evropskou unií preferenční vztahy, a aby je přiměly přijmout nezbytná právní, správní, soudní a preventivní opatření, která by tyto praktiky ukončila;

94.   připomíná rozvojové cíle tisíciletí a zdůrazňuje, že přístup ke vzdělání a zdravotní péči jsou základní lidská práva; je přesvědčen, že zdravotní programy, včetně programů týkajících se sexuálního zdraví, podpory rovnosti pohlaví a posílení pravomocí žen a práv dětí by měly v rozvojové politice a v politice v oblasti lidských práv EU stát na předním místě, zejména tam, kde přetrvává násilí založené na pohlaví a kde jsou ženy a děti vystaveny nebezpečí HIV/AIDS, či tam, kde je jim bráněno v přístupu k informacím, prevenci nebo k léčbě; vyzývá Komisi, aby základní práva pracovníků a agendu důstojné práce zahrnula do své rozvojové politiky, zejména do programů obchodní pomoci;

95.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby propagovaly zejména ratifikaci a uplatňování Protokolu Africké unie o právech žen v Africe členskými státy Africké unie;

96.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby posílily Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a zajistily přidělení finančních prostředků na činnosti zabývající se odstraněním všech forem mrzačení ženských pohlavních orgánů;

Všeobecný přezkum činností Rady a Komise, včetně výsledků obou předsednictví

97.   vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že vojenská junta v Barmě neustále porušuje lidská práva a demokracii, a podporuje závazek Evropské unie dosáhnout svých vytyčených cílů, a to všem přístupného a skutečně "třístranného dialogu" mezi vojenským režimem, demokratickou opozicí (jmenovitě Národní ligou za demokracii, která zvítězila ve volbách v roce 1990) a etnickými národnostmi v zájmu dosažení národního smíření nutného pro přechod k demokracii v Barmě a vytvoření legitimní, demokratické civilní vlády, která bude dodržovat lidská práva svého lidu a která obnoví normální vztahy s mezinárodním společenstvím; vítá přijetí společného postoje Rady v listopadu 2007, kterým byla obnovena existující omezující opatření a zavedena dodatečná restriktivní opatření, ale lituje, že z těchto opatření byla vyloučena taková klíčová odvětví jako energetika a finanční a bankovní sankce proti vojenskému režimu; v této souvislosti se domnívá, že přijetí omezujících opatření by mělo být samozřejmě doprovázeno důslednou podporou občanské společnosti, která v Barmě neexistovala; odsuzuje brutální reakci barmských orgánů na demonstrace buddhistických mnichů a všechny ostatní mírové demonstrace; lituje pokračujícího věznění a zadržování demokratických aktivistů a novinářů a vyzývá Radu, aby nadále upozorňovala na stav lidských práv v Barmě jako na prioritní otázku v UNHRC a aby vyvíjela trvalý tlak ve věci druhé návštěvy pana Tomase Ojei Quintany, zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Barmě, v zájmu dalšího posouzení porušování lidských práv; vítá jmenování Piera Fassina zvláštním vyslancem Evropské unie v Barmě a žádá Komisi, aby aktivně podporovala barmské prodemokratické hnutí v rámci EIDHR; odsuzuje vraždu Padoha Mahna Sha, generálního tajemníka Národní unie Karenů, který byl 14. února 2008 zavražděn ve svém domově v Thajsku; požaduje, aby proběhlo vyšetřování okolností této vraždy a aby EU vyjádřila rozhořčení vůči vojenskému režimu a naléhala na lepší ochranu pro demokratické vůdce z Barmy žijící v exilu v Thajsku; je znepokojen tím, že barmští uprchlíci v Malajsii jsou mimořádně zranitelní a ze strany malajsijských orgánů jsou ohroženi uvězněním, zadržením, bitím a vyhoštěním; naléhavě žádá Radu, aby vyzvala malajsijské orgány k ukončení jejich brutálního zacházení s uprchlíky, aby povzbudila Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky k registraci všech uprchlíků v zájmu zajištění větší ochrany a aby naléhavě požádala další země o přijímání barmských uprchlíků z Malajsie k přesídlení;

98.   vyzývá předsednictví Rady, aby se v oblasti lidských práv zaměřilo na země vyžadující zvláštní pozornost; zejména vybízí Radu, aby plně uplatňovala obecné zásady Evropské unie pro ochránce lidských práv a aby vyčlenila dodatečné finanční prostředky na projekty v rámci EIDHR, zejména na propagaci demokracie v Bělorusku, Barmě, na Kubě, v Eritreji, Laosu, Severní Koreji, Uzbekistánu, Vietnamu a Zimbabwe; domnívá se, že koncepce a uplatňování těchto projektů by neměly záviset na souhlasu nebo spolupráci příslušných režimů;

99.   vítá skutečnost, že Evropská unie dne 18. října 2007 uspořádala první Den proti obchodování s lidmi, jehož účelem bylo zvýšit informovanost o obchodování s lidmi a zdůraznit dlouhodobý závazek Evropské unie toto obchodování vymýtit;

100.   vítá fórum o lidských právech EU s nevládními organizacemi, které pořádalo portugalské předsednictví a Komise a které se konalo v prosinci 2007 v Lisabonu a zabývalo se hospodářskými, sociálními a kulturními právy; souhlasí s doporučeními fóra, které znovu potvrdilo nedělitelnost a univerzálnost lidských práv a kterému se podařilo propojit vnější a vnitřní aspekty politik Evropské unie; proto podněcuje Radu a Komisi, aby posílily současné hodnocení dopadů na udržitelnost, které provádí generální ředitelství Komise pro obchod, prostřednictvím vhodného posouzení dopadu na lidská práva;

101.   vítá čtvrté zasedání Evropské sítě kontaktních míst týkající se osob zodpovědných za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, které se konalo v Haagu ve dnech 7. a 8. května 2007; bere na vědomí činnost tohoto zasedání, která byla v plném rozsahu věnována Rwandě a vyšetřování podezřelých osob z Rwandy evropskými státy; lituje, že se za portugalského předsednictví nepodařilo uspořádat páté zasedání sítě; připomíná Radě závazek uspořádat takové zasedání v rámci každého předsednictví;

102.   vyzývá předsednictví Rady, aby se zabývalo nedostatečnou činností Evropské unie v Dárfúru; vítá smíšenou operaci Africké unie / Spojených národů v Dárfúru (UNAMID), kterou jednomyslně schválila rezoluce 1769 (2007) Rady bezpečnosti OSN přijatá dne 31. července 2007 jako krůček správným směrem; bere na vědomí, že ke dni 31. prosince 2007 UNAMID nahradila misi Africké unie v Súdánu (AMIS) a že její první mandát vyprší dne 31. července 2008; očekává, že AMIS o síle 7 000 mužů, který byl doposud odpovědný za udržování míru, se stane součástí tohoto nového útvaru a že budou provedena veškerá nezbytná opatření, včetně pravidelného přezkumu počtu vyslaných příslušníků mírových sil, která zajistí, aby UNAMID mohl plnit svůj mandát; trvá nicméně na tom, že zatykače vydané ICC v souvislosti s Dárfúrem musí být vykonány co nejdříve; konstatuje, že nedostatečnost opatření pro boj s humanitární katastrofou v Dárfúru byla jednou z příčin zhoršení politické a sociální situace v Čadu; požaduje přijetí okamžitých opatření pro větší pomoc této zemi;

103.   vyjadřuje znepokojení nad povstaleckým útokem v N'Djameně v Čadu na počátku února 2008; upozorňuje na význam účasti EU při zvyšování diplomatického tlaku na dosažení příměří v Čadu pro ochranu obléhaných občanů a při podpoře jednání zaměřených na mír a národní usmíření v této zemi; odsuzuje zásahy čadské vlády proti politickým odpůrcům v N'Djameně po únorovém pokusu o státní převrat; naléhavě žádá Radu, aby učinila vše pro zajištění svobody politické opozice v Čadu; zdůrazňuje závažnost krizové situace uprchlíků a vnitřně vysídlených osob ve východním Čadu, kde je více než 400 000 uprchlíků a vnitřně vysídlených osob ubytováno ve 12 táborech podél čadské východní hranice; vítá zřízení mírové mise sil EU v Republice Čad a Středoafrické republice (EUFOR TCHAD/RCA) a její nejdůležitější cíl spočívající v ochraně uprchlíků, vnitřně vysídlených osob a humanitárních pracovníků v tomto krizovém regionu;

104.   vítá skutečnost, že Spojené národy zahájily činnost zaměřenou na dosažení jednotné normy chování pro všechny kategorie zaměstnanců zapojených do mírových misí; bere na vědomí, že akční plán pracovní skupiny uvádí požadavek, aby do všech kodexů chování Meziagenturního stálého výboru bylo zahrnuto šest hlavních zásad, včetně zásady zakazující sexuální aktivitu s osobami mladšími 18 let bez ohledu na věkovou hranici zletilosti nebo věk pohlavní dospělosti platný na daném místě; vítá skutečnost, že tento kodex chování se nyní vztahuje na všechny pracovníky mírových sil a humanitární pracovníky Spojených národů; vítá vytvoření jednotek osobního chování v rámci misí Spojených národů v Burundi, Pobřeží slonoviny, Konžské demokratické republice a Haiti, které mají prošetřovat případy obvinění a pomáhat obětem; očekává úplné uplatňování kodexu chování ve všech misích Spojených národů, včetně případných trestních sankcí uložených zaměstnancům usvědčeným ze znásilnění či sexuálního zneužití dětí;

105.   vítá skutečnost, že Rada sestavuje a pravidelně aktualizuje seznamy zemí, které jsou ohniskem jejího zájmu a ve kterých mimořádně intenzívně usiluje o uplatňování obecných zásad EU o dětech v ozbrojených konfliktech, o trestu smrti (takzvané "země na prahu změny") a o ochráncích lidských práv; bere na vědomí, že o podobné praxi se uvažuje také v rámci prováděcí strategie nových obecných pokynů Evropské unie pro podporu a ochranu práv dítěte; vybízí Radu a Komisi, aby tyto osvědčené postupy šířila, což Evropské unii mimo jiné umožňuje prostřednictvím demarší, prohlášení a jiných aktivit účinněji reagovat na obecné zásady Evropské unie týkající se mučení; vybízí Radu a Komisi, aby při zjišťování zemí, na které je třeba se zaměřit, uplatňovaly zvláštní mechanismus Spojených národů a zohledňovaly doporučení a naléhavá usnesení Evropského parlamentu;

106.   znovu opakuje svou žádost, aby veškeré diskuse o lidských právech a demokracii se třetími zeměmi, nástroje, dokumenty a zprávy včetně výročních zpráv o lidských právech výslovně řešily problém diskriminace včetně otázky etnických, národnostních a jazykových menšin, problém náboženské svobody včetně nesnášenlivosti vůči jakémukoli náboženskému vyznání a diskriminace vůči menšinovým náboženstvím, diskriminace podle kast, problém ochrany a podpory práv původních obyvatel, lidských práv žen, práv dětí, zdravotně postižených lidí včetně mentálně postižených lidí a lidí se všemi formami sexuální orientace, a aby byly v plné míře zapojovány jejich organizace, a to jak v rámci Evropské unie, tak případně i v rámci třetích zemí;

Programy Komise zaměřené na vnější pomoc a EIDHR

107.   vyjadřuje znepokojení nad zjevnou manipulací s prezidentskými volbami v Keni v prosinci 2007, po kterých v zemi vypuklo násilí, a požaduje, aby byla zaručena lidská práva včetně svobody projevu, práva na shromažďování a práva na sdružování i na svobodné a spravedlivé volby; je znepokojen skutečností, že Keni byly vyplaceny finanční prostředky EU den po volbách v prosinci 2007; naléhavě žádá, aby v budoucnosti nebyly platby vládám prováděny tak brzy po všeobecných volbách, a zejména, aby tyto platby nebyly prováděny do obdržení zprávy mise volebních pozorovatelů EU; v kontextu mírových jednání upozorňuje na to, že je významné, aby se EU i nadále podílela na podpoře trvalého úsilí o dosažení fungující a stabilní demokratické vlády a úřadu prezidenta v Keni;

108.   vítá přijetí finančního nástroje pro vnější pomoc EIDHR, který konkrétně podporuje lidská práva a demokracii, a skutečnost, že v programových dokumentech na léta 2007 a 2008 byly zohledněny priority Parlamentu;

109.   žádá naprostou průhlednost ve způsobech použití peněžních prostředků a ve způsobech výběru a hodnocení projektů v rámci EIDHR; žádá, aby všechny vybrané projekty byly zveřejňovány na internetu, pokud je to slučitelné s ochranou příjemce;

110.   vítá zahájení nového projektu v rámci EIDHR, který umožňuje podniknout naléhavé kroky na ochranu ochránců lidských práv; vyzývá Komisi, aby tento nový projekt provedla rychle a účinně;

111.   navrhuje, aby byl od roku 2009 rozpočet EIDHR navýšen, zejména s ohledem na zpřístupnění dalších prostředků na projekty v "problematických" zemích i projekty přímo řízené delegacemi Komise s místními organizacemi občanské společnosti, aby mohly mít všechny země, ve kterých jsou takové projekty prováděny, přístup k finančním prostředkům Společenství;

112.   vyzývá Komisi, aby upravila počet zaměstnanců pověřených prováděním EIDHR v ústředí i v delegacích s cílem zohlednit zvláštnosti a problémy tohoto nového nástroje, a zpřístupnit tak nutné zdroje a odborné zkušenosti s ohledem na velmi citlivou povahu projektů, které nástroj podporuje, potřebu chránit subjekty občanské společnosti, které tyto projekty provádějí, a význam politického cíle, který představuje;

113.   požaduje, aby bylo zaměstnancům delegací EU ve třetích zemích zajištěno zvláštní vzdělávání v oblasti lidských práv a demokracie s možností dosáhnout i nejvyšší úrovně, zejména s ohledem na projekty prováděné podle obecných zásad a na naléhavou potřebu podpory pro ochránce lidských práv; rovněž požaduje, aby odborné školení vedoucích delegací, které probíhá každé dva roky, zahrnovalo s ohledem na nové povinnosti delegací v této oblasti i problematiku lidských práv;

114.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že projekty a programy, které Unie podporuje, budou v souladu s jejími politickými prioritami, zejména v souvislosti s jejím dvoustranným plánováním se třetími zeměmi; dále požaduje, aby byl zaručen soulad mezi programy a tématickými nástroji a aby byly tyto nástroje posíleny, neboť jsou jediným prostředkem, který Unii umožňuje provádět projekty ve třetích zemích bez podpory ze strany orgánů dotčených zemí;

115.   bere na vědomí, že finanční prostředky EIDHR vyčleněné na mise Evropské unie pro sledování průběhu voleb v roce 2007 dosáhly 23 % všech využitých finančních prostředků EIDHR (30,1 milionů EUR) a že bylo uskutečněno 11 takových misí;

116.   bere na vědomí, že velká část (kolem 50 %) všech finančních prostředků EIDHR na projekty zadané v roce 2007 byla vynaložena na velké tématické projekty a pouze malá část (24 %) na režim podpory jednotlivých zemí (odpovídající mikroprojektům); také bere na vědomí, že pouze malá část finančních prostředků byla určena Asii, a navrhuje přehodnocení geografické rovnováhy;

117.   bere na vědomí, že je třeba přistupovat obezřetně k financování mezinárodních organizací, jejichž finanční prostředky pocházejí ze stanovených příspěvků členských států, jako je tomu v případě ICC, neboť finanční prostředky poskytované těmto organizacím odpovídají dotacím smluvních států, jejichž povinností je těmto organizacím takovéto finanční prostředky poskytovat, a ohrožují ostatní projekty a orgány, které se spoléhají na finanční prostředky EIDHR, jako jsou například projekty nevládních organizací a přejatý program a kontaktní práce Zvláštního soudu pro Sierra Leone;

Pomoc při volbách a sledování průběhu voleb

118.   s uspokojením konstatuje, že EU ve stále větší míře využívá pomoc při volbách a sledování průběhu voleb k prosazování demokracie ve třetích zemích a že kvalita a nezávislost těchto misí jsou široce uznávány;

119.   naléhavě požaduje zvýšenou bdělost ohledně kritérií pro výběr zemí, ve kterých probíhá pomoc při volbách / sledování průběhu voleb, a ohledně dodržování metod a pravidel stanovených na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o nezávislost mise;

120.   domnívá se, že v této fázi je s ohledem na předchozí zkušenosti třeba pomoc při volbách / sledování průběhu voleb začlenit do trvalého procesu včetně předvolební fáze podpory budování demokracie a lidských práv, a především povolební fáze podpory a hodnocení demokratického procesu s cílem posílit právní stát, upevnit demokratické instituce, politický pluralismus, nezávislost soudů a úlohu občanské společnosti;

121.   připomíná, že potřeba povolební politiky je součástí právního základu EIDHR;

122.   žádá, aby byl volební proces včetně fáze před volbami a po nich začleněn do jednotlivých úrovní politického dialogu s dotčenými třetími zeměmi s cílem zajistit soulad politik EU a potvrdit zásadní úlohu lidských práv a demokracie;

123.   dále připomíná Radě a Kamisi, že – jak již začaly provádět některé členské státy – je nutno strategie demokracie a lidských práv připravovat pro každou zemi zvlášť, neboť jsou nezbytným prostředkem k zajištění souladu uskutečňovaných politik i během volebních procesů;

124.   vyzývá výbor pro zahraniční věci, aby před přezkumem v polovině období zrekapituloval provádění jednotlivých složek EIDHR;

Uplatňování doložek o lidských právech a demokracii ve vnějších dohodách

125.   lituje skutečnosti, že doložka o lidských právech a demokracii, která je velmi důležitým prvkem všech dohod o spolupráci a partnerství se třetími zeměmi, stále není konkrétně prováděna, neboť chybí mechanismus, který by umožnil její vymahatelnost;

126.   v této souvislosti znovu zdůrazňuje návrhy obsažené ve výše zmíněném usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2006 o doložkách o lidských právech a demokracii v dohodách Evropské unie; zdůrazňuje zejména nutnost začlenit takové doložky do všech dohod EU včetně dohod pro konkrétní odvětví;

127.   vyzývá Radu a Komisi, aby využily toho, že v současné chvíli končí platnost dohod o partnerství a spolupráci s několika sousedními zeměmi a Ruskem a probíhá jednání o nových dohodách, a začlenily lidská práva a účinný dialog o lidských právech do budoucích dohod, a to i využitím mechanismu následných opatření;

128.   naléhavě žádá Komisi, aby v rámci politiky zahraničního obchodu, investiční a rozvojové politiky EU zajistila, že soukromé podniky z EU při vykonávání své hospodářské činnosti ve třetích zemích dodržují mezinárodní normy v oblasti lidských práv, zejména pokud jde o využívání přírodních zdrojů, a mezinárodní závazek získat předem informovaný souhlas místních společenství a zainteresovaných původních obyvatel; domnívá se, že Parlament by měl pokrok v této otázce sledovat a podávat o něm zprávu;

129.   znovu opakuje svou žádost, aby doložky o lidských právech byly prováděny průhlednějším postupem konzultace mezi stranami a aby byly podrobně stanoveny politické a právní mechanismy, které budou použity v případě žádosti o pozastavení oboustranné spolupráce podané na základě opakovaného a/nebo systematického porušování lidských práv, které je v rozporu s mezinárodním právem; domnívá se, že tyto doložky by měly zahrnovat také podrobnosti o mechanismu, který by umožnil dočasné pozastavení dohody o spolupráci, a také o "mechanismu varování";

130.   bere na vědomí, že Evropská unie v roce 2007 neuzavřela žádnou novou dohodu obsahující doložky o lidských právech;

131.   vítá skutečnost, že Rada a Komise pozastavily v červnu 2007 Bělorusku obchodní preference na základě Všeobecného systému preferencí (GSP) pro neschopnost běloruské vlády provádět doporučení, která v roce 2004 předložila MOP;

132.   je přesvědčen, že zajištění účinné demokracie a ochrany lidských práv na vnějších hranicích EU by mělo být nejvyšší prioritou snahy EU o prosazování lidských práv; vyzývá Radu a Komisi, aby dále upevnily své úsilí o prosazování lidských práv v rámci Evropské politiky sousedství, strategického partnerství s Ruskem a vztahů s Tureckem a zeměmi západního Balkánu, a aby přitom plně využily existující regionální rámce spolupráce v těchto regionech; znovu opakuje, že je zvlášť nutné zabývat se porušováním lidských práv v oblastech neřešených konfliktů v dotčených zemích, které značně narušují upevňování právního státu a demokracie na současných vnějších hranicích EU;

Prosazování lidských práv

133.   vyzývá Komisi, aby vzhledem k porušování občanských a politických práv či využívání práce vězňů nadále pečlivě sledovala udělování výhod v rámci "všeobecného systému preferencí plus" zemím, které vykazují vážné nedostatky v provádění osmi doporučení MOP, jež se týkají základních pracovních norem; žádá Komisi, aby vytvořila kritéria pro odebrání GSP na základě nedodržování lidských práv;

134.   připomíná Deklaraci o právu na rozvoj, kterou dne 4. prosince 1986 přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci č. 41/128, která uznává, že právo na rozvoj je nezcizitelným lidským právem a že státy nesou prvořadou odpovědnost za vytvoření podmínek příznivých pro uskutečnění práva na rozvoj a musí se zasadit o vytvoření mezinárodních politik rozvoje za účelem usnadnění plného uskutečnění tohoto práva; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby mezinárodní programy rozvoje, které tuto odpovědnost států řeší, zahrnovaly osoby se zdravotním postižením a aby tyto osoby měly k těmto programům přístup v souladu s článkem 32 Úmluvy OSN o právech zdravotně postižených osob, kterou Evropské společenství podepsalo dne 30. března 2007;

135.   připomíná Radě její závazek k prosazování lidských práv v celé SZBP a ostatních politikách EU, jak je uvedeno ve zprávě, kterou potvrdil politický a bezpečnostní výbor dne 7. června 2006; požaduje další pokrok v provádění doporučení obsažených v uvedené zprávě; připomíná Radě zejména povinnosti zeměpisných pracovních skupin ohledně určení klíčových problémů, priorit a strategií lidských práv v rámci jejich celkového plánování a zavedení systematičtější výměny s mezinárodními nevládními organizacemi a ochránci lidských práv;

136.   připomíná, že souhrnný rozpočet Evropské unie na rok 2008 stanovuje, aby prostředky určené na zdravotní postižení podléhaly kontrole, a to s cílem zajistit, aby tyto prostředky byly jako pomoc Společenství v souladu s článkem 32 Úmluvy OSN o právech zdravotně postižených osob, a žádá, aby tato ustanovení rozpočtu byla pečlivě prováděna a dodržována;

137.   vyzývá Radu, aby učinila maximum pro uplatňování základního práva na zdraví, pokud jde o léčbu bolesti a dostupnost opiových analgetik; poznamenává, že Mezinárodní úřad pro kontrolu omamných látek požádal mezinárodní společenství, aby za podmínek přísné kontroly ze strany uznávaných mezinárodních a národních subjektů dohledu, například specializovaných agentur vnitrostátních vlád a OSN, podporovalo předepisování léků proti bolesti, zejména v chudých zemích, neboť informace z více než 150 zemí vykazují vážné nedostatky v léčbě; vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly ve prospěch otevření členství ve Světové zdravotnické organizaci všem státům, jak stanoví článek 3 její ústavy, a tím zvýšily efektivitu a univerzálnost programů Světové zdravotnické organizace;

138.   bezpodmínečně odsuzuje všechny formy vykořisťování dětí, ať v podobě sexuálního zneužívání včetně dětské pornografie a na děti zaměřené sexuální turistiky nebo povinné práce, spolu se všemi formami obchodování s lidmi; žádá Komisi a členské státy, aby uznaly problém tisíců dětí žijících na ulici a dětí nucených žebrat za problém závažný z hlediska sociálního a z hlediska lidských práv a přijaly opatření pro jeho řešení, a vyzývá členské státy k zavedení sankcí proti subjektům odpovědným za špatnou situaci dětí nucených žebrat;

139.   naléhavě žádá Komisi, aby nadále podporovala sociální odpovědnost evropských a místních podniků; žádá Radu, aby Parlamentu podávala informace, které poskytuje zvláštní zástupce OSN pro podnikání a lidská práva v zájmu vyjasnění norem odpovědnosti podniků a povinnosti nadnárodních společností a jiných podniků zodpovídat se ze své činnosti, pokud jde o lidská práva;

140.   je si vědom toho, že vnitřní a vnější program EU se přednostně zaměřuje na přistěhovaleckou politiku a že EU se ve svých textech snaží propojit otázku přistěhovalectví a rozvoje a zajistit, aby základní práva přistěhovalců byla dodržována; trvá ovšem na tom, že ve skutečnosti jsou tyto texty v podstatě přehlíženy; zdůrazňuje, že readmisní dohody týkající se nezákonných přistěhovalců musí být uzavírány se zeměmi, které mají právní a institucionální mechanismus pro přebírání vlastních státních příslušníků a ochranu jejich práv; zdůrazňuje potřebu zajistit, aby při uplatňování těchto readmisních dohod byla plně dodržována zásada nevracení, a potřebu zajistit přístup ke spravedlivému azylovému řízení; požaduje účinné sledování způsobu, jakým se zachází s osobami navrácenými na základě dohod o zpětném přebírání, zejména v souvislosti s případným "řetězovým vracením";

141.   vyzývá Radu, aby při zvýšené spolupráci se třetími zeměmi v oblasti přistěhovalecké a azylové problematiky zajistila plné dodržování práv uprchlíků, žadatelů o azyl a přistěhovalců; zdůrazňuje, že v této oblasti by měl sloužit k dohlížení nad dodržováním lidských práv obzvláště mechanismus evropské politiky sousedství; vyzývá Radu a Komisi, aby se v rámci politiky spolupráce v oblasti boje s nedovoleným přistěhovalectvím ujistily, že je prováděno vše pro zajištění toho, aby policie a soudní orgány ve třetích zemích dodržovaly lidská práva, a vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že v žádné míře nebudou podporovány policejní a soudní složky zemí, které vážným a systematickým způsobem porušují lidská práva nebo které nevykazují způsoby využití zmiňovaných prostředků;

142.   vyzývá Radu a Komisi, aby se chopily iniciativ Evropské unie na mezinárodní úrovni a zakročily proti pronásledování a diskriminaci založené na sexuální orientaci a pohlavní identitě, např. propagací usnesení na toto téma na úrovni Spojených národů a podporou nevládních organizací a subjektů propagujících rovnost a nediskriminaci; odsuzuje skutečnost, že mnoho zemí považuje homosexualitu za trestný čin, že Írán, Saúdská Arábie, Jemen, Súdán, Mauritánie, Spojené arabské emiráty a některé oblasti Nigérie ukládají za projevy homosexuality trest smrti, že 77 zemí má zákony, jež povolují státním úřadům stíhat občany za vztahy s osobou téhož pohlaví, a případně jim také uložit trest odnětí svobody, a že některé země, jako Pákistán, Bangladéš, Uganda, Keňa, Tanzanie, Zambie, Malawi, Niger, Burkina Faso, Sierra Leone, Malajsie a Indie (kde je v současné době prováděn soudní přezkum příslušných ustanovení trestního zákoníku), mají zákony požadující uvalení délky trestu od deseti let až na doživotí; při uplatňování mezinárodních právních předpisů v oblasti lidských práv v souvislosti s otázkou sexuální orientace a pohlavní identity plně podporuje zásady z Yogyakarty; naléhavě žádá členské státy, aby udělily azyl osobám, kterým v zemích původu hrozí pronásledování kvůli jejich sexuální orientaci a pohlavní identitě;

143.   vyzývá Radu a Komisi, aby s ohledem na plánované setkání ministrů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, které se uskuteční v roce 2009, zajistily, že prostředky poskytnuté mezinárodním agenturám, jako jsou agentury Spojených národů zabývající se bojem proti nelegálním drogám, nebudou nikdy přímo nebo nepřímo použity k podpoře bezpečnostních orgánů zemí, jež závažně a systematicky porušují lidská práva či které ukládají za případy spojené s drogami trest smrti; žádá rovněž přípravu dokumentu, který by u příležitosti příštího zasedání Komise OSN pro omamné a psychotropní látky komplexním a podrobným způsobem uváděl nejvhodnější postupy uplatňované všemi členskými státy Evropské unie v oblasti lidských práv a protidrogové politiky;

144.   znovu opakuje důležitost vnitřní politiky Evropské unie propagující dodržování mezinárodních právních předpisů týkajících se lidských práv a potřebu toho, aby členské státy vydávaly zákony v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Ženevských úmluv a jejich dodatkových protokolů, čili úmluvy proti mučení a úmluvy proti genocidě a Římského statutu; vítá pokrok, který byl učiněn při uplatňování všeobecné soudní pravomoci v některých členských státech; ve snaze o větší koherenci vnitřních a zahraničních politik vybízí Radu, Komisi a členské státy, aby začlenily boj proti beztrestnosti za vážné mezinárodní zločiny do vytváření Evropské unie jako společného prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti;

145.   znovu opakuje své znepokojení nad omezeními obsahu internetu, ať už jde o šíření či příjem informací, která ukládají vlády a jež nejsou plně v souladu se zaručením svobody projevu; v tomto ohledu žádá Radu a Komisi, aby vypracovaly pravidla Společenství pro obchod se třetími zeměmi týkající se zboží, včetně softwaru, hardwaru a dalších podobných položek, určeného výhradně k provádění obecného dohledu a omezování přístupu k internetu způsobem neslučitelným se svobodou projevu, a dovozu a vývozu takového zboží, s výjimkou výrobků výlučně určených k ochraně dětí; domnívá se, že totéž by mělo platit i pro technologii dohledu a vojenskou technologii určenou pro země, které systematicky porušují lidská práva. vyzývá rovněž k nalezení konkrétních řešení, která zabrání evropským podnikům v tom, aby poskytovaly osobní údaje zemím, které by je mohly využít k porušení těchto práv, zejména svobody projevu;

Účinnost zásahů Evropského parlamentu v oblasti lidských práv

146.   žádá Radu, aby se účastnila diskusí o usneseních o naléhavýchp případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu, a vyzývá k tomu, aby podvýboru pro lidská práva byla přidělena konstruktivnější úloha při vytváření jednotných a průhledných kritérií pro výběr bezodkladných témat;

147.   doporučuje, aby usnesení a další důležité dokumenty týkající se otázky lidských práv byly přeloženy do jazyka používaného v cílové oblasti, zejména do těch jazyků, jejichž užívání není uznáno státními úřady, které mají na svědomí porušování lidských práv;

148.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že barmské a kubánské úřady zamítly žádost Parlamentu o povolení vyslat delegaci, která měla navštívit bývalé laureáty Sacharovovy ceny; domnívá se, že Parlament by měl umožnit vytvoření sítě laureátů Sacharovovy ceny, kteří by se pravidelně scházeli na jeho půdě;

149.   rozhodně odmítá systematické násilí vůči držitelkám Sacharovovy ceny "Ženám v bílém ("Damas de Blanco)" a jejich opakované obtěžování, když klidně demonstrují a žádají propuštění svých příbuzných, kteří jsou na Kubě vězněni více než pět let; vyzývá svého předsedu, aby kubánským orgánům znovu přednesl svůj požadavek, aby Oswaldu Payá, držiteli Sacharovovy ceny z roku 2002, umožnily v návaznosti na pozvání evropských orgánů osobně v nich vystoupit a vysvětlit současnou politickou situaci na Kubě; dále vyzývá svého předsedu, aby kubánským orgánům sdělil velké přání a odhodlání Parlamentu přivítat v následujících týdnech v jednom z pracovních sídel Parlamentu "Ženy v bílém", aby jim mohl oficiálně předat Sacharovovu cenu za rok 2005;

150.   připomíná parlamentním delegacím, že by do programu svých návštěv třetích zemí měly soustavně zahrnovat meziparlamentní diskusi týkající se situace v oblasti lidských práv;

151.   uznává práci svého dočasného výboru pro domnělé využívání evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů a zprávu tohoto výboru, ze které vychází usnesení přijaté v tomto ohledu Parlamentem dne 14. února 2007(26); žádá Evropskou unii a členské státy, aby se společně na všech úrovních snažily odhalit praktiky mimořádného vydávání osob, a to jak nyní, tak i v budoucnu; v této souvislosti žádá Komisi, aby podala Parlamentu zprávu o odpovědích na jeho dopis polské a rumunské vládě ze dne 23. července 2007, požadující podrobné informace o výsledku šetření, které proběhlo v obou zemích, a o výsledcích dotazníku zaslaného všem členským státům EU ve věci jejich příslušných právních předpisů proti terorismu, jak bylo oznámeno v plénu v září 2007;

o
o   o

152.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Organizaci spojených národů, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a vládám zemí a území uvedených v tomto usnesení.

(1) Dokument Rady 13288/1/07. (2) Pro všechny příslušné základní texty, viz tabulka uvedená v příloze III ke zprávě Výboru pro zahraniční věci A6-0128/2007. (3) Úř.věst. C 379, 7.12.1998, s.265; Úř.věst. C 262, 18.9.2001, s.262; Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 88; Úř. věst. C 271 E, 12.11.2003, s. 576. (4) Úř. věst. C 311, 9.12.2005, s. 1. (5) Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1. (6) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3; Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27. (7) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1. (8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0235. (9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0065. (10) Úř. věst. C 290 E, 29.11.2006, s. 107. (11) Úř. věst. C 250 E, 25.10.2007, s. 91. (12) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 775. (13) Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 126. (14) Přijaté texty, P6_TA(2007)0381. (15) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 879. (16) Úř. věst. C 327, 23.12.2005, s. 4. (17) Stav k červnu 2007. (18) Zúčastnilo se jí více než 140 zástupců občanské společnosti a 138 států ( z nichž 94 podpořilo Prohlášení z Osla neboli proces dohodnutý v Oslu). (19) Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 67. (20) Ke 13. březnu 2008 Římský statut neratifikovalo ještě 87 zemí: Alžírsko, Angola, Arménie, Ázerbájdžán, Bahamy, Bahrajn, Bangladéš, Bělorusko, Bhútán, Brunej, Kamerun, Kapverdy, Chile, Čína, Pobřeží Slonoviny, Kuba, Česká republika, Korejská lidově demokratická republika, Egypt, Salvador, Rovníková Guinea, Eritrea, Etiopie, Grenada, Guatemala, Guinea-Bissau, Haiti, Indie, Indonésie, Írán, Irák, Izrael, Jamajka, Kazachstán, Kiribati, Kuvajt, Kyrgyzstán, Laos, Libanon, Libye, Madagaskar, Malajsie, Maledivy, Mauritánie, Federativní státy Mikronésie, Moldavsko, Monako, Maroko, Mosambik, Myanmar/Barma, Nepál, Nikaragua, Omán, Pákistán, Palau, Papua-Nová Guinea, Filipíny, Katar, Ruská federace, Rwanda, Svatá Lucie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Saúdská Arábie, Seychely, Singapur, Šalamounovy ostrovy, Somálsko, Srí Lanka, Súdán, Surinam, Svazijsko, Sýrie, Thajsko, Togo, Tonga, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Tuvalu, Ukrajina, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Uzbekistán, Vanuatu, Vietnam, Jemen, Zimbabwe. (21) Ke dni 10. ledna 2008 Itálie, Lotyšsko, Polsko a Španělsko protokol č. 13 podepsaly, ale dosud neratifikovaly. (22) Signatáři (k prosinci 2007): Rakousko, Belgie, Kypr, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko. (Pouze dvě země – Albánie a Argentina – ratifikovaly tuto úmluvu, která vyžaduje 20 ratifikací, aby mohla vstoupit v platnost.) (23) Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se obchodu s dětmi, dětské prostituce a dětské pornografie (stav k listopadu 2007): neratifikovaly Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Malta a Spojené království.Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte týkající se zapojování dětí do ozbrojených konfliktů (stav k říjnu 2007); neratifikovaly Estonsko, Řecko, Maďarsko, Nizozemsko; neratifikoval ani nepodepsal Kypr. (24) Přijaté texty, P6_TA(2008)0064. (25) Zejména Mutabar Tadžibajevové, předsedkyně organizace pro lidská práva Plamenoje serdce a 9 zastánců lidských práv, jimiž jsou: Nosim Isakov, Norboj Choldžigitov, Abdusattor Irzajev, Chabibulla Akpulatov, Azam Formonov, Ališer Karamatov, Mamaradžab Nazarov, Dilmurad Muchitdinov a Rasul Chudajnasarov. (26) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 309

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o volebních pozorovatelských misích EU: cíle, postupy a budoucí výzvy (2007/2217(INI))

P6_TA(2008)0194 A6-0138/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, zejména na článek 25 tohoto paktu,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, závazky OBSE přijaté v Kodani v roce 1990 a na vrcholné schůzce v Istanbulu v roce 1999, kde se všechny státy OBSE zavázaly pozvat ke svým volbám mezinárodní pozorovatele, a zejména Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR),

-   s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů a Americkou úmluvu o lidských právech,

-   s ohledem na Deklaraci zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise a Kodex jednání pro mezinárodní volební pozorovatele přijaté na zasedání Organizace spojených národů v New Yorku dne 27. října 2005,

-   s ohledem na veškeré dohody mezi Evropskou unií a třetími zeměmi a doložky o lidských právech a demokracii obsažené v těchto dohodách,

-   s ohledem na články 3, 6 a 11 Smlouvy o EU a články 3, 177, 179 a 181a Smlouvy o ES,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie vyhlášenou ve Štrasburku dne 12. prosince 2007(1),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě(2) (evropský nástroj pro demokracii a lidská práva - EIDHR),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. dubna 2000 o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU (KOM(2000)0191),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2001 o sdělení Komise o pomocných a pozorovatelských volebních misích EU(3),

-   s ohledem na obecné zásady EU pro sledování voleb(4) a obecné zásady EU o společných kritériích pro výběr volebních pozorovatelů(5),

-   s ohledem na dokument Rady o pomocných a pozorovatelských volebních misích(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. dubna 2002 o sdělení Komise o úloze EU při podpoře lidských práv a demokratizace ve třetích zemích(7),

-   s ohledem na výroční zprávy EU o lidských právech,

-   s ohledem na své výroční zprávy o lidských právech ve světě,

-   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 21. listopadu 2007 o volbách a volebním procesu v zemích AKT a EU(8),

-   s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 8. listopadu 2001 ustavující skupinu pro koordinaci voleb (9), ze dne 12. května 2005 o prováděcích předpisech, kterými se řídí volební pozorovatelské mise(10), ze dne 21. září 2006 o prováděcích předpisech vztahujících se na práci delegací(11) a ze dne 8. června 2006 o obecných zásadách pro volební pozorovatelské delegace Evropského parlamentu(12),

-   s ohledem na předběžné a závěrečné zprávy volebních pozorovatelských misí EU (VPM EU) a zprávy svých volebních pozorovatelských delegací,

-   s ohledem na výroční zprávy skupiny pro koordinaci voleb,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0138/2008),

A.   vzhledem k tomu, že volby musí být organizovány v souladu s mezinárodně uznávanými normami,

B.   vzhledem k tomu, že ve Všeobecné deklaraci lidských práv je uvedeno, že právo na svobodnou volbu vybraných zastupitelů v tajných, pravidelně konaných, řádných volbách na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva je právem, kterého by měli požívat všichni občané a které je také součástí všech dalších hlavních mezinárodních a regionálních nástrojů v oblasti lidských práv a současně podstatným prvkem skutečné demokracie, ke které se Evropská unie zavazuje ve svých smlouvách,

C.   vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise přispívají k celkové podpoře a ochraně základních lidských práv, zejména občanských a politických práv; a vzhledem k tomu, že skutečně demokratický volební proces předpokládá respektování svobody projevu a svobodných médií, dodržování zásad právního státu, práva zakládat politické strany a ucházet se o veřejné funkce, nediskriminačních a rovných práv pro všechny občany a dalších základních lidských práv a svobod, které se všechny státy OBSE zavázaly chránit a prosazovat,

D.   vzhledem k tomu, že cílem mezinárodních volebních pozorovacích misí je posílit legitimitu volebního procesu, zvýšit důvěru veřejnosti ve volby, zabraňovat volebním podvodům a odhalovat je, pokud k nim dochází, provádět rozbory, podávat zprávy a předkládat doporučení ke zlepšení veškerých aspektů volebního procesu v úzké spolupráci s hostitelskou zemí, řešit spory a obecně chránit lidská práva a demokracii,

E.   vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise v nových a rozvíjejících se demokraciích jsou pro EU prioritou, která dokládá její závazek, že bude pomáhat novým demokraciím a zemím směřujícím k demokracii při budování stabilních demokratických struktur,

F.   vzhledem k tomu, že se v usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU o spolupráci zemí AKT a EU, zapojení EU do průběhu voleb v zemích AKT a o úloze Smíšeného shromáždění(13), jež bylo přijato dne 1. dubna 1999 ve Štrasburku, uvádí, že snižování chudoby, které je hlavním cílem rozvojové politiky EU, vyžaduje existenci participační demokracie a odpovědné, neúplatné vlády,

G.   vzhledem k tomu, že v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000(14) (Dohoda z Cotonou), se zdůrazňuje, že součástí partnerství mezi zeměmi AKT a EU je aktivní podpora prosazování lidských práv, procesů demokratizace, upevnění právního státu a řádné veřejné správy,

H.   vzhledem k tomu, že v roce 2005 byly pod záštitou OSN přijaty Deklarace zásad pro mezinárodní volební pozorovatelské mise a Kodex jednání pro mezinárodní volební pozorovatele, které byly schváleny Komisí i Parlamentem a také 32 dalšími mezinárodními vládními a nevládními organizacemi,

I.   vzhledem k tomu, že mezi zásady zdůrazněné v tomto prohlášení patří plné pokrytí, nezávislost a nestrannost, průhlednost a publicita, profesionalita, analýza a poradenství, respektování suverenity hostitelské země, včetně nezbytnosti být k pozorování pozván, spolupráce mezi různými pozorovatelskými organizacemi a neudělování legitimity volebním procesům, které jsou zjevně nedemokratické,

J.   vzhledem k tomu, že od přijetí výše uvedeného sdělení Komise dne 11. dubna 2000 bylo vysláno do 32 zemí v Africe, Asii a Latinské Americe více než 50 VPM EU, avšak vzhledem k tomu, že očividně méně VPM EU bylo vysláno do zemí jižního Středomoří,

K.   vzhledem k tomu, že podle ODIHR je pro VPM EU každoročně poskytnuta částka více než 30 milionů EUR,

L.   vzhledem k tomu, že v dané zemi, kde se konaly volby, má demokraticky zvolený parlament omezenou váhu, pokud tato instituce nepožívá podstatnou moc a je podřízena výkonné moci,

M.   vzhledem k tomu, že na poli volebních pozorovatelských misí EU je i nadále zapotřebí řešit některé budoucí zásadní výzvy, jako je rostoucí význam elektronického hlasování,

N.   vzhledem k tomu, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 11. dubna 2000 představovalo mezník v přístupu EU k volebním pozorovatelským misím a zavedlo komplexní metodiku pokrývající celý volební proces od předvolební etapy až po etapu povolební, jež se ukázala být velmi úspěšnou a na jejímž základě se EU stala přední organizací v oblasti mezinárodních volebních pozorovatelských misí,

O.   vzhledem k tomu, že vysílání VPM EU je klíčovým prvkem zahraniční politiky EU a představuje zejména – společně s pomocí při volbách – základní nástroj volební podpory v souvislosti se závazkem EU, že bude podporovat hodnoty demokracie, rozvoje a míru,

P.   vzhledem k tomu, že úspěšné volby se mohou konat pouze tam, kde jsou dlouhodobě uplatňovány demokratické hodnoty, které zohledňují nezbytnost vytváření evropského konsenzu v oblasti prosazování demokracie, ve společnosti, kde probíhá vzdělávání voličů a občanů, kde existují stabilní mechanismy na ochranu lidských práv, a to v podmínkách nezávislé a pluralitní občanské společnosti a respektování oddělení zákonodárné a výkonné moci,

Q.   vzhledem k tomu, že volební pozorovatelské mise jsou dlouhodobým procesem zahrnujícím tři etapy: předvolební etapu, den konání voleb a povolební etapu, a vzhledem k tomu, že rozbor každé z těchto etap by měl být prováděn pečlivě a nestranně na základě nezprostředkovaných údajů,

R.   vzhledem k tomu, že i když lze sledování průběhu voleb v těchto třech etapách provádět prostřednictvím různých pozorovatelů, musí se vzájemně doplňovat a být dobře koordinováno,

S.   vzhledem k tomu, že přínos poslanců nebo bývalých poslanců při volebních pozorovatelských misích je nepopiratelný a doplňuje přínos, který nabízí VPM EU, ale sám o sobě nemůže poskytnout přesné posouzení volebního procesu,

T.   vzhledem k tomu, že Parlament hraje klíčovou úlohu v VPM EU tím, že poslanec Evropského parlamentu je jmenován hlavním pozorovatelem a ve většině případů je volební pozorovatelská delegace tvořená poslanci EP plně zapojena do struktury VPM EU,

U.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby opatření následující po VPM EU byla provázanější a komplexnější, a to na technické i politické úrovni,

V.   vzhledem k tomu, že i když je nezbytné zachovat politiku vysílání VPM EU tam, kde lze problémy řešit nestranně, komplexně a s ohledem na bezpečnost osob, které se sledováním průběhu voleb zabývají, nesmí Evropská unie mlčet o uskutečňování voleb za okolností, kde takové podmínky neexistují,

1.   potvrzuje své odhodlání přispívat k posílení demokratických procesů větší mírou svého zapojení do pozorování voleb, zlepšením opatření navazujících na VPM EU a vytvářením parlamentních kapacit;

2.   domnívá se, že pořádání voleb nelze obecně považovat za jediný ukazatel demokracie, ačkoli má kladný vliv na proces demokratizace, který se hodnotí podle posilování občanských svobod, a to za předpokladu, že je zaručena politická pluralita, svoboda shromažďování a sdružování, svoboda projevu, rovný přístup ke sdělovacím prostředkům, tajné hlasování a dodržování lidských práv;

3.   zdůrazňuje, že pozorování voleb v nových a rozvíjejících se demokraciích by mělo být i nadále prioritou, neboť těmto státům přinášejí mezinárodní volební pozorovatelské mise a následná doporučení obecně největší prospěch;

4.   vyjadřuje politování nad tím, že EU stále chybí obecná komplexní strategie na podporu demokracie, a vyzývá všechny orgány EU a členské státy, aby pokračovaly ve svém úsilí směřujícím k přijetí takové strategie; naléhavě v této souvislosti žádá všechny orgány EU a členské státy, aby se dohodly na vytvoření evropského konsenzu o demokracii;

5.   s ohledem na výše uvedené je toho názoru, že činnosti spojené se sledováním průběhu voleb jsou teprve prvním krokem na cestě k demokracii a že je nezbytné je doplnit o další přiměřeně financované činnosti a opatření následující po volbách s cílem podporovat demokracii, a to především pomocí budování kapacit národních parlamentů, politických stran, státních orgánů, nestátních organizací a občanské společnosti a dále podporou lidských práv a řádné veřejné správy; žádá proto o dodržení rozpočtového stropu pro VPM EU schváleného Komisí ve výši přibližně 25 % prostředků vyčleněných na Evropskou iniciativu pro demokracii a lidská práva na sedmileté období finančního rumce 2007–2013; žádá Komisi, aby v rámci tohoto rozpočtového rámce vyčlenila prostředky na přípravné činnosti před volbami, zejména odbornou přípravu místních volebních pozorovatelů, vzdělávání voličů a další činnosti, které jsou nezbytné pro zajištění svobodných a spravedlivých voleb z dlouhodobého hlediska;

6.   vyjadřuje ocenění ODIHR, jehož průkopnická práce významně ovlivnila metodiku EU týkající se sledování průběhu voleb;

7.   vzdává hold účasti pozorovatelů ze třetích zemí, jako je Švýcarsko, Norsko a Kanada ve VPM EU.

8.   potvrzuje významnou úlohu volebních pozorovatelských misí ODIHR v zemích OBSE, kam EU zpravidla nevysílá své volební pozorovatelské mise; vyjadřuje uznání ODIHR za kvalitu jeho práce, a dodržování přísných norem pro průhlednost a nezávislost; vyjadřuje své znepokojení nad prohlášeními a kroky některých států OBSE, které zpochybňují mandát ODIHR a povážlivě ohrožují efektivnost, financování a nezávislost jeho misí; vyzývá státy OBSE a Evropskou radu, aby podporovaly postavení ODIHR jakožto hlavního orgánu pro sledování průběhu voleb v zemích OBSE; zejména odsuzuje skutečnost, že některé státy OBSE nedávno omezily dobu trvání VPM a odmítaly vydat nebo zdlouhavě vyřizovaly víza pro pozorovatele, což ODIHR znemožnilo plnit jeho mandát;

9.   upozorňuje na přínos, který má účast na mezinárodních volebních pozorovatelských misích v zemích OBSE, společně s OBSE/ODHIR, parlamentním shromážděním OBSE, parlamentním shromážděním Rady Evropy a případně parlamentním shromážděním NATO; je toho názoru, že zapojení Parlamentu do těchto misí by měla probíhat i nadále a dokonce v rostoucí míře; zdůrazňuje důležitost řádné politické koordinace mezi zúčastněnými orgány, zejména s ohledem na pečlivost prováděných hodnocení, dodržování nezávislého postoje, závěry dlouhodobých pozorovatelů a soudržnost veřejných prohlášení;

10.   vítá pozitivní přínos VPM EU spočívající v posílení demokratických procesů a v lepším dodržování lidských práv, základních svobod, řádné veřejné správy a zásad právního státu, a zejména posílení volebních procesů v celosvětovém měřítku;

11.   připomíná závěry ze společného semináře Komise a Parlamentu, který se konal dne 11. září 2007, a v nichž se uvádí, že volební pozorovatelské mise EU musí i nadále působit z důvodů metodiky, totožnosti a viditelnosti nezávisle na ostatních mezinárodních a vnitrostátních pozorovatelích; domnívá se, že tento požadavek však nevylučuje pravidelnou a úzkou spolupráci s ostatními, na místě působícími pozorovatelskými organizacemi, ani další podporu EU při budování kapacit národních a regionálních organizací zabývajících se sledováním průběhu voleb;

12.   vyzdvihuje úspěch metodiky EU, ale vyzývá Komisi k jejímu dalšímu zlepšování a aktualizaci zahrnutím osvědčených postupů a reakcí na nové výzvy;

13.   zdůrazňuje skutečnost, že tento úspěch učinil z Evropské unie přední organizaci v oblasti mezinárodních volebních pozorovatelských misí a že důraz na profesionální přístup ve VPM EU výrazně přispívá k tomu, že se objevuje značný počet vysoce kvalifikovaných a zkušených volebních expertů; zdůrazňuje důležitost aktivního náboru a školení nových pozorovatelů, aby se zajistilo, že i další VPM budou prováděny se stejnou odborností; zdůrazňuje také, že profesionalita volebních pozorovatelských misí EU zvyšuje příspěvek EU k šíření udržitelného povědomí o různých prvcích, které vytvářejí demokratický volební proces; domnívá se v této souvislosti, že by se pro funkci krátkodobých i dlouhodobých pozorovatelů mohlo využít zkušeností bývalých poslanců Evropského parlamentu;

14.   vyzývá Komisi, aby přijala příslušná opatření na další posílení náležité účasti organizací občanské společnosti a místních pozorovatelů na volebních procesech;

15.   zdůrazňuje, že je důležité, aby se krátkodobí i dlouhodobí pozorovatelé EU zdrželi jakéhokoli chování, které by mohlo být místním obyvatelstvem vnímáno jako povýšené, nadřazené nebo neuctivé k místním zvykům; domnívá se, že v tomto ohledu a kde je to vhodné, by měli pozorovatelé EU navázat kontakty s místními pozorovateli;

16.   vítá osvědčenou praxi jmenování poslanců Evropského parlamentu hlavními pozorovateli VPM EU, požaduje, aby postup jejich jmenování byl jasný a transparentní , a zajistil tak věrohodnost hlavního pozorovatele, a zdůrazňuje, že i když v průběhu trvání jejich mandátu úzce spolupracují s Komisí a jinými orgány a institucemi EU, měli by si vždy udržet jasnou a dobře vymezenou nezávislost bez vnějších zásahů;

17.   vítá politiku rovnosti pohlaví přijatou jako součást této metodiky při výběru pozorovatelů, včetně hlavního pozorovatele, nehledě na obtížnost mise;

18.   zastává názor, že určujícím kritériem pro jmenování pozorovatelů by měla být znalost jazyka země, kde se volby konají (např. španělštiny v případě Bolívie), neboť schopnost přímé komunikace s místními lidmi usnadní pozorovatelům dokonale se obeznámit se společenskou a politickou situací v dané zemi;

19.   je toho názoru, že v předvolebním období, v návaznosti na setkání s kandidáty a členy volebních komisí, by pozorovatelé měli mít možnost setkat se s dalšími skupinami v zemi, kde se volby konají;

20.   vítá pozitivní zkušenosti svých volebních pozorovatelských delegací v rámci VPM EU, k nimž poskytují důležitou přidanou hodnotu tím, že dodávají legitimitu jejich závěrům, zviditelňují je a napomáhají jejich přijetí, ale zdůrazňuje, že věrohodnost těchto závěrů je závislá na přísném uplatňování metodiky v průběhu celého procesu sledování průběhu voleb;

21.   s uznáním se vyslovuje o práci, kterou vykonala Asociace bývalých poslanců Evropského parlamentu společně s bývalými poslanci kanadského parlamentu a s Asociací bývalých členů Kongresu USA při zakládání Mezinárodního institutu pro sledování voleb; konstatuje, že členové Mezinárodního institutu pro sledování voleb již působili jako pozorovatelé u řady voleb, a zdůrazňuje, že všichni stávající poslanci Evropského parlamentu budou jednou bývalými poslanci a jejich odborné znalosti budou neocenitelným přínosem pro další rozvoj demokratického procesu;

22.   vyzývá všechny poslance EP, kteří se účastní volebních pozorovatelských delegací, aby pokračovali v dodržování obecných zásad stanovených pro tyto delegace; zdůrazňuje význam kodexu jednání pro mezinárodní volební pozorovatele, který se vztahuje i na poslance Evropského parlamentu;

23.   uznává, že pozorovatelským delegacím Evropského parlamentu se několikrát nedostávalo členů, a navrhuje, že by v takových situacích mohlo být užitečné doplnit jejich řady bývalými poslanci Evropského parlamentu; naléhavě žádá příslušné politické orgány Evropského parlamentu, aby přijaly opatření v souladu s tímto návrhem;

24.   zdůrazňuje, že pozorovatelské delegace politických skupin nezastupují Parlament, a vyzývá tyto delegace, aby se zdržely jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit důvěryhodnost a zviditelnění oficiálních volebních pozorovatelských delegací Evropského parlamentu a VPM EU;

25.   konstatuje, že koordinaci mezi orgány a institucemi EU a uvnitř Komise lze obecně považovat za přínos; s politováním nicméně konstatuje, že v některých případech trpěla tato koordinace nedostatkem soudržnosti, což ponechává prostor ke zlepšení;

26.   zdůrazňuje zejména důležitost koordinace veškerých veřejných prohlášení týkajících se zjištění VPM EU, a nezbytnost toho, aby jakékoli prohlášení nebylo vydáno dříve, než VPM EU předloží předběžnou zprávu, a podtrhuje klíčovou roli, kterou hraje v souvislosti se zviditelněním a důvěryhodností tisková konference, na níž je předběžná zpráva poprvé předložena; žádá, aby tisková prohlášení i zprávy o zjištěních byly vydávány v souladu s časovým harmonogramem, který bere v úvahu volební situaci v daném místě;

27.   s úmyslem zlepšit vztahy mezi Parlamentem a Radou navrhuje, aby se Rada účastnila schůzek skupiny pro koordinaci voleb a aby byl Parlamentu udělen status pozorovatele účastnícího se schůzí pracovní skupiny Rady pro lidská práva (COHOM);

28.   vyzývá Komisi, aby při jednáních o dohodách o přidružení a strategickém partnerství zvážila, jak do nich začlenit možnost sledování průběhu voleb v zemích jižního Středomoří a zemích Blízkého východu;

29.   domnívá se, že účinná a na výsledek zaměřená opatření v návaznosti na VPM EU zůstávají klíčovou výzvou, kterou je třeba se zabývat, a že je zapotřebí rozlišovat technická a politická následná opatření, do kterých by se měly zapojit veškeré orgány, instituce a členské státy EU na všech úrovních;

30.   navrhuje, aby se podrobně sledovalo uplatňování doporučení VPM EU, zejména tam, kde není poskytována pomoc při volbách;

31.   žádá veškeré orgány EU, zejména Radu, a vlády členských států, aby zahrnuly zjištění a doporučení VPM EU do svých politických rozhovorů s příslušnými zeměmi, a také do svých postupů, prohlášení, usnesení, zpráv a dalších kroků;

32.   zejména vyzývá Komisi, aby začlenila doporučení VPM EU do veškerých akčních plánů týkajících se zemí zahrnutých do evropské politiky sousedství, do kterých byly vyslány VPM;

33.   vyzývá Komisi, aby uvedená doporučení plně a dlouhodobě brala v úvahu při přípravě strategických dokumentů jednotlivých zemí / ročních akčních programů v rámci Evropského rozvojového fondu a nástrojů EU pro financování vnější pomoci, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(15), ze dne 18. prosince 2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství ze dne 24. října 2006(16);

34.   odsuzuje případy z minulosti týkající se praktik spočívajících v přístupu "obvyklého postupu" vůči zemím, k nimž byly VPM EU obzvláště kritické pokud jde o volební proces, na druhé straně lituje, že demokratické volby nejsou EU vždy uznávány, a domnívá se, že tyto nesrovnalosti ohrožují křehkou myšlenku demokracie v těchto zemích a image Evropské unie;

35.   vyzývá Komisi, aby pečlivě zhodnotila výsledky každé VPM EU, zpracovala takto získané poznatky a v závěrečných zprávách jasně vymezila metodická omezení každé VPM EU; dále Komisi vyzývá, aby vyvinula maximální úsilí k zajištění toho, aby dosažené demokratické úspěchy VPM EU (metodika, technické postupy, rozpočtové prostředky, volební struktury aj.) nebyly zpochybňovány ani zamlžovány, jakmile volební proces skončí;

36.   žádá Komisi, aby prověřila proveditelnost vyslání zvláštních misí, jež by sledovaly jisté klíčové aspekty volebního procesu, jako je navržení volebního právního rámce, registrace voličů a povolební stížnosti a odvolání, které nejsou v některých případech zcela pokryty v rámci VPM EU;

37.   doporučuje, aby v případě, že nejsou uplatňována doporučení ze strany VPM EU, byl zahájen politický dialog;

38.   v souladu s výše uvedeným bodem navrhuje, aby byl Evropský parlament přítomen zahájení činnosti nového parlamentu, jehož volby byly sledovány pozorovatelskou misí, a aby byla posílena spolupráce s tímto nově zvoleným parlamentem;

39.   doporučuje, aby v zájmu stálého upevňování demokracie, právního státu a řádné veřejné správy byla zavedena konkrétní strategie podpory parlamentů, které byly nově zvoleny demokratickou cestou;

40.   v této souvislosti navrhuje, aby Evropský parlament přezkoumal způsoby a prostředky, které pomohou nově zvoleným parlamentům v jejich činnosti, přičemž zvláštní důraz bude kladen na rozvojové země;

41.   navrhuje, aby Komise zavedla další mechanismy pro sledování volebních procesů v případech, kdy vyslání plnohodnotných VPM EU není možné; vyzývá Radu a Komisi, aby se připravily na to, že bude nutné činit rozhodná a včasná veřejná prohlášení, pokud jde o volby konané za takových okolností;

42.   zastává názor, že pokud jde o následná technická opatření, představuje pomoc při volbách potřebný dlouhodobý strategický závazek v průběhu volebního cyklu, který je nejlépe slučitelný s VPM EU, a je toho názoru, že zvláštní pozornost by měla být věnována posílení nezávislosti a legitimity orgánů řídících volby a podpoře vytvoření volební komise trvalého charakteru spíše než jednorázové;

43.   zdůrazňuje skutečnost, že jako demokraticky volený orgán Evropské unie bude Parlament hrát zvláštní úlohu v následných politických opatřeních po VPM EU, a to zejména při procesu vytváření parlamentních kapacit;

44.   vyzývá, aby byl přínos konzultací, spolupráce a předávání informací mezi Parlamentem a parlamentními delegacemi a misemi zemí AKT dle možností náležitě zohledněn v širším kontextu zahraniční politiky EU i ve vztahu k ostatním národním či mezinárodním pozorovatelským misím; navrhuje, aby byly ustaveny pracovní skupiny, které budou mít za cíl usnadnit partnerům z Africké unie, aby jako součást nové strategie EU-Afrika měli k dispozici odborné znalosti a zkušenosti ze sledování průběhu voleb, podobně jako má Evropská unie k dispozici pracovní postupy a zkušenosti ODIHR/OBSE;

45.   požaduje, aby byly prověřeny podmínky pro organizaci krátkodobých smíšených volebních pozorovatelských delegací se členy Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění;

46.   doporučuje, aby při příležitosti voleb v EU byly pravidelně organizovány smíšené pozorovatelské mise AKT-EU;

47.   je přesvědčen, že elektronické hlasování hraje ve volebních procesech již nyní – a bude hrát stále více – klíčovou úloh, přičemž potenciálně vytváří prostor pro nový druh volebních podvodů; naléhavě žádá Komisi, aby přijala vhodná opatření ke spolehlivému sledování průběhu takového hlasování a za tím účelem řádně vyškolila pozorovatele;

48.   požaduje, aby Parlament přijal výroční zprávu o VPM EU;

49.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU, předsedovi Evropsko-středomořského parlamentního shromáždění a spolupředsedům Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění, předsedovi parlamentního shromáždění Rady Evropy, předsedovi parlamentního shromáždění OBSE a řediteli Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva.

(1) Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1. (2) Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 1. (3) Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 270. (4) Rozhodnutí Rady 9262/98 – PESC 157 – COHOM 6, 3.6.1998. (5) Rozhodnutí Rady 8728/99 – PESC 165 – COHOM 4, 28.5.1999. (6) Dokument Rady 9990/01 - PESC 236 - DEVGEN 103 - COHOM 17, 26.6.2001. (7) Úř. věst. C 131 E, 5.6.2003, s. 147. (8) Úř. věst. C 58, 1.3.2008, s. 18. (9) PE 309/025/BUR. (10) PE 349/329/CPG/DEF. (11) PE 375/270/CPG/Rev1. (12) PE 375/117/CPG. (13) Úř. věst. C 271, 24.9.1999, s. 57. (14) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (15) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41. (16) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o obchodních a hospodářských vztazích se Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (2007/2265(INI))

P6_TA(2008)0195 A6-0151/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení o dvoustranných obchodních jednáních, a zejména na usnesení ze dne 13. prosince 2007 o obchodních a hospodářských vztazích s Koreou(1),

-   s ohledem na chartu sdružení ASEAN, která byla podepsána dne 20. listopadu 2007 na 13. vrcholné schůzce tohoto sdružení v Singapuru,

-   s ohledem na svá usnesení o Barmě, z nichž poslední byla přijata dne 6. a 27. září 2007(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 nazvané "Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům"(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 nazvané "Pomoc EU v oblasti obchodu"(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 nazvané "Podpoře slušné práce pro všechny"(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 3. června 2003 o regionálních zónách volného obchodu a obchodní strategii v Evropské unii(7),

-   s ohledem na návrh nařízení Rady o zavedení režimu Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (KOM(2007)0602),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu. Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567),

-   s ohledem na studii s názvem "Hospodářský dopad případné dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a zeměmi sdružení ASEAN", kterou dne 3. května 2006 zveřejnila střediska CEPII a CERIM,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté konferenci ministrů států Světové obchodní organizace (WTO) v Dauhá, a zejména na bod 44 tohoto prohlášení, který vyzývá ke zvláštnímu a diferencovanému přístupu,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0151/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská unie by měla i nadále klást důraz na systém mnohostranného obchodu za stanovených pravidel, který byl vybudován prostřednictvím WTO a jenž zaváděním vhodných pravidel a zajišťováním jejich dodržování dává příslib spravedlivého a poctivého mezinárodního obchodu,

B.   vzhledem k tomu, že úspěšný a vyvážený závěr rozvojového programu z Dohá představuje pro rozvojové země mimořádnou naději, že napomůže jejich začleňování do systému mezinárodního obchodu,

C.   vzhledem k tomu, že obchodní dohody uzavřené mezi regiony mohou multilaterální systém doplňovat podporou začleňování a řešení témat, pro něž je v současné době obtížné dosáhnout vícestranné shody,

D.   vzhledem k tomu, že sdružení ASEAN jako celek by bylo pátým největším obchodním partnerem EU a EU by byla druhým největším obchodním partnerem sdružení a hlavním investorem v této oblasti,

E.   vzhledem k tomu, že ASEAN je mimořádně rozmanitou oblastí, neboť tři členské státy tohoto sdružení jsou považovány za nejméně rozvinuté země, zatímco jiné mají vyšší příjem na osobu než mnohé z členských států EU,

F.   vzhledem k tomu, že země sdružení ASEAN mají různé hospodářské profily a že tyto odlišnosti budou hrát významnou roli při finalizaci dohody o volném obchodu mezi EU a tímto sdružením,

G.   vzhledem k tomu, že z dostupných studií vyplývá, že dohoda mezi EU a sdružením ASEAN ("dohoda") by mohla mít významné hospodářské přínosy pro obě strany, avšak může být zapotřebí přijmout další opatření, která zajistí spravedlivé rozdělení těchto přínosů,

H.   vzhledem k tomu, že pro Unii je podmínkou uzavření dohody o volném obchodu s jakoukoli zemí dohoda o partnerství a spolupráci obsahující vymahatelné doložky o lidských právech,

I.   vzhledem k tomu, že odpovídající a vzájemný přístup na trhy EU a sdružení ASEAN, který bude plně zohledňovat rozdílné hospodářské postavení členských států sdružení ASEAN, a zejména nejméně rozvinutých zemí, zvýší tok zboží a služeb, podpoří inovace a posílí hospodářský růst na obou stranách,

J.   vzhledem k tomu, že by měla být řádně zohledněna účinná ochrana práv k duševnímu vlastnictví, včetně zeměpisných označení a označení původu, a současně by měl být zvýhodňován přístup k lékům a transfer technologií, především pokud jde o udržitelný rozvoj a boj proti změnám klimatu,

1.   domnívá se, že ambiciózní dohoda bude velmi prospěšná pro obě strany, a ačkoli je důležitější kvalita dohody než rychlý časový plán, vyjadřuje nicméně znepokojení nad pomalým tempem jednání; zdůrazňuje význam dosažení konkrétních výsledků pro podniky EU zlepšením přístupu na trh;

2.   zastává názor, že prioritou Unie v oblasti obchodu zůstává úspěšnost rozvojového programu z Dauhá, a věří, že jednání se sdružením ASEAN budou tento program doplňovat; je přesvědčen, že navrhovaná dohoda o volném obchodu musí plně respektovat pravidla WTO;

3.   vyzývá obě strany, aby přednostně projednávaly nutnost stabilizovat ceny komodit, zejména cenu potravin, a aby k problematice agropaliv přistupovaly velmi obezřetně;

4.   domnívá se, že meziregionální dohody mohou být užitečným doplněním vícestranného systému, jestliže budou široce definované, ambiciózní, nezůstanou jen u snížení celních sazeb a budou se zabývat kvalitativními podmínkami souvisejícími s obchodem a zahrnou i účinná ustanovení týkající se lidských práv a sociálních a environmentálních norem; domnívá se, že pokud by se meziregionální dohoda ukázala jako nepraktická, bylo by nutné, aby bilaterální jednání měla společný rámec a lišila se pouze působnost smlouvy a přechodná období;

5.   zdůrazňuje, že budoucí růst průmyslu v rámci Unie závisí na otevřenosti zahraničnímu obchodu a investicím, jež se řídí náležitými pravidly;

6.   vyjadřuje politování nad tím, že na vrcholné schůzce EU-ASEAN konané v Singapuru v listopadu 2007 nebyla řádně projednána některá ustanovení související s obchodními praktikami a způsoby jednání, což brání investicím EU v zemích sdružení ASEAN;

7.   zdůrazňuje význam posílení regionální hospodářské integrace mezi zeměmi sdružení ASEAN; vyzývá Komisi, aby poskytla technickou a další možnou pomoc, a posílení této integrace tak podpořila;

8.   naléhavě žádá zúčastněné strany, aby postupně snížily či odstranily všechny překážky obchodu se zbožím a službami, přičemž budou plně respektovat rozdílné hospodářské postavení zemí sdružení ASEAN a potřebu zajistit univerzální, dostupné a udržitelné veřejné služby, které budou cenově dostupné a budou splňovat normy vysoké kvality pro všechny;

9.   naléhavě žádá Komisi, aby v  dohodě mezi EU a sdružením ASEAN zajistila transparentnost a účinná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, hospodářskou soutěž a investice, práva k duševnímu vlastnictví, státní podporu a jiné dotace; zdůrazňuje význam služeb v obchodních vztazích mezi EU a sdružením ASEAN;

10.   zdůrazňuje, že dohoda se sdružením ASEAN by měla zajistit:

Odvětvové otázky

11.   považuje otázku necelních překážek za stejně významnou jako snížení cel a je obzvláště znepokojen omezeními v oblasti obchodních služeb, neboť zmírnění neoprávněných omezení by mohlo firmám zemí sdružení ASEAN umožnit přístup k levnějším a efektivnějším bankovním, pojišťovacím a právním službám;

12.   zdůrazňuje význam práv k duševnímu vlastnictví a vyzývá, aby se jejich účinné vymáhání stalo prioritou, zejména v oblasti designu, zvukových nahrávek a dalšího kulturního zboží, stejně jako v oblasti zeměpisných označení a označení původu; žádá Komisi, aby se zabývala překážkami nehledě na právo zemí regulovat odvětví (např. audiovizuální), která hrají klíčovou úlohu v ochraně kulturní rozmanitosti;

13.   přikládá zvláštní význam boji proti padělkům léčiv, které představují nekalou hospodářskou soutěž a nebezpečí pro spotřebitele; zároveň upozorňuje, že žádné ustanovení dohody by nemělo vytvářet právní či praktické překážky pro maximální využití výjimek stanovených v prohlášení o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a přístupu k lékům, a vyzývá vyjednavače Komise, aby plně zohlednili obsah shora uvedeného usnesení ze dne 12. července 2007 k tomuto tématu;

14.   připomíná závazek EU podporovat prohlášení z Dohá a využití výjimek stanovených v dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví ve prospěch veřejného zdraví a přístupu k léčivům v rozvojových zemích; vyzývá proto Komisi, aby nečinila žádné kroky, které by mohly ohrozit úsilí thajské vlády o zajištění přístupu k léčivům pro všechny obyvatele této země;

15.   domnívá se, že aspekty dohody, které se týkají zadávání veřejných zakázek, by měly zohledňovat rozdílnou úroveň rozvoje členských států sdružení ASEAN a respektovat právo všech účastníků na regulaci veřejných služeb, zejména těch, které souvisejí se zajišťováním základních potřeb;

16.   domnívá se, že by dohoda měla usilovat o podporu větší transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o investice fondů státního majetku;

17.   vyjadřuje znepokojení nad následky zvýšené ceny rýže, zejména pro chudší domácnosti v zemích jihovýchodní Asie, které rýži dovážejí;

18.   považuje za nezbytné podrobně se věnovat rybářskému průmyslu, zejména odvětví tuňáků, vzhledem ke značnému sociálně-ekonomickému dopadu, který by úplná a okamžitá liberalizace celních sazeb měla na toto citlivé odvětví, což Komise uznala ve své studii o tomto odvětví vypracované na žádost Parlamentu;

19.   zdůrazňuje význam dodržování hygienických a zdravotních pravidel v rybářském průmyslu jako prostředku k dosažení lepšího a výraznějšího rozvoje průmyslu v těchto zemích a rovněž význam spravedlivé hospodářské soutěže ve vztahu k rybářskému průmyslu EU; naléhavě žádá Komisi, aby poskytla nezbytnou technickou pomoc, která by umožnila rybářskému průmyslu zemí ASEAN dosáhnout těchto cílů;

20.   naléhavě žádá, aby byla hospodářská spolupráce mezi regiony rozšířena i na oblast makroekonomiky, včetně spolupráce v daňových otázkách a v oblasti statistiky, přijetí mezinárodních norem v oblasti účetnictví a auditu a opatření k boji proti korupci a praní špinavých peněz;

21.   vyzývá Unii a sdružení ASEAN, aby zlepšily spolupráci v boji proti obchodování s lidmi, sexuální turistice a padělání; vítá odhodlání členských států ASEAN bojovat proti drogám, ale vyzývá je, aby dodržely moratorium Organizace spojených národů (OSN) na trest smrti; chválí Filipíny za zrušení trestu smrti;

22.   vyzývá Unii a sdružení ASEAN, aby zlepšily spolupráci v oblasti veřejného zdraví, zejména v boji proti nemocem jako AIDS, SARS a ptačí chřipka, při řešení problému změny klimatu a v oblasti zvyšování bezpečnosti potravin;

23.   je přesvědčen, že konkurenceschopnost Unie vůči zemím sdružení ASEAN závisí na zlepšení vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu v rámci Unie a na vytváření inovačních produktů a služeb;

24.   zastává názor, že obchodní a investiční dohody a dohody v oblasti vědy a výzkumu by se měly zaměřovat na odvětvové otázky, jako jsou např.:

25.   doporučuje, aby se energetická politika Unie ve vztahu k zemím sdružení ASEAN soustředila na:

26.   uvítal by vznik společných výzkumných projektů, na kterých by se podílela výzkumná zařízení v Unii a zemích sdružení ASEAN, a naléhavě žádá Komisi, aby podnikla kroky, které realizaci takových projektů usnadní;

27.   znovu zdůrazňuje nutnost chránit průmysl EU proti dumpingu vývozců ze zemí sdružení ASEAN a zabránit tomuto dumpingu včasným zásahem ze strany obchodních vyjednavačů Unie;

Otázky týkající se jednotlivých zemí

28.   zdůrazňuje, že harmonogram snížení celních sazeb by měl plně zohledňovat rozdílné hospodářské postavení členských států sdružení ASEAN;

29.   domnívá se, že pro chudší členské státy sdružení ASEAN, které nejsou považovány za nejméně rozvinuté země, by měly platit výjimky, jež budou do značné míry srovnatelné s výjimkami poskytovanými v rámci dohod o hospodářském partnerství zemím s obdobnou výší příjmů;

30.   vyzývá Komisi, aby ve vhodnou chvíli v průběhu jednání požádala Kambodžu a Laos o vyjádření, zda mají zájem být do smlouvy zahrnuty, a aby se v případě kladné odpovědi pokusila získat od Rady upravený mandát k vyjednávání, který by jejich zahrnutí umožnil;

31.   domnívá se, že stávající situace v Barmě znemožňuje, aby byla tato země do dohody zahrnuta;

32.   přikládá zásadní význam vyřešení problému bankovního tajemství v Singapuru, který brání uzavření dohody o partnerství a spolupráci, má-li existovat reálná šance na uzavření dohody o volném obchodu mezi oběma regiony;

Udržitelný rozvoj

33.   domnívá se, že ambiciózní kapitola o udržitelném rozvoji je nezbytnou součástí každé dohody, a zdůrazňuje, že je klíčové tyto dohodnuté normy uplatňovat; má za to, že je tudíž nutné, aby tato kapitola podléhala standardnímu mechanismu pro řešení sporů;

34.   žádá, aby každá dohoda zahrnovala závazná ustanovení týkající se sociální oblasti a ochrany životního prostředí a aby zavazovala zúčastněné strany k ratifikaci základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a k zajištění jejich účinného provádění, zejména pokud jde o dětskou a nucenou práci, jejíž vymýcení je pro MOP klíčovou výzvou, jak zdůrazňuje ve své zprávě s názvem "Konec dětské práce: na dosah" prvně zveřejněné v roce 2006;

35.   vyzývá Komisi, aby zvážila způsoby poskytování pobídek zemím, které zlepšují pracovní normy, a zajistila tak, že rozšíření dohod o volném obchodu nenaruší atraktivitu způsobilosti k využívání zvláštního pobídkového režimu všeobecného systému celních preferencí GSP+, a aby rovněž posoudila možnost přijmout doložku o ratifikaci základních úmluv OSN a MOP o lidských a pracovních právech, a to zejména úmluv, které se týkají dětské a nucené práce;

36.   zdůrazňuje, že po vstupu dohod o volném obchodu mezi EU a sdružením ASEAN v platnost je zapotřebí přijmout opatření, která zabrání oslabení výhod, jež požívají nejméně rozvinuté země, pokud jde o přístup jejich výrobků na trh Unie;

37.   domnívá se, že fórum pro obchod a udržitelný rozvoj, jež sestává ze zástupců organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů a ze zástupců občanské společnosti, by mohlo hrát cennou úlohu při zajišťování toho, aby bylo větší otevření trhu doprovázeno zvyšováním ekologických a sociálních norem;

38.   navrhuje vytvoření mechanismu, v jehož rámci by mohly uznané organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů předkládat žádosti o opatření, které by byly vyřizovány v určité lhůtě a jejichž výsledkem by mohla být nadále platná ustanovení o následných krocích a přezkumu, s cílem vyvíjet soustavný tlak proti porušování práv pracovníků;

39.   očekává brzké zveřejnění posouzení dopadu na udržitelný rozvoj, které musí být k dispozici včas, aby mohla proběhnout řádná konzultace s veřejností a její výsledky mohly ovlivnit závěry jednání, a to zejména s ohledem na opatření, jež mohou být nutná pro zmírnění negativního dopadu na určité skupiny či určitá odvětví;

40.   zastává názor, že v posouzení dopadu na udržitelný rozvoj je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost vlivu liberalizace obchodu na rovnost mužů a žen, zejména v odvětvích, jako je zemědělství, textilní průmysl a zpracování pro vývoz;

41.   vyzývá Komisi a zástupce zemí sdružení ASEAN, aby věnovali zvláštní pozornost dopadům dohody na menší zemědělce v regionu a aby zajistili, že rodina a udržitelné zemědělství budou posíleny, nikoliv oslabeny;

42.   považuje opatření k boji proti odlesňování a k ochraně a zkvalitňování tropických pralesů za vysoce důležitá v boji proti změně klimatu a za příspěvek k zachování biologické rozmanitosti; domnívá se proto, že by dohoda o partnerství a spolupráci měla podporovat pouze obchod s ekologicky udržitelnými biopalivy a že by se zemím sdružení ASEAN mělo dostat pomoci v jejich boji proti nezákonné těžbě dřeva;

43.   vyzývá partnery ve vyjednávání, aby zajistili, že ve vztahu k zavádění systému lesního hospodářství a udělování licencí bude dohoda zahrnovat mechanismus na ochranu tradičních a zvykových práv původních a místních komunit na využívání svých lesů, a aby posílili možnosti národních parlamentů a občanské společnosti, včetně místních komunit a původních obyvatel, účastnit se rozhodování o zachovávání, využívání a správě přírodních zdrojů, a vymezit a chránit svá práva k půdě;

44.   domnívá se, že by se u produktů šetrných k životnímu prostředí a produktů pocházejících z "poctivého obchodu" měla snížit cla rychleji než u ostatních produktů a že by měl být umožněn jejich rychlý přístup na trh EU; požaduje, aby Komise zvážila aktualizaci celní nomenklatury s cílem tyto specifické produkty zohlednit;

Politické otázky

45.   uznává stále významnější roli sdružení ASEAN jakožto síly upevňující regionální stabilitu a prosperitu; vítá obnovení vztahů mezi EU a sdružením ASEAN na vrcholné schůzce v Singapuru v roce 2007; je přesvědčen, že existují široké možnosti spolupráce mezi Unií a sdružením ASEAN, neboť obě tyto organizace podporují regionální integraci;

46.   konstatuje, že opatření k posílení hospodářských a obchodních vztahů mezi Unií a sdružením ASEAN pomohou upevnit celkové vztahy mezi těmito dvěma regiony a podpoří další pokrok v oblasti politické spolupráce a bezpečnosti, posilování demokracie a lidských práv a další pokrok v oblasti energetiky / změny klimatu a v oblasti životního prostředí, v sociokulturní oblasti a v oblasti spolupráce a rozvoje;

47.   vítá pokrok dosažený v integraci sdružení ASEAN a podpis charty tohoto sdružení a věří, že její ustanovení vstoupí v platnost co nejdříve;

48.   připomíná, že lidská práva a demokracie jsou základními hodnotami EU, a žádá, aby tvořily nedílnou součást jednání se sdružením ASEAN, zejména pokud jde o dohody o partnerství a spolupráci; znovu zdůrazňuje význam, který Parlament přikládá politickým reformám a reformám občanských práv, a vítá vytvoření orgánu pro lidská práva v chartě sdružení ASEAN a v ní obsažený jasný závazek posílit demokracii, zlepšit uplatňování zásad řádné správy věcí veřejných a právního státu a zároveň prosazovat a chránit lidská práva a základní svobody; očekává proto, že sdružení ASEAN může konstruktivně přispět k podpoře těchto hodnot v regionu;

49.   vítá volby v Thajsku; které znovu nastolují demokracii; vyzývá k důvěryhodnému procesu demokratizace a národního usmíření v Barmě, do něhož musí být plně zapojena opozice a etnické skupiny, a žádá okamžité propuštění Aun Schan Su Ťij a všech politických vězňů a normalizaci činnosti politických stran; podporuje práci zvláštních zástupců OSN a EU; žádá Radu, aby zachovala restriktivní opatření vůči vládě Barmy, situaci pečlivě sledovala a, bude-li to vývoj v zemi vyžadovat, aby tato opatření přezkoumala; žádá členské státy sdružení ASEAN, Čínu a Indii, aby na Barmu vyvinuly tlak;

50.   zdůrazňuje nutnost trvalé spolupráce v boji proti terorismu, při řešení krizí a zvládání katastrof a oceňuje spolupráci v rámci nedávné pozorovatelské mise v Acehu;

51.   očekává, že za účelem podpory řádné správy věcí veřejných a právního státu členské státy a Komise zasáhnou vždy, když existují jasné právní důkazy, že úředníci ze zemí sdružení ASEAN byli zapleteni do případů korupce v souvislosti s přírodními zdroji; žádá Komisi, aby Parlament informovala o veškerých krocích, které podnikne v tomto ohledu;

Úloha Evropského parlamentu

52.   očekává, že Lisabonská smlouva vstoupí v platnost před dokončením jednání, v důsledku čehož již nebude pochyb o tom, že pro uzavření dohody tohoto typu bude zapotřebí souhlasu Parlamentu; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla širší mandát pro vyjednávání a aby s Parlamentem během jednání průběžně konzultovala, a zajistila tak závěrům, ke kterým jednání dospěje, širokou podporu;

o
o   o

53.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí sdružení ASEAN a generálnímu tajemníkovi sdružení ASEAN.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0629. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0384 a 0420. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0007. (4) Přijaté texty, P6_TA(2007)0353. (5) Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 291. (6) Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 321. (7) Úř. věst. C68 E 18.3.2004, s. 126.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o řízení populací hlubinných ryb (2007/2110(INI))

P6_TA(2008)0196 A6-0103/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o přezkumu řízení populací hlubinných ryb (KOM(2007)0030),

-   s ohledem na návrh nařízení Rady o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politikou (KOM(2007)0196),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0103/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) ve svých doporučeních ohledně hlubinných druhů z roku 2002 a z roku 2004 poukazuje na to, že většina druhů se nachází mimo rámec bezpečných biologických limitů; vzhledem k tomu, že EU omezila rybářské aktivity v mnohem menší míře, než požadují doporučení ICES; dále vzhledem k tomu, že pro stanovení kvót, jež zaručí udržitelný rybolov, je zapotřebí lepších biologických údajů,

B.   vzhledem k tomu, že oceánské loďstvo, ať už působí ve vodách třetích zemí, v oblastech regulovaných některou regionální rybolovnou organizací nebo v neregulovaných oblastech volného moře, má rybolov provádět racionálně a odpovědně v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu, Dohodou OSN o provedení ustanovení Úmluvy o mořském právu o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, a s kodexem FAO pro zodpovědný rybolov, a vzhledem k tomu, že dohoda OSN o rybích populacích i kodex FAO vyžadují uplatňování zásady obezřetnosti,

C.   vzhledem k tomu, že EU se na vrcholné schůzce v Johannesburgu v roce 2002 zavázala zajistit udržitelnost světového rybolovu a pokud možno do roku 2015 zachovat či obnovit rybolovné zdroje, především nadměrně lovené populace, na úroveň maximálního udržitelného výnosu,

D.   vzhledem k tomu, že ochrana mořského prostředí a udržitelný rybolov jsou možné pouze za souhlasu a spolupráce všech dotčených států,

E.   vzhledem k tomu, že systematické shromažďování věrohodných údajů je úhelným kamenem analýzy populací a vědeckého poradenství, a je tudíž pro uplatňování společné rybářské politiky (SRP) zásadně důležité, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém výše zmíněném sdělení uznala, že údaje pro vědecké hodnocení stavu populací hlubinných ryb jsou nedostatečné a co se týče jejich definic, existují zde nesrovnalosti,

F.   vzhledem k tomu, že zpráva, kterou v dubnu 2007 zveřejnil Poradní výbor pro rybolov a akvakulturu, se zabývá změnou harmonogramu předkládání vědeckých zpráv a zlepšením jejich kvality;

G.   vzhledem k tomu, že je zapotřebí přijmout přiměřená sociálně-ekonomická opatření, aby se rybářům nahradily náklady na omezení činnosti související s plány obnovy populací,

H.   vzhledem k tomu, že se ve svém usnesení ze dne 14. listopadu 2006 o tematické strategii ochrany a zachování mořského prostředí(1) zasazuje o řadu opatření na podporu udržitelného využívání moří a zachování mořských ekosystémů,

1.   vítá úsilí loďstva Společenství o provádění politiky udržitelného rybolovu a poukazuje na určitý rozpor mezi situací prezentovanou ve sdělení Komise a skutečností;

2.   poukazuje na to, že než budou přijata opatření pro řízení, měla by se provést analýza důvodů, proč se neuplatňují stávající opatření a jaké jsou příčiny toho, že členské státy neplní své povinnosti nebo je plní opožděně či využívají jiné postupy, což ztěžuje rozbor faktorů týkajících se tohoto druhu rybolovu;

3.   upozorňuje na to, že neustálé změny předpisů a předkládání nových návrhů ve chvíli, kdy ještě nebyl dostatek času pro provedení stávajících návrhů a pro odpovídající zpracování získaných informací, vedou k tomu, že SRP ztrácí důvěryhodnost, a že současná omezení intenzity rybolovu jsou přínosnější jen pro některé druhy;

4.   souhlasí s Komisí, že systematické shromažďování věrohodných údajů představuje úhelný kámen pro hodnocení populací a vypracování vědeckých stanovisek; vyzývá Komisi, členské státy a odvětví rybolovu k zaplnění existujících mezer, aby bylo možno přizpůsobit opatření pro kontrolu intenzity jednotlivým druhům rybolovu, přičemž uznává, že hlubinný rybolov je většinou smíšený;

5.   připomíná Komisi, že ačkoli byly celkové přípustné odlovy a omezení intenzity tohoto rybolovu stanoveny nahodile z důvodu nedostatečných biologických poznatků, je třeba dodržovat obezřetný přístup ke každému druhu považovanému za hlubinný, sledovat jeho využívání a odpovídajícím způsobem stanovit celkové přípustné odlovy na základě přesných vědeckých studií;

6.   konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(2) požaduje uplatňování přístupu předběžné opatrnosti, který podle definice v článku 3 znamená, že "nedostatek příslušných vědeckých údajů by neměl být důvodem k odložení nebo nepřijetí řídících opatření pro zachování cílových druhů, přidružených nebo závislých druhů a necílových druhů a jejich životního prostředí";

7.   zdůrazňuje potřebu zavést u hlubinného rybolovu zákaz výmětů, což by odborníkům umožnilo přesněji zkoumat komplexní rozmanitost vyložených druhů, z nichž některé nejsou jedlé;

8.   domnívá se, že by v rámci opatření k omezení vedlejších odlovů a k odstranění výmětů měla Komise upravit úrovně intenzity odlovu podle cílových druhů ryb a podle druhů ryb, které jsou pouze vedlejšími úlovky, a zároveň posílit postupy pro sledování a kontrolu;

9.   upozorňuje na skutečnost, že mnoho hlubinných ryb je loveno nezáměrně v podobě vedlejších úlovků, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby kladla větší důraz na kontrolu rybářské aktivity s cílem omezit vedlejší úlovky; podotýká však, že omezení týkající se velikosti ok sítě nejsou vhodná z důvodu tvarů a velikostí hlubinných druhů;

10.   žádá Komisi, aby provedla sociálně-ekonomické hodnocení lovu hlubinných druhů ryb i posouzení dopadu, který by nové snížení intenzity rybolovu mělo na dané odvětví, i dopadu pokračujícího vyčerpávání rybích druhů, na kterých je rybolov závislý; domnívá se, že je zásadní dosáhnout rovnováhy mezi sociálně-ekonomickými požadavky a udržitelností životního prostředí;

11.   připomíná, že řízení mnohých populací se odehrává v mezinárodních vodách, a tudíž je zapotřebí koordinovat činnost různých regionálních rybolovných organizací, aby přijímaná opatření zohledňovala všechna loďstva, která se věnují tomuto druhu rybolovu; domnívá se, že by EU měla usilovat o zajištění úplného a účinného provádění rezoluce Valného shromáždění OSN č. 61/105 v souvislosti s lovem hlubinných druhů i s rybolovem při dně na volném moři; je přesvědčen, že všechna omezení by se měla vztahovat na rybáře ze všech smluvních stran, aby tak nedocházelo ke znevýhodnění;

12.   navrhuje, aby v hlubokomořských oblastech, kde se dosud rybolov neprovozuje, byl rybolov povolen teprve tehdy, až budou tyto oblasti prozkoumány, vědecky bude prokázáno, že je možno provozovat udržitelný rybolov bez rizika ochuzení biologické rozmanitosti a poškození přírodních stanovišť, a až budou zavedena odpovídající řídící opatření;

13.   žádá Komisi, aby zavedla nové programy pro shromažďování vědeckých informací, při nichž může v případě potřeby využít výzkumná plavidla; domnívá se, že příkladem může být zmapování oblasti "Hatton Bank", kde se loví hlubinné druhy ryb, provedené Španělským úřadem pro rybolov v zóně spravované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku, a kde se výzkum soustředil na rozložení podmořských hor, korálových útesů v chladných vodách a hydrotermálních vývěrů s cílem určit citlivé oblasti v místě působení rybářských plavidel;

14.   souhlasí s Komisí, že je zapotřebí pro tento typ rybolovu zaujmout přístup zohledňující ekosystém, avšak upozorňuje, že opatření musejí být alespoň minimálně věrohodná a nesmějí se používat paušálně, ale na základě hodnocení dopadů na životní prostředí. Cílem je předejít uzavírání zón, v nichž žádná rizika nehrozí, a naopak uzavřít zóny rybolovu při dně v místech výskytu nebo předpokládaného výskytu citlivých mořských ekosystémů nebo tam, kde se rybí populace nacházejí mimo rámec bezpečných biologických limitů; pokud se má nová evropská námořní politika stát skutečností, musejí se za prioritu považovat kartografický výzkum mořského dna, výzkum vztahů mezi prvky, které vytvářejí ekosystémy a znalost přírodních zdrojů oceánu;

15.   opakuje, že rybářům a sdružením, jež je zastupují, je třeba naslouchat a že mají být zapojeni do definování opatření na ochranu mořského prostředí, řízení zdrojů a obnovu populací;

16.   souhlasí s tvrzením Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu v tom, že je téměř ve všech druzích rybolovu zapotřebí věnovat více lidských i finančních zdrojů na analýzu biomasy a úmrtnosti jednotlivých druhů ryb; zároveň se domnívá, že aby byly vědecké poznatky přijaty všemi dotčenými stranami, je zapotřebí stanovit jasný strategický směr, který umožní předejít zdvojování činností a nedostatku synergie;

17.   vyjadřuje znepokojení nad neúčinností a špatným prováděním současných nařízení SRP; vyzývá Komisi, aby zlepšila postupy pro sledování a kontrolu v členských státech;

18.   zdůrazňuje, že pro zabezpečení fungujícího systému kontroly a dohledu je třeba vyvíjet nové techniky; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve vyvíjení kontrolních technik a v této souvislosti poukazuje na možnosti, které skýtají elektronické lodní deníky;

19.   zdůrazňuje výhody, které přinese vybudování sítě chráněných mořských oblastí v rámci sítě Natura 2000 a věří, že tento krok bude mít pozitivní vliv na nadměrně lovené rybí populace; vybízí členské státy, aby využily všech možností, které skýtají mořské prvky sítě Natura 2000;

20.   naléhavě vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí s cílem zajistit uplatňování a případně zdokonalení stávajících mezinárodních dohod o hlubinném rybolovu;

21.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily společné pokyny, vyměňovaly si osvědčené postupy, zlepšovaly využití dostupné technologie Společenství a zapojily nezávislé skupiny odborníků a nevládní organizace s cílem lépe provádět opatření usilující o omezení nezákonného rybolovu a prodeje nelegálních úlovků na evropských trzích;

22.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rybolovné metody, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a neškodí mu, ani neohrožují biologickou rozmanitost v důsledku nechtěných vedlejších úlovků a zbytečných zranění způsobených jiným živým organismům;

23.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 314 E, 21.12.2006, s. 131. (2) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech (2007/2115(INI))

P6_TA(2008)0197 A6-0105/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 9 odst. 4 jednacího řádu,

-   s ohledem na zelenou knihu "Evropská iniciativa pro transparentnost", kterou předložila Komise (KOM(2006)0194),

-   s ohledem na sdělení komise s názvem Opatření vyvozená ze zelené knihy "Evropská iniciativa pro transparentnost" (KOM(2007)0127),

-   s ohledem na návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise dne 10. prosince 2007,

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. července 1996 o změně jednacího řádu (působení zástupců zájmových skupin v Evropském parlamentu)(1),

-   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. května 1997 o změně jednacího řádu (kodex chování zástupců zájmových skupin)(2),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6–0105/2008),

A.   vzhledem k tomu, že s rozšířením pravomocí Parlamentu se výrazně zvýšilo lobbování v Evropském parlamentu,

B.   vzhledem k tomu, že cílem lobbistické činnosti je ovlivnit nejen politická a legislativní rozhodnutí, ale také rozdělování finančních prostředků Společenství a vynucování právních předpisů,

C.   vzhledem k tomu, že s očekávanou ratifikací Lisabonské smlouvy dojde k posílení pravomocí Parlamentu, který se stane spolutvůrcem právních předpisů téměř v celé šíři běžného legislativního procesu, a soustředí se tak na něj pozornost ještě většího množství zájmových skupin,

D.   vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralistickém dialogu, na němž je demokratický systém založen, a jsou pro poslance významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu,

E.   vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin lobbují nejen u poslanců, ale snaží se rovněž ovlivňovat rozhodování Parlamentu tím, že lobbují u úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů, zaměstnanců politických skupin a asistentů poslanců,

F.   vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Bruselu asi 15 000 jednotlivých lobbistů a 2 500 lobbistických organizací,

G.   vzhledem k tomu, že Komise navrhla, aby byl v rámci její evropské iniciativy pro transparentnost zřízen společný rejstřík zástupců zájmových skupin v orgánech EU,

H.   vzhledem k tomu, že Parlament má vlastní rejstřík lobbistů(3) již od roku 1996 a vlastní kodex chování(4), který ukládá registrovaným lobbistům povinnost dodržovat vysoké etické normy,

I.   vzhledem k tomu, že v Parlamentu je v současné době přibližně 5 000 registrovaných lobbistů,

J.   vzhledem k tomu, že mezi zájmové skupiny patří místní a vnitrostátní organizace, jejichž činnost regulují členské státy,

Zvyšování transparentnosti Parlamentu

1.   uznává vliv zájmových skupin na rozhodování EU, a považuje proto za zásadní, aby poslancům Evropského parlamentu byla známa totožnost organizací zastupovaných lobbistickými skupinami; zdůrazňuje, že transparentnost a rovný přístup do všech orgánů EU je zcela nezbytným předpokladem legitimity Unie a důvěry jejích občanů; zdůrazňuje, že transparentnost je obousměrný proces, který je zapotřebí jak pro činnost samotných orgánů, tak pro lobbisty; zdůrazňuje, že rovný přístup lobbistických skupin do orgánů EU prohlubuje odborné znalosti, které jsou k dispozici pro fungování Unie; považuje za nezbytné, aby zástupci občanské společnosti měli přístup do evropských orgánů, v první řadě do Evropského parlamentu;

2.   domnívá se, že odpovědnost za získávání vyvážených informací nesou sami poslanci; zdůrazňuje, že je nutné považovat poslance za schopné činit politická rozhodnutí nezávisle na lobbistech;

3.   uznává, že zpravodaj může, pokud to považuje za vhodné (dobrovolně), použít "legislativní stopu", tj. orientační seznam, přikládaný ke zprávám Parlamentu, registrovaných zástupců zájmových skupin, s nimiž byla daná zpráva během přípravy konzultována a kteří ji významným způsobem ovlivnili; považuje za zvláště žádoucí, aby byl tento seznam přikládán k legislativním zprávám; zdůrazňuje nicméně, že pro Komisi je stejně důležité, aby tuto "legislativní stopu" přikládala ke svým legislativním podnětům;

4.   zastává názor, že Parlament musí o tom, do jaké míry zohlední podněty vycházející z občanské společnosti, rozhodovat zcela nezávisle;

5.   bere na vědomí stávající pravidla, která ukládají poslancům povinnost zveřejňovat své finanční zájmy; vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů vypracovalo plán, jak dále zlepšit provádění a sledování dodržování pravidel Parlamentu, jež poslanci ukládají povinnost oznámit jakoukoli podporu, která je mu poskytována, ať již se jedná o podporu finanční, personální či materiální(5);

6.   bere na vědomí stávající pravidla o meziskupinách, která stanoví povinnost zveřejňovat údaje o financování; vyzývá k větší transparentnosti meziskupin, tzn. ke zveřejnění seznamu všech registrovaných i neregistrovaných meziskupin, které existují, na internetových stránkách Parlamentu, včetně kompletního prohlášení o mimoparlamentní podpoře činnosti meziskupin a prohlášení o širších cílech těchto skupin; zdůrazňuje však, že meziskupiny nelze v žádném případě považovat za orgány Parlamentu;

7.   vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů prověřilo způsoby, jak omezit neoprávněný přístup do pater parlamentních budov, v nichž se nacházejí kanceláře poslanců, přičemž přístup veřejnosti do zasedacích místností výborů by měl být omezen pouze za výjimečných okolností;

Návrh Komise

8.   vítá návrh Komise vytvořit v rámci evropské iniciativy pro transparentnost strukturovanější rámec pro činnost zástupců zájmových skupin;

9.   souhlasí s definicí Komise, která lobbování vymezuje jako "činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy orgánů EU"; domnívá se, že tato definice je v souladu s čl. 9 odst. 4 jednacího řádu;

10.   zdůrazňuje, že za lobbisty by měly být považovány všechny subjekty, včetně zástupců soukromých a veřejných zájmových skupin, které nejsou součástí orgánů EU, na něž se vztahuje uvedená definice a které pravidelně ovlivňují orgány EU, a mělo by se s nimi zacházet stejným způsobem: profesionální lobbisté, podnikoví lobbisté, nevládní organizace, skupiny odborníků (think-tanky), obchodní sdružení, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, ziskové a neziskové organizace a právníci, pokud je jejich cílem ovlivnění politiky, nikoli poskytování právní pomoci či vedení obhajoby při soudních řízeních nebo poskytování právního poradenství; rovněž však upozorňuje na skutečnost, že tato pravidla se nevztahují na regiony a obce členských států ani na politické strany na vnitrostátní a evropské úrovni a orgány, jejichž právní status vyplývá ze Smluv, pokud plní úlohu a vykonávají úkoly, jež jim Smlouvy ukládají;

11.   v zásadě vítá návrh Komise zřídit "jedno registrační místo", kde by se lobbisté mohli zaregistrovat u Komise i Parlamentu, a vyzývá k tomu, aby Rada, Komise a Parlament přijaly interinstitucionální dohodu o společném povinném rejstříku, který již v Evropském parlamentu de facto existuje, který by platil ve všech orgánech a jehož součástí by bylo úplné finanční prohlášení, společný mechanismus pro vyřazení z rejstříku a společný etický kodex; připomíná však zásadní rozdíly mezi Radou, Komisí a Parlamentem jako orgány; vyhrazuje si proto právo zhodnotit konečný návrh Komise a teprve poté rozhodnout, zda ho podpoří či nikoli;

12.   připomíná, že počet lobbistů s přístupem do Parlamentu musí zůstat v rámci přiměřených mezí; doporučuje proto, aby byl zaveden systém, kdy se lobbisté budou muset zaregistrovat pouze jednou u všech orgánů a každý orgán bude moci rozhodnout, zda konkrétnímu lobbistovi povolí přístup do svých prostor, což umožní Parlamentu i nadále omezovat počet průkazů ke vstupu na čtyři pro každou organizaci či společnost;

13.   vyzývá ke vzájemnému uznání samostatných rejstříků Rady, Komise a Parlamentu, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o vytvoření rejstříku společného; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že orgány zatím nevytvořily předpoklady pro společný rejstřík, obsahovaly jejich vlastní rejstříky na webových stránkách odkazy na rejstříky ostatních orgánů, aby bylo možné porovnávat údaje o jednotlivých lobbistech; vyzývá generálního tajemníka, aby přesunul seznam zástupců akreditovaných zájmových skupin na snáze přístupné místo na webových stránkách Parlamentu;

14.   navrhuje, aby byla bezodkladně ustavena společná pracovní skupina složená ze zástupců Rady, komisařů a poslanců Evropského parlamentu jmenovaných Konferencí předsedů, která by do konce roku 2008 vyhodnotila dopady společného rejstříku všech lobbistů, kteří chtějí mít přístup do Rady, Komise nebo Parlamentu, a vypracovala společný kodex chování; pověřuje generálního tajemníka, aby provedl příslušné kroky;

15.   naléhavě vyzývá Radu, aby se k případnému společnému rejstříku připojila také; zastává názor, že v souvislosti se záležitostmi, u nichž je uplatňován postup spolurozhodování, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost působení lobbistů na sekretariát Rady;

16.   bere na vědomí rozhodnutí Komise začít s dobrovolnou registrací a po roce fungování systém vyhodnotit, obává se však, že čistě dobrovolný systém umožní méně zodpovědným lobbistům, aby se plnění svých povinností vyhýbali; vyzývá všechny tři orgány, aby nejpozději do tří let od vytvoření společného rejstříku pravidla pro činnost lobbistů znovu posoudily a určily, zda změněný systém zajišťuje potřebnou transparentnost lobbistické činnosti; je mu znám právní základ povinného rejstříku stanovený Lisabonskou smlouvou a vyjadřuje svoji vůli do té doby spolupracovat s ostatními orgány prostřednictvím interinstitucionální dohody na základě stávajících rejstříků; domnívá se, že pro lobbisty, kteří chtějí mít do orgánů přístup pravidelně, jak je tomu de facto již dnes v Parlamentu, by registrace měla být povinná;

17.   domnívá se, že pravidla upravující metody lobbování musí být dostatečně pružná, aby bylo možné rychle reagovat na změny, neboť tyto metody se neustále vyvíjí;

18.   bere na vědomí návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise; připomíná Komisi, že Parlament již takový kodex má více než 10 let, a vyzývá ji, aby s Parlamentem projednala vytvoření společných norem; zastává názor, že každý takový kodex by měl obsahovat silný prvek sledování chování lobbistů; zdůrazňuje, že lobbisté, kteří kodex poruší, by měli být postihováni; upozorňuje na to, že je nezbytné vyčlenit dostatečné zdroje (personální a finanční) pro účely ověřování údajů uvedených v rejstříku; domnívá se, že v případě rejstříku Komise je možným postihem dočasné nebo, při závažnějším porušení pravidel, trvalé vyloučení z tohoto rejstříku; zastává názor, že jakmile bude zaveden společný rejstřík, měly by se postihy lobbistů za nedodržení stanovených pravidel týkat přístupu do všech orgánů, pro něž bude rejstřík platit;

19.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se uživatel v rejstříku snadno orientoval a aby byl rejstřík k dispozici na internetu: veřejnost musí být schopna rejstřík snadno nalézt a vyhledávat v něm, přičemž v rejstříku musí být uvedeny nejen názvy lobbujících organizací, ale rovněž jména samotných jednotlivých lobbistů;

20.   zdůrazňuje, že by měl rejstřík obsahovat samostatné kategorie, do nichž by byli lobbisté zařazováni podle druhu zájmů, které zastupují (např. profesní sdružení, zástupci firem, odbory, organizace zaměstnavatelů, právnické kanceláře, nevládní organizace atd.);

21.   vítá rozhodnutí Komise požadovat od zástupců zájmových skupin, kteří chtějí být do rejstříku zařazeni, tyto finanční údaje:

22.   zdůrazňuje, že požadavek na poskytnutí finančních údajů musí platit stejně pro všechny registrované zástupce zájmových skupin;

23.   vyzývá výše uvedenou společnou pracovní skupinu, aby navrhla konkrétní kritéria zahrnující požadavek na poskytnutí finančních údajů, například uvedení výše prostředků vynaložených na lobbování v přiměřených parametrech (přesná čísla nejsou nutná);

24.   vyzývá příslušný výbor, aby připravil případné změny jednacího řádu Parlamentu, které bude nutné provést;

o
o   o

25.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 261, 9.9.1996, s. 75. (2) Úř. věst. C 167, 2.6.1997, s. 20. (3) Čl. 9 odst. 4 jednacího řádu. (4) Článek 3 přílohy IX jednacího řádu. (5) Článek 2 přílohy I jednacího řádu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu (2007/2261(INI))

P6_TA(2008)0198 A6-0149/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 6 Smlouvy o EU a článek 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy, týkající se příspěvku EU k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci,

-   s ohledem na bílou knihu o sportu (KOM(2007)0391),

-   s ohledem na zprávu z Helsinek z prosince 1999 a na niceské prohlášení z prosince 2000 o specifických charakteristikách sportu a o jeho společenské funkci v Evropě,

-   s ohledem na iniciativu britského předsednictví týkající se evropského fotbalu, která vyústila v nezávislou studii o evropském sportu (Independent European Sport Review) zveřejněnou v roce 2006,

-   s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství a Soudu prvního stupně a na rozhodnutí Komise v záležitostech týkajících se sportu,

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1), jež zakazuje všechny formy rasové diskriminace v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a přístupu ke zboží a službám,

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 13. června 1997 o úloze Evropské unie v oblasti sportu(3) a ze dne 5. června 2003 o ženách a sportu(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti profesionálního fotbalu v Evropě(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o boji proti dopingu ve sportu(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o potírání rasismu při fotbalových utkáních(8),

-   s ohledem na Světový antidopingový kodex z roku 2003 a jeho revizi z roku 2007,

-   s ohledem na zprávu a na závěry první evropské konference o správě sportu s názvem "Pravidla hry" (konané v Bruselu ve dnech 26.–27. února 2001),

-   s ohledem na memorandum o porozumění, které podepsala Komise a FIFA v roce 2006 s cílem využít fotbal jako hybnou sílu rozvoje v afrických, karibských a tichomořských zemích,

-   s ohledem na zkušenosti získané během Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(9),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0149/2008),

A.  A vzhledem k úloze sportu při podpoře integrace a jeho potenciálnímu příspěveku k sociální soudržnosti a vnitřní soudržnosti regionů,

B.   vzhledem k tomu, že evropský sport je nerozlučnou součástí evropské identity a že je založen na odhodlání a nadšení milionů sportovců, dobrovolníků a fanoušků, kteří aktivně působí v mnoha sportovních klubech a federacích, v širokém hnutí, které vychovalo mnoho vynikajících sportovkyň, sportovců a sportovních týmů a které ze sportu udělalo vysoce ceněný prvek naší společnosti, v níž jsou sportovní události mimořádně populární,

C.   vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti velmi důležitou roli, některé sportovní soutěže však čelí novým hrozbám a výzvám, jako jsou komerční tlaky, bezohledné využívání mladých hráčů a sportovců, doping, rasismus, násilí, domlouvání výsledků utkání, korupce, sázkové podvody a praní peněz,

D.   vzhledem k tomu, že sport má zvláštní společenskou roli jakožto nástroj sociálního začlenění a integrace a že je důležitým nástrojem podpory mezikulturního dialogu a mimořádným způsobem přispívá k rozvoji a prosazování zásadních společenských, kulturních a výchovných hodnot, jako je čestnost, tolerance a vzájemná úcta, solidarita, dodržování pravidel, týmový duch a sebekázeň; vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti zvláště významnou roli, pokud jde o  zdraví, vzdělávání, sociální integraci a kulturní hodnoty, a to díky organizacím s dobrovolnickou strukturou,

E.   vzhledem k tomu, že podle článku 149 smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy je činnost EU zaměřena na rozvoj evropského rozměru sportu prostřednictvím podpory spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i prostřednictvím ochrany fyzické a mravní integrity sportovců a sportovkyň, obzvláště nejmladších sportovců a sportovkyň; vzhledem k tomu, že činnost na úrovni EU by měla doplňovat působení dalších subjektů, aniž by se měnilo stávající rozdělení pravomocí,

F.   vzhledem k tomu, že s ohledem na ratifikaci Lisabonské smlouvy a článku 149 je nutno dát roli sportu v Evropě strategické směřování tím, že se vyjasní uplatňování práva Společenství v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že individuální přístup v jednotlivých případech se zřetelem ke zvláštní povaze sportu je z pohledu sportovních organizací neuspokojivý, což prohloubí stávající právní nejistotu, a že je třeba přijmout na úrovni Evropské unie další opatření týkající se sportu, a současně respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací,

G.   vzhledem k tomu, že článek 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy vyzývá Společenství k podpoře spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a že uplatňování pravidel hospodářské soutěže na oblast sportu vede k tomu, že se zvětšuje propast mezi sportovními kluby ve prospěch těch nejbohatších nebo nejoblíbenějších; tato situace poškozuje spravedlivý průběh sportovního soutěžení, a je tudíž v rozporu s cílem stanoveným ve zmíněném článku,

H.   vzhledem k tomu, že je nutno zohlednit nezávislost sportovních organizací a zastupujících subjektů, jako jsou například organizace a subjekty, které pořádají profesionální mistrovství, spolu se skutečností, že odpovědnost za organizaci nesou zejména správní rady sportovních orgánů a do určité míry také členské státy a sociální partneři,

I.   vzhledem k tomu, že profesionální sport neustále nabývá na významu a pomáhá zvyšovat úlohu sportu ve společnosti; vzhledem k tomu, že právo hospodářské soutěže a ustanovení týkající se vnitřního trhu se vztahují na sport pouze v té míře, v jaké je hospodářskou činností,

J.   vzhledem k tomu, že sport spadá do působnosti práva EU, zejména pokud jde o princip zastupitelské a participativní demokracie v rozhodovacích orgánech evropských sportovních institucí a článek 13 Smlouvy o ES, který zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; vzhledem k tomu, že jsou určité případy, kdy nelze sport z důvodu jeho specifických charakteristik a zásadních a jedinečných rysů srovnávat s běžnou hospodářskou činností,

K.   vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost v odvětví sportu posiluje sociální soudržnost a začlenění a podporuje místní demokracii a aktivní občanství a má také implicitní hospodářskou hodnotu, neboť bez dobrovolníků by sportovní aktivity byly mnohem nákladnější a mnoho společenských aktivit spojených se sportem by zaniklo; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat dobrovolnické sportovní struktury a dobrovolné služby ve sportu prostřednictvím opatření, které jim poskytnou odpovídající ochranu a zajistí uznání hospodářské a společenské role dobrovolníků,

L.   vzhledem k tomu, že nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt obezity a chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes, a že jejich důsledky zatěžují rozpočty zdravotnictví v členských státech,

M.   vzhledem k tomu, že počet hodin tělesné výchovy v posledním desetiletí klesl jak na základních, tak na středních školách, a že v oblasti sportovních zařízení a stavu vybavení jsou mezi členskými státy velké rozdíly; vzhledem k tomu, že sport nabízí mladým lidem vítané příležitosti účasti a osobní angažovanosti ve společnosti a může napomoci tomu, že nesklouznou k delikventnímu jednání,

N.   vzhledem k tomu, že doping ohrožuje zásady transparentního a čestného soutěžení a vystavuje sportovce a sportovkyně nepřiměřeným tlakům,

O.   vzhledem k tomu, že díky Světovému antidopingovému kodexu z roku 2003 vznikl určitý model pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů na celém světě; vzhledem k tomu, že úsilí vynaložené Světovou antidopingovou agenturou (WADA) je však převážně zaměřeno na vrcholový sport,

P.   vzhledem k tomu, že by Unii přinesl prospěch koordinovanější přístup v boji proti dopingu, a to zejména pokud by formulovala společný postoj ve vztahu k antidopingové agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy a pokud by probíhala výměna informací a osvědčených postupů mezi vládami, vnitrostátními antidopingovými organizacemi a laboratořemi,

Q.   vzhledem k tomu, že ačkoli na evropské úrovni došlo v oblasti rovnosti pohlaví k určitému pokroku, v oblasti sportu přetrvávají nerovnosti mezi sportovci a sportovkyněmi; vzhledem k tomu, že tréninkové programy pro talentované mladé sportovce a sportovkyně by měly být otevřeny všem a nesmějí vést k diskriminaci občanů EU ve srovnání s místními obyvateli na základě státní příslušnosti nebo pohlaví,

R.   vzhledem k tomu, že přístup ke sportu musí mít všechny osoby s trvalým pobytem v dané zemi, a že je proto nutné se zabývat specifickými potřebami některých skupin, jako jsou zdravotně postižení, přistěhovalci a lidé pocházející ze znevýhodněných poměrů, a že zejména sportovci a sportovkyně se zdravotním postižením nesmějí být ve srovnání s zdravými protějšky diskriminováni, pokud jde o rovný přístup ke sportu v členských státech,

S.   vzhledem k tomu, že sport je určen všem občanům bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, státní příslušnost, sexuální orientaci a společenský původ nebo ekonomické zázemí; vzhledem k tomu, že sport může být hybnou silou sociálního začlenění a integrace a že Parlament a Komise opakovaně odsoudily veškeré projevy násilí, rasismu a xenofobie,

T.   vzhledem k tomu, že násilí během sportovních akcí zůstává nevyřešeným problémem a může mít rozličné formy, vzhledem k tomu, že významné sportovní akce ve svém průběhu přitahují prostituci a snahy o obchodování se ženami a dětmi,

U.   vzhledem k tomu, že ze studie předložené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, tj. 3,7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že sport tedy přispívá k uskutečnění lisabonských cílů růstu a vytváření pracovních míst a slouží jako nástroj rozvoje na místní a regionální úrovni a ve venkovských oblastech a že také může být spjat s rozvojem cestovního ruchu ve spojitosti s úsilím o modernizaci infrastruktury a se vznikem partnerství pro účely financování sportovních zařízení a zařízení pro rekreační aktivity ,

V.   vzhledem k tomu, že narůstající digitální pirátství (a zejména neoprávněné vysílání sportovních akcí, ať už živě, nebo ze záznamu) je velkou hrozbou pro odvětví sportu, ačkoli se o tomto problému velmi málo ví,

W.   vzhledem k tomu, že převážná většina sportovních aktivit probíhá na neziskovém základě a že mnoho z těchto aktivit závisí na finanční podpoře, aby byla zajištěna jejich přístupnost pro všechny; vzhledem k tomu, že finanční podpora je důležitá pro sport na nejnižší úrovni a sport pro všechny, avšak pod podmínkou, že je v souladu s právem Společenství, vzhledem k tomu, že organizovaný sport je téměř ve všech členských státech EU založen na zvláštních neziskových řídících strukturách na nejnižší úrovni, které do značné míry závisí na zápalu dobrovolníků a mají specifické formy právní subjektivity nebo právního postavení, které jsou nutnou podmínkou pro řadu finančních a daňových zvýhodnění,

X.   vzhledem k tomu, že členské státy jednoznačně nedefinovaly pojem "sport" a jasně nestanovily, zda se jedná, či nejedná o službu obecného zájmu, což opravňuje k finančním zvýhodněním (například k daňovým úlevám),

Y.   vzhledem k tomu, že dochází k poklesu množství darů a finančních prostředků ze státního rozpočtu a že většina neziskových sportovních organizací potřebuje pro své přežití získat příjmy z nějaké obchodní činnosti, které jim umožní účinně plnit jejich společenské cíle, a tyto organizace proto podléhají právu EU,

Z.   vzhledem k tomu, že sportovní organizace mají mnoho zdrojů příjmů, jako jsou například členské poplatky a prodej vstupenek, reklama a sponzorské dary, loterie, mediální práva, přerozdělování příjmů v rámci sportovních svazů a lig, merchandising, veřejná finanční podpora, přičemž zisky z loterií provozovaných státem nebo na základě licence udělené státem a zisky provozovatelů hazardních her jsou v mnoha členských státech EU zdaleka nejdůležitějším zdrojem jejich příjmů,

AA.   vzhledem k tomu, že mediální práva jsou hlavním zdrojem příjmů profesionálního sportu v Evropě a tyto příjmy jsou mimo jiné rovněž znovu investovány do tréninku, do zařízení a do místních projektů na nejnižší úrovni a že sportovní akce jsou oblíbeným zdrojem obsahu vysílání pro mnohé provozovatele sdělovacích prostředků,

AB.   vzhledem k tomu, že příspěvek na financování amatérského sportu z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu, považují sportovní organizace v Evropské unii za nezbytný; vzhledem k tomu, že dosud nebylo navrženo jiné trvalé a politicky průchodné řešení jako způsob kompenzace očekávaných velkých ztrát u těchto zdrojů financování, pokud by bylo v členských státech, které dosud uplatňovaly v oblasti hazardních her restriktivní politiku, povoleno provozovat tuto činnost společnostem, jejichž cílem je tvorba zisku, ani se o podobném řešení nevedla diskuse,

AC.   vzhledem k tomu, že se nekontrolovaně rozmohly sportovní sázky (zejména přeshraniční sázení přes internet), že vzrostl počet utkání, jejichž výsledek byl předem domluven, a že v poslední době v členských státech Evropské unie propukly v souvislosti se sázením skandály, které vrhají stín na čistotu sportu a sportovního soutěžení,

AD.   vzhledem k tomu, že společné rysy hospodářského a sociálního vývoje většiny členských států, jako je například rostoucí komercializace, stimulace veřejných výdajů a zvyšující se počet účastníků, přičemž počet dobrovolníků zůstává nezměněn, daly vzniknout novým výzvám, pokud jde o organizaci sportu v Evropě,

AE.   vzhledem k tomu, že reprezentační družstva hrají důležitou úlohu nejen tím, že ztělesňují určitou hodnotu pro každou státní pospolitost, ale také tím, že zajišťují solidaritu se sportem na nejzákladněší úrovni, a proto si zasluhují podporu,

AF.   vzhledem k tomu, že vytvoření skutečného evropského trhu pro sportovce, sportovkyně a hráče a zvýšení úrovně jejich platů v určitých profesionálních sportech vedly k nárůstu činností hráčských agentů, a je proto nezbytná specifická odborná příprava sportovních manažerů a hráčských agentů v členských státech,

AG.   vzhledem k tomu, že mezinárodní úroveň, na které se sport velmi často odehrává vedla v tomto odvětví ke vzniku korupce přeshraniční povahy; potýkají-li se řídící orgány s problémy přeshraniční korupce, které mají celoevropský charakter, měly by mít možnost požádat v případě potřeby Komisi o pomoc,

AH.   vzhledem k tomu, že systémy licencí, schválené příslušnými pořadateli soutěží, mají zaručit, že se všechny profesionální kluby budou řídit stejnými základními pravidly, pokud jde o finanční řízení a transparentnost, a že takové systémy by měly být slučitelné s ustanoveními o hospodářské soutěži a vnitřním trhu a neměly by překračovat rámec nezbytný pro dosažení legitimního cíle dobré organizace a řádného fungování sportu,

AI.   vzhledem k tomu, že sportovní struktury na evropské úrovni jsou již z podstaty organizovaného sportu zpravidla méně rozvinuté než na národní a mezinárodní úrovni, neboť sport na evropské úrovni je organizován v celoevropském měřítku, a nikoli na úrovni EU,

AJ.   vzhledem k tomu, že se bílá kniha o sportu častokrát zmiňuje o začlenění sportu do evropských programů financování a že Unie také musí při své činnosti zohledňovat sportovní hledisko, zejména ve snaze respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací a podporovat sport na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že výsledek strukturovaného dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami je velmi důležitý pro porozumění zvláštní povaze sportu,

AK.   vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla učinit ze zdraví prospívající tělesné aktivity základní kámen své činnosti v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že Rada Evropy ukázala možnost inovativního a účinného dialogu se sportovním hnutím v Evropě tím, že se na jejích zasedáních setkávají vládní a nevládní subjekty působící v oblasti sportu,

AL.   vzhledem k tomu, že by sociální dialog na evropské úrovni mohl zmírnit obavy zaměstnavatelů a sportovců a sportovkyň a mohl by zahrnovat i posuzování dohod týkajících se vztahů mezi nimi a pracovních podmínek v tomto odvětví,

AM.   vzhledem k tomu, že sport může přispívat k různým aspektům vnějších vztahů EU v souvislosti s programy zahraniční pomoci, protože přispívá k dialogu s partnerskými zeměmi v rámci veřejné diplomacie EU,

AN.   vzhledem k tomu, že si evropské sportovní organizace, pořadatelé sportovních akcí a všechny odpovědné subjekty musí stanovit cíle v souvislosti s ochranou životního prostředí ve snaze zajistit udržitelnost svých činností s ohledem na životní prostředí,

Organizace sportu

1.   vítá zveřejnění bílé knihy o sportu a doufá, že poslouží jako základ pro to, aby svět sportu a Komise navázaly plodný a trvalý dialog; oceňuje důležitost, jakou Komise sportu přijetím této bílé knihy přikládá;

2.   vítá skutečnost, že členské státy oficiálně uznaly v Lisabonské smlouvě roli sportu, a je tak možné vytvořit konzistentní evropskou politiku v této oblasti, a to s přihlédnutím ke zvláštní povaze sportu, k jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci a s tím, že Komise má možnost podporovat a doplňovat – nikoli však regulovat – kroky členských států a sportovních organizací; připomíná, že stávající sportovní struktury v Evropě jsou založeny na principu státní příslušnosti;

3.   je přesvědčen, že by Komise měla své doplňkové pravomoci vztahující se ke sportu, jež jsou obsaženy v článku 149 Smlouvy o ES ve znění Lisabonské smlouvy, vykonávat s ohledem na zásadu subsidiarity, respektovat přitom samostatnost sportovních organizací a příslušných řídících subjektů a brát náležitý ohled na specifičnost sportu;

4.   žádá Komisi, aby náležitě respektovala zvláštní povahu sportu tím, že nezvolí přístup řešení problémů případ od případu, a aby zajistila větší právní jistotu stanovením jasných pokynů ve věci použitelnosti evropského práva na sport v Evropě a podporou studií a seminářů týkajících se konkrétního uplatňování acquis communautaire v oblasti sportu; vyzývá Komisi, aby zajistila jasnost, koherentnost a publicitu pravidel EU, aby tak sportovní služby obecného zájmu mohly plnit své cíle a přispívat k lepší kvalitě života evropských občanů; dále žádá Komisi, aby sledovala a pravidelně přezkoumávala uplatňování práva EU v souladu se Smlouvou o ES se zřetelem k novým skutečnostem, a to ve snaze odhalit a řešit přetrvávající nebo nově vzniklé problémy;

5.   souhlasí s Komisí, že většinu problémů lze řešit samoregulací v souladu se zásadami řádné správy, a to za předpokladu, že jsou dodrženy právní předpisy EU; je přesvědčen, že pro řádnou správu ve sportu a pro zabránění právní nejistotě, pokud jde o autonomii a samoregulaci sportovních organizací, je nezbytné strukturované partnerství a dialog mezi Komisí a sportovním hnutím; souhlasí s Komisí, pokud jde o vedení strukturovaného dialogu rozdělené na dvě části: a) každoroční evropské sportovní fórum za účasti všech subjektů zapojených do sportu a b) tematické diskuse s omezeným počtem účastníků;

6.   vítá skutečnost, že se navrhovaného strukturovaného dialogu účastní:

7.   zastává názor, že sportovní orgán může svobodně řídit svůj sport, pokud jsou jeho pravidla čistě sportovní; pokud však obsahují omezení, musí být tato omezení přiměřená, tzn. přiměřeně nezbytná k dosažení svých sportovních cílů a to v rámci právních předpisů EU;

8.   uznává úlohu, kterou v profesionálních kolektivních sportech hrají primární subjekty, tj. kluby jakožto základní jednotky, které zaměstnávají hráče a zajišťují hlavní vazbu s fanoušky; hráčské odbory zastupující zaměstnance; ligy jakožto pořadatelé soutěží na národní úrovni a zástupci zaměstnavatelů společně s kluby; a řídící orgány, kteří na sport a pravidla hry dohlížejí; přičemž všechny tyto čtyři skupiny usilují o to, aby nedílnou součástí sportu byly zdraví, poctivost a solidarita;

9.   doporučuje, aby jednotlivé asociace různých kategorií osob zapojených do sportu (hráčů, trenérů, rozhodčích apod.) byly řádně zastoupeny v rozhodovacích orgánech mezinárodních a národních federací;

10.   domnívá se, že z důvodu pohybů velkých částek finančních prostředků, které souvisejí s přestupy hráčů, by měly finanční transakce probíhat otevřeně a transparentně mezi všemi příslušnými stranami, a domnívá se, že by tento systém měl být spravován příslušným řídícím orgánem;

11.   zdůrazňuje význam dobrovolné práce v oblasti sportu, spočívající v její úloze jakožto zásadního faktoru stimulujícího a podporujícího sociální začlenění a větší informovanost mezi mladými lidmi; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci vytváření politik na vnitrostátní a evropské úrovni více podněcovaly iniciativy dobrovolníků, pokud jde o sport a sportovní organizace;

12.   žádá členské státy a řídící sportovní orgány, aby aktivně podporovaly společenskou a demokratickou úlohu fanoušků podporou vytváření a rozvoje federací příznivců a prosazováním zapojení těchto federací do řízení a správy sportovních utkání; domnívá se, že iniciativa "Supporters Direct" je příkladem osvědčeného postupu v tomto ohledu, a vyzývá Komisi, členské státy a řídící sportovní orgány, aby podporovaly jeho šíření;

13.   vyzývá Komisi, aby podporovala větší zapojení nevládních sportovních organizací do dialogu mezi členskými státy a Komisí tím, že bude pořádat společné schůze představitelů vlád a nevládních sportovních organizací, jako jsou například schůzky ministrů nebo sekčních ředitelů pro sport nebo schůze pracovních skupin Komise;

14.   vítá memorandum podepsané Francií a Nizozemskem týkající se bílé knihy o sportu a vyzývá Komisi, aby vyjasnila postavení sportu v rámci práva EU, pokud jde o konkrétní otázky, jako jsou soupisky týmů, postavení hráčských agentů, audiovizuální práva atd.;

15.   vyzývá Komisi, aby při vedení strukturovaného dialogu věnovala zvláštní pozornost Výboru regionů, a to s ohledem na jeho příspěvek na regionální a místní úrovni ke kontrole a provádění opatření stanovených v bílé knize o sportu;

16.   žádá mezinárodní, evropské a národní sportovní federace, aby ve svých stanovách přiznaly právo obrátit se na běžné soudy, uznává však, že princip samoregulace u vnitrostátních orgánů, lig a soutěží je realitou a opodstatňuje struktury evropského modelu sportu a základní zásady, kterými se řídí organizace sportovních soutěží;

17.   vybízí Komisi, aby podporovala zavedení a posílení samoregulačních licenčních systémů na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zlepšit řádnou správu a vytvořit rovné podmínky, pokud jde o finanční transparentnost a stabilitu; doporučuje, aby byla přijata opatření vedoucí k dosažení finanční transparentnosti a kontroly nákladů v evropském sportu uznává prospěšnost toho, že pořadatelé soutěží na národní a evropské úrovni udělují licence profesionálním klubům, aby bylo zajištěno, že tyto kluby budou mít nezbytnou strukturu a že budou splňovat organizační a ekonomické podmínky pro účast v soutěžích;

18.   vyzývá pořadatele sportovních soutěží na vnitrostátní a evropské úrovni, aby zajistily soulad svých postupů udělování licencí sportovním svazům se základními zásadami finanční transparentnosti, nediskriminující povahu těchto postupů a jejich soulad se základními ustanoveními a zásadami, kterými se řídí vnitřní trh, a to s cílem zamezit narušením hospodářské soutěže; domnívá se, že sportovní organizace musí zajistit, aby byly dodržovány požadavky týkající se transparentnosti a udělování licencí a aby jejich nedodržení bylo potrestáno;

19.   vítá návrh Komise uspořádat konferenci za účasti UEFA, Asociace evropských fotbalových lig (EPFL), Mezinárodní unie profesionálních hráčů (Fifpro), národních svazů a národních orgánů odpovědných za pořádání profesionálních fotbalových soutěží a diskutovat na této konferenci o licenčních ujednáních a osvědčených postupech v této konkrétní oblasti; a vyzývá Komisi, aby k účasti na této konferenci pozvala i další zainteresovaná sdružení zastupující sportovní subjekty;

Doping

20.   žádá členské státy, aby se dohodly na společném legislativním přístupu k dopingu s cílem zajistit, aby byl v případě dopingu právní postup ve všech členských státech podobný, a aby formulovaly společný postoj ve vztahu k agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy; žádá členské státy, které dosud nepodepsaly Mezinárodní úmluvu UNESCO proti dopingu ve sportu, aby tak učinily;

21.   vyzývá Unii jako člena agentury WADA, aby v rámci boje proti dopingu nejprve posílily stávající sítě, a teprve potom vytvářely nová partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou WADA, Europolem a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách;

22.   vyzývá Komisi, aby provedla akce č. 4 a 5 akčního plánu Pierre de Coubertin, aby tak podpořila rozvoj partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou WADA a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách a usnadňovala a aktivně podporovala vytvoření sítě národních antidopingových organizací členských států;

23.   naléhavě vyzývá členské státy, aby k obchodu s nelegálními dopingovými látkami přistupovaly stejně jako k obchodu s nelegálními drogami a aby v tomto smyslu odpovídajícím způsobem upravily své vnitrostátní právní předpisy; a vyzývá Komisi, aby přemýšlela o tom, dále rozpracovat toto doporučení uvedené v bílé knize;

24.   požaduje politiku, jejímž cílem je prevence a potírání dopingu, přičemž součástí této snahy musí být neplánovat příliš nabitý kalendář soutěží, v jehož důsledku se sportovci ocitají pod velkým tlakem; zdůrazňuje potřebu bojovat proti nepravostem kontrolami, výzkumem, testy, dlouhodobým sledováním nezávislými lékaři a vzděláváním a zároveň prevencí a školením; vyzývá profesionální kluby a sportovní organizace, aby přijaly závazek bojovat proti dopingu a aby sledovaly dodržování tohoto závazku prostřednictvím vnitřních a vnějších nezávislých kontrol;

25.   žádá, aby v rámci příprav následujících olympijských her, které se mají konat v EU (v Londýně v roce 2012), byl vypracován akční plán pro boj proti dopingu;

26.   žádá, aby byly prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a programu pro veřejné zdraví uvolněny finanční prostředky na výzkum dopingu;

27.   vyzývá členské státy, aby zajistily komplexnější informace a vzdělání pro mladé účastníky sportovních soutěží, pokud jde o drogy zvyšující výkonnost, preparáty, které by je mohly obsahovat, a jejich účinky na zdraví;

Vzdělávání, mladí lidé a zdraví

28.   zdůrazňuje úlohu sportu ve vzdělávání, učení mladých lidí hodnotám tolerance a vzájemné úcty, poctivosti a dodržování pravidel čestného měření sil a při prevenci v oblasti zdravotní péče, zejména při snaze bojovat proti obezitě;

29.   vítá návrh Komise podporovat sport a cvičení jakožto zásadní faktory, pokud jde o vzdělávací standardy, ve snaze zatraktivnit školy a zlepšit vysokoškolské standardy; podporuje doporučení Komise členským státům, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily strategie, které budou v rámci vzdělávacích programů usilovat o zvýšení a zlepšení tělesné aktivity dětí a žáků od velmi raného věku; zdůrazňuje význam financování tělesné aktivity ve školách, která je zásadní pro psychický i fyzický růst nejmenších dětí a je rovněž významným nástrojem péče o zdraví mladých a starších lidí;

30.   vyzývá členské státy, aby podněcovaly k dalším opatřením na podporu sportu a cvičení jako zásadního faktoru zvyšování národních vzdělávacích standardů a aby plně využívaly příležitosti, kterou skýtají programy Společenství, pokud jde o mobilitu na všech úrovních vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

31.   doporučuje členským státům, aby si uvědomily nutnost zohlednit potřebu poskytnout mladým sportovcům a sportovkyním od samého začátku přípravu pro "dvojí kariéru", sportovní i akademickou, neboť se tak zajistí, že profesionální sportovci a sportovkyně budou po skončení své sportovní kariéry moci znovu vstoupit na trh práce - se zvláštní pozorností ke vzdělávání těch nejmladších, pro tento účel je ovšem nutný přísnější dohled a pravidelné kontroly ve snaze zaručit kvalitu této přípravy a zřídit kvalitní místní vzdělávací centra, která budou ochraňovat jejich morální, vzdělávací a profesionální zájmy;

32.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily preventivní opatření a zdravotní prohlídky u mladých sportovců a zajistily dodržování veškerých práv obsažených v Úmluvě OSN o právech dítěte ;

33.   vítá návrh Komise udílet evropskou cenu školám, které podporují a prosazují tělesné cvičení jako součást školních osnov;

34.   souhlasí s Komisí, že investování do mladých talentovaných sportovců a sportovkyň je klíčové pro udržitelný rozvoj sportu, a je přesvědčen, že je skutečnou výzvou pro sportovní hnutí zajistit tréninkovou přípravu hráčů na místní úrovni; domnívá se, že pravidlo UEFA týkající se domácích odchovanců může posloužit jako příklad pro ostatní federace, ligy a kluby;

35.   odkazuje v tomto ohledu na úkol Unie – který jí byl svěřen Lisabonskou smlouvou – chránit tělesnou a mravní integritu zejména nejmladších sportovců a sportovkyň;

36.   vyzývá Komisi, aby uznala zákonnost opatření zvýhodňujících hráče, kteří prošli systémem tréninkové přípravy, např. je povinný minimální počet místně trénovaných hráčů – bez ohledu na jejich státní příslušnost – mezi zaměstnanci profesionálního klubu;

37.   žádá Komisi, aby podpořila opatření sportovních organizací, jejichž cílem je chránit mladé sportovce, a respektovala přitom specifičnost sportu, aby se veřejně vyslovila pro přísnější uplatňování ustanovení nařízení organizace FIFA, které zakazuje transfery hráčů mladších šestnácti let v rámci EU, a podpořila zásadu, podle níž musí k podpisu první profesionální smlouvy daného hráče dojít s klubem, v němž zahájil svou sportovní dráhu;

38.   vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti vykořisťování dívek a chlapců ve sportu a proti obchodování s dětmi tím, že budou důsledně prosazovat platné právní předpisy a pravidla; upozorňuje na to, že je žádoucí, aby byla zajištěna větší právní jistota, zejména při uplatňování "pravidla domácích odchovanců";

39.   vyjadřuje politování nad postupem vlád členských států, které prodávají školní hřiště jako pozemky pro výstavbu; domnívá se, že by členské státy měly být nabádány k tomu, aby zajistily, že děti budou mít dostatek prostor a zařízení, ve kterých se mohou na půdě školy věnovat sportu a tělesné aktivitě; vyzývá členské státy, aby usnadnily volný přístup mladých lidí do 14 let ke všem národním i mezinárodním soutěžím;

40.   vzhledem k tomu, že v otázkách ochrany životního prostředí a zdraví je třeba zvolit horizontální přístup, doporučuje, aby Komise u příležitosti konání evropských sportovních akcí podněcovala k podpoře ochrany životního prostředí a zdraví; vítá rozhodnutí Komise prosazovat zohledňování ekologických kritérií při zadávání zakázek v rámci politického dialogu s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami;

41.   uznává důležitost sportu pro ochranu zdraví, a doporučuje proto, aby držitelé mediálních práv měli tento cíl na zřeteli při propagaci sportu;

42.   poukazuje na to, že vztah mezi sportem a zdravím je důležitým činitelem, a proto je stále běžnější spolupráce sportovních organizací či svazů se zdravotními pojišťovnami a lékaři, což přináší zdravotnictví mimořádnou přidanou hodnotu a zároveň finanční úspory; považuje za klíčové, aby byli mladí lidé vychováváni k tomu, aby si byli vědomi důležitosti zdravé výživy v podmínkách vzájemného vztahu mezi výživou a tělesnou aktivitou prostřednictvím celoevropských akcí, jako je například "Den potravin bez přídatných látek E";

43.   zdůrazňuje význam fyzické činnosti a sportu pro snižování obezity a boj proti nezdravým návykům v životosprávě, neboť jednak významně prospívají zdraví občanů, jednak se podílejí na snižování nákladů zdravotních pojišťoven; vyjadřuje však obavu, že prodlužování pracovní doby a pracovní podmínky obecně odrazují pracovníky od pravidelného cvičení a od cílevědomějšího provozování sportovní činnosti; vyzývá Komisi, aby společně se sportovními federacemi do konce roku 2008 vypracovala a vydala evropské pokyny a doporučení týkající se tělesné aktivity;

44.   vyzývá členské státy, aby vytvořily rámec pro pořádání mistrovství evropských škol a evropských univerzit s cílem připravit mladé lidi na situace, ve kterých se od nich očekává určitý výkon, a podnítit mezikulturní dialog;

Sociální začlenění a boj proti diskriminaci

45.   zdůrazňuje, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů sociálního začlenění a jako takový by jej měla Evropská unie propagovat a podporovat ve větším rozsahu, např. prostřednictvím zvláštních programů pro pořadatele evropských, národních a místních sportovních a rekreačních akcí; domnívá se, že by tyto příležitosti měly být rozšířeny, a to zejména na pořadatele sportovních akcí, které podporují integraci a zapojují zdravotně postižené; domnívá se, že v souvislosti se Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008 je nutné věnovat zvláštní pozornost úloze sportu jako hlavní scény mezikulturního soužití a jako základního kamene pro dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

46.   poukazuje na význam podpory pěstování sportu zajišťující přístup ke sportu pro všechny, a podpory rovných příležitostí, a to současně s uskutečňováním investic do odborné přípravy učitelů, sportovních trenérů a na vytvoření většího počtu veřejných sportovních zařízení;

47.   vyzývá Komisi a členské státy, aby na sport nepohlížely pouze jako na výsadu tělesně zdravých lidí, ale také jako na důležitý nástroj rehabilitace a sociálního začlenění zdravotně postižených; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly praktická opatření a iniciativy na podporu větší integrace zdravotně postižených do tradičních sportovních disciplín;

48.   vítá iniciativu Komise vést sportovní organizace a členské státy k tomu, aby přizpůsobovaly sportovní a školní infrastrukturu potřebám zdravotně postižených, a žádá, aby učitelé tělesné výchovy mohli snadněji získat kinezioterapeutické a fyzioterapeutické vzdělání, což by jim umožnilo pracovat se studenty s částečným zdravotním postižením, v závislosti na druhu jejich postižení;

49.   vítá rozhodnutí Komise a členských států podporovat další opatření pro zdravotně postižené; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že všechny sociální nároky určené pro sportovce budou stejnou měrou k dispozici i jejich zdravotně postiženým kolegům;

50.   vítá komplexní bílou knihu o sportu Komise; vyjadřuje však politování nad tím, že v ní není přiměřeně zohledněna rovnost pohlaví, zejména pokud jde o stejnou odměnu za stejný výkon, a nad tím, že sportovkyně vydělávají méně než jejich mužští kolegové;

51.   vítá záměr Komise začlenit problematiku rovnosti žen a mužů do všech svých aktivit souvisejících se sportem, a přitom se konkrétně zaměřit na otázku přístupu ke sportu pro přistěhovalkyně a ženy z etnických menšin, příležitosti žen zastávat v oblasti sportu pozice s rozhodovacími pravomocemi a zpravodajství sdělovacích prostředků o ženách ve sportu;

52.   vyzývá členské státy, aby stejně oceňovaly úspěchy dosažené ve sportovních disciplínách ženami, včetně bezodkladného příslušného ekonomického ocenění, a přijaly právní ustanovení, jimiž zamezí konání takových soutěží, při kterých je ženám přiznáno nižší finanční či jiné ocenění než mužům;

53.   vyzývá členské státy, aby podněcovaly zpravodajství sdělovacích prostředků o sportovních aktivitách žen s cílem napomoci vzniku ženských sportovních vzorů a překonání stereotypů spojených s pohlavím a aby ženám umožnily profesní uplatnění v oblastech spojených se sportem, včetně funkcí s rozhodovací pravomocí;

54.   vyzývá členské státy, aby postupně přizpůsobovaly svou sportovní infrastrukturu – pokud jde o její přístupnost – potřebám zdravotně postižených osob, především dětí, ale také seniorů a žen, s ohledem na prodlužující se délku aktivního života a na důležitost sportu pro podporu tělesného i duševního zdraví, a aby se poučily z osvědčených opatření v této oblasti; vyzývá členské státy, aby sledovaly využívání veřejných prostředků určených na sport a kontrolovaly, zda jsou rovnoměrně rozdělovány pro potřeby sportovkyň a sportovců;

55.   zdůrazňuje, že zvláště důležitá je úloha sportu pro sociální začlenění osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů, zejména migrantů; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby sportovní aktivity a programy začlenily do iniciativ financovaných Evropským sociálním fondem s cílem dosáhnout sociální integrace a zapojení znevýhodněných kategorií osob;

56.   kladně hodnotí postoj Komise, která uznala roli sportu jako užitečného nástroje pro integraci migrantů a obecněji jako nástroje sociálního začlenění; navrhuje, aby přístup ke sportu a integrace v rámci sociální sportovní infrastruktury byly považovány za ukazatel sociální integrace a faktor uplatňující se při analýze problematiky sociálního vyloučení;

57.   zdůrazňuje roli regionů a místních orgánů při pořádání profesionálních i rekreačních sportovních akcí, výstavbě infrastruktury a podpoře sportu a zdravého životního stylu občanů EU, zejména dětí ve školním věku;

58.   vyzývá sportovní organizace a členské státy, aby přijaly ta nejpřísnější opatření k potírání rasismu a diskriminace ve sportu; považuje sportovní kolbiště za pracoviště profesionálních sportovců a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby na tomto pracovišti nedocházelo k diskriminaci;

59.   vyzývá Komisi a všechny členské státy, aby účinně provedly ve vnitrostátním právu a účinně uplatňovaly Směrnice Rady 2000/43/ES(10) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ a směrnice Rady 2000/78/ES(11) ze dne 27. listopadu 2000 , kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

60.   vyzývá profesionální sportovní organizace a sportovní kluby, aby zahájily kampaně na potírání všech forem diskriminace, rasismu a xenofobie při sportovních akcích, před sportovními utkáními, během nich i po jejich skončení, mezi účastníky i diváky, a to jak na stadionech, tak mimo ně;

Sport a třetí země

61.   trvá na tom, aby rozvoj prostřednictvím sportu nikdy nevedl k odlivu sportovců a vyzývá Unii, aby se tomuto problému věnovala v rámci svého politického dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi;

62.   vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily záběr dialogu a spolupráce se třetími zeměmi na otázky, jako jsou například mezinárodní přestupy hráčů, vykořisťování nezletilých sportovců, doping, praní peněz prostřednictvím sportu a bezpečnost během významných mezinárodních sportovních akcí;

63.   vyzývá členské státy, aby zajistily zařízení, v nichž by se mohli ubytovat sportovci a sportovkyně ze třetích zemí v souladu s nedávnými prohlášeními ohledně cyklické migrace, dohod o partnerství se třetími zeměmi, pokud jde o mobilitu, a politiky legální migrace z roku 2005;

64.   vyzývá Komisi a členské státy, aby když se budou věnovat otázce sportu v rámci rozvojových politik EU, postupovaly v součinnosti s existujícími programy OSN, členských států, místních orgánů, nevládních organizací a soukromých subjektů;

Zajištění bezpečnosti při sportovních akcích

65.   žádá členské státy, aby podněcovaly k výměně osvědčených postupů a operativních informací o rizikových fanoušcích mezi policejními složkami, iniciativami fanoušků, místními skupinami bojujícími proti násilí, odborníky a sportovními orgány, s cílem předcházet násilnostem a projevům rasismu a xenofobie při sportovních akcích a řešit případy jejich výskytu; vyzývá všechny dotčené strany, aby hrály aktivní roli, uplatňovaly okamžité a přísnější sankce za projevy rasismu a násilnosti, ať k nim dochází na hřišti, nebo v hledišti, a využívaly dosavadních zkušeností pořadatelů soutěží a klubů v této oblasti na domácí i evropské úrovni s cílem zajistit, aby orgány veřejné moci a pořadatelé soutěží zaručili vysoké minimální standardy při uplatňování postupů a plánů zajištění bezpečnosti při utkáních; zdůrazňuje potřebu vytvořit podmínky pro komplexnější přístup za účasti všech zainteresovaných subjektů prostřednictvím strategie posilující nerepresivní aspekty řešení problémů, s velkým důrazem na vzdělávání a odbornou přípravu;

66.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly "politiku založenou na informacích" týkající se přeshraniční policejní spolupráce v oblasti sportu, včetně výměny informací mezi bezpečnostními službami, přičemž je nutno zajistit, že bude zachována svoboda a dodržována základní práva a předpisy týkající se ochrany údajů;

67.   zvláště upozorňuje na cenné zkušenosti získané prostřednictvím NFIP (národní fotbalová informační střediska, která odpovídají za koordinaci a usnadňování přeshraniční policejní výměny informací včetně posouzení rizik a údajů o vysoce rizikových příznivcích) a na příručku pro mezinárodní policejní spolupráci, které mohou v této "politice založené na informacích" hrát klíčovou úlohu; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly ve větším rozsahu a aby tento přístup podle potřeby dále rozvíjely a aktualizovaly;

68.   vítá iniciativu Komise usilující o prevenci násilí během sportovních akcí a doporučuje vypracovat opatření pro boj proti násilí také při sportu ve školách;

69.   vítá rozvoj licenčních systémů pro kluby na národní a evropské úrovni a je přesvědčen, že takové systémy by také měly zahrnovat ustanovení týkající se prevence rasismu, xenofobie a násilí, ochrany nezletilých a dodržování základních práv;

Hospodářské aspekty

70.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly právní předpisy nebo zpřísnily stávající právní úpravu tak, aby byla přikládána zvláštní důležitost dodržování práv duševního vlastnictví v souvislosti s komerčními sděleními, ochrannými známkami a obrázky, názvy, mediálními právy a veškerými dalšími produkty spojenými se sportovními akcemi, které pořadatelé konají, aby tak byla chráněna ekonomická stránka profesionálního sportu, přičemž musí být dodrženo právo na "krátké zpravodajské příspěvky" stanovené směrnicí 2007/65/ES(12) (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) a zachován soběstačný a vyvážený rozvoj sportu, aniž by byla ohrožena náležitá rovnováha mezi legitimními zájmy sportovních organizací a potřebami veřejnosti, pokud jde o přístupnost a vytváření objektivních, sdělných a aktuálních informací ve formě písemného, obrazového nebo zvukového obsahu; zdůrazňuje, že je rovněž důležité, aby byla příjemcům zaručena možnost dálkového přístupu ke sportovním akcím na přeshraniční úrovni v rámci EU; zejména problémy s klamavým prodejem, internetovým pirátstvím a nelegálním sázením ve sportu by se měly členské státy a Komise zabývat prioritně;

71.   uznává právo všech médií mít přístup k pořádaným sportovním akcím, o něž má veřejnost velký zájem, a poskytovat zpravodajství o nich, aby bylo zaručeno právo veřejnosti na příjem těchto zpráv a informací v rámci zpravodajských programů; uznává právo členských států moci přijímat opatření na ochranu práva na informace a k zajištění širokého přístupu veřejnosti k televizním přenosům vnitrostátních i mezinárodních sportovních akcí s velkým významem pro společnost, jako jsou olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale a mistrovství Evropy ve fotbale;

72.   opakovaně vyjadřuje svou podporu tomu, aby členské státy sestavovaly seznam událostí s velkým významem pro veřejnost, které by měly být v souladu s článkem 3a výše zmíněné směrnice o audiovizuálních mediálních službách přenášeny nekódovaným televizním vysíláním, a odsuzuje žaloby FIFA v tomto ohledu;

73.   doporučuje členským státům a národním sportovním federacím a ligám, aby zavedly kolektivní prodej mediálních práv (pokud tak již neučinily); domnívá se, že v zájmu solidarity je třeba, aby docházelo k rovnoměrnému přerozdělení příjmů mezi sportovní kluby, včetně těch nejmenších, v rámci ligových soutěží a mezi nimi, a mezi profesionální a amatérský sport, aby se zabránilo situaci, kdy z mediálních práv mají prospěch pouze velké kluby;

74.   uznává, že práva ve sportovní oblasti musí být chráněna ve stejné míře jako jiná mediální práva; vítá skutečnost, že Komise uznala kolektivní prodej mediálních práv jako nástroj pro dosahování větší solidarity v rámci sportu a že trvá na vytvoření a udržování mechanismů solidarity; vyzývá ty ligy, které takové mechanismy nepřipravují, aby je zavedly, a vyzývá Komisi, aby buď uznala kolektivní prodej mediálních práv za obecně vyhovující pravidlům hospodářské soutěže EU, nebo aby udělila blokovou výjimku pro kolektivní prodej mediálních práv v oblasti sportu, čímž zajistí právní jistotu jak pro pořadatele sportovních akcí, tak pro mediální partnery;

75.   konstatuje, že sport musí zajistit vzájemnou závislost soutěžících a musí zaručit, že výsledek soutěží nebude předem znám, což by mohlo být důvodem k tomu, aby sportovní organizace zavedly zvláštní rámec na trhu produkce a prodeje sportovních akcí; tyto specifické rysy však neopravňují k automatické výjimce z pravidel hospodářské soutěže EU pro jakoukoli hospodářskou aktivitu vycházející ze sportu;

76.   žádá Komisi a členské státy, aby dále posílily práva duševního vlastnictví v odvětví sportu, a požaduje přijetí konkrétních opatření na ochranu práv duševního vlastnictví pořadatelů sportovních akcí v souvislosti s výsledky a jejich sportovními akcemi jako celkem, aniž by tím byla dotčena svoboda tisku;

77.   vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečnou pozornost sportovnímu pirátství ve své internetové strategii a při svém boji proti pirátství; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily práva odvětví sportu v souvislosti se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) a jejich dialog se třetími zeměmi;

78.   konstatuje, že často dochází k výraznému nepoměru mezi nabídkou vstupenek na významné sportovní akce a poptávkou po nich, a tím trpí spotřebitelé; zdůrazňuje, že při organizování distribuce vstupenek by měly být plně brány v úvahu zájmy spotřebitelů a že by na všech úrovních měl být zaručen nediskriminační a spravedlivý prodej vstupenek;

79.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly evropskou statistickou metodu, kterou by bylo možno měřit ekonomický dopad sportu a která by sloužila jako základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo v dlouhodobém výhledu vést k vytvoření evropského satelitního účtu pro sport;

80.   vyzývá Komisi, aby do svých plánů pro bezprostřední budoucnost zařadila vyhodnocení přímého přínosu sportu pro HDP, rozvoj a zaměstnanost, a jeho nepřímého přínosu pro lisabonskou agendu prostřednictvím vzdělávání, regionálního rozvoje a větší přitažlivosti EU;

81.   doporučuje členským státům, aby účinněji využívaly možností, které skýtá sport, pokud jde o vytváření pracovních míst, podporu hospodářského růstu a revitalizaci, zejména ve znevýhodněných regionech, a aby členské státy a Unie proto sport podporovaly prostřednictvím stávajících programů financování EU, a v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát sport v oblasti sociálního začlenění; uznává úlohu příjmů z mediálních práv a z jiných práv duševního vlastnictví při růstu výdajů na revitalizaci a projekty Společenství;

82.   vyzývá členské státy, aby s pomocí Komise organizovaly výměnu osvědčených postupů mezi sebou a sportovními federacemi, pokud jde o pořádání významných sportovních akcí, s cílem podpořit udržitelný hospodářský rozvoj, hospodářskou soutěž a zaměstnanost;

83.   navrhuje vytvořit účinný mechanismus podpory přeshraniční a meziregionální spolupráce, aby byly lépe využity investice do infrastruktury spojené se sportovními akcemi; dále navrhuje podněcovat k tomu, aby byl sport podporován prostřednictvím evropského seskupení pro územní spolupráci zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(13);

84.   podporuje posilování solidarity mezi profesionálním a amatérským sportem s cílem podpořit malé kluby a sport ve školách a rozvíjet příslušnou místní infrastrukturu; vítá skutečnost, že Komise uznala specifické problémy, s nimiž se potýká amatérský a neziskový sport a sport závislý na dobrovolnictví, a vyzývá k tomu, aby byly tyto otázky zohledněny ve všech hospodářských aspektech budoucí politiky v oblasti sportu;

85.   poukazuje na amatérský sport, který je často opomíjen; zdůrazňuje, že je třeba amatérskému sportu, zejména neziskovým klubům, sportovcům, manažerům, trenérům a amatérským a dobrovolným rozhodčím, poskytovat vyšší finanční podporu, lepší pracovní podmínky a další pobídky a výhody;

86.   zdůrazňuje dále, že je nezbytné zajistit, aby stát při amatérských soutěžích organizovaných neziskovými subjekty hradil náklady na bezpečnost;

87.   vyzývá Komisi, aby v zájmu trvalého zajištění zdrojů financování amatérského sportu pomohla zachovat stávající systém veřejného financování amatérského sportu příspěvky z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu;

88.   se zájmem očekává závěry nezávislého průzkumu týkajícího se veřejného a soukromého financování sportu na nejnižší úrovni a sportu pro všechny v členských státech a dopadu změn probíhajících v tomto odvětví;

89.   vyjadřuje své obavy, pokud jde o případnou liberalizaci trhu hazardních her a loterií; pokládá za vhodné používat zisky z těchto loterií pro účely, které jsou ve veřejném zájmu, mj. pro další financování profesionálního a amatérského sportu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly regulační opatření, která zajistí, že sport bude chráněn před jakýmkoli nežádoucím vlivem souvisejícím se sázením; a zaručí integritu sportovních akcí, jakož i dodržování práv duševního vlastnictví pořadatelů soutěží; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o tom, jaké potenciální dopady by měla plná deregulace trhu s hazardními hrami a loteriemi na společnost a sport a jaké druhy kontrolních mechanismů by mohly být použity v zájmu ochrany spotřebitelů;

90.   žádá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil regulérnost odvětví sportovního sázení v Unii, předcházel by zneužívání a korupci a respektoval práva pořadatelů sportovních akcí; a žádá Komisi a členské státy, aby společně se sportovními organizacemi a provozovateli sázkových her prozkoumaly možnost vytvoření proveditelného, spravedlivého a udržitelného rámce, který by zabránil nelegálním sázkám ve všech sportech v Evropské unii a udržel důvěru veřejnosti v integritu sportu;

91.   zdůrazňuje, že diskriminační daňové podmínky zvýhodňující sportovce uplatňované ve členských státech mohou narušovat hospodářskou soutěž;

92.   spolu s Komisí zdůrazňuje potřebu nadále stanovit možnost snížené DPH pro sportovní aktivity, a to vzhledem k důležité společenské úloze, kterou plní, a vzhledem k jejich úzkým vazbám na místní komunitu;

93.   vyzývá sportovní organizace, aby znovu investovaly část příjmů pocházejících z prodeje mediálních práv a tržního podnikání souvisejících s určitým sportem, a tyto investice vložily přímo do financování a podpory dobrovolnických a neziskových odvětví tohoto sportu;

94.   domnívá se, že je důležité si být vědom zvláštní povahy neziskových sportovních organizací, a zastává názor, že je nutno zohledňovat v rámci práva Společenství rozdíl, který je mezi dobrovolnickými organizacemi, neziskovými organizacemi a společnostmi, jejichž cílem je tvorba zisku; vyzývá členské státy, aby společně s Komisí určily hlavní výzvy, jimž čelí neziskové sportovní svazy, a hlavní povahu služeb, které poskytují;

Otázky související se zaměstnáváním sportovců

95.   považuje za nežádoucí, aby měli profesionální sportovci méně práv než jiní pracovníci s pracovní smlouvou, a považuje proto za nezbytné, aby profesionální sportovci měli stejně široký a transparentní okruh práv jako tito pracovníci, včetně práva uzavřít či odmítnout uzavřít kolektivní smlouvy a práva na členství v profesních odborových organizacích a práva obracet se na běžné soudy;

96.   prohlašuje, že antidiskriminační právní předpisy EU jsou v zásadě použitelné na oblast sportu v Evropě, a žádá Komisi, aby zajistila, aby veškeré odchylky z důvodu zvláštní povahy sportu byly zákonné a měly omezenou působnost; domnívá se, že vzhledem ke specifickým charakteristikám sportu jsou určité případy, ve kterých mohou být limitovaná a přiměřená omezení volného pohybu vhodná, užitečná a nezbytná pro podporu sportu v členských státech;

97.   žádá členské státy, aby prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby veškerá pravidla pro přestupy v rámci Evropy byla v souladu s právem EU, a to s náležitým zřetelem ke zvláštní povaze sportu a k dalším základním zásadám, jako je zachování stability smluvních vztahů a stability soutěží;

98.   vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby nezaváděly nová pravidla, která vedou k otevřené diskriminaci na základě státní příslušnosti (jako např. pravidlo "6 + 5", které navrhla FIFA, na rozdíl od přiměřenějšího a nediskriminačního systému zaměstnávání hráčů odchovaných domácími kluby UEFA); je pro politický dialog s členskými státy jako prostředek boje proti diskriminaci ve sportu prostřednictvím doporučení, strukturovaného dialogu se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu, a případně i řízení pro porušení Smlouvy;

99.   vyzývá členské státy a příslušné regulační orgány, aby prověřily obvinění z korupce a vykořisťování při náboru a zaměstnávání sportovců, zejména nezletilých sportovců ze zemí mimo Unii;

100.   odsuzuje nekalé praktiky, které jsou součástí činnosti některých představitelů profesionálního sportu a vyústily až v korupci, praní peněz a vykořisťování nezletilých hráčů, sportovců a sportovkyň, a podle jeho názoru tyto praktiky poškozují sport jako takový; je přesvědčen, že současná ekonomická situace kolem hráčských agentů vyžaduje, aby řídící sportovní orgány na všech úrovních zlepšily v konzultaci s Komisí pravidla vztahující se na hráčské agenty; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí řídících sportovních orgánů o regulaci činnosti hráčských agentů, a to v případě nutnosti předložením návrhu směrnice o hráčských agentech; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi subjekty zastupujícími sportovní zájmy a orgány odpovědnými za boj proti korupci; taková partnerství pomohou při vytváření účinných preventivních a represivních strategií boje proti korupci;

101.   konstatuje, že uznávání odborných kvalifikací hráčských agentů upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(14), podle které toto povolání podléhá vnitrostátním předpisům;

102.   trvá na tom, že pokud jde o nábor mladých talentovaných cizinců, je nutné vždy dodržovat právní předpisy v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá Komisi, aby řešila problém obchodování s dětmi v souvislosti s rámcovým rozhodnutím Rady č. 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi(15) nebo v souvislosti s prováděním směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků(16);

103.   vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby spolupracovaly při ochraně tělesného a duševního zdraví mladých lidí, a to prostřednictvím poskytování informací týkajících se použitelných právních předpisů, zdravotního pojištění pro sportovce, zavedení minimálních standardů a výměny osvědčených postupů;

104.   žádá řídící sportovní orgány a kluby, aby se zapojily do boje proti obchodování s lidmi tím, že

105.   vítá podporu zakládání evropských výborů pro sociální dialog v odvětví sportu; podporuje úsilí zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti a vyzývá Komisi, aby pokračovala v této věci v otevřeném dialogu se všemi sportovními organizacemi;

106.   zdůrazňuje důležitost sociálního dialogu prosazovaného Komisí jako cenné platformy pro podporu sociální konzultace a stabilních vztahů mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a pro zajištění právní jistoty a stability smluvních vztahů ve sportu; v tomto ohledu vítá skutečnost, že EPFL a Fifpro, které se vzájemně uznávají jako sociální partneři, společně požádaly Komisi o formální založení výboru EU pro sociální dialog v odvětví profesionálního fotbalu, přičemž jeho členy budou kluby a UEFA jako rovnocenní partneři;

107.   domnívá se, že by hráčští agenti měli mít svou úlohu v rámci posíleného sociálního dialogu ve sportu, která by ve spojení s lepší regulací a evropským licenčním systémem pro agenty také zabraňovala případům nekalého jednání agentů;

Financování sportu ze strany EU

108.   požaduje, aby v rozpočtu na rok 2009 byla zvláštní rozpočtová položka pro přípravné akce v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že článek 149 Smlouvy o Es ve znění Lisabonské smlouvy stanoví pobídky v oblasti sportu a že je pravděpodobné, že zvláštní program EU pro financování sportu nebude fungovat dříve než v roce 2011 – za předpokladu, že Lisabonskou smlouvu ratifikuje všech 27 členských států –, uznává Parlament potřebu připravovat tento program prostřednictvím přípravných akcí již od roku 2009;

109.   žádá, aby byl zahájen proces provádění jednotlivých opatření uvedených v akčním plánu Pierre de Coubertin;

110.   vítá myšlenku programu sportovní politiky EU, který zmiňují ustanovení Lisabonské smlouvy, a očekává příslušný návrh Komise;

111.   vyzývá Komisi, aby zahájila přípravné akce v oblasti sociálního začlenění a sportu, se zaměřením na projekty s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, a naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty, které tento cíl splňují, jako je například iniciativa Special Olympics Unified Sports; naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala část každé případné budoucí přípravné akce v oblasti sportu problematice ochrany nezletilých;

112.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vytvoření podpůrných programů pro studenty se zvláštními tělesnými potřebami;

113.   žádá Komisi a členské státy, aby v rámci svých strategií udržitelného rozvoje poskytly finanční prostředky na infrastrukturu a projekty související se sportem v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby také stanovily možnost použít pro tento účel nové finanční nástroje (mimo jiné iniciativy JEREMIE a JESSICA);

114.   naléhavě žádá Komisi, aby řádně začlenila sport do stávajících politik EU a do programů financování EU a aby několikrát za rok předkládala zprávu o pokroku v tomto začleňování;

o
o   o

115.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a evropským, mezinárodním a národním sportovním federacím a také národním ligám.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 252. (4) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 605. (5) Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 232. (6) Přijaté texty P6_TA(2007)0503. (7) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 590. (8) Úř. věst. C 291E, 30.11.2006, s. 143. (9) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10. (10) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (11) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES ze dne 11. prosince 2007 , kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 27). (13) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19. (14) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (15) Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 1. (16) Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12.

Prohlášení Evropského parlamentu o mikroúčtu

P6_TA(2008)0199 P6_DCL(2008)0002

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že mikroúčet představuje způsob půjček, které nejsou příliš vysoké a jsou dostupné znevýhodněným osobám,

B.   připomínaje, že mikroúčet velmi úspěšně umožnil rozvoj autonomních projektů zaměstnanosti a zároveň umožnil zlepšení životních podmínek, a že to znamená také významný impuls pro emancipaci žen,

C.   vzhledem k tomu, že mikroúčet je významným nástrojem boje proti chudobě a také nástrojem cílů tisíciletí,

1.   žádá Radu a Komisi, aby uznaly význam mikroúčtu v rámci Barcelonského procesu, politiky sousedství a rozvojové politiky;

2.   vyzývá je, aby výrazněji podpořily projekty mikrofinancování a v tomto rámci také posílily programy ve prospěch žen;

3.   žádá o lidské a ekonomické zdroje pro projekty mikroúčtu v rozvojových zemích a v zemích Středomoří;

4.   navrhuje vytvoření společného sdružení pro mikroúčet, které bude odpovědné za potvrzování věrohodnosti projektů;

5.   pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény signatářů předal Radě a Komisi: