Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 85/368/EHS o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropských společenství (KOM(2007)0680 – C6-0398/2007 – 2007/0234(COD))

P6_TA(2008)0200 A6-0132/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0680),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 150 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0398/2007),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0132/2008),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu směrnice Rady, kterou se zjednodušují postupy tvorby seznamů a zveřejňování informací ve veterinární a zootechnické oblasti a pozměňují směrnice 64/432/EHS, 77/504/EHS, 88/407/EHS, 88/661/EHS, 89/361/EHS, 89/556/EHS, 90/427/EHS, 90/428/EHS, 90/429/EHS, 90/539/EHS, 91/68/EHS, 92/35/EHS, 92/65/EHS, 92/66/EHS, 92/119/EHS, 94/28/ES, 2000/75/ES, rozhodnutí 2000/258/ES a směrnice 2001/89/ES, 2002/60/ES a 2005/94/ES (KOM(2008)0120 – C6-0156/2008 – 2008/0046(CNS))

P6_TA(2008)0201 A6-0160/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0120),

-   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0156/2008),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0160/2008),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (kodifikované znění) (KOM(2007)0873 – C6-0025/2008 – 2007/0299(COD))

P6_TA(2008)0202 A6-0152/2008

(Postup spolurozhodování – kodifikace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0873),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0025/2008),

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 o zrychlené pracovní metodě pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

-   s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0152/2008),

1.   schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z pracovníků právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu nařízení Rady o založení společného podniku pro palivové články a vodík (KOM(2007)0571 – C6-0446/2007 – 2007/0211(CNS))

P6_TA(2008)0203 A6-0145/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0571),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1)(finanční nařízení), a zejména na článek 185 uvedeného nařízení,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení(2), a zejména na bod 47 uvedené dohody,

-   s ohledem na články 171 a 172 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0446/2007),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0145/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že referenční částka uvedená v legislativním návrhu musí být v souladu se stropem okruhu 1a současného víceletého finančního rámce na období 2007–2013 a s ustanoveními bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006; poznamenává, že veškeré financování pro období po roce 2013 je třeba zhodnotit v rámci jednání o příštím finančním rámci;

3.   poukazuje na to, že stanovisko vynesené Rozpočtovým výborem nepředurčuje konečný výsledek postupu stanoveného v bodě 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006, který se vztahuje na zřízení společného podniku pro palivové články a vodík;

4.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

5.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.   žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Text navržený Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  V březnu 2007 přijal implementační panel Evropské technologické platformy pro vodík a palivové články prováděcí plán, v němž odhadl, že pro účely splnění úkolů v oblasti technologií v období 2007–2015 bude nezbytný rozpočet ve výši 7,4 miliard EUR, přičemž třetina tohoto rozpočtu by se měla věnovat na výzkum a vývoj. Má-li být EU schopna vyvíjet technologie, které jsou dlouhodobě udržitelné, je nezbytné, aby značná část tohoto rozpočtu na výzkum a vývoj byla vyhrazena na výzkum orientovaný na průlom. Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 9 (9)  Cílem společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík je realizovat v Evropě program výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací v oblasti palivových článků a vodíku. Činnosti programu by se měly provádět ve spolupráci se zúčastněnými subjekty z průmyslu, včetně malých a středních podniků, a s výzkumnými středisky, vysokými školami a regiony. (9)  Cílem společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík je realizovat v Evropě program výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací v oblasti palivových článků a vodíku. Tyto činnosti, které by měly vycházet z výsledků práce Evropské technologické platformy pro vodík a palivové články, by se měly provádět ve spolupráci se zúčastněnými subjekty z průmyslu, včetně malých a středních podniků, a s výzkumnými středisky, vysokými školami a regiony. Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 10 (10)  S ohledem na partnerství veřejného a soukromého sektoru zahrnující významné zúčastněné subjekty a na jeho dlouhodobou činnost, na výsledné socioekonomické přínosy pro evropské občany, na sdružení finančních zdrojů a spolufinancování výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací v oblasti palivových článků a vodíku ze strany Komise a průmyslu, na rozsáhlé vědecké a technické znalosti, které jsou zapotřebí, a na vkládaná práva průmyslového vlastnictví je zásadně důležité, aby byl založen společný podnik pro palivové články a vodík (dále jen "společný podnik pro palivové články a vodík") podle článku 171 Smlouvy. Tento právní subjekt by měl zajistit koordinované využití a efektivní řízení prostředků přidělených na Společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík. Společný podnik pro palivové články a vodík by měl být zřízen na počáteční období 10 let končící dne 31. prosince 2017, aby bylo zajištěno odpovídající řízení činností zahájených, ale nedokončených v průběhu sedmého rámcového programu (2007–2013). Toto období může být prodlouženo. (10)  S ohledem na partnerství veřejného a soukromého sektoru zahrnující významné zúčastněné subjekty a na jeho dlouhodobou činnost, na výsledné socioekonomické přínosy pro evropské občany, na sdružení finančních zdrojů a spolufinancování výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací v oblasti palivových článků a vodíku ze strany Komise a průmyslu, na rozsáhlé vědecké a technické znalosti, které jsou zapotřebí, a na vkládaná práva průmyslového vlastnictví je zásadně důležité, aby byl založen společný podnik pro palivové články a vodík (dále jen "společný podnik pro palivové články a vodík") podle článku 171 Smlouvy. Tento právní subjekt by měl zajistit koordinované využití a efektivní řízení prostředků přidělených na Společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík. Společný podnik pro palivové články a vodík by měl být zřízen na období končící dne 31. prosince 2017, aby bylo zajištěno odpovídající řízení činností zahájených, ale nedokončených v průběhu sedmého rámcového programu (2007–2013). Mělo by se zajistit, aby se po poslední výzvě k předkládání návrhů v roce 2013 probíhající projekty uskutečňovaly, sledovaly a financovaly až do roku 2017. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Mají-li se vodíkové technologie a palivové články využívat účinně, je nezbytné dosáhnout výrazného průlomu v několika oblastech. Komise by proto měla hrát klíčovou úlohu při zajišťování odpovídajícího důrazu na dlouhodobý výzkum a jeho patřičné podpory. Přitom by měla zohledňovat doporučení, které ji poskytly poradní orgány společného podniku pro palivové články a vodík, konkrétně vědecký výbor a skupina členských států na vysoké úrovni. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)  Měla by se podporovat účast malých a středních podniků, výzkumných center a univerzit na činnostech v rámci výzkumu a technologického rozvoje. V souladu s pravidly pro účast v sedmém rámcovém programu by maximální výše veřejného financování způsobilých nákladů měla být u malých a středních podniků, výzkumných center a univerzit o 50 % vyšší než u ostatních subjektů. Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 12 (12)  Zakládajícími členy společného podniku pro palivové články a vodík by měly být Evropské společenství a Evropské průmyslové uskupení pro společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík (dále jen "průmyslové uskupení"), které zastupuje zájmy průmyslu a je otevřené soukromým společnostem. Členem společného podniku pro palivové články a vodík se může stát také výzkumné uskupení. (12)  Zakládajícími členy společného podniku pro palivové články a vodík by měly být Evropské společenství, zastupované Komisí, a Evropské průmyslové uskupení pro společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík (dále jen "průmyslové uskupení"), které zastupuje zájmy průmyslu a je otevřené soukromým společnostem a průmyslovým asociacím v odvětví palivových článků a vodíku. Členem společného podniku pro palivové články a vodík se může stát také výzkumné uskupení. Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 13 (13)  Provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík by měly od počátku rovným dílem hradit Evropské společenství a průmyslové uskupení, a to ve formě peněžního plnění. Bude-li založeno výzkumné uskupení, mělo by hradit 1/12 provozních nákladů podniku. (13)  Provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík by měly od počátku rovným dílem hradit Evropské společenství a průmyslové uskupení, a to ve formě peněžního plnění. Bude-li založeno výzkumné uskupení, mělo by také přispívat na provozní náklady podniku. Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Provozní náklady a zejména administrativní náklady by měly být udržovány na absolutním minimu, přičemž by měly být plně využívány zdroje a organizační systémy existujících orgánů. Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 14 (14)  Provozní náklady na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace by měly být financovány Společenstvím a soukromým sektorem. (14)  Provozní náklady by měly být financovány Společenstvím, průmyslem a dalšími veřejnými a soukromými právními subjekty, které se účastní příslušných činností. K dispozici může být další financování, mimo jiné ze strany Evropské investiční banky, zejména v rámci finančního nástroje pro sdílení rizik, který vytvořila Evropská investiční banka společně s Komisí podle přílohy III k rozhodnutí č. 2006/971/ES. Pozměňovací návrh 10 Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Protože je nutné zajistit podmínky pro stabilní zaměstnání a rovné zacházení se zaměstnanci a přilákat specializovaný vědecký a technický personál nejvyšší kvality, je zapotřebí, aby byla Komise oprávněna vyčlenit pro společný podnik pro palivové články a vodík tolik úředníků, kolik považuje za nezbytné. Zbytek zaměstnanců by měl společný podnik pro palivové články a vodík přijmout v souladu s pracovně-právními předpisy hostitelského státu. Pozměňovací návrh 11 Bod odůvodnění 15 (15)  Společný podnik pro palivové články a vodík by měl být subjektem zřízeným Společenstvím, jemuž by měl absolutorium za plnění rozpočtu udílet Evropský parlament na základě doporučení Rady. Měly by se však zohlednit zvláštnosti vyplývající z povahy společné technologické iniciativy jakožto partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména ty, které vyplývají z příspěvku soukromého sektoru do rozpočtu. (15)  Společný podnik pro palivové články a vodík by měl být subjektem zřízeným Společenstvím, jemuž by měl absolutorium za plnění rozpočtu udílet Evropský parlament s přihlédnutím k doporučení Rady. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)   Společný podnik pro palivové články a vodík by měl po předchozí konzultaci s Komisí přijmout zvláštní finanční předpisy vycházející ze zásad nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Tyto předpisy by měly brát v potaz jeho zvláštní provozní potřeby vyplývající zejména z nutnosti kombinovat financování Společenstvím se soukromým financováním. (16)  Finanční pravidla platná pro společný podnik pro palivové články a vodík by se neměla odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (EC, Euratom) č. 1605/20022, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 1, pokud to nevyžadují jeho zvláštní provozní potřeby, zejména nutnost kombinovat financování Společenstvím se soukromým financováním. Pro přijetí pravidel, která se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán by měl být o takových odchylkách informován. ______________________ 1 Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72. Opravené znění zveřejněno v Úř. věst. L 2, 7.1.2003, s. 39. Pozměňovací návrh 13 Článek 1 1.  Za účelem provádění společné technologické iniciativy (dále jen "společná technologická iniciativa") pro palivové články a vodík se na období končící dne 31. prosince 2017 zakládá ve smyslu článku 171 Smlouvy společný podnik (dále jen "společný podnik pro palivové články a vodík").Toto období lze prodloužit změnou tohoto nařízení. 1.  Za účelem provádění společné technologické iniciativy (dále jen "společná technologická iniciativa") pro palivové články a vodík se na období končící dne 31. prosince 2017 zakládá ve smyslu článku 171 Smlouvy společný podnik (dále jen "společný podnik pro palivové články a vodík"). Zajistí se, aby projekty, které budou pokračovat, byly po poslední výzvě k předkládání návrhů v roce 2013 uskutečňovány, sledovány a financovány až do roku 2017. 2.  Společný podnik pro palivové články a vodík má právní subjektivitu. V členských státech požívá společný podnik nejširší způsobilosti k právním úkonům, kterou přiznávají právnickým osobám právní předpisy daného státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. 2.  Společný podnik pro palivové články a vodík je orgánem podle článku 185 finančního nařízení a odstavec 47 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006*. Ve všech členských státech požívá společný podnik nejširší způsobilosti k právním úkonům, kterou přiznávají právnickým osobám právní předpisy daného státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. 3.  Společný podnik pro palivové články a vodík se považuje za mezinárodní organizaci ve smyslu čl. 22 písm. c) směrnice 2004/17/ES a čl. 15 písm. c) směrnice 2004/18/ES. 4.  Sídlo společného podniku pro palivové články a vodík je v Bruselu v Belgii. 4.  Sídlo společného podniku pro palivové články a vodík je v Bruselu v Belgii. 5.  Stanovy společného podniku pro palivové články a vodík jsou uvedeny v příloze. 5.  Stanovy společného podniku pro palivové články a vodík jsou uvedeny v příloze. _______________________ * Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7.). Pozměňovací návrh 14 Čl. 2 – odst. 2 2.  Zejména: 2.  Zejména: -a) usiluje o to, aby se Evropská unie dostala do čela světového vývoje v oblasti palivových článků a vodíkových technologií a umožnila úspěšné uvedení těchto technologií na trh a zde zajistila jejich podstatný přínos, který se od nich očekává; (a) koordinovaným způsobem podporuje výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (dále jen "výzkum, technologický rozvoj a demonstrace") v členských státech a přidružených zemích s cílem překonat selhání trhu a obrátit pozornost na vývoj tržních aplikací a tím usnadňovat dodatečné úsilí průmyslu o rychlé zavedení palivových článků a vodíkových technologií do praxe; (a) koordinovaným způsobem podporuje výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (dále jen "výzkum a technologický rozvoj") v členských státech a zemích přidružených k sedmému rámcovému programu (dále jen "přidružené země") s cílem překonat selhání trhu a obrátit pozornost na vývoj tržních aplikací a tím usnadňovat dodatečné úsilí průmyslu o rychlé zavedení palivových článků a vodíkových technologií do praxe; (b) podporuje provádění výzkumných priorit společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, zejména udělováním grantů na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů; (b) podporuje provádění výzkumných priorit společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík, včetně výzkumu orientovaného na průlomové znalosti, zejména udělováním grantů na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů; (c) snaží se stimulovat zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu v oblasti palivových článků a vodíkových technologií v členských státech a přidružených zemích; (c) snaží se stimulovat zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu v oblasti palivových článků a vodíkových technologií v členských státech a přidružených zemích. (d) uzavírá smlouvy o službách a dodávkách nezbytné pro fungování společného podniku pro palivové články a vodík; (e) zajišťuje účelnost a účinnost společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík. Pozměňovací návrh 15 Článek 3 Článek 3 vypouští se Členové 1.  Zakládajícími členy společného podniku pro palivové články a vodík (dále jen "zakládající členové") jsou: (a)  Evropské společenství zastoupené Komisí a (b)  Evropské průmyslové uskupení pro společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík, založené podle belgických právních předpisů (dále jen "průmyslové uskupení"). 2.  Členem se může stát výzkumné uskupení zastupující neziskové výzkumné organizace, vysoké školy a výzkumná střediska (dále jen "člen"), pokud bude založen subjekt zastupující výzkumnou obec. Bude-li výzkumné uskupení založeno, bude mít jedno místo ve správní radě. Pozměňovací návrh 16 Článek 4 Článek 4 vypouští se Orgány 1.  Výkonnými orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou: (a) správní rada a (b) programová kancelář. 2.  Poradními orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou: (a) skupina členských států na vysoké úrovni a (b) vědecký výbor. 3.  Valné shromáždění zúčastněných subjektů je fórem pro konzultace o pokroku, dosažené úrovni, budoucím uspořádání a řízení výzkumných činností. Valné shromáždění zúčastněných subjektů je otevřeno všem zúčastněným subjektům z veřejného i soukromého sektoru a mezinárodním zájmovým skupinám z členských států i z třetích zemí. Jeho zasedání se svolává jednou za rok. Pozměňovací návrh 17 Článek 5 Zdroje financování Příspěvky Společenství 1.  Činnosti společného podniku pro palivové články a vodík jsou společně financovány z příspěvků jeho zakládajících členů a člena. Kromě toho se mohou přijímat také příspěvky na projekty od členských států, přidružených států, regionů či jiných zúčastněných subjektů, které sdílejí cíle společné technologické iniciativy. 2.  Provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík od počátku rovným dílem hradí Evropské společenství a průmyslové uskupení, a to ve formě peněžního plnění. Je-li založeno výzkumné uskupení, hradí 1/12 těchto provozních nákladů. V tom případě příspěvek Komise odpovídajícím způsobem poklesne. 3.  Provozní náklady na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace se společně financují z finančního příspěvku Společenství a z věcných příspěvků od soukromých právních subjektů, které se účastní příslušných činností, přičemž výše těchto příspěvků odpovídá alespoň výši příspěvků Společenství. 4.  Maximální příspěvek Společenství na provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík a provozní náklady na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace činí 470 milionů EUR. Odhaduje se, že provozní náklady podniku nepřekročí 20 milionů EUR. Příspěvky pocházejí ze zvláštního programu "Spolupráce", kterým se provádí sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), jímž se provádí rozpočet Společenství v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Podrobnosti ohledně finančního příspěvku Společenství stanoví obecná dohoda a roční finanční dohody, které Komise jménem Společenství uzavře se společným podnikem pro palivové články a vodík. 4.   Počáteční příspěvek Společenství na provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík (včetně administrativních nákladů) a provozní náklady na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace činí 470 milionů EUR. Příspěvek je placen z položek souhrnného rozpočtu Evropské unie přidělených na "Energetiku", "Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie", "Životní prostředí (včetně změny klimatu)" a "Dopravu (včetně letectví)", oblasti zvláštního programu "Spolupráce", kterým se provádí sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013), jímž se provádí rozpočet Společenství v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Příspěvek je možné přehodnotit v rámci střednědobého hodnocení s ohledem na dosažený pokrok a výsledky a vliv společného podniku pro palivové články a vodík. 5.   Nebude-li zajištěno financování po roce 2013 (kdy končí sedmý rámcový program, dále jen "RP7"), budou v letech 2014–2017 pokračovat jen ty projekty, u nichž byla dohoda o grantu podepsána nejpozději dne 31. prosince 2013. 5.   Podrobnosti ohledně finančního příspěvku Společenství stanoví obecná dohoda a roční finanční dohody, které Komise jménem Společenství uzavře se společným podnikem pro palivové články a vodík. 5a.  Část příspěvku Společenství na společný podnik pro palivové články a vodík pro financování činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje se uděluje na základě otevřených výzev k předkládání návrhů v rámci veřejné soutěže a na základě hodnocení navrhovaného projektu vypracovaného za pomoci nezávislých odborníků. 5b.  Příspěvek Komise na provozní náklady nesmí přesáhnout 20 milionů EUR vyplácených v ročních splátkách ve výši maximálně 2 miliony EUR; jakákoli část tohoto příspěvku, která nebude vyčerpána v daném roce, bude v následujících letech k dispozici na činnosti spojené s výzkumem a technologickým rozvojem. Pozměňovací návrh 18 Článek 6 Článek 6 vypouští se Účast na projektech 1.  Při splnění minimálních podmínek je účast na projektech otevřená právním subjektům a mezinárodním organizacím usazeným v členském státě, přidružené zemi nebo jakékoli třetí zemi. 2.  U projektů financovaných společným podnikem pro palivové články a vodík musejí být splněny tyto minimální podmínky: (a) musejí se jich účastnit nejméně tři právní subjekty, z nichž všechny musejí být usazené v členském státě nebo přidružené zemi a žádné dva z nich nesmějí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi; (b) všechny tři právní subjekty musejí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013); (c) alespoň jeden z těchto právních subjektů musí být členem průmyslového uskupení nebo výzkumného uskupení, pokud je výzkumné uskupení založeno. 3.  Právní subjekty, které se chtějí účastnit projektu, vytvoří konsorcium a jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora konsorcia. Koordinátor je obvykle členem průmyslového uskupení nebo výzkumného uskupení, pokud je výzkumné uskupení založeno. Výjimky schvaluje správní rada. 4.  U smluv o službách nebo o dodávkách, podpůrných akcí, studií a vzdělávacích činností financovaných společným podnikem pro palivové články a vodík je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu. Pozměňovací návrh 19 Článek 7 Článek 7 vypouští se Způsobilost pro financování 1.  Příspěvek Společenství na společný podnik pro palivové články a vodík pro financování činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací se uděluje na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů. 2.  Ve výjimečných případech, kdy se to považuje za vhodné pro účinné plnění výzkumných cílů, může společný podnik pro palivové články a vodík vypisovat výběrová řízení. 3.  Způsobilými pro takové financování jsou soukromé právní subjekty splňující všechna tato kritéria: (a) jsou usazeny v členském státě nebo mají sídlo, ústředí nebo hlavní místo podnikání ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo který je přidruženou nebo kandidátskou zemí; (b) vykonávají příslušné činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, industrializace nebo zavádění palivových článků nebo vodíkových technologií do praxe, případně mají konkrétní plány na zahájení takových činností v blízké budoucnosti, a to na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. 4.  Pro financování jsou způsobilé také: (a) neziskové veřejné subjekty, včetně institucí středního a vyššího vzdělávání, usazené v členském státě, přidružené zemi, kandidátské zemi nebo v rámci EHP; (b) mezinárodní organizace, které mají právní subjektivitu podle mezinárodního práva veřejného, a také specializované agentury zřízené těmito mezivládními organizacemi; (c) právní subjekty ze třetích zemí, pokud správní rada jejich účast považuje za zvláště přínosnou pro daný projekt. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Finanční předpisy společného podniku pro palivové články a vodík jsou založeny na zásadách nařízení č. 1605/2002. Od nařízení č. 1605/2002 se mohou odchýlit po předchozím souhlasu Komise, pokud to vyžadují zvláštní provozní potřeby společného podniku pro palivové články a vodík. 1.  Finanční pravidla platná pro společný podnik pro palivové články a vodík se od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002 odchýlí po předchozím souhlasu Komise, pouze pokud to vyžadují jeho zvláštní provozní potřeby. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován. Pozměňovací návrh 21 Čl. 9 – odst. 1 1.  Na zaměstnance společného podniku pro palivové články a vodík se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropského společenství za účelem uplatnění tohoto služebního řádu a pracovního řádu. 1.  Společný podnik pro palivové články a vodík provádí nábor svého personálu v souladu s předpisy platnými v hostitelské zemi. Komise může vyčlenit pro společný podnik pro palivové články a vodík tolik úředníků, kolik považuje za nezbytné. Pozměňovací návrh 22 Čl. 9 – odst. 2 2.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává společný podnik pro palivové články a vodík pravomoci svěřené služebním řádem úředníků Evropských společenství orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy. vypouští se Pozměňovací návrh 23 Čl. 9 – odst. 3 3.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství a s pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství. 3.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření pro detašování úředníků Evropských společenství. Pozměňovací návrh 24 Článek 10 Článek 10 vypouští se Výsady a imunity Na společný podnik pro palivové články a vodík a jeho zaměstnance se vztahuje protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství. Pozměňovací návrh 25 Článek 13 1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku dosaženém společným podnikem pro palivové články a vodík. 1.  Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku dosaženém společným podnikem pro palivové články a vodík. Ve zprávě je uveden počet předložených návrhů, počet návrhů vybraných pro financování, typy účastníků (včetně malých a středních podniků) a statistické údaje dané země. 2.  Dva roky po založení společného podniku pro palivové články a vodík, nejpozději však v roce 2010, provede Komise s pomocí nezávislých odborníků jeho průběžné hodnocení. Toto hodnocení zahrne kvalitu a efektivitu společného podniku pro palivové články a vodík a pokrok směrem k jeho cílům. Závěry uvedeného hodnocení spolu s vlastními připomínkami sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě. 2.  Nejpozději do 31. prosince 2011 a do 31. prosince 2014 Komise předloží průběžná hodnocení společného podniku pro palivové články a vodík vypracované s pomocí nezávislých odborníků. Toto hodnocení zahrne kvalitu a efektivitu společného podniku pro palivové články a vodík a pokrok směrem k jeho cílům. Závěry uvedeného hodnocení doplněné o svá vlastní zjištění, případně i návrhy změn tohoto nařízení sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě. 3.   Na konci roku 2017 provede Komise s pomocí nezávislých odborníků závěrečné hodnocení společného podniku pro palivové články a vodík. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě. 3.  Do šesti měsíců po ukončení společného podniku provede Komise s pomocí nezávislých odborníků závěrečné hodnocení společného podniku pro palivové články a vodík. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě. 4.  Absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík uděluje Evropský parlament na doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančním nařízení společného podniku pro palivové články a vodík. 4.  Absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík uděluje Evropský parlament s přihlédnutím k doporučení Rady. Pozměňovací návrh 26 Článek 17 Společný podnik pro palivové články a vodík přijme pravidla pro využití a šíření výsledků výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, včetně ustanovení o uplatňování případných práv duševního vlastnictví vzniklých při činnostech v rámci výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací prováděných podle tohoto nařízení. Tato pravidla zajistí, že se výsledky výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací budou využívat a šířit. Společný podnik pro palivové články a vodík přijme pravidla pro využití a šíření výsledků výzkumu založené na zásadách stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2013)1 (dále jen "pravidla účasti na sedmém rámcovém programu"), která případně zajistí, aby se duševní vlastnictví vytvořené při výzkumných činnostech v rámci výzkumu a technologického rozvoje prováděných podle tohoto nařízení chránilo a aby se výsledky výzkumu využívaly a šířily. _____________________ 1 Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s .1. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Článek 19 Společný podnik pro palivové články a vodík a Belgie uzavřou hostitelskou dohodu týkající se umístění kanceláří, výsad a imunit a další podpory, kterou má Belgie společnému podniku pro palivové články a vodík poskytnout. Společný podnik pro palivové články a vodík a Belgie uzavřou hostitelskou dohodu týkající se pomoci hostitelského státu v souvislosti s umístěním kanceláří, výsadami a imunitami a další podporou, kterou má Belgie společnému podniku pro palivové články a vodík poskytnout. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Příloha – čl. I.1 – odst. 3 3.  Společný podnik pro palivové články a vodík se zakládá ke dni vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie na počáteční období končící dne 31. prosince 2017. 3.  Společný podnik pro palivové články a vodík se zakládá ke dni vyhlášení tohoto nařízení v Úředním věstníku Evropské unie na počáteční období končící dne 31. prosince 2017. Je subjektem zřízeným v souladu s článkem 185 finančního nařízení a bodem 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006. Pozměňovací návrh 29 Příloha – článek I.2 Cíle a hlavní úkoly Hlavní úkoly a náplň činnosti 1.   Společný podnik pro palivové články a vodík pracuje v rámci RP7 na tom, aby umožnil průlomové proniknutí technologií palivových článků a vodíkových technologií na trh a tím dovolil obchodním tržním silám, aby se staly motorem tvorby potenciálních podstatných veřejných přínosů. 1.   Hlavními úkoly a náplní činnosti společného podniku pro palivové články a vodík jsou: 2.  Podnik má tyto cíle: – postavit Evropu do čela světového vývoje v oblasti palivových článků a vodíkových technologií; a) zajistit vytvoření a efektivní řízení společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík; – dosáhnout kritického objemu výzkumného úsilí, aby průmysl, veřejní a soukromí investoři, činitelé s rozhodovacími pravomocemi a další zúčastněné subjekty získali jistotu, která jim umožní zahájit dlouhodobý program; b) dosáhnout kritického objemu výzkumného úsilí, aby průmysl, veřejní a soukromí investoři, činitelé s rozhodovacími pravomocemi a další zúčastněné subjekty získali jistotu, která jim umožní zahájit dlouhodobý program; – maximálně využít dalších průmyslových, vnitrostátních a regionálních investic do výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací; c) maximálně využít dalších průmyslových, vnitrostátních a regionálních investic do výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací; – budovat evropský výzkumný prostor prostřednictvím těsné spolupráce s výzkumnými aktivitami na vnitrostátních a regionálních úrovních – při dodržování zásady subsidiarity; – integrovat výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, zaměřit se na dosahování dlouhodobých cílů z hlediska udržitelnosti a průmyslové konkurenceschopnosti v oblasti nákladů, výkonnosti a trvanlivosti a překonat kritické technologické překážky; d) integrovat výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, zaměřit se na dosahování dlouhodobých cílů z hlediska udržitelnosti a průmyslové konkurenceschopnosti v oblasti nákladů, výkonnosti a trvanlivosti a překonat kritické technologické překážky; – podnítit inovaci a vznik nových hodnotových řetězců zahrnujících malé a střední podniky; e) podnítit inovaci a vznik nových hodnotových řetězců zahrnujících malé a střední podniky; – usnadnit interakci mezi průmyslem, vysokými školami a výzkumnými středisky, mimo jiné v oblasti základního výzkumu; f) usnadnit interakci mezi průmyslem, vysokými školami a výzkumnými středisky, mimo jiné v oblasti základního výzkumu; g) podporovat zapojení malých a středních podniků do své činnosti v souladu s cíli sedmého rámcového programu; – podpořit účast institucí ze všech členských států, včetně nových, a z kandidátských zemí; h) podpořit účast institucí ze všech členských států a z přidružených zemí; – provádět široce koncipovaný sociálně-technicko-ekonomický výzkum za účelem posuzování a monitorování technologického pokroku a jiných než technických překážek vstupu na trh; i) provádět široce koncipovaný sociálně-technicko-ekonomický výzkum za účelem posuzování a monitorování technologického pokroku a jiných než technických překážek vstupu na trh; – provádět výzkum na podporu vypracování nových a pro přezkum stávajících předpisů a standardů s cílem odstraňovat umělé překážky vstupu na trh a podporovat vzájemnou zaměnitelnost, interoperabilitu, přeshraniční obchod s vodíkem a vývozní trhy, a to při zajištění bezpečnosti provozu a aniž by se brzdila inovace; j) provádět výzkum na podporu vypracování nových a pro přezkum stávajících předpisů a standardů s cílem odstraňovat umělé překážky vstupu na trh a podporovat vzájemnou zaměnitelnost, interoperabilitu, přeshraniční obchod s vodíkem a vývozní trhy, a to při zajištění bezpečnosti provozu a aniž by se brzdila inovace; – poskytovat spolehlivé informace za účelem zlepšení informovanosti veřejnosti o bezpečnosti vodíku a o přínosech nových technologií pro životní prostředí, bezpečnost zásobování, náklady na energii a pro zaměstnanost a s cílem zajistit přijetí těchto technologií veřejností. k) předávat důležité informace o své činnosti, zejména malým a středním podnikům a výzkumným střediskům, a poskytovat spolehlivé informace za účelem zlepšení informovanosti veřejnosti o bezpečnosti vodíku a o přínosech nových technologií pro životní prostředí, bezpečnost zásobování, náklady na energii a pro zaměstnanost a s cílem zajistit přijetí těchto technologií veřejností. 3.  Hlavním úkolem společného podniku pro palivové články a vodík je zajistit vytvoření a efektivní řízení společné technologické iniciativy pro palivové články a vodík. 4.  To zahrnuje: – vypracovat a provést víceletý plán výzkumné činnosti; l) vypracovat a provést víceletý plán výzkumné činnosti; – vyčleňovat finanční prostředky Společenství a mobilizovat zdroje soukromého sektoru a další zdroje veřejného sektoru potřebné pro provádění činností podniku na poli výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací; m) vyčleňovat finanční prostředky Společenství a mobilizovat zdroje soukromého sektoru a další zdroje veřejného sektoru potřebné pro provádění činností podniku na poli výzkumu a technologického rozvoje; – zajistit řádné fungování aktivit v rámci výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací a náležité finanční řízení zdrojů; n) zajistit řádné fungování aktivit v rámci výzkumu a technologického rozvoje a náležité finanční řízení zdrojů; – spolupracovat a konzultovat se skupinou členských států na vysoké úrovni; – spolupracovat a konzultovat s vědeckým výborem; – pořádat výroční zasedání valného shromáždění zúčastněných subjektů; – komunikovat a šířit informace o projektech, včetně názvů účastníků, výsledků činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací a výše finančního příspěvku společného podniku pro palivové články a vodík; o) komunikovat a šířit informace o projektech, včetně názvů účastníků, výsledků činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a výše finančního příspěvku společného podniku pro palivové články a vodík; – informovat právní subjekty, které se společným podnikem pro palivové články a vodík uzavřely dohodu o grantu, o případných možnostech půjček od Evropské investiční banky, zejména z finančního nástroje pro sdílení rizik, ustaveného sedmým rámcovým programem; p) informovat právní subjekty, které se společným podnikem pro palivové články a vodík uzavřely dohodu o grantu, o případných možnostech půjček od Evropské investiční banky, zejména z finančního nástroje pro sdílení rizik, ustaveného sedmým rámcovým programem; – zajistit vysokou míru transparentnosti a spravedlivé soutěže při rovných podmínkách přístupu k výzkumným a demonstračním aktivitám společného podniku pro palivové články a vodík pro všechny žadatele (a zvláště malé a střední podniky) bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou členy výzkumného uskupení či průmyslového uskupení; q)zajistit vysokou míru transparentnosti a spravedlivé soutěže při rovných podmínkách přístupu k výzkumným a demonstračním aktivitám společného podniku pro palivové články a vodík pro všechny žadatele (a zvláště malé a střední podniky) bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou členy výzkumného uskupení či průmyslového uskupení; – sledovat mezinárodní vývoj v dané oblasti a ve vhodných případech se zapojovat do mezinárodní spolupráce. r) sledovat mezinárodní vývoj v dané oblasti a ve vhodných případech se zapojovat do mezinárodní spolupráce; s) rozvíjet úzkou spolupráci a zajistit koordinaci s rámcovým programem pro výzkum a s jinými činnostmi EU, s vnitrostátními a nadnárodními aktivitami a s orgány a zúčastněnými subjekty; t) sledovat pokrok při dosahování cílů společného podniku pro palivové články a vodík; u) vykonávat jakoukoli další činnost potřebnou k dosažení svých cílů. Pozměňovací návrh 30 Příloha – článek I.3 Členové a zájmové skupiny Členové 1.  Zakládajícími členy společného podniku pro palivové články a vodík (dále jen "zakládající členové") jsou: 1.  Zakládajícími členy společného podniku pro palivové články a vodík (dále jen "zakládající členové") jsou: –  Evropské společenství zastoupené Evropskou komisí a a)  Evropské společenství zastoupené Evropskou komisí a –  European Fuel Cell and Hydrogen Joint Technology Initiative Industry Grouping, Aisbl, (Evropské průmyslové uskupení pro společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík), založené podle belgických právních předpisů (dále jen "průmyslové uskupení"). b) po přijetí stanov Evropské průmyslové uskupení pro společnou technologickou iniciativu pro palivové články a vodík, Asbl, nezisková organizace založená podle belgického práva, jejímž účelem je přispívat k dosahování cílů společného podniku pro palivové články a vodík (dále jen "průmyslové uskupení"). 2.  Průmyslové uskupení: 2.  Průmyslové uskupení: – je neziskovou organizací, jejímž účelem je přispívat k dosahování cílů společného podniku pro palivové články a vodík; – je právně zřízeno podle belgických právních předpisů a funguje podle svých registrovaných stanov, řádně přijatých tak, aby byly relevantní pro společnou technologickou iniciativu; – zajistí, aby jeho příspěvek do zdrojů společného podniku pro palivové články a vodík podle článku 5 tohoto nařízení byl poskytován předem ve formě peněžního plnění pokrývajícího 50 % provozních nákladů společného podniku pro palivové články a vodík a byl do rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík převeden vždy před začátkem rozpočtového roku; – zajistí, aby jeho příspěvek do zdrojů společného podniku pro palivové články a vodík podle ustanovení tohoto nařízení byl poskytován předem ve formě peněžního plnění pokrývajícího 50 % provozních nákladů společného podniku pro palivové články a vodík a byl do rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík převeden vždy před začátkem rozpočtového roku; – zajistí, aby příspěvek průmyslu na realizaci činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací financovaných společným podnikem pro palivové články a vodík byl poskytován ve formě věcného plnění ve výši odpovídající alespoň 50 % celkových nákladů na projekty kalkulovaných na ročním základě; – zajistí, aby příspěvek průmyslu na realizaci činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje financovaných společným podnikem pro palivové články a vodík odpovídaly alespoň výši příspěvku Společenství; – je otevřené členství každého soukromého právního subjektu (včetně malých a středních podniků), který byl založen podle právních předpisů členského státu, přidružené země nebo státu EHP a má sídlo, ústředí nebo hlavní místo podnikání na území uvedených států, za předpokladu, že působí v Evropě v oboru palivových článků a vodíku a je odhodlán podílet se na cílech a zdrojích společného podniku pro palivové články a vodík. – je za spravedlivých a přijatelných podmínek otevřené členství každého soukromého právního subjektu (včetně malých a středních podniků a příslušných průmyslových asociací v odvětví palivových článků a vodíku), který byl založen podle právních předpisů členského státu nebo přidružené země a má sídlo, ústředí nebo hlavní místo podnikání na území uvedených států, za předpokladu, že působí v Evropě v oboru palivových článků a vodíku a je odhodlán podílet se na cílech a zdrojích společného podniku pro palivové články a vodík. 3.  Po založení společného podniku pro palivové články a vodík se jeho členem může stát výzkumné uskupení zastupující neziskové výzkumné organizace, vysoké školy a výzkumná střediska, pokud bude subjekt zastupující výzkumnou obec založen. Žádost výzkumného uskupení o členství se podá správní radě, která o této žádosti rozhodne. 3.  Po založení společného podniku pro palivové články a vodík se jeho členem může stát výzkumné uskupení, pokud přijme tyto stanovy. 4.  Výzkumné uskupení: 4.  Výzkumné uskupení: – je neziskovou organizací, jejímž účelem je přispívat k dosahování cílů společného podniku pro palivové články a vodík; – je neziskovou organizací, jejímž účelem je přispívat k dosahování cílů společného podniku pro palivové články a vodík; – je právně zřízeno podle belgických právních předpisů a funguje podle svých registrovaných stanov, řádně přijatých tak, aby byly relevantní pro společnou technologickou iniciativu; – je právně zřízeno podle belgických právních předpisů a funguje podle svých registrovaných stanov, řádně přijatých tak, aby byly relevantní pro společnou technologickou iniciativu; – zajistí, aby jeho příspěvek do zdrojů společného podniku pro palivové články a vodík byl poskytován předem ve formě peněžního plnění pokrývajícího 1/12 provozních nákladů společného podniku pro palivové články a vodík a byl do rozpočtu společného podniku převeden vždy před začátkem rozpočtového roku; – zajistí, aby jeho příspěvek do zdrojů společného podniku pro palivové články a vodík byl poskytován předem ve formě peněžního plnění pokrývajícího 1/20 provozních nákladů společného podniku pro palivové články a vodík a byl do rozpočtu společného podniku převeden vždy před začátkem rozpočtového roku; – je otevřené členství každé neziskové výzkumné organizace, vysoké školy a výzkumného střediska, které jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo kandidátské zemi. 5.  Zakládající člen může své členství ve společném podniku pro palivové články a vodík ukončit. V takovém případě se společný podnik pro palivové články a vodík zlikviduje postupem uvedeným v článku I.22. 5.  Zakládající člen může své členství ve společném podniku pro palivové články a vodík ukončit. V takovém případě se společný podnik pro palivové články a vodík zlikviduje postupem uvedeným v článku I.22. 6.  Výzkumné uskupení může ukončit své členství ve společném podniku pro palivové články a vodík. Ukončení členství nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců po oznámení zakládajícím členům; po této lhůtě je odcházející člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik pro palivové články a vodík schválil před ukončením jeho členství. 6.  Výzkumné uskupení může ukončit své členství ve společném podniku pro palivové články a vodík. Ukončení členství nabývá účinku a stane se neodvolatelným šest měsíců po oznámení zakládajícím členům; po této lhůtě je odcházející člen osvobozen od veškerých závazků kromě těch, které společný podnik pro palivové články a vodík schválil před ukončením jeho členství. Pozměňovací návrh 31 Příloha – článek I.4 Výkonnými orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou správní rada a programová kancelář. Poradními orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou skupina členských států na vysoké úrovni, valné shromáždění zúčastněných subjektů a vědecký výbor. 1.  Orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou: a) správní rada, b) výkonný ředitel, c) vědecký výbor. 2.  V případech, kdy určitý úkol nespadá do běžné pravomoci žádného z těchto orgánů, je příslušným orgánem správní rada. 3.  Vnějšími poradními orgány společného podniku pro palivové články a vodík jsou skupina členských států na vysoké úrovni a valné shromáždění zúčastněných subjektů. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Příloha – čl. I.5 – bod 2 2.  Bude-li založeno výzkumné uskupení, Komise jeho zástupci postoupí jedno ze svých míst ve správní radě. 2.  Bude-li založeno výzkumné uskupení, Komise jeho zástupci (zástupcům) postoupí alespoň jedno ze svých míst ve správní radě. Pozměňovací návrh 33 Příloha – čl. I.5 – odst. 4 4.  Správní rada volí svého předsedu. Předseda se volí na 2 roky. 4.  Správní rada jmenuje svého předsedu ze zástupců průmyslového uskupení. Předseda je jmenován na 1 rok s možností jednoho opětovného jmenování. Zástupci malých a středních podniků a zástupci výzkumného uskupení jsou jmenováni do funkce místopředsedů. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Příloha – čl. I.5 – bod 8 8.  Správní rada na svá zasedání může v jednotlivých případech přizvat pozorovatele bez hlasovacího práva, zejména zástupce regionů a regulačních orgánů. 8.  Správní rada na svá zasedání může v jednotlivých případech přizvat pozorovatele bez hlasovacího práva, zejména zástupce regionů a regulačních orgánů a příslušné průmyslové asociace v odvětví palivových článků a vodíku. Pozměňovací návrh 35 Příloha – čl. I.5 – odst. 15 – odrážka 4 a (nová) – schvaluje výzvy k předkládání návrhů; Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Příloha – čl. I.5 – odst. 15 – odrážka 6 – odůvodňuje a schvaluje každou odchylku finančního nařízení společného podniku pro palivové články a vodík podle článku 8; – po konzultaci s Komisí schvaluje finanční pravidla společného podniku pro palivové články a vodík podle článku 8; Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Příloha – čl. I.5 – odst. 15 – odrážka 6 a (nová) – odůvodňuje každý záměr odchýlit se od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, schvaluje každou odchylku poté, co ji předem schválí Komise, a informuje rozpočtový orgán o všech schválených odchylkách; Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Příloha – čl. I.6 – bod 6 6.  Výkonný ředitel je právním zástupcem společného podniku pro palivové články a vodík. Své úkoly vykonává nezávisle a zodpovídá se správní radě. 6.  Výkonný ředitel je právním zástupcem společného podniku pro palivové články a vodík. Své úkoly, zejména pokud jde o výběr návrhů projektů a řízení projektů, vykonává nezávisle a zodpovídá se správní radě. Pozměňovací návrh 39 Příloha – čl. I.6 – odst. 8 8.  Výkonný ředitel je jmenován správní radou ze seznamu kandidátů navržených Komisí, a to na počáteční období maximálně tří let. Po vyhodnocení pracovní výkonnosti výkonného ředitele může správní rada jedenkrát prodloužit jeho funkční období nanejvýš o další čtyři roky. 8.  Výkonný ředitel je jmenován správní radou na období tří let po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a v jiných veřejně přístupných tiskovinách nebo na internetových stránkách. Po vyhodnocení pracovní výkonnosti výkonného ředitele může správní rada jedenkrát prodloužit jeho funkční období nanejvýš o další čtyři roky, a poté bude stejným způsobem zveřejněna výzva k vyjádření zájmu. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Příloha – čl. I.7 – bod 4 Vědecký výbor plní tyto úkoly: Vědecký výbor má tyto úkoly: – zaujímá stanovisko k relevantnosti a pokroku ročních činností na poli výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací a doporučuje případné úpravy; a) stanoví vědecké priority v souvislosti s návrhy ročních a víceletých plánů výzkumných činností; – zaujímá stanovisko k vědeckým prioritám víceletého plánu činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací; b) zaujímá stanovisko k vědeckým výsledkům popsaným ve výroční zprávě o činnosti; – poskytuje poradenství správní radě ohledně vědeckých výsledků popsaných ve výroční zprávě o činnosti. c) poskytuje poradenství ohledně složení výborů pro vzájemné hodnocení. Pozměňovací návrh 41 Příloha – čl. I.8 – odst. 1 1.   Celkový příspěvek Společenství na společný podnik pro palivové články a vodík, který pokrývá provozní náklady samotného podniku a provozní náklady na výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, nepřesáhne 470 milionů EUR ze sedmého rámcového programu. Očekává se, že provozní náklady podniku nepřekročí 20 milionů EUR. 1.   Společný podnik pro palivové články a vodík je financován společně jeho členy prostřednictvím finančních příspěvků placených ve splátkách a z věcných příspěvků od právních subjektů, které se účastní příslušných činností. Provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík od počátku rovným dílem hradí Evropské společenství a průmyslové uskupení, a to ve formě peněžního plnění. Jakmile se výzkumné uskupení stane členem společného podniku pro palivové články a vodík, bude přispívat 1/20 na provozní náklady a příspěvek Komise na provozní náklady se tak odpovídajícím způsobem sníží. Maximální příspěvek Společenství na provozní náklady společného podniku pro palivové články a vodík nepřekročí 20 milionů EUR. Jestliže zůstane jakákoli část příspěvku Společenství nevyužita, bude dána k dispozici pro financování činností společného podniku pro palivové články a vodík. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Příloha – čl. I.8 – bod 7 7.  Soukromý sektor, a zejména členové průmyslového uskupení, přispívá na provozní náklady projektů formou věcného plnění. Tyto věcné příspěvky se přinejmenším rovnají veřejnému financování. Jednou za rok se posuzuje celková výše věcných příspěvků, která se počítá na ročním základě. První posouzení se zahájí na konci druhého rozpočtového roku po vzniku společného podniku pro palivové články a vodík. Následně toto posouzení provádí nezávislý subjekt v každém rozpočtovém roce. Výsledky posouzení se předkládají Komisi do 4 měsíců od konce každého rozpočtového roku. 7.  Soukromý sektor, a zejména členové průmyslového uskupení, přispívá na provozní náklady projektů formou věcného plnění. Tyto věcné příspěvky se přinejmenším rovnají veřejnému financování. V případě, že se společné výzkumné centrum Komise bude podílet na projektech, nebudou jeho věcné příspěvky považovány za příspěvek Společenství. Jednou za rok se posuzuje celková výše věcných příspěvků, která se počítá na ročním základě. První posouzení se zahájí na konci druhého rozpočtového roku po vzniku společného podniku FCH. Následně toto posouzení provádí nezávislý subjekt v každém rozpočtovém roce. Výsledky posouzení se předkládají Komisi do 4 měsíců od konce každého rozpočtového roku. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Příloha – čl. I.9 – bod 3 3.  Právní subjekty, které se chtějí účastnit projektu, vytvoří konsorcium a jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora konsorcia. Koordinátor je obvykle členem průmyslového uskupení nebo výzkumného uskupení, pokud je výzkumné uskupení založeno. Výjimky schvaluje správní rada. 3.  Právní subjekty, které se chtějí účastnit projektu, vytvoří konsorcium a jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora konsorcia. Pozměňovací návrh 44 Příloha – článek I.9 a (nový) Článek I.9 a Provádění činností výzkumu a technologického rozvoje 1.  Společný podnik pro palivové články a vodík podporuje činnosti v oblasti výzkumu a technologického rozvoje na základě otevřených konkurenčních výzev k předkládání návrhů, nezávislého hodnocení a dohod o grantu a o založení konsorcia, které jsou uzavírány pro každý projekt. 2.  Ve výjimečných případech, kdy se to považuje za nezbytné pro účinné plnění výzkumných cílů, může společný podnik pro palivové články a vodík vypisovat výběrová řízení. 3.  Společný podnik pro palivové články a vodík vymezí postupy a mechanismy pro plnění dohod o grantu a dohled a kontrolu nad nimi. 4.  Dohoda o grantu: – obsahuje příslušná ujednání o provádění činností na poli výzkumu a technologického rozvoje; – obsahuje příslušná finanční ujednání a pravidla týkající se práv duševního vlastnictví vycházející ze zásad uvedených v článku 17 tohoto nařízení; – upravuje vztah mezi projektovým konsorciem a společným podnikem pro palivové články a vodík; 5.  Dohoda o založení konsorcia je uzavřena účastníky projektu před uzavřením dohody o grantu. Tato dohoda musí: – obsahovat příslušná ujednání o provádění dohody o grantu; – upravovat vztah mezi účastníky projektu, zejména obsahuje ustanovení o právech duševního vlastnictví. Pozměňovací návrh 45 Příloha – článek I.10 Způsobilost pro financování Financování činností 1.   Příspěvek Společenství na společný podnik pro palivové články a vodík se použije k financování činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů. 1.   Pro financování jsou způsobilé: a) právní subjekty, které musí mít sídlo v členském státě nebo přidružené zemi; b) mezinárodní organizace, které mají právní subjektivitu podle mezinárodního práva veřejného, a také specializované agentury zřízené těmito organizacemi; c) právní subjekty ze třetích zemí, pokud správní rada jejich účast považuje za zvláště přínosnou pro daný projekt. 2.   Ve výjimečných případech, kdy se to považuje za nezbytné pro účinné plnění výzkumných cílů, může společný podnik pro palivové články a vodík vypisovat výběrová řízení. 2.   Výdaje vzniklé při provádění činností v rámci výzkumu a technologického rozvoje jsou způsobilé k financování pouze bez daně z přidané hodnoty. 3.   Způsobilými pro takové financování jsou soukromé právní subjekty splňující všechna tato kritéria: 3.  Horní hranice financování tohoto finančního příspěvku Společenství odpovídá hranicím stanoveným v pravidlech účasti na sedmém rámcovém programu. Tam, kde jsou nutné nižší úrovně financování za účelem souladu se zásadami podle článku I.8, bude snížení odpovídat výše zmíněným horním hranicím pro financování podle pravidel pro účast v sedmém rámcovém programu pro všechny kategorie účastníků v každém jednotlivém projektu. (a) jsou usazeny v členském státě nebo mají sídlo, ústředí nebo hlavní místo podnikání ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo který je přidruženou nebo kandidátskou zemí; (b) vykonávají příslušné činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací, industrializace nebo zavádění palivových článků nebo vodíkových technologií do praxe, případně mají konkrétní plány na zahájení takových činností v blízké budoucnosti, a to na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. 4.  Pro financování jsou způsobilé také: (a) neziskové veřejné subjekty, včetně institucí středního a vyššího vzdělávání, usazené v členském státě, přidružené zemi, kandidátské zemi nebo v rámci EHP; (b) mezinárodní organizace, které mají právní subjektivitu podle mezinárodního práva veřejného, a také specializované agentury zřízené těmito mezivládními organizacemi; (c) právní subjekty ze třetích zemí, pokud správní rada jejich účast považuje za zvláště přínosnou pro daný projekt. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Příloha – čl. I.11 – odst. 1 1.   Finanční předpisy společného podniku pro palivové články a vodík jsou založeny na zásadách nařízení č. 1605/2002. Od nařízení č. 1605/2002 se mohou odchýlit po předchozím souhlasu Komise, pokud to vyžadují zvláštní provozní potřeby společného podniku pro palivové články a vodík. 1.  Finanční pravidla společného podniku pro palivové články a vodík se neodchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to nevyžadují jeho zvláštní provozní potřeby. Pro přijetí pravidel, která se odchylují od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, je nezbytný předchozí souhlas Komise. Rozpočtový orgán je o těchto odchylkách informován. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Příloha – čl. I.14 – odst. 5 5.  Do dvou měsíců od konce každého rozpočtového roku se předběžná účetní závěrka společného podniku předloží Komisi a Účetnímu dvoru Evropských společenství (dále jen "Účetní dvůr"). Účetní dvůr předloží své připomínky k předběžné účetní závěrce společného podniku do 15. června po skončení každého rozpočtového roku. Roční závěrka za rozpočtový rok se zasílá v následujícím roce účetnímu Komise v souladu s lhůtami stanovenými rámcovým finančním nařízením tak, aby ji účetní Komise mohl začlenit do roční závěrky ES. Roční účetní závěrka společného podniku se musí připravit a podrobit auditu podle účetních pravidel ES schválených účetním Komise. 5.  Do dvou měsíců od konce každého rozpočtového roku se předběžná účetní závěrka společného podniku předloží Komisi a Účetnímu dvoru Evropských společenství (dále jen "Účetní dvůr"). Účetní dvůr předloží své připomínky k předběžné účetní závěrce společného podniku do 15. června po skončení každého rozpočtového roku. Roční závěrka za rozpočtový rok se zasílá v následujícím roce účetnímu Komise v souladu s lhůtami stanovenými rámcovým finančním nařízením tak, aby ji účetní Komise mohl začlenit do roční závěrky ES. Roční účetní závěrka a rozvaha za předchozí rok se předkládá rozpočtovému orgánu. Roční účetní závěrka společného podniku se musí připravit a podrobit auditu podle účetních pravidel ES schválených účetním Komise. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Příloha – čl. I.14 – odst. 6 6.  Absolutorium za plnění rozpočtu uděluje Evropský parlament na doporučení Rady v souladu s postupem stanoveným ve finančním nařízení společného podniku pro palivové články a vodík. 6.  Absolutorium za plnění rozpočtu společného podniku pro palivové články a vodík uděluje Evropský parlament, který zohlední doporučení Rady, v souladu s postupem, který stanoví finanční pravidla společného podniku pro palivové články a vodík. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Příloha – čl. I.16 – odst. 1 1.  Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst, který je stanoven v ročním rozpočtu. 1.  Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst, který je stanoven v ročním rozpočtu a který Komise spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie zašle Evropskému parlamentu a Radě. Pozměňovací návrh 50 Příloha – čl. I.16 – odst. 2 2.  Personál společného podniku pro palivové články a vodík tvoří dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci se smlouvami na dobu určitou, které bude možno jedenkrát prodloužit až na celkovou dobu sedmi let. vypouští se Pozměňovací návrh 51 Příloha – článek I.19 Článek I.19 vypouští se Dohoda o grantu a dohoda o založení konsorcia 1.  Společný podnik pro palivové články a vodík podporuje činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů, nezávislého hodnocení a uzavření dohody o grantu a dohody o založení konsorcia pro každý projekt. 2.  Společný podnik pro palivové články a vodík vymezí postupy a mechanismy pro plnění dohod o grantu a dohled a kontrolu nad nimi. 3.  Dohoda o grantu: – obsahuje příslušná ujednání o provádění činností na poli výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací; – obsahuje příslušná finanční ujednání a pravidla týkající se práv duševního vlastnictví vycházející ze zásad uvedených v článku I.24; – upravuje vztah mezi projektovým konsorciem a společným podnikem pro palivové články a vodík. 4.  Dohoda o založení konsorcia: – je uzavřena účastníky projektu před uzavřením dohody o grantu; – obsahuje příslušná ujednání o provádění dohody o grantu; – upravuje vztah mezi účastníky projektu, zejména obsahuje ustanovení o právech duševního vlastnictví.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9). (2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud se jedná o převod podpory pro tabák na léta 2008 a 2009 do Tabákového fondu Společenství, a nařízení (ES) č. 1234/2007 v souvislosti s financováním Tabákového fondu Společenství (KOM(2008)0051 – C6-0062/2008 – 2008/0020(CNS))

P6_TA(2008)0204 A6-0164/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0051),

-   s ohledem na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0062/2008),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0164/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   domnívá se, že jakákoliv předpokládaná částka musí být v souladu se stropem okruhu 2 víceletého finančního rámce (VFR) na období 2007–2013 a zdůrazňuje, že roční výše prostředků bude rozhodnuta v rámci ročního rozpočtového procesu a posouzena ve víceletém kontextu;

3.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

4.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.   žádá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Název Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud se jedná o převod podpory pro tabák na léta 2008 a 2009 do Tabákového fondu Společenství, a nařízení (ES) č. 1234/2007 v souvislosti s financováním Tabákového fondu Společenství Nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud se jedná o převod podpory pro tabák na léta 2009 až 2012 do Tabákového fondu Společenství, a nařízení (ES) č. 1234/2007 v souvislosti s financováním Tabákového fondu Společenství Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 (1)  V souladu s článkem 110m nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění některá nařízení, se podpora pro tabák poskytuje producentům surového tabáku na roky sklizně 2006 až 2009. (1)  V souladu s článkem 110j nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění některá nařízení, se podpora pro tabák poskytuje producentům surového tabáku do roku sklizně 2012. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a) vzhledem k četným reformám uskutečněným po roce 2004, zejména v odvětví ovoce a zeleniny, je žádoucí nevystavovat producenty surového tabáku diskriminaci vůči ostatním evropským zemědělcům. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 (3)  Akce financované z Tabákového fondu Společenství se ukázaly jako velmi úspěšné a představují současně dobrý příklad spolupráce mezi zemědělskou a zdravotní politikou. Aby se zajistilo pokračování těchto akcí, a vzhledem k tomu, že fond se vždy financoval prostřednictvím převodu prostředků z podpory pro tabák, je vhodné převést částku ve výši 5 % z podpory pro tabák poskytnuté na kalendářní roky 2008 a 2009 do Tabákového fondu Společenství. (3)  Akce financované z Tabákového fondu Společenství se ukázaly jako velmi úspěšné a představují současně dobrý příklad spolupráce mezi zemědělskou a zdravotní politikou. Aby se zajistilo pokračování těchto akcí, a vzhledem k tomu, že fond se vždy financoval prostřednictvím převodu prostředků z podpory pro tabák, je vhodné převést částku ve výši 6 % z podpory pro tabák poskytnuté na kalendářní roky 2009 až 2012 do Tabákového fondu Společenství. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. -1 (nový) Nařízení (ES) č.° 1782/2003 Článek 110 j Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto: -1)  Článek 110j se nahrazuje tímto: "Článek 110j Oblast působnosti Pro sklizňové roky do roku 2012 lze poskytovat podporu zemědělcům, kteří produkují surový tabák označený kódem KN 2401, za podmínek stanovených v této kapitole." Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. -1 a (nový) Nařízení (ES) č. 1782/2003 Článek 110 l tabulka -1a)  V odstavci 110 l se tabulka nahrazuje touto: (v milionech EUR) 2009–2012 Německo p. m. Španělsko p. m. Francie p. m. Itálie (kromě Apulie) p. m. Portugalsko p. m. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 Nařízení (ES) č. 1782/2003 Článek 110 m Článek 110m nařízení (ES) č. 1782/2003 se nahrazuje tímto: -1b)  Článek 110m se nahrazuje tímto: "Článek 110m Převod do Tabákového fondu Společenství "Článek 110m Převod do Tabákového fondu Společenství Částka rovná 4 % za kalendářní rok 2006 a 5 % za kalendářní roky 2007, 2008 a 2009 z podpory poskytnuté podle této kapitoly se použije na financování informačních akcí v rámci Tabákového fondu Společenství uvedeného v článku 13 nařízení (EHS) č. 2075/92." Částka rovná 4 % za kalendářní rok 2006, 5 % za kalendářní rok 2007 a 6 % za kalendářní roky 2009 až 2012 z podpory poskytnuté podle této kapitoly se použije na financování informačních akcí v rámci Tabákového fondu Společenství uvedeného v článku 13 nařízení (EHS) č. 2075/92." Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. -1 c (nový) Nařízení (ES) č. 1782/2003 Článek 143 e -1c)  Článek 143e se zrušuje. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. -1 d (nový) Nařízení (ES) č. 1782/2003 Příloha VII – bod I – druhý pododstavec -1d)  Druhý pododstavec bodu I přílohy VII se zrušuje. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 2 Nařízení (ES) č. 1234/2007 Čl. 104 – odst. 2 – písm. b "b) pro kalendářní roky 2006 až 2009 podle článku 110m nařízení (ES) č. 1782/2003." "b) pro kalendářní roky 2006 a 2007 a 2009 až 2012 podle článku 110m nařízení (ES) č. 1782/2003."

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o hodnocení programu PEACE a strategiích pro budoucnost (2007/2150(INI))

P6_TA(2008)0205 A6-0133/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 158 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech(1),

-   s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2081/93 ze dne 20. července 1993, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 2052/88 o úkolech strukturálních fondů a jejich účinnosti a o koordinaci mezi jejich činnostmi navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji(2),

-   s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2082/93 ze dne 20. července 1993, kterým se mění nařízení (EHS) č. 4253/88, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 2052/88, pokud jde o koordinaci mezi činnostmi jednotlivých strukturálních fondů navzájem a mezi těmito činnostmi a operacemi Evropské investiční banky a jinými stávajícími finančními nástroji(3),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 214/2000 ze dne 24. ledna 2000 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko(4),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2236/2002 ze dne 10. prosince 2002 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2003–2004)(5),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1105/2003 ze dne 26. května 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech(6),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 173/2005 ze dne 24. ledna 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech s ohledem na prodloužení trvání programu PEACE a poskytnutí nových položek závazků(7),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 177/2005 ze dne 24. ledna 2005 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2005-2006)(8),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1968/2006 ze dne 21. prosince 2006 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010)(9),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(10),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Zvláštní podpůrný program pro mír a usmíření v Severním Irsku" (KOM(1994)0607),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Zpráva o Mezinárodním fondu pro Irsko na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 177/2005" (KOM(2006)0563),

-   s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 7/2000 o Mezinárodním fondu pro Irsko a zvláštním podpůrném programu pro mír a usmíření v Severním Irsku a v pohraničních okresech Irska (1995 až 1999) spolu s odpověďmi Komise (bod 58)(11),

-   s ohledem na veřejné slyšení týkající se hodnocení programu PEACE a strategií pro budoucnost, které pořádal Výbor pro regionální rozvoj Evropského parlamentu dne 20. listopadu 2007,

-   s ohledem na pracovní skupinu pro Severní Irsko (TFNI) vytvořenou po návštěvě předsedy Evropské komise pana Barrosa v Belfastu v květnu 2007,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0133/2008),

A.   vzhledem k tomu, že programy EU PEACE I a II financované na základě nařízení Rady (ES) č. 1105/2003 a 173/2005 usilovaly o zajištění míru a zahrnovaly dvě hlavní složky: využívání příležitostí plynoucích z míru a řešení následků konfliktu a násilí,

B.   vzhledem k tomu, že účast EU v programech PEACE byla a je velmi přínosná a že zapojení EU do projektů na budování míru nejen poskytlo finanční nástroj, ale také prokázalo význam EU jakožto neutrální autority s odbornými znalostmi a dlouhodobou vizí, která je pro vytvoření tohoto programu nutná,

C.   vzhledem k tomu, že proces usmíření probíhá na různých úrovních, a vzhledem k tomu, že musí být aktivně podporován, ale nelze k němu nikoho nutit(12),

D.   vzhledem k tomu, že budování míru a usmíření jsou svou povahou riskantní procesy, které však jsou k překonání politických, hospodářských a sociálních problémů v regionu nezbytné, a vzhledem k tomu, že by v této souvislosti měl u projektů na budování důvěry existovat prostor k experimentování a inovacím, jež tyto projekty umožní odstartovat,

E.   vzhledem k tomu, že konflikt v Severním Irsku od sebe oddělil komunity a současně vytvořil hluboké sociální, hospodářské a politické rozdíly,

F.   vzhledem k tomu, že budování kontaktů a důvěry může vést ke změně negativních názorů, a vzhledem k tomu, že podpora vzájemného porozumění mezi mladými lidmi napomáhá budoucím vedoucím představitelům pochopit historii a kulturu obou komunit,

G.   vzhledem k tomu, že ačkoli může spolupráce s místními komunitami zabrat více času, neboť je do ní zapojeno více aktérů a postupů, je zřejmé, že její speciální přínos je klíčový, protože postoupení pravomocí nižším správním úrovním a zvyšování míry zapojení prohlubuje obecné povědomí jak o programech, tak o EU samotné,

H.   vzhledem k tomu, že skupiny, jež byly dříve na okraji společnosti, a lidé, kteří byli konfliktem a násilím vážně zasaženi, již dostali v rámci programů PEACE možnost aktivně přispívat k budování míru; vzhledem k tomu, že projekty v rámci programů PEACE slouží těm nejokrajovějším částem společnosti, neboť vyvíjejí aktivity pro jednotlivce a skupiny, jako jsou oběti konfliktů, starší a zranitelné osoby, osoby se zdravotním postižením, oběti domácího násilí, bývalí vězni a nezaměstnaná mládež(13),

I.   vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kteří pracují na projektech budování míru a usmíření, tak činí dobrovolně,

J.   vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby programy pro budování míru, a zejména ty, které zapojují místní a dobrovolné skupiny, byly nadále finančně podporovány, a to i poté, co financování z programu PEACE bude ukončeno,

K.   vzhledem k tomu, že dobrovolné a místní organizace jsou známy svými úspěchy v boji proti sociálnímu úpadku a deprivaci a mají dobré předpoklady pro rozvíjení a poskytování přímých služeb těm nejvíce znevýhodněným osobám ve společnosti, a vzhledem k tomu, že ženy hrají při budování míru velice pozitivní úlohu,

L.   vzhledem k tomu, že programy PEACE napomohly k rozvoji ekonomických projektů v zanedbaných oblastech zřizováním nových podniků,

M.   vzhledem k tomu, že mnoho místních a dobrovolných iniciativ financovaných z programu PEACE II funguje i nadále a poskytuje základní komunitní služby především skupinám na okraji společnosti a očekává potvrzení přidělení finančních prostředků, které jim umožní v poskytování těchto služeb pokračovat,

N.   vzhledem k tomu, že jedním z aspektů ekonomického rozvoje, který podpora poskytnutá v rámci programů PEACE umožnila, byl přínos jak pro městské, tak venkovské oblasti,

O.   vzhledem k tomu, že financování v rámci Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI) je často doplňkové a že oba programy, IFI i PEACE, umožnily, aby se projekty dostaly do fáze, v níž mají přístup k dalším finančním zdrojům v rámci EU, jako je například INTERREG,

P.   vzhledem k tomu, že se však ukázalo, že mnohé z činností vykonávaných v rámci podprogramů programu PEACE, Mezinárodního fondu pro Irsko (IFI) a iniciativy INTERREG si jsou do velké míry podobné a že se v jistých oblastech překrývají,

Q.   vzhledem k tomu, že odpovědnost a transparentnost, účast, uznání vzájemné závislosti všech občanů, úspěšné odstranění nerovnosti, podpora rozmanitosti, pozornost věnovaná zranitelným skupinám a rovné příležitosti hrají při budování míru a usmíření důležitou roli,

R.   vzhledem k tomu, že prozatímní komisař pro pomoc obětem a pozůstalým(14) ve své zprávě uvádí, že skupiny poskytující podporu obětem a pozůstalým jsou závislé na nepravidelném financování z programu PEACE, a že není jasné, jak budou projekty určené pro pomoc obětem a pozůstalým pokračovat v případě, že tyto finanční prostředky již nebudou k dispozici, a vzhledem k tomu, že premiér a vicepremiér Severního Irska nedávno jmenovali pro pomoc obětem čtyři nové komisaře,

S.   vzhledem k tomu, že ochrana a podpora lidských práv je nedílnou součástí budování míru a obnovy společností zotavujících se z konfliktu,

1.   zdůrazňuje, že delegace pravomocí na místní úroveň je nezbytnou součástí budování míru a že účast občanské společnosti vede k tvorbě lepších politik i k lepšímu řízení společnosti;

2.   upozorňuje, že rozvoj různých prováděcích mechanismů spolu s dobrovolným sektorem, nevládními organizacemi a místními orgány poskytl rozsáhlé zkušenosti v oblasti nakládání s finančními prostředky EU; doufá, že tyto mechanismy, jež využívají postup zdola nahoru, mohou být využity při provádění dalších programů financování;

3.   vítá příspěvek programů PEACE a IFI k ekonomickému a sociálnímu rozvoji; konstatuje, že jedno podnikatelské centrum, které bylo zřízeno před zahájením činnosti fondu IFI v zanedbané oblasti, se s podporou fondu IFI a místní oblastní rady rozrostlo v síť třiceti dvou podnikatelských center, což napomohlo k větší sebedůvěře a naději zapojených subjektů;

4.   zdůrazňuje, že spolupráce mezi účastníky programů financovaných z PEACE a IFI by neměla skončit zároveň s koncem těchto programů; vyzývá vládní úřady, aby zachovaly tu činnost, která se ukázala jako efektivní, a aby zajistily, že financování této nedocenitelné činnosti bude pokračovat i po té, co bude ukončeno veškeré financování z prostředků programu PEACE;

5.   vyzývá vlády Spojeného království a Irské republiky, aby zejména zřídily prozatímní mechanismy financování místních a dobrovolných skupin za účelem překlenutí období mezi koncem programů financování PEACE II a začátkem programů financování PEACE III;

6.   vyzývá Komisi a vlády Spojeného království a Irské republiky, aby se společně s komisaři pro pomoc obětem a pozůstalým v této věci angažovaly s cílem nalézt způsob, jak by mohly skupiny poskytující pomoc obětem a pozůstalým dostávat finanční podporu i po ukončení financování z programu PEACE;

7.   v souvislosti s TFNI vyzývá Komisi, aby při vytváření budoucích iniciativ použila opět přístup aktivního občanství uplatňovaný v programech PEACE I a PEACE II; připomíná význam, který má pro stabilizaci mírového procesu rovnoměrný regionální rozvoj, při němž se dbá i na rozvoj infrastruktury, jejíž úroveň zaostává za úrovní jiných oblastí EU, a vyzývá TFNI, aby se k podpoře rozvoje infrastruktury stavěla pozitivněji;

8.   vyzývá k dalšímu rozvoji přeshraniční činnosti, neboť se domnívá, že tato činnost byla dosud klíčová pro obnovu městských a venkovských komunit v příhraničních oblastech; naléhavě žádá, aby došlo k dalšímu rozvoji spolupráce mezi místními obchodními komorami a orgány veřejné správy a také k dalšímu konání fór pro dobrovolný a veřejný sektor na obou stranách hranice a pro dobrovolné organizace, které již vyvíjejí přeshraniční činnost;

9.   vyzývá vládu Irské republiky, aby neprodleně provedla nařízení (ES) č. 1082/2006;

10.   naléhavě žádá, aby se v rámci programů financování obecně využívaly konzultace – konané ve velkém i malém rozsahu a se zaměřením na dané místo – a zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zajištěny systémy, které umožní schvalování malých grantů na financování činnosti, jež musí být vykonána v krátké době, a činnosti, jejíž výsledky lze jen obtížně vyčíslit, jakož i systémy, které zaručují dlouhodobou udržitelnost a mohou být pro místní komunity přínosem;

11.   vyzývá k omezení byrokracie, aby se zajistilo, že malé projekty nebudou postiženy nadměrnou zátěží;

12.   uznává, že budování míru je dlouhodobý postupný proces a že výrazný posun k míru a usmíření chce svůj čas; vyzývá, aby byl jednotlivým grantům poskytnut delší časový rámec, jenž by projektům umožnil přinášet výrazné výsledky; uznává, že nejen hospodářské iniciativy, ale i kulturní a sportovní iniciativy významně přispívají k míru a usmíření, a proto by měly být rovněž nadále podporovány;

13.   konstatuje, že sociálně ekonomická problematika spadá do sféry dobrovolných a místních organizací, které je důležité konzultovat, mají-li se rozvíjet místní strategie a oblasti; domnívá se, že významnými účastníky jsou rovněž další místní podniky;

14.   zdůrazňuje, že mají-li se rozvíjet venkovské oblasti, je třeba aby se více než doposud prohlubovala součinnost mezi finančními prostředky na rozvoj zemědělství, venkova a regionů a mezi ochranou přírody, ekoturistikou a výrobou a využíváním obnovitelné energie;

15.   zdůrazňuje, že by lidé měli mít snadný přístup k informacím o úspěšných projektech financovaných v rámci programů PEACE I a PEACE II i o projektech financovaných z fondu IFI; domnívá se, že by zkušenosti získané při těchto projektech měly být dány k dispozici i těm, kteří jsou zapojeni do jiné mezinárodní mírové činnosti; v této souvislosti vyzývá k vytvoření databáze coby vzdělávacího nástroje sloužícího k budování míru a usmíření doma i v zahraničí; dále vyzývá k tomu, aby do vytváření regionálních a metropolitních sítí byla zahrnuta účast na všech úrovních;

16.   doporučuje, aby byly zavedeny komplexní strategie, jež by zajistily nejen dostupnost příkladů osvědčených postupů, ale i jejich používání ve všech fázích projektu, tj. při jeho tvorbě, realizaci, sledování a vyhodnocení;

17.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému sociálnímu a hospodářskému výboru a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. (2) Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 5. (3) Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 20. (4) Úř. věst. L 24, 29.1.2000, s. 7. (5) Úř. věst. L 341, 17.12.2002, s. 6. (6) Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3. (7) Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3. (8) Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 1. (9) Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 86. (10) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19. (11) Úř. věst. C 146, 25.5.2000, s 1. (12) Usmíření po násilném konfliktu, International IDEA, Stockholm, 2003. (13) Program EU pro mír a usmíření – dopad, SEUPB. (14) Pomoc obětem a pozůstalým – zaměření na lidský odkaz, leden 2007.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice v oblasti masa a chovu hospodářských zvířat (KOM(2007)0129 – C6-0099/2007 – 2007/0051(COD))

P6_TA(2008)0206 A6-0130/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0129),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 285 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0099/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0130/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 20. května 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2008 o statistice chovu hospodářských zvířat a produkce masa a o zrušení směrnic Rady 93/23/EHS, 93/24/EHS a 93/25/EHS

(Jelikož bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, odpovídá postoj Parlamentu v prvním čtení konečnému právnímu aktu, nařízení (ES) č. ...)  

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států (KOM(2007)0803 ČÁST V – C6-0031/2008 – 2007/0300(CNS))

P6_TA(2008)0207 A6-0172/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0803 ČÁST V),

-   s ohledem na čl. 128 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0031/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0172/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 2 (2)  Hodnocení Národních programů reforem členských států obsažené ve Výroční zprávě o pokroku, kterou sestavila Komise, a v návrhu Společné zprávy o zaměstnanosti ukazuje, že by členské státy měly usilovat o řešení těchto priorit: (2)  Hodnocení Národních programů reforem členských států obsažené ve Výroční zprávě o pokroku, kterou sestavila Komise, a v návrhu Společné zprávy o zaměstnanosti ukazuje, že by členské státy měly usilovat o dosažení plné zaměstnanosti, zvýšení kvality zaměstnání a rovných příležitostí, zajištění sociální soudržnosti a řešení těchto priorit: - přilákání většího množství lidí do zaměstnání a udržení těchto lidí v zaměstnání, zvýšení nabídky práce a modernizace systémů sociální ochrany, - vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst, přilákání většího množství lidí do kvalitního zaměstnání a udržení těchto lidí v zaměstnání, zvýšení nabídky práce, modernizace systémů sociální ochrany a vytvoření inkluzivních trhů práce, - zvýšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a - zvýšení přizpůsobivosti a jistoty pracovníků a podniků s cílem podpořit pružnost trhu práce a podpora schopnosti pracovníků získat zaměstnání prostřednictvím celoživotního učení a uznávání nabyté kvalifikace, - zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a zlepšování dovedností. - zvýšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělání a zlepšování dovedností a rozšíření příležitostí k celoživotnímu učení, - podpora mobility pracovníků na evropském trhu práce. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 3 (3)  Vzhledem k tomu, jak Komise hodnotí Národní programy reforem, a vzhledem k závěrům Evropské rady je třeba se zaměřit na efektivní a včasné provádění a zvláštní pozornost je třeba věnovat kvantitativním cílům a referenčním hodnotám. (3)  Vzhledem k tomu, jak Komise hodnotí Národní programy reforem, a vzhledem k závěrům Evropské rady je třeba se zaměřit na posilování sociální dimenze hlavních směrů zaměstnanosti a na jejich efektivní a včasné provádění, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat kvalitativním a kvantitativním cílům a referenčním hodnotám v souladu se závěry Evropské rady. Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Členské státy by měly zohlednit hlavní směry zaměstnanosti při využívání finančních prostředků z programů Společenství, zejména z Evropského sociálního fondu. (5)  Členské státy by měly zohlednit hlavní směry zaměstnanosti při využívání finančních prostředků z programů Společenství, zejména z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 (6)  Vzhledem k provázanosti celého souboru hlavních směrů by členské státy měly v plném rozsahu provést Hlavní směry hospodářských politik. (6)  Vzhledem k provázanosti celého souboru hlavních směrů by členské státy měly při provádění hlavních směrů hospodářských politik v plném rozsahu zohlednit hlavní směry politiky zaměstnanosti. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Článek 2 a (nový) Článek 2a 1.  Při provádění hlavních směrů stanovených v příloze členské státy: - přihlíží k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, se zárukou přiměřené sociální ochrany, s bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví, a - zaměřují se na boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. 2.  Členské státy zajistí větší interakci hlavních směrů s otevřenou metodou koordinace v oblasti sociální ochrany a procesu sociálního začleňování. 3.  Členské státy ve spolupráci se sociálními partnery a v souladu se svými národními zvyklostmi přezkoumávají způsoby, jak zlepšit dodržování a provádění zásad a pravidel evropského sociálního práva, smluv mezi sociálními partnery a základních zásad rovného zacházení a nediskriminace, a informují o tom ve svých národních akčních plánech. Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Příloha – úvodní část – odst. -1 (nový) Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou součástí integrovaných hlavních směrů pro období 2008–2010, které spočívají na třech pilířích: makroekonomických politikách, mikroekonomických reformách a politikách zaměstnanosti. Tyto pilíře společně přispívají k dosažení cílů udržitelného růstu a zaměstnanosti a posilují sociální soudržnost. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Příloha – úvodní část – odst. 1 Členské státy ve spolupráci se sociálními partnery provádějí politiky vedoucí k dosažení cílů a priorit uvedených níže, s cílem podpořit všem přístupný trh práce prostřednictvím zvýšené nabídky a kvality pracovních míst. V souladu s Lisabonskou strategií a s přihlédnutím ke společným sociálním cílům podporují politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem: Členské státy ve spolupráci se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými subjekty a při dodržování národních zvyklostí budou provádět politiky vedoucí k dosažení cílů a priorit uvedených níže s cílem podpořit všem přístupný trh práce prostřednictvím zvýšené nabídky a kvality pracovních míst a vzdělanější a kvalifikovanější pracovní síly. V souladu s Lisabonskou strategií a s přihlédnutím ke společným sociálním cílům budou politiky zaměstnanosti členských států vyváženým způsobem podporovat: Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Příloha – úvodní část – odst. 1 – odrážka 1 -  Plnou zaměstnanost: Dosažení plné zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti a neaktivity zvýšením poptávky po pracovních silách a jejich nabídky prostřednictvím integrovaného přístupu flexicurity je zásadní pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti. K tomu jsou zapotřebí politiky, které řeší současně pružnost trhů práce, organizaci práce a pracovní vztahy, a bezpečnost zaměstnání a sociální zabezpečení; -  Plnou zaměstnanost: Dosažení plné zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti a neaktivity zvýšením poptávky po pracovních silách a jejich nabídky prostřednictvím integrovaného přístupu flexicurity je zásadní pro udržení hospodářského růstu a posílení sociální soudržnosti. K tomu jsou zapotřebí politiky, které řeší současně pružnost trhů práce, organizaci práce a pracovní vztahy, sladění rodinného a pracovního života, jistotu zaměstnání a sociální zabezpečení; Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Příloha – úvodní část – odst. 1 – odrážka 2 -  Zlepšení kvality pracovních míst a produktivity práce: Úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti úzce souvisí se zvyšováním přitažlivosti pracovních míst, kvality pracovních míst, růstem produktivity práce a snižováním segmentace a podílu chudých pracujících. Je třeba plně využít synergií mezi kvalitou pracovních míst, produktivitou a zaměstnaností; -  Zlepšení kvality pracovních míst a produktivity práce: Úsilí o zvýšení míry zaměstnanosti úzce souvisí se zvyšováním přitažlivosti pracovních míst, kvality pracovních míst, růstem produktivity práce, snižováním segmentace, zmírňováním nerovného postavení žen a mužů a podílu chudých pracujících. Je třeba plně využít synergií mezi kvalitou pracovních míst, produktivitou a zaměstnaností. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Příloha – úvodní část – odst. 2 Pro dosažení pokroku jsou nezbytné rovné příležitosti a potírání diskriminace. Zohlednění rovnosti pohlaví a podpora rovnosti žen a mužů by měly být zajištěny v rámci všech opatření. Zvláštní pozornost je také třeba věnovat podstatnému snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce v souladu s evropským paktem pro rovné postavení žen a mužů. To pomůže členským státům řešit problematiku demografického vývoje. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla pozornost věnovat především situaci mladých lidí, naplňování Evropského paktu mládeže a podpoře přístupu k zaměstnání během celého pracovního života. V souladu s vnitrostátními cíli je třeba také věnovat zvláštní pozornost podstatnému snížení rozdílů v zaměstnanosti znevýhodněných osob včetně osob se zdravotním postižením a rozdílů mezi státními příslušníky třetích zemí a občanů Evropské unie. Pro dosažení pokroku jsou nezbytné rovné příležitosti a potírání diskriminace. Zohlednění rovnosti pohlaví a podpora rovnosti žen a mužů by měly být zajištěny v rámci všech opatření. Zvláštní pozornost je také třeba věnovat podstatnému snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, zejména mzdových nerovností, v souladu s evropským paktem pro rovné postavení žen a mužů. To pomůže členským státům řešit problematiku demografického vývoje. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla pozornost věnovat především situaci mladých lidí, naplňování Evropského paktu mládeže a podpoře přístupu k zaměstnání během celého pracovního života, včetně u starších pracovníků. V souladu s vnitrostátními cíli je třeba také věnovat zvláštní pozornost podstatnému snížení rozdílů v zaměstnanosti znevýhodněných osob včetně osob se zdravotním postižením a rozdílů mezi státními příslušníky třetích zemí a občanů Evropské unie. To pomůže členským státům řešit problematiku demografického vývoje. Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 1 - přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany; - přilákat více lidí do kvalitního zaměstnání a udržet je v něm usnadněním souladu rodinného a pracovního života, zvýšit nabídku pracovních sil podporou zaměstnatelnosti, modernizovat systémy sociální ochrany a zajistit inkluzivní trhy práce; Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 1 a (nová) - v rámci boje s chudobou a sociálním vyloučením podporovat aktivní všeobecnou sociální integraci zajištěním přiměřeného příjmu, kvalitních sociálních služeb a přístupu na trh práce prostřednictvím náborových příležitostí a počáteční či průběžné odborné přípravy. Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 2 - zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků; - zlepšit adaptabilitu a jistotu pracovníků a podniků; Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 3 - zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace. - zvýšit investice do lidského kapitálu prostřednictvím lepšího vzdělávání a kvalifikace a přizpůsobit systémy všeobecného a odborného vzdělávání novým požadavkům na kvalifikaci, Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 3 a (nová) - zvýšit a zkvalitnit investice do výzkumu, vědy a inovací, Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Příloha – odstavec následující po hlavním směru 17 – odrážka 3 b (nová) - odstranit všechny formy diskriminace na základě pohlaví na pracovišti. Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – název 1.  Přilákat více lidí do zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil a modernizovat systémy sociální ochrany 1.  Přilákat více lidí do kvalitního zaměstnání a udržet je v něm, zvýšit nabídku pracovních sil, modernizovat systémy sociální ochrany a vytvořit inkluzivní trhy práce Pozměňovací návrh 18 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – odst. 1 Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu a jak povzbudit hospodářství podporující sociální začlenění a zároveň zajistit záchrannou síť pro ty, kteří nejsou schopni pracovat. S ohledem na očekávaný pokles počtu obyvatel v produktivním věku je mnohem důležitější podporovat celoživotní přístup k práci a modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla zvláštní pozornost věnovat odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a dalšímu zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků a mladých lidí a podpoře aktivního začlenění skupin, které jsou nejvíce vyloučeny z trhu práce. Dále je třeba zesílit úsilí ke zlepšení situace mladých lidí na trhu práce a k podstatnému snížení nezaměstnanosti mládeže, jejíž míra v průměru dvakrát převyšuje celkovou míru nezaměstnanosti. Zvyšování úrovně zaměstnanosti představuje nejúčinnější způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu a jak povzbudit hospodářství podporující sociální začlenění a zároveň zajistit záchrannou síť pro ty, kteří nejsou schopni pracovat. S ohledem na očekávaný pokles počtu obyvatel v produktivním věku je mnohem důležitější podporovat celoživotní přístup k práci a modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění jejich přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby společnosti. V rámci nového mezigeneračního přístupu by se měla zvláštní pozornost věnovat odstraňování přetrvávajících rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a mzdových nerovností mezi ženami a muži a dalšímu zvýšení míry zaměstnanosti starších pracovníků a mladých lidí a podpoře aktivního začlenění skupin, které jsou nejvíce vyloučeny z trhu práce. Dále je třeba více usilovat o zlepšení situace mladých lidí na trhu práce a o podstatné snížení nezaměstnanosti mládeže, zejména nekvalifikované, jejíž míra v průměru dvakrát převyšuje celkovou míru nezaměstnanosti. Pozměňovací návrh 19 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – odst. 2 Musí být vytvořeny vhodné podmínky, které umožní pokrok v oblasti zaměstnanosti, bez ohledu na to, zda se jedná o vstup do prvního zaměstnání, návrat do zaměstnání po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Pro integrovaný přístup typu flexicurity spojující v sobě pružnost a sociální jistoty jsou důležité kvalita pracovních míst včetně platu a dalších požitků, pracovní podmínky, jistota zaměstnání, přístup k celoživotnímu vzdělávání a perspektiva profesního postupu a také podpora a podněty plynoucí ze systémů sociální ochrany. Pro zlepšení celoživotního přístupu k práci a podporu sladění pracovního a rodinného života je nutné zajistit péči o děti. Jako vhodný referenční ukazatel slouží zajištění péče o dítě do roku 2010 nejméně pro 90 % dětí ve věku od 3 let až do doby zahájení školní docházky a nejméně pro 33 % dětí mladších 3 let věku. Ke zvýšení průměrné míry zaměstnanosti rodičů a zejména rodičů-samoživitelů, jsou nutná opatření na podporu rodin. Zejména by členské státy měly zohlednit zvláštní potřeby rodičů-samoživitelů a rodin s mnoha dětmi. K prodloužení pracovního života by se musel efektivní průměrný věk odchodu z trhu práce do roku 2010 zvýšit na úrovni celé EU o pět let (oproti 59,9 v roce 2001). Členské státy by rovněž měly zavést opatření zajišťující ochranu zdraví, zdravotnickou prevenci a podporu zdravého životního stylu s cílem snížit zátěž, kterou představuje nemocnost, zvýšit produktivitu práce a prodloužit pracovní život. Musí být vytvořeny vhodné podmínky, mimo jiné pomocí náležitého rozvoje lidského kapitálu a společensko-pracovního prostředí, které umožní pokrok v oblasti zaměstnanosti, bez ohledu na to, zda se jedná o vstup do prvního zaměstnání, návrat do zaměstnání po určitém přerušení či přání prodloužit si pracovní život. Pro integrovaný přístup typu flexicurity spojující v sobě pružnost a sociální jistoty jsou důležité kvalita pracovních míst včetně platu a dalších požitků, pracovní podmínky, jistota zaměstnání, přístup k celoživotnímu učení a perspektiva profesního postupu a také podpora a podněty plynoucí ze systémů sociální ochrany. Pro zlepšení celoživotního přístupu k práci a podporu sladění pracovního a rodinného života je nutné zajistit péči o děti. Jako vhodný referenční ukazatel slouží zajištění péče o dítě do roku 2010 nejméně pro 90 % dětí ve věku od tří let až do doby zahájení školní docházky a nejméně pro 33 % dětí mladších tří let věku. Ke zvýšení průměrné míry zaměstnanosti rodičů a zejména rodičů-samoživitelů, jsou nutná opatření na podporu rodin. Zejména by členské státy měly zohlednit zvláštní potřeby rodičů-samoživitelů a rodin s mnoha dětmi. K prodloužení pracovního života by se musel efektivní průměrný věk odchodu z trhu práce do roku 2010 zvýšit na úrovni celé EU o pět let (oproti 59,9 v roce 2001). Členské státy by rovněž měly zavést opatření zajišťující ochranu zdraví, zdravotnickou prevenci a podporu zdravého životního stylu s cílem snížit zátěž, kterou představuje nemocnost, zvýšit produktivitu práce a prodloužit pracovní život. Pozměňovací návrh 20 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – odst. 3 K celoživotnímu přístupu k práci by mělo přispět také plnění Evropského paktu mládeže, a zejména usnadnění přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce. K celoživotnímu přístupu k práci by mělo přispět také plnění Evropského paktu mládeže a Evropské dohody o rovnosti mezi ženami a muži a založení Evropského sdružení pro rodinu a zejména usnadnění přechodu ze vzdělávacího systému na trh práce. Je třeba přijímat individuální opatření, která by mladým lidem s omezenými příležitostmi zajistila rovnou šanci na sociální a profesní začlenění. Pozměňovací návrh 21 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – hlavní směr 18 Hlavní směr č. 18: Podporovat celoživotní přístup k práci prostřednictvím: Hlavní směr č. 18: Podporovat celoživotní přístup k práci prostřednictvím: - obnovené snahy o vybudování profesní dráhy u mladých lidí a o snížení nezaměstnanosti mládeže, jak k tomu vyzývá Evropský pakt mládeže, - obnovené snahy o vybudování profesní dráhy u mladých lidí a o snížení nezaměstnanosti mládeže, jak k tomu vyzývá Evropský pakt mládeže, a současně prostřednictvím boje proti diskriminaci na základě pohlaví, - opatření, která zajistí, aby lidé kombinující práci s péčí nebyli v pozdějším životě znevýhodněni v oblasti důchodů a dávek sociálního zabezpečení, - opatření umožňujících návrat do zaměstnání lidem, kteří ztratili práci v pokročilejším věku, a prostřednictvím opatření k vymýcení diskriminace na základě věku, která jsou zaměřena zejména na osoby starší 40 let a zahrnují také formy samostatné výdělečné činnosti a sebeorganizace, - rozhodných opatření pro větší zapojení žen a snížení rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a v platech žen a mužů, - rozhodných opatření pro větší zapojení žen a snížení rozdílů v zaměstnanosti, nezaměstnanosti a odborné přípravě žen a mužů, pro zajištění rovné mzdy a na podporu rovného postavení žen a mužů, včetně opatření na posílení rovných příležitostí a zvýšení míry zaměstnanosti žen, jak k tomu vyzývá Evropský pakt pro rovné postavení žen a mužů, - zvláštní pozornosti věnované různým dopadům systémů sociálních dávek na muže a ženy a prostřednictvím revize všech systémů sociálních dávek, které negativně ovlivňují účast žen na trhu práce, - lepšího sladění pracovního a soukromého života a zajištěním přístupných a cenově dostupných zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, - lepšího sladění pracovního, soukromého a rodinného života a zajištěním přístupných, cenově dostupných a kvalitních zařízení péče o dítě a jiné závislé osoby, včetně systémů rodičovské a jiné dovolené, - zvláštní pozornosti věnované ženám a mužům, kteří po období nepřítomnosti uvažují o návratu k výdělečné činnosti, a prošetřením způsobů, jak postupně odstranit překážky tomuto návratu, aniž by se snížila kvalita zaměstnání, - podpory aktivního stárnutí včetně přiměřených pracovních podmínek, lepšího zdravotního stavu (v souvislosti se zaměstnáním) a odpovídající motivace k práci a odrazování od předčasného odchodu do důchodu, - podpory aktivního stárnutí včetně přiměřených pracovních podmínek, lepšího zdravotního stavu v souvislosti se zaměstnáním a odpovídající motivace k práci a povzbuzování pracovníků k prodlužování pracovního života, pokud chtějí odejít do důchodu později, - moderních systémů sociální ochrany včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče zajištěním jejich sociální přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby lépe podporovaly zapojení do trhu práce, setrvání v zaměstnaní a prodlužování pracovního života. - moderních systémů sociální ochrany včetně důchodových systémů a systémů zdravotní péče zajištěním jejich sociální přiměřenosti, finanční udržitelnosti a schopnosti reagovat na měnící se potřeby tak, aby lépe podporovaly zapojení do trhu práce, setrvání v zaměstnaní a prodlužování pracovního života. Viz též integrovaný hlavní směr "Zabezpečit hospodářskou a finanční udržitelnost jako základ pro zvýšení zaměstnanosti" (č. 2). Viz též integrovaný hlavní směr "Zabezpečit hospodářskou a finanční udržitelnost jako základ pro zvýšení zaměstnanosti" (č. 2). Pozměňovací návrh 22 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – odstavec následující po hlavním směru 18 Aktivní politiky začlenění mohou zvýšit nabídku pracovní síly a posílit sociální soudržnost. Jsou silným prostředkem podpory začlenění nejvíce znevýhodněných osob do společnosti a trhu práce. Každý člověk, který přijde o práci, musí během přiměřené doby dostat možnost nového začátku. V případě mladých lidí by toto období mělo být krátké, například v roce 2010 dosahovat maximálně 4 měsíců, v případě dospělých pak maximálně 12 měsíců. Dále je třeba provádět politiky, které přinesou aktivní opatření na trhu práce pro dlouhodobě nezaměstnané a zohlední limit, podle nějž má být do roku 2010 začleněno do trhu práce 25 % dlouhodobě nezaměstnaných. Pomoc by měla mít podobu odborné přípravy, rekvalifikace, praxe nebo jiného opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti, v kombinaci s průběžnou pomocí při hledání místa. Ke zvýšení účasti na trhu práce a k boji se sociálním vyloučením je nezbytné zlepšit přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. To je také v souladu s přístupem tzv. flexicurity. K dosažení těchto cílů je zapotřebí odstranit překážky na trhu práce prostřednictvím pomoci s účinným hledáním práce, usnadňování přístupu k odborné přípravě a dalším aktivním opatřením na trhu práce, zajištění dostupného přístupu k základním službám a zajištění minimální úrovně zdrojů pro všechny. Tento přístup by měl současně zajistit, aby se všem pracujícím vyplatilo pracovat, a také odbourat pasti nezaměstnanosti, chudoby a neaktivity. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob, včetně pracovníků s nízkou kvalifikací, do trhu práce, a to jak prostřednictvím rozšiřování sociálních služeb a sociálního hospodářství, tak rozvojem nových zdrojů pracovních míst v souladu se společenskými potřebami. Obzvláště důležitý je boj proti diskriminaci, podpora přístupu k zaměstnání pro osoby se zdravotním postižením a integrace přistěhovalců a menšin. Aktivní politiky začlenění mohou zvýšit nabídku pracovní síly a posílit sociální soudržnost. Jsou silným prostředkem podpory začlenění nejvíce znevýhodněných osob do společnosti a trhu práce. Každý člověk, který přijde o práci, musí během přiměřené doby dostat nabídku zaměstnání, možnost absolvovat učební obor, možnost další odborné přípravy nebo jinou příležitost vedoucí k zaměstnání. V případě mladých lidí by toto období mělo být krátké, například v roce 2010 dosahovat maximálně čtyř měsíců, v případě dospělých pak maximálně dvanáct měsíců. Dále je třeba provádět politiky, které přinesou aktivní opatření na trhu práce pro dlouhodobě nezaměstnané a zohlední limit, podle nějž má být do roku 2010 začleněno do trhu práce 25 % dlouhodobě nezaměstnaných. Pomoc by měla mít podobu odborné přípravy, rekvalifikace, praxe nebo jiného opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti, v kombinaci s průběžnou pomocí při hledání místa. Ke zvýšení účasti na trhu práce a k boji se sociálním vyloučením je nezbytné zlepšit přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání, předcházet nezaměstnanosti a zajistit, aby osoby, které se stanou nezaměstnanými, byly nadále úzce napojeny na trh práce a aby se zvyšovaly možnosti jejich zaměstnatelnosti. K dosažení těchto cílů je zapotřebí odstranit překážky na trhu práce prostřednictvím pomoci s účinným hledáním práce, usnadňování přístupu k odborné přípravě a dalším aktivním opatřením na trhu práce, zajištění dostupného přístupu k základním službám a zajištění minimální úrovně zdrojů pro všechny a zároveň uplatňovat zásadu spravedlivého odměňování, která je ekonomickou pobídkou k práci. Tento přístup by měl současně zajistit, aby se všem pracujícím vyplatilo pracovat a aby byla dodržována zásada "za stejnou práci stejná odměna", a také odbourat pasti nezaměstnanosti, chudoby a neaktivity. Zvláštní pozornost by se měla věnovat podpoře začleňování znevýhodněných osob, včetně pracovníků s nízkou kvalifikací, do trhu práce, a to jak prostřednictvím rozšiřování sociálních služeb a sociálního hospodářství, tak rozvojem nových zdrojů pracovních míst v souladu se společenskými potřebami. Obzvláště důležitý je boj proti diskriminaci, podpora přístupu k zaměstnání pro ženy a osoby se zdravotním postižením a integrace přistěhovalců a menšin. Měly by se zohlednit místní osvědčené postupy spojené se zkušenostmi sociálních družstev a všechny druhy sociální zodpovědnosti firem. Pozměňovací návrh 23 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – hlavní směr 19 – odrážka 3 - rozvoje nových zdrojů pracovních míst v oblasti služeb pro jednotlivce i podniky, především na místní úrovni. - rozvoje nových zdrojů pracovních míst v oblasti služeb pro jednotlivce i podniky, neziskový sektor a sociální ekonomiku, především na místní úrovni. Pozměňovací návrh 24 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – hlavní směr 19 a (nový) Hlavní směr č. 19a: Zajistit aktivní sociální integraci všech občanů a řešit chudobu a sociální vyloučení tím, že budou zaručeny přiměřené příjmy a lepší přístup ke kvalitním sociálním službám i na trh práce prostřednictvím rozvoje pracovních příležitostí a počáteční nebo průběžné odborné přípravy. Pozměňovací návrh 25 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – hlavní směr 20 – odrážka 2 a (nová) - podpora modelů partnerství mezi zúčastněnými subjekty k lepšímu využití místního a regionálního potenciálu místních subjektů prostřednictvím otevřených, participativních forem organizace, Pozměňovací návrh 26 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 1 – hlavní směr 20 – odrážka 4 a (nová) - předcházení odlivu mozků z okrajových regionů Evropské unie nebo členských států prostřednictvím ekonomických, sociálních a strukturálních investic do regionů, Pozměňovací návrh 27 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 2 – název 2.  Zlepšit adaptabilitu pracovníků a podniků 2.  Zlepšit adaptabilitu a jistotu pracovníků a podniků (posílení jistoty pracovního místa) Pozměňovací návrhy 28, 37 a 38 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 2 – hlavní směr 21 Hlavní směr č. 21. Podporovat flexibilitu kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce, s náležitým přihlédnutím k úloze sociálních partnerů prostřednictvím: Hlavní směr č. 21. Podporovat flexibilitu kombinovanou s jistotou a zmírnit segmentaci trhu práce, s náležitým přihlédnutím k úloze sociálních partnerů a zohledněním následujících klíčových komponentů: - pružných a spolehlivých smluvních vztahů prostřednictvím moderních pracovněprávních předpisů, kolektivních smluv a organizace práce, - strategií komplexního celoživotního učení zajišťujících trvalou adaptabilitu a zaměstnatelnost pracujících, zejména těch nejzranitelnějších, - účinných aktivních politik trhu práce, mezi které nepatří aktivní politika předčasných odchodů do důchodu, ale spíše větší míra začleňování starších a zkušených pracovníků do pracovního života, přičemž tyto politiky pomáhají lidem vyrovnat se s rychlou změnou, zkrátit období nezaměstnanosti a usnadnit vstup do nového zaměstnání, - moderních systémů sociálního zabezpečení, které odpovídajícím způsobem podporují příjmy, stimulují zaměstnanost a usnadňují mobilitu na trhu práce, To zahrnuje také: - úpravy pracovněprávních předpisů a v nutných případech vyhodnocení různých opatření týkajících se smluvních vztahů a pracovní doby, - úpravu pracovněprávních předpisů a v nutných případech vyhodnocení různých opatření týkajících se smluvních vztahů a pracovní doby a zaručení základních zaměstnaneckých práv bez ohledu na postavení v zaměstnání, aby se podporovaly stabilní pracovní poměry, - řešení problému nenahlášené práce, - uplatňování preventivních opatření, doprovázených postihy, která mají řešit problém nenahlášené práce, s cílem snížit výskyt protiprávních forem práce posilováním a rozvojem kapacit specializovaných orgánů inspekce práce, - lepšího předvídání a pozitivního řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace, - lepší předvídání a pozitivní řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace, - podpory a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovních míst, včetně zdraví a bezpečnosti, a produktivity práce, - podporu a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovních míst, včetně zdraví a bezpečnosti na pracovišti, a produktivity práce a poskytování přiměřeného ubytování osobám se zdravotním postižením, - podpory přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility. - podporu přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility. - zvláštní pozornost věnovanou překážkám, které brání ženám v zakládání nových podniků nebo zahajování samostatné výdělečné činnosti, s cílem tyto překážky odstranit. Členské státy by měly uplatňovat svá vlastní řešení založená na obecných zásadách flexicurity přijatých Radou. Zásadní význam má zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění politik flexicurity prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání. Viz též integrovaný hlavní směr "Podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami a politikou zaměstnanosti" (č. 5). Viz též integrovaný hlavní směr "Podporovat větší soudržnost mezi makroekonomickými a strukturálními politikami a politikou zaměstnanosti" (č. 5). Pozměňovací návrh 29 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 2 – odstavec následující po hlavním směru 21 Aby se maximalizovala tvorba pracovních míst, zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity během daného ekonomického cyklu a měl by odrážet situaci na trhu práce. Měly by být omezeny mzdové rozdíly mezi ženami a muži. Zvláštní pozornost by měla být věnována nízké úrovni mezd v profesích a odvětvích, jimž tradičně vévodí ženy, a důvodům, které zapříčiňují nižší výdělky v profesích a odvětvích, v nichž se ženy začínají více prosazovat. Pro usnadnění tvorby pracovních příležitostí může též být třeba usilovat o snížení nemzdových nákladů práce a o přezkoumání daňového zatížení, a to především pro zaměstnání s nízkou mzdou. Aby se maximalizovala tvorba pracovních míst, zachovala konkurenceschopnost a přispělo k obecnému ekonomickému rámci, měl by být celkový vývoj mezd v souladu s růstem produktivity během daného ekonomického cyklu a měl by odrážet situaci na trhu práce. Měly by být omezeny mzdové rozdíly mezi ženami a muži. Zvláštní pozornost by se vzhledem k cíli snížit platové rozdíly mezi ženami a muži měla věnovat nízké úrovni mezd v profesích a odvětvích, jimž tradičně vévodí ženy, a důvodům, které zapříčiňují nižší výdělky v profesích a odvětvích, v nichž se ženy začínají více prosazovat. Pro usnadnění tvorby pracovních příležitostí může též být třeba usilovat o snížení nemzdových nákladů práce a o přezkoumání daňového zatížení, a to především pro zaměstnání s nízkou mzdou. Pozměňovací návrh 30 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 2 – hlavní směr 22 – odrážka 1 - podporováním sociálních partnerů v oblastech jejich působnosti v tom, aby stanovili takový rámec pro vyjednávání mezd, který bude odrážet problémy v oblasti produktivity a trhu práce na všech příslušných úrovních, a vyhnuli se platovým rozdílům mezi ženami a muži, - podporováním sociálních partnerů, aby v oblastech jejich působnosti stanovili takový rámec pro vyjednávání mezd, aby byly zohledňovány problémy v oblasti produktivity a trhu práce na všech příslušných úrovních, aby byla pro evropské občany zajištěna dostatečná kupní síla a aby se zamezilo platovým rozdílům mezi ženami a muži a rostoucím nerovnostem, Pozměňovací návrh 31 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – odstavec 1 Evropa potřebuje více a účelněji investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce a udržet se na něm z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo v důsledku nesouladu kvalifikace s požadavky na dané místo. Aby EU podpořila přístup k zaměstnání pro muže a ženy všech věkových kategorií a zvýšila úroveň produktivity práce a kvality pracovních míst, musí v souladu s koncepcí flexicurity více a účelněji investovat do lidského kapitálu a celoživotního vzdělávání ve prospěch jednotlivců, podniků, hospodářství i společnosti. Evropa potřebuje více a účelněji investovat do lidského kapitálu. Příliš mnoha lidem se nedaří vstoupit na trh práce a udržet se na něm z důvodu nedostatečné kvalifikace nebo v důsledku nesouladu kvalifikace s požadavky na dané místo. Aby EU podpořila přístup k zaměstnání na základě rovných příležitostí pro muže a ženy všech věkových kategorií a zvýšila úroveň produktivity práce, inovací a kvality pracovních míst a pomohla pracovníkům vyrovnat se s novými podmínkami zapříčiněnými rychlou změnou, musí v souladu s koncepcí flexicurity více a účelněji investovat do lidského kapitálu a celoživotní odborné přípravy prostřednictvím přístupu k různým formám celoživotního učení ve prospěch jednotlivců, podniků, hospodářství i společnosti. Pozměňovací návrh 32 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – hlavní směr 23 Hlavní směr č. 23: Zvýšit a zkvalitnit investice do lidského kapitálu prostřednictvím: Hlavní směr č. 23: Zvýšit příležitosti k celoživotnímu učení a zkvalitnit investice do lidského kapitálu prostřednictvím: - inkluzívních politik vzdělávání a odborné přípravy a opatření pro výrazné usnadnění přístupu k počáteční odborné přípravě, střednímu a vyššímu vzdělání včetně učňovského vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání, - inkluzívních politik vzdělávání a odborné přípravy a opatření pro výrazné usnadnění přístupu k počáteční odborné přípravě, střednímu a vyššímu vzdělání včetně učňovského vzdělávání a odborné přípravy pro podnikání a uznávání nabyté kvalifikace, - významného snížení počtu mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školu, - co největšího snížení počtu mladých lidí, kteří předčasně opouštějí školu, aby se zabránilo odchodu žáků ze škol bez kvalifikace, který je spojen s vysokým rizikem nezaměstnanosti, - efektivních strategií celoživotního vzdělávání nabídnutých všem ve školách, podnicích, orgánech veřejné správy a domácnostech v souladu s evropskými dohodami, včetně přiměřených pobídek a mechanismů sdílení nákladů, a to s cílem podpory účasti na průběžném vzdělávání a odborné přípravě na pracovišti během celého životního cyklu, především v případě pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků. - efektivních strategií celoživotního učení nabídnutých všem ve školách, podnicích, orgánech veřejné správy a domácnostech v souladu s evropskými dohodami, včetně přiměřených pobídek a mechanismů sdílení nákladů, a to s cílem podpory účasti na průběžném vzdělávání a odborné přípravě na pracovišti během celého životního cyklu, především v případě pracovníků s nízkou kvalifikací a starších pracovníků, - zajištění podmínek, které usnadní přístup žen ke vzdělání, průběžné odborné přípravě a celoživotnímu učení, zejména k odborné přípravě a odpovídající kvalifikaci pro kariéru, Viz též integrovaný hlavní směr "Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého sektoru" (č. 7). Viz též integrovaný hlavní směr "Zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, zejména ze strany soukromého sektoru" (č. 7). Pozměňovací návrh 33 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – odstavec následující po hlavním směru 23 Nestačí jen stanovit ambiciózní cíle a zvýšit úroveň investic všech zúčastněných stran. Aby se zajistilo, že nabídka bude v praxi pokrývat poptávku, musí být systémy celoživotního učení cenově dostupné, přístupné a musí odpovídat měnícím se potřebám. Systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být zdokonaleny a jejich kapacita posílena tak, aby splňovaly požadavky trhu práce, odpovídaly potřebám hospodářství a společnosti založené na znalostech a aby se zlepšila jejich efektivita a spravedlivost. Ke zlepšení přístupu k učení a k jeho lepšímu přizpůsobení potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců lze využít informační a komunikační technologie. K zajištění větší přístupnosti pracovních příležitostí v celé EU je nutná větší mobilita pro pracovní i studijní účely. Měly být odstraněny zbývající překážky mobility na evropském trhu práce, zejména překážky týkající se uznávání a transparentnosti a využívání kvalifikací a výsledků odborné přípravy, zejména prostřednictvím zavedení Evropského rámce kvalifikací. Pro podporu reforem vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy bude důležité využít schválených evropských nástrojů a odkazů, jak bylo stanoveno v pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Nestačí jen stanovit ambiciózní cíle a zvýšit úroveň investic všech zúčastněných stran. Aby se zajistilo, že nabídka bude v praxi pokrývat poptávku, musí být systémy celoživotního učení cenově dostupné, přístupné a musí odpovídat měnícím se potřebám. Systémy vzdělávání a odborné přípravy musí být zdokonaleny a jejich kapacita posílena tak, aby splňovaly požadavky trhu práce, odpovídaly potřebám hospodářství a společnosti založené na znalostech, aby se zlepšila jejich efektivita a jejich přístupnost a dostupnost za spravedlivých podmínek. Přístup ke všeobecnému a odbornému vzdělávání pro muže a ženy všech věkových kategorií a sladění potřeb s kvalifikacemi a vzděláním poskytovaným veřejným a soukromým sektorem musí doprovázet systém celoživotního kariérního poradenství. Ke zlepšení přístupu k učení a k jeho lepšímu přizpůsobení potřebám zaměstnavatelů a zaměstnanců lze využít informační a komunikační technologie. K zajištění větší přístupnosti pracovních příležitostí v celé EU je nutná větší mobilita pro pracovní i studijní účely. Měly být odstraněny zbývající překážky mobility na evropském trhu práce, zejména překážky týkající se uznávání a transparentnosti a využívání kvalifikací a výsledků odborné přípravy, zejména prostřednictvím zavedení Evropského rámce kvalifikací. Pro podporu reforem vnitrostátních systémů vzdělávání a odborné přípravy bude důležité využít schválených evropských nástrojů a odkazů, jak bylo stanoveno v pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010. Pozměňovací návrh 34 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – hlavní směr 24 – odrážka 1 a (nová) - umožnění předávání vzdělávacích technik a obsahu výuky na další generace pedagogů, Pozměňovací návrh 35 Návrh rozhodnutí Příloha – oddíl 3 – hlavní směr 24 – odrážka 3 a (nová) - zajištění výuky cizích jazyků jako součásti počátečního a celoživotního učení. Pozměňovací návrh 36 Návrh rozhodnutí Příloha 1 a (nová) PŘÍLOHA 1a Cíle a referenční hodnoty V rámci evropské strategie zaměstnanosti byly schváleny následující cíle a referenční hodnoty: - aby každé nezaměstnané osobě byl nabídnut nový začátek formou odborné přípravy, rekvalifikace, pracovní praxe, pracovního místa nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti, podle potřeby ve spojení se stálou pomocí při hledání zaměstnání, a to v průběhu čtyř měsíců nezaměstnanosti v případě mladých lidí a dvanácti měsíců v případě dospělých, - aby se 25 % dlouhodobě nezaměstnaných zapojilo do roku 2010 do aktivních opatření formou odborné přípravy, rekvalifikace, pracovní praxe nebo jiného opatření týkajícího se zaměstnatelnosti s cílem dosáhnout průměru tří nejvyspělejších členských států, - aby osoby, které hledají zaměstnání v rámci EU, mohly vzít v úvahu všechna volná pracovní místa nabízená úřady práce členských států, aby se podpořila mobilita uchazečů o zaměstnání na evropském trhu práce, - aby se do roku 2010 zvýšil efektivní průměrný věk odchodu z trhu práce na úrovni EU o pět let (ve srovnání s 59,9 lety v roce 2001), - aby byla do roku 2010 poskytována péče o dítě pro alespoň 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a alespoň 33 % dětí ve věku do tří let, - aby průměrný počet mladých osob, které předčasně opustily školu, byl v EU nižší než 10 %, - aby do roku 2010 alespoň 85 % mladých lidí ve věku 22 let mělo ukončené vyšší střední vzdělání, - aby v EU průměrná míra účasti na celoživotním učení dosáhla alespoň 12,5 % u obyvatelstva v produktivním věku (věková skupina 25 až 64 let).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2009 (2008/2022(BUD))

P6_TA(2008)0208 A6-0181/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 272 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na článek 31 tohoto nařízení,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2009 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(3),

-   s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2009,

-   s ohledem na předběžný odhad příjmů a výdajů, který vypracovalo předsednictvo dne 21. dubna 2008 podle čl. 22 odst. 6 a článku 73 jednacího řádu Evropského parlamentu,

-   s ohledem na článek 73 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0181/2008),

A.   vzhledem k tomu, že byl dohodnut pilotní postup, v jehož rámci se bude po celý rozpočtový proces pro rok 2009 uplatňovat užší spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem a již v rané fázi vzájemná spolupráce ve všech záležitostech, které mají výrazné rozpočtové důsledky,

B.   vzhledem k tomu, že výsadní práva pléna, které rozpočet schvaluje, budou plně zachována v souladu s ustanoveními Smlouvy a jednacím řádem,

C.   vzhledem k tomu, že se dne 16. dubna 2008 konala předběžná dohodovací schůzka delegací předsednictva a Rozpočtového výboru, na níž obě delegace projednaly řadu klíčových otázek,

1.   připomíná, že rozpočet na rok 2009 by měl reagovat na řadu stěžejních výzev, jejichž výčet obsahuje výše uvedené usnesení ze dne 10. dubna 2008 o pokynech pro rozpočtový proces, přičemž bude třeba vyvíjet maximální úsilí o zajištění co nejúčinnějšího využívání zdrojů a zkoumat veškeré výdaje s cílem odhalit veškeré možné úspory; zdůrazňuje, že je vysoká míra shody na těchto prioritních oblastech:

2.   bere na vědomí rozšířený dialog, který předcházel fázi sestavování odhadu příjmů a výdajů na rok 2009, a zejména vítá pilotní postup užší interní spolupráce, jehož součástí je předběžná dohodovací schůzka předsednictva a Rozpočtového výboru, na níž byly projednány rozpočtové otázky související s výše uvedenými prioritami předtím, než předsednictvo přijalo předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů;

3.   konstatuje, že celková výše rozpočtu na rok 2009, kterou navrhlo předsednictvo, zůstane pod úrovní tradičního podílu, který si Parlament dobrovolně stanovil a který činí 20 % okruhu 5 (správní výdaje) víceletého finančního rámce;

4.   zdůrazňuje skutečnost, že při předběžné dohodovací schůzce byla převážně věnována pozornost lidským zdrojům a celkovým zdrojům pro záležitosti související s Lisabonskou smlouvou; vítá skutečnost, že předsednictvo vyslyšelo vyslovené obavy a začlenilo do odhadu příjmů a výdajů navrhovaných 65 nových pracovních míst (odpovídajících pro rok 2009 částce 2 020 023 EUR), zároveň však umístilo 15 % těchto prostředků do rezervy, a to konce června 2008, kdy mají být poskytnuty požadované doplňující informace, mj. analytický, podrobný a pro uživatele přehledný plán pracovních míst s posouzením přidělení a využití lidských zdrojů v sekretariátu Parlamentu, včetně podrobné zprávy o přesunech pracovníků, které se uskutečnily v roce 2008 a které se plánují pro rok 2009, a to s uvedením pozitivních i negativních priorit; domnívá se, že tento přehled by měl obsahovat změny v rámci jednotlivých GŘ a mezi nimi a výhledové úpravy s cílem posílit základní legislativní činnosti a služby pro poslance; je toho názoru, že by měly být předloženy informace o pracovnících, kteří nemají statut úředníků, aby bylo možné v plném rozsahu zjistit potřeby v personální oblasti;

5.   zdůrazňuje, že spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem při společné snaze obdržet toto doplňující vysvětlení je novým a pozitivním posunem vpřed; zdůrazňuje, že je důležité předem a včas konzultovat s Rozpočtovým výborem záležitosti, které mají značné finanční důsledky;

6.   souhlasí se zásadou, že veškeré předvídatelné rozpočtové potřeby by měly být zahrnuty do předběžného odhadu příjmů a výdajů, které sestavuje předsednictvo, a to včetně "rezervy na Lisabonskou smlouvu" ve výši 2 milionů EUR, kterou je ještě třeba podrobněji posoudit, a s návrhem předsednictva, který by měl vzít v úvahu výsledky probíhající práce pracovní skupiny pro lidské a finanční zdroje, která dostala za úkol analyzovat dopad Lisabonské smlouvy; opakuje svůj názor, že je obzvláště důležité určit, jaké úkoly a odpovědnosti lze skutečně pokládat za nově vyplývající z nové smlouvy a jaké činnosti lze ukončit nebo změnit jejich postavení na žebříčku priorit;

7.   zdůrazňuje, že nová Lisabonská smlouva je rovněž výzvou pro politické skupiny; připouští, že spolu s posílením hlavních činností správy Parlamentu bude rovněž zapotřebí personálně posílit politické skupiny, a to při dodržování zásad rozpočtové obezřetnosti;

8.   poznamenává také, že předsednictvo upozornilo, že může vzniknout dodatečná potřeba zdrojů pro návštěvnické centrum, s níž současný návrh rozpočtu nepočítá; poukazuje na to, že tato potřeba byla zjištěna pozdě, a vyrozumívá, že se jedná o částku na více let; připomíná, že si přeje, aby v souladu s dohodou v rámci pilotního postupu byly včas konzultovány s Rozpočtovým výborem záležitosti, které mají výrazné finanční důsledky;

9.   bere na vědomí návrh pokračovat v tříletém plánu budování odborného zázemí v oblasti IT, která má snížit závislost na externích odborných konzultantech v některých klíčových oblastech, a návrh zvýšit počet pracovních míst v této oblasti; souhlasí s tím, že se bude tímto přístupem zabývat, je nicméně toho názoru, že k tomu, aby se podařilo udržet tato zvýšení až do konečného rozpočtu, by bylo třeba prokázat, k jakým úsporám by v této souvislosti došlo oproti současným nákladům na konzultanty; vyzývá správu, aby do září 2008 předložila kompletní posouzení současné situace i s koherentní strategií v oblasti IT;

10.   konstatuje, že dlouhodobý strategický plán politiky v oblasti nemovitostí, včetně nákladů na údržbu a na dodržování ekologických požadavků, bude předložen do konce května 2008; zdůrazňuje, že je důležité, aby na toto téma proběhla důkladná diskuse, na jejímž základě se co nejdříve dospěje k příslušným rozhodnutím o dalším postupu a o určení těchto finančních prostředků; přeje si být informován o společné práci předsednictva a Komise na dohodě týkající se nákupu budov a příslušných nákladů; do doby, než obdrží tyto informace, bere na vědomí skutečnost, že v rezervě na budovy obsažené v návrhu odhadu příjmů a výdajů je částka 30 milionů EUR, což představuje oproti roku 2008 zvýšení o 10 milionů EUR; rozhodl o tom, že částka 3 400 000 EUR, kterou do předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů zaneslo předsednictvo, bude umístěna do rezervy, dokud nebudou k dispozici vyjasnění z technického, správního a finančního hlediska týkající se navrhovaných prací spojených s odstraňováním azbestu v budově SDM ve Štrasburku;

11.   potvrzuje svůj záměr i nadále financovat priority stanovené pro rozpočet na rok 2008, zejména cíl zlepšovat služby poslancům v souvislosti s tlumočením a s analytickou službou v knihovně;

12.   zdůrazňuje důležitost účinné spolupráce evropských orgánů, zejména Parlamentu, Rady a Komise, v oblasti informační a komunikační politiky;

13.   je spokojen s tím, že byl proveden rozumný odhad, pokud jde o výdaje spojené s novým statutem poslanců; trvá na tom, aby mu byly co nejdříve sděleny jakékoli aktualizované částky, a zdůrazňuje možnost doladit výši příslušných prostředků v pozdější fázi; vítá příslib generálního tajemníka, že okamžitě sdělí předsednictvu a Rozpočtovému výboru jakékoli nové informace od členských států o jejich úmyslu zapojit se nebo nezapojit se do systému důchodového pojištění, jakmile budou tyto informace poskytnuty;

14.   jako povzbudivé také hodnotí informace, že byly navázány kontakty s členskými státy, Radou a se současnými a nadcházejícími předsednictvími v Radě ve věci dohody o statutu asistentů; připomíná v tomto ohledu své pokyny a znovu zdůrazňuje, jakou důležitost přikládá vyřešení této otázky;

15.   očekává návrh týkající se systému práce s poznatky, který by měl být předložen předsednictvu v několika příštích týdnech; znovu opakuje svůj záměr pečlivě tuto věc sledovat a své doporučení předsednictvu, aby přijalo potřebná rozhodnutí do půli července 2008;

16.   i přes dosavadní pozitivní výsledky užší spolupráce – a zejména výsledky předběžné dohodovací schůzky – zdůrazňuje, že by před prvním čtením rozpočtu, které se uskuteční na podzim roku 2008, měly být podrobněji prozkoumány jednotlivé rozpočtové položky; bude proto v této době rozpočet zkoumat a přijme konečná rozpočtová rozhodnutí;

17.   přijímá návrh rozpočtu na rozpočtový rok 2009, který vypracovalo předsednictvo dne 21. dubna 2008; připomíná, že návrh rozpočtu bude přijat podle hlasovacího postupu stanoveného Smlouvou v prvním čtení v říjnu 2008;

18.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9). (2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2008/29/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2008, s. 7). (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0115.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o obchodu se surovinami a komoditami (2008/2051(INI))

P6_TA(2008)0209 A6-0134/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 3. září 2002 o obchodu a rozvoji za účelem vymýcení chudoby(1), ze dne 30. ledna 2003 o hladovění ve světě a odstranění překážek obchodu s nejchudšími zeměmi(2), ze dne 10. dubna 2003 o krizi na mezinárodním trhu s kávou(3), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(4), ze dne 15. února 2007 o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie(5), ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(6), ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu(7) a ze dne 29. listopadu 2007 o obchodu a změně klimatu(8),

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí ze dne 8. září 2000, v níž jsou uvedeny rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby, která společně stanovilo mezinárodní společenství a která byla následně přezkoumána a aktualizována v rámci světového summitu OSN konaného ve dnech 14.–16. září 2005,

-   s ohledem na zprávy tří pracovních skupin Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nazvané "Změna klimatu 2007: fyzikální východiska", "Změna klimatu 2007: dopady, adaptace a ohrožení" a "Změna klimatu 2007: zmírňování změny klimatu", které byly zveřejněny v roce 2007,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Řetězce zemědělských surovin, závislost a chudoba – návrh akčního plánu EU" (KOM(2004)0089),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567) a "Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce" (KOM(2007)0183),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o konkurenceschopnosti odvětví hutnictví – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (KOM(2008)0108),

-   s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty dne 15. září 1995 na Čtvrté světové konferenci Organizace spojených národů o ženách,

-   s ohledem na zprávu Organizace pro výživu a zemědělství nazvanou "Dlouhý stín hospodářských zvířat", která byla zveřejněna v roce 2006,

-   s ohledem na činnost Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a dohodu a prohlášení z Akkry ze dne 25. dubna 2008 přijaté na UNCTAD XII v ghanské Akkře,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 21. prosince 2005 s názvem "Tematická strategie pro udržitelné využívání přírodních zdrojů" (KOM(2005)0670),

-   s ohledem na deklaraci vrcholné schůzky G8 "Růst a zodpovědnost ve světovém hospodářství", která byla podepsána v Heiligendammu dne 7. června 2007, zejména na její kapitolu s názvem Zodpovědnost v otázce surovin: transparentnost a udržitelný růst, podle níž "jsou volné, transparentní a otevřené trhy nezbytnou podmínkou pro celosvětový růst, stabilitu a udržitelný rozvoj",

-   s ohledem na čtvrtou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí ze dne 11. června 2007, která prosazuje vytvoření surovinové politiky vybudované na řádně fungujícím volném a spravedlivém celosvětovém trhu se surovinami prostřednictvím obchodní politiky, zejména mnohostranných a dvoustranných dohod, s cílem zajistit, aby EU a třetí země podporovaly otevřené a nedeformované trhy,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0134/2008),

A.   vzhledem k tomu, že za suroviny a komodity by měly být považovány zemědělské potravinářské produkty, zemědělské primární komodity, kovy, minerály a energetické produkty, které slouží jako vstupy pro průmyslové procesy, ať již se jedná o zpracované, nezpracované či recyklační produkty, jako například šrot,

B.   vzhledem k tomu, že cenový index komodit s výjimkou paliv vzrostl od roku 2002 o 159 %; ceny kovů a minerálů se zvýšily o 285 % a ceny zemědělských surovin o 133 %,

C.   vzhledem k tomu, že hospodářství EU je do značné míry závislé na dovozu surovin z třetích zemí a přístup k surovinám je klíčovým předpokladem konkurenceschopnosti EU,

D.   vzhledem k tomu, že v důsledku zvýšení cen surovin, k němuž došlo v poslední době, Evropská unie nevykazuje hospodářský růst, a tento cenový nárůst ohrožuje konkurenceschopnost EU,

E.   vzhledem k tomu, že se v budoucnosti očekává další zvýšení celosvětové poptávky po surovinách; vzhledem k tomu, že příčinou tohoto zvýšení bude hospodářský růst v rozvíjejících se ekonomikách,

F.   vzhledem k tomu, že v minulosti vykazovaly krátkodobé výkyvy cen surovin a komodit značnou nestálost a situace se postupně dále zhoršovala v důsledku střídajících se fází nadprodukce a nedostatku,

G.   vzhledem k tomu, že nárůst cen na mezinárodních trzích, k němuž došlo v poslední době, by neměl zastřít skutečnost, že ceny surovin a komodit mají v porovnání s cenami finálních výrobků z dlouhodobého hlediska klesající tendenci,

H.   vzhledem k tomu, že tento nárůst cen – zejména pokud je vyvolán průmyslovými potřebami rozvíjejících se ekonomik – s sebou nese problém konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu EU a z dlouhodobého hlediska vyvolal otázky ohledně zabezpečení dodávek surovin,

I.   vzhledem k tomu, že pro 95 ze 141 rozvojových zemí představuje vývoz komodit nejméně 50 % celkových příjmů z vývozu,

J.   vzhledem k tomu, že Evropská unie má v konkurenci dalších účastníků mezinárodního obchodu se surovinami a komoditami silné postavení, a to zejména jako čistý dovozce surovin,

K.   vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a hospodářský rozvoj Evropské unie do značné míry závisí na dovozu surovin, což je dáno povahou evropské průmyslové základny,

L.   vzhledem k tomu, že lze pozorovat řadu příkladů v oblasti politik a opatření prováděných třetími zeměmi a tendenci rozvíjejících se ekonomik vytvářet překážky pro volný a spravedlivý přístup k surovinám, v důsledku čehož se zhoršuje přístup k surovinám a komoditám pro průmysl EU,

M.   vzhledem k tomu, že významnou úlohu při zajišťování udržitelných dodávek surovin hraje posílení výzkumu a inovací,

N.   vzhledem k tomu, že systémy STABEX, SYSMIN a FLEX odrážejí minulé a současné snahy Evropské unie podporovat rozvojové země, které se potýkají s nestabilitou cen a příjmů,

O.   vzhledem k tomu, že nárůst cen, který v poslední době zaznamenaly mezinárodní trhy se surovinami a komoditami, je způsoben výrazným zvýšením poptávky ze strany rozvíjejících se ekonomik, jako je Čína, Indie a Brazílie, změnou klimatických podmínek, restriktivními opatřeními ze strany některých vyvážejících zemí, prudkým rozvojem trhu s agropalivy a živočišné výroby a spekulacemi na trhu s akciemi,

P.   vzhledem k tomu, že výraznou většinu chudých obyvatel světa tvoří ženy, jejichž přežití a existence často závisí na získávání, produkci a přeměně surovin a komodit,

Q.   vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství konstatovalo, že je zapotřebí vyvinout mezinárodní úsilí k vymýcení chudoby pomocí konkrétních cílů stanovených v rámci rozvojových cílů tisíciletí, kterých by mělo být dosaženo do roku 2015; vzhledem k tomu, že je nutné věnovat dostatek pozornosti skutečnosti, že pro rozvojové země mají komodity zcela zásadní význam,

R.   vzhledem k tomu, že pokud by byla prosazována řádná správa věcí veřejných, mohlo by udržitelné využívání přírodních zdrojů snížit chudobu a posílit hospodářský růst; vzhledem k tomu, že v zemích bohatých na přírodní zdroje může nedostatečná správa věcí veřejných rovněž vést k chudobě, korupci a vzniku konfliktů,

S.   vzhledem k tomu, že ochrana biologické rozmanitosti a dostupnost obdělávané půdy jsou základními prvky budoucnosti jakékoli ekonomiky na zemi; vzhledem k tomu, že každá forma těžby surovin by měla na tyto imperativy myslet,

T.   vzhledem k tomu, že dochází ke změně klimatu zčásti způsobené lidskou činností; vzhledem k tomu, že těžba, výroba a přeměna surovin a komodit má za následek produkci významného množství emisí skleníkových plynů; vzhledem k tomu, že průmysl EU čelí narůstajícím omezením, která mají přispět k řešení tohoto problému, avšak snižují jeho konkurenceschopnost,

U.   vzhledem k tomu, že Evropská unie v současnosti nemá soudržnou strategii pro řešení problémů konkurenceschopnosti svého hospodářství, které jsou důsledkem zesílené hospodářské soutěže v oblasti přístupu k surovinám,

1.   naléhá na Komisi a obchodní partnery EU, aby se ve všech jednáních o obchodních dohodách vážně zabývali imperativy v oblasti změny klimatu, a to výrazným snížením těžby a využívání přírodních zdrojů, a aby podporovali šíření technologií, které jsou energeticky úsporné, obnovitelné a efektivně využívají zdroje;

Zajištění dodávek surovin pro EU a zabezpečení přístupu k surovinám na světových trzích

2.   uznává, že vzhledem k nedostatku vlastních zásob některých surovin má pro hospodářství EU přístup k surovinám a komoditám zásadní význam;

3.   konstatuje se znepokojením, že v budoucnu lze očekávat zvýšení poptávky po surovinách na světových trzích; obává se, že možnost, že budou v blízké budoucnosti objevena další naleziště surovin, je omezená; bere na vědomí nízkou míru zapojení evropských společností do vyhledávání surovin ve třetích zemích;

4.   je znepokojen tendencí omezovat volný přístup k surovinám ve třetích zemích prostřednictvím opatření, jež narušují obchod, uznává však právo jednotlivých zemí omezit přístup ke svým surovinám z ekologických důvodů nebo v rámci řešení kritického nedostatku dodávek, pokud nastane; toto právo musí být uplatňováno v návaznosti na další opatření na vnitrostátní úrovni;

5.   je znepokojen investičními aktivitami zaměřenými na získání lepšího přístupu k surovinám, při nichž nejsou dodržována pravidla spravedlivé a volné hospodářské soutěže ani zásady řádné správy věcí veřejných a udržitelnosti;

6.   žádá Komisi, aby podporovala investice do výzkumu a vývoje technologií pro recyklaci surovin a jejich účinné a hospodárné využití; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve své výzkumné činnosti kladly na tento cíl větší důraz;

7.   naléhavě žádá Komisi, aby se otázkou volného a spravedlivého přístupu na trhy se surovinami zabývala v rámci Světové obchodní organizace (WTO); žádá Komisi, aby se aktivně zasazovala o cíl odstranit na mnohostranném základě opatření narušující obchod v odvětví surovin a plně při tom zohledňovala omezení související s podporou rozvoje nejméně rozvinutých zemí;

8.   žádá Komisi, aby za přístup k technologiím, které jsou energeticky úsporné, obnovitelné a efektivně využívají zdroje, vyjednala ve všech dvoustranných jednáních o dohodách o volném obchodu nediskriminační přístup na trh se surovinami; stanovuje cíl odstranit veškerá opatření narušující obchod, která vedou ke zvýšení využívání a spotřeby surovin, jakožto důležitý cíl každé případné dohody, přičemž musí být plně zohledňovány rozvojové cíle;

9.   žádá Komisi, aby zařadila otázku surovin do strategie přístupu na trh; vítá konzultace o dodávkách surovin; vyzývá Komisi, aby pro oblast dodávek surovin vypracovala soudržnou strategii; připomíná, že Parlament má být do těchto činností zapojen;

Zajištění toho, aby suroviny přinášely prospěch rozvojovým zemím, a to především zemím, které patří mezi nejméně rozvinuté

10.   vyjadřuje politování nad bezvýchodnou situací mnoha rozvojových zemí, a to především zemí považovaných za nejméně rozvinuté, které jsou závislé na výrobě a vývozu surovin a komodit, jejichž nestálé ceny dlouhodobě klesají, což zásadním způsobem snižuje možnost zmírňovat chudobu a uskutečňovat rozvojové cíle tisíciletí, uznává však, že nárůst cen komodit přispěl k významnému zlepšení zahraničního obchodu některých rozvojových zemí, které jsou závislé na primárních komoditách; poukazuje na příležitosti pro země, jež jsou producenty, které spočívají v tom, že tyto země budou samy vyhledávat naleziště surovin a samy s nimi nakládat, a to pod podmínkou, že budou dodržena základní pravidla transparentnosti a spravedlivé hospodářské soutěže;

11.   vyzývá Komisi, aby usilovala o účinné odstranění příčin narušení obchodu tím, že bude tyto otázky důrazně řešit v rámci dvoustranných konzultací a jednání, a podpořila vytvoření nových pravidel WTO na mnohostranné úrovni;

12.   podporuje současné úsilí rozvojových zemí, a to především zemí, jež patří k nejméně rozvinutým, diverzifikovat svá hospodářství a rozvíjet ekonomické aktivity ve vyšších stupních výrobního procesu s cílem zapojit zpracovatelskou a prodejní činnost, zvyšovat kvalitu, produktivitu a výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala strategie jednotlivých států pro diverzifikaci a rozvoj v oblasti komodit a aby tak v případě nutnosti činila za využití Evropského rozvojového fondu;

13.   domnívá se, že pro udržitelný hospodářský rozvoj těchto zemí je věcí prvořadého významu vytvoření regionálních hospodářských rámců a posílení regionální spolupráce mezi rozvojovými zeměmi; v této souvislosti zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem hospodářského rozvoje těchto zemí je obchod jih-jih;

14.   domnívá se, že v dlouhodobém výhledu by měla být posílena hospodářská a obchodní spolupráce mezi regiony, která by mohla vyústit v uzavření dohod o volném obchodu; konstatuje rovněž, že dohody o volném obchodu se potýkají s obtížemi vyplývajícími z odlišných regionálních souvislostí; domnívá se, že vzhledem k významu, který má obchod se surovinami v regionu Euromed, by měl být kladen prvořadý důraz na uzavření dohody o volném obchodu mezi těmito zeměmi;

15.   vybízí rozvojové země, a to především země, které jsou považovány za nejméně rozvinuté, aby shromáždily nutné investiční prostředky a upevnily diverzifikaci svého hospodářství posílením infrastruktury, budováním institucionálních kapacit, podporou řádné správy věcí veřejných při řízení hospodářského rozvoje a usnadněním přístupu a distribuce produktů malých výrobců na místní trhy, což by rovněž prohloubilo regionální integraci a zvýšilo úspory z rozsahu; důrazně také vyzývá Komisi, aby využívala prostředky v rámci "pomoci na rozvoj obchodu" jakožto významného nástroje pro rozvoj a aby posílila stávající mechanismy pro přenos technologií, zejména při řešení otázky změny klimatu; žádá Komisi, aby podporovala transparentnost příjmů ze surovin prostřednictvím programů, jako je iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI);

16.   vybízí Komisi a společnosti v EU, aby podporovaly přenos technologií šetrných k životnímu prostředí a investovaly do něj;

17.   domnívá se, že výsledek rozvojové agendy z Dohá by měl zajistit spravedlivý, vyvážený a rovný přístup na trh a závazky otevřít trh u všech trhů se surovinami;

18.   uznává, že jednání v rámci rozvojové agendy z Dohá by výrazně omezila zvyšování cel; konstatuje, že Evropská unie již postupně zrušila cla na zemědělské produkty z nejméně rozvinutých zemí (prostřednictvím iniciativy "vše kromě zbraní") a řady zemí AKT (prostřednictvím dohod o hospodářském partnerství) a že podporuje rozvojové země při stanovování a uplatňování pravidel týkajících se speciálních produktů a účinných ochranných mechanismů pro udržitelnost jejich trhů a produkce;

19.   žádá členské státy Evropské unie a její partnery na celém světě, včetně zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, aby ratifikovaly základní pracovní normy Mezinárodní organizace práce a příslušná pravidla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zejména pokud jde o vyhledávání a zušlechťování surovin; domnívá se, že zapojení občanské společnosti a národních parlamentů je základním předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje v socioekonomické oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí;

20.   uznává, že spekulace hrají významnou úlohu při stanovování cen surovin a komodit a že jejich důsledkem je zvýšená fluktuace cen;

21.   vyzývá Komisi, aby uplatňovala soudržnou a vyváženou strategii v oblasti přístupu k surovinám, která bude zohledňovat zájmy průmyslu EU a rozvojových zemí;

22.   vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj systém finančních náhrad (FLEX) a zajistila, že tento systém bude flexibilním a účinným nástrojem podpory rozvojových zemí, a především zemí, jež patří mezi nejméně rozvinuté; domnívá se, že je na vnitrostátní úrovni zapotřebí přijmout příslušná opatření navazující na činnost konference UNCTAD;

23.   vyzývá Komisi, aby shromáždila údaje a vytvořila statistiku mezinárodního obchodu se surovinami a komoditami uskutečňovaného v reálných podmínkách; domnívá se, že je za účelem lepšího zacílení hospodářských politik zapotřebí získat jasnou představu o celosvětových obchodních tocích komodit a surovin, která nebude zkreslena čistě spekulativními transakcemi;

24.   uznává, že liberalizace obchodu se zemědělskými potravinářskými produkty a zemědělskými primárními komoditami přinesla drobným zemědělcům v rozvojových zemích, a především v zemích, které patří k nejméně rozvinutým, řadu nových problémů; jelikož podstatnou část drobných zemědělců tvoří ženy, může na ně mít tato skutečnost neúměrně silný negativní dopad, pokud se nedokáží vyrovnat s vnější konkurencí;

25.   zdůrazňuje, že právo na výživu je základním právem a že je třeba zlepšit přístup všech obyvatel v jakoukoli dobu k dostatečnému množství potravin nezbytnému pro aktivní a zdravý život;

26.   nicméně důrazně doporučuje, aby byla na evropské a mezinárodní úrovni přijata všechna nezbytná opatření s cílem zajistit umírněné ceny, jež by byly okamžitým řešením potravinové krize; z dlouhodobého hlediska je třeba vypracovat odpovídající právní předpisy s cílem lépe reagovat na spekulativní aktivity; dále doporučuje přezkoumat pravomoci a příslušnosti vnitrostátních a mezinárodních dozorčích orgánů v oblasti potravinářských komocit s cílem zajistit, že pro nadcházející období bude zaručena existence stabilních a bezpečných trhů a že spekulace nebudou ohrožovat právo na výživu;

27.   vítá vytvoření pracovní skupiny odborníků v rámci OSN, která se zabývá současnou potravinovou krizí a jejím vlivem na chudobu; vyzývá světové politické představitele, aby se účastnili konference na vysoké úrovni o zajištění dodávek potravin ve světě, která se bude konat ve dnech 3 až 5. června 2008 v Římě;

28.   podporuje rozvojové země v jejich úsilí zajistit místnímu obyvatelstvu přístup k potravinám; je přesvědčen, že je nutné dále posilovat funkčnost prostoru pro uskutečňování politiky, aby bylo možné zavést vnitrostátní pravidla a opatření pro rozvoj tohoto odvětví a podporovat ženy, které jsou hlavními živitelkami rodin a místních společenství;

29.   uznává, že zvýšené ceny zemědělských produktů a komodit mohou mít negativní důsledky pro zajištění dodávek potravin a skutečný přístup k potravinám v rozvojových zemích a že nejchudší obyvatelstvo rozvojových zemí je tudíž ohroženo hladem, podvýživou a nepokoji souvisejícími s potravinami; naléhavě žádá o zvýšenou úroveň humanitární pomoci s cílem zmírnit potravinovou krizi, která ohrožuje životy 100 milionů osob;

30.   vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily, že mnohostranné, regionální a dvoustranné obchodní dohody podepsané Evropskou unií budou v souladu s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná legislativní opatření, která zajistí, aby se součástí obchodní politiky EU stala její hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu, a to zejména z hlediska klimatu, rovnosti mužů a žen a udržitelného rozvoje;

31.   vítá oznámení Komise, že v roce 2008 předloží sdělení, které se bude zabývat zlepšováním podmínek udržitelného přístupu k nerostům a druhotným surovinám na úrovni EU a na celosvětové úrovni;

32.   bere na vědomí rostoucí kritiku, která zaznívá v souvislosti s hospodářskými a ekologickými přínosy výroby agropaliv; vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a inovace v oblasti udržitelných dodávek surovin prostřednictvím účinného dobývání a rozvoje přírodních zdrojů, využívání materiálů a jejich recyklace po skončení životnosti;

33.   domnívá se, že těžba, sběr a produkce surovin a komodit by měly probíhat v souladu se zásadou udržitelnosti, která zohledňuje přirozené procesy v ekosystémech namísto toho, aby je měnila;

34.   důrazně vybízí Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o dosažení mezinárodní dohody o nerostných zdrojích, které jsou předmětem ozbrojených konfliktů, jejímž hlavním cílem by bylo zakázat veškerý obchod se zdroji, které stojí u zrodu takových konfliktů nebo jsou v jejich důsledku získány; trvá dále na tom, aby bylo prozatím vypracováno nařízení zakazující obchod a prodej takových zdrojů v Evropské unii, a naléhá na všechny země, které jsou zapojeny do obchodu s diamanty, aby se zavázaly k důslednému dodržování Kimberleyského systému certifikace pro mezinárodní obchod se surovými diamanty; vyzývá k podpoře transparentnosti prostřednictvím iniciativy pro transparentnost těžebního průmyslu a dalších iniciativ;

35.   opětovně vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci podpory drobných a opomíjených výrobců v rozvojových zemích prosazovaly zásady spravedlivého obchodování a další nezávisle monitorované iniciativy v oblasti obchodu, které přispívají ke zvýšení společenských a ekologických norem; vyzývá rovněž orgány veřejné správy v zemích Evropské unie, aby zohledňovaly zásady spravedlivého obchodování a kritéria udržitelnosti při zadávání veřejných zakázek a v rámci svých nákupních politik;

36.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že pro chov hospodářských zvířat je využíváno stále více přírodních zdrojů; v této souvislosti připomíná výše zmíněnou zprávu Organizace pro výživu a zemědělství s názvem "Dlouhý stín hospodářských zvířat" z listopadu 2006, jež odhaduje, že se masný průmysl a chov hospodářských zvířat podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů (které mimo jiné přispívají k rychlejšímu odlesňování v rozvojových zemích) z 18 %; vyzývá Komisi, aby v tomto odvětví učinila nezbytná opatření a stanovila pobídkové mechanismy s cílem zamezit odlesňování v rámci mezinárodních jednání o klimatu;

37.   domnívá se, že iniciativa pro transparentnost těžebního průmyslu, která má posílit správu věcí veřejných zvýšením transparentnosti a odpovědnosti v těžebním odvětví, by měla být prováděna v celosvětovém měřítku, aby byly zajištěny lepší příležitosti pro rozvojové země, které by výměnou za své přírodní zdroje měly obdržet odpovídající hodnotu;

38.   zdůrazňuje, že v souvislosti s vysokými cenami ropy získává na důležitosti potřeba bezodkladného odlišného přístupu v rámci energetické politiky, který bude zaměřen na zlepšování energetické účinnosti a širší využívání alternativních zdrojů, včetně obnovitelné energie;

39.   uvědomuje si, že změna klimatu zasáhne nejtíživěji ta společenství, která se již nyní potýkají se závažnými společenskými a hospodářskými problémy; je si vědom také toho, že obzvláště ohroženou skupinou jsou ženy; podporuje úsilí o adaptaci na místní úrovni na základě příslušné mezinárodní finanční a technické pomoci;

40.   je znepokojen tím, že Čína neumožňuje zahraničním společnostem, aby získaly většinový podíl v odvětvích, jako je ocelářství, a zavedla různé mechanismy, které omezují vývoz kovových surovin nebo poskytují vládní podporu na jejich nákup z vnějších zdrojů; uznává, že takové postupy vytvářejí závažné obtíže pro zájmy průmyslu EU při respektování cílů v oblasti změny klimatu a exportování technologií, které jsou energeticky úsporné, obnovitelné a efektivně využívají zdroje, a že je nezbytné řešit tento problém za použití všech dostupných nástrojů, včetně politického a finančního usnadnění transferu technologií;

41.   poukazuje na to, že nová obchodní politika některých rozvíjejících se ekonomik, zejména Číny, které vyhledávají suroviny po celém světě, především v Africe, má výrazný negativní dopad na globální bezpečnost přístupu ke komoditám; zdůrazňuje nutnost nahradit stávající přístup založený na prostém vztahu mezi jednotlivými státy, přičemž jsou přehlíženy otázky lidských práv, sociální odpovědnosti podniků a ekologických a sociálních norem vícestranným přístupem založeným na kritériích dostatečnosti a udržitelnosti využívání zdrojů;

42.   vítá iniciativu Komise nadále používat všechny dostupné nástroje k potírání obchodních postupů, jež jsou v rozporu s mezinárodními obchodními dohodami, kterou oznámila ve svém výše uvedeném sdělení o konkurenceschopnosti odvětví hutnictví ;

o
o   o

43.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a příslušným mezinárodním organizacím, jako je UNCTAD, WTO, Světová banka, Společný fond pro suroviny (CFC) a Organizace pro výživu a zemědělství.

(1) Úř. věst. C 272 E, 13.11.2003, s. 277. (2) Úř. věst. C 39 E, 13.2.2004, s. 79. (3) Úř. věst. C 64 E, 12.3.2004, s. 607. (4) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (5) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 548. (6) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 128. (7) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 291. (8) Přijaté texty, P6_TA(2007)0576.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o strategii pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti (2008/2010(INI))

P6_TA(2008)0210 A6-0158/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2007 nazvané "Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti" (KOM(2007)0507) ze dne 12. května 2004 (KOM(2004)0343) a ze dne 23. srpna 2004 (KOM(2004)0543) nazvané "Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony",

-   s ohledem na čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, který bude nahrazen články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie po vstupu v platnost Lisabonské smlouvy a který se vztahuje ke zvláštnímu charakteru nejvzdálenějších regionů, a na čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie,

-   s ohledem na článek 60 závěrů předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu dne 14. prosince 2007,

-   s ohledem na závěrečnou deklaraci XIII. Konference předsedů nejvzdálenějších regionů podepsanou na Madeiře dne 5. října 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2000 o opatřeních pro provádění čl. 299 odst. 2: nejvzdálenější regiony Evropské unie(1), postoj ze dne 7. července 2005 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie(2) a své usnesení ze dne 28. září 2005 o posílení partnerství pro nejvzdálenější regiony(3),

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0158/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Azory, Kanárské ostrovy, Guadeloupe, Guyana, Madeira, Martinique a Réunion charakterizuje stálá přítomnost, intenzita a kumulace jejich nevýhod, k nimž patří velká vzdálenost od evropského kontinentu, ostrovní charakter, ohraničení, složité podnebí a povrch a omezené trhy,

B.   vzhledem k tomu, že Svatý Martin a Svatý Bartoloměj, administrativně a politicky oddělené od Guadeloupu, jsou jmenovitě uvedeny jakožto nové nejvzdálenější regiony v článku 349 a v článku 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o ES pozměněné Lisabonskou smlouvou),

C.   vzhledem k tomu, že strukturu hospodářství nejvzdálenějších regionů charakterizuje úzké spojení se zemědělstvím a rybolovem, které spolu se službami (zejména v oblasti turistiky) představují ekonomické činnosti, které jsou velmi významným zdrojem pracovních míst v těchto regionech,

D.   vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou ze socioekonomického hlediska závislé na rybolovných zdrojích ve svých výlučných hospodářských oblastech a že jejich rybolovné zóny jsou z biologického hlediska velmi zranitelné;

E.   vzhledem k tomu, že bezprostřední geografické okolí nejvzdálenějších regionů představuje velmi omezenou příležitost k obchodování, zatímco nejvzdálenější trhy jsou mimořádně atraktivní pro všechny sousední třetí země,

F.   vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou zcela závislé na dopravních prostředcích a že vyšší náklady spojené s dopravou osob a zboží, nedostatečná frekvence a nedostatek dopravních tras, vysoké tarify, potíže se zaváděním či udržováním dopravy na regionální úrovni jsou hlavními překážkami hospodářského rozvoje a dostupnosti nejvzdálenějších regionů,

G.   vzhledem k tomu, že během posledních tří let se nejvzdálenějších regionů přímo dotkly významné reformy Společenství, např. reforma finančních perspektiv, regionální politiky na období 2007–2013, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, státních podpor, společné organizace trhu v odvětví cukru a banánů, programu možností určený pro vzdálené a ostrovní regiony (POSEI) pro zemědělství a rybolov, a že tento vývoj měl pro tyto regiony často vážné důsledky,

H.   vzhledem k tomu, že politické priority Unie, které musí být konzistentní se stále přísnějšími mezinárodními závazky, jež vyžaduje globalizace, zejména vůči WTO, směřují někdy proti konkrétním zásahům uplatňovaným ve prospěch nejvzdálenějších regionů,

I.   vzhledem k tomu, že relativní význam nejvzdálenějších regionů se výrazně snížil v Unii, v níž počet členských států stoupl z 12 na 27,

J.   vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony jsou často vykreslovány jako regiony, do kterých tečou zdroje Společenství či vnitrostátní zdroje bez zjevného pozitivního dopadu tohoto financování, což však není dostatečně vyvažováno skutečnou přidanou hodnotou, kterou tyto regiony přinášejí Unii v oblasti životního prostředí, kulturní a geostrategické oblasti i ve vesmíru, a tato hodnota není viditelná okamžitě,

K.   vzhledem k tomu, že nejvzdálenější regiony představují vzácné předsunuté pozice Evropy uprostřed Karibské oblasti, v sousedství Mercosuru, v oblasti Afriky v Indickém a v Atlantickém oceánu, díky čemuž má Unie největší námořní prostor na světě o velikosti 25 milionů km2 výlučné hospodářské oblasti bohaté na nejrůznější zdroje,

Bilance posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

1.   vítá skutečnost, že tři roky po zveřejnění tak ambiciózních politických dokumentů, jako jsou výše uvedená sdělení o "posíleném partnerství pro nejvzdálenější regiony", předkládá Komise k tomuto tématu nové sdělení;

2.   žádá z důvodu rozsahu zpracovávaných oblastí a komplexnosti příslušných politik, aby útvar pro nejvzdálenější regiony v Generálním ředitelství pro regionální politiku zůstal zachován v rámci Komise a aby počet jeho pracovníků byl výrazně posílen s cílem zaručit mu prostředky nezbytné pro pokračování v jeho úkolech;

3.   bere na vědomí, že sdělení představuje mimořádně příznivé výsledky působení Komise, ačkoli řada opatření, ke kterým si Komise blahopřeje, pouze částečně odpovídá potřebám nejvzdálenějších regionů (zejména v oblasti dopravy a přístupnosti, výzkumu, rybolovu nebo regionální spolupráce) a že zde není uveden žádný odkaz na obtíže, s nimiž se nejvzdálenější regiony setkávají, a na úsilí, které vynakládají, například při obnovování systémů státní podpory;

4.   konstatuje, že působení strukturálních fondů nadále výrazně přispívá k rozvoji nejvzdálenějších regionů; přeje si nicméně, aby míra úrovně soudržnosti dosažené v těchto regionech byla dosažena díky jiným indikátorům než pouze HDP ve vztahu k průměru Společenství a aby politika soudržnosti byla lépe propojena s ostatními politikami Společenství, a to průřezově, aby byla posílena součinnost; žádá, aby Komise projevila více pružnosti a aby svou současnou i budoucí politiku čím dál lépe přizpůsobovala skutečné situaci nejvzdálenějších regionů, na základě čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES;

5.   bere na vědomí uspokojivé výsledky dosažené v rámci programů POSEI (zemědělství a rybolov) a u odvětví cukrové třtiny, rumu a banánů; přeje si, aby byly efektivně zohledněny finanční důsledky, které by pro tato zemědělská odvětví mohly plynout z probíhajících mezinárodních jednání a z akcí zahájených ve WTO; nadále pečlivě sleduje přístup k hodnocení programu POSEI v polovině období a k hodnocení diferencovaných daňových režimů;

6.   trvá na tom, že zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů si vyžaduje strategii založenou na politikách a opatřeních, která jsou nezávislá na přechodných kritériích či na hospodářském rozvoji bohatství, která jsou přizpůsobená rozdílným potřebám každého z těchto regionů a která přinášejí odpověď na trvalý nátlak, jemuž jsou tyto regiony vystaveny,

7.   žádá Komisi, aby s přihlédnutím ke specifickým rysům a odlišnostem mezi nejvzdálenějšími regiony na jedné straně a k úloze, již hrají v evropské integrované námořní politice na straně druhé, zahrnula do svého plánu podpůrná opatření pro odvětví rybolovu v těchto regionech; domnívá se, že Komise bude muset rybářskému loďstvu nejvzdálenějších regionů zaručit pozitivní diskriminaci v přístupu k rybolovným zdrojům u jejich pobřeží a věnovat zvláštní pozornost zachování udržitelné povahy drobného rybolovu;

Fáze plnění posíleného partnerství pro nejvzdálenější regiony

8.   lituje, že návrhy předložené Komisí v rámci fáze plnění se většinou týkají již existujících nebo dokončovaných opatření (transevropská dopravní síť, transevropská energetická síť, 7. program pro výzkum a rozvoj, rámcový program pro inovaci a konkurenceschopnost nebo regionální politika); očekává vyjasnění ohledně konkrétních a operačních prostředků poskytnutých nejvzdálenějším regionům pro rozvíjení těchto příležitostí;

9.   je znepokojen stále větším významem, který Komise přikládá nástrojům hodnotícím politiky a nástroje Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů, a hodnocení kvantitativních účinků nevýhod těchto regionů s cílem vypracovat metodologii kompenzace nadměrných nákladů souvisejících s velkou vzdáleností regionů;

10.   přeje si, aby tato tendence brát v úvahu stále více aritmetická odůvodňování opatření nevytvořila záminku pro zpochybnění jedné části politiky Unie směrem k těmto nejvzdálenějším regionům nebo neodradila institucionální a ekonomické činitele z nejvzdálenějších regionů tím, že od nich bude požadovat podmínky, které jen stěží mohou splnit;

11.   lituje původního nezájmu, projevovaného Generálním ředitelstvím pro obchod při zohledňování zvláštního charakteru nejvzdálenějších regionů při projednávání dohod o hospodářském partnerství, a naléhavě žádá Komisi, aby nadále hledala kompromisy respektující zájmy nejvzdálenějších regionů, jichž se týkají konečné dohody, které budou uzavřeny se zeměmi AKT;

12.   žádá, aby Komise podala důkazy o svém skutečném zájmu podporovat regionální začlenění nejvzdálenějších regionů s cílem dodat skutečný obsah "akčnímu plánu pro širší sousedství", který přislíbila v roce 2004;

13.   je znepokojen některými opatřeními, která Komise navrhuje v oblasti dopravy, zejména hodnocení zvláštních potřeb nebo zvažování vnějších nákladů na životní prostředí; znovu potvrzuje nezbytnost diferencovaného přístupu pro nejvzdálenější regiony v této věci, zejména pokud jde o zahrnutí civilního letectví do evropského systému obchodování s emisemi, aby nebylo zpochybněno úsilí o kompenzaci jejich špatné dostupnosti;

14.   domnívá se, že působení ze strany Společenství musí být katalyzátorem ducha podnikavosti, který v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru změní nejvzdálenější regiony ve střediska špičkové úrovně opírající se o odvětví, která zhodnocují jejich výhody a jejich know-how, jako je správa odpadů, obnovitelná energie, energetická soběstačnost, biologická rozmanitost, mobilita studentů, výzkum v oblasti klimatu nebo krizové řízení;

15.   připomíná, že mnohé akce a programy realizované a nasměrované na nejvzdálenější regiony mohou mít značný přínos pro stanovené priority Společenství a mezinárodní priority, zejména v oblastech, jako je oteplování klimatu, ochrana biologické rozmanitosti, obnovitelné energie, zdraví v rozvojových zemích, výživa, diverzifikace hospodářských a výrobních činností; vyjadřuje potěšení především z provádění programu NET-BIOME (NETworking tropical and subtropical Biodiversity research in OuterMost regions and territories of Europe in support of sustainable development), který je významným příkladem potenciálu nejvzdálenějších regionů v oblasti vědeckého výzkumu; ptá se však, proč vzhledem k značnému počtu projektů a šíři potenciálu nejvzdálenějších regionů integrace těchto projektů do evropského výzkumného prostoru zůstává dosud slabá;

16.   žádá, aby pokračovalo započaté úsilí směrem k nejvzdálenějším regionům s cílem vyzdvižení místních nástrojů pro výzkum na patřičnou úroveň na straně jedné a podpory a přispívání k rozvoji atraktivních a výkonných univerzit s dostatečnými prostředky a na úrovni univerzit na území Unie na straně druhé;

Diskuse o budoucnosti strategie Unie pro nejvzdálenější regiony

17.   blahopřeje Komisi k její iniciativě zahájit diskusi o budoucí strategii ve prospěch nejvzdálenějších regionů v podobě veřejné konzultace, jejíž výsledky přispějí k vypracování nového návrhu do roku 2009;

18.   naléhá však, aby tato diskuse nebyla omezena pouze na uvedené výzvy (změna klimatu, demografický vývoj a řízení migračních toků; zemědělství, námořní politika), ačkoli tato témata nelze opominout, a domnívá se, že diskuse by měla nutně zahrnout provádění Lisabonské strategie v nejvzdálenějších regionech;

19.   naléhavě žádá, aby dosah čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES (poté článků 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie), které jsou základem politiky Unie ve prospěch jejích nejvzdálenějších regionů a pilířem pozornosti, již jim věnují jednotlivá oddělení Komise, byl zařazen na pořad jednání těchto diskusí, aby tak získaly právní, institucionální a politický tón, který vyžadují;

20.   zdůrazňuje význam veřejných služeb pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost nejvzdálenějších regionů, zejména v oblasti letecké a námořní dopravy, pošty, energetické oblasti a oblasti komunikací;

21.   požaduje, aby byla naléhavě přijata opatření pro boj s přetrvávající nezaměstnaností, chudobou a nerovnostmi v rozdělení příjmů v nejvzdálenějších regionech, které dosahují v tomto ohledu nejvyšší míry v EU;

22.   vyzývá Komisi, aby napomohla členským státům, které by hodlaly uplatnit překlenovací ustanovení čl. 355 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie;

23.   domnívá se, že nejvzdálenější regiony jsou pro Unii vhodnou příležitostí v jejích současných úvahách o klimatických změnách, sledování rizik, předcházení škodám, reakcích na katastrofy a zachování ekosystémů; žádá v tomto ohledu, aby Rada v co nejkratší lhůtě přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, které se týká výslovně specifičnosti nejvzdálenějších regionů; přeje si také, aby návrhy Komise na posílení schopnosti reakce Unie v případě katastrof vycházely ze znaleckých posudků spojených s geografickým umístěním těchto regionů;

24.   přeje si, aby budoucí společná přistěhovalecká politika věnovala zvláštní pozornost situaci nejvzdálenějších regionů, které jsou všechny vnější hranicí Unie, obklopenou méně vyspělými třetími zeměmi, vystavenou velmi silnému migračnímu tlaku, který spolu s demografickým růstem stále vysoko překračujícím průměr Společenství vytváří v těchto regionech zneklidňující hospodářské a sociální napětí;

25.   žádá, aby podpora Společenství pro zemědělství nejvzdálenějších regionů, zdůrazňovaná méně než ostatní témata, byla předmětem hlubších úvah o zjištění skutečných výzev, o nutnosti vývoje směrem k místní soběstačnosti, o úrovni příjmu zemědělců, o podpoře organizacím producentů s cílem podpořit uvádění jejich produktů na trh, o významu environmentální dimenze a o zvážení dopadu otevření obchodu, jejž uplatňují dohody o hospodářském partnerství a budoucí dohody o volném obchodu s některými regiony Latinské Ameriky;

26.   je toho názoru, že nejvzdálenější regiony musí být zařazeny do námořní politiky Unie, a trvá na tom, aby debata o této otázce byla zaměřena především na úlohu, kterou mohou nejvzdálenější regiony hrát v oblasti udržitelného využívání moří, oceánů a pobřežních oblastí, jakož i v provozování mezinárodní námořní správy;

27.   žádá Komisi, Radu a další dotčené orgány EU, aby účinně a adekvátně zajistily budoucí financování strategie Unie ze strany Společenství ve prospěch nejvzdálenějších regionů a kompenzace nevýhod souvisejících s jejich velkou vzdáleností;

28.   doporučuje, aby prostředky na překonání místních úzkých trhů, stále otevřenější konkurenční prostředí, obtížný přístup k odbytu na evropském kontinentálním trhu nebo v jejich příslušných zeměpisných oblastech, zlepšení financování ze strany Evropského fondu pro regionální rozvoj/ Evropského rozvojového fondu (EFRR/ERF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj/ finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (EFRR/NRS) na projekty spolupráce se sousedními zeměmi byly také prioritními oblastmi úvah, stejně jako efektivní účast nejvzdálenějších regionů v evropských politikách inovace a boje proti digitální propasti s cílem zaručit přístup obyvatelstva těchto regionů ke sdělovacím prostředkům a k prostředkům komunikace, které poskytují nové technologie, jako je například širokopásmový přístup k internetu;

29.   trvá na tom, aby partnerství nezbytné pro úspěch rozhovorů nebylo omezeno pouze na veřejné evropské, vnitrostátní a místní instituce, ale stejně jako v minulosti poskytovalo příležitost připojit k úvahám celý hospodářský systém nejvzdálenějších regionů, zastoupený strukturovanými organizacemi, které každodenně zažívají dopad politiky Společenství v praxi; žádá, aby po partnerské konferenci organizované Komisí k budoucnosti evropské strategie vůči nejvzdálenějším regionům, která se konala v Bruselu ve dnech 14. a 15. května 2008, Komise urychleně zveřejnila nové sdělení, ve kterém přihlédne k tomu, v čem diskuse pokročila;

30.   domnívá se, že zhodnocení zvláštních možností nejvzdálenějších regionů jako předsunutých pozic Unie mimo evropský kontinent, představuje nejlepší strategii pro zaručení vnitřního a udržitelného rozvoje těchto regionů, zejména prostřednictvím cestovního ruchu integrujícího jejich bohatou historii a kulturní, umělecké a architektonické dědictví, které má Unie povinnost uchovat;

o
o   o

31.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, národním, regionálním a místním orgánům nejvzdálenějších regionů, jakož i úřadujícímu předsedovi Konference předsedů nejvzdálenějších regionů.

(1) Úř. věst. C 197, 12.7.2001, s. 197. (2) Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 497. (3) Úř. věst. C 227 E, 21.9.2006, s. 512.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013 (2007/2189(INI))

P6_TA(2008)0211 A6-0155/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Strategie spotřebitelské politiky EU 2007–2013 – Posílit postavení spotřebitelů, zvýšit jejich blahobyt a účinně je chránit (KOM(2007)0099),

-   s ohledem na usnesení Rady o strategii spotřebitelské politiky EU (2007–2013) přijaté na jejím zasedání konaném ve dnech 30.–31. května 2007,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2007 o povinnostech přeshraničních poskytovatelů služeb(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2007 o zelené knize o přezkumu spotřebitelského acquis(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2007 o přezkumu jednotného trhu: odstraňovat překážky a neúčinnost pomocí lepšího provádění a vymáhání(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitální prostředí(4),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Jednotný trh pro Evropu ve 21. století (KOM(2007)0724),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů doprovázející sdělení o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století – Služby obecného zájmu, včetně sociálních služeb obecného zájmu: nový evropský závazek (KOM(2007)0725),

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Příležitosti, přístup a solidarita: nová vize sociální Evropy v 21. století (KOM(2007)0726),

-   s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný Iniciativy v oblasti maloobchodních finančních služeb (SEK(2007)1520), doprovázející sdělení Komise o jednotném trhu pro Evropu ve 21. století,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0155/2008),

Úvod

1.   vítá sdělení Komise o strategii spotřebitelské politiky EU a rovněž oceňuje snahu Komise o začlenění spotřebitelské kultury založené na vyšší úrovni informovanosti spotřebitelů, která je základem lepšího provádění a uplatňování stávajícího právního rámce;

2.   zastává názor, že horizontální přístup ke spotřebitelské politice je nezbytný a že je třeba zohledňovat zájmy spotřebitelů ve všech příslušných oblastech politiky, aby bylo zajištěno, že všichni spotřebitelé v EU se budou těšit vysoké úrovni ochrany; vítá proto důraz, který Komise klade na potřebu zajistit, aby vnitřní trh lépe reagoval na očekávání a obavy občanů; zdůrazňuje, že ochrana spotřebitele a dotvoření vnitřního trhu nejsou protichůdné cíle, ale naopak cíle jdoucí ruku v ruce; připomíná v této souvislosti Komisi, že spotřebitelská politika by měla být přítomna ve všech oblastech politiky již ve stejné fázi jako posouzení dopadu;

3.   domnívá se, že potřebné ochrany spotřebitele může být prostřednictvím právních předpisů dosaženo pouze tehdy, pokud tyto předpisy budou kvalitnější, jednodušší a budou připravovány se zapojením všech příslušných generálních ředitelství Komise – Zdraví a ochrana spotřebitele; Spravedlnost, svoboda a bezpečnost; Vnitřní trh a služby; Hospodářská soutěž;

4.   zdůrazňuje skutečnost, že přezkum spotřebitelského acquis by měl vést k vytvoření soudržnějšího právního rámce pro práva spotřebitelů; připomíná, že upřednostňuje přijetí smíšeného přístupu, tj. horizontálního nástroje, který je zaměřen především na zajištění soudržnosti stávajících právních předpisů a umožňuje odstranit mezery pomocí slučování průřezových aspektů společných všem směrnicím s důslednou právní úpravou; domnívá se, že specifické otázky by měly být nadále zvažovány samostatně v sektorových směrnicích; dlouho zavedené zásady spotřebitelských práv by měly být uplatňovány i v digitálním světě; naléhavě žádá, aby v rámci přezkumu acquis bylo v digitálním světě učiněno více kroků k zajištění ochrany spotřebitele, včetně ochrany soukromí a bezpečnosti, aniž by to však znamenalo další a bezdůvodnou zátěž pro průmysl;

5.   lituje, že ochrana spotřebitele neklade dostatečný důraz na smluvní právo, a vyzývá Komisi, aby čerpala z výsledků dosažených v rámci projektu smluvního práva a případně upravila jejich zaměření;

6.   protože k největším překážkám rozvoje vnitřního trhu v oblasti maloobchodu patří nejistoty týkající se spotřebitelských smluv, podporuje Komisi v jejím úsilí o zavedení standardních smluv a podmínek pro smlouvy uzavírané on-line, které by měly stejnou platnost ve všech členských státech EU;

7.   zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou mají spotřebitelské organizace při zlepšování spotřebitelské kultury; domnívá se, že silné nezávislé spotřebitelské organizace jsou základem účinné spotřebitelské politiky; vyzývá proto Komisi a členské státy k zajištění odpovídajících finančních prostředků pro tyto organizace; doporučuje Komisi, aby při koncipování legislativních návrhů týkajících se ochrany spotřebitele zvýšila kontakt s nevládními spotřebitelskými organizacemi, které mají dobré předpoklady k identifikaci skutečných potřeb spotřebitelů;

8.   vítá návrh na jmenování styčného úředníka pro spotřebitele v rámci Komise; naléhavě žádá, aby každé příslušné generální ředitelství zveřejňovalo výroční zprávy o tom, jak je spotřebitelská politika začleňována do oblasti jejich působnosti;

9.   zastává názor, že systém intenzivní ochrany spotřebitele, účinný v celé Evropě, přinese prospěch jak spotřebitelům, tak konkurenceschopným výrobcům a prodejcům; zdůrazňuje skutečnost, že tímto způsobem se vytvoří pobídky pro podniky, aby vyráběly a prodávaly trvanlivější zboží, díky čemuž bude růst udržitelnější; zdůrazňuje skutečnost, že účinná a kvalitnější ochrana spotřebitele je nezbytným předpokladem dosažení lepšího fungování vnitřního trhu;

10.   požaduje přijetí opatření, jimiž se zajistí, že 27 vnitrostátních drobných trhů v EU bude přetvořeno na největší maloobchodní trh na světě; zastává názor, že v tomto ohledu je třeba, aby se občané cítili stejně bezpečně při nakupování přes internet jako v místním obchodě a aby malé a střední podniky mohly spoléhat na stejná jednoduchá pravidla v rámci celého vnitřního trhu; žádá Komisi, aby zvážila způsoby zlepšení ochrany malých a středních podniků, zejména prostřednictvím tzv. Small Business Act (zákona o malém a středním podnikání);

11.   zdůrazňuje, že dotvoření vnitřního trhu se musí stát prioritou; je si vědom pozitivní úlohy, kterou sehrálo euro jednak snížením nákladů na bankovní operace a tím, že spotřebitelé mají možnost snadněji porovnávat ceny v přeshraničním styku, jednak zvýšením potenciálu vnitřního trhu pro maloobchod; vybízí nové členské státy, aby pokračovaly v reformách, a byly tak schopné přijmout euro, jakmile splní maastrichtská kritéria, a aby tak plně využily pozitivního dopadu jednotné měny na vnitřní trh; vyzývá k odstranění všech zbývajících překážek a omezení, aby byla zajištěna důvěra spotřebitelů při nakupování a uzavírání smluv v přeshraničním režimu, a to zejména pokud jde o služby, přičemž je však třeba zohlednit nutnost zvláštního přístupu s ohledem na jazykovou a kulturní bariéru a na preference spotřebitelů;

12.   zdůrazňuje, že evropské normy spotřebitelské politiky a iniciativy v oblasti samoregulace by měly sloužit jako měřítko pro celosvětové normy a osvědčené postupy, a vítá skutečnost, že Evropa v této oblasti udává prostřednictvím svých neformálních vlivů směr vývoje celosvětově;

13.   vybízí Komisi, aby sdílením nejlepších postupů dozoru nad trhem mezi členskými státy pokračovala v důrazné podpoře práv spotřebitele s ohledem na bezpečnost výrobků tím, že zajistí integritu označení CE a zlepší dozor nad trhem na všech příslušných vnitrostátních úrovních využíváním systému RAPEX (systém včasného varování pro nepotravinářské spotřebitelské výrobky); vybízí Komisi ke spolupráci s členskými státy s cílem zajistit, aby stávající právní předpisy byly členskými státy řádně prováděny a plně prosazeny, včetně posouzení možnosti přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků(5) ("směrnice o obecné bezpečnosti výrobků"); připomíná, že označení CE může být nesprávně vykládáno jako obecné označení testování třetí strany nebo označení původu, ale také připomíná, že Komise byla požádána(6), aby předložila hloubkovou analýzu v oblasti spotřebitelských bezpečnostních značení a aby v případě potřeby následně vypracovala legislativní návrhy;

14.   vítá úsilí Komise o posílení spolupráce v oblasti bezpečnosti výrobků na mezinárodní úrovni, zejména s úřady Číny, Spojených států amerických a Japonska; konstatuje, že trvalý dialog a sdílení informací o bezpečnosti výrobků je v zájmu všech stran a je zásadní pro budování důvěry spotřebitelů; naléhavě žádá Komisi, aby o této otázce podávala Parlamentu v pravidelných intervalech zprávy;

Zlepšení znalostní základny

15.   zastává názor, že zpravidla lze od spotřebitelů očekávat, že budou před koupí jednat racionálně, ale ne že si v případě problémů budou plně vědomi svých práv; proto požaduje, aby větší zaměření na skutečné spotřebitelské chování při zohlednění zvláštních potřeb zranitelných skupin, jako jsou děti a starší osoby a osoby s určitým postižením; připomíná nově přijatou rozpočtovou položku navrhovanou Parlamentem pro pilotní projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvoření databáze spotřebitelů a provádění průzkumů a dotazování i srovnávání dosažených výsledků v členských státech; vítá snahu Komise vypracovat přehled dosažených výsledků ("policy scoreboard") spotřebitelské politiky, který povede k lepšímu pochopení mimo jiné cenových struktur a chování a spokojenosti spotřebitelů;

16.   zdůrazňuje, že veškerá harmonizační opatření musí být pečlivě zaměřena na skutečné problémy, kterým spotřebitelé na vnitřním trhu čelí; domnívá se, že v oblastech, kde je harmonizace skutečně potřebná, by měla být provedena uceleně, aby nevznikaly rozdíly v ochraně spotřebitele v rámci EU a aby pro podniky nebylo obtížné ji zohlednit při přeshraničním uvádění na trh; poukazuje na to, že současná situace představuje překážku pro malé a střední podniky, které se snaží obchodovat v rámci celé Evropy, a že je matoucí pro spotřebitele;

17.   je toho názoru, že je třeba se zvláště zaměřit na to, aby měli spotřebitelé k dispozici zkušenosti a nástroje nutné ke zvýšení jejich důvěry v digitální prostředí; poukazuje na to, že osobní údaje se stávají obchodním zbožím i součástí obchodních metod, např. zaměřování reklamy na základě chování uživatelů; zastává proto názor, že předpisy o ochraně údajů a soukromí by měly být začleněny do každé spotřebitelské strategie; zdůrazňuje skutečnost, že údaje lze použít v kterékoli dané chvíli kdekoli na světě; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby zákonodárci ve spolupráci s průmyslem a spotřebitelskými organizacemi vypracovali celosvětové normy pro ochranu údajů;

18.   zdůrazňuje významnou roli, kterou hrají nové a stále více využívané prodejní kanály, jako je např. elektronické obchodování, při posilování hospodářské soutěže na vnitřním trhu, a tudíž i spotřebitelské kapacity; je toho názoru, že zejména finanční, bankovní a pojišťovací trhy jsou otevřeny elektronickému obchodování a naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily výhodnější podmínky pro rozvoj přeshraničního elektronického nakupování; žádá Komisi, aby provedla studii o různých mechanismech řešení sporů mezi spotřebiteli a podniky, využívaných v členských státech, s cílem zjistit a podpořit užívání těch účinných; podporuje vytvoření zdravého základu ochrany spotřebitele, která je nezbytná zejména v oblasti finančních služeb;

19.   vítá využití sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj jakožto nástroje lepšího analytického a empirického porozumění chování spotřebitele;

20.   zastává názor, že ochrana spotřebitele by měla být nedílnou součástí plánování a projektování výrobků a služeb ze strany podniků a že zkoumání změn na trhu má zásadní význam;

21.   požaduje přijetí opatření ke zlepšení dialogu mezi spotřebitelskými organizacemi a průmyslem na úrovni EU, aby byly všechny zúčastněné strany zapojeny do hodnotového řetězce; zastává názor, že dobrý dialog, včetně sdílení osvědčených postupů, by mohl omezit problémy na vnitřním trhu; podporuje iniciativy, které mají povzbudit účast subjektů spotřebitelské politiky na konzultacích a přípravě politik; vítá snahy zaměřené na posílení ochrany spotřebitele a informovanosti spotřebitelů v novějších členských státech; zdůrazňuje význam trvalé podpory spotřebitelských organizací v EU, zejména v novějších členských státech;

22.   zdůrazňuje skutečnost, že rozvoji spotřebitelské kultury napomáhá systematické vzdělávání spotřebitelů v oblasti spotřebitelských práv a jejich prosazování; z tohoto důvodu by EU a členské státy měly více investovat do informování spotřebitelů a do vzdělávacích kampaní zaměřujících správná sdělení na správné segmenty spotřebitelů; zdůrazňuje, že vzdělávání spotřebitelů musí tvořit součást celoživotního vzdělávání, a doporučuje používání nových technologií (zejména Internetu) jako prostředku informování spotřebitelů;

23.   je toho názoru, že při přípravě spotřebitelské politiky by měl být větší důraz kladen na zvláštní potřeby zranitelných skupin, jako jsou děti, starší osoby a osoby s určitým postižením, a že by měl být zohledněn i demografický vývoj;

24.   zdůrazňuje, že při definování ukazatelů a zpracovávání statistik je nutné brát v úvahu jak hledisko pohlaví, tak i věku a etnického původu, aby bylo možné pojmenovat specifické problematické oblasti, s nimiž se setkávají různé skupiny spotřebitelů;

Zvýšená pozornost zaměřená na služby

25.   připomíná své usnesení o povinnostech poskytovatelů přeshraničních služeb; očekává, že Komise přijme v souvislosti s touto otázkou pracovní program; žádá Komisi, aby blíže vysvětlila své případné záměry k přijetí dalších pobídek v této oblasti;

26.   zdůrazňuje význam podpory přeshraničních transakcí s cílem posílit svobodnou volbu a úlohu politiky hospodářské soutěže a vzdělávacích akcí zaměřených na odpovědnou spotřebu při zajišťování toho, aby spotřebitelé měli tu nejlepší možnost výběru, pokud jde o cenu, kvalitu a pestrost nabídky, a to zejména pokud jde o základní zboží a služby, jako jsou potraviny, bydlení, vzdělávání, zdravotní péče, energetika, doprava a telekomunikace; zdůrazňuje, že pro podporu hospodářské soutěže je nutná větší liberalizace zejména trhu služeb, díky níž se spotřebitelům nabízí nižší ceny; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovace v odvětví finančních služeb s cílem nabídnout spotřebitelům lepší výběr;

27.   zdůrazňuje, že vedle přiměřených a účinných opatření na ochranu spotřebitelů je nutné zajistit dobrou komunikaci o tomto tématu, aby bylo spotřebitelům jasnější, jak mohou prosazovat svá práva podle právních předpisů vnitřního trhu a ostatních právních předpisů, ze kterých mohou mít prospěch;

28.   domnívá se, že zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat zajištění ochrany spotřebitele a možnosti volby při dovršení vnitřního trhu finančních služeb; upozorňuje na to, že finanční, bankovní a pojišťovací produkty jsou velmi složité povahy a že pokud mají být občané podněcováni k jejich většímu využívání – zejména s ohledem na budoucí penzijní připojištění občanů –, měly by závazné politiky zaměřené na podporu informovanosti spotřebitele a poskytování poradenství spotřebitelům zajistit, aby získali přehled o všech dostupných variantách; zároveň zdůrazňuje, že ochrana spotřebitele nemůže být záminkou pro ochranářskou politiku; zdůrazňuje, že plně integrovaný trh maloobchodních finančních služeb musí být řízen tržními silami;

29.   domnívá se, že z hlediska finančních trhů je klíčovou otázkou provedení a plné uplatňování všech právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich harmonizace ve všech členských státech; doporučuje, aby bylo před podáváním návrhů dalších předpisů posíleno jednotné důsledné prosazování stávajících právních předpisů; s ohledem na nové právní předpisy naléhá na Komisi, aby dbala na zásady kvalitnější regulace, a zabránila tak další neodůvodněné zátěži pro spotřebitele a průmysl;

Lepší přístup k nápravě

30.   vítá skutečnost, že se strategie zaměřuje na lepší vymahatelnost a nápravu, které jsou důležité činitele při tvorbě důvěry spotřebitele; zastává názor, že tvorba důvěry spotřebitele je nejdůležitějším činitelem dovršení vnitřního trhu spotřebního zboží a služeb; podporuje další snahy v této záležitosti;

31.   zastává názor, že spory mezi spotřebiteli a hospodářskými subjekty by měly být urovnávány zejména mimosoudně, neboť řešení dosažená mimosoudní cestou nápravy mohou být rychlejší a dosažená za podstatně nižších nákladů; to si žádá posílit Evropská spotřebitelská střediska a SOLVIT a vyčlenit větší finanční zdroje na jejich sítě; připomíná, že členské státy mohou vyžadovat, aby strana, která hodlá podat žalobu, nejprve provedla konzultace a dala tak žalované straně příležitost ukončit napadené porušování povinností;

32.   připomíná, že systémy alternativního řešení sporů jsou ze své podstaty alternativou k tradičním právním mechanismům; motivace k využití alternativního řešení sporů tedy závisí na existenci právně závazných alternativ, které umožňují účinné, snadno dosažitelné a nediskriminační odškodnění spotřebitele;

33.   připomíná, že rozvoj elektronického obchodování vyžaduje, aby byl v celé EU harmonizován mechanismus alternativního řešení sporů, který vyhovuje požadavkům doporučení Komise 98/257/ES ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány příslušné pro mimosoudní urovnávání spotřebitelských sporů(7) a doporučení Komise 2001/310/ES ze dne 4. dubna 2001 o zásadách, jež se týkají mimosoudních orgánů(8); je také třeba se více věnovat řešení sporů on-line, k čemuž Parlament vyzývá nejméně od roku 1999;

34.   připomíná, že zabezpečení účinného prosazování práv vyplývajících z právních předpisů Společenství je především povinností členských států; ty nesou odpovědnost za přizpůsobení svého vnitrostátního procesního práva tak, aby byla tato práva rychle vymahatelná, což bude ku prospěchu spotřebitelů a hospodářských subjektů; Společenství především nemá pravomoc stanovovat pravidla vnitrostátního procesního práva a kromě toho článek 5 Smlouvy o ES požaduje, aby činnost Společenství nepřekračovala rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této Smlouvy; následně musí být podle tohoto článku co nejvíce zohledněny charakteristické vlastnosti vnitrostátních právních systémů tím, že se členským státům ponechá volnost volby mezi rozdílnými možnostmi se stejným účinkem;

35.   žádá Komisi, aby zvážila přínos zřízení zvláštního evropského veřejného ochránce práv spotřebitele pro přeshraniční případy; konstatuje, že řada členských států má veřejné ochránce práv spotřebitelů v několika odvětvích, kteří spotřebitelům pomáhají jednat s hospodářskými subjekty; je přesvědčen, že tento přístup by Komise mohla zkoumat podle jednotlivých zemí;

36.   konstatuje, že v některých členských státech, nikoli však ve všech, již existují prvky zvláštního systému kolektivního domáhání se práv spotřebitelů, například společné žaloby, skupinové žaloby, zástupné žaloby, zkušební soudní případy a postupy proti zneužívání postavení; poukazuje na skutečnost, že v důsledku toho se mohou spotřebitelé v tomto ohledu v přeshraničních sporech setkávat s různými právními předpisy;

37.   připomíná, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů(9) již sleduje ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů; zdůrazňuje, že tato směrnice mimo jiné dává spotřebitelským organizacím právo zahájit řízení na základě žaloby na zdržení se jednání; žádá Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila zprávu, která hodnotí, do jaké míry a proč uvedená směrnice přinesla či nepřinesla očekávaná zlepšení v oblasti ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů;

38.   domnívá se, že před zahájením jakýchkoli úvah o právních předpisech na úrovni EU by mělo být provedeno důkladné šetření případných stávajících problémů a očekávaných přínosů pro spotřebitele;

39.   domnívá se, že v řadě členských států existují ústavní omezení, která je třeba vzít v úvahu při přípravě evropského modelu odškodnění spotřebitelů; dále se domnívá, že je třeba plně dodržet článek 6 Evropské úmluvy o lidských právech; vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Radě předložila zprávu o tom, jak v tomto ohledu dosáhnout nutné vyváženosti mezi právy spotřebitelů, spotřebitelských organizací a hospodářských subjektů;

40.   vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila otázku odškodnění spotřebitele v členských státech a vzala přitom v úvahu, že by jakékoli nové návrhy Komise v této oblasti měly být založeny na důkladném posouzení případných stávajících problémů a předpokládaných přínosů pro spotřebitele, a že pokud jde o přeshraniční řízení a případné systémy kolektivního odškodnění, tyto systémy by měly být podrobně přezkoumány s ohledem na zkušenosti ve světě, a to se zvláštním ohledem na extrémy a nedostatky modelu používaného ve Spojených státech, a s jasným cílem se zabývat otázkou příslušného právního základu pro podobný nástroj na úrovni EU; žádá tedy Komisi, aby případně předložila koherentní řešení na evropské úrovni, které bude umožňovat všem spotřebitelům přístup k mechanismům kolektivního odškodnění určenému k urovnávání přeshraničních stížností;

41.   žádá Komisi, aby konzultovala s Parlamentem a členskými státy ohledně hodnocení těchto studií;

o
o   o

42.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0421. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0383. (3) Přijaté texty, P6_TA(2007)0367. (4) Přijaté texty, P6_TA(2007)0287. (5) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. (6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82) bod odůvodnění 52. (7) Úř. věst. L 115, 17.4.1998, s. 31. (8) Úř. věst. L 109, 19.4.2001, s. 56 (9) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 51.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o pokroku v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU (provádění směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES) (2007/2202(INI))

P6_TA(2008)0212 A6-0159/2008

Evropský parlament,. Pokrok dosažený v oblasti rovných příležitostí a nediskriminace v EU (rozprava)

-   s ohledem na sdělení Komise o nediskriminaci a rovných příležitostech pro všechny – rámcová strategie (KOM(2005)0224),

-   s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1),

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

-   s ohledem na sdělení Komise o uplatňování směrnice 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (KOM(2006)0643),

-   s ohledem na zprávu Komise o vytváření antidiskriminačních právních předpisů v Evropě: srovnání 25 členských států EU z července 2007,

-   s ohledem na národní zprávy o uplatňování antidiskriminačních právních předpisů a na tematické zprávy, které vypracovala síť právních odborníků v oblasti nediskriminace na podporu své práce, aby svou prací, kterou jí zadala Komise, přispívala k poskytování nezávislých informací a poradenství o odpovídajícím vývoji v členských státech,

-   s ohledem na Mezinárodní úmluvu OSN o odstranění všech forem rasové diskriminace,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a její protokol č. 12,

-   s ohledem na zvláštní průzkum Eurobarometru zaměřený na diskriminaci v Evropské unii, který v lednu 2007 provedla Komise,

-   s ohledem na vyhlášení roku 2007 Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny a roku 2008 Evropským rokem mezikulturního dialogu,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0159/2008),

A.   vzhledem k tomu, že článek 6 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a na právním státu, což jsou zásady společné všem členským státům, a je důležité, aby politická prohlášení o potírání diskriminace byla doprovázena postupným vývojem a úplným a správným prováděním právních předpisů a politik, zejména pokud jde o směrnice zakazující diskriminaci a projekty na podporu rovnosti,

B.   vzhledem k tomu, že článek 6 Smlouvy o EU rovněž stanoví, že Unie ctí základní práva zaručená Evropskou úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod a že prosazování rovnosti a nediskriminace by pro právní předpisy a politiky Evropské unie mělo být úkolem prvořadého významu, jak je stanoveno v článku 13 Smlouvy o ES,

C.   vzhledem k tomu, že zaměstnanost je jednou ze základních podmínek sociálního začlenění, ale míra nezaměstnanosti přitom zůstává u mnohých skupin, zejména u žen, migrantů, lidí se zdravotním postižením, etnických menšin, starších a mladších lidí a u osob s ojedinělými nebo neuznanými dovednostmi nepřiměřeně vysoká, vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mezi lidmi, kteří trpí několikanásobnou diskriminací, je dokonce vyšší,

D.   vzhledem k tomu, že právo Společenství v současné době nepokrývá diskriminaci ve většině oblastí spadajících do pravomoci Společenství, a vzhledem k tomu, že směrnice 2000/43/ES a směrnice 2000/78/ES stanoví rozdílné úrovně ochrany, což vytváří rozpory v ochraně proti diskriminaci s dopady na zaměstnanost,

E.   vzhledem k tomu, že průzkum Komise zaměřený na vytváření antidiskriminačních právních předpisů v Evropě potvrzuje, že na úrovni členských států existuje změť právních předpisů, které chrání proti diskriminaci různými způsoby a často postrádají jednotnou metodiku provádění, což vede k nesouladu v provádění směrnic a k situaci, kdy si lidé nejsou dostatečně vědomi svých práv,

F.   vzhledem k tomu, že nejednotné používání nediskriminačních politik v členských státech přispívá k tomu, že směrnice Společenství, které zakazují diskriminaci, nejsou v praxi prováděny, jak dokazují zprávy jako například zpráva evropské skupiny odborníků pro boj proti diskriminaci v zaměstnání na základě sexuální orientace: případ právních předpisů v patnácti členských státech EU,

G.   vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení ze dne 5. prosince 2007 o činnostech navazujících na Evropský rok rovných příležitostí pro všechny (2007)(3) vyzvala členské státy a Komisi v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, aby zachovaly a posílily začleňování otázek zdravotního postižení do všech příslušných politik,

H.   vzhledem k tomu, že Komise proto odůvodněně zahájila řízení vůči několika členským státům a musí tak v nutných případech postupovat i nadále,

1.   vyzývá členské státy, aby ve své legislativní praxi vzaly v potaz různé důvody diskriminace uvedené v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie;

2.   připomíná, že směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES vymezují minimální požadavky a měly by být základem pro budování komplexnější antidikriminační politiky Společenství;

3.   vyjadřuje obavy ohledně nedostatků ze strany některých členských států při převádění a provádění směrnice 2000/43/ES a směrnice 2000/78/ES a ohledně informací o možných opravných prostředcích v případech diskriminace, které občané EU postrádají;

4.   lituje, že se směrnice 2000/43/ES a 2000/78/ES nevztahují na rozdíly v diskriminačním zacházení na základě fyzických kritérií, jako je výška nebo barva pleti, zejména v souvislosti s přístupem k pracovním místům, kde neexistuje přímá souvislost mezi těmito fyzickými rysy a schopnostmi požadovanými pro výkon dotčených zaměstnání;

5.   vyzývá členské státy, aby zajistily, že směrnice 2000/43/ES a směrnice 2000/78/ES budou po převedení všech jejich ustanovení plně, správně a účinně prováděny a vhodně uplatňovány a že všechny výjimky budou v souladu s jejich ustanoveními objektivně odůvodněny;

6.   vyzývá příslušné orgány EU a vnitrostátní i místní orgány, aby při uplatňování směrnic zlepšily koordinaci své činnosti; požaduje jednotný přístup k potírání diskriminace, který bude současně zahrnovat a zohledňovat všechny důvody diskriminace;

7.   zdůrazňuje, že veřejné orgány musí při prosazování rovnosti a prevenci diskriminace hrát klíčovou úlohu, a to prostřednictvím svých politik, svých služeb a svých postupů při zaměstnávání;

8.   vyzývá Komisi, aby se zavázala, že důkladně přezkoumá provádění směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES a že vydá interpretační pokyny pro jejich provádění s cílem zajistit úplné a správné provádění ze strany členských států; vyzývá Komisi, aby zejména vyhodnotila způsob, jakým členské státy vykládají výjimky stanovené v článcích 6 a 8 při provádění směrnice 2000/78/ES do vnitrostátních právních předpisů; připomíná, že provádění obou směrnic vyžaduje škálu mechanismů a strategií včetně souladu s právními předpisy, aktivní účasti a vymáhání a také účinných výměn osvědčených postupů;

9.   naléhavě žádá, aby sankce za porušování vnitrostátních předpisů přijaté v souladu s převedením směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES byly účinné, přiměřené a odrazující;

10.   naléhavě žádá Komisi, aby pečlivě sledovala převedení směrnic 2000/43/ES a 2000/78/ES a dodržování právních předpisů z jejich převedení vyplývající, a aby prostřednictvím řízení pro porušení předpisů a neplnění povinností od členských států vyžadovala, že dodrží své právní závazky a plně a co možná nejdříve směrnice převedou; je přesvědčen, že na probíhajícím sledování toho, jak členské státy plní své povinnosti, které jim z těchto směrnic vyplývají, by se měl podílet příslušný výbor Parlamentu;

11.   připomíná Komisi, že článek 4 směrnice 2000/78/ES povoluje výjimky pouze tehdy, je-li to z objektivního hlediska skutečně nezbytné pro řádný výkon pracovních činností; vyzývá Komisi, aby tento článek vykládala přesně a podala žalobu na členské státy k Soudnímu dvoru, pokud jejich vnitrostátní předpisy povolují příliš širokou definici;

12.   žádá o výroční hodnocení provádění směrnic členskými státy jako součást otevřené metody koordinace a o rozšířený přezkum uplatňování takových právních předpisů každých pět let v rámci sociální agendy; je přesvědčen, že na tomto výročním hodnocení by se měly podílet nezávislé orgány zabývající se otázkami nediskriminace, ale i síť právních odborníků Komise a nevládní organizace zastupující potenciální oběti diskriminace, a že by měla být přijata konkrétní opatření pro budování kapacity nevládních organizací, aby mohly poskytovat informace a pomoc obětem a přispívat k výročnímu hodnocení konstruktivním způsobem;

13.   je přesvědčen o tom, že chybějící ustanovení ve směrnici 2000/78/ES, které by určovalo potřebu širších definic zdravotního postižení, vyřadilo některé kategorie zdravotně postižených občanů z právní ochrany této směrnice; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se na takových širších definicích zdravotního postižení urychleně dohodly a usnadnily tak harmonizaci antidiskriminačních právních předpisů, jež by se mohly zakládat na Úmluvě o právech zdravotně postižených osob;

14.   je přesvědčen, že nedefinovaná lhůta pro podání žaloby z důvodu diskriminace vedla v některých členských státech k velmi krátkým lhůtám, což může obětem podávání žalob znemožnit;

15.   je přesvědčen, že výjimky ve směrnici 2000/78/ES týkající se rodinného stavu způsobily, že ochrana proti diskriminaci na základě sexuální orientace, kterou směrnice nabízí, není platná v plné míře;

16.   naléhavě žádá členské státy, aby podporovaly uplatňování práv občanů Unie podle směrnice 2000/43/ES a směrnice 2000/78/ES účinnějším způsobem, a naléhavě žádá Komisi, členské státy, odborové organizace, zaměstnavatele, ale i vládní a nevládní zúčastněné strany, aby učinili vše, co je v jejich moci, ke zlepšení informovanosti o právech podle uvedených směrnic a zajistili, aby oběti diskriminace měly přístup k různým formám právní podpory a mohly tak podle těchto směrnic účinně uplatňovat svá práva; konstatuje, že břímě postavit se pachateli diskriminace často spočívá na jednotlivci, který se často nemůže obrátit o pomoc na žádný veřejný orgán, ani nemá přístup k právní pomoci; naléhavě žádá členské státy, aby zmocnily nezávislé orgány zabývající se rovností k poskytování účinné pomoci obětem diskriminace;

17.   je znepokojen nízkou úrovní informovanosti občanů členských států o antidiskriminačních právních předpisech a vyzývá Komisi, členské státy, odborové organizace a zaměstnavatele, aby zesílili své úsilí o zvýšení této úrovně informovanosti; připomíná, že směrnice ukládají členským státům povinnost informovat veřejnost o příslušných ustanoveních směrnic všemi vhodnými prostředky;

18.   doporučuje, aby členské státy uskutečnily nezávislé přezkoumání preventivních a restitučních antidiskriminačních opatření a účinností ochrany proti viktimizaci a zajistily, aby veřejnoprávní a neveřejnoprávní orgány, které se účastní prevence diskriminace a poskytují podporu obětem diskriminace, byly vybaveny odpovídajícími zdroji; dále doporučuje, aby Komise do svého průběžného sledování zařadila vzájemná hodnocení;

19.   doporučuje, aby členské státy vybavily orgány, které prosazují rovnoprávnost, odpovídajícími prostředky a pravomocemi, aby mohly účinně a nezávisle plnit svou úlohu a také poskytovat důkladné odborné znalosti týkající se všech forem diskriminace a odpovídající pomoc obětem diskriminace; nabádá členské státy, aby zajistily, aby pravomoc těchto orgánů zahrnovala všechny formy diskriminace, a vyzývá Komisi, aby stanovila normy, podle kterých bude sledovat a zajišťovat účinnost a nezávislost těchto orgánů;

20.   doporučuje, aby členské státy a Komise vybavily odpovídajícími prostředky a pravomocemi ty nevládní organizace, které zastupují diskriminované skupiny, a organizace, které občanům poskytují informace a právní pomoc v otázkách diskriminace;

21.   vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s příslušnými sociálními partnery a sledovaly s nimi řádné uplatňování právních předpisů Společenství;

22.   zdůrazňuje, že členské státy by měly v každém případě zajistit, aby byla obětem diskriminace automaticky poskytnuta pomoc při soudních řízeních, a to i z veřejných finančních prostředků poskytovaných národními systémy právní pomoci, bude-li to nezbytné;

23.   vyzývá Komisi, aby prakticky a účinně podpořila v členských státech přijetí opatření prostřednictvím programu Progress a Evropského sociálního fondu na podporu programů prosazujících rovné příležitosti a vymýcení diskriminace;

24.   doporučuje, aby pro zajištění účinnější úrovně ochrany členské státy zmocnily sdružení, organizace a jiné právnické osoby k účasti v soudních řízeních, včetně zastupování nebo podpory všech obětí;

25.   naléhavě žádá vlády členských států, aby v rámci politik zaměstnanosti a sociálního začlenění zajistily rovné zacházení a příležitosti a aby se zejména zabývaly závažnými překážkami, které diskriminace vyvolává při přijímání zaměstnanců;

26.   doporučuje, aby členské státy zajistily sdružením, organizacím a jiným právnickým osobám právo účastnit se v zastoupení jednoho nebo více navrhovatelů soudních řízení ve věci vymáhání směrnic;

27.   vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Agenturou EU pro základní práva a s Komisí pravidelně sbíraly, shromažďovaly a zveřejňovaly úplné, přesné, srovnatelné, spolehlivé a oddělené statistické údaje o diskriminaci a zveřejňovaly je tak, aby byly veřejnosti snadno srozumitelné a umožňovaly účinnější výměny osvědčených postupů; zdůrazňuje, že k tomu, aby tohoto mohlo být dosaženo, musí být k dispozici dostatečné finanční prostředky a je nezbytné rozvíjet způsoby shromažďování údajů o diskriminaci v souladu s právními předpisy na ochranu údajů;

28.   vyzývá k zavedení vnitrostátních integrovaných akčních plánů proti všem formám diskriminace;

29.   vítá zájem Komise o sběr údajů o rovnosti včetně zveřejňování Evropské příručky takových údajů; žádá Komisi, aby pečlivě prostudovala různé právní otázky a parametry týkající se záležitosti sběru údajů, předložila návrhy na zlepšení zaznamenávání případů diskriminace a zvážila zavedení společných norem upravujících sběr údajů; doporučuje, aby Komise nadále poskytovala právní vzdělávání pro soudce, právníky, odborové a nevládní organizace s cílem zlepšit dlouhodobý dopad směrnic, a aby rovněž více prováděla výzkum a posuzovala dopad právních předpisů provádějících směrnice;

30.   vítá zájem Komise zabývat se několikanásobnou diskriminací, včetně zahájení studie na toto téma; vyzývá Komisi, aby přijala vyváženou obecnou definici několikanásobné diskriminace a aby prozkoumala a poskytla údaje o této problematice a trestných činech vycházejících z nenávisti, vyzývá Komisi, aby do veškerých budoucích právních předpisů přijatých podle článku 13 Smlouvy o ES začlenila ustanovení výslovně určená k potírání několikanásobné diskriminace, která bude možné uplatnit na základě jednoho důvodu či kombinace více důvodů;

31.   zdůrazňuje význam spolupráce mezi skupinami aktivními v boji proti diskriminaci na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

32.   vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své vnitrostátní právní předpisy a zvážily zrušení zákonů, které nejsou v souladu s článkem 13 Smlouvy o ES;

33.   považuje směrnici 2000/43/ES za základ, na kterém může být vystavěn komplexní protidiskriminační rámec opatření týkající se zákazu diskriminace na základě rasy nebo etnického původu; zdůrazňuje však, že je třeba přihlédnout k problematickým aspektům, které již byly zjištěny, a k obtížím, se kterými se členské státy setkaly při účinném provádění a uplatňování ustanovení uvedené směrnice;

34.   zdůrazňuje, že Komise musí vypracovat společnou a pro celou EU platnou definici významu pozitivní akce nebo se přinejmenším snažit dosáhnout v této věci shody, což by rozptýlilo mýty ohledně významu a uplatňování pozitivní akce, které v některých členských státech panují, zejména s přihlédnutím k účinnosti této definice v případech úspěšného řešení diskriminace a dosahování stejných výsledků v některých členských státech;

35.   konstatuje, že Komise může mít v současné době v úmyslu předložit pouze právní předpis, jenž by diskriminaci v přístupu ke zboží a službám stavěl mimo zákon jen z některých důvodů; připomíná Komisi její závazek týkající se předložení komplexní směrnice zahrnující zdravotní postižení, věk, náboženství nebo přesvědčení a sexuální orientaci, která by dokončila antidiskriminační soubor právních předpisů podle článku 13 Smlouvy o ES, který uvedla ve svém pracovním programu na rok 2008; znovu opakuje, že je z politického, sociálního a právního hlediska žádoucí zrušit hierarchii ochrany před různými důvody diskriminace; je vážně přesvědčen o tom, že nemá význam stavět diskriminaci mimo zákon v jedné oblasti a v jiné oblasti tak nečinit;

36.   se zájmem očekává vypracování definice zdravotního postižení, kterou má předložit Komise a jež zdravotně postiženým z celé Evropské unie umožní požívat stejných práv bez ohledu na to, kde v Evropské unii se nacházejí;

37.   je přesvědčen, že každá nově navržená směrnice zaměřená na potírání diskriminace, jak se uvádí v článku 13 Smlouvy o ES, bude muset zakazovat všechny formy diskriminace, včetně přímé a nepřímé diskriminace ve všech oblastech již upravených směrnicemi 2000/43/ES a 2000/78/ES, diskriminace na základě vztahů s jinou osobou, diskriminace spojené s předpokládaným členstvím v chráněné skupině a obtěžování; je přesvědčen o tom, že za diskriminaci by se měl považovat i příkaz k diskriminaci osob a že za formu diskriminace by mělo být považováno i nezajištění přiměřených podmínek bez řádného důvodu; je přesvědčen o tom, že směrnice by měly vyjasnit, že neexistuje žádná hierarchie důvodů diskriminace a že všechny formy diskriminace je třeba potírat stejně silným opatřením; trvá na tom, aby každý nově navržený právní předpis řádně odrážel všechny zvláštnosti jednotlivých příslušných důvodů;

38.   je pevně přesvědčen o tom, že věcná oblast působnosti nového návrhu směrnice pro potírání diskriminace ve smyslu článku 13 Smlouvy o ES musí být široká a musí pokrývat veškeré oblasti, které spadají do pravomocí Společenství, ale i vzdělávání, celoživotní učení, sociální ochranu včetně sociální bezpečnosti, ubytování a zdravotní péči, obraz diskriminovaných skupin ve sdělovacích prostředcích a reklamě, fyzický přístup pro osoby se zdravotním postižením k informacím, telekomunikacím, elektronickým komunikacím, k dopravním prostředkům a přístup do veřejného prostoru, sociální výhody a přístup ke zboží a jejich dodávky a přístup k veřejným službám a jejich poskytování; je dále přesvědčen o tom, že nová směrnice by měla také rozvíjet oblast působnosti směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání, a o pracovní podmínky(4) tak, aby byla v souladu s ochranou před diskriminací vůči jiným skupinám;

39.   je pevně přesvědčen o tom, že v boji s diskriminací musí být ke zvyšování veřejné informovanosti vyvíjen holistický přístup, počínaje programy ve školách;

40.   vyzývá Komisi, aby prošetřila způsoby, jakými by do budoucích právních předpisů vycházejících z článku 13 mohla být začleněna další ustanovení prosazující uplatňování zásad nediskriminace a rovnosti nezávisející na stížnostech jednotlivých obětí; je přesvědčen, že toto šetření by mělo zvážit, jak by mohly budoucí právní předpisy vytvořit závazky zavedení pozitivní akce nebo pozitivních povinností k prosazování rovnosti a propojení povinností týkajících se nediskriminace a rovnosti s vnitrostátní politikou zadávání veřejných zakázek;

41.   zastává názor, že rozdíly v zacházení na základě národnosti nebo jazyka, které nejsou objektivně ani rozumově zdůvodněny legitimním cílem a ani jich není dosaženo vhodnými a nezbytnými prostředky, mohou představovat nepřímou diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu v rozporu se směrnicí 2000/43/ES;

42.   domnívá se, že je třeba si také uvědomovat, že diskriminace porušuje čtyři základní svobody – zejména volný pohyb osob – a že tak představuje překážku pro fungování vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby povzbudila členské státy k revizi svých přechodných ustanovení upravujících přístup na jejich trhy práce s cílem odstranit v tomto ohledu rozdíly mezi evropskými občany;

43.   domnívá se, že menšinová společenství, a zejména společenství Romů, potřebují specifickou sociální ochranu, protože jejich problémy spojené se zneužíváním, diskriminací a vyloučením v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, bydlení, zaměstnanosti a práv žen se po nedávném rozšíření Evropské unie staly ještě naléhavějšími;

44.   doporučuje, aby zvláštní pozornost byla věnována boji proti všem formám diskriminace v oblasti vzdělávání, pokud jde o přístup znevýhodněných a romských dětí k vysoce kvalitnímu vzdělání a jejich nespravedlivé zařazení do škatulky neschopných;

45.   zdůrazňuje, že právní předpisy jsou účinné pouze v případě, že si občané jsou vědomi svých práv a mají snadný přístup k soudům; proto je přesvědčen o tom, že nový návrh směrnice pro boj proti diskriminaci ve smyslu článku 13 Smlouvy o ES musí zahrnovat i pravné a vynucovací prostředky, a doporučuje, aby členské státy vytvořily nezávislý a účinný orgán či orgány na podporu rovného zacházení a na potírání různých forem diskriminace, s pravomocí zahrnující všechny důvody diskriminace podle článku 13 a ve všech oblastech upravených směrnicí 76/207/EHS; je přesvědčen, že tyto orgány by měly být pověřeny také poskytováním nezávislé pomoci obětem diskriminace za tím účelem, aby měly možnost řešit své stížnosti na diskriminaci, a prováděním nezávislých průzkumů uplatňování nediskriminačních právních předpisů a vydáváním doporučení v jakékoli věci týkající se takové diskriminace;

46.   vyzývá k tomu, aby do všech budoucích právních předpisů byla podle článku 13 Smlouvy o ES zahrnuta povinnost konzultovat nevládní organizace, nezávislé orgány specializované na otázky rovnosti i příslušné vnitrostátní organizace a zapojit je do procesu vypracování, převádění a kontroly uplatňování těchto předpisů;

47.   je přesvědčen o tom, že nová směrnice by měla obsahovat požadavek, aby členské státy uplatňovaly začleňování otázek rovnosti do veškerého plánování, tvorby politik a programů v oblastech upravených směrnicí, aby poskytovatelé služeb přistupovali k rovnosti organizovaně a systematicky a aby prováděli úpravy a zajišťovali zvláštní zacházení tak, aby příslušníkům menšinových skupin postižených nerovností zajistili přístup k poskytované službě a její využití;

48.   se znepokojením konstatuje, že přestože protokol č. 12 k evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod podepsalo 19 členských států, pouze pět států tento protokol ratifikovalo;

49.   vyzývá k pokračování procesu podepisování, uzavírání a ratifikace úmluvy o právech zdravotně postižených osob včetně jejího opčního protokolu a připomíná, že po ratifikaci Úmluvy ze strany Společenství musí všechny navrhované antidiskriminační právní předpisy Společenství zcela splňovat požadavky Úmluvy; připomíná Radě výzvu Komisi zahájit evropskou strategii pro účinné provádění této úmluvy, kterou učinila Komise na neformální ministerské konferenci o zdravotním postižení v červnu 2007; v tomto rámci vyzývá Komisi, aby posoudila potřebu pozměnit sekundární právo Společenství nebo přizpůsobit příslušné politiky;

50.   zdůrazňuje, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je důležité horizontálně uplatňovat a začleňovat její ustanovení o nediskriminaci, které Evropskou unii při definování a uplatňování jejích politik a činností zavazuje k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

51.   vyzývá Komisi a členské státy k prosazování rovných příležitostí a nediskriminace v Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost, hlavních směrech pro otevřenou metodu koordinace pro sociální začlenění, ve vnitrostátních reformních programech a v předpisech upravujících strukturální fondy; proto vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly integrované směry pro růst a zaměstnanost, a zejména hlavní směry zaměstnanosti, aby zajistily a zlepšily začlenění a viditelnost sociálního rozměru v příštím cyklu Lisabonské strategie; zdůrazňuje, že aby byla účinná, musí být ustanovení v oblasti rovnosti a nediskriminace silně vázána na sociální politiky a sociální partneři v nich musí hrát významnou úlohu;

52.   vyzývá Komisi a členské státy, aby ukončily veškerou diskriminaci na základě pracovní smlouvy tím, že všem pracovníkům zaručí rovné zacházení, ochranu zdraví a bezpečnost, ustanovení o pracovní době a době odpočinku, svobodu sdružování a zastupování, ochranu před nezákonným propouštěním, kolektivní smlouvy a kolektivní žalobu; zdůrazňuje význam přístupu k odborné přípravě i význam trvalé ochrany nabytých práv zahrnutím dob vzdělávání a odborné přípravy, zlepšením péče, zachováváním základních sociálních práv, jako jsou práva na starobní důchod, práva na odbornou přípravu a právo na dávky v nezaměstnanosti při změně postavení v zaměstnání, přechodu z jedné pracovní smlouvy na jinou a ze zaměstnaneckého pracovního poměru na samostatnou výdělečnou činnost;

53.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států a kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (3) Úř. věst. C 308, 19.12.2007, s. 1. (4) Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2008 o integrované námořní politice pro Evropskou unii (2008/2009(INI))

P6_TA(2008)0213 A6-0163/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii" KOM(2007)0575 - SEK(2007)1283),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Závěry z konzultací o evropské námořní politice" (KOM(2007)0574),

-   s ohledem na návrh Komise týkající se společného tripartitního prohlášení o zavedení "Evropského námořního dne" (SEK(2007)1631),

-   s ohledem na zelenou knihu Komise nazvanou "Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře" (KOM(2006)0275) a na usnesení Parlamentu ze dne 12. července 2007(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8. a 9. března 2007, jež se týkaly přijetí "Akčního plánu Evropské rady na období 2007–2009 – energetické politiky pro Evropu",

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí" (KOM(2008)0030),

-   s ohledem na ustanovení úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijaté Mezinárodní organizací práce (MOP) dne 23. února 2006, jediného nástroje, který obsahuje a mění úmluvy o práci na moři přijaté Mezinárodní organizací práce od roku 1919,

-   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a na stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro rybolov (A6-0163/2008),

A.   vzhledem k tomu, že oceány a moře jsou pro EU z ekonomického a ekologického hlediska zásadními faktory; vzhledem k tomu, že EU díky svým pobřežním oblastem a nejvzdálenějším regionům skýtá pobřeží o délce 320 000 km, na kterém žije třetina obyvatelstva Evropy,

B.   vzhledem k tomu, že námořní průmysl a služby společně s pobřežními oblastmi přispívají celkově 40 % k HDP EU,

C.   vzhledem k tomu, že největší výzvu pro všechny okruhy politik 21. století představuje změna klimatu; vzhledem k ohrožení pobřežních oblastí klimaticky vyvolaným vzestupem mořské hladiny, který může dosáhnout obrovských rozměrů a mít drastické důsledky pro obyvatele,

D.   vzhledem k tomu, že přímořské oblasti EU, a především pak její nejvzdálenější regiony, na jednu stranu hrají velmi významnou úlohu v oblasti bezpečnosti a ochrany před trestnou činností, například nedovoleným přistěhovalectvím, terorismem a pašováním, a na druhou stranu jim přitom hrozí specifické ekologické katastrofy,

E.   vzhledem k tomu, že se v minulém roce zvýšil počet a frekvence útoků na rybářská, obchodní a osobní plavidla Společenství v mezinárodních vodách poblíž afrického pobřeží, což znamená značné ohrožení životů členů posádek a má výrazný negativní dopad na mezinárodní obchod;

1.   vítá, že Komise přijala výše uvedená sdělení i akční plán předložený v rámci zmíněného pracovního dokumentu;

2.   potvrzuje své usnesení ze dne 12. července 2007 a vítá, že Komise přinejmenším rámcově přejala značnou část požadavků Parlamentu;

3.   poukazuje na to, že výjimečný námořní rozměr, který má EU díky svému pobřeží a svým nejvzdálenějším regionům, nabízí jedinečné možnosti v oblasti inovace, výzkumu, životního prostředí a biologické rozmanitosti, které musí být v integrované námořní politice pro EU zohledněny, a rovněž poukazuje na to, že nejvzdálenější regiony navíc poskytují ideální komunikační základnu pro účely dopravy a bezpečnosti na evropské i celosvětové úrovni;

4.   důrazně podporuje záměr Komise lépe využívat možností námořní dopravy na krátké vzdálenosti a vnitrozemské vodní dopravy mezi členskými státy EU a neprodleně ji začlenit do jednotného trhu a vítá záměr Komise urychlit své návrhy na společný námořní dopravní prostor i přípravu ucelené strategie námořní dopravy na období 2008–2018;

5.   vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci a spolupráci se sousedními zeměmi s cílem vhodně využívat TEN-T a další evropské mechanismy financování (např. Marco Polo) s cílem plnit projekty v rámci sítě mořských dálnic / námořní lodní dopravy na krátké vzdálenosti;

6.   vítá záměr Komise zdokonalit koordinaci s evropskými agenturami zabývajícími se námořním dozorem a podtrhuje přitom především předcházení nezákonné činnosti (obchodu s lidmi a narkotiky, nedovolenému přistěhovalectví a teroristickým hrozbám), se zvláštním zaměřením na mezinárodní vody;

7.   vítá iniciativu Komise vytvořit evropskou síť námořního dozoru a podporovat lepší spolupráci mezi pobřežními strážemi jednotlivých členských států; žádá Komisi, aby předložila výsledky studie proveditelnosti týkající se evropské pobřežní stráže, která měla být publikována a předložena Parlamentu a Radě do konce roku 2006;

8.   domnívá se, že námořní seskupení představují výbornou příležitost, jak přispět k dosažení integrované námořní politiky; žádá Komisi, aby neprodleně zahájila práci na projektu evropské sítě námořních seskupení;

9.   podporuje návrh na zavedení každoročního "Evropského námořního dne", který by připadal na 20. května; je toho názoru, že tento den by měl sloužit k tomu, aby se na význam námořní politiky poukázalo i mimo odborný svět, za účasti občanů, škol, univerzit a nevládních organizací; připomíná Komisi její návrh na udělování ceny pro příkladné přímořské oblasti jako způsob podpory osvědčených postupů;

10.   je však v zásadě toho názoru, že akční plán obsahuje příliš málo praktických opatření, a vybízí Komisi, aby v budoucnu ambiciózněji využívala nástroje, které má podle smluv k dispozici;

11.   vyjadřuje politování nad tím, že akční plán se výzvami souvisejícími se změnou klimatu nezabývá závazným způsobem; potvrzuje svůj názor, že úkolem evropské námořní politiky musí být příprava na následky změny klimatu a přizpůsobení se jim a že musí naléhavě přijmout nezbytná opatření na přizpůsobení se těmto změnám, zejména s ohledem na tání ledovců, které způsobuje vzestup mořské hladiny, a zvýšené riziko záplav v přístavech a pobřežních oblastech, a žádá, aby se do této záležitosti zapojily všechny příslušné politiky, zejména politika v oblasti výzkumu;

12.   připomíná skutečnost, že tání ledovců není pouze příčinou vzestupu mořské hladiny, ale rovněž páchá nenapravitelné škody na životech lidí, živočichů i rostlin, vítá proto záměr Komise navrhnout arktickou iniciativu a vyzývá vědecké společenství a subjekty s rozhodovací pravomocí, aby dále zkoumaly možnosti ochrany polárních ledových krunýřů;

13.   domnívá se, že řádné řízení moří vyžaduje řádné řízení pobřežních oblastí a že projekty výstavby na pobřeží EU musí brát za všech okolností v úvahu důsledky změny klimatu a s tím související vzestup hladiny moří, erozi písku a zvýšenou četnost a sílu bouří;

14.   podporuje cíl Evropské rady, který si stanovila v březnu 2007, snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na polovinu, a opakuje svůj požadavek, aby námořní politika výrazně napomáhala snižování těchto emisí, mimo jiné zahrnutím lodní dopravy do systému obchodování s emisemi a posílením výzkumu jak v oblasti využití moří jako obnovitelného zdroje energie, tak s cílem vyvíjet nové a čistší technologie pohonu lodí; je toho názoru, že role Evropy jako průkopníka v boji proti změně klimatu by mohla posílit a upevnit její vedoucí postavení v oblasti ekologických technologií a výzkumu;

15.   důrazně žádá Komisi, aby byla ambicióznější v boji proti emisím síry a oxidů dusíku a tuhému odpadu z lodí; v této souvislosti opakovaně poukazuje na potřebu spolupráce s Mezinárodní námořní organizací (IMO) a zejména požaduje:

16.   vítá opatření přijatá v oblasti satelitního sledování nekontrolovaného vypouštění odpadů do moře, jehož se dopouštějí některé lodě; žádá však o přijetí ustanovení, která by ukládala lodím povinnost používat zařízení typu černé skříňky, do nichž by nebylo možné zasahovat (takové modely již byly patentovány), a která by umožnila v krátkých intervalech zaznamenávat množství a povahu tekutin napouštěných nebo vypouštěných z nádrží a z podpalubí; domnívá se, že kontrolou záznamů získaných tímto způsobem by se ukázalo, zda byly zbytky znečišťujících olejů vypuštěny mimo oficiální kontrolu a tudíž protizákonně;

17.   znovu opakuje svou výzvu členským státům a Komisi, aby vzhledem ke znečištění vzduchu, které postihuje mnohá přístavní města a oblasti, zajistily výrazně lepší pobídky pro dodávku elektrické energie pro lodě v přístavu z pobřeží; žádá proto, aby byl předložen pozměňovací návrh ke směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(2), podle níž by členské státy, které využijí daňové výjimky pro ropu dodávanou v zásobnících podle čl. 14 této směrnice, byly povinny ve stejném rozsahu poskytnout daňovou výjimku na elektrickou energii z pobřeží; upozorňuje, že stejné daňové zařazení elektřiny a ropy v zásobnících by se stalo významnou pobídkou pro přístavy a majitele lodí a pomohlo by snížit znečištění ovzduší v přístavních městech díky investicím do dodávky elektřiny pro lodě v přístavu;

18.   opětovně poukazuje na skutečnost, že znečištění moří pocházející z pevniny má významný podíl na jejich celkovém znečištění a že Komise se tomuto tématu dosud nezačala věnovat; opakuje proto Komisi svůj požadavek, aby předložila akční plán na snížení tohoto znečištění, a zdůrazňuje svou výzvu členským státům, aby ve vnitrostátním právu bezodkladně prováděly příslušné právní předpisy, jako např. rámcovou směrnici o vodě(3); zdůrazňuje, že k provádění rámcové směrnice o vodě se vztahuje rovněž akční plán zjištění a odstranění starých zásob munice z minulých válek v Severním a Baltském moři;

19.   důrazně žádá Komisi, aby členským státům pomohla vytvořit plán na průzkum a zmapování lodních vraků a podmořských archeologických nalezišť – neboť ta představují součást historického a kulturního dědictví Společenství – a umožnila tak tato místa poznat a studovat a aby pomohla předcházet plenění, k němuž v současné době dochází, a umožnila jejich řádné zachování;

20.   důrazně žádá zúčastněné orgány, aby co nejdříve přijaly námořní balíček Erika III, a žádá členské státy, aby tento balíček začaly bezodkladně provádět, s cílem zajistit právní prostředky nezbytné k odvrácení či nápravě nehod či událostí s katastrofickými následky pro rozvoj přímořských oblastí, přičemž dvěma příklady takových nehod mohou být havárie tankerů Erika a Prestige;

21.   domnívá se, že rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí(4) by z ekologického hlediska měla představovat základní kámen integrované námořní politiky pro EU; bere na vědomí, že tato směrnice stanoví, že regiony, v nichž je stav moře kritický, by měly vyvinout a provést rychlejší opatření na dosažení dobrého stavu životního prostředí; zdůrazňuje, že v těchto regionech je zvláště důležité, aby Komise koordinovala různá odvětví, programy a strategie a zajistila dostatečnou finanční podporu; poukazuje na to, že k dosažení této integrované námořní politiky je nezbytné, aby zahrnovala i suchozemské aktivity, jako jsou zemědělství, nakládání s odpadními vodami, doprava a výroba energie; domnívá se, že tyto regiony se mohou stát pilotními oblastmi pro skutečnou a plně integrovanou námořní politiku;

22.   vítá, že Komise provedla potřebná zjištění, pokud jde o vynětí námořníků z různých částí evropských sociálních právních předpisů a předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci (např. směrnice 98/59/ES(5) o hromadném propouštění, směrnice 2001/23/ES(6) o zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, směrnice 2002/14/ES(7) o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci i směrnice 96/71/ES(8) o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb); navrhuje, aby byly tyto směrnice ve spolupráci se sociálními partnery přepracovány;

23.   žádá ty členské státy, které tak ještě neučinily, aby co nejdříve ratifikovaly úmluvu o práci na moři z roku 2006 přijatou s cílem zlepšit životní a pracovní podmínky námořníků a zamezit nekalé konkurenci v odvětví lodní dopravy formou aktualizace a kodifikace celého systému platných mezinárodních pracovních norem;

24.   žádá Komisi, aby novelizovala směrnici 1999/95/ES(9) o pracovní době námořníků, jakož i právní předpisy upravující záležitosti, které spadají do působnosti Komise, ale nejsou vůbec či jsou jen zčásti upraveny na úrovni Společenství, například pravidla upravující dočasně působící pracovní agentury či právo pracovníka na písemnou pracovní smlouvu;

25.   domnívá se, že k tomu, aby byla námořní politika úspěšná, je nezbytné zapojit regionální a místní partnery; zastává proto názor, že je třeba dosáhnout užší spolupráce a vzájemného propojení evropských pobřežních regionů, a to podporou koordinovaných strategií na posílení rozvoje a konkurenceschopnosti a efektivnější koordinací různých úrovní řízení;

26.   opakuje svůj požadavek, aby se v budoucnu dále uplatňoval integrovaný přístup k námořní politice pro EU, a vyzývá Komisi, aby posílila její politický rámec, jakož i a územní, sociální a hospodářskou soudržnost a zajistila její napojení na vnitrozemí Evropy a tamní politiky; navrhuje, aby byla každé dva roky zveřejňována zpráva o evropské námořní politice a aby pravidelně docházelo k veřejné výměně názorů všech zúčastněných stran; vyzývá budoucí předsednictví Rady, aby námořní politiku začlenila do svých pracovních programů; dále požaduje, aby Komise každoročně jasně vykazovala všechny projekty podporované z prostředků EU, které se zabývají problematikou moří;

27.   vítá iniciativu Komise v oblasti podpory jednání o lepším řízení sdílení moří s třetími zeměmi a důrazně podporuje širší spolupráci se sousedními zeměmi na ochraně moří mimo výsostná území jednotlivých států;

28.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby v rámci organizací OSN a IMO aktivně podporovaly iniciativu několika členských států, jejímž cílem je rozšíření práva na pronásledování na moři a ve vzduchu i na teritoriální vody pobřežních států pod podmínkou, že dotčené státy k tomu dají souhlas, a dále aby vyvinuly mechanismus vzájemné pomoci pro případy námořního pirátství;

29.   žádá Komisi, aby při nejbližší příležitosti vypracovala v rámci nové integrované námořní politiky systém Společenství pro koordinaci a vzájemnou pomoc, který by umožnil, aby vojenská plavidla plující pod vlajkou členského státu v mezinárodních vodách chránila rybářská a obchodní plavidla jiných členských států;

30.   domnívá se, že komplexní evropská strategie mořského a námořního výzkumu má velký význam a musí být řádně financována, a to již v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a v rámci dalších programů v budoucnu;

31.   vyslovuje se pro to, aby byla námořní politika přiměřeně zohledněna v rozpočtu EU a v nástrojích v období po roce 2013, a žádá, aby to bylo zohledněno v souhrnech pravidelných zpráv o evropské námořní politice;

32.   vítá rovněž doporučení Evropské rady ze dne 14. prosince 2007, v němž se uvádí, že by námořní politika měla být přizpůsobena specifickým rysům jednotlivých členských států a přímořských regionů, včetně pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

33.   uznává pravomoci členských států v této oblasti, současně však se zájmem očekává zveřejnění programu Komise k usnadnění rozvoje územního plánování námořních prostor členskými státy; upozorňuje, že je třeba udržovat přiměřenou rovnováhu mezi hospodářskými, sociálními, územními a ekologickými hledisky;

34.   zdůrazňuje, že výjimečná námořní dimenze pobřežních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů představuje pro EU jedinečnou příležitost, pokud jde o inovace, výzkum, životní prostředí a biologickou rozmanitost, rozvoj inovativních technologií souvisejících s mořem i ostatní oblasti, a že budoucí integrovaná námořní politika musí tuto příležitost využít; uznává, že je žádoucí vytvářet špičková centra výzkumu, a doporučuje, aby byla povzbuzována a podporována vysokoškolská výzkumná střediska, která již v pobřežních oblastech existují;

35.   zdůrazňuje význam energie vln jako alternativního zdroje čisté energie a vyzývá Komisi, aby tuto formu energie v budoucích akčních plánech zohlednila;

36.   domnívá se, že klíčovým cílem integrované námořní politiky pro Evropskou unii v oblasti rybolovu by měla být podpora modernizace a udržitelného, rovnoměrného a spravedlivého rozvoje tohoto odvětví v celé EU, čímž se zajistí jeho socioekonomická životaschopnost a udržitelnost zdrojů a zaručí svrchovanost potravin a jejich zabezpečení, zásobování veřejnosti rybami, zachování pracovních míst a zlepšení životních podmínek rybářů;

37.   domnívá se, že společná rybářská politika dosud uspokojivě neřešila ani udržitelnou povahu mořských zdrojů a hospodářskou životaschopnost rybolovných loďstev EU a pobřežních komunit a že by proto bylo vhodné vypracovat integrovanou námořní politiku pro Evropskou unii tak, aby se odstranily nedostatky ve společné rybářské politice, jakými jsou například přílišná centralizace a neschopnost zohledňovat regionální různorodost vod EU;

38.   domnívá se, že vytvoření většího počtu kvalitnějších pracovních míst souvisejících s činnostmi na moři, zejména v oblasti rybolovu, závisí rovněž na tom, zda budou zaručeny spravedlivé a přiměřené příjmy, důstojné pracovní podmínky (včetně ochrany zdraví a bezpečnosti) a přístup ke vzdělání pro pracovníky v tomto odvětví;

39.   žádá členské státy, aby přistoupily ke vzájemnému uznávání osvědčení vydávaných v rámci středního odborného vzdělávání pro povolání kormidelník a strojník rybolovných plavidel;

40.   opakuje, že je nezbytné, aby existovaly mechanismy podpor nebo kompenzací určené rybářům, kteří jsou postiženi následky socioekonomických opatření pro obnovu stavů ryb nebo opatření na ochranu ekosystémů, zejména v méně podporovaných oblastech a společenstvích a v nejvzdálenějších regionech;

41.   potvrzuje, že je nutné více podporovat vědecký výzkum, který se provádí v odvětví rybolovu v jednotlivých členských státech, zejména v rámci 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

42.   žádá, aby Společenství poskytovalo pomoc při provádění účinných opatření, která by zajistila náležité prostředky evakuace, pomoc posádkám a jejich záchranu;

43.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2007)0343. (2) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. (3) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (4) Texty přijaté dne 11. prosince 2007, P6_TA(2007)0595. (5) Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16. (6) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16. (7) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29. (8) Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1. (9) Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29.