Evropský parlament,

-   s ohledem na závěry předsednictví v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,

-   s ohledem na zprávu Evropské rady a prohlášení Komise týkající se zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,

-   s ohledem na závěry Rady o rámci dohledu EU a opatřeních EU k zajištění finanční stability přijaté dne 14. května 2008 a závěry Rady týkající se souvisejících otázek ze zasedání konaných dne 3. června 2008, 4. prosince 2007 a 9. října 2007,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že pokud jde o finanční krizi, změnu klimatu a potřebu zavést jasné institucionální uspořádání, nachází se EU v kritické situaci,

B.   vzhledem k tomu, že současná finanční krize, kterou vyvolala krize v oblasti hypotečních úvěrů ve Spojených státech a  jejíž původ byl mimo jiné v dlouholeté příliš rozpínavé měnové politice centrální banky Spojených států, nedostatku transparentnosti na finančních trzích, nadměrných pákových operacích finančních institucí, nedostatečném dohledu na finančních trzích, špatných sazbách a nesprávných předpokladech vývoje cen nemovitostí, se v důsledku stále větší integrace trhů rozšířila do celého světa,

C.   vzhledem k tomu, že inovace na finančním trhu mohou být užitečné, ale je nutné, aby finanční produkty tohoto typu byly regulovány a aby byly transparentní s cílem zajistit vyváženost mezi účinností a stabilitou, a vzhledem k tomu, že finanční trhy by měly být podřízeny reálné ekonomice,

D.   vzhledem k tomu, že stávající nástroje nedokázaly zvládnout dopad finanční krize tak, aby minimalizovaly kolektivní náklady a zabránily škodám, a vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit jednotný dohled nad stále integrovanějšími evropskými finančními trhy na úrovni EU; vzhledem k tomu však, že finanční stabilita a řešení krizí se týkají širšího okruhu subjektů, a nikoli pouze orgánů dohledu,

E.   vzhledem k tomu, že závěry předsednictví Rady o finanční krizi neuvádějí Evropský parlament jako spoluzákonodárce při provádění jejích rozhodnutí,

F.   vzhledem k tomu, že ve 24 členských státech byly dokončeny parlamentní postupy pro schválení Lisabonské smlouvy; vzhledem k tomu, že institucionální reformy obsažené v Lisabonské smlouvě jsou naléhavě nutné, má-li se zajistit, aby Evropská unie fungovala bezproblémově, vyváženě a s plnou demokratickou kontrolou,

G.   vzhledem k tomu, že je třeba zajistit jednoznačnost, pokud jde o institucionální ustanovení, podle nichž proběhnou v roce 2009 významné politické události, především evropské volby a sestavení nové Evropské komise,

H.   vzhledem k tomu, že EU sehrává na světové scéně hlavní úlohu, pokud jde o boj proti změně klimatu, a to jak zaujetím vedoucího postavení při mezinárodních jednáních, tak významným snižováním emisí, k němuž se zavázalo 27 členských států; vzhledem k tomu, že Evropská rada se 8. a 9. března 2007 v této souvislosti zavázala dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o nejméně 20 % do roku 2020 a v případě, že bude uzavřena komplexní mezinárodní dohoda, pak bude tento závazek zvýšen na 30 %,

I.   vzhledem k tomu, že boj proti změně klimatu je pro Evropskou unii důležitým tématem a cílem a měl by být prováděn komplexně a na mezinárodní úrovni,

J.   vzhledem k tomu, že splnění cílů Lisabonské/göteborské strategie a souboru opatření v oblasti změny klimatu a energetiky předpokládá dlouhodobé investice a že v tomto ohledu se musí dále zvýšit role Evropské investiční banky (EIB),

Makroekonomický dopad celosvětové finanční krize pro reálnou ekonomiku

1.   zdůrazňuje význam evropských makroekonomických politik reagujících rychle a nanejvýš koordinovaně za účelem obnovení celosvětového hospodářského růstu; podotýká však, že nesmí docházet k porušování zásad stability a růstu a že by členské státy měly usilovat o konsolidaci rozpočtu;

2.   je vážně znepokojen situací na finančních trzích a vyzývá k dalším koordinovaným zásahům zaměřeným na obnovení důvěry v trhy;

3.   vítá závěry předsednictví, které potvrzují opatření přijatá euroskupinou dne 12. října 2008 jako první významný a koordinovaný krok k obnovení důvěry v trhy, k povzbuzení mezibankovních úvěrů a k rozšíření vlastních finančních prostředků bank, které jim umožňují pokračovat v poskytování úvěrů společnostem a domácnostem; souhlasí s tím, že tato opatření byla nezbytná pro zvládnutí současné finanční krize;

4.   považuje za zásadní, aby členské státy prokázaly pevné odhodlání a schopnost účinného řešení krize s cílem obnovit stabilní tržní podmínky, které jsou klíčovým předpokladem důvěry; domnívá se, že vůbec první schůzka představitelů států a vlád eurozóny a rozhodování na této úrovni se musí dále rozvíjet;

5.   upozorňuje na to, že tato krize má vliv i mimo finanční trhy, zejména na životaschopnost podniků, zaměstnanost, osobní finanční situaci a malé a střední podniky, a poukazuje na to, že její dopad by měl nepředvídatelný rozsah, pokud by vnitrostátní orgány, Evropská centrální banka (ECB) a další centrální banky nezavedly opatření ke znovunastolení důvěry ve finanční systém;

6.   zdůrazňuje, že s ohledem na finanční stabilitu a systémová rizika je třeba jednat; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby oživila Lisabonskou strategii a na období do konce roku upravila v této ekonomicky problematické době národní reformní programy členských států s cílem chránit pracovní místa a příjmy občanů EU;

7.   je přesvědčen, že udržitelné makroekonomické prostředí zaměřené na růst je nezbytné; připomíná zásadní význam, který mají pro občany a malé a střední podniky nepřerušený přístup k úvěrům a investice do infrastruktury EU, aby se zabránilo dramatickému propadu hospodářského růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje úlohu, kterou v tomto ohledu musí sehrát EIB;

Strategie zaměřená na překonání finanční krize

8.   je rozhodnut podpořit opatření, která mohou trhům vrátit likviditu, a umožnit tak obnovu úvěrových služeb pro podniky a jednotlivce; je si vědom toho, že je třeba ujistit daňové poplatníky, že veškerá opatření, která budou učiněna, budou zohledňovat jejich zájmy, a upozorňuje na to, že obnova fungování finančního systému je naprosto nezbytná pro budoucí hospodářský růst; vyzývá členské státy, aby přehodnotily fungování současného finančního systému, pokud míní vážně svou vůli obnovit důvěru ve finanční trhy a řešit finanční krizi v globálním měřítku;

9.   vřele vítá rychlou a komplexní reakci Komise, pokud jde o uplatňování pravidel pro státní pomoc na opatření přijatá v souvislosti s finančními institucemi; vyzývá Komisi, v kontextu důsledného monitorování nouzových opatření, aby zřídila interdisciplinární tým, včetně odborného posouzení GŘ pro hospodářskou soutěž, výboru 3. úrovně a Evropského systému centrálních bank, za účelem shromáždění znalostí a know-how, a aby zajistila, že v členských státech budou uplatňována vyvážená, nestranná a vysoce kvalitní posouzení;

10.   vítá rozhodnutí Komise vytvořit skupinu na vysoké úrovni, která má zajistit, aby struktura dohledu byla pevná a udržitelná a aby umožňovala lepší integraci a koordinaci napříč odvětvími a státy; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo přesně vymezeno pověření této skupiny, a to v krátkém časovém rámci, a aby byla tato skupina odpovědná Radě, Komisi a Evropskému parlamentu;

11.   schvaluje vytvoření "oddělení pro finanční krizi" a žádá Radu, aby v krátké lhůtě schválila způsob jeho fungování a spolupráce s vytvořenou skupinou na vysoké úrovni; ostře kritizuje skutečnost, že Evropský parlament nebyl do této krizové jednotky zahrnut; podporuje vytvoření účinnějšího systému včasného varování s koordinačními a donucovacími pravomocemi, který by řídila Komise spolu s ECB a jehož by se měly účastnit výbory 3. úrovně;

12.   schvaluje rozhodnutí Rady posílit úlohu EIB jakožto poskytovatele a příjemce úvěrů;

13.   je znepokojen nebezpečím, které pro finanční trhy vyplývá z objemu státních podpůrných opatření a považuje za důležité, aby s ohledem na zájmy daňových poplatníků a rozpočty členských států byly všechny investice z veřejných prostředků do záchrany finančních institucí doprovázeny veřejným dohledem, zlepšením správy a řízení těchto institucí, omezením odměňování, zvýšením odpovědnosti vůči veřejným orgánům a investičními strategiemi ve prospěch reálné ekonomiky;

Zdokonalení regulace

14.   vyzývá Radu, aby jednala společně s Parlamentem, a vyzývá Komisi, aby využila svou pravomoc předkládat návrhy a navrhla opatření, která posílí rámec regulace a dohledu v EU a řešení krizí na úrovni EU;

15.   zdůrazňuje, že je zapotřebí pečlivě analyzovat příčiny současné finanční krize, zejména přiměřenost dohledu a soulad se stávajícími pravidly; připomíná svůj požadavek legislativních opatření, a to zejména pokud jde o regulaci bank a dohled nad nimi, úlohu ratingových agentur, sekuritizaci a dohled nad ní, zajišťovací fondy a další typy nových institucí, úlohu pákového efektu, požadavky transparentnosti, pravidla pro likvidace, vyjasnění trhů OTC a mechanismy pro předcházení krizím; vítá návrh Komise na zvýšení minimální ochrany bankovních vkladů a připomíná její závazek provést urychleně analýzu tohoto návrhu;

16.   připomíná, že je zapotřebí posílit Lamfalussyho proces, jak bylo požadováno v usnesení Parlamentu ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(1), včetně dohledu kolegií nad největšími přeshraničními finančními skupinami a určení jednoznačného právního statusu a poskytnutí větších výsadních práv výborům 3. úrovně, čímž by se zlepšil dohled v EU a přispělo by se tím k mezinárodnímu dialogu a koordinaci politiky v této oblasti;

17.   zdůrazňuje, že krize přesahující jurisdikci jednotlivých zemí nemůže být řešena individuálně vnitrostátními orgány a že v případě přeshraničních krizí je klíčovým faktorem spolupráce a vzájemná důvěra jednotlivých orgánů dohledu; naléhavě vyzývá Komisi a odpovědné vnitrostátní orgány, aby společně vypracovaly vhodné návrhy pro účinné řešení krizových situací a předložily je k dalšímu posouzení Parlamentu; poukazuje na význam větší koordinace na úrovni EU před schůzkou na úrovni G8 a je pěvně přesvědčen o tom, že na stávající krizi je nutné nalézt globální odpovědi, které by měly prosazovat vytvoření nového mezinárodního finančního řádu a reformu brettonwoodských institucí;

18.   vítá iniciativu na podporu co nejrychlejšího uspořádání mezinárodní konference, která by projednala další kroky v oblasti regulace a dohledu, které je třeba podniknout k řešení současné krize; je přesvědčen, že EU musí mít klíčovou úlohu v diskusi o budoucí mezinárodní finanční struktuře; žádá Evropskou Radu a Komisi, aby do tohoto procesu zapojily Evropský parlament;

19.   naléhavě vyzývá Komisi, aby bez dalšího prodlení předložila svůj návrh na přezkoumání směrnice Rady 2003/48/ES ze dne 3. června 2003 o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb(2);

Lisabonská smlouva

20.   znovu zdůrazňuje, že uznává výsledky irského referenda a ratifikačních procesů v ostatních členských státech, a domnívá se, že je možné reagovat na obavy irských občanů tak, aby se do evropských voleb podařilo najít všeobecně přijatelné řešení; je připraven nabídnout irské vládě a parlamentu veškerou pomoc, kterou budou potřebovat k předložení návrhů, jež by přispěly k dosažení větší a informovanější shody názorů panující mezi irskou veřejností ohledně budoucnosti Irska v reformované a posílené Evropské unii a jež budou přijatelné i pro irské partnery z EU;

21.   vyzývá Evropskou radu, aby na svém příštím zasedání vypracovala metody a harmonogram pro dosažení tohoto cíle;

Energetika a změna klimatu

22.   domnívá se, že plnění cílů v oblasti klimatu pro rok 2012, by nemělo být v důsledku stávající mezinárodní finanční krize zpochybněno; zavazuje se k úzké spolupráci s Radou a Komisí s cílem dosáhnout v nejkratší možné době účinné a uskutečnitelné dohody o souboru opatření týkajících se změny klimatu a energetiky; zdůrazňuje však, že pro průmysl EU, jeho zaměstnance a spotřebitele je naprosto zásadní, aby plánovaná opatření na dosažení uvedených cílů byla důkladně zvažována z hlediska jejich dopadu na odvětvovou i obecnou konkurenceschopnost podniků EU; připomíná Radě, že se jedná o postup spolurozhodování, v němž rozhoduje kvalifikovanou většinou;

23.   vyzývá Radu, aby i nadále prosazovala navrhovaný ambiciózní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy bude z obnovitelných zdrojů energie pokryto minimálně 20 % celkové konečné spotřeby energie Společenství a minimálně 10 % spotřeby energie v odvětví dopravy každého členského státu;

24.   bere na vědomí rozhodnutí Evropské rady usilovat o 30% snížení v případě, že bude v nějaké mezinárodní dohodě stanoveno, že se další rozvinuté země zaváží ke srovnatelnému snížení emisí a že hospodářsky vyspělejší rozvojové země přispějí úměrně svým povinnostem a příslušným schopnostem;

25.   připomíná, že pro průmysl EU je zásadní, aby nezbytná opatření ke zvýšení flexibility byla zavedena v odvětvích, která jsou nejvíce ohrožena přemísťováním výroby/přesouváním zdrojů emisí CO2 a ztrátou konkurenceschopnosti;

26.   upozorňuje na skutečnost, že mimo jiné i Mezivládní panel pro klimatické změny uznal potenciál, který má metoda zachycování a uchovávání uhlíku pro zásadní snížení emisí CO2 v odvětví energetiky a v průmyslových zařízeních; vyzývá proto Radu, aby zajistila vyčlenění dostatečných finančních prostředků na to, aby bylo možno do roku 2015 zahájit činnost 12 demonstračních projektů, jejichž realizaci požadovala;

27.   znovu připomíná, že součástí legislativních návrhů v celém balíčku opatření týkajících se změny klimatu a energetiky musí být návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (KOM(2007)0856);

Energetická bezpečnost

28.   vyzývá k přijetí jednoznačného politického závazku přejít na ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku, více využívat domácí zdroje, decentralizovat výrobu energie a zavést energeticky úsporná opatření, prosazovat obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost a další zdroje energie s nízkými emisemi uhlíku, usilovat o diverzifikaci energetických dodávek a snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, neboť tento přechod je nejlogičtější odpovědí na rostoucí ceny ropy; považuje za prioritu, aby tato strategická opatření doprovázely významné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje;

29.   vyzývá Radu a Komisi, aby postupovaly důsledně podle doporučení Parlamentu týkajících se společné vnější politiky EU v oblasti energetiky a zejména aby podporovaly jednotnost EU při jednáních s dodavateli energie a tranzitními zeměmi, aby hájily zájmy EU jako celku, vypracovaly účinné diplomatické postupy v energetické oblasti, účinnější mechanismy reakce na kritickou situaci a aby zajistily, že dodávky energie budou zajištěny od různých dodavatelů; připomíná, že je nutné přijmout za tímto účelem strategii, která bude zahrnovat nástroje pro její úspěšné provedení; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost budování nezbytných propojení, která chybí zejména ve východní části Evropy;

30.   vítá výzvu Rady k posílení a doplnění kritické infrastruktury; vyzývá Komisi, aby vybudovala transevropské energetické sítě a upřednostnila plán na jejich vzájemné propojení, aniž by se přitom zanedbávaly infrastruktury na přijímání a uvádění zkapalněného zemního plynu do plynného skupenství a skladovací zařízení; vítá, že zvláštní pozornost je věnována izolovaným regionům EU; zdůrazňuje, že je důležité dále rozvíjet evropské propojovací a síťové infrastruktury s cílem uvést na trh větší množství energie z mořských větrných elektráren; konstatuje, že přeshraniční propojení vyžaduje speciální opatření, například preferenční financování a daňové výjimky; konstatuje, že až budou doplněna chybějící propojení transevropských sítí, zlepší se bezpečnost dodávek a usnadní se i dokončení vnitřního trhu;

31.   zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci se sousedními zeměmi černomořského regionu pomocí institucionálních a mnohostranných opatření, která se budou týkat i témat souvisejících s bezpečností dodávek energie a tranzitu a transparentnosti tržních operací;

32.   poukazuje na to, že zabezpečení dodávek energie je jednou z priorit Evropské unie; zdůrazňuje v této souvislosti, že klíčovou úlohu při zajišťování dodávek energie musí hrát rozvíjení společných projektů obnovitelných zdrojů energie EU, přičemž je třeba zajistit soulad s lisabonskými a göteborgskými cíli;

33.   zdůrazňuje, že energetická účinnost je nejenom nejrentabilnějším prostředkem snižování emisí skleníkových plynů, ale že má i přímý kladný vliv na hospodářství ve formě nižších faktur za energii a větší kupní síly spotřebitelů, pokud jde o jiné zboží a služby; vyzývá členské státy, aby urychlily uplatňování politik a stávajících právních předpisů v oblasti energetické účinnosti;

34.   domnívá se, že plně fungující vnitřní trh má prvořadý význam pro zabezpečení dodávek energie; konstatuje, že energetický trh EU dosud není v plném rozsahu dokončen a že jeho úplná realizace je nutností; vítá výzvu k dokončení balíčku legislativních opatření pro vnitřní trh s energií před skončením tohoto legislativního období; vyzývá Radu, aby zahájila jednání s Evropským parlamentem o balíčku opatření týkajících se vnitřního trhu s energií, která budou vycházet z politické dohody, které Rada ve složení pro energetiku dosáhla dne 10. října 2008;

Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu

35.   vítá iniciativu francouzského předsednictví usilující o přijetí Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu, neboť umožňuje zaujmout soudržný a vyvážený postoj k migraci, který má dva hlavní cíle: umožnit zákonné způsoby migrace a zároveň řešit otázku nezákonného přistěhovalectví; v této souvislosti se domnívá, že společná přistěhovalecká politika by měla být založena na předpokladu, že migranti jsou samostatní členové společnosti a potenciální občané; zastává názor, že členské státy by měly kromě toho usilovat o sledování jasné a účinné politiky sociálního začleňování a integrace; domnívá se proto, že tento pakt musí být doprovázen konkrétními legislativními návrhy;

36.   připojuje se k názoru Rady, že Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu by měl poskytovat rámec pro činnost budoucích předsednictví;

Kroky v návaznosti na zasedání Rady konané dne 1. září 2008

37.   zastává názor, že konflikty na Kavkaze není možné řešit vojensky, a rozhodně odsuzuje jednání všech, kdo se uchýlili k použití síly a násilí s cílem změnit situaci na separatistických gruzínských územích Jižní Osetie a Abcházie;

38.   připomíná nepřiměřený vojenský zásah, který Rusko provedlo v Gruzii na začátku srpna 2008, jeho vpád hluboko do této země a jednostranné ruské rozhodnutí uznat nezávislost Abcházie   a Jižní Osetie;

39.   vyzývá Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Gruzínské republiky a nedotknutelnost jejích hranic uznaných všemi členskými státy EU;

40.   zdůrazňuje, že pokud Rusko plně nedostojí svým závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených dne 12. srpna a 8. září 2008, musí vůči němu EU přehodnotit svou politiku;

41.   vítá postoj Rady v souvislosti se situací v Gruzii; připomíná závazky obsažené v dohodách ze dne 12. srpna a 8. září 2008; zdůrazňuje, že dalším zásadním krokem je stažení ruských vojsk z oblastí sousedících s Jižní Osetií a Abcházií; vyzývá k bezpečnému a rychlému návratu uprchlíků a k rozmístění pozorovatelů EU v této oblasti; vyjadřuje politování nad neúspěchem jednání mezi Ruskem a Gruzií v Ženevě dne 15. října 2008;

42.   vyjadřuje politování nad tím, že pozorovatelská mise Evropské unie (EUMM) v Gruzii nesmí vstoupit na území těchto dvou separatistických oblastí, v nichž Rusko hodlá trvale rozmísit 7 600 vojáků, kteří nahradí malé kontingenty ruských mírových sborů, jež byly v obou oblastech rozmístěny po podepsání dohod o příměří v letech 1992–1994;

43.   s napětím očekává závěry mezinárodní dárcovské konference o Gruzii ze dne 22. října 2008; vítá příslib Komise poskytnout Gruzii výraznou politickou, finanční a praktickou podporu; vyzývá Komisi, aby předložila a rychle provedla opatření zaměřená na obnovu a rekonstrukci oblasti konfliktu a aby urychlila humanitární pomoc s cílem přesídlit a poskytnout útočiště lidem postiženým válkou ještě před nástupem zimy;

44.   poukazuje na to, že všechny zbývající záležitosti je nutné vyřešit na mezinárodní mírové konferenci v Ženevě, především pokud jde o situaci a budoucnost Jižní Osetie a Abcházie či pokračující ruskou vojenskou přítomnost v jihoosetských městech Achalgori a Perevi a v Kodorské soutěsce v Abcházii; konstatuje, že do té doby nelze vztahy mezi EU a Ruskem plně normalizovat;

45.   připomíná ruským orgánům, že je důležité, aby osoby a nevládní organizace zabývající se ochranou lidských a občanských práv mohly bez zastrašování provádět svou činnost v souladu se závazky, které Rusko přijalo vůči Radě Evropy;

46.   vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily selektivní uplatňování evropského nástroje sousedství a partnerství a evropského nástroje pro lidská práva a demokracii na Bělorusko a aby poskytly větší podporu běloruské občanské společnosti; zdůrazňuje, že běloruská demokratická opozice musí být plně zapojena do dialogu mezi EU a Běloruskem;

47.   vyzývá Radu a Komisi, aby zahájily skutečný dialog s běloruskými orgány založený na podmíněném a postupném přístupu se stanovenými kritérii, časovými harmonogramy, revizními doložkami a odpovídajícími finančními prostředky;

48.   vítá podporu, kterou Evropská rada poskytla "východnímu partnerství", které v současné době připravuje Komise s cílem posílit vztahy mezi Evropskou unií a jejími východními sousedy; zdůrazňuje, že toto partnerství musí mít konkrétní podobu, zejména pokud jde o svobodu pohybu a volný obchod, ale i dostatečné finanční prostředky vyčleněné v rozpočtu EU;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0476 (2) Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 38.