Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/0103(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0402/2008

Předložené texty :

A6-0402/2008

Rozpravy :

PV 18/11/2008 - 4
CRE 18/11/2008 - 4

Hlasování :

PV 19/11/2008 - 5.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0549

Přijaté texty
PDF 984kWORD 768k
Středa, 19. listopadu 2008 - Štrasburk
Režimy podpor pro zemědělce v rámci SZP *
P6_TA(2008)0549A6-0402/2008

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. listopadu 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (KOM(2008)0306 – C6-0240/2008 – 2008/0103(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise Radě (KOM(2008)0306),

-   s ohledem na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0240/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0402/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila svůj návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Administrativní zátěž v zemědělství by se měla i nadále snižovat pomocí průhlednějších, srozumitelnějších a méně zatěžujících právních předpisů. Pouze nižší náklady a menší administrativní zátěž mohou v rámci společné zemědělské politiky přispět ke konkurenceschopnosti zemědělských podniků na globalizovaných trzích.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Je třeba neustále usilovat o zjednodušení, zlepšení a harmonizaci systému podmíněnosti. Za tímto účelem by Komise měla každé dva roky předložit zprávu o jeho uplatňování.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)  Prostřednictvím menší administrativní zátěže, harmonizovaných kontrol, slučování kontrol, a to i v rámci orgánů Unie, a včasných plateb by se zvýšila celková podpora systému podmíněnosti ze strany zemědělců a zvýšila by se účinnost této politiky.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 c (nový)
(2c)  Aby byla snížena zátěž zemědělců, měly by být členské státy a orgány Unie vybízeny k tomu, aby udržovaly počet kontrol prováděných na místě i počet agentur vykonávajících dohled na co nejnižší úrovni, aniž jsou dotčena ustanovení nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/20031. Členské státy by tedy měly mít možnost provádět minimální počet kontrol na úrovni platební agentury. Členské státy a orgány Unie by kromě toho měly být vybízeny k přijímání doplňujících opatření k omezení počtu osob provádějících kontroly a k zajištění jejich řádné odborné přípravy, stejně jako ke zkrácení doby, po kterou může být kontrola na místě v konkrétním zemědělském podniku prováděna, na nejvýše jeden den. Komise by měla být členským státům nápomocna při plnění požadavků na integrované výběry vzorků. Výběr vzorků pro kontroly na místě by se měl provádět nezávisle na daném minimálním procentu kontrol stanoveném konkrétními právními předpisy, jež upravují oblast podmíněnosti.
________
1 Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 d (nový)
(2d)  Členské státy by měly zajistit, aby zemědělci nebyli za tentýž případ nedodržení předpisů trestáni dvakrát (tj. snížením či zadržením plateb a současně pokutou za nedodržení příslušných vnitrostátních právních předpisů).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu konkrétních krajinných prvků.
 (3)  Aby kromě toho nedocházelo k opouštění zemědělské půdy a bylo zajištěno, že je půda udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu, stanovilo nařízení (ES) č. 1782/2003 rámec Společenství, v němž členské státy přijímají normy beroucí v úvahu charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, jakož i stávající způsoby hospodaření (využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky) a strukturu zemědělských podniků. Zrušení povinného vynětí půdy z produkce v rámci režimu jednotné platby může mít v některých případech nepříznivý vliv na životní prostředí, zejména pokud jde o základní biologickou rozmanitost a některé krajinné prvky. Je proto třeba posílit stávající předpisy Společenství zaměřené na případnou ochranu bilogické rozmanitosti a konkrétních krajinných prvků. Kromě nutnosti dodržovat nejpřísnější normy kvality vody podle právních předpisů Společenství by neměla být zavedena žádná další omezení, která by bránila žádoucímu rozvoji venkova.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)   V některých oblastech představuje ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větší problém. Bylo by proto třeba i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody.
 (4)   Ve stále větší části Společenství se stává ochrana vod a vodní hospodářství v souvislosti se zemědělskou činností stále větším problémem. Bylo by proto vhodné i posílit stávající rámec Společenství pro dobrý zemědělský a ekologický stav za účelem ochrany vody před znečišťováním a odtékáním a řízení využívání vody, a to snížením nadměrné roční spotřeby vody prostřednictvím lepších systémů řízení agronomie a systémů vodního hospodářství.
Pozměňovací návrhy 190 a 226
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden povinný systém postupného snižování přímých plateb ("odlišení"). Tento systém by měl být zachován včetně osvobození od plateb do výše 5 000 EUR.
 (6)  Aby se dosáhlo lepší rovnováhy mezi politickými nástroji určenými k propagaci udržitelného zemědělství a nástroji určenými k podpoře rozvoje venkova, byl nařízením (ES) č. 1782/2003 zaveden povinný systém postupného snižování přímých plateb ("odlišení"). Tento systém by měl být zachován včetně osvobození od plateb do výše 10 000 EUR.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Aby mohly členské státy v souladu s tím revidovat své programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.
 (7)  Úspory vzniklé díky mechanismu odlišení zavedenému nařízením (ES) č. 1782/2003 se použijí na financování opatření v rámci politiky rozvoje venkova. Od přijetí uvedeného nařízení se odvětví zemědělství potýká s řadou nových a závažných problémů, jako jsou změna klimatu, narůstající význam bioenergie a rovněž nutnost lepšího hospodaření s vodou a účinnější ochrana biologické rozmanitosti. Evropské společenství bylo jakožto smluvní strana Kjótského protokolu vyzváno, aby upravilo své politiky na základě aspektů souvisejících se změnou klimatu. Navíc by se měly v důsledku vážných problémů s nedostatkem vody a se suchem dále řešit otázky týkající se vodního hospodářství. Ochrana biologické rozmanitosti zůstává hlavním úkolem a i když došlo k výraznému pokroku, bude dosažení cíle Evropského společenství pro rok 2010 v oblasti biologické rozmanitosti vyžadovat další úsilí. Společenství uznává, že musí v rámci svých politik tyto nové problémy řešit. V oblasti zemědělství představují vhodný nástroj pro jejich řešení programy pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Některé členské státy již provádějí programy pro rozvoj venkova, které jsou zaměřeny na tyto nové úkoly. Aby však mohly všechny členské státy provádět programy pro rozvoj venkova a nemusely snižovat své stávající činnosti v oblasti rozvoje venkova v jiných oblastech, je třeba, aby měly k dispozici dodatečné finanční prostředky. Finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013 však nepočítají s finančními prostředky na nezbytné posílení politiky Společenství v oblasti rozvoje venkova. Za těchto okolností je třeba zmobilizovat velkou část potřebných finančních zdrojů pomocí postupně většího snižování přímých plateb prostřednictvím odlišení.
Pozměňovací návrh 11, 197 a 210
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého podílu plateb spíše omezenému počtu velkých příjemců podpory. Je zřejmé, že větší příjemci nepotřebují stejnou míru celkové podpory v rámci přímých plateb, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Díky svému potenciálu přizpůsobení navíc mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou celkové podpory v rámci přímých plateb. Bylo by proto spravedlivé očekávat, že zemědělci, kteří dostávají vyšší částky podpor, výrazně přispějí k financování těch opatření na rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Bylo by proto třeba zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení nejvyšších plateb, přičemž zisk by měl být použit rovněž na řešení nových problémů v rámci rozvoje venkova. Aby byla zajištěna přiměřenost tohoto mechanismu, mělo by k dalšímu snižování docházet postupně podle výše dotyčných plateb.
 (8)  Pro rozdělování přímé podpory příjmů mezi zemědělce je charakteristické přidělování velkého podílu plateb spíše omezenému počtu velkých příjemců podpory. Nezávisle na jejich podnikatelské struktuře se může stát, že tito větší příjemci nepotřebují stejnou míru celkové podpory v rámci přímých plateb, aby mohli účinně dosáhnout cíle, kterým je podpora příjmů. Díky svému potenciálu přizpůsobení navíc mohou větší příjemci fungovat s nižší mírou celkové podpory v rámci přímých plateb. Bylo by proto spravedlivé očekávat, že zemědělci, kteří dostávají vzhledem k objemu mezd každého zemědělského podniku vyšší částky podpor, výrazně přispějí k financování těch opatření na rozvoj venkova, která budou řešit nové problémy. Bylo by proto třeba zavést mechanismus, který by stanovil větší snížení nejvyšších plateb, přičemž zisk by měl být použit rovněž na řešení nových problémů v rámci rozvoje venkova. Aby byla zajištěna přiměřenost tohoto mechanismu, mělo by k dalšímu snižování docházet postupně podle výše dotyčných plateb. Je však třeba zabránit tomu, aby subjekty sdružující velký počet zemědělců s jejich hospodářstvími, jako je tomu u zemědělských družstev, jež odpovídají definici "zemědělce" podle článku 2 tohoto nařízení, byly považovány za velké příjemce, což by vedlo k příslušnému snížení plateb. Proto je třeba stanovit, které subjekty splňují uvedené podmínky, a vyjmout je z případného progresivního snižování plateb.
Nicméně, sdružení výrobců, která přerozdělují přímé platby, by při provádění mechanismu odlišení neměla být považována za velké příjemce podpory s cílem předcházet další roztříštěnosti odvětví zemědělství.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Dále by bylo vhodné, aby mohla být členským státům poskytována zvláštní podpora při řešení nových výzev vzniklých na základě kontroly stavu SZP.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zavedly komplexní poradenský systém pro obchodní zemědělské podniky. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl přispět k tomu, aby si zemědělci více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem.
 (16)  Aby se pomohlo zemědělcům přizpůsobit se normám moderního a kvalitního zemědělství, je nutné, aby členské státy zřídily komplexní poradenský systém pro všechny zemědělce. Uvedený zemědělský poradenský systém by měl napomoci tomu, aby zemědělci vyráběli efektivně a rentabilně a aby si více uvědomili vztahy existující mezi toky surovin a zemědělskými procesy na jedné straně a normami týkajícími se životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat na straně druhé, aniž by jakýmkoli způsobem ovlivňoval jejich povinnosti a odpovědnosti, co se týče dodržování uvedených norem.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Aby se snížila přílišná administrativní zátěž, měly by členské státy přestat poskytovat přímé platby v případech, kdy by platba byla nižší než průměrná podpora Společenství na jeden hektar nebo kdy by plocha způsobilá pro podporu zemědělského podniku žádajícího o podporu byla menší než jeden hektar. Pro ty členské státy, struktura jejichž zemědělských podniků se výrazně liší od průměru ve Společenství, by mělo být vypracováno zvláštní ustanovení. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout se podle vlastního uvážení pro provádění jednoho ze dvou kritérií s přihlédnutím ke zvláštnostem struktury jejich zemědělské ekonomiky. Vzhledem k tomu, že zemědělcům s tzv. zemědělskými podniky "bez půdy" byly přiznány zvláštní platební nároky, nebylo by použití prahu založeného na hektarech efektivní. Na tyto zemědělce by se proto měla vztahovat minimální částka založená na průměrné podpoře.
(19)  Spravovat nízké částky je pro příslušné orgány členských států zatěžující. Členské státy se mohou rozhodnout, že neposkytnou přímé platby pod stanoveným minimálním prahem.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. Aby se stalo řízení přímých plateb pružnějším, měly by mít členské státy možnost vyplácet přímé platby ve dvou splátkách za rok.
 (21)  Příslušné státní orgány by měly poskytovat oprávněným osobám platby v rámci režimů podpor Společenství v plné výši, s výhradou snížení stanovených v tomto nařízení, a ve stanovených lhůtách. Aby se stalo řízení přímých plateb pružnějším, měly by mít členské státy možnost vyplácet přímé platby ve dvou splátkách za rok, aby byla na jedné straně zahrnuta v případě prodlení úhrada úroků podle planých tržních sazeb a na druhé straně v závislosti na potřebách odvětví i možnost rozhodovat o výplatních dnech.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Aby se dosáhlo cílů společné zemědělské politiky, je třeba společné režimy podpor přizpůsobit okolnostem, a to případně v krátkých lhůtách. Oprávněné osoby tudíž nemohou počítat s neměnností podmínek pro poskytování podpor a měly by se připravit na to, že režimy budou přezkoumány zejména na základě vývoje rozpočtové situace.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  První pilíř SZP by měl být v budoucnu zachován jako záruka toho, že zemědělci budou hrát klíčovou úlohu ve fungování hospodářství mnoha venkovských regionů, v ochraně krajiny a zajišťování vysokých norem bezpečnosti potravin, které Unie vyžaduje.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu oddělených přímých plateb. Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, zastarala řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, a měla by být proto změněna. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo a s ohledem na to, že zemědělci již jsou obeznámeni s fungováním režimu jednotné platby, mělo by být období původně stanovené pro převádění nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy zkráceno na dva roky.
 (24)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo režim jednotné platby, který spojuje stávající různé mechanismy podpor do jednotného režimu oddělených přímých plateb. Zkušenosti s používáním režimu jednotné platby ukazují, že některé z jeho prvků je možné zjednodušit ku prospěchu zemědělců i správních orgánů. Navíc vzhledem k tomu, že režim jednotné platby mezitím provedly všech členské státy, které tak měly učinit, zastarala řada ustanovení, která byla spojena s jeho počátečním prováděním, a měla by být proto změněna. V této souvislosti bylo v některých případech zjištěno, že značné množství platebních nároků není využíváno. Aby k této situaci nedocházelo, mělo by být stanoveno tříleté období pro převádění nevyužitých platebních nároků do vnitrostátní rezervy.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by proto měly aktivovány na hektary podle stejných podmínek pro poskytování podpory jako u jakýchkoli jiných nároků.
 (27)  Povinné vynětí orné půdy z produkce bylo zavedeno jako mechanismus kontroly nabídky. Vývoj na trzích v odvětví plodin na orné půdě spolu ze zavedením oddělené podpory již nadále neodůvodňuje nutnost zachovat tento nástroj, a ten by proto měl být zrušen. Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 by se proto měly stát nároky běžnými.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Pokud jde o začlenění dříve vázané podpory trhu do režimu jednotné platby, byla hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, založena na individuální úrovni podpory v minulosti. Spolu s narůstajícím počtem let, které uplynuly od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z toho důvodu by měly mít členské státy, které zvolily historický model provádění, možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty a při současném dodržení obecných zásad práva Společenství a cílů společné zemědělské politiky. V této souvislosti mohou vzít členské státy při stanovování bližších hodnot do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.
(28)  Pokud jde o začlenění dříve vázané podpory trhu do režimu jednotné platby, byla hodnota platebních nároků v členských státech, které se rozhodly pro provádění historického modelu, založena na individuální úrovni podpory v minulosti. Spolu s narůstajícím počtem let, které uplynuly od zavedení režimu jednotné platby, a v důsledku začlenění dalších odvětví do tohoto režimu je stále obtížnější obhájit legitimitu výrazných individuálních rozdílů v úrovni podpory, které se zakládají pouze na podpoře v minulosti. Z toho důvodu by měly mít členské státy, které zvolily historický model provádění, možnost za určitých podmínek přezkoumat přiznané platební nároky s ohledem na sblížení jejich jednotkové hodnoty a při současném dodržení obecných zásad práva Společenství a cílů společné zemědělské politiky. V této souvislosti mohou vzít členské státy při stanovování bližších hodnot do úvahy zvláštnosti zeměpisných oblastí. K vyrovnání platebních nároků by mělo dojít během příslušného přechodného období v závislosti na rytmu zvoleném každým členským státem a snížení by měla být omezena, aby se zemědělci mohli přiměřeně přizpůsobit měnícím se úrovním podpory.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29 a (nový)
(29a)  Systém podmíněnosti a SZP budou v budoucnosti pravděpodobně vyžadovat další úpravy, neboť se zdá, že stávající výše plateb ne vždy odpovídá úsilí dotčených zemědělců o dodržování předpisů, protože platby ve velké míře stále závisejí na dřívějších výdajích. Obzvláště velkou zátěží pro chovatele zemědělských zvířat jsou zjevně právní předpisy o dobrých životních podmínkách zvířat, což se neodráží ve výši jejich plateb. Pokud by ale stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat měly splňovat i dovážené produkty, nebylo by nutné zemědělcům dodržování právních předpisů Společenství v této oblasti kompenzovat. Komise by tudíž měla při jednáních v rámci Světové obchodní organizace usilovat o uznání neobchodních zájmů za dovozní kritéria.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce si výrobci mohou pružněji vybírat a mohou při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. To se zejména týká odvětví plodin na orné půdě, chmelu a osiv, a do určité míry i odvětví hovězího masa. Částečně vázané platby v těchto odvětvích by proto měly být začleněny do režimu jednotné platby. Aby se mohli zemědělci v odvětví hovězího masa postupně přizpůsobit novému uspořádání podpor, je třeba postupně do režimu začlenit zvláštní prémii na skot samčího pohlaví a porážkovou prémii. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.
 (30)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 sice zavedlo oddělený režim jednotné platby, ale i umožnilo členským státům z uvedeného režimu některé platby vyloučit. Současně čl. 64 odst. 3 uvedeného nařízení stanovil revizi možností stanovených v oddílech 2 a 3 kapitoly 5 hlavy III vzhledem k tržnímu a strukturálnímu vývoji. Analýzou příslušných zkušeností se zjistilo, že díky oddělení plateb od produkce by si výrobci mohli pružněji vybírat a mohli by při svých rozhodnutích týkajících se produkce vycházet ze ziskovosti a reakce trhu. Je proto vhodné umožnit členským státům, které by se takto rozhodly, aby pokračovaly v procesu oddělování podpor. Protože částečně vázané platby v odvětví ovoce a zeleniny byly zavedeny teprve nedávno, a to pouze jako přechodné opatření, není přezkum těchto režimů nezbytný.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)  Je zapotřebí přijmout zvláštní opatření na pomoc odvětví chovu ovcí v Unii, které výrazně upadá. Měla by se provést doporučení obsažená v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 o budoucnosti chovu ovcí a koz v Evropě1.
________
1 Přijaté texty, P6_TA(2008)0310.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  Členské státy by měly mít možnost využít v jasně vymezených případech až 10 % svých stropů pro poskytnutí zvláštní podpory. Takováto podpora by měla umožnit členským státům řešit otázky životního prostředí a zlepšovat jakost a uvádění zemědělských produktů na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k rostoucímu významu účinného řízení rizik by měly mít členské státy možnost finančně přispívat na pojistné, které zemědělci platí za pojištění úrody, a rovněž na finanční odškodnění za některé hospodářské ztráty v případě chorob zvířat. Vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat mezinárodní závazky Společenství, měly by být finanční prostředky, které by mohly být využity na opatření spojená s vázanou podporou, omezeny na vhodnou úroveň. V souladu s tím by měly být stanoveny podmínky použitelné na finanční příspěvky na pojištění úrody a na finanční odškodnění související s chorobami zvířat.
 (32)  Členské státy by měly mít možnost využít v jasně vymezených případech až 10 % svých stropů pro poskytnutí zvláštní podpory. Takováto podpora by měla umožnit členským státům řešit otázky životního prostředí a zlepšovat jakost a uvádění zemědělských produktů na trh. Zvláštní podpora by rovněž měla být k dispozici za účelem mírnění následků postupného ukončování mléčných kvót a oddělení podpory ve zvláště citlivých odvětvích. Vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat mezinárodní závazky Společenství, měly by být finanční prostředky, které by mohly být využity na opatření spojená s vázanou podporou, omezeny na vhodnou úroveň.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 a (nový)
(32a)  Vzhledem k rostoucímu významu účinného systému řízení rizik by mělo být členským státům povoleno využívat dalších 5 % jejich stropů, aby zajistily podporu pro zemědělce nebo pro organizace či skupiny producentů v podobě finančního příspěvku na výdaje spojené s pojištěním úrody a společnými fondy.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Oddělení přímé podpory a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky. V roce 2003 však hovořilo několik důvodů pro zachování zvláštní podpory u řady plodin. Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které zůstaly v roce 2003 zachovány mimo režim jednotné platby, lze nyní začlenit do uvedeného režimu, a podpořit tak udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde byla použita pouze marginálně platba vázaná na produkci. Rovněž tomu tak je v případě plateb u pšenice tvrdé, bílkovinných plodin, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde volbu oddělené podpory ovlivňuje klesající účinnost zbývajících vázaných plateb. V případě lnu je rovněž vhodné zrušit podporu zpracování a začlenit příslušné částky do režimu jednotné platby. Pokud jde o rýži, sušená krmiva, bramborový škrob a len, mělo by být poskytnuto přechodné období, aby bylo zajištěno, že jejich přesun do oddělené podpory proběhne co nejplynuleji. Pokud jde o skořápkové ovoce, měly by mít členské státy možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení plateb.
 (36)  Oddělení přímé podpory a zavedení režimu jednotné platby byly základními prvky v procesu reformy společné zemědělské politiky. V roce 2003 však hovořilo několik důvodů pro zachování zvláštní podpory u řady plodin. Zkušenosti získané při provádění nařízení (ES) č. 1782/2003 spolu s vývojem situace na trhu naznačují, že režimy, které zůstaly v roce 2003 zachovány mimo režim jednotné platby, by mohly být podle rozhodnutí daného členského státu nyní začleněny do uvedeného režimu, což podpoří udržitelné zemědělství, které se bude více orientovat na trh. To se týká zejména odvětví olivového oleje, kde byla použita pouze marginálně platba vázaná na produkci. Rovněž tomu tak je v případě plateb u pšenice tvrdé, rýže, bramborového škrobu a skořápkového ovoce, kde volbu oddělené podpory ovlivňuje klesající účinnost zbývajících vázaných plateb. Pokud jde o rýži, bramborový škrob a len, mělo by být poskytnuto přechodné období, aby bylo zajištěno, že jejich přesun do oddělené podpory proběhne co nejplynuleji. Pokud jde o skořápkové ovoce, měly by mít členské státy možnost pokračovat ve vyplácení vnitrostátní části podpory způsobem vázaným na produkci, aby se zmírnily účinky oddělení plateb.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  V důsledku začlenění nových režimů do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu, lnu a sušených krmiv by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory, kterou zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly dosud z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však měly mít členské státy možnost rozhodnout se pro použití původních referenčních období.
 (37)  V důsledku začlenění nových režimů do režimu jednotné platby je třeba stanovit výpočet nové úrovně podpory individuálních příjmů v rámci uvedeného režimu. V případě skořápkového ovoce, bramborového škrobu a lnu by mělo ke zvýšení dojít na základě podpory nebo na základě kvót na zemědělskou produkci, které zemědělci obdrželi v posledních letech. V případě začlenění plateb, které byly dosud z režimu jednotné platby částečně vyloučeny, by však měly mít členské státy možnost rozhodnout se pro použití původních referenčních období.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky poslednímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, už neexistuje dostatečný důvod pro poskytování zvláštní podpory pro energetické plodiny.
 (38)  Nařízení (ES) č. 1782/2003 stanovilo zvláštní podporu pro energetické plodiny s cílem napomoci rozvoji daného odvětví. Díky poslednímu vývoji v odvětví bioenergie, a zejména díky značné poptávce po těchto produktech na mezinárodních trzích a zavedení závazných cílů ohledně podílu bioenergie na celkové spotřebě paliv do roku 2020, už neexistuje dostatečný důvod pro poskytování vázané podpory pro energetické plodiny. Je proto třeba, aby byly příslušné částky v budoucnosti rovněž začleněny do režimu jednotné platby.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – písm. d
d) režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, brambory určené pro výrobu škrobu, bavlnu, cukr, ovoce a zeleninu, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso;
 d) režimy podpory pro zemědělce, kteří produkují rýži, bílkovinné plodiny, brambory určené pro výrobu škrobu, cukr, ovoce a zeleninu, tabák, skopové a kozí maso a hovězí a telecí maso;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. a
a) "zemědělcem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost;
 a) "zemědělcem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob nehledě na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů jednotlivých členských států, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Společenství podle článku 299 Smlouvy a která vykonává zemědělskou činnost, z níž pochází její hlavní příjem;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm. a a (nové)
aa) "zemědělcem, kterému přísluší platební nároky", se rozumí zemědělec, kterému byly přiznány nebo na něhož byly trvale převedeny platební nároky;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 2 – písm f a (nové)
fa) "regionem" se rozumí členský stát, region členského státu nebo zeměpisná oblast členského státu mající vlastnosti nebo specifické strukturální nevýhody podle výběru dotyčného členského státu;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6.
 1.  Zemědělec, který dostává přímé platby, dodržuje požadavky podle předpisů v oblasti řízení uvedené v příloze II, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článku 6, ledaže by dodržování těchto požadavků nebylo proveditelné nebo bylo nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Zemědělec, který dostává přímé platby, je povinen dodržovat bezpečnostní pravidla na pracovišti, jakož i smluvní pravidla stanovená příslušným členským státem.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa) bezpečnost na pracovišti,
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Na základě rámce stanoveného v příloze III stanoví členské státy na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků.
1.  Členské státy dbají na to, aby veškerá zemědělská půda, a zejména půda, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a ekologickém stavu. Členské státy stanoví na vnitrostátní nebo regionální úrovni minimální požadavky pro dobrý zemědělský a ekologický stav, které zohledňují témata uvedená v příloze III a hlavní směry Komise nebo další normy v závislosti na jejich zvláštnostech, charakteristiky dotyčných oblastí, zejména půdní a klimatické podmínky, ekosystémy, stávající způsoby hospodaření, využití půdy, střídání plodin, zemědělské praktiky a strukturu zemědělských podniků. Tyto minimální požadavky jsou přizpůsobeny každé situaci a zavádějí se za účelem vyšší účinnosti z hlediska zemědělství a životního prostředí (kterou potvrdil vědecký výzkum a získané zkušenosti).
Druhý sloupec přílohy III obsahuje normy, které jsou pro členské státy nepovinné, a ty tak mohou samy rozhodnout, zda je budou uplatňovat. Přijatá opatření se navíc zakládají na platných právních předpisech Společenství, a není tedy nutné zavádět jakékoli další povinnosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Bonusové body
Každý členský stát může uplatnit "bonusovou" podmíněnost, na jejímž základě zemědělci získávají "bonusové" body za činnosti prospěšné z hlediska biologické rozmanitosti, které uplatňují nad rámec povinností vyplývajících ze zemědělsko-environmentální podmíněnosti. Činnosti, za které mohou být tyto body uděleny, vymezuje každý členský stát. Bonusové body se mohou využít ke kompenzaci trestných bodů, jež byly uděleny při hodnocení dobrého zemědělského a environmentálního stavu, uvedeného v článku 6. Mechanismy odškodnění stanoví členské státy.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Článek 6 b (nový)
Článek 6b
Bezpečnost potravin
Členské státy dohlíží na to, aby bylo bezpečnosti potravin na vnitrostátní a regionální úrovni připisováno ústřední postavení, a to v rámci vyváženého a udržitelného územního plánování. V souvislosti s předpokládaným nárůstem využívání zemědělských surovin k výrobě energie proto provedou analýzu bezpečnosti potravin s cílem vyloučit jakékoli ohrožení zásobování.
Pozměňovací návrhy 186, 229 a 39
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 5 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:
 1.  Veškeré částky přímých plateb, které mají být zemědělci poskytnuty v daném členském státě za daný kalendářní rok a které překročí částku 10 000 EUR, se až do roku 2012 každý rok snižují o tato procenta:
a)  2009: 7 %,
 a)  2009: 6 %,
b)  2010: 9 %,
 b)  2010: 6 %,
c)  2011: 11 %,
 c)  2011: 7 %,
d)  2012: 13 %.
 d)  2012: 7 %.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl.7 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy dohlížejí na to, aby každé zvýšení povinného odlišení bylo doprovázeno snížením nepovinného odlišení.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro:
 2.  Snížení uvedená v odstavci 1 se zvyšují pro:
a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 3 procentní body;
 a) částky mezi 100 000 EUR a 199 999 EUR o 1 procentní bod;
b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 6 procentních bodů;
 b) částky mezi 200 000 EUR a 299 999 EUR o 2 procentní body;
c) částky 300 000 EUR a více o 9 procentních bodů.
 c) částky 300 000 EUR a více o 3 procentní body.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Č. 7 – odst. 2 a (nový)
2a.  Odstavec 1 se použije pouze na platby, které jsou zcela začleněné do režimu jednotné platby.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském moři.
 3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na přímé platby poskytované zemědělcům ve francouzských zámořských departementech, na Azorách a Madeiře, na Kanárských ostrovech a na ostrovech v Egejském a Jónském moři.
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.  Odstavec 2 se nevztahuje na družstva a další právní subjekty složené z několika zemědělců, které dostávají přímé platby a přerozdělují dotace mezi své členy. Tato výjimka se nevztahuje na velké příjemce podpory, kteří dostávají 100 000 EUR nebo více a jsou členy takových subjektů.
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 7 – odst. 3 b (nový)
3b.  Může být rozhodnuto, že se odstavec 2 nepoužije, pokud subjekt sdružující zemědělce, kteří jsou příjemci jednotné platby, působí jako prostředník nebo příjmy pouze přejímá a následně je beze zbytku rozděluje mezi své partnery.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Aniž je dotčen článek 11, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok, po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Aby dodržely stropy stanovené v uvedené příloze IV, použijí popřípadě členské státy na přímé platby lineární snížení.
 1.  Aniž je dotčen článek 11, nesmí být celkové netto částky přímých plateb, které mohou být v daném členském státě poskytnuty na kalendářní rok, po použití článků 7 a 10 tohoto nařízení a článku 1 nařízení (ES) č. 378/2007 vyšší než stropy stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Aby dodržely stropy stanovené v uvedené příloze IV, použijí popřípadě členské státy lineární snížení těch částek přímých plateb, na které se vztahuje snížení odlišení.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Komise přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:
 2.  Komise každoročně přezkoumá postupem podle čl. 128 odst. 2 stropy stanovené v příloze IV, aby se zohlednily:
a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;
 a) změny maximálních částek, které mohou být poskytnuty v souladu s přímými platbami;
b) změny dobrovolného odlišení uvedeného v nařízení (ES) č. 378/2007;
c) strukturální změny zemědělských podniků.
 c) strukturální změny zemědělských podniků,
a uvědomí o tom Evropský parlament.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Částky vyplývající z použití snížení podle článku 7 v jiném členském státě než novém členském státě jsou vyčleněny jako doplňková podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v následujících odstavcích.
 1.  Částky vyplývající z použití snížení podle článku 7 v jiném členském státě než novém členském státě jsou vyčleněny jako podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1698/2005, v souladu s podmínkami uvedenými v následujících odstavcích.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.   Článek 7 se vztahuje pouze na zemědělce v novém členském státě v daném kalendářním roce, pokud není úroveň přímých plateb použitelná v uvedeném členském státě na uvedený kalendářní rok podle článku 110 menší než úroveň v jiných členských státech než nových členských státech, s přihlédnutím ke snížením použitým podle čl. 7 odst. 1.
 1.   Odlišení je pro nové členské státy povinné až od okamžiku, kdy obdrží přímé platby v plné výši.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4
4.  Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny. Využijí se v souladu s čl. 69 odst. 5a nařízení (ES) č. 1698/2005.
 4.  Jakákoliv částka vyplývající z použití čl. 7 odst. 1 a 2 se postupem podle čl. 128 odst. 2 přidělí novému členskému státu, v němž byly příslušné částky vytvořeny.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 12 – název
Zemědělský poradenský systém
 Zemědělský poradenský a výzkumný systém
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Poradenská činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení a na podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle kapitoly 1.
 2.  Poradenská a výzkumná činnost se přinejmenším vztahuje na požadavky podle předpisů v oblasti řízení, na podmínku dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1 a na šíření výrobních způsobů, které jsou hospodářsky výkonné, ekologicky udržitelné a jež ve větší míře šetří přírodní zdroje a snižují výrobní náklady (energie, vstupy atd.).
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Členské státy dají přednost zemědělcům, kteří dostávají více než 15 000 EUR přímých plateb za rok.
 2.  Členské státy dbají na to, aby se tohoto poradenského systému mohli dobrovolně účastnit všichni zemědělci.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 – pododstavec 2
Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní a/nebo hospodářské roky od roku 2000.
 Tato databáze musí umožnit zejména přímý a bezprostřední přístup prostřednictvím příslušného orgánu členského státu k údajům za kalendářní nebo hospodářské roky od roku 2000 nebo, v případě nových členských států, počínaje prvním rokem po roce, ve kterém přistoupily k Evropské unii.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 22 – odst. 1
1.  Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory.
 1.  Členské státy provádějí správní kontrolu žádostí o podporu, aby ověřily podmínky pro poskytnutí podpory. Tyto správní kontroly zemědělce příliš nezatěžují, zejména pokud jde o náklady a správní formality.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1
1.  Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1.
 1.  Členské státy provádějí kontroly na místě, aby prověřily, zda zemědělec dodržuje povinnosti podle kapitoly 1. V jednom zemědělském podniku trvá tato kontrola nejdéle jeden den, přičemž nesmí zemědělce příliš zatěžovat.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1.
 2.  Členské státy mohou využít svých stávajících administrativních a kontrolních systémů, aby zajistily dodržování požadavků podle předpisů v oblasti řízení a dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle kapitoly 1. Členské státy však usilují o omezení počtu kontrolních subjektů a počtu osob, které v konkrétním zemědělském podniku provádějí kontroly na místě.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy mohou využít soukromé systémy kontroly a řízení, které byly vnitrostátními orgány úředně akreditovány.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 b (nový)
2b.  Členské státy usilují o plánování kontrol takovým způsobem, aby byly kontroly zemědělských podniků, které mohou být v důsledku sezónních faktorů nejlépe kontrolovány během určitého období roku, prováděny právě v dané období. Pokud však kontrolní subjekt během kontroly na místě nemůže z důvodu sezónních faktorů provést kontrolu konkrétního požadavku podle předpisů v oblasti řízení nebo jeho části či podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu, považují se dané požadavky a podmínky za splněné.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2
První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna.
 První pododstavec se použije také v případech, kdy nedodržení požadavků je důsledkem určitého jednání nebo opomenutí, jež může být přímo přičítáno osobě, na kterou je zemědělská půda převáděna nebo od které je zemědělská půda převáděna, s výjimkou případu, kdy osoba odpovědná za nedodržení požadavků, rovněž předložila žádost o podporu za daný rok. V takovém případě se postih uvedený v prvním pododstavci použije na výši přímých plateb, které mají být poskytnuty osobě odpovědné za nedodržení požadavků.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 3
Pro účely tohoto odstavce se "převodem" rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou.
 Pro účely tohoto odstavce se "převodem" rozumí jakýkoliv druh transakce, při níž převodce přestává disponovat příslušnou zemědělskou půdou, s výjimkou takových druhů transakcí, jimž dotyčný zemědělec nemůže zamezit.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 2
Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, přijme příslušný orgán v následujícím roce opatření nezbytná pro zajištění toho, že zemědělec odstraní zjištěné nedostatky v dodržování požadavků. Zjištěné nedostatky a nápravná opatření, jež mají být učiněna, se oznámí zemědělci.
 Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti podle prvního pododstavce, příslušný orgán informuje zemědělce o tom, že existují nedostatky v dodržování požadavků, přičemž zemědělec poté musí oznámit opatření, která budou učiněna k nápravě nedostatků. Příslušný orgán vezme tyto podniky v úvahu v rámci analýzy rizik při přípravě kontrol na místě v následujícím roce za účelem kontroly opatření, která zemědělec přijal.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 26 a (nový)
Článek 26a
Přezkum
Do 31. prosince 2007 a následně každé dva roky předloží Komise zprávu o používání systému ekologické podmíněnosti, k níž budou v případě potřeby přiloženy odpovídající návrhy, určené zejména:
– ke změně seznamu požadavků v oblasti řízení uvedených v příloze III;
– ke zjednodušení, deregulaci a zlepšení právních předpisů podle seznamu požadavků v oblasti řízení, přičemž zvláštní pozornost se věnuje právním předpisům týkajícím se dusičnanů;
– ke zjednodušení, zlepšení a harmonizaci systémů pro provádění kontrol na místě s přihlédnutím k možnostem, které nabízí vývoj ukazatelů a úzkoprofilové kontroly, kontroly již provedené v rámci soukromých certifikačních programů, kontroly již uskutečněné podle vnitrostátních právních předpisů pro plnění požadavků v oblasti řízení a informační a komunikační technologie;
Zprávy rovněž zahrnují odhad celkových nákladů na kontrolu v rámci podmíněnosti v roce, který předchází roku zveřejnění zprávy.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1
1.  Členské státy neposkytnou zemědělci přímé platby v jednom z těchto případů:
 1.  Členské státy se mohou rozhodnout, že neposkytnou přímé platby na základě stanoveného minimálního prahu.
a) pokud celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta za daný kalendářní rok, nepřekročí 250 EUR, nebo
b) pokud plocha zemědělského podniku, na kterou lze poskytnout podporu, u níž bylo zažádáno o přímé platby nebo u níž mají být přímé platby poskytnuty, nepřekročí jeden hektar. Kypr však může stanovit minimální plochu, na kterou lze poskytnout podporu, na 0,3 ha a Malta na 0,1 ha.
Na zemědělce se zvláštními nároky podle čl. 45 odst. 1 se však vztahuje podmínka podle písmene a).
Částky případně uspořené v důsledku uplatnění prvního pododstavce zůstanou ve vnitrostátní rezervě členského státu, z nějž pocházejí.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2
2.  Členské státy mohou v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem rozhodnout, že neposkytnou přímé platby společnostem nebo podnikům ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, jejichž hlavní předmět podnikání není zemědělská činnost.
 2.  Členské státy mohou v souladu s objektivními kritérii a nediskriminačním způsobem rozhodnout, že neposkytnou přímé platby společnostem nebo podnikům ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, jejichž hlavní předmět podnikání není produkce, chov nebo pěstování zemědělských produktů, včetně sklizně, dojení, plemenářské činnosti a chovu zvířat pro zemědělské účely.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2
2.  Platby se provádějí dvakrát ročně během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku.
 2.  Platby se provádějí dvakrát ročně během období, které začíná 1. prosince a končí 30. června následujícího kalendářního roku, a počínaje 30. červnem následujícího kalendářního roku se z dlužné částky platí také úroky v tržní výši.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2 a (nový)
2a.  V případě zpoždění platby v důsledku právního sporu s příslušným orgánem, jenž skončí pro zemědělce úspěšně, obdrží zemědělec úrok v tržní výši.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
3.  Platby v rámci režimů podpor uvedených v příloze I se neuskuteční před dokončením kontrol podmínek požadovaných pro poskytnutí podpory, které podle článku 22 provede členský stát.
 3.  Pokud jde o žádost v rámci režimů podpor uvedených v příloze I, neuskuteční se žádná platba před dokončením kontrol plnění podmínek pro poskytnutí podpory na základě této žádosti; kontroly podle článku 22 provede členský stát.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Jsou-li však platby provedeny jako záloha nebo ve dvou splátkách, určí se první částka na základě výsledků správních kontrol a kontrol na místě, jež jsou k dispozici ke dni platby, a na takové úrovni, aby konečná výše platby nebyla nižší než částka vyplacená jako první splátka.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 33
Článek 33
 vypouští se
Přezkum
Režimy podpor uvedené v příloze I se provádějí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí kdykoli s ohledem na vývoj ekonomiky a rozpočtovou situaci.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2
2.  Pro účely této hlavy se zemědělci, kterým přísluší platební nároky, rozumí zemědělci, kterým byly přiznány nebo na něž byly trvale převedeny platební nároky.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2 a (nový)
2a.  Nároky při vynětí půdy z produkce stanovené v souladu s článkem 53 a čl. 63 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 se stávají nároky podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 37 – pododstavec 1
Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.
 1.  Platební nároky na hektar se nemění, není-li stanoveno jinak.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 37 – pododstavec 2
Komise stanoví postupem podle čl. 128 odst. 2 tohoto nařízení prováděcí pravidla ke změnám platebních nároků zejména v případě částí nároků.
 2.  Pokud zemědělec, kterému byla poskytnuta přímá platba během referenčního období, změní svůj právní status nebo svůj název v daném období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který zemědělský podnik spravoval původně.
3.  V případě fúzí během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, má zemědělec spravující nový zemědělský podnik přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělci, kteří spravovali původní zemědělské podniky.
Pokud došlo k rozdělení během referenčního období nebo nejpozději do 31. prosince roku, který předchází roku použití režimu jednotné platby, mají zemědělci, kteří spravují zemědělské podniky, poměrný přístup k režimu jednotné platby za stejných podmínek jako zemědělec, který spravoval původní zemědělský podnik.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud se na konci daného rozpočtového období v členském státě zjistí, že celková výše skutečně vyplacených platebních nároků je nižší, než strop stanovený v příloze VIII, rozdíl se poukáže do vnitrostátní rezervy.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 2
2.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby přednostně a podle objektivních kritérií poskytly platební nároky zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, a to takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.
 2.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby podle objektivních kritérií poskytly platební nároky zemědělcům, kteří vykonávají zemědělskou činnost, a to takovým způsobem, aby bylo mezi zemědělci zajištěno rovné zacházení a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám zahajujícím činnost v oboru, zemědělcům mladším 35 let, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3
3.  Členské státy, které nepoužijí čl. 68 odst. 1 písm. c), mohou použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace a/nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, že by zemědělská půda byla opuštěna, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.
 3.  Členské státy mohou od vstupu tohoto nařízení v platnost, v roce 2009, použít vnitrostátní rezervu, aby stanovily podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, platební nároky a podpůrná opatření pro zemědělce v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají té či oné formy veřejné intervence, pro odvětví, jež čelí obtížím, soustředěným v nejvíce znevýhodněných oblastech, jako je chov ovcí a koz, s cílem zabránit tomu, aby byla zemědělská půda a produkce opouštěna, a/nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 42 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k poskytnutí platebních nároků zemědělcům, kteří uzavřeli smlouvy zvláštní povahy řídící se předpisy členských států.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Článek 43
Platební nárok, který nebude aktivován po dobu 2 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1.
 Platební nárok, který nebude aktivován po dobu 3 let, se převede do vnitrostátní rezervy, s výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 36 odst. 1. Tyto prostředky musí být přednostně používány k usnadnění přístupu mladých lidí k zemědělské činnosti, s cílem zajistit střídání generací.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 2
2.  Převody platebních nároků s půdou nebo bez půdy se mohou provádět prodejem nebo jakýmkoli jiným konečným převodem. Naopak, pronájem nebo jakákoli podobná transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 44 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
V podobných případech mohou členské státy rovněž rozhodnout, že pronájmy nebo jakékoli podobné transakce jsou povoleny pod podmínkou, že převod platebních nároků je provázen převodem stejného počtu hektarů, na něž lze poskytnout podporu.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Odchylně od čl. 35 odst. 1 opravňuje členský stát zemědělce se zvláštními nároky k odchylce od požadavku aktivovat nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané v kalendářním roce 2000, 2001 a 2002 vyjádřeno ve velkých dobytčích jednotkách.
2.  Odchylně od čl. 35 odst. 1 opravňuje členský stát zemědělce se zvláštními nároky k odchylce od požadavku aktivovat nároky na odpovídající počet hektarů, na něž lze poskytnout podporu, za předpokladu, že zachová alespoň 50 % zemědělské činnosti vykonávané v kalendářním roce 2000, 2001 a 2002 vyjádřeno ve velkých dobytčích jednotkách. V případě Rumunska a Bulharska jsou příslušné kalendářní roky 2006, 2007 a 2008.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 2 a (nový)
Může se však vztahovat na členská státy, které zatím režim jednotné platby nezavedly, avšak mají to v úmyslu.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 3
3.  V případě převodu zvláštních nároků nevyužije nabyvatel odchylky uvedené v odstavci 2, s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.
 3.  V případě převodu zvláštních nároků využije nabyvatel odchylky uvedené v odstavci 2, pokud byly převedeny všechny platební nároky týkající se této odchylky, jakož i v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví nebo nedisponuje-li nabyvatel plochou nezbytnou k tomu, aby mohl své nároky uplatnit.
Pozměňovací návrh 85, 86, 87 a 88
Návrh nařízení
Čl. 46
V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle kapitol I až IV hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podléhat postupným změnám podle tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.
1.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Společenství rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle kapitol I až IV hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podléhat postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku.
Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí 50 % rozdílu mezi svojí počáteční a konečnou hodnotou.
Členské státy mohou rozhodnout, že použijí předchozí pododstavce na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.
2.  Členské státy mohou rozhodnout, že použijí revizi platebních nároků na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.
V oblastech podléhajících nároku na společné využívání nebo jiným smlouvám o společné správě půdy je možné znovu definovat hodnotu platebních nároků na základě plochy zemědělského podniku pod podmínkou, že jsou dodržovány parametry maximální environmentální zátěže.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 1
Znění navržené Komisí
 Pozměňovací návrh
1.  Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije od roku 2010 režim jednotné platby na regionální úrovni.
 1.  Členský stát, který zavedl režim jednotné platby v souladu s kapitolami 1 až 4 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003, může každý rok nejpozději do 1. srpna rozhodnout, že za podmínek stanovených v tomto oddíle použije od následujícího roku režim jednotné platby na regionální úrovni.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.
 2.  Členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální a správní struktura, regionální zemědělský potenciál a/nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1
1.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 47 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kterým nepřísluší platební nároky.
 1.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit maximálně 50 % regionálního stropu stanoveného v souladu s článkem 47 mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky jsou umístěny v dotyčném regionu, včetně zemědělců, kterým nepřísluší platební nároky. Využívanými plochami se rozumí plochy vykázané zemědělcem ke dni 15. května 2008.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Nicméně členské státy mohou zavést další jasně stanovená kritéria, například kvalitu producenta nebo zaměstnanost v zemědělství nebo na venkově, s cílem zajistit územní soudržnost, rozmanitost a dynamiku venkovského prostředí, jakož i udržení tradičních způsobů výroby nezávislých na půdě.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1
1.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy uplatňující článek 48 tohoto nařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2011 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu nebo podle oddílu kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podrobit postupným změnám podle alespoň dvou předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.
1.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy uplatňující článek 48 tohoto nařízení v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2011 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle tohoto oddílu nebo podle oddílu kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003. Za tím účelem mohou platební nároky podrobit postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle uvedeného oddílu tím, že podrobí tyto platební nároky postupným změnám podle alespoň tří předem stanovených ročních kroků a objektivních a nediskriminačních kritérií.
 2.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy, které zavedly v souladu s oddílem 1 kapitoly 5 hlavy III nařízení (ES) č. 1782/2003 režim jednotné platby, v souladu s obecnými zásadami práva Společenství nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 přejdou ke sbližování hodnot platebních nároků podle uvedeného oddílu tím, že podrobí tyto platební nároky postupným změnám podle objektivních a nediskriminačních kritérií.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 3
3.  Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku nepřekročí v žádném z těchto ročních kroků uvedených v odstavcích 1 a 2 50 % rozdílu mezi svojí počáteční hodnotou a hodnotou použitelnou při provádění posledního ročního kroku.
 3.  Snížení hodnoty jakéhokoliv platebního nároku uvedené v odstavcích 1 a 2 nepřekročí 50 % rozdílu mezi svojí počáteční a konečnou hodnotou.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 4
4.  Členské státy mohou rozhodnout, že použijí odstavce 1, 2 a 3 na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura a/nebo regionální zemědělský potenciál.
4.  Členské státy mohou rozhodnout, že použijí revizi platebních nároků na vhodné zeměpisné úrovni, která se stanoví podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je jejich institucionální nebo správní struktura nebo specifické strukturální nevýhody dané zeměpisné oblasti.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členský stát, který vyloučil platby pro skopové a kozí maso a hovězí maso z režimu jednotné platby za podmínek článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, může do 1. srpna 2009 rozhodnout, že bude nadále používat režim jednotné platby od roku 2010 za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003. Členské státy však mohou rozhodnout, že složka jejich vnitrostátního stropu určená pro dodatečné platby zemědělcům uvedená v čl. 55 odst. 1 tohoto nařízení bude nižší než ta, která byla stanovena v čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.
 1.  Členský stát, který vyloučil platby pro skopové a kozí maso a hovězí maso z režimu jednotné platby za podmínek článků 67 a 68 nařízení (ES) č. 1782/2003, použije od roku 2010 režim jednotné platby za podmínek stanovených v tomto oddíle a v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 64 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 54, 55 a 56, a to v uvedeném pořadí.
2.  Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 54 a 55, a to v uvedeném pořadí.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 2 – pododstavec 2
Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 54, 55 a 56.
 Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41, vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 54 a 55.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 55 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy, které si v souladu s čl. 68 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.
 1.  Členské státy, které si v souladu s článkem 68 nařízení (ES) č. 1782/2003 ponechaly část složky nebo celou složku vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 tohoto nařízení, která odpovídá prémii na krávu bez tržní produkce mléka nebo zvláštní prémii uvedené v příloze VI nařízení (ES) č. 1782/2003, vyplatí na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 56 – odst. 3 a (nový)
3a.  Veškerá rozhodnutí členských států v souvislosti s články 53 až 56 jsou přijímána po dohodě s institucemi zastupujícími regionální orgány a na základě studie dopadu účinků tohoto rozhodnutí na regionální úrovni.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 3
3.  Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby.
3.  Během prvního roku používání režimu jednotné platby mohou nové členské státy použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních a nediskriminačních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v určitých odvětvích, kteří se nacházejí ve zvláštní situaci v důsledku přechodu k režimu jednotné platby. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 59 – odst. 5
5.  Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí.
 5.  Nové členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu k tomu, aby podle objektivních kritérií a tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení mezi zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, přiznaly platební nároky zemědělcům v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, které se týkají některé formy veřejné intervence, s cílem zabránit tomu, aby zemědělská půda byla opuštěna, nebo vyrovnat zvláštní nevýhody, jimž jsou vystaveni zemědělci uvedených oblastí. Členské státy mohou dát přednost zejména osobám začínajícím v oboru, mladým zemědělcům, rodinným zemědělským podnikům nebo jiným upřednostňovaným zemědělcům.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 3
3.  S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 36 odst. 1, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co aktivoval ve smyslu článku 35 alespoň 80 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.
3.  S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, které jsou stanoveny v čl. 36 odst. 1, může zemědělec převést své platební nároky bez půdy teprve poté, co aktivoval ve smyslu článku 35 alespoň 70 % svých platebních nároků během nejméně jednoho kalendářního roku nebo poté, co dobrovolně postoupil do vnitrostátní rezervy všechny platební nároky, které nevyužil během prvního roku použití režimu jednotné platby.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 64 – odst. -1 (nový)
Počínaje rokem 2010 mohou členské státy, které se tak rozhodnou, oddělit specifické podpory určené producentům rýže, bílkovinnových plodin, sušených krmiv a skořápkového ovoce.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Článek 64
Členské státy začlení od roku 2010 podporu, která je k dispozici v rámci režimů vázané podpory uvedených v bodech I, II a III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole.
 Členské státy mohou začlenit od roku 2010 podporu, která je k dispozici v rámci režimů vázané podpory uvedených v bodech I, II a III přílohy X, do režimu jednotné platby v souladu s pravidly stanovenými v této kapitole.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 1
1.  Částky uvedené v příloze XI, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu I přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory během jednoho roku nebo několika let období 2005 až 2008.
 1.  Částky uvedené v příloze XI, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu I přílohy X, rozdělí členské státy především mezi zemědělce v dotčených odvětvích v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii zejména s přihlédnutím k podpoře, kterou uvedení zemědělci obdrželi přímo nebo nepřímo v rámci příslušných režimů podpory nebo produkčních kvót během jednoho roku nebo několika let období 2005 až 2011.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 1 a (nový)
1a.  V řádně odůvodněných případech mohou členské státy rozdělit v souladu s objektivními kritérii částky uvedené v odstavci 1 částečně nebo úplně mezi všechny zemědělce, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v dotyčném regionu.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Členské státy zvýší hodnotu platebních nároků, které přísluší dotčeným zemědělcům, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.
 2.  Členské státy mohou zvýšit hodnotu platebních nároků, které přísluší dotčeným zemědělcům, na základě částek vyplývajících z použití odstavce 1.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 66 – odst. 1
Částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu II přílohy X, rozdělí členské státy mezi zemědělce v dotčených odvětvích poměrným dílem podle podpory, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během období 2000 až 2002. Členské státy však mohou zvolit bližší reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.
Částky, které byly k dispozici pro vázanou podporu v rámci režimů podle bodu II přílohy X, rozdělí členské státy především mezi zemědělce v dotčených odvětvích poměrným dílem podle podpory, kterou tito zemědělci obdrželi v rámci příslušných režimů podpory během období 2000 až 2002. Členské státy však mohou zvolit bližší reprezentativní období v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Kapitola 5 – název
ZVLÁŠTNÍ PODPORA
 VYPLÁCENÍ ZVLÁŠTNÍ PODPORY
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 68 – název
Obecná pravidla
 Dodatečné platby
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. -1 (nový)
-1.  Členské státy mohou nejpozději do 1. ledna 2010 a poté od 1. října 2011 nejpozději do 1. ledna 2012 rozhodnout, že od roku 2010 a/nebo 2012 využijí až 15 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy mohou nejpozději do 1. srpna 2009 rozhodnout, že od roku 2010 využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům:
 1.  Členské státy mohou podle odstavce -1 rozhodnout, že využijí až 10 % svých vnitrostátních stropů podle článku 41 na poskytnutí integrované podpory zemědělcům nebo organizacím či seskupením producentů na podporu udržitelných forem produkce:
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. a – podbod i
i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí,
 i) zvláštní druhy zemědělské činnosti, které jsou důležité pro ochranu či zlepšení životního prostředí, klimatu, biologické rozmanitosti a jakosti vody, zejména ekologické zemědělství a chov na pastvinách,
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. a – podbod iii
iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh;
 iii) zlepšení uvádění zemědělských produktů na trh, zejména regionální trh, a jejich konkurenceschopnosti;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. b
b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků, hovězího, skopového a kozího masa a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech;
 b) na vyrovnání zvláštních nevýhod, které ovlivňují zemědělce v odvětví mléka a mléčných výrobků a v odvětví rýže v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech a producenty hovězího a telecího, skopového a kozího masa;
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. c
c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech;
 c) v oblastech podléhajících programům restrukturalizace nebo rozvoje, aby nedocházelo k opouštění půdy nebo aby se vyrovnaly zvláštní nevýhody zemědělců v těchto oblastech; upřednostňováni jsou především nově příchozí, mladí zemědělci, rodinné podniky nebo jiní prioritní zemědělci, jako jsou producenti v rámci organizace producentů nebo zemědělského družstva;
Pozměňovací návrhy 120 a 191
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. d
d) ve formě příspěvků na pojistné za pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69;
 vypouští se
Pozměňovací návrhy 121 a 191
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 – písm. e
e) vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.
vypouští se
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy každoročně rozhodnou podle odstavce -1, že z příštího kalendářního roku využijí více než 5 % svých vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 na poskytnutí podpory zemědělcům nebo organizacím či seskupením producentů ve formě:
a) příspěvků na pojištění úrody v souladu s podmínkami stanovenými v článku 69,
b) vzájemných fondů v souladu s podmínkami stanovenými v článku 70.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 3
3.  Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze:
 3.  Podpora opatření uvedených v odst. 1 písm. b) může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro zachování současných úrovní zaměstnanosti a produkce.
a) při úplném provedení režimu jednotné platby v dotčeném odvětví v souladu s články 54, 55 a 71;
b) v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 4
4.  Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) se omezí na 2,5 % vnitrostátního stropu podle článku 41. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.
 4.  Podpora podle opatření uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se omezí na procentní podíl v souladu s rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství, pokud jde o záležitosti, které jsou v jeho pravomoci, ke kterým se dospělo v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994)1. Členské státy mohou stanovit další omezení na jednotlivá opatření.
_________
1 Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 5 – písm. a
a) v odst. 1 písm. a) a d) má formu ročních dodatečných plateb;
 a) v odst. 1 písm. a) a odst. 1a písm. a) má formu ročních dodatečných plateb;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 5 – psím. d
d) v odst. 1 písm. e) má formu vyrovnávacích plateb, jak je uvedeno v článku 70.
 d) v odst. 1a písm. b) má formu vyrovnávacích plateb, jak je uvedeno v článku 70.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 6
6.  Převod platebních nároků se zvýšenými jednotkovými hodnotami a převod dodatečných platebních nároků podle odst. 5 písm. c) může být povolen, pouze pokud převedené nároky doprovází převod odpovídajícího počtu hektarů.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 7
7.   Podpora opatření podle odstavce 1 musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Společenství.
 7.   Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 definuje podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména s ohledem na zajištění soudržnosti s dalšími opatřeními a politikami Společenství.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 7 a (nový)
7a.  Členské státy informují každoročně Komisi o plánovaných opatřeních a zveřejní metody a kritéria, které použily k přerozdělení vyhrazených částek, jména příjemců dávek a jim přidělené částky.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 8 – písm. a
a) podle odst. 1 písm. a), b), c) a d) použitím lineárního snížení nároků přiznaných zemědělcům nebo z vnitrostátní rezervy;
 a) podle odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 1a písm. a) použitím lineárního snížení nároků přiznaných zemědělcům nebo z vnitrostátní rezervy;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 8 – písm. b
b) podle odst. 1 písm. e) případným použitím lineárního snížení jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou a v rámci omezení uvedených v odstavcích 1 a 3.
 b) podle odst. 1a písm. b) případným použitím lineárního snížení jedné nebo více plateb, které mají být poskytnuty příjemcům příslušných plateb v souladu s touto hlavou.
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 68 – odst. 9
9.  Komise postupem podle čl. 128 odst. 2 definuje podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v tomto oddíle, zejména s ohledem na zajištění soudržnosti s jinými opatřeními a politikami Společenství a k zamezení kumulace podpor.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 69 – název
Pojištění úrody
 Pojištění
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné pro pojištění úrody proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy.
 1.  Členské státy mohou poskytnout finanční příspěvek na pojistné, pokud byla přijata příslušná bezpečnostní opatření proti známým rizikům, určená na náhradu:
a) ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě,
b) jiných ztrát způsobených klimatickými jevy;
c) ekonomických ztrát způsobených chorobami zvířat nebo rostlin nebo zamořením škůdci.
Každý členský stát nebo region vypracuje specifické studie za účelem získání srovnávacích statistických nebo pojistně matematických údajů.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Pro účely tohoto článku se "hospodářskými ztrátami" rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění podle jiných předpisů Společenství a které vyplývají z použití jiných zdravotních, veterinárních nebo fytosanitárních opatření, nejsou považovány za hospodářské ztráty.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Článek 69 – odstavce 2 a 3
2.  Finanční příspěvek poskytnutý zemědělci se stanoví na 60 % požadovaného pojistného. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím ke klimatické situaci nebo situaci dotčeného odvětví.
 2.  Finanční příspěvek se stanoví na 60 % pojistného, vypláceného individuálně nebo – případně – kolektivně, v případech, kdy byla pojistná smlouva sjednaná organizací producentů. Členské státy mohou rozhodnout, že zvýší finanční příspěvek na 70 % s přihlédnutím ke klimatické situaci nebo situaci dotčeného odvětví.
Členské státy mohou omezit částku pojistného, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.
 Členské státy mohou omezit částku pojistného, na kterou lze poskytnout finanční příspěvek, použitím příslušných stropů.
3.  Pojištění úrody je k dispozici pouze tehdy, pokud příslušný orgán dotyčného členského státu úředně uznal nepříznivý klimatický jev jako takový.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 5
5.  Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci.
 5.  Veškeré finanční příspěvky se vyplácejí přímo dotyčnému zemědělci nebo – případně – organizaci producentů, která sjednala smlouvu na základě počtu svých členů.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 6 – pododstavec 1
6.  Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % z částek splňujících předpoklady pro poskytnutí pojistného stanoveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
6.  Výdaje členských států na poskytnutí finančních příspěvků spolufinancuje Společenství z fondů uvedených v čl. 68 odst. 1a ve výši 50 % z částek splňujících předpoklady pro poskytnutí pojistného stanoveného v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
V případě nových členských států se však výše z částky uvedená v prvním pododstavci zvyšuje na 70 %.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Článek 70 – název
Vzájemné fondy pro choroby zvířat a rostlin
 Vzájemné fondy
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 1
1.  Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené výskytem ohniska nákazy u zvířat nebo choroby rostlin prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů.
 1.  Členské státy mohou poskytnout zemědělcům finanční odškodnění za hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo chorobami zvířat a rostlin prostřednictvím finančních příspěvků do vzájemných fondů, pokud byla přijata odpovídající bezpečnostní opatření. Tyto fondy mohou být spravovány organizacemi producentů nebo meziodvětvovými organizacemi na základě pravidel a podmínek stanovených v článcích 122 a 123 nařízení (ES) č. 1234/2007.
Tyto fondy mohou být dodatkem k ustanovením o vnitrostátních zemědělských systémech pojištění.
Pozměňovací návrhy 141 a 205
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 2 – písm. a
a) se "vzájemným fondem" rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním právem, jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin;
 a) se "vzájemným fondem" rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s vnitrostátním a právem Společenství, jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi hospodářskými ztrátami utrpěnými na jejich hospodářstvích kvůli přírodní katastrofě, nepříznivým klimatickým jevům nebo způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin, u níž je nutná karanténa, nebo jehož členy jsou zemědělci, kteří se sami zajišťují poskytováním odškodnění těm zemědělcům, kteří byli postiženi přímými ztrátami způsobenými výskytem ohniska nákazy zvířat nebo choroby rostlin, u níž je nutná karanténa;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 2 – písm. b
b) "hospodářskými ztrátami" se rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství a náklady vyplývající z použití veterinárních nebo fytosanitárních a hygienických opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty.
 b) "hospodářskými ztrátami" se rozumí jakékoli dodatečné náklady vzniklé zemědělci v důsledku výjimečných opatření, která přijal s cílem snížit dodávky na dotyčný trh, náklady vzniklé v důsledku naléhavého očkování, nebo jakákoli značná ztráta v produkci. Náklady, za něž může být poskytnuto odškodnění v souladu s jinými předpisy Společenství, a náklady vyplývající z použití jiných veterinárních nebo fytosanitárních a hygienických opatření nejsou považovány za hospodářské ztráty.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) "nepříznivými klimatickými jevy" se rozumí klimatické podmínky, které mohou být přirovnány k přírodní katastrofě, jako je mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho a které zničí více než 30 % průměrné roční produkce daného zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletém průměru stanoveném na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty;
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 2 – písm. b b (nové)
bb) "odpovídajícími bezpečnostními opatřeními" se rozumí opatření, která optimalizují zdraví zvířat a rostlin.
Pozměňovací návrh 206 a 145
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 3 – pododstavec 1
3.  Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a kteří utrpěli hospodářské ztráty.
 3.  Vzájemné fondy vyplácejí finanční odškodnění přímo zemědělcům, kteří jsou jejich členy a kteří utrpěli hospodářské nebo přímé ztráty, za předpokladu, že přijali odpovídající bezpečnostní opatření.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 70 – odst. 6 – pododstavec 1
6.  Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z finančních prostředků uvedených v čl. 68 odst. 1 ve výši 40 % částek, které lze poskytnout podle odstavce 4.
 6.  Výdaje členských států na finanční příspěvky spolufinancuje Společenství z finančních prostředků uvedených v čl. 68 odst. 1a ve výši 50 % částek, které lze poskytnout podle odstavce 4.
V případě nových členských států se však výše z částky uvedená v prvním pododstavci zvyšuje na 70 %.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Článek 70 a (nový)
Článek 70a
Zvláštní podpora producentů mléka
1.  Pokud na základě prognózy výdajů podle systému včasného varování v souladu s nařízením (ES) č. 1290/2005 zůstane v některém rozpočtovém roce v okruhu 2 finančního rámce rozpětí alespoň ve výši 600 mil. EUR, je tato částka po odečtení uvedeného rozpětí uvolněna na zvláštní podporu producentů mléka.
2.  Předpokládanou výši prostředků uvolněných na zvláštní podporu producentů mléka předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě spolu s předběžným návrhem rozpočtu na rozpočtový rok.
3.  Zvláštní podporu producentů mléka lze poskytnout na opatření v těchto oblastech:
a) zvláštní podpora podle čl. 68 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení,
b) opatření podle článku 20 a čl. 36 písm. a) nařízení (ES) č. 1698/2005, pokud slouží k přímé podpoře zemědělských podniků.
4.  Členské státy sdělí Komisi na základě předběžného návrhu rozpočtu podle odstavce 2 nejpozději do 15. října daného roku, která opatření jsou uplatňována podle odstavce 4.
5.  Prostředky na zvláštní podporu producentů mléka jsou rozdělovány jednotlivým členským státům v souladu s referenčním množstvím mléka každého státu podle přílohy I nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků1.
_______
1 Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Článek 71
Podpora se poskytuje pro roky 2009, 2010 a 2011 zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle.
 Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rýži kódu KN 1006 10, v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 72 – odst. 2 – tabulka

Znění navržené Komisí

EUR/ha

2009

2010 a 2011

Bulharsko

345,255

172,627

Řecko

561,00

280,5

Španělsko

476,25

238,125

Francie

411,75

205,875

Itálie

453,00

226,5

Maďarsko

232,50

116,25

Portugalsko

453,75

226,875

Rumunsko

126,075

63,037

Pozměňovací návrh Parlamentu

EUR/ha

2009 až 2013

Bulharsko

345,255

Řecko

561,00

Španělsko

476,25

Francie

411,75

Itálie

453,00

Maďarsko

232,50

Portugalsko

453,75

Rumunsko

126,075
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Oddíl 1 a (nový)
Oddíl 1 a
Prémie u bílkovinných plodin
Článek 74a
Oblast působnosti
Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bílkovinné plodiny v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddílu.
Bílkovinné plodiny zahrnují:
a) hrách kódu KN 0713 10;
b) koňský bob kódu KN 0713 50;
c) vlčí bob kódu KN ex 1209 29 50.
Článek 74b
Částka a způsobilost pro podporu
Podpora činí 55,57 EUR na hektar bílkovinných plodin sklizených po stadiu mléčné zralosti.
Pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia mléčné zralosti z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, lze však nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou využívány k jinému účelu do uvedeného stadia růstu.
Článek 74c
Plocha
1.  Stanoví se tak maximální zaručená plocha 1 400 000 ha, na kterou lze poskytnout podporu.
2.  Pokud plocha, pro kterou je žádáno o podporu, je větší než maximální zaručená plocha, je plocha na zemědělce, pro kterou je žádáno o podporu, poměrně snížena pro příslušný rok postupem podle čl. 128 odst. 2.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 75 – písm. a
a)  66,32 EUR pro hospodářské roky 2009/2010 a 2010/2011;
 66,32 EUR pro hospodářské roky 2009/2010, 2010/2011, 2011/2012 a 2012/2013;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 75 – písm. b
b)  33,16 EUR pro hospodářské roky 2011/2012 a 2012/2013.
 vypouští se
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Oddíl 3 – články 77 až 81
Oddíl 3 se vypouští
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 82 – odst. 2
2.  Podpora se poskytuje nejvýše na pět po sobě jdoucích let od hospodářského roku, v němž bylo dosaženo prahu 50 % uvedeného v odstavci 1, avšak nejpozději za hospodářský rok 2013/2014.
 2.  Podpora se poskytuje do hospodářského roku 2013/2014.
Pozměňovací návrhy 187, 198 a 209
Návrh nařízení
Oddíl 6 a (nový)
ODDÍL 6A
PODPORA PRO TABÁK
Článek 87a
Oblast působnosti
Pro sklizňové roky 2010, 2011 a 2012 lze poskytovat podporu zemědělcům, kteří produkují surový tabák označený kódem KN 2401 za podmínek stanovených v této kapitole.
Článek 87b
Podmínky, za nichž lze poskytnout podporu
Podpora se přiděluje zemědělcům, kterým byla vyplacena prémie na tabák podle nařízení (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem1 v letech 2000, 2001 a 2002, a zemědělcům, kteří obdrželi produkční kvóty na tabák v období mezi 1. lednem 2002 a 31. prosincem 2005. Vyplacení podpory podléhá těmto podmínkám:
a) tabák pochází z pěstitelské oblasti uvedené v příloze II nařízení Komise (ES) č. 2848/98 ze dne 22. prosince 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2075/92, pokud jde o režim prémií, produkční kvóty a specifickou podporu pro seskupení producentů v odvětví surového tabáku2;
b) nároky na kvalitu stanovené nařízením (ES) č. 2848/98 jsou splněny;
c) na základě smlouvy o pěstování dodává producent tabákové listy prvnímu zpracovateli;.
d) dbá se na to, aby se zajistil rovný přístup k zemědělcům nebo podle objektivních kritérií, jako je rozmístění producentů tabáku v oblasti vhodné pro cíl číslo I nebo produkce odrůd určité jakosti.
Po skončení období uplatňování režimu jednotné platby na plochu podle článku 111 a v případě, že se použije článek 87a, se přidělení produkčních kvót na tabák producentům podle prvního pododstavce uskuteční nejpozději na konci prvního roku uplatňování režimu jednotné platby.
Článek 87c
Částky
Maximální částka celkového příspěvku, zahrnující rovněž částky, které mají být převedeny do Tabákového fondu Společenství podle článku 87d, je stanovena takto:
2010–2012 (v milionech EUR)
Německo 21 287
Španělsko 70 599
Francie 48 217
Itálie (kromě regionu Apůlie) 189 366
Portugalsko 8 468
2009–2012 (v milionech EUR)
Maďarsko p.m.
Bulharsko p.m.
Rumunsko p.m.
Polsko p.m.
Článek 87d
Převod do Tabákového fondu Společenství
Částka ve výši 5 % za kalendářní roky 2010 až 2012 z podpory poskytnuté podle této kapitoly se použije na financování informačních akcí v rámci Tabákového fondu Společenství, jak je stanoveno v článku 13 nařízení (EHS) č. 2075/92.
--  --------------------------------------------------
1. Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70.
2. Úř.věst. L 358, 31.12.1998, s. 17.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 90 – odst. 4
4.  Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 6,8 EUR
 4.  Výše prémie na bahnici činí 21 EUR. Pro zemědělce uvádějící na trh ovčí mléko nebo výrobky z ovčího mléka však výše prémie na bahnici činí 16,80 EUR.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 90 – odst. 5
5.  Výše prémie na kozu činí 6,8 EUR.
 5.  Výše prémie na kozu činí 16,8 EUR.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 98 – písm. a
a) se "regionem" rozumí členský stát nebo region uvnitř členského státu podle výběru dotyčného členského státu;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čánek 112 a (nový)
Článek 112a
Vnitrostátní rezerva
1.  Členské státy uplatňující režim jednotné platby vytvoří vnitrostátní rezervu, kterou tvoří rozdíl mezi stropem stanoveným v příloze VIIIa a celkovou hodnotou přímých plateb uskutečněných v daném roce.
2.  Členské státy mohou použít vnitrostátní rezervu, aby uskutečnily platby určené k uplatňování opatření uvedených v článku 68, a to podle objektivních kritérií a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovnocenné zacházení se všemi zemědělci a aby se zabránilo porušování tržních zásad a narušování hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 113 – odst. 4 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)
ba) požadavky uvedené v bodě C přílohy II se uplatní od 1. ledna 2013.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Článek 123
Článek 123
 vypouští se
Finanční převod na restrukturalizaci oblastí produkce tabáku
Od rozpočtového roku 2011 bude přidělována částka 484 milionů EUR jako dodatečná podpora Společenství pro opatření v oblastech produkce tabáku prováděná v rámci programů rozvoje venkova, které jsou financovány EZFRV, těm členským státům, ve kterých producenti tabáku obdrželi podporu podle nařízení Rady (ES) č. 2075/92 v letech 2000, 2001 a 2002.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 129 – písm. t
t) pokud jde o bavlnu, podrobná pravidla týkající se:
 vypouští se
i) výpočtu snížení podpory podle čl. 80 odst. 3,
ii) schválených meziodvětvových organizací, zejména jejich financování a systému kontroly a sankcí.
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 132 – odst. 1 – písm. b
Nařízení (ES) č. 378/2007
Article 1 − paragraphe 5
5.  Sazby odlišení použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 (toto nařízení), minus 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolného odlišení používané členskými státy při uplatňování odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolného odlišení se rovnají 0 nebo jsou vyšší.
 5.  Sazby odlišení použitelné na zemědělce, které vyplývají z použití článku 7 nařízení (ES) č. XXX/2008 (toto nařízení), minus 5 procentních bodů se odečtou od sazby dobrovolného odlišení používané členskými státy při uplatňování odstavce 4 tohoto článku. Odečítané procento i konečná sazba dobrovolného odlišení se rovnají 0 nebo jsou vyšší. Žádné úpravy by ovšem neměly vést k celkovému snížení prostředků, které již byly poskytnuty na programy pro rozvoj venkova z EZFRV, jak je stanoveno ve formálním rozhodnutí Komise, jež je schvaluje.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Článek 133 a (nový)
Článek 133a
Studie nákladů spojených s dodržováním předpisů
Komise vypracuje studii, v níž zhodnotí skutečné náklady, které zemědělcům vzniknou z důvodu dodržování právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, jež překračují rámec norem, které platí pro dovážené výrobky. Tyto právní předpisy zahrnují mimo jiné nařízení a směrnice přílohy II, které tvoří základ systému podmíněnosti, a normy definované jako "dobrý zemědělský a ekologický stav" přílohy III, jež jsou také součástí tohoto systému.
Studie posoudí náklady spojené s dodržováním výše uvedených předpisů ve všech členských státech. Tyto náklady se mohou mezi jednotlivými členskými státy, či dokonce mezi oblastmi ležícími v jednom členském státě, lišit v závislosti na jejich rozdílných klimatických, geologických, výrobních, hospodářských a sociálních rysech.
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Příloha I – třetí řádek – druhý sloupec
Hlava IV kapitola 2 nařízení (ES) č. 1782/2003
 Hlava IV kapitola 1 oddíl 1a tohoto nařízení
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Příloha II – bod A – podbod 4

Znění navržené Komisí

4.

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1)

Články 4 a 5

Pozměňovací návrh

4.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19)

Článek 6

Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Příloha II – písm. A a (nové)

Pozměňovací návrh

Aa

Bezpečnost na pracovišti

8a

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1)

Článek 6

8b

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21)

Články 3, 6, 8 a 9

8c

Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 12)

8d

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50)

Článek 3, články 4 až 12

Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Příloha III – sloupec 2 – název
Normy
 Příklady přiměřených požadavků
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha III – řádek 4 – sloupec 2 – odrážka 2a (nový)
– případně zakládání nebo zachování stanovišť
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Příloha III – řádka 4 – sloupec 2 – odrážka 3
–  Zachování krajinných znaků, včetně případných mezí, rybníků, příkopů, stromořadí, ve skupině nebo zvlášť, a hranic polí,
 –  Zachování krajinných znaků
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Příloha III – řádka 5 – sloupec 2 – odrážka 1
–  Zřízení ochranných pásem podél vodních toků
 –  Zřízení ochranných pásem podél vodních toků v souladu s příslušnými společnými právními předpisy o ochraně povrchových vod
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Příloha IV

Znění navržené Komisí

v milionech

EUR

Kalendářní rok

2009

2010

2011

2012

Belgie

583,2

570,9

563,1

553,9

Česká republika

773,0

Dánsko

985,9

965,3

954,6

937,8

Německo

5 467,4

5 339,2

5 269,3

5 178,0

Estonsko

88,9

Irsko

1 283,1

1 264,0

1 247,1

1 230,0

Řecko

2 567,3

2 365,5

2 348,9

2 324,1

Španělsko

5 171,3

5 043,4

5 019,1

4 953,5

Francie

8 218,5

8 021,2

7 930,7

7 796,2

Itálie

4 323,6

4 103,7

4 073,2

4 023,3

Kypr

48,2

Lotyšsko

130,5

Litva

337,9

Lucembursko

35,2

34,5

34,0

33,4

Maďarsko

1 150,9

Malta

4,6

Nizozemsko

841,5

827,0

829,4

815,9

Rakousko

727,7

718,2

712,1

704,9

Polsko

2 730,5

Portugalsko

635,8

623,0

622,6

622,6

Slovinsko

129,4

Slovensko

335,9

Finsko

550,0

541,2

536,0

529,8

Švédsko

731,7

719,9

710,6

699,8

Spojené království

3 373,0

3 340,4

3 335,8

3 334,9

Pozměňovací návrh

v milionech

EUR

Kalendářní rok

2009

2010

2011

2012

Belgie

p.m

p.m

p.m

p.m

Česká republika

p.m

p.m

p.m

p.m

Dánsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Německo

p.m

p.m

p.m

p.m

Estonsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Irsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Řecko

p.m

p.m

p.m

p.m

Španělsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Francie

p.m

p.m

p.m

p.m

Itálie

p.m

p.m

p.m

p.m

Kypr

p.m

p.m

p.m

p.m

Lotyšsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Litva

p.m

p.m

p.m

p.m

Lucembursko

p.m

p.m

p.m

p.m

Maďarsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Malta

p.m

p.m

p.m

p.m

Nizozemsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Rakousko

p.m

p.m

p.m

p.m

Polsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Portugalsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovinsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovensko

p.m

p.m

p.m

p.m

Finsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Švédsko

p.m

p.m

p.m

p.m

Spojené království

p.m

p.m

p.m

p.m

Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Příloha VIII - Tabulky 1a 2

Znění navržené Komisí

Tabulka 1

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Belgie

614 179

611 901

613 281

613 281

614 661

614 661

614 661

614 661

Dánsko

1 030 478

1 031 321

1 043 421

1 043 421

1 048 999

1 048 999

1 048 999

1 048 999

Německo

5 770 254

5 781 666

5 826 537

5 826 537

5 848 330

5 848 330

5 848 330

5 848 330

Irsko

1 342 268

1 340 737

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

1 340 869

Řecko

2 367 713

2 209 591

2 210 829

2 216 533

2 216 533

2 216 533

2 216 533

2 216 533

Španělsko

4 838 512

5 070 413

5 114 250

5 139 246

5 139 316

5 139 316

5 139 316

5 139 316

Francie

8 404 502

8 444 468

8 500 503

8 504 425

8 518 804

8 518 804

8 518 804

8 518 804

Itálie

4 143 175

4 277 633

4 320 238

4 369 974

4 369 974

4 369 974

4 369 974

4 369 974

Lucembursko

37 051

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

37 084

Nizozemsko

853 090

853 169

886 966

886 966

904 272

904 272

904 272

904 272

Rakousko

745 561

747 298

750 019

750 019

751 616

751 616

751 616

751 616

Portugalsko

589 723

600 296

600 370

605 967

605 972

605 972

605 972

605 972

Finsko

566 801

565 823

568 799

568 799

570 583

570 583

570 583

570 583

Švédsko

763 082

765 229

768 853

768 853

770 916

770 916

770 916

770 916

Spojené království

3 985 834

3 986 361

3 987 844

3 987 844

3 987 849

3 987 849

3 987 849

3 987 849

Tabulka 2*

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Bulharsko

287 399

328 997

409 587

490 705

571 467

652 228

732 986

813 746

Česká republika

559 622

647 080

735 801

821 779

909 164

909 164

909 164

909 164

Estonsko

60 500

70 769

80 910

91 034

101 171

101 171

101 171

101 171

Kypr

31 670

38 845

43 730

48 615

53 499

53 499

53 499

53 499

Lotyšsko

90 016

104 025

118 258

132 193

146 355

146 355

146 355

146 355

Litva

230 560

268 746

305 964

342 881

380 064

380 064

380 064

380 064

Maďarsko

807 366

935 912

1 064 312

1 191 526

1 318 542

1 318 542

1 318 542

1 318 542

Malta

3 434

3 851

4 268

4 685

5 102

5 102

5 102

5 102

Polsko

1 877 107

2 164 285

2 456 894

2 742 771

3 033 549

3 033 549

3 033 549

3 033 549

Rumunsko

623 399

713 207

891 072

1 068 953

1 246 821

1 424 684

1 602 550

1 780 414

Slovinsko

87 942

102 047

116 077

130 107

144 236

144 236

144 236

144 236

Slovensko

240 014

277 779

314 692

351 377

388 191

388 191

388 191

388 191

* stropy vypočtené s ohledem na plán zvýšení stanovený v článku 110.

Pozměnovací návrh

Tabulka 1

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Belgie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Dánsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Německo

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Irsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Řecko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Španělsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Francie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Itálie

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Lucembursko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Nizozemsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Rakousko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Portugalsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Finsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Švédsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Spojené království

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Tabulka 2

(v tisících EUR)

Členský stát

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 a následující roky

Bulharsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Česká republika

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Estonsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Kypr

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Lotyšsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Litva

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Maďarsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Malta

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Polsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Rumunsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovinsko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Slovensko

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

p.m

Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Příloha X – část I – odrážka 2
– od roku 2010 prémie pro bílkovinné plodiny podle kapitoly 2 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Příloha X – část I – odrážka 3
– od roku 2010 zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly III hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení;
 – od roku 2013 zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly III hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Příloha X – část I – odrážka 5
– od roku 2011 podpora na zpracování sušených krmiv podle pododdílu I oddílu I of kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007;
 vypouští se
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Příloha X – část I – odrážka 6
– od roku 2011 podpora na zpracování lnu pěstovaného na vlákno podle pododdílu II oddílu I kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s časovým rozvrhem podle uvedeného pododdílu;
 – od roku 2013 podpora na zpracování lnu pěstovaného na vlákno podle pododdílu II oddílu I kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007 v souladu s časovým rozvrhem podle uvedeného pododdílu.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Příloha X – část I – odrážka 7
– od roku 2011 prémie na bramborový škrob podle článku [95a] nařízení (ES) č. 1234/2007 a v souladu s časovým rozvrhem podle článku 75 tohoto nařízení, podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v uvedeném článku.
 – od roku 2013 prémie na bramborový škrob podle článku [95a] nařízení (ES) č. 1234/2007 a v souladu s časovým rozvrhem podle článku 75 tohoto nařízení, podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v uvedeném článku.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Příloha X – část I a (nová)
Ia
Od roku 2010 v případě členských států, které by nepřijaly rozhodnutí podle článku 64 tohoto nařízení:
– prémie pro bílkovinné plodiny podle kapitoly 2 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003;
– zvláštní podpora pro rýži podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (ES) č. 1782/2003 a oddílu 1 kapitoly 1 hlavy IV tohoto nařízení v souladu s časovým rozvrhem podle čl. 2 odst. 72 tohoto nařízení;
– podpora zpracování sušených krmiv podle pododdílu 1 oddílu 1 kapitoly IV hlavy I části II nařízení (ES) č. 1234/2007.
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Sušená krmiva"
Celá tabulka "Sušená krmiva" se vypouští
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Bílkovinné plodiny"
Celá tabulka "Bílkovinné plodiny" se vypouští
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Rýže"
Sloupec 2010
 vypouští se
Sloupec 2011
Sloupec 2012
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Dlouhá lněná vlákna"
Sloupec 2011
 vypouští se
Slpupec 2012
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Podpora pro zpracování bramborového škrobu"
Sloupec 2011
 vypouští se
Sloupec 2012
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Příloha XI – tabulka "Podpora pro bramborový škrob poskytovaná pěstitelům"
Sloupec 2011
 vypouští se
Sloupec 2012
Právní upozornění - Ochrana soukromí