Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (KOM(2006)0244 – C6-0228/2006 – 2006/0084(COD))

P6_TA(2008)0553 A6-0394/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0244),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 280 odst. 4 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0228/2006),

-   s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 7/2006(1),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0394/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 20. listopadu 2008k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 280 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(2),

║v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský parlament vyzval Komisi, aby bez dalších odkladů přistoupila ke konsolidaci právních předpisů týkajících se správních vyšetřování Společenství. Cílem této konsolidace je posílit efektivnost činnosti Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen "úřad") a objasnit právní rámec jeho úkolů.

(2)  Je vhodné zajistit, aby zaměstnanci úřadu mohli plnit své úkoly zcela nezávisle. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby řízení lidských zdrojů bylo lépe přizpůsobeno operačním potřebám úřadu: mělo by být dosaženo lepší rovnováhy mezi dočasnými a trvalými zaměstnanci.

(3)  Vzhledem k tomu,že nelze zapomínat na odpovědnost jednotlivých útvarů Komise a ostatních orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie a Evropských Společenství (dále jen "orgánů, institucí a jiných subjektů") při ochraně finančních zájmů Společenství, a že je třeba uznat důležitost prevence při vypracovávání evropské politiky v této oblasti, včetně boje proti podvodům a úplatkářství, je vhodné rozšířit úlohu úřadu o tyto aspekty. Je vhodné, aby byla příprava legislativních a správních opatření na evropské úrovni založena na operační praxi úřadu v této oblasti.

(4)  S ohledem na značný objem fondů Společenství vyčleněných pro odvětví vnější pomoci, s ohledem na počet vyšetřování, která úřad v tomto odvětví vede, i s ohledem na mezinárodní spolupráci pro účely vyšetřování je nutno stanovit právní základ, který Komisi umožní zajistit účast příslušných orgánů třetích zemí a mezinárodních organizací na plnění úkolů úřadu.

(5)  Je třeba stanovit jasná pravidla, která potvrdí prioritní pravomoc Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen "úřad") vést vnitřní vyšetřování a která zároveň zavedou mechanismy umožňující orgánům, institucím a jiným subjektům rychle prošetřit případy, o kterých úřad rozhodne, že do jejich vyšetřování nebude zasahovat.

(6)  Mělo by se vyjasnit, že se zahájení vyšetřování ze strany úřadu řídí zásadou vhodnosti, která mu umožňuje, aby v případech menšího významu nebo v případech, které nejsou v oblasti vyšetřování prioritami, jež úřad každoročně stanovuje, nezahájil vyšetřování. Těmito případy by se od nynějška měly zabývat orgány, pokud jde o vnitřní vyšetřování, a příslušné vnitrostátní orgány v souladu s právními předpisy použitelnými v každém členském státě, pokud jde o vnější vyšetřování.

(7)  Je nutné, aby byla co nejrychleji ověřena přesnost informací, které úřad v rámci svých úkolů obdrží. Z tohoto důvodu je třeba jasně stanovit, že orgány, instituce a jiné subjekty musí úřadu umožnit bezprostřední a automatický přístup k databázím týkajícím se správy fondů Společenství i k jakékoliv jiné databázi a relevantním informacím.

(8)  Je třeba stanovit konkrétní povinnost úřadu poskytovat včasné informace orgánům, institucím a jiným subjektům o probíhajících vyšetřováních v případě osobní účasti některého člena, řídícího pracovníka, úředníka nebo jiného zaměstnance na šetřených případech nebo v případě, kdy ochrana zájmů Unie bude vyžadovat přijetí správních opatření.

(9)  Aby se posílila efektivita postupu vyšetřování uplatňovaného úřadem a s ohledem na hodnocení činnosti úřadu provedených některými orgány, zejména ve vztahu k hodnotící zprávě Komise z dubna 2003 a ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 1/2005 o řízení úřadu(4), je třeba vyjasnit některé aspekty a zlepšit některá opatření, která úřad v průběhu vyšetřování může přijmout. Úřad by tedy měl mít jak možnost provádět kontroly a inspekce stanovené nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem(5) v rámci vnitřních vyšetřování a v případech podvodu spojeného se smlouvami týkajícími se finančních prostředků Společenství, tak přístup k informacím, které mají orgány, instituce a jiné subjekty v rámci vnějších vyšetřování k dispozici.

(10)  Operační praxe úřadu závisí především na spolupráci s členskými státy. Je vhodné, aby členské státy oznámily úřadu, které příslušné vnitrostátní orgány mohou zaměstnancům úřadu poskytnout pomoc vyžadovanou při provádění jejich úkolů, zejména v případech, kdy členský stát nezřídil zvláštní odbor pro koordinaci boje proti podvodům ve Společenství na vnitrostátní úrovni.

(11)  Aby mohlo docházet ke zlepšování operativního, právního a správního rámce boje proti podvodům, je důležité, aby mohl úřad sledovat, jak se nakládá s výsledky jeho vyšetřování. Proto je nutné, aby příslušné orgány členských států, orgány, instituce a jiné subjekty, a s pomocí Komise také orgány třetích zemí a mezinárodní organizace, měly povinnost úřad pravidelně informovat o dosaženém pokroku týkajícím se opatření přijatých v návaznosti na závěrečnou zprávu o vyšetřování, kterou jim úřad předal.

(12)  S ohledem na výraznou potřebu posílit spolupráci mezi úřadem, Evropským policejním úřadem (Europolem) a Evropskou jednotkou pro justiční spolupráci (Eurojustem) je nutné stanovit právní základ, který úřadu umožní uzavírat dohody s těmito dvěma agenturami. Aby mohlo dojít k uplatnění pravomocí Eurojustu, úřadu a příslušných orgánů členských států, ve vztahu ke skutečnostem, které mohou být předmětem trestního stíhání, má úřad povinnost informovat Eurojust o případech, kdy existuje podezření na nedovolenou činnost poškozující finanční zájmy Evropských společenství, která nabývá závažných forem trestné činnosti a týká se nejméně dvou členských států.

(13)  Jeví se nezbytné v zájmu právní jistoty kodifikovat v tomto nařízení základní procesní záruky, které se uplatňují v rámci vnitřních nebo vnějších vyšetřování prováděných úřadem. To se netýká širší ochrany, která v případě potřeby vyplývá z ustanovení Smluv, protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, Listiny základních práv Evropské unie, statutu poslanců Evropského parlamentu, služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen "služební řád") a všech ostatních platných vnitrostátních právních předpisů.

(14)  Procesní záruky a zákonná práva osob, kterých se týká vyšetřování, jsou respektovány a používány, aniž z toho vyplývá, v tomto ohledu, odlišné zacházení vzhledem k různým typům vyšetřování úřadu.

(15)  Aby se zajistila větší průhlednost operačních činností úřadu, zejména zásad provádění vyšetřování, zákonných práv dotčených osob a procesních záruk, ustanovení o ochraně údajů, politiky sdělování informací o některých aspektech operační činnosti úřadu, kontrola zákonnosti vyšetřovacích úkonů a opravných prostředků dotčených osob, je třeba vypracovat právní základ umožňující úřadu vypracovat Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu. Tento kodex by měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

(16)  Aby se zajistilo dodržování procesních záruk po celou dobu vyšetřování, je nutné zajistit v rámci úřadu funkci kontroly zákonnosti. Ke kontrole zákonnosti dochází zejména před zahájením vyšetřování a před jeho skončením, a také před každým předáním informací příslušným orgánům členských států. Kontrolu zákonnosti provádí odborníci v oboru práva, kteří mohou vykonávat soudní funkci v některém členském státě a kteří pracují v úřadu. Generální ředitel úřadu požaduje stanovisko těchto odborníků také v rámci výkonného výboru pro vyšetřování a operace (dále jen "výkonný výbor") úřadu.

(17)  Za účelem posílení ochrany práv vyšetřovaných osob, a aniž by tím byl dotčen článek 90a služebního řádu a pravomoci Soudního dvora Evropských společenství ve smyslu Smlouvy, osoba, jíž se případ přímo týká, musí mít v konečném stádiu vyšetřování právo obdržet závěry a doporučení ze závěrečné zprávy z vyšetřování ▌.

(18)  V zájmu větší transparentnosti je třeba zajistit přiměřený stupeň poskytování informací informátorovi, který by měl být informován o původním rozhodnutí zahájit, resp. nezahájit vyšetřování,a na jeho výslovnou žádost o konečném výsledku postupu uplatněného na základě poskytnutých informací.

(19)  Aby bylo možné poskytovat objektivní informace evropským daňovým poplatníkům a zaručit svobodu tisku, musejí všechny orgány Evropské unie, kterých se vyšetřování týká, dodržovat zásadu ochrany novinářských zdrojů v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

▌

(20)  S ohledem na zkušenosti z operativní činnosti by bylo vhodné umožnit generálnímu řediteli úřadu pověřit výkonem některých svých funkcí jednoho nebo více zaměstnanců úřadu, a to písemně, přičemž stanoví podmínky a omezení tohoto pověření.

(21)  Mělo by být zaručeno soustavné dodržování základních práv osob, kterých se vyšetřování týká, a to zejména při sdělování informací. Je třeba vyjasnit základní zásady komunikační politiky úřadu. Při poskytování informací o vyšetřováních prováděných úřadem v Evropském parlamentu, Radě, Komisi a Účetním dvoru, jak v případě dvoustranného sdělování informací, tak v rámci dohodovacího postupu, se má zachovávat důvěrnost vyšetřování, dodržování zákonných práv dotčených osob a případně platných vnitrostátních předpisů vztahujících se na soudní řízení. Je třeba připravit právní základ, který by úřadu umožňoval uzavírání dohod o předávání informací s příslušnými orgány. Generální ředitel úřadu by měl dohlížet na to, aby při jakémkoli sdělování informací veřejnosti byly dodržovány zásady neutrality a nestrannosti. Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu by měl přesně stanovit, jaké důsledky má nedovolené rozšíření informací.

(22)  Měla by se posílit úloha dozorčího výboru a měla by se provést revize kritérií a postupu jmenování jeho členů. Kandidáti musejí v době svého jmenování vykonávat vysoké soudní, vyšetřovací či podobné funkce. Jsou jmenováni na období pět let, které nemůže být obnoveno. Aby byla zachována odbornost výboru, měla by být část jeho členů jmenována s určitým časovým odstupem.

(23)  Je vhodné rozšířit a posílit funkce dozorčího výboru, které vyplývají z jeho mandátu, a zajistit nezávislost úřadu při vyšetřování. Výbor by měl dohlížet na situaci v oblasti procesních záruk a délky trvání vyšetřování. Měl by být informován o vyšetřováních, která trvají déle než 12 měsíců, a poskytovat generálnímu řediteli úřadu a případně orgánům stanoviska o vyšetřováních, která nebyla ukončena ve lhůtě 18 měsíců. Je třeba upřesnit, že dozorčí výbor nezasahuje do průběhu vyšetřování.

(24)  Je třeba vyhodnotit právní, instituční a operační rámec boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné činnosti, která by poškozovala finanční zájmy Evropských společenství. Proto je třeba vyzvat orgány ke koordinaci jejich činnosti a podněcovat je, aby se zabývaly hlavními aspekty evropské strategie boje proti podvodům. Je třeba vypracovat dohodovací postup mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Dohodovací postupy by se měly týkat určitých stránek spolupráce v této oblasti mezi úřadem a členskými státy, evropskými orgány, jakož i vztahů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, vyšetřovací politiky úřadu a zpráv a analýz vypracovaných dozorčím výborem. Dohodovacích postupů, které se konají alespoň jednou ročně, by se měli účastnit generální ředitel úřadu a předseda dozorčího výboru.

(25)  Aby mohl dozorčí výbor vykonávat své úkoly efektivně a zcela nezávisle, je nezbytné, aby úřad zaručil, že budou splněny všechny podmínky proto, aby sekretariát dozorčího výboru mohl pracovat nezávisle, výhradně pod vedením předsedy výboru a jeho členů.

(26)  K posílení úplné nezávislosti vedoucích funkcí úřadu by měl být generální ředitel úřadu jmenován na funkční období pěti let, které může být jednou obnoveno. Kandidáti by v době svého jmenování nebo před svým jmenováním měli vykonávat vysoké soudní nebo výkonné vyšetřovací funkce a měli by mít operační pracovní zkušenosti v délce alespoň deseti let ve vysoké vedoucí funkci. Významnou část těchto pracovních zkušeností přitom musí mít v oblasti boje proti vnitrostátním podvodům a/nebo podvodům ve Společenství. Postup jmenování by neměl být delší než devět měsíců. Generální ředitel úřadu je nominován na základě vzájemné dohody Evropského parlamentu a Rady a je jmenován Komisí.

(27)  Vzhledem k citlivé povaze této funkce je vhodné stanovit, aby generální ředitel úřadu informoval Komisi, má-li v úmyslu do dvou let po ukončení služby vykonávat jakoukoli novou pracovní činnost, v souladu s článkem 16 služebního řádu. Tato informace je uváděna ve výroční zprávě o boji proti podvodům, kterou předkládá Komise.

(28)  Za účelem posílení procesních záruk je třeba zajistit, aby každá osoba podrobená vyšetřování úřadu mohla podat stížnost dozorčímu výboru. Vyřizováním stížností je pověřen poradce-kontrolor, který jedná zcela nezávisle a jehož jmenuje generální ředitel úřadu na návrh dozorčího výboru. Poradce-kontrolor vydá své stanovisko do 30 pracovních dní a sdělí je stěžovateli, generálnímu řediteli úřadu a dozorčímu výboru.

Po uplynutí čtyřletého období je třeba zhodnotit uplatňování tohoto nařízení. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu doplněnou stanoviskem dozorčího výboru. Na základě tohoto hodnocení by toto nařízení mohlo být revidováno. V každém případě by mělo být toto nařízení revidováno po zřízení úřadu Evropského veřejného žalobce.

(29)  ▌

(30)  Nařízení (ES) č. 1073/1999(6) by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)  Tímto nařízením jsou akční prostředky úřadu v rámci vnějších vyšetřování vyjasněné a posílené jen v některých aspektech, a to tam, kde se vyskytly právní mezery stávajícího systému a kde je možné zabezpečit vedení spolehlivých vnějších vyšetřování, která budou využitelná i pro orgány členských států, pouze prostřednictvím účinnějšího zásahu úřadu. Základní procesní záruky je třeba navíc rozšířit i na vnější vyšetřování, aby se vytvořil jednotný právní rámec pro všechna vyšetřování vedená úřadem. Toto nařízení je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(32)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména jejími články 47 a 48,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1073/1999 se mění takto:

1)  V článku 1 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

1.  Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství, vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům zřízený rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen: "úřad") pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi právem Společenství ve členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci, ve třetích zemích.

Podvody, úplatkářství a jakákoli jiná nedovolená činnost poškozující finanční zájmy Společenství, včetně nesrovnalostí, jsou definovány v předpisech Společenství a ustanoveních dohod platných v této oblasti.

2.  "2. Úřad zajišťuje pomoc Komise členským státům při organizování úzké a pravidelné spolupráce mezi jejich příslušnými orgány za účelem koordinace jejich činnosti směřující k ochraně finančních zájmů Evropského společenství před podvody. Úřad přispívá k vytváření a rozvoji metod prevence a boje proti podvodům, úplatkářství i proti jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy Evropského společenství."

2)  Článek 3 se nahrazuje tímto:"

Článek 3

Vnější vyšetřování

1.  Úřad vykonává pravomoc svěřenou Komisi nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů podle čl. 9 odst. 2 téhož nařízení v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích.

2.  Za účelem zjištění podvodu, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti podle článku 1, které souvisejí s dohodou nebo rozhodnutím o finanční pomoci nebo smlouvou týkající se financování Společenstvím, má úřad oprávnění provádět kontroly na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, a to v souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

Členské státy přijmou a uplatní veškerá opatření nezbytná pro zajištění toho, aby úřad vykonával vyšetřovací funkci stanovenou v tomto článku. Úřadu poskytnou podporu při provádění kontrol a ověřování na místě, které vykonají podle postupů stanovených v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 u hospodářských subjektů, kterých se přímo nebo nepřímo týká financování Společenství.

3.  V průběhu vnějšího vyšetřování a v případě, že je to ▌nutné pro účely zjištění podvodu, úplatkářství nebo jakékoli jiné nedovolené činnosti podle článku 1, má úřad přístup k informacím souvisejícím s šetřenými skutečnostmi, které mají k dispozici orgány, instituce a jiné subjekty. Ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4 se použijí.

4.  Pokud má úřad před zahájením vyšetřování k dispozici informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti podle článku 1, informuje o tom generální ředitel úřadu příslušné orgány členských států a, aniž by tím byly dotčeny odvětvové předpisy, přijmou tyto orgány příslušná opatření a případně provedou vyšetřování v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, jichž se mohou účastnit zaměstnanci úřadu. Příslušné orgány dotčených členských států informují generálního ředitele úřadu o přijatých opatřeních a skutečnostech zjištěných na základě těchto informací.

5.  Pokud úřad rozhodne, že vyšetřování nezahájí, informuje Eurojust o tom, že příslušným orgánům členských států předal informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti uvedené v článku 1, která by mohla nabýt závažných forem trestné činnosti a která se týká dvou a více členských států. Úřad rovněž informuje Eurojust, pokud vyšetřování úřadu spadá do jeho pravomoci, a to způsobem, který stanoví dohody o spolupráci mezi těmito institucemi.

3)  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 3a

Spolupráce úřadu s Eurojustem, Europolem a dalšími mezinárodními organizacemi

Úřad může při vykonávání pravomocí, které mu toto nařízení svěřuje, uzavírat dohody o spolupráci s Eurojustem a Europolem. Cílem uvedených dohod je objasnit příslušné pravomoci jednotlivých institucí a také vymezit jejich spolupráci v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti.

Úřad může rovněž uzavírat dohody o spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi.

4)  Článek 4 se mění takto:

a)  Odstavec 1 pododstavec 2 se nahrazuje tímto:"

Tato vnitřní vyšetřování se provádějí při dodržování pravidel uvedených ve Smlouvách, zejména v Protokolu o výsadách a imunitách, a s ohledem na služební řád, za podmínek a způsobem stanoveným tímto nařízením a rozhodnutími přijatými každým orgánem, institucí a jiným subjektem, aniž by v této oblasti docházelo k odlišnému zacházení v oblasti procesních záruk a zákonných práv dotčených osob ve vztahu k vnějším vyšetřováním.

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

V souladu s postupy uvedenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 může úřad provádět inspekce na místě u hospodářských subjektů, dotčených přímo nebo nepřímo, aby získal přístup k relevantním informacím o skutečnostech, které jsou předmětem vnitřního vyšetřování.

c)  Odstavec 5 se zrušuje.

5)  Článek 5 se nahrazuje tímto:"

Článek 5

Zahájení vyšetřování

1.  Úřad může zahájit vyšetřování v případě, že existují dostatečně závažná podezření, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jiné nedovolené činnosti podle článku 1. Rozhodnutí zahájit nebo nezahájit vyšetřování zohledňuje priority politiky vyšetřování a programu činností úřadu v oblasti vyšetřování, stanovené podle článku 11a a čl. 12 odst. 6. Anonymní informace mohou být také zohledněny, pokud jsou dostatečné pro podezření z trestného činu.

2.  Zahájení vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu po konzultaci s výkonným výborem úřadu v souladu s ustanoveními článku 14 týkajícími se kontroly zákonnosti.

3.  Zahájení vnějšího vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost dotčeného členského státu nebo jednoho z orgánů Evropského společenství nebo Evropské unie.

Zahájení vnitřního vyšetřování podléhá rozhodnutí generálního ředitele úřadu, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, ve kterých má vyšetřování probíhat.

Pokud úřad vede vnitřní vyšetřování ve smyslu tohoto nařízení, orgány, instituce a jiné subjekty nezahájí souběžné správní vyšetřování týchž skutečností.

4.  V případě, že orgán, instituce nebo jiný subjekt má v úmyslu zahájit vyšetřování v rámci své správní nezávislosti, požádá úřad o vyjádření, zda jsou již předmětné skutečnosti předmětem vnitřního vyšetřování. Úřad do 15 pracovních dnů od podání této žádosti oznámí, zda vyšetřování již bylo zahájeno nebo zda má úřad v úmyslu zahájit vyšetřování podle odstavce 5. V případě, že úřad ve stanovené lhůtě na tuto žádost neodpoví, má se za to, že přijal rozhodnutí vnitřní vyšetřování nezahájit.

5.  Rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování se přijme do dvou měsíců ode dne, kdy byla úřadu doručena žádostpodle odstavce 3 nebo 4. Rozhodnutí se bezodkladně oznámí orgánu, instituci či jinému subjektu nebo členskému státu, který žádost podal. Rozhodnutí o nezahájení vyšetřování musí být odůvodněno.

V případě, že úředník nebo jiný zaměstnanec orgánu, instituce nebo jiného subjektu, který jedná v souladu s článkem 22a služebního řádu nebo podle příslušných ustanovení podmínek zaměstnávání ostatních zaměstnanců, poskytne úřadu informace týkající se podezření ze spáchání podvodu nebo protiprávního jednání, úřad jej informuje o rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování těchto skutečností.

Před zahájením vyšetřování i v jeho průběhu umožní orgány, instituce a jiné subjekty bezprostřední a automatický přístup k databázím týkajícím se správy fondů Společenství i k jakékoli jiné databázi a relevantním informacím, a umožní tak úřadu ověřit přesnost předaných informací.

6.  Pokud úřad rozhodne, že vnitřní vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo na základě svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, bezodkladně předá informace, které má k dispozici, dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby na jejich základě mohl přijmout opatření v souladu s pravidly, které se na něj vztahují. Úřad se v případě potřeby dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje informací a, bude-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých opatřeních.

Pokud úřad rozhodne, že vnější vyšetřování na základě posouzení jeho vhodnosti nebo svých priorit týkajících se vyšetřování nezahájí, použije se čl. 3 odst. 4.

6)  Článek 6 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

1.   Vyšetřování řídí generální ředitel úřadu. Vedením vyšetřování může písemně pověřit operativního ředitele úřadu. Vyšetřování provádějí pověření zaměstnanci úřadu pod vedením a na odpovědnost generálního ředitele úřadu.

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

3.  Zaměstnanci úřadu, kteří mají provádět vyšetřování, musí být pro každý zákrok vybaveni písemným pověřením vydaným generálním ředitelem úřadu, ve kterém jsou uvedeny jak předmět a účel vyšetřování, tak i právní základ pro provádění tohoto vyšetřování a vyšetřovací pravomoci, které z tohoto základu vyplývají.

c)  Doplňuje se odstavec, který zní:"

3a.  Pokud zaměstnanci úřadu pověření prováděním kontroly nebo šetření na místě v souladu s postupy uvedenými v nařízení (ES, Euratom) č. 2185/96 zjistí, že určitý hospodářský subjekt tyto úkony odmítne, ihned o této skutečnosti uvědomí příslušný orgán dotyčného členského státu, který byl úřadem předem určen jako kontaktní bod. Příslušný orgán dotyčného členského státu poskytne na žádost úřadu zaměstnancům úřadu pomoc nezbytnou ke splnění jejich úkolu, upřesněného v pověření uvedeném v odstavci 3. Členský stát musí dbát na to, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím a dokumentům týkajícím se skutečností uvedených v článku 1, které jsou nezbytné pro hladký průběh kontrol a šetření na místě, a to za stejných podmínek jako příslušným orgánům tohoto členského státu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

d)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4.   Zaměstnanci úřadu se při kontrolách a inspekcích na místě a při vyšetřování chovají podle pravidel a zvyklostí zavedených pro vyšetřovatele dotyčného členského státu, podle služebního řádu a rozhodnutí uvedených v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci. Zaměstnanec úřadu vykonává činnost v souladu se zásadou nestrannosti. Pokud se při vyšetřování může ocitnout v situaci střetu zájmů, informuje o tom neprodleně generálního ředitele úřadu. Generální ředitel úřadu rozhodne o tom, zda se jedná o střet zájmů či nikoli. Generální ředitel úřadu případně rozhodne o nahrazení zaměstnance.

e)  Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

5.  Vyšetřování probíhá bez přerušení po dobu, která je přiměřená okolnostem a složitosti případu. Zaměstnanci úřadu jsou povinni vést vyšetřování způsobem umožňujícím zachovávat a chránit důkazy. Existuje-li nebezpečí ztráty důkazů, mohou požádat příslušný orgán dotyčného členského státu, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy přijal veškerá nezbytná předběžná nebo vykonatelná opatření.

f)  Vkládá se nový odstavec║, který zní:"

V případech, které vyžadují naprosté utajení v souvislosti s vyšetřováním nebo použití vyšetřovacích postupů, které spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může dojít, v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva týkajícími se vyšetřování, k odkladu poskytnutí těchto informací orgánům, institucím nebo jiným subjektům. Generální ředitel úřadu odůvodní v souladu s ustanoveními týkajícími se kontroly zákonnosti podle článku 14 své rozhodnutí.

Orgán, instituce nebo jiný subjekt v případě potřeby rozhodne o vhodnosti případných předběžných nebo správních opatření s cílem zohlednit zájem na zabezpečení účinného průběhu vyšetřování i na specifických opatřeních pro zachování důvěrného charakteru informací doporučených úřadem. Orgán, instituce nebo jiný subjekt informují co nejdříve úřad o rozhodnutí přijmout možná opatření podle tohoto článku nebo případně o potřebě zahájit dodatečné disciplinární řízení ve věcech, pro něž je pravomoc orgánu, instituce nebo jiného subjektu stanovena služebním řádem úředníků Evropských společenství. Dodatečné disciplinární řízení lze zahájit po dohodě s úřadem.

g)  V odstavci 6 se doplňuje pododstavec, který zní:"

Zaměstnanci úřadu mohou při plnění svých úkolů požádat o pomoc příslušné orgány třetích zemí v souladu s ustanoveními dohod o spolupráci s těmito zeměmi. Při plnění svých úkolů mohou požádat o pomoc také mezinárodní organizace v souladu s ustanoveními dohod, které jsou s nimi uzavřeny.

h)  Doplňuje se nový odstavec║, který zní:"

Pokud je možné předpokládat, že nelze vyšetřování ukončit do dvanácti měsíců od jeho zahájení, může generální ředitel úřadu rozhodnout o prodloužení této lhůty o nejvýše dalších šest měsíců. Generální ředitel úřadu se musí ujistit o tom, zda je potřeba vyšetřování prodloužit. Před přijetím tohoto rozhodnutí informuje generální ředitel úřadu dozorčí výbor o tom, z jakých důvodů nelze zatím vyšetřování ukončit a jaká lhůta je pro jeho ukončení nutná.

Pokud není vyšetřování ukončeno do 18 měsíců od jeho zahájení, generální ředitel úřadu informuje dozorčí výbor o tom, z jakých důvodů nebylo možno vyšetřování ukončit, a dozorčí výbor vydá stanovisko k prodloužení tohoto vyšetřování a případně i k jeho dalšímu provádění.

Dozorčí výbor předá kopii svého stanoviska příslušnému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. V případech, které vyžadují naprosté utajení v souvislosti s vyšetřováním, nebo v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva týkajícími se vyšetřování může dojít k odkladu tohoto předání.

Generální ředitel úřadu předloží rozpočtovému orgánu výroční zprávu týkající se důvodů, z nichž nebylo možno ukončit vyšetřování do 30 měsíců od jejich zahájení. Dozorčí výbor předloží rozpočtovému orgánu stanovisko k těmto důvodům.

7)  V článku 7 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

1.  Orgány, instituce a jiné subjekty sdělí neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných podvodů, úplatkářství nebo jakékoli jiné nedovolené činnosti ohrožující finanční zájmy Evropského společenství.

2.  "2. Orgány, instituce a jiné subjekty, a v rozsahu umožněném vnitrostátními právními předpisy členské státy předají na žádost úřadu nebo z vlastního podnětu všechny dokumenty a informace, které mají v držení a které souvisejí s právě probíhajícím vyšetřováním."

8)  Vkládají se nové články ║, které znějí:"

Článek 7a

Záruky v průběhu řízení

1.  Úřad v rámci svého vyšetřování shromažďuje důkazy ve prospěch i v neprospěch příslušné osoby. Vyšetřování musí být prováděna objektivně a nestranně a musí dodržovat jak zásadu presumpce neviny, tak procesní záruky upřesněné v Kodexu upravujícím postup při vyšetřování OLAFu uvedeném v článku 15a tohoto nařízení.

2.  Pokud se v rámci vyšetřování zjistí, že některý člen, ředitel, úředník nebo jiný zaměstnanec nebo jakákoli jiná osoba ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářský subjekt může být osobně zúčastněn na případu, taková osoba je o této skutečnosti informovaná za předpokladu, že tato informace nebude překážkou v průběhu vyšetřování.

V žádném případě nelze po skončení vyšetřování před vypracováním závěrečné zprávy o vyšetřování učinit závěry, které se výslovně týkají fyzické nebo právnické osoby, aniž by se osoba zúčastněná na případu mohla písemně nebo v průběhu pohovoru s určenými zaměstnanci úřadu vyjádřit ke skutečnostem, které se jí týkají. Shrnutí těchto skutečností musí být uvedeno ve výzvě k poskytnutí vyjádření dotčené osoby, která předloží své vyjádření ve lhůtě stanovené úřadem. Této osobě může při pohovoru pomáhat osoba, kterou si zvolí. Každá osoba přímo zúčastněná na případu má právo vyjadřovat se v některém z úředních jazyků Společenství podle vlastního výběru; úředníci nebo jiní zaměstnanci však mohou být vyzváni k vyjádření v úředním jazyce Společenství, který dobře ovládají. Osoba přímo zúčastněná na případu má právo neobviňovat vlastní osobu.

V případech, které vyžadují naprosté utajení v souvislosti s vyšetřováním nebo použití vyšetřovacích postupů, které spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může generální ředitel úřadu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy pro vyšetřování rozhodnout o odložení splnění povinnosti vyzvat osobu, přímo zúčastněnou na případu, aby podala vyjádření, a to při zachování ustanovení týkajících se kontroly zákonnosti podle článku 14. V případě vnitřního vyšetřování přijme generální ředitel úřadu rozhodnutí poté, co informuje orgán, instituci nebo jiný subjekt, ke kterému dotčená osoba náleží.

Orgán, instituce nebo jiný subjekt v případě potřeby rozhodne o vhodnosti případných předběžných nebo správních opatření a zohlední přitom zájem na zabezpečení účinného průběhu vyšetřování, jakož i zvláštních opatření pro zachování důvěrného charakteru informací, která mu úřad doporučí. Orgán, instituce nebo jiný subjekt informuje případně úřad co nejdříve o tom, že rozhodl o opatřeních podle tohoto článku, nebo o nutnosti zahájit dodatečné disciplinární řízení týkající se skutečností, které spadají do pravomoci orgánu, instituce nebo jiného subjektu na základě služebního řádu úředníků Evropských společenství. Po dohodě s úřadem může být zahájeno doplňkové disciplinární řízení.

3.  Výzva k výslechu svědka nebo jakékoli osoby přímo zúčastněné na případu ve smyslu odstavce 2 se musí zaslat nejméně deset pracovních dní před jeho uskutečněním; tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím osoba, která má být vyslechnuta, výslovně souhlasí. Výzva obsahuje především seznam práv vyslýchané osoby. Úřad vypracuje zprávu z každého výslechu a vyslýchané osobě umožní k této zprávě přístup, aby ji mohla potvrdit nebo do ní podat námitky.

Pokud v průběhu výslechu zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že se vyslýchaná osoba mohla podílet na vyšetřovaných skutcích, bezodkladně se postupuje podle pravidel uvedených v odstavci 2.

4.  Procesní záruky uvedené v tomto článku se použijí, aniž by tím byly dotčeny:

Článek 7b

Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření

Pokud není možné na základě vyšetřování získat žádné důkazy proti členovi, řídícímu pracovníkovi, úředníkovi nebo jinému zaměstnanci nebo osobě ve službách orgánu, instituce nebo jiného subjektu nebo hospodářskému subjektu, takový případ se odloží na základě rozhodnutí generálního ředitele úřadu, jenž o této skutečnosti písemně vyrozumí zúčastněnou osobu ve lhůtě deseti pracovních dní od přijetí rozhodnutí a v případě potřeby příslušný orgán, instituci nebo jiný subjekt.

Článek 7c

Ochrana novinářských zdrojů

Aby bylo možné poskytovat objektivní informace evropským daňovým poplatníkům a zaručit svobodu tisku, musejí všechny instituce Evropské unie, kterých se vyšetřování týká, dodržovat zásadu ochrany novinářských zdrojů v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

9)  V článku 8 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:"

Úřad dodržuje ustanovení právních předpisů Společenství a členských států v oblasti ochrany osobních údajů, zejména ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001║*║.

4.  Generální ředitel úřadu dohlíží na uplatňování ustanovení tohoto článku a článku 287 Smlouvy.

_____________________

║*║ Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

10)  Vkládá se nový článek ║, který zní:"

Článek 8a

Oznámení závěrečné zprávy po skončení vyšetřování

Předtím, než úřad předá závěrečnou zprávu z vyšetřování dotčeným orgánům, institucím nebo jiným subjektům nebo příslušným orgánům dotčených členských států, oznámí svoje závěry a doporučení ze závěrečné zprávy osobě, které se přímo týká případ, jenž je předmětem vnitřního nebo vnějšího vyšetřování.

Generální ředitel úřadu může rozhodnout, že neučiní oznámení podle odstavce 1 výlučně v případech, kdy se vyžaduje naprosté utajení nebo použití vyšetřovacích prostředků spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu v souladu s platnými vnitrostátními předpisy v oblasti vyšetřování. V případě vnitřního vyšetřování přijme toto rozhodnutí poté, co náležitě informoval orgán, instituci nebo jiný subjekt, ke kterému dotčená osoba náleží.

Pokud se osoba přímo zúčastněná na vyšetřování domnívá, že procesní záruky stanovené v čl. 6 odst. 5 a v článku 7a nebyly dodrženy a že to může ovlivnit závěry vyšetřování, může podat ve lhůtě deseti pracovních dní od doručení závěrů závěrečné zprávy dozorčímu výboru žádost o stanovisko v souladu s článkem 14a.

11)  Článek 9 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

Úřad pod vedením generálního ředitele úřadu vypracuje po skončení vyšetřování, které provedl, zprávu, jež musí obsahovat popis průběhu řízení, opatření přijatá v rámci vyšetřování, právní základ, zjištěné skutečnosti a jejich právní kvalifikaci a závěry vyšetřování, včetně doporučených opatření, která by měla být přijata. Tato zpráva uvádí odhadovanou finanční újmu a vymáhané částky. Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu stanovený v článku 15a uvádí všechny ostatní prvky, které je třeba do zprávy začlenit za účelem vymáhání, za něž jsou odpovědné příslušné schvalující osoby.

b)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

Zpráva vypracovaná po skončení vnějšího vyšetřování a jakýkoli jiný s ní související dokument se podle předpisů o vnějších vyšetřováních předají příslušným orgánům dotčených členských států a Komisi. Příslušné orgány dotčených členských států, pokud to není v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, informují generálního ředitele úřadu o opatřeních, která přijaly na základě zpráv o vyšetřování, jež jim byly předány. Pro tyto účely předávají generálnímu řediteli úřadu každých šest měsíců, případně ve lhůtě, kterou stanovil, zprávu o dosaženém pokroku.

Úřad předá příslušným úřadům třetích zemí, v souladu s dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci uzavřenými s Komisí, jakož i mezinárodním organizacím, v souladu s dohodami uzavřenými s Komisí, závěry a doporučení obsažená ve zprávě vypracované na základě vnějšího vyšetřování a veškeré relevantní dokumenty, jež s touto zprávou souvisejí. Komise zajistí, aby příslušné orgány třetích zemí, označené v dohodách o spolupráci a vzájemné pomoci jako kontaktní body úřadu, informovaly generálního ředitele úřadu, nebrání-li tomu vnitrostátní právní předpisy, o opatřeních přijatých v návaznosti na závěry a doporučení závěrečné zprávy o vyšetřování. Komise dále zajistí, aby mezinárodní organizace informovaly generálního ředitele úřadu o opatřeních přijatých v návaznosti na závěry a doporučení závěrečné zprávy o vyšetřování. Pro tyto účely předávají generálnímu řediteli úřadu každých šest měsíců, případně ve lhůtě, kterou stanovil, zprávu o dosaženém pokroku.

c)  Vkládá se nový odstavec║, který zní:"

Jsou-li ve zprávě vypracované na základě výsledků vnitřního vyšetřování uvedené údaje o skutečnostech, které mohou být předmětem trestního stíhání, předá se závěrečná zpráva soudním orgánům dotčeného členského státu a, aniž by byly dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se soudního řízení, dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu v souladu s odstavcem 4.

d)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4.  Zpráva vypracovaná po skončení vnitřního vyšetřování a jakýkoli jiný s ním související dokument jsou předány dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. Orgán, instituce nebo subjekt musí vyvodit z vyšetřování důsledky, zejména disciplinární nebo právní, a uvědomit o nich generálního ředitele úřadu [...]. Pro tyto účely předávají generálnímu řediteli úřadu každých šest měsíců, případně ve lhůtě, kterou stanovil, zprávu o dosaženém pokroku.

e)  Doplňuje se nový odstavec║, který zní:"

Informátor, který poskytl úřadu informace o podezření z podvodu nebo jiného protiprávního jednání, může požádat úřad, aby ho informoval o skončení vyšetřování a případně o předání závěrečné zprávy příslušným orgánům. Úřad však může tuto žádost zamítnout, domnívá-li se, že by touto žádostí mohla být dotčena práva dotčených osob vyplývající z právních předpisů, účinnost vyšetřování a opatření přijatých na jeho základě nebo požadavky na zachování důvěrnosti.

12)  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

Článek 10

Výměna informací mezi úřadem a vnitrostátními orgány členských států

1.  Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 tohoto nařízení a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad kdykoli předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních.

Rozhodnutí o předání informací přijme generální ředitel úřadu po konzultaci s výkonným výborem v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 2 týkajícími se kontroly zákonnosti.

2.  Aniž jsou dotčeny články 8 a 9, může generální ředitel úřadu předat v průběhu vnitřních vyšetřování soudním orgánům dotčeného členského státu informace, které úřad získal o skutečnostech opravňujících k použití vyšetřovacích postupů spadajících do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu nebo které kvůli své závažnosti vyžadují naléhavé trestní stíhání. V tomto případě to nejprve oznámí dotčenému orgánu, instituce nebo jinému subjektu. Předávané informace obsahují zejména údaje o totožnosti osoby, jíž se vyšetřování týká, shrnutí zjištěných skutečností, předběžnou právní kvalifikaci a údaje o případné finanční újmě.

Rozhodnutí o předání informací přijme generální ředitel úřadu po konzultaci s jeho výkonným výborem a v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 2 týkajícími se kontroly zákonnosti.

Úřad před předáním informací podle prvního pododstavce, nebrání-li to průběhu vyšetřování, umožní osobě, jíž se vyšetřování týká, aby vyjádřila své stanovisko ke skutečnostem, které se jí týkají, a to za podmínek a způsobem stanoveným v čl. 7a odst. 2 druhém a třetím pododstavci.

3.  Pokud tomu nebrání vnitrostátní právní předpisy, informují příslušné orgány a zejména soudní orgány dotčeného členského státu co nejrychleji generálního ředitele úřadu o následných opatřeních na základě informací, které jim byly podle tohoto článku poskytnuty.

4.  Výměna informací a spolupráce mezi úřadem a příslušnými úřady členských států, jakož i činnosti a opatření přijaté či uskutečněné na základě informací, jež jim byly předány, jsou předmětem pravidelné analýzy v rámci dohodovacího postupu stanoveného článkem 11a.

13)  Vkládají se články, které zní:"

Článek 10a

Výměna informací mezi úřadem a zainteresovanými orgány

1.  Generální ředitel úřadu pravidelně, a to alespoň jednou ročně, podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru zprávu o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, přičemž respektuje důvěrnost vyšetřování, zákonná práva dotčených osob a případně i vnitrostátní ustanovení týkající se soudních řízení.

Generální ředitel úřadu jedná ve shodě se zásadou nezávislosti, která charakterizuje jeho poslání.

2.  Evropský parlament, Rada, Komise a Účetní dvůr zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, respektování zákonných práv dotčených osob a v případě soudních řízení dodržení veškerých vnitrostátních předpisů vztahujících se na tato řízení.

3.  Úřad a zainteresované orgány mohou uzavřít dohody v souvislosti s předáváním veškerých informací nezbytných k tomu, aby úřad mohl plnit své úkoly, za předpokladu, že budou dodrženy zásady uvedené v odstavcích 1 a 2.

Článek 10b

Informování veřejnosti

Generální ředitel úřadu zajistí, aby veřejnost byla informována neutrálním a nestranným způsobem a v souladu se zásadami článku 10a.

Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu, přijatý podle článku 15a tohoto nařízení, uvádí pravidla, jež zabrání nedovolenému rozšíření informací týkajících se operační činnosti úřadu, a disciplinární sankce, jež budou uplatněny v případě nedovoleného rozšíření, v souladu s čl. 8 odst. 3.

14)  Článek 11 se mění takto:

a)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

Dozorčí výbor předkládá generálnímu řediteli úřadu z vlastního podnětu nebo na žádost generálního ředitele úřadu, orgánu, instituce nebo jiného subjektu stanoviska, aniž by však zasahoval do průběhu vyšetřování. Kopie těchto stanovisek se zašle žadateli."

b)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Skládá se z pěti nezávislých osob nepatřících k úřadu, které v okamžiku svého jmenování vykonávají vysokou soudní, vyšetřovací nebo podobnou funkci související s oblastmi činnosti úřadu. Musí mít důkladnou znalost fungování orgánů Unie a musí ovládat dva úřední jazyky Unie.

Členy výboru jmenují na základě vzájemné dohody Evropský parlament, Rada a Komise. Výzva k podání přihlášek se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Pět osob je vybráno na základě "užšího seznamu uchazečů" předloženého Komisí, který obsahuje alespoň 12 kandidátů.

c)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

3.  Funkční období členů je pětileté. Nelze jej obnovit. Jmenování části členů musí být prováděno s určitým časovým odstupem, aby byla zachována odborná úroveň výboru.

d)  Odstavce 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:"

6.  Dozorčí výbor jmenuje svého předsedu. Přijme svůj jednací řád, který je před přijetím předložen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi k posouzení. Schůze dozorčího výboru svolává jeho předseda nebo generální ředitel úřadu. Dozorčí výbor přijímá rozhodnutí většinou svých členů. Jeho sekretariát zajišťuje úřad.

7.  Generální ředitel úřadu každoročně předkládá dozorčímu výboru program činnosti úřadu v oblasti vyšetřování. Pravidelně informuje dozorčí výbor o činnosti úřadu, o jeho vyšetřováních a jejich výsledcích i o opatřeních přijatých na jejich základě.

8.  Dozorčí výbor vydává nejméně jednu zprávu o své činnosti ročně, která se vztahuje především k posouzení nezávislosti úřadu, uplatňování procesních záruk a délce vyšetřování; tyto zprávy zašle orgánům. Výbor může předkládat zprávy o výsledcích vyšetřování úřadu a následných opatřeních přijatých na jejich základě Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

15)  Vkládá se nový článek ║, který zní:"

Článek 11a

Dohodovací postup

1.  Stanovuje se dohodovací postup mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

2.  Dohodovací postup se týká:

3.  Dohodovací postup probíhá alespoň jednou ročně na žádost některého z orgánů.

4.  Dohodovacího postupu se účastní generální ředitel úřadu a předseda dozorčího výboru. K účasti mohou být pozváni zástupci Účetního dvora a Eurojustu a Europolu.

5.  Dohodovací postup je připraven na jedné či několika technických schůzích. Schůze jsou svolány na žádost jednoho z orgánů či na žádost úřadu.

6.  Dohodovací postup v žádném případě nenarušuje postup vyšetřování a probíhá za plného respektování nezávislosti generálního ředitele úřadu.

7.  Orgány, instituce a jiné subjekty, úřad a členské státy pokaždé účastníky dohodovacího postupu informují o opatřeních přijatých v návaznosti na závěry tohoto postupu.

16)  Článek 12 se mění takto: "

║'Článek 12

Generální ředitel úřadu

1.  Úřad je veden generálním ředitelem, kterého jmenuje Komise na období pěti let, které může být jednou obnoveno.

Evropský parlament a Rada jmenují na základě vzájemné dohody generálního ředitele úřadu ze seznamu šesti kandidátů, který předloží Komise. Výzva k podání kandidatur se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Jmenování kandidáta se uskuteční do tří měsíců od okamžiku, kdy Komise předloží seznam kandidátů. Celý postup jmenování nesmí být delší než devět měsíců a musí být zahájen alespoň devět měsíců před koncem funkčního období stávajícího generálního ředitele úřadu, který zůstává ve funkci až do začátku funkčního období nového generálního ředitele úřadu.

Pokud Evropský parlament a/nebo Rada nepředloží proti obnovení mandátu generálního ředitele úřadu námitky nejpozději do devíti měsíců před uplynutím jeho prvního mandátu, obnoví Komise mandát generálního ředitele úřadu. Námitky proti obnovení mandátu musí být opodstatněné. V opačném případě se použije postup jmenování podle třetího pododstavce tohoto odstavce.

2.  Generální ředitel úřadu je zvolen z kandidátů z členských států, kteří v době svého zvolení vykonávají nebo před svým zvolením vykonávali vysoké soudní nebo výkonné vyšetřovací funkce a kteří mají operační pracovní zkušenosti v délce alespoň deseti let ve vysoké vedoucí funkci. Významnou část těchto pracovních zkušeností musí kandidáti získat v oblasti boje proti vnitrostátním podvodům nebo podvodům ve Společenství. Generální ředitel úřadu musí mít důkladnou znalost fungování orgánů Unie a musí ovládat dva úřední jazyky Unie. Musí poskytovat dostatečné záruky nezávislosti.

3.  Generální ředitel úřadu nesmí vyžadovat ani přijímat při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování a vypracování zpráv z těchto vyšetřování pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Pokud se generální ředitel úřadu domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, okamžitě o tom informuje dozorčí výbor, který vydá stanovisko, a rozhodne o tom, zda proti tomuto orgánu podá žalobu k Soudnímu dvoru.

V rámci dohodovacího postupu uvedeného v článku 11a generální ředitel úřadu pravidelně podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, o přijatých opatřeních a o problémech, které nastaly, při zachování důvěrnosti vyšetřování, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě potřeby při dodržení vnitrostátních předpisů použitelných v řízení před soudem.

Výše uvedené orgány zajišťují dodržování důvěrnosti vyšetřování prováděných úřadem, zachování zákonných práv dotčených osob a v případě potřeby dodržení vnitrostátních předpisů vztahujících se na soudní řízení.

4.  Komise se před rozhodnutím o uložení disciplinární sankce generálnímu řediteli úřadu poradí s dozorčím výborem, který se sejde se zástupci Evropského parlamentu a Rady v rámci dohodovacího postupu uvedeného v článku 11a.

Opatření týkající se disciplinárních sankcí vůči generálnímu řediteli úřadu jsou předmětem odůvodněných rozhodnutí, o kterých je informován Evropský parlament, Rada a dozorčí výbor.

5.  Generální ředitel úřadu informuje Komisi, bude-li mít v úmyslu do dvou let po ukončení služby vykonávat jakoukoli novou pracovní činnost, v souladu s článkem 16 služebního řádu.

6.  Generální ředitel úřadu každoročně na základě stanoviska dozorčího výboru určí program činnosti a priority politiky úřadu v oblasti vyšetřování.

7.  Generální ředitel úřadu může písemně pověřit jednoho nebo více zaměstnanců úřadu za podmínek a v rozsahu, který stanoví, výkonem svých funkcí podle článku 5, čl. 6 odst. 3, článku 7b a čl. 10 odst. 2."

17)  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 12a

Vystupování generálního ředitele úřadu před Soudním dvorem Evropských společenství a před vnitrostátními soudy členských států

Generální ředitel úřadu může vystupovat před Soudním dvorem Evropských společenství a v souladu s vnitrostátními právními předpisy i před soudy jednotlivých členských států ve věcech týkajících se výkonu činnosti úřadu.

Před vystupováním před Soudním dvorem či před vnitrostátními soudy požádá generální ředitel úřadu o stanovisko dozorčí výbor.

18)  Článek 13 se nahrazuje tímto:"

Článek 13

Financování

Prostředky úřadu, jejichž celková výše se zapisuje do zvláštní kapitoly oddílu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který se týká Komise, jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto oddílu.

Přehled pracovních míst úřadu je uveden v příloze k plánu pracovních míst Komise.

19)  Článek 14 se nahrazuje tímto:"

Článek 14

Kontrola zákonnosti vyšetřování prováděného úřadem

1.  Cílem kontroly zákonnosti vyšetřování prováděného úřadem je ověřit dodržování procesních záruk a respektování základních práv osob, jichž se vyšetřování úřadu týká.

2.  Kontrola zákonnosti se provádí před zahájením a po ukončení vyšetřování, před každým předáním informací příslušným orgánům dotyčných členských států ve smyslu článků 9 a 10 a v souvislosti s posouzením naprosté důvěrnosti vyšetřování.

3.  Kontrolu zákonnosti vyšetřování provádějí odborníci úřadu v oblasti práva a vyšetřovacích postupů, kteří jsou kvalifikováni pro výkon soudní funkce v některém členském státě. Jejich stanovisko tvoří přílohu závěrečné zprávy o vyšetřování.

4.  Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu uvedený v článku 15a stanoví postup pro kontrolu zákonnosti.

20)   vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 14a

Podávání stížností osob, jichž se týkají vyšetřování prováděná úřadem

1.  Každá osoba, jíž se vyšetřování osobně týká, může podat stížnost dozorčímu výboru s odvoláním na údajné porušení svých procesních nebo lidských práv v průběhu vyšetřování. Po obdržení stížnosti ji dozorčí výbor neprodleně předá poradci – kontrolorovi.

2.  Generální ředitel úřadu jmenuje na návrh dozorčího výboru poradce – kontrolora, a to na období pěti let, které není obnovitelné. Dozorčí výbor vypracuje svůj návrh podle seznamu kandidátů vybraných na základě výzvy k podávání kandidatur.

3.  Poradce – kontrolor vykonává své úkoly zcela nezávisle. Při plnění svých úkolů od nikoho nežádá ani nepřijímá pokyny. V rámci úřadu vykonává jen ty úkoly, které souvisejí s kontrolou dodržování postupů.

4.  Poradce – kontrolor má rovněž pravomoc řešit stížnosti informátorů včetně osob, na něž se vztahuje článek 22 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

5.  Poradce – kontrolor vydá do 30 pracovních dní od okamžiku, kdy mu byla stížnost předána, své stanovisko stěžovateli, dozorčímu výboru a generálnímu řediteli úřadu.

6.  Poradce – kontrolor pravidelně informuje dozorčí výbor o své činnosti. Dozorčímu výboru a Komisi předkládá pravidelné statistické a analytické zprávy o otázkách souvisejících se stížnostmi.

21)  "Článek 15 se nahrazuje tímto:"

Článek 15

Hodnotící zpráva

V průběhu .....(7) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, doplněnou stanoviskem dozorčího výboru. Tato zpráva stanoví, zda je nutné toto nařízení změnit. V každém případě je nutné toto nařízení změnit poté, co bude vytvořen úřad Evropského veřejného žalobce.

22)  Vkládá se článek, který zní:"

Článek 15a

Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu

1.  Úřad přijme "Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu" zahrnující právní zásady a zejména postupy stanovené tímto nařízením. Zohlední operační praxi úřadu.

2.  Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu vymezí způsob výkonu mandátu a statutu úřadu, obecné zásady upravující postup vyšetřování, jednotlivé fáze procesu vyšetřování, hlavní vyšetřovací úkony, zákonná práva dotčených osob, procesní záruky, opatření v oblasti ochrany údajů, komunikační politiky a přístupu k dokumentům, opatření v oblasti kontroly zákonnosti a opravné prostředky dotčených osob.

3.  Před přijetím Kodexu upravujícím postup při vyšetřování OLAFu jsou Evropský parlament, Rada, Komise a dozorčí výbor úřadu požádány o stanovisko. Dozorčí výbor zajistí nezávislost úřadu při postupu přijímání kodexu.

4.  Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu může být aktualizován na návrh generálního ředitele úřadu. V tomto případě se použije postup pro přijímání uvedený v tomto článku.

5.  Kodex upravující postup při vyšetřování OLAFu přijatý úřadem bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

▌

Článek 2

Ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 1073/1999, ve znění tohoto nařízení, se nepoužijí na generálního ředitele úřadu, jež zastává funkci k datu vstupu tohoto nařízení v platnost a jehož funkční období bylo obnoveno na dobu pěti let.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 8, 12.1.2007, s.1. (2) Úř. věst. C 8, 12.1.2007, s. 1 (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008. (4) Úř. věst. C 202, 18.8.2005, s. 1. (5) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. (6) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. (7) * čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 8/2008 na rozpočtový rok 2008 (15765/2008 – C6-0426/2008 – 2008/2287(BUD))

P6_TA(2008)0554 A6-0453/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména články 37 a 38,

-   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2008 schválený s konečnou platností dne 13. prosince 2007(2),

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

-   s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 9/2008 na rozpočtový rok 2008, který Komise předložila dne 6. října 2008 (KOM(2008)0619),

-   s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 8/2008 sestavený Radou dne 18. listopadu 2008 (15765/2008 – C6-0426/2008),

-   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0453/2008),

A.   vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 8 k souhrnnému rozpočtu na rok 2008 se týká pouze Evropského hospodářského a sociálního výboru a zahrnuje rozpočtové úpravy provedené v důsledku toho, že zvýšení platů a důchodů bylo nižší než to, které se použilo jako základ pro sestavení předběžného návrhu na rok 2008,

B.   vzhledem k tomu, že princip předkládání opravného rozpočtu aktualizujícího technické údaje, jež sloužily k sestavení rozpočtu, s cílem vrátit finanční prostředky daňovým poplatníkům, je chvályhodný, ačkoliv v tomto případě je možné, že náklady na tento proces bohužel přesáhnou výši vracených prostředků,

1.   bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 9/2008, který snižuje rozpočet Evropského hospodářského a sociálního výboru na rok 2008 (náklady) o 318 262 EUR a jeho příjmy o 48 265 EUR;

2.   schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 8/2008 beze změn;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. DT(d.m.yyyy)@DATEMSG@NR (2) Úř. věst. L 71, 14.3.2008. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv v návaznosti na návrh doporučení Radě Evropské unie ve věci stížnosti č. 1487/2005/GG (2008/2072(INI))

P6_TA(2008)0555 A6-0395/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na zvláštní zprávu evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu,

-   s ohledem na čl. 195 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1), zejména na čl. 3 odst. 7 tohoto rozhodnutí,

-   s ohledem na výzkumy Evropské komise zveřejněné ve zvláštním Eurobarometru č. 237 a 243 o šíření jazyků v Evropské unii,

-   s ohledem na čl. 3 odst. 5 statutu veřejného ochránce práv, který veřejnému ochránci práv ukládá povinnost podle možností hledat společně s dotyčným orgánem či dotyčnou institucí řešení, jímž by se dal napravit nesprávný úřední postup a stížnost se uspokojivě vyřídila,

-   s ohledem na čl. 195 odst. 2 první větu jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0395/2008),

A.   vzhledem k tomu, že zvýšení transparentnosti, podpora mnohojazyčnosti a zajištění přesného informování veřejnosti jsou cíle, které mají pro EU a její orgány a instituce nejvyšší prioritu,

B.   vzhledem k tomu, že jednoduchý přístup k informacím pro nejvyšší možný počet občanů EU je důležitým předpokladem a základní součástí všeobecné zásady demokratické legitimity a transparentnosti,

C.   s přáním umožnit co největšímu počtu občanů přímý přístup k informacím o činnostech orgánů a institucí EU a všech jejich útvarů,

D.   vzhledem k tomu, že toto přání musí být sladěno s logistickým požadavkem na vysoký počet úředních jazyků EU,

E.   vzhledem k tomu, že internet je stále významnějším prostředkem při získávání informací, a musí tudíž být Evropskou unií využíván při jejím úsilí o transparentnost a informovanost,

1.   schvaluje závěry veřejného ochránce práv, podle nichž:

2.   v této souvislosti bere s údivem na vědomí, že se Rada nepovažuje za kompetentní, aby se touto otázkou zabývala, ačkoli se týká všech členských států a Rada by mohla vydat doporučení určené všem budoucím předsednictvím;

3.   lituje, že Rada na rozdíl od jiných orgánů jako Komise a Parlament, které významně zvýšily počet jazyků, jež jsou k dispozici v jejich komunikaci s občany, se dosud bránila tomu, aby se vůbec obsahově zabývala otázkou nabídky jazyků na internetových stránkách svých předsednictví;

4.   vyzývá Radu, aby celkově prověřila jazykovou nabídku na internetových stránkách svých předsednictví nezávisle na otázce odpovědnosti nebo odpovědného orgánu za tyto internetové stránky a aby tak poskytla nejvyššímu možnému počtu obyvatelů Evropské unie jednoduchý a přímý přístup k informacím o své činnosti; vyzývá Radu, aby informovala Parlament o výsledcích svých jednání;

5.   zdůrazňuje, že k jakémukoli omezení jazykové nabídky, které se bude jevit jako nezbytné, musí dojít podle objektivních a dostatečně zdůvodněných kritérií a musí být veřejně oznámeno, a že může být upřednostněn pouze jazyk daného předsednictví po dobu jeho trvání;

6.   podporuje doporučení veřejného ochránce práv Radě, aby prověřila žádost stěžovatele, aby internetové stránky předsednictví Rady byly dostupné také v němčině;

7.   vítá, že oproti praxi předchozích předsednictví, kdy internetové stránky byly k dispozici pouze v angličtině, francouzštině a v jazyce daného předsednictví, francouzské předsednictví Rady své oficiální internetové stránky poskytuje v nejvíce používaných jazycích Evropské unie (angličtina, němčina, francouzština, italština a španělština);

8.   obrací se na všechna budoucí předsednictví Rady a očekává, že tato předsednictví poskytnou své internetové stránky v co největším počtu jazyků a budou v případě početního omezení používat nejrozšířenější úřední jazyky, při uplatnění prioritního pořadí;

9.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř.věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o budoucnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů: jejich financování a tendence k individualizaci (2007/2290(INI))

P6_TA(2008)0556 A6-0409/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí v EU (KOM(2006)0574) ze dne 12. října 2006,

-   s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 99 a 141 této smlouvy,

-   s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropských společenství , zejména na rozsudek vyhlášený dne 17. května 1990 ve věci Douglas Harvey Barber v. Guardian Royal Exchange Assurance Group(1),

-   s ohledem na právně závaznou úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), přijatou v roce 1979 na Valném shromáždění OSN, a zejména na čl. 11 odst. 1 písm. d) a čl. 11 odst. 2 písm. c) této úmluvy,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 "Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010" (KOM(2006)0092),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu konaného ve dnech 13. a 14. března 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2007 o modernizaci sociální ochrany pro větší sociální spravedlnost a hospodářskou soudržnost: další pokrok v aktivním začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce (KOM(2007)0620),

-   s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (ILO) o minimální normě sociálního zabezpečení z roku 1952,

-   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 11. dubna 2008 o provádění článku 8 a souvisejících ustanovení směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, týkající se doplňkových podnikových nebo mezipodnikových důchodových systémů, které stojí mimo zákonné vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení (SEK(2008)0475),

-   s ohledem na doporučení evropských sociálních partnerů ve zprávě ze dne 18. října 2007 s názvem "Klíčové výzvy, kterým čelí evropské trhy práce: společná analýza evropských sociálních partnerů,

-   s ohledem na zelenou knihu Komise o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století (KOM(2006)0708), a na usnesení Parlamentu k ní ze dne 11. července 2007(2),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2007 nazvané "Vyhodnocení sociální reality – Průběžná zpráva pro zasedání Evropské rady na jaře roku 2007" (KOM(2007)0063) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o vyhodnocení sociální reality(3),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané "Podporovat solidaritu mezi generacemi" (KOM(2007)0244) a na usnesení Parlamentu ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(4),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Hospodářského a měnového výboru (A6-0409/2008),

A.   vzhledem k tomu, že sociální zabezpečení:

B.   vzhledem k tomu, že se očekává, že celkový počet obyvatel Evropské unie se do roku 2025 bude mírně zvyšovat a po roce 2050 se bude mírně snižovat, takže do roku 2050 bude obyvatel o něco méně, ale budou výrazně starší,

C.   vzhledem k tomu, že při zachování současné úrovně imigrace se pracovní síla sníží z 227 milionů osob v roce 2005 na 183 milionů osob v roce 2050, míra zaměstnanosti se hlavně díky vyšší míře zaměstnanosti žen do roku 2020 zvýší na 70 %, celkový počet zaměstnaných osob se do roku 2017 o 20 milionů zvýší, ale poté se do roku 2050 o 30 milionů sníží a předpokládaný poměr osob ve věku nad 65 let k osobám v produktivním věku vzroste z 1:4 v roce 2005 na 1:2 v roce 2050,

D.   vzhledem k tomu, že všeobecné zvýšení věku pro odchod do důchodu na základě všeobecné tendence k prodlužování průměrné délky života pouze nedostatečně zohledňuje skutečnost, že stále existuje mnoho hospodářských odvětví, ve kterých je průměrná délka života pracovníků podstatně nižší,

E.   vzhledem k tomu, že sociální partneři mají všeobecně, a zejména v hospodářských odvětvích, ve kterých je průměrná délka života nižší, než je všeobecný průměr, velkou odpovědnost, pokud jde o fluktuaci pracovníků, a že mohou mít při zajišťování účinné personální politiky zohledňující hledisko věku nejdůležitější podpůrnou roli,

F.   vzhledem k tomu, že v důsledku nižšího podílu nezaměstnaných osob se dávky v nezaměstnanosti do roku 2050 sníží přibližně o 0,6 procentního bodu HDP, což je velmi malé snížení, které nevyváží vyšší výdaje v jiných sektorech,

G.   vzhledem k tomu, že Evropská unie vydává na sociální ochranu 27,2 % HDP (v roce 2008), přičemž značná část těchto výdajů (46 %) připadá na dávky ve stáří a na důchody,

H.   vzhledem k tomu, že otázku sociálního zabezpečení nelze chápat pouze jako vztah mezi výdaji a příjmy, nýbrž mnohem více jako společenskou smlouvu, z níž pro občany, i pro stát, vyplývají práva a povinnosti, a takto by k ní mělo být také přistupováno; dále vzhledem k tomu, že však v žádném případě nelze oslabovat rozpočtový aspekt sociálního zabezpečení,

I.   vzhledem k tomu, že budou-li pokračovat stávající politiky, očekává se, že stárnutí obyvatelstva povede do roku 2050 ve většině členských států k růstu veřejných výdajů, především na důchody, zdravotní péči a dlouhodobou péči, přičemž k největšímu nárůstu dojde v období let 2020–2040,

J.   vzhledem k tomu, že cíle Lisabonské strategie v oblasti zaměstnávání žen, mladých lidí a starších osob a barcelonské cíle v oblasti služeb péče o děti jsou pro udržitelnost penzijních systémů zásadní,

K.   vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí OSN z roku 2000, zejména cíl 3, vytyčují rovnost mužů a žen,

L.   vzhledem k tomu, že průběh zaměstnání u žen je obvykle více roztříštěný a vyznačuje se pomalejším nárůstem mzdy/platu, zatímco u mužů bývá průběh zaměstnání souvislejší a jejich mzda/plat narůstá výrazněji, což zahrnuje rovněž rozdílné příspěvky do důchodového systému a zvyšuje riziko chudoby žen, jimž toto nebezpečí navíc hrozí déle, neboť průměrná délka jejich života je vyšší,

Obecné aspekty

1.   vyzývá členské státy, aby ve světle Lisabonské strategie a vzhledem k potřebě pokrýt sociální rizika a zajistit udržitelnost systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů a zachovat jádro evropských sociálních modelů, dále pokročily s vyvažováním koncepce sociálních výdajů a koncepce sociální aktivace a dále aby přivedly více lidí do kvalitního a bezpečného zaměstnání s povinným sociálním pojištěním a zajistily, že v něm setrvají, aby podpořily růst a vytváření pracovních míst a dostupnost zaměstnání na základě větší transparentnosti trhu, modernizovaly systémy sociální ochrany (např. prostřednictvím větší diferenciace vzorců pro výpočet dávek a mechanismů financování) a zvýšily investice do lidského kapitálu tím, že podpoří výzkum, vývoj a inovace, a prostřednictvím lepšího vzdělávání a odborné přípravy v rámci celoživotního učení pro všechny;

2.   vyzývá Komisi, aby podrobně sledovala reformy sociálního a důchodového zabezpečení v členských státech, srovnávala jejich aktuální dopad na zaměstnanost žen a soustředila se na osvědčené postupy, které z těchto reforem vyplynuly, zejména v souvislosti se snižováním diskriminace na základě pohlaví v oblasti odměňování a uváděním v soulad pracovních a rodinných povinností;

3.   zdůrazňuje, že se změní zdroje hospodářského růstu v důsledku demografických změn a že zdrojem hospodářského růstu se stane zvýšení produktivity práce a technologické inovace; uznává, že pro zachování vyšší míry produktivity bude nezbytné více investovat do výzkumu a vývoje a lepších metod řízení, přičemž vysokou prioritu musí mít součinnost mezi technologickými a sociálními inovacemi;

4.   v souvislosti s nynějšími demografickými, hospodářskými a sociálními tendencemi a potřebou předcházet konfliktům mezi generacemi a mezi společenstvími zdůrazňuje, že je důležité hledat nové metody účinného a spravedlivého rozdělení nákladů a výnosů mezi budoucí méně početné ekonomicky aktivní a početnější ekonomicky neaktivní obyvatelstvo; na evropské i vnitrostátní úrovni by mělo být cílem udržet rovnováhu mezi hospodářskou životaschopností systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů na straně jedné a pokrytím sociálních rizik na straně druhé;

5.   připomíná své přesvědčení, že za účelem podpory hospodářsky životaschopných systémů sociální ochrany by měly být v pracovně právních předpisech Společenství posíleny pracovní smlouvy na dobu neurčitou jako obvyklá forma zaměstnávání, při níž je poskytována přiměřená sociální a zdravotní ochrana a zaručeno respektování základních práv; přiznává však, že je nutno chránit také práva těch, kteří pracují v jiných pracovních režimech, včetně jejich nároku na důchod, který jim v důchodu umožní důstojný život;

6.   připomíná, že základem evropských sociálních modelů je zásada solidarity mezi generacemi a společenskými skupinami, která je financována hlavně z příjmů souvisejících s prací, jako jsou příspěvky od zaměstnanců a zaměstnavatelů a zdanění práce; nicméně poukazuje na to, že stárnutí obyvatelstva bude vytvářet značný tlak na aktivní pracovní sílu a že řešení demografických změn by mělo být politickou prioritou; zdůrazňuje, že demografické změny by jinak mohly ohrozit zásadu solidarity a v důsledku toho i evropské sociální modely; zdůrazňuje také, že je proto velmi důležité posílit zásadu solidarity a zahrnout sem i spravedlivé finanční vyrovnání;

7.   připomíná, že podle článku 141 Smlouvy o ES mohou být přijata opatření pro aktivní dosažení rovnosti v odměňování a že v judikatuře Společenství se příspěvky na sociální zabezpečení považují za součást odměny;

8.   připomíná, že se odhaduje, že do roku 2030 bude v důsledku demografických změn poměr aktivních a neaktivních osob 2:1; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly politiky s cílem zajistit, aby pečující osoby, z nichž mnohé musí kvůli pečovatelským povinnostem odejít ze zaměstnání, nebyly znevýhodněny nejistotou, zda jim bude přiznán nárok na důchod;

9.   znovu připomíná, že tendence k individualizaci přispívá k modernizaci druhého a třetího pilíře, aniž by zpochybňovala první pilíř systémů sociálního zabezpečení; to umožní lidem, zejména ženám a ostatním ohroženým skupinám, aby měly větší svobodu volby, a tak se staly nezávislejšími a měly větší možnost zajistit si vlastní dodatečná práva na důchod;

10.   žádá Komisi, aby provedla podrobnější průzkum a studie týkající se dopadu individualizace sociálních práv na rovné zacházení pro muže a ženy;

11.   domnívá se, že rovné zacházení pro muže a ženy musí být jedním z cílů jakékoli reformy systémů sociálního a důchodového zabezpečení, avšak zdůrazňuje, že v této oblasti se jedná většinou o nepřímou nerovnost, která vyplývá z rozdílů přetrvávajících na trhu práce, pokud jde o odměňování a kariérní postup, a z nerovného rozdělení povinností v rodině a domácnosti, a kterou lze tedy skutečně napravit pouze za pomoci globálnějších opatření;

12.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly povědomí mezi (mladými) dospělými o důležitosti zajistit si nárok na důchod s dostatečným předstihem;

Pracovní síly

13.   domnívá se, že ubývání počtu pracovních sil, bude-li nynější situace pokračovat, povede ke snižování celkového počtu odpracovaných hodin; domnívá se, že za účelem obrácení tohoto trendu by bylo možné přijmout opatření ke snížení míry nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnávání (v kombinaci s odbornou přípravou a rekvalifikací), včetně osob, jež mají vysoký pracovní potenciál, jako jsou zdravotně postižené osoby, ženy a starší lidé; podtrhuje potřebu umožnit flexibilní odchod do důchodu na dobrovolném základě, změnit organizaci pracovních postupů a rozumně využívat nové technologie; zdůrazňuje také nutnost zlepšit podpůrné služby a služby v oblasti péče o děti a závislé rodinné příslušníky při současném snížení počtu osob pracujících jen na částečný úvazek na dobrovolném základě;

14.   připomíná, že vyšší míra zaměstnanosti do značné míry závisí na potřebě udržet všechny skupiny aktivní, a to zejména ty, jež jsou vyloučeny z trhu práce; proto podtrhuje potřebu bojovat s diskriminací na trhu práce a v rámci pracovních sil nabízet zaměstnání osobám neaktivním; dále podtrhuje potřebu provést rozumné úpravy s cílem usnadnit zaměstnávání osob se zdravotním postižením a osob s velkými zdravotními problémy a zajistit osobám s postižením nebo psychickou nemocí přístup k zaměstnání;

15.   zdůrazňuje proto nezbytnost aktivních politik zaměstnanosti žen, mladých lidí a starších osob, aby mohla být náležitě využita pracovní síla a podnikavost a aby bylo mimo jiné zajištěno, že příspěvky do důchodových systémů zajistí osobám v důchodovém věku nárok na důstojný důchod;

16.   zdůrazňuje, že je třeba vést na vnitrostátní úrovni diskusi o zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu; považuje za nutné, aby zaměstnanci byli podporováni v tom, dobrovolně setrvat v zaměstnání, umožní-li to podmínky, až do věku stanoveného pro odchod do důchodu či déle, bez ohledu na to, že v jednotlivých členských státech jsou pro odchod do důchodu zákonem stanoveny různé věkové hranice;

17.   vyzývá sociální partnery, aby na základě zkušeností z různých odvětví mimo jiné vyjednali opatření, která budou odpovídat potřebám jednotlivých odvětví a zohledňovat jejich zvláštnosti, pokud jde obecně o starší pracovníky, a zejména o personální politiku zohledňující věk zaměstnanců;

18.   vyzývá členské státy, aby vytvořily finanční a sociální pobídky, které zvýší zájem zaměstnanců dobrovolně pokračovat v práci také po dosažení zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu;

19.   vyzývá členské státy, aby vedly aktivní politiku pro zlepšení předpokladů pro bezpečné pracovní podmínky, aby se tak v určitých povoláních snížilo riziko a zabránilo se vysokému počtu předčasných odchodů kvalifikovaných pracovníků do důchodu;

20.   připomíná, že jakákoli proaktivní politika v oblasti hospodářské migrace, která je zaměřena zejména na potenciální migranty v produktivním věku a nabízí velmi kvalifikovaným uchazečům zrychlené imigrační postupy, by měla být doplněna o lepší integraci migrantů na trhu práce a jejich lepší celkové začlenění do společnosti; zdůrazňuje, že zvýšené úsilí o zvýšení imigrace může vést k odlivu mozků ze zemí původu, což může negativně ovlivnit hospodářský a sociální rozvoj těchto zemí a vyvolat nové vlny nekontrolované migrace;

21.   uznává, že "brain waste" (plýtvání mozky) může být problémem, a to jak pro hospodářství celkově, tak také pro příslušné osoby, pokud se kvalifikovaní migrující pracovníci využívají pro zaplnění méně kvalifikovaných pracovních míst; zdůrazňuje, že migrujícím pracovníkům musí být umožněno čerpat výhody z příspěvků do důchodových systémů;

22.   vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky a zajistila, aby občané Unie, kteří pracují a žijí v hostitelském členském státě, neztratili některé nebo všechny své nároky plynoucí ze sociálního zabezpečení;

23.   je toho názoru, že dlouhodobý vliv imigrace na stárnutí obyvatelstva je nejistý, neboť závisí na průběhu migračních vln, slučování rodin a také na míře porodnosti migrantů; domnívá se, že imigrace může přispět k větší vyváženosti systémů sociálního zabezpečení, pokud jsou imigranti legálně zaměstnáni, a tím přispívají k jejich financování;

Důchody

24.   upozorňuje na existující diskriminaci všech ohrožených skupin týkající se přístupu na pracovní trh a podmínek na tomto trhu, zejména těch, kteří pracují na místech, kde příspěvky na sociální zabezpečení nejsou povinné, což má za následek nižší zaměstnanost a nižší mzdy, a tedy i méně příležitostí k tomu, aby si tyto skupiny mohly zajistit přiměřené důchody; trvá na tom, že je třeba poskytnout rovné příležitosti pro všechny, a zajistit tak vyšší míru zaměstnanosti, rovnost v odměňování a přiměřený nárok na důchod;

25.   uznává skutečnost, že veřejné důchodové systémy posilují společenskou solidaritu a spadají do odpovědnosti členských států a že zachování těchto systémů by mělo být politickou prioritou; je toho názoru, že by rozsáhlejší využívání alternativ k důchodům financovaným ze státních zdrojů, jako jsou systémy připojištění, mohlo být životaschopnou možností; poukazuje na to, že soukromé důchodové systémy by mohly zahrnovat systémy zaměstnaneckého důchodového připojištění spravované zaměstnavateli nebo jinými kolektivními organizacemi a sdruženími a individuální důchodové připojištění financované z osobních úspor; zdůrazňuje, že existence důchodů financovaných ze soukromých zdrojů by zvýšila potřebu odpovídající regulace soukromých penzijních fondů, přenosnosti těchto důchodů a také podpory a soustavné modernizace těchto alternativ (včetně větší flexibility); domnívá se, že v této souvislosti je třeba vzít v úvahu riziko toho, že by ženy v rámci stávajícího veřejného důchodového systému mohly přijít o pojistné krytí v případě, že tento systém bude nahrazen soukromými systémy, ale že je možné toto riziko snížit prostřednictvím připisování důchodových nároků za mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a přerušení práce z osobních důvodů;

26.   vyzývá členské státy, aby se vážně zabývaly potřebou upravit tradiční důchodové systémy, které jsou založeny na systematickém vyhodnocování rizik a na předpokladu typického, standardního průběhu života, a přizpůsobit systém sociálního zabezpečení reformám důchodového systému, vzhledem k tomu, že tento předpokládaný standardní průběh života se rychle mění a že takzvané "mozaikové životopisy" budou stále běžnější; domnívá se, že by to mohlo vést k novým, stále obtížněji předvídatelným sociálním rizikům pro mnohé jednotlivce a zvláště pro ohrožené skupiny, zejména pro imigranty, pracovníky s nízkou kvalifikací, rodiče samoživitele a pečující osoby; zdůrazňuje, že to může vést k jejich předčasnému odchodu z trhu práce nebo k jejich omezené účasti na tomto trhu; poukazuje na to, že transformace důchodových systémů je nezbytná také pro vytvoření flexibilního trhu práce;

27.   konstatuje, že je třeba udržitelný důchodový systém přizpůsobit demografickým a hospodářským výzvám, a zdůrazňuje, že v případě široké dostupnosti představuje trojpilířová struktura vyváženou alternativu; navrhuje, aby povinné základní důchodové pojištění (první pilíř) bylo doplněno kolektivně financovanými zaměstnaneckými důchodovými systémy (druhý pilíř) a dodatečnými individuálními produkty třetího pilíře; zdůrazňuje význam důchodových systémů, které slučují solidaritu s často vysokou návratností díky dlouhodobým a obezřetným investičním strategiím, které počítají se spravováním velkého objemu prostředků a jsou přitom ziskové; vybízí Komisi, aby připravila vhodný a proveditelný rámec pro regulaci celoevropských penzijních produktů a dohled nad nimi; zdůrazňuje, že vnitřní trh zaměstnaneckého důchodového pojištění a pojištění v rámci třetího pilíře by jednotlivcům umožnil, aby využívali přenosných důchodových nároků, stimuloval by hospodářskou soutěž a snižoval náklady spoření na důchod;

28.   podotýká, že jsou to převážně ženy, kdo pečuje o děti a staré osoby, nemocné či postižené rodinné příslušníky, ať dobrovolně, či nedobrovolně, pod tlakem kulturních zvyklostí a sociálních norem nebo z důvodu nekvalitních či chybějících zařízení péče o dítě a dalších pečovatelských zařízení (zařízení pro dlouhodobou péči), a že proto častěji přerušují svou profesní dráhu; zdůrazňuje, že je ženám a pečujícím osobám třeba poskytnout kompenzaci ve vztahu k profesnímu uplatnění a musí jim být, pokud jde o mateřské povinnosti i jinou péči, poskytnuta skutečná možnost výběru, aniž by se musely obávat možného znevýhodnění v oblasti finančního zabezpečení nebo služebního postupu; vítá opatření členských států zaměřená na předcházení této situaci a její kompenzaci, např. zohledněním doby péče o dítě a rodinu v zákonném důchodovém pojištění;

29.   vyzývá členské státy, sociální partnery a zástupce ženských organizací, aby věnovali i nadále zvláštní pozornost možnému nebo skutečnému vlivu reforem důchodových systémů na rovné zacházení pro muže a ženy a aby zajistily přijetí opravných opatření, která by takové rovné zacházení zaručila;

30.   požaduje, aby Komise a členské státy neprodleně přijaly opatření pro zákaz přímé diskriminace v oblasti systému důchodového pojištění zaměstnanců, včetně praxe vypočítávání výše plateb a příspěvků podle pojistně-matematických faktorů týkajících se pohlaví;

31.   připomíná své usnesení ze dne 21. února 1997 o postavení partnerů, kteří vypomáhají osobám samostatně výdělečně činným(5), v němž Parlament mimo jiné žádal, aby se zajistila povinná samostatná účast vypomáhajícího partnera v systému penzijního pojištění;

32.   připomíná své usnesení ze dne 12. března 2008 o situaci žen ve venkovských oblastech EU(6) a znovu vyzývá Komisi, aby do konce roku 2008 předložila návrh, kterým se mění směrnice 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství(7), která poskytne ženám pomáhajícím v zemědělských hospodářstvích samostatná sociální a důchodová práva;

33.   poukazuje na své usnesení ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010)(8) a zdůrazňuje, že je důležité vytvořit transparentní a flexibilní evropský trh sociálního zabezpečení a důchodů odstraňováním daňových překážek a omezení převoditelnosti penzijních nároků z jednoho členského státu do druhého; domnívá se, že pro vytvoření vnitřního penzijního trhu je zapotřebí regulovat penzijní produkty na evropské úrovni;

34.   naléhavě vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla přezkum směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého důchodového pojištění a dohledu nad nimi(9) s cílem zavést stabilní režim solventnosti vhodný pro instituce poskytující zaměstnanecké důchodové pojištění, a to na základě konzultací s Evropským výborem orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a na základě důkladného zhodnocení dopadů, a aby prověřila problémy týkající se rovných podmínek vyplývající z rozdílů ve výpočtech a v základních předpokladech pro stanovování závazků; zdůrazňuje, že tento režim by se mohl zakládat na rozšíření některých hledisek pozměněného návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o životním pojištění o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (KOM(2008)0119), který předložila Komise dne 26. února 2008, na penzijní fondy a zohlednit přitom specifika těchto institucí, jako například dlouhodobý charakter systémů důchodového pojištění, které provozují, a typy pokrytí rizika či záruk poskytovaných penzijními fondy; domnívá se, že zvláštní režim solventnosti by přispěl k finanční stabilitě a zabránil arbitrárnímu výkladu regulace;

35.   připomíná, že Soudní dvůr rozhodl, že mají být odstraněny překážky, které brání osvobození od daně, pokud jde o příspěvky na důchodové pojištění v přeshraničním režimu; zdůrazňuje, že daňová úleva je nejlepší pobídkou k dlouhodobému spoření a že bude patrně nutná další harmonizace, aby byly odstraněny všechny překážky, které brání osvobození od daně, pokud jde o příspěvky na důchodové pojištění v přeshraničním režimu;

36.   bere na vědomí současný trend, kdy se přechází od dávkově definovaných důchodových systémů k příspěvkově definovaným důchodovým systémům, a je znepokojen poklesem příspěvků placených zaměstnavateli, který tento trend zjevně doprovází; zdůrazňuje potřebu zvýšené účasti a úrovně příspěvků zaměstnanců do stávajících systémů důchodového pojištění s cílem zajistit jednotlivcům přiměřený důchodový příjem a zdůrazňuje nutnost zachovat příspěvky zaměstnavatelů v přiměřené výši, zejména v příspěvkově definovaných důchodových systémech; je znepokojen skutečností, že plánovaná revize normy mezinárodního účetního standardu (IAS) 19 týkající se zaměstnaneckých požitků, jako např. v případě možného zrušení tzv. metody "rozptylu", by mohla přinést podstatné změny důchodových systémů, které je třeba důkladně vyhodnotit, zejména co se týče možných nepříznivých účinků na atraktivitu dávkově definovaných systémů;

37.   konstatuje, že proto, aby se osobám se zdravotním postižením zajistily důstojné životní podmínky a aby se zabránilo tomu, že v případě výdělku budou odejmuty sociální dávky, je nutné kompenzovat dodatečné životní náklady související s postižením a koordinovat tuto oblast s důchodovými systémy a politikami sociální integrace;

Finanční udržitelnost

38.   zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy i v podmínkách větší konkurence vyvolané globalizací zachovaly odpovídající úroveň financování systémů sociálního zabezpečení a důchodových systémů a aby hledaly alternativní a stabilní daňové základy; zdůrazňuje, že je důležité snižovat závislost na zdanění práce, aby se zvýšila konkurenceschopnost ekonomik členských států a poskytovalo více pobídek k práci; uvědomuje si složitost přechodu k většímu zdanění kapitálu vzhledem k užší daňové základně kapitálových daní a větší mobilitě kapitálu; navrhuje, aby se zavedly nové postupy zdanění nebo se uvažovalo o dalších alternativách s cílem zlepšit finanční udržitelnost sociálních výdajů a snížit daňové zatížení osob s nižšími příjmy; domnívá se, že příspěvky zaměstnavatelů na sociální zabezpečení jsou investicí, neboť v konečném důsledku přispívají ke zvýšení produktivity práce, což vede k tomu, že země s vysokými sociálními výdaji jsou také nejvíce konkurenceschopné;

39.   zdůrazňuje, že členské státy se musí zaměřit na střednědobé a dlouhodobé cíle Paktu o stabilitě a růstu (SGP) a zajistit udržitelnost veřejných financí, aby se vyrovnaly s narůstajícími problémy spojenými se stárnutím obyvatelstva; konstatuje, že na svém neformálním zasedání, jež se konalo dne 5.dubna 2008 v Brdu, Rada ministrů hospodářství a financí dospěla k závěru, že sociální výdaje by měly být posuzovány spíše z hlediska dosažených úspěchů a výsledků, než z hlediska objemu vynaložených prostředků; doporučuje, aby Rada uvažovala o dalším zdokonalení Paktu o stabilitě a růstu, například tím, že umožní, aby dlouhodobější investice byly zaúčtovávány po delší období;

40.   klade důraz na to, aby členské státy utvářely své finanční politiky udržitelným způsobem, a sice aby daňové zatížení bylo spravedlivě rozloženo mezi zaměstnance, spotřebitele, podniky a kapitálové příjmy a napříč generacemi;

41.   je toho názoru, že regulace by se měla zaměřit na zajištění solventnosti a ochranu zaměstnaneckých důchodových systémů, a to v neposlední řadě při převzetí podniku nebo jiné významné změně vlastnických vztahů nebo vedení podniku;

42.   nabádá členské státy, aby do svého rozpočtu každoročně zahrnuly fond pro výplatu budoucích důchodů;

43.   poukazuje na nutnost uvážit postupný přechod od systémů důchodového zabezpečení založených na průběžném financování k fondovým důchodovým systémům, jež budou mít charakter pojištění;

Zdravotní a dlouhodobá péče

44.   vyjadřuje přesvědčení, že opatření cílená na zlepšení lidského zdraví představují potřebu investic, které mohou přispět ke snížení nákladů spojených se stárnutím obyvatelstva a zlepšit stav veřejných financí; zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat hodnoty a zásady, z nichž vyrůstají všechny systémy zdravotní péče v Evropské unii, tj. všeobecné pokrytí, solidární financování, rovný přístup a poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče, přestože je zapotřebí rozumná spotřeba omezených zdrojů; zdůrazňuje, že zlepšením organizace a poskytování služeb v souladu se zásadou subsidiarity vzniká potenciál pro zvýšení kvality i finanční účinnosti zdravotnických služeb;

45.   vzhledem k předpokládanému zvýšení nákladů na zdravotní a dlouhodobou péči se domnívá, že členské státy by se měly zamyslet nad jejich financováním a měly by věnovat pozornost tomu, že nárůst dlouhodobé péče může být větší, než se předpokládalo, neboť je možné, že v důsledku tendence menších rodin a zvyšování zapojení žen na trhu práce bude k dispozici méně osob, které by zajistily neprofesionální péči;

46.   zdůrazňuje, že je nutné, aby se zvláště zohlednily osoby, které vyžadují nákladnou nebo dlouhodobou zdravotní péči, nebo osoby a skupiny, které mají problémy se začleněním do společnosti, jako jsou etnické menšiny a osoby s nízkými příjmy či osoby pečující o osoby s chronickým onemocněním, a aby se vytvořily otevřené podpůrné struktury pro rehabilitaci, sociální začlenění a podporu fyzicky nebo mentálně postižených osob nebo starých lidí, aby tak bylo možné zabránit pobytu těchto osob v zařízeních a usnadnit jim jejich samostatný život;

47.   podotýká, že veřejné financování zdravotní péče přispívá k ochraně proti finančním rizikům, nezávisle na individuálních zdravotních rizicích, a podporuje tak rovnost a sociální zabezpečení, zatímco u soukromých příspěvkových mechanismů je naopak sdílení rizik jen omezené nebo není žádné a úhrada bývá obvykle spojena s rizikem nemoci a s možností péči financovat, přičemž současně zaručuje udržitelné financování, a to nezávisle na demografických změnách;

48.   uznává význam veřejného financování pro dosažení cíle solidarity, jakož i velké rozdíly, které mezi jednotlivými členskými státy existují, pokud jde o úroveň zdravotnictví financovaného z veřejných a soukromých zdrojů; doporučuje Komisi, aby provedla průzkum s cílem určit úroveň nebo rozsah financování z veřejných zdrojů, jež odpovídá cíli solidarity, a to jak v systému jako celku, tak v určitých oblastech služeb;

49.   uznává rostoucí popularitu tržně orientovaných řešení a privatizace financování zdravotnictví jako všeléku na nesmírný nárůst nákladů, neúčinnost a problémy týkající se kvality poskytované péče, zejména v nových členských státech; konstatuje, že se stále více potvrzuje poznatek, že funkční privatizace sociálních systémů zdravotního pojištění, orientace finančních makléřů na zisk a konkurence mezi nimi zpravidla správu systémů zdravotní péče prodražuje, zatímco jejich přínos prezentovaný potlačením rostoucích nákladů, účinností a kvalitou péče je sporný; doporučuje proto, aby členské státy, v nichž existuje model jediného plátce, u tohoto modelu zůstaly;

50.   konstatuje, že pro systémy zdravotní péče, které jsou financovány převážně z příspěvků na sociální pojištění v rámci zaměstnání, může být výhodné rozšířit příjmovou základnu o příjmy nevýdělečné povahy;

51.   poukazuje na to, že ve smyslu zásady svobody poskytovat služby a práva zdravotně pojištěné osoby zvolit si lékaře či zařízení podle vlastního rozhodnutí je nepřípustné, aby členské státy odmítly poskytnout svým občanům kompenzaci za ošetření v zahraničí, avšak členské státy mohou stanovit (pevné) individuální limity na vzniklé náklady a nejsou povinny poskytovat náhradu za péči, které by se jejich státním příslušníkům nedostalo doma;

52.   vyzývá členské státy, aby při zavádění reformní politiky, jejímž cílem je úprava právního rámce, který je základem jejich vnitrostátních systémů zdravotní péče, zabránily uplatnění čistě finančního hlediska;

53.   je hluboce přesvědčen o tom, že východiskem každé reformy by měla být pečlivá analýza stávajícího systému (financování) zdravotní péče s cílem zjistit slabiny a problémové oblasti a zároveň porozumět souvisejícím faktorům, jež mohou k úspěšné reformě napomoci nebo ji mohou ohrozit; očekává, že jsou si členské státy zcela vědomy značného vlivu reformy zdravotnictví na fungování, výkonnost a účinnost svých systémů zdravotní péče a také rizik, která mohou představovat nedostatečně nebo nevhodně připravená reformní opatření pro kvalitu a dostupnost zdravotní péče, zdravotní stav obyvatel, a tím také pro schopnost jejich profesního uplatnění;

54.   vyzývá členské státy, aby zohlednily celé spektrum úkolů a politik v oblasti financování zdravotnictví a nezaměřovaly se pouze na mechanismy příspěvků; je přesvědčen, že zvýšení zaměstnaneckých nebo soukromých příspěvků pacientů na pokrytí nákladů zdravotnických služeb je špatně zaměřenou politikou, která může mít katastrofální důsledky, neboť se tím v nepřijatelné míře omezí přístup občanů s nízkými příjmy k celé škále zdravotnických služeb;

55.   je přesvědčen o tom, že přístup občanů s nízkými příjmy k vysoce kvalitním zdravotnickým službám by měl být jednoznačnou prioritou, neboť úzce souvisí se solidaritou a rovnými právy, které patří mezi evropské hodnoty, a je předpokladem pro dosažení lisabonského cíle plné zaměstnanosti;

56.   vyzývá Komisi, aby zohlednila hledisko rovného práva všech občanů Evropské unie na přístup ke kvalitním systémům zdravotní péče a aby při revizi antidiskriminačních předpisů Společenství nebo do každého nového právního nástroje v oblasti poskytování zdravotnických služeb zahrnula nezbytné záruky s cílem zabránit tomu, aby docházelo k rozdílnému přístupu k občanům z důvodu jejich finanční situace;

57.   doporučuje, aby členské státy přispěly k účinnosti a spravedlivosti svých systémů zdravotní péče tím, že omezí počet míst řízení rizik, nebo dokonce všechna rizika sloučí na celostátní úrovni, což může usnadnit strategické řízení a koordinaci celého systému zdravotní péče;

o
o   o

58.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru pro zaměstnanost, Výboru pro sociální ochranu a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Věc C-262/88, ESD [1990] I-1889. (2) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s.401. (3) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s.463 (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0066. (5) Úř. věst. C 85, 17.3.1997, s. 186. (6) Přijaté texty, P6_TA(2008)0094. (7) Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56. (8) Úř.věst. C 175 E, 10.7.2008, s.392. (9) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (KOM(2007)0637 – C6-0011/2007 – 2007/0228(CNS))

P6_TA(2008)0557 A6-0432/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0637),

-   s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm. a) a odst. 4 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0011/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro rozvoj (A6-0432/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá k zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, bude-li mít Rada v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh směrnice Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Evropská rada na svém zvláštním zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 uznala nutnost harmonizace vnitrostátních právních předpisů o podmínkách přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. V této souvislosti zejména prohlásila, že Evropská unie by měla zajistit spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývají na území členských států, a že důraznější politika integrace by měla směřovat k tomu, aby jim byla přiznána práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi občanů Evropské unie. Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 3 (3)  Zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000 stanovilo cíl pro Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě. (3)  Zasedání Evropské Rady v Lisabonu v březnu 2000 stanovilo cíl pro Společenství stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě, schopnou zajistit udržitelný hospodářský růst a zvyšovat počet a kvalitu pracovních míst i zlepšovat sociální soudržnost. Opatření, jež mají v rámci přístupu vycházejícího z potřeb členských států přilákat a udržet vysoce kvalifikované pracovníky z třetích zemí, jsou součástí širšího rámce vymezeného Lisabonskou strategií a integrovanými hlavními směry pro růst a zaměstnanost. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Na trhu práce, který stále více nabývá globálních rysů, by Evropská unie měla zvýšit svou atraktivitu pro pracovníky, zejména vysoce kvalifikované pracovníky, ze třetích zemí. Tohoto cíle lze účinněji dosáhnout, pokud budou zajištěna určitá zvýhodnění, např. zvláštní výjimky, a pokud bude umožněn snadnější přístup k příslušným informacím. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 6 (6)  K dosažení cílů lisabonského procesu je rovněž zapotřebí posílit mobilitu v rámci Unie u vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou občané EU, a zejména občanů členských států, které přistoupily v roce 2004 a 2007. Členské státy jsou při provádění této směrnice zavázány k dodržování zásady preference Společenství, jak vyplývá zejména z příslušných ustanovení aktů o přistoupení z 16. dubna 2003 a z 25. dubna 2005. (6)  K dosažení cílů lisabonského procesu je rovněž zapotřebí posílit mobilitu v rámci Unie u vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou občané EU, a zejména občanů členských států, které přistoupily v roce 2004 a 2007. Při provádění této směrnice by měla být dodržována zásada preference Společenství, jak vyplývá zejména z příslušných ustanovení aktů o přistoupení z 16. dubna 2003 a z 25. dubna 2005. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 (10)  Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup, který je orientovaný na poptávku a vychází z objektivních kritérií, jako jsou např. minimální prahové hodnoty pro mzdu srovnatelné s úrovní mzdy v členských státech a odborná kvalifikace. Definice společné minimální úrovně pro vnitrostátní prahovou hodnotu mzdy je zapotřebí k zajištění minimální úrovně harmonizace v oblasti podmínek pro přijetí v rámci celé EU. Členské státy by měly stanovit vlastní vnitrostátní prahové hodnoty v souladu se situací na příslušných pracovních trzích a v souladu se svými obecnými politikami v oblasti přistěhovalectví. (10)  Tato směrnice by měla upravovat pružný systém pro vstup, který je orientovaný na poptávku a vychází z objektivních kritérií, jako je např. odborná kvalifikace. Je zapotřebí uplatňovat zásadu stejné mzdy za stejnou práci, aby bylo zajištěno rovné zacházení s občany EU a se státními příslušníky třetích zemí. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 11 (11)  Je zapotřebí stanovit odchylky od hlavního režimu, pokud jde o prahové hodnoty mzdy v případě vysoce kvalifikovaných žadatelů mladších 30 let, kteří vzhledem ke své omezené odborné praxi a ke svému postavení na trhu práce nemusejí splňovat požadavky hlavního režimu týkající se mzdy, nebo v případě pracovníků, kteří získali vyšší vzdělání v Evropské unii. vypouští se Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Pokud jde o mobilitu v rámci EU z jednoho členského státu do jiného po prodloužení modré karty EU, může být dojíždění přes hranice pro držitele modré karty EU určitou možností. Protože modrá karta EU v sobě spojuje pracovní povolení a povolení k pobytu, nenabízí možnost dojíždění do jiného členského státu za účelem práce, jestliže držitel pobývá v členském státě, který modrou kartu EU vydal. Možnost dojíždění přes hranice by měla upravovat směrnice Rady…/.../ES ze dne .... o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státu. Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Bod odůvodnění 17 (17)  Je třeba posílit a udržovat mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí mezi Společenstvím a jednotlivými zeměmi jejich původu. Měly by se upravit odchylky od směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, aby se prodloužila doba možné nepřítomnosti na území Společenství, která se nezohledňuje při výpočtu doby oprávněného a nepřetržitého pobytu, jež je nezbytná pro přiznání dlouhodobého pobytu ES. I poté, co vysoce kvalifikovaný pracovník z třetí země získal postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES, by měl mít možnost využít dobu nepřítomnosti, která je oproti úpravě obsažené ve směrnici Rady 2003/109/ES delší. Členské státy by měly především s ohledem na posílení kruhové migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí, kteří pocházejí z rozvojových zemí, zvážit využití možností vyplývajících z čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce a čl. 9 odst. 2 směrnice Rady 2003/109/ES, aby těmto pracovníkům umožnily delší období nepřítomnosti, než stanoví daná směrnice. S ohledem na zajištění souladu s rozvojovými cíli, z nichž se vychází, by se tyto odchylky měly uplatňovat pouze tehdy, pokud lze dokázat, že se příslušná osoba vrátila do země původu za účelem práce, studia nebo výkonu dobrovolných činností. (17)  Je třeba posílit a udržovat mobilitu vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí mezi Společenstvím a jednotlivými zeměmi jejich původu. Měly by se upravit odchylky od směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, aby se prodloužila doba možné nepřítomnosti na území Společenství, která se nezohledňuje při výpočtu doby oprávněného a nepřetržitého pobytu, jež je nezbytná pro přiznání dlouhodobého pobytu ES. I poté, co vysoce kvalifikovaný pracovník z třetí země získal postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES, by měl mít možnost využít dobu nepřítomnosti, která je oproti úpravě obsažené ve směrnici Rady 2003/109/ES delší. Členské státy by měly především s ohledem na posílení kruhové migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků z třetích zemí, kteří pocházejí z rozvojových zemí, zvážit využití možností vyplývajících z čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce a čl. 9 odst. 2 směrnice Rady 2003/109/ES, aby těmto pracovníkům umožnily delší období nepřítomnosti, než stanoví daná směrnice. S ohledem na zajištění souladu s rozvojovými cíli, z nichž se vychází, by se tyto odchylky měly uplatňovat pouze tehdy, pokud lze dokázat, že se příslušná osoba vrátila do země původu. Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Bod odůvodnění 20 (20)  Členské státy by se v rámci provádění této směrnice měly vyhnout aktivnímu náboru pracovníků v rozvojových zemích v odvětvích, v nichž je nedostatek pracovních sil. Je zapotřebí vytvořit eticky orientované politiky náboru pracovníků a zásady použitelné na zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru, zejména v odvětví zdravotnictví, což zdůrazňují i závěry Rady a členských států ze dne 14. května 2007 o evropském akčním programu pro řešení kritického nedostatku zdravotnických pracovníků v rozvojových zemích (2007–2013). Tyto politiky a zásady by měly být posíleny vytvořením mechanismů, pokynů a jiných nástrojů určených k usnadnění kruhové a dočasné migrace, jakož i dalšími opatřeními, která by snížila na minimum záporné účinky a maximálně zvýšila kladné účinky migrace vysoce kvalifikovaných pracovníků na rozvojové země. Jakýkoli tento zásah musí být prováděn v souladu se společným prohlášením Afrika–EU o migraci a rozvoji, které bylo schváleno v Tripolisu ve dnech 22. a 23. listopadu 2006, a s ohledem na vytváření komplexní migrační politiky, k čemuž vyzývala Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2006. (20)  Členské státy by se v rámci provádění této směrnice neměly aktivně snažit získat vysoce kvalifikované pracovníky v odvětvích, která ve třetí zemi již vykazují, nebo se očekává, že budou vykazovat nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků. To platí zejména pro odvětví zdravotnictví a školství. Členské státy by měly vypracovat dohody o spolupráci se třetími zeměmi za účelem zabezpečení potřeb Unie a rozvoje třetích zemí, z nichž vysoce kvalifikovaní přistěhovalci pocházejí. Tyto dohody o spolupráci by měly obsahovat eticky orientované politiky a zásady náboru pracovníků a měly by být posíleny vytvořením mechanismů, pokynů a jiných nástrojů určených k usnadnění kruhové a dočasné migrace, díky níž se vysoce kvalifikovaní přistěhovalci mohou vrátit do země původu. Jakýkoli tento zásah musí být prováděn v souladu se společným prohlášením Afrika-EU o migraci a rozvoji, které bylo schváleno v Tripolisu ve dnech 22. a 23. listopadu 2006, a se závěry prvního globálního fóra o migraci a rozvoji z července 2007, a s ohledem na vytváření komplexní migrační politiky, k čemuž vyzývala Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2006. Kromě toho by členské státy měly ve spolupráci se zeměmi původu poskytovat konkrétní podporu při přípravě profesionálů v klíčových odvětvích oslabených tímto odlivem talentů. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Čl. 2 − písm. b b) "zaměstnáním vyžadujícím vysokou kvalifikaci" výkon skutečné a efektivní práce pod vedením někoho jiného, za kterou je daná osoba placena a ke které se vyžaduje vyšší vzdělání nebo alespoň tři roky odpovídající odborné praxe; b) "zaměstnáním vyžadujícím vysokou kvalifikaci" výkon skutečné a efektivní práce jako zaměstnanec pod vedením někoho jiného, za kterou je daná osoba placena a ke které se vyžaduje vyšší vzdělání nebo vyšší odborná kvalifikace; Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Čl. 2 − písm. c c) "modrou kartou EU" povolení nesoucí označení "modrá karta EU", jenž za podmínek této směrnice opravňuje svého držitele oprávněně pobývat a pracovat na území EU a přestěhovat se do jiného členského státu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci; c) "modrou kartou EU" povolení nesoucí označení "modrá karta EU", jež opravňuje svého držitele oprávněně pobývat a pracovat na území EU a přestěhovat se v souladu s kapitolou V do jiného členského státu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci; Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 2 – písm. f f) "rodinnými příslušníky" státní příslušníci třetí země, jak je vymezuje čl. 4 odst. 1 směrnice 2003/86/ES; f) "rodinnými příslušníky" státní příslušníci třetí země, jak je vymezuje čl. 4 odst. 1, čl. 4 odst. 2 písm. b) a čl. 4 odst. 3 směrnice 2003/86/ES; Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 2 – písm. g g) "vyšším vzděláním" jakékoli potvrzení o dosaženém vzdělání, diplom nebo jiné osvědčení vydané příslušným orgánem a potvrzující úspěšné ukončení vyššího vzdělávacího programu, konkrétně souboru kurzů poskytovaných vzdělávacím zařízením, které bylo jako instituce vyššího vzdělávání uznáno státem, v němž se nachází. Pro účely této směrnice se tato kvalifikace zohledňuje za podmínky, že studium nezbytné k jejímu dosažení trvalo alespoň tři roky; g) "vyšším vzděláním" jakékoli potvrzení o dosaženém vzdělání, diplom nebo jiné osvědčení vydané třetí zemí a následně uznané příslušným orgánem členského státu a potvrzující úspěšné ukončení vyššího vzdělávacího programu, konkrétně souboru kurzů poskytovaných vzdělávacím zařízením, které bylo jako instituce vyššího vzdělávání uznáno státem, v němž se nachází. Pro účely této směrnice se tato kvalifikace zohledňuje za podmínky, že studium nezbytné k jejímu dosažení trvalo alespoň tři roky. Pro účely této směrnice a za účelem posouzení, zda státní příslušník třetí země má vyšší vzdělání, se odkazuje na Mezinárodní standardní klasifikaci vzdělání (ISCED) z roku 1997, úrovně 5a a 6; Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 2 – písm. h h) "vyšší odbornou kvalifikací" kvalifikace potvrzená dokladem o dosaženém vyšším vzdělání nebo dokladem o minimálně 3 letech odpovídající odborné praxe; h) "vyšší odbornou kvalifikací" kvalifikace potvrzená dokladem o alespoň pětileté odborné praxi na úrovni, která je srovnatelná s vyšším vzděláním, včetně alespoň dvou let na vedoucí pozici; Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 2 − písm. i i) "odbornou praxí" skutečný a dovolený výkon příslušného povolání. i) "odbornou praxí" skutečný a dovolený výkon příslušného povolání doložený jakýmkoli dokladem vydaným orgány veřejné správy, např. potvrzením o výkonu zaměstnání, potvrzením o sociálním pojištění nebo odvádění daně. Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 2 − písm. i a (nové) ia) "regulovaným povoláním" odborná činnost nebo soubor odborných činností, u nichž platí, že přístup k nim nebo jejich výkon nebo jeden ze způsobů jejich výkonu v členském státě jsou vyhrazeny přímo nebo nepřímo na základě právních nebo správních předpisů držitelům určitých odborných kvalifikací; jedním druhem výkonu je zejména užívání profesního označení, k němuž jsou na základě právních a správních předpisů oprávněny pouze osoby, které disponují určitou odbornou kvalifikací. Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 1.  Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí na území členského státu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. 1.  Tato směrnice se vztahuje na státní příslušníky třetích zemí, kteří žádají o přijetí na území členského státu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, i na státní příslušníky třetích zemí, kteří již v daném členském státě legálně pobývají v rámci jiného systému a kteří žádají o modrou kartu EU. Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 3 − odst. 2 − písm. a a) kteří pobývají v členském státě jako žadatelé o mezinárodní ochranu nebo v rámci programů dočasné ochrany; a) kteří pobývají v členském státě jako žadatelé o mezinárodní ochranu nebo v rámci programů dočasné ochrany nebo z jednoho či druhého výše uvedeného důvodu požádali o povolení k pobytu, přičemž o jejich právním postavení dosud nebylo rozhodnuto; Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. b b) kteří jsou uprchlíky nebo zažádali o přiznání právního postavení uprchlíků a jejich žádost nebyla dosud vyřízena; b) kteří zažádali o přiznání právního postavení uprchlíků a dosud neobdrželi konečné rozhodnutí; Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 3 − odst. 2 − písm. f f) kteří vstupují na území členského státu na základě závazků stanovených v mezinárodní dohodě usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi; f) kteří vstupují na území členského státu na základě závazků stanovených v mezinárodní dohodě usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, a zejména pro pracovníky, kteří byli na určitou dobu přeloženi na jinou pozici v rámci téže společnosti, smluvní dodavatele služeb a stážisty s vysokoškolským diplomem, jejichž ochrana vyplývá ze závazků Společenství přijatých v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS); Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. g a (nové) ga) kteří byli přijati na území členského státu jako sezónní pracovníci. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 3 3.  Touto směrnicí není dotčena žádná budoucí dohoda mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a jednou třetí zemí nebo několika třetími zeměmi na straně druhé, která upravuje seznam povolání, na něž by se tato směrnice neměla uplatňovat, aby se prostřednictvím ochrany lidských zdrojů v rozvojových zemích, které jsou smluvními stranami těchto dohod, zajistil eticky orientovaný nábor pracovníků v odvětvích, kde existuje nedostatek pracovních sil. 3.  Touto směrnicí není dotčena žádná budoucí dohoda mezi Společenstvím nebo mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a jednou třetí zemí nebo několika třetími zeměmi na straně druhé, která upravuje seznam povolání, na něž by se tato směrnice neměla uplatňovat, aby se prostřednictvím ochrany lidských zdrojů v rozvojových zemích, které jsou smluvními stranami těchto dohod, zajistil eticky orientovaný nábor pracovníků v odvětvích, kde existuje nedostatek pracovních sil, v odvětvích, která mají zásadní význam pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí vyhlášených OSN, zejména ve zdravotnictví a školství, a v odvětvích, která mají zásadní význam pro schopnost rozvojových zemí poskytovat základní sociální služby. Pozměňovací návrh 23 Návrh směrnice Čl. 4 − odst. 2 2.  Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo ponechat v platnosti příznivější ustanovení týkající se podmínek vstupu a pobytu osob, na něž se tato směrnice uplatňuje, s výjimkou vstupu do prvního členského státu. 2.  Touto směrnicí není dotčeno právo členských států přijmout nebo ponechat v platnosti příznivější ustanovení týkající se osob, na něž se tato směrnice uplatňuje, než jsou tato ustanovení: a) čl. 5 odst. 2 v případě usazení v druhém členském státě; b) článek 12, čl. 13 odst. 1 a 2, články 14 a 16, čl. 17 odst. 4 a článek 20. Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 5 − odst. 1 − písm. a a) předloží platnou pracovní smlouvu nebo závaznou nabídku práce platnou po dobu minimálně jednoho roku v příslušném členském státě; a) předloží pracovní smlouvu platnou podle vnitrostátních právních předpisů týkající se výkonu vysoce kvalifikované práce nebo závaznou nabídku práce platnou po dobu minimálně jednoho roku v příslušném členském státě; Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 5 − odst. 1 − písm. c c) v případě neregulovaných povolání předloží doklady o příslušné vyšší odborné kvalifikaci v daném povolání nebo odvětví uvedeném v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce; vypouští se Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Čl. 5 − odst. 1 − písm. e e) předloží doklady o tom, že žadatel i jeho rodinní příslušníci mají nemocenské pojištění zahrnující všechna rizika, která běžně pokrývá pojištění státních příslušníků příslušného členského státu, a to na dobu, kdy toto pojištění nebo odpovídající nároky na dávky nejsou poskytovány v souvislosti s pracovní smlouvou nebo z této smlouvy nevyplývají; e) předloží doklady o tom, že žadatel i jeho rodinní příslušníci mají nemocenské pojištění zahrnující všechna rizika, která běžně pokrývá pojištění státních příslušníků příslušného členského státu, a to na dobu, kdy toto pojištění nebo odpovídající nároky na dávky nemocenského pojištění nejsou poskytovány v souvislosti s pracovní smlouvou nebo z této smlouvy nevyplývají; Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 1 – písm. f f) není považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví. f) nepředstavuje z důvodů, které mohou být objektivně prokázány, hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 2.  Vedle podmínek stanovených v odstavci 1 platí, že hrubý měsíční příjem uvedený v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce není nižší než prahová hodnota pro vnitrostátní mzdy, která je členským státem vymezená, pro tyto účely zveřejněná a která představuje alespoň trojnásobek minimální hrubé měsíční mzdy vyplývající z vnitrostátních předpisů. 2.  Vedle podmínek stanovených v odstavci 1 platí, že hrubá měsíční mzda uvedená v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce není nižší než vnitrostátní úroveň, která je členským státem vymezená, pro tyto účely zveřejněná a která představuje alespoň 1,7násobek hrubé měsíční nebo průměrné roční mzdy v příslušném členském státě a není nižší než mzdy, které se vyplácejí nebo by se vyplácely srovnatelnému pracovníkovi hostitelské země. Členské státy, v nichž není minimální mzda vymezena, stanoví vnitrostátní prahovou hodnotu mzdy tak, aby představovala alespoň trojnásobek minimálního příjmu, na jehož základě mají občané příslušného státu nárok na výplatu sociálních dávek v tomto členském státě. Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Článek 5 a (nový) Článek 5a Předcházení nedostatku vysoce kvalifikovaných pracovníků ve třetích zemích Členské státy se nebudou aktivně snažit získat vysoce kvalifikované pracovníky v odvětvích, která ve třetí zemi již vykazují či budou vykazovat nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků. To platí zejména pro odvětví zdravotnictví a školství. Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Článek 6 Článek 6 vypouští se Odchylka Pokud žádost předkládá státní příslušník třetí země, který je mladší 30 let a má vyšší vzdělání, uplatní se tyto odchylky: a) členské státy považují za splněnou podmínku vyplývající z čl. 5 odst. 2, pokud nabízená hrubá měsíční mzda představuje alespoň dvě třetiny vnitrostátní prahové hodnoty mzdy vymezené podle čl. 5 odst. 2; b) členské státy nemusí stanovit požadavek týkající se mzdy vyplývající z čl. 5 odst. 2, pokud žadatel dokončil vysokoškolské vzdělání v denním programu a získal bakalářský a magisterský titul na vysoké škole se sídlem na území Společenství; c) vedle dokladu o vyšším vzdělání členské státy nepožadují doklad o odborné praxi, pokud to není nezbytné pro splnění podmínek vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů pro výkon regulovaného povolání občany EU, jak je vymezeno v pracovní smlouvě nebo závazné pracovní nabídce. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 8 − odst. 2 2.  Počáteční platnost modré karty EU je dva roky a prodlužuje se alespoň na stejnou dobu. Pokud je pracovní smlouva uzavřena na méně než dva roky, modrá karta EU se vydá na dobu trvání pracovní smlouvy s připočtením tří měsíců. 2.  Počáteční platnost modré karty EU je tři roky a prodlužuje se alespoň o další dva roky. Pokud je pracovní smlouva uzavřena na méně než tři roky, modrá karta EU se vydá na dobu trvání pracovní smlouvy s připočtením šesti měsíců. Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 a (nový) 2a.  Po uplynutí 36 měsíců oprávněného pobytu v některém z členských států na základě modré karty EU je dotčené osobě povoleno vykonávat vysoce kvalifikovanou práci v druhém členském státě a pobývat přitom v prvním členském státu. Další podrobnosti o dojíždění přes hranice upravuje směrnice …/.../ES [o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státu]. Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 9 − odst. 2 − pododstavec 1 2.  Členské státy mohou před přijetím rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU zhodnotit stav na trhu práce a uplatnit vnitrostátní postupy týkající se požadavků na obsazení volných pracovních míst. 2.  Členské státy mohou před přijetím rozhodnutí o žádosti o modrou kartu EU zhodnotit stav na trhu práce a uplatnit vnitrostátní postupy a postupy na úrovni Společenství týkající se požadavků na obsazení volných pracovních míst. Při přijímání diskrečních rozhodnutí zohlední členské státy poptávku po práci na celostátní a regionální úrovni. Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový) Členské státy mohou zamítnout žádost o modrou kartu EU s cílem zabránit odlivu mozků v odvětvích, která se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v zemích původu. Pozměňovací návrh 76 Návrh směrnice Čl. 9 – odst. 2 – pododstavec 2 Z důvodů politiky trhu práce mohou členské státy dávat přednost občanům Unie, státním příslušníkům třetích zemí, stanoví-li tak právo Společenství, a také státním příslušníkům třetích zemí, kteří v příslušných členských státech oprávněně pobývají a pobírají zde podporu v nezaměstnanosti. Z důvodů politiky trhu práce dávají členské státy přednost občanům Unie a mohou dávat přednost státním příslušníkům třetích zemí, stanoví-li tak právo Společenství, a také státním příslušníkům třetích zemí, kteří v příslušných členských státech oprávněně pobývají a pobírají zde podporu v nezaměstnanosti. Členské státy zamítnou žádost o modrou kartu EU pro pracovní odvětví, k nimž je přístup pracovníků z ostatních členských států omezen na základě přechodných ustanovení uvedených v aktech o přistoupení ze dne 16. dubna 2003 a 25. dubna 2005. Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 1 Členské státy odejmou nebo odmítnou prodloužit modrou kartu EU, která byla vystavena podle této směrnice, pokud: 1.  Členské státy odejmou nebo odmítnou prodloužit modrou kartu EU, která byla vydána podle této směrnice, pokud byla tato karta získána podvodem nebo pokud byla padělána nebo pozměněna. a) byla získána podvodem, byla padělána nebo pozměněna nebo 1a.  Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit modrou kartu EU, která byla vydána podle této směrnice, v těchto případech: b) se jeví, že držitel nesplňoval nebo přestal splňovat podmínky pro vstup a pobyt stanovené v článcích 5 a 6 nebo na území pobývá za jiným účelem než tím, na jehož základě je oprávněn k pobytu. a) pokud se jeví, že držitel nesplňoval nebo přestal splňovat podmínky pro vstup a pobyt stanovené v článcích 5 a 6 nebo na území pobývá za jiným účelem než tím, na jehož základě je oprávněn k pobytu; c) držitel nedodržel omezení stanovená v čl. 13 odst. 1 a 2 a v článku 14. b) pokud držitel nedodržel omezení stanovená v čl. 13 odst. 1 a 2 a v článku 14. Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 10 – odst. 3 3.  Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit modrou kartu EU z důvodu veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. 3.  Členské státy mohou odejmout nebo odmítnout prodloužit modrou kartu EU, pouze pokud je ohrožen výkon veřejného pořádku nebo je ohrožena veřejná bezpečnost či veřejné zdraví a toto ohrožení lze objektivně prokázat. Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový) Vydáním modré karty EU se členský stát zavazuje k co možná nejrychlejšímu vydání příslušné dokumentace a víz, které musí proběhnout alespoň v přiměřené lhůtě před tím, než žadatel nastoupí do zaměstnání, na základě kterého mu byla modrá karta EU udělena. Výjimkou je případ, kdy to od členského státu nelze rozumně očekávat, neboť dotyčný státní příslušník třetí země či jeho zaměstnavatel podal žádost o modrou kartu EU opožděně. Pozměňovací návrh 40 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 2.  Jsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné, oznámí příslušný orgán žadateli, jaké dodatečné informace jsou zapotřebí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se pozastaví do doby, než orgány obdrží požadovanou dodatečnou informaci. 2.  Jsou-li informace poskytnuté na podporu žádosti nedostatečné, oznámí příslušný orgán žadateli co nejdříve, jaké dodatečné informace jsou zapotřebí. Běh lhůty uvedené v odstavci 1 se staví do doby, než orgány obdrží dodatečné požadované informace. Pozměňovací návrh 41 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 3 3.  Jakékoli rozhodnutí o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU, o neprodloužení nebo odnětí modré karty EU se písemně oznámí příslušnému státnímu příslušníku třetí země a případně jeho zaměstnavateli, a to podle postupů pro oznamování vyplývajících z příslušných vnitrostátních právních předpisů, a musí být možné proti němu podat opravný prostředek u soudů příslušného členského státu. Oznámení uvádí důvody pro přijetí rozhodnutí, možnosti opravných řízení a lhůty pro podání opravného prostředku. 3.  Jakékoli rozhodnutí o zamítnutí žádosti o modrou kartu EU, o neprodloužení nebo odnětí modré karty EU se písemně oznámí příslušnému státnímu příslušníku třetí země a případně jeho zaměstnavateli, a to podle postupů pro oznamování vyplývajících z příslušných vnitrostátních právních předpisů, a musí být možné proti němu podat opravný prostředek u příslušného orgánu dotčeného členského státu, jenž byl určen v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Oznámení uvádí důvody pro přijetí rozhodnutí, možnosti opravných řízení a lhůty pro podání opravného prostředku. Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 1 1.  Během prvních dvou let oprávněného pobytu v příslušném členském státě na základě modré karty EU je přístup držitele této karty na trh práce omezen na výkon placeného zaměstnání, který splňuje podmínky stanovené v článcích 5 a 6. Změny podmínek pracovní smlouvy, které mají dopad na podmínky pro přijetí nebo na změny pracovního vztahu podléhají písemnému schválení příslušných orgánů členského státu pobytu, a to v souladu s vnitrostátními postupy a ve lhůtách vyplývajících z čl. 12 odst. 1. 1.  Během prvních dvou let oprávněného pobytu v příslušném členském státě na základě modré karty EU je přístup držitele této karty na trh práce omezen na výkon placeného zaměstnání, který splňuje podmínky stanovené v článcích 5 a 6. Změny podmínek pracovní smlouvy, které mají dopad na podmínky pro přijetí nebo na změny pracovního vztahu se předem písemně oznámí příslušným orgánům členského státu pobytu, a to v souladu s vnitrostátními postupy a ve lhůtách vyplývajících z čl. 12 odst. 1. Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 13 – odst. 2 2.  Dotyčná osoba má po uplynutí prvních dvou let oprávněného pobytu v příslušném členském státě na základě modré karty EU, pokud jde o přístup k zaměstnání vyžadujícímu vysokou kvalifikaci, právo na rovné zacházení jako státní příslušníci tohoto státu. Držitel modré karty EU oznámí v souladu s vnitrostátními postupy příslušným orgánům členského státu pobytu změny v jeho pracovním vztahu. 2.  Dotyčná osoba má po uplynutí prvních dvou let oprávněného pobytu v příslušném členském státě na základě modré karty EU právo na rovné zacházení jako státní příslušníci tohoto státu. Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 1 1.  Nezaměstnanost sama o sobě není důvodem pro odnětí modré karty EU, pokud doba trvání nezaměstnanosti nepřesáhne tři po sobě jdoucí měsíce. 1.  Nezaměstnanost sama o sobě není důvodem pro odnětí nebo neprodloužení modré karty EU, pokud doba trvání nezaměstnanosti nepřesáhne šest po sobě jdoucích měsíců. Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 1 a (nový) 1a.  Držitel modré karty EU má právo pobývat na území členského státu po dobu, kdy se bude věnovat vzdělávacím činnostem zaměřeným na další rozšíření svých odborných znalostí nebo na odbornou rekvalifikaci. Pozměňovací návrh 46 Návrh směrnice Čl. 14 – odst. 2 2.  Držitel modré karty EU má v tomto období možnost hledat a přijmout zaměstnání za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 1 nebo 2. 2.  Držitel modré karty EU má v období uvedeném v odstavcích 1 a 1a možnost hledat a přijmout vysoce kvalifikované zaměstnání za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 1 nebo 2. Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 2 2.  Členské státy mohou omezit práva přiznaná podle odst. 1 písm. c) a i) týkající se studijních grantů a postupů pro získání bydlení na případy, kdy držitel modré karty EU pobývá nebo má právo pobývat na jejich území alespoň po dobu tří let. vypouští se Pozměňovací návrh 48 Návrh směrnice Čl. 15 – odst. 3 3.  Členské státy mohou, pokud jde o sociální podporu, omezit rovné zacházení na případy, kdy bylo držiteli modré karty EU přiznáno v souladu s článkem 17 postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES. vypouští se Pozměňovací návrh 49 Návrh směrnice Čl. 16 − odst. 2 a (nový) 2a.  Čl. 8 odst. 2 se vykládá tak, že držitel modré karty EU musel zákonně pobývat na území prvního členského státu po dobu platnosti modré karty EU, včetně doby její prodloužené platnosti. Pozměňovací návrh 51 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 4 4.  Odchylně od ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/109/ES prodlouží členské státy dobu, po kterou mohou být držitel modré karty EU a jeho rodinní příslušníci, kterým bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES, nepřítomni na území Společenství, na 24 po sobě jdoucích měsíců. 4.  Odchylně od ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/109/ES mohou členské státy prodloužit dobu, po kterou mohou být držitel modré karty EU a jeho rodinní příslušníci, kterým bylo přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ES, nepřítomni na území Společenství, na 24 po sobě jdoucích měsíců. Pozměňovací návrh 52 Návrh směrnice Čl. 17 – odst. 5 5.  Odchylky od směrnice 2003/109/ES stanovené v odstavcích 3 a 4 se uplatní pouze v případech, kdy dotyčný státní příslušník třetí země může předložit doklady, že na území Společenství nebyl přítomen z důvodu výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, dobrovolné služby nebo studia ve své zemi původu. 5.  Odchylky od směrnice 2003/109/ES stanovené v odstavcích 3 a 4 se uplatní pouze v případech, kdy dotyčný státní příslušník třetí země může předložit doklady, že na území Společenství nebyl přítomen z toho důvodu, že ve své zemi původu vykonával zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost, dobrovolnou službu nebo studoval, za účelem podpory cirkulační migrace dotčených odborníků, jakož i následné zapojení těchto migrujících pracovníků do odborné přípravy, výzkumu a technických činností v jejich zemích původu. Pozměňovací návrh 53 Návrh směrnice Čl. 19 − odst. 3 − návětí 3.  V souladu s postupy stanovenými v článku 12 druhý členský stát oznámení zpracuje a žadatele a první členský stát písemně vyrozumí o svém rozhodnutí: 3.  V souladu s postupy stanovenými v článku 12 druhý členský stát žádost a dokumenty uvedené v odstavci 2 tohoto článku zpracuje a žadatele a první členský stát písemně vyrozumí o svém rozhodnutí: Pozměňovací návrh 54 Návrh směrnice Čl. 19 − odst. 3 − písm. b b) odmítnout vydání modré karty EU a v souladu s postupy vyplývajícími z vnitrostátního práva, včetně postupů pro navrácení, uložit žadateli a jeho rodinným příslušníkům povinnost opustit jeho území, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v tomto článku. První členský stát bez zbytečných formalit opětovně přijme držitele modré karty EU a jeho rodinné příslušníky. Po opětovném přijetí se použijí ustanovení článku 14. b) odmítnout vydání modré karty EU, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v tomto článku nebo existují důvody pro zamítnutí žádosti podle článku 9. V tom případě členský stát žadateli (je-li již na jeho území) a jeho rodinným příslušníkům uloží v souladu s postupy vyplývajícími z vnitrostátního práva, včetně postupů pro navrácení, povinnost opustit jeho území. První členský stát bez zbytečných formalit opětovně přijme držitele modré karty EU a jeho rodinné příslušníky. Po opětovném přijetí se použijí ustanovení článku 14. Pozměňovací návrh 75 Návrh směrnice Čl. 20 – odst. 2 2.  Pokud se členský stát rozhodne uplatňovat omezení přístupu na trh práce stanovená v čl. 14 odst. 3 směrnice 2003/109/ES, upřednostní držitele "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES / držitele modré karty EU" před ostatními státními příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt ze stejného důvodu. 2.  Pokud se členský stát rozhodne uplatňovat omezení přístupu na trh práce stanovená v čl. 14 odst. 3 směrnice 2003/109/ES, může upřednostnit držitele "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – ES / držitele modré karty EU" před ostatními státními příslušníky třetích zemí, kteří žádají o pobyt ze stejného důvodu, v situacích, kdy dva či více kandidátů mají stejně vysokou kvalifikaci pro danou práci. Pozměňovací návrh 57 Návrh směrnice Čl. 22 − odst. 1 1.  Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům, zda prostřednictvím sítě zřízené rozhodnutím 2006/688/ES zavedly právní a správní opatření týkající se článku 7, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 5 a článku 20. 1.  Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům, zda prostřednictvím sítě zřízené rozhodnutím 2006/688/ES zavedly právní a správní opatření týkající se článku 7, čl. 9 odst. 2, čl. 19 odst. 5 a článku 20 a uvedou, o jaká opatření se konkrétně jedná. Pozměňovací návrh 58 Návrh směrnice Čl. 22 – odst. 3 3.  Prostřednictvím sítě zřízené rozhodnutím 2006/688/ES poskytnou členské státy každoročně – poprvé nejpozději ke dni 1. dubna [rok po datu pro provedení této směrnice do vnitrostátních právních předpisů] – Komisi a ostatním členským státům statistiky o počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce vydána, prodloužena nebo zrušena modrá karta EU, a uvedou jejich státní příslušnost a povolání. Obdobně se poskytnou statistiky o přijatých rodinných příslušnících. Informace, které se týkají držitelů modré karty EU a jejich rodinných příslušníků přijatých podle ustanovení článků 19 až 21, navíc uvedou členský stát předchozího pobytu. 3.  Prostřednictvím sítě zřízené rozhodnutím 2006/688/ES poskytnou členské státy každoročně – poprvé nejpozději ke dni 1. dubna [rok po datu pro provedení této směrnice do vnitrostátních právních předpisů] – Komisi a ostatním členským státům statistiky o počtu státních příslušníků třetích zemí, kterým byla v předchozím kalendářním roce vydána, prodloužena nebo zrušena modrá karta EU, a uvedou jejich státní příslušnost a povolání, a to v souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů. Obdobně se poskytnou statistiky o přijatých rodinných příslušnících, kromě informací týkajících se jejich zaměstnání. Informace, které se týkají držitelů modré karty EU a jejich rodinných příslušníků přijatých podle ustanovení článků 19 až 21, navíc uvedou členský stát předchozího pobytu.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě (KOM(2007)0638 – C6-0470/2007 – 2007/0229(CNS))

P6_TA(2008)0558 A6-0431/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0638),

-   s ohledem na čl. 63 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0470/2007),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0431/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 2 Návrh směrnice Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Dobu platnosti jediného povolení určí jednotlivé členské státy. Pozměňovací návrh 3 Návrh směrnice Bod odůvodnění 10 (10)  Všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají a pracují v členských státech, by měli požívat přinejmenším stejný společný soubor práv formou rovného zacházení jako s vlastními občany příslušného členského státu, bez ohledu na původní důvod přijetí. Právo na rovné zacházení v oblastech vymezených touto směrnicí by nemělo být poskytnuto pouze těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu za účelem výkonu práce, ale rovněž těm, kteří byli přijati z jiných důvodů a mohl jim být poskytnut přístup na trh práce tohoto členského státu v souladu s jinými právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy, včetně rodinných příslušníků pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členskými státem v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby; a vědeckých pracovníků, kteří byli přijati v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. (10)  Všichni státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pobývají a pracují v členských státech, by měli požívat přinejmenším stejný společný soubor práv souvisejících s prací formou rovného zacházení jako s vlastními občany příslušného členského státu, bez ohledu na původní důvod přijetí. Právo na rovné zacházení v oblastech vymezených touto směrnicí by nemělo být poskytnuto pouze těm státním příslušníkům třetích zemí, kteří byli přijati na území členského státu za účelem výkonu práce, ale rovněž těm, kteří byli přijati z jiných důvodů a mohl jim být poskytnut přístup na trh práce tohoto členského státu v souladu s jinými právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy, včetně rodinných příslušníků pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členskými státem v souladu se směrnicí Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny, pracovníků z třetích zemí, kteří byli přijati členským státem v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby; a vědeckých pracovníků, kteří byli přijati v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. Pozměňovací návrh 4 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 (13)  Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati některým členským státem na své území pro sezónní práce na dobu, která nepřekračuje šest měsíců v jakýchkoliv dvanácti měsících, vzhledem k jejich dočasnému statusu. (13)  Tato směrnice by se neměla vztahovat na státní příslušníky třetích zemí, kteří byli přijati některým členským státem na své území pro sezónní práce, vzhledem k jejich dočasnému statusu a také k tomu, že se na jejich případ vztahuje zvláštní směrnice. Pozměňovací návrh 5 Návrh směrnice Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Na osoby požívající dočasné ochrany by se měla tato směrnice vztahovat v oblasti společného souboru práv, a to v případě, že jsou oprávněny legálně pracovat na území určitého členského státu. Pozměňovací návrh 6 Návrh směrnice Bod odůvodnění 18 a (nový) (18a)  Tato směrnice by měla být provedena tak, že nebudou dotčena příznivější ustanovení obsažená v právních předpisech EU a mezinárodních nástrojích. Pozměňovací návrh 53 Bod odůvodnění 18b (nový) (18b)  Členské státy by měly ratifikovat Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, přijatou Valným shromážděním OSN dne 18. prosince 1990. Pozměňovací návrh 7 Návrh směrnice Bod odůvodnění 19 (19)  Členské státy by měly uvést v účinnost ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. (19)  Členské státy by měly uvést v účinnost ustanovení této směrnice bez diskriminace na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických vlastností, jazyka, náboženského vyznání nebo víry, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, postižení, věku nebo sexuální orientace, zejména v souladu se směrnicí Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ a směrnicí Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, a v souladu s budoucími právními předpisy v této oblasti, zejména s předpisy vzniklými na základě návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (KOM(2008)0426). Pozměňovací návrh 8 Návrh směrnice Čl. 1 – písm. a a) sjednocený postup pro vydávání jediného povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí za účelem zjednodušit jejich přijímání a usnadnit kontrolu jejich právního postavení; a a) sjednocený postup pro vydávání jediného povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí za účelem zjednodušit postup jejich přijímání a usnadnit kontrolu jejich právního postavení; a Pozměňovací návrh 9 Návrh směrnice Čl. 1 – písm. b b) společný soubor práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě b) společný soubor práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě, bez ohledu na původní důvod přijetí na území tohoto členského státu. Pozměňovací návrh 10 Návrh směrnice Čl. 1 – bod 1 a (nový) Touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o přijímání státních příslušníků třetích zemí na jejich trhy práce. Pozměňovací návrh 11 Návrh směrnice Čl. 2 – písm. d d) "sjednoceným postupem vyřizování žádostí" jakýkoliv postup, který vede na základě jediné žádosti k rozhodnutí o jediném povolení pro státního příslušníka třetí země, které jej opravňuje pobývat a vykonávat práci na území členského státu. d) "sjednoceným postupem vyřizování žádostí" jakýkoliv postup, který vede na základě žádosti předložené státním příslušníkem třetí země nebo jeho budoucím zaměstnavatelem k rozhodnutí o případném vydání jediného povolení, které státního příslušníka třetí země opravňuje pobývat a vykonávat práci na území členského státu. Pozměňovací návrh 12 Návrh směrnice Čl. 2 – písm. d a (nové) da) "přeshraniční prací" práce, kterou vykonává příhraniční pracovník v jiném členském státě než ve státě svého bydliště, v souladu s čl. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 1408/71. Pozměňovací návrh 13 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 1 – písm. b b) pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v některém členském státě. b) pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v některém členském státě, bez ohledu na původní důvod přijetí na území tohoto členského státu. Pozměňovací návrh 14 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – návětí 2.  Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetí země,: 2.  Ustanovení této směrnice, která se týkají sjednoceného postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu, se nevztahují na státní příslušníky třetí země: Pozměňovací návrh 15 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. d d) kteří byli přijati některým členským státem na své území pro sezónní práce na dobu, která nepřekračuje šest měsíců v jakýchkoliv dvanácti měsících; d) kteří byli přijati některým členským státem na své území pro sezónní práce; Pozměňovací návrh 16 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. d a (nové) da) kteří byli přijati některým členským státem na své území pro práce na dobu, která nepřekračuje šest měsíců, pouze pokud jde o sjednocený postup vyřizování žádostí; Pozměňovací návrh 17 Návrh směrnice Čl. 3 – odst. 2 – písm. f f) kteří se zdržují v některém členském státě jako žadatelé o mezinárodní ochranu nebo podle programů dočasné ochrany; f) kteří se zdržují v některém členském státě jako žadatelé o mezinárodní ochranu; Pozměňovací návrh 18 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 a (nové) 1a.  Členské státy stanoví, zda žádost o jediné povolení předloží státní příslušník dotyčné třetí země, jeho příští zaměstnavatel, nebo kterákoliv z uvedených osob. Pozměňovací návrh 19 Návrh směrnice Čl. 4 – odst. 1 b (nový) 1b.  V případě, kdy žádost o jediné povolení předloží příslušník dotyčné třetí země, je možné tuto žádost předložit a projednat, ať již příslušník třetí země pobývá mimo území členského státu, v němž si přeje být přijat, nebo ať se již oprávněně nachází na území daného členského státu. Pozměňovací návrh 20 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 2 – bod 1 a (nový) Pokud platnost povolení žadatele skončí dříve, než bude vydáno rozhodnutí o jeho obnovení, udělí členský stát pověřený přezkoumáním žádosti dotyčné osobě, případně jejím rodinným příslušníkům, oprávnění k tomu, aby legálně pobývali na území tohoto státu, dokud nebude rozhodnuto o žádosti o obnovení jediného povolení. Pozměňovací návrh 21 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4 4.  V případě, že informace připojené k žádosti nejsou dostatečné, vyrozumí určený orgán žadatele o tom, že jsou požadovány dodatečné informace. Běh lhůty uvedené v odstavci 2 se staví do doby, než orgány obdrží dodatečné požadované informace. 4.  V případě, že informace připojené k žádosti nejsou z hlediska veřejně stanovených kritérií úplné, vyrozumí příslušný orgán žadatele o tom, že jsou požadovány dodatečné informace. Lhůta uvedená v odstavci 2 se pozastaví do doby, než orgány obdrží dodatečné požadované informace. Pozměňovací návrh 22 Návrh směrnice Čl. 5 – odst. 4 a (nový) 4a.  V případě, že se lhůta pro přijetí rozhodnutí uvedená v odstavci 2 pozastaví nebo prodlouží, příslušný orgán o této skutečnosti žadatele řádně uvědomí. Pozměňovací návrh 24 Návrh směrnice Čl. 6 – odst. 2 a (nový) 2a.  Členský stát může držiteli jediného povolení uděleného jiným členským státem udělit povolení, na jehož základě může vykonávat přeshraniční práci. Toto povolení se uděluje v souladu s vnitrostátními právními předpisy daného členského státu, ve kterém je vykonávána přeshraniční práce. Doba platnosti tohoto povolení nesmí překročit dobu platnosti jediného povolení uděleného tímto jiným členským státem. Pozměňovací návrh 25 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 1 1.  V písemném oznámení rozhodnutí, kterým se žádost odmítá, jediné povolení neuděluje, nemění nebo neobnovuje, pozastavuje nebo ruší jediné povolení na základě požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství, se uvede odůvodnění. 1.  V písemném oznámení rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení, změnu nebo obnovení jediného povolení, pozastavuje nebo ruší jediné povolení na základě požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Společenství, se uvedou objektivní a ověřitelné důvody. Uvedené požadavky musí být objektivní a přístupné veřejnosti, aby bylo možné rozhodnutí ověřit. Pozměňovací návrh 26 Návrh směrnice Čl. 8 – odst. 2 2.  Jakékoliv rozhodnutí, kterým se žádost odmítá, jediné povolení neuděluje, nemění nebo neobnovuje, pozastavuje nebo ruší, je možné napadnout u soudu dotčeného členského státu. Písemné oznámení uvede poučení o možných opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání. 2.  Jakékoliv rozhodnutí, kterým se žádost odmítá, jediné povolení neuděluje, nemění nebo neobnovuje, pozastavuje nebo ruší, je možné napadnout u příslušného orgánu dotčeného členského státu určeného v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Písemné oznámení uvede poučení o možných opravných prostředcích, včetně odpovědného orgánu a lhůt pro jejich podání. Opravný prostředek má vůči správnímu rozhodnutí odkladný účinek, a to až do přijetí konečného soudního rozhodnutí. Pozměňovací návrh 27 Návrh směrnice Článek 9 Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby informovaly státního příslušníka třetí země a budoucího zaměstnavatele o všech dokladech, které jsou nutné k vyplnění žádosti. Členské státy zajistí, že široké veřejnosti je dostupný pravidelně obnovovaný soubor informací o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na jejich území za účelem zaměstnání, zejména prostřednictvím jejich konzulátů. Členské státy přijmou nezbytná opatření zejména k tomu, aby informovaly státního příslušníka třetí země a budoucího zaměstnavatele o všech dokladech, které jsou nutné k vyplnění žádosti a o celkové výši poplatků nutných pro vyřízení jejich žádosti.. Pozměňovací návrh 28 Návrh směrnice Článek 10 Členské státy mohou od žadatelů požadovat zaplacení poplatků za vyřízení žádosti v souladu s touto směrnicí. Výše poplatků navíc musí být přiměřená a může vycházet ze zásady skutečně poskytnuté služby. Členské státy mohou od žadatelů požadovat zaplacení poplatků za vyřízení žádosti v souladu s touto směrnicí. Výše poplatků navíc musí být odpovídající a přiměřená, přičemž nesmí přesáhnout výši skutečných nákladů, které vzniknou vnitrostátním správním orgánům. Ve vnitrostátních právních předpisech se stanoví maximální celková částka, která případně zahrne náklady na subdodávky plynoucí z využití externích firem, které shromáždí dokumenty nezbytné pro vytvoření spisu týkajícího se získání povolení. Pozměňovací návrh 29 Návrh směrnice Čl. 11 – návětí Během doby své platnosti jediné povolení opravňuje držitele v minimálním případě k: Během doby své platnosti, kterou určí jednotlivé členské státy, jediné povolení opravňuje držitele minimálně k: Pozměňovací návrh 30 Návrh směrnice Čl. 11 – písm. c c) volnému přístupu na celé území členského státu, který vydal jediné povolení v rámci omezení stanovených z důvodu bezpečnosti vnitrostátními právními předpisy; c) volnému přístupu na celé území členského státu, který vydal jediné povolení, přičemž členské státy mohou stanovit územní omezení týkající se práva na pobyt a práva na výkon práce v rámci omezení stanovených z důvodu bezpečnosti vnitrostátními právními předpisy, pokud se stejná omezení vztahují na státní příslušníky těchto států; Pozměňovací návrh 31 Návrh směrnice Článek 11 a (nový) Článek 11a Oznámení a informace Oznámení a informace uvedené v článcích 5, 8 a 9 se zveřejňují takovým způsobem, aby žadatel mohl porozumět jejich obsahu a důsledkům. Pozměňovací návrh 32 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. a a) pracovní podmínky, včetně mzdy a výpovědi, podmínek bezpečnosti práce a zdraví na pracovišti; a) pracovní podmínky, včetně mzdy, dovolené, pracovní doby, výpovědi, podmínek bezpečnosti práce a zdraví na pracovišti; Pozměňovací návrh 33 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. b b) svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo svazech zaměstnavatelů nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti; b) svobodu sdružování a spolčování a členství v odborových organizacích nebo svazech zaměstnavatelů nebo v organizaci, jejíž členové patří k určité profesní skupině, včetně výhod poskytovaných uvedenými organizacemi, např. informací a podpory, aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o veřejném pořádku a veřejné bezpečnosti; Pozměňovací návrh 34 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. c c) vzdělávání a odbornou přípravu; c) vzdělávání v širokém smyslu slova (učení se jazykům a seznamování se s kulturou v zájmu zlepšení integrace) a odbornou přípravu; Pozměňovací návrh 35 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. d d) uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v souladu s odpovídajícími vnitrostátními postupy; d) uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci v souladu s odpovídajícími vnitrostátními postupy použitelnými v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací1. 1 Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. Pozměňovací návrh 36 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. f f) vyplacení získaných nároků na důchodové zabezpečení při stěhování do třetí země; f) přenositelnost důchodů či důchodových dávek pobíraných v případě vysokého věku, úmrtí, či invalidity ve výši stanovené na základě právních předpisů jednoho či několika dlužných členských států, na něž se tento závazek vztahuje, při stěhování do třetí země; Pozměňovací návrh 37 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. g g) daňové výhody; g) daňové výhody, pokud je pracovník považován pro daňové účely za rezidenta příslušného členského státu; Pozměňovací návrh 38 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 1 – písm. ha (nové) ha) informace a poradenství poskytované úřady práce; Pozměňovací návrh 39 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – návětí 2.  Členské státy mohou omezit rovné zacházení jako s občany tak, že: 2.  Členské státy mohou omezit rovné zacházení jako s občany pouze v těchto případech: Pozměňovací návrh 42 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. c c) omezí práva poskytnutá v odst. 1 písm. h), pokud jde o ubytování ve veřejných kapacitách na případy, ve kterých státní příslušník třetí země pobývá nebo má právo pobytu na území státu po dobu nejméně tří let; c) omezí práva poskytnutá v odst. 1 písm. h), pokud jde o ubytování; Pozměňovací návrh 43 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. d d) omezí práva poskytnutá v odst. 1 písm. a), b) a g) na ty pracovníky z třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni; vypouští se Pozměňovací návrh 44 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 – písm. e e) omezí práva poskytnutá v odst. 1 písm. e) na ty pracovníky z třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni vyjma dávek v nezaměstnanosti. vypouští se Pozměňovací návrh 45 Návrh směrnice Čl. 12 – odst. 2 a (nový) 2a.  Členské státy učiní kroky nezbytné k tomu, aby jakékoli porušení práv stanovených touto směrnicí podléhalo účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím. Pozměňovací návrh 47 Návrh směrnice Článek 14 Článek 14 Každý členský stát zajistí, že široké veřejnosti je dostupný pravidelně obnovovaný soubor informací o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na jeho území. vypouští se

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ("jednotné nařízení o společné organizaci trhů") (KOM(2008)0489 – C6-0314/2008 – 2008/0156(CNS))

P6_TA(2008)0559 A6-0368/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0489),

-   s ohledem na články 36 a 37 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0314/2008),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0368/2008),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (KOM(2008)0717 – C6-0389/2008 – 2008/0208(CNS))

P6_TA(2008)0560 A6-0450/2008

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0717),

-   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0389/2008),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(1), a s ohledem na postoj Parlamentu ze dne 6. září 2001 o střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(2) a usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(3),

-   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0450/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám členských států.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 2 (2)  Pro budoucí změny tohoto stropu by měl být stanoven postup ad hoc, a to s cílem zlepšit schopnost Společenství rychle reagovat na významné změny ve finančním prostředí, jež ovlivňují celkovou částku pomoci, kterou by mohly členské státy potřebovat. (2)  V případě mimořádných situací, které by mohly vyžadovat rychlou reakci Společenství na významné změny ve finančním prostředí, by měly Evropský parlament, členské státy, Rada a Komise rychle jednat a zajistit tak, aby nebyla podlomena důvěra trhu. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – odst. 2 Nařízení (ES) č. 332/2002 Čl. 1 – odst. 3 Doplňuje se nový odstavec 3, který zní: vypouští se "V případě, že si vážné narušení finančního prostředí vyžaduje naléhavou střednědobou finanční pomoc Společenství pro několik členských států, může Komise rozhodnout o tom, že strop změní poté, co obdržela stanovisko Hospodářského a finančního výboru ohledně naléhavé potřeby strop změnit i ohledně samotné změny stropu. Nově stanovený strop vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie." Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 a (nový) Nařízení (ES) č. 332/2002 Článek 10 Článek 1a Článek 10 nařízení (ES) č. 332/2002 se nahrazuje tímto: "Na základě zprávy Komise, po konzultaci s Evropským parlamentem a po vydaní stanoviska Hospodářským a finančním výborem Rada každé dva roky a v případě potřeby i častěji přezkoumá, zda zavedený systém z hlediska zásad, úprav a limitů nadále splňuje potřebu, která vedla k jeho zavedení."

(1) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1. (2) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 312. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0562.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu rámcového rozhodnutí Rady o používání jmenné evidence cestujících (PNR) pro účely vynucování práva

P6_TA(2008)0561 B6-0615/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na prohlášení, které učinila Komise dne 21. října 2008 v průběhu rozpravy vyvolané otázkou k ústnímu zodpovězení (B6-0476/2008) ohledně návrhu rámcového rozhodnutí Rady o používání jmenné evidence cestujících (PNR) pro účely vynucování práva (KOM(2007)0654),

-   s ohledem na diskuse o výše uvedeném návrhu, které nyní probíhají v Radě na ministerské úrovni a na úrovni pracovních skupin,

-   s ohledem na stanoviska Agentury EU pro základní práva, evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupiny zřízené podle článku 29 a pracovní skupiny pro policii a spravedlnost,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení(1) o dohodách o PNR, které byly uzavřeny mezi EU a USA(2), mezi EU a Kanadou(3) a mezi EU a Austrálií(4),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že zásady ochrany údajů, které mají orgány a instituce EU a členské státy dodržovat, jsou uvedeny v článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), v článcích 7 a 52 Listiny základních práv Evropské unie (Listina základních práv), v článku 286 Smlouvy o ES, v článku 5 Úmluvy č. 108 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracovávání osobních údajů Rady Evropy (Úmluva č. 108) a na sekundární úrovni ve směrnici 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(5) a v návrhu rámcového rozhodnutí Rady o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech,

B.   vzhledem k tomu, že všechny nové právní předpisy EU by měly odpovídat zásadám proporcionality a subsidiarity, která jsou stanovena v článku 5 Smlouvy o ES a v protokolu 30 této smlouvy,

K procedurálním aspektům

1.   uznává, že v boji proti terorismu a závažným trestným činům je nutné prohloubit spolupráci na evropské i mezinárodní úrovni; je si vědom toho, že shromažďování a zpracovávání údajů může být pro účely vynucování práva cenným nástrojem;

2.   zastává názor, že orgány pro vynucování práva by měly mít k dispozici veškeré nástroje, které potřebují k tomu, aby řádně prováděly své úkoly, a že by měly mít v této souvislosti i přístup k údajům; zdůrazňuje však, že vzhledem k výraznému dopadu, který tato opatření mají na soukromý život občanů Unie, je třeba jejich zavedení přesvědčivým způsobem odůvodnit s odvoláním na jejich nutnost, proporcionalitu a nepostradatelnost při plnění stanovených cílů; zdůrazňuje rovněž, že je nutné zavést účinná opatření, která zajistí právní ochranu a ochranu soukromí; domnívá se, že pouze tímto způsobem lze propůjčit nutnou politickou legitimitu opatřením, která mohou občané vnímat jako nepřiměřený zásah do svého soukromí;

3.   vyjadřuje politování nad tím, že způsob, jakým je návrh Komise formulován a odůvodněn, vyvolal značnou právní nejistotu nejen ohledně jeho slučitelnosti s ECHR a Listinou základních práv, ale i ohledně jeho právního základu, což otevřelo otázku, jaká je příslušná úloha Evropského parlamentu v legislativním procesu; poznamenává, že stejné námitky týkající se toho, že daný návrh postrádá právní jistotu:

4.   domnívá se, že za těchto podmínek si Parlament vyhrazuje své formální stanovisko v souladu s postupem konzultace, a to po dobu, než budou problémy, na něž se v tomto usnesení upozorňuje, řádně vyřešeny a budou poskytnuty alespoň základní informace;

5.   trvá na svých zásadních výhradách, pokud jde o nutnost a přínos návrhu na zřízení systému PNR v EU a o záruky, které tento návrh obsahuje, a to i přes vysvětlení a objasnění, která až dosud v ústní či písemné podobě Komise a Rada poskytly; všímá si rovněž, že mnohé otázky, které byly vzneseny Parlamentem, pracovní skupinou zřízenou podle článku 29 a pracovní skupinou pro policii a spravedlnost, evropským inspektorem ochrany údajů a Agenturou EU pro základní práva, zatím nebyly uspokojivým způsobem zodpovězeny;

6.   sdílí názor Agentury EU pro základní práva, která uvedla, že pouhá existence komerčních databází automaticky neopodstatňuje jejich využívání pro účely vynucování práva; navíc se domnívá, že stejných nebo dokonce lepších výsledků lze dosáhnout zkvalitněním právní pomoci, kterou si vzájemně poskytují orgány pro vynucování práva;

7.   vyzývá Radu, aby – v případě, že má v úmyslu text Komise i nadále zkoumat– vzala v potaz doporučení uvedená v tomto usnesení a aby náležitě zdůvodnila okolnosti naléhavé společenské potřeby, v jejichž důsledku může být tento nový zásah EU považován za "nezbytný", jak vyžaduje článek 8 ECHR; domnívá se, že zavedení systému PNR v EU by mělo být existencí těchto okolností podmíněno; je připraven podílet se na tomto procesu a účastnit se jej na všech úrovních;

8.   opětovně žádá o objasnění vztahu, který bude existovat mezi využíváním PNR a ostatními opatřeními, k nimž patří např. směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících(6), navrhovaný systém vstupu a vycestování, elektronický systém cestovních povolení, biometrické údaje v cestovních pasech a na vízech, Schengenský informační systém, Vízový informační systém, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví(7) a systémy ochrany státních hranic; s politováním pozoruje, že některá z těchto opatření jsou prováděna se značným zpožděním, a domnívá se, že k posouzení přínosu navrhovaného systému PNR v EU by mohlo přispět důkladné a systematické hodnocení současných mechanismů a nástrojů bezpečnostní spolupráce v rámci EU a schengenského prostoru, jejichž účelem je zajistit bezpečnost letectví, chránit vnější hranice a bojovat proti terorismu;

9.   připomíná, že diskuse o vhodném právním základu tohoto návrhu pokračuje, a znovu poukazuje na to, že podle článku 47 Smlouvy o EU by legislativní opatření týkající se soudní a policejní spolupráce měla doprovázet nutná doprovodná opatření Společenství, která je třeba přijmout postupem spolurozhodování s Parlamentem vždy, když se jedná o záležitosti spadající do prvního pilíře, a to zejména o ty, jež se týkají vymezení rozsahu povinností hospodářských subjektů(8);

10.   připomíná, že Soudní dvůr Evropských společenství již z důvodu nesprávného právního základu zpochybnil platnost dohody o PNR mezi EU a USA; vyzývá proto Komisi, aby řádně prozkoumala, který právní základ je vhodný;

11.   domnívá se, že vzhledem k dopadu, který tento návrh má jak na občany, tak na vnitrostátní právní řád členských států, je nutné při předkládání nových právních předpisů do legislativního procesu plně zapojit národní parlamenty;

12.   zdůrazňuje, že právní předpisy, které budou v budoucnosti v souvislosti se zřízením systému PNR v EU případně přijaty jakožto nový rámec policejní spolupráce EU, by měly obsahovat revizní doložku a ustanovení o pravidelném vypracovávání analýz, které budou hodnotit provádění, uplatňování, užitečnost a případy porušování záruk; domnívá se, že národní parlamenty, evropský inspektor ochrany údajů, pracovní skupina zřízená podle článku 29 a Agentura EU pro základní práva by měli být vyzváni, aby se zapojili jak do revize, tak do hodnocení; domnívá se proto, že nové právní předpisy by měly obsahovat ustanovení o ukončení platnosti;

13.   zdůrazňuje v této souvislosti, že za shromažďování údajů z PNR i za jejich ochranu nese primární odpovědnost každý členský stát; zdůrazňuje rovněž, že je nutné zajistit ochranu údajů PNR při jejich předávání, výměně a přenosu do nebo mezi jinými členskými státy; domnívá se proto, že přístup k údajům PNR získaným výměnou mezi členskými státy by měl být přísně omezen a umožněn pouze těm orgánům, které se zabývají bojem proti terorismu a organizovanému zločinu; je toho názoru, že dalším orgánům pro vynucování práva může být přístup umožněn na základě soudního povolení;

Subsidiarita

14.   s obavami sleduje, že se dosud jasně neupozornilo na nutnost učinit kroky na úrovni Společenství; v této souvislosti zpochybňuje tvrzení Komise, že stanoveným cílem návrhu je harmonizace vnitrostátních režimů, jelikož pouze několik členských států disponuje systémem k využívání údajů z PNR k vymáhání práva a jiným účelům nebo plánuje takový systém zavést; domnívá se proto, že návrh Komise neharmonizuje vnitrostátní systémy (jelikož neexistují), ale pouze stanovuje všem členským státům povinnost podobný systém zavést;

15.   upozorňuje na to, že Komise navrhuje "decentralizovaný" systém, což znamená, že evropský přínos je ještě méně zřetelný;

Proporcionalita

16.   připomíná, že článek 8 ECHR a článek 52 Listiny základních práv stanoví, že takovýto rozsáhlý zásah do práva na ochranu osobních údajů musí být oprávněný a opodstatněný naléhavou sociální potřebou, upravený zákonem a přiměřený účelu, za nímž je proveden, jenž musí být podle zásad demokratické společnosti nezbytný a legitimní; v této souvislosti vyjadřuje politování nad skutečností, že toto opatření v oblasti policejní spolupráce není účelově omezeno na problémy, jako je boj proti terorismu a organizovanému zločinu;

17.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že návrh v podstatě dává orgánům pro vynucování práva ke všem údajům přístup, aniž by jej podmiňoval vydáním soudního povolení; upozorňuje však na to, že Komise neprokázala, že je zapotřebí získat nové pravomoci k vymáhání práva, ani že by tohoto cíle nemohlo být dosaženo pomocí opatření s menšími dopady; kritizuje skutečnost, že neexistují informace o tom, že se na základě současných pravomocí k vynucování práva nedosahuje potřebných účinků, ani o tom, kde a kdy příslušným orgánům prokazatelně chyběly pravomoci potřebné ke stanovenému účelu; požaduje, aby před dalším vývojem systému PNR pro EU byla zrevidována níže uvedená opatření, která jsou používána nyní;

18.   bere na vědomí tvrzení Komise o tom, že EU mohla "posoudit hodnotu údajů jmenné evidence cestujících a uvědomit si jejich potenciál pro účely vynucování práva", ale zdůrazňuje, že do dnešního dne neexistují žádné důkazy, které by podložily toto tvrzení, neboť:

Vymezení účelu

19.   zdůrazňuje, že jednou ze základních zásad ochrany údajů je vymezení účelu; zejména poukazuje na skutečnost, že Úmluva č. 108 stanoví, že osobní údaje "se uchovávají ke stanoveným a oprávněným účelům a nepoužívají se způsobem neslučitelným s těmito účely" (čl. 5 písm. b)); rovněž upozorňuje na to, že výjimky z této zásady jsou povoleny pouze za předpokladu, že jsou stanoveny zákonem a představují krok, který je v demokratické společnosti nezbytný, mimo jiné v zájmu "potlačení trestných činů" (článek 9); zdůrazňuje, že z judikatury Evropského soudu pro lidská práva jasně vyplývá, že tyto výjimky musí být přiměřené, přesné a předvídatelné, a to v souladu s čl. 8 odst. 2 ECHR;

20.   vyjadřuje politování nad tím, že chybí přesné vymezení účelu, které představuje základní záruku při ukládání restriktivních opatření, a domnívá se, že jedná-li se o opatření tajeného sledování, má taková ochrana o to větší význam, jelikož v těchto případech hrozí větší riziko svévolného použití; domnívá se, že vzhledem k tomu, že stanovené účely a definice nejsou přesně formulované, a že by se měly striktně vymezit, aby systém PNR EU nemohl být právně napadnutelný;

21.   znovu zdůrazňuje, že tyto údaje mohou být velmi užitečné jako podpůrné a doplňující důkazy při zvláštním vyšetřování zjištěných podezřelých z terorismu a s nimi spolčených osob; zdůrazňuje však, že neexistují důkazy o tom, že údaje PNR mohou posloužit k provádění rozsáhlých automatických vyhledávání a analýz na základě rizikových kritérií či vzorců (tj. profilování či náhodného vyhledávání údajů), jejichž pomocí se hledají potenciální teroristé(9);

22.   dále zdůrazňuje, že předpisy EU na ochranu údajů stanovují omezení používání profilování, které by využívalo osobní údaje (článek 8 Listiny základních práv a ECHR); souhlasí proto s Agenturou EU pro základní práva, podle jejíhož názoru by se profilování vycházející z údajů PNR mělo zakládat výhradně na informacích zpravodajských služeb stavějících na individuálních případech a faktických parametrech;

23.   znovu připomíná své znepokojení nad opatřeními, která předpokládají neomezené používání údajů z PNR k profilování a ke stanovování parametrů posuzování rizik; připomíná, že jakékoli profilování na základě etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání, sexuální orientace, pohlaví, věku nebo zdravotního stavu by mělo být výslovně zakázáno jako neslučitelné se zákazem diskriminace, který je stanoven ve Smlouvách o EU a v Listině základních práv;

24.   připomíná, že v případě, že Komise a Rada budou mít v úmyslu rozšířit rozsah působnosti tohoto návrhu, měly by u každého uváděného účelu podrobně objasnit, jak budou údaje z PNR použity a proč k takovému účelu nestačí stávající pravomoci k vynucování práva; domnívá se, že ke každému konkrétnímu účelu musí být stanoven vhodný právní základ;

Ochrana osobních údajů

25.   zdůrazňuje, že absolutně nezbytným předpokladem pro zavedení systému PNR v EU je přijetí odpovídajícího rámce pro ochranu údajů v oblasti třetího pilíře i přijetí zvláštních pravidel pro předávání a používání údajů z PNR, které nespadají do rámce EU pro ochranu údajů v oblasti prvního a třetího pilíře; zdůrazňuje, že je zapotřebí objasnit, jaká pravidla ochrany údajů se vztahují na složky pro informace o cestujících, a zajistit možnost sledovat přístup k údajům jmenné evidence cestujících, jejich předávání a používání.

26.   zdůrazňuje, že citlivé údaje lze používat jen individuálně v souvislosti s řádným vyšetřováním či stíháním a že musí být získány na základě soudního povolení; poukazuje na obavy leteckých společností namítajících, že citlivé údaje nelze nastavením filtrů oddělit od obecných poznámek; vyzývá proto, aby byly stanoveny přísné podmínky pro způsob, jakým mají složky pro informace o cestujících tyto údaje zpracovávat, jak požaduje Agentura EU pro základní práva ve svém stanovisku;

Podrobnosti k provádění

27.   zdůrazňuje, že pokud jde o dobu uchovávání údajů, Komise navrhovanou dobu uchovávání nezdůvodnila; domnívá se však, že za účelem vypracování ukazatelů rizik a ke zjišťování cestovních zvyklostí a modelů chování by měly být dostačující anonymizované údaje; rovněž se domnívá, že bude-li oblast působnosti systému PNR rozšířena, bude třeba zdůvodnit dobu uchovávání údajů jednotlivě u každého účelu;

28.   opět připomíná, že předávání údajů by se mělo provádět pouze metodou "dodávání" (PUSH) a že třetí země nebudou mít přímý přístup k PNR v rezervačních systémech EU;

29.   vítá skutečnost, že pokud jde o přístup k údajům jmenné evidence cestujících, návrh stanoví, že všechny subjekty oprávněné k přístupu k těmto údajům by měly být uvedeny na podrobném seznamu;

30.   zdůrazňuje, že pokud jde o předávání údajů třetím zemím, nebude možné je třetím zemím předávat, pokud dotčené třetí strany nezaručí příslušnou úroveň ochrany (jak je uvedeno ve směrnici 95/46/ES a v právních nástrojích zakládajících Europol a Eurojust) nebo vhodné ochranné mechanismy (v souladu s Úmluvou č. 108), a že předávání by se mělo provádět pouze v individuálních případech;

31.   opět připomíná, že cestujícím musí být jednoduše přístupné úplné informace o podrobnostech systému a o jejich právech a že za poskytování těchto informací nesou odpovědnost orgány členských států; doporučuje, aby se používal příklad informací o "odepření nástupu na palubu" na letištích; domnívá se, že je zásadní stanovit právo cestujících na přístup, opravu a odvolání;

32.   vyžaduje stanovení podrobných a harmonizovaných předpisů pro bezpečnost údajů z PNR, a to pokud jde o informační technologie, pravidla pro udělování oprávnění a o přístup;

Důsledky pro letecké společnosti

33.  33 poukazuje na to, že letečtí dopravci shromažďují údaje z PNR pro komerční účely a že tyto údaje nejsou systematicky shromažďovány tak, aby zprostředkovávaly všechny informace pokrývané PNR; trvá na tom, že by se nemělo po leteckých dopravcích požadovat, aby shromažďovali další údaje nad rámec těch, které shromažďují pro své komerční účely; domnívá se, že letečtí dopravci by neměli nést odpovědnost za ověřování úplnosti a přesnosti záznamů a neměli by se na ně vztahovat postihy za neúplné či nesprávné údaje; žádá jednoznačný odhad nákladů spojených se systémem PNR EU; domnívá se, že jakékoli další výdaje by měly nést žádající strany;

Zprostředkovatelé / složky pro informace o cestujících

34.   žádá jasnou definici úlohy a pravomocí složek pro informace o cestujících, zejména pokud jde o transparentnost a demokratickou odpovědnost, aby bylo možné stanovit vhodná pravidla pro ochranu údajů; vyžaduje, aby se úloha složek pro informace o cestujících omezila na předávání údajů příslušným orgánům s cílem zajistit, aby posuzování rizika mohly provádět pouze příslušné orgány, a to v souvislosti s vyšetřováním; žádá objasnění právního předpisu, který bude upravovat posuzování rizik, jež daná složka pro informace o cestujících provádí, a odpovědnost orgánů pro ochranu údajů v případech, kdy členské státy spolupracují na zřízení společné složky pro informace o cestujících;

o
o   o

35.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, evropskému inspektorovi ochrany údajů, Agentuře EU pro základní práva, pracovní skupině zřízené podle článku 29 a pracovní skupině pro policii a spravedlnost.

(1) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 381; Úř. věst. C 81 E, 31.3.2004, s. 105; Úř. věst. C 103 E,29.4.2004, s. 665; Úř. věst. C 157 E, 6.7.2006, s. 464; Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 250;Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 349; Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 564; Přijaté texty, 22.10.2008, P6_TA(2008)0512. (2) Úř. věst. L 204, 4.8.2007, s.18. (3) Úř. věst. L 82, 21.3.2006, s. 15.. (4) Úř. věst. L 213, 8.8.2008, s. 49 (5) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (6) Úř.věst. L 261, 6.8.2004, s.24. (7) Úř. věst. L 355, 30.12.2002, s. 1. (8) Viz zejména stanovisko právní služby Rady k této otázce a stanovisko generálního advokáta, které dne 14. října 2008 vyjádřil ve věci C-301/06 Irsko vs. Evropský parlament, zasedání Rady Evropské unie, která se týkala směrnice 2006/24/ES o uchovávání údajů. (9) Zpráva studijního střediska Kongresu (Congressional Research Service) pro americký Kongres nazvaná "Data Mining and Homeland Security: An Overview" ("Náhodné vyhledávání údajů a vnitrostátní bezpečnost: přehled"), Jeffrey Seifert; "Effective Counter-terrorism and the Limited Role of Predicative Data Mining" ("Účinný boj proti terorismu a omezená úloha predikativního vyhledávání údajů"), Institut CATO; "Protecting Individual Privacy in the Struggle Against Terrorists: A Framework for Program Assessment" ("Ochrana soukromí jednotlivců v boji proti terorismu: rámec pro hodnocení programu"); "No dream ticket to security" ("Neexistuje vysněná cesta k bezpečnosti"), Frank Kuipers, Institut Clingendael, srpen 2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o zavedení systému střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států

P6_TA(2008)0562 B6-0614/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 31. října 2008 na nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 332/2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (KOM(2008)0717),

-   s ohledem na doporučení Komise ze dne 31. října 2008 k rozhodnutí Rady o poskytnutí vzájemné pomoci Maďarsku a její návrh rozhodnutí Rady o poskytnutí střednědobé finanční pomoci Maďarsku (KOM(2008)0716),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(1), a na své usnesení ze dne 6. září 2001 o střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států(2),

-   s ohledem na články 100 a 119 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Komise doporučuje, aby se Maďarsku na základě článku 119 Smlouvy poskytla za přispění MMF střednědobá finanční pomoc až do výše 6 500 000 000 EUR,

B.   vzhledem k tomu, že je třeba v souvislosti s poskytováním střednědobé finanční pomoci členským státům upřednostňovat komplexní přístup,

C.   vzhledem k tomu, že je třeba zohlednit dopad současné celosvětové finanční a hospodářské krize,

D.   vzhledem k tomu, že hospodářství členských států, které jsou členy Evropské unie kratší dobu, nemají k dispozici vlastní rezervní měnu, již by mohly využít,

E.   vzhledem k tomu, že měny těchto členských států čelily v poslední době silným spekulativním útokům, a vzhledem k tomu, že rozsah současné nerovnováhy platební bilance se zvětšuje zejména v důsledku výrazného nárůstu nevládních úvěrů,

F.   vzhledem k tomu, že v kontextu celosvětové finanční krize a šířící se recese v Evropě je nutné vytvořit strategie, na jejichž základě bude možné specifické hospodářské problémy těchto členských států řešit,

G.   vzhledem k tomu, že možnosti rozpočtové politiky řešit problém výrazné nerovnováhy platební bilance a předcházet finanční nestabilitě mohou být v kontextu hospodářské recese šířící se v Evropské Unii značně omezené,

1.   domnívá se, že členské státy, které nejsou členy eurozóny a mají problémy se zápornou platební bilancí, by měly být vybízeny k tomu, aby se dříve, než začnou hledat finanční pomoc na mezinárodní úrovni, pokoušely nalézt střednědobou finanční pomoc v rámci Společenství;

2.   zastává názor, že stávající situace je dalším důkazem toho, že euro má význam z hlediska ochrany členských států v eurozóně, a vyzývá členské státy mimo eurozónu, aby do ní vstoupily, jakmile splní maastrichtská kritéria;

3.   vyzývá Komisi, aby podrobně analyzovala, jakým způsobem se na platební bilanci Maďarska projevilo, že jednotlivé banky poté, co byla v jiných členských státech přijata záchranná opatření, přesunuly z Maďarska svá aktiva;

4.   vyzývá Komisi, aby důkladně prozkoumala spekulativní útoky (krátké prodeje) na měny členských států, které do Unie vstoupily v poslední době, a aby zvážila, co by bylo možné udělat, aby nedošlo k dramatickému narušení důvěry v měny těchto států a v tamní bankovní systémy;

5.   vyzývá Komisi, aby sdělila výsledky těchto analýz skupině, jíž předsedá Jacques de Larosière, a příslušnému výboru Parlamentu;

6.   uznává, že je třeba významným způsobem zvýšit horní hranici pro celkovou výši úvěrů, které mohou být členským státům poskytnuty na základě nařízení (ES) č. 332/2002, jelikož od jeho přijetí se množství členských států mimo eurozónu výrazně zvýšilo; zdůrazňuje, že zvýšení této hranice by Společenství umožnilo, aby reagovalo flexibilněji na další žádosti o střednědobou finanční pomoc, např. v kontextu současné celosvětové finanční krize;

7.   upozorňuje na to, že posunutí horní hranice pro poskytování úvěrů by nemělo žádné rozpočtové důsledky, neboť Komise by tyto půjčky získala na finančních trzích a členský stát, kterému by byly příslušné prostředky poskytnuty, by je musel splatit; zdůrazňuje, že dopad na rozpočet by tato změna měla, pouze pokud by daný členský stát svůj dluh nesplácel;

8.   připomíná, že od přijetí nařízení (ES) č. 332/2002 v roce 2002 až do doby, kdy se Maďarsko dostalo do své současné tíživé finanční situace, nebylo toto nařízení uplatněno ani jednou a že předcházející nařízení (EHS) č. 1969/88(3), kterým se prováděl mechanismus stanovený článkem 119 Smlouvy, bylo uplatněno dvakrát, jednou pro Řecko v roce 1991 a jednou pro Itálii v roce 1993, a že jak Řecko, tak Itálie svým závazkům vůči Komisi plně dostály;

9.   připomíná, že Parlament požádal Radu, aby každé dva roky na základě zprávy Komise a po tom, co proběhne konzultace s Parlamentem a Hospodářský a měnový výbor vydá své stanovisko, prověřila, zda zřízený systém splňuje požadavky, které byly důvodem jeho vytvoření; táže se, zda byly tyto zprávy od přijetí nařízení (ES) č. 332/2002 vypracovány;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, euroskupině a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1. (2) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 312. (3) Úř. věst. L 178, 8.7.1988, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o reakci EU na zhoršující se situaci na východě Konžské demokratické republiky

P6_TA(2008)0563 RC-B6-0590/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na závěry Rady Evropské unie o situaci v Konžské demokratické republice ze dne 11. listopadu 2008,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2008 o Konžské demokratické republice: střety ve východní části Konžské demokratické republiky(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o Severním Kivu(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2008 o situaci v Konžské demokratické republice a o znásilnění jako o válečném zločinu(3) a na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv v Konžské demokratické republice,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2007 o reakci EU na nestabilní situaci v rozvojových zemích(4),

-   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 22. listopadu 2007 o situaci v Konžské demokratické republice, zejména na východě země, a o jejím dopadu na tento region,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2007 s názvem "Úvahy o postupu EU v nestabilních situacích – činnost ve složitém prostředí pro trvale udržitelný rozvoj, stabilitu a mír" (KOM(2007)0643) a k němu přiložený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)1417),

-   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/1 ze dne 24. října 2005 týkající se závěrů světového summitu, jenž se konal v roce 2005, a zejména na články 138 až 140 o odpovědnosti za ochranu obyvatelstva,

-   s ohledem na závěry vrcholného summitu Jihoafrického rozvojového společenství, jež je "v případě potřeby" připraveno vyslat do Severního Kivu jednotky mírových sil,

-   s ohledem na prohlášení Rady o situaci ve východní části Konžské demokratické republiky ze dne 10. října 2008,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj o misi do Severního Kivu v roce 2008,

-   s ohledem na evropský konsensus o humanitární pomoci podepsaný dne 18. prosince 2007,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že boje mezi armádou Konžské demokratické republiky, milicí Mai Mai, povstaleckými jednotkami (Národní shromáždění pro obranu lidu (CNDP)) svrženého generála Laurenta Nkundy, bojovníky Demokratických sil za osvobození Rwandy (FDLR) a jednotkami ugandské Armády božího odporu se zhoršují a jsou nadále příčinou mimořádného utrpení civilního obyvatelstva v Severním Kivu,

B.   vzhledem k tomu, že se v neděli 16. listopadu 2008 vyslanec OSN a bývalý nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, setkal s vůdcem povstalců Laurentem Nkundou a uzavřel s ním dohodu, která stanoví zřízení třístranného výboru, který bude dohlížet na dodržování příměří mezi armádou a povstalci a který naléhavě potřebuje podporu partnerských velmocí a zúčastněných států za účelem zajištění řešení situace,

C.   vzhledem k tomu, že je vynakládáno intenzívní mezinárodní diplomatické úsilí, do něhož jsou zapojeni regionální a evropští vyjednavači, s cílem zabránit tomu, aby boje v Severním Kivu znovu nepřerostly ve válku po celém Kongu, jako tomu bylo v letech 1998–2003, kdy bylo do války zapojeno šest sousedních států; vzhledem k tomu, že 7. listopadu 2008 byl v Nairobi uspořádán regionální summit o krizi ve východní části Konžské demokratické republiky,

D.   vzhledem k tomu, že od počátku násilností byly zabity a vysídleny miliony lidí a že poté, co generál Laurent Nkunda znovu v srpnu 2008 rozpoutal v Konžské demokratické republice boje, bylo podle odhadů vysídleno 250 000 osob, což na východě země způsobilo humanitární katastrofu,

E.   vzhledem k tomu, že přes svůj mandát podle hlavy VII Charty OSN, který povoluje použití všech nezbytných prostředků k zastavení všech pokusů o použití síly a k posílení ochrany civilistů mise OSN v Konžské demokratické republice (MONUC) ,

F.   vzhledem k tomu, že dne 11. listopadu 2008 Rada bezpečnosti OSN znovu diskutovala o situaci na východě Konžské demokratické republiky, aniž by udělila souhlas k posílení MONUC o dalších 3000 vojáků, jak MONUC požadovala,

G.   vzhledem k tomu, že v Severním Kivu je rozmístěno pouze 6 000 vojáků z mise MONUC z celkového počtu 17 000 vojáků rozmístěných na území Konžské demokratické republiky,

H.   vzhledem k tomu, že členské státy Rady bezpečnosti OSN – mezi něž patří Belgie, Francie, Itálie a Velká Británie – vždy odmítaly poskytnout misi MONUC dodatečné prostředky, aby mohla plnit své poslání; vzhledem k tomu, že Rada vyzývá k posílené spolupráci mezi EU, jejími členskými státy a MONUC,

I.   vzhledem k tomu, že se z podnětu evropského komisaře Louise Michela uskutečnil v Nairobi regionální summit, během něhož se prezident Konžské demokratické republiky Joseph Kabila a prezident Rwandy Paul Kagame dohodli, že s cílem zajištění míru a udržitelné politické stability okamžitě uplatní všechny dohody, které byly v minulosti podepsány,

J.   vzhledem k tomu, že po tomto setkání však nenásledovalo okamžité příměří na východě Konžské demokratické republiky, a pokračující prudké boje mezi účastníky konfliktu těžce zasáhly civilní obyvatele,

K.   vzhledem k tomu, že mise MONUC jasně prokázala, že bojovníkům Laurenta Nkundy se dostává podpory od Rwandy, a generální tajemník OSN Ban Ki-mun africké vůdce vyzval, aby "v této kritické chvíli" přijali "historickou odpovědnost za tuto oblast, za Afriku i za svět",

L.   vzhledem k tomu, že humanitární organizace se v současnosti starají v táborech v okolí Gomy o 200 000 uprchlíků a počet civilistů, kteří se před násilím ukrývají ve volné přírodě odhadují až na 1 milion; vzhledem k tomu, že situace v uprchlických táborech se den ode dne zhoršuje a že Vysoký komisař pro uprchlíky vyjádřil obavu z možné militarizace uprchlických táborů,

M.   vzhledem k tomu, že nábor dětských vojáků na východě Konžské demokratické republiky se od eskalace konfliktu značně zvýšil,

N.   vzhledem k tomu, že jak konžské jednotky, tak bojovníci FLDR jsou zřejmě zapojeni do těžby a prodeje minerálů na východě Konžské demokratické republiky,

O.   vzhledem k tomu, že plán k ukončení krize ve východní části země, jenž byl vypracován poslanci Konžské demokratické republiky, vyzývá ke všeobecnému úsilí o vojenský, politický a diplomatický dialog mezi stranami zapojenými do tohoto konfliktu,

P.   vzhledem k tomu, že ministr zahraničních věcí Francie Bernard Kouchner a ministr zahraničních věcí Velké Británie David Miliband upřednostnili posílení mise MONUC před vysláním evropské jednotky do Severního Kivu, ale zároveň prohlásili, že možnost vyslání evropské jednotky není v nutném případě vyloučená,

Q.   vzhledem k tomu, že situace v Severním Kivu se z epidemiologického hlediska zhoršuje a výskyt cholery, spalniček a černého kašle je stále častější z důvodu masivního vysidlování obyvatel a jejich přebývání v dočasných úkrytech,

1.   je krajně znepokojen narůstajícím počtem střetů v Severním Kivu a jejich následky pro obyvatele východní části Konžské demokratické republiky a pro celý region, zejména pokud jde o humanitární dopady nedávné ofenzivy CNDP, která měla v Severním Kivu za následek velké množství vysídlených a zabitých osob;

2.   vyjadřuje hluboké pobouření nad masakry, zločiny proti lidskosti a sexuálním násilím na ženách a dívkách ve východních provinciích Konžské demokratické republiky a vyzývá všechny příslušné vnitrostátní i mezinárodní orgány, aby pachatele systematicky stavěly před soud; vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby bezodkladně přijala veškerá opatření, která mohou účinně zabránit dalším útokům na civilní obyvatelstvo ve východních provinciích Konžské demokratické republiky;

3.   vítá rozhodnutí Komise a členských států zvýšit humanitární pomoc určenou pro civilní obyvatelstvo zasažené touto krizí; zdůrazňuje obtíže, kterým jsou vzhledem k bezpečnostní situaci v Severním Kivu vystaveny různé humanitární organizace při poskytování pomoci; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zaručily přístup ke zranitelnému obyvatelstvu a zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků s cílem zachovat humanitární prostor; připomíná, že je zásadní, aby vojenské prostředky a síly byly k podpoře akcí humanitární pomoci použity výhradně ve velmi omezeném počtu případů a jako poslední možnost;

4.   znovu připomíná, že je pevně přesvědčen o tom, že vhodným rámcem k dosažení dlouhodobé stabilní situace na východě Konžské demokratické republiky jsou i nadále procesy dohodnuté v Amani a Nairobi;

5.   apeluje na Laurenta Nkundu, aby dodržel své vlastní prohlášení, v němž po rozhovorech se zvláštním vyslancem generálního tajemníka OSN a bývalým prezidentem Nigerijské republiky Olusegunem Obasanjem vyjádřil podporu mírovému procesu na východě Konžské demokratické republiky; v této souvislosti vyzývá CNDP, aby se bezodkladně připojilo k mírovému procesu z Amani; znovu potvrzuje, že podporuje orgány Konžské demokratické republiky v jejich úsilí o nalezení politického řešení této krize; vítá plán připravený jejími poslanci, který vyzývá k všeobecnému úsilí o vojenský, politický a diplomatický dialog;

6.   domnívá se, že by měla být svolána mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer, která by přinesla schůdné politické řešení konfliktu a vhodně podpořila hospodářskou integraci tohoto regionu, ze které budou mít prospěch všechny tamní země;

7.   zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí, aby se na východě Konžské demokratické republiky zabránilo činnosti zahraničních ozbrojených skupin, zejména bojovníků FLDR; vyzývá vlády Konžské demokratické republiky a dalších zemí v této oblasti, aby za tímto účelem podnikly nezbytné kroky; vítá dohodu mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou, o níž informovali ministři zahraničních věcí obou zemí a která umožní přítomnost rwandských zpravodajských služeb v Konžské demokratické republice a jejich spolupráci s konžskou armádou s cílem ukončit působení FDLR v této oblasti;

8.   vyzývá Africkou unii, Radu bezpečnosti OSN a klíčové mezinárodní aktéry, včetně EU, USA a Číny, aby zvýšili tlak na všechny strany konfliktu a přiměli je pokročit v mírovém procesu s cílem vyřešit problém kontroly nerostných zdrojů a uzavřít spíše všeobecnou mírovou dohodu než jen dohodu o příměří, a dále všechny jmenované vyzývá, aby vyvinuli tlak na Rwandu a Ugandu a přiměli je k přijetí závazku, že ukončí volný pohyb a operace Nkundových jednotek na svém území;

9.   naléhavě vyzývá všechny strany, aby obnovily právní stát a bojovaly proti beztrestnosti, zejména pokud jde o masové znásilňování žen a dívek a nábor dětských vojáků;

10.   vyzývá vládu Konžské demokratické republiky, aby společně s Rwandou a MONUC vypracovala plán na odloučení a zajetí vůdčích představitelů FDLR zodpovědných za genocidu a aby těm, kteří se na genocidě nepodíleli a jsou ochotni k demobilizaci, nabídla opětovné usazení v Konžské demokratické republice nebo opětovnou integraci ve Rwandě;

11.   vyzývá úřady Konžské demokratické republiky, aby neprodleně zamezily rabování a násilí, kterého se podle svědectví Úřadu OSN pro koordinaci humanitární činnosti dopouštějí vládní vojáci;

12.   vyzývá členské státy EU, aby prováděly doporučení skupiny odborníků OSN týkající se nedovoleného využívání přírodních zdrojů Konžské demokratické republiky, včetně sankcí vůči těm osobám a společnostem, jejichž účast na plenění byla prokázána, aby se tak přispělo ke stabilizaci země;

13.   poukazuje na skutečnost, že z nezákonné těžby přírodních zdrojů na východě Konžské demokratické republiky jsou financovány skupiny rebelů, což je příčinou nestability v dané oblasti; připomíná, že takové nedovolené využívání zdrojů povstaleckými jednotkami a místními vládami je třeba potírat; v této souvislosti vyzývá orgány Konžské demokratické republiky, aby ve spolupráci s MONUC uzavřely hospodářské základny skupin rebelů tím, že jim zabrání v přístupu k zásobám nerostů (zejména diamantů, koltánu a zlata) a obchodním sítím;

14.   žádá Radu a Komisi, aby při jednáních s vládou Konžské demokratické republiky a vládami sousedních zemí trvaly na zavedení účinných systémů sledovatelnosti a prokazování původu přírodních zdrojů, jmenovitě zlata, cínovce (cínové rudy), koltánu, kobaltu, diamantů, pyrochloru a dřeva, včetně požadavku, aby tyto země souhlasily s rozmístěním pozorovatelů OSN pověřených sledováním dovozu přírodních zdrojů z Konžské demokratické republiky a aby zajistily ochranu těchto pozorovatelů;

15.   opakovaně požaduje, aby byly po vzoru Kimberleyského procesu vytvořeny účinné kontrolní mechanismy pro ověřování původu přírodních zdrojů dovážených z Konžské demokratické republiky do EU;

16.   vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby evropské společnosti neobchodovaly se zbožím vyrobeným z nerostů, z jejichž těžby mají prospěch ozbrojené skupiny v Konžské demokratické republice, a aby toto zboží ani nepřevážely či nedovážely, a dále je vyzývá k tomu, aby pohnaly k odpovědnosti všechny subjekty, které v těchto praktikách budou pokračovat;

17.   vyzývá Radu a Komisi, aby vynaložily veškeré úsilí na nalezení politického řešení, což je jediný způsob, jak lze konflikty v Konžské demokratické republice ukončit; v této souvislosti vítá iniciativu komisaře Michela uspořádat v Nairobi setkání prezidenta Konžské demokratické republiky s prezidentem Rwandské republiky; vyzývá Komisi k jednání s orgány Konžské demokratické republiky, jehož cílem bude provádění dohody týkající se návratu bojovníků FDLR do Rwandy; důrazně vyzývá orgány Konžské demokratické republiky a Rwandské republiky k posílení spolupráce, pokud jde o plnění závazků přijatých v Nairobi, a apeluje na ně, aby daly přednost dialogu a konzultacím, které by přispěly k nastolení trvalého míru na východě Konžské demokratické republiky a stability v této oblasti;

18.   vyzývá k nulové toleranci sexuálního násilí na dívkách a ženách, které je využíváno jako válečná zbraň, a žádá přísné trestní postihy pro pachatele těchto zločinů; upozorňuje na význam přístupu ke zdravotnickým službám v oblastech konfliktu a v uprchlických táborech, zejména s ohledem na nedávné propuknutí cholery, černého kašle a spalniček;

19.   znovu opakuje svou podporu činnosti MONUC za dramatických okolností, kdy její přítomnost zůstává navzdory svým nedostatkům nezbytná, a vyzývá, aby bylo uděláno vše pro to, aby mohla plně vykonávat svůj mandát a v případě potřeby použít ozbrojené síly k zajištění ochrany ohrožených osob; v této souvislosti vyzývá Radu a zejména Belgii, Francii, Itálii a Spojené království, aby převzaly hlavní zodpovědnost za zajištění toho, aby Rada bezpečnosti OSN a Odbor pro mírové operace podpořily misi MONUC tím, že zvýší její provozní kapacity pomocí dostatečného vybavení a lidských zdrojů;

20.   vyzývá Radu, aby naléhala na Radu bezpečnosti OSN, aby misi MONUC udělila mandát a prostředky, jež jí umožní řešit problém využívání nerostů ozbrojenými skupinami, a to i sledováním a kontrolou klíčových hraničních přechodů, přistávacích ploch, vybraných těžebních oblastí a zásobovacích cest;

21.   trvá na tom, že dojde-li k rozmístění dalších ozbrojených sil, jejich mandát by se měl soustředit na ochranu civilního obyvatelstva a podpořit dodržování případných nových mírových dohod;

22.   vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s vládou Konžské demokratické republiky, OSN a dalšími hlavními dárci vypracovaly nový plán pro rozsáhlé odzbrojení, demobilizaci a opětovné začlenění do společnosti (Disarmament, Demobilisation and Reintegration – DDR) v Konžské demokratické republice, který by byl založen na koncepci EU pro podporu DDR a ambiciózní strategii pro reformu bezpečnostního sektoru v této zemi, jež by vycházela z politického rámce EU pro reformu bezpečnostního sektoru, a aby daný plán i strategie byly přiměřeně financovány jak Společenstvím, tak i z prostředků vyhrazených na SZBP;

23.   vyzývá vládu Konžské demokratické republiky, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro označení osob zodpovědných za válečné zločiny, které byly spáchány v tomto regionu, a aby tyto osoby postavila před soud;

24.   vyzývá Radu a Komisi, aby bezodkladně zahájily rozsáhlou humanitární a lékařskou pomoc a reintegrační programy pro civilní obyvatelstvo ve východní části Konžské demokratické republiky se zvláštním důrazem na ženy a dívky, které se staly obětí sexuálního násilí, a jejichž cílem bude uspokojit bezprostřední potřeby obyvatel a přispět k nadcházející nezbytné rekonstrukci oblasti; konstatuje, že ženy hrají v rekonstrukci zdevastovaných společenství klíčovou úlohu;

25.   se zájmem bere na vědomí jmenování skupiny vyjednávačů, k níž náleží bývalý prezident Nigerijské republiky Olusegun Obasanjo a bývalý prezident Sjednocené republiky Tanzánie Benjamin Mkapa; vyzývá Radu, aby spolupracovala s mezinárodní konferencí o oblasti Velkých jezer a Africkou unií při stabilizaci situace na východě Konžské demokratické republiky;

26.   vyzývá Radu, aby ve spolupráci s mezinárodními a regionálními prostředníky usilovala o řešení hospodářského programu znesvářených stran výlučně v kontextu stávajícího zprostředkovatelského úsilí;

27.   vyzývá Radu a Komisi, aby pozorně sledovaly humanitární a bezpečnostní situaci na východě Konžské demokratické republiky s cílem podrobněji rozpracovat různé akční směry, které přicházejí v úvahu podle daných okolností;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, předsedovi Komise Africké unie, prezidentovi Panafrického parlamentu a vládám a parlamentům Konžské demokratické republiky a  ostatních členských států Jihoafrického rozvojového společenství.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0526. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0072. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0022. (4) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 460.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o evropské politice pro oblast vesmíru: jak přiblížit vesmír Zemi

P6_TA(2008)0564 B6-0582/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 26. září 2008 o dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru(1),

-   s ohledem na Smlouvu OSN o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles (rezoluce č. 2222 (XXI) – smlouva o využívání kosmického prostoru),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 10. července 2008 o vesmíru a bezpečnosti(2) a ze dne 29. ledna 2004 o akčním plánu pro provádění evropské vesmírné politiky(3) a s ohledem na úvahy, jež zazněly na veřejném slyšení, které uspořádal Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku dne 16. července 2007,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. května 2007 o evropské politice v oblasti vesmíru(4),

-   s ohledem na dokument Komise ze dne 11. září 2008 nazvaný "Zpráva o pokroku v oblasti evropské vesmírné politiky" (KOM(2008)0561),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 7. října 2003 o uzavření rámcové dohody mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou,

-   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU) a Smlouvu o Evropské unii (SEU) ve znění návrhu Lisabonské smlouvy a s ohledem na příslušná ustanovení o evropské politice pro oblast vesmíru (článek 189 SFEU),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že vesmír je strategickým statkem, jenž má zásadní význam pro nezávislost, bezpečnost a prosperitu Evropy, a proto je nezbytné, aby Rada spolu s Parlamentem řídila politický vývoj v této oblasti,

B.   vzhledem k tomu, že Unie a některé členské státy se již více než 30 let podílejí na financování a rozvoji vesmírné vědy a techniky, což dalo vzniknout vizi evropské politiky pro oblast vesmíru (ESP), přičemž je třeba ocenit úspěšnou spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ASE),

C.   vzhledem k rostoucímu zájmu o silnou a vedoucí úlohu Unie v evropské politice pro oblast vesmíru, která by pomohla nalézt řešení v oblasti životního prostředí, dopravy, výzkumu, obrany a bezpečnosti,

D.   vzhledem k tomu, že důrazná evropská politika pro oblast vesmíru z hlediska aplikací, služeb a související infrastruktury zvýší společenský, kulturní, hospodářský a vědecký vliv Unie, přispěje k rozvoji její průmyslové a vědecké základny, podpoří růst a zaměstnanost v EU a zajistí její politickou a technologickou nezávislost koherentním a realistickým způsobem,

E.   vzhledem k tomu, že Evropa při jakékoli činnosti, kterou v souvislosti s vesmírem provádí, ctí bezvýhradně zásadu, že průzkum a využívání vesmíru má být ku prospěchu a v zájmu všech zemí, a uznává vesmír jako pole působnosti celého lidstva, které má sloužit výhradně k mírovým účelům,

F.   vzhledem k tomu, že Unie se zavázala prosazovat na poli průzkumu a využívání vesmíru mezinárodní spolupráci, a s ohledem na názor Rady, který Parlament sdílí, že Evropa by měla svou činnost v oblasti průzkumu vesmíru vyvíjet v rámci celosvětového programu,

G.   vzhledem k tomu, že pro rozvoj ESP je důležité zvýšit povědomí veřejnosti a posílit podporu rozvoje vesmírných technologií, zajistit doplňkovost činností a maximalizovat součinnost s vývojem v ostatních oblastech,

H.   vzhledem k tomu, že je ze strategických důvodů třeba, aby Evropa zaručovala trvalý autonomní, spolehlivý, udržitelný a hospodárný přístup do vesmíru díky tomu, že bude mít k dispozici jednak vhodné a konkurenceschopné odpalovací zařízení světové úrovně, a jednak provozuschopné evropské vesmírné středisko,

I.   vzhledem k tomu, že je nezbytné nalézt pro ESP vhodné nástroje a programy financování na úrovni Unie, které by doplnily prostředky vyčleněné ze 7. rámcového programu pro výzkum a technický rozvoj (2007-2013), a umožnit tak různým hospodářským subjektům střednědobé a dlouhodobé plánování jejich činnosti,

J.   vzhledem k tomu, že zajistit, aby ESP přinesla výsledky a naplnila ambice Unie, ASE a jednotlivých členských států, lze pouze v případě, že bude pro politiku a činnosti v oblasti vesmíru vybudována vhodná struktura řízení a správy a vytvořen odpovídající předpisový rámec, který přispěje k rychlému vzniku inovačních a konkurenceschopných návazných služeb, a to především s cílem zaručit trvalý přístup ke spektru pro všechny vesmírné aplikace,

K.   vzhledem k tomu, že je zapotřebí stanovit přesný časový rozvrh plnění cílů v rámci programů Galileo a EGNOS a v rámci programu Kopernikus pro globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a že je třeba vypracovat podrobný plán činnosti pro různé subjekty, jež se podílejí na provádění těchto programů,

L.   vzhledem k tomu, že vesmír v dnešní společnosti představuje jedinečný nástroj pro okamžitý sběr a celosvětové šíření velkého množství údajů a je rovněž klíčovým nástrojem pro pochopení a sledování celosvětové změny klimatu, což je oblast, v níž Evropa zaujímá přední místo; vyzývaje ostatní mezinárodní aktéry, aby projevovali větší odpovědnost vůči budoucím generacím,

M.   vzhledem k tomu, že z hlediska bezpečnosti lze v oblasti vesmíru dosáhnout významných průlomových výsledků, především na poli telekomunikací, sledování a pozorování Země,

N.   vzhledem k tomu, že usnesení ze čtvrtého zasedání Rady pro vesmír (společné zasedání Rady Evropské unie a Rady ASE) ze dne 22. května 2007 vyzývá k optimalizaci rozhodovacího procesu Rady Evropské unie a dalších orgánů EU, pokud jde o oblast vesmíru,

O.   vzhledem k tomu, že příští finanční rámec by měl zohlednit odpovídající nástroje a programy financování Unie, aby se tak umožnily dlouhodobé investice Společenství do vesmírného výzkumu a do provozování udržitelných vesmírných aplikací ve prospěch Evropy a jejích občanů,

P.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby Unie posílila svou spolupráci s rozvojovými zeměmi,

1.   vítá závěry Rady ze dne 26. září 2008, jež považuje za prospěšný politický závazek postupně vytvořit evropskou politiku pro oblast vesmíru, která výrazným způsobem přispěje k evropské identitě, a znovu opakuje, že je připraven postupovat konstruktivně a plně se účastnit uplatňování této politiky, jako by návrh Lisabonské smlouvy již vstoupil v platnost;

2.   sdílí názor Rady, že stávajícími prioritami jsou včasná realizace programů Galileo a EGNOS a GMES/Kopernikus;

3.   vítá zejména vytvoření interinstitucionální skupiny odborníků pro program Galileo, která může sloužit jako vzor v rozvoji evropské politiky pro oblast vesmíru;

4.   vyzývá Komisi a Radu, aby stanovily přesný harmonogram budování účinných struktur řízení pro program GMES/Kopernikus a aby pro tento program vypracovaly jasný a podrobný plán činnosti s cílem zvýšit jeho efektivitu a určit výši rozpočtových prostředků vyčleněných na tento program;

5.   je přesvědčen o rozhodující úloze programu GMES/Kopernikus, neboť se jedná o iniciativu vycházející z potřeb uživatelů, která probíhá díky zásadnímu přispění in-situ infrastruktury pro pozorování umístěné jak na Zemi, tak ve vesmíru; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit kontinuitu údajů a služeb; konkrétně zastává názor, že Komise by měla nejprve nechat vypracovat hodnocení potenciálních přínosů, nákladů a dlouhodobého vývoje programu GMES/Kopernikus a poté předložit Evropskému parlamentu a Radě akční plán, ve kterém by se věnovala těmto hlediskům:

6.   vyjadřuje politování nad tím, že i přes jasná doporučení ze strany uživatelů není po skončení životnosti družice Jason 2, která se již nachází na oběžné dráze, zajištěna kontinuita altimetrických dat z družice obíhající po dráze s nízkým sklonem, a žádá Komisi, aby vyřešila problémy s financováním družice Jason 3, které mohou ohrozit krátkodobou udržitelnost služeb programu Kopernikus, a aby Parlament informovala o rozhodnutích, která v této souvislosti přijala;

7.   doporučuje zahájení strukturovaného dialogu mezi evropskými institucionálními činiteli a mezivládními činiteli, který všem členským státům zajistí otevřený a spravedlivý přístup k výhodám plynoucím z ESP;

8.   vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly součinnost vývoje v oblasti vesmíru pro civilní a bezpečnostní účely; upozorňuje na skutečnost, že schopnost Evropy zajistit bezpečnost a obranu závisí mj. na dostupnosti družicových systémů a že přístup k nim je pro Unii klíčový;

9.   žádá Radu a Komisi, aby pokročily v otázce mezinárodních vztahů, konkrétně ve věci hospodářské soutěže na mezinárodních obchodních a vládních trzích, a aby zajistily, že Evropa bude vystupovat jednotně a dodržovat dohodnutou strategii;

10.   souhlasí s Radou, že mezinárodní spolupráce v oblasti vesmíru musí sloužit zájmům Evropy a že by v tomto smyslu měla přispívat k celosvětovým iniciativám; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropa byla po politické, technologické a provozní stránce nezávislá;

11.   připomíná Radě a Komisi, že ohlásily záměr předložit Parlamentu v souvislosti s plánem provádění ESP konkrétní doporučení či návrhy, které se s ohledem na povahu čtyř prioritních oblastí budou týkat:

12.   zdůrazňuje, že je důležité, aby byla vypracována průmyslová politika pro oblast vesmíru, a že rozhodujícím prvkem této politiky je vesmírný předpisový rámec a standardizační program, který přispívá ke vzniku nových evropských navazujících trhů; připomíná, že nařízení o programu Galileo představuje referenční rámec pro zapojení malých a středních podniků do evropské průmyslové politiky pro oblast vesmíru;

13.   uznává jedinečný přínos vesmírných programů, které umožňují celosvětové a dlouhodobé pokrytí a přístup k údajům důležitým pro výzkum změny klimatu a také poskytují základní podklady pro klíčová rozhodnutí, která je třeba přijmout v rámci politiky v oblasti životního prostředí;

14.   uznává, že vesmír může přispět k dosažení cílů Lisabonské smlouvy tak, aby byly naplněny ambice Unie v hospodářské, sociální, environmentální a vzdělávací oblasti i očekávání jejích občanů;

15.   uznává, že je třeba, aby Unie přijala praktická opatření, která umožní snížit závislost Evropy co se týče určitých vesmírných technologií, komponentů a činností, které mají pro vesmírný program rozhodující význam;

16.   domnívá se, že Evropa by měla vypracovat společnou vizi a dlouhodobý strategický plán průzkumu vesmíru, aby zaujala významné místo v mezinárodních programech lidského a robotického průzkumu (jako je globální strategie pro průzkum), jež by zahrnovaly možnost vyslat lidskou expedici na Mars;

17.   naléhavě žádá, aby bylo zváženo, zda by nebylo vhodné vytvořit v rozpočtu Unie novou položku, která by byla vyhrazena ESP, a odrážela tak silné odhodlání Unie v této oblasti a zvyšovala přehlednost a transparentnost této politiky, pokud vstoupí v platnost ustanovení Lisabonské smlouvy, která politiku pro oblast vesmíru upravují;

18.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly investice do vesmírné vědy a techniky;

19.   vyzývá Komisi, aby zahájila vhodné iniciativy, které podnítí rozvoj využívání vesmíru ke shromažďování a šíření informací, a trvá na tom, že je nutné podporovat technický rozvoj v oblasti sledování a pozorování vesmíru;

20.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná pro prevenci znečištění vesmíru;

21.   vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o dopadu vesmírné turistiky a nutnosti vytvořit příslušný bezpečnostní předpisový rámec;

22.   vyzývá Radu a Komisi, aby se zasadily o zahájení široké debaty o průzkumu vesmíru, která bude směřovat k definování vize, jakou úlohu by na tomto poli měla hrát Evropa v budoucím celosvětovém úsilí o průzkum vesmíru a jaké zdroje má Evropa k dispozici k tomuto účelu; v této souvislosti vyslovuje přání, aby byl úzce zapojen do nadcházející konference na vysoké úrovni o průzkumu vesmíru, k jejímuž uspořádání dala podnět Komise;

23.   zdůrazňuje význam průzkumu vesmíru pro povzbuzení mladých Evropanů k tomu, aby se rozhodli pro kariéru v oblasti vědy a techniky a posílili evropský výzkumný potenciál;

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské kosmické agentuře, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. C 268, 23.10.2008, s. 1. (2) Texty přijaté tohoto dne, P6_TA(2008)0365. (3) Úř. věst. C 96 E, 21.4.2004, s. 136. (4) Úř. věst. C 136, 20.6.2007, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o Úmluvě o kazetové munici

P6_TA(2008)0565 B6-0589/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na Úmluvu o kazetové munici přijatou 107 zeměmi na diplomatické konferenci konané v Dublinu ve dnech 19.–30. května 2008,

-   s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 30. května 2008, v němž vyzývá "státy, aby bezodkladně podepsaly a ratifikovaly tuto významnou dohodu" a konstatuje, že s radostí očekává "její urychlený vstup v platnost",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2007 o celosvětové smlouvě zakazující veškerou kazetovou munici"(1),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Úmluvu o kazetové munici bude možno podepsat od 3. prosince 2008 v Oslu a poté v OSN v New Yorku a vstoupí v platnost prvním dnem šestého měsíce po její třinácté ratifikaci,

B.   vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici zakáže používání, výrobu, hromadění zásob a přepravu kazetové munice jakožto celé kategorie zbraní,

C.   vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici bude vyžadovat, aby její smluvní strany zničily zásoby této munice,

D.   vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici vytvoří nový humanitární standard pro pomoc obětem a bude vyžadovat, aby státy odstranily zbytky nevybuchlé munice, které zůstaly po konfliktech,

1.   vítá práci občanské společnosti, zejména práci Koalice proti kazetové munici, která se snaží ukončit lidské utrpení způsobené kazetovou municí,

2.   vyzývá všechny státy, aby při první možné příležitosti podepsaly, ratifikovaly a provedly Úmluvu o kazetové munici;

3.   vyzývá všechny státy, aby na vnitrostátní úrovni uskutečnily kroky k zahájení provádění Úmluvy o kazetové munici ještě před jejím podepsáním a ratifikací;

4.   vyzývá všechny státy, aby ani v době před vstupem Úmluvy o kazetové munici v platnost kazetovou munici nepoužívaly, neinvestovaly do ní, neskladovaly ji, nevyráběly, nepřepravovaly ani ji nevyvážely;

5.   vyzývá všechny členské státy EU, které kazetovou munici používaly, aby poskytly pomoc postiženému obyvatelstvu, a vyzývá Komisi, aby pomocí všech dostupných prostředků zvýšila finanční podporu obcím a jednotlivcům postiženým nevybuchlou kazetovou municí;

6.   vyzývá všechny členské státy EU, které kazetovou munici používaly, aby poskytly technickou a finanční pomoc na odstranění a zničení zbytků kazetové munice, a vyzývá Komisi, aby pomocí všech dostupných prostředků zvýšila finanční pomoc určenou pro tytéž účely;

7.   vyzývá všechny členské státy EU, aby neuskutečňovaly žádné kroky, kterými by se mohly ustanovením Úmluvy o kazetové munici vyhnout nebo které by ji mohly ohrozit; zejména vyzývá všechny členské státy EU, aby nepřijímaly, nepotvrzovaly ani následně neratifikovaly případný protokol k Úmluvě o některých konvenčních zbraních, jenž umožňuje používání kazetové munice, což by nebylo slučitelné se zákazem této munice podle článků 1 a 2 Úmluvy o kazetové munici;

8.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysokému představiteli pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN a Koalici proti kazetové munici.

(1) Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 648.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o včasné diagnóze HIV/AIDS a včasné léčbě

P6_TA(2008)0566 RC-B6-0581/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2007 o boji proti HIV/AIDS v EU a v sousedních zemích v období 2006–2009(1),

-   s ohledem na Brémskou deklaraci ze dne 13. března 2007 "Odpovědnost a partnerství – společně proti HIV/AIDS",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o HIV/AIDS: Čas jednat(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2006 o AIDS(3),

-   s ohledem na závěry Rady ze dne 6. června 2005 o boji proti HIV/AIDS,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2005 o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích na období 2006–2009 (KOM(2005)0654),

-   s ohledem na Dublinskou deklaraci o partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii, která byla přijata na ministerské konferenci "Překonávání překážek – partnerství v boji proti HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii" konané v rámci irského předsednictví EU ve dnech 23.–24. února 2004,

-   s ohledem na zprávu společného programu o HIV/AIDS Organizace Spojených národů (UNAIDS) a evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO Europe) s názvem "Pokrok při provádění Dublinské deklarace o partnerství v boji s HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii v roce 2008,

-   s ohledem na Vilniuskou deklaraci o opatřeních k posílení reakce na HIV/AIDS v Evropské unii a sousedních zemích, kterou ministři a zástupci vlád z Evropské unie a sousedních zemích přijali na konferenci "Evropa a HIV/AIDS – nové výzvy, nové možnosti" konané v litevském Vilniusu ve dnech 16.–17. září 2004,

-   s ohledem na program WHO pro boj s HIV/AIDS z roku 2006 "Do roku 2010 přístup pro všechny",

-   s ohledem na výsledky průzkumu Eurobarometru o prevenci AIDS z února 2006,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že výroční zpráva střediska EuroHIV za rok 2006 uvádí, že v období 1999–2006 byl v Evropské unii virus HIV nově diagnostikován u 269 152 nakažených osob, přičemž v evropském regionu Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo ve stejném období diagnostikováno 806 258 nakažených osob,

B.   vzhledem k tomu, že podle výroční zprávy EuroHIV za rok 2006 jde u 11 % nových případů nákazy virem HIV v Evropské unii o mladé lidi ve věku do 25 let,

C.   vzhledem k tomu, že zprávy střediska EuroHIV a UNAIDS potvrzují, že počet nových infekcí HIV se jak v Evropské unii, tak i v sousedních zemích neustále znepokojivým tempem zvyšuje a že v některých zemích je odhadovaný počet osob nakažených infekcí HIV téměř třikrát vyšší, než se oficiálně uvádí,

D.   vzhledem k tomu, že podle zprávy střediska EuroHIV za rok 2006 se sice zvýšil počet osob infikovaných virem HIV, ale stabilní pokles počtu osob trpících chorobou AIDS zaznamenaný v posledních letech pokračoval i v roce 2006, přičemž počet případů zjištěných v roce 2006 byl v EU o 40 % nižší než v roce 1999,

E.   vzhledem k tomu, že nákaza virem HIV není v mnoha případech vůbec zjištěna; vzhledem k tomu, že mnoho lidí si není své nákazy vědomo a většinou ji zjistí až poté, kdy onemocní chorobami souvisejícími s HIV/AIDS,

F.   vzhledem k tomu, že infekčnost HIV podstatně vzrůstá, pokud jedinec trpí dalšími sexuálně přenosnými chorobami (kapavka, chlamydie, herpes či syfilis),

G.   vzhledem k tomu, že jedním z důvodů velmi rychlého šíření infekce HIV v mnoha východoevropských zemích je epidemie mezi osobami aplikujícími si drogy nitrožilně,

H.   vzhledem k tomu, že HIV/AIDS je přenosnou chorobou, a hrozí tedy nebezpečí nákazy od infikovaných osob, u nichž přítomnost viru nebyla zjištěna,

I.   vzhledem k tomu, že podle zjištění UNAIDS a WHO Europe o "pokroku při provádění Dublinské deklarace o partnerství v boji s HIV/AIDS v Evropě a Střední Asii" zaujal jen malý počet z celkem 53 zemí evropského regionu takový přístup k problému stigmatizace, diskriminace a dodržování lidských práv, který by byl v souladu se závazky přijatými v rámci Dublinské deklarace,

J.   vzhledem k tomu, že důsledná ochrana lidských práv je nedílnou součástí všech aspektů boje s HIV,

K.   vzhledem k tomu, že při řešení otázek spojených s touto epidemií je naprosto nezbytná přeshraniční spolupráce,

L.   vzhledem k tomu, že je třeba zavést účinná opatření v rámci veřejného zdravotnictví, která umožní včasné stanovení diagnózy HIV,

1.   vyzývá Radu a Komisi, aby formulovaly strategii o HIV, která bude:

2.   vyzývá Komisi, aby zajistila důsledné sledování a dohled ze strany Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí, jehož součástí by byly i přesnější odhady nediagnostikované populace (velikost, charakteristika apod.), při nichž však bude zajištěno zachování důvěrnosti a ochrana osobních údajů;

3.   vyzývá Komisi, aby na podporu provádění této strategie vyčlenila rozsáhlé politické, finanční a lidské zdroje;

4.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přístup k testům, které musí být poskytovány i nadále bezplatně a anonymně;

5.   vyzývá Komisi, aby vytvořila strategii pro omezení rizika HIV/AIDS, která se zaměří na ohrožené a vysoce rizikové skupiny;

6.   vyzývá Radu, aby Komisi uložila vypracování doporučení Rady o provádění pokynů pro testování a léčbu vycházející z výsledků klinických studií v každém členském státě;

7.   vyzývá Radu, aby Komisi pověřila úkolem zajistit, aby sledování pokroku v boji s HIV/AIDS v Evropě a sousedních zemích bylo napříště zaměřeno na ukazatele, které se přímo týkají a hodnotí problematiku lidských práv u osob nakažených virem HIV/AIDS;

8.   žádá členské státy, aby v rámci své jurisdikce přijaly ustanovení, která účinně postaví mimo zákon diskriminaci lidí nakažených HIV/AIDS včetně omezení, jež negativně ovlivňují jejich svobodu pohybu;

9.   vyzývá členské státy, aby zintenzivnily informační a osvětové kampaně o prevenci, testování a léčbě HIV/AIDS;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Společnému programu o HIV/AIDS Organizace spojených národů a Světové zdravotnické organizaci.

(1) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 348. (2) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 871. (3) Úř. věst. C 316 E, 22.12.2006, s. 366.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o situaci ve včelařském odvětví

P6_TA(2008)0567 B6-0579/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že včelařské odvětví se ve světě, a zejména v Evropě, potýká s velkými problémy,

B.   vzhledem k tomu, že včelařství má příznivé účinky na ekosystém jako celek, a má zásadní důležitost zejména pro ekosystém zemědělství,

C.   vzhledem k nutnosti zachovat biologickou rozmanitost, ke které včelařství díky cizosprašnosti zásadním způsobem přispívá,

D.   vzhledem k tomu, že včelařství je v Evropě provozováno po tisíciletí a tvoří nedílnou součást evropského kulturního a zemědělského dědictví,

E.   vzhledem k tomu, že včelařské produkty jsou prospěšné z hlediska výživy a z lékařského hlediska,

F.   vzhledem k tomu, že za různorodost a vysokou kvalitu medu a ostatních včelařských produktů, jako je mateří kašička, propolis, včelí jed a vosk pocházejících z evropského včelařství, vděčí tyto produkty odbornosti tohoto odvětví a rozmanitosti podnebí,

G.   vzhledem k tomu, že toto odvětví trpí nekalou konkurencí výrobků pocházejících z třetích zemí a dovážených na trh Společenství,

H.   vzhledem k tomu, že med lze dovážet z různých oblastí světa, ale pouze včely v dostatečném množství mohou zajistit opylení,

I.   vzhledem k tomu, že existuje vážná hrozba snížení počtu včelstev následkem prudkého snížení zdrojů pylu a nektaru,

J.   vzhledem k tomu, že došlo ke drastickému snížení počtu včelstev ve světě,

K.   vzhledem k tomu, že soustavná přítomnost parazitních roztočů rodu Varroa v úlech, kolaps včelstev a šíření onemocnění způsobeného Nosema ceranae jsou ústředním problémem zdraví včel,

L.   vzhledem k tomu, že 76 % produkce potravin určených k lidské spotřebě je na včelařství závislé,

M.   vzhledem k tomu, že 84 % rostlinných druhů pěstovaných v Evropě je závislých na opylení,

N.   vzhledem k tomu, že při používání biocidů jsou příliš často opomíjeny pokyny a osvědčené postupy,

O.   vzhledem k tomu, že dosud neexistuje metoda na vymýcení některých nemocí včel, což vede ke snižování odolnosti včel a poklesu počtu úlů,

1.   domnívá se, že je důležité přiměřeným způsobem a pomocí účinných nástrojů bez otálení řešit zdravotní problémy ve včelařství;

2.   domnívá se, že je třeba učinit opatření proti nekalé konkurenci včelařských produktů pocházejících ze třetích zemí, která je částečně výsledkem nižších výrobních nákladů, zejména pokud jde o cenu cukru a práce;

3.   vyzývá Komisi, aby okamžitě urychlila další výzkum týkající se parazitů a chorob a jiných případných příčin, např. narušení genetické různorodosti a pěstování geneticky modifikovaných plodin, decimujících včely, a aby na tento výzkum poskytla další finanční prostředky;

4.   domnívá se, že je nezbytné zavést povinnost uvádět zemi původu včelího medu na obalech;

5.   vyzývá Komisi, aby v rámci kontroly stavu společné zemědělské politiky zavedla opatření na podporu vytvoření oblastí ekologické kompenzace (oblasti vynětí půdy z produkce v rámci včelařství), zejména v rozsáhlých oblastech s ornou půdou; žádá, aby se tyto oblasti nacházely v místech, které se velmi těžko obdělávají a kde by bylo možné pěstovat takové rostliny, jako je svazenka, brutnák, hořčice polní nebo jetel bílý, a vytvořit tak bohaté zdroje nektaru v oblastech, kde jej včely sbírají;

6.   vyzývá Radu a Komisi, aby při všech diskuzích a budoucích legislativních krocích týkajících se pěstování geneticky modifikovaných plodin v Evropské unii zvažovaly zdraví včel i možnosti prodeje včelích produktů a ekonomický dopad na včelařské odvětví;

7.   vyzývá Komisi, aby podpořila opatření nezbytná pro snížení rizika nedostatečného opylení jak pro včelaře, tak pro zemědělce, jejichž výroba by se mohla značně zvýšit;

8.   vyzývá Komisi, aby zajistila kontrolu a dohled nad kvalitou povrchových vod, neboť včely reagují velmi citlivě na jakékoliv poškození životního prostředí;

9.   vyzývá Komisi, aby zahájila výzkum souvislostí mezi úmrtností včel a používáním pesticidů, jako je např. thiamethoxam, imidacloprid, klothianidin a fipronil tak, aby případně přijala vhodná opatření týkající se povolování těchto výrobků;

10.   vyzývá Komisi, aby koordinovala veškeré informace týkající se této situace, které jsou v jednotlivých členských státech v současné době k dispozici; domnívá se, že by Komise měla spolupracovat s uznanými subjekty za účelem výměny vědeckých informací, jež tyto subjekty mají o vlivu pesticidů na včely;

11.   domnívá se, že je nezbytné zavést požadavek na analýzu dováženého medu, aby v něm bylo možné zjistit případnou přítomnost bacilu způsobujícího mor včelího plodu;

12.   naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla mechanismus finanční podpory pro hospodářství, která se kvůli úmrtnosti včelstva dostanou do obtížné situace;

13.   vyzývá Komisi, aby začlenila výzkum a opatření na potírání nemocí včel do veterinární politiky;

14.   vyzývá Komisi, aby důrazně požádala členské státy o okamžitou pomoc včelařskému odvětví;

15.   pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o přezkoumání doporučení 2001/331/ES, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí v členských státech

P6_TA(2008)0568 B6-0580/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/331/ES ze dne 4. dubna 2001, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce v oblasti životního prostředí v členských státech(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2007 o přezkumu doporučení 2001/331/ES, kterým se stanoví minimální kritéria pro inspekce ochrany životního prostředí v členských státech (KOM(2007)0707),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v roce 2001 Parlament a Rada schválily doporučení 2001/331/ES, které obsahuje nezávazná kritéria pro plánování a provádění inspekcí v oblasti životního prostředí a pro následná opatření a podávání zpráv o těchto inspekcích a připouští, že existují velké rozdíly mezi systémy inspekcí v členských státech,

B.   vzhledem k tomu, že cílem tohoto doporučení bylo zlepšit dodržování práva Společenství v oblasti životního prostředí a přispět k jeho důslednějšímu uplatňování a vymáhání ve všech členských státech,

C.   vzhledem k tomu, že výše zmíněné sdělení uvádí názory Komise na další vývoj tohoto doporučení založené mimo jiné na zprávách o uplatňování tohoto doporučení předložených členskými státy,

D.   vzhledem k tomu, že sdělení uvádí, že informace předložené členskými státy o způsobu, jakým uplatňují doporučení, jsou "neúplné či obtížně srovnatelné",

E.   vzhledem k tomu, že informace předložené členskými státy ukázaly, že "pouze několik jich však dosáhlo provedení v plné míře" a že "stále existují velké rozdíly v tom, jak se provádí inspekce ochrany životního prostředí v rámci Společenství",

F.   vzhledem k tomu, že podle Komise je omezené uplatňování tohoto doporučení částečně způsobeno různými výklady jeho definic a kritérií a požadavků na podávání zpráv členskými státy,

G.   vzhledem k tomu, že Komise si je vědoma toho, že rozsah působnosti tohoto doporučení není dostatečný a nezahrnuje mnoho důležitých činností, jako je Natura 2000, kontrola nezákonné přepravy odpadu, registrace, hodnocení povolování a omezováni chemických látek (REACH), omezení některých nebezpečných látek ve výrobcích (např. směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních o nebezpečných látkách), obchodování s ohroženými druhy a také činnosti související s geneticky modifikovanými organismy a systémy odpovědnosti výrobců,

1.   vyjadřuje znepokojení nad závěry Komise, podle kterých nelze ve Společenství zajistit úplné uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí, neboť tyto závěry vedou nejen k dalšímu poškozování životního prostředí, ale také k narušování hospodářské soutěže;

2.   zdůrazňuje, že řádné a spravedlivé vymáhání práva Společenství v oblasti životního prostředí je zásadní a že pokud k němu nedojde, budou očekávání veřejnosti zklamána a pověst Společenství jako efektivního ochránce životního prostředí bude poškozena;

3.   je proti záměru Komise řešit tento problém pouze prostřednictvím nezávazného doporučení a začleněním konkrétních právně závazných požadavků do právních předpisů týkajících se jednotlivých odvětví;

4.   naléhavě vyzývá Komisi, aby místo toho do konce roku 2009 předložila návrh směrnice o inspekcích v oblasti životního prostředí, který vyjasní definice a kritéria stanovená v doporučení 2001/331/ES a rozšíří jeho rozsah působnosti;

5.   domnívá se, že je nezbytné posílit Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva životního prostředí (IMPEL), a naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2009 podala zprávu o možnostech, jak to učinit, včetně možného vytvoření inspekce Společenství pro životní prostředí;

6.   navrhuje, aby byl kladen větší důraz na podporu vzdělávání a poskytování informací v oblasti životního prostředí, přičemž jeho konkrétní obsah by byl určen na místní, regionální nebo národní úrovni na základě potřeb a problémů zjištěných v dané oblasti;

7.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 118, 27.4.2001, s. 41.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o Somálsku

P6_TA(2008)0569 RC-B6-0596/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení o situaci v Somálsku, zejména ze dne 15. listopadu 2007 o Somálsku(1) a ze dne 19. června 2008 o každodenním zabíjení civilistů v Somálsku(2),

-   s ohledem na zprávu organizace Amnesty International ze dne 1. listopadu 2008 s názvem "Stav lidských práv ve světě",

-   s ohledem na prohlášení, které dne 8. listopadu 2008 učinila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro děti a ozbrojené konflikty Radhika Coomaraswamyová a v němž odsoudila ukamenování třináctileté Aiši Ibrahim Duhulowé,

-   s ohledem na regionální nástroje na ochranu lidských práv, k nimž patří zejména Africká charta lidských práv a práv národů z roku 1981 a opční protokol o právech žen v Africe z roku 2003,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 27. října 2008 byla v Somálsku ukamenována třináctiletá dívka Aiša Ibrahim Duhulowá,

B.   vzhledem k tomu, že ukamenování na stadionu v přístavu Kismayo na jihu země vykonala skupina 50 mužů před asi 1000 přihlížejícími,

C.   vzhledem k tomu, že dívka byla obviněna a odsouzena pro cizoložství a porušení islámského práva, ale ve skutečnosti se stala obětí znásilnění ze strany tří mužů,

D.   vzhledem k tomu, že milice al-Šabab, které kontrolují Kismayo, uvěznily a přikázaly ukamenovat Aišu Ibrahim Duhulowou, přičemž nezadržely ani neuvěznily osoby obviněné z jejího znásilnění,

E.   vzhledem k tomu, že na stadionu zahájili příslušníci milicí palbu, když se někteří svědkové vraždy pokusili zachránit Aiše Ibrahim Duhulowé život, a zastřelily přitom jednoho z přítomných chlapců,

F.   vzhledem k tomu, že jsou k dispozici věrohodné zprávy o tom, že milice al-Šabab vyhrožovaly smrtí aktivistům za lidská práva v Kismayu, jež obvinily z toho, že o události šíří nepravdivé informace;

G.   vzhledem k tomu, že v důsledku dramatické situace v Somálsku a rozšířenému násilí, jehož se dopouštějí některé složky Aliance pro znovuosvobození Somálska (tzv. "islámské soudy"), které se snaží svrhnout legitimní vládu Somálska, dochází v této zemi každodenně k závažným případům porušování lidských práv;

H.   vzhledem k tomu, že k těmto případům porušování lidských práv patří rovněž únos dvou italských římskokatolických řeholních sester z Keni, které jsou v současnosti vězněny v Somálsku, a nárůst sebevražedných útoků, jimž v uplynulých týdnech padlo na severu země za oběť nejméně 30 osob,

I.   vzhledem k tomu, že terčem násilí a zabíjení se nedávno stali zaměstnanci některých mezinárodních organizací působících v této zemi a že většinu z těchto útoků lze přičíst členům ozbrojených opozičních skupin, včetně milicí al-Šabab a frakcí "islámských soudů",

J.   vzhledem k tomu, že islámští povstalci provedli veřejná bičování v hlavním městě Mogadišu, aby se pokusili ukázat svoji vzrůstající sílu,

K.   vzhledem k tomu, že tyto brutální skutky prokazují, jaké metody používají tyto milice a obecněji jaká rizika pro dodržování lidských práv hrozí, pokud by se těmto skupinám podařilo rozšířit svoji kontrolu na celou zemi,

L.   vzhledem k tomu, že přechodná federální vláda Somálska (TFG) a Aliance pro znovuosvobození Somálska podepsaly dne 26. října 2008 v Djibouti dohodu o příměří a vzhledem k tomu, že regionální představitelé Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD), představili mírový plán pro Somálsko na zvláštním summitu v Nairobi ve dnech 28.-29. října 2008,

M.   vzhledem k tomu, že je zásadní podpořit přechodnou federální vládu Somálska a jeho prezidenta pana Abullahiho Yusufa,

1.   důrazně odsuzuje kamenování a popravu Aiši Ibrahim Duhulowé a je zděšen tímto barbarským činem spáchaným na třináctileté oběti znásilnění;

2.   vyzývá somálskou vládu, aby tuto popravu odsoudila a podnikla příslušné kroky, aby zabránila opakování takovýchto brutálních poprav v budoucnu;

3.   vyzývá somálskou vládu, aby vydala dokumenty a prohlášení, jež posmrtně Aiše Ibrahim Duhulowé vrátí čest;

4.   podporuje snahy legitimní somálské vlády o zajištění kontroly nad přístavem Kismayo a vyzývá, aby osoby obviněné ze znásilnění Aiši Ibrahim Duhulowé byly souzeny v řádnému procesu;

5.   vyzývá EU, aby poskytla veškerou nezbytnou podporu s cílem nastolit v Somálsku stálou demokratickou vládu a aby nadále pomáhala vládě Somálska zajistit si kontrolu nad celou zemí a zavést právní stát způsobem slučitelným s jejími mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, což by mělo takovým popravám v budoucnu zabránit;

6.   důrazně vyzývá misi Africké unie v Somálsku (AMISOM), aby plně využila svého mandátu k ochraně civilních osob a zaměřila se přitom zejména na ženy a děti a žádá, aby byla tato mise zmocněna provádět monitorování a vyšetřování a přinášet zprávy o porušování lidských práv;

7.   vyzývá somálské i keňské orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí a politické a diplomatické iniciativy k osvobození obou italských římskokatolických řeholních sester;

8.   důrazně vyjadřuje podporu dohodě z Djibouti mezi přechodnou federální vládou Somálska a Aliancí pro znovuosvobození Somálska, jejímž cílem je ukončit mnohaletý válečný stav v Somálsku a přinést trvalé řešení k obnovení míru a ukončení zlořádů uvedených v tomto usnesení;

9.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Africké unie, vládám IGAD, AMISOM a vládě Somálska.

(1) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 479. (2) Přijaté texty P6_TA(2008)0313.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o trestu smrti v Nigérii

P6_TA(2008)0570 RC-B6-0602/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o porušování lidských práv v Nigérii,

-   s ohledem na stávající moratorium federální vlády Nigérie na ukládání trestu smrti,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

-   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 ratifikovaný Nigerií dne 29. října 1993,

-   s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů z roku 1981 ratifikovanou Nigerií dne 22. června 1983,

-   s ohledem na Africkou chartu práv a blaha dítěte z roku 1990 ratifikovanou Nigerií dne 23. července 2001,

-   s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 ratifikovanou Nigerií dne 28. července 2001,

-   s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 ratifikovanou Nigerií dne 13. června 1985 a na její opční protokol z roku 1999 ratifikovaný Nigerií dne 22. listopadu 2004,

-   s ohledem na Úmluvu o právech dítěte z roku 1989 ratifikovanou Nigérií dne 19. dubna 1991,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v nigerijských věznicích čeká na vykonání rozsudku smrti více než 720 mužů a 11 žen,

B.   vzhledem k tomu, že nigerijská národní studijní komise zabývající se otázkou trestu smrti a prezidentská komise pro reformu výkonu spravedlnosti zjistily, že vězni odsouzení k trestu smrti jsou téměř bez výjimky chudí a nemají právního zástupce,

C.   vzhledem k tomu, že věk minimálně 40 vězňů odsouzených k trestu smrti se v době údajného spáchání trestného činu pohyboval mezi 13 a 17 lety, přestože mezinárodní právo zakazuje ukládat trest smrti v případě nezletilých pachatelů,

D.   vzhledem k tomu, že soudy fungující na základě islámského práva šaría mají soudní pravomoc nad trestnými činy ve 12 z 36 nigerijských států; vzhledem k tomu, že tyto soudy i nadále ukládají trest smrt i trest bičování a amputace,

E.   vzhledem k tomu, že 47 % vězňů odsouzených k trestu smrti čeká na rozhodnutí v odvolacím řízení, odvolací řízení u čtvrtiny vězňů trvá déle než pět let, 6 % vězňů, v jejichž případě odvolací řízení stále probíhá, čeká už více než 20 let a jeden vězeň čeká na vykonání trestu smrti 24 let,

F.   vzhledem k tomu, že systém trestního soudnictví v Nigérii je prostoupen korupcí a nedbalým plněním povinností a trpí závažným nedostatkem zdrojů,

G.   vzhledem k tomu, že denně dochází k případům mučení, přestože je v Nigérii zakázáno, a téměř 80 % vězňů v nigerijských věznicích uvádí, že byli v policejních celách biti, ohrožováni zbraní či mučeni,

H.   vzhledem k tomu, že mnoho vězňů čekajících na soudní proces a na vykonání trestu smrti je předmětem vydírání ze strany policistů, kteří od nich za propuštění žádají peníze,

I.   vzhledem k tomu, že více než polovina ze 40 000 vězňů nacházejících se v zemi nebyla souzena, případně odsouzena,

J.   vzhledem k tomu, že chronické nemoci, kterým lze nicméně předcházet, jako je HIV, malárie, tuberkulóza, chřipka a zápal plic, se vyskytují i ve vězení,

K.   vzhledem k tomu, že nigerijské orgány se určitým způsobem pokoušejí o nápravu chyb systému soudnictví; vzhledem k tomu, že národní studijní komise zabývající se otázkou trestu smrti (2004) a prezidentská komise pro reformu výkonu spravedlnosti (2007) vyjádřily pochyby ohledně toho, zda trest smrti pomáhá snížit nárůst a rozsah trestné činnosti v Nigérii; vzhledem k tomu, že ani federální vláda ani státní vlády však nepřijaly opatření, která by řešila naléhavé problémy, na které upozornily obě tyto studijní komise,

L.   vzhledem k tomu, že Nigérie od roku 2002 oficiálně nenahlásila žádný případ vykonání trestu smrti,

M.   vzhledem k tomu, že je známo, že rozsudek trestu smrti byl v roce 2007 proveden pouze v sedmi z 53 zemí Africké unie, zatímco 13 afrických zemí trest smrti v zákoně zrušilo a dalších 22 trest smrti v praxi nevykonává,

N.   vzhledem k tomu, že v roce 1977 byl trest smrti za všechny trestné činy zrušen pouze v 16ti zemích; vzhledem k tomu, že trest smrti v zákoně či v praxi do dnešního dne zrušilo 137 z 192 členů OSN,

1.   vyzývá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby zrušily trest smrti;

2.   vyzývá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby v době, než bude zrušen trest smrti, uvalily okamžité moratorium na veškeré popravy, jak je uvedeno v rezoluci Všeobecného shromáždění OSN 62/149 ze dne 26. února 2008, a aby trest smrti neprodleně zmírnily na trest odnětí svobody;

3.   vyzývá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby vypracovaly komplexní přístup k problematice trestné činnosti, a vysvětlily, jakým způsobem se bude postupovat při řešení otázky kriminality;

4.   naléhavě žádá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby zrušily veškerá ustanovení ve federálních i státních právních předpisech, která stanovují trest smrti v případě osob, jež byly v době údajného spáchání trestného činu mladší 18 let;

5.   vyzývá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby zajistily, že v případech, kdy se uvažuje o trestu smrti, byly dodržovány nejpřísnější mezinárodně uznávané ústavní normy týkající se spravedlivého procesu, zejména v oblasti nedostatečného právního zastoupení chudších vězňů, doznání či důkazů získaných za použití násilí, nátlaku či mučení, příliš dlouhé doby trvání procesu a odvolacího řízení a v oblasti odsouzení neplnoletých;

6.   vyzývá federální vládu Nigérie, aby ratifikovala druhý opční protokol z roku 1989 k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech a opční protokol z roku 2002 k Úmluvě OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

7.   naléhavě vyzývá vlády jednotlivých států Nigérie, aby zrušily veškerá usnesení o povinném ukládání trestu smrti;

8.   vyzývá federální vládu Nigérie a vlády jednotlivých států, aby uplatňovaly doporučení národní studijní komise zabývající se otázkou trestu smrti (2004) a prezidentské komise pro reformu výkonu spravedlnosti (2007) a aby zejména uvalily moratorium na provádění poprav a změnily trest smrti na trest odnětí svobody;

9.   vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby nigerijským orgánům poskytly technickou podporu s cílem přezkoumat právní předpisy stanovující trest smrti, zrušit trest smrti a zdokonalit vyšetřovací postupy nigerijské policie;

10.   vyzývá k podpoře činnosti pracovní skupiny Africké komise pro lidská práva zabývající se otázkou trestu smrti při vypracovávání protokolu k Africké chartě, který by zakázal ukládání trestu smrti a znemožnil jeho opětovné zavedení;

11.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Hospodářskému společenství států západní Afriky (ECOWAS), federální vládě a parlamentu Nigérie, Africké unii a Panafrickému parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o případu rodiny al-Kurdových

P6_TA(2008)0571 RC-B6-0608/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Blízkém východě,

-   s ohledem na zprávu, kterou vypracovala ad hoc delegace Evropského parlamentu do Izraele a na palestinská území (ve dnech 30. května až 2. června 2008), a na závěry této zprávy,

-   s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu,

-   s ohledem na příslušné rezoluce OSN,

-   s ohledem na dohodu o přidružení uzavřenou mezi EU a Izraelem, a zejména na její článek 2,

-   s ohledem na prohlášení ze dne 10. listopadu 2008, které učinilo předsednictví jménem Evropské unie o zničení domů ve východním Jeruzalémě,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v neděli dne 9. listopadu 2008 v noci izraelská policie a ozbrojené síly vystěhovaly rodinu al-Kurdových z jejich domu ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, kde tato rodina přes 50 let bydlela; vzhledem k tomu, že ihned poté umožnily osadníkům vstup do domu této rodiny a poté oblast uzavřely,

B.   vzhledem k tomu, že vystěhování bylo provedeno na základě nařízení Nejvyššího soudu Izraele ze dne 16. července 2008 vydaného po dlouhém a kontroverzním soudním řízení o sporném vlastnictví izraelských soudů a orgánů;

C.   vzhledem k tomu, že Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) prohlásil, že bude i nadále této rodině poskytovat pomoc,

D.   vzhledem k tomu, že k vystěhování došlo i přes mezinárodní námitky; vzhledem k tomu, že Spojené státy předložily tuto otázku izraelským orgánům; vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí by mohlo otevřít cestu k obsazení dalších 26 domů ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě, přičemž se bude muset vystěhovat dalších 26 rodin; vzhledem k tomu, že tato záležitost má politické důsledky na budoucí status východního Jeruzaléma;

E.   připomínaje příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN a skutečnost, že mezinárodní společenství neuznalo suverenitu Izraele nad územím východního Jeruzaléma,

F.   vzhledem k tomu, že delegace Evropského parlamentu navštívila čtvrť Šajch Džarráh a měla možnost setkat se dne 3. listopadu 2008 s rodinou al-Kurdových;

1.   vyjadřuje vážné znepokojení nad vystěhováním rodiny al-Kurdových, nedávným zničením domů palestinských rodin izraelskými orgány v několika oblastech východního Jeruzaléma a nad možnými vážnými následky těchto opatření;

2.   připomíná, že tyto operace, které mají závažný vliv na život obyvatel v těchto oblastech, jsou v rozporu s mezinárodním právem, a vyzývá izraelské orgány, aby je co nejrychleji ukončily;

3.   připomíná, že podle mezinárodního práva nespadá oblast východního Jeruzaléma pod jurisdikci izraelských soudů, přestože uznává nezávislost izraelského soudnictví v rámci mezinárodně uznaných hranic Státu Izrael;

4.   vyzývá Radu, Komisi a mezinárodní společenství, včetně Kvartetu, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem ochránit palestinské obyvatele ve čtvrti Šajch Džarráh a v ostatních oblastech východního Jeruzalému, a vyzývá Kvartet, aby hrál v tom směru aktivnější úlohu;

5.   opakovaně vyzývá izraelské orgány, aby okamžitě zastavily veškeré pokračující osídlování a budování bezpečnostní zdi, které překračuje hranice z roku 1967, a akce, jež jsou v rozporu s mezinárodním právem a oslabují mírové úsilí;

6.   potvrzuje, že tento postup může pouze ohrozit dosažení mírové dohody mezi Palestinci a Izraelci; naléhavě vyzývá Izrael, aby upustil od všech jednostranných opatření, která by mohla zabránit v dosažení výsledku jednání o konečném statusu, zejména v Jeruzalémě;

7.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysokému představiteli pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, zvláštnímu zplnomocněnému velvyslanci Kvartetu pro Blízký východ, izraelské vládě, Knesetu, předsedovi palestinské samosprávy a Palestinské legislativní radě.