Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2149(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0489/2008

Předložené texty :

A6-0489/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 13/01/2009 - 6.5
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0005

Přijaté texty
PDF 334kWORD 90k
Úterý, 13. ledna 2009 - Štrasburk
Obchodní a hospodářské vztahy se západním Balkánem
P6_TA(2009)0005A6-0489/2008

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. ledna 2009 o obchodních a hospodářských vztazích se západním Balkánem (2008/2149(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1946/2005 ze dne 14. listopadu 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 2007/2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté(1),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)(2),

-   s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, na němž bylo všem západobalkánským zemím přislíbeno, že mohou přistoupit k Evropské unii,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 16. prosince 2005 udělit Bývalé jugoslávské republice Makedonii status kandidátské země pro členství v EU a na závěry předsednictví přijaté na zasedáních Evropské rady ve dnech 15.–16. června 2006, 14.–15. prosince 2006 a 19.–20. června 2008,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 3. října 2005 o zahájení přístupových jednání s Chorvatskem,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2008 na téma "Západní Balkán: posilování evropské perspektivy" (KOM(2008)0127),

-   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 k budoucnosti Kosova a úloze EU(3),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 12. října 2006 o návrhu rozhodnutí Rady o poskytnutí mimořádné finanční pomoci Společenství Kosovu(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2008 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007(5),

-   s ohledem své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007(6),

-   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 15. března 2007 ve věci Bosny a Hercegoviny(7),

-   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 25. října 2007 o vztazích mezi Evropskou unií a Srbskem(8),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 6. září 2006 k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Albánskou republikou na straně druhé(9),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 13. prosince 2007 k návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé(10),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. ledna 2007 o prodloužení hlavních transevropských dopravních os do sousedních zemí – hlavní směry pro dopravu v Evropě a v sousedních regionech (KOM(2007)0032),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2008 o pokroku informativních rozhovorů týkajících se spolupráce se sousedními zeměmi v oblasti dopravy (KOM(2008)0125),

-   s ohledem na Smlouvu o založení Energetického společenství EU a států jihovýchodní Evropy, jež byla podepsána v Athénách dne 25. října 2005,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2007 o strategii rozšíření a hlavních výzvách 2007–2008 (KOM(2007)0663),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 16. března 2006 o strategickém dokumentu Komise o rozšíření pro rok 2005(11) a ze dne 13. prosince 2006 o sdělení Komise o strategii rozšíření a hlavních výzvách na roky 2006–2007(12),

-   s ohledem na všechna dřívější usnesení o zemích západního Balkánu,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0489/2008),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská rada na zasedání v Soluni jasně vyjádřila "evropskou perspektivu" zemí západního Balkánu a naznačila, že proces stabilizace a přidružení bude tvořit celkový rámec evropských vztahů se zeměmi západního Balkánu,

B.   vzhledem k tomu, že Chorvatsko se v současnosti účastní přístupových jednání s Evropskou unií a že Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala v roce 2005 status kandidátské země,

C.   vzhledem k tomu, že v procesu stabilizace a přidružení západního Balkánu hrají ústřední roli obchodní koncese a finanční pomoc ze strany EU,

D.   vzhledem k tomu, že Chorvatsko má skvělé šance na plné členství v Evropské unii s vyhlídkou na uzavření jednání v roce 2009, pokračuje v plnění kodaňských politických a hospodářských kritérií a je uznáváno za fungující tržní hospodářství, což může představovat dobrý příklad pro ostatní země regionu,

E.   vzhledem k tomu, že dne 17. února 2008 kosovské Shromáždění přijalo usnesení, jímž se vyhlašuje nezávislost Kosova; vzhledem k tomu, že Rada dne 18. února 2008 odsouhlasila, že členské státy rozhodnou o svých vztazích s Kosovem v souladu se svými vnitrostátními postupy a s mezinárodními právními předpisy; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že pomoc EU Kosovu za období 2007–2010 přesáhne celkem 1 miliardu EUR, přičemž z těchto prostředků bude financována podpora politického a hospodářského rozvoje Kosova a příspěvek EU na mezinárodní přítomnost v Kosovu,

F.   vzhledem k tomu, že hospodářská prosperita a úplné začlenění do vnitřního trhu a světového obchodního systému je nezbytné pro dlouhodobou stabilitu a udržitelný hospodářský a sociální růst v celém regionu západního Balkánu,

G.   vzhledem k tomu, že se očekává, že citlivě prováděné otvírání trhů v zemích západního Balkánu, včetně individuálního přístupu ke každé zemi, jež bude napomáhat zejména vytvoření regionálního trhu, přispěje významnou měrou k procesu politické a hospodářské stabilizace tohoto regionu,

H.   vzhledem k tomu, že rostoucí hospodářská spolupráce v regionu západního Balkánu nabízí také příznivé perspektivy pro hospodářství členských států v jihovýchodní části EU, a podpoří tak prohloubení jejich integrace do jednotného trhu,

I.   vzhledem k tomu, že Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA) sloučila 32 dvoustranných dohod o volném obchodu v oblasti jižní Evropy do jediné komplexní regionální dohody o volném obchodu, která posiluje stávající úroveň liberalizace v této oblasti pomocí jediné sítě spravedlivých, transparentních a předvídatelných pravidel,

J.   vzhledem k tomu, že hospodářský růst západního Balkánu se výrazně odlišuje, v roce 2006 dosahoval od 3 % v Bývalé jugoslávské republice Makedonii až po 10,3 % v Černé Hoře; vzhledem k tomu, že se liší míry nezaměstnanosti – v roce 2007 byla nezaměstnanost nejvyšší v Kosovu (40 %) a nejnižší v Černé Hoře (11,9%),

K.   vzhledem k tomu, že hospodářství zemí západního Balkánu jsou silně závislá na zahraničním obchodu a že celkový dovoz a vývoz tvoří značnou část jejich HDP; vzhledem k tomu, že 61 % obchodních toků této oblasti plyne do Evropské unie, i když představují pouze 2 % zahraničního obchodu EU,

L.   vzhledem k tomu, že pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a integraci jsou rozhodující dopravní infrastruktura a usnadňování dopravy,

M.   vzhledem k tomu, že malým a středním podnikům (MSP) na západním Balkáně je třeba poskytovat výraznější podporu, aby byl zaručen udržitelný hospodářský růst, vytváření pracovních míst a vývoz,

N.   vzhledem k tomu, že odvětví služeb, zejména turistiky, sehrává v hospodářstvích zemí západního Balkánu významnou úlohu,

O.   vzhledem k tomu, že malé trhy, jako jsou trhy v některých zemích západního Balkánu, mají sklon k vytváření kartelů, k restriktivním praktikám nebo zneužívání postavení na trhu, což může mít značný dopad na hospodářský růst regionu, míru nezaměstnanosti a sociální rozvoj,

P.   vzhledem k tomu, že hospodářství zemí západního Balkánu jsou velmi různorodá a mají odlišné charakteristiky, například Albánie, Chorvatsko a Černá Hora se liší od ostatních hospodářství západního Balkánu, jelikož je pro ně velmi významné odvětví turistiky,

Q.   vzhledem k tomu, že všechny země západního Balkánu uzavřely s EU dohody o stabilizaci a přidružení,

Obecné úvahy

1.   vítá výsledky, jichž bylo dosaženo v procesu stabilizace a přidružení, zejména nedávný podpis dohod o stabilizaci a přidružení s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem; vyzývá členské státy, aby co nejdříve dokončily ratifikační proces všech dohod o stabilizaci a přidružení; vítá pokrok při uplatňování prozatímních dohod a v tomto ohledu vyzývá země západního Balkánu, aby vytrvaly ve svém úsilí; zdůrazňuje, že je důležité více podpořit mnohostranný rozměr procesu stabilizace a přidružení s cílem znovu navázat ve všech oblastech plnou regionální spolupráci;

2.   připomíná "evropskou perspektivu" zemí západního Balkánu, jež byla jasně formulována na zasedání Evropské rady v Soluni; zdůrazňuje však, že budoucí přistoupení zemí západního Balkánu k Evropské unii je přísně podmíněno plněním podmínek a požadavků stanovených Evropskou unií, včetně kodaňských kritérií členství a úspěšným završením procesu stabilizace a přidružení, což zahrnuje regionální spolupráci, dobré sousedské vztahy a plnou spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii;

3.   zdůrazňuje, že seriózní vyhlídky států západního Balkánu na členství v EU mohou fungovat jako urychlující prvek a podnítit jejich obyvatelstvo a vlády k tomu, aby se vzdaly zpátečnického nacionalismu a sektářského násilí a přistoupily k začlenění do zbytku Evropy; navíc to zlepší relativně nepříznivý dojem, který v Evropské unii panuje o západním Balkánu kvůli nedávným válkám a politickým sporům v uplynulých desetiletích, což následně podnítí podniky z EU k intenzivnějšímu podnikání v tomto regionu;

4.   vyzývá Evropskou unii, aby neustále dávala najevo svůj zájem o západní Balkán, zejména v tomto politicky citlivém období; naléhavě žádá Radu a Komisi, aby si uvědomily, že není v zájmu Evropské unie ani západního Balkánu vytvářet v Kosovu "černou díru"; žádá proto orgány EU, aby aktivně spolupracovaly a zabránily tak napětí;

5.   domnívá se, že je nezbytné, aby celkový přístup k západnímu Balkánu zohledňoval rozdíly mezi zeměmi tohoto regionu v úrovni hospodářského rozvoje a v dodržování acquis communautaire a pravidel Světové obchodní organizace (WTO); zdůrazňuje proto, že je důležité, aby se každá země západního Balkánu ubírala k členství v EU zcela individuální cestou, která záleží mimo jiné na tom, jak jednotlivé země plní kodaňská kritéria, stejně jako podmínky a požadavky stanovené Evropskou unií;

6.   vítá dohody o usnadnění udělování víz a dohody o zpětném přebírání osob, které vstoupily v platnost v lednu roku 2008, a rozhovory o schématu postupného uvolňování vízového režimu pro země západního Balkánu; domnívá se, že je skutečně nutné zlepšit a zavést řádně fungující celní režimy s cílem dosáhnout usnadnění obchodních toků a zajistit užší spolupráci v oblasti hospodářství, vědy, technologie a obchodu; vítá rozhodnutí Komise nabídnout většímu počtu studentů ze západního Balkánu stipendia v rámci programu Erasmus Mundus;

WTO a CEFTA

7.   vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly veškerá vhodná opatření zaměřená na podporu hlubší integrace západního Balkánu do systému světového obchodu a hospodářství, a to zejména prostřednictvím přistoupení zemí v tomto regionu, které dosud nejsou členy WTO k této organizaci; konstatuje s potěšením, že Albánie, Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie již členy WTO jsou; zdůrazňuje, že liberalizaci obchodu je třeba provádět zároveň se snižováním chudoby a nezaměstnanosti, s prosazováním hospodářských a sociálních práv a šetrným přístupem k životnímu prostředí;

8.   vyzdvihuje, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy fungují jako pobídka pro hospodářský růst v této oblasti a že CEFTA v tomto procesu hraje klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že CEFTA může být důležitá i v další integraci tohoto regionu do Evropské unie, neboť posiluje hospodářské a obchodní vztahy mezi Evropskou unií a západním Balkánem; domnívá se proto, že CEFTA výrazně přispívá k přípravě zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii;

9.   vyzývá vlády zemí západního Balkánu, aby dále zkoumaly možnost přijetí opatření prohlubujících liberalizaci trhu v oblastech, které zatím byly z liberalizace vyňaty, a aby uzákonily mechanismy systematického boje proti porušování mezinárodních práv k duševnímu vlastnictví a práv k průmyslovému vlastnictví; zároveň vyzývá tyto vlády k dodržování acquis communautaire a k podniknutí kroků vedoucích k odstranění postupů a opatření, které vytvářejí mimocelní překážky obchodu;

Evropská pomoc a odpovědnost západního Balkánu za reformní proces

10.   podporuje snahy zemí západního Balkánu o reformu a regionální spolupráci prostřednictvím nástroje NPP; vyzdvihuje skutečnost, že země západního Balkánu jsou jediné subjekty, které jsou nositeli reformního procesu; naléhavě žádá země západního Balkánu, aby převzaly odpovědnost za vypracování dostatečného počtu ambiciózních projektů na využití dostupných evropských finančních prostředků, aniž by byly příliš pasivní nebo závislé na evropských iniciativách;

11.   zdůrazňuje úlohu regionů v hospodářském a sociálním rozvoji a v této souvislosti význam nástroje NPP pro podporu zemí západního Balkánu v procesu demokratizace, hospodářské a sociální transformace a harmonizace s evropskými normami a také pro sblížení těchto zemí se strukturami Evropské unie;

12.   žádá Komisi a členské státy, aby pro NPP poskytly dodatečné finanční prostředky nezbytné pro rozvoj projektů podle potřeb a pro zajištění účinné a soustředěné pomoci na místní a regionální úrovni; zdůrazňuje význam interpersonálních projektů, které jsou zvláště vhodné k tomu, aby místnímu obyvatelstvu zprostředkovaly přidanou hodnotu Evropské unie;

13.   vítá, že jednou z priorit NPP je přispívat k rozvoji institucionálních a administrativních kapacit na západním Balkáně jak na celostátní, tak na regionální úrovni; vybízí Komisi, aby tuto oblast činnosti posílila s cílem stimulovat rozvoj správy a řízení a připravit tyto země a regiony na přijímání strukturálních fondů a podpořit jejich přizpůsobení normám EU z hlediska jejich možného budoucího přistoupení; vyzývá Komisi, aby zajistila vysokou transparentnost při budování institucí a přijala vhodná opatření pro zabránění korupci;

14.   vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními a regionálními organizacemi zabývajícími se hospodářskými otázkami západního Balkánu poskytly zemím tohoto regionu kvalifikovanou hospodářskou a administrativně-technickou pomoc prostřednictvím osob s náležitou kvalifikací, která jim umožní posílit místní veřejné struktury, vybudovat výkonnější a diversifikovanější hospodářskou základnu a zajistit snazší pronikání domácích produktů na zahraniční trhy, a zejména na trh Evropské unie;

15.   navrhuje, aby členské státy nabídly zemím západního Balkánu tzv. mezivládní programy ("government-to-government"), které těmto zemím zprostředkují zvláštní pomoc, školení a zaučování na ministerstvech jednotlivých zemí o tématech, o která úřady západobalkánských zemí výslovně požádaly; zdůrazňuje, že tyto programy mohou hrát důležitou roli v provádění acquis communautaire v tomto regionu, protože státům západního Balkánu nabízejí příležitost stanovit přesnou podobu pomoci, kterou potřebují;

16.   vyzývá Komisi, aby řádně a včas předložila Parlamentu ke schválení jakékoliv nové návrhy, jejichž cílem je poskytnout zemím západního Balkánu mimořádnou rozpočtovou pomoc; zdůrazňuje, že další finanční pomoc pro západní Balkán (a zejména Kosovu) by měla být podmíněna vytvořením komplexního a realistického dlouhodobého plánu hospodářského rozvoje, a to za podpory mezinárodních finančních institucí;

17.   domnívá se, že místní a regionální orgány hrají určující úlohu pro udržitelný hospodářský rozvoj a posílení občanské společnosti, neboť konkretizují vnitrostátní priority a priority Společenství v projektech, v nichž navazují partnerství se subjekty veřejné a soukromé sféry;

18.   zdůrazňuje význam přeshraniční a nadnárodní spolupráce pro rozvoj společných projektů a vytváření trvalých svazků jak mezi regiony západního Balkánu, tak mezi nimi a regiony členských států; zdůrazňuje zároveň, že prospěch z takovéto spolupráce není pouze hospodářského rázu, ale že má také politický a lidský rozměr, který umožňuje sbližování mezi národy a vládami a dlouhodobě zajišťuje stabilitu a prosperitu v tomto regionu;

19.   vybízí regiony EU, aby vyvinuly iniciativu pro provádění přeshraničních projektů s regiony západního Balkánu s cílem zahájit úzkou a dlouhodobou spolupráci na regionální úrovni a také v oblasti výměn zkušeností a osvědčených postupů v rámci evropských sítí regionální spolupráce; domnívá se, že posílení Rady pro regionální spolupráci umožní podpořit spolupráci v regionu;

Hospodářské politiky, energie, doprava a životní prostředí

20.   naléhavě žádá země tohoto regionu, aby v úzké spolupráci s Komisí a dalšími příslušnými mezinárodními finančními institucemi udržovaly a rozšiřovaly prostřednictvím zdravé fiskální a měnové politiky své úspěchy v oblasti makroekonomické stability, což je nezbytným předpokladem pro trvalý hospodářský růst; tyto země také naléhavě žádá, aby zejména v oblastech, jako jsou daňová politika, cla a správa, zrychlily tempo strukturálních reforem prostřednictvím podpory zásad transparentnosti a odpovědnosti a prostřednictvím řádného řízení ve veřejném sektoru;

21.   zdůrazňuje potřebu větší podpory rozvoje soukromého sektoru a investic do infrastruktur v regionu mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce s Evropskou investiční bankou, stejně jako s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a dalšími mezinárodními finančními institucemi;

22.   považuje vytvoření příznivého investičního prostředí za zásadně důležité pro hospodářský rozvoj regionu a žádá Komisi a státy západního Balkánu, aby usilovaly o posílení hospodářských reforem prostřednictvím přípravy strategických rozvojových plánů na realizaci investičních projektů významných pro region jako celek;

23.   vyjadřuje uznání vládám Západního Balkánu za pokrok dosažený v hospodářské oblasti, aniž by byla narušena makroekonomická stabilita; vítá, že vládní daňovou politikou a zlepšením daňové disciplíny se podařilo zvýšit příjmy do státního rozpočtu;

24.   zdůrazňuje, že je důležité věnovat se rozvoji spolupráce v oblasti energetiky v regionu, zejména pokud jde o rozvoj obnovitelných zdrojů energie, což povede k otevřeným, spolehlivým a konkurenceschopným trhům a ke zlepšení všeobecných podmínek pro expanzi energetické infrastruktury v regionu, včetně zvýšení kapacity propojení mezi sousedícími členskými státy EU a partnerskými zeměmi; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou s ohledem na tento cíl sehrává Energetické společenství;

25.   domnívá se, že rozvoj přístavu v Rijece v Chorvatsku je pro Evropskou unii mimořádně důležitý projekt; je přesvědčen, že je v zájmu Evropské unie, aby se tento projekt co nejdříve realizoval;

26.   zdůrazňuje, že ochrana životního prostředí je důležitým prvkem udržitelného rozvoje regionu západního Balkánu; považuje za nezbytné, aby Komise a vlády zemí západního Balkánu podporovaly řádné politiky a strategie v oblasti životního prostředí, které jsou v souladu s legislativou EU v oblasti životního prostředí;

27.   považuje za důležité, že státy západního Balkánu uplatňují stejné zásady a hlavní směry evropské námořní politiky, a zdůrazňuje potřebu účinného a k životnímu prostředí šetrného využívání řeky Dunaje v souladu s právními předpisy EU jako důležitého dopravního koridoru a pramene cenných zdrojů; podporuje v tomto ohledu probíhající regionální iniciativy a existující organizace (a zejména Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje – ICPDR) usilující o ochranu životního prostředí, lepší využívání vnitrozemské dopravní kapacity vodních cest a vyšší úroveň předcházení katastrofám na řece Dunaji;

28.   připomíná, že i z chorvatské strany je třeba zvýšit obchod se zemědělskými produkty, aby se Chorvatsko při vstupu dokázalo co nejsnáze začlenit do společné zemědělské politiky;

29.   bere na vědomí zvláštní zeměpisné podmínky tohoto regionu a jeho strategickou polohu, která z této oblasti dělá přirozený tranzitní bod pro obchod se zbožím, zejména s energetickými produkty (ropou a zemním plynem), mezi Evropou a Asií; vítá zahájení hlavních projektů v oblasti přepravy na nižší než regionální úrovni, jako je "Jihovýchodní osa", která přispěje k funkčnímu začlenění zemí západního Balkánu do širší energetické rozvodné sítě propojující Evropskou unii s Tureckem a zeměmi Kavkazu; vyzývá Komisi a země západního Balkánu, aby uvolnily dostatek finančních zdrojů na modernizaci infrastruktury, zejména pokud jde o odvětví logistiky, a aby provedly nezbytné reformy za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a dynamičnosti odvětví;

30.   zdůrazňuje, že v maloobchodu musí být zrušeny administrativní překážky, které brání uplatnění konkurenceschopnějších obchodníků s potravinami, protože neefektivnost obchodu s potravinami je překážkou v přístupu evropských výrobců na trh;

31.   zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit podporu rozvoje MSP na základě Evropské charty pro malé podniky, kterou podepsaly všechny země západního Balkánu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přístup MSP ke strukturálním fondům EU a aby lépe financovaly projekty související s MSP; vyzývá Komisi, aby vybudovala institucionální rámec pro posílení spolupráce mezi Společenstvím a soukromým sektorem zemí západního Balkánu, což zajistí správné využití fondů Společenství;

32.   zdůrazňuje potřebu rozšířit spolupráci v oblasti vzdělávání a vědy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu, která vytvoří podmínky stabilního hospodářského rozvoje a růstu v regionu, což podpoří integraci západního Balkánu do společného hospodářského prostoru, společného prostoru výzkumu a vzdělávání, stejně jako jeho účast na pracovním trhu v souladu s předpisy a požadavky EU;

33.   vzhledem k tomu, že mezinárodní finanční krize zasáhla i Evropu a může nepřímo ovlivnit obchod a zahraniční investice v západobalkánských zemích, vyzývá Komisi, aby tento vývoj sledovala a případně přijala vhodná opatření, aby tak i v budoucnu zajistila hladký průběh procesu stabilizace a přidružení, který je v tomto regionu významným faktorem stability a na jehož realizaci má eminentní zájem i Evropská unie;

Finanční služby, cla, boj proti organizovanému zločinu a korupci

34.   domnívá se, že nezbytnou podmínkou pro hospodářský rozvoj zemí tohoto regionu je důkladná reforma systému bankovnictví a pojišťovnictví, vytvoření účinného systému mikroúvěrů a zlepšení regulace a dohledu v bankovnictví, což umožní položit základy pro postupné otevírání jejich finančních trhů;

35.   vyzývá země tohoto regionu, které jsou postiženy korupcí ve veřejné správě, aby přijaly veškerá vhodná opatření pro její potírání a pro zajištění lepšího a transparentnějšího fungování celního systému v souladu s normami stanovenými Evropskou unií a Světovou celní organizací;

36.   zdůrazňuje potřebu posílit a zpřísnit celní kontroly s cílem bojovat proti takovým jevům jako pašování, padělání a pirátská výroba zboží, což jsou praktiky, které kromě ztrát z příjmů znamenají značné riziko pro zdraví obyvatel Evropské unie i zemí západního Balkánu;

37.   vítá zlepšení podnikatelského prostředí a opatření na omezení právních a administrativních překážek pro zakládání nových podniků; vyjadřuje však své znepokojení nad tím, že existují kartely a že dochází v některých zemích západního Balkánu ke zneužívání postavení na trhu tzv. magnáty a společnostmi, jež mají na trhu dominantní postavení; naléhavě žádá vlády zemí západního Balkánu, aby intenzivněji bojovaly proti korupci a vypracovaly odpovídající politiky hospodářské soutěže, kterými by se rovněž řídily státní podniky;

38.   vyzývá západobalkánské země, aby vypracovaly politiky zaměstnanosti a daňové politiky, které budou řešit problém nezaměstnanosti, relativně vysokých platů a velkého rozsahu šedé ekonomiky;

39.   zdůrazňuje, že spravedlivá a transparentní regionální přeshraniční soutěž při zadávání veřejných zakázek je důležitým stavebním prvkem skutečně integrovaného regionálního trhu; vyzývá země západního Balkánu, aby posoudily svůj potenciál v oblasti zadávání veřejných zakázek pro upevnění udržitelného hospodářského rozvoje a aby znásobily své úsilí o dosažení integrovanějšího a lépe fungujícího regionálního systému veřejných zakázek, který by uplatňoval zásadu nediskriminace domácích a regionálních dodavatelů;

o
o   o

40.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, parlamentům a vládám členských států a dotčených zemí.

(1) Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 1.
(2) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.
(3) Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 207.
(4) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 141.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2008)0172.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2008)0120.
(7) Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 224.
(8) Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 626.
(9) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 141.
(10) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 467.
(11) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 402.
(12) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 480.

Právní upozornění - Ochrana soukromí