Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané "Druhý strategický přezkum energetické politiky – Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití" (KOM(2008)0781) (sdělení o druhém strategickém přezkumu energetické politiky),

-   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvanou "Na cestě k zabezpečené, udržitelné a konkurenceschopné evropské energetické síti" (KOM(2008)0782),

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 13. listopadu 2008 o provádění programu pro transevropské energetické sítě v období 2002–2006 (KOM(2008)0770),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 o směrnici 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu (KOM(2008)0769),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 13. listopadu 2008 na směrnici Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané "Energetická účinnost: plnění 20% cílové hodnoty" (KOM(2008)0772),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 13. listopadu 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracování) (KOM(2008)0780),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 13. listopadu 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (přepracované znění) (KOM(2008)0778),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 13. listopadu 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik v souvislosti s účinným využitím paliva a jinými zásadními parametry (KOM(2008)0779),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 26. listopadu 2008 na směrnici Rady, kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost (KOM(2008)0790,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané "Evropa může ušetřit více energie kombinovanou výrobou tepla a elektřiny" (KOM(2008)0771),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané "Větrná energie na moři: opatření nezbytná pro splnění cílů energetické politiky na rok 2020 a dále" (KOM(2008)0768),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané "Aktualizace jaderného ukázkového programu v rámci druhého strategického přezkumu energetiky" (KOM(2008)0776),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 nazvané "Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia: Postup do roku 2020 a na další období" (KOM(2007)0002),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané "20 a 20 do roku 2020: Změna klimatu je pro Evropu příležitostí" (KOM(2008)0030),

-   s ohledem na návrh Komise ze dne 23. ledna 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)0019),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané "Plán evropské hospodářské obnovy" (KOM(2008)0800),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 4. dubna 2006 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o hodnocení Euratomu – 50 let evropské jaderné politiky(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2007 o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií"(4);

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2007 o konvenčních energetických zdrojích a energetické technologii(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o globálním fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2008 o Evropském strategickém plánu pro energetické technologie(8),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 18. června 2008 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(9),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 9. července 2008 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem(10),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 18. června 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1228/2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou(11),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 9. července 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám(12),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 18. června 2008 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů(13),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o podpoře brzkého uskutečnění demonstrace udržitelné výroby energie z fosilních paliv(14),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 8. a 9. března 2007,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 13. a 14. března 2008,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. října 2008,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0013/2009),

A.   vzhledem k tomu, že jakákoli evropská politika v oblasti energetiky musí neoddělitelně sledovat tři hlavní a stejně významné cíle: zabezpečení dodávek energie a solidaritu členských států, boj proti změně klimatu a silná oddanost vlastním cílům Unie v této oblasti a jejich realizaci a konkurenceschopnost,

B.   vzhledem k tomu, že k dosažení těchto tří hlavních cílů je nutná zásadní změna politiky v oblasti energetiky, jež by současně vedla k řešení zaměstnanosti a sociálních, ekologických i hospodářských podmínek,

C.   vzhledem k tomu, že závislost Unie na konvenčních zdrojích energie a na omezeném počtu producentů energie představuje závažné ohrožení stability, prosperity a bezpečnosti dodávek energie,

D.   vzhledem k tomu, že významnou úlohu při snižování závislosti na dovozu energie musí sehrávat energetická účinnost, rostoucí konkurenceschopnost a boj proti změně klimatu,

E.   vzhledem k tomu, že v současné době poptávka Unie po energii ve většině odvětví stále stoupá, přičemž potenciál energetické účinnosti zůstává nadále nevyužitý,

F.   vzhledem k tomu, že Unie v současnosti dováží 50 % energie, kterou spotřebovává, a vzhledem k tomu, že tento podíl by mohl v roce 2030 dosáhnout až 70 %,

G.   vzhledem k tomu, že dodávky energie v Unii ještě více ohrožují chybějící vize energeticky nenáročného hospodářství a nedostatečné investice do energetiky a všech souvisejících odvětví, zejména na místní a regionální úrovni, což vede k tomu, že kapacity jsou maximálně využívány či dokonce nedostačují, je tedy nutné především obnovit elektrárny, což si podle odhadů do roku 2030 vyžádá investici 900 miliard EUR,

H.   vzhledem k tomu, že klesající ceny ropy a plynu mají negativní dopad na plánované investice, z čehož plyne potřeba podpory veškerých projektů v oblasti základní infrastruktury, které přispějí k dovozu významného množství plynu do Evropy, diverzifikaci zdrojů a zásobovacích cest a zabrání rizikům souvisejícím s tranzitem,

I.   vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize ještě více omezuje investice do energetické infrastruktury,

J.   vzhledem k tomu, že ačkoli scénář Komise předpokládá na příštích dvacet let snížení poptávky po konvenčních zdrojích, Evropa musí podporovat všechny plánované investice do nové infrastruktury pro dovoz energií; vzhledem k tomu, že tak bude zaručen bezpečný přechod na nový evropský energetický systém, který by měl být zaveden do roku 2020,

K.   vzhledem k tomu, že do roku 2030 musí Unie vyvinout a naplánovat využívání nových udržitelných energetických technologií s nízkými emisemi CO2, které obstojí v konkurenci a vážné hrozbě nedostatku energie z fosilních paliv, a přitom významně omezit svou energetickou spotřebu,

L.   vzhledem k tomu, že Unie naléhavě potřebuje uskutečnit významné investice do sítí a dokončit vnitřní trh s energiemi, a vzhledem k tomu, že by měly být podporovány průkopnické iniciativy, jako například provozovatel evropských přenosových a přepravních soustav nebo vytvoření jednotné evropské přepravní soustavy zemního plynu,

M.   vzhledem k tomu, že odvětví energetiky a investice do energetické infrastruktury vyžadují stabilní regulační rámec a užší spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány,

N.   vzhledem k tomu, že rozvoj energetických sítí má zásadní význam pro zlepšení bezpečnosti dodávek, a musí proto zaujímat přední místo mezi prioritami evropské energetické politiky,

O.   vzhledem k tomu, že odvětví elektřiny a zemního plynu potřebují stabilní a předvídatelný regulační rámec, a že je tedy zapotřebí svěřit Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen "agentura") silné pravomoci, které napomohou k harmonizaci vnitrostátních regulačních rámců a předejdou nejistotě, kterou může vyvolat postup projednávání ve výborech,

P.   vzhledem k tomu, že s ohledem na cíle bezpečnosti dodávek musí být využívány konveční domácí energetické zdroje Unie v těch členských státech, kde jsou k dispozici, a to v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí na vnitrostátní úrovni i úrovni Společenství,

1.   vyzývá členské státy, aby tuto strategickou analýzu energetické politiky považovaly za základ provádění evropské politiky v oblasti energetiky a stanovení ambiciózního akčního plánu na léta 2010–2012;

2.   potvrzuje trojí cíl stanovený pro rok 2020, a to: snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a o 30 % v případě uzavření mezinárodní dohody, omezení spotřeby energie alespoň o 20 % a 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby se staly nejvíce energeticky účinným hospodářstvím s cílem aktivně přispět k omezení oteplování na 2°C; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby do roku 2050 snížily emise skleníkových plynů nejméně o 80 %; vyzývá Komisi, aby po konzultaci se všemi dotčenými subjekty připravila možné energetické scénáře, které ukáží způsoby, jimiž je možné těchto cílů dosáhnout, a vysvětlí příslušné technické a hospodářské předpoklady;

3.   je rozhodně přesvědčen, že snížení spotřeby energie představuje naprostou prioritu v zájmu dosažení udržitelného rozvoje, inovace, tvorby nových pracovních míst a konkurenceschopnosti a zároveň velmi účinný a šetrný způsob zlepšení energetické bezpečnosti;

4.   vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily cíl ušetřit do roku 2020 20 % energie pro členské státy právně závazným a aby navrhly a zavedly soudržná opatření k jeho zajištění;

5.   vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby si předsevzaly zlepšit energetickou účinnost o 35 % a zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na 60 % do roku 2050;

6.   vyzývá Komisi, aby v reakci na klesající ceny ropy a plynu, které mají negativní dopad na zamýšlené investice, podpořila veškeré zamýšlené investice do nové infrastruktury pro dovoz energií a technologií využívajících obnovitelné zdroje energie;

Evropská politika v oblasti energetiky

7.   vyzývá členské státy, aby v souvislosti s rostoucím ohrožením zabezpečení dodávek energie v Unii postupovaly jednotně; konstatuje, že v současnosti je jejich vystupování v rozporu s tímto cílem; domnívá se, že pro bezpečnost dodávek a z hlediska solidarity i efektivity jednání o mezinárodním právním regulačním rámci je nezbytné, aby Komise předložila Parlamentu a Radě návrh na vypracování evropské politiky v oblasti energetiky, který odpovídajícím způsobem zohlední příslušné pravomoci Unie a členských států, a to v oblasti mezinárodních vztahů, energetické účinnosti, boje proti změně klimatu, dalšího rozvoje vnitřního trhu, vyjednávání mezinárodních smluv, v oblasti prognóz a dialogu s producenty, v oblasti energetického výzkumu a diverzifikace dodávek energie;

8.   vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby Evropa vystupovala jednotně vůči producentům ze třetích zemí a vytvářela vztahy vzájemné závislosti prospěšné pro všechny zúčastněné strany a aby podporovala posilování obchodní pozice podniků EU vůči státním společnostem třetích zemí;

9.   domnívá se, že solidární využívání energie se musí stát významným evropským principem na evropské, regionální i dvoustranné úrovni a že narušení dodávek energie v jednom členském státě se dotýká celé Unie;

10.   zdůrazňuje význam místních iniciativ pro boj proti změně klimatu; schvaluje opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie, jako například programy financování, které spadají do oblasti politiky soudržnosti, nebo ekologické zdanění, nebo příspěvek Paktu primátorů, a v tomto ohledu podporuje myšlenku Paktu ostrovů, což by přispělo k šíření osvědčených postupů a rozvoji vysoce energeticky účinných obcí a měst využívajících energii z obnovitelných zdrojů;

11.   je přesvědčen, že odpovídající evropská energetická politika musí spočívat ve vyvážené skladbě zdrojů energie, založené na využívání jiné než uhlíkové energie, na co nejnižších emisích z fosilních paliv a na nových technologiích, které zásadně sníží emise skleníkových plynů z pevných fosilních paliv;

12.   je přesvědčen, že by členské státy měly vypracovat národní strategie, které by se zabývaly problémem energetické chudoby na jejich území;

13.   domnívá se, že rozdělení úkolů mezi podniky a odpovědné politické subjekty, kdy odpovědnost za bezpečnost dodávek přebírají podniky, je osvědčené a mělo by být v zásadě zachováno; vyzývá odpovědné politické subjekty, aby s ohledem na stále složitější globální prostředí v budoucnu přijímaly více doprovodných opatření v oblasti provozu podniků;

14.   připomíná závazek členských států, který vyplývá z podpisu Lisabonské smlouvy, kde se zavazují k boji proti změně klimatu a k solidaritě v době energetické krize;

15.   domnívá se, že ratifikace Lisabonské smlouvy dále podpoří veškeré snahy o zavedení společné evropské energetické politiky;

Zabezpečení dodávek

16.   vítá akční plán Unie pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití;

Podpora infrastruktury nezbytné pro uspokojování potřeb EU

17.   konstatuje významné zpoždění při výstavbě prioritních přepravních energetických sítí a sítí evropského zájmu; zdůrazňuje, že tyto nedostatečné investice brzdí řádné fungování vnitřního trhu a že kapacity všech energetických odvětví jsou maximálně využívány, či dokonce nedostačují; konstatuje rovněž, že za tuto skutečnost nese průmysl odpovědnost jen částečně, a vyzývá členské státy, aby do problematiky více zapojily své občany, především aby je lépe informovaly o potřebě vybudovat lepší infrastrukturu a realizovat projekty výroby energie; vyzývá tudíž vnitrostátní regulační orgány, aby v rámci svých rozhodovacích pravomocí učinily vše pro urychlení investic;

18.   konstatuje, že nová vlna investic musí být dostatečně prozíravá a zohlednit změny ve způsobu spotřeby a výroby energie a že decentralizované energetické systémy musí být kompatibilní s velkými obnovitelnými zdroji energie;

19.   konstatuje, že Evropská rada stanovila cíl dosáhnout vzájemného propojení sítí pro přepravu plynu a elektřiny členských států ve výši 10 %;

20.   vítá záměr zvýšit evropské finanční prostředky určené na podporu investic do sítí; se zájmem bere na vědomí návrh Komise vyčlenit – v rámci plánu hospodářské obnovy 2008 – 5 miliard EUR z přebytků rozpočtu na léta 2008/2009 zejména na nová energetická připojení; žádá, aby byl plně zapojen do rozhodování o konečném výběru projektů; domnívá se, že Evropská investiční banka by měla sehrávat výraznější úlohu při zajišťování prostředků pro projekty v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a výzkumu a vývoje;

21.   vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně podílely na zvýšení počtu provozovatelů na trhu s energií, a zejména aby přijaly opatření na podporu výroby malých a středních podniků a jejich vstupu na trh;

22.   zdůrazňuje význam dalšího propojování sítí pro přepravu plynu a elektřiny přes střední a jihovýchodní Evropu podél severojižní osy a připomíná, že by sítě v oblasti Baltského moře měly být dále rozvíjeny a integrovány do západoevropské sítě; zdůrazňuje, že je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost přípravě plánu vzájemného propojení pobaltských států, který bude zahrnovat plyn, elektřinu a skladování a který má být přijat v roce 2009; podporuje rovněž propojování ostrovů a vzdálených a odloučených oblastí Unie;

23.   ze stejného důvodu naléhavě žádá propojení s jihozápadní Evropou, zejména propojení Iberského poloostrova se severní Francií;

24.   připomíná přeshraniční spojení, která již existují mezi některými zeměmi; shledává, že regionální iniciativy, jako je například pětistranné fórum, nalezly užitečná praktická řešení, která zvyšují integraci vnitřního trhu; vybízí všechny subjekty, které jsou za tyto iniciativy odpovědné, aby ve své úspěšné práci pokračovaly;

25.   vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření podporující vzájemné propojení a rozvoj elektrorozvodných sítí, které umožní co nejlepší integraci a vyváží její kolísavou výrobu energie z obnovitelných zdrojů na pevnině i na moři;

26.   vítá návrh na předložení plánu na vybudování sítě v Severním moři s cílem využít ohromný potenciál větrné energie; v této souvislosti rovněž vítá vytvoření evropské supersítě, která vznikne propojením rozvodných infrastruktur Severního moře, Středozemního moře a pobaltského regionu;

27.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající regulaci a umožnily nediskriminační přístup do nové infrastruktury, například do rozvodné sítě v Severním moři;

28.   je přesvědčen, že Unie musí výrazně a co možná nejrychleji pokračovat v posilování diverzifikace a bezpečnosti zdrojů energie; vyzývá Komisi a české předsednictví, aby na příštím zasedání Evropské rady představily nový, ctižádostivý a dlouhodobý plán na diverzifikaci;

29.   vyjadřuje svou podporu projektům, které se zabývají deverzifikací zdrojů a zásobovacích cest, a zejména podporuje přípravu jižního plynového koridoru, včetně projektů Nabucco a South Stream a plynovodu propojujícího Turecko, Řecko a Itálii; klade důraz na vzájemnou spolupráci s dotčenými státy, zejména se zeměmi v kaspickém regionu; považuje za velmi významné, že z dlouhodobého hlediska, až to umožní politické podmínky, by důležitý zdroj zásobování Unie mohly představovat dodávky z ostatních zemí regionu, například z Uzbekistánu a Íránu;

30.   vyjadřuje také svou podporu plnému propojení Alžírska, Španělska, Francie a kontinentální Evropy projektem MEDGAZ, který řadí Komise mezi projekty evropského zájmu ve svém plánu prioritních propojení, jehož cílem je dále diverzifikovat výchozí body plynovodních tras do Evropy;

31.   s ohledem na pokles domácí produkce zemního plynu a změnu energetické skladby v řadě členských států zastává názor, že všechny v současnosti plánované projekty v oblasti infrastruktury plynu a elektřiny by měly být zrealizovány co nejdříve s cílem zajistit pokrytí budoucí poptávky;

32.   domnívá se, že vztahy a partnerství s klíčovými dodavateli energií, tranzitními zeměmi a spotřebitelskými zeměmi jsou důležité a je třeba je prohloubit; zdůrazňuje však, že prohlubování těchto vztahů a partnerství by za žádných okolností nemělo jít na úkor základních hodnot Unie, zejména pokud jde o dodržování lidských práv; v tomto ohledu zdůrazňuje , že vybudování důvěry a hlubších, právně závazných vztahů mezi Unií a producentskými a tranzitními zeměmi by mělo jít ruku v ruce s podporou a respektováním demokracie, lidských práv a právního státu; vyzývá k vypracování a přijetí politik a konkrétních opatření za tímto účelem;

33.   v této souvislosti vyzývá k třístranné dohodě mezi EU, Ruskem a Ukrajinou ohledně dodávek plynu z Ruska do EU s cílem zajistit zabezpečení dodávek v nadcházejících letech;

34.   vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí při hledání řešení dosud nevyřešených otevřených otázek ohledně přepravy zemního plynu plynovodem Nabucco přes Turecko;

35.   domnívá se, že náležitá kapacita pro zkapalněný zemní plyn (LNG) sestávající ze zkapalňovacích zařízení v producentských zemích a znovuzplyňování na lodi by měla být v rámci Unie dostupná všem členským státům buď přímo, nebo prostřednictvím jiných členských států na základě mechanismu solidarity; domnívá se, že nové LNG terminály by měly být považovány za projekty evropského zájmu vzhledem k jejich zásadnímu přínosu k diverzifikaci zásobovacích cest;

36.   vyzývá Komisi, aby plně podpořila investice do stavby strategických zařízení na uskladnění zemního plynu, jež jsou důležitou součástí evropské energetické bezpečnosti;

37.   je přesvědčen, že kapacita ropných rafinerií představuje další významný faktor pro zabezpečení dodávek energie v Unii; konstatuje, že je proto důležité zlepšit úroveň transparentnosti a rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou kapacity rafinerií, aby byly pokryty potřeby Unie, a zejména je třeba zohlednit obavy ohledně toho, že v budoucnu bude možná nedostupná motorová nafta;

38.   v souladu se zásadou evropské solidarity v oblasti energie usiluje o zajištění bezpečnosti dodávek a energie pro pobaltský region v podmínkách hospodářské recese;

Vnitřní trh s energií

39.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly dlouhodobé strategické zásady a současně vybídly soukromé průmyslové podniky, aby se podílely na jejich uskutečňování, a zachovaly tak rovnováhu mezi tržními mechanismy a regulací;

40.   zdůrazňuje, že je důležité vytvořit jednoznačný a stabilní právní rámec tím, že do konce legislativního období Parlamentu v roce 2009 budou uzavřena jednání o legislativním balíčku upravujícím vnitřní trh s energií; v souladu s výše uvedeným návrhem Komise na přijetí nařízení, kterým se zřizuje Agentura, podporuje vznik nezávislé agentury, která by měla značné pravomoci, mezi něž by patřilo zabezpečení dodávek energie a bezpečnost sítí; vyzývá členské státy, aby podpořily uplatňování třetího energetického balíčku, a zejména aby v zájmu podpory regionální a dvoustranné solidarity zahájily vzájemnou spolupráci, jejímž cílem bude zajistit bezpečné dodávky na vnitřním trhu;

41.   vyzývá členské státy a Komisi, aby realizovaly rozsáhlé investice do sítí a dokončily budování vnitřního trhu s energií prostřednictvím některých prozíravých iniciativ, jako je například provozovatel evropské přepravní soustavy nebo vytvoření jednotné evropské sítě pro přepravu zemního plynu;

42.   vyzývá Komisi, aby cíl navržení a vybudování inteligentní, vzájemně propojené elektrorozvodné sítě stanovila již na rok 2020, neboť je významným předpokladem pro splnění úkolů stanovených pro tento rok;

43.   vyzývá členské státy, aby spolupracovaly na evropském strategickém plánu s cílem připravit na základě střednědobých prognóz energetických potřeb víceletý plán investic, které jsou nezbytné pro uspokojení budoucích potřeb v oblasti výroby elektrické energie; je přesvědčen, že orientační víceletý plán by měl být rovněž zaveden v odvětví zemního plynu, abychom získali celkový přehled o investičních požadavcích na celoevropské úrovni;

44.   vyzývá členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby budoucí plány na investice do přeshraničních infrastruktur (například sítě, plynovody, ropovody a elektrárny) konzultovaly a koordinovaly s příslušnými subjekty ve všech zemích, které mohou být plánovanými investicemi dotčeny, s cílem co nejlépe využívat dostupné zdroje; domnívá se, že tyto koordinační snahy by mohlo podpořit ustavení koordinační skupiny pro infrastruktury na evropské úrovni a mohlo by doplnit desetiletý plán rozvoje sítě, jak je navrženo v balíčku pro vnitřní trh s energií;

45.   zdůrazňuje, že vnitřní trh s energií bude úspěšně dotvořen pouze tehdy, pokud budou odstraněny překážky pro investice, všechny členské státy budou fyzicky propojeny v jediné společné energetické síti a pokud tento trh skutečně umožní zabránit výkyvům cen energií a zajistí spravedlivé tržní podmínky pro všechny výrobce a pro připojení k sítím a přístup a integraci výrobců nových energií a nových energetických technologií; zdůrazňuje, že nedávno revidovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(15) srozumitelným a předvídatelným způsobem stanoví hodnocení emisí CO2;

Vnější vztahy v oblasti energetiky

46.   vítá sdělení o druhém strategickém přezkumu energetické politiky a zejména její návrhy týkající se vnější energetické politiky, které jsou do značné míry v souladu s výše uvedeným usnesením ze dne 26. září 2007; vyjadřuje zklamání z nedostatku konkrétních návrhů a znovu zdůrazňuje, že je nutné, aby Unie vyvinula větší úsilí o vypracování koherentní a účinné společné zahraniční politiky EU v oblasti energetiky, jež se opětovně zaměří na země vyrábějící energii;

47.   vyzývá Komisi, aby podporovala začlenění tzv. "doložky o energetické bezpečnosti" do obchodních dohod a dohod o přidružení, partnerství a spolupráci se zeměmi výroby a tranzitními zeměmi, přičemž by tato doložka stanovila kodex chování a zákaz přerušení dodávek způsobeného obchodními spory a explicitně stanovila opatření, jež budou přijata v případě jednostranného přerušení dodávek nebo jakékoli změny podmínek dohody nebo podmínek dodávek jedním z partnerů;

48.   připomíná, že navzdory ambiciózním a důsledně zaváděným programům v oblasti energetické účinnosti a úspor energie bude Unie patrně ve střednědobém výhledu stále záviset na dodávkách energie z fosilních zdrojů ze třetích zemí; žádá tedy, aby byl veden intenzivnější dialog s producentskými, tranzitními a dalšími spotřebitelskými zeměmi, a v obecnější rovině, aby byla posílena mezinárodní spolupráce v zájmu zvýšení transparentnosti na světových trzích s energií a vyřešení otázky trvale udržitelného rozvoje;

49.   připomíná význam dlouhodobých dohod o dodávkách pro rozvoj trvalých a na důvěře založených vztahů mezi zeměmi s těžební činností a nakupujícími zeměmi a pro zajištění potřebných investic jak do dodavatelských, tak odběratelských odvětví;

50.   vyzývá Evropskou unii ke spolupráci se zeměmi středomořského regionu a severní Afriky, neboť tyto země mají významný potenciál energetických zdrojů a Africe se nabízí značné možnosti rozvoje; domnívá se, že je třeba zkoumat a podporovat zejména využívání sluneční a větrné energie; žádá proto, aby byly obecné cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti začleněny do "Barcelonského procesu: Unie pro Středomoří";

51.   vyzývá Evropskou unii, aby spolupracovala se zeměmi Blízkého východu, protože mají značné energetické zdroje;

52.   podporuje záměr sjednat s Ruskem, rozsáhlou novou dohodu, která by nahradila dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1997 a jejíž součástí by byla také kapitola o energetice, jež by plně odpovídala zásadám Smlouvy o energetické chartě a jejím protokolům o tranzitu; konstatuje, že Rusko Smlouvu o energetické chartě podepsalo a Ukrajina ji ratifikovala; připomíná, že tato smlouva obsahuje mimo jiné také ustanovení o urovnávání sporů, například v případě obchodních sporů či sporů týkajících se tranzitu mezi příslušnými stranami smlouvy;

53.   zdůrazňuje, že je nezbytné do pokračujícího dialogu EU s Ruskem zapojit Ukrajinu s ohledem na její klíčový význam jakožto tranzitní země;

54.   důrazně žádá Komisi, aby v zájmu zabezpečení dodávek zvážila rozšíření Smlouvy o energetickém společenství, která byla uzavřena mezi Evropskou unií a jihovýchodní Evropou, na další třetí země a vytvoření nových regionálních trhů s energií po vzoru Energetického společenství jihovýchodní Evropy, například Evropsko-středomořského energetické společenství;

55.   zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit Turecko do pokračujícího evropského dialogu se zeměmi kaspického a kavkazského regionu, neboť může hrát jako tranzitní země klíčovou úlohu; zároveň připomíná Turecku jeho závazek přizpůsobit se acquis communautaire, jenž vyplývá z jeho statusu kandidátské země;

56.   zdůrazňuje geopolitický význam černomořského regionu pro energetickou bezpečnost Unie a pro diverzifikaci jejích dodávek energie;

57.   vyzývá členské státy, aby v rámci stávajících i budoucích dohod o přidružení a spolupráci posílily energetické vazby na země Latinské Ameriky;

58.   vyzývá členské státy, aby využívaly euro jako nástroj pro strukturaci mezinárodních finančních vztahů s cílem omezit výkyvy vyplývající z fakturace nákupů ropy a plynu; vyzývá Evropskou unii, aby zvážila otázku zahraničních investic do evropské energetiky prostřednictvím doložky o vzájemnosti a skutečně se domnívá, že není-li v přístupu na trhy zaručena vzájemnost, měla by Unie v souladu s návrhem Parlamentu a Komise uplatnit účinnou doložku o třetích zemích, pokud jde o nabývání přenosových soustav nebo provozovatele přenosových soustav;

59.   vyzývá Komisi, aby zhodnotila různé způsoby, jak omezit kolísání cen ropy a zemního plynu; bere na vědomí, že při tvorbě tržních cen hraje významnou úlohu zejména transparentnost, dostatečné rezervní kapacity těžby a urychlující efekt finančních spekulací; odmítá, aby byly strategické ropné zásoby používány jako ekonomický nástroj na snížení kolísání cen;

60.   vyzývá členské státy, aby zintenzívnily a koordinovaly svou činnost s cílem zabezpečit zásobovací trasy, a to zejména námořní;

61.   vyzývá členské státy, aby určily osvědčené postupy na mezinárodní úrovni a aby v zájmu prohloubení znalostí a zkušeností v této oblasti posílily s danými zeměmi technologickou spolupráci; vyzývá členské státy, aby tuto spolupráci upevnily zejména s Japonskem, jehož hospodářství zcela závisí na dovozu energie a které vyvinulo jeden z nejúčinnějších energetických systémů na světě;

62.   konstatuje, že rostoucí energetická spotřeba Číny a její emise skleníkových plynů představují obrovskou výzvu z hlediska environmentálních cílů a zabezpečení dodávek energie; vyzývá, aby byla mezi EU a Čínou navázána hlubší spolupráce s cílem podpořit přechod k technologiím s nízkými emisemi uhlíku, zejména pokud jde o energetickou účinnost a obnovitelné zdroje; vzhledem k významu uhlí v čínském hospodářství zdůrazňuje, že je v Číně nezbytně nutné vyvíjet a zavádět technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS);

63.   poukazuje na význam dialogu o energetice mezi EU a OPEC a vybízí Komisi, aby prohloubila dialog o energetice s Norskem;

Různá řešení krizí správou zásob ropy a plynu

64.   vítá záměr Komise revidovat směrnici 2006/67/ES ze dne 24. července 2006, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů (kodifikované znění)(16), a navrhuje nahradit současné měsíční zveřejňování údajů týdenním, aby byl trh přehlednější a aby se zabránilo nepřiměřené reakci na situaci ve Spojených státech;

65.   upozorňuje na skutečnost, že členské státy nebyly schopny projevit solidaritu tím, že by v průběhu nedávné krize mezi Ukrajinou a Ruskem kvůli zemnímu plynu zvýšily množství plynu dostupného postiženým členských státům; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby v souladu s Lisabonskou smlouvou vytvořily mechanismus solidarity, který by EU umožňoval účinně, rychle a konzistentně reagovat na krizové situace způsobené přerušením dodávek, poškozením zásadní infrastruktury či jakoukoli jinou událostí;

66.   v souvislosti s výše uvedenou krizí kvůli zemnímu, která se projevila i na území Unie, vítá záměr Komise zlepšit rámec směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu(17) a vyzývá ji, aby do konce roku 2009 vypracovala návrhy změn této směrnice, jež budou v souladu s výše uvedeným sdělením KOM(2008)0769;

67.   zdůrazňuje, že klíčové body revidované směrnice Rady 2004/67/ES by měly být závazné a zahrnovat účinné nouzové akční plány na úrovni jednotlivých států i EU, které mimo jiné upraví společné vyhlašování stavu nouze, rozdělování dostupných dodávek a infrastruktury mezi postižené státy, koordinované řízení, aktivaci nouzových opatření v nezasažených nebo méně zasažených státech s cílem zvýšit dodávky plynu na postižených trzích za využití všech dostupných prostředků, včetně mimo jiné přerušitelných smluv, přechodu na jiné palivo, odběru ze zásobníků plynu, flexibility dodávek apod.; domnívá se, že je naprosto nezbytné zlepšit fungování trhu pomocí transparentnosti a zvýšit dodávky plynu na trh; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby vytvořily zásoby zemního plynu s možností rychlého čerpání;

68.   navrhuje, aby byly informační technologie lépe využívány pro úplné nebo částečné omezení odběru v případě krize, a v této souvislosti se domnívá, že by pod dohledem regulačního orgánu mohl být zaveden systém umožňující snížit spotřebu na základě společného rozhodnutí;

Energetická účinnost

69.   domnívá se, že minimálně 20% zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 je prioritním cílem, který přispěje k dosažení trvale udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti a je rovněž nejúčinnějším a nejhospodárnějším prostředkem pro zvýšení bezpečnosti dodávek energie; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby bezodkladně přijaly právně závazný cíl zlepšit do roku 2020 energetickou účinnost alespoň o 20 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily informační kampaně a zveřejnily praktické informace o energeticky účinných řešeních, která je třeba zavést, a aby na školách a univerzitách v celé Unii podporovaly vzdělávací programy a programy odborné přípravy týkající se energetiky;

70.   zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy a Komise důsledně a včas uplatňovaly a vymáhaly právní předpisy v oblasti úspor energie a energetické účinnosti; zdůrazňuje, že na úrovni Společenství i členských států je třeba přijmout závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek s cílem podnítit poptávku po inovačních produktech a službách, jež zvýší energetickou účinnost; vyzývá proto, aby byl k připravované právní úpravě v oblasti úspor energie a energetické účinnosti zaujat ambiciózní přístup (zejména ve stavebnictví, průmyslu a dopravě, při městském plánování a v souvislosti s elektrickými spotřebiči);

71.   vítá záměr Komise pozorně sledovat vývoj kombinované výroby tepla a elektřiny a vyzývá ji, aby v roce 2009 navrhla další podpůrná opatření v rámci aktualizace akčního plánu energetické účinnosti; připomíná Komisi, že hlavními cíli procesu kombinované výroby tepla a elektřiny jsou úspory primární energie, úspora nákladů a bezpečnost dodávek bez ohledu na použitou technologii; domnívá se, že vývoj a výběr nejúčinnějších technologií je třeba ponechat na trhu; je zastáncem rozvoje propagační a finanční strategie pro infrastruktury, jako jsou tepelné a chladící rozvody využívající místní zdroje, například geotermální energii a kombinovanou výrobu tepla;

72.   podporuje mezinárodní partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti, které by přispělo ke sjednocení norem a pomohlo dosáhnout ctižádostivých cílů na celém světě;

73.   vyzývá k účinnějšímu využívání ropy, zejména v odvětví dopravy, v němž je tento zdroj energie nejvíce využíván; žádá, aby byly přijaty ambiciózní střednědobé cíle (pro rok 2020) pro účinnost využití pohonných hmot vozidel, a vyzývá členské státy, aby hledaly alternativní paliva a technologie pohonu, například elektromotory pro přepravu zboží a osob zejména v městských oblastech; domnívá se, že klíčovým prvkem strategie Unie na snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy by měl být významný posun ve způsobech přepravy k alternativám, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, například od přepravy v osobních automobilech k veřejné dopravě;

74.   domnívá se, že průkopnický přístup k vozidlům pomůže evropskému automobilovému průmyslu dobýt zpět mezinárodní trhy ovládané zejména asijskými výrobci;

75.   lituje, že se po železnici v Evropě přepravuje pouze 10 % zboží; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly železniční dopravu a vodní cesty; žádá, aby se rozhodněji zasadily o zajištění co nejlepší kombinace železniční, vodní a silniční dopravy;

76.   zdůrazňuje, že pro zlepšení energetické účinnosti existujících i nových elektrických spotřebičů je nutné přijmout potřebný soubor politických opatření;

Lepší využívání původních zdrojů EU a dokonalejší technologie

77.   domnívá se, že obnovitelné zdroje energie, jako například vítr, bioplyn, slunce, voda, biomasa a geotermální a mořské zdroje, jsou nejvýznamnějším potenciálním zdrojem energie v Unii a mohou přispět ke stabilizaci cen energie a vyřešit rostoucí energetickou závislost; vítá záměr vypracovat sdělení o odstranění překážek pro využívání energie z obnovitelných zdrojů; v této souvislosti zdůrazňuje, že nové iniciativy by neměly zdržet již probíhající projekty;

78.   domnívá se, že využívání domácích zdrojů fosilních paliv, zejména nalezišť zemního plynu na pevnině i na moři, může přispět ke zvýšení energetické nezávislosti Evropy a že je třeba tyto zdroje využívat, kdekoli je to možné, v souladu s vnitrostátními i evropskými právními předpisy v oblasti životního prostředí; vyzývá členské státy a Komisi, aby nalezly odpovídající regulační rovnováhu mezi opatřeními na ochranu životního prostředí a příležitostmi k těžbě na území Unie, a to jak ve vnitrozemí, tak na volném moři;

79.   připomíná, že vzhledem ke kolísavé povaze obnovitelných zdrojů je nezbytné lépe vzájemně propojit elektrorozvodné sítě na úrovni Společenství, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost těm členským státům a regionům, které jsou v rámci trhu Unie s energiemi nejvíce izolované, s cílem poskytnout členským státům prostředky potřebné k tomu, aby do roku 2020 splnily cíl vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů;

80.   vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby zcela nově propojily zemědělství s odvětvím energetiky pomocí plánu, jehož cílem by bylo instalovat na střechy zemědělských budov zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční panely; vyzývá členské státy a místní orgány, aby vytvořily místní pobídky pro recyklaci použitých olejů a udržitelnou výrobu biomasy, přičemž zajistí dostatečnou rovnováhu mezi energetickými plodinami a plodinami určenými k výrobě potravin;

81.   důrazně vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o tom, jaké technické překážky a normy brání malým a středním podnikům v investicích do výroby energie a využití stávajících rozvodných sítí k distribuci takto vyrobené energie;

82.   vyzývá Komisi, aby ještě více upřednostňovala výzkum a vývoj skladování elektrické energie, propojení rozptýlené výroby energie pomocí IKT (tzv. virtuální elektrárny), inteligentní sítě a zvyšování výkonu infrastruktury, a umožnila tak přednostní připojení energie z obnovitelných zdrojů;

83.   vyzývá Komisi, aby znovu definovala evropskou politiku rozvojové pomoci a začlenila do ní nový pilíř pro energetiku; v této souvislosti se domnívá, že projekty slunečních elektráren v severní Africe by měly přednostně sloužit k uspokojení místních potřeb;

84.   připomíná, že hnědé i černé uhlí díky velkým domácím zásobám prozatím stále zaujímá mezi různými zdroji energie významné místo a jako alternativa k ropě a plynu plní významnou funkci při zabezpečení dodávek energie v Unii; zdůrazňuje však, že uhlí je ve srovnání s ostatními primárními zdroji energie zdrojem vyšších emisí CO2; vyzývá ke snížení těchto emisí pomocí modernizace elektráren, při níž budou uplatněny technologie CCS, a v této souvislosti žádá Komisi, aby zvážila finanční možnosti pro výstavbu 12 demonstračních zařízení do roku 2015;

85.   bere na vědomí, že přidávání biomasy při spalování v moderních uhelných elektrárnách již dosahuje 45% účinnosti a že pomocí kombinované výroby tepla a elektřiny je možné docílit až 90% účinnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro větší přidávání biogenních paliv do fosilních paliv používaných v elektrárnách;

86.   souhlasí se závěrem Komise, že v energetické skladbě je důležité zachovat podíl jaderné energie, a proto že je třeba podpořit bezodkladné přijetí harmonizovaného regulačního a hospodářského rámce, který usnadní potřebná investiční rozhodnutí; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní plán pro investice do jaderné energetiky; domnívá se, že je nezbytné zahájit veřejnou diskusi o bezpečném využití tohoto zdroje energie, aniž by se činily předčasné závěry; vyzývá Komisi, aby v rámci evropské politiky sousedství prosadila, aby sousední země dodržovaly zásady acquis communautaire v oblasti jaderné bezpečnosti vždy, když bude v těchto zemích plánována výstavba nové jaderné elektrárny nebo některá ze starých elektráren bude modernizována;

87.   připomíná význam jaderné energie, která se vyrábí v 15 z 27 členských států a ještě více státy je využívána a která v Unii pokrývá přibližně jednu třetinu poptávky po elektřině; rovněž připomíná, že čtyři členské státy v současnosti staví šest nových reaktorů;

88.   zdůrazňuje konkurenceschopnost jaderné energie, která většinou není dotčena kolísáním cen paliv vzhledem k malým nákladům na výrobu energie z jaderného paliva, tj. uranu;

89.   zdůrazňuje, že evropská jaderná energetika zaujímá přední místo ve světě ve všech technologiích jaderného cyklu, zejména pokud jde obohacování, což významně přispívá k zabezpečení dodávek pro Unii;

90.   vítá obecně vstřícný postoj Komise vůči jaderné energii; připomíná však, že doposud není dostatečně vyřešena otázka konečného odstranění radioaktivního odpadu, navzdory jejímu nesmírnému významu pro veřejné mínění; vyzývá dotčené členské státy, aby usilovněji hledaly řešení problému konečného odstranění všech druhů radioaktivního odpadu, zejména však vysoce radioaktivního odpadu;

91.   domnívá se, že je velmi důležité znovu občany Unie ujistit o tom, že jaderná energie je v EU využívána bezpečně a transparentně a na technologicky nejvyšší možné úrovni bezpečnosti, zejména pokud jde o nakládání s jaderným odpadem; vítá výše zmíněný návrh Komise na přijetí směrnice Rady, kterou se zřizuje rámec Společenství pro bezpečnost jaderných zařízení; vyzývá Radu a Komisi, aby ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii vypracovaly modely a postupy, které zabrání tomu, aby mírové využívání jaderné energie vedlo k šíření jaderných zbraní;

92.   zdůrazňuje, že se Komise ve svém revidovaném ukázkovém programu, ani ve strategickém přezkumu nezabývala pravděpodobným vývojem jaderné technologie do roku 2050, jak bylo navrženo v referenčním dokumentu technologické platformy pro udržitelnou jadernou energii, ani tím, jaké místo má být přiděleno projektu kontrolované jaderné syntézy ITER;

Program do roku 2050

93.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly evropskou politiku v oblasti energetiky, která umožní masivní přechod k energeticky účinným technologiím na výrobu energie s nízkými emisemi uhlíku, jež uspokojí poptávku spotřebitelů energie; zdůrazňuje, že pokud energetická účinnost a úspory energie zůstanou stejně jako stálý rozvoj obnovitelných zdrojů energie i nadále prioritami, bude do roku 2050 možné pokrýt spotřebu energie ze zdrojů s nízkými emisemi uhlíku;

94.   připomíná Komisi a členským státům, že přechod k vysoce účinnému energetickému systému bude vyžadovat komplexní přístup založený na spolupráci různých odvětví; zdůrazňuje, že všechna opatření musí být nezbytně posuzována z hlediska jejich podílu na snižování emisí CO2; je přesvědčen, že v tomto ohledu by měl být prioritou rozvoj místních integrovaných řešení;

95.   považuje celosvětové i evropské dlouhodobé úkoly v oblasti energetiky a výzvy související se změnou klimatu za jedinečnou příležitost k vytvoření nových obchodních modelů v celém hospodářství s cílem posílit ekologické inovace a podnikání;

96.   žádá Komisi, aby posoudila proveditelnost projektů výstavby větrných elektráren v Severním moři a solárních elektráren v Africe;

97.   schvaluje, aby byl v rámci evropského strategického plánu pro energetické technologie vypracován politický program pro období do roku 2030 a pracovní plán pro politiku v oblasti energetiky do roku 2050; žádá proto Komisi, aby posoudila, jak se bude vyvíjet skladba zdrojů energie podle různých scénářů v závislosti na vývoji poptávky po energii, potenciálních zdrojích energie, dopadech na životní prostředí, odhadované ceně energie a na nákladech na CO2;

98.   žádá Komisi, aby zajistila, že se pracovní plán bude moci zaměřit na výzkum a vývoj energetických technologií a vzdělávání tak, aby se snížily náklady na obnovitelné zdroje energie a skladování energie, aby se zajistilo úspěšné zavedení jaderných reaktorů čtvrté generace a technologie CCS a zejména aby byla v dopravě nalezena alternativa k ropě, přičemž důraz bude kladen na sluneční energii, jejíž zdroj je nevyčerpatelný;

99.   připomíná, že je třeba soustavně podporovat výzkum transmutace nukleárního odpadu a výzkum jaderné syntézy jakožto dlouhodobého zdroje energie;

o
o   o

100.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 114. (2) Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 114. (3) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 82. (4) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 206. (5) Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 424. (6) Přijaté texty, P6_TA(2008)0033. (7) Přijaté texty, P6_TA(2008)0096. (8) Přijaté texty, P6_TA(2008)0354. (9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0294. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0347. (11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0295. (12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0346. (13) Přijaté texty, P6_TA(2008)0296. (14) Přijaté texty, P6_TA(2008)0545. (15) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32. (16) Úř. věst. L 217, 8.8.2006, s. 8. (17) Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 92.