Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2246(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0023/2009

Předložené texty :

A6-0023/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 5.6
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0061

Přijaté texty
PDF 311kWORD 67k
Čtvrtek, 19. února 2009 - Brusel
Uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství
P6_TA(2009)0061A6-0023/2009

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. února 2009 o uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (2008/2246(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na články 136 až 145 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na prohlášení představitelů států a vlád ze dne 9. prosince 1989 o Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků, a zejména na její články 17 a 18,

-   s ohledem na Evropskou sociální chartu Rady Evropy revidovanou v roce 1996, a zejména na její článek 21,

-   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která byla přijata v Nice dne 7. prosince 2000 a slavnostně podepsána představiteli států a vlád 27 členských států v prosinci 2007 v Evropském parlamentu, a zejména s ohledem na její článek 27,

-   s ohledem na úmluvu č. 135 Mezinárodní organizace práce (MOP) o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty, přijatou dne 23. června 1971, a zejména na její článek 5,

-   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(1),

-   s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění(2),

-   s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů(3),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)(4),

-   s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(5),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(6) a na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců(7),

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/72/ES ze dne 22. července 2003, kterou se doplňuje statut evropské družstevní společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o posílení evropských právních předpisů v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci(9),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (přepracované znění) (KOM(2008)0419), a jeho přílohu (SEK(2008)2166),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. března 2008 o přezkumu uplatňování směrnice 2002/14/ES v EU (KOM(2008)0146) a její pracovní dokument (SEK(2008)0334),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A6-0023/2009),

A.   vzhledem k tomu, že provádění směrnice 2002/14/ES členskými státy se zpozdilo a že některé členské státy se v určitých aspektech pouze omezily na provedení minimálních požadavků,

B.   vzhledem k tomu, že současná finanční krize bude mít dopady na evropské hospodářství, pokud jde o restrukturalizace, fúze a přemisťování podniků na evropské úrovni,

C.   vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2002/14/ES je vytvořit obecný rámec pro informování zaměstnanců o budoucnosti podniku, v němž pracují, a pro projednání této budoucnosti a účinný model projednávání se zaměstnanci předjímající hospodářský rozvoj podniku,

D.   vzhledem k tomu, že zásada informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci je jedním z klíčových prvků sociálně tržního hospodářství a že by neměla být považována za překážku v hospodářském rozvoji podniků,

E.   vzhledem k tomu, že v Evropské unii existuje 23 000 000 podniků s méně než 250 zaměstnanci (což představuje 99 % podniků a více než 100 000 000 zaměstnanců) a že povinností evropských institucí je zaručovat a zlepšovat právo na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci,

Postupné posílení informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v rámci Unie

1.   uznává, že provádění směrnice 2002/14/ES se v některých členských státech výrazně zpozdilo, a že si proto její hodnocení vyžádá delší čas; zdůrazňuje však, že tato směrnice má viditelný dopad v členských státech, kde dosud neexistoval všeobecně platný systém pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci;

2.   žádá členské státy, které dosud řádně neprovedly směrnici 2002/14/ES, aby tak co nejdříve učinily;

3.   domnívá se, že iniciativy Komise v tomto směru, a to v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány příslušných členských států a se sociálními partnery, by měly umožnit zaměřit se na problematické body, které se objevily v souvislosti s výkladem směrnice 2002/14/ES nebo se souladem prováděcích předpisů a najít na ně odpověď;

4.   konstatuje, že některé členské státy nezohlednily ve svých prováděcích opatřeních ke směrnici 2002/14/ES určité mladé pracovníky, ženy zaměstnané na částečný úvazek nebo pracovníky zaměstnané na krátkou dobu na základě smlouvy na dobu určitou; za těchto okolností vyzývá členské státy, aby přizpůsobily pravidla pro stanovení počtu zaměstnanců v podnicích duchu a liteře směrnice, aby byly tudíž prahy počtu zaměstnanců stanovovány vždy na základě skutečného počtu zaměstnanců bez dalších podmínek;

5.   považuje za vhodné, aby členské státy v souladu s vnitrostátními postupy přesně stanovily podmínky a omezení uplatňování článku 6 směrnice 2002/14/ES o důvěrných informacích a věnovaly pozornost:

   a) trvání této povinnosti po skončení funkčního období uvedených zástupců zaměstnanců;
   b) kritériím a podmínkám pro zjištění, zda se jedná o oprávněný zájem podniku zachovat důvěrnou povahu těchto informací nebo zda by podání těchto informací mohlo podnik poškodit;

6.   žádá členské státy, aby ve svých prováděcích opatřeních:

   a) přesně definovaly pojem "informování" tak, aby se vyloučily jeho různé výklady, a přitom důsledně respektovaly smysl směrnice 2002/14/ES tím, že umožní zástupcům zaměstnanců, aby přezkoumali poskytnuté údaje a nemuseli čekat až na konec postupu pro informování v případě, že rozhodnutí podniků mají přímé důsledky pro zaměstnance;
   b) v souladu s obsahem, o němž se informuje, uváděly odkazy na čl. 4 odst. 2 písm. a), b) a c) směrnice 2002/14/ES;
   c) vyžadovaly, aby informace byly poskytovány s dostatečným předstihem před projednáváním;
   d) zaručily důsledné plnění požadavků uvedených v čl. 4 směrnice 2002/14/ES, pokud jde o právo na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, aby bylo možné dospět k dohodě podle čl. 4 odst. 4 písm. e);
   e) neopomíjely účast odborů, které v podniku působí, s cílem prohloubit sociální dialog;

7.   vyzývá členské státy, které v případě nedodržení pravidel pro výkon práva na informování zaměstnanců a  projednávání se zaměstnanci nemají k dispozici účinné, přiměřené a odrazující sankce stanovené v čl. 6 odst. 3, aby tyto sankce zavedly;

8.   vyzývá všechny členské státy, které nemají systém ochrany zástupců zaměstnanců, aby jej zavedly;

9.   navrhuje těm členským státům, v nichž je ochrana zástupců zaměstnanců tradičně zajištěna formou dohody sjednané mezi odborovými organizacemi a sdruženími zaměstnavatelů, aby těmto zástupcům zaměstnanců zajistily silnou podpůrnou ochranu pro případ, že by vyjednávání skončilo neúspěchem;

Uplatňování a zdokonalování prováděcích opatření ke směrnici 2002/14/ES

10.   považuje za nezbytné vypracovat a poskytnout členským státům přehled možných sankcí, které by mohly uplatnit vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují právo na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci stanovené ve směrnici 2002/14/ES;

11.   zdůrazňuje, že subsidiarita nemůže sloužit jako argument zdůvodňující skutečnost, že členské státy neplní svou povinnost stanovit dostatečně přísné sankce, které by zaměstnavatele odrazovaly od porušování směrnice 2002/14/ES;

12.   upozorňuje na důležitý rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 8. června 1994(10), podle něhož členské státy, jejichž procesní a institucionální systém je v tomto směru nedostatečný, mají povinnost zavést vhodné právní předpisy a stanovit vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují povinnost informování zaměstnanců a projednávání s nimi, odpovídající správní a soudní opravné prostředky a vhodné, účinné a přiměřené sankce;

13.   vyzývá členské státy, aby do doby, než bude proveden přezkum směrnice 2002/14/ES, vycházely při stanovování správních nebo soudních opravných prostředků a sankcí vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují povinnost informování zaměstnanců a projednávání s nimi, z judikatury Soudního dvora;

14.   považuje za nezbytné, aby v souladu se správným výkladem směrnice 2002/14/ES prováděcí opatření přijímaná členskými státy zaručovala automatické právo na informování zástupců zaměstnanců a projednávání s nimi;

15.   domnívá se, že je nutné stanovit způsob výkonu funkce zástupce zaměstnanců tak, aby tuto funkci mohl vykonávat v pracovní době a aby byla odměňována stejně jako pracovní činnost;

16.   považuje za nezbytné zaručit zástupcům zaměstnanců ve veřejné správě a ve společnostech veřejného a finančního sektoru stejná práva, pokud jde o informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, jakých požívají ostatní zaměstnanci;

17.   domnívá se, že je třeba přehodnotit možnost přímého projednávání, pokud existuje zvolený zastupitelský nebo odborový orgán, a zabránit tak tomu, aby zaměstnavatel zasahoval prostřednictvím přímého projednávání do oblastí, jichž se týká kolektivní vyjednávání odborových organizací, jako např. odměňování;

18.   žádá, aby se přezkoumala nutnost upravit prahy počtu zaměstnanců v podniku nebo závodě, z nichž vychází uplatňování směrnice 2002/14/ES, s cílem vyloučit z její působnosti pouze mikropodniky;

19.   upozorňuje členské státy, že ačkoli nadále přetrvávají pochyby ohledně přesné definice pojmu "podnik" ve směrnici 2002/14/ES, judikatura Soudního dvora v této věci je velmi rozsáhlá, a vyzývá členské státy, aby na ni ve svých prováděcích opatřeních odkazovaly, čímž zamezí žalobám pro nesplnění povinnosti, jež by proti těmto opatřením mohly být podány;

20.   naléhavě žádá Komisi, aby co nejrychleji přijala opatření umožňující řádné provedení směrnice 2002/14/ES členskými státy a aby ověřila všechny body, v nichž se objevují nedostatky, nebo činí obtíže, stejně jako vnitrostátní ustanovení a postupy, které se používají při stanovení počtu zaměstnanců podniků, využívání zvláštních ustanovení podle čl. 3 odst. 2 a 3 a záruky, které by měly být uplatňovány, pokud jde o ustanovení o důvěrných informacích v souladu s článkem 6; žádá Komisi, aby zahájila řízení o porušení práva vůči členským státům, které směrnici neprovedly vůbec, nebo ji neprovedly řádně;

21.   žádá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu o výsledcích dosažených při uplatňování směrnice 2002/14/ES, pokud jde o posilování sociálního dialogu a schopnost předvídat vývoj na trhu práce, předcházet problémům a řešit problémy zaměstnatelnosti na tomto trhu a také pokud jde o schopnost malých a středních podniků vyhnout se administrativním, právním a finančním potížím, a aby v případě potřeby připojila vhodné návrhy;

22.   vítá návrh nařízení Rady o statutu evropské soukromé společnosti (KOM(2008)0396), který zohledňuje zvláštní potřeby malých podniků;

23.   vyzývá Komisi, která je orgánem odpovědným ve věci fúzí a převzetí podniků, k dohledu na dodržování vnitrostátních pravidel a pravidel Společenství v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci při rozhodování o fúzích a převzetích;

24.   je toho názoru, že informace, které by v případě zveřejnění mohly způsobit zvláště závažnou finanční škodu podniku, by měly být naprosto důvěrné, a to až do konečného rozhodnutí o podstatných ekonomických otázkách týkajících se podniku (např. ve formě prohlášení o záměru);

25.   vyzývá Komisi, aby soustavně podporovala zlepšování práva na informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci a aby toto téma zařadila na pořad jednání v rámci evropského sociálního dialogu, a to jak na mezioborové úrovni, tak na úrovni jednotlivých odvětví;

26.   vyzývá Komisi, aby sociální partnery povzbuzovala, aby proaktivně a pozitivně ovlivňovali uplatňování na vnitrostátní úrovni, mj. šířením osvědčených postupů;

27.   žádá Komisi, aby co nejdříve zahájila iniciativy, které by v rámci Unie posílily ovzduší skutečné spolupráce mezi sociálními partnery v oblasti informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci, a aby přitom vzala v úvahu taková hlediska, jakými jsou charakteristika a velikost podniků;

28.   s uspokojením konstatuje, že v dohodě mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 se v souvislosti s určitými otázkami, jako jsou rizika pro zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy, odkazuje na projednávání se zaměstnanci;

29.   vítá iniciativu Komise, která se ve svém sdělení ze dne 10. října 2007 o opětovném posouzení rámce právních předpisů v sociální oblasti pro zvýšení počtu a kvality pracovních míst v odvětví námořní dopravy v EU (KOM(2007)0591) zabývá směrnicí 2002/14/ES, a vyzývá ji, aby při této příležitosti přezkoumala možnost odložit uplatňování směrnice 2002/14/ES, kterou poskytuje její čl. 3 odst. 3;

30.   žádá Komisi, aby přezkoumala podmínky souladu směrnic 94/45/ES, 98/59/ES, 2001/23/ES, 2001/86/ES, 2002/14/ES, 2003/72/ES a nařízení (ES) č. 2157/2001, s cílem zvážit nutnost provedení případných úprav, kterými by se odstranilo překrývání a rozpory; domnívá se, že případné úpravy by se měly provést zároveň;

o
o   o

31.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.
(2) Úř. věst. L 225,12.8.1998, s. 16.
(3) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
(4) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 1.
(5) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.
(6) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
(7) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 34.
(8) Úř. věst. L 207, 18.8.2003, s. 25.
(9) Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 138.
(10) Rozsudek ze dne 8. června 1994, Komise/Spojené království (C-382/92, Recueil 1994, s. I-2435); rozsudek ze dne 8. června 1994, Komise/Spojené království (C-383/92, Recueil 1994, s. I-2479).

Právní upozornění - Ochrana soukromí