Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2214(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0030/2009

Předložené texty :

A6-0030/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 19/02/2009 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0064

Přijaté texty
PDF 258kWORD 98k
Čtvrtek, 19. února 2009 - Brusel
Národní akční plány pro energetickou účinnost: první hodnocení
P6_TA(2009)0064A6-0030/2009

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. února 2009 ke sledování národních akčních plánů pro energetickou účinnost: první hodnocení (2008/2214(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na usnesení Rady ze dne 7. prosince 1998 o energetické účinnosti v Evropském společenství(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem "Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností" (KOM(2006)0545),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází výše uvedené sdělení Komise, zejména na analýzu akčního plánu (SEK(2006)1173), hodnocení dopadů akčního plánu (SEK(2006)1174) a shrnutí těchto zpráv (SEK(2006)1175),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 nazvané "Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)0001),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze dne 8.–9. března 2007 týkající se schválení akčního plánu Evropské rady (2007–2009) – Energetická politika pro Evropu,

-   s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(2),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005, kterou se stanoví rámec pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů(5),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách(6),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1005/ES ze dne 18. prosince 2006 o uzavření dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky(7),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (přepracované znění)(8),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(9), a zejména na oddíl II kapitolu III, která se věnuje programu Inteligentní energie – Evropa,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o zelené knize: Energetická účinnost aneb méně znamená více(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii – zelená kniha(12),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 o prvním hodnocení národních akčních plánů energetické účinnosti požadovaném směrnicí 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách (KOM(2008)0011),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)0019),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané Energetická účinnost: splnění 20% cílové hodnoty (KOM(2008)0772),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0030/2009),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská unie v důsledku špatného hospodaření vyplýtvá nejméně 20 % své energie, a že pokud by byl splněn cíl 20% úspory, spotřebovala by EU o 400 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu) primární energie méně a emise CO2 by se snížily o přibližně 860 Mt,

B.   vzhledem k tomu, že spotřeba energie je spolu s vnitrostátní skladbou energetických zdrojů založenou převážně na konvenčních zdrojích i nadále hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů v Evropské unii,

C.   vzhledem k tomu, že v souvislosti s dovozem zdrojů energie do EU existují stále komplikovanější rizika týkající se zabezpečení dodávek a závislosti na nich,

D.   vzhledem k tomu, že více pobídek k investicím do energetické účinnosti v průběhu finanční krize a recese a v době kolísajících a nepředvídatelných cen ropy by mohlo pomoci posílit hospodářství,

E.   vzhledem k tomu, že se růst cen energie se může stát jednou z hlavních příčin chudoby; vzhledem k tomu, že zlepšení v oblasti energetické účinnosti je nejefektivnějším způsobem, jak snížit ohroženost nemajetných skupin,

F.   vzhledem k tomu, že energetická účinnost je z hlediska využití nákladů nejúčinnějším způsobem dosažení závazného snížení emisí a cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, jež si EU stanovila,

G.   vzhledem k tomu, že zlepšení energetické účinnosti a využití možností, jež jsou s ní spojeny, je ve společném zájmu členských států; vzhledem k tomu, že by bylo žádoucí uplatňovat v členských státech různé soubory opatření, aby se zohlednily jejich odlišné hospodářské a klimatické podmínky,

H.   vzhledem k tomu, že požadovaného výsledku opatření v oblasti energetické účinnosti lze dosáhnout pouze v případě, že tato opatření budou prováděna ve všech odvětvových politikách,

I.   vzhledem ke skutečnosti, že několik členských států nepředložilo národní plán pro energetickou účinnost, musí Komise učinit opatření, jež by přiměla další státy k provádění rozhodnutí přijatých v této oblasti,

J.   vzhledem k tomu, že mezinárodní hospodářská krize a stále větší kolísavost cen zdrojů energie podtrhují význam energetické účinnosti, což by mohlo vést k výraznému zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků v mezinárodním měřítku,

K.   vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného sdělení Komise nazvaného Energetická účinnost: splnění 20% cílové hodnoty, existuje reálné nebezpečí, že cíl energetické účinnosti stanovený pro rok 2020 nebude splněn,

L.   vzhledem k tomu, že v souladu s návrhem směrnice o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů musejí členské státy podporovat energetickou účinnost a úspory energie, aby tak lépe dosáhly cílů týkajících se obnovitelné energie,

M.   vzhledem k tomu, že obytné budovy nabízejí potenciální úspory energie ve výši přibližně 27 %,

N.   vzhledem k tomu, že stále neexistují právně závazné cíle pro energetickou účinnost na evropské či vnitrostátní úrovni,

O.   vzhledem k tomu, že je stále patrný nedostatek kapacity pro provádění projektů v oblasti energetické účinnosti,

1.   vítá akční plány vypracované členskými státy; současně je však znepokojen tím, že prodlevy v předkládání plánů a obsah několika národních akčních plánů naznačují nedostatky, jež by mohly ohrozit dosažení energetické účinnosti a splnění cílů týkajících se ochrany klimatu EU; zdůrazňuje, že nyní je nutné klást důraz na účinné provádění opatření zaměřených na zvyšování energetické účinnosti, včetně rozvoje osvědčených postupů, součinnosti a lepšího poskytování informací a poradenství konečným uživatelům v oblasti energetické účinnosti;

2.   považuje za vhodné, aby byl v rámci přezkumu akčních plánů v roce 2009 podrobně prozkoumán rozsah, v jakém příslušné právní předpisy a akční plány pokrývají všechny možnosti úspor v oblasti energetické účinnosti, a rozdělení odpovědnosti mezi Komisí, členskými státy a regionálními a místními orgány při provádění a prosazování těchto předpisů a plánů;

3.   vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, že se energetická účinnost a úspory energie stanou základním kamenem energetické politiky pro Evropu; vítá závazek Komise, který uvedla ve svém sdělení s názvem Energetická účinnost: plnění 20% cílové hodnoty, vypracovat revidovaný akční plán energetické účinnosti EU; vyzývá Komisi, aby učinila cíl 20 % energetické účinnosti do roku 2020 závazný jako součást hodnocení, které musí připravit o pokroku Společenství s ohledem na cíl stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly do roku 2020 splněny závazky Společenství na snížení emisí skleníkových plynů(13);

4.   vítá navýšení lidských zdrojů Komise v oblasti energetické účinnosti, které je sice pro úplné fungování stále nedostačující, avšak v jehož důsledku došlo ke zrychlení přípravy legislativních návrhů například v oblasti ekodesignu výrobků, energetické náročnosti budov a označování energetické účinnosti štítky, v odvětví dopravy a zařízení konečných spotřebitelů; zdůrazňuje, že v těchto oblastech je i nadále třeba vytvářet nové právní předpisy;

5.   pokládá směrnici 2006/32/ES za dobrý regulační rámec; současně však konstatuje, že tato směrnice bude uplatňována pouze v období do roku 2016 a v každém případě není dostatečně ambiciózní, aby dosáhla cíle zvýšení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, a proto vyzývá k tomu, aby byl v roce 2012 proveden přezkum založený na rozsáhlé studii zkušeností členských států;

6.   vítá skutečnost, že dodavatelé energie a profesní sdružení v mnoha členských státech započaly na základě této směrnice se zlepšováním a koordinací svých vlastních systémů inteligentních měřičů; poznamenává ovšem, že při současném regulačním rámci je nepravděpodobné, že domácnosti v široké míře přijmou systémy inteligentních měřičů; podporuje proto povinné zavedení inteligentních měřičů ve všech budovách v horizontu 10 let po vstupu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES, kterou se mění směrnice 2003/54/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(14) v platnost; vyzývá Komisi, aby důsledněji prosazovala pravidla stanovená článkem 13 směrnice 2006/32/ES s cílem urychlit přípravu systémů inteligentních měřičů;

7.   považuje za nezbytné, aby Komise pro podporu povinného zavedení inteligentních měřičů vypracovala komplexní studii shrnující zkušenosti členských států v této oblasti; domnívá se, že budoucí pravidla by měla obsahovat požadavek vybavit domácnosti spotřebitelů systémem měřičů i odečitatelným displejem, a že Komise by měla věnovat pozornost pravidlům o slučitelnosti systémů měřičů, předávání údajů, odlišných tarifech a mikrovýrobě;

8.   domnívá se, že je třeba podporovat ustanovení, která posilují příkladnou úlohu veřejného sektoru; domnívá se, že by měla být s ohledem na rostoucí náklady na energii definována kritéria energetické účinnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek u institucí veřejného sektoru;

9.   uznává, že zvýšení energetické účinnosti budov představuje cestu ke snížení emisí skleníkových plynů a boj proti změně klimatu, z hlediska přizpůsobení i řešení příčin změn klimatu;

10.   vyzývá členské státy, aby podstatným způsobem využívaly alternativní obnovitelné zdroje energie, jako jsou vítr, biomasa, biopaliva a také energie z vln a slapová energie, kdekoliv je to možné;

11.   vítá skutečnost, že Komise připravuje rozšíření směrnice 2002/91/ES v oblasti standardizace budov s nízkou energetickou náročností a domů s nulovými emisemi uhlíku, a žádá o vytvoření požadavků na budovy s pozitivní energetickou bilancí na úrovni EU, které by mohly snížit náklady pro koncové spotřebitele; naléhavě vyzývá, aby by byl stanoven přesný harmonogram pro tuto standardizaci a minimální úrovně energie z obnovitelných zdrojů pro nové i stávající budovy;

12.   zdůrazňuje, že obytné budovy patří mezi odvětví, v nichž se nejvíce plýtvá energií, naléhavě tedy vyzývá, aby byla navýšena finanční podpora energetické účinnosti budov na vnitrostátní úrovni i na úrovni Společenství a aby stávající finanční pobídky odpovídaly závazkům stanoveným v národních akčních plánech jako součásti revize akčních plánů ze strany Komise;

13.   vybízí zejména členské státy a regiony, aby na svých územích využívaly strukturální fondy k vytváření tematických sítí v rámci společného postupu stanoveného pracovním programem Inteligentní energie pro Evropu 2008, jež by jim umožnily čerpat informace o postupech a uskutečnit výměnu know-how a zkušeností dalších regionů EU v oblasti účinného využívání energie;

14.   zdůrazňuje, že prioritou energetických politik v národních akčních plánech týkajících se odvětví obytných budov by se mělo stát zlepšení kvality obydlí, v nichž bydlí osoby s nízkým příjmem, s ohledem na skutečnost, že nepředvídatelnost cen paliv ekonomickou situaci těchto domácností podstatně zhorší a může způsobit vážné sociální problémy;

15.   vítá nepřetržité doplňování právních předpisů obsahujících ustanovení o označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky s ohledem na akční plán a směrnici 2005/32/ES, jež probíhá podle harmonogramu; domnívá se, že je důležité, aby byla rozšířena řada zařízení, na něž se právní předpisy vztahují, a aby byly sledovány návyky spotřebitelů;

16.   doporučuje, aby Komise za účelem snížení ztráty energie v pohotovostním režimu přezkoumala možnost regulovat externí zdroje energie, jež dodávají energii většímu počtu zařízení; vyzývá Komisi, aby v souladu s ustanoveními směrnice 2005/32/ES zajistila, že součástí těchto ustanovení bude celý životní cyklus výrobku v souvislosti s dopadem na energetickou účinnost; v tomto ohledu požaduje, aby směrnice byla doplněna o ustanovení ohledně celého životního cyklu, odpovědnosti za vadné výrobky a jejich opravitelnosti;

17.   domnívá, že je důležité, aby byly společnosti, které nespadají pod evropský systém pro obchodování s emisemi, zapojeny do úsilí dosáhnout vyšší energetické účinnosti, zejména pokud se energeticky účinná řešení nemohou vzhledem ke skrytým nákladům či jiným problémům prosadit na trhu; domnívá se, že aby bylo možné dosáhnout energetické účinnosti, je kromě rozšíření ekodesignu nutné zavést systém "bílých certifikátů"; je toho názoru, že k tomu by Komise měla co nejdříve provést příslušné kontroly; bere na vědomí zásadní roli, kterou může energetická účinnost sehrát při podpoře členských států v dosahování závazných cílů týkajících se rozdělování úkolů; zdůrazňuje, že vyšší energetická účinnost budov představuje zvláštní možnost jak dosáhnout rentability nákladů;

18.   vítá nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily(15) a konzultace o dalších právních předpisech ke zlepšení specifické energetické účinnosti vozidel; zdůrazňuje, že z hlediska jistoty průmyslu je důležité, aby byly budoucí přísné emisní limity stanoveny co nejdříve; vyjadřuje své zklamání nad tím, že hranice 95 g CO2 do roku 2020 požadovaná Parlamentem stále ještě nebyla potvrzena; nicméně s obavami konstatuje, že nové právní předpisy nevyrovnají rostoucí poptávku odvětví dopravy po energii;

19.   vítá vypracování zelené knihy o městské mobilitě (KOM(2007)0551), konstatuje však, že s ohledem na chybějící konkrétní měřitelná ustanovení nemůže dojít k mobilizaci rezerv v oblasti účinnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem může podpora energeticky účinné městské mobility a rozvoj veřejné dopravy dosáhnout významnější úlohy ve strukturální politice a politice soudržnosti a jak může být účinnosti mobility připsán větší význam v systému podmínek pro projekty spolufinancované Společenstvím;

20.   zdůrazňuje, že rozšíření informačních a komunikačních nástrojů umožnilo, aby bylo vybírání mýtného v případě silniční nákladní dopravy uplatňováno nejen v rámci sítě vysokorychlostních silnic; naléhavě žádá, aby byly prozkoumány možnosti sjednocení právních předpisů v oblasti sledování vnitřního trhu;

21.   vítá návrh Komise na podporu účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, poznamenává však, že podpora této technologie může mít význam tam, kde účinně přispěje k naplnění využitelných potřeb tepla; konstatuje, že v systémech dálkového vytápění je účinnost sítě stejně důležitá jako účinnost zařízení na straně spotřebitele; domnívá se, že při přidělování financí ze strukturálních fondů by měla v budoucnosti mít podstatně větší důležitost účinnost sítě stávajících systémů dálkového vytápění;

22.   i nadále shledává, že oddělená politika jednotlivých rezortů brání Evropské unii v dosažení energetické účinnosti; zastává názor, že stejná situace panuje i v rámci stávajícího systému poskytování podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

23.   domnívá se, že malé a střední podniky hrají důležitou roli při zvyšování energetické účinnosti, nejsou však stejným způsobem schopny splňovat právní předpisy nebo nové normy v odvětví energetiky; domnívá se proto, že ustanovení, jež budou vytvořena v rámci zákona o drobném podnikání by se také měla zabývat otázkou informací a kontaktů s malými a středními podniky zaměřených na dosažení vyšší energetické účinnosti;

24.   vyzývá členské státy, aby zvýšily své ambice a použily národní akční plány energetické účinnosti jako praktický nástroj sloužící nejen k dosažení cílů energetické účinnosti v souladu se směrnicí 2006/32/ES, ale i k dosažení obsáhlejších a dlouhodobějších cílů, zejména cíle zvýšit energetickou účinnost do roku 2020 nejméně o 20 % a splnit závazné vnitrostátní cíle týkající se rozdělování úkolů;

25.   vyzývá členské státy, aby se neomezily pouze na dosažení minimálního vnitrostátního orientačního cíle úspory energie ve výši 9 % do roku 2016 určeného směrnicí 2006/32/ES a aby si stanovily jasné prozatímní cíle, které jim pomohou dosáhnout konečného cíle;

26.   domnívá se, že je nezbytné, aby národní akční plány obsahovaly realistické, opodstatněné závazné cíle a opatření, která je nutné přijmout v zájmu dosažení těchto cílů;

27.   domnívá se, že je nanejvýš důležité, aby národní akční plány byly přizpůsobeny zeměpisným, klimatickým a hospodářským podmínkám a charakteristice spotřebitelů, jež se mohou v jednotlivých regionech výrazně lišit;

28.   zdůrazňuje, že s ohledem na pozitivní přínos opatření energetické účinnosti pro trvale udržitelný rozvoj a zabezpečení dodávek energie existuje vztah mezi problematikou dodávek energie a územní soudržností, jak na ni poukazuje Komise v zelené knize o územní soudržnosti (KOM(2008)0616); poukazuje dále na význam propracované územní strategie a na vytvoření dlouhodobých řešení pro všechny regiony;

29.   domnívá se, že je nezbytné, aby národní akční plány splnily cíle energetické účinnosti stanovené nákladově rentabilním způsobem a zajistily, aby byla státní podpora přínosem;

30.   vyzývá členské státy, aby do stávajících struktur kontaktů mezi vládními organizacemi a veřejností začlenily informace o energetické účinnosti, osvědčených postupech v této oblasti a o právech spotřebitele, jež byly stanoveny v odvětví energetiky a klimatu;

31.   domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby na rozdíl od stávající praxe několika členských států byly národní akční plány připravovány s výrazným zapojením místních a regionálních orgánů, občanských organizací a hospodářských partnerů s cílem zajistit lepší provádění na místní úrovni;

32.   považuje za důležité, aby národní akční plány věnovaly zvláštní pozornost chudobě způsobené rostoucími cenami energie a zaručily odpovídající ochranu osobám ohroženým chudobou; domnívá se, že zlepšení energetické účinnosti a zvyšování informovanosti občanů o této problematice je zásadním a neodkladným úkolem;

33.   zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy do svých národních akčních plánů energetické účinnosti zahrnuly finanční nástroje pro úsporu energie v souladu s článkem 9 směrnice 2006/32/ES; domnívá se, že tyto finanční nástroje by měly být navrženy tak, aby překonaly známé překážky ve zlepšování energetické účinnosti, jako je rozdělení nákladů a přínosů mezi vlastníkem a nájemcem a dlouhá doba návratnosti, kterou vyžaduje modernizace starších obtížně udržovatelných nemovitostí, tak aby splňovaly současné normy energetické účinnosti;

34.   domnívá se, že je nezbytné, aby národní akční plány kladly zvláštní důraz na to, jakým způsobem hodlají vlády podporovat a prosazovat investice do energetické účinnosti ze strany malých a středních podniků; zdůrazňuje proto, že při vypracovávání národních akčních plánů by se měl na tyto investice brát zvláštní ohled;

35.   s politováním konstatuje, že ve většině členských států jsou finanční prostředky poskytované na zvyšování energetické účinnosti stále nedostatečné a nezohledňují odpovídajícím způsobem regionální rozdíly; vyzývá členské státy a regiony, aby se zaměřily na realizace svých operačních programů v oblasti inovačních opatření s cílem dosáhnout rentabilního řešení otázky energetické účinnosti;

36.   zdůrazňuje, že nyní je nezbytné účinně provádět tato opatření, mezi něž patří vypracování osvědčených postupů, zajištění spolupráce a výměny informací a koordinace různých, na sobě nezávislých činitelů v oblasti energetické účinnosti;

37.   zdůrazňuje, že v druhé řadě národních akčních plánů v roce 2011 je nutné stanovit komplexnější a jednoznačnější závazky, aby bylo vytvořeno příznivé obchodní prostředí a perspektivní investiční podmínky pro účastníky na trhu;

38.   zdůrazňuje, že při investicích do nových udržitelných energetických technologií a při jejich rozvíjení by měl hrát významnou roli soukromý sektor podporovaný vnitrostátními opatřeními, který by mj. uskutečnil nové kroky vedoucí k většímu zaměření na otázku energetické účinnosti;

39.   zdůrazňuje strategickou úlohu veřejných orgánů EU, zejména na regionální a místní úrovni, kterou hrají při širší realizaci nezbytné institucionální podpory iniciativ v oblasti energetické účinnosti, jak se uvádí ve směrnici 2006/32/ES; doporučuje, aby regionální a místní veřejné orgány, jejichž cílem je zvýšit informovanost občanů v této oblasti a změnit jejich návyky, na svém území podpořily rozšířené informační a vzdělávací kampaně, např. pomocí snadno srozumitelných etiket s informacemi o energetické účinnosti či pilotních iniciativ a školení zaměřených na zvyšování energetické účinnosti;

40.   vyzývá členské státy, aby vypracovaly dlouhodobé kampaně ke zvýšení informovanosti občanů o problematice energetické účinnosti, které by se zaměřovaly na energetickou účinnost veřejných i soukromých budov a na to, aby občany přesvědčily, že energetická účinnost může přinést skutečné úspory;

41.   vyzývá Komisi, aby rozšířila výsledky podrobné analýzy prvního kola předložených plánů s cílem uceleně oznámit příčiny zpoždění a aby přijala důrazná opatření proti dalšímu zpoždění a nedbalosti;

42.   žádá Komisi, aby na úrovni Společenství i členských států prošetřila, zda jsou koncepce všech rezortů v souladu s cíli v oblasti energetické účinnosti; domnívá se, že v tomto ohledu je nezbytné podrobně přezkoumat režimy podpory ze strany Společenství;

43.   vyzývá Komisi, aby v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj(16) výrazným způsobem zvýšila podíl strukturálních fondů a Fondu soudržnosti věnovaný na zvyšování energetické účinnosti stávajícího bytového fondu a aby od členských států požadovala plné využití této možnosti;

44.   vybízí zejména členské státy a regiony, aby na svém území využívaly strukturální fondy k vytváření tematických sítí v rámci společného postupu stanoveného pracovním programem Inteligentní energie pro Evropu 2008, jež by jim umožnily získat informace o postupech v jiných regionech EU, pokud jde o účinné využívání energie, a uskutečnit výměnu know-how a zkušeností v této oblasti;

45.   žádá Komisi, aby pro další programové období strukturálních fondů podpořila cíle v oblasti energetické účinnosti, posílila prioritní kritéria se vztahem k těmto cílům a podpořila provádění konkrétních opatření a uplatňování technologií zaměřených na úsporu energie a její efektivní využití, a to i prostřednictvím partnerství v rámci projektů, jako je renovace budov, modernizace pouličního osvětlení, ekologická doprava, modernizace zařízení pro městské vytápění a pro výrobu tepla a elektřiny;

46.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která by členským státům poskytla institucionální kapacitu nezbytnou k vypracování a realizaci účinných národních akčních plánů, včetně oficiálního sledování a kontroly kvality jednotlivých opatření, mezi něž patří opatření vyplývající z povinností spojených s certifikáty energetické náročnosti budov, a včetně podpory veřejných vzdělávacích programů a školení v oblasti energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby vytvořila veřejnou databázi obsahující opatření členských států v oblasti energetické účinnosti, příp. obtížné body jejich uplatňování;

47.   vyzývá Komisi, aby stanovila minimální požadavky na jednotný formát, metodiku a postup hodnocení národních akčních plánů energetické účinnosti; podotýká, že to povede k nižší administrativní zátěži členských států, zajistí opodstatněnost těchto akčních plánů a umožní provést jejich srovnávací analýzu; domnívá se, že podle tohoto jednotného formátu a metodiky musejí akční plány obsahovat jednotlivé kapitoly podle rezortů a jasně rozlišovat mezi koncepcemi a opatřeními zaměřenými na dosažení vyšší energetické účinnosti, které členské státy schválily a přijaly již v minulosti, a mezi novými, dalšími koncepcemi a opatřeními; odkazuje na příslušná ustanovení navrhované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že kontrola národních akčních plánů ze strany Komise a případně jejich zamítnutí v době předložení zajistí jejich kvalitnější provádění na nižší úrovni; vyzývá ke koordinaci národních akčních plánů a zpráv, jež jsou předkládány na základě různých právních nástrojů spojených s cíli v oblasti změny klimatu; vyzývá Komisi, aby porovnala národní akční plány zaměřené na zvyšování energetické účinnosti s podobnými národními akčními plány a zprávami předloženými v souvislosti s Kjótským protokolem a s dokumenty jednotlivých národních strategických referenčních rámců strukturálních fondů;

48.   vyzývá Komisi, aby stanovila společné zásady pro metody měření úspor energie a řádně přitom zohlednila zásadu subsidiarity; poznamenává, že nutnost vypočíst a ověřit úspory energie vyplývající z opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti je důležitá nejen v rámci směrnice 2006/32/ES, ale i v souvislosti s posuzováním, nakolik bylo dosaženo 20% cílové úspory spotřeby energie do roku 2020 a jakýchkoli dalších cílů v oblasti úspory energie;

49.   naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že národní akční plány energetické účinnosti budou založeny na jednoznačném a uceleném přístupu a zejména že do nich budou plně začleněny požadavky směrnice 2002/91/ES, včetně jejího případného budoucího přepracovaného znění, aby tak tyto národní akční plány obsahovaly opatření, která by byla skutečně pouze doplněním požadavků na zvýšení energetické účinnosti obsažených ve stávajících právních předpisech jednotlivých členských států a Společenství;

50.   naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na tom, že v národních akčních plánech energetické účinnosti musí být jednoznačně stanoveno, jak má být splněn požadavek směrnice 2006/32/ES na příkladnou úlohu veřejného sektoru, a aby v případě potřeby předložila návrh právního předpisu Společenství, který by zajistil vedoucí úlohu veřejného sektoru v oblasti investic do zvýšení energetické účinnosti;

51.   žádá Komisi, aby prozkoumala, jakým způsobem by bylo možné podpořit veřejné zadávání zakázek pomocí souboru podmínek na zvýšení energetické účinnosti tím, že by se při veřejných zakázkách upřednostňovaly ekologické výrobky, včetně závazného uplatňování norem pro energetickou účinnost a závazného zahrnutí energetických nákladů na životní cyklus výrobků do hodnocení investic; zdůrazňuje, že správní orgány na všech úrovních by měly jako první jít příkladem tím, že při svých postupech budou realizovat ekologické veřejné zakázky;

52.   vyzývá Komisi, aby prozkoumala zdroje Společenství vyhrazené na výzkum a vývoj s cílem navýšit zdroje určené na zvýšení energetické účinnosti v příštím finančním výhledu;

53.   domnívá se, že by Komise měla vyzvat členské státy, které ještě neschválily svůj národní plán pro zvýšení energetické účinnosti, aby uplatnily rozhodnutí přijatá v této oblasti;

54.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 1.
(2) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16.
(3) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(4) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(5) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(6) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(7) Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 24.
(8) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1.
(9) Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15.
(10) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.
(11) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 273.
(12) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 876.
(13) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 136.
(14) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.
(15) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1.
(16) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

Právní upozornění - Ochrana soukromí