Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2249(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0065/2009

Předložené texty :

A6-0065/2009

Rozpravy :

PV 23/03/2009 - 19
CRE 23/03/2009 - 19

Hlasování :

PV 26/03/2009 - 4.4
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0190

Přijaté texty
PDF 232kWORD 67k
Čtvrtek, 26. března 2009 - Štrasburk
Sociální odpovědnost v rámci subdodavatelských vztahů ve výrobních řetězcích
P6_TA(2009)0190A6-0065/2009

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2009 o sociální odpovědnosti subdodavatelských podniků v rámci výrobních řetězců (2008/2249(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 31 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie,

-   s ohledem na články 39, 49, 50 a 137 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(1),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(2),

-   s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví postihy proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem (KOM(2007)0249),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o provádění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků(3) a na své usnesení ze dne 11. července 2007 o sdělení Komise nazvaném "Vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb: maximalizovat jeho výhody a potenciál při zajištění ochrany pracovníků"(4),

-   s ohledem na pokyny OECD pro nadnárodní společnosti,

-   s ohledem na tripartitní prohlášení Mezinárodní organizace práce o zásadách týkajících se nadnárodních společností a sociální politiky,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2005 o sociálním rozměru globalizace(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008 o zintenzivnění boje proti nehlášené práci(8),

-   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. července 2007 o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století(9),

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. října 2004 ve věci C-60/03 Wolff & Müller(10),

-   s ohledem na studii "Odpovědnost v procesu využívání subdodavatelů v evropském stavebnictví", kterou provedla Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0065/2009),

A.   vzhledem k tomu, že na subdodavatelské zakázky lze pohlížet jako na nedílnou součást hospodářské činnosti,

B.   vzhledem k tomu, že při zvyšování míry zaměstnanosti ve většině ekonomik Evropské unie hrál velmi důležitou roli nebývalý stupeň hospodářské činnosti v průběhu posledních dvaceti pěti let minulého století, a vzhledem k tomu, že tento vývoj byl ku prospěchu velkých i malých podniků a vedl k podnícení podnikatelského ducha,

C.   vzhledem k tomu, že globalizace a z ní vyplývající intenzivnější hospodářská soutěž přinášejí změny ve způsobu, jakým jsou podniky organizovány, pokud se týče externího zajišťování nestrategických činností, vytváření sítí subdodavatelů a jejich většího využívání,

D.   vzhledem k tomu, že v důsledku výsledné složitosti vazeb mezi mateřskými a jejich dceřinými společnostmi a mezi hlavními dodavateli a jejich subdodavateli je obtížnější jasně chápat rozličné struktury, operace a postupy a také úkoly a závazky různých aktérů, kteří jsou součástí výrobního řetězce,

E.   vzhledem k tomu, že tyto změny mají dalekosáhlé důsledky pro pracovněprávní vztahy a někdy neumožňují jasně stanovit, o který právní obor se v případě vztahů mezi různými prvky výrobního řetězce jedná, a vzhledem k tomu, že v důsledku toho se tvorba cen a přidělování práce již neřídí regulačním rámcem daného odvětví,

F.   vzhledem k tomu, že výrobní proces v některých průmyslových odvětvích má dnes formu roztříštěného, prodlouženého a rozšířeného výrobního řetězce, který vytváří logistický řetězec (jak horizontální, tak vertikální) i hodnotový řetězec hospodářské a výrobní povahy s jednotlivými specializacemi či úkoly, které často "externě" vykonávají malé podniky nebo samostatně výdělečně činné osoby, a vzhledem k tomu, že v podnikovém účetnictví se tato forma projeví náhradou přímých mzdových nákladů subdodavatelskými, služebními nebo dodavatelskými náklady na základě faktur a "obchodních smluv na služby",

G.   vzhledem k tomu, že subdodavatelé si často vzájemně konkurují a že zaměstnanci vydavatele oznámení o nabídkovém řízení a subdodavatelů se tímto vystavují velkému tlaku v oblasti pracovních podmínek,

H.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament již dříve upozorňoval na problémy s falešnými samostatně výdělečně činnými osobami a že tento problém se týká i subdodavatelů,

I.   vzhledem k tomu, že subdodavatelské zakázky a jejich externí zajišťování právně nezávislými podniky nevede k nezávislosti a společnosti na nižším stupni v hodnotovém řetězci, s výjimkou specializovaných subdodavatelů se špičkovými technologiemi nebo jinými vysoce náročnými činnostmi, často nejsou schopny chovat se stejným způsobem jako hlavní dodavatelé,

J.   vzhledem k tomu, že i když má využívání subdodavatelů mnoho pozitivních aspektů a umožnilo zvýšit výkonnost výroby, vede také k určité ekonomické a sociální nerovnováze mezi pracovníky a mohlo by přispět k prudkému zhoršení pracovních podmínek, což je znepokojivé,

K.   vzhledem k tomu, že subdodavatelský způsob výroby mohou zajišťovat i prostředníci, firmy, které jen poskytují pracovníky nebo například agentury zprostředkující dočasnou práci, které fungují někdy jako tak znavené společnosti skrývající se za poštovními schránkami, a vzhledem k tomu, že subdodavatelům je často udělován jediný pracovní úkol nebo jsou dělníci najímáni jen pro tento účel; vzhledem k tomu, že tato praxe je příznačná především pro rychle probíhající změny ve stavebnictví a dalších odvětvích, v nichž jsou pracovní vztahy často velmi nejisté,

L.   vzhledem k tomu, že se problémy spojené s touto nejistou situací v přeshraničním kontextu, kdy jsou dělníci převáděni například na místa ve třetím členském státě, prohlubují,

M.   vzhledem k nové definici pracovněprávních vztahů, která zároveň vedla k omezení přímé sociální odpovědnosti "hlavního dodavatele", jelikož vlivem využívání subdodavatelů a zprostředkovatelen práce došlo k externalizaci práce, v důsledku čehož se nabídka levné a často nekvalifikované pracovní síly stala nedílnou součástí využívání subdodavatelů na nižší úrovni,

N.   vzhledem k tomu, že v důsledku často komplikovaných řetězců subdodavatelů jsou některá odvětví, zejména stavebnictví, obzvláště náchylná k případům špatného zacházení s pracovníky,

O.   vzhledem k tomu, že základní zásada stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě musí platit pro všechny pracovníky bez ohledu na jejich status a druh smlouvy, a tato zásada musí být prosazována,

1.   vyzývá veřejné orgány a všechny zúčastněné strany, aby vykonaly vše pro zvýšení informovanosti pracovníků o jejich právech v rámci různých nástrojů (jako je pracovní právao kolektivníc smlouvy a kodexy chování), kterými se řídí jejich pracovněprávní vztahy a pracovní podmínky v podniku, pro který pracují, a smluvní vztahy v řetězcích subdodavatelů;

2.   vyzývá Komisi, aby zvýšila informovanost podniků o osvědčených postupech, stávajících předpisech a normách a o praxi sociální odpovědnosti, a to v případě hlavních dodavatelů i subdodavatelů;

3.   opakuje znovu výzvu určenou Komisi, aby předložila návrh týkající se provádění programu důstojné práce v případě pracujících u subdodavatelů, a to zejména v oblasti dodržování základních pracovních norem, respektování sociálních práv, poskytování školení zaměstnancům a rovného zacházení s pracovníky;

4.   zdůrazňuje význam využívání subdodavatelů ve výrobních řetězcích s využitím nových technologií za účelem zvýšení kvality výroby a pracovních míst;

5.   vyzývá veřejné orgány jednotlivých členských států, aby přijaly, příp. dále vypracovaly právní předpisy, které by vyloučily podniky, o nichž bylo zjištěno, že porušují pracovní právo, společenské smlouvy a kodexy chování, z účasti na veřejných zakázkách;

6.   vítá schválení nadnárodního právního rámce, který byl dohodnut mezi jednotlivými nadnárodními společnostmi a mezinárodními odborovými svazy a jehož úkolem je chránit pracovní podmínky v nadnárodních společnostech a u jejich subdodavatelů a filiálek v různých zemích a který definuje status závislého pracovníka a poskytuje sociální ochranu nehledě na konkrétní podmínky zaměstnání;

7.   bere na vědomí rozsudek ve věci Wolff & Müller, v němž Soudní dvůr uvádí, že německý státní systém odpovědnosti dodavatele neporušuje právní předpisy Společenství, ale byl naopak vytvořen s cílem chránit pracovníky vyslané za prací do zahraničí;

8.   bere na vědomí výsledek veřejné konzultace o zelené knize Komise s názvem "Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století"(KOM(2006)0708); podporuje v této souvislosti úmysl Komise přijmout nezbytná opatření s cílem jasně stanovit práva a povinnosti subjektů zapojených do subdodavatelských řetězců, a zabránit tak tomu, aby pracovníci byli zbaveni možnosti účinně uplatňovat svá práva;

9.   vítá skutečnost, že na problémy spojené s povinností subdodavatelů jakožto zaměstnavatelů reagovalo osm členských států (Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Španělsko) vytvořením vlastních systémů odpovědnosti dodavatelů; vybízí další členské státy, aby pouvažovaly o zavedení podobných systémů; zdůrazňuje skutečnost, že uplatňování pravidel v přeshraničním procesu využívání subdodavatelů je zvláště obtížné, pokud členské státy používají různé systémy;

10.   zdůrazňuje, že ve studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek stanoví, že úzký rámec odpovědnosti, jako například omezení na jediný prvek řetězce, je jeden z důvodů, proč tato opatření nejsou účinná;

11.   zdůrazňuje zvláštní problémy, jimž čelí malé podniky; vyzývá politické činitele, aby vytvořili příslušné nástroje, a zvýšili tak informovanost mezi malými podniky;

12.   připomíná všem zúčastněným stranám, že ve svém usnesení o vysílání pracovníků do zahraničí ze dne 26. října 2006 Parlament vyzval Komisi k vytvoření právní normy, kterou by se řídila solidární odpovědnost hlavních podniků, aby bylo možné řešit případy zneužívání přeshraničních pracovníků při subdodavatelském a externím plnění zakázek, a k vytvoření transparentního a konkurenceschopného vnitřního trhu pro všechny společnosti;

13.   opakuje své poselství a znovu vyzývá Komisi, aby vytvořila jasně formulovaný právní nástroj Společenství tím, že na úrovni Společenství zavede solidární odpovědnost a zároveň přihlédne k různým právním systémům existujícím v jednotlivých členských státech a k zásadě subsidiarity a proporcionality;

14.   vyzývá Komisi, aby zahájila posouzení dopadu na prospěšnost a proveditelnost nástroje Společenství týkajícího se řetězové odpovědnosti jako způsobu zvýšení transparentnosti při subdodavatelském plnění zakázek a zajištění lepší vymahatelnosti práva Společenství a vnitrostátního práva; zdůrazňuje, že taková studie musí být průřezová;

15.   je přesvědčen o tom, že nástroj Společenství týkající se řetězové odpovědnosti by nebyl jen ku prospěchu zaměstnanců, ale také orgánů členských států, zaměstnavatelů a zejména malých a středních podniků v boji proti šedé ekonomice, jelikož jasná a transparentní pravidla Společenství by vedla k vytlačení pochybných subjektů z trhu, a tím k lepšímu fungování vnitřního trhu;

16.   konstatuje, že k podpoře společenské odpovědnosti podniků významně přispívají veškerá opatření osvětlující pracovníkům jejich práva a podporující je při uplatňování těchto práv; žádá členské státy, aby systémově zajistily informování pracovníků o jejich právech, a volá zde po zvláštní odpovědnosti sociálních partnerů v této souvislosti;

17.   vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o prohloubení a zdokonalení spolupráce a koordinace mezi státními administrativními orgány, inspektoráty, vládními agenturami na prosazení práva, úřady sociálního zabezpečení a daňovými úřady; kromě toho vyzývá členské státy, aby zavedly přísnější inspekční postupy a podporovaly užší vztahy mezi státními inspektoráty práce, a umožnily tak bližší spolupráci a koordinaci mezi nimi; vyzývá Komisi, aby vypracovala normy pro kvalitu práce těchto inspektorátů a provedla studii, která by zjistila, zda je možné zavést opatření zaměřená na vytvoření sítě Společenství inspektorátů práce;

18.   zdůrazňuje, že je nutné propagovat vytvoření pobídek pro společnosti, aby se všemožně snažily v dobré víře eliminovat případy porušování pracovního práva ze strany subdodavatelů, jako např. systémy certifikace a kodexy chování, včetně podávání hlášení příslušným orgánům a vypovězení smlouvy se subdodavatelem, který používá nelegální praktiky, aby se tak vyhnuly možnosti, že budou nést za toto porušení práva solidární odpovědnost;

19.   vyzývá obě strany daného odvětví, aby na jedné straně převzaly vedoucí úlohu při podpoře družstevního subdodavatelského plnění zakázek u určitých jednorázových úkolů a aby na druhé straně omezily násobení subdodavatelských zakázek, a vítá vznik rámcových dohod, které stanovují sociální odpovědnost a povinnosti v řetězci jako doplněk k nezbytné regulaci;

20.   varuje také před rozpory mezi kodexy chování a pracovním právem a dále standardy a pokyny schválenými veřejnými orgány a platnými kolektivními smlouvami a před překrýváním a opakováním ustanovení, které jsou jejich součástí; zdůrazňuje proto, že podniky musejí dodržovat především kodexy chování, standardy a pokyny vydané na úrovni nadnárodních organizací (OECD, MOP), na státní úrovni a na úrovni jednotlivých odvětví;

21.   připomíná všem zúčastněným stranám, zejména zaměstnavatelům, jejich povinnosti, pokud jde o informování a účast pracovníků a konzultování s nimi, zejména povinnosti stanovené v právních nástrojích Společenství a jednotlivých členských států;

22.   navrhuje, aby byla na vnitrostátní úrovni právně zakotvena možnost kombinování rodinného a pracovního života pracujících v subdodavatelských podnicích v rámci výrobních řetězců a aby se účinně uplatňovaly směrnice týkající se mateřské a rodičovské dovolené;

23.   vyzývá Komisi, aby zajistila účinné dodržování směrnice 96/71/ES , včetně případného zahájení řízení pro její porušování; vyzývá kromě toho Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zaměřená na zlepšení přístupu pracovníků vyslaných za prací do zahraničí k informacím, na posílení koordinace a administrativní spolupráce mezi členskými státy a na jasné stanovení úlohy kontaktních míst a řešení problémů s přeshraničním vymáháním práva, které brání účinnému uplatňování směrnice 96/71/ES;

24.   zdůrazňuje, že proti případným negativním sociálním důsledkům využívání subdodavatelů lze účinněji bojovat pomocí dalšího zintenzivnění sociálního dialogu mezi organizacemi zaměstnavatelů a odborovými svazy;

25.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.
(2) Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
(3) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 452.
(4) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 411.
(5) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 65.
(6) Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 45.
(7) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2008)0466.
(9) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 401.
(10) Věc C-60/03 Wolff vs. Müller, rec. [2004] I-9553.

Právní upozornění - Ochrana soukromí