Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména usnesení o zlepšení vztahů mezi EU a USA v rámci Dohody o transatlantickém partnerství(1) a usnesení o transatlantických hospodářských vztazích(2), obě ze dne 1. června 2006, na své usnesení o transatlantických vztazích ze dne 25 dubna 2007(3) a rovněž na své poslední usnesení o summitu EU-USA ze dne 5. června 2008(4),

-   s ohledem na Transatlantickou deklaraci o vztazích mezi EU a USA z roku 1990 a na novou transatlantickou agendu (NTA) z roku 1995,

-   s ohledem na výsledky summitu EU a USA konaného ve městě Brdo dne 10. června 2008,

-   s ohledem na závěry neformálního setkání Rady EU pro všeobecné záležitosti, které se konalo dne 8. ledna 2009 ve věci prioritních oblastí transatlantické spolupráce během českého předsednictví (hospodářská a finanční spolupráce, zabezpečení dodávek energie, příprava konference OSN o změně klimatu a posílený dialog o Středním východě, Afghánistánu a Íránu),

-   s ohledem na společná prohlášení 64. transatlantického dialogu zákonodárců konaného v květnu 2008 v Lublani a 65. transatlantického dialogu zákonodárců konaného v prosinci 2008 v Miami,

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konané ve dnech 11. a 12. prosince 2008,

-   s ohledem na prohlášení ze summitu Severoatlantické rady, jenž se konal v Bukurešti dne 3. dubna 2008,

-   s ohledem na svá usnesení o přístupu EU mimo jiné k Blízkému východu, Afghánistánu, Íránu a Iráku, o OSN a rozvojových cílech tisíciletí (RCT) a o zabezpečení dodávek energie,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Hospodářského a měnového výboru (A6-0114/2009),

A.   vzhledem k tomu, že inaugurace nového prezidenta USA zahajuje novou etapu v dějinách Spojených států, že byla přijata s velkým očekáváním na celém světě a má potenciál dát transatlantickému partnerství nový podnět,

B.   vzhledem k tomu, že Evropská unie je stále významnějším hráčem na světové scéně, a vzhledem k tomu, že jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva se svými nástroji zahraniční politiky, bude EU schopna hrát významnější a jednotnější úlohu na mezinárodní scéně,

C.   vzhledem k tomu, že podle průzkumů většina Evropanů podporuje názor, že by EU měla zaujmout významnější úlohu na světové scéně; vzhledem k tomu, že většina Evropanů a Američanů se domnívá, že EU a USA by se měly zabývat mezinárodními hrozbami jako partneři,

D.   vzhledem k tomu, že mnoho Evropanů očekává od nové vlády USA spolupráci na mezinárodním poli a posílení vztahů mezi EU a USA, založených na vzájemné úctě a porozumění, pokud jde o omezení a priority partnerů,

E.   vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství musí být i nadále jádrem vnějších vztahů Unie,

F.   vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství je založeno na základních společných hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát a multilateralismus a také společné cíle, například otevřené a integrované hospodářství a udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že tento základ je i přes některé rozdíly v minulých letech nadále pevný,

G.   vzhledem k tomu, že EU a USA hrají klíčovou úlohu ve světové politice a hospodářství a mají společnou odpovědnost za podporu míru, dodržování lidských práv, za stabilitu a za boj s různými celosvětovými hrozbami a problémy, jako jsou hluboká finanční krize, vymýcení chudoby a splnění RCT, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, terorismus a šíření jaderných zbraní,

H.   vzhledem k tomu, že ve stále globálnějším, složitějším a měnícím se světě je v zájmu obou partnerů, tedy jak EU, tak i USA, společně utvářet mezinárodní prostředí a jednotně čelit společným hrozbám a výzvám na základě mezinárodního práva a multilaterálních institucí, zejména systému OSN, a vyzývat ostatní partnery ke spolupráci při tomto úsilí,

I.   vzhledem k tomu, že je nezbytné zapojit do odpovědnosti za řád ve světě i rozvíjející se hráče, protože, jak řekl prezidentský kandidát Barack Obama v Berlíně v červenci 2008, "žádný národ, bez ohledu na to, jak je velký či mocný," nemůže globální problémy vyřešit sám,

J.   vzhledem k významu jejich vztahů a k jejich odpovědnosti za mezinárodní řád a vzhledem ke změnám, které oba partneři a celý svět prodělávají, je nezbytné, aby partnerství mezi EU a USA bylo založeno na pevném a aktuálním základu, jako je nová dohoda o partnerství,

K.   vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství a NATO jsou nepostradatelné pro kolektivní bezpečnost,

L.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby Transatlantická hospodářská rada (TEC) i nadále pokračovala v úsilí o dosažení skutečně integrovaného transatlantického trhu; vzhledem k tomu, že k provedení rozhodující reformy mezinárodních hospodářských institucí je za současné krize potřebné společné vedení,

M.   vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt (HDP) EU a USA představuje více než polovinu celosvětového HDP; vzhledem k tomu, že mezi oběma partnery existuje největší bilaterální obchodní a investiční partnerství na světě, které podle Komise představuje téměř 14 milionů pracovních míst v EU a USA, jež závisejí na transatlantických obchodních a investičních vazbách,

Bilaterální institucionální otázky

1.   blahopřeje Baracku Obamovi k jeho zvolení prezidentem Spojených států amerických; připomíná jeho rozhodný závazek k transatlantickému partnerství, který zmínil ve svém berlínském projevu v červenci roku 2008, v němž řekl, že "Amerika nemá lepšího partnera, než je Evropa", a dodal, že nyní nastala doba, abychom se spojili a čelili výzvám 21. století; připomíná, že pozval prezidenta Obamu, aby během své první oficiální návštěvy v Evropě vystoupil v Evropském parlamentu;

2.   vyzývá Radu, členské státy EU a Komisi k posílení spolupráce a soudržnosti politiky EU vůči nové vládě USA;

3.   je přesvědčen, že vztah EU a USA je pro EU nejdůležitějším strategickým partnerstvím; domnívá se, že koordinovaná činnost EU a USA v boji proti globálním problémům při respektování mezinárodního práva a posilování multilateralismu má pro mezinárodní společenství zásadní význam; naléhavě vyzývá české předsednictví Rady a Komisi, aby vytvořily s novou vládou USA společný program krátkodobých a dlouhodobých cílů týkajících se jak bilaterálních otázek, tak i globálních a regionálních problémů a konfliktů;

4.   vřele vítá nadcházející schůzku na nejvyšší úrovni, při níž se setká prezident Obama s prezidenty a předsedy vlád 27 členských států EU, která se má uskutečnit dne 5. dubna 2009 v Praze, a doufá, že z tohoto setkání vzejde silný impuls pro posílení transatlantických vztahů a vytvoření společné agendy;

5.   zdůrazňuje, že současný impuls by měl být využit také ke zlepšení a k obnově rámce transatlantických vztahů; trvá na tom, že je nutné nahradit stávající NTA z roku 1995 novou dohodou o transatlantickém partnerství, která poskytne stabilnější a aktuálnější základ vztahů;

6.   pokládá za vhodné, aby jednání o nové dohodě začala, jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, aby mohla být dokončena do roku ;

7.   je přesvědčen, že do nové dohody by měla být zařazena TEC, jako orgán odpovědný za posílení hospodářské integrace a za spolupráci v oblasti regulace; vítá, že TEC poskytuje poradenství řada zúčastněných stran, včetně zástupců podniků, a žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborů na každé straně Atlantického oceánu;

8.   doporučuje, aby se dvakrát do roka konaly summity EU-USA s cílem poskytnout partnerství strategický směr a impulz a aby tyto summity nadále přiměřeně dohlížely na provádění dříve stanovených cílů;

9.   zastává názor, že nová dohoda by měla zřídit orgán pro systematické konzultace na vysoké úrovni a koordinaci, pokud jde o zahraniční a bezpečnostní politiku; doporučuje, aby tomuto orgánu předsedal za EU vysoký představitel/místopředseda Komise a za USA ministr zahraničních věcí a aby se scházela alespoň jednou za tři měsíce, aniž by přitom byly dotčeny neformální kontakty; navrhuje, že by se tento mechanismus mohl jmenovat Transatlantická politická rada (TPC);

10.   znovu potvrzuje, že nová dohoda by měla zdokonalit současný transatlantický dialog zákonodárců na transatlantické shromáždění, které by sloužilo jako fórum pro parlamentní dialog, určování cílů a společnou kontrolu provádění dohody a ke koordinaci činnosti Evropského parlamentu a Kongresu USA v otázkách společného zájmu; domnívá se, že toto shromáždění by mělo mít plenární schůze dvakrát do roka a že by se mělo skládat ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu a členů obou komor Kongresu USA; je toho názoru, že by shromáždění mělo vytvořit pracovní skupiny, které by připravovaly plenární schůze; připomíná, že v rámci shromáždění by měl být vytvořen vzájemný legislativní systém včasného varování; domnívá se, že za posílení spolupráce mezi legislativními výbory a zpravodaji Evropského parlamentu a Kongresu USA v otázkách právních předpisů, které jsou relevantní z hlediska další integrace transatlantického trhu a zvláště činnosti TEC, by měl být zodpovědný řídící výbor;

11.   domnívá se, že TEC a TPC by měly informovat transatlantické shromáždění o své činnosti, včetně práva na slyšení zástupců těchto rad, a že by toto shromáždění mělo mít možnost oběma radám a summitům EU-USA předkládat návrhy; žádá, aby, vedle posílení úlohy zástupců parlamentů v rámci TEC, byli na zahajovací zasedání obou rad a summitů EU-USA pozváni oba spolupředsedové shromáždění;

12.   vyzývá Kongres USA ve spolupráci s Evropským parlamentem, aby reagovaly na možnost zřízení kontaktní kanceláře Kongresu USA v Bruselu;

13.   vyzývá generálního tajemníka Parlamentu, aby neprodleně přistoupil k provádění rozhodnutí předsednictva ze dne 11. prosince 2006 o vyslání zástupce ve funkci kontaktního úředníka do Washingtonu;

14.   trvá na výhodách společného programu výměny zaměstnanců a vyzývá generálního tajemníka Parlamentu, aby s úředníky Sněmovny reprezentantů a Senátu USA prozkoumal možnost přijetí společného memoranda o výměnách zaměstnanců podobného memorandu sjednanému mezi Parlamentem a sekretariátem OSN;

15.   zdůrazňuje, že transatlantické partnerství musí mít podporu v hlubokém porozumění a užších vazbách mezi oběma stranami občanské společnosti; trvá na tom, že je nutno zintenzívnit výměnu mezi studenty, akademickými pracovníky a ostatními činiteli občanské společnosti z obou stran, aby bylo zajištěno, že současné i budoucí generace budou toto partnerství i nadále podporovat; zastává názor, že podpora této iniciativy by měla být zajištěna z rozpočtů Evropské unie a příslušných institucí USA na rok 2010, aby byl zabezpečen její efektivní rozvoj;

16.   srdečně vítá narůstající přítomnost amerických organizací v Bruselu a zejména jejich závazek k Evropské unii, jejím orgánům a posílenému partnerství EU-USA; zdůrazňuje, že evropské organizace se musí podobně snažit pracovat ve Washingtonu DC, aby propagovaly EU a evropský pohled na transatlantické a globální otázky v politických kruzích v USA; je si vědom toho, že evropské instituce často nejsou schopny zajistit stejné zdroje, jaké jsou k dispozici jejich americkým protějškům; proto navrhuje, aby bylo zpřístupněno a upřednostněno financování pro projekty organizované evropskými organizacemi, jež mají zvyšovat informovanost a porozumění v otázce evropských problémů a názorů ve Spojených státech amerických;

17.   vyzývá EU a USA, aby posílily svou spolupráci v oblasti kultury a nadále podporovaly a prosazovaly oboustranné výhody plynoucí z kulturních výměn;

18.   zdůrazňuje význam užší spolupráce v programech výzkumu vesmíru, zejména mezi agenturou ESA (Evropskou kosmickou agenturou) a agenturou NASA;

Globální výzvy

19.   naléhavě vyzývá oba partnery, aby se zapojili do účinného multilateralismu, do něhož budou patřit i rozvíjející se hráči, v duchu sdílené odpovědnosti za světový řád, dodržování mezinárodního práva a za společné problémy; trvá na tom, aby EU a USA zvýšily své úsilí dokončit reformní agendu OSN včetně reformy Rady bezpečnosti OSN a ostatních mnohostranných fór v rámci globálních struktur;

20.   vyzývá oba partnery, aby podporovali dodržování lidských práv ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii i v koordinovaných a účinných reakcích na pandemie a humanitární krize; žádá novou vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá ke zrušení trestu smrti;

21.   vyzývá oba partnery, aby rozhodným způsobem přispěli k dosažení RCT, zejména v Africe, jejichž naplnění nesmí být ohroženo hospodářskou krizí, a aby prozkoumali možnosti koordinace činnosti v těchto oblastech; vyzývá oba partnery, aby dostáli svému závazku vynaložit 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci;

22.   vyzývá oba partnery, aby stáli v čele mnohostranného úsilí zahájeného na konferenci ve Washingtonu dne 15. listopadu 2008 a zaměřeného na vyřešení současné finanční a hospodářské krize a na reformu mezinárodního finančního systému, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, za účasti nově se rozvíjejících mocností, a přitom nepodlehli protekcionismu a podpořili úspěšné uzavření kola jednání WTO z Doha;

23.   vítá rozhodný závazek nového prezidenta USA bojovat se změnou klimatu; naléhavě vyzývá EU a USA, aby na konferenci v Kodani, která se bude konat v roce 2009, stály v čele snah o dosažení ambiciózních dohod pro období po roce a aby přesvědčily všechny země vypouštějící skleníkové plyny k závazku plnit střednědobé a dlouhodobé cíle;

24.   vyzývá EU a USA k užší spolupráci v oblasti energetiky; naléhavě požaduje, aby byla za prioritu považována účinná koordinace jejich přístupů k  producentským zemím a k posílení diverzifikovanosti dodávek, zdrojů a druhů dopravy; je zastáncem užší vědecké a technické spolupráce v oblasti energetiky a energické účinnosti;

25.   upozorňuje na zprávu Národní zpravodajské rady (NIC) nazvanou "Globální trendy 2025: transformovaný svět" a vzhledem k potřebě dlouhodobého strategického uvažování o politických otázkách v rámci institucí EU naléhavě vyzývá české (od ledna do června 2009) a švédské (od července do prosince 2009) předsednictví ke snaze vytvořit systém analýz podobný systému používanému NIC, aby bylo možno dlouhodobé trendy identifikovat z pohledu EU, v úzké spolupráci s Ústavem EU pro studium bezpečnosti; je přesvědčen, že tento krok umožní dialog o hlavních strategických otázkách, kterým bude transatlantické partnerství v dlouhodobé perspektivě čelit;

Regionální otázky

26.   zdůrazňuje, že mírové urovnání konfliktu na Blízkém východě má zásadní význam, a vítá, že se toto urovnání stane jednou z nejnaléhavějších priorit nové vlády USA; žádá vládu USA o úzkou koordinaci s EU a zapojení do Kvartetu; vítá časné jmenování zvláštního vyslance USA na Středním východě v osobě bývalého senátora George Mitchella; zdůrazňuje, že oba partneři by se měli snažit zintenzívnit jednání založená na plánu a na výsledcích konference v Annapolisu, s cílem dosáhnout řešení, jehož výsledkem budou dva státy; naléhavě vyzývá oba partnery, aby společnou prací dosáhli toho, že se nynější křehké příměří v pásmu Gazy stane pevné a trvalé, a aby současně zapojili regionální činitele a přispěli ke splnění cílů Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1860 ze dne 8. ledna 2009 (S/RES/1860(2009)), jako cíl zajistit okamžitou humanitární pomoc pro obyvatelstvo pásma Gazy, zabránit nezákonnému pašování zbraní a střeliva a dosáhnout zrušení blokády pásma Gazy; vyzývá transatlantické partnery k podpoře snah o mezipalestinské usmíření a zdůrazňuje potřebu zlepšit životní podmínky Palestinců ze západního břehu Jordánu a Gazy, včetně obnovy Gazy;

27.   naléhavě žádá EU a USA, aby na základě své hospodářské síly a vlivu v podobě "soft power" v oblasti spolupracovaly při obnově strategií na podporu snah o dodržování lidských práv a posílení demokracie na Středním východě;

28.   zdůrazňuje, že v Afghánistánu jsou ve hře hodnoty, bezpečnost a věrohodnost transatlantického společenství; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby přišly s novým strategickým pojetím, které souhrnně integruje prvky mezinárodního zapojení s cílem zvýšit bezpečnost ve všech oblastech, posílit afghánské vládní a místní instituce a napomoci národní obnově a prosperitě v úzké spolupráci se sousedními zeměmi; domnívá se, že konečným cílem musí být postupné předání odpovědnosti za bezpečnost a stabilitu do rukou afghánských orgánů; připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1833 ze dne 22. září 2008 (S/RES/1833(2008)), která vybízí afghánské politické strany a skupiny, aby se konstruktivně zapojily do politického dialogu a aby se neuchylovaly k násilí;

29.   vyzývá EU a USA, aby vytvořily společnou strategii vůči Pákistánu zaměřenou na posílení demokratických institucí, právní stát a jeho schopnost bojovat s terorismem, a přitom aby podporovaly zapojení Pákistánu do odpovědnosti za stabilitu v regionu, včetně bezpečnosti na afghánských hranicích a plné vládní kontroly pákistánských pohraničních provincií a kmenových území; vítá jmenování Richarda Holbrooka jediným zvláštním vyslancem pro pákistánsko-afghánskou oblast;

30.   zdůrazňuje, že íránský jaderný program ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; vítá oznámení prezidenta Obamy, že budou zváženy přímé kontakty s íránskou stranou a podporuje cíle, které společně sledují oba partneři, a to držet se strategie kombinující dialog a sankce a vyjednat s Íránem řešení za koordinace s ostatními členy Rady bezpečnosti a Mezinárodní agentury pro atomovou energii; domnívá se, že jakékoli iniciativy, které jeden z partnerů případně zahájí, pokud jde o Írán, musí být mezi partnery úzce koordinovány v duchu důvěry a transparentnosti; vyzývá transatlantické partnery, aby co nejdříve definovali společný přístup k Íránu, aniž by čekali, než bude nutné tento problém naléhavě řešit;

31.   vítá ratifikaci dohody mezi USA a Irákem o přítomnosti ozbrojených sil USA v Iráku; zdůrazňuje, že EU je připravena pokračovat v pomoci při obnově Iráku, zejména se zaměřením na právní stát, dodržování lidských práv, konsolidaci státních institucí a podporu hospodářského rozvoje Iráku a jeho znovuzačlenění do světové ekonomiky; vyzývá partnery, aby koordinovali úsilí a pokračovali v práci s iráckou vládou a s OSN s cílem zvýšit stabilitu a národní usmíření a přispět k jednotě a nezávislosti Iráku;

32.   naléhavě vyzývá obě strany, aby úzce koordinovaly své politiky vůči Rusku; uvědomuje si význam Ruska jako sousední země, jeho provázanost s EU a jeho úlohu hlavního hráče na regionální i globální úrovni a zdůrazňuje význam budování konstruktivní spolupráce s Ruskem v otázkách výzev, hrozeb a příležitostí oboustranného zájmu, včetně otázek bezpečnosti, odzbrojení a nešíření jaderných zbraní při respektování demokratických zásad, lidských práv a mezinárodního práva; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu vzájemné důvěry mezi transatlantickými partnery a Ruskem a zintenzívnění spolupráce v rámci rady NATO-Rusko; vyzývá oba transatlantické partnery, aby úzce koordinovali přístup k jakékoli reformě evropské bezpečnostní struktury a zároveň dodržovali zásady OBSE a zachovávali soudržnost NATO; domnívá se, ze vývoj této struktury, která také zahrnuje mezinárodní dohody, jako je Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, se musí řešit v dialogu s Ruskem a dalšími nečlenskými státy EU, které jsou členy OBSE;

33.   vítá nedávná prohlášení amerického viceprezidenta Joea Bidena na konferenci o evropské bezpečnosti v Mnichově, ve kterých naznačil, že Spojené státy budou o obraném raketovém systému nadále jednat se svými spojenci v NATO a Rusku, a dodal, že nová vláda zváží náklady a účinnost tohoto systému; bere na vědomí určité signály z Ruska, že pozastaví plány na umístění raket krátkého doletu Iskander v Kaliningradu;

34.   vyzývá EU a USA, aby vypracovaly společnou strategii pro šest východoevropských zemí (Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko) v rámci evropské politiky sousedství, s cílem dosáhnout podstatných a trvalých výsledků při provádění nového východního partnerství a černomořské synergie;

35.   naléhavě vyzývá oba partnery, aby věnovali zvláštní pozornost Latinské Americe a zejména jejím regionálním organizacím a aby koordinovali své úsilí na podporu konsolidace demokracie, dodržování lidských práv, řádné správy věcí veřejných, boje proti chudobě, posílení sociální soudržnosti, tržních ekonomik, právního státu, včetně boje proti organizovanému zločinu a obchodování s drogami, a úsilí na podporu regionální integrace i spolupráce v oblasti změny klimatu;

36.   doporučuje také podporu společného přístupu k ostatním významným celosvětovým hráčům, jako je Čína, Indie nebo Japonsko, a rovněž ke krizím a problémům v subsaharské Africe;

Obrana, kontrola zbrojení a otázky bezpečnosti

37.   zdůrazňuje význam NATO jako základního kamene transatlantické bezpečnosti; vítá rozhodnutí Evropské rady z prosince 2008 posílit strategické partnerství mezi EU a NATO a vyzývá oba partnery, aby urychlili vytvoření skupiny EU-NATO na vysoké úrovni s cílem zlepšit spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi; navrhuje, aby byly vedeny diskuse o hodnotě euroatlantické bezpečnostní strategie, jež by mohla definovat společné bezpečnostní problémy a zájmy;

38.   klade důraz na rostoucí význam Evropské bezpečnostní a obranné politiky a na potřebu i nadále zlepšovat civilní i vojenský potenciál Evropy; vítá, že summit NATO konaný v dubnu 2008 v Bukurešti uznal hodnotu posílené obranné kapacity v Evropě pro zlepšení transatlantické bezpečnosti;

39.   vyzývá EU a USA, aby na všech mezinárodních fórech, zejména v OSN, zaujaly společnou strategii v otázce odzbrojení, a to pokud jde o zbraně hromadného ničení i o konvenční zbraně; vyzývá novou vládu USA, aby znovu začala jednat s Ruskem v oblasti kontroly zbrojení a odzbrojení a rozšířila současné bilaterální smlouvy mezi těmito dvěma zeměmi; zdůrazňuje potřebu užší spolupráce s cílem zajistit pokrok v přípravě na konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010, vítá angažovanost nového prezidenta USA ohledně ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek;

40.   zdůrazňuje význam posílení transatlantické spolupráce v boji proti terorismu založeném na plném dodržování mezinárodního práva a lidských práv a podpory úlohy OSN v boji s touto hrozbou; upozorňuje na potřebu úzce spolupracovat v případě ohrožení života rukojmích;

41.  Vítá rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy zavřít vazební věznici v zátoce Guantánamo i další vládní nařízení týkající se zákonných vyšetřování a vazebních věznic CIA a vyzývá vládu USA, aby uzavřela veškeré vazební věznice mimo Spojené státy, které nejsou v souladu s mezinárodním právem, a aby výslovně ukončila politiku mimořádného vydávání; vyzývá členské státy, aby v případě, když o to vláda Spojených států požádá, na základě individuálního posouzení spolupracovaly při hledání řešení otázek přijímání některých vězňů z Guantánama v EU, při respektovaní povinnosti loajálně spolupracovat a vzájemně konzultovat možné důsledky na veřejnou bezpečnost v rámci EU;

42.   zdůrazňuje význam rychlého vstupu v platnost dohod o právní pomoci a vydávání mezi EU a USA a naléhavě vyzývá členské státy, které je dosud neratifikovaly, aby tak co nejrychleji učinily; zdůrazňuje, že pro účinné provádění těchto dohod je nutný vysoký stupeň vzájemné důvěry založené na plném dodržování závazků v oblasti lidských práv všemi stranami, práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces a pravidel vnitrostátního a mezinárodního práva a bránění selektivnímu a diskriminačnímu uplatňování právních předpisů;

43.   zdůrazňuje, že sdílení údajů a informací může být cenným nástrojem v mezinárodním boji s terorismem a transatlantickou trestnou činností; upozorňuje však na to, že musí probíhat v řádném právním rámci, který zajistí odpovídající ochranu občanských svobod včetně práva na soukromí, a že takové sdílení údajů by mělo vycházet ze závazné mezinárodní dohody dojednané na summitu EU a USA v roce 2008;

44.   vítá nedávné rozšíření programu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývajících pět členských států a aby se všemi občany EU zacházely stejně na základě plné reciprocity; žádá Komisi, aby se při jednání s novou vládou USA touto otázkou zabývala jako prioritní záležitostí;

45.   zastává názor, že k tomu, aby byl postupně vybudován transatlantický prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, je rovněž nezbytná úzká spolupráce mezi EU a USA v oblasti soudnictví a vnitřních věcí;

Hospodářské a obchodní otázky

46.   naléhavě vyzývá partnery, aby plně využili potenciál TEC s cílem překonat stávající překážky hospodářské integrace a do roku 2015 dosáhnout sjednoceného transatlantického trhu; na základě studie, kterou schválil a financoval Evropský parlament v rámci svého rozpočtu na rok 2007, žádá Komisi, aby vypracovala podrobný plán stávajících překážek, které je třeba odstranit pro splnění uvedeného cílového data;

47.   zdůrazňuje, že je důležité využít TEC jako rámec pro makroekonomickou spolupráci mezi oběma partnery; a vyzývá příslušné měnové instituce k posílení jejich koordinace;

48.   vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v průběhu posledních měsíců při podpoře transatlantické hospodářské integrace; domnívá se, že zejména v oblastech jako jsou investice, účetní normy, otázky právní úpravy, bezpečnost dovážených výrobků a prosazování práv duševního vlastnictví, umožnila lepší spolupráce již dosáhnout značného pokroku a že je třeba v tomto úsilí pokračovat;

49.   zároveň se domnívá, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější; je toho názoru, že termíny schůzí, programy jednání, plány a zprávy o pokroku je nutno co nejdříve dohodnout mezi základními zúčastněnými stranami a poté by měly být zveřejněny na internetových stránkách;

50.   zastává názor, že existuje potenciál pro to, aby Spojené státy a Evropská unie vzhledem k mnoha obchodním zájmům, jako je nediskriminující přístup k surovinám na celosvětovém trhu, uplatňování práv duševního vlastnictví a celosvětová harmonizace patentového práva, přijaly jednotné postoje a vypracovaly společné iniciativy na mezinárodních fórech; vybízí k tomu, aby byl tento potenciál v zájmu obou stran lépe využíván;

51.   je znepokojen novým návrhem zákona Spojených států o balíku ekonomických stimulů, konstatuje však, že zákon byl pozměněn v souladu s pravidly WTO, a trvá na tom, že je nezbytně nutné najít společnou odpověď na současnou krizi, a nikoli přijímat opatření vedoucí ke vzájemnému odcizení EU a USA;

52.   podporuje postupnou integraci obou trhů prostřednictvím vzájemného uznávání doplněného o určitý stupeň sblížení stávajících regulačních rámců a v případě, že je to možné, stanovením občasných výjimek; připomíná, že základními předpoklady úspěšné integrace jsou volný přístup na trh, předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními normami, jednotné uplatňování těchto předpisů a trvalý dialog s účastníky trhu; vyzývá orgány EU a USA, aby nekladly překážky vnitřním investicím a nepřijímaly právní předpisy s exteritoriálním účinkem, aniž by je předem konzultovaly a dohodly se na nich;

53.   prosazuje odstranění překážek investicím a poskytování transatlantických finančních služeb a podporuje lepší integraci trhů EU a USA, aby mohly lépe konkurovat rozvíjejícím se trhům, a to pod podmínkou vytvoření vyhovujícího rámce pravidel obezřetného dohledu s cílem zabránit tomu, aby měla krize na jedné straně Atlantiku dopad na stranu druhou;

54.   zdůrazňuje, že integrace trhů finančních služeb bez souběžné revize regulačního rámce a standardů pro dohled by snížila možnosti účinného dohledu ze strany orgánů, a proto podporuje přijetí takových právních předpisů, které zajistí hospodářskou soutěž, lepší transparentnost a účinný dohled nad produkty, finančními institucemi a trhy a vytvoří společné modely řízení rizik, a to v souladu s dohodami uzavřenými v listopadu roku 2008 na summitu G20;

55.   uznává, že orgány dohledu USA učinily pokrok v provádění dohod Basilej II, pokud jde o velké banky, ale kritizuje rozdíly, které je třeba vyrovnat, neboť kladou dodatečnou zátěž na americké pobočky evropských bank, a tím snižují jejich konkurenceschopnost, a konstatuje, že je nezbytné co nejdříve vyřešit ještě několik otázek (finanční holdingy a malé banky); vybízí tedy Kongres USA k tomu, aby zvážil soudržnější strukturu dohledu nad odvětvími bankovnictví a pojišťovnictví a usnadnil tak koordinaci mezi EU a USA;

56.   žádá užší spolupráci mezi orgány dohledu s cílem dohlížet na činnost přeshraničních finančních institucí a znemožnit řízení finančních institucí, jež mají sídlo v  jurisdikcích, které neuplatňují spolupráci a transparentnost, a žádá, aby byly zrušeny daňové ráje;

57.   naléhavě žádá orgány EU a USA, aby regulovaly činnosti agentur pro posuzování úvěruschopnosti podle společných metod a zásad, což by umožnilo obnovit důvěru v ratingy a poskytnout jim pevný základ; zdůrazňuje ovšem, že EU musí vytvořit svůj vlastní regulační rámec, neboť by bylo nepřijatelné, aby na americké agentury působící na evropském trhu byly exteritoriálně uplatňovány standardy Komise USA pro burzu a cenné papíry;

58.   souhlasí s Komisí v tom, že úvěrové instituce by měly mít povinnost ponechat si část poskytnutého úvěru k tomu, aby byly nuceny přijmout svůj podíl na přeneseném riziku; žádá, aby tato otázka byla vznesena v transatlantickém dialogu s cílem zachovat stejné podmínky na mezinárodní úrovni a omezit systémové riziko na světových finančních trzích; domnívá se, že by měl být přijat kodex chování pro státní investiční fondy;

59.   vyzývá nový Kongres, aby upravil právní předpisy USA, které stanovují kontrolu všech kontejnerů směřujících do Spojených států, a naléhavě jej žádá, aby úzce spolupracoval s EU, aby tak bylo zajištěno zavedení mnohovrstevného přístupu vycházejícího ze skutečného rizika; konstatuje, že bezpečnost obchodu má zásadní význam pro světové hospodářství, které je stále integrovanější, ale považuje toto opatření za novou možnou překážku pro obchod, která zatěžuje výraznými náklady hospodářské subjekty, a žádným způsobem nezvyšuje bezpečnost dodavatelského řetězce;

60.   domnívá se, že by mohlo být užitečné, aby TEC pořádala v Bruselu a Washingtonu semináře o otázce 100 % kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci EU a USA a podpořit rychlé a vzájemně přijatelné řešení této otázky;

61.   doporučuje, aby TEC na svém příštím zasedání projednala, zda by bylo užitečné do jejího rámce zahrnout více technických témat a zda je pro dosažení funkčního systému stanovení stropu a obchodování s emisemi "cap-and-trade" nutná větší spolupráce mezi EU a USA; doporučuje, aby stávající společná mezinárodní měřítka pro energeticky náročná průmyslová odvětví byla dále rozvinuta nebo integrována do procesu TEC;

o
o   o

62.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a prezidentovi a Kongresu Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 226. (2) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235. (3) Úř. věst. C 74 E, 20.3.2008, s. 670. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0256.