Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (KOM(2008)0431 – C6-0313/2008 – 2008/0131(CNS))

P6_TA(2009)0046 A6-0004/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0431),

-   s ohledem na články 36 a 37 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0313/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0004/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 Nařízení (ES) č. 3/2008 Čl. 9 – odst. 1 1.  Jestliže neexistují informační programy pro vnitřní trh určené pro jedno nebo více opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. b) předkládaných podle čl. 6 odst. 1, sestaví dotčený členský stát na základě hlavních směrů stanovených podle čl. 5 odst. 1 odpovídající program a specifikaci a ve veřejném výběrovém řízení vybere subjekt, který pověří provedením programu, na jehož financování se zaváže podílet. 1.  Jestliže neexistují informační programy pro vnitřní trh určené pro jedno nebo více opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. b) předkládaných podle čl. 6 odst. 1, sestaví dotčený členský stát na základě hlavních směrů stanovených podle čl. 5 odst. 1, po vyhodnocení nezbytnosti a vhodnosti těchto programů v příslušném členském státě či státech a po konzultaci s profesními sdruženími činnými v příslušném odvětví, odpovídající program a specifikaci a ve veřejném výběrovém řízení vybere subjekt, který pověří provedením programu, na jehož financování se zaváže podílet. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 Nařízení (ES) č. 3/2008 Čl. 9 – odst. 2 – první pododstavec 2.  Jestliže neexistují informační programy pro třetí země určené pro jedno nebo více opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c) předkládaných podle čl. 6 odst. 1, sestaví dotčený členský stát na základě hlavních směrů stanovených podle čl. 5 odst. 2 odpovídající program a specifikaci a ve veřejném výběrovém řízení vybere subjekt, který pověří provedením programu, na jehož financování se zaváže se podílet. 2.  Jestliže neexistují informační programy pro třetí země určené pro jedno nebo více opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c) předkládaných podle čl. 6 odst. 1, sestaví dotčený členský stát na základě hlavních směrů stanovených podle čl. 5 odst. 1, po vyhodnocení nezbytnosti a vhodnosti těchto programů v příslušném členském státě či státech a po konzultaci s profesními sdruženími činnými v příslušném odvětví, odpovídající program a specifikaci a ve veřejném výběrovém řízení vybere subjekt, který pověří provedením programu, na jehož financování se zaváže podílet. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 Nařízení (ES) č. 3/2008 Čl. 9 – odst. 2 – druhý pododstavec Subjekt pověřený prováděním programu vybraný dotyčným členským státem nebo státy může být mezinárodní organizací, zejména pokud se program týká propagace odvětví olivového oleje a stolních oliv ve třetích zemích. Subjekt pověřený prováděním programu vybraný dotyčným členským státem nebo státy může být mezinárodní organizací, zejména pokud se program týká propagace odvětví olivového oleje a stolních oliv nebo vína s chráněným označením původu či s chráněným zeměpisným označením ve třetích zemích. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 Nařízení (ES) č. 3/2008 Čl. 9 – odst. 3 – písm. c c) k vyhodnocení nákladové efektivnosti programu; (Netýká se českého znění.) Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení – pozměňující akt Článek 1 a (nový) Nařízení (ES) č. 3/2008 Čl. 13 – odst. 2 – první a druhý pododstavec Článek 1a V čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 3/2008 se první a druhý pododstavec nahrazuje tímto: "2. Příspěvek Společenství na programy přijaté podle článků 8 a 9 nepřesahuje 60 % skutečných nákladů programů. V případě informačních a propagačních programů trvajících dva nebo tři roky nepřesahuje příspěvek na jednotlivé roky uvedenou horní hranici. Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se zvyšuje na 70 % pro opatření na propagaci ovoce a zeleniny zvlášť určených pro děti ve vzdělávacích zařízeních Společenství."

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o uplatňování směrnice 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, v Evropské unii: návštěvy výboru LIBE v letech 2005 až 2008 (2008/2235(INI))

P6_TA(2009)0047 A6-0024/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl(1) (dále jen'směrnice o přijímání žadatelů o azyl"),

-   s ohledem na směrnici Rady 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka(2) (dále jen "směrnice o řízení o přiznání postavení uprchlíka"),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států(3) (dále jen "nařízení Dublin II"),

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 26. listopadu 2007 o provádění směrnice 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (KOM(2007)0745),

-   s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR) a zejména na její články 5 a 8,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

-   s ohledem na zprávy o cestách delegací Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci do Itálie (Lampedusa), Španělska (Ceuta a Melilla, Kanárské ostrovy), Francie (Paříž), na Maltu, do Řecka, Belgie, Spojeného království, Nizozemska, Polska, Dánska a na Kypr,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o Lampeduse(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o situaci uprchlíků na Maltě(5),

-   s ohledem na návrh přepracovaného znění směrnice, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (KOM(2008)0815) (dále jen'návrh přepracovaného znění"), a na návrh na přezkum nařízení Dublin II (KOM(2008)0820), který byl předložen společně s Komisí dne 3. prosince 2008,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0024/2009),

A.   vzhledem k tomu, že směrnice o přijímání žadatelů o azyl, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, je základním prvkem první fáze společného evropského azylového systému,

B.   vzhledem k tomu, že směrnice o přijímání žadatelů o azyl se vztahuje na žadatele o azyl a uprchlíky,

C.   vzhledem k tomu, že základní práva, jako je právo na důstojný život, ochranu rodinného života, přístup ke zdravotní péči a právo na podání opravného prostředku, musí být zaručena za všech okolností,

D.   vzhledem k tomu, že směrnice o přijímání žadatelů o azyl a směrnice o řízení o přiznání postavení uprchlíka ukládají členským státům povinnost poskytovat žadatelům o azyl písemně informace o jejich právech a o organizacích, které zajišťují pomoc; vzhledem k tomu, že pro žadatele o azyl je – s ohledem na složitost řízení a krátké lhůty, zejména v případě zrychleného řízení – prvořadé mít k dispozici vhodného právního poradce, případně mít možnost využít služeb tlumočníka a obdržet rozhodnutí, která se jich týkají, v jazyce, o němž lze rozumně předpokládat, že mu rozumějí,

E.   vzhledem k tomu, že je důležité dbát na to, aby azylové řízení bylo jasné (zejména kritéria pro přijetí nebo zamítnutí žádosti o azyl), spravedlivé, účinné a přiměřené, aby byl zajištěn účinný přístup k azylu,

F.   vzhledem k tomu, že článek 7 směrnice o přijímání žadatelů o azyl přiznává žadatelům o azyl právo volného pohybu na území členského státu, ve kterém o azyl požádali, avšak členské státy mohou toto právo omezit,

G.   vzhledem k tomu, že směrnice o přijímání žadatelů o azyl, která stanoví normy pro přijímání, se vztahuje na žadatele o azyl a uprchlíky, avšak v několika navštívených střediscích jsou žadatelé o azyl a nelegální přistěhovalci zadržováni ve stejném zařízení,

H.   vzhledem k tomu, že Úmluva o právech dítěte chrání práva všech nezletilých osob, včetně těch, které se nacházejí mimo svou zemi původu, a že směrnice o přijímání žadatelů o azyl ukládá členským státům povinnost zohlednit specifickou situaci nezletilých osob, kterým přiznává zvláštní práva, jako je právo na vzdělání,

I.   vzhledem k tomu, že členské státy neumísťují jednotně všechny žadatele o azyl nebo jejich velkou část v přijímacích střediscích, ale dávají přednost alternativním řešením na místní úrovni, a vzhledem k tomu, že výbor LIBE zatím tento postup členských států nezkoumal,

J.   vzhledem ke skutečnosti, že ve smyslu tohoto usnesení se "zadržením" rozumí správní postup dočasného charakteru,

K.   vzhledem k tomu, že zadržení je dočasným správním opatřením, které není totožné s trestní vazbou,

L.   vzhledem k tomu, že poslanci při některých ze svých návštěv středisek, pokud to vyžadovaly špatné podmínky panující v určitém středisku, opakovaně upozorňovali, že podmínky zadržování jsou nepřijatelné z hlediska hygieny, promiskuity a dostupného vybavení, a že zadržované osoby nebyly řádně informovány o důvodech zadržení, o svých právech a o vyřizování svého případu,

Obecné připomínky a azylová řízení

1.   lituje, že některé vykonané návštěvy ukázaly, že stávající směrnice jsou některými členskými státy uplatňovány špatně, nebo nejsou uplatňovány vůbec; žádá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k provedení a dodržování směrnic, a to nikoli pouze z formálního hlediska;

2.   zdůrazňuje, že zásady Listiny základních práv Evropské unie a ECHR, jako je právo na důstojný život, ochrana rodinného života, přístup ke zdravotní péči a právo na účinnou pomoc v případě zadržení, by měly být uplatňovány za všech okolností bez ohledu na status dotčeného státního příslušníka třetí země; je proto nepřijatelné, aby se s některou osobou nezacházelo v souladu s těmito zásadami jen proto, že se jedná o nelegálního přistěhovalce;

3.   vyjadřuje politování nad množstvím nedostatků týkajících se podmínek přijímání, které jsou převážně důsledkem skutečnosti, že směrnice i přijímání žadatelů o azyl v současnosti ponechává členským státům velkou volnost při stanovení vnitrostátních podmínek přijímání; vítá proto výše uvedený návrh přepracovaného znění;

4.   vyjadřuje spokojenost s obsahem návrhu přepracovaného znění předloženého Komisí a vítá skutečnost, že cílem návrhu je zajistit vyšší normy pro zacházení se žadateli o azyl, a zaručit tak důstojnou životní úroveň a umožnit větší harmonizaci vnitrostátních předpisů, jimiž se řídí podmínky přijímání;

5.   vyjadřuje uspokojení nad návrhem Komise rozšířit oblast působnosti směrnice o přijímání žadatelů o azyl tak, aby zahrnovala podpůrnou ochranu a zaručovala stejnou úroveň práv u všech forem mezinárodní ochrany;

6.   vyzývá členské státy, aby prokázaly větší míru solidarity se státy, jež se nejvíce potýkají s problémem přistěhovalectví, a neomezovaly se na solidaritu v technické nebo finanční oblasti; žádá Komisi, aby se zabývala možností navrhnout evropský nástroj solidarity, který by umožnil snížit zátěž, jíž jsou vystaveny členské státy nacházející se na vnějších hranicích v souvislosti s vysokým počtem uprchlíků, a který by vycházel ze zásady respektování přání žadatelů o azyl a zaručoval vysokou míru ochrany;

7.   žádá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem zavedla systém soustavných návštěv a kontrol; přeje si, aby výbor LIBE pokračoval ve svých návštěvách s cílem zajistit dodržování práva Společenství v oblasti minimálních norem pro přijímání a postupů při navracení uprchlíků a aby se každoročně v Parlamentu konala rozprava o výsledcích těchto návštěv;

Přijímání

8.   lituje, že kapacita otevřených ubytovacích středisek zřízených v některých členských státech je nízká a podle všeho neodpovídá potřebám přistěhovalců;

9.   žádá, aby prioritně byli žadatelé o azyl a přistěhovalci přijímáni v otevřených přijímacích střediscích podle vzoru těch, která již v určitých členských státech existují, nikoli v uzavřených zařízeních;

10.   připomíná závazek členských států zaručit přístup k řízení o žádosti o azyl;

11.   naléhavě žádá členské státy, aby uplatňovaly směrnici o přijímání žadatelů o azyl na všechny žadatele od chvíle, kdy projeví přání požádat v některém členském státě o ochranu, i v případě, že ještě nebyla podána formální žádost o azyl;

12.   naléhavě žádá Komisi, aby připomněla členským státům, že odepření nebo omezení norem pro přijímání z jiných důvodů, než které jsou uvedeny ve směrnici o přijímání žadatelů o azyl, je – nebo by mělo být – přísně zakázáno;

13.   domnívá se, že základní normy pro přijímání, jako např. poskytnutí stravy, ubytování a bezodkladné zdravotní péče, by neměly být nikdy odepírány, neboť jejich odepření by mohlo představovat porušení základních práv žadatelů o azyl;

14.   považuje za nezbytné najít rovnováhu mezi urychlením řízení, vyřízením dosud nedokončených věcí a spravedlivým posuzováním jednotlivých případů, zejména v případě zrychleného řízení;

Přístup k informacím a právo na tlumočníka

15.   konstatuje, že informování o řízeních probíhá z velké části písemnou formou, přičemž lhůty jsou velmi krátké, což může působit problémy, pokud jde o porozumění, a představovat překážku pro účinný výkon práv žadatelů o azyl při podání jejich žádosti; žádá, aby byly žadatelům o azyl poskytnuty příručky vysvětlující veškerá jejich práva, a to v hlavních mezinárodně užívaných jazycích a v jazycích, jimiž mluví velký počet žadatelů o azyl a přistěhovalců v příslušném členském státě; žádá členské státy, aby podávaly informace také jinými způsoby, včetně ústní formy nebo televizního vysílání či internetu;

16.   vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o často nedostatečné množství dostatečně kvalifikovaných tlumočníků v některých navštívených střediscích, a to i při oficiálních pohovorech; naléhavě žádá, aby členské státy zajistily veřejnou a bezplatnou tlumočnickou službu, a to případně prostřednictvím telefonu nebo internetu;

17.   vybízí členské státy, aby se obrátily na Evropský fond pro uprchlíky s žádostí o finanční podporu, která by umožnila zlepšit přístup uprchlíků k informacím, zejména zvýšit počet jazyků nebo rozšířit nabídku způsobů, jakými jsou informace zprostředkovány; vyzývá Komisi, aby v členských státech zajistila zveřejnění informací o finančních nástrojích, které jsou k dispozici pro tento účel, a o osvědčených postupech souvisejících s jejich využíváním;

Právní pomoc

18.   lituje, že přístup k bezplatné právní pomoci pro žadatele o azyl nebo nelegální přistěhovalce umístěné v zadržovacích střediscích je podle všeho omezený a že je někdy zúžen pouze na poskytnutí seznamu advokátů, což vede k tomu, že osoby, které nemají k dispozici dostatečné finanční prostředky, zůstávají bez pomoci;

19.   připomíná, že pro zadržované osoby je zvlášť těžké najít vhodnou právní pomoc, vzhledem k tomu, že obtížně komunikují s okolím, a vzhledem ke specifické povaze příslušných právních předpisů;

20.   konstatuje, že stálý přístup k právní pomoci je ztížen přemisťováním zadržovaných osob mezi různými přijímacími a zadržovacími středisky;

21.   vysoce oceňuje práci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a zástupců nevládních organizací v oblasti právní pomoci, avšak domnívá se, že nevládní organizace nemohou nahrazovat státy odpovědné za  plnění těchto úkolů;

22.   vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k bezplatné právní pomoci nebo právnímu zastoupení ve všech případech, kdy žadatelé o azyl nemohou hradit náklady s nimi spojené;

Přístup ke zdravotní péči

23.   s politováním konstatuje, že ve většině navštívených zadržovacích středisek si žadatelé o azyl a přistěhovalci soustavně stěžují na nedostatečnou a nepřiměřenou zdravotní péči, na obtíže spojené s návštěvou lékařů nebo s komunikací s nimi a na chybějící zvláštní péči (zejména pro těhotné ženy či oběti mučení) a nedostatek vhodných léků;

24.   žádá členské státy, aby rozšířily rozsah lékařské péče, která je v současnosti poskytována žadatelům o azyl a přistěhovalcům, aby se neomezovala pouze na naléhavou péči, a aby zajistily rovněž psychologickou pomoc a péči o duševní zdraví; připomíná, že právo na zdraví a lékařskou péči patří mezi nejzákladnější práva jedince;

Přístup k zaměstnání

25.   vítá návrh Komise, jehož cílem je odstranit překážky v přístupu na pracovní trh a umožnit přístup k zaměstnání po uplynutí šesti měsíců od podání žádosti o mezinárodní ochranu;

26.   žádá členské státy, aby neukládaly právní nebo správní povinnosti, které by představovaly překážky pro přístup k zaměstnání;

Pomoc poskytovaná nevládními organizacemi

27.   vyjadřuje uznání sdružením, jež odvedla významnou práci, pokud jde o pomoc žadatelům o azyl a nelegálním přistěhovalcům;

28.   žádá členské státy, aby využily osvědčené postupy vytvořené v rámci iniciativy EQUAL v oblasti pomoci žadatelům o azyl při účinné přípravě k integraci na trhu práce;

29.   žádá členské státy, aby zaručily přístup žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců k pomoci při obraně jejich práv poskytované subjekty nezávislými na státních orgánech, a to včetně doby, kdy jsou zadržováni, žádá členské státy, aby právně zaručily zástupcům občanské společnosti přístup do těchto zadržovacích středisek pro cizince, a to bez právních či správních překážek;

30.   žádá členské státy, aby v žádném případě nezadržovaly žadatele o azyl, protože se jedná o osoby zranitelné, které potřebují ochranu;

Zadržování

31.   lituje, že řada členských států stále častěji využívá možnosti zadržení; zdůrazňuje, že za žádných okolností by jedinec neměl být zadržován jen z toho důvodu, že žádá o mezinárodní ochranu; zdůrazňuje, že zadržení musí být až krajním opatřením, přiměřeným situaci, na nejkratší možnou dobu, a to jen v případech, kdy nelze uplatnit jiná, méně omezující opatření, a na základě individuálního posouzení každého případu;

32.   připomíná, že článek 5 ECHR přiznává právo podat návrh na řízení o zákonnosti opatření zbavujícímu svobody; požaduje, aby každý občan třetí země, který je zadržen, měl možnost tento opravný prostředek využít;

33.   je znepokojen podmínkami ve vězeňských zařízeních, ve kterých jsou zadržováni nelegální přistěhovalci a žadatelé o azyl, ačkoli se nedopustili žádného trestného činu; požaduje, aby tyto osoby byly zadržovány v samostatných, pokud možno otevřených budovách ve snaze zabezpečit jejich ochranu a zajistit jim pomoc;

34.   vyslovuje své znepokojení nad neutěšeným stavem některých zadržovacích středisek a nedostatkem hygieny v nich; připomíná, že povinnost důstojného přijetí se musí vztahovat také na zadržované osoby; žádá, aby veškerá střediska, která nesplňují normy, byla co nejdříve uzavřena;

35.   konstatuje, že přístup ke zdravotní péči, a zejména k péči psychologa, je často ztížen tím, že některá zadržovací střediska jsou umístěna ve vězeňských zařízeních; žádá členské státy, aby zajistily, aby v zadržovacích střediscích byla k dispozici odpovídající lékařská péče v nepřetržité pohotovosti, včetně péče psychologa;

36.   vyzývá členské státy, aby zlepšily kontakt osob umístěných v zadržovacích střediscích s vnějším světem, mj. tím, že jim budou umožněny pravidelné návštěvy, budou mít větší přístup k telefonu a všem bude poskytnut přístup k internetu za určitých podmínek a k masovým sdělovacím prostředkům ve všech střediscích;

37.   žádá členské státy, aby zveřejňovaly výroční zprávu o počtu uzavřených zadržovacích středisek, o jejich umístění, o počtu zde zadržovaných osob a o jejich fungování;

38.   žádá členské státy, aby zajistily pravidelnou kontrolu uzavřených zadržovacích středisek a podmínek, v nichž jsou osoby v těchto střediscích zadržovány, vytvořením instituce veřejného ochránce práv pro zadržovací střediska v daném členském státě;

Nezletilé osoby bez doprovodu a rodiny

39.   připomíná, že nejvyšší zájem dítěte musí být hlavním hlediskem každého rozhodnutí nebo přijatého opatření, které se týká nezletilé osoby, v souladu s Úmluvou o právech dítěte; zdůrazňuje nutnost přijmout opatření a uplatnit prostředky potřebné k ochraně nezletilých osob bez doprovodu, ať už se jedná o uprchlíky, či nikoli;

40.   žádá členské státy, aby uvažovaly o zřízení nezávislých orgánů, které by byly oficiálně pověřeny kontrolou dodržování platných norem v uzavřených zadržovacích střediscích, a o zavedení oficiálního kontrolního systému, který by vydával zprávy o situaci ve střediscích;

41.   žádá, aby bylo ze zásady zakázáno zadržování nezletilých a aby k zadržení nezletilých spolu s jejich rodiči docházelo pouze výjimečně a s cílem zabezpečit zájem dítěte;

42.   vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby bezpodmínečně podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o právech dítěte;

43.   žádá členské státy, aby dbaly na uplatňování obecných závěrů č. 8 (2006) ze dne 2. března 2007 výboru OSN pro práva dítěte o právu dítěte na ochranu proti tělesným trestům a jiným formám krutých nebo ponižujících trestů, a to i v rodině, zejména u nezletilých umístěných v zadržovacích střediscích;

44.   připomíná, že všechny nezletilé osoby mají právo na vzdělání, ať se nacházejí ve své zemi původu, či nikoli; žádá členské státy, aby toto právo zaručily, a to i pokud je nezletilá osoba zadržována; žádá, aby byl přístup ke vzdělání zajištěn přímo v dané obci přiměřeným způsobem odpovídajícím posouzení úrovně vzdělání dítěte, aniž by přitom bylo vyloučeno vytváření přechodných modelů umožňujících osvojení si jazykových znalostí nezbytných pro běžné vzdělávání, ve snaze zaručit co nejlepší integraci dětí a jejich rodin;

45.   připomíná, že nezletilé osoby mají právo na trávení volného času způsobem přiměřeným svému věku, a žádá členské státy, aby toto právo zaručily i tehdy, když jsou děti umístěny v zadržovacím středisku;

46.   žádá členské státy, aby dbaly na to, aby nezletilí bez doprovodu a rodiny byli ubytováni – a to i v případě zadržení – v oddělených ubytovacích prostorách, které jim zajistí odpovídající soukromí a rodinný život v souladu s článkem 8 ECHR, a aby dětem zajistily prostředí, které je bude chránit;

47.   přeje si, aby všechny osoby pracující s nezletilými osobami a nezletilými osobami bez doprovodu prošly zvláštní odbornou přípravou odpovídající situaci, v níž se děti ocitají; domnívá se, že významnou měrou k tomu mohou přispět nevládní organizace, která se na tuto oblast specializují;

Nezletilé osoby bez doprovodu

48.   žádá, aby byl pro každou nezletilou osobu bez doprovodu jmenován nezávislý zákonný zástupce, který by dbal na ochranu této osoby jak v prostorách, kde čeká, jako např. na letištích a železničních stanicích, tak i na celém území členského státu; požaduje jednoznačné vymezení pravomocí a úlohy tohoto zákonného zástupce;

49.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly povinnost vyhledávat rodinné příslušníky, a to i pro organizace, jako jsou Červený kříž a Červený půlměsíc;

50.   vyjadřuje znepokojení nad zmizením nezletilých osob bez doprovodu; žádá členské státy, aby shromažďovaly údaje a statistiky podle čl. 4 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 862/2007/(6) týkající se identifikace a pomoci nezletilým osobám bez doprovodu ve snaze bojovat s tímto jevem; soudí, že nejlepším způsobem, jak předcházet zmizení nezletilých osob, je vytvořit pro ně vhodná přijímací zařízení, kde se jim rovněž dostane vzdělání přiměřeného jejich věku (školní vzdělání, odborná příprava atd.);

51.   žádá Komisi a členské státy, aby zavedly harmonizovaný a spolehlivý mechanismus identifikace nezletilých osob bez doprovodu – za pomoci nejmodernějších technologií, např. používáním biometrických údajů – a společná pravidla týkající se zpochybňování věku; připomíná v této souvislosti, že v průběhu řízení o zpochybnění věku musí být dotčená osoba na základě zásady předběžné opatrnosti považována za nezletilou až do ukončení řízení, a že s ní je proto nutno jako s takovou zacházet, a v případě, že existují odůvodněné pochybnosti o věku nezletilé osoby, musí být rozhodnuto v její prospěch;

Rodiny

52.   žádá členské státy, aby zkoumaly možná alternativní opatření, která nezbavují svobody, a aby v případě potřeby a ještě před umístěním rodin s nezletilými dětmi do zadržovacího střediska prokázaly, že tato alternativní opatření nejsou účinná;

53.   přeje si, aby rodiny, které žádají o azyl, měly přístup ke službám poskytovaným rodině a dětem a ke zdravotní péči zaměřené na ochranu dětí;

Zranitelné osoby

54.   žádá Komisi, aby stanovila závazné společné normy pro identifikaci zranitelných osob, zejména obětí mučení nebo obchodování s lidmi, osob, které potřebují zvláštní zdravotní péči, těhotných žen a nezletilých;

55.   domnívá se, že žádná zranitelná osoba nesmí být vzhledem ke své specifické situaci umístěna v zadržovacím středisku, neboť to má závažné důsledky pro její stav;

56.   vybízí členské státy, aby zajistily specializovanou pomoc pro zranitelné osoby a pro oběti mučení a obchodování s lidmi, zejména pomoc psychologickou, s cílem zaručit jejich ochranu; žádá, aby veškeré osoby, které přicházejí do kontaktu se zranitelnými osobami, včetně personálu, který se zabývá žádostmi o azyl, a pořádkovými silami, prošly zvláštní odbornou přípravou;

Dublinský systém

57.   je znepokojen zvýšením počtu osob zadržovaných v rámci dublinského systému a tím, že některé členské státy využívají opatření zbavující svobody prakticky soustavně; přeje si, aby tyto osoby nebyly zadržovány, pokud se nepotvrdilo nebezpečí jejich útěku a pokud toto nebezpečí daný členský stát neprokázal;

58.   lituje, že některé členské státy omezují přístup osob, na které se vztahuje dublinský systém, k normám o přijímání; žádá Komisi, aby jasně stanovila, že se směrnice o přijímání žadatelů o azyl vztahuje také na tyto osoby, s cílem zaručit, aby mohly uplatňovat veškerá svá práva;

o
o   o

59.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 31, 6.2.2003, s. 18. (2) Úř. věst. L 326, 13.12.2005, s. 13. (3) Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1. (4) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 598. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 301. (6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 23.).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o posílení úlohy malých a středních podniků EU v mezinárodním obchodě (2008/2205(INI))

P6_TA(2009)0048 A6-0001/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky schválenou na zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira ve dnech 19. až 20. června 2000

-   s ohledem na závěry předsednictví ohledně Lisabonské strategie, které byly přijaty Evropskou radou v Lisabonu dne 23. a 24. března 2000,

-   s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2003 nazvanému "O větší pozornosti věnované malým podnikům v rozšiřující se Evropě" (KOM(2003)0026),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané "Plnění lisabonského programu společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost" (KOM(2005)0551),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2006 nazvané "Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost" (KOM(2006)0567),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2007 o globální Evropě v souvislosti s vnějšími aspekty konkurenceschopnosti(2),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. října 2007 nazvané "Malé a střední podniky – klíč k zajištění vyššího růstu a zaměstnanosti. Přezkum moderní politiky malých a středních podniků v polovině období" (KOM(2007)0592),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2007 nazvané "Evropa ve světě: posílené partnerství v zájmu lepšího přístupu na trh pro evropské vývozce" (KOM(2007)0183),

-   s ohledem na veřejnou konzultaci ohledně strategie EU pro přístup na trh, kterou Komise (GŘ pro obchod) předložila dne 28. února 2007,

-   s ohledem na "Konečnou zprávu odborné skupiny o podpoře internacionalizace malých a středních podniků", kterou Komise (GŘ pro podniky a průmysl, útvar pro podporu konkurenceschopnosti malých a středních podniků) zveřejnila v prosinci 2007(3),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 s názvem "Zelenou malým a středním podnikům." "Small Business Act" pro Evropu (KOM(2008)0394),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. prosince 2006 nazvané "Globální Evropa: Nástroje Evropy na ochranu obchodu v měnícím se světovém hospodářství – Zelená kniha k veřejné konzultaci" (KOM(2006)0763),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Indií(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2006 o výroční zprávě Komise Evropskému Parlamentu o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných opatřeních uplatňovaných třetími zeměmi vůči Společenství (2004)(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. října 2006 o hospodářských a obchodních vztazích mezi EU a unií Mercosur za účelem uzavření meziregionální dohody o partnerství(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o transatlantických hospodářských vztazích mezi EU a USA(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi EU a Čínou(9),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. září 2005 o textiliích a oděvech po roce 2005(10),

-   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 14. listopadu 2006 – průvodní dokument ke sdělení Komise – Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006 (SEK(2006)1467),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady, která zasedala v Bruselu ve dnech 23. a 24. března 2006 (7775/1/2006),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2006 o příspěvku pro jarní zasedání Evropské rady 2006 ohledně Lisabonské strategie(11),

-   s ohledem na prohlášení přijaté na základě konsensu dne 2. prosince 2006 u příležitosti výročního zasedání Parlamentní konference o WTO,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. dubna 2008 o "Cestě k reformě Světové obchodní organizace"(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o uvádění země původu(13),

-   s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 12. února 2007 týkající se dohody o zadávání veřejných zakázek v rámci WTO a malých a středních podniků,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0001/2009),

A.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky EU definované jako společnosti s méně než 250 zaměstnanci, jejichž obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, představují 23 milionů podniků (99 % všech podniků) a 75 milionů pracovních míst (70 %) v Evropské unii,

B.   vzhledem k tomu, že 96 % malých a středních podniků v Evropské unii má méně než 50 zaměstnanců a jejich roční obrat je nižší než 10 milionů EUR, což omezuje jejich schopnost vyvážet zboží a služby za hranice svých států, vzhledem k vysokým fixním nákladům spojeným s mezinárodním obchodem,

C.   vzhledem k tomu, že jejich výkonnost na mezinárodních trzích je tedy ze strukturálního hlediska slabá, i když 8 % malých a středních podniků Evropské unie o dvaceti sedmi členských státech vyváží zboží za hranice svého státu a pro téměř 3 % malých a středních podniků je vývoz zboží za hranice Evropské unie prioritou; vzhledem k tomu, že naopak 96 % veškerého vývozu a všech přímých zahraničních investic EU realizuje deset největších podniků EU,

D.   vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský růst má být podle očekávání ve třetích zemích vyšší než na vnitřním trhu, což znamená pro vyvážející malé a střední podniky nové příležitosti,

E.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky budou uvnitř Evropské unie čelit silnější konkurenci ze strany konkurenčních firem ze třetích zemí,

F.   vzhledem k tomu, že otevřené trhy a spravedlivá hospodářská soutěž nejlépe zaručí malým a středním podnikům více příležitostí v globalizované ekonomice,

G.   vzhledem k tomu, že mezinárodně působící podniky prokázaly vyšší inovační kapacitu, vzhledem k tomu, že internacionalizace a inovace jsou hnacími silami konkurenceschopnosti a růstu, které mají zásadní význam pro dosažení cílů Lisabonské strategie v oblastech růstu a zaměstnanosti,

H.   vzhledem k tomu, že internacionalizace vytváří konkurenceschopnost a růst a přispívá k rozšiřování podnikání, a tedy k zvyšování zaměstnanosti, a že malé a střední podniky vytváří 80 % nových pracovních míst v EU,

I.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky musí při zahájení procesu své internacionalizace čelit zvláštním problémům, např. nedostatku mezinárodních zkušeností, obtížnému přístupu k finančním prostředkům, nedostatku kvalifikovaných lidských zdrojů, příliš složitému mezinárodnímu právnímu rámci a tyto překážky jim brání v provádění takových nezbytných strukturálních změn, díky kterým by mohly internacionalizaci využívat,

J.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky zapojené do mezinárodního obchodu jsou předurčeny k tomu, aby obnovovaly hospodářské prostředí v EU a staly se příštími velkými společnostmi, které Evropská unie potřebuje, aby dostála plánu investovat 3 % HDP do oblasti výzkumu a vývoje,

K.   vzhledem k tomu, že malé a střední podniky EU mají klíčové zájmy na zeměpisně a kulturně nejbližších trzích, zejména v příhraničních oblastech Evropské unie, jako jsou státy Středomoří a západního Balkánu,

L.   vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost závisí i na schopnosti zaručit malým a středním podnikům odpovídající ochranu proti nekalým obchodním praktikám, vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl v EU je důležitou oblastí pro hospodářský růst a zaměstnanost,

Mnohostranný rámec a WTO

1.   naléhá, že je nezbytné, aby systém WTO více zohledňoval úlohu malých a středních podniků a jejich zájmy; zdůrazňuje, že malé a střední podniky potřebují jasný a funkční mezinárodní právní rámec;

2.   vyzývá Komisi, aby v souvislosti s jednáním s WTO stanovila zjednodušená konkrétní pravidla pro malé a střední podniky v rámci oblastí volného obchodu a zvláštní doložky týkající se požadavků malých a středních podniků;

3.   vyzývá Komisi a členské státy, aby přehodnotily své priority na mnohostranné úrovni a daly přednost odstranění celních i jiných než celních překážek a podpoře mezinárodního obchodu prostřednictvím vhodných opatření, která by zjednodušila a harmonizovala předpisy;

4.   domnívá se, že by se měl systém mezinárodního obchodu pro malé a střední podniky zjednodušit, a zvláštní pozornost by měla být věnována vytvoření pohotového a finančně nenáročného systému mezinárodních arbitrážních soudů, který by malým a středním podnikům umožnil vyhnout se průtahům a obtížím, k nimž v některých třetích zemích vedou spory s celními či obchodními orgány;

5.   vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně usilovaly o uzavření globální mnohostranné dohody týkající se "usnadnění obchodu", která by malým a středním podnikům EU mimo jiné umožnila plně využívat výhod globalizace a otevření trhů třetích zemí;

6.   podporuje zejména důsledný postoj, jež by měl být zaujímán při jednáních o "postupech v rámci usnadnění obchodu" s cílem snížit náklady celních postupů, které mohou dosáhnout až 15 % hodnoty obchodovaného zboží, a to prostřednictvím transparentnosti a zjednodušení postupů, harmonizace mezinárodních norem, efektivních záznamů o původu zboží a modernizace celních kontrol;

7.   zdůrazňuje, jaký význam má pro malé a střední podniky uzavření jednání týkající se všech kapitol jednacího kola z Dohá;

Sdělení "Globální Evropa"

8.   podporuje úsilí Komise poskytnout Evropské unii globální strategii, která by pokrývala všechny vnější aspekty evropské konkurenceschopnosti a přispěla by k úplné realizaci cílů Lisabonské strategie, ale s politováním poukazuje na neexistenci konkrétních iniciativ zaměřených na malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních příležitostí v Evropské unii; vyzývá Komisi a Radu, aby tento nedostatek bezodkladně napravily, a stanovily ambiciózní, ale zároveň realistické cíle, které by chránily zájmy malých a středních podniků, a poskytly prostředky a zdroje, jež jsou k dosažení těchto cílů nezbytné; bere na vědomí, jaký význam má v tomto směru doplňkový nástroj, jímž je účinné nařízení o překážkách obchodu;

9.   domnívá se, že vzájemná obchodní liberalizace je pro malé a střední podniky nezbytná, a považuje proto za vhodné, aby Komise jasně reagovala na vývozní problémy malých a středních podniků EU a vysvětlila, jakými vnitrostátními nebo evropskými nástroji by Evropská unie mohla pomoci malým a středním podnikům zlepšit výkonnost na světových trzích;

Reforma nástrojů na ochranu obchodu

10.   vítá rozhodnutí Komise stáhnout návrhy na reformu nástrojů na ochranu obchodu, které byly předloženy ve výše zmíněné Zelené knize k veřejné konzultaci;

11.   je toho názoru, že reformy Komise by nejen neprospěly vnější konkurenceschopnosti průmyslu EU, ale také by dále vážně poškodily průmyslová odvětví EU, která jsou ohrožena zahraničními výrobky, jimž se dostává nepovolených subvencí nebo neoprávněných dumpingových zvýhodnění; zdůrazňuje, že pokud má systém nástrojů na ochranu obchodu zajistit předvídatelnost a právní jistotu, musí být i nadále téměř kvazi soudním řízením, založeným na objektivních a faktických vyhodnoceních;

12.   zastává názor, že v situaci, kdy neexistují žádná mezinárodně uznávaná pravidla hospodářské soutěže, je evropský systém nástrojů na ochranu obchodu nejlepším řešením, jak zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky a domnívá se, že společnosti v EU, a zejména malé a střední podniky, potřebují účinný mechanizmus pro boj proti nekalým praktikám;

13.   klade důraz na to, že systém nástrojů na ochranu obchodu slouží ochraně zájmů výrobců a zaměstnanců před poškozením, které jim mohou způsobit dumpingové a nepřípustné dotace; vzhledem k významu nástrojů na ochranu obchodu vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost, předvídatelnost a umožnila přístup k vyšetřovacím postupům zejména pro malé a střední podniky a urychlila a zjednodušila postupy;

14.   doporučuje Komisi a členským státům, aby zavedly opatření v oblasti informací a vzdělávání, která by umožnila malým a středním podnikům využívat nástroje na ochranu obchodu; domnívá se, že Komise, třebaže zastává neutrální postoj, by měla malým a středním podnikům poskytovat cílenou podporu v průběhu všech jednotlivých fází šetření týkajících se ochrany obchodu; pokládá za nezbytné zlepšit služby nabízené uživatelskou podporou pro nástroje na ochranu obchodu pro malé a střední podniky;

15.   vyslovuje politování nad skutečností, že pouze omezené množství šetření se týkalo průmyslových odvětví, v nichž je soustředěn velký počet malých a středních podniků; vyzývá Komisi, aby začala bezodkladně uplatňovat veškerá vhodná opatření, která by napravila současnou situaci, zaručovala by účinnější ochranu práv malých a středních podniků a snazší přístup těchto podniků k nástrojům na ochranu obchodu;

16.   v tomto ohledu se domnívá, že koncepce "poměru celkové produkce Společenství" v nařízení o překážkách obchodu(14), která dává malým a středním podnikům možnosti, jak iniciovat stížnosti, ale také vyžaduje na Komisi, aby zajistila, že bude profesním sdružením, mezi jejichž členy mají malé a střední podniky významnější zastoupení, umožněno, aby mohly tyto podniky právoplatně zastupovat v jednáních s Komisí, aniž by se změnil stávající limit;

17.   vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem a rychle zasáhla proti třetím zemím, které svévolně používají nástroje na ochranu obchodu, zejména v případě, že se tato opatření týkají malých a středních podniků EU;

Práva duševního vlastnictví a označování původu

18.   zdůrazňuje, že k tomu, aby se malé a střední podniky mohly zapojit do činností na mezinárodní úrovni, potřebují účinnou ochranu práv duševního vlastnictví jako nezbytný předpoklad rozvoje nových technologií; z tohoto důvodu poukazuje na to, že klíčovým nástrojem podpory internacionalizace malých a středních podniků je jednoduchý a účinný systém pro ochranu práv duševního vlastnictví;

19.   upozorňuje, že porušování práv duševního vlastnictví, které se týká malých a středních podniků EU, se v posledních letech značně rozšířilo a že padělání se netýká pouze velkého průmyslu, ale i malých a středních podniků, kterým se podařilo vytvořit kvalitní a konkurenceschopné výrobky a které trpí závažnými důsledky padělání, které může v některých případech ohrozit jejich existenci;

20.   žádá Komisi a členské státy, aby se opět a odhodlaně angažovaly v předcházení padělání a v boji proti němu, a to jak pomocí vhodných vnitřních politik, tak i mezinárodních mnohostranných iniciativ (například prostřednictvím obchodní dohody o boji proti padělání) i iniciativ dvoustranných (nové dohody o hospodářské spolupráci se třetími zeměmi), které by braly náležitě v potaz dopad padělání na malé a střední podniky; zdůrazňuje, že pro malé a střední podniky je ochrana zeměpisného označování a patentových práv stejně důležitá jako ochrana obchodních značek a autorských práv, ne-li více; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že tato opatření nebudou porušovat vysoké standardy ochrany dat v Evropské unii;

21.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily malé a střední podniky ve využívání nástrojů na ochranu svých odborných znalostí, jako jsou patenty, a chránily se tak před jevy, jakými jsou kopírování nebo padělání;

22.   žádá Komisi a členské státy, aby také sledovaly problematiku porušování práv duševního vlastnictví, aby v případě jejich porušení zakročily a své obchodní partnery vyzvaly k přísnějšímu dodržování dohody TRIPS i příslušných vnitrostátních předpisů na ochranu duševního vlastnictví;

23.   žádá Komisi a členské státy, aby zlepšily kontrolu dovozu zboží ze strany celních orgánů, a zajistily tak účinnější úroveň ochrany proti výrobkům, které porušují práva duševního vlastnictví, platná pro podniky EU;

24.   vyslovuje politování nad zpožděným zavedením systému Společenství pro označování původu u některých výrobků pocházejících z mimoevropských zemí (textilní výrobky a obuv)(15) a vyjadřuje obavy z tohoto jasného porušování práv spotřebitelů EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby neprodleně odstranily překážky, jež dosud bránily tomu, aby tento právní předpis vstoupil v platnost, a aby zhodnotily evropský původ těchto výrobků, v němž spotřebitelé často spatřují záruku kvality, bezpečnosti a dodržování přísných výrobních norem;

Strategie přístupu na trhy třetích zemí

25.   připomíná, že usnadnění přístupu na mezinárodní trhy pro malé a střední podniky může přispět k vytváření nových pracovních míst, ochraně a přidané hodnotě pracovním místům stávajícím, zachovávání a vyměňování si odborných znalostí a specifických rysům průmyslu EU, jakož i nabídnout členským státům základ stabilního a trvalého hospodářského růstu;

26.   vítá úsilí, které Komise vynakládá v souvislosti s přístupem malých a středních podniků na trhy třetích zemí; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily úspěšné fungování týmů EU pro přístup na trh ve třetích zemích, zejména v nově se rozvíjejících ekonomikách se zapojením příslušných profesních organizací;

27.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zdokonalily poskytování informací o trzích ve třetích zemích, a aby vytvořily mimo jiné útvary zaměřené na malé a střední podniky, a provedly racionalizaci databáze o přístupu na trh (Market Access Database), a umožnily tak snazší přístup k této databázi zejména pro provozovatele malých a středních podniků;

28.   vyzývá Komisi, aby zjednodušila databázi o přístupu na trh, aby byla pro malé a střední podniky přístupnější; kromě toho vyzývá Komisi, aby přijala opatření na zpřístupnění těchto databází veřejnosti;

29.   domnívá se, že je třeba posílit týmy pro přístup na trh, které vytvořila Komise jako součást svých delegací ve třetích zemí, a zřídit v rámci těchto týmů poradenskou službu, která by se konkrétně věnovala monitorování záležitostí souvisejících s problematikou malých a středních podniků a v níž by pracovali odborníci z oblasti podnikání;

30.   podporuje vytvoření evropských obchodních středisek na významných trzích, jako je Indie a Čína, která budou spolupracovat s vnitrostátními obchodními komorami a zástupci podniků, aby umožnila malým a středním podnikům najít partnery s příslušnými dovednosti, kteří jim umožní vstup na tyto místní trhy;

31.   domnívá se, že úspěch strategie přístupu na trh vyžaduje rovněž podporu v oblasti informací a zvýšené pravomoci a vliv vnitrostátních obchodních komor mimo Evropskou unii; podporuje dvoustranné programy umožňující konkrétní přístup malým a středním podnikům na třetí trhy, a to s ohledem na úspěch, jehož dosáhly Al Invest (Latinská Amerika), Medinvest (Středozemí) a Proinvest (země AKT);

32.   zdůrazňuje, že normalizace může vést k inovacím a posílení konkurenceschopnosti tím, že zjednoduší přístup na trhy a umožní interoperabilitu; vybízí Komisi, aby evropské normy ve větší míře prosazovala na mezinárodní úrovni;

Evropský zákon o drobném podnikání ("Small Business Act" pro Evropu), konkurenceschopnost a mezinárodní obchod

33.   s uspokojením sleduje iniciativu Komise nazvanou "Small Business Act pro Evropu", která je významnou příležitostí, jak účinně přizpůsobit všechny politiky EU malým a středním podnikům; za tímto účelem považuje za nezbytné plné zapojení členských států a orgánů EU, aby byla uplatněna zásada "zelenou malým a středním podnikům";

34.   konstatuje, že existují vysoce konkurenceschopné malé a střední podniky EU, které na úzce specializovaných trzích zaujímají ve světě vedoucí postavení, a jsou proto motorem pokroku Lisabonské strategie;

35.   domnívá se, že internacionalizace malých a středních podniků je prvořadým cílem obchodní politiky a musí být základním kamenem předpisu "Small Business Act pro Evropu", který představuje stabilní, jednotný, závazný a globální rámec politik ES zaměřených na malé a střední podniky;

36.   domnívá se, že pro podporu působení malých a středních podniků na trzích třetích zemí, by malé a střední podniky měly určit zaměstnance, kteří se specificky zabývají internacionalizací, k čemuž dochází zřídkakdy; vyzývá Komisi a členské státy, aby s cílem překonat tuto překážku, podněcovaly vytváření konsorcií služeb určených na podporu malých a středních podniků v procesu internacionalizace;

37.   podporuje posilování všech inovačních a tvůrčích politik malých a středních podniků; podporuje vytváření evropských středisek konkurenceschopnosti, které zahrnují malé a střední podniky, jež mohou dosáhnout dostatečných rozměrů k tomu, aby mohly existovat v mezinárodní konkurenci; podporuje rovněž prodloužení a aktualizaci programů umožňujících přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům pro rozvoj na mezinárodní úrovni, jakož i opatření určená ke snížení jejich fixních provozních nákladů; připomíná, že je třeba co nejrychleji přijmout jednotný evropský patent a statut evropského podniku, aby byl usnadněn přechod k obchodu mimo evropský trh;

38.   považuje politickou a finanční podporu určenou na posílení inovací výrobků a procesů, zlepšování přístupu k financování a v daňových záležitostech, jakož i spolupráci při výzkumu a převodu technologií za nejvhodnější prostředek ke zvyšování produktivity malých a středních podniků, což je pro všechny úspěšné strategie internacionalizace malých a středních podniků zásadní;

39.   domnívá se, že by se politiky v oblasti vnitřního trhu měly zaměřit na zlepšení situace malých a středních podniků EU tím, že pro ně vytvoří příznivé podnikatelské prostředí a zajistí, aby mohly plně využívat příležitostí, které nabízí jednotný trh; dále se domnívá, že by tyto politiky měly případně také posílit mezinárodní úlohu malých a středních podniků;

40.   vyzývá Komisi, aby zvážila další možnosti vnitřního trhu, pokud jde o podporu mezinárodní konkurenceschopnosti podniků EU;

41.   vítá skutečnost, že Komise podepsala smlouvu o přidělení zakázky na vypracování studie o internacionalizaci malých a středních podniků; domnívá se, že tato studie přinese podrobný přehled situace, pokud jde o internacionalizaci malých a středních podniků EU; vyzývá Komisi k přijetí účinných opatření, která by malým a středním podnikům usnadnila jejich působení v globalizovaném světě;

42.   poukazuje na to, že je důležité, aby výzvám ve sféře mezinárodního obchodu čelili kvalifikovaní a školení podnikatelé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podnikatelům poskytovaly více vzdělávacích programů zaměřených na podnikatelské prostředí v podmínkách globalizace (jako je např. projekt "evropská síť na podporu podnikání" nebo iniciativa "Brána do Číny"); vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi malými a středními podniky a vysokými školami s cílem dosáhnout lepších výsledků ve výzkumu a inovacích; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštního výměnného programu EU pro mladé podnikatele po vzoru programů Erasmus / Leonardo da Vinci;

43.   vítá, že se v květnu 2009 uskuteční "Evropský týden malých a středních podniků", a doporučuje, aby byly v rámci této akce poskytovány malým a středním podnikům informace o tom, jak mohou svou vývozní činnost rozvíjet za hranicemi Evropské unie;

Dohody o volném obchodu

44.   vyzývá Komisi, aby pozorněji vyhodnocovala dopad, který mohou nové generace dohod o volném obchodu vyjednávané se třetími zeměmi mít na malé a střední podniky EU, a aby tento dopad brala při vyjednávání v potaz;

45.   je toho názoru, že Komise by měla usilovat o uzavírání takových dohod o volném obchodu nebo jiných obchodních dohod, které by byly ku prospěchu evropskému hospodářství celkově a obzvláště malým a středním podnikům nebo z nichž by vyplývaly obchodní výhody ekvivalentní úrovně, a to s výjimkou případů, kdy se jedná o nejméně rozvinuté země;

46.   zdůrazňuje význam podpory hospodářských a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi, které jsou členy Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA) a žádá Komisi, aby ve svých obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům;

47.   doporučuje Komisi, aby zajistila stálé monitorování těchto dohod a aby neprodleně zakročila v případě nedodržení závazků, které smluvní strany přijaly;

48.   zdůrazňuje význam, jaký mají zeměpisně nejbližší trhy pro malé a střední podniky, a vyzývá Komisi, aby v obchodních vztazích s takovými zeměmi věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům; v této souvislosti vítá skutečnost, že v prohlášení z vrcholné schůzky u příležitosti vytvoření Unie pro Středomoří, jež se konala dne 13. července 2008 v Paříži, byla zmíněna rozvojová iniciativa pro rozvoj podnikání ve Středomoří;

49.   konstatuje, že malé a střední podniky hrají důležitou úlohu v převodu technologií v oblasti změny klimatu a významný je i jejich podíl na rozvojové pomoci;

Veřejné zakázky

50.   připomíná, že oblast veřejných zakázek patří k těm hospodářským oblastem, které jsou pro evropské hospodářství a obzvláště pro malé a střední podniky nejslibnější; vyjadřuje znepokojení nad omezeními, která stále přetrvávají v mnohých třetích zemích, jež odmítají zaručit podnikům EU obdobný přístup ke svým postupům při zadávání veřejných zakázek nebo jež uplatňují často nedostatečně průhledné a spravedlivé normy;

51.   domnívá se, že by malé a střední podniky EU měly mít stejnou úroveň výhod a možností, pokud jde o zadávání veřejných zakázek v hlavních průmyslových zemích (jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada a Japonsko), jaké se těší uvnitř Evropské unie; žádá proto Komisi, aby pro malé a střední podniky EU zajistila lepší přístup na trhy veřejných zakázek ve třetích zemích a, bude-li to nutné, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže v sektorech, kterých se veřejné zakázky týkají prostřednictvím uplatnění principu reciprocity;

52.   domnívá se, že rovnost práv podniků EU, zejména malých a středních podniků, vyžaduje obezřetná a účinná opatření ze strany Evropské unie;

53.   žádá Komisi, aby předložila realistické a konstruktivní návrhy na budoucí opětovné projednání a posílení Dohody WTO o veřejných zakázkách;

54.   domnívá se, že veřejné zakázky by měly představovat klíčovou kapitolu všech dvoustranných a regionálních obchodních jednání vedených Evropskou unií, aby se dospělo k vyváženému otevření těchto trhů s veřejnými zakázkami;

55.   s radostí vítá návrh Komise, který je součástí sdělení "Globální Evropa" a jenž spočívá v uplatnění omezení při zadávání evropských zakázek pro země, které neumožňují přístup na své trhy veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby Parlamentu oznámila, jakých výsledků bylo dosud dosaženo a jaké iniciativy má v úmyslu realizovat za účelem zajištění lepšího přístupu malých a středních podniků EU k veřejným zakázkám ve třetích zemích;

Zemědělské výrobky a zeměpisná označování

56.   připomíná, jaký význam představuje přístup na zemědělské trhy pro malé a střední podniky EU působící v zemědělství, a vyzývá Komisi, aby v rámci příštích mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání "zachovala" zbývající možnosti celní ochrany, které tomuto odvětví byly poskytnuty, a aby spíše zajistila, že konkurenceschopné a známé evropské zemědělské výrobky nebudou neprávem poškozovány protikonkurenčními postupy, jež zavedly ostatní členské země WTO; má za to, že podstatný pokrok v záležitosti zeměpisných označování je nezbytný pro vyvážený výsledek jednání o zemědělství v rámci jednacího kola Dohá;

57.   podporuje iniciativy Komise, jejichž cílem je vytvořit mezinárodní referenční rámec pro jasnější a vyváženější zeměpisné označování; pokládá za nepřijatelné, aby označení původu a zeměpisná označení mnohých zemědělských výrobků byla používána takovým způsobem, který škodí především malým a středním podnikům EU; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby rázně zakročily vůči zemím, jež tyto necelní překážky používají k nepatřičné ochraně svých trhů;

58.   podporuje vytvoření mnohostranného mezinárodního registru zeměpisných označení, který by malým a středním podnikům umožnil jednoduchou a hospodárnou ochranu jejich vlastních zeměpisných označení; domnívá se, že je třeba, aby byl seznam chráněných zeměpisných označení doplněn o všechny výrobky EU, které vzhledem ke svému charakteru či místu nebo způsobu výroby malým a středním podnikům EU zaručují výhody oproti podobným výrobkům pocházejícím z třetích zemí;

59.   naléhavě vybízí ostatní členské země WTO, aby zaručily výrobkům EU, jež jsou chráněny zeměpisným označením, plný přístup a aby tedy v případě potřeby stáhly z trhu ty vlastní výrobky, které neprávem používají zmíněná označení, nebo alespoň aby poskytly plný přístup výrobkům se zeměpisným označením EU, jež se používalo dříve nebo z nějž se stalo označení obecné;

Podpora internacionalizace malých a středních podniků

60.   domnívá se, že rozvojové programy zaměřené na internacionalizaci malých a středních podniků vnitrostátního či regionálního rozměru jsou velmi užitečným nástrojem a že přinášejí dobré výsledky; žádá, aby byly nadále spolufinancovány z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a aby bylo poskytováno více finančních prostředků na projekty nadnárodní spolupráce v rámci odvětvových partnerství, s cílem podpořit vývozní kapacitu a internacionalizaci malých a středních podniků a přitom společně otevírat nové trhy a rozvíjet společné tržní strategie se třetími zeměmi;

61.   trvá na tom, že je nezbytné zlepšit přístup malých a středních podniků k financování, zejména k mikroúvěrům; je přesvědčen, že takové nástroje Společenství, jakými jsou Evropský investiční fond, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace nebo iniciativa Společné evropské zdroje pro mikropodniky a malé a střední podniky (JEREMIE), mohou přispět k vytvoření vhodnějšího rámce pro přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky, které se chystají internacionalizovat;

62.   domnívá se, že je třeba podpořit zakládání společného podnikání a jiných dohod o partnerství mezi malými a středními podniky, jakožto strategii zaměřenou na pronikání na nové trhy, rozvíjení projektů přímých investic ve třetích zemích a účasti na nabídkových řízeních; žádá Komisi, aby mobilizovala finanční prostředky, zejména prostřednictvím cíle zaměřeného na evropskou územní spolupráci s cílem podpořit spolupráci mezi malými a středními podniky jednotlivých států v rámci Evropské unie;

Závěrečné úvahy

63.   je toho názoru, že rozvoj a internacionalizace malých a středních podniků EU vyžaduje zvláštní pozornost a podporu v rámci vymezení obchodní politiky EU;

64.   vyzývá Komisi a členské státy, aby malým a středním podnikům poskytovaly v současném období finanční krize plnou podporu tím, že jim zajistí neustálý přístup k úvěrům, které by přispěly k jejich rozvoji;

65.   vyzývá Komisi a členské státy ke vzájemné spolupráci za účelem vymezení soudržné rozsáhlé politiky, která by malým a středním podnikům EU umožnila harmonicky se rozvíjet a dosáhnout větší míry růstu, získat přístup na nové trhy a v obecnější rovině zvýšit svůj exportní potenciál a schopnost internacionalizovat se;

66.   požaduje, aby Komise a členské státy – pomocí vhodné politické a finanční podpory – zaručily rozvoj malých a středních podniků EU, a to ať už jde o jejich modernizaci či o vzdělávání jejich provozovatelů a ostatních zaměstnanců; v tomto ohledu zdůrazňuje význam neustálého vzdělávání řídících pracovníků malých a středních podniků a vytvoření příznivých podmínek pro rozvoj těchto činností; pokládá za naprosto nezbytné, aby Evropská unie plně převzala odpovědnost za ochranu tohoto bohatství spočívajícího ve znalostech, tradicích a v odborných znalostech, které malé a střední podniky dosud úspěšně budovaly a využívaly;

67.   domnívá se, že je třeba zajistit účinnější koordinaci jednak uvnitř Společenství, tak i mezi Komisí, členskými státy a ostatními zúčastněnými stranami; požaduje, aby byl včas informován o každé příští iniciativě, jež bude podniknuta v oblasti zahraniční konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a aby byl úzce zapojen do všech budoucích kroků, které Evropská unie bude mít v úmyslu učinit;

o
o   o

68.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům členů WTO a WTO.

(1) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36. (2) Úř. věst. C 102 E, 24.04.2008, s. 128. (3) http://ec.europa.eu/enterprise/entrepreneurship/support_measures/internationalisation/report_internat.pdf. (4) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 400. (5) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 276. (6) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (7) Úř. věst. C 308 E, 16.12.2006, s. 182. (8) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 235. (9) Úř. věst. C 233 E, 28.09.2006, s. 103. (10) Úř. věst. C 193 E, 17.08.2006, s. 110. (11) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 321. (12) Přijaté texty P6_TA(2008)0180. (13) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 881. (14) Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 71). (15) Návrh nařízení Rady o uvádění země původu u některých výrobků dovážených ze třetích zemí (KOM(2005)0661).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o mezinárodním obchodu a internetu (2008/2204(INI))

P6_TA(2009)0049 A6-0020/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na bod 18 o obchodu s produkty informačních technologií (rovněž známé jako dohoda o informačních technologiích) singapurské deklarace ministrů, přijaté na první konferenci ministrů Světové obchodní organizace (WTO) dne 13. prosince 1996,

-   s ohledem na ženevskou deklaraci ministrů o světovém elektronickém obchodu, přijatou na druhé konferenci ministrů WTO dne 20. května 1998,

-   s ohledem na podání Evropských společenství Světové obchodní organizaci ze dne 9. května 2003 o otázkách klasifikace a pracovním programu pro elektronický obchod,

-   s ohledem na bod 46 o elektronickém obchodu hongkongské deklarace ministrů k pracovnímu programu z Dohá, přijaté na šesté konferenci ministrů WTO dne 18. prosince 2005,

-   s ohledem na návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2002/38/ES, pokud jde o dobu uplatňování úpravy daně z přidané hodnoty uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby, a s ohledem na zprávu Komise Radě o směrnici Rady 2002/38/ES ze dne 7. května 2002, kterou se mění a dočasně upravuje směrnice 77/388/EHS, pokud jde o úpravu daně z přidané hodnoty uplatňované na služby rozhlasového a televizního vysílání a na určité elektronicky poskytované služby (KOM(2006)0210),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu)(1),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 792/2002 ze dne 7. května 2002, kterým se dočasně upravuje nařízení (EHS) č. 218/92 o správní spolupráci v oblasti nepřímých daní (DPH), pokud jde o dodatečná opatření týkající se elektronického obchodu(2),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod ze dne 15. ledna 2008(3),

-   s ohledem na své stanovisko ze dne 24. září 2008 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací(4), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele)(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 14. května 1998 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o evropské iniciativě v elektronickém obchodu(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. června 2007 o důvěře spotřebitelů v digitální prostředí(8),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0020/2009),

A.   vzhledem k tomu, že více než polovina občanů EU a téměř 1,5 miliardy lidí na celém světě má přístup k internetu; vzhledem k tomu, že každý třetí občan EU provádí online nákupy, ale přes hranice v Evropské unii nakupuje jen 30 milionů osob,

B.   vzhledem k tomu, že podle WTO je elektronický obchod definován jako "výroba, propagace, prodej a distribuce produktů prostřednictvím telekomunikačních sítí",

C.   vzhledem k tomu, že lze činit rozdíl mezi dodáváním obsahu na hmotných nosičích dat a elektronickým přenosem digitálně zakódovaného obsahu po internetu, který je tudíž nezávislý na hmotných nosičích dat, po pevných a bezdrátových sítích,

D.   vzhledem k tomu, že elektronický obchod lze uskutečňovat buď jako transakce mezi dvěma firmami, mezi firmou a spotřebitelem, nebo mezi dvěma spotřebiteli; vzhledem k tomu, že obchodování na internetových platformách zásadně změnilo způsob, jakým lidé obchodují se zbožím a službami, čímž vznikly nové příležitosti k oslovení nových zákazníků za hranicemi, zejména pro malé a střední podniky,

E.   vzhledem k tomu, že podmínkou neustálého růstu internetu i širší ekonomiky a světového obchodu, které jsou na internetových technologiích čím dál více závislé, je zachování otevřenosti internetu,

F.   vzhledem k tomu, že pro malé a střední podniky může být elektronický obchod zvláštním přínosem, pokud jde o přístup k vnějším trhům, vzhledem k tomu, že však možnosti plného rozvoje těchto nových metod elektronického obchodu dosud narážejí při praktickém uplatňování těchto metod na mnohé překážky,

G.   vzhledem k tomu, že elektronický obchod závisí na volném toku informací a světové hospodářství 21. století je budováno na základech, které jsou tvořeny otevřenou a bezpečnou sítí umožňující šíření informací a přístup k nim po internetu,

H.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie (IKT) jsou dnes v ekonomice všudypřítomné a že jsou vyvíjeny a rozšiřovány nové platformy a sítě; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí otevřené normy, které jsou důležité pro inovace, hospodářskou soutěž a efektivní volbu spotřebitele,

I.   vzhledem k tomu, že další rozvoj nového digitalizovaného obchodního prostředí poskytuje a i nadále bude poskytovat nové příležitosti pro tradiční a moderní obchodní transakce, posílí postavení spotřebitele v obchodním řetězci a povede k úplně novým obchodním modelům ve vztazích mezi spotřebiteli a výrobci,

J.   vzhledem k tomu, že internet nabízí spotřebitelům možnost činit lepší obchodní rozhodnutí z hlediska kvality a výběru ve srovnání s tradičními způsoby nákupu, a vzhledem k tomu, že inzerování online se stalo významným prostředkem umožňujícím podnikům všech velikostí, zejména však malým a středním podnikům, přeshraniční obchodování za účelem oslovování nových zákazníků,

K.   vzhledem k tomu, že stále častější používání internetu v obchodě s sebou přináší velké možnosti, ale také jisté problémy,

L.   vzhledem k tomu, že je třeba podněcovat firmy poskytující služby obsahu, aby používaly nové a inovativní obchodní modely využívající možnosti, které nabízí internet a elektronický obchod,

M.   vzhledem k tomu, že technika a ekonomika budou určovat právní řešení, zvážíme-li, že současná nesourodá směsice právních předpisů je zjevně nedostačující,

N.   vzhledem k tomu, že elektronický obchod obecně závisí na ochraně duševního vlastnictví, a vzhledem k tomu, že bezpečné a předvídatelné právní prostředí v oblasti ochrany duševního vlastnictví je spolu s výjimkami a omezeními zapotřebí k prosazování technologických inovací a přenosu a šíření technologie,

O.   vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že podle vnitrostátních právních předpisů významných obchodních partnerů EU je k poskytování služeb elektronického obchodování nejprve třeba získat telekomunikační licenci, což zejména s ohledem na složitost postupů pro udělování těchto licencí představuje zbytečnou povinnost,

P.   vzhledem k tomu, že úloha elektronického obchodu mezi členy WTO rychle roste v oblastech, jako je bankovnictví, telekomunikace, počítačový průmysl, reklama, distribuce a expresní poštovní služby; vzhledem k tomu, že počet zemí, které v těchto oblastech neomezují přeshraniční přístup, je již značně velký; vzhledem k tomu, že od zahájení pracovního programu WTO v oblasti elektronického obchodu uplynulo již deset let,

Q.   vzhledem k tomu, že zásady WTO týkající se transparentnosti, progresivní liberalizace a zákazu diskriminace je nutno uplatňovat způsobem, který zohledňuje rychlost a interaktivní povahu internetu, metody elektronických plateb, vynechání zprostředkovatelů, zvýšenou integraci podnikatelských funkcí do online systému, větší pružnost obchodních organizací i větší roztříštěnost firem,

1.   zdůrazňuje přínosný vliv internetu na různé faktory a stadia při přeshraničním a mezinárodním obchodování se zbožím a službami během posledních dvou desetiletí; zdůrazňuje, že neodmyslitelný mezinárodní charakter elektronického obchodu vyžaduje univerzální přístup a spolupráci;

2.   uznává, že inovace a kreativita v oblasti online obchodování podporují rozvoj nových typů obchodování, jako je např. obchod mezi spotřebiteli; upozorňuje na to, že online trhy fungují jako noví zprostředkovatelé s cílem zjednodušit výměnu, zlepšit přístup k informacím za velmi nízké náklady a všeobecně rozšířit rozsah vztahů mezi firmami;

3.   domnívá se, že malé a střední podniky a mladí podnikatelé, kteří se částečně nebo plně účastní online obchodování, skutečně nalézají platformu s poměrně nízkými správními a obchodními náklady, z níž mohou pomocí cílené reklamy online propagovat a prodávat své zboží a služby celosvětově se rozšiřující klientele, a tím mohou obejít některé obchodní překážky, které jsou částečně zastaralé, a proniknout na dříve vzdálené a uzavřené trhy;

4.   uznává, že problémy s ohledem na záruku jakosti a bezpečnosti výrobků vznikající v důsledku toho, že se neuplatňují obvyklé kontrolní postupy ve fázi online distribuce, musí být řešeny novými způsoby, například spotřebitelským hodnocením prodávajících a vzájemným hodnocením spotřebitelů;

5.   volá po podrobné analýze vlivu obchodu online na tradiční obchodní vzorce a činnosti, aby bylo možné poznat a následně odvrátit případné nepříznivé dopady na ně;

6.   je znepokojen skutečností, že spotřebitelé a prodejci využívající informační a komunikační technologie jsou často vystaveni diskriminačnímu zacházení vůči spotřebitelům a prodejcům, kteří uzavírají obchody tradičním způsobem;

7.   vítá skutečnost, že spotřebitelé mají prospěch z přístupu k virtuálně neomezené škále zboží a služeb díky tomu, že nejsou omezeni zeměpisně, vzdáleností a prostorem, i díky možnosti získat transparentní a nezaujaté informace, srovnání cen, cílenou reklamu online a výhody plynoucí z toho, že kdokoli připojený k internetu z domu, v zaměstnání nebo kdekoli jinde může hledat a nakupovat online dvacet čtyři hodin denně;

8.   bere na vědomí, že vznikající digitální trh s nehmotným zbožím a službami je již větší než tradiční obchodování a poskytování služeb a vytvořil kromě toho novou oblast koncepcí obchodování a ekonomických hodnot, jako je např. digitální nemovitost (název domény) a přístup k informacím (vyhledávače);

9.   navrhuje, aby nezákonné chování, jako je padělání, pirátství, podvody, porušování utajení transakcí a porušování soukromí občanů, nebylo považováno za vlastnost tohoto média, ale je nutno je pokládat za aspekty nezákonných obchodních činností, které existovaly již dříve v hmotném světě, jsou bohatými dostupnými technologickými možnostmi tohoto média usnadňovány a prohlubovány a dochází k nim zejména tehdy, pokud médium nefunguje v souladu s platnými pravidly s cílem využít systém omezené odpovědnosti; zdůrazňuje, že je nutno vytvořit mechanismy pro přijetí a posílení nezbytných a přiměřených donucovacích opatření a účinnější a intenzivní koordinaci, které umožní bojovat proti nezákonnému jednání v rámci elektronického obchodování, a skoncovat s tímto jednáním, aniž by tato opatření narušila rozvoj mezinárodního elektronického obchodu, přičemž zvláštní důraz je kladen na případy, v nichž může nastat vážné ohrožení veřejného zdraví, např. v případě prodeje padělaných léčiv;

10.   podporuje bezpodmínečné dodržování veřejné morálky a etiky jednotlivých států a národů, vyslovuje však politování nad rostoucím zneužíváním censury, pokud jde o online služby a produkty, která funguje jako skrytá překážka obchodu;

11.   uznává potřebu otevřených standardů a jejich význam pro inovace, konkurenci a účinné rozhodování spotřebitelů; navrhuje, aby obchodní dohody uzavírané Evropským společenstvím podporovaly široké a otevřené použití internetu pro elektronický obchod pod podmínkou, že spotřebitelé budou mít přístup ke službám a digitálním produktům dle vlastního výběru, s výhradou vnitrostátních zákazů;

12.   domnívá se, že výše nárůstu přeshraničních transakcí, obtíže při identifikaci povahy, původu a místa určení transakcí a nedostatek kontrolních záznamů a záchytných bodů zpochybňují teritoriální charakter daňových režimů; konstatuje, že existují možnosti, jak se zaměřit na správu daní, nahradit výměny papírové evidence elektronickými údaji a také možnosti pro elektronické podávání daňových přiznání i automatizaci postupu výběru daní;

13.   zdůrazňuje nutnost vzdělávání spotřebitelů a podniků a dále potřebu vést informační kampaně týkající se perspektiv rozvoje, práv a povinností všech stran, které se budou podílet na mezinárodním obchodu prostřednictvím internetu;

14.   vyslovuje politování nad narůstajícím množstvím případů online podvodů a krádeží osobních údajů i peněz; domnívá se, že nedostatek důvěry v bezpečnost transakcí a plateb představuje i nadále nejvýznamnější nebezpečí pro budoucnost elektronického obchodu; žádá Komisi, aby prošetřila příčiny a znásobila své úsilí o zavedení nástrojů k posílení důvěry v mezinárodní elektronické platby mezi firmami a jednotlivci a své úsilí o vytvoření vhodných nástrojů k řešení sporů vzniklých v souvislosti s nepovolenými obchodními postupy;

15.   zdůrazňuje, že bezpečnost a důvěryhodnost transakcí ve vztahu ke kulturnímu zboží nebo službám je klíčová;

16.   konstatuje, že důvěra závisí nejen na jednoduchých, spolehlivých a bezpečných způsobech používání internetu, ale mj. i na kvalitě zboží a služeb a na dostupnosti vhodných opravných prostředků;

17.   zdůrazňuje, že má-li mezinárodní elektronický obchod plně rozvinout svůj potenciál, je nutná mezinárodní spolupráce v oblasti regulace; domnívá se, že k problematickým oblastem elektronického obchodu je nezbytný nový, moderní přístup, aby spotřebitelé mohli využívat ochranu svého soukromí a nižší náklady a nové možnosti obchodu, které vyplývají z internetu;

18.   domnívá se, že diskuse o současných a budoucích otázkách celosvětového internetového obchodu by měla probíhat v rámci vzájemné pomoci a strukturované spolupráce, která je založena na systémech institucionalizovaných pravidel mezi vzájemně provázanými účastníky, čímž se umožní moderní a začleňující proces správy za účasti řady zainteresovaných aktérů, jehož příkladem je fórum pro správu internetu; konstatuje, že pro současné režimy internetové správy je charakteristická nesourodost a chybí v nich funkční a regulační hierarchické nástroje řízení;

19.   vyjadřuje politování nad tím, že při jednáních WTO o důležité otázce klasifikace tzv. "digitalizovaných produktů" nedošlo k žádnému pokroku, a nad skutečností, že rozvojová agenda z Dohá neuděluje mandát ke specifickým jednáním o elektronickém obchodu a že nedošlo k pokroku v otázce zřízení trvalého celního moratoria WTO pro elektronické přenosy; konstatuje, že stále existuje nejistota, pokud jde o správné celní oceňování digitálních produktů, a neexistuje dohoda ohledně toho, jaké předpisy a povinnosti (Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT, Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) nebo Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví) by měly platit pro digitálně dodávané produkty;

20.   vítá návrh Komise, který předložila Světové obchodní organizaci, v zájmu aktualizace a rozšíření výše uvedené ministerské deklarace o obchodu s produkty informačních technologií (ITA), která stanovuje krátkodobý rámec s cílem poskytnout obchodu s těmito produkty dodatečný impuls, přitáhnout více účastníků, zabývat se necelními překážkami a rostoucími problémy technologického rozvoje a konvergence; vyjadřuje ovšem politování nad různým výkladem Dohody ITA jejími smluvními stranami a vyzývá Komisi, aby plně provedla literu a ducha současné Dohody ITA a aby podporovala moderní a realistický přístup k jakékoli budoucí dohodě v souladu s poptávkou po větším počtu výrobků informačních technologií osvobozených od cla;

21.   vítá pokrok, kterého již bylo dosaženo v rámci dohody GATS, smluv Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), vzorových zákonů Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), rozsáhlé práce Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a rozsáhlého rámce politiky přijatého na nedávné schůzce ministrů zemí OECD v Soulu v roce 2008 a světového summitu o informační společnosti v Ženevě v prosinci 2003 a v Tunisu v listopadu 2005;

22.   zdůrazňuje význam Úmluvy Mezinárodní organizace pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO; vyzývá Radu a Komisi, aby tuto úmluvu rychle uplatňovaly ve vnitřních i vnějších politikách Evropské unie;

23.   zdůrazňuje skutečnost, že dvoustranné a regionální dohody o volném obchodu nemohu poskytnout uspokojivé řešení rozsáhlého přístupu na trh; vyzývá však Evropskou unii, aby do svých dvoustranných a regionálních obchodních dohod systematicky zařazovala ustanovení, která se výslovně vztahují na široké a otevřené použití internetu pro obchod se zbožím a službami a neomezenými informačními toky, například aby se zdržela uvalování nebo udržování zbytečných překážek toku informací přes hranice a aby internetové transakce regulovala na základě zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti a minimálního omezení obchodu; podporuje úsilí EU o zahájení dialogu o spolupráci v oblasti regulace v rámci dvoustranných dohod s obchodními partnery ze třetích zemí; vyzývá orgány EU a členské státy, aby na základě uzavření těchto dohod byly připraveny podílet se na tomto dialogu o spolupráci;

24.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala použitelnost obchodních nástrojů k harmonizaci a otevření vlnového spektra, aby se podpořil mobilní přístup k internetovým službám a podnítily inovace, růst a hospodářskou soutěž;

25.   zdůrazňuje, že je třeba zaměřit pozornost na to, aby poskytování služeb online, včetně elektronického obchodu, nepodléhalo nadbytečným povolovacím postupům na národní úrovni jak v EU, tak v zemích našich obchodních partnerů, neboť by to de facto ztěžovalo poskytování těchto služeb;

26.   domnívá se, že v souvislosti s mezinárodními veřejnými zakázkami, kde nové technologie umožňují přeshraniční elektronické obchodování, umožní nové formy např. kombinatorických aukcí pro sdružení malých a středních podniků a zveřejňování výběrových řízení on-line a reklama na ně výrazný nárůst obchodování v oblasti veřejných zakázek, a to nejen v Evropské unii, ale i celosvětově, což podpoří přeshraniční elektronické obchodování;

27.   připomíná, že uzavření obchodní dohody proti padělání musí zajistit rovnováhu mezi účinným vynucováním práv duševního vlastnictví a ochranou základních práv spotřebitelů a musí přispět k dalším inovacím, k inovačnímu toku a užívání legitimních služeb v obchodním online prostředí;

28.   vyzývá Komisi, aby pořádala informační a vzdělávací kampaně za použití tradičních i internetových nástrojů s cílem zlepšit informovanost spotřebitelů o jejich právech, a zvýšit tak jejich důvěru v obchodování přes internet;

29.   vyslovuje politování nad roztříštěností online trhu EU, která je výsledkem regulačních ustanovení umožňujících nebo vyžadujících zeměpisné rozdělení trhu, regulačních ustanovení bránících nebo ztěžujících poskytování zboží nebo služeb online, smluvních omezení distributorů, právní nejistoty, nedostatečné důvěry spotřebitelů v bezpečnost platebních systémů, vysokých poplatků za přístup k internetu a omezení dostupnosti různých způsobů dodávek;

30.   vyzývá Komisi, aby na svých webových stránkách zveřejnila informace o právech spotřebitelů v oblasti mezinárodního obchodování přes internet se zvláštním zaměřením na smluvní záležitosti, ochranu spotřebitelů proti nekalým obchodním praktikám, ochranu osobních údajů a autorské právo;

31.   domnívá se, že nedostatky v oblasti regulace online trhu EU brání rozvoji stabilního a silného evropského průmyslového a obchodního online prostředí, což má za následek neuspokojivou úroveň účasti evropských spotřebitelů na evropských a mezinárodních obchodních transakcích a brání to kreativitě a inovacím v obchodní činnosti; vyslovuje politování nad tím, že počet společností se sídlem v EU poskytujících výhradně služby online je extrémně malý;

32.   bere na vědomí návrh na vydání směrnice Evropského parlamentu a Rady o právech spotřebitelů (KOM(2008)0614), která, jak se všeobecně věří, přinese větší právní jistotu, transparentnost a ochranu zvyšujícímu se počtu spotřebitelů nakupujících na internetu, zvláště s ohledem na dodání zboží, přenos rizika, soulad se smluvními a obchodními zárukami;

33.   připomíná, že důvěra, zejména spotřebitelů a malých a středních podniků má pro plné využívání možností, které internetový obchod nabízí, zásadní význam, jak je zdůrazněno v jeho výše uvedeném usnesení ze dne 21. června 2007;

34.   vyzývá Komisi a členské státy, aby využily každou příležitost k tomu, aby svou činností na příslušných mezinárodních fórech, jako je např. WTO, přispěly k posílení důvěry a usilovaly o dosažení globálních standardů a norem zohledňujících evropské osvědčené postupy;

35.   vyzývá Komisi, aby zlepšila právní interoperabilitu internetových služeb tím, že vyvine vzorové licence a jiná právní řešení slučitelná s jurisdikcemi, ve kterých nedošlo k soukromoprávní harmonizaci, zejména u dobrovolného patentového odškodnění za mezinárodní standardy online, a aby rozšiřovala stávající evropské nástroje pro právní interoperabilitu jako prostředek snížení transakčních nákladů a právní nejistoty poskytovatelů online;

36.   žádá Komisi, aby pokud možno ve spolupráci s OECD vypracovala podrobnou studii, která bude obsahovat statistiku mezinárodního elektronického obchodu;

37.   vyzývá Komisi, aby vypracovala souhrnnou strategii, která umožní odstranit překážky, na něž malé a střední podniky při používání elektronického obchodu dosud narážejí (přístup k IKT, náklady na rozvoj a udržování systémů hospodářských činností online, nedostatek důvěry, nedostatek informací a právní nejistota v případě nadnárodních sporů atd.), a politická doporučení, jež poskytnou pobídky malým a středním podnikům ke zvýšení účasti v online obchodování s produkty a službami; v této souvislosti podporuje zřízení databáze, která by novým a nezkušeným účastníkům obchodu online poskytovala informační podporu a poradenství v oblasti řízení, a vypracování srovnávací ekonomické analýzy přínosů elektronického obchodu a reklamy online pro malé a střední podniky a případových studií úspěšných malých a středních podniků v EU obchodujících online;

38.   vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly malé a střední podniky ve využívání zřizování internetu a v pořádání platforem pro sdílení informací a osvědčených postupů, a doporučuje, aby Komise a členské státy propagovaly zadávání veřejných zakázek elektronickou cestou a aby přitom věnovaly velkou pozornost zajištění přístupnosti elektronických technologií;

39.   vítá iniciativu Komise zahájit otevřený veřejný dialog prostřednictvím jejího dokumentu nazvaného "Možnosti v oblasti zboží a služeb online" a vytvořením skupiny poradců, kteří budou spolupracovat na sestavení zprávy o příslušných otázkách;

40.   zdůrazňuje, že internet s sebou přinesl nový přístup k výrobě, spotřebě a šíření kulturního zboží a služeb, což může přispět k porozumění mezi kulturami na základě volného a spravedlivého přístupu k novým informačním a komunikačním technologiím a respektování kulturní a jazykové rozmanitosti;

41.   zdůrazňuje, že kulturní a umělecké produkty a služby mají hospodářský i kulturní význam a že je důležité, aby toto chápání zůstalo zachováno i nadále v rámci mezinárodních obchodních jednání a dohod a také pomocí globálních sítí tak, že úmluva UNESCO bude uplatňována právně závazným způsobem;

42.   naléhavě žádá Radu a Komisi o zajištění toho, aby evropský kulturní průmysl plně využíval nové příležitosti, které s sebou nese obchodování přes internet, a to zejména v audiovizuálním, hudebním a nakladatelském odvětví, a aby současně poskytly účinnou ochranu před nezákonným obchodováním a plagiáty; tím však nesmí být ovlivněna politika Společenství, jasně stanovená v mandátu k vyjednávání, podle níž nelze navrhovat liberalizaci nebo přijmout požadavky o liberalizaci v audiovizuálním a kulturním odvětví;

43.   domnívá se, že internet se stává nejúčinnějším prostředkem pro překlenutí obchodní propasti mezi severem a jihem; domnívá se, že internet otevírá nové obchodní cesty spojující nejméně rozvinuté a další rozvojové země s rozvinutými a centrálními obchodními systémy, zvyšuje jejich exportní toky a vyhýbá se nevýhodám tradičních obchodních postupů;

44.   domnívá se, že účast nejméně rozvinutých zemí a dalších rozvojových zemí na mezinárodním obchodu prostřednictvím internetu je nutno podporovat zvýšenými investicemi především do základní infrastruktury, jako jsou telekomunikační sítě a přístupová zařízení; zdůrazňuje potřebu poskytovat internetové služby za nízké ceny a v lepší kvalitě; uznává, že liberalizace telekomunikací vedla ke zvýšení investic do infrastruktury, zlepšení služeb a inovacím;

45.   uznává, že v mnoha zemích se uživatelé připojují na internet prostřednictvím mobilních zařízení;

46.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (2) Úř. věst. L 128, 15.5.2002, s. 1. (3) Úř. věst. L 23, 26.1.2008, s. 21. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0449. (5) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. (6) Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. (7) Úř. věst. C 167, 1.6.1998, s. 203. (8) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 370.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění na trh a používání krmiv (KOM(2008)0124 – C6-0128/2008 – 2008/0050(COD))

P6_TA(2009)0050 A6-0407/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0124),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0128/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0407/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   bere na vědomí prohlášení Komise přiložená k tomuto usnesení;

3.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. února 2009 k přijetí o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnic 79/373/EHS, 80/511/EHS, 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí 2004/217/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. .../2009.)

PŘÍLOHA

Prohlášení Komise ve věci:

1.  Revize přílohy IV:

Komise a její útvary mají záměr provést přezkum přílohy IV (o toleranci pro označení složení krmných surovin a krmných směsí) s cílem přizpůsobit výše uvedenou přílohu podle článku 11 tohoto nařízení vědeckému a technickému pokroku. V této souvislosti Komise posoudí také určité krmné suroviny s obsahem vlhkosti vyšším než 50 %.

2.  Označování doplňkových látek:

Komise posoudí, zda zásady platné pro poskytování informací v označení krmiva je možné uplatnit také pro doplňkové látky a premixy schválené nařízením (ES) č. 1831/2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.

3.  Výklad "tísňové situace týkající se lidského zdraví či zdraví zvířat nebo životního prostředí" uvedené v bodu odůvodnění 21, článku 5 a článku 17

"Podle výkladu Komise může definice "tísňové situace týkající se lidského zdraví či zdraví zvířat nebo životního prostředí" zahrnovat také tísňové situace vzniklé mimo jiné zanedbáním, záměrným podvodným jednáním a kriminální činností."

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj (2008/2170(INI))

P6_TA(2009)0051 A6-0513/2008

Evropský parlament,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou)(1),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí(2),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT)(3),

-   s ohledem na závěry Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy týkající se dohod o hospodářském partnerství z 10.–11. dubna 2006, a pomoci v oblasti obchodu ze dne 16. října 2006 a s ohledem na závěry Evropské rady z 15.–16. června 2006,

-   s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 15. května 2007 týkající se dohod o hospodářském partnerství,

-   s ohledem na závěry přijaté na 2870. setkání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 26. a 27. května 2008 týkající se dohod o hospodářském partnerství,

-   s ohledem na usnesení Rady ministrů AKT-EU přijaté dne 13. června 2008 v Addis Abebě,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. listopadu 2006 nazvané "Sdělení o změně směrnic pro vyjednávání dohod o hospodářském partnerství se státy a regiony AKT" (KOM(2006)0673),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. června 2007 nazvané "Od Káhiry k Lisabonu – Strategické partnerství EU-Afrika" (KOM(2007)0357),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. října 2007 nazvané "Dohody o hospodářském partnerství" (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), zejména na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na Prohlášení tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, které stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby kolektivně stanovená mezinárodním společenstvím,

-   s ohledem na prohlášení z druhé konference afrických ministrů pro integraci přijaté ve dnech 26.–27. července 2007 v Kigali (Rwanda),

-   s ohledem na zprávu, kterou předložila poslankyně francouzského národního shromáždění paní Christiane Taubira dne 16. června 2008: "Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT. Co kdyby se politika začala konečně plést do světového dění?" (Les Accords de Partenariat Economique entre l´Union européenne et les pays ACP. Et si la Politique se mêlait enfin des affaires du monde ?),

-   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 19. února 2004 o dohodách o hospodářském partnerství: problémy a perspektivy(4),

-   s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 23. listopadu 2006 o zhodnocení jednání o dohodách o hospodářském partnerství (EPA)(5),

-   s ohledem na Deklaraci z Kigali o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) zaměřených na rozvoj, kterou přijalo Společné parlamentní shromáždění AKT-EU dne 20. listopadu 2007(6),

-   s ohledem na prohlášení hlav států AKT o dohodách o hospodářském partnerství přijaté v Akře dne 3. října 2008,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2002 o doporučení Komisi ohledně vyjednávání dohod o hospodářském partnerství se zeměmi a regiony AKT(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(9),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 28. září 2006 nazvané "Více a lépe spolupracovat: balíček na rok 2006 týkající se účinnosti pomoci EU(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007: Na půli cesty k rozvojovým cílům tisíciletí(13),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2007 o podpoře afrického zemědělství – návrh rozvoje zemědělství a zajišťování potravin v Africe(14),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(15),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005(16),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0513/2008),

A.   vzhledem k tomu, že čl. 36 odst. 1 dohody z Cotonou obsahuje dohodu Evropské unie a zemí AKT o uzavření "obchodních úmluv slučitelných s pravidly Světové obchodní organizace s cílem postupně odstranit překážky, které brání vzájemnému obchodu, a prohloubit spolupráci ve všech oblastech, jež jsou pro obchod podstatné",

B.   vzhledem k tomu, že Rada přijala dne 12. června 2002 směrnice pro jednání o dohodách o hospodářském partnerství se zeměmi AKT a v témže roce byla zahájena jednání se skupinami zemí AKT o otázkách obecného zájmu, po nichž následovala oddělená jednání se šesti regiony, s nimiž se uzavírají dohody o hospodářském partnerství (Karibik, západní Afrika, střední Afrika, východní a jižní Afrika, "SADC minus", Tichomoří),

C.   vzhledem k tomu, že 15 členských států karibského fóra afrických, karibských a tichomořských států (CARIFORUM) parafovalo dne 16. prosince 2007 dohodu o hospodářském partnerství s EU a jejími členskými státy,

D.   vzhledem k článku 231 dohody o hospodářském partnerství uzavřené s Karibským fórem států AKT (CARIFORUM), kterým se zřizuje parlamentní výbor CARIFORUM-ES,

E.   vzhledem k tomu, že 18 afrických zemí, z nichž osm patří mezi nejméně rozvinuté, parafovalo v listopadu a prosinci 2007 tzv. "předstupně" k dohodám o hospodářském partnerství, zatímco 29 dalších afrických zemí AKT, z nichž tři nepatří mezi nejméně rozvinuté, neparafovalo žádnou dohodu o hospodářském partnerství, a vzhledem k tomu, že se Jižní Afrika již připojila k dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci (TDCA), jejíž obchodní režim s EU je slučitelný s pravidly WTO,

F.   vzhledem k tomu, že Papua Nová Guinea a Fidži, dvě země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, parafovaly dne 23. listopadu 2007 prozatímní dohodu o hospodářském partnerství, zatímco zbývající tichomořské země AKT (z nichž šest patří mezi nejméně rozvinuté a sedm nikoli) neparafovaly žádnou dohodu o hospodářském partnerství,

G.   vzhledem k tomu, že žádná z dohod parafovaných v roce 2007 nebyla dosud podepsána, ale všechny by měly být podepsány do konce roku 2008,

H.   vzhledem k tomu, že EU v souladu s těmito dohodami uplatňovala od 1. ledna 2008 ustanovení o dovozu na výrobky pocházející ze zemí AKT, které parafovaly dohody o hospodářském partnerství nebo tzv. "předstupně" k těmto dohodám(17),

I.   vzhledem k tomu, že africké a tichomořské země i nadále jednají s Komisí s cílem uzavřít plnohodnotné dohody o hospodářském partnerství,

J.   vzhledem k tomu, že všechny strany opakovaně potvrdily, a to zejména prostřednictvím usnesení Evropského parlamentu, ale také prostřednictvím dokumentů Rady a Komise, že dohody o hospodářském partnerství musí být nástroji rozvoje, které podpoří udržitelný rozvoj, regionální integraci a snižování chudoby v zemích AKT,

K.   vzhledem k tomu, že úprava nákladů vyplývající z dohod o hospodářském partnerství bude mít na rozvoj zemí AKT významný dopad, který, přestože je nesnadno předpověditelný, se bude pravděpodobně skládat z přímého dopadu, tj. zrušení celních poplatků, nákladů na regulativní reformu a prosazení souladu s širokou škálou předpisů stanovených v dohodě o hospodářském partnerství a z nepřímého dopadu v důsledku výdajů nezbytných na přizpůsobení nebo sociální podporu v oblastech zaměstnanosti, zvyšování kvalifikace, výroby, diverzifikace vývozu a reformy řízení veřejných financí,

L.   vzhledem k tomu, že 21 zemí AKT, z nichž některé dosud nepodepsaly dohodu o hospodářském partnerství, stanovilo ve svých národních orientačních programech pro 10. Evropský rozvojový fond konkrétní částky na doprovodná opatření k dohodám o hospodářském partnerství,

M.   vzhledem k tomu, že částky konkrétně stanovené ve všech národních orientačních programech na doprovodná opatření k dohodám o hospodářském partnerství představují pouze 0,9 % celkové částky v národních orientačních programech (rozpočtové prostředky A); vzhledem k tomu, že navíc existují významná nepřímá opatření k dohodám o hospodářském partnerství, jako je regionální integrace a infrastruktura a pomoc v oblasti obchodu,

N.   vzhledem k tomu, že dopad dohod o hospodářském partnerství na rozvoj bude vyplývat z toho, jaký budou mít vliv na:

O.   vzhledem k tomu, že je zcela zásadní prosazovat a podporovat obchod mezi regiony AKT a mezi zeměmi AKT a ostatními rozvojovými zeměmi (Jih–Jih), jakož i obchod v rámci těchto regionů a zemí, což bude mít vysoce pozitivní dopad na rozvoj zemí AKT a na pokles jejich závislosti,

P.   vzhledem k tomu, že výše uvedené závěry GAERC přijaté ve dnech 26.–27. května 2008 zdůraznily potřebu pružného přístupu při zajišťování přiměřeného pokroku a vyzvaly Komisi, aby využila veškerou pružnost a asymetrii, jež povoluje WTO, s cílem zohlednit různé potřeby a úrovně rozvoje zemí a regionů AKT,

Q.   vzhledem k tomu, že obyvatelé zemí AKT jsou nejvíce postiženi světovou finanční a potravinovou krizí, jež může zcela vyrušit již tak slabé výsledky dosažené v oblasti rozvojových cílů tisíciletí,

1.   naléhavě vyzývá Radu, Komisi a vlády členských států EU a zemí AKT, aby udělaly všechno pro znovunastolení atmosféry důvěry a konstruktivního dialogu, která byla během jednání narušena, a aby při procesu vyjednávání a provádění uznaly státy AKT za rovnocenné partnery;

2.   naléhavě vyzývá členské státy, aby i v období stávající globální finanční krize dodržely své závazky a zvýšily oficiální rozvojovou pomoc, což umožní zvýšit pomoc v oblasti obchodu a vytvořit doprovodná opatření k provádění dohod o hospodářském partnerství v podobě regionálních balíčků pomoci v oblasti obchodu, které přispějí k pozitivnímu účinku těchto dohod na rozvoj; zdůrazňuje, že uzavření dohody o hospodářském partnerství není podmínkou pro čerpání finančních prostředků pomoci v oblasti obchodu;

3.   trvá na tom, že dohody o hospodářském partnerství jsou rozvojovým nástrojem, který by měl odrážet jak vnitrostátní, tak regionální zájmy a potřeby zemí AKT s cílem snížit chudobu, splnit rozvojové cíle tisíciletí a dodržovat základní lidská práva, jako je právo na potraviny nebo právo na přístup k základním veřejným službám;

4.   připomíná Radě a Komisi, že ani uzavření ani vypovězení dohody o hospodářském partnerství by nemělo vést k tomu, aby se některá země AKT dostala do méně výhodné pozice, než jakou poskytovala obchodní ustanovení dohody z Cotonou;

5.   naléhavě vyzývá Komisi a země AKT, aby co nejlépe využily finančních prostředků určených na pomoc v oblasti obchodu, a podpořily tak reformní proces v oblastech, které jsou pro hospodářský rozvoj klíčové; aby zlepšily infrastrukturu tam, kde je to nutné, neboť možnosti, které jim poskytují dohody o hospodářském partnerství, budou moci být plně využívány pouze tehdy, pokud budou zavedena výrazná doprovodná opatření na podporu zemí AKT; aby kompenzovaly čistou ztrátu příjmů z cel a podpořily daňovou reformu, aby nedošlo ke snížení veřejných investic do sociální oblasti; aby investovaly do výrobního řetězce s cílem diverzifikovat výrobu vyváženého zboží; aby na vývoz vyráběly více produktů s vyšší přidanou hodnotou a aby investovaly do odborné přípravy a podpory malých výrobců a vývozců s cílem umožnit jim splnit hygienická a rostlinolékařská kritéria EU;

6.   zdůrazňuje, že dohody o hospodářském partnerství, jež byly uzavřeny s jednotlivými zeměmi AKT nebo se skupinou zemí nezahrnující všechny země v určitém regionu, mohou ohrozit regionální integraci; vyzývá Komisi, aby přehodnotila svůj přístup s ohledem na toto nebezpečí a aby zajistila, že uzavírání dohod o hospodářském partnerství neohrozí regionální integraci;

7.   zdůrazňuje, že navýšení oficiální rozvojové pomoci, které členské státy přislíbily, by mělo přednostně sloužit ke zdvojnásobení úsilí při plnění rozvojových cílů tisíciletí v těch zemích AKT, které byly nejvíce zasaženy dopady světové finanční a potravinové krize, jež ohrozila a stále ohrožuje výsledky dosažené při plnění těchto cílů;

8.   rovněž zdůrazňuje, že všechny dohody musí dodržovat asymetrii ve prospěch zemí AKT, a to jak pokud jde o škálu dotčených výrobků, tak i o přechodná období, a že dohody o hospodářském partnerství musí poskytovat konkrétní záruky na ochranu těch odvětví, která byla zeměmi AKT označena jako citlivá;

9.   zdůrazňuje, že podpůrná opatření související s dohodami o hospodářském partnerství musí zohlednit význam regionální integrace a hospodářských vztahů s ostatními rozvojovými zeměmi pro rozvoj zemí AKT;

10.   naléhavě vyzývá Komisi, aby vyjednavačům ze zemí AKT poskytla dostatek času na posouzení dohody a předložení připomínek předtím, než bude příslušná dohoda přijata, a aby přitom vzala v úvahu časové harmonogramy WTO;

11.   zdůrazňuje, že by dohody o hospodářském partnerství měly zahrnovat doložku o přezkumu po uplynutí pěti let od jejich uzavření, do přezkumu musí být formálně zapojeny vnitrostátní parlamenty, Evropský parlament a občanská společnost; dále zdůrazňuje, že tato lhůta umožní podrobné posouzení dopadů dohod o hospodářském partnerství na jednotlivá hospodářství a na regionální integraci zemí AKT a umožní provedení příslušných změn;

12.   domnívá se, že by každá obchodní dohoda mezi zeměmi AKT a EU, která ovlivňuje živobytí obyvatelstva, měla být výsledkem otevřené a veřejné diskuse s plnou účastí vnitrostátních parlamentů zemí AKT;

13.   naléhavě vyzývá vlády zemí AKT, aby uskutečnily nezbytné reformy, které povedou k řádné správě věcí veřejných, a to zejména v oblasti veřejné správy, jako je řízení veřejných financí, výběr cel, systém výběru daní, boj proti korupci a nesprávnému hospodaření;

14.   zdůrazňuje, že je třeba, aby dohody o hospodářském partnerství obsahovaly přísnější ustanovení o sledování a hodnocení, protože tato ustanovení budou určující pro dopad dohody o hospodářském partnerství na rozvoj příslušné země a regionu a pro cíle v oblasti snižování chudoby – nejen pro míru slučitelnosti dohod o hospodářském partnerství;

15.   zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit transparentnost vyjednávání a jejich výsledků, aby byla umožněna veřejná kontrola ze strany politických činitelů, poslanců parlamentů a zástupců občanské společnosti;

16.   domnívá se, že regionální strategické dokumenty Evropského rozvojového fondu a regionální orientační programy by měly obsahovat rozsáhlou, systematickou a dobře uváženou podporu provádění dohod o hospodářském partnerství s ohledem na reformní proces, který je nezbytný k tomu, aby tyto dohody byly úspěšné;

17.   naléhavě žádá Komisi, aby ve spolupráci se zeměmi AKT byla do dohod o hospodářském partnerství a do prozatímních dohod o hospodářském partnerství začleněna měřítka rozvoje s cílem měřit socioekonomický dopad těchto dohod na klíčová odvětví, přičemž tato měřítka a jejich časové intervaly by byly určeny podle priorit každého regionu;

18.   zdůrazňuje, že je zásadní, aby nedošlo k ohrožení lesů, biologické rozmanitosti a původního obyvatelstva nebo lidí závislých na lesích; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by zemím AKT mělo být umožněno zavést pravidla na omezení vývozu dřeva a jiných nezpracovaných surovin a užívat těchto právních předpisů pro ochranu lesů, zvěře a domácích odvětví průmyslu;

19.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a zemí AKT, Radě AKT–EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU.

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (2) Úř. věst. L 169, 30.6.2005, s. 1. (3) Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1. (4) Úř. věst. C 120, 30.4.2004, s. 16. (5) Úř. věst. C 330, 30.12.2006, s. 36. (6) Úř. věst. C 58, 1.3.2008, s. 44. (7) Úř. věst. C 273 E, 14.11.2003, s. 305. (8) Úř. věst. C 280 E, 18.11.2006, s. 475. (9) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (10) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 373. (11) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (12) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 291. (13) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 232. (14) Úř. věst. C 297 E, 20.11.2008, s. 201. (15) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (16) Přijaté texty, P6_TA(2008)0237. (17) Nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o Kosovu a úloze EU

P6_TA(2009)0052 B6-0063/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na Chartu Organizace spojených národů podepsanou dne 26. června 1945,

-   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244 ze dne 10. června 1999 (S/RES/1244(1999)),

-   s ohledem na hlavní zásady pro vyřešení statusu Kosova přijaté kontaktní skupinou dne 7. října 2005,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 k budoucnosti Kosova a úloze EU(1),

-   s ohledem na Středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA) podepsanou dne 19. prosince 2006 v Bukurešti,

-   s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštního vyslance OSN o budoucím statusu Kosova a na souhrnný návrh na řešení statusu Kosova ze dne 26. března 2007,

-   s ohledem na společnou akci Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o misi Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu, EULEX KOSOVO(2),

-   s ohledem na společnou akci Rady 2008/123/SZBP ze dne 4. února 2008 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie v Kosovu(3),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 18. února 2008,

-   s ohledem na dopisy ze dne 12. června 2008, které zaslal generální tajemník OSN prezidentovi Srbska a prezidentovi Kosova a které se týkaly restrukturalizace prozatímní mise OSN v Kosovu (UNMIK),

-   s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN Radě bezpečnosti ze dne 12. června 2008, která se týkala prozatímní správní mise OSN v Kosovu (S/2008/354),

-   s ohledem na dárcovskou konferenci pro Kosovo, která se konala v Bruselu dne 11. července 2008,

-   s ohledem na technické ujednání mezi misemi UNMIK a EULEX ohledně předání prostředků dne 18. srpna 2008,

-   s ohledem na rezoluci 63/3, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 8. října 2008 (A/RES/63/3) a prostřednictvím níž se rozhodlo požádat o poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ohledně toho, zda je jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova v souladu s mezinárodním právem,

-   s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 26. listopadu 2008 (S/PRST/2008/44), kterým Rada bezpečnosti jednomyslně schválila zprávu generálního tajemníka OSN Ban Ki-muna o misi UNMIK (S/2008/692), čímž povolila rozmístění mise EULEX na celém území Kosova,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že kosovské shromáždění vyhlásilo dne 17. února 2008 nezávislost Kosova a zavázalo se dodržovat souhrnný návrh na řešení statusu Kosova předložený zvláštním vyslancem OSN Marttim Ahtisaarim,

B.   vzhledem k tomu, že srbská vláda zaujala konstruktivní přístup a že se v zájmu dosažení dohody účastní řádných jednání, vzhledem k tomu, že i přes nepříznivé okolnosti zachovává srbská vláda proevropský postoj,

C.   vzhledem k tomu, že souhrnný návrh na řešení statusu Kosova je zakotven v kosovské ústavě a dalších zákonech; vzhledem k tomu, že na žádost představitelů Kosova vytvořilo 25 zemí mezinárodní řídící skupinu, jejímž hlavním cílem je plná realizace souhrnného návrhu na řešení statusu Kosova; vzhledem k tomu, že tato mezinárodní řídící skupina v souladu se souhrnným návrhem na řešení statusu Kosova jmenovala mezinárodního civilního zástupce podporovaného mezinárodním civilním úřadem v Kosovu; vzhledem k tomu, že v důsledku toho si Kosovo samo spravuje své záležitosti a zároveň je nad ním uskutečňován dohled mimo jiné v oblasti zajišťování ochrany a podpory práv menšin,

D.   vzhledem k tomu, že doposud uznalo nezávislost Kosova 54 zemí, včetně 22 z 27 členských států EU,

E.   vzhledem k tomu, že 27 členských států EU vyslalo do Kosova zvláštního zástupce Evropské unie Pietera Feitha, který zastává rovněž funkci mezinárodního civilního zástupce; vzhledem k tomu, že mezinárodní civilní zástupce dohlíží na plnou realizaci souhrnného návrhu na řešení statusu Kosova a zvláštní zástupce EU nabízí podporu a poradenství EU v souvislosti s kosovským politickým procesem,

F.   vzhledem k tomu, že regionální stabilita západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, a že právě z tohoto důvodu byla zřízena mise EULEX; vzhledem k tomu, že mise EULEX již v celém Kosovu dosáhla svých počátečních operačních schopností a že v souvislosti s tím převzala své úkoly v oblasti soudnictví, policie, nápravných služeb a cel, včetně některých výkonných funkcí, s cílem monitorovat a školit příslušné kosovské orgány a poskytovat jim poradenství ve všech oblastech týkajících se právního státu,

G.   vzhledem k tomu, že svou přítomností na kosovském území také severně od řeky Ibar přispívá mise EULEX k cíli, na němž se dohodly všechny strany a kterým je uplatňování zásad právního státu a vytvoření soudržného soudního systému v celém Kosovu a rovněž zajištění rovného přístupu ke spravedlnosti pro všechny občany,

Úloha Evropy

1.   vítá úspěšné rozmístění mise EULEX na celém území Kosova, a to i v oblasti severně od řeky Ibar, v souladu se zprávou generálního tajemníka OSN a následným výše uvedeným prohlášením předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 26. listopadu 2008;

2.   zdůrazňuje, že Evropská unie se zavázala dodržovat mezinárodní právní předpisy a hrát hlavní roli při zajišťování stability Kosova a západního Balkánu jako celku; připomíná svou ochotu přispět k hospodářskému a politickému rozvoji Kosova tím, že mu nabídne jasnou perspektivu členství v EU, stejně jak to učinila v případě celého regionu;

3.   vyzývá členské státy EU, které tak dosud neučinily, aby uznaly nezávislost Kosova;

4.   připomíná své výše uvedené usnesení ze dne 29. března 2007, v němž jasně zamítá možnost rozdělení Kosova;

5.   konstatuje v této souvislosti, že podle sdělení zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN mise UNMIK v Kosovu Lamberta Zanniera nemá mise UNMIK od 9. prosince 2008 už žádné pravomoci v policejní a celní oblasti a že brzy předá misi EULEX všechny své zbylé pravomoci v oblasti soudnictví, čímž zajistí fungování Kosova podle jednotných zásad právního státu;

6.   vyzývá mezinárodní společenství, aby misi EULEX plně podporovalo a usnadnilo jí převzetí všech příslušných úkolů od mise UNMIK v oblasti cel, policie a soudnictví v rámci celého Kosova;

7.   očekává, že mise EULEX bude fungovat ve shodě se svým mandátem, který jí poskytla EU, a v zájmu podpory stabilního rozvoje Kosova a zajištění právního státu pro všechny národnostní skupiny v celém Kosovu; zdůrazňuje v této souvislosti, že tato mise slouží zájmům všech etnických menšin v Kosovu, neboť se bude mimo jiné zabývat stížnostmi týkajícími se etnické diskriminace, etnického pronásledování a násilí a mnoha nevyřešenými majetkovými záležitostmi;

8.   vítá proto dohodu srbské vlády o rozmístění mise EULEX, která je dosud nejdůležitější misí v rámci EBOP (Evropská bezpečnostní a obranná politika), a její připravenost s misí spolupracovat; vyzývá Srbsko, aby i nadále prokazovalo svůj konstruktivní přístup, který je v souladu se srbskými snahami o přistoupení k EU;

9.   vítá v této souvislosti rozhodnutí přijaté v rámci přechodných opatření sjednaných mezi OSN a srbskou vládou jmenovat vyššího policejního úředníka z řad kosovských Srbů, který bude pracovat v kosovské policii, ale bude podávat zprávy přímo misi EULEX, což bude první krok v úsilí o zajištění přiměřeného zastoupení všech menšin v kosovské policii;

10.   domnívá se, že přechodná opatření sjednaná mezi OSN a srbskou vládou bude třeba přezkoumat s ohledem na reálný vývoj v oblasti poté, co mise EULEX dosáhne svých plných operačních schopností;

11.   naléhavě vyzývá misi EULEX, aby se neprodleně zabývala velkým počtem nevyřešených soudních případů pod mezinárodním dohledem, a to především případy mezietnického násilí, válečných zločinů a korupce na vysoké úrovni, a přispěla tak k posílení právního státu;

12.   domnívá se, že je nezbytné vytvořit fungující program na ochranu svědků, aby bylo možné v Kosovu účinným způsobem právně stíhat vysoce postavené pachatele zejména v souvislosti s válečnými zločiny;

13.   žádá Radu a Komisi, aby při zajišťování soudržnosti vnějších činností Společenství a při provádění výše uvedené společné akce 2008/124/SZBP postupovaly koordinovaným způsobem; vyzývá proto vedoucího představitele mise EULEX KOSOVO Yvese de Kermabona a zvláštního zástupce EU ke každodenní úzké spolupráci; dále vyzývá společenství EU, aby kolektivně a koordinovaně stupňovalo své úsilí o podporu účasti kosovských Srbů na politickém, hospodářském a sociálním životě Kosova, a žádá zvláštního zástupce EU, aby zajistil, že kosovská vláda neprodleně učiní významné kroky tímto směrem, a to i formou konkrétních opatření pro hospodářský rozvoj v mitrovickém regionu, jakmile zde bude obnoven právní stát;

14.   vyzývá vysokého představitele Unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, aby vyjádřil jasnou podporu evropské misi v Kosovu (EULEX KOSOVO) a co nejdříve tuto zemi navštívil;

15.   vítá závazek Komise, že využije všechny dostupné nástroje Společenství, zejména předvstupní nástroj, na podporu socioekonomického rozvoje Kosova, ke zvýšení transparentnosti, účinnosti a demokracie v kosovské vládě a společnosti a bude usilovat o mír a stabilitu v Kosovu a v celém regionu; v tomto ohledu vítá záměr Komise předložit studii proveditelnosti, která bude zkoumat možnosti, jak podpořit socioekonomický a politický rozvoj Kosova, a věří, že tato studie bude založena na vážném dialogu s kosovskými orgány a že tyto orgány znovu potvrdí svůj politický závazek pokračovat v nezbytných reformách;

16.   domnívá se, že by se Komise měla začít bezodkladně věnovat podpoře místních projektů zaměřených na smíření mezi různými národnostními skupinami a podporujících větší mobilitu osob;

17.   domnívá se, že projekty zaměřené například na obnovu zničených hřbitovů, do nichž by byly zapojeny místní subjekty, by měly pro jednotlivé národnostní skupiny v Kosovu značný symbolický význam a přispěly by k lepší atmosféře mezi etniky; vyzývá Komisi a zvláštního zástupce EU, aby zajistili, že podobné iniciativy budou v programu kosovské vlády zaujímat významné místo;

18.   dále se domnívá, že zřízení multietnické evropské universitní akademie (European University College), která by doplňovala stávající univerzitní střediska v Prištině a Mitrovici a kulturní, sociální a zdravotnická zařízení sloužící především srbské komunitě ve středním Kosovu by významným způsobem stimulovalo podporu integrace srbské komunity v Kosovu; žádá proto Komisi, aby v úzké spolupráci s kosovskou vládou okamžitě zahájila kroky k uskutečnění tohoto projektu;

19.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby kosovské vládě pomohly při řešení akutního nedostatku pracovníků v klíčových odvětvích veřejné správy, aby podpořily školení státních úředníků a pomáhaly zlepšovat komunikační infrastrukturu s cílem zajistit hladké fungování správy a posílit vazby mezi státní správou a občanskou společností;

Správa Kosova

20.   vítá zlepšení bezpečnostní situace v Kosovu; podporuje úsilí kosovské policie o dosažení vysoké úrovně profesionality a spolehlivosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je klíčové, aby ve všech oblastech Kosova existovaly multietnické policejní sbory; vítá proto návrat některých srbských policistů do kosovské policie a naléhavě vyzývá kosovské orgány, aby podpořily opětovné začlenění těch policistů, kteří se dosud nevrátili;

21.   zdůrazňuje nezbytnost decentralizované správy, která je stanovena v souhrnném návrhu na řešení statusu Kosova; upozorňuje, že decentralizace není pouze v zájmu srbské komunity, ale že z ní budou mít prospěch všichni občané Kosova, protože díky ní bude správa transparentnější a bližší svým občanům;

22.   připomíná význam silné občanské společnosti, která by mohla posílit demokratické zásady, na nichž má být správa v Kosovu založena; v tomto ohledu naléhavě vyzývá vládu Kosova, aby podpořila mírová hnutí občanů a rozvoj svobodných médií bez jakéhokoli politického vměšování;

23.   zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat ustanovení na ochranu menšin zakotvená v kosovské ústavě, a domnívá se, že řádné uplatňování práv menšin je pro stabilitu Kosova a celého regionu naprosto zásadní;

24.   naléhavě vyzývá kosovskou vládu, aby i nadále plnila svůj závazek, že bude podporovat duch míru, tolerance a mezikulturního a mezináboženského dialogu mezi všemi kosovskými národnostními skupinami, jmenovitě Albánci, Srby, Romy, Aškalii, Egypťany, Gorany, Turky a Bosňáky, že vytvoří vhodné podmínky pro návrat uprchlíků do Kosova, a to i prostřednictvím vládních investic do pracovních příležitostí, infrastruktury a poskytování základních služeb v příslušných oblastech, a že zajistí, aby výše uvedených opatření mohly využívat také menšiny;

25.   je znepokojen kritikou, kterou vyjádřil generální tajemník OSN ve své výše uvedené zprávě o misi UNIMIK ohledně přezkumu kritérií výběru příjemců prostředků financování návratů, které navrhlo kosovské ministerstvo pro záležitosti národnostních skupin a návraty osob; připomíná kosovské vládě, že s ohledem na prudký pokles počtu osob, které se vracejí, by dostupné omezené finanční prostředky měly být i nadále používány výlučně pro usnadnění návratu vysídlených osob do Kosova;

26.   naléhavě vyzývá mezinárodní a místní orgány, aby vyřešily právní status v Kosovu žijících Aškaliů, Egypťanů a Romů, kteří nemají státní příslušnost, a to včetně jejich vlastnických práv; vyzývá orgány, aby zlepšily situaci těchto národnostních skupin tím, že jim zajistí rovný přístup k běžnému kvalitnímu vzdělávání a pokud možno ke vzdělávání v jejich mateřském jazyce, že jim poskytnou přístup k pracovnímu trhu a ke zdravotní péči, přiměřené hygienické a ubytovací podmínky a zajistí jejich účast na sociálním a politickém životě;

27.   je hluboce znepokojen velmi špatným zdravotním stavem romských rodin v uprchlických táborech v Osterode a Cesmin Lugu; domnívá se, že jejich zdravotní stav přímo souvisí s nevhodnou polohou těchto táborů, které se nachází na haldách vysoce toxické hlušiny z olověných dolů v Trepçe; vítá počáteční námitky Komise vznesené v tomto ohledu ke kosovské vládě a naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o bezodkladné přesídlení těchto rodin;

28.   žádá členské státy, aby v otázce nucené repatriace příslušníků etnických menšin, především kosovských Srbů a kosovských Romů, kteří již léta žijí v západní Evropě, postupovaly zdrženlivě a citlivě a aby uplatňovaly doprovodná opatření zaměřená na socioekonomickou integraci dotčených osob;

29.   zdůrazňuje, že respektování kulturní rozmanitosti je podstatou evropského projektu; zdůrazňuje, že pochopení multietnického rozměru náboženského a kulturního dědictví je nezbytným předpokladem míru a stability v této oblasti; naléhavě tedy vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zahájily odborný dialog o ochraně, zachování, rehabilitaci a podpoře kulturního a náboženského dědictví a kulturní identity v Kosovu;

30.   bere na vědomí kosovskou ústavu, která jasně uznává rovnost mužů a žen, všímá si však také skutečnosti, že ženy nejsou dostatečně zapojeny do politického, hospodářského a sociálního rozvoje Kosova a jsou znevýhodněny, pokud jde o vzdělávací a pracovní příležitosti; vyzývá tedy kosovskou vládu, aby za podpory Komise připravila a uskutečnila opatření k zajištění rovných příležitostí pro ženy, jejich přiměřeného zastoupení v kosovských orgánech a jejich účasti na hospodářském, sociálním a politickém životě země, vyzývá dále vládu Kosova, aby přijala účinná opatření proti domácímu násilí namířenému proti ženám;

31.   trvá na tom, že akademické výměny musí být podporovány a propagovány prostřednictvím programů, jako je Erasmus Mundus, aby byli občané Kosova podněcováni k získávání kvalifikací a zkušeností v EU, neboť předpokládá, že rozsáhlé vzdělání jim pomůže přispět k demokratickému vývoji v zemi;

32.   naléhavě vyzývá Kosovo a Srbsko, aby se zapojily do konstruktivního dialogu o záležitostech společného zájmu a přispěly k regionální spolupráci;

33.   zdůrazňuje, že privatizační proces vyžaduje odhodlání a transparentnost, aby se předešlo jakémukoli podezření z protekce a korupce;

34.   je znepokojen hospodářskou situací v Kosovu a negativním dopadem, jaký mají pomalé reformy, rozšířená korupce a organizovaný zločin jak na hospodářství, tak na důvěryhodnost kosovských orgánů; zdůrazňuje, že je třeba, aby se kosovská vláda skutečně snažila zajistit více transparentnosti a odpovědnosti a posílit vazby mezi politickými kruhy a občanskou společností; vyzývá kosovskou vládu, aby využívala veřejné finance i finance od mezinárodních dárců transparentním a odpovědným způsobem, a naléhavě vyzývá Komisi, aby Kosovu pomohla přiblížit se k evropským standardům, pokud jde o vymezení odpovědnosti ve veřejném sektoru a ekonomickou transparentnost; to považuje za klíčové při vytváření prostředí příznivého pro investory a rozvoj obchodu;

35.   zdůrazňuje význam plné regionální hospodářské spolupráce a závazek dodržovat a důsledně provádět ustanovení dohody CEFTA;

36.   doporučuje kosovským orgánům, aby investovaly do obnovitelných zdrojů energie a aby se v této oblasti snažily o regionální spolupráci;

37.   je vážně znepokojen nedostatkem energie v Kosovu a chápe, že je nutné tento problém řešit; má však obavy z vládního plánu vybudovat jednu velkou lignitovou elektrárnu v hustě osídlené oblasti; naléhavě vyzývá kosovskou vládu, aby vzala v úvahu dopad nové lignitové elektrárny na životní prostředí, veřejné zdraví a využití nedostatkových zdrojů, jako jsou půda a voda, a aby dodržovala evropské normy v oblasti životního prostředí a evropskou politiku v oblasti změny klimatu;

38.   žádá, aby mezinárodní civilní zástupce sledoval rozpouštění kosovských ochranných sborů a zřizování kosovských bezpečnostních jednotek pod přímým dohledem mise KFOR; naléhavě žádá kosovskou vládu, aby nad těmito bezpečnostními jednotkami zajistila plnou civilní kontrolu; domnívá se, že k revizi dohody z Kumanova mezi NATO a srbskou vládou nemůže dojít do té doby, dokud nebude zajištěna naprostá stabilita a bezpečnost a dokud nebudou vyjasněny vztahy mezi Srbskem a Kosovem;

o
o   o

39.   vyzývá svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládě Kosova, vládě Srbska, vedoucímu mise UNMIK, vedoucímu mise EULEX KOSOVO, zvláštnímu zástupci Evropské unie, členům mezinárodní řídící skupiny a Radě bezpečnosti Organizace spojených národů.

(1) Úř. věst. C 27 E, 31. 1. 2008, s. 207. (2) Úř. věst. L 42, 16. 2. 2008, s. 92. (3) Úř. věst. L 42, 16. 2. 2008, s. 88.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o obchodních a hospodářských vztazích s Čínou (2008/2171(INI))

P6_TA(2009)0053 A6-0021/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na mechanismus hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni, který se poprvé konal dne 25. dubna 2008 v Pekingu,

-   s ohledem na závěry desáté vrcholné schůzky Čína – EU konané v Pekingu dne 28. listopadu 2007,

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "EU – Čína: užší partnerství, rostoucí odpovědnost" (KOM(2006)0631) a související pracovní dokument s názvem "Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: Hospodářská soutěž a partnerství" (KOM(2006)0632),

-   s ohledem na rozhodnutí přijaté na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) konané v Dohá v Kataru ve dnech 9. až 14. listopadu 2001, o přistoupení Číny do Světové obchodní organizace s účinností od 11. listopadu 2001 a čínské Taipei s účinností od 1. ledna 2002,

-   s ohledem na svá usnesení týkající se Číny, zejména usnesení ze dne 7. září 2006 o vztazích mezi Evropskou unií a Čínou(1) a usnesení ze dne 13. října 2005 o perspektivách obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou(2),

-   s ohledem na studii Komise z 15. února 2007 nazvanou "Budoucí příležitosti a výzvy v obchodních a investičních vztazích mezi Evropskou unií a Čínou 2006–2010",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2008 o situaci v Číně po zemětřesení a před Olympijskými hrami(3),

-   s ohledem na osmou výroční zprávu "Písemné stanovisko o evropském obchodu v Číně 2008/2009 Obchodní komory EU v Číně",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0021/2009),

A.   vzhledem k tomu, že obchod mezi Evropskou unií a Čínou od roku 2000 nesmírně vzrostl, a vzhledem k tomu, že Evropská unie je největším obchodním partnerem Číny od roku 2006 a Čína druhým největším obchodním partnerem Evropské unie od roku 2007,

B.   vzhledem k tomu, že rozvinutější hospodářství a členství ve WTO znamená pro Čínu kromě značných výhod i větší odpovědnost hrát plnou a pozitivní roli v globálním hospodářském řádu i v Mezinárodním měnovém fondu a ve skupině Světové banky,

C.   vzhledem k tomu, že navzdory nepřetržitému růstu zůstává bilaterální obchod mezi Čínou a Evropskou unií, jejíž obchodní deficit s Čínou dosáhl v roce 2007 více než 160 miliard EUR, nevyvážený,

D.   vzhledem k tomu, že finanční a makroekonomická nerovnováha a pokles vnitřní poptávky a vývozu jsou příčinou současné celosvětové finanční a hospodářské krize, která postihuje i Čínu,

E.   vzhledem k tomu, že přístup na čínský trh je komplikovaný kvůli průmyslové politice řízené státem, porušování patentů, nejednoznačným normám a režimu souladu, což má za následek technické a necelní bariéry obchodu pro společnosti EU,

F.   vzhledem k tomu, že výrobci zboží a poskytovatelé služeb z EU jsou na světových trzích vysoce konkurenceschopní, a vzhledem k tomu, že spravedlivý a rovnoprávný přístup na čínský trh by společnostem EU umožnil zvýšit vývoz a posílit přítomnost na tomto trhu a také zvýšit kvalitu a rozšířit služby pro čínské spotřebitele,

G.   vzhledem k tomu, že vývoz z Evropské unie do Číny se v roce 2007 zvýšil o 18,7 %, a dosáhl tedy hodnoty 231 miliard EUR,

H.   vzhledem k tomu, že rozsah produkce padělků a pirátského zboží v Číně zůstává na znepokojivě vysoké úrovni a že 60 % padělků zabavených celními orgány Evropské unie je vyrobeno v Číně; vzhledem k tomu, že výroba tohoto druhu zboží často probíhá v zařízeních, která vyrábějí také zboží pro řádný trh, a bývá v rozporu jak s pracovními právy, tak se zdravotními a bezpečnostními požadavky, přičemž toto zboží představuje nebezpečí pro spotřebitele a v případě chemikálií i pro širší životní prostředí,

Obecné informace

1.   zdůrazňuje, že obchod mezi Evropskou unií a Čínou zažil enormní nárůst a že tato skutečnost je v oblasti obchodních vztahů EU zdaleka největší výzvou;

2.   zdůrazňuje, že evropské obchodní vztahy s Čínou by měly být založeny na zásadách reciprocity a spravedlivé hospodářské soutěže a spravedlivého obchodu, podle našich společných hodnot a v souladu s pravidly WTO, a současně by měly zohledňovat udržitelný rozvoj, dodržování ekologických limitů a přínos k celosvětovým cílům v oblasti předcházení změně klimatu;

3.   domnívá se, že Čína jakožto jeden z motorů světového růstu by se měla plně účastnit snah o zajištění udržitelného a vyváženého rozvoje globálního hospodářského řádu;

4.   vyzývá Komisi, aby pokračovala v politice, jejímž cílem je Čínu zapojit a vést s ní dialog; vítá technickou pomoc v oblasti obchodu, kterou Komise Číně poskytla; považuje takovou pomoc za zásadní pro podporu úspěšné integrace Číny do světové ekonomiky, a zejména pro plnění povinností a závazků ve WTO a zlepšování sociálních a environmentálních podmínek;

5.   zdůrazňuje, že má-li se vyřešit současná finanční a hospodářská krize, je třeba, aby Evropská unie a Čína spolupracovaly ve větším rozsahu, než kdykoli předtím; domnívá se, že tato situace dává Číně a Evropské unii velkou příležitost k tomu, aby společně prokázaly smysl pro odpovědnost a aby přispěly svým dílem k řešení této krize;

6.   je toho názoru, že rozvoj obchodních vztahů s Čínou musí jít ruku v ruce s rozvojem skutečného, plodného a účinného politického dialogu, který zahrne široké spektrum témat; domnívá se, že lidská práva by měla být zásadní a nedílnou součástí vztahů mezi Evropskou unií a Čínou; vyzývá Komisi, aby při jednáních s Čínou o obnovené dohodě o partnerství a spolupráci trvala na posílení doložky o lidských právech;

7.   domnívá se, že budou-li obchodní politiky v souladu s rozvojovými cíli a promítne-li se hospodářský růst do snížení chudoby, mohl by dnešní otevřený obchodní systém podnítit hospodářskou výměnu mezi Čínou a rozvojovými zeměmi ve prospěch obou stran a mohl by být nebývalou příležitostí pro jejich hospodářský růst a začlenění do světové ekonomiky;

8.   vybízí Komisi, aby v obchodu mezi Evropskou unií a Čínou usilovala o otevřenost; domnívá se, že Evropská unie a členské státy by měly i nadále nabízet zboží dováženému z Číny otevřený a spravedlivý přístup a očekávat soutěžní výzvu představovanou Čínou; je toho názoru, že Čína by měla opětovat tyto snahy posílením svého závazku hospodářské otevřenosti a tržní reformy;

9.   vyzývá Čínu, aby převzala aktivní roli ve WTO, odpovídající jejímu hospodářskému a obchodnímu významu, a tak podporovala zdravý rozvoj globálního obchodu v rámci silného a transparentního rámce pravidel;

10.   vítá účast Číny na setkání G-20 ve Washingtonu dne 15. listopadu 2008, které by mělo otevřít cestu k jejímu definitivnímu zapojení do celosvětového hospodářského a finančního procesu s následným převzetím větší odpovědnosti na celosvětové úrovni;

11.   zdůrazňuje, že protekcionismus nemůže být evropskou odpovědí na růst obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou; domnívá se, že Evropská unie a členské státy by se měly naléhavěji snažit o dosažení většího pokroku v programu Lisabonské reformy, aby rozvinuly a sjednotily oblasti komparativních výhod v globální ekonomice a podporovaly inovace a odborné vzdělávání;

12.   bere na vědomí, že byl představen velký čínský plán obnovy pro růst a zaměstnanost, který má být odpovědí na nynější hospodářskou krizi; zdůrazňuje, že podpůrná opatření musí být dočasná, musí splňovat pravidla WTO a nesmí narušit spravedlivou hospodářskou soutěž;

13.   vítá skutečnost, že čínský fond státního majetku a podniky vlastněné státem investují v Evropské unii, a přispívají tak k vytváření pracovních míst, růstu, vzájemnému prospěchu a rovnováze investičních toků; připomíná však, že čínské finanční trhy nejsou transparentní, a zdůrazňuje, že je důležité zavést alespoň kodex chování, který by zajistil transparentnost čínských investičních operací v rámci trhu EU; vyzývá Evropskou unii a Čínu, aby zachovaly otevřenost svých trhů vůči investicím v oboustranně stejné míře, ale aby zavedly opatření týkající se transparentnosti;

Přístup na trh

14.   vítá skutečnost, že od přistoupení Číny k WTO, roste v Číně počet průmyslových odvětví, která jsou otevřená pro zahraniční investice; je však znepokojen tím, že zároveň je do některých odvětví přístup zahraničních investic omezen nebo znemožněn a že byla zavedena diskriminační opatření vůči zahraničním firmám – zejména v oblasti přeshraničních fúzí a akvizic;

15.   domnívá se, že čínské protekcionistické praktiky, rozsáhlá byrokracie, podhodnocování měny renminbi, dotace v různé podobě a nedostatek řádných a sjednaných opatření pro prosazování práv duševního vlastnictví brání mnoha společnostem EU v plném přístupu na čínský trh;

16.   vyzývá Čínu, aby více otevřela své trhy zboží a službám a pokračovala ve svých hospodářských reformách a aby vytvořila stabilní, předvídatelný a transparentní právní rámec pro společnosti EU, zvláště pro malé a střední podniky;

17.   vyzývá Komisi, aby projednávala s čínskou vládou návrh čínského poštovního zákona, tak dlouho dokud tento návrh obsahuje ustanovení, která omezují provoz zahraničních expresních služeb; věří, že pro další uplatňování čínské politiky podpory zahraničních investic a spravedlivé hospodářské soutěže v odvětví expresních zásilkových služeb je třeba přijmout vyvážený regulační rámec pro poštovní a expresní služby;

18.   oceňuje kroky podniknuté čínskými orgány ke snížení administrativní zátěže na vnitrostátní úrovni a pokrok v elektronické správě vedoucí k zpřístupnění legislativních aktů veřejnosti; připomíná však, že je třeba dalšího pokroku k zajištění volného a spravedlivého přístupu na čínský trh zahraničním společnostem;

19.   zdůrazňuje, že další rozšiřování přístupu na čínský trh poskytne společnostem EU příležitosti v mnoha oblastech, například v oblasti strojírenské výroby, chemikálií, automobilového odvětví, léčiv a informačních a komunikačních technologií, projektů mechanismu čistého rozvoje, zemědělství, stavebnictví, dále v oblasti finančních, pojistných a telekomunikačních služeb a v oblasti maloobchodního prodeje;

Překážky, normy

20.   připomíná, že necelní překážky představují zásadní problém pro společnosti EU v Číně a pro čínské společnosti a společnosti ze zemí mimo EU v Evropské unii, obzvláště pro malé a střední podniky;

21.   vyzývá Čínu, aby s ohledem na podporu rozvoje svého obchodu s ostatními zeměmi přijala mezinárodní normy pro výrobky a služby; vítá skutečnost, že Čína zvyšuje svoji účast v mezinárodních normotvorných subjektech, a domnívá se, že tento přístup by měl být podporován a opětován účastí Evropské unie v čínských normotvorných subjektech; vyzdvihuje význam souladu zboží dováženého z Číny s evropskými normami pro potravinářské a nepotravinářské výrobky;

Suroviny

22.   vyjadřuje politování nad tím, že čínská vláda stále používá vývozní omezení, jako jsou vývozní cla na suroviny, která narušují obchod; vyzývá Komisi, aby při všech dvoustranných jednáních s Čínou trvala na odstranění všech stávajících vývozních omezení; zdůrazňuje, že odstranění těchto vývozních omezení představuje zásadní prvek spravedlivého obchodu mezi Evropskou unií a Čínou; zdůrazňuje, že v tomto smyslu bude posuzovat všechny budoucí obchodní dohody s Čínou;

Státní podpora

23.   je zneklidněn tím, že neustálé státní zásahy do průmyslové politiky a zřejmá diskriminační omezení, jako je neomezené financování vývozu státem a omezení zahraničního vlastnictví v určitých odvětvích, narušují čínský trh v neprospěch společností EU;

Zadávání veřejných zakázek

24.   vyzývá Čínu, aby přistoupila na Dohodu o veřejných zakázkách (GPA), jak se zavázala v roce 2001, aby se konstruktivně zapojila do jednání o otevření svých trhů s veřejnými zakázkami a aby předtím, než bude dosaženo úspěšného završení těchto jednání, uplatňovala transparentní, předvídatelné a spravedlivé postupy při zadávání veřejných zakázek, které zahraničním společnostem poskytnou rovné příležitosti pro jejich získávání; vyzývá Čínu, aby umožnila okamžitý přístup společnostem EU sídlícím a působícím v Číně;

Měna

25.   vítá určitý nárůst hodnoty renminbi, ke kterému došlo v roce 2008; vyzývá Čínu, aby i nadále hodnotu měny renminbi zvyšovala tak, aby na evropských finančních trzích, zejména ve vztahu k euru, věrněji odrážela hospodářské postavení Číny; vyzývá Číňany, aby zvýšili své devizové rezervy v euru;

Přítomnost/pomoc EU

26.   vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti se založením střediska EU v Pekingu, které pomůže malým a středním podnikům; vítá rovněž skutečnost, že v zájmu zajištění budoucnosti tohoto střediska byla zřízena stálá rozpočtová položka pro jeho financování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby toto středisko mělo jasný mandát, čímž se zabrání vytváření dvojích struktur a podpoří součinnost se stávajícími veřejnými a soukromými institucemi z členských států; oceňuje práci asistenční služby pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která poskytuje informace a školení malým a středním podnikům EU o ochraně a vymahatelnosti práv duševního vlastnictví v Číně;

27.   zdůrazňuje význam pomoci poskytované zejména malým a středním podnikům při překonávání překážek v přístupu na trh; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úspěšné fungování týmů EU pro přístup na trh zřízených v Číně;

Energie, trvale udržitelná energie

28.   vyzývá Evropskou unii a Čínu, aby podnikly kroky na podporu obchodu se zbožím a službami šetrnými k životnímu prostředí a růstu investic do trvale udržitelných projektů a infrastruktury a aby podporovaly rozvoj průmyslu, který přispívá ke snížení emisí CO2;

29.   zdůrazňuje příležitosti, které skýtá rozvíjející se odvětví obnovitelné energie v Číně pro evropské podniky v odvětví udržitelné energie; vyzývá Čínu, aby zlepšila přístup na trh v této oblasti;

30.   vyzývá k posílení spolupráce mezi Evropskou unií a Čínou s cílem podpořit převod nízkouhlíkových technologií, zejména v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů; zdůrazňuje, že vzhledem k významu uhlí pro čínské hospodářství má vývoj a uplatnění systému zachycování CO2 v Číně rozhodující význam; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jakými způsoby lze dále podporovat výměnu osvědčených postupů s Čínou v oblasti udržitelného rozvoje;

Finanční služby

31.   vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že možnosti investování společností EU v Číně, zejména v bankovnictví a pojišťovnictví, jsou stále omezené vinou velkých a diskriminačních nákladů na získání licence a v důsledku pravidel, která požadují společné podnikání s čínskými firmami; vyzývá Čínu, aby se těmto záležitostem urychleně věnovala;

32.   je přesvědčen, že stabilní, likvidní, otevřené, transparentní a řádně regulované finanční trhy mohou posílit hospodářský růst; domnívá se také, že čínský trh s cennými papíry a čínské bankovnictví a pojišťovnictví dosud nejsou dostatečně rozvinuty, a vybízí Čínu, aby se plně zapojila do globální diskuse o zlepšení rámce pro regulaci finančních trhů a dohled nad nimi;

33.   zdůrazňuje, že je důležité, aby se Čína ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem podílela na vypracování globálního kodexu chování pro státní investiční fondy, který pravděpodobně povede k větší transparentnosti;

34.   vyzývá Komisi, aby co nejdříve zhodnotila dopad finanční a hospodářské krize na příslušná evropská průmyslová odvětví a odvětví služeb, která mají zásadní význam pro definování vývozního a dovozního vztahu mezi Evropskou unií a Čínou; požaduje, aby bylo toho hodnocení předloženo Parlamentu, jakmile bude možné určit jasný trend;

Volný a spravedlivý obchod
Antidumping / status tržního hospodářství

35.   domnívá se, že trvalý dialog mezi obchodními orgány může napomoci předcházení a řešení obchodních sporů; vzhledem k narůstajícímu množství stížností na dumpingové postupy čínských výrobců upozorňuje však na to, že účinné používání nástrojů na ochranu obchodu přispívá k zajištění spravedlivých podmínek obchodu mezi Čínou a Evropskou unií;

36.   domnívá se, že čínské hospodářství v mnoha oblastech stále nesplňuje všechna kritéria tržního hospodářství; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s čínskou vládou na překonávání překážek pro dosažení statusu tržního hospodářství a aby Číně udělila status tržního hospodářství teprve tehdy, až splní veškerá kritéria;

Práva duševního vlastnictví a padělání

37.   se znepokojením připomíná, že ačkoli Čína pokročila ve vytváření své legislativy týkající se duševního vlastnictví, účinné prosazování práv duševního vlastnictví zůstává vysoce problematické;

38.   vyzývá Čínu, aby zvýšila své snahy vyřešit nedostatečné uplatňování a vymáhání práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje důležitost harmonizace centrální a regionální obchodní politiky a regulace v Číně a její jednotné provádění v celé zemi;

39.   je znepokojen rozsahem produkce padělků a pirátského zboží v Číně, jež zůstává na znepokojivě vysoké úrovni; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s čínskými orgány na vnitrostátní i regionální úrovni pokračovala v boji proti padělání;

40.   vyjadřuje velké znepokojení nad rostoucím počtem užitných a průmyslových vzorů v Číně, jež jsou často kopiemi nebo menšími modifikacemi existujících evropských technologií a nepřispívají ke skutečné inovaci;

41.   je přesvědčen o tom, že vzhledem k rozvoji inovací v Číně je ochrana práv duševního vlastnictví v jejím nejlepším zájmu; současně je však přesvědčen o tom, že předpisy požadující v Číně registraci výhradních práv k inovacím by výrazně omezily obchodní činnost, znemožnily by, aby měla Čína z inovací prospěch, a vedly by ke znehodnocení značky "Made in China";

Clo

42.   vítá podepsání společného akčního plánu o vymáhání cla v oblasti práv duševního vlastnictví, který má za cíl zvýšit celní spolupráci při zabavování padělaného zboží a zavést konkrétní opatření vedoucí ke snížení prodeje padělaného zboží; vyzývá Komisi, aby jednala s Čínou o jejích podmínkách pro připojení se k obchodní dohodě o boji proti padělání (ACTA);

43.   žádá Komisi, aby posílila spolupráci s čínskými orgány na dohodě o celní spolupráci, zaměřené na usnadnění obchodu;

44.   žádá Komisi, jako pokračování memoranda o porozumění 2005 týkajícího se textilu, aby i nadále jednala o rozvoji prostřednictvím dialogu o obchodu s textilem mezi Čínou a Evropskou unií a mechanismu hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala dovoz textilu pocházejícího z Číny;

Sociální a environmentální dopad

45.   vyjadřuje své vážné znepokojení nad vysokou mírou znečištění způsobenou čínským průmyslem a jeho vzrůstající spotřebou přírodních zdrojů, zejména těch neobnovitelných; uvědomuje si spoluodpovědnost Evropy za tuto situaci vzhledem k tomu, že velkou část čínské průmyslové produkce vlastní evropské firmy nebo si ji objednávají evropské firmy a maloobchodníci pro spotřebu v Evropě;

46.   konstatuje, že poslední roky velkého hospodářského růstu v Číně nepřinášejí prospěch všem skupinám čínského obyvatelstva a že sociální propast mezi bohatými a chudými nebyla nikdy tak hluboká jako nyní;

47.   vítá čínské aktivity v oblasti životního prostředí vyvíjené v souvislosti s přípravami olympijských her, které se konaly v roce 2008; vyzývá čínskou vládu, aby vybízením finančního sektoru k tomu, aby se připravil na zavedení mezinárodního systému obchodování s emisními povolenkami, aktivně přispěla k úspěšnému průběhu konference Organizace spojených národů o klimatu (COP 15), která se bude konat od 30. listopadu do 11. prosince 2009 v Kodani;

48.   vyzývá Čínu, aby se zúčastnila konference OSN o klimatu (COP 15) a aby přijala svou odpovědnost přijetím svého globálního podílu při snižování skleníkových plynů a v boji proti změně klimatu;

49.   vyzývá čínské orgány, aby podnikly konkrétní kroky k přijetí a podpoře technologií a postupů, které vedou ke snižování skleníkových plynů; připomíná, že podpora zelených obchodních technologií bude mít zásadní význam, pokud chce čínská vláda udržet hospodářský rozvoj a přitom chránit své životní prostředí; uznává, že nelze očekávat, že Čína bude požadovat po svém obyvatelstvu, aby neslo břímě omezování emisí skleníkových plynů bez opatření ze západu;

50.   je znepokojen dětskou prací v Číně; žádá Komisi, aby řešila tento problém co nejdříve, a žádá čínskou vládu, aby maximalizovala své úsilí o odstranění základních příčin tohoto jevu s cílem ukončit jej;

51.   vyzývá Čínu, aby ratifikovala klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce, obzvláště Úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Čína podepsala, ale ještě neratifikovala;

52.   vítá skutečnost, že Čína provedla mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) do svého právního řádu; vybízí Čínu, aby i nadále používala IFRS a aby zajistila jejich uplatňování v praxi; žádá Komisi, aby pozorně sledovala přijímání a uplatňování IFRS v Číně;

53.   vyzývá evropské podniky působící v Číně, aby uplatňovaly nejpřísnější mezinárodní normy a osvědčené postupy v podnikových systémech sociální odpovědnosti s ohledem na pracovníky a životní prostředí;

54.   vyjadřuje své znepokojení nad pracovními podmínkami a právy zaměstnanců v Číně; vyzývá Čínu, aby zlepšila pracovní podmínky tak, aby dosáhly úrovně základních norem Mezinárodní organizace práce;

55.   vyzývá Evropskou Unii a Čínu ke spolupráci v oblasti norem vztahujících se na osobní automobily, nákladní vozidla, těžká vozidla a na leteckou a lodní dopravu s cílem snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout toho, aby se tyto normy staly šetrnějšími ke klimatu;

56.   vyzývá ke spolupráci mezi Evropskou unií a Čínou v oblasti regulace, hodnocení a povolování chemických látek (REACH);

57.   je vysoce znepokojen nedávnou záplavou případů nebezpečných čínských výrobků, především dětských hraček, jídla a léčiv; vítá odhodlání čínské vlády tento problém řešit; vyzývá Komisi, aby v této oblasti zvýšila svoji podporu a spolupráci s čínskými orgány;

58.   důrazně odsuzuje rozsudky smrti vynesené čínskými orgány nad některými z osob, které se podílely na kontaminaci sušené kojenecké výživy melaminem;

59.   vítá úsilí, které Komise v této oblasti vynaložila díky zavedení systému čtvrtletních zpráv o kontrolní činnosti, kterou Čína provádí, aby určila původ nebezpečných výrobků, které jsou hlášeny v rámci systému Rapex-Čína, čímž se pro evropského spotřebitele zvyšuje bezpečnost;

60.   zdůrazňuje význam třístranné komunikace mezi Komisí a vládami USA a Číny zaměřené na zlepšení celosvětového řízení bezpečnosti výrobků; je přesvědčen, že v této oblasti by bylo velmi užitečné, aby návrh Komise na vytvoření společné pracovní skupiny pro bezpečnost výrobků a dovozu v rámci Transatlantické hospodářské rady získal co nejdříve konkrétní podobu;

Budoucí kroky

61.   konstatuje, že čínská společnost se za posledních třicet let výrazně změnila a že trvalého pokroku lze dosáhnout jen pomalu; domnívá se, že demokracie vyžaduje fungující občanskou společnost, která je na oplátku posilována obchodními a hospodářskými vztahy s Evropskou unií; je proto přesvědčen, že "změna prostřednictvím obchodu" je možností, jak podpořit přeměnu Číny na otevřenou a demokratickou společnost prospěšnou pro všechny její části; vyjadřuje politování nad skutečností, že prohlubování hospodářských a obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou nešlo ruku v ruce se zásadním pokrokem v oblasti dialogu o lidských právech; je však přesvědčen, že pro zajištění celkového a trvalého pokroku je třeba provést další reformy zejména v oblasti ochrany životního prostředí a v sociální oblasti;

62.   vzhledem k nynější finanční a hospodářské krizi lituje, že Čína odložila summit EU-Čína, který se měl konat dne 1. prosince 2008 v Lyonu, a zdůrazňuje, že konstruktivní dialog o změně klimatu a vzájemné porozumění, pokud jde o hlavní témata v oblasti obchodu, jsou v této kritické době pro celosvětové hospodářství nanejvýš důležité; doufá, že tento summit se uskuteční co nejdříve;

63.   vyzývá Čínu, aby i nadále plně podporovala snahy vedoucí k urychlení jednání o rozvojovém programu z Dohá;

64.   zdůrazňuje, že nová dohoda o spolupráci a partnerství mezi Evropskou unií a Čínou by měla mít za cíl zavedení volného a spravedlivého obchodu založeného na uplatňování ustanovení týkajících se lidských práv, životního prostředí, udržitelného rozvoje a sociálních otázek;

65.   vítá zavedení mechanismu hospodářského a obchodního dialogu na vysoké úrovni jako fóra pro další rozvíjení vztahů mezi Evropskou unií a Čínou na strategické úrovni a domnívá se, že důležitou součástí tohoto procesu je, že výsledkem dialogu na vysoké úrovni je uspokojivé řešení sporných bodů v oblasti obchodu; vyzývá Komisi, aby měla v souvislosti s dialogem na nejvyšší úrovni vyšší ambice a určila jednoho z místopředsedů v nově ustavené Komisi v roce 2009 za koordinujícího komisaře, který povede delegaci v dialogu na nejvyšší úrovni;

66.   vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění všech stávajících dohod o výzkumu a vývoji uzavřených s Čínou za účelem podpory spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje; doporučuje zaměřit snahy Evropské unie a Číny v oblasti výzkumu a vývoje směrem, který bude strategičtější a relevantnější z hlediska technologického pokroku, potřeb společnosti, naléhavých environmentálních potřeb a budoucího ekonomického vývoje; vyzývá obě strany, aby zprostředkovaly přenos technologií a technického know-how tím, že umožní výměnné programy výzkumných a akademických pracovníků;

67.   vítá sbližování Číny a Tchaj-wanu; považuje Tchaj-wan, který je v Asii čtvrtým největším obchodním partnerem EU, za hospodářský a obchodní subjekt; podporuje, aby se Tchaj-wan v pozici pozorovatele zapojoval do významných mezinárodních organizací, pokud není členství vyhrazeno pouze státům, například v Mezinárodní organizaci práce;

68.   vyzývá k větší spolupráci mezi evropskými a čínskými vysokými školami a ke zvýšení mobility vědců, výzkumných pracovníků a studentů mezi Evropskou unií a Čínou;

69.   podporuje pokračující rozvoj spolupráce Evropské unie a Číny v oblasti vesmírného výzkumu, aplikací a technologií; domnívá se, že pro koexistenci systému Compass a programu Galileo je nezbytná úzká spolupráce, především aby se zajistila jejich slučitelnost v zájmu uživatelů na celém světě;

70.   vyzývá Komisi a čínskou vládu, aby společně hledaly prostředky k rozvíjení parlamentní dimenze mechanismu hospodářského a obchodního dialogu na nejvyšší úrovni, jenž má za úkol oslovit širší společenství investorů a umožnit jim vyjádřit jejich názory a obavy;

71.   podporuje snahy Komise o vytvoření obchodního prostředí pro malé a střední podniky, které bude šetrné k životnímu prostředí, prostřednictvím sdělení nazvaného "Zelenou malým a středním podnikům - Small Business Act pro Evropu" (KOM(2008)0394), a v tomto ohledu vítá záměr představit plán "Brána do Číny" se zvláštním zaměřením na Program vzdělávání vedoucích pracovníků v Číně, který má podpořit přístup malých a středních podniků EU na čínský trh do roku 2010;

72.   vyzývá Čínu, aby podporovala spolupráci mezi čínskými vysokými školami a malými a středními podniky EU s cílem posílit inovaci malých a středních podniků v Číně, a přispět tak ke zvýšení počtu pracovních míst a rozvoji obchodu a hospodářské produkce; vyzývá rovněž Čínu, aby podporovala spolupráci mezi těmito dvěma stranami s cílem zlepšit a rozvíjet technologie šetrné vůči klimatu a snižovat emise skleníkových plynů, které vznikají v důsledku činnosti malých a středních podniků EU v Číně;

73.   vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci mezi podniky, zvýšila povědomí o internetových stránkách databáze o přístupu na trh a zdokonalila mechanismy pro řešení sporů;

74.   vyjadřuje podporu programům, jako je program vzdělávání vedoucích pracovníků, jejichž cílem je rozšířit obchodní styky mezi Čínou a Evropskou unií; vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou pomoc Číně a pomohla jí tak provádět zdravotní a bezpečnostní předpisy a zlepšit celní spolupráci.

75.   domnívá se, že Evropská unie a Čína jsou vzájemně stále závislejší a že složitost a důležitost vztahů mezi Evropskou unií a Čínou vyžaduje větší koordinaci mezi členskými státy navzájem a s Komisí; připomíná Číně, že musí plnit své závazky z mezinárodních dohod; vyjadřuje naději na účinný a konstruktivní dialog s Čínou o globálních výzvách; podporuje strategické partnerství mezi Evropskou unií a Čínou; naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost vyjednávání dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Čínou;

76.   je přesvědčen, že EXPO 2010, které se bude konat v Šanghaji (Čína), bude velkou příležitostí pro evropské podniky, pokud jde o jejich zviditelnění a kontakty, a že jim současně umožní představit se čínské veřejnosti a čínským podnikům; naléhá na Komisi, aby zajistila, aby měl podnikatelský sektor EU na výstavě EXPO 2010 svůj výstavní stánek;

77.   vyzývá Komisi, aby podpořila sestavení Obchodní rady Číny a Evropské unie, jako obdoby Obchodní rady USA a Evropské unie;

o
o   o

78.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládě Čínské lidové republiky a čínskému parlamentu.

(1) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 219. (2) Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 103. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0362.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o Srí Lance

P6_TA(2009)0054 RC-B6-0074/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Srí Lance ze dne 18. května 2000(1), 14. března 2002(2) a 20. listopadu 2003(3), na své usnesení ze dne 13. ledna 2005 o katastrofě způsobené tsunami v Indickém oceánu(4) a na své usnesení ze dne 18. května 2006 o situaci na Srí Lance(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 29. května 2006(6) formálně zakázat organizaci Tygři osvobození tamilského Ílámu (LTTE),

-   s ohledem na prohlášení předsednictví Evropské unie ze dne 17. srpna 2006 o Srí Lance,

-   s ohledem na tokijské prohlášení o rekonstrukci a rozvoji Srí Lanky ze dne 10. června 2003, které spojilo podporu dárců s pokrokem mírového procesu,

-   s ohledem na dohodu o příměří, kterou podepsala srílanská vláda a LTTE a jež vstoupila v platnost dne 23. února 2002,

-   s ohledem na prohlášení z Osla z prosince 2002, v němž se srílanská vláda a LTTE dohodly na přezkoumání řešení založeného na federální struktuře v rámci sjednocené Srí Lanky,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že na začátku vládní vojenské ofenzivy v říjnu 2008 LTTE ustoupili ze severní oblasti a zatlačili civilní obyvatele hlouběji do území, které mají pod kontrolou, a zanechali přitom za sebou stovky mrtvých a přibližně 250 000 civilistů "uvězněných" v oblasti nebezpečných bojů mezi srílanskou armádou a separatistickými LTTE v oblasti Mullaitivu,

B.   vzhledem k tomu, že ozbrojené povstání LTTE a vládní reakce na toto povstání sužují Srí Lanku již více než 25 let, což si vyžádalo již více než 70 000 mrtvých,

C.   vzhledem k tomu, že civilní obyvatelstvo v osvobozených oblastech potřebuje humanitární pomoc a že ačkoli jsou nyní vládní agentury schopny reagovat na jejich potřeby, mnoho tisíc civilistů v oblastech, kde konflikt pokračuje, je i nadále vystaveno velkému nebezpečí a nedostává se jim základních životních potřeb,

D.   vzhledem k tomu, že ostřelování nemocnic a chráněných příbytků zaměstnanců OSN uvnitř bezpečnostní zóny, při němž bylo zabito a zraněno mnoho civilistů, vzbuzuje velké znepokojení,

E.   vzhledem k tomu, že podle Amnesty International vládní síly i LTTE porušovali válečné právo tím, že vysídlovali civilisty a bránili jim uniknout do bezpečí,

F.   vzhledem k tomu, že mezinárodní mise pro svobodu tisku na Srí Lance konstatovala, že v souvislosti se zpravodajstvím o konfliktu se objevují tři tendence: nedostatek přístupu pro tisk a nezávislého toku informací v´oblasti konfliktu, napadání a zastrašování novinářů podávajících zpravodajství o konfliktu a autocenzura sdělovacích prostředků,

G.   vzhledem k tomu, že od začátku roku 2009 vedlo zabití hlavního redaktora Lasanthy Wickrematungy a útok na prostory oblíbené nezávislé televizní stanice k ohromení mediální komunity,

H.   vzhledem k tomu, že od roku 2006 bylo nejméně 14 novinářů zabito a mnozí další uneseni nebo zatčeni, a vzhledem k tomu, že Reportéři bez hranic zařadili v roce 2008 Srí Lanku na 165. místo na seznamu 173 zemí, pokud jde o svobodu tisku,

I.   vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv a humanitárních norem všemi stranami konfliktu by mělo být prvořadé, a to nejen coby bezprostřední reakce na zhoršující se situaci, ale také jako základní stavební kámen spravedlivého a trvalého řešení tohoto konfliktu,

J.   vzhledem k tomu, že spolupředsedové tokijské konference (Norsko, Japonsko, USA a EU) společně vyzvali LTTE, aby s vládou Srí Lanky diskutovali o možnostech ukončení nepřátelství, včetně složení zbraní, zřeknutí se násilí a přijetí nabídky srílanské vlády na amnestii a nabídky, aby se jako politická strana účastnili procesu dosažení spravedlivého a trvalého politického řešení,

K.   vzhledem k tomu, že spolupředsedové tokijské konference společně vyzvali vládu Srí Lanky a LTTE, aby vyhlásili dočasné období neútočení, které by umožnilo evakuovat nemocné a zraněné a poskytnout humanitární pomoc civilistům,

1.   domnívá se, že poslední vývoj může v krizi na Srí Lance představovat bod obratu, potvrzuje prohlášení spolupředsedů tokijské konference a doufá, že v této zemi brzy nastane mír a stabilita;

2.   domnívá se, že vojenské vítězství nad LTTE, s nímž počítá vláda Srí Lanky, nevyřeší potřebu nalézt politické řešení, které zajistí trvalý mír;

3.   vyzývá vládu a LTTE, aby dodržovaly válečné právo, minimalizovaly škody způsobené civilistům během vojenských operací a aby bezodkladně umožnili tisícům civilistů uvězněných v oblasti konfliktu bezpečný průchod a přístup k humanitární pomoci;

4.   vítá závazek srílanské vlády zajistit úplné, otevřené a transparentní vyšetření údajného porušování svobody tisku s cílem zabývat se rovněž kulturou beztrestnosti a lhostejnosti vůči zabitím novinářů na Srí Lance a útokům na ně;

5.   zdůrazňuje, že je potřeba, aby mezinárodní pozorovatelé vyhodnotili humanitární potřeby čtvrt milionu osob "uvězněných" v regionu Wanni a zajistili řádné rozdělování potravin a ostatní humanitární pomoci, zejména v situaci, kdy se boje blíží k "uvězněnému" civilnímu obyvatelstvu;

6.   znovu potvrzuje své odsouzení hrůzného zneužívání dětí, které jsou najímány jako dětští vojáci – což je válečným zločinem – a vyzývá povstalecké skupiny, aby takového jednání zanechaly, propustily ty, které zadržují, a učinily prohlášení, že napříště už dětské vojáky najímat nebudou;

7.   vyzývá vládu, aby věnovala naléhavou pozornost odstranění nášlapných min, jejichž přítomnost může být závažnou překážkou při rekonstrukci a hospodářské obnově; vyzývá v této souvislosti vládu Srí Lanky, aby uskutečnila pozitivní krok a přistoupila k Ottawské úmluvě (Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení);

8.   vítá, že vláda Srí Lanky se zavázala převést podstatné pravomoci na provincie, což umožní převážně tamilským i jiným oblastem vykonávat větší kontrolu nad svou správou v rámci sjednocené země; vyzývá vládu, aby přistoupila k urychlenému provedení tohoto závazku, což zajistí, že všichni občané Srí Lanky budou mít stejná práva;

9.   vyzývá Radu, Komisi a vlády členských států, aby znásobily své úsilí přispět k trvalému a spravedlivému míru na Srí Lance a obnovit bezpečnost a prosperitu;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vládě Norska a dalším spolupředsedům tokijské konference dárců, prezidentovi a vládě Srí Lanky a dalším stranám konfliktu.

(1) Úř. věst. C 59, 23.2.2001, s. 278. (2) Úř. věst. C 47 E, 27.2.2003, s. 613. (3) Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 527. (4) Úř. věst. C 247 E, 6.10.2005, s. 147. (5) Úř. věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 384. (6) Rozhodnutí Rady 2006/379/ES ze dne 29. května 2006, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu a kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/930/ES (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 21).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. února 2009 o situaci barmských uprchlíků v Thajsku

P6_TA(2009)0055 RC-B6-0073/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Barmě,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že bylo uvedeno, že válečné námořnictvo zadrželo od 18. do 30. prosince 2008 ve výsostných vodách Thajska čluny vezoucí kolem tisíce Rohingyů, kteří byli následně odvlečeni do mezinárodních vod bez navigačního zařízení a aniž by měli dostatek potravin a vody; vzhledem k tomu, že mnozí z osob plavících na na těchto lodích se pohřešují a nejspíše se utopili, zatímco některé zachránila indonéská nebo indická pobřežní stráž,

B.   vzhledem k tomu, že domorodí Rohingyové, jež jsou z větší části muslimskou etnickou komunitou v západní Barmě, jsou předmětem systematického, přetrvávajícího a rozšířeného porušování lidských práv ze strany vládnoucího vojenského režimu, včetně porušování občanských práv, omezování volného pohybu a svévolného zatýkání,

C.   vzhledem k tomu, že v poslední době musely tisíce barmských občanů opustit svou rodnou zemi kvůli útlakům a rozšířenému hladomoru a riskovaly své životy, aby se dostaly do Thajska a ostatních zemí jihovýchodní Asie; vzhledem k tomu, že se Thajsko čím dál tím více stává tranzitním místem pro barmské uprchlíky,

D.   vzhledem k tomu, že thajské úřady tato obvinění popřely a předseda vlády Apchisit Vedžadžíva se zavázal tuto kauzu důkladně prošetřit,

E.   vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky vyjádřil znepokojení ohledně zpráv o špatném zacházení s barmskými uprchlíky a požádal, aby získal přístup k některým ze 126 Rohingyů, kteří jsou stále zadržováni thajskými úřady,

F.   vzhledem k tomu, že thajské orgány tvrdí, že přistěhovalci zadržení v thajských vodách byli ve skutečnosti nelegální ekonomičtí přistěhovalci,

1.   vyjadřuje politování nad zprávami o nelidském zacházení s rohingyjskými uprchlíky a vyzývá vládu Thajska jako váženého člena mezinárodního společenství, proslulého ochotou přijmout uprchlíky, aby přijala veškerá nezbytná opatření a zajistila, aby životy Rohingyů nebyly v ohrožení a aby s nimi bylo zacházeno podle humanitárního práva;

2.   důrazně odsuzuje trvající pronásledování Rohingyů barmskou vládou, která nese za těžkou situaci uprchlíků prvořadou odpovědnost; žádá, aby bylo Rohingyům navráceno barmské občanství, aby byla zrušena veškerá omezení ohledně jejich volného pohybu a jejich práva na vzdělání a práva vstoupit v manželství, aby bylo ukončeno náboženské pronásledování, ničení mešit a ostatních míst určených k náboženským obřadům a zastaveno porušování lidských práv v celé zemi, jakož i úmyslné udržování v chudobě, svévolné vybírání daní a zabavování půdy;

3.   vyzývá vládu Thajska, aby nevracela rohingyjské uprchlíky a žadatele o azyl, včetně uprchlíků, kteří zemi opouštějí na malých člunech, do Barmy, kde je jejich život ohrožen, nebo kde by mohli být vystaveni mučení;

4.   vítá prohlášení thajského předsedy vlády Apchisita Vedžadžívy, že obvinění armády ze špatného zacházení s rohingyjskými žadateli bude vyšetřováno, a žádá, aby proběhlo důkladné, nestranné a zcela transparentní vyšetřování s cílem objasnit fakta a přijmout vhodná opatření proti těm, kteří za špatné zacházení s barmskými uprchlíky nesou zodpovědnost;

5.   vítá spolupráci thajské vlády s vysokým komisařem Organizace spojených národů pro uprchlíky a vyzývá k poskytnutí okamžitého a plného přístupu ke všem zadržovaným Rohingyům z lodí, s cílem určit, jakou potřebují ochranu; zároveň vyzývá vládu Thajska, aby podepsala Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její Protokol z roku 1967;

6.   zdůrazňuje, že problematika uprchlíků, kteří zemi opouštějí na malých člunech, která se týká Thajska a i jiných zemí, je v zásadě regionálním problémem; kladně pohlíží na úsilí thajské vlády prohloubit spolupráci mezi sousedními zeměmi regionu za účelem vyřešení problematiky Rohingyů; v tomto ohledu vítá schůzi, která se konala 23. ledna 2009, a kterou uspořádal stálý tajemník zahraničních věcí Virasakdi Futrakul spolu s velvyslanci Indie, Indonésie, Bangladéše, Malajsie a Barmy; vyzývá členy ASEAN a zejména thajského předsedu a příslušné mezinárodní organizace, aby nalezli trvalé řešení tohoto dlouhotrvajícího problému;

7.   vyzývá členské státy EU, aby posílily společný postoj EU, který má být obnoven v dubnu 2009, s cílem zabývat se otázkou otřesné diskriminace vůči Rohingyům;

8.   konstatuje, že vzhledem ke stávající situaci v oblasti lidských práv, která se ani nadále nelepší, je vyslání mise EP do Barmy velice významné a domnívá se, že by měl být posílen mezinárodní tlak vyvíjený na tento režim;

9.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě Thajského království, vládě Barmy, generálnímu tajemníkovi Sdružení států jihovýchodní Asie, vysokému komisaři Organizace spojených národů pro uprchlíky a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.

Usnesení Evropského parlamentu z 5. února 2009 o odmítnutí vydání Cesareho Battistiho z Brazílie

P6_TA(2009)0056 RC-B6-0076/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložila Véronique De Keyser za skupinu PSE a který se týká strategického partnerství Evropské unie a Brazílie (B6-0449/2008),

-   s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou,

-   s ohledem na sdělení Komise ze 30. května 2007 nazvané "Směrem k strategickému partnerství EU a Brazílie" (KOM(2007)0281),

-   s ohledem na případ italského občana Cesareho Battistiho, o jehož vydání požádala Itálie Brazílii a kterého dosud brazilské úřady odmítají vydat,

-   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Cesare Battisti byl v nepřítomnosti na základě pravomocných rozsudků italských soudů odsouzen za čtyři vraždy, účast v ozbrojené skupině, loupežná přepadení, přechovávání střelných zbraní a násilné ozbrojené činy,

B.   vzhledem k tomu, že poté, co Cesare Battisti v roce 1990 uprchl do Francie, učinila francouzská Státní rada a Francouzský kasační soud konečné rozhodnutí v roce 2004 umožnit vydání Cesareho Battistiho italským úřadům,

C.   vzhledem k tomu, že po vydání tohoto rozhodnutí se Cesare Battisti skrýval až do března roku 2007, kdy byl v Brazílii zatčen,

D.   vzhledem k tomu, že Cesare Battisti podal stížnost u Evropského soudu pro lidská práva ohledně jeho vydání do Itálie a že jeho stížnost byla v prosinci roku 2006 prohlášena za nepřípustnou,

E.   vzhledem k tomu, že dne 17. ledna 2009 byl Cesare Battisti prohlášen brazilskou vládou za politického uprchlíka a že jeho vydání bylo z tohoto důvodu odmítnuto s odůvodněním, že italská justice neposkytuje dostatečné záruky dodržování práv vězňů,

F.   vzhledem k tomu, že udělení právního postavení politického uprchlíka musí být v souladu s ustanoveními mezinárodních právních předpisů,

G.   vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí lze interpretovat jako projev nedůvěry vůči Evropské unii, která je založena mimo jiné na dodržování základních práv a zásad právního státu, mezi nimiž jsou i práva vězňů, a vzhledem k tomu, že tyto zásady sdílí všechny členské státy,

H.   vzhledem k tomu, že hospodářské, obchodní a politické vztahy mezi Brazílií a Evropskou unií jsou na velmi dobré úrovni a že dále rozkvétají a že jejich základem jsou mimo jiné společně sdílené zásady, jako je dodržování lidských práv a principů právního státu,

I.   vzhledem k tomu, že Brazílie hraje za plné podpory všech členských států EU významnou úlohu na mezinárodní scéně a že její účast na setkání skupiny G-20 konané ve Washingtonu v listopadu roku 2008 i její budoucí účast na setkáních tohoto typu jsou důkazem její rostoucí odpovědnosti na celosvětové úrovni,

1.   bere na vědomí, že soudní řízení bylo zahájeno a že své konečné rozhodnutí brazilské úřady vydají v nadcházejících týdnech;

2.   věří, že při nové analýze rozhodnutí ve věci vydání pana Battistiho bude plně zohledněno soudní rozhodnutí členského státu EU, které je v naprostém souladu se zásadami právního státu Evropské unie;

3.   vyjadřuje v této souvislosti naději, že brazilské úřady dospějí k takovému rozhodnutí, které se bude zakládat na zásadách, které Brazílie sdílí s Evropskou unií;

4.   zdůrazňuje, že partnerství mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou vychází ze sdíleného předpokladu, že obě strany dodržují zásady právního státu a základní práva, mezi nimiž je i právo na obhajobu a na řádný a spravedlivý soudní proces;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států, brazilské vládě, prezidentovi Brazilské federativní republiky, předsedovi brazilského kongresu a předsedovi Parlamentu sdružení Mercosur.