Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2008/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0140/2009

Předložené texty :

A6-0140/2009

Rozpravy :

PV 01/04/2009 - 12
CRE 01/04/2009 - 12

Hlasování :

Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0215

Přijaté texty
PDF 269kWORD 110k
Čtvrtek, 2. dubna 2009 - Brusel
Nová dohoda mezi EU a Ruskem
P6_TA(2009)0215A6-0140/2009

Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 2. dubna 2009 k nové dohodě mezi EU a Ruskem (2008/2104(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložil Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE o vztazích mezi EU a Ruskem (B6-0373/2007),

-   s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé(1), která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 a jejíž platnost by skončila v roce 2007, pokud by nebyla automaticky prodloužena,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. května 2008, že budou zahájena jednání s Ruskou federací o nové dohodě, a na obnovení těchto jednání v prosinci 2008,

-   s ohledem na cíl EU a Ruska stanovený ve společném prohlášení vydaném po summitu v Petrohradě, jenž se konal dne 31. května 2003, vytvořit společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, prostor spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a prostor výzkumu a vzdělávání, včetně kulturních aspektů a následně přijatých pracovních plánů,

-   s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Ruskou federací ze dne 25. května 2006 o usnadnění udělování víz občanům Evropské unie a Ruské federace(2),

-   s ohledem na Evropskou energetickou chartu podepsanou dne 17. prosince 1991 a následnou Smlouvu o energetické chartě otevřenou k podpisu dne 17. prosince 1994, která vstoupila v platnost v dubnu 1998 a která je právně závazná pro všechny smluvní strany, jež ratifikovaly Smlouvu o energetické chartě, a ty, jež se podle čl. 45 odst. 2 rozhodly pro dočasné uplatňování této smlouvy až do jejího vstupu v platnost, a na dialog mezi EU a Ruskem v oblasti energetiky zahájený na šestém summitu EU-Rusko, který se konal v Paříži dne 30. října 2000,

-   s ohledem na Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané v Espoo roku 1991 (dále jen "úmluva z Espoo"),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2008 o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo(3),

-   s ohledem na bezprecedentní přerušení dodávek ruského plynu do Evropské unie v lednu 2009,

-   s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech a absenci konkrétních výsledků,

-   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a její protokoly,

-   s ohledem na probíhající jednání o přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci (WTO),

-   s ohledem na mnoho důvěryhodných zpráv vydaných ruskými a mezinárodními nevládními organizacemi o pokračujícím závažném porušování lidských práv v Rusku, na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se Čečenska a mnoho dalších podobných případů předložených tomuto soudu,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o Ruské federaci, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008 o útocích na obhájce lidských práv v Rusku a o soudním řízení ve věci vraždy Anny Politkovské(4), ze dne 13. března 2008 o Rusku(5), ze dne 10. května 2007 o schůzce na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se bude konat dne 18. května 2007 v Samaře(6), ze dne 19. června 2008 o summitu EU-Rusko, který se bude konat ve dnech 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku(7), ze dne 25. října 2006 o vztazích mezi EU a Ruskem po vraždě ruské novinářky Anny Politkovské(8), ze dne 14. listopadu 2007 o summitu EU-Rusko(9) a ze dne 13. prosince 2006 ke schůzce na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se konala dne 24. listopadu 2006 v Helsinkách(10),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 o vztazích mezi EU a Ruskem(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem(12), v němž se uvádí, že "situace v oblasti lidských práv v Rusku by měla tvořit integrální součást politického programu EU-Rusko" a že "rozsáhlá hospodářská spolupráce mezi Ruskem a EU musí být založena na vysokých demokratických standardech a zásadách volného trhu",

-   s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o situaci v Gruzii(13),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií"(14),

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 17. ledna 2008 o "novém přístupu v oblasti regionální politiky k Černému moři"(15) a o "účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům"(16),

-   s ohledem na společné prohlášení Rady pro trvalé partnerství EU-Rusko o svobodě, bezpečnosti a právu ze dne 22. listopadu 2007,

-   s ohledem na společné prohlášení parlamentního shromáždění Rady Evropy a parlamentního shromáždění OBSE o volbách do Ruské dumy, které se konaly 2. prosince 2007,

-   s ohledem na čl. 114 odst. 3 a čl. 83 odst. 5 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0140/2009),

A.   vzhledem k tomu, že vztahy EU a Ruska mají klíčový význam pro budování pragmatické spolupráce, vzhledem k tomu, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členem G8, třetím největším obchodním partnerem EU, čtvrtým největším obchodním partnerem eurozóny a klíčovým dodavatelem energie do EU, a vzhledem k tomu, že EU s Ruskem sdílí nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale i cíl jednat na mezinárodní úrovni a přijmout díl odpovědnosti za celosvětové problémy i v otázkách společného evropského sousedství; vzhledem k tomu, že užší spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem by měly být založeny na vzájemné důvěře a společných hodnotách demokracie, na úctě k lidským právům a právnímu státu a rovněž na spolupráci v mezinárodní oblasti, a mají proto klíčový význam pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu celé Evropy; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ruskem by se měly zakládat na vzájemné úctě, ale rovněž na tom, že budou všechny strany respektovat svrchovanost národů, s nimiž sousedí,

B.   vzhledem k tomu, že je EU založena na společných hodnotách, jako jsou demokracie a úcta k lidským právům a právnímu státu, a vzhledem k tomu, že při uplatňování užší spolupráce s jakýmkoliv třetím státem musí být tyto hodnoty nejvyšší prioritou,

C.   vzhledem k tomu, že je spolupráce EU a Ruska přínosem pro mezinárodní stabilitu, a vzhledem k tomu, že Rusko nese svůj díl odpovědnosti za podporu finanční a politické stability a pocit bezpečnosti v Evropě a ve světě, zejména tím, že zaujme zodpovědný a mírový přístup ke společnému sousedství EU a Ruska, vzhledem k tomu, že se EU společně s Ruskem již angažuje v Afghánistánu, na Blízkém východě, v balkánských zemích a v rámci OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), přičemž vypracovávají společná stanoviska a postupy v oblasti klíčových bezpečnostních otázek, jako je šíření jaderných zbraní, kontrola zbrojení a odzbrojování, boj proti terorismu, proti obchodu s drogami a proti organizované trestné činnosti, změna klimatu a celosvětová hospodářská a finanční krize,

D.   vzhledem k tomu, že prohlášení nové vlády Spojených států, zejména viceprezidenta Joea Bidena a ministryně zahraničních věcí Hillary Clintonové, která se týkají politiky vůči Rusku, ukazují ochotu spolupracovat v rámci nové a otevřené politiky USA v zájmu dosažení stabilnějšího a bezpečnějšího světa,

E.   vzhledem k tomu, že nepřiměřený protiútok Ruska vyvolaný gruzínskými jednotkami, jež vstoupily do oblasti Jižní Osetie, který se rozšířil do dalších gruzínských oblastí za použití obrněných a leteckých sil, jakož i nevyprovokovaná vojenská akce v Abcházii, včetně útoků a okupace gruzínských černomořských přístavů, a následné uznání dvou separatistických enkláv Jižní Osetie a Abcházie, zpochybňuje připravenost Ruska budovat spolu s EU společný prostor bezpečnosti v Evropě; vzhledem k tomu, že je třeba, aby další vývoj partnerství EU s Ruskem zahrnoval obsáhlý dialog o bezpečnosti, založený na závazku přijatém oběma partnery ohledně jimi sdílených hodnot, dodržování mezinárodního práva a územní celistvosti a závazku plnit povinnosti vyplývající z helsinské charty,

F.   vzhledem k tomu, že jednání o nové dohodě zaměřené na posílení spolupráce mezi EU a Ruskou federací v žádném případě nelegitimizuje současný status quo v Gruzii a závazky k úplnému provádění dohod podepsaných dne 12. srpna a 8. září 2008 v rámci konfliktu v oblastech Abcházie a Jižní Osetie zůstávají v platnosti s ohledem na to, že plnění těchto dohod Ruskem v jejich plném rozsahu by mělo být nezbytnou podmínkou pro úspěšné dovršení jednání, která by měla zahrnovat ustanovení, že se všechny strany zřeknou použití síly proti sousedním zemím,

G.   vzhledem k tomu, že zejména po událostech v Gruzii jsou postoje stran ke Kosovu a společnému sousedství vzdálenější než kdy dříve,

H.   vzhledem k tomu, že uzavření dohody o budoucí spolupráci má i nadále klíčový význam pro další rozvoj a posílení spolupráce mezi oběma partnery; vzhledem k tomu, že politika EU vůči Rusku musí být založena na jednotě a solidaritě, a vzhledem k tomu, že by EU měla mít společný přístup a vystupovat jednotně; vzhledem k tomu, že členské státy by měly včas informovat a konzultovat ostatní členské státy, kterých se případně mohou týkat dvoustranné dohody či spory s Ruskem,

I.   vzhledem k tomu, že nová souhrnná dohoda, jež má nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci, musí být kvalitnější a odrážet celou šíři spolupráce a nové skutečnosti 21. století a dodržovat také zásady mezinárodních vztahů, demokratické normy a lidská práva,

J.   vzhledem k tomu, že Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě podepsaná v roce 1990 šestnácti členy NATO a šesti státy Varšavské smlouvy a pozměněná v roce 1999 představuje nejvýznamnější dohodu o odzbrojení týkající se konvenčních zbraní v dějinách; vzhledem k tomu, že tuto smlouvu ratifikovalo Rusko, Bělorusko a Ukrajina, NATO ji však prozatím odložilo; vzhledem k tomu, že Rusko platnost smlouvy mezitím pozastavilo,

K.   vzhledem k tomu, že pokud se týká přístupu mezinárodní mise na sledování průběhu voleb, možnosti opozičních stran organizovat a vysílat kandidáty, rovnosti a nezávislosti médií a neutrality veřejných orgánů, nedávné parlamentní a prezidentské volby v Rusku probíhaly v podmínkách, které zdaleka nesplňovaly evropské standardy, čímž se Rusko závažně odchýlilo od povinností, které pro něj vyplývají z členství v Radě Evropy a OBSE,

L.   vzhledem k tomu, že je Ruská federace členem Rady Evropy, a zavázala se tedy k jejím cílům, mezi něž patří zejména podpora demokracie, dodržování lidských práv a upevňování demokracie a stability v Evropě; vzhledem k tomu, že EU by měla důrazně hájit zásadu, že právní stát a dodržování stávajících závazků přijatých v rámci těchto organizací je pro úspěch partnerství EU a Ruska klíčové,

M.   vzhledem k tomu, že mnoho zpráv vypracovaných nevládními organizacemi a nezávislými odborníky ukazuje, že zákon o nevládních organizacích z roku 2006 a další opatření přijatá ruskou vládou, včetně právních předpisů proti extremismu a rozšíření státní kontroly nad významnou částí médií, vážně omezují svobodu projevu, porušují lidská práva a omezují aktivity občanské společnosti v Rusku,

N.   vzhledem k tomu, že pokračující věznění osob z politických důvodů a zacházení, jemuž jsou vystaveni bojovníci za lidská práva, odporuje závazku Ruské federace posilovat v Rusku právní stát a ukončit "právní nihilismus",

O.   vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy a několik nezávislých organizací hájících lidská práva vznesly závažné pochybnosti o ruských standardech v soudnictví, včetně nedostatečné nezávislosti soudců, odpírání spravedlivého procesu obžalovaným v politicky kontroverzních případech, obtěžování a pronásledování obhájců a obnovy procesů a věznění z politických důvodů v rámci ruského trestněprávního systému,

P.   vzhledem k tomu, že Ruská federace odmítá přijmout účinná opatření, jež by ukončila trvající porušování práv a beztrestné páchání zločinů, a to i přesto, že Evropský soud pro lidská práva Rusko v rostoucím počtu rozsudků obvinil z vážného systematického porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, mučení a násilných zmizení,

Q.   vzhledem k tomu, že základními zásadami hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Ruskou federací by měly být reciprocita, udržitelnost, transparentnost, předvídatelnost, spolehlivost, nediskriminace a řádná správa věcí veřejných; vzhledem k tomu, že by nová dohoda měla být právně závazná a v jejím rámci by měl být stanoven jasný mechanismus řešení sporů,

R.   vzhledem k tomu, že nedávná krize dodávek plynu do Evropské unie, která v mrazivých zimních teplotách připravila miliony obyvatel Bulharska, Slovenska i jiných členských států o teplo a horkou vodu, způsobila vážné obavy ohledně spolehlivosti ruských dodávek energie,

S.   vzhledem k tomu, že v oblasti energetické bezpečnosti mají vztahy mezi EU a Ruskem velký potenciál pro pozitivní a konstruktivní vzájemnou závislost, pokud bude partnerství založeno na zásadě nediskriminace a spravedlivého zacházení a na rovnocenných tržních podmínkách, jak je stanoveno ve Smlouvě o energetické chartě; vzhledem k tomu, že nedávná plynová krize prokázala, že je třeba přijmout a poté i dodržovat soubor pravidel vycházejících přinejmenším ze stávající Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že bezpečné energetické partnerství mezi EU a Ruskem závisí také na transparentnosti obchodu s energií v tranzitních zemích; vzhledem k tomu, že ruské energetické politiky v praxi obsahují příklady zneužití monopolního postavení a nátlaku, zejména odmítání tranzitních práv třetích zemí, přerušování dodávek a porušování vlastnických práv,

T.   vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15.–16. června 2006 doporučila, aby byla ukončena jednání o evropském protokolu o tranzitu k Energetické chartě, aby byla zajištěna ratifikace Smlouvy o energetické chartě všemi signatáři charty a aby byla Komise, zejména s ohledem na nedávnou plynovou krizi, vyzvána k přípravě podkladů pro úmluvu s Ruskem v oblasti energetiky, jež doplní stávající a závaznou dohodu o partnerství a spolupráci nebo bude součástí dohody, která dohodu o partnerství a spolupráci nahradí; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je již v současnosti právně závazná nejen pro všechny členské státy, ale na základě článku 45 také pro Rusko, které je také jejím signatářem,

U.   vzhledem k tomu, že úzká spolupráce v oblasti energetické politiky a vymezení dlouhodobé energetické strategie jsou podmínkami vyváženého rozvoje hospodářství EU i Ruska,

V.   vzhledem k tomu, že EU často ve svých vztazích s Ruskem nevystupuje jednotně; vzhledem k tomu, že by v rámci Rady měly existovat funkční mechanismy, za něž bude nést odpovědnost vysoký představitel, což by členským státům umožnilo s dostatečným předstihem vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky týkající se Ruska, jež by mohly mít dopad na jiný členský stát nebo EU jako celek,

W.   vzhledem k tomu, že pokračující hospodářská krize, která citelně zasáhla Rusko i EU, nabízí příležitost nového začátku dvoustranných vztahů založených na lepším a upřímnějším vzájemném porozumění, které předejde podezřením a nedostatkům z minulosti a poskytne základ určení a rozšíření skutečně sdílených společných hodnot,

1.   dává Radě a Komisi následující doporučení a žádá je, aby je během jednání zohlednily následující:

   a) i nadále trvat na široké, rozsáhlé a právně závazné dohodě založené na sdíleném závazku dodržovat lidská práva, která bude zahrnovat celé spektrum spolupráce mezi stranami a bude na kvalitativně vyšší úrovni než stávající dohoda o partnerství a spolupráci, a to jak ohledně šíře závazku, tak předmětů úpravy; trvá na tom, že dohoda by měla zahrnovat mechanismy pro vymáhání jejích důležitých částí;
   b) trvat na tom, že Rusko porušuje suverenitu a územní celistvost Gruzie a že jeho úloha ve sporu o plyn na začátku roku 2009 vážně ohrozila vztahy mezi jím a EU a jednání o nové dohodě;
   c) trvat na tom, že vztahy EU s Ruskem musí být založeny na dodržování mezinárodního práva a všech závazných dohod a smluv, k nimž Rusko a členské státy přistoupily, včetně Charty OSN, Evropské úmluvy o lidských právech a Smlouvy o energetické chartě a rovněž pravidel a závazků platných pro členské státy OBSE a Rady Evropy;
   d) trvat na tom, že úzké partnerství, rozšířená spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem a nová politika administrativy Spojených států vůči Rusku mohou vytvořit pevný základ a předpoklad pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu v Evropě a na celém světě; v souvislosti s tím přivítat prohlášení administrativy Spojených států o velkém potenciálu pro spolupráci s Ruskem;
   e) zavést mechanismus konzultací, za který bude odpovídat vysoký představitel a který by členským státům umožnil v dostatečném předstihu vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky – dohody nebo spory – týkající se Ruska, které by mohly mít dopad na jiný členský stát a EU jako celek, a tím co nejvíce umožnit soudržný postoj EU, neboť se tím zajistí plné zohlednění zájmů všech členských států a předejde se tomu, aby jeden členský stát zablokoval jednání v pozdější fázi;
   f) v rámci nové dohody trvat na posílení úlohy Výboru pro parlamentní spolupráci, což posílí parlamentní rozměr spolupráce mezi EU a Ruskem;
   g) připomenout závazky, s nimiž EU i Rusko souhlasily na mezinárodní úrovni, zejména jako členové Rady Evropy a OBSE, a sdělit ruské vládě své obavy ohledně stavu lidských práv a zmenšujícího se prostoru pro ruskou občanskou společnost, a přitom naléhat na tuto vládu, aby posílila svobodu vyjadřování a sdružování tím, že sladí právní předpisy o občanské společnosti s evropskými a mezinárodními závazky Ruska, přijala účinná a rychlá opatření na podporu příznivého pracovního prostředí pro organizace pro lidská práva a pro nezávislé charitativní organizace, které usilují o posilování kulturních vazeb mezi Ruskem a členskými státy, zastavila obtěžování a administrativní nátlak namířený proti obráncům lidských práv a nepřijímala tvrdá administrativní opatření proti těmto organizacím;
   h) vyzvat ruskou vládu, aby plně respektovala svobodu sdělovacích prostředků a aby nezávislým médiím zaručila politické a hospodářské podmínky, které jim umožní běžný provoz; naléhat na ruskou vládu, aby ukončila setrvalé násilí a perzekuci zaměřené proti novinářům;
   i) připomenout, že prezident Medveděv se veřejně zavázal, že v Rusku posílí právní stát, a upozorňuje na problematickou nezávislost ruské justice a právního systému;
   j) brát zřetel na skutečnost, že pravidelné konzultace o lidských právech mezi EU a Ruskem konané vždy po šesti měsících neměly od svého zahájení v roce 2005 žádné hmatatelné výsledky a že je třeba je revidovat tak, aby umožnily rozsáhlý a na výsledky zaměřený dialog o otázkách lidských práv a práv menšin jak v Rusku, tak v EU a o spolupráci mezi EU a Ruskem v otázkách lidských práv na mezinárodních fórech;
   k) trvat na celkové reorganizaci konzultací o lidských právech mezi EU a Ruskem, včetně vytvoření formální úlohy pro nezávislé nevládní organizace z Ruska a EU, zapojení úředníků ze všech příslušných úřadů ruské vlády a ukončení vydávání komuniké samotnou ruskou vládou;
   l) požádat úřady Ruské federace, aby zaručily existenci a udržitelný rozvoj tradičního životního stylu, kultury a jazyka původních obyvatel, kteří žijí na jejím území;
   m) naléhavě vyzývat ruskou vládu, aby plně prováděla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která poskytují příležitost zvýšit odpovědnost za dřívější porušování lidských práv a ukončit ta stávající;
   n) vyjádřit značné znepokojení nad situací v Čečensku, kde se Kadirovovu režimu nepodařilo dosáhnout míru a usmíření, ale naopak rozšířil strach a útlak, které podkopaly občanskou společnost a potlačují jakékoli otevřené a demokratické vyjádření názoru, a vyzývá ke skutečnému politickému vyřešení situace;
   o) zdůrazňovat, že program podpory ruských krajanů podporovaný orgány Ruské federace by neměl být zneužíván jako nástroj zaměřený na posilování politického vlivu v některých členských státech;
   p) dále podporovat ruské přistoupení k WTO a další otevírání ruské ekonomiky; úplné dodržování pravidel WTO Ruskem, které je nezbytnou podmínkou a minimálním standardem nezbytným pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem, což i nadále zůstává dlouhodobým cílem;
   q) přivítat nedávné změny, ale žádat o další zlepšení právních předpisů a vymahatelnosti práva, pokud jde o ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, aby se tak zvýšila konkurenceschopnost a aby se investiční prostředí stalo přitažlivým přiblížením právní úpravy nejvyšším mezinárodním standardům a normám; naléhat na ruské úřady, aby s ohledem na nastávající členství Ruska ve WTO a ještě před ním harmonizovaly část IV jejich občanského zákoníku týkající se práv duševního vlastnictví a procesních pravidel jejich prosazování s pravidly WTO a mezinárodními dohodami, zejména s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS), a zajistily jejich plné provádění, aby bylo možné účinně bojovat proti padělání a pirátství;
   r) naléhat, aby Smlouva o energetické chartě, jakožto stávající smlouva, která je právně závazná pro Rusko a pro všechny členské státy, byla základem vztahů v oblasti energetiky a aby zásady Smlouvy o energetické chartě a jejího protokolu o tranzitu byly začleněny do nové dohody, a zároveň znovu vyzvat Rusko, aby posílilo svůj závazek postupovat v souladu s pravidly tím, že ratifikuje Smlouvu o energetické chartě a podepíše protokol o tranzitu, přičemž je třeba připomenout, že podle stanoviska Parlamentu by měli mít partneři možnost vyjednat znění přesahující Smlouvu o energetické chartě, pokud jde o hloubku spolupráce a oblasti, kterých se týká, ale že by dohoda neměla být v žádném případě méně komplexní než ta, k níž se strany již zavázaly v rámci stávající dohody o partnerství a spolupráci;
   s) v rámci jednání o nové dohodě dokončit jednání o protokolu o tranzitu a vyzvat Rusko, aby ho podepsalo, čímž vznikne právní rámec upravující tranzit dodávek energie mezi dotčenými stranami, který bude vyplývat z rámce, který již existuje na základě Smlouvy o energetické chartě;
   t) zdůrazňovat potřebu vhodného posuzování dopadů na životní prostředí u všech projektů týkajících se energetické infrastruktury, aby se zajistilo dodržování mezinárodních norem ochrany životního prostředí; v této souvislosti Ruskou federaci naléhavě žádat, aby ratifikovala úmluvu z Espoo a její protokoly týkající se strategického posuzování vlivů na životní prostředí;
   u) vyzvat k posílení účinnosti dialogu EU a Ruska o energetice a jeho kapacity pružně reagovat na krize, ke zvýšení transparentnosti, reciprocity a bezpečnosti investic a k výraznému posílení bezpečnosti dodávek energie a zdůraznit, že je třeba vytvořit mechanismy transparentního systému založeného na daných pravidlech, jakož i mechanismus řešení sporů v oblasti energetiky;
   v) upozornit na mechanismus řešení sporů, který obsahuje Smlouva o energetické chartě, kterou již podepsalo Rusko i Ukrajina;
   w) vytvořit srozumitelný kodex chování upravující vztahy mezi EU, Ruskem a zeměmi ve společném sousedství, který bude zahrnovat dodržování svrchované nezávislosti všech evropských států, závazek k pokojnému řešení sporů a způsob řešení dosud přetrvávajících konfliktů;
   x) zlepšit stávající politický dialog, a podnítit tak diskusi o obtížných vojensko-bezpečnostních otázkách, které jsou často příčinou neshod mezi EU a Ruskem, ale bezpochyby ovlivňují evropskou a celosvětovou bezpečnost, a přitom zdůrazňovat potřebu mnohostranné kontroly a omezení zbrojení i režimů nešíření zbraní;
   y) vyzvat ruskou vládu, aby spolu s EU a dalšími členy kontaktní skupiny pro Kosovo pozitivně přispěla k nalezení udržitelného politického řešení budoucnosti Kosova a k dalšímu posílení stability Západního Balkánu;
   z) vyzvat ruskou vládu, aby prokázala svůj závazek usilovat společně s Gruzií a EU o dosažení konstruktivního a mírového řešení týkajícího se "otázek bezpečnosti a stability v Abcházii a Jižní Osetii", jak bylo dohodnuto v dohodě ze dne 12. srpna 2008; vyzvat ruskou vládu, aby poskytla reálné záruky, že se Rusko neuchýlí k použití síly proti kterémukoliv ze svých sousedů;
   aa) sdělit ruské vládě své obavy ohledně jejího rozhodnutí uznat Abcházii a Jižní Osetii jakožto svrchované státy a podepsat dohody o vojenské pomoci a spolupráci s orgány de facto těchto dvou gruzínských provincií a vytvořit v těchto oblastech vojenské základny, neboť tyto kroky podkopávají územní celistvost Gruzie, jak ji zdůrazňují příslušné rezoluce OSN; opětovně vyzvat Rusko, aby zvrátilo své rozhodnutí, a bránit názor, že Rusko nemůže být považováno za nestranného zprostředkovatele mírového procesu; naléhavě žádat ruskou vládu, aby zajistila, že pozorovatelům EU je umožněn plný přístup do všech oblastí, které byly konfliktem zasaženy, v souladu s mandátem pozorovatelské mise EU;
   ab) trvat na tom, aby cíl bezvízového styku s Ruskem byl uskutečňován s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 539/2001(17), které stanoví, že osvobození od vízové povinnosti by mělo být založeno na podloženém zvážení různých kritérií souvisejících mimo jiné s nelegálním přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a vnějšími vztahy EU s třetími zeměmi, přičemž by měly být zohledněny také dopady na regionální soudržnost a reciprocitu a je třeba mít na paměti, že vztahy mezi Unií a důvěryhodnými třetími zeměmi jsou charakterizovány zvláštním politickým rozměrem, neboť se očekává, že si tyto třetí země zachovají patřičnou úroveň v oblasti demokratických hodnot a základních práv;
   ac) trvat na tom, že usnadnění vydávání víz pro studenty, výzkumné pracovníky a obchodníky by mělo být prioritou, aby byly podpořeny mezilidské kontakty; trvat však také na tom, že jakákoliv další liberalizace vízového režimu bude podmíněna odpovídajícím zlepšením dohod o vydávání víz se zeměmi evropské politiky sousedství, aby se předešlo jakýmkoli nesrovnalostem;
   ad) požadovat, v souladu s dohodou mezi EU a Ruskem o zjednodušeném vydávání krátkodobých víz, jasný závazek ze strany ruských úřadů, že omezí byrokratické překážky, které jsou jednostranně uplatňovány na všechny cestující, jako je například potřeba mít pozvání a zaregistrovat se po příjezdu; uvědomovat si, že změny ruských pravidel pro vydávání víz v minulých letech a skutečnost, že přestalo vydávat obchodní víza umožňující opakovaný vstup, mohou mít negativní dopad na podnikatelské a obchodní vztahy mezi EU a Ruskem; mít také na paměti, že podle stanoviska Parlamentu by mělo být zjednodušené cestování pro držitele ruského cestovního pasu omezeno pouze na osoby s pobytem v Rusku;
   ae) naléhavě se zabývat problémem tranzitu a víz v Kaliningradu, například zajištěním toho, že celá Kaliningradská oblast bude podléhat režimu malého pohraničního styku;
   af) trvat na tom, aby bylo partnerství mezi EU a Ruskem založeno na zásadách liberalizovaného a otevřeného trhu a reciprocity investičních práv mezi partnery, a proto požadovat, aby výměnou za úzké a přínosné hospodářské vazby ruská vláda zaručila vlastnická práva zahraničních investorů a přezkoumala zákon o strategických odvětvích z roku 2008, který poskytuje ruskému státu širokou diskreční pravomoc umožňující diskriminovat zahraniční investory, zatímco vnitřní trh EU je zcela otevřen ruským investorům; požadovat, aby zákon o investování do strategických odvětví byl uveden v soulad se stávajícími i budoucími povinnostmi Ruska v rámci WTO i se stávající dohodou o partnerství a spolupráci;
   ag) vyzvat v rámci probíhajících jednání o přistoupení k WTO ruské úřady, aby nepozastavovaly plnění některých již vyjednaných a dohodnutých závazků a plně dodržovaly dohodu EU-Rusko z roku 2004 o přistoupení k WTO tím, že zruší všechny diskriminační poplatky, zejména u nákladní železniční dopravy, a zruší vývozní clo na surové dřevo;
   ah) vyzvat Rusko, aby splnilo svůj závazek, že postupně zruší platby za přelety nad Sibiří, a podepsalo dohodu, jíž bylo v této věci dosaženo na vrcholné schůzce v Samaře;
   ai) předložit ruské vládě své plány na vytvoření dohod o volném obchodu s některými zeměmi, které by mohly ovlivnit vytvoření společného hospodářského prostoru s Ruskem;
   aj) oznámit ruské vládě četné obavy spojené s lodní dopravou, mezi něž patří volný průplav přes Pilavský průliv, přístup lodních dopravců EU k vodní cestě do Asie podél severního Ruska a potenciální ekologická rizika vyplývající mj. z nárůstu lodní tankerové dopravy v Baltském moři;
   ak) projednat s ruskou vládou obavy týkající se přetížení dopravy na společných hranicích s EU, což tvoří i nadále závažnou překážku obchodu mezi EU a Ruskem a jejich hospodářským vztahům;
   al) žádat Ruskou federaci, aby konstruktivně spolupracovala s EU na řešení statusu odtržených území, včetně Podněstří, a přispívala k posilování suverenity moldavské vlády, což je nezbytnou podmínkou stability klíčové oblasti hraničící s Evropskou unií; zdůrazňovat, že pokrok v této otázce závisí na stažení ruských vojenských sil umístěných v Moldavsku, jak slíbilo Rusko mj. na istanbulském summitu OBSE v roce 1999;
   am) za současného uznání pozitivních aspektů intenzivnější vědecké spolupráce mezi EU a Ruskem požadovat další souhrnné analýzy dopadů případného ruského přidružení k 7. rámcovému programu, včetně dopadů bezpečnostních;
   an) vypracovat neformální pokyny o tom, jak by zásady solidarity a vzájemné odpovědnosti mohly podpořit vztahy mezi EU a Ruskem s cílem vytvoření jednotnější a soudržnější politiky vůči Rusku;

2.   žádá Radu a Komisi, aby Parlament pravidelně a plně informovaly o pokroku, jehož bylo v jednáních dosaženo, a připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci podléhá schválení Parlamentem;

3.   považuje za důležité, aby byly posíleny vzájemné právní závazky prostřednictvím brzkého uzavření dohody o partnerství a spolupráci a přistoupení Ruska k WTO;

4.   pověřuje svého předsedu, aby toto doporučení předal Radě a, pro informaci, Komisi, Státní dumě, vládě a prezidentovi Ruské federace.

(1) Úř. věst. L 327, 28.11.1997, s. 1.
(2) Úř. věst. L 129, 17.5.2007, s. 27.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0336.
(4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0642.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2008)0105.
(6) Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 95.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2008)0309.
(8) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 271.
(9) Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 329.
(10) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 474.
(11) Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 235.
(12) Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 95.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2008)0396.
(14) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 206.
(15) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 64.
(16) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 53.
(17) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí