Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o společném postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Společná konzulární instrukce k vízům pro diplomatické mise a konzulární úřady v souvislosti se zavedením biometrických prvků, včetně ustanovení o organizaci přijímání a zpracování žádostí o víza (5329/1/2009 – C6-0088/2009 – 2006/0088(COD))

P6_TA(2009)0167 A6-0143/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (5329/1/2009 – C6-0088/2009),

-   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0269),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení pro druhé čtení vydané Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0143/2009),

1.   schvaluje společný postoj;

2.   konstatuje, že akt je přijat v souladu se společným postojem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt v souladu s čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES;

4.   pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, 10.7.2008, P6_TA(2008)0358.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství (KOM(2008)0910 – C6-0025/2009 – 2008/0268(COD))

P6_TA(2009)0168 A6-0109/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0910),

-   s ohledem na článek 251 a články 179 a 181a Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0025/2009),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0109/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 633/2009/ES.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 s cílem zvýšit výkonnost a udržitelnost evropského leteckého systému (KOM(2008)0388 – C6-0250/2008 – 2008/0127(COD))

P6_TA(2009)0169 A6-0002/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0388),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0250/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0002/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 s cílem zvýšit výkonnost a udržitelnost evropského leteckého systému

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č....)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a zrušuje směrnice Rady 2006/23/ES (KOM(2008)0390 – C6-0251/2008 – 2008/0128(COD))

P6_TA(2009)0170 A6-0515/2008

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0390),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0251/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0515/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 216/2008 v oblasti letišť, uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb a zrušuje směrnice 2006/23/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č....)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX [společný postup] (KOM(2007)0872 – C6-0027/2008 – 2008/0002(COD))

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0872),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0027/2008),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0512/2008),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. 1331/2008 a zrušuje nařízení (ES) č. 258/97

(text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského Společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Při provádění politik Společenství a s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, jakož i vysokou úroveň ochrany životních podmínek zvířat a životního prostředí. V každém případě by se navíc měla uplatnit zásada předběžné opatrnosti stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(3).

(2)  Při provádění politik Společenství je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, jež by měla mít přednost před fungováním vnitřního trhu.

(3)  Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie objasňuje, že při stanovování a provádění politik zohledňují Unie a členské státy plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí.

(4)  Normy stanovené v právních předpisech Společenství musí platit pro veškeré potraviny uváděné na trh Společenství, včetně potravin dovážených ze třetích zemí.

(5)  Evropský parlament vyzval Komisi ve svém usnesení ze dne 3. září 2008 o klonování zvířat za účelem výroby potravin(4), aby předložila návrhy zakazující za účelem výroby potravin i) klonování zvířat, ii) chov klonovaných zvířat nebo jejich potomků, iii) přístup na trh masným a mléčným výrobkům pocházejícím z klonovaných zvířat nebo jejich potomků a iv) dovoz klonovaných zvířat, jejich potomků, spermatu a embryí klonovaných zvířat nebo jejich potomků, a dovoz masných či mléčných výrobků pocházejících z klonovaných zvířat nebo jejich potomků.

(6)  Vědecký výbor Komise pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) přijal ve dnech 28.–29. září 2005 stanovisko, v němž došel k závěru, že existují "velké mezery ve znalostech nezbytných pro posouzení rizik. To se týká charakterizace, zjišťování a měření nanočástic, závislosti účinku na dávce, výskytu a přetrvávání nanočástic v člověku a životním prostředí a veškerých hledisek toxikologie a ekotoxikologie souvisejících s nanočásticemi"; dále upozorňuje na stanovisko výboru SCENIHR, že "stávající toxikologické a ekotoxikologické metody nemusejí být pro posouzení rizik souvisejících s nanočásticemi vhodné".

(7)  Pravidla Společenství týkající se nových potravin byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ║ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin(5) a nařízením Komise (ES) č. 1852/2001 ze dne 20. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zveřejňování některých informací a pro ochranu informací poskytovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97(6). V zájmu přehlednosti je vhodné zrušit nařízení (ES) č. 258/97 a nahradit jej tímto nařízením. Toto nařízení by mělo zahrnout i opatření, která v současnosti spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1852/2001.

(8)  Za účelem zajištění kontinuity s nařízením (ES) č. 258/97 by se měla jako kritérium pro rozlišování nových potravin zachovat skutečnost, že se tyto potraviny v rámci Společenství ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě před 15. květnem 1997, tedy datem použitelnosti nařízení (ES) č. 258/97. Použití v rámci Společenství znamená použití v členských státech bez ohledu na datum přistoupení těchto států k Evropské unii.

(9)  Stávající definice nových potravin by se měla vyjasnit, přičemž by měla být vysvětlena kritéria novosti, a aktualizovat tak, že se stávající kategorie nahradí odkazem k obecné definici potravin v nařízení (ES) č. 178/2002║.

(10)  Za nové potraviny se podle tohoto nařízení považují potraviny s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou, potraviny sestávající nebo izolované z mikroorganismů, hub či řas, nových kmenů mikroorganismů, u kterých nebyla prokázána historie bezpečného používání, a rovněž koncentráty látek, které se přirozeně vyskytují v rostlinách.

(11)  Mělo by být také jasně uvedeno, že potraviny je třeba považovat za nové, je-li při jejich výrobě uplatněna technologie, která nebyla dříve použita. Toto nařízení by se mělo vztahovat zejména na nově vznikající technologie v oblasti chovu a procesu výroby potravin, které mají na potraviny dopad a tudíž mohou mít vliv na bezpečnost potravin. Nové potraviny by tudíž měly zahrnovat i potraviny získané z rostlin a zvířat, při jejichž pěstování či chovu bylo použito netradičních pěstitelských či chovných metod, a z potravin modifikovaných novými výrobními postupy, jako je nanotechnologie a nanověda, které mohou mít na potraviny vliv. Potraviny získané z nových odrůd rostlin nebo z nových plemen zvířat vytvořených tradičními pěstitelskými nebo chovnými metodami by neměly být považovány za nové potraviny.

(12)  Klonování zvířat je v rozporu se směrnicí Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(7), v jejíž příloze bodu 20 se stanoví, že se nesmí používat způsoby přirozeného nebo umělého chovu, které způsobují nebo mohou způsobit utrpení nebo poškození dotčeným zvířatům. Potraviny vyráběné z klonovaných zvířat nebo jejich potomků nesmějí být uváděny na seznamu Společenství.

(13)  V současnosti dostupné zkušební metody nejsou pro posouzení rizik souvisejících s nanomateriály vhodné. Je třeba naléhavě vyvinout zkušební metody, při nichž nejsou používána zvířata, pro zkoušky nanomateriálů.

(14)  Vzhledem k tomu, že Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích ve svém stanovisku (č. 23) k etickým aspektům klonování zvířat za účelem získávání potravin ze dne 16. ledna 2008 uvedla, že "nevidí přesvědčivé argumenty, které by zdůvodnily výrobu potravin z klonů a jejich potomků". Vzhledem k tomu, že Vědecký výbor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) došel ve svém stanovisku ze dne 15. července 2008 o klonování zvířat(8) k závěru, že "bylo zjištěno, že zdraví a dobré životní podmínky významné části klonů byly nepříznivě ovlivněny a často byly provázeny těžkými a smrtelnými následky pro zvířata".

(15)  Pouze nanomateriály uvedené na seznamu povolených látek by měly být přítomné v potravinových obalech spolu s uvedením nejvyššího povoleného množství pro migraci do potravinářských produktů zabalených v takovém obalu nebo na ně.

(16)  Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na potraviny získané z klonovaných zvířat a jejich potomků. Tyto potraviny je třeba upravit zvláštním nařízením přijatým postupem spolurozhodování a neměly by podléhat jednotnému povolovacímu postupu. Před datem použitelnosti tohoto nařízení by Komise měla předložit návrh příslušného právního předpisu. Do doby, než vstoupí v platnost nařízení o klonovaných zvířatech, by na uvádění potravin vyráběných z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh mělo platit moratorium.

(17)  Měla by být přijata prováděcí opatření stanovující další kritéria, která usnadní posouzení, zda se potraviny před 15. květnem 1997 v rámci Společenství ve významné míře používaly k lidské spotřebě. Pokud se potraviny před uvedeným datem používaly výlučně jako doplněk stravy nebo jeho složka podle definice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy(9), lze je po uvedeném datu uvést na trh ke stejnému použití, aniž by se považovaly za novou potravinu. Uvedené používání jako doplněk stravy nebo jako jeho složka by se nicméně nemělo zohledňovat v případě posouzení, zda se potraviny před 15. květnem 1997 v rámci Společenství ve významné míře používaly k lidské spotřebě. Jiné způsoby používání příslušných potravin, tj. jiné než jako doplněk stravy, musejí být proto povoleny v souladu s tímto nařízením.

(18)  Upravené potravinářské produkty vyrobené z existujících složek potravin dostupných na trhu Společenství, zejména ty, které jsou upraveny ve složení či v obsahu uvedených složek potravin, by neměly být považovány za nové potraviny.

(19)  Ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků(10) by se měla použít pro produkty, které s přihlédnutím ke všem svým vlastnostem splňují jak definici "léčivého přípravku", tak definici produktu, na který se vztahují jiné právní předpisy Společenství. V souladu s právními předpisy Společenství může v této souvislosti členský stát, pokud podle směrnice 2001/83/ES stanoví, že látka je léčivým přípravkem, omezit uvádění takového produktu na trh.

(20)  Nové potraviny povolené nařízením (ES) č. 258/97 by si měly zachovat svůj status nové potraviny, ale pro jakákoli nová použití takových potravin je třeba požádat o povolení.

(21)  Potraviny určené k technologickým použitím nebo potraviny geneticky modifikované by neměly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud se na tyto potraviny vztahuje postup posuzování bezpečnosti a povolování podle jiných právních předpisů Společenství. Potraviny používané výhradně jako přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách(11), látky určené k aromatizaci spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu(12), extrakční rozpouštědla spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 88/344/EHS ze dne 13. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin(13), enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech(14) a geneticky modifikované potraviny spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(15) by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

(22)  Používání vitamínů a minerálů se řídí zvláštními právními předpisy pro potravinářské odvětví. Vitamíny a minerály spadající do oblasti působnosti směrnice Rady 89/398/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu(16), směrnice 2002/46/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin(17) by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny.

(23)  Nové potraviny s výjimkou vitamínů a minerálů určené pro zvláštní výživu, pro obohacení stravy nebo sloužící jako doplňky potravin by měly být posuzovány podle ║kritérií bezpečnosti a požadavků na bezpečnost, které platí pro všechny nové potraviny. Současně by se měly dále řídit pravidly stanovenými směrnicí 89/398/EHS a zvláštními směrnicemi uvedenými v čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice a v příloze I uvedené směrnice, směrnicí 2002/46/ES a nařízením (ES) č. 1925/2006.

(24)  Nemá-li Komise k dispozici informace o lidské spotřebě před 15. květnem 1997, měla by stanovit jednoduchý a transparentní postup, do něhož by členské státy měly být zapojeny. Tento postup by měl být přijat do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(25)  Nové potraviny by měly být uváděny na trh Společenství pouze tehdy, jsou-li bezpečné a neuvádějí-li spotřebitele v omyl. Posouzení jejich bezpečnosti by mělo být založeno na zásadě předběžné opatrnosti stanovené v článku 7 nařízení (ES) č. 178/2002. Kromě toho by se neměly odlišovat od potravin, které mají nahrazovat, natolik, že by jejich spotřeba byla pro spotřebitele z hlediska výživy nevhodná.

(26)  Je nezbytné uplatnit harmonizovaný centralizovaný postup posuzování bezpečnosti a povolování, který je účinný, časově omezený a transparentní. Vzhledem k další harmonizaci různých povolovacích řízení v oblasti potravin by se mělo posuzování bezpečnosti nových potravin a jejich zařazení na seznam Společenství provádět postupem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin(18). Při povolování nových potravin by měla být zohledněna i další hlediska, která jsou pro danou věc důležitá, včetně etických hledisek.

(27)  Aby nedocházelo k pokusům na zvířatech, měly by se pokusy na obratlovcích pro účely tohoto nařízení provádět pouze v krajním případě. Toto nařízení by mělo zaručit, že pokusy na obratlovcích bude omezeny na minimum a bude zamezeno opakování téhož pokusu, a také by mělo podpořit používání zkušebních metod, při nichž se nepoužívají zvířata, a inteligentních pokusných strategií. V procesu vývoje nových potravin by měly být stávající výsledky pokusů na obratlovcích sdíleny. Dále v souladu se směrnicí Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely(19) musí být nahrazeny, omezeny nebo zdokonaleny pokusy na obratlovcích. Je-li to možné, mělo by provádění tohoto nařízení vycházet z používání vhodných alternativních pokusných metod. Do sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost by Komise měla přezkoumat pravidla o ochraně výsledků pokusů na obratlovcích a případně tato pravidla změnit.

(28)  Je třeba také stanovit kritéria pro posouzení možných rizik, která nové potraviny představují. Aby se zajistilo harmonizované vědecké posouzení nových potravin, měl by takové posuzování provádět Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen "úřad") ve spolupráci s orgány členských států.

(29)  Etické a environmentální aspekty musí být součástí posouzení rizik během povolovacího řízení. Tyto aspekty by měly být posuzovány Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích a Evropskou agenturou pro životní prostředí.

(30)  Za účelem zjednodušení postupů by žadatelům mělo být dovoleno podávat jedinou žádost v případě potravin podléhajících různým právním předpisům v potravinářském odvětví. Nařízení (ES) č. 1331/2008 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)  V případě potřeby a na základě závěrů posouzení bezpečnosti by pro použití nových potravin pro lidskou spotřebu měly být zavedeny požadavky na monitorování po uvedení na trh.

(32)  Zařazením nové potraviny na seznam nových potravin Společenství by neměla být dotčena možnost hodnocení vlivů celkové spotřeby látky, která se do těchto potravin přidává, nebo se používá při její výrobě, nebo srovnatelného výrobku podle článku 8 nařízení (ES) č. 1925/2006.

(33)  Za zvláštních okolností je za účelem podpory výzkumu a vývoje, a tím i inovací, v rámci zemědělsko-potravinářského průmyslu vhodné chránit investice novátorů do shromažďování informací a údajů poskytovaných na podporu uplatňování tohoto nařízení. Nové vědecké důkazy a údaje, které jsou předmětem vlastnického práva, poskytnuté na podporu žádosti o zařazení nové potraviny na seznam nových potravin Společenství by neměly být po určité omezené období použity ve prospěch jiného žadatele bez souhlasu prvního žadatele. Ochrana vědeckých údajů poskytovaných jedním žadatelem by ostatním žadatelům neměla bránit ve snaze o zařazení produktu na seznam nových potravin Společenství na základě jejich vlastních vědeckých údajů. Kromě toho by neměla ochrana vědeckých údajů bránit transparentnosti a přístupu k informacím týkajícím se údajů využívaných při posuzování bezpečnosti nových potravin. Měla by však být dodržována práva duševního vlastnictví.

(34)  Nové potraviny podléhající obecným požadavkům na označování stanoveným směrnicí ║ Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(20). V některých případech může být nezbytné poskytnout dodatečné informace pro označení výrobku, zejména pokud jde o popis potravin, jejich původ či podmínky používání. Zařazení nové potraviny na seznam nových potravin Společenství může proto podléhat zvláštním podmínkám použití nebo požadavkům týkající se označování.

(35)  Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ║ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin(21) se harmonizují předpisy v členských státech vztahující se na výživová a zdravotní tvrzení. Tvrzení týkající se nových potravin by proto měla být v souladu s uvedeným nařízením. Chce-li žadatel, aby nová potravina byla opatřena zdravotním tvrzením, které musí být schváleno v souladu s článkem 17 nebo 18 nařízení (ES) č. 1924/2006, a obsahují-li žádost o povolení nové potraviny a žádost o schválení zdravotního tvrzení požadavek na ochranu údajů, které jsou předmětem vlastnického práva, měly by lhůty na ochranu údajů začít běžet ve stejnou dobu a dále běžet současně, pokud o to žadatel požádá.

(36)  Pokud jde o posuzování a řízení bezpečnosti tradičních potravin ze třetích zemí, měla by se zohlednit historie jejich bezpečného používání ve třetí zemi původu. Historie bezpečného používání potraviny by neměla zahrnovat nepotravinářské používání a používání, které nesouvisí s běžným způsobem výživy. Pokud členské státy nebo úřad nevznesou žádné odůvodněné, vědecky podložené námitky k bezpečnosti, např. informace o nepříznivých zdravotních účincích, bude přípustné uvést potravinu na trh Společenství po oznámení záměru takto učinit, neexistují-li etické výhrady.

(37)  Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE) zřízená rozhodnutím Komise ze dne 16. prosince 1997 (SEC (97)2404) by měla být v odůvodněných případech konzultována ve věci poradenství ohledně etických otázek souvisejících s využíváním nových technologií a uváděním nových potravin na trh.

(38)  Nové potraviny uváděné na trh Společenství podle nařízení (ES) č. 258/97 by měly být uváděny na trh i nadále. Nové potraviny povolené v souladu s nařízením (ES) č. 258/97 by měly být zařazeny na seznam nových potravin Společenství zřízený tímto nařízením. Kromě toho žádosti předložené podle nařízení (ES) č. 258/97, k nimž dosud nebyla Komisi předána zpráva o prvním posouzení podle čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení, a k nimž se před datem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s čl. 6 odst. 3 nebo 4 uvedeného nařízení vyžaduje zpráva o dalším posouzení, by měly být považovány za žádosti, na něž se vztahuje toto nařízení. Požaduje-li se od nich stanovisko, měly by úřad a členské státy zohlednit výsledek prvního posouzení. Jiné žádosti podané podle článku 4 nařízení (ES) č. 258/97 před datem použitelnosti tohoto nařízení by měly být vyřizovány podle ustanovení nařízení (ES) č. 258/97.

(39)  Jelikož cílů plánované akce nemůže být dosaženo na úrovni členských států a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(40)  Členské státy by měly stanovit pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění jeho provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(41)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(22).

(42)  Zejména je třeba zmocnit Komisi, aby stanovila kritéria, podle nichž lze určit, zda se potraviny před 15. květnem 1997 v rámci Společenství ve významné míře používaly k lidské spotřebě. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je doplnit toto nařízení o jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(43)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ║ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat(23) stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol sloužících k ověření toho, zda jsou dodržovány právní předpisy týkající se potravin. Členské státy mají tudíž povinnost provádět úřední kontroly v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004, aby se prosadilo dodržování tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Úvodní ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění nových potravin na trh v rámci Společenství, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele a současně transparentnost, účinné fungování vnitřního trhu a stimulace inovací v rámci zemědělsko-potravinářského průmyslu.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na uvádění nových potravin na trh ve Společenství.

2.  Není-li stanoveno jinak, toto nařízení se nevztahuje na:

3.  Aniž je dotčen odstavec 2, vztahuje se toto nařízení na potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci a některé složky potravin vyznačující se aromatem, u nichž je používán nový výrobní postup, jenž se nepoužíval před 15. květnem 1997, a který způsobuje významné změny ve složení nebo struktuře potravin, například umělé nanomateriály.

4.  Je-li to nezbytné, lze regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3 určit, zda typ potraviny spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení či nikoli. V případech, kdy nová potravina může mít na lidský organismus účinek srovnatelný s léčivým přípravkem, vyžádá si Komise stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) k tomu, zda potravina spadá do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004(25).

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené nařízením (ES) č. 178/2002.

2.  Rovněž se použijí tyto definice:

3.  S ohledem na různé definice nanomateriálů zveřejněné jednotlivými orgány na mezinárodní úrovni a na nepřetržitý technický a vědecký vývoj v oblasti nanotechnologií Komise upraví odst. 2 bod f) a přizpůsobí jej technickému a vědeckému pokroku a definicím, které budou na mezinárodní úrovni následně schváleny. Toto opatření, jež má za účel změnu jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.

Článek 4

Shromažďování informací týkajících se klasifikace nových potravin

1.  Komise shromažďuje informace od členských států nebo od provozovatelů potravinářských podniků či jakýchkoli jiných zúčastněných stran za účelem zjištění, zda potraviny spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Členské státy, provozovatelé podniků a jiné zúčastněné strany poskytují Komisi informace o tom, do jaké míry se potraviny před 15. květnem 1997 v rámci Společenství používaly k lidské spotřebě.

2.  Komise zveřejní tyto údaje a závěry vyvozené ze shromážděných údajů, jakož i podpůrné informace, které nejsou považovány důvěrné.

3.  Prováděcí opatření upravující postup v případech, kdy Komise nemá k dispozici informace o používání potraviny k lidské spotřebě před 15. květnem 1997, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3 do ...(27).

4.  Prováděcí opatření odstavce 1, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.

Kapitola II

Požadavky a zařazení na seznam nových potravin Společenství

Článek 5

Seznam nových potravin Společenství

Na trh lze uvést pouze nové potraviny zařazené na seznam nových potravin Společenství ("seznam Společenství"). Komise vede a zveřejňuje seznam Společenství na stránce přístupné veřejnosti, zřízené k tomuto účelu, která je součástí internetových stránek Komise.

Článek 6

Zákaz nevyhovujících nových potravin

Nové potraviny nebudou uváděny na trh, pokud nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Článek 7

Podmínky pro zařazení na seznam Společenství

1.  Novou potravinu lze na seznam Společenství zařadit, pouze pokud splňuje tyto podmínky:

2.  Potraviny, při jejichž výrobě byly použity postupy, které vyžadují zvláštní metody posouzení rizik (např. potraviny vyrobené s využitím nanotechnologií), nesmějí být zařazeny na seznam Společenství, dokud nebylo použití těchto zvláštních metod schváleno a odpovídající posouzení bezpečnosti na základě těchto metod neukázalo, že použití příslušných potravin je bezpečné.

3.  Nová potravina může být na seznam Společenství zařazena pouze tehdy, předložil-li příslušný orgán stanovisko o zdravotní nezávadnosti této potraviny.

Potraviny z klonovaných zvířat nebo jejich potomků nesmějí být zařazeny na seznam Společenství.

4.  V případě pochyb, např. v důsledku nedostatečné vědecké jistoty nebo chybějících údajů, se uplatní zásada předběžné opatrnosti a příslušná potravina se nezařadí na seznam Společenství.

Článek 8

Obsah seznamu Společenství

1.  Seznam Společenství je aktualizován v souladu s postupem stanoveným nařízením (ES) č. 1331/2008 a Komise jej zveřejní na stránce svých internetových stránek, která byla zřízena k tomuto účelu.

2.  Zápis nové potraviny na seznam Společenství zahrnuje:

3.  U všech nových potravin se vyžaduje monitorování po uvedení na trh. Všechny nové potraviny, jejichž uvedení na trh bylo povoleno, podléhají přezkumu po pěti letech a vždy, pokud jsou k dispozici nové vědecké důkazy. Při monitorování by se měla věnovat zvláštní pozornost kategoriím obyvatelstva s nejvyšším příjmem ve stravě.

4.  V případech uvedených v čl. 2 odst. 3 se použije jednotný postup bez ohledu na předchozí používání nebo povolení látky vyrobené standardním výrobním postupem.

5.  Jestliže nová potravina obsahuje látku, která může při nadměrné spotřebě představovat riziko pro lidské zdraví, je její používání podmíněno stanovením nejvyššího povoleného množství v určitých potravinách nebo kategoriích potravin.

6.  Jakákoliv složka obsažená ve formě nanomateriálu musí být jasně uvedena v seznamu složek potraviny. Za názvy těchto složek potraviny musí být v závorce uvedeno slovo "nano".

7.  Výrobky vyrobené ze zvířat krmených geneticky modifikovaným krmivem musí být označeny slovy "vyrobeno ze zvířat krmených geneticky modifikovaným krmivem".

8.  O aktualizaci seznamu Společenství se rozhoduje regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.

║

9.  Před uplynutím doby uvedené v článku 15 je seznam Společenství aktualizován za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení v souladu s regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3 ║tak, aby za předpokladu, že potravina, na kterou se vztahuje povolení, stále splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, již nebyla zahrnuta zvláštní označení uvedená v odstavci 2 písmenu g) tohoto článku.

10.  Pro účely aktualizace seznamu Společenství zařazením nové potraviny, pokud nová potravina nesestává z potravin, jež podléhají ochraně údajů podle článku 15, ani je neobsahuje, a jestliže

Článek 9

Označování nových potravin a nových složek potravin

Jestliže nová potravina obsahuje látku, která může při nadměrné spotřebě představovat vysoké riziko pro lidské zdraví, musí o tom být spotřebitel informován jasným, přesným a čitelným označením na obalu potraviny.

Článek 10

Tradiční potraviny ze třetí země

1.  Provozovatelé potravinářských podniků, kteří hodlají uvést na trh Společenství tradiční potraviny ze třetí země, oznámí svůj záměr Komisi a uvedou název této potraviny, její složení a zemi původu.

K oznámení se připojí dokumentace prokazující historii bezpečného používání potraviny v kterékoli třetí zemi.

2.  Komise předá oznámení včetně dokumentace prokazující historii bezpečného používání potraviny uvedené v odstavci 1 neprodleně členským státům a úřadu a zpřístupní je veřejnosti na svých internetových stránkách.

3.  Členské státy a úřad mohou Komisi do čtyř měsíců od data, kdy bylo oznámení uvedené v odstavci 1 předáno Komisi podle odstavce 2, uvědomit o tom, že mají odůvodněné, vědecky podložené námitky k bezpečnosti týkající se uvedení dotyčných tradičních potravin na trh.

V uvedeném případě nebude potravina uvedena na trh Společenství a použijí se články 5 až 8. Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku se považuje za žádost uvedenou v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008. Žadatel se může případně rozhodnout, že oznámení vezme zpět.

Komise o tom podle odstavce 1 uvědomí dotyčného provozovatele potravinářského podniku bez zbytečného odkladu a prokazatelným způsobem nejpozději do pěti měsíců od data oznámení podle odstavce 1.

4.  V případě, že nebyly vzneseny žádné odůvodněné a vědecky podložené námitky týkající se bezpečnosti a dotyčnému provozovateli potravinářského podniku nebyly v této věci v souladu s odstavcem 3 sděleny žádné informace, příslušné tradiční potraviny lze podle odstavce 1 uvést na trh Společenství po pěti měsících od data oznámení.

5.  Komise podle odstavce 4 zveřejní seznam tradičních potravin ze třetích zemí, které lze uvést na trh Společenství, na internetových stránkách Společenství, které jsou k tomu určeny. Tyto stránky jsou přístupné prostřednictvím odkazu ze stránky, na níž je uveden seznam Společenství obsahující nové potraviny podle článku 5.

6.  Před ...(28), se přijmou podrobná pravidla pro provádění tohoto článku, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, ▌regulativním postupem s kontrolou podle čl. 20 odst. 3.

Článek 11

Technické pokyny

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1331/2008 a před ...(29) Komise případně v těsné spolupráci s úřadem, provozovateli potravinářských podniků a malými a středními podniky poskytne technické pokyny a nástroje za účelem pomoci provozovatelům potravinářských podniků a zejména malým a středním podnikům s přípravou a podáváním žádostí podle tohoto nařízení. Doporučením Komise 97/618/ES ze dne 29. července 1997, které se týká vědeckých aspektů a prezentace informací potřebných k podpoře žádostí o uvedení potravin nového typu a jejich složek na trh a přípravy žádosti na první posouzení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.258/97(30), se mohou žadatelé řídit až do té doby, než bude nahrazeno revidovanými technickými pokyny vydanými v souladu s tímto článkem.

Technické pokyny a nástroje budou do ...(31)* zveřejněny na stránce přístupné veřejnosti, která byla zřízena k tomuto účelu na internetových stránkách Komise.

Článek 12

Stanovisko úřadu

V případě etických výhrad si kromě posouzení bezpečnosti vyžádá i stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (EGE).

Článek 13

Povinnosti ║ provozovatelů potravinářského podniků

1.  Komise ▌z důvodů bezpečnosti potravin a na základě stanoviska úřadu uloží požadavek na monitorování po uvedení na trh. Toto monitorování se provádí pět let po zařazení nové potraviny na seznam Společenství a zohlední jak hlediska bezpečnosti potravin, tak zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a dopad na životní prostředí. Zvláštní pozornost se musí věnovat kategoriím obyvatelstva s nejvyšším příjmem ve stravě.

Požadavky na monitorování se uplatní i u nových potravin, které již na trhu jsou, včetně těch, které byly povoleny zjednodušeným postupem ("oznámením") podle článku 5 nařízení (ES) č. 258/97.

Členské státy jmenují příslušné orgány, které budou odpovědné za monitorování po uvedení na trh.

2.  Výrobce a provozovatel potravinářského podniku neprodleně oznámí Komisi:

Každý provozovatel potravinářského podniku oznámí Komisi a příslušným orgánům členského státu, v němž provozuje svou činnost, jakékoli zdravotní problémy, o nichž jej informovali spotřebitelé nebo organizace na ochranu spotřebitelů.

Příslušné orgány členského státu informují Komisi do tří měsíců od provedení inspekce. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě do jednoho roku od uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1.

3.  S cílem zamezit pokusům na zvířatech se pro účely tohoto nařízení provedou pokusy na obratlovcích pouze v krajním případě. Podporují se provádění pokusů, při nichž se nepoužívají zvířata, a inteligentní pokusné strategie.

Článek 14

Evropská skupina pro etiku ve vědě a nových technologiích

V případě potřeby může Komise ze svého podnětu či na žádost členského státu konzultovat s Evropskou skupinou pro etiku ve vědě a nových technologiích etické otázky týkající se vědy a nových technologií zásadního etického významu.

Komise toto stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích zpřístupní veřejnosti.

Kapitola III

Obecná ustanovení

Článek 15

Ochrana údajů

1.  Na žádost žadatele podloženou odpovídajícími a ověřitelnými údaji obsaženými v dokumentaci k žádosti nesmějí být nové vědecké důkazy a vědecké údaje, které jsou předmětem vlastnického práva, poskytnuté jako podklad k žádosti po dobu pěti let od data zařazení nové potraviny na seznam Společenství ║ použity ve prospěch jiné žádosti, pokud se další žadatel s předchozím žadatelem nedohodli, že tyto údaje a informace mohou být použity, a jestliže:

2.  Údaje získané na základě výzkumných projektů částečně nebo zcela financovaných ES nebo veřejnými institucemi a analýz rizik nebo údaje spojené s analýzami rizik, například analýzami krmiv, se zveřejňují společně se žádostí a jsou volně k dispozici pro použití ostatními žadateli.

3.  S cílem zamezit opakování studie na obratlovcích se dovoluje, aby další žadatel odkazoval na studie na obratlovcích a další studie, čímž se může zabránit pokusům na zvířatech. Vlastník těchto údajů může za užití těchto údajů požadovat přiměřené zadostiučinění.

Článek 16

Harmonizovaná ochrana údajů

Bez ohledu na povolení nové potraviny podle článků 7 a 14 nařízení (ES) č. 1331/2008 nebo schválení zdravotního tvrzení podle článků 17, 18 a 25 nařízení (ES) č. 1924/2006, v případě, že je vyžadováno povolení nové potraviny a schválení zdravotního tvrzení o této potravině, a v případě, že ochrana údajů je podle ustanovení obou nařízení oprávněná a žadatel o ni požádal, údaje týkající se povolení nebo schválení a zveřejnění daného povolení nebo schválení v Úředním věstníku se musí shodovat a lhůty pro ochranu údajů běží současně.

Článek 17

Inspekční a kontrolní opatření

Má-li se zajistit dodržování tohoto nařízení, je třeba provádět úřední kontroly v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

Článek 18

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do dvanácti měsíců a neprodleně jí oznámí i veškeré pozdější změny, které se jich dotýkají.

Článek 19

Výsady členských států

1.  Pokud členský stát na základě podrobného odůvodnění v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací shledá, že použití potraviny nebo složky potraviny odpovídající tomuto nařízení ohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí, může přechodně omezit nebo pozastavit používání a uvádění dotyčné potraviny nebo složky potraviny na trh na svém území. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2.  Komise v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin co nejdříve přezkoumá důvody podle odstavce 1 a přijme vhodná opatření. Členský stát, který přijal rozhodnutí podle odstavce 1, je v tom případě může ponechat v platnosti do doby, než tato opatření vstoupí v platnost.

Článek 20

Projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002║.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 21

Přezkum

1.  Do ...(32) a na základě získaných zkušeností předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení a zejména článků 10 a 15, v případě potřeby připojí vhodné návrhy.

2.  Do ...(33) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o všech aspektech potravin vyráběných ze zvířat získaných za použití technologie klonování a z jejich potomků, v případě potřeby připojí návrhy právních předpisů.

Tato zpráva i veškeré návrhy se zpřístupní veřejnosti.

Kapitola IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 22

Zrušovací ustanovení

Nařízení (ES) č. 258/97 se zrušuje s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 23

Sestavení seznamu Společenství

Do ...(34)* Komise sestaví seznam Společenství tak, že do tohoto seznamu Společenství zařadí ty nové potraviny, které byly povoleny podle nařízení (ES) č. 258/97 a které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení podle článků 2 a 3, včetně všech případných existujících podmínek povolení.

Článek 24

Přechodná opatření

║ Všechny žádosti o uvedení nové potraviny na trh podané některému z členských států podle článku 4 nařízení (ES) č. 258/97, k nimž nebyla Komisi předložena zpráva o prvním posouzení podle čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení před ...(35), se považují za žádosti podléhající tomuto nařízení. Jiné žádosti podané podle čl. 3 odst. 4 a článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 258/97 před ...* se vyřizují podle nařízení (ES) č. 258/97.

▌

Článek 25

Změna nařízení (ES) č.1331/2008

Nařízení (ES) č. 1331/2008 se mění takto:

1.  Název se nahrazuje tímto:"

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ║ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, látky určené k aromatizaci potravin a nové potraviny

2.  V článku 1 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:"

1.  Toto nařízení stanoví jednotný postup pro posuzování a povolování (dále jen "jednotný postup") potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci potravin a výchozích materiálů látek určených k aromatizaci potravin, používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu a nových potravin (dále jen "látky nebo výrobky"), který přispívá k volnému pohybu potravin ve Společenství a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a ochrany zájmů spotřebitele.

3.  V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Jednotný postup stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek a výrobků, jejichž uvádění na trh ve Společenství je povoleno na základě nařízení (ES) č. 1333/2008, nařízení (ES) č. 1332/2008, nařízení (ES) č. 1334/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ..../2009 o nových potravinách (dále jen "právní předpisy jednotlivých odvětví potravinového práva").

4.  V článku 1 odst. 3, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 2, č. 12 odst. 1 a článku 13 se slovo "látka" nebo "látky" nahradí souslovím "látka nebo výrobek" nebo "látky nebo výrobky".

5.  Název článku 2 se nahrazuje tímto:"

Seznam látek nebo výrobků Společenství

6.  V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

3.  K aktualizaci různých seznamů Společenství, na které se vztahují jednotlivé odvětvové potravinářské předpisy, lze předložit jedinou žádost týkající se určité látky nebo výrobku, pokud tato žádost splňuje požadavky každého z těchto odvětvových potravinářských předpisů.

7.  Na začátek čl. 6 odst. 1 se vkládá tato věta:"

Existují-li vědecky podložené důvody k obavám o ║ bezpečnosti, budou stanoveny dodatečné informace týkající se posouzení rizik, o které bude žadatel požádán.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ...(36).

Článek 23 se však použije od ...(37)*.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ║

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 81. (2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009. (3) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. (4) Přijaté texty , P6_TA(2008)0400. (5) Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1. ║ (6) Úř. věst. L 253, 21.9.2001, s. 17. (7) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23. (8) Věstník EFSA (2008) 767, s. 32. (9) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51. (10) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. (11) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16. (12) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34. (13) Úř. věst. L 157, 24.6.1988, s. 28. ║ (14) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7. (15) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1. ║ (16) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 27. ║ (17) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26. (18) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1. (19) Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1. (20) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. ║ (21) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9. ║ (22) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. ║ (23) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. ║ (24) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (25) Úř. věst. L 136, 30.04.2004, s. 1. (26) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (27) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (28) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (29) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (30) Úř. věst. L 253, 16.9.1997, s.1. (31) ** Šest měsíců po vstupu v platnost tohoto nařízení. (32) * Tři roky a šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (33) * Jeden rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (34) ** Šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. (35) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (36) * Šest měsíců po vyhlášení tohoto nařízení. (37) ** Den vstupu tohoto nařízení v platnost.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (přepracované znění) (KOM(2008)0505 – C6-0297/2008 – 2008/0165(COD))

P6_TA(2009)0172 A6-0045/2009

(Postup spolurozhodování – přepracované znění)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0505),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 133 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0297/2008),

-   s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

-   s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 17. prosince 2008 určený Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souladu s čl. 80a odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

-   s ohledem na články 80a, 51 a 35 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0045/2009),

A.   vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. března 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (přepracované znění)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č.1005/2009.)

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o metodě ABB-ABM jako nástroji pro řízení přidělování rozpočtových zdrojů (2008/2053(INI))

P6_TA(2009)0173 A6-0104/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0104/2009),

A.   vzhledem k tomu, že v návaznosti na bílou knihu o reformě z roku 2000 (Kinnockova reforma) orgány EU přijaly řízení podle činností (Activity Based Management, ABM), sestavování rozpočtu podle činností (Activity Based Budgeting, ABB) a strategické plánování a přidělování s tím souvisejících prostředků na správní výdaje (SPP) jako součást snahy o účinnějšího řízení Komise a programů EU obecně,

B.   vzhledem k tomu, že tyto koncepce byly ve skutečnosti zavedeny již během období, kdy byl předsedou Komise R. Prodi a kdy byly stanoveny pětileté strategické cíle na období 2000–2005, které zahrnovaly jak roční cyklus SPP, tak odpovídající cykly ABM-ABB s ohledem na prostředky,

C.   vzhledem k tomu, že konečným cílem této snahy bylo bezpochyby zajistit, aby byly vzácné zdroje pocházející od daňových poplatníků využity co nejlepším způsobem s cílem dosáhnout dohodnutých politických priorit tím, že se lépe propojí politiky a postup přidělování prostředků, což znamenalo, že orgány EU budou muset zavést mechanismus, který by tohoto cíle dosáhl bez příliš složité administrativy a účinným způsobem,

D.   vzhledem k tomu, že reforma současně usilovala o účinnější řízení, provádění, větší svobodu jednání a jasnější stanovení osobní odpovědnosti,

E.   vzhledem k tomu, že rozpočtový orgán přirozeně přikládal největší důležitost nejlepšímu využití vzácných zdrojů a nyní se domnívá, že je zapotřebí vyhodnotit dosavadní vývoj a dát impuls k dalšímu zlepšení, které by mohlo orgány EU obohatit o vysoce kvalitní systém zaměřený na výsledky,

F.   vzhledem k tomu, že, pokud jde o tyto otázky, dosáhlo se v celkovém praktickém a myšlenkovém přístupu velmi pozitivních výsledků, přesto však stále existuje vysoký potenciál pro další zlepšení řízení stávajících zdrojů,

Obecně

1.   domnívá se, že uplatňování ABM-ABB bylo doposud úspěšné a přineslo důležitou změnu v používaných postupech Komise a zároveň umožnilo jasnější stanovení osobní odpovědnosti a přineslo účinnější a transparentnější řízení zaměřené na výsledky;

2.   upozorňuje, že v Komisi stále přetrvává velké nebezpečí složitých administrativních postupů v důsledku šíření administrativně náročných pravidel a složitých postupů; vyzývá proto, aby se pokračovalo ve zlepšování postupů a řízení na všech úrovních Komise;

3.   domnívá se, že pětileté strategické cíle Komise, které tvoří politický základ jejího komplexního plánování, a jejich převedení do roční politické strategie (APS) by měly být lépe propojeny s víceletým finančním rámcem (VFR), aby se sjednotilo časové plánování a sloučení těchto částí do jednotné koherentní strategie s odpovídajícími prostředky, a je proto přesvědčen, že i délka samotného VFR by měla být pět let;

4.   je toho názoru, že v současné době jsou programy EU kontrolovány velmi intenzivně, pokud jde o kontrolu a zákonnost, není však věnována pozornost skutečně dosaženým výsledkům v rámci stanoveného období; domnívá se, že při hodnocení celkového ročního výkonu Komise je třeba věnovat mnohem větší pozornost dosaženým výsledkům, a to i v rámci postupu udělování absolutoria;

Odpovědnosti

5.   zdůrazňuje, že pro dosažení výsledků v rámci politik EU a návratnosti prostředků z rozpočtu je velmi důležité stanovit a rozdělit jednotlivé odpovědnosti; zdůrazňuje, že politickou odpovědnost nese Komise; zdůrazňuje také, že pokud jde o Parlament, je ten taktéž plně odpovědný za uplatňování řádného a účinného řízení v jednotlivých odděleních těchto orgánů a v Komisi jako celku; zdůrazňuje, že dobré vztahy mezi orgány v duchu vzájemné důvěry a otevřenosti jsou základním předpokladem úspěchu;

6.   za zcela nejdůležitější považuje, aby Komise měla jako výkonný orgán odpovědný za provádění dostatek prostředků dostatečný prostor k jednání, měla by však podávat přehledné zprávy o dosažených cílech a využití přidělených finančních prostředků a lidských zdrojů; za méně důležité pak považuje – z pohledu rozpočtového orgánu – jakým způsobem bylo cílů dosaženo a jak funguje vnitřní uspořádání Komise; podporuje proto v tomto ohledu mnohem větší svobodu; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu stávajícího cyklu ABB-SPP s cílem zajistit, že je v tomto ohledu odpovídající, a aby případně předložila návrhy na změnu;

7.   domnívá se, že Komise by měla vytvořit jasné kvantitativní a kvalitativní ukazatele na jejichž základě by bylo možné posoudit, do jaké míry jsou plněny politické a administrativní cíle, přičemž by tyto ukazatele měly být srovnatelné v čase;

8.   opakuje, že určitá odpovědnost za řízení a správu, jak je definována v příslušných ustanoveních služebního řádu a v zásadách řádného finančního řízení ve finančním nařízení, leží na generálních ředitelích GŘ Komise (pověřené schvalující osoby), pokud jde o účinné, efektivní a samozřejmě z právního hlediska správné provádění programů a politik;

9.   domnívá se, že ve většině oblastí může být problém jednoznačného řetězce odpovědnosti, který nemá ani mnoho stupňů, a není ani příliš administrativně náročný, stále důvodem nedostatečného "ztotožnění se" s odpovědností za specifické oblasti v rámci Komise, a přivítal by jednoznačné pokyny s ohledem na uplatňování programů/plnění rozpočtu a rád by věděl, jak otázka ABM a ABB ovlivňuje tento aspekt;

10.   v tomto ohledu vítá další opatření, pokud jde o vyjasnění odpovědností jednotlivých zúčastněných stran a osob a posílení smyslu odpovědnosti v rámci orgánu; v tomto ohledu se také domnívá, že účinné využití a začlenění ABM-ABB, jakožto "nástroje k úspěchu", nikoli dalšího administrativního zatížení, může hrát rozhodující úlohu; vyzývá Komisi, aby pokračovala v tomto procesu a předložila všechny odpovídající návrhy, které k tomu budou nezbytné;

Zpětná vazba

11.   domnívá se, že praktické představení a shrnutí výsledků a přidělených prostředků použitá ve výročních zprávách o činnosti stále zaostávají ve srovnání s tím, kolik času je věnováno administrativním úkonům zaměřeným na vykreslení cílů a požadovaných prostředků v přípravné fázi, tj. APS, ročních plánů řízení a výkazů o činnosti; v tomto ohledu se domnívá, že je nezbytné pokročit ještě dále, aby kolektivní služby Komise skutečně přijaly pozitivně odpovědnost za tento proces;

12.   zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit poskytování vylepšených, uživatelsky přívětivých zpráv o výsledcích, aby Parlament mohl vykonávat své rozpočtové, legislativní a kontrolní úkoly; domnívá se, že v rámci příštího rozpočtového postupu by měla být Parlamentu a Radě dána k dispozici srozumitelnější verze odpovídajících výročních zpráv o činnosti a jejich souhrnná zpráva, která bude zahrnovat výsledky a náklady;

13.   považuje ze závažný nedostatek to, že do této chvíle APS a paralelní vkládání rozpočtových informací do předběžného návrhu rozpočtu (PNR) zavedly nové priority, aniž by přitom identifikovaly jakékoli "negativní priority", a v důsledku tohoto má celý cyklus tendenci přidávat jednu prioritu za druhou bez jakéhokoli politického rozhodnutí o oblastech, které by s ohledem na omezené prostředky pocházející od daňových poplatníků měly být zredukovány, aby se vytvořil prostor pro nejdůležitější priority; zdůrazňuje, že se jedná o jednoznačný rozpor se základními zásadami reformy; se znepokojením konstatuje, že přísná omezení VFR ponechávají jen velmi malý manévrovací prostor;

14.   bere na vědomí návrhy na posílení souvislosti mezi ročními plány řízení a výkazy o činnosti zveřejněnými s PNR s cílem snížit administrativní zátěž postupu při strategickém plánování (SPP) a zároveň zachovat provázanost mezi cíli a hodnocenými "výstupy'; je přesvědčen, že je třeba, aby byla provedena reforma ročního plánu řízení a žádá Komisi, aby jednala bezodkladně;

15.   stále není přesvědčen, že postup SPP-ABM dostatečně zohledňuje "získané zkušenosti" a předchozí výsledky, a jak jsou tyto výsledky zanášeny do systému pro následující roky; upozorňuje, že je to také spojeno s tím, jak jsou zohledňovány rozličné studie a hodnocení vypracované Komisí, a jak tyto zcela správně ovlivňují postup při udělování prostředků; navrhuje proto, aby byla jasněji požadována spojitost s přezkoumáními programu a rozpočtovým procesem ve výchozích podmínkách těchto hodnocení; dále navrhuje, aby do výroční zprávy o činnosti byla zahrnuta kapitola o získaných zkušenostech;

16.   je rovněž přesvědčen, že by cyklus SPP-ABM měl obsahovat rovněž posouzení rizik souvisejících s dosahováním stanovených cílů politiky;

17.   z praktického hlediska považuje za důležité navrhnout, aby se s ohledem na zlepšení fungování programů EU lépe využily stávající řídící a rozpočtové cykly při přípravě nového rozpočtu; po technické stránce to znamená, že je nezbytné, aby byly v rámci stávajícího rozpočtového procesu (rozpočet na rok 2010) včas poskytnuty výroční zprávy o činnosti a zpráva o jejich souhrnu za rok 2008, přičemž by měly obsahovat informace, zda byly cíle splněny či nikoli, a aby byly ve větší míře využity v rámci předkládání návrhů Komise v roce 2009; zdůrazňuje své přání, že by měly existovat "systematické dopady" s ohledem na to, jak se vyvíjí předchozí priority a cíle; kritizuje skutečnost, že každým rokem opakovaně chybí důraz na to, čeho bylo v této oblasti dosaženo, a jak by se to mělo odrazit v následujících letech;

18.   vítá určité zlepšení ve výkazech o činnosti, které se přikládají k PNR jako odůvodnění požadovaných prostředků; vyjadřuje nicméně politování nad skutečností, že poskytované informace v některých případech nedosahují požadované kvality, která by motivovala, řekněme, ke zvýšení rozpočtu, a také lituje, že rozpočtový orgán nepovažoval za vhodné odměnit "výkonná oddělení" a naopak zachovat stejný rozpočet, případně jej snížit oddělením, která odvedla nekvalitní práci;

V rámci Komise

19.   domnívá se, že dlouhodobé cíle a plány, tj. VFR a pětileté strategické cíle, stejně jako APS, je také třeba řádně vysvětlit a spojit je s činností jednotlivých GŘ a oddělení, neboť je to důležité proto, aby se motivovali jejich zaměstnanci a budoval se u nich pocit sounáležitosti a zapojení do plnění celkových cílů orgánu; žádá proto Komisi, aby vytvořila jasnější vazbu mezi pozitivními a negativními prioritami ve svých ročních plánech řízení a výročních zprávách o činnosti a víceletými a strategickými cíli;

20.   domnívá se také, že se bohužel dá říci, že neprobíhají žádné snahy o skutečné hodnocení pokroku těchto strategických cílů; věří, že by např. mohlo být provedeno hodnocení v polovině období, jak jsou tyto strategické cíle plněny, a každé GŘ by mohlo obohatit proces tím, že by uvedlo, jaké kroky byly podniknuty, jaké zdroje byly využity a jak to přispělo ke splnění celkových cílů; zdůrazňuje, že má-li se toho dosáhnout praktickým způsobem, je nezbytné co nejlépe definovat v tomto strategickém kontextu cíle a ukazatele, podle kterých se budou měřit dosažené výsledky;

21.   zdůrazňuje, že takové zapojení je nakonec také klíčem k odpovědnému řízení zdrojů na prováděcí úrovni a např. rovněž klíčovým prvkem při motivaci oddělení, aby hledala účinné pracovní postupy, identifikovala možné úspory, spolupracovala s dalšími odděleními apod.;

22.   domnívá se, že ABB-ABM je třeba vyvinout takovým způsobem, aby se zajistila větší transparentnost a popis rozdělení odpovědností mezi centralizovanými a decentralizovanými funkcemi v Komisi, a hlavně, aby se poskytly jasné pokyny, pokud jde o počet zaměstnanců, mzdové náklady a prostředky, které budou věnovány na administrativní podporu a koordinační funkce, včetně podpory samotného cyklu ABB-ABM, aby se zajistila rovnováha mezi centralizovaným a decentralizovaným přístupem;

Závěrečné poznámky

23.   žádá Komisi, aby cyklus SPP-ABM lépe propojila a racionalizovala, aby tak skutečné výsledky provádění politik a činností byly náležitě vzaty v potaz při přidělování lidských a finančních zdrojů; zdůrazňuje, že by toto mělo rovněž vyústit v určení možných "negativních" priorit;

24.   je přesvědčen, že by měla být důkladněji zvážena možnost vypracování roční politické strategie, při níž by byly systematicky vzaty v potaz výsledky předchozích let, čímž by se rovněž snížila administrativní zátěž Komise;

25.   zdůrazňuje, že zjednodušení a zlepšení při předkládání by se měla týkat rovněž obsahu klíčových dokumentů SPP-ABM, jako je výroční zpráva o činnosti a souhrnná zpráva Komise, aby tak lépe odpovídaly potřebám rozpočtového orgánu a orgánu udělujícího absolutorium;

26.   trvá na tom, že důsledkem tohoto postupu by neměla být zvýšená administrativní zátěž; žádá proto Komisi, aby vypracovala podrobnou analýzu administrativních nákladů cyklu SPP-ABM s cílem určit možná administrativní zjednodušení, a aby pečlivě sledovala, zda jsou lidské zdroje přidělovány vhodným způsobem, zejména pokud se jedná o plánovací a rozpočtové činnosti;

27.   žádá Komisi, aby podala o výsledcích této analýzy Parlamentu zprávu v rámci příští zprávy o prověrce a rovněž o provedených činnostech a dosaženém pokroku, pokud jde o žádosti, jež byly součástí tohoto usnesení, před prvním čtením návrhu rozpočtu na rok 2010 v Parlamentu;

28.   je přesvědčen, že by měl být kladen větší důraz na stanovení kritérii kvality, která by informace o plnění cílů měly splňovat;

29.   dále žádá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o činnostech provedených za účelem posouzení a zlepšení organizační účinnosti a efektivnosti, zejména pokud jde o rozdělení administrativní podpory a koordinačních funkcí mezi centrálními a prováděcími úrovněmi v Komisi;

30.   zdůrazňuje, že by měla existovat jasnější souvislost mezi výročním zprávami o činnosti, roční politickou strategií a předběžným návrhem rozpočtu Komise a že by sladění plánovacích a rozpočtových činností mělo být prosazováno v rámci víceletého výhledu, a to prostřednictvím těsnějšího spojení mezi víceletým finančním rámcem, strategickým plánem Komise a roční politickou strategií;

31.   domnívá se, že tato zlepšení by z metody ABB-ABM vytvořila účinný nástroj, pokud jde o rozpočet zaměřený na výsledky, a podporovala by odpovědnost v rámci Komise;

32.   je přesvědčen, že by Parlament měl vyhodnotit, jak používá informace o plnění z dokumentů SPP-ABM, aby posílil svůj dialog s Komisí;

o
o   o

33.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období (2008/2055(INI))

P6_TA(2009)0174 A6-0110/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na Smlouvu o ES, a zejména na její články 268 a 280,

-   s ohledem na probíhající ratifikační proces Lisabonské smlouvy,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (IID)(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 k politickým výzvám a rozpočtovým prostředkům rozšířené Unie v letech 2007–2013(2),

-   s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 3. listopadu 2008 s názvem "Reformovat rozpočet, změnit Evropu" (SEK(2008)2739),

-   s ohledem na závěry konference "Reformovat rozpočet, změnit Evropu", kterou dne 12. listopadu 2008 uspořádala Komise,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2007o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2008 (všechny oddíly)(3) a ze dne  18. prosince 2008 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok  2009(4) (všechny oddíly),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti vlastních zdrojů Evropské unie(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o pozměněném návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec(6),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 4. prosince 2008 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o kontrole stavu SZP(9),

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 15.–16. prosince 2005, 21.–22. června 2007 a 11.–12. prosince 2008,

-   s ohledem na reakci Evropského účetního dvora na sdělení Komise "Reformovat rozpočet, změnit Evropu" (SEK(2007)1188),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro zemědělství (A6-0110/2009),

A.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament, Rada a Komise dojednaly IID ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ("IID ze dne 17. května 2006"), a to po intenzivních jednáních na základě vyjednávací pozice Evropského parlamentu ze dne 8. června 2005, která byla založená na hloubkové analýze potřeb s cílem stanovit politické priority a na dohodě dosažené mezi členskými státy v roce 2005,

B.   vzhledem k tomu, že IID ze dne 17. května 2006 stanoví, že Komise podá zprávu o fungování IID do konce roku 2009, a vybízí Komisi k provedení komplexního hloubkového přezkumu zaměřeného na všechny aspekty výdajů EU, včetně společné zemědělské politiky a zdrojů, včetně úlevy pro Spojené království a vyzývá ji, aby o tomto přezkumu v letech 2008–2009 následně podala zprávu,

C.   vzhledem k tomu, že Komise v září 2007 zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci, v rámci níž obdržela více než 300 příspěvků, a dne 12. listopadu 2008 uspořádala konferenci nazvanou "Reformovat rozpočet, změnit Evropu", která byla prvním krokem v souvislosti s procesem přezkumu,

D.   vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu nejpozději na podzim 2009 předložit sdělení nastiňující hlavní směry, od nichž by se měla odvíjet podoba příštího finančního rámce, a že by Komise měla předložit zprávu o fungování IID ze dne 17. května 2006 (druhá fáze v rámci procesu přezkumu), zatímco návrhy příštího víceletého finančního rámce (VFR) a IID předloží příští Komise (třetí fáze) během roku 2010,

E.   vzhledem k tomu, že dosud nebyl dokončen ratifikační proces Lisabonské smlouvy,

F.   vzhledem k tomu, že finanční ustanovení Lisabonské smlouvy uvádějí, že VFR bude mít v rámci Smlouvy o fungování Evropské unie právně závazný status a bude platit "nejméně pět let",

G.   vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva rozšíří pravomoci Evropské unie, což by se mohlo odrazit v řadě nových politik, které mohou vyžadovat vhodné právní základy a přiměřené financování,

H.   vzhledem k tomu, že by orgány měly zajistit, aby harmonogram příštího finančního rámce umožňoval demokratickou legitimitu a co možná největší sladění mandátů Komise a Parlamentu, pokud jde o případné úpravy a prodloužení stávajícího VFR do roku 2015/2016,

I.   vzhledem k tomu, že jmenování nové Komise a slyšení, která se v této souvislosti mají konat, by pro nově zvolený Parlament měla představovat příležitost seznámit se s politickými prioritami nových komisařů a s rozpočty, jež budou pro tyto účely považovat za nutné, a zhodnotit je,

J.   vzhledem k tomu, že hodnocení stávajících legislativních programů v polovině období, které se má uskutečnit v letech 2010–2011, by mělo představovat hlavní základ pro budoucí hodnocení stávajících programů a budoucích priorit a mělo by být řádně zohledněno při případných úpravách a prodloužení stávajícího finančního rámce do konce roku 2015/2016,

1.   připomíná, že Parlament výrazně přispěl k vypracování VFR na období 2007–2013 a IID ze dne 17. května 2006 a současně umožnil zachovat kontinuitu právních předpisů Společenství tím, že zahájil velký počet víceletých programů; domnívá se, že většina doporučení uvedených ve zprávě Parlamentu je stále platná, neboť byla založena na přístupu vycházejícím zdola, který spojoval úkoly a přísliby s nezbytnými rozpočtovými prostředky; v této souvislosti se domnívá, že by některé obecné zásady a směry vyplývající z dřívějších zkušeností měly být předány nastupujícímu Parlamentu;

Třífázový přístup

2.   vítá iniciativu Komise, která uspořádala širokou otevřenou konzultaci, jež měla nalézt nové myšlenky a nastupující trendy; připomíná však, že v rámci výhradních pravomocí svěřených každému orgánu je Parlament oprávněn hledat na základě konzultací a slyšení, jež sám naplánoval, další řešení a myšlenkové směry;

3.   domnívá se, že v posledních dvou letech poté, co vstoupily v platnost nový VFR na období 2007–2013 a IID ze dne 17. května 2006, byl učiněn určitý pokrok v souvislosti se třemi pilíři, které Parlament uvedl ve svém usnesení ze dne 17. května 2006 o uzavření interinstitucionální dohody(10): sladění politických priorit a finančních potřeb, modernizace struktury rozpočtu a zkvalitnění plnění rozpočtu EU; konstatuje však, že stále existuje prostor k dalšímu zlepšování, například pokud jde o uplatňování tehdy dohodnutého "prohlášení o věrohodnosti" (DAS) či zjednodušení pravidel pro vynakládání a lepší využívání již vyčleněných, avšak velmi nedostatečně čerpaných finančních prostředků;

4.   připomíná, že si je vědom skutečnosti, že v konečné dohodě zůstává mnoho nevyřešených nedostatků, například zavedení prohlášení o hospodaření regionu a členského státu; zdůrazňuje, že vznikla potřeba poskytnout dodatečné financování na politické priority EU, zejména pokud jde o Galileo, Evropský technologický institut a nástroj pro zajišťování potravin, a že bylo nalezeno řešení prostřednictvím stávajících nástrojů IID ze dne 17. května 2006; konstatuje, že ani Rada nebyla schopna provést dohodu Evropské rady, na jejímž základě měly být uvolněny prostředky z rozpočtu EU ve výši 5 000 000 000 EUR na program hospodářské obnovy a podpory; domnívá se, že budou nutné další úpravy stávajícího VFR a IID na základě důkladného a ambiciózního přezkumu;

5.   zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat mezi přezkumy některých programů v rámci stávajícího VFR na základě hodnocení právních předpisů v polovině období, které se uskuteční v letech 2010–2011, stávajících úkolů vyplývajících z nedostatečného financování okruhu 4 a okruhu 1a a nových úkolů, jako jsou energetika, změna klimatu, občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost, boj proti organizovanému přeshraničnímu zločinu, společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) a další politiky související s novými pravomocemi stanovenými v Lisabonské smlouvě, a přípravou nového VFR; zdůrazňuje, že prodloužení platnosti stávajícího VFR činí z požadavku, aby byl přezkum v polovině období ambiciózní, ještě nutnější podmínku;

6.   zdůrazňuje, že současná situace a mnoho nejistot v souvislosti s procesem ratifikace Lisabonské smlouvy na straně jedné a konec parlamentního období, výsledek evropských voleb a jmenování nové Komise v současné hospodářské situaci na straně druhé, neumožní, aby byly v nejbližších měsících přijaty podrobné postoje požadující ambiciózní přezkum; zdůrazňuje však, že ambiciózní přezkum by měl být jednou z naléhavých priorit nového Parlamentu a Komise;

7.   je tedy toho názoru, že realistický přezkum v polovině období by měl probíhat ve třech fázích:

Obecné zásady

8.   připomíná, že strop vlastních zdrojů představuje 1,31 % HND EU v závazcích a 1,24 % HND EU v platbách; dále připomíná, že každoročně jsou pod tímto stropem stanoveným ve finančním rámci ponechávána významná rozpětí, zejména pokud jde o platby (8 300 000 000 EUR v roce 2007, 13 000 000 000 EUR v roce 2008, 7 800 000 000 EUR v roce 2009); připomíná také obrovská rozpětí mezi stropem VFR a stropem vlastních zdrojů EU(11) (36 600 000 000 EUR v roce 2010, 44 200 000 000 EUR v roce 2011, 45 000 000 000 EUR v roce a 50 600 000 000 EUR v roce 2013)(12);

9.   potvrzuje svůj postoj, jak je vyjádřen v jeho výše zmíněném usnesení ze dne 29. března 2007, v němž zdůraznil, že "politická vazba mezi reformou příjmů a posuzováním výdajů je nevyhnutelná a zcela racionální"; domnívá se, že by oba tyto procesy měly probíhat souběžně, aby se nejpozději ve VFR, který začne platit v roce 2016/2017, spojily v celkovou a integrovanou reformu vedoucí k novém systému financování a výdajů EU, což by vyžadovalo, aby přípravné práce včetně ratifikace byly vykonány předem; požaduje, aby byl zvážen systém, na jehož základě by se čerpané prostředky a břemena jednotlivých členských států dostaly na obecně přiměřenější úroveň;

10.   domnívá se, že současná světová hospodářská krize nesmí ovlivňovat celkový objem zdrojů EU, a to ani když HND v členských státech přestane stoupat; je tedy přesvědčen, že výdaje EU by se měly zaměřit na politiky, které mají pro Evropu jasný přínos, což je plně v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a solidarity; připomíná, že v době krize se tento přínos do značné míry měří z hlediska základní zásady solidarity mezi evropskými národy;

11.   zdůrazňuje, že by i v nadcházejících letech mělo zůstat prioritou řádné finanční řízení a lepší hospodaření členských států a Komise, které bude slaďovat politické priority a finanční potřeby, a že by měl být tento cíl plněn na základě předchozího stanovení pozitivních a negativních priorit, spíše než prostřednictvím stropů, které si orgány samy stanoví, a proto se domnívá, že VFR by měl obsahovat větší míru flexibility; zdůrazňuje, že závažnost problémů, s nimiž se EU potýká (potravinová, energetická a finanční krize), je z hlediska její historické zkušenosti nebývalá; domnívá se, že skutečná evropská odpověď na tyto krize si žádá mezinárodní legislativní a rozpočtová opatření;

12.   domnívá se, že vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace, demografických změn, technologického rozvoje, potřeby zajistit bezpečné a diverzifikované zdroje dodávek energie a změny klimatu se politické priority Unie neustále vyvíjejí, je nezbytně nutné přehodnotit a optimalizovat výdaje EU takovým způsobem, aby se dosáhlo nejvyšší přidané hodnoty a největší efektivity činnosti EU;

13.   je přesvědčen, že větší flexibilita v rámci okruhů a mezi nimi je absolutně nezbytná pro funkční kapacity Unie nejen proto, aby bylo možné čelit novým výzvám EU, ale také k usnadnění rozhodovacího procesu v rámci orgánů; očekává, že Komise ve svých budoucích návrzích založených na prohlášení č. 1 IID ze dne 17. května 2006 přijme v tomto směru příslušné iniciativy;

14.   připomíná, že bod 21 IID stanoví, že "v případě nepředvídatelných okolností může být na návrh Komise finanční rámec revidován v souladu se stropem vlastních zdrojů"; znovu kritizuje iracionální chování Rady, která se opakovaně staví proti využití této možnosti revize;

15.   opakuje, že očekává konkrétní a rychlé zlepšení provádění politik EU ze strany členských států a Komise, a zejména politiky soudržnosti; rozhodně očekává, že společný závazek Komise a Rady vůči členským státům, který byl přijat v listopadu 2008, zjednoduší postupy (zejména pokud jde o systémy řízení kontroly (MCS)), čímž se zrychlí platby a dosáhne pozitivního účinku na budoucí rozpočty; je připraven přijmout politická a právní opatření, pokud by se situace nezměnila; domnívá se, že zjednodušení postupů musí být prioritou i v jiných oblastech, například v oblasti výzkumu a inovací a v politice zaměřené na malé a střední podniky;

16.   podotýká, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost efektivnímu hospodaření s výdaji EU; konstatuje dále, že je nanejvýš důležité, aby se prostředky přidělovaly na základě objektivních kritérií a průběžného hodnocení dosažených výsledků; domnívá se, že v této souvislosti je třeba podporovat silná a dobře fungující partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

17.   vyjadřuje politování nad pomalým postupem debaty o reformě systému financování rozpočtu EU, která v důsledku hospodářské krize ještě nabyla na naléhavosti; lituje zejména toho, že příležitost ke zřízení systému dražeb povolenek na emise skleníkových plynů nebyla využita k zahájení zásadní politické debaty o přidělování nových veřejných zdrojů vytvořených na základě rozhodnutí EU; naléhavě žádá, aby byla tato debata zahájena v rámci přezkumu VFR v polovině období;

18.   konstatuje, že členské státy zohlednily velkou část cílů Unie ve svých vnitrostátních rozpočtech; trvá na tom, aby takto vyčleněné prostředky byly v každém členském státě evidovány a zveřejňovány v zájmu snadnějšího měření úsilí každého ze států a snadnějšího posouzení výše prostředků, které musí být vyčleněny v rámci rozpočtu EU v oblastech, kde je třeba úsilí členských států podpořit či doplnit;

Konkrétní připomínky

19.   je rozhodnut nalézt dostatečné financování nových nebo dodatečných politik, které by mohly následovat po případném vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (jako jsou: politika v oblasti energetiky a vesmíru, výzkum v rámci okruhu 1a, soudní spolupráce v rámci okruhu 3a, mládež, sport, informační a komunikační politika, veřejné zdraví v rámci okruhu 3b, humanitární pomoc, evropský útvar pro vnější činnost v rámci okruhu 4);

20.   připomíná, že okruhy 1a, 3 a 4 jsou nedostatečně financovány již v rámci současného VFR; zdůrazňuje, že dodatečné politiky by neměly změnit rovnováhu mezi hlavními kategoriemi stávajícího VFR ani ohrozit současné priority; dále zdůrazňuje, že pokud by některé členské státy i nadále trvaly na "přístupu 1 %", nebude již existovat způsob, jak z rozpočtu financovat nové priority, což by nemělo být přijatelné pro Radu a v žádném případě by to nebylo přijatelné pro Parlament;

21.   domnívá se, že součástí krátkodobého přezkumu by měla být také snaha poskytnout Evropské unii prostředky k plnění jejích politických cílů v oblasti zabezpečení energie a boje proti změně klimatu, a to nezávisle na vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; je připraven prozkoumat možnost vytvoření fondu určeného konkrétně pro tento účel; zdůrazňuje, že toto musí být rovněž jednou z hlavních priorit příštího VFR, pokud možno na základě celosvětové dohody o způsobech financování politik v oblasti změny klimatu; v dlouhodobém výhledu uvažuje o vytvoření nové kategorie, v níž by byly sloučeny všechny politiky pro boj proti změně klimatu, které mají dopad na rozpočet;

22.   zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu politické soudržnosti a upozorňuje na to, že je zapotřebí prověřit slučitelnost všech významných programů – včetně zemědělství, programů soudržnosti, dopravních a energetických sítí a rozvojových programů – s politikou v oblasti změny klimatu;

23.   opakuje, že je připraven zahájit jednání s Radou o návrzích Komise týkajících se financování projektů v oblasti energetiky a sítí (širokopásmových) v rámci plánu hospodářské obnovy EU;

24.   zdůrazňuje, že současné zpomalování hospodářství by nemělo být záminkou pro odkládání investic do zelených technologií, ale naopak by mělo být pokládáno za příležitost pro zvýšení těchto investic;

25.   zdůrazňuje, že je třeba i nadále usilovat o splnění cíle, aby byl do roku 2010 rozpočet na výzkum a inovace zvýšen na 3 % HND EU; zdůrazňuje, že vědecký výzkum, vědecká infrastruktura, technologický rozvoj a inovace jsou ve středu zájmu Lisabonské strategie a představují klíčové faktory pro růst, vytváření pracovních míst, udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost EU;

26.   zdůrazňuje, že vzdělávací a kulturní programy a programy pro mládež mohou významně přispět k přiblížení Evropy jejím občanům a k podpoře kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění a že vzdělání hraje důležitou úlohu i při dosahování lisabonských cílů a přizpůsobování dovedností novým výzvám a příležitostem, které přináší finanční a hospodářská krize a změna klimatu;

27.   připomíná, že okruh 4 "EU jako globální partner" je dlouhodobě nedostatečně financován; žádá Komisi, aby předložila tyto návrhy: návrhy financování, které v dlouhodobém horizontu napomohou dosažení rozvojových cílů tisíciletí, návrhy závazků vyplývajících z mezinárodní dohody o změně klimatu, jež jsou nezávislé na rozvojové pomoci, návrhy pro předcházení konfliktům a prosazování lidských práv a základních svobod, návrhy na provádění důvěryhodné politiky sousedství a návrhy v oblasti SZBP/EBOP (podléhající řádným postupům udělení absolutoria) s cílem zamezit neustálým nekončícím jednáním s Radou během ročních rozpočtových procesů; zdůrazňuje, že nové potřeby by měly být financovány z dodatečných zdrojů;

28.   připomíná závazky, které členské státy přijaly v roce 2005 ve snaze dosáhnout toho, aby bylo na oficiální rozvojovou pomoc do roku 2015 poskytováno 0,7 % HND EU; domnívá se, že užitečným podnětem k dosažení tohoto cíle může být pro členské státy podpora z rozpočtu EU; znovu opakuje, že v zájmu zvýšení transparentnosti, k němuž dojde uplatňováním postupů rozhodování za účasti Parlamentu a s jeho kontrolou, chce Evropský rozvojový fond začlenit do souhrnného rozpočtu;

29.   vybízí Parlament zvolený v roce 2009, aby v zájmu transparentnosti začlenil fondy, které v současnosti stojí mimo rozpočet, do struktury běžného rozpočtu;

o
o   o

30.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 373. (3) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 454. (4) Přijaté texty, P6_TA(2008)0622. (5) Úř. věst. C  27 E, 31.1.2008, s. 214. (6) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 263. (7) Přijaté texty, P6_TA(2008)0576. (8) Přijaté texty, P6_TA(2008)0068. (9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0093. (10) Úř.věst. C 297 E, 7.12.2006, s. 182. (11) Rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 253, 7.10.2000, s. 42). (12) Strop vlastních výdajů ve výši 1,24 % oproti stropu VFR na základě odhadovaného HND EU 27 v roce 2009.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o dohodě o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé

P6_TA(2009)0175 B6-0141/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům(9), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(10) a svůj postoj ze dne 5. června 2008 k návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(11),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2002 o doporučeních Komisi pro jednání o dohodách o hospodářském partnerství se státy a regiony africké, karibské a tichomořské oblasti (AKT)(12),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(13),

-   s ohledem na Dohodu o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé,

-   s ohledem na společné prohlášení o podpisu dohody o hospodářském partnerství,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy z dubna 2006, října 2006, května 2007, října 2007, listopadu 2007 a května 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), a především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která vymezuje rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2008 nejsou obchodní vztahy mezi EU a státy AKT, v jejichž rámci byl státům AKT přiznán přednostní přístup na trhy EU, aniž by musely otevírat své vlastní trhy, v souladu s pravidly WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody EPA jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posílit regionální integraci a podpořit postupné začleňování ekonomik států AKT do světového hospodářství a tím napomoci jejich udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji a přispět k obecnému úsilí o odstranění chudoby v těchto státech,

C.   vzhledem k tomu, že dohody EPA by měly sloužit k budování dlouhodobých vztahů, v jejichž rámci obchod napomáhá rozvoji,

D.   vzhledem k tomu, že v důsledku současné finanční a hospodářské krize bude mít obchodní politika pro rozvojový svět větší význam než kdykoli předtím,

E.   vzhledem k tomu, že komplexní a různorodé závazky zahrnuté do těchto dohod by mohly mít velice silný dopad na jednotlivé státy i celý region,

F.   vzhledem k tomu, že dohoda o hospodářském partnerství nevyhnutelně ovlivní oblast působnosti a obsah budoucích dohod mezi státy CARIFORA a dalšími obchodními partnery i postoj tohoto regionu při jednáních,

G.   vzhledem k tomu, že každý ze států CARIFORA má vlastní časový plán liberalizace, přičemž tyto plány se do jisté míry překrývají a sbližují, čímž vzniká regionální časový plán; vzhledem k tomu, že Karibské společenství (CARICOM) hodlá do roku 2015 vytvořit jednotný trh,

H.   vzhledem k tomu, že obchodní pravidla stanovená v dohodě o hospodářském partnerství by mohla mít mnohem větší konečný dopad než odstranění celních sazeb,

I.   vzhledem k tomu, že lepší obchodní pravidla musí doprovázet výraznější pomoc v oblasti obchodu,

J.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu má zlepšit schopnost rozvojových zemí využívat nových obchodních příležitostí,

K.   vzhledem k tomu, že v poslední větě čl. 139 odst. 2 dohody se uvádí, že "žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by omezovalo možnost smluvních stran a signatářských států CARIFORA podporovat přístup k lékům",

L.   vzhledem k tomu, že dohoda o hospodářském partnerství obsahuje prohlášení o rozvojové spolupráci, avšak neobsahuje žádné právně závazné finanční povinnosti,

1.   zdůrazňuje, že dohody EPA nelze považovat za uspokojivé, nedosáhnou-li následujících cílů: přispět k udržitelnému rozvoji států AKT, podpořit jejich účast na světovém obchodu, posílit proces regionalizace, oživit obchod mezi Unií a státy AKT a napomáhat diverzifikaci hospodářství států AKT;

2.   připomíná, že dohoda o hospodářském partnerství musí podporovat rozvojové cíle, politiky a priority států CARIFORA, a to nejen svojí strukturou a obsahem, ale i způsobem a stylem jejího provádění;

3.   zdůrazňuje, že dohoda o hospodářském partnerství by měla přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

4.   vyzývá Komisi, aby upřesnila svůj postoj k deklarovanému záměru EU přesvědčit příslušné státy, aby upustily od praktik, které je řadí mezi daňové ráje; v této souvislosti připomíná, že osm ze čtrnácti států CARIFORA, které podepsaly dohodu o hospodářském partnerství, je uvedeno na seznamu daňových rájů sestaveném Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a že dohoda o hospodářském partnerství se státy CARIFORA stanoví liberalizaci běžných účtů pro všechny rezidenty (článek 122), liberalizaci kapitálových účtů pro investory (článek 123) a téměř neomezenou přeshraniční působnost finančních služeb, včetně provozování "svěřeneckých služeb" a "mimoburzovního (OTC)" obchodování s deriváty (čl. 103 bod B-6);

5.   zdůrazňuje, že hlavním cílem dohody o hospodářském partnerství mezi ES a státy CARIFORA je přispívat prostřednictvím rozvojových cílů, snižování chudoby a dodržování základních lidských práv k naplňování rozvojových cílů tisíciletí;

6.   vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby byla obnovena jednání o rozvojové agendě z Dohá, a aby zajistila, že dohody o liberalizaci obchodu budou i nadále podporovat rozvoj v chudých zemích;

7.   je přesvědčen, že souhrnné dohody EPA by měly být doplňkem k dohodě o rozvojové agendě z Dohá, a nikoli alternativou pro státy AKT;

8.   zdůrazňuje význam obchodu v rámci regionu a nutnost posílit regionální obchodní vazby, má-li být v tomto regionu zajištěn udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu;

9.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že v rozporu s pověřením Komise k jednání o dohodách o hospodářském partnerství, které dne 17. června 2002 schválila Rada a v němž se uvádí, že při jednáních mají být zohledněny specifické zájmy nejodlehlejších oblastí Společenství a že za tímto účelem mohou být v dohodách EPA stanovena konkrétní opatření na podporu produktů z těchto regionů, aby mohly být v brzké době zařazeny do meziregionálního obchodu v souladu s pravidly WTO, nebyly zájmy nejodlehlejších oblastí v mnoha záležitostech, na které regionální zastupitelstva upozornila Komisi, zohledněny dostatečně, a požadavku brzkého zařazení nejodlehlejších oblastí do meziregionálního obchodu tak nebylo učiněno zadost;

10.   vyzývá k dalšímu snižování celních sazeb mezi rozvojovými zeměmi a regionálními uskupeními, které v dnešní době představují 15–25 % obchodní hodnoty, a k další podpoře obchodu jih-jih, hospodářského růstu a regionální integrace;

11.   připomíná, že vytvoření skutečného regionálního trhu je základním předpokladem úspěšného provádění dohody o hospodářském partnerství a že regionální integrace a spolupráce je nezbytnou podmínkou sociálního a hospodářského rozvoje států CARIFORA;

12.   zdůrazňuje, že při provádění dohody musí být náležitě zohledňovány integrační procesy v rámci CARIFORA, včetně záměrů a cílů jednotného trhu a hospodářského prostoru CARICOM uvedených v revidované smlouvě z Chaguaramas;

13.   uznává, že státy CARIFORA, jež jsou členy CARICOM, přijaly závazky v oblastech, které dosud nejsou upraveny v rámci jednotného trhu a hospodářského prostoru CARICOM nebo které dosud nejsou plně prováděny, včetně oblasti finančních a dalších služeb, investic, hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, elektronického obchodu, duševního vlastnictví, volného pohybu zboží a životního prostředí; a žádá, aby byl při provádění ustanovení upravujících tyto oblasti náležitě zohledněn jednotný trh a hospodářský prostor CARICOM v souladu s čl. 4 odst. 3 dohody o hospodářském partnerství se státy CARIFORA;

14.   vyzývá příslušné země, aby poskytly jasné a transparentní informace o hospodářské a politické situaci a rozvoji v těchto zemích s cílem zlepšit spolupráci s ES;

15.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila stávající systém přidělování finančních prostředků ve státech AKT s ohledem na prostředky pocházející z prioritních výdajů zvýšeného rozpočtu pomoci v oblasti obchodu;

16.   trvá na tom, aby byly dodrženy pařížské zásady o účinnosti pomoci, v souladu s nimiž musí být veškerá pomoc mj. založena na potřebě, a proto vyzývá státy AKT, aby uvedly, jaké dodatečné prostředky související s dohodou o hospodářském partnerství jsou třeba, zejména s ohledem na regulační rámce, ochranná opatření, opatření pro usnadnění obchodu, podporu při plnění mezinárodních hygienických a rostlinolékařských norem a norem v oblasti duševního vlastnictví a na strukturu mechanismů pro sledování dohody o hospodářském partnerství;

17.   připomíná, že v říjnu roku 2007 přijala EU strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala zvýšit do roku 2010 společnou pomoc EU v oblasti obchodu na částku 2 miliardy EUR ročně, přičemž 1 miliarda EUR bude uvolněna z prostředků Společenství a 1 miliardu EUR poskytnou členské státy; trvá na tom, aby státy CARIFORA získaly přiměřený a spravedlivý podíl;

18.   žádá Komisi, aby vyjasnila systém přidělování finančních prostředků v regionu, a vyzývá členské státy, aby vyčlenily další finanční prostředky nad rámec rozpočtových závazků na období 2008–2013;

19.   vyzývá ke včasnému vymezení a zajištění rovnoměrného rozdělení prostředků na pomoc v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by Komise a členské státy měly zajistit, aby tyto finanční prostředky byly doplňkovými zdroji, a ne pouze přeskupenými finančními prostředky Evropského rozvojového fondu, aby byly v souladu s prioritami států CARIFORA a aby jejich vyplácení bylo v co největší míře zajišťováno prostřednictvím Fondu pro regionální rozvoj a bylo vhodně načasované, předvídatelné a odpovídalo termínům provádění státních a regionálních strategických rozvojových plánů; doporučuje, aby Komise a státy CARIFORA tyto finanční prostředky efektivně využily jako příspěvek k vyrovnání případné ztráty příjmů z celních poplatků a k posilování konkurenceschopnosti a řešení potřeb podpory rozvoje;

20.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila, které prostředky jsou nad rámec financování 10. Evropského rozvojového fondu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechna opatření rozvojové spolupráce, včetně jejich financování, budou realizována urychleně, přiměřeně a účinně;

21.   konstatuje, že pokles příjmů z cel v důsledku liberalizace zaznamenávají v první fázi Bahamy, Antigua a Barbados; akceptuje skutečnost, že pokud jde o ostatní státy CARIFORA, podstatná část vývozu EU buď již nepodléhá obchodním překážkám, nebo se zde liberalizace projeví v plném rozsahu až v 10.–15. roce harmonogramu provádění;

22.   zdůrazňuje, že v případě potřeby by bezcelní a bezkvótový režim měly doprovázet podstatné změny pravidel původu s cílem dosáhnout výrazného nárůstu vývozu zboží; v tomto ohledu vítá nedávná prohlášení Komise, že by pravidla původu mohla být modernizována v souladu se zásadou kumulace podle článku 10;

23.   vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o objemu patentových přihlášek a množství sporů na základě Smlouvy o patentové spolupráci; vyzývá Komisi, aby předkládala pravidelné zprávy o provádění závazků v oblasti převodu technologií zakotvených ve smlouvě; naléhavě vyzývá Komisi, aby neusilovala o harmonizaci standardů práv duševního vlastnictví ve vyšší míře, než jaká odpovídá úrovni rozvoje států CARIFORA; zdůrazňuje, že je důležité pomoci státům CARIFORA při sledování jednání, jež narušuje hospodářskou soutěž ve farmaceutickém odvětví;

24.   důrazně vybízí vyjednavače všech plnohodnotných dohod EPA, aby plně zohlednili transparentní hospodaření s přírodními zdroji a určili osvědčené postupy, které státům AKT umožní, aby z těchto zdrojů dosahovaly co nejvyšších zisků;

25.   naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že ustanovení týkající se vymáhání dodržování práv duševního vlastnictví nebudou použita proti legitimní konkurenci ze strany dodavatelů generických farmaceutických výrobků nebo k tomu, aby vládním subjektům zabývajícím se nákupem bránila v přístupu k dodávkám generických léčiv;

26.   uznává, že je nutno začlenit kapitolu o ochraně obchodu, která obsahuje bilaterální ochranná opatření; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření;

27.   bere na vědomí, že do souhrnné dohody o hospodářském partnerství byla doplněna kapitola o rozvojové spolupráci upravující spolupráci v obchodu zbožím, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu na podporu podnikání, obchod v oblasti služeb, obchodní otázky, budování institucionálních kapacit a fiskální úpravy; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí až poté, co bude vybudována náležitá kapacita;

28.   zdůrazňuje, že by dohoda o hospodářské spolupráci měla zohlednit specifické zájmy malých a středních podniků na obou stranách;

29.   žádá, aby Evropská unie uplatňovala princip doložky nejvyšších výhod na všechny subregionální skupiny v oblasti AKT;

30.   uznává selektivní uplatňování doložky nejvyšších výhod vůči Unii ze strany CARIFORA a dalších subregionálních skupin;

31.   domnívá se, že vzhledem k ustanovením o zvláštním a diferencovaném přístupu obsaženým v článku 5 dohody o hospodářském partnerství a v zájmu dosažení cíle snížení chudoby by vhodné rozvojové ukazatele této dohody měly sloužit ke třem hlavním účelům: k zahájení provádění závazků, které v rámci dohody o hospodářském partnerství přijaly státy CARIFORA, nebo ke stanovení výjimek pro tyto země; ke sledování dopadu provádění dohody o hospodářském partnerství na udržitelný rozvoj a snižování chudoby; a ke sledování provádění závazků ES, zejména pokud jde o čerpání a účinné poskytování přislíbené finanční a technické podpory;

32.   zdůrazňuje, že je při provádění dohody o hospodářském partnerství zapotřebí využívat rozvojové ukazatele pro měření očekávaných hospodářských a sociálních výsledků (jako je snižování chudoby, lepší životní úroveň a otevřenost ekonomiky);

33.   poukazuje na výrazně rozdílnou výši veřejných výdajů na zemědělské dotace a finanční a technickou podporu;

34.   konstatuje, že tato skutečnost znevýhodňuje zemědělce ve státech AKT, neboť je tím snížena jejich konkurenceschopnost jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni, protože reálná cena jejich výrobků ve srovnání s dotovanými výrobky v EU a USA je mnohem vyšší;

35.   podporuje proto výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedeny především v zájmu ochrany mladých odvětví nebo citlivých produktů v těchto zemích;

36.   vyzývá k zavedení odpovídajících a transparentních monitorovacích mechanismů – s jasně vymezenou rolí a vlivem – za účelem sledování dopadu dohod EPA se zvýšeným zapojením států AKT a rozsáhlými konzultacemi se zainteresovanými subjekty;

37.   žádá Komisi, aby podpořila vytvoření nezávislého monitorovacího mechanismu v rámci států CARIFORA, jehož prostřednictvím by bylo možné zjišťovat, do jaké míry dosahuje dohoda o hospodářském partnerství svých cílů, a aby na jeho fungování vyčlenila potřebné zdroje;

38.   domnívá se, že je důležité, aby byl v rámci provádění dohod o hospodářském partnerství zaveden vhodný monitorovací systém, který by byl koordinován příslušným parlamentním výborem a sestával z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj a jenž by zajišťoval náležitou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru pro mezinárodní obchod a celkový soulad obchodní a rozvojové politiky; domnívá se, že činnost tohoto parlamentního výboru by měla být flexibilní a že by měla být aktivně koordinována s činností Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU;

39.   zdůrazňuje zásadní úlohu parlamentů a nestátních subjektů ve státech CARIFORA při sledování naplňování dohody o hospodářském partnerství a při její správě; konstatuje, že jejich účinné zapojení vyžaduje jasnou a inkluzivní agendu mezi EU a státy CARIFORA;

40.   žádá Evropskou radu, aby před ratifikací dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORA a členskými státy Evropské unie konzultovala s regionálními zastupitelstvy nejodlehlejších oblastí Unie, jež se nacházejí v karibské oblasti (Martinik, Guadeloupe a Francouzská Guayana);

41.   vítá výše uvedené společné prohlášení a skutečnost, že nejpozději pět let po podpisu dohody bude proveden povinný komplexní přezkum, který bude poté opakován každých pět let, s cílem zjistit dopad dohody včetně nákladů a důsledků jejího provádění; poukazuje na to, že se strany zavázaly, že podle potřeby pozmění její ustanovení a upraví jejich uplatňování; žádá, aby byly do všech revizí dohody o hospodářském partnerství zapojeny Evropský parlament a parlamenty států CARIFORA;

42.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a států AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 591. (10) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252. (12) Úř. věst. C 273 E, 14.11.2003, s. 305. (13) Přijaté texty, P6_TA(2009)0051.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Pobřežím slonoviny na straně druhé

P6_TA(2009)0176 B6-0148/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, kterou se stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria kolektivně vypracovaná mezinárodním společenstvím s cílem vymýtit chudobu,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola z Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2),

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu(3),

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá (DDA)(7),

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007(8) a ze dne 12. prosince 2007(9) o dohodách o hospodářském partnerství,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) z dubna roku 2006, října roku 2006, května roku 2007, října roku 2007, listopadu roku 2007 a května a června roku 2008,

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, nařízení (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho státy na straně druhé,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že se na obchodní vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi AKT, které platily do 31. prosince 2007 a které zemím AKT udělovaly přednostní přístup na trhy EU na nerecipročním základě, vztahovala výjimka z obecných pravidel WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství (dohody EPA) jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posílit regionální integraci a podpořit postupné začleňování ekonomik států AKT do světové ekonomiky, a tím i jejich udržitelný sociální a hospodářský rozvoj, a dále přispět k obecnému úsilí o vymýcení chudoby a vytváření bohatství v zemích AKT,

C.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody o hospodářském partnerství (IEPA) jsou svou povahou dohody slučitelné s pravidly WTO, jejichž součástí jsou významné závazky v oblasti obchodu se zbožím mající za cíl zabránit narušení obchodu zemí AKT s Evropskou unií, a proto by měly být považovány za prozatímní řešení během pokračujících jednání o uzavření komplexní dohody o hospodářském partnerství (EPA) se západoafrickým regionem,

D.   vzhledem k tomu, že obchodní pravidla obsažená v prozatímní dohodě EPA by měla být doprovázena výraznější pomocí zaměřenou na obchod, jako je budování správních kapacit a zavádění opatření na podporu řádné veřejné správy,

E.   vzhledem k tomu, že Pobřeží slonoviny zaujímá mezi 163 zeměmi 151. místo v indexu vnímání korupce organizace Transparency International za rok 2008,

F.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu (EU Strategy on Aid for Trade) má za cíl posílit schopnost rozvojových zemí využívat nové obchodní příležitosti,

G.   vzhledem k tomu, že některé země AKT usilovaly v rámci jednání o dohodách EPA o začlenění doložky nejvyšších výhod (DNV), která stanovuje normální, nediskriminační celní sazby na dovoz zboží, aby se zajistilo, že se všemi vývozci bude zacházeno stejným způsobem jako s obchodními vývozci, jimž jsou poskytovány největší výhody,

H.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi ekonomikami EU a AKT je omezená, protože valná většina vývozu EU je tvořena zbožím, jež země AKT nevyrábějí, ale potřebují jej buď pro přímou spotřebu, nebo jako vstupy pro domácí průmysl, že to neplatí v případě obchodu se zemědělskými produkty, neboť vývozní dotace EU představují pro výrobce ze zemí AKT vážnou překážku v odvětví zemědělské, živočišné a mlékárenské výroby a narušují a nezřídka i ničí místní a regionální trhy, a EU by proto měla bezodkladně přistoupit k postupnému rušení všech typů vývozních dotací,

I.   vzhledem k tomu, že mezi Evropským společenstvím a státy AKT byla sjednána nová, dokonalejší a pružnější pravidla původu, která by potenciálně mohla státům AKT poskytnout značné výhody, pokud budou řádně uplatňována a bude zohledněny jejich omezené kapacity,

1.   zdůrazňuje, že dohody EPA nelze považovat za uspokojivé, nedosáhnou-li tří cílů: podpory udržitelného rozvoje zemím AKT, prosazování jejich účasti na světovém obchodu a posílení procesu regionalizace;

2.   zdůrazňuje, že hlavním cílem této dohody je přispět na základě obchodu a rozvoje, snížení chudoby a dodržování základních lidských práv k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

3.   připomíná, že prozatímní dohody jsou sice v souladu s pravidly WTO a lze je považovat za první krok v procesu uzavření úplné dohody EPA, nemusejí k tomuto uzavření vést nezbytně;

4.   doporučuje, aby při probíhajících jednáních o úplné dohodě EPA bylo postupováno flexibilně a pragmaticky; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zohlednila zejména žádost Pobřeží slonoviny, která se týká rozvojových aspektů této dohody; v tomto ohledu vítá závěry GAERC z května 2008;

5.   vyzývá Komisi, aby zvážila všechny žádosti Pobřeží slonoviny o nové projednání veškerých ustanovení o sporných otázkách, která si přeje změnit, nebo zrušit;

6.   vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala hospodářský vývoj související s dohodou; podporuje proto úmysl Komise přezkoumat během jednání o úplné dohodě EPA všechny aspekty této dohody; zdůrazňuje, že úplná dohoda EPA by měla zahrnovat ustanovení o revizi a posouzení dopadů, jež by mělo být provedeno do 3 až 5 let po podpisu dohody, aby se zjistil sociální a hospodářský dopad, včetně nákladů a důsledků provádění; žádá, aby byl Parlament zapojen do jakékoli revize této dohody;

7.   připomíná, že dohody EPA musejí být slučitelné s pravidly WTO, která nevyžadují ani nezakazují závazky týkající se liberalizace nebo regulační povinnosti v otázce služeb, ochrany práv duševního vlastnictví a tzv. singapurských otázek;

8.   požaduje, aby byl během období přechodu od prozatímní k řádné dohodě EPA zaveden regulační rámec týkající se služeb; vyzývá k tomu, aby se pokud možno zajistilo poskytování všeobecných služeb včetně základních veřejných služeb; v této souvislosti znovu potvrzuje své názory uvedené v usnesení ze dne 4. září 2008 o obchodu se službami(11);

9.   domnívá se, že úplná dohoda EPA by měla obsahovat část týkající se politického dialogu a obrany lidských práv;

10.   vyjadřuje naději, že na Pobřeží slonoviny bude co nejdříve demokraticky zvolena odpovědná vláda; proto vítá veškeré přípravy, které dokončila nezávislá volební komise (CEI), důrazně však tuto komisi žádá, aby co nejdříve zveřejnila nový realistický harmonogram voleb; domnívá se, že to, zda Parlament podpoří uzavření řádné dohody EPA mezi EU a Pobřežím slonoviny, by mělo záviset na konání voleb v této zemi a na tom, zda vládne demokraticky zvolená vláda; žádosti se mají projednat co nejdříve;

11.   oceňuje signatáře dohody za to, že usnadnili průběh celních reforem v západoafrickém regionu, zejména vzhledem k postavení Pobřeží slonoviny, které je jednou z nejvyspělejších a nejvíce prosperujících ekonomik v západní Africe a hnací silou obchodního a ekonomického rozvoje;

12.   vítá utváření západoafrické celní unie a zejména výhody, které Pobřeží slonoviny získá díky koordinaci západoafrického regionu, jež povede k vytvoření většího trhu, zvýšení obchodu a možností pro dosažení úspor z rozsahu;

13.   připomíná, že obchod Pobřeží slonoviny s ostatními státy v regionu tvoří jen malý podíl na jeho celkovém objemu obchodu, a zdůrazňuje, že má-li být v této oblasti zajištěn udržitelný růst, je zapotřebí posílit regionální obchodní vazby; vyzývá proto Komisi, aby náležitě zohlednila politiky regionálního uskupení nazvaného Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS);

14.   zdůrazňuje, že případná budoucí regionální dohoda EPA se západoafrickým regionem nesmí za žádných okolností ohrozit soudržnost nebo oslabit regionální integraci těchto zemí;

15.   domnívá se, že úplná dohoda EPA by měla díky jednodušším a dokonalejším pravidlům původu podpořit vývoz zpracovaných výrobků, a to především v klíčových odvětvích, jako je textilní průmysl, rybolov a zemědělství;

16.   vyzývá Evropskou unii, aby Pobřeží slonoviny poskytla zvýšenou a přiměřenou technickou i administrativní pomoc, a to i soukromému sektoru a občanské společnosti, aby tak pomohla ekonomice Pobřeží slonoviny přizpůsobit se podmínkám vyplývajícím z prozatímní dohody EPA;

17.   připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2 miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR z prostředků členských států); trvá na tom, aby Pobřeží slonoviny získalo náležitý a spravedlivý podíl; žádá brzké stanovení a zajištění tohoto podílu z pomoci v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by se mělo jednat o další zdroje, nikoli pouze o přeskupení finančních prostředků z Evropského rozvojového fondu (ERF), že by tyto prostředky měly odpovídat prioritám Pobřeží slonoviny a že by jejich vyplacení mělo být vhodně načasované, předvídatelné a v souladu s prováděcími harmonogramy národních a regionálních strategických plánů rozvoje; odmítá jakékoli podmiňování evropské pomoci ratifikací uvedené dohody EPA a vyzývá Komisi, aby zaručila, že přístup k finančním prostředkům z 10. Evropského rozvojového fondu nebude vázán na výsledky a tempo vyjednávání;

18.   zdůrazňuje význam transparentního hospodaření s přírodními zdroji, jelikož jsou pro rozvoj klíčové; důrazně žádá účastníky jednání o konečné dohodě EPA, aby tento mechanizmus plně začlenili do jednání a aby navrhli nezbytné osvědčené postupy, které Pobřeží slonoviny umožní maximální využití těchto zdrojů; znovu v této souvislosti potvrzuje své názory uvedené v usnesení ze dne 13. března 2007(12) o sociální odpovědnosti podniků a žádá Komisi, aby zajistila dodržování základních norem MOP, paktů v sociální oblasti a oblasti životního prostředí a mezinárodních dohod ze strany nadnárodních podniků se sídlem v EU, jež mají výrobní zařízení v zemích AKT, s cílem vytvořit celosvětovou rovnováhu mezi hospodářským růstem a vyššími normami v sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

19.   vyzývá orgány Pobřeží slonoviny, aby v souvislosti s podpisem této prozatímní dohody podporovaly a chránily malé a střední podniky; oceňuje, že malé a střední podniky mají podle prozatímní dohody EPA 15 let na to, aby se přizpůsobily změnám;

20.   domnívá se, že rozvoj lidských zdrojů v tomto regionu má mimořádný význam pro to, aby změněný obchodní systém přinášel zisk, a vyzývá k vytváření pobídek pro udržení kvalifikovaných a vzdělaných pracovníků v Pobřeží slonoviny a získávání nových pracovních sil tohoto typu;

21.   soustavně podporuje uzavření úplné dohody EPA mezi Evropským společenstvím a Pobřežím slonoviny; domnívá se, že je třeba projednat mimo jiné tato klíčová témata:

22.   lituje skutečnosti, že z liberalizace byla vyřazena řada produktů, mimo jiné cement, benzín a automobily, jejichž nízké dovozní náklady mohou být velmi důležité pro místní podnikatele a nově vznikající průmyslová odvětví na vyšší úrovni hodnotového řetězce;

23.   trvá na tom, že všechny úplné dohody EPA by měly zahrnovat ustanovení o základních normách řádné veřejné správy, transparentnosti a dodržování lidských práv;

24.   domnívá se, že úplná dohoda EPA přinese občanům Pobřeží slonoviny maximální výhody, bude-li v této zemi demokraticky zvolena zodpovědná vláda; vyjadřuje naději, že se časem v Pobřeží slonoviny taková vláda ujme moci;

25.   domnívá se, že je důležité, aby byl při provádění dohod EPA vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinovaný příslušným parlamentním výborem sestávajícím z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj a který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; domnívá se, že tento parlamentní výbor by měl fungovat pružně a měl by aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že toto monitorování by mělo být zahájeno po přijetí každé prozatímní dohody EPA;

26.   vyzývá Radu a Komisi, aby při vyjednávání o přechodu od prozatímní dohody o hospodářském partnerství k řádné dohodě poskytovaly Parlamentu včasné informace;

27.   vyzývá Komisi, aby připravila pro země, jež si nepřejí uzavřít úplnou dohodu o hospodářském partnerství, schůdná alternativní řešení, která by jim zaručila přístup na trh;

28.   zdůrazňuje zejména zásadní úlohu parlamentů zemí AKT a nestátních subjektů při monitorování a správě dohod EPA a žádá Komisi, aby podpořila jejich zapojení do probíhajících jednání; poukazuje na to, že to vyžaduje, aby EU a země AKT schválily jasný program jednání založený na účasti všech aktérů;

29.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252. (11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0407. (12) Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 45.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Ghanou na straně druhé

P6_TA(2009)0177 B6-0142/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(9) a svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a  Ghanou na straně druhé,

-   s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) z dubna roku 2006, října roku 2006, května roku 2007, října roku 2007, listopadu roku 2007, května roku 2008 a listopadu roku 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která vymezuje rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že obchodní vztahy mezi Evropskou unií a státy AKT platné do 31. prosince 2007, které zemím AKT udělovaly přednostní přístup na trhy EU na nerecipročním základě, neodpovídaly pravidlům WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody EPA jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posílit regionální integraci a podpořit postupné začleňování ekonomik států AKT do světového hospodářství, a tím napomoci jejich udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji a přispět k obecnému úsilí o odstranění chudoby v těchto státech,

C.   vzhledem k tomu, že pravidla WTO od zemí, které podepsaly dohody EPA, nevyžadují, aby přijímaly závazky, pokud jde o liberalizaci v oblasti služeb, investic, zadávání státních zakázek, práv duševního vlastnictví, hospodářské soutěže, usnadnění trhu, ochrany údajů, pohybu kapitálu nebo daňové správy, že jednání o těchto záležitostech by se měly konat pouze tehdy, pokud k tomu jsou svolné obě strany; vzhledem k tomu, že cílů posílení rozvoje a snížení chudoby obsažených v dohodách EPA je třeba dosahovat prostřednictvím postupné a řádně řízené liberalizace obchodu založené na měřítkách rozvoje, jež mohou hrát roli při podpoře diverzifikace trhu, hospodářského růstu a rozvoje,

D.   vzhledem k tomu, že v závěrech z jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC), které se konalo ve dnech 26. – 27. května 2008, je vyzdvižena potřeba pružného přístupu spolu s potřebou zajištění odpovídajícího pokroku a že je zde obsažena výzva adresovaná Komisi, aby využila veškeré pružnosti a asymetrie, kterou umožňují pravidla WTO, s cílem zohlednit rozdílné potřeby a úroveň rozvoje jednotlivých zemí a regionů AKT,

E.   vzhledem k tomu, že dřívější systémy obchodních preferencí nedokázaly přispět k významnému zlepšení hospodářské situace v těchto zemích,

F.   vzhledem k tomu, že "prozatímní" dohody o hospodářském partnerství jsou dohodami o obchodu se zbožím, jež mají za cíl zabránit narušení obchodu zemí AKT s Unií, a že by měly být vnímány jako dočasné řešení, zatímco pokračují jednání o uzavření komplexní dohody EPA s celým regionem západní Afriky,

G.   vzhledem k tomu, že obchodní pravidla vytvořená dohodou EPA by mohla mít mnohem větší globální dopad než odstranění celního sazebníku,

H.   vzhledem k tomu, že podle čl. 37 odst. 6 dohody z Cotonou mají země AKT právo hledat alternativy k EPA,

I.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody o hospodářském partnerství jsou odrazovým můstkem pro uzavření řádných dohod,

J.   vzhledem k tomu, že Evropská unie nabízí zemím AKT bezcelní přístup na své trhy bez jakýchkoli kvót s tím, že stanovila přechodné období pro rýži (do roku 2010) a cukr (2015),

K.   vzhledem k tomu, že kapacity jednotlivých zemí AKT jakož i zemí AKT a Evropské unie se značně liší,

L.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi ekonomikami EU a AKT je omezená, protože valná většina vývozu EU je tvořena zbožím, jež země AKT nevyrábějí, ale potřebují jej buď pro přímou spotřebu, nebo jako vstupy pro státní průmysl,

M.   vzhledem k tomu, že současná finanční a hospodářská krize znamená, že obchodní politika bude mít pro rozvojový svět větší význam než kdykoli předtím, má-li plně využít příležitostí, které nabízí mezinárodní obchod,

N.   vzhledem k tomu, že v textech dohod EPA je obsaženo uzavření doložky nejvyšších výhod, jež pro dovážené zboží stanoví běžnou, nediskriminační sazbu s cílem zajistit, aby se všemi vývozci bylo zacházeno stejně jako s nejvíce zvýhodněným vývozcem,

O.   vzhledem k tomu, že Evropské společenství se zeměmi AKT vyjednala nová, lepší pravidla pro označování původu, která by mohla zemím AKT přinést značné výhody, budou-li řádně uplatňována a budou-li náležitě zohledňovat nižší kapacity těchto zemí,

P.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu má zlepšit schopnost rozvojových zemí využívat nových obchodních příležitostí,

Q.   vzhledem k tomu, že řádná dohoda EPA nevyhnutelně ovlivní rozsah a obsah budoucích dohod mezi zeměmi AKT a dalšími obchodními partnery a pozici regionu při vyjednáváních,

R.   vzhledem k tomu, že obchodní bilance mezi Evropskou unií a Hospodářským společenstvím států západní Afriky (ECOWAS) je vyrovnaná, pokud jde o obchod mezi oběma regiony,

S.   vzhledem k tomu, že Ghana je členem společenství ECOWAS, které sdružuje 15 států; že jednotlivé státy v tomto regionu se rozlohou vzájemně výrazně liší a dosahují velmi různé úrovně HDP,

T.   vzhledem k tomu, že z 15 členských států společenství ECOWAS je 12 považováno za nejméně rozvinuté země,

U.   vzhledem k tomu, že Ghana, Pobřeží slonoviny a Nigérie nepatří mezi nejméně rozvinuté země; že z rozdílů ve vládních zdrojích a kapacitě v rámci regionálního uskupení ECOWAS mohou proto pramenit možné problémy, neboť většina členů tohoto společenství mezi nejméně rozvinuté země patří,

1.   opakuje svůj názor, že pokud jsou dohody o hospodářském partnerství správně navrženy, představují příležitost k oživení obchodních vztahů mezi AKT a EU, podpoře hospodářské diverzifikace AKT a regionální integrace a ke snížení chudoby v zemích AKT;

2.   bere na vědomí výhody, které vývozcům přineslo podepsání prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a zeměmi AKT na straně druhé, neboť po vypršení platnosti doložky nejvyšších výhod poskytované podle dohody z Cotonou dne 31. prosince 2007 se zachovaly a významně rozšířily možnosti pro vývoz z Ghany do EU, a to jak prostřednictvím plného zpřístupnění trhu, tak pomocí lepších pravidel pro označování původu;

3.   vítá skutečnost, že Evropské společenství nabízí zemím AKT přístup na trh Unie osvobozený od cel a kvót u většiny produktů s cílem podpořit liberalizaci obchodu mezi AKT a Unií;

4.   zdůrazňuje, že dohody EPA s Ghanou nesmí za žádných okolností ohrozit soudržnost ani regionální integraci uskupení ECOWAS;

5.   připomíná, že ačkoli je prozatímní dohoda slučitelná s pravidly stanovenými WTO a lze ji považovat za první krok, nemusí automaticky směřovat k řádné dohodě EPA;

6.   poukazuje na to, že pravidla WTO nevyžadují ani nezakazují dohody o službách a o tzv. singapurských otázkách;

7.   bere na vědomí, že prozatímní dohoda EPA stanovila přechodná období pro malé a střední podniky, aby se mohly přizpůsobit změnám zavedeným touho dohodou, a důrazně vyzývá orgány dotčených států, aby při jednáních o řádné dohodě EPA nadále zájmy malých a středních podniků podporovaly;

8.   naléhavě vybízí země AKT, aby dále prohlubovaly proces liberalizace a podporovaly příslušné reformy i nad rámec obchodu se zbožím a aby dále posilovaly liberalizaci obchodu se službami;

9.   naléhavě žádá Komisi, aby nevyvíjela na Ghanu nepřiměřený tlak s cílem přimět ji přijmout závazky liberalizace v oblasti veřejných služeb, včetně tzv. singapurských témat;

10.   vyzývá Unii, aby v návaznosti na podpis prozatímní dohody EPA poskytla úřadům zemí AKT a soukromému sektoru větší a vhodnou pomoc s cílem usnadnit jejich přechod na tržní hospodářství;

11.   vyzývá Komisi a členské státy, aby jasně určily, jak budou v regionu AKT konkrétně rozděleny finanční prostředky v souladu s přislíbenými výdajovými prioritami v rámci navýšeného rozpočtu na podporu a rozvoj obchodu;

12.   připomíná, že v říjnu roku 2007 EU přijala strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2  miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (tj. 1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR z prostředků členských států); trvá na tom, aby západoafrický region dostal odpovídající a spravedlivý podíl;

13.   vyzývá ke včasnému vymezení a zajištění rozdělení prostředků pro pomoc v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by tyto prostředky měly představovat dodatečné zdroje, a nikoli opětovně použité finanční prostředky Evropského rozvojového fondu (ERF), že by měly splňovat priority Ghany a že by jejich vyplacení mělo být vhodně načasované, předvídatelné a v souladu s prováděcím harmonogramem národních a regionálních strategických plánů rozvoje; odmítá jakýkoli druh podmíněnosti spojené s dohodami o hospodářském partnerství v oblasti poskytování evropské pomoci a vyzývá Komisi, aby zaručila oddělení přístupu k finančním prostředkům 10. Evropského rozvojového fondu od výsledků a rychlosti vyjednávání;

14.   naléhavě vyzývá příslušné země, aby poskytovaly jednoznačné a transparentní údaje o hospodářské a politické situaci a rozvoji v těchto zemích s cílem zlepšit spolupráci s Evropskou unií;

15.   upozorňuje na význam transparentního řízení přírodních zdrojů, neboť ty jsou pro rozvoj klíčové; důrazně žádá účastníky jednání o řádné dohodě EPA, aby tento mechanismus plně začlenili do jednání a aby navrhli nezbytné osvědčené postupy s cílem zajistit, aby Ghana mohla z těchto zdrojů získat co nejvyšší výnosy; s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství(11) a žádá Komisi, aby zajistila dodržování základních norem Mezinárodní organizace práce, paktů v sociální oblasti a oblasti životního prostředí a mezinárodních dohod ze strany nadnárodních podniků se sídlem v EU, jež mají výrobní zařízení v zemích AKT, s cílem vytvořit celosvětovou rovnováhu mezi hospodářským růstem a vyššími normami v sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

16.   zdůrazňuje význam vnitroregionálního obchodu a nutnost zvýšení regionálních obchodních propojení, má-li být v regionu zajištěn trvale udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu;

17.   vyzývá k dalšímu snižování sazeb mezi rozvojovými zeměmi a regionálními uskupeními, které v dnešní době představují 15–20 % obchodní hodnoty, a k další podpoře obchodu mezi jižními zeměmi, hospodářského růstu a regionální integrace;

18.   vítá utváření západoafrické celní unie a úsilí vynakládané na vybudování měnové unie, zejména vzhledem k výhodám, které firmy získají díky synchronizaci západoafrického regionu, jež povede k vytvoření rozsáhlejšího trhu a zvýšení obchodu a příležitostí pro úspory z rozsahu;

19.   vyzývá k vytvoření vhodného a transparentního monitorovacího mechanismu – s jasnými úkoly a vlivem – určeného ke sledování dopadů dohod EPA, do něhož by se ve větší míře zapojily země AKT a v jehož rámci by probíhaly široké konzultace se zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že by nejpozději pět let od podepsání prozatímní dohody EPA měl být proveden komplexní přezkum jejího sociálně hospodářského dopadu, včetně nákladů a dopadu jejího zavedení, který umožní změnit ustanovení této dohody a upravit její uplatňování;

20.   trvá na tom, aby byly dodrženy pařížské zásady o účinnosti pomoci, v souladu s nimiž musí být pomoc mj. založena na aktuální potřebě, a proto vyzývá země AKT, aby upřesnily, na jaké účely by měly být využity dodatečné finanční prostředky související s dohodami EPA, a to zejména pokud jde o regulační rámce, ochranná opatření, opatření na rozvoj obchodu, podporu při plnění mezinárodních sanitárních a fytosanitárních norem a norem v oblasti duševního vlastnictví a strukturu mechanismů pro monitorování dohod EPA;

21.   žádá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro obnovení jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, aby dohody o liberalizaci měly i nadále pozitivní přínos pro rozvoj chudých zemí;

22.   je přesvědčen, že řádné dohody o hospodářském partnerství by měly být doplňkem k dohodě o rozvojové agendě z Dohá, a nikoli alternativou pro státy AKT;

23.   uznává, že je nutno začlenit kapitolu o ochraně obchodu, která obsahuje bilaterální ochranná opatření; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání o uzavření komplexní dohody EPA dala souhlas k revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní EPA, aby byla zaručena jejich náležitá, transparentní a rychlá aplikace, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

24.   poukazuje na značně rozdílnou výši veřejných výdajů na zemědělské dotace a podporu; zatímco EU na tyto účely ročně vynaloží 55 miliard EUR a USA vynaloží 55 miliard USD, Ghana od osmdesátých let svým zemědělcům / výrobcům zemědělských produktů žádné dotace neposkytuje;

25.   je přesvědčen, že ačkoli ghanské zemědělské produkty mají preferenční přístup na trh EU, dohody EPA nemohou napomoci rozvoji ghanské zemědělské produkce, pokud se nezlepší výrobní kapacity a nedojde k jejich modernizaci v rámci technických a finančních investic;

26.   konstatuje, že tato skutečnost znevýhodňuje zemědělce v zemích AKT, neboť snižuje jejich konkurenceschopnost v jejich vlastních zemích i v zahraničí, protože jejich produkty jsou v reálném vyjádření nákladnější než subvencované produkty z Evropské unie a Spojených států amerických;

27.   podporuje proto výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedené především v zájmu ochrany mladých průmyslových odvětví nebo citlivých produktů v dotčených zemích;

28.   bere na vědomí, že Ghana získala výjimky z celních sazeb pro drůbeží a jiné maso, rajčata, cibuli, cukr, tabák a pivo;

29.   zdůrazňuje, že řádná dohoda EPA by měla podporovat vývoz zpracovaných výrobků se zjednodušenými a zlepšenými pravidly pro označování původu, zejména v klíčových odvětvích, jako je např. zemědělství;

30.   souhlasí s tím, aby řádná dohoda EPA zahrnovala kapitolu o rozvojové spolupráci (kapitola 2), která bude zahrnovat rozvojovou spolupráci, daňové úpravy, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu příznivou pro podnikání, kterou je třeba realizovat v plném rozsahu; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí uzavřít v rámci řádných regionálních dohod kapitoly o službách, investicích a otázkách spojených s obchodem; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí až poté, co bude vybudována náležitá kapacita;

31.   zdůrazňuje, že všechny řádné dohody EPA musí zahrnovat také ustanovení o řádné správě věcí veřejných, transparentní činnosti politických orgánů a lidských právech;

32.   zdůrazňuje, že dohody EPA by měly přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

33.   vyzývá jednající strany, aby do dohody začlenily závazná pravidla pro investice, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek, díky nimž by Ghana mohla přilákat obchod a investice; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že tato pravidla budou obecně uplatňována, budou přínosná jak pro spotřebitele, tak pro místní orgány veřejné správy;

34.   je si vědom významného přínosu nestátních subjektů a dalších zúčastněných stran v regionu ECOWAS a bere na vědomí analýzu dopadů dohod EPA, jež umožní vybudovat skutečné partnerství nezbytné pro sledování těchto dohod;

35.   žádá rychlý průběh ratifikačního procesu prozatímní dohody EPA, aby partnerské země mohly bez zbytečných prodlev začít využívat jejích výhod;

36.   doporučuje, aby při probíhajících jednáních o řádné dohodě EPA bylo postupováno flexibilně, odpovídajícím způsobem a pragmaticky; žádá v této souvislosti Komisi, aby zejména zohlednila žádost Ghany, která je znepokojena rozvojovými hledisky dohody; v tomto ohledu vítá závěry vítá závěry GAERC z května 2008;

37.   vyzývá obě strany, aby podle plánu ukončily jednání v průběhu roku 2009; dále je vyzývá, aby přijaly všechna opatření potřebná pro to, aby mohly řádnou dohodu EPA mezi zeměmi AKT a Evropskou unií uzavřít, jak bylo zamýšleno, do konce roku 2009;

38.   zdůrazňuje, že řádná dohoda EPA by měla obsahovat doložku o přezkumu a posouzení celkového dopadu, které by měly být provedeny do tří až pěti let po podpisu dohody; žádá, aby do přezkumu dohody byl zahrnut jak Evropský parlament, tak ghanský parlament;

39.   zdůrazňuje zejména zásadní úlohu parlamentů zemí AKT a nestátních subjektů při sledování a řízení dohod EPA a žádá Komisi, aby zajistila jejich účast v dalším postupu jednání; domnívá se, že to vyžaduje jasný program mezi Unií a zeměmi AKT založený na participativním přístupu;

40.   domnívá se, že je důležité, aby při provádění dohod EPA byl vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinovaný příslušným parlamentním výborem složených z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj, který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; tento parlamentní výbor bude fungovat pružně a bude aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že tato kontrola by měla být zahájena po přijetí každé prozatímní dohody EPA;

41.   trvá na tom, že Evropský parlament musí být plně informován a zapojen do přechodného procesu jednání;

42.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252. (11) Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 45.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé

P6_TA(2009)0178 B6-0143/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci WTO v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference WTO v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj (4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(9) a na svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím na jedné straně a tichomořskými státy na straně druhé,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) z dubna 2006, října 2006, května 2007, října 2007, listopadu 2007 a května 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která vymezuje rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2008 obchodní vztahy mezi Evropskou unií a státy AKT, které státům AKT udělovaly přednostní přístup na trhy EU na nerecipročním základě, přestaly odpovídat pravidlům WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství (EPA) jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posilovat regionální integraci a podporovat postupné začleňování ekonomik států AKT do světového hospodářství, a tím napomáhat jejich udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji a přispívat k obecnému úsilí o odstranění chudoby v těchto státech,

C.   vzhledem k tomu, že dohody EPA by měly sloužit k tomu, aby byly vybudovány dlouhodobé vztahy, v jejichž rámci bude obchod podporovat rozvoj,

D.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody EPA jsou dohodami o obchodu se zbožím, které mají za cíl zabránit narušení obchodu států AKT s Evropskou unií,

E.   vzhledem k tomu, že současná finanční a hospodářská krize znamená, že obchodní politika bude mít pro rozvojový svět větší význam než kdykoli předtím,

F.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o hospodářském partnerství se zaměřuje na obchod se zbožím a na soulad s pravidly WTO,

G.   vzhledem k tomu, že pravidla WTO nevyžadují od států, jež uzavřely dohodu o hospodářském partnerství, aby přijaly závazky týkající se liberalizace v oblasti služeb ani jim to nezakazují,

H.   vzhledem k tomu, že státní a regionální dopad závazků, jež jsou součástí dohod, by mohl být velmi výrazný,

I.   vzhledem k tomu, že ze 14 + 1 (Východní Timor) tichomořských států AKT k dnešnímu dni parafovaly prozatímní dohodu o hospodářském partnerství pouze Papua – Nová Guinea a Republika Fidži,

J.  J vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o hospodářském partnerství může pravděpodobně ovlivnit oblast působnosti a obsah budoucích dohod mezi Papuou – Novou Guineou a Republikou Fidži a dalšími obchodními partnery a pozici regionu při vyjednáváních,

K.   vzhledem k tomu, že mezi Evropskou unií a tichomořskými státy existuje omezená hospodářská soutěž v důsledku toho, že velkou většinu vývozů z Evropské unie tvoří hlavně zboží, které tichomořské státy nevyrábějí, ale často je potřebují pro přímou spotřebu nebo jako vstupy pro vnitrostátní průmysl,

L.   vzhledem k současné politické situaci, kdy v čele Fidži stojí vláda vedená armádou, by každá řádná dohoda EPA měla být podmíněna dohodnutým plánem směřujícím k demokratickým volbám, schváleným všemi příslušnými politickými skupinami na Fidži,

M.   vzhledem k tomu, že Rada požadovala okamžité a úplné obnovení demokracie a brzký návrat k občanské vládě,

N.   vzhledem k tomu, že tichomořskou regionální skupinu států AKT tvoří 14 vzájemně velmi vzdálených ostrovních států a Východní Timor a že celkový počet jejich obyvatel je méně než 8 milionů; vzhledem k tomu, že tichomořské státy jsou rozmanitější než jakákoli jiná oblast, pokud jde o jejich velikost a charakteristiky, přičemž největší z těchto států (Papua – Nová Guinea) je třítisíckrát větší než ten nejmenší z nich (Niue),

O.   vzhledem k tomu, že rybolov a činnosti a odvětví související s rybolovem vykazují největší potenciál pro budoucí nárůst vývozu,

P.   vzhledem k tomu, že nová obchodní pravidla musí doprovázet zvýšení pomoci v oblasti obchodu,

Q.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu má za cíl zlepšit schopnost rozvojových zemí využívat nových obchodních příležitostí,

R.   vzhledem k tomu, že se Evropská unie a státy AKT dohodly na nových a pružnějších pravidlech původu, jež budou znamenat významný přínos, budou-li prováděna náležitým způsobem a s řádným ohledem na omezené úrovně kapacity,

S.   vzhledem k tomu, že harmonogram probíhajících jednání od prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a tichomořskými státy k řádné dohodě EPA vychází z toho, že dohoda bude uzavřena do konce roku 2009,

1.   zdůrazňuje, že tyto dohody nelze považovat za uspokojivé, nedosáhnou-li tří cílů: poskytnutí podpory udržitelného rozvoje státům AKT, podpora jejich účasti na světovém obchodu a posílení procesu regionalizace;

2.   zdůrazňuje, že hlavním cílem této dohody je dosáhnout těchto cílů: přispět k udržitelnému rozvoji států AKT, podpořit jejich účast na světovém obchodu, posílit proces regionalizace, oživit obchod mezi Evropskou unií a státy AKT a napomáhat diverzifikaci hospodářství států AKT;

3.   zdůrazňuje, že k dosažení ochrany před případnými škodlivými důsledky otevírání hospodářství tichomořských států musí být ze strany Evropské unie zajištěna podpůrná opatření, která přinesou skutečné výhody prostřednictvím obchodních preferencí a dosahování hospodářského a sociálního rozvoje;

4.   je přesvědčen, že tato dohoda EPA musí podporovat a posilovat obchod, hospodářský růst, regionální integraci, diverzifikaci hospodářství a snižování chudoby;

5.   vyzývá obě strany, aby podle plánu ukončily jednání v průběhu roku 2009; dále je vyzývá, aby přijaly všechna opatření potřebná pro to, aby mohly souhrnnou dohodu EPA mezi zeměmi AKT a Evropskou unií uzavřít, jak bylo zamýšleno, do konce roku 2009;

6.   uznává význam a výhody dosažení dohod mezi Evropskou unií a jejími partnery z oblasti AKT, které jsou slučitelné s pravidly WTO, neboť bez takovýchto dohod by naše obchodní vztahy a jejich rozvíjení bylo do značné míry narušeno; to se projevilo v přínosech, které vývozci získali z nárůstu obchodu s Evropskou unií poté, co došlo k ukončení režimu preferenčních cel podle dohody z Cotonou dne 31. prosince 2007;

7.   vítá skutečnost, že Evropská unie nabízí státům AKT na svůj trh přístup zcela osvobozený od cel a kvót u většiny produktů s cílem podpořit liberalizaci obchodu mezi státy AKT a Evropskou unií;

8.   zdůrazňuje, že podepsání prozatímní dohody o hospodářském partnerství je nezbytným krokem k zajištění udržitelného růstu v tomto regionu jako celku, a zdůrazňuje význam pokračujících jednání, která budou směřovat k uzavření souhrnné dohody podporující zvyšování obchodu a investic a regionální integraci;

9.   bere na vědomí, že prozatímní dohoda o hospodářském partnerství stanovila přechodná období pro malé a střední podniky (MSP), aby se mohly přizpůsobit změnám zavedeným touto dohodou, a důrazně vyzývá orgány tichomořských států, aby při jednáních o souhrnné dohodě EPA nadále podporovaly zájmy MSP;

10.   naléhavě žádá Komisi, aby nevyvíjela na tichomořské státy tlak, aby přijaly závazky týkající se liberalizace v oblasti služeb a tzv. "singapurských otázek";

11.   naléhá na státy AKT, aby pokračovaly v procesu liberalizace, aby se příslušné reformy neomezovaly na obchod se zbožím a aby se podpořila větší liberalizace obchodu a služeb;

12.   vyzývá k zavedení silného regulačního rámce pro vyjednávání o službách, aby se zajistilo poskytování univerzálních služeb a postavení základních veřejných služeb mimo rámec vyjednávání;

13.   vyzývá Evropskou unii, aby v návaznosti na podpis prozatímní dohody o hospodářském partnerství poskytla orgánům států AKT i soukromému sektoru větší a vhodnou pomoc s cílem usnadnit jejich přechod na tržní hospodářství;

14.   naléhavě vyzývá příslušné státy, aby poskytovaly jasné a transparentní informace o své hospodářské a politické situaci a rozvoji s cílem zlepšit spolupráci s Komisí;

15.   důrazně vybízí vyjednavače všech souhrnných dohod EPA, aby plně zohlednili transparentní hospodaření s přírodními zdroji a navrhli osvědčené postupy, které příslušné státy potřebují k tomu, aby z těchto zdrojů dosahovaly co nejvyšších zisků;

16.   zdůrazňuje význam vnitroregionálního obchodu a nutnost zvýšení regionálních obchodních propojení, má-li být v regionu zajištěn trvale udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu;

17.   vybízí k dalšímu snižování cel mezi rozvojovými zeměmi a regionálními seskupeními, která nyní činí 15 až 25 % obchodní hodnoty, aby se více podpořil obchodu "jih – jih", hospodářský růst a regionální integrace;

18.   vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, k obnovení jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, že dohody o liberalizaci obchodu budou nadále podporovat rozvoj v chudých zemích;

19.   je přesvědčen, že souhrnné dohody EPA by měly být doplňkem k rozvojové agendě z Dohá, a nikoli alternativou pro státy AKT;

20.   uznává, že je nutno začlenit kapitolu o ochraně obchodu, která obsahuje bilaterální ochranná opatření; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření, vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání za účelem uzavření souhrnné EPA dala souhlas k revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní EPA, aby bylo zaručeno náležité, transparentní a bezodkladné uplatnění, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

21.   podporuje výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedené především v zájmu ochrany mladých průmyslových odvětví nebo citlivých produktů v dotčených zemích;

22.   požaduje rychlý průběh ratifikačního procesu, aby mohly partnerské země využívat výhod, které skýtá prozatímní dohoda o hospodářském partnerství, bez zbytečných prodlev;

23.   připomíná, že ačkoli lze prozatímní dohodu považovat za první krok v příslušném procesu, z právního hlediska se jedná o zcela nezávislou mezinárodní dohodu, která nevede automaticky ani k řádné dohodě EPA, ani k tomu, že tuto řádnou dohodu podepíší všichni původní signatáři prozatímní dohody EPA;

24.   vyzývá Komisi, aby nabídla maximální pružnost v dalších jednáních, jak se uvádí v závěrech Rady (GAERC) v této věci z května 2008 a listopadu 2008;

25.   vyzývá Komisi, aby projednala žádosti tichomořských států, aby byla pro řádnou dohodu EPA znovu projednána některá sporná témata obsažená v prozatímní dohodě EPA, jež by rády pozměnily nebo stáhly;

26.   poukazuje na skutečnost, že Papua – Nová Guinea a Fidžijská republika jsou doposud jedinými členy z tichomořské oblasti, kteří tuto dohodu uzavřeli, přičemž ostatní státy tohoto regionálního uskupení se z důvodu nižšího objemu obchodu se zbožím s Evropskou unií rozhodly dohodu nepodepsat;

27.   připomíná, že vytvoření skutečného regionálního trhu představuje základní předpoklad pro úspěšné uplatňování dohod EPA a že regionální integrace a spolupráce jsou nezbytné pro sociální a hospodářský rozvoj tichomořských států;

28.   zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby prozatímní dohoda EPA nevedla k oslabení politických zájmů a mínění veřejnosti s ohledem na hospodářskou integraci Tichomoří;

29.   zdůrazňuje tudíž, že se při uplatňování prozatímní dohody EPA a jednáních o řádné dohodě EPA musí náležitě zohlednit proces integrace v tichomořských státech;

30.   doporučuje, aby při probíhajících jednáních o řádné dohodě EPA bylo postupováno flexibilně, nestejnoměrně a pragmaticky; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zejména zohlednila požadavky tichomořských států týkající se rozvojových aspektů dohody; v tomto ohledu vítá závěry GAERC z května 2008;

31.   upozorňuje na skutečnost, že tato dohoda může mít dopady také na vztahy mezi tichomořským regionem a jeho nejbližšími a nejdůležitějšími obchodními partnery, tj. Austrálií a Novým Zélandem, a že je třeba zajistit, aby ustanovení stávající dohody nebyla překážkou budoucím obchodním dohodám s těmito zeměmi;

32.   bere na vědomí, že do souhrnné dohody o hospodářském partnerství byla vložena kapitola o rozvojové spolupráci zahrnující spolupráci v obchodu se zbožím, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu na podporu podnikání, obchod v oblasti služeb, obchodní otázky, budování institucionálních kapacit a fiskální úpravy; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku ohledně toho, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí až poté, co bude vybudována náležitá kapacita;

33.   připomíná, že dohoda EPA musí podporovat rozvojové cíle, politiky a priority tichomořských států, a to nejen svojí strukturou a obsahem, ale také způsobem a stylem jejich provádění;

34.   zdůrazňuje, že dohoda EPA by měla přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

35.   uznává skutečnost, že Evropská unie se přiklání k selektivnímu uplatňování principu doložky nejvyšších výhod u všech subregionálních skupin AKT;

36.   připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2  miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (tj. 1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR z prostředků členských států); trvá na tom, aby tichomořský region obdržel přiměřenou a spravedlivou část této částky;

37.   vyzývá ke včasnému vymezení a zajištění rozdělení prostředků pro pomoc v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by tyto finanční prostředky měly být doplňkovými zdroji, a nejen znovupoužitými finančními prostředky Evropského rozvojového fondu, že by měly odpovídat prioritám Papuy – Nové Guiney a Fidžijské republiky a jejich vyplácení by mělo být včasné, předvídatelné a v souladu s harmonogramem uplatňování vnitrostátních a regionálních strategických rozvojových plánů; připomíná, že dohoda EPA musí podporovat rozvojové cíle, politiky a priority tichomořských států, a to nejen svojí strukturou a obsahem, ale i způsobem a stylem provádění;

38.   vyzývá Komisi, aby vzhledem k závazku, který v září 2007 přijala Rada s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS+) a přístup k lékům, nevyjednávala doplňková ustanovení k této dohodě, která by se týkala léků a která by ovlivňovala veřejné zdraví a přístup k lékům, v rámci řádné dohody EPA, aby po příslušných státech nepožadovala dodržování závazků vyplývajících ze Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) a Smlouvy o patentovém právu (PLT) ani souhlas s nimi, aby do dohody nezačleňovala ustanovení směrnice 2004/48/ES(11) a aby do řádné dohody EPA nezaváděla nové otázky, např. ochranu nepůvodních databází;

39.   vyjadřuje svou trvalou podporu uzavření souhrnné dohody EPA mezi Evropským společenstvím a Tichomořím, včetně klíčové oblasti jednání o právech duševního vlastnictví, která se vztahují nejen na technologické produkty Západu, ale také na biologickou rozmanitost a tradiční znalosti;

40.   vyzývá k zavedení odpovídajících a transparentních monitorovacích mechanismů – s jasně vymezenou rolí a vlivem – za účelem sledování dopadu dohod o hospodářském partnerství se zvýšeným zapojením AKT a širokými konzultacemi se zúčastněnými subjekty;

41.   domnívá se, že je důležité, aby byl při provádění dohod EPA vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinován příslušným parlamentním výborem sestávajícím z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj, který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy Výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; tento parlamentní výbor musí fungovat pružně a aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že tato monitorovací činnost by měla být zahájena po přijetí každé jednotlivé prozatímní dohody o hospodářském partnerství;

42.   zdůrazňuje zejména zásadní úlohu parlamentů zemí AKT a nestátních subjektů při monitorování a správě dohod EPA a žádá Komisi, aby podpořila jejich zapojení do probíhajících jednání; to vyžaduje aby EU a země AKT schválily jasný program jednání založený na účasti všech aktérů;

43.   zdůrazňuje, že řádná dohoda o hospodářském partnerství by měla zahrnovat ustanovení o revizi a globální posouzení dopadů, jež by mělo být provedeno 3 až 5 let po podpisu dohody s cílem zjistit sociální a hospodářský dopad dohody, včetně nákladů a důsledků jejího provádění; žádá, aby se jakékoli revize dohody účastnil Evropský parlament a parlamenty tichomořských států;

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252. (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29.4.2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s.45).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy SADC EPA na straně druhé

P6_TA(2009)0179 B6-0144/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Cancúnu(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola z Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(9),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a státy SADC (Southern Africa Development Community/Jihoafrické rozvojové společenství )EPA na straně druhé,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy z dubna 2006, října 2006, května 2007, října 2007, listopadu 2007 a května 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise o dohodách o hospodářském partnerství ze dne 23. října 2007 (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že předchozí obchodní vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi AKT, v jejichž rámci byl těmto státům přiznán přednostní přístup na trhy EU, aniž by musely otevírat své vlastní trhy, již nejsou od 1. ledna 2008 v souladu s pravidly WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody EPA jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posilovat regionální integraci a podporovat postupné začleňování ekonomik států AKT do světového hospodářství, a tím napomáhat jejich udržitelnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji a přispívat k obecnému úsilí o odstranění chudoby v těchto státech,

C.   vzhledem k tomu, že v důsledku současné finanční a hospodářské krize bude mít obchodní politika pro rozvojový svět větší význam než kdykoli předtím,

D.   vzhledem k tomu, že dřívější systémy obchodních preferencí nedokázaly přispět k zásadnímu zlepšení hospodářské situace v těchto zemích,

E.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody EPA jsou dohodami o obchodu se zbožím, jež mají za cíl zabránit narušení obchodu zemí AKT s Evropským společenstvím; vzhledem k tomu, že tyto dohody obsahují řadu sporných ustanovení,

F.   vzhledem k tomu, že Evropská unie nabízí zemím AKT bezcelní přístup na své trhy bez jakýchkoli kvót s tím, že stanovila přechodné období pro rýži (do roku 2010) a cukr (2015),

G.   vzhledem k tomu, že vhodně navržená liberalizace obchodu může podpořit diverzifikaci trhu, hospodářský růst a rozvoj,

H.   vzhledem k tomu, že některé země AKT usilovaly v rámci jednání o dohodách EPA o doložku nejvyšších výhod, která stanovuje normální, nediskriminační celní sazby na dovoz zboží, aby se zajistilo, že se bude se všemi vývozci jednat jako s obchodními partnery s největšími výhodami,

I.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi EU a hospodářstvími zemí AKT je omezená, neboť převážnou většinu vývozu EU tvoří zboží, které země AKT nevyrábějí, ale potřebují jej buď pro přímou spotřebu, nebo jako vstupy pro domácí průmysl, vzhledem k tomu, že to neplatí v případě obchodu se zemědělskými produkty, neboť vývozní dotace EU představují pro výrobce ze zemí AKT vážnou překážku v odvětví zemědělské, živočišné a mlékárenské výroby a narušují a nezřídka i ničí místní a regionální trhy, a EU by proto měla bezodkladně přistoupit k postupnému rušení všech typů vývozních dotací,

J.   vzhledem k tomu, že zejména pokud jde o textilní a oděvní průmysl, rybolov a některé zemědělské produkty, vyjednalo Evropské společenství se státy SADC nová, lepší pravidla pro označování původu, která by mohla státům SADC přinést značné výhody, budou-li řádně uplatňována a budou-li náležitě zohledňovat nižší kapacity těchto států; vzhledem k tomu by mělo být také zdůrazněno, že pokud mají dohody EPA podpořit regionální kumulaci a investice, je potřeba přijmout jednodušší a lepší pravidla pro označování původu, aby podniky v zemích AKT mohly rozvinout vývoz zpracovaných produktů a využít nových tržních příležitostí nabízených v rámci dohod EPA,

1.   opakuje svůj názor, že by se dohody EPA měly řídit potřebami zemí AKT a měly by být formulovány tak, aby oživily obchodní vztahy mezi AKT a EU, podpořily rozvoj a diverzifikaci ekonomik zemí AKT, jakož i regionální integraci, snížení chudoby, dodržování základních lidských práv, a aby tudíž jako celek přispěly k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

2.   zdůrazňuje, že Evropská unie musí poskytnout podporu při zajišťování ochrany před možnými negativními důsledky otevírání ekonomik regionu SADC, aby obchodní preference přinesly skutečné výhody a bylo dosaženo hospodářského a sociálního rozvoje;

3.   bere na vědomí výhody, které vývozcům přineslo parafování prozatímní dohody EPA, neboť po vypršení platnosti preferenčního sazebního zacházení podle dohody z Cotonou ze dne 31. prosince 2007 byl pro vývoz do Evropské unie zachován status quo, a předešlo se tak škodám, jež mohly vzniknout vývozcům ze zemí AKT, pokud by museli obchodovat v rámci méně příznivých obchodních systémů;

4.   vítá skutečnost, že Evropské společenství nabízí zemím AKT pro jejich produkty zcela bezcelní přístup na trh Evropské unie a bez jakýchkoli kvót, a to s cílem podpořit liberalizaci obchodu mezi zeměmi AKT a Evropskou unií;

5.   vítá závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy z května, června a listopadu 2008, které zdůrazňují potřebu podporovat stávající procesy regionální integrace a napomáhat rozvoji, a vyzývá Komisi, aby tento mandát v průběhu vyjednávání respektovala; v tomto ohledu zdůrazňuje, jak je důležité zabránit rozpadu celní unie jižní Afriky (SACU);

6.   zdůrazňuje, že podepsání prozatímní dohody EPA je nezbytným krokem k zajištění udržitelného růstu v těchto regionech i v celé oblasti, a upozorňuje na význam pokračujících jednání, která směřují k uzavření souhrnné dohody podporující zvyšování obchodu a investic a rozšiřování regionální integrace;

7.   vyzývá Evropskou unii, aby poskytla orgánům zemí AKT i soukromému sektoru větší a vhodně zaměřenou pomoc s cílem usnadnit transformaci jejich ekonomik po podpisu prozatímní dohody EPA;

8.   domnívá se, že stávající prozatímní dohoda nevěnuje zvláštní prostor ani pozornost otázkám potravinové soběstačnosti a právu na potraviny a nezvýhodňuje nástroje zemědělské a obchodní politiky, které přispívají k regulaci trhu a ochraně udržitelného rodinného zemědělství; zdůrazňuje, že těmto tématům musí být při jednání věnována hlavní pozornost, aby byl zaručen soulad obchodní politiky a všech ostatních politik EU se zásadami potravinové soběstačnosti a právem na potraviny;

9.   vyzývá Komisi a členské státy, aby jasně určily, jak budou v regionu AKT konkrétně rozděleny finanční prostředky v souladu s přislíbenými výdajovými prioritami v rámci navýšeného rozpočtu pro pomoc v oblasti obchodu; připomíná, že v říjnu roku 2007 byla přijata evropská strategie pro pomoc v oblasti obchodu se závazkem zvýšit do roku 2010 společnou pomoc EU související s obchodem na částku dvě miliardy EUR ( 2 000 000 000 EUR) ročně (jednu miliardu EUR z prostředků Společenství a jednu miliardu EUR od členských států); trvá na tom, aby region SADC získal přiměřený a spravedlivý podíl;

10.   vyzývá, aby byly co nejdříve stanoveny a vyčleněny prostředky pro pomoc v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by tyto finanční prostředky měly tvořit doplňkové zdroje a nemělo by se jednat pouze o přeskupení finančních prostředků Evropského rozvojového fondu (ERF), že by měly být v souladu s prioritami států SADC a jejich vyplacení by mělo být vhodně načasované, předvídatelné a mělo by odpovídat termínům pro provedení vnitrostátních a regionálních rozvojových plánů; odmítá jakékoli podmiňování evropské pomoci dohodami EPA a vyzývá Komisi, aby zaručila, že přístup k finančním prostředkům 10. ERF nebude vázán na výsledky a rychlost jednání;

11.   důrazně vybízí vyjednavače všech úplných dohod EPA, aby plně zohlednili transparentní hospodaření s přírodními zdroji a navrhli osvědčené postupy, které zemím AKT umožní maximální využití těchto zdrojů;

12.   vyzývá Komisi, aby zajistila dodržování základních norem Mezinárodní organizace práce, úmluv v sociální oblasti a oblasti životního prostředí a mezinárodních dohod ze strany nadnárodních podniků se sídlem v EU, jež mají výrobní zařízení v zemích AKT, s cílem dosáhnout celosvětovou rovnováhu mezi hospodářským růstem a vyššími normami v sociální oblasti a oblasti životního prostředí;

13.   zdůrazňuje význam obchodu v rámci regionu a potřebu posílit regionální obchodní vazby, má-li být v regionu zajištěn udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu; vyzývá Komisi, aby neoslabovala regionální rozměr;

14.   domnívá se, že je důležité, aby byl při provádění dohod EPA vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinovaný příslušným parlamentním výborem sestávajícím z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj a který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy Výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; tento parlamentní výbor bude pracovat pružně a bude aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že toto monitorování by mělo být zahájeno po přijetí každé prozatímní dohody EPA;

15.   vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na obnovení jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, že dohody o liberalizaci obchodu budou i nadále podporovat rozvoj v chudých zemích;

16.   je přesvědčen, že úplné dohody EPA by měly doplňovat dohodu o rozvojové agendě z Dohá a neměly by být chápány jako její alternativa;

17.   uznává potřebu věnovat jednu kapitolu ochranným obchodním opatřením s dvoustrannými zárukami a její význam; vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání za účelem uzavření souhrnné dohody EPA dala souhlas k revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní EPA, aby bylo zaručeno náležité, transparentní a rychlé uplatňování, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

18.   podporuje výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedené především v zájmu ochrany nově vznikajících průmyslových odvětví nebo citlivých produktů v dotčených zemích;

19.   vyzývá Komisi, aby prokázala flexibilitu při řešení základních problémů týkajících se Angoly, Namibie a Jihoafrické republiky, jako je doložka nejvyšších výhod, vývozní cla a ochrana nově vznikajících průmyslových odvětví;

20.   vybízí jednající strany, aby k probíhajícím jednáním o regionální dohodě EPA vyhovující oběma stranám přistupovaly flexibilně, asymetricky a pragmaticky bez stanovování nereálných lhůt a aby státy SADC měly možnost znovu projednat veškerá ustanovení o sporných otázkách, která si přejí změnit nebo zrušit;

21.   s uspokojením bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo během technických jednání ve Swakopmundu v Namibii v březnu 2009, a vítá souhlas Komise s tím, že by se sporné otázky měly řešit před podepsáním prozatímní dohody EPA; vyzývá k vyřešení otevřených otázek, jako je doložka nejvyšších výhod, právní definice stran a nedořešené otázky týkající se přístupu na zemědělský trh, způsobem, který umožní všem členům skupiny SADC EPA podepsat prozatímní dohodu EPA;

22.   bere na vědomí, že do prozatímní dohody EPA mezi EU a státy SADC byla začleněna kapitola o rozvojové spolupráci, která zahrnuje spolupráci v oblasti obchodu se zbožím, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu pro rozvoj podnikání, obchod se službami, otázky spojené s obchodem, budování institucionálních kapacit a daňové úpravy; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí až po vybudování přiměřených kapacit; vyzývá Komisi k úzké spolupráci se státy SADC, aby bylo možné dosáhnout cílů uvedených v kapitole o rozvojové spolupráci;

23.   zdůrazňuje, že v souladu s články 11b, 96 a 97 dohody z Cotonou musí všechny úplné dohody EPA zahrnovat také obecně přijímanou definici řádné správy věcí veřejných, transparentní činnosti politických orgánů a lidských práv a zvláštní ustanovení pro nejzranitelnější skupiny, jako jsou místní zemědělci a ženy;

24.   konstatuje, že harmonogram probíhajících jednání o přechodu od prozatímní k řádné dohodě EPA mezi EU a státy SADC je založen na tom, že dohoda bude uzavřena do konce roku 2009; naléhavě žádá Komisi, aby nevyvíjela na státy SADC nepřiměřený tlak s cílem přimět je přijmout závazky liberalizace a regulační povinnosti ohledně služeb a tzv. singapurská témata;

25.   vyzývá k zavedení silného regulačního rámce pro jednání o službách, aby se zajistilo poskytování univerzálních služeb;

26.   podporuje úsilí obou stran zajistit aktivní účast Jihoafrické republiky na probíhajícím jednání; uznává, že zapojení Jihoafrické republiky je klíčové pro podporu hospodářské soudržnosti a regionální integrace a pro další rozvoj obchodních a investičních vztahů mezi tímto regionem a Evropskou unií; vyzývá Komisi, aby při jednáních o úplné a souhrnné dohodě EPA tuto spolupráci udržovala a rozvíjela;

27.   bere na vědomí záměr regionu SADC účastnit se vytváření zóny volného obchodu s Východoafrickým společenstvím a Společným trhem pro východní a jižní Afriku (COMESA); žádá Komisi, aby sledovala aktuální vývoj s cílem zajistit úplnou slučitelnost s dohodou EPA;

28.   vítá začlenění doložky o přezkumu do prozatímní dohody EPA mezi EU a SADC a , která stanovuje, že nejpozději pět let po datu podepsání dohody a dále v pětiletých intervalech bude prováděn její komplexní přezkum, včetně analýzy nákladů a důsledků provádění obchodních závazků; v případě potřeby je nutné přijmout změny ustanovení dohody a přizpůsobit jejich uplatňování s ohledem na pravidla a postupy WTO a v souladu s nimi;

29.   vybízí jednající strany, aby dokončily jednání o úplné dohodě EPA v průběhu roku 2009, jak bylo zamýšleno;

30.   trvá na tom, že Parlament musí být plně informován a zapojen do přechodného procesu jednání; vyjadřuje přání, aby toto informování a zapojení probíhalo prostřednictvím aktivního neformálního trialogu s Radou a Komisí; žádá Radu, aby dialog s Parlamentem v této věci zahájila co nejrychleji;

31.   zdůrazňuje zejména zásadní úlohu parlamentů zemí AKT a nestátních subjektů při monitorování a správě dohod EPA a žádá Komisi, aby zaručila jejich zapojení do probíhajících jednání; to vyžaduje, aby EU a země AKT schválily jasný program jednání založený na účasti všech aktérů;

32.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě, kterou se stanoví rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a  státy východní a jižní Afriky na straně druhé

P6_TA(2009)0180 B6-0145/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference Světové obchodní organizace v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(9) a svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Komorami, Madagaskarem, Mauriciem, Seychelami a Zimbabwe na jedné straně a Evropským společenstvím na straně druhé,

-   s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy z dubna roku 2006, října roku 2006, května roku 2007, října roku 2007, listopadu roku 2007 a května roku 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Prohlášení tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, které stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby kolektivně stanovená mezinárodním společenstvím,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 v souvislosti s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že obchodní vztahy mezi Evropskou unií a státy AKT platné do 31. prosince 2007, které zemím AKT udělovaly přednostní přístup na trhy EU na nerecipročním základě, neodpovídaly pravidlům WTO,

B.   vzhledem k tomu, že dohody o hospodářském partnerství (dohody EPA) jsou slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posílit regionální integraci a podpořit postupné začleňování ekonomik států AKT do světové ekonomiky a tím i jejich udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a dále přispět k obecnému úsilí o vymýcení chudoby a nemocí v zemích AKT,

C.   vzhledem k tomu, že současná finanční a hospodářská krize znamená, že spravedlivá obchodní politika příznivá rozvoji bude mít pro rozvojový svět větší význam než kdykoli předtím,

D.   vzhledem k tomu, že dřívější systémy obchodních preferencí nedokázaly přispět k významnému zlepšení hospodářské situace v těchto zemích,

E.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody o hospodářském partnerství (IEPA) jsou dohodami o obchodu se zbožím, jež mají za cíl zabránit narušení obchodu zemí AKT s Evropskou unií,

F.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohody EPA jsou zcela nezávislé, jsou slučitelné s pravidly WTO a lze je považovat za první krok v rámci procesu uzavření řádných dohod o hospodářském partnerství,

G.   vzhledem k tomu, že Evropská unie nabízí zemím AKT zcela bezcelní přístup na své trhy bez jakýchkoli kvót a s okamžitou platností, s výjimkou rýže (do roku 2010) a cukru (2015),

H.   vzhledem k tomu, že kapacity států AKT a Evropské unie se značně liší,

I.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi zeměmi EU a AKT je omezená, neboť velkou většinu vývozu EU tvoří zboží, které země AKT nevyrábí, ale potřebují je buď pro přímou spotřebu, nebo jako vstup pro domácí průmysl,

J.   vzhledem k tomu, že řádně navržená liberalizace obchodu může podporovat diverzifikaci trhu, hospodářský růst a rozvoj,

K.   vzhledem k tomu, že některé země AKT v rámci jednání o dohodách EPA usilují o uzavření doložky nejvyšších výhod, jež pro dovážené zboží stanoví běžnou, nediskriminační sazbu, s cílem zajistit, aby se všemi vývozci bylo zacházeno stejně jako s nejvíce zvýhodněným vývozcem,

L.   vzhledem k tomu, že EU se zeměmi AKT vyjednala nová, zdokonalená pravidla pro označování původu, která mohou zemím AKT přinést značné výhody, budou-li řádně uplatňována a budou-li náležitě zohledňovat nižší kapacity těchto zemí,

M.   vzhledem k tomu, že lepší obchodní pravidla musí doprovázet výraznější pomoc v oblasti obchodu,

N.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu (EU Strategy on Aid for Trade ) má zlepšit schopnost rozvojových zemí využívat nových obchodních příležitostí,

O.   vzhledem k tomu, že řádná dohoda EPA nevyhnutelně ovlivní rozsah a obsah budoucích dohod mezi zeměmi AKT a dalšími obchodními partnery a pozici regionu při vyjednáváních,

P.   vzhledem k tomu, že skupina států AKT z východní a jižní Afriky se skládá ze států, jejichž rozloha se vzájemně výrazně liší a které dosahují velmi různé úrovně HDP,

Q.   vzhledem k tomu, že skupina států AKT z východní a jižní Afriky se skládá z 5 států, jejichž celkový počet obyvatel činí 33,5 milionů a jež se vzájemně liší velikostí a rázem, přičemž největším je Madagaskar, jehož počet obyvatel je 250krát vyšší než počet obyvatel státu nejmenšího, Seychel,

R.   vzhledem k tomu, že region jižní a východní Afriky, který se dělí na Východoafrické společenství (EAC) a na skupinu států jižní a východní Afriky (ESA), může být opět spojen, jakmile si to tyto skupiny států budou přát,

1.   opakuje svůj názor, že budou-li dohody EPA vhodně formulovány a budou-li je doprovázet efektivní politiky zaměřené na rozvoj, nabízejí příležitost k oživení obchodních vztahů mezi AKT a EU, podpoří ekonomický rozvoj a diverzifikaci ekonomik jednotlivých zemí AKT a rovněž regionální integraci a snížování chudoby v těchto zemích;

2.   zdůrazňuje, že tyto dohody EPA nelze považovat za uspokojivé, nedosáhnou-li tří cílů: poskytnutí podpory udržitelného rozvoje zemím AKT, podpora jejich účasti na světovém obchodu a posílení procesu regionalizace;

3.   zdůrazňuje, že jedním z cílů této dohody je přispět prostřednictvím rozvojových cílů ke snížení chudoby a respektování základních lidských práv za účelem dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

4.   bere na vědomí výhody, které vývozcům přineslo podepsání prozatímních dohod EPA mezi Evropskou unií a příslušnými zeměmi, neboť po vypršení platnosti doložky nejvyšších výhod poskytované podle dohody z Cotonou dne 31. prosince 2007 byl pro vývoz do Evropské unie zachován status quo, a tak se státům jižní a východní Afriky zachovaly a do značné míry zvětšily příležitosti vývozu do EU, a to prostřednictvím plně tržních a zlepšených pravidel původu;

5.   uznává význam dosažení dohod mezi EU a jejími partnery ze zemí AKT, které jsou slučitelné s pravidly WTO, neboť bez takovýchto dohod by byly obchodní vztahy a rozvoj partnerů ze zemí AKT do značné míry narušeny;

6.   vítá skutečnost, že Evropské společenství nabízí zemím východní a jižní Afriky bezcelní přístup na své trhy bez jakýchkoli kvót pro jejich produkty s cílem podpořit liberalizaci obchodu mezi zeměmi východní a jižní Afriky a Evropskou unií;

7.   zdůrazňuje, že podepsání prozatímních dohod EPA je nezbytným krokem k zajištění udržitelného růstu v jednotlivých regionech i v tomto regionu jako celku, a zdůrazňuje význam pokračujících jednání, která budou směřovat k uzavření řádné dohody podporující zvyšování obchodu a investic a regionální integraci;

8.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že pokud si to regiony EPA přejí, měly by mít možnost znovu projednat veškerá sporná ustanovení, která chtějí změnit nebo zrušit;

9.   vítá, že prozatímní dohoda EPA stanovila přechodná období pro malé a střední podniky, aby byly schopny přizpůsobit se změnám zavedeným touto dohodou, a důrazně vyzývá orgány dotčených států, aby při jednáních o souhrnná dohodě EPA zájmy malých a středních podniků i nadále podporovaly;

10.   poukazuje na to, že mezi ekonomikami EU a států jižní a východní Afriky existuje velká nerovnováha, kterou nelze nikdy – a to ani částečně – překlenout pouze prostřednictvím politik volného obchodu;

11.   naléhavě vybízí země AKT, aby dále prohlubovaly proces liberalizace a podporovaly příslušné reformy i nad rámec obchodu se zbožím a aby dále posilovaly liberalizaci obchodu se službami;

12.   vyzývá Evropskou unii, aby v návaznosti na podpis prozatímní dohody EPA poskytla úřadům zemí AKT a soukromému sektoru větší a vhodnou pomoc s cílem usnadnit jejich přechod na tržní hospodářství a aby zajistila, že jsou v období hospodářského přechodu podniknuta opatření k ochraně zranitelných skupin (starší osoby, postižené osoby, svobodné matky);

13.   vyzývá Komisi a členské státy, aby jasně určily, jak budou v regionu AKT konkrétně rozděleny finanční prostředky v souladu s přislíbenými výdajovými prioritami v rámci navýšeného rozpočtu na podporu a rozvoj obchodu;

14.   vyzývá ke včasnému vymezení a zajištění rozdělení prostředků pro pomoc v oblasti obchodu;

15.   připomíná, že v říjnu 2007 byla přijata strategie Evropské unie pro podporu obchodu, která obsahuje závazek zvýšit do roku 2010 společnou pomoc Evropské unie související s obchodem na částku dvě miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (jedna miliarda EUR od Společenství, jedna miliarda EUR od členských států); trvá na tom, aby západoafrický region dostal odpovídající a spravedlivý podíl;

16.   důrazně vyzývá příslušné země, aby v zájmu lepší spolupráce s Evropskou unií poskytly jasné a transparentní informace o své hospodářské a politické situaci a rozvoji;

17.   důrazně vybízí vyjednavače všech řádných dohod EPA, aby plně zohlednili transparentní hospodaření s přírodními zdroji a navrhli osvědčené postupy, které země AKT potřebují k tomu, aby z těchto zdrojů dosahovaly co nejvyšších zisků, včetně boje proti případnému praní peněz;

18.   zdůrazňuje význam vnitroregionálního obchodu a nutnost zvýšení regionálních obchodních propojení, má-li být v regionu zajištěn trvale udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu; požaduje, aby veškeré dohody mezi EU a zeměmi regionu jižní a východní Afriky nebyly ve vzájemném rozporu nebo aby nebránily regionální integraci tohoto širšího regionu;

19.   vyzývá k vytvoření vhodného a transparentního monitorovacího mechanismu – s jednoznačnými úkoly a vlivem – určeného ke sledování dopadů dohod EPA, do něhož by se ve větší míře zapojily země AKT a v jehož rámci by probíhaly široké konzultace se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti; poukazuje na to, že bude maximálně do pěti let od data podpisu prozatímní dohody EPA se zeměmi jižní a východní Afriky podniknut její rozsáhlý přezkum, co se týče jejího socioekonomického vlivu, nevyjímaje náklady a důsledky jejího uplatňování, přičemž se zohlední změny ustanovení dohody a přizpůsobení jejího uplatňování;

20.   domnívá se, že je důležité, aby při provádění dohod EPA byl vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinovaný příslušným parlamentním výborem sestávajícím z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj, který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru INTA a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; tento parlamentní výbor bude fungovat pružně a bude aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že tato kontrola by měla být zahájena po přijetí každé prozatímní dohody EPA;

21.   zdůrazňuje především klíčovou roli parlamentů AKT a nestátních subjektů při sledování a řízení dohod EPA a žádá Komisi, aby podporovala jejich zapojení do probíhajících jednání, což vyžaduje, aby země AKT a EU přijaly jasný program jednání založený na vzájemné spolupráci;

22.   trvá na tom, aby byly dodrženy pařížské zásady o účinnosti pomoci, v souladu s nimiž musí být pomoc mj. založena na aktuální potřebě, a proto vyzývá země AKT, aby – v případě potřeby za pomoci EU – poskytly přesný a vyčíslený návrh toho, pro jaké účely jsou potřebné dodatečné finanční prostředky související s dohodami EPA, a to zejména pokud jde o regulační rámce, ochranná opatření, opatření na rozvoj obchodu, podporu při plnění mezinárodních sanitárních a fytosanitárních norem a norem v oblasti duševního vlastnictví a strukturu mechanismů pro monitorování dohod EPA;

23.   vyjadřuje trvalou podporu rozsáhlé dohodě EPA mezi Evropským společenstvím a státy jižní a východní Afriky včetně klíčové oblasti jednání spojené s právy duševního vlastnictví, jež zahrnují nejen západní technologie, ale také biologickou rozmanitost a tradiční znalosti;

24.   vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro obnovení jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, aby dohody o liberalizaci i nadále podporovaly rozvoj chudých zemí;

25.   je přesvědčen, že řádné dohody EPA by měly doplňovat dohodu o rozvojové agendě z Dohá, nikoli být pro země AKT její alternativou;

26.   uznává potřebu věnovat jednu kapitolu ochranným obchodním opatřením s dvoustrannými zárukami; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření, vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání za účelem uzavření souhrnné dohody EPA dala souhlas k revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní dohodě o hospodářském partnerství, aby bylo zaručeno náležité, transparentní a rychlé uplatňování, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

27.   domnívá se, že řádná dohoda EPA by měla díky jednodušším a dokonalejším pravidlům původu podpořit vývoz zpracovaných výrobků, a to především v klíčových odvětvích, jako je textilní průmysl, rybolov a zemědělství;

28.   podporuje výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedené především v zájmu ochrany mladých průmyslových odvětví nebo citlivých produktů v dotčených zemích, a připomíná závazek EU v souvislosti s kolem jednání z Dohá spojený s postupným ukončením dotací zemědělského vývozu;

29.   připomíná, že harmonogram probíhajících jednání od prozatímní ke řádné dohodě o hospodářském partnerství mezi EU a regionem jižní a východní Afriky je založen na tom, že bude do konce roku 2009 uzavřena dohoda; naléhavě vyzývá Komisi, aby nevyvíjela přílišný nátlak na region jižní a východní Afriky, pokud jde o přijetí liberalizace, a aby v této otázce zohlednila stanoviska parlamentu skupiny východoafrických a jihoafrických států;

30.   domnívá se, že je třeba rozlišovat mezi komerčními a veřejnými službami; zdůrazňuje potřebu zachovat veřejné služby, které řeší základní potřeby občanů nebo mají významnou úlohu v ochraně kulturní rozmanitosti, a vyčlenit je ze všech jednání;

31.   souhlasí s tím, aby součástí řádné dohody EPA byla kapitola o rozvojové spolupráci, která bude zahrnovat spolupráci v oblasti obchodu se zbožím, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu příznivou pro podnikání, obchod se službami, otázky spojené s obchodem, budování institucionálních kapacit a daňové úpravy; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí s ohledem na kapacitu zemí jižní a východní Afriky;

32.   zdůrazňuje, že všechny řádné dohody EPA musí zahrnovat také ustanovení o řádné správě věcí veřejných, transparentní činnosti politických orgánů a lidských právech v souladu s články 11b, 96 a 97 dohody z Cotonou;

33.   vyzývá Komisi, aby se zabývala "spornými otázkami", jako jsou obchodní rozsah dohody, doložka nejvyšších výhod, vývozní daně, záruky a pravidla původu, v souvislosti s jednáními, která budou směřovat k uzavření řádné regionální dohody EPA, tak, aby to bylo v zájmu EU a jejich občanů a podporovalo udržitelný rozvoj v EU a zemích AKT;

34.   zdůrazňuje, že je důležité, aby řádná dohoda EPA podporovala vztahy mezi regiony prostřednictvím harmonizace dohod v oblasti obchodu uzavřených mezi zeměmi AKT a Evropským společenstvím;

35.   vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že současná situace v Zimbabwe v oblasti lidských práv, demokracie a hospodářství představuje vážnou hrozbu pro občany tohoto státu a překážku pro současnou i budoucí spolupráci Zimbabwe a Evropské unie;

36.   vítá utváření celní unie mezi skupinou zemí východní a jižní Afriky a úsilí vynakládané na vybudování měnové unie, zejména vzhledem k výhodám, které získají podniky díky harmonizaci pravidel v tomto regionu, jež povede k vytvoření většího trhu a posílení obchodu a zvýší příležitosti pro úspory z rozsahu;

37.   vyzývá jednající strany, aby do dohody začlenily závazná pravidla pro zadávání veřejných zakázek, investice a hospodářskou soutěž, díky nimž by země východní a jižní Afriky mohly přilákat obchod a investice, jelikož tato pravidla budou přínosná jak pro spotřebitele, tak pro orgány veřejné správy, neboť budou platit pro všechny, a tudíž posílí atraktivitu těchto území pro obchod a investice;

38.   vyzývá k rychlému průběhu ratifikačního procesu prozatímní dohody EPA, aby partnerské země mohly začít využívat jejích výhod bez prodlev;

39.   vybízí strany dohody, aby dokončily jednání ohledně řádné dohody EPA mezi zeměmi jižní a východní Afriky a Evropským společenstvím, pokud bude oboustranný prospěch takové dohody jasně potvrzen na obou stranách;

40.   trvá na tom, aby byl Parlament plně informován o procesu vyjednávání o přechodných dohodách a byl do něj zapojen; vyjadřuje přání, aby toto informování a zapojení probíhalo prostřednictvím aktivního neformálního trialogu s Radou a Komisí; žádá Radu, aby dialog s Parlamentem v této věci zahájila co nejrychleji;

41.   uznává kritickou situaci obyvatel Čagoských ostrovů, kteří byli ze svých ostrovů odvedeni násilím a kteří nyní žijí v chudobě na ostrovech Mauricius a Seychely a pro něž by se EU měla začít snažit nalézt řešení, aby se mohli vrátit na své legitimní domovské ostrovy;

42.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o dohodě zavádějící rámec pro dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé

P6_TA(2009)0181 B6-0146/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci WTO v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference WTO v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA)na rozvoj(4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům(9), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(10) a svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(11),

-   s ohledem na dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a partnerskými státy Východoafrického společenství na straně druhé,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) z dubna 2006, října 2006, května 2007, října 2007, listopadu 2007 a května 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. října 2007: Dohody o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), především na článek XXIV této dohody,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 14. listopadu 2001 na čtvrté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Dohá,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 18. prosince 2005 na šesté ministerské konferenci Světové obchodní organizace v Hongkongu,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro podporu a rozvoj obchodu, která byla přijata Generální radou WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která vymezuje rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na sdělení z Gleneagles přijaté dne 8. července 2005 skupinou G8 v Gleneagles,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu ve spojení s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dohody EPA by měly být slučitelné s pravidly WTO a jejich cílem je posílit regionální integraci a podpořit postupnou integraci ekonomik států AKT do světové ekonomiky, a tím podpořit jejich trvale udržitelný sociální a hospodářský rozvoj a přispět k obecnému úsilí o odstranění chudoby v těchto státech,

B.   vzhledem k tomu, že pravidla WTO od zemí, které podepsaly dohody EPA, nevyžadují, aby přijímaly závazky, pokud jde o liberalizaci v oblasti služeb,

C.   vzhledem k tomu, že dohody EPA by měly sloužit k tomu, aby byly vybudovány dlouhodobé vztahy, v jejichž rámci bude obchod podporovat rozvoj,

D.   vzhledem k tomu, že díky současné finanční a hospodářské krizi budou pro rozvojové země obchodní vztahy založené na spravedlivém obchodu důležitější než kdykoli dříve,

E.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o hospodářském partnerství (IEPA) je zaměřena na obchod se zbožím a slučitelnost s pravidly WTO,

F.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda EPA bude mít zásadní vliv na budoucí vývoj v hospodářské, sociální, environmentální a politické oblasti partnerských států Východoafrického společenství (EAC) a jejich obchodních partnerů ve východní a jižní Africe,

G.   vzhledem k tomu, že partnerské státy Východoafrického společenství založily v roce 2005 celní unii a snaží se o vytvoření společného trhu do roku 2010, měnové unie do roku a politické federace států východní Afriky,

H.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda EPA může pravděpodobně ovlivnit oblast působnosti a obsah budoucích dohod mezi partnerskými státy Východoafrického společenství a dalšími obchodními partnery i postoj regionu při jednáních,

I.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi zeměmi Evropské unie a AKT je omezená, neboť velkou většinu vývozu EU tvoří zboží, které země AKT nevyrábí, ale potřebují je často buď pro přímou spotřebu, nebo jako vstup pro domácí průmysl, že to neplatí v případě obchodu se zemědělskými produkty, neboť vývozní dotace EU představují pro výrobce ze zemí AKT vážnou překážku v odvětví zemědělské, živočišné a mlékárenské výroby a narušují a nezřídka i ničí místní a regionální trhy, a EU by proto měla bezodkladně přistoupit k postupnému rušení všech typů vývozních dotací,

J.   vzhledem k tomu, že partnerské státy Východoafrického společenství naznačily, že si přejí nové projednání několika témat zahrnutých v prozatímní dohodě EPA,

K.   vzhledem k tomu, že žádný z plánů liberalizace nepožaduje po dané zemi, aby započala s odstraňováním pozitivních celních sazeb před rokem 2015; že partnerské státy Východoafrického společenství mají 24 let na dokončení procesu liberalizace v rámci prozatímní dohody EPA,

L.   vzhledem k tomu, že obchodní závazky musí doprovázet výraznější pomoc v oblasti obchodu,

M.   vzhledem k tomu, že strategie EU pro pomoc v oblasti obchodu (EU Strategy on Aid for Trade) má za cíl podporovat kapacitu rozvojových zemí, pokud jde o využívání nových obchodních příležitostí, a vyrovnávat náklady na přizpůsobení a možné negativní dopady liberalizace obchodu,

N.   vzhledem k tomu, že žádná část případné řádné dohody EPA by neměla oslabovat možnost partnerských států Východoafrického společenství podporovat dostupnost léků,

1.   je přesvědčen, že prozatímní dohoda EPA musí přispívat k oživení obchodu mezi zeměmi AKT a Evropskou unií, ke zvýšenému hospodářskému růstu, regionální integraci, diverzifikaci hospodářství, snížení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí; proto naléhavě vyžaduje pružné uplatňování, které plně zohlední omezenou kapacitu partnerských států Východoafrického společenství;

2.   zdůrazňuje, že tyto dohody nelze považovat za uspokojivé, nedosáhnou-li tří cílů: nabízet zemím AKT pomoc pro udržitelný růst, podporovat jejich účast na světovém obchodu a posilovat proces regionalizace; zdůrazňuje, že při zajišťování ochrany před negativními důsledky při otevírání hospodářství partnerských států Východovafrického společenství musí Evropská unie poskytnout podporu, aby obchodní preference a budování hospodářského a sociálního rozvoje přinesly skutečné výhody;

3.   opakuje svůj názor, že pokud jsou dohody o hospodářském partnerství správně navrženy, představují příležitost k oživení obchodních vztahů mezi AKT a EU, podpoře hospodářské diverzifikace AKT a regionální integrace a ke snížení chudoby v zemích AKT;

4.   vyzývá obě strany, aby podle plánu ukončily jednání v průběhu roku 2009; dále je vyzývá, aby přijaly všechna opatření potřebná pro to, aby mohly souhrnnou dohodu EPA mezi zeměmi AKT a Evropskou unií uzavřít, jak bylo zamýšleno, do konce roku 2009;

5.   uznává přínosy, které vyplynuly pro vývozce z podpisu prozatímní dohody EPA, neboť po vypršení platnosti doložky nejvyšších výhod poskytované podle dohody z Cotonou ke dni 31. prosince 2007 došlo k rozšíření možností vývozu do Evropské unie a vývozci ze zemí AKT tudíž nebyli poškozeni tím, že by museli působit za méně výhodného obchodního režimu;

6.   vítá skutečnost, že Evropská unie nabízí zemím AKT na svůj trh přístup zcela osvobozený od cel a kvót u většiny produktů;

7.   zdůrazňuje, že prozatímní dohoda EPA je dohodou o obchodu se zbožím, jejímž cílem je zachování a podstatné rozšíření vývozních možností partnerských států Východoafrického společenství do Evropské unie jak prostřednictvím úplného přístupu na trh, tak prostřednictvím lepších pravidel pro označování původu;

8.   zdůrazňuje, že podepsání prozatímní dohoda EPA je nezbytným krokem k zajištění udržitelného růstu v tomto regionu jako celku, a zdůrazňuje význam pokračujících jednání, která budou směřovat k uzavření souhrnné dohody podporující zvyšování obchodu a investic a regionální integraci;

9.   připomíná, že dohody EPA mají být slučitelné s pravidly WTO, která nevyžadují ani nezakazují závazky týkající se liberalizace nebo regulační povinnosti v otázce služeb, ochrany práv duševního vlastnictví a tzv. singapurských otázek;

10.   požaduje, aby byl během období přechodu od prozatímní k řádné dohodě EPA zaveden regulační rámec týkající se služeb; vyzývá k tomu, aby se pokud možno zajistilo poskytování všeobecných služeb včetně základních veřejných služeb; v této souvislosti znovu potvrzuje své usnesení ze dne 4. září 2008(12) o obchodu se službami;

11.   zdůrazňuje, že vytvoření skutečného regionálního trhu představuje základní předpoklad pro úspěšné uplatňování prozatímní dohody EPA a že regionální integrace a spolupráce jsou nezbytnou podmínkou sociálního a ekonomického rozvoje partnerských států Východoafrického společenství;

12.   požaduje, aby jakékoli dohody mezi Evropskou unií a zeměmi regionu východní a jižní Afriky nebyly ve vzájemném rozporu nebo nebránily regionální integraci v tomto širším regionu;

13.   bere na vědomí, že prozatímní dohoda EPA stanovila přechodná období pro malé a střední podniky, aby se mohly přizpůsobit změnám zavedeným touto dohodou, a důrazně vyzývá orgány partnerských států Východoafrického společenství, aby při jednáních o souhrnné dohodě EPA nadále zájmy malých a středních podniků podporovaly;

14.   vyzývá Evropskou unii, aby v návaznosti na podpis prozatímní dohody EPA poskytla orgánům zemí AKT i soukromému sektoru větší a vhodnou pomoc s cílem usnadnit přechodové období jejich ekonomik;

15.   podporuje proto výjimky z celních sazeb sjednané pro zemědělské produkty a některé zpracované zemědělské produkty za předpokladu, že jsou zavedené především v zájmu ochrany mladých průmyslových odvětví nebo citlivých produktů v dotčených zemích;

16.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila stávající systém přerozdělování finančních prostředků v rámci zemí AKT s ohledem na prostředky pocházející z prioritních výdajů zvýšeného rozpočtu pomoci v oblasti obchodu;

17.   naléhavě vyzývá příslušné země, aby poskytovaly jasné a transparentní informace o hospodářské a politické situaci a rozvoji v těchto zemích s cílem zlepšit spolupráci s Komisí;

18.   souhlasí s tím, aby součástí souhrnné EPA byla kapitola o rozvojové spolupráci, která bude zahrnovat spolupráci v oblasti obchodu se zbožím, konkurenceschopnost dodavatelů, infrastrukturu příznivou pro podnikání, obchod se službami, otázky spojené s obchodem, budování institucionálních kapacit a daňové úpravy; vyzývá obě strany k dodržování přijatého závazku, že jednání o hospodářské soutěži a vládních zakázkách ukončí až poté, co bude vybudována náležitá kapacita;

19.   připomíná, že dohoda EPA musí podporovat rozvojové cíle, politiky a priority partnerských států Východoafrického společenství nejen svou strukturou a obsahem, ale i způsobem a stylem svého provádění;

20.   připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2  miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (tj. 1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR z prostředků členských států); trvá na tom, aby partnerské státy Východoafrického společenství získaly náležitý a spravedlivý podíl;

21.   vyzývá ke včasnému vymezení a zajištění rozdělení prostředků pro pomoc v oblasti obchodu; zdůrazňuje, že by se mělo jednat o nové prostředky, a nikoli pouze o jejich přesun z Evropského rozvojového fondu, že by měly být v souladu s  prioritami Východoafrického společenství a jejich vyplacení by mělo být prováděno včas, předvídatelně a v souladu s harmonogramem vnitrostátních a regionálních strategických rozvojových plánů; odmítá jakýkoli druh podmíněnosti spojené s dohodami o hospodářském partnerství v oblasti poskytování evropské pomoci a vyzývá Komisi, aby zaručila že přístup k finančním prostředkům 10. Evropského rozvojového fondu nebude spojován s výsledky a tempem vyjednávání;

22.   vyzývá Komisi, aby objasnila, jak jsou tyto prostředky využívány v rámci oblasti a vyzývá členské státy EU, aby vyčlenily dodatečné finanční prostředky nad rámec rozpočtových závazků na období 2008–2013;

23.   vyzývá Komisi, aby vzhledem k závazkům, které v září 2007 přijala Rada s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS+) a přístup k lékům, nevyjednávala doplňková ustanovení k této dohodě, která by se týkala léků a která by ovlivňovala veřejné zdraví a přístup k lékům, v rámci řádné dohody EPA, aby po příslušných státech nepožadovala dodržování závazků vyplývajících ze Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) a Smlouvy o patentovém právu (PLT) ani souhlas s nimi, aby do dohody nezačleňovala ustanovení směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví a aby do řádné dohody EPA nezaváděla nové otázky, např. ochranu nepůvodních databází;

24.   důrazně vybízí vyjednavače všech řádných dohod EPA, aby plně zohlednili transparentní hospodaření s přírodními zdroji a navrhli osvědčené postupy, které země AKT potřebují k tomu, aby z těchto zdrojů dosahovaly co nejvyšších zisků;

25.   zdůrazňuje, že všechny souhrnné dohody EPA musí zahrnovat také ustanovení o řádné správě věcí veřejných, transparentní činnosti politických orgánů a lidských právech;

26.   zdůrazňuje význam vzájemného obchodu v tomto regionu a potřebu silnějších regionálních obchodních vazeb, má-li tam být zajištěn udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu;

27.   vybízí k dalšímu snižování cel mezi rozvojovými zeměmi a regionálními seskupeními, která nyní činí 15 až 25 % obchodní hodnoty, pro další podporu obchodu "jih – jih", hospodářského růstu a regionální integrace;

28.   žádá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, pro obnovení jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, aby dohody o liberalizaci měly i nadále pozitivní přínos pro rozvoj chudých zemí;

29.   je přesvědčen, že souhrnné dohody EPA by měly být doplňkem k rozvojové agendě z Dohá a nikoli alternativou pro země AKT;

30.   uznává, že jednu kapitolu je třeba věnovat ochranným obchodním opatřením s dvoustrannými zárukami; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání o uzavření souhrnné dohody EPA dala souhlas k revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní EPA, aby byla zaručena náležitá, transparentní a rychlá aplikace, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

31.   požaduje rychlý průběh ratifikačního procesu, aby mohly partnerské země bez zbytečných odkladů využívat výhod, které skýtá prozatimní dohoda EPA;

32.   připomíná, že ačkoli lze prozatímní dohodu EPA považovat za první krok v příslušném procesu, z právního hlediska se jedná o zcela nezávislou mezinárodní dohodu, která nevede automaticky k řádné dohodě EPA;

33.   zdůrazňuje, že možný souhlas Parlamentu s prozatímní dohodou EPA nepředjímá postoj Parlamentu ohledně jeho souhlasu s řádnou dohodou EPA, neboť postup uzavírání se týká dvou různých mezinárodních dohod;

34.   připomíná, že Východoafrické společenství je jedinou oblastí, jejíž všichni členové se připojili k prozatímní dohodě EPA a nabídly shodné plány liberalizace; upozorňuje na to, že tyto plány je třeba pravidelně hodnotit a revidovat, pokud se ukáže, že jsou příliš obtížně proveditelné;

35.   upozorňuje na skutečnost, že prozatímní dohoda EPA bude mít pravděpodobně vliv na vztahy mezi regionem a jeho nejbližšími obchodními partnery a že je třeba zajistit, aby ustanovení stávající dohody pomohla usnadnit budoucí obchodní dohody;

36.   vyzývá Komisi, aby zvážila žádosti Východoafrického společenství, aby byla pro řádnou dohodu EPA znovu projednána některá sporná témata obsažená v prozatímní dohodě EPA, jež by Východoafrické společenství rádo pozměnilo nebo stáhlo;

37.   naléhavě vyzývá země AKT, aby podporovaly proces liberalizace, přičemž vyzývá k rozšíření těchto reforem nad rámec obchodu a zboží, a aby posílily liberalizaci obchodu a služeb;

38.   zdůrazňuje, že dohoda EPA by měla přispívat k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

39.   konstatuje, že v rámci jednání o dohodě EPA některé země AKT, aby zajistily, že se všemi vývozci bude zacházeno jako s obchodními partnery s doložkou nejvyšších výhod, usilovaly o doložku nejvyšších výhod, která na dovozy zboží stanoví běžná nediskriminační cla;

40.   vítá, že byla mezi Evropskou unií a státy AKT vyjednána nově vylepšená a pružnější pravidla původu, která by potenciálně mohla zemím AKT poskytnout značné výhody, pokud budou uplatňována správně a s patřičným ohledem na omezenou úroveň jejich kapacity;

41.   zdůrazňuje, že vývoz báňských výrobků nebo dřeva nesmí ohrozit křehkost ekosystému, jehož úloha je pro africký kontinent rozhodující, a že do dohody EPA je nutné zahrnout mechanismy odměňování služeb v oblasti životního prostředí poskytovaných partnerskými státy Východoafrického společenství;

42.   domnívá se, že je důležité, aby při provádění dohod EPA byl zřízen vhodný monitorovací systém, jehož koordinací by byl pověřen odpovídající parlamentní výbor sestávající z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj, který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; tento parlamentní výbor by měl jednat pružně a aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že tato kontrola by měla být zahájena po přijetí každé jednotlivé prozatímní dohody EPA;

43.   zdůrazňuje zejména zásadní úlohu parlamentů zemí AKT a nestátních subjektů při monitorování a správě dohod EPA a žádá Komisi, aby zaručila jejich zapojení do probíhajících jednání; to vyžaduje, aby EU a země AKT schválily jasný program jednání založený na účasti všech aktérů;

44.   vyzývá k ustavení odpovídajících a transparentních monitorovacích mechanismů – s jasně vymezenou rolí a vlivem – za účelem sledování dopadu dohod EPA se zvýšeným zapojením AKT a širokými konzultacemi se zúčastněnými stranami;

45.   vítá začlenění doložky o přezkumu do prozatímní dohody EPA, která stanovuje, že komplexní přezkum dohody bude proveden nejpozději pět let od data podpisu a následně každých pět let, včetně analýzy nákladů a důsledků provádění obchodních závazků; v případě potřeby je nutné přijmout změny ustanovení dohody a přizpůsobit jejich uplatňování s ohledem na pravidla a postupy WTO a v souladu s nimi;

46.   vyzývá Radu, aby konzultovala s Parlamentem dříve, než přijme jakékoliv rozhodnutí ve věci prozatímního uplatnění mezinárodních dohod – jak je tomu v případě dohod EPA – kdy je nutný souhlas Parlamentu, vzhledem k možnosti, že Parlament by následně mohl mezinárodní dohodu odmítnout, čímž by se muselo její prozatímní uplatnění ukončit;

47.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě ministrů AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 591. (10) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0252. (12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0407.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o prozatímní dohodě o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a střední Afrikou na straně druhé

P6_TA(2009)0182 B6-0147/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 25. září 2003 o páté ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Cancúnu(1), ze dne 12. května 2005 o hodnocení jednacího kola v Dohá po rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 1. srpna 2004(2), ze dne 1. prosince 2005 o přípravách šesté ministerské konference WTO v Hongkongu(3), ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(4), ze dne 4. dubna 2006 o hodnocení jednacího kola z Dohá po konání ministerské konference WTO v Hongkongu(5), ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(6), ze dne 7. září 2006 o přerušení jednání o rozvojové agendě z Dohá(7), ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(8), ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství(9) a svůj postoj ze dne 5. června 2008 o návrhu nařízení Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 552/97, (ES) č. 1933/2006 a nařízení Komise (ES) č. 964/2007 a (ES) č. 1100/2006(10),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a střední Afrikou na straně druhé,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (Dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC), která se konala v dubnu 2006, v říjnu 2006, v květnu 2007, v říjnu 2007, v listopadu 2007 a v květnu 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007)0635),

-   s ohledem na Všeobecnou dohody o clech a obchodu (GATT), zejména její článek XXIV,

-   s ohledem na prohlášení ministrů přijatá na čtvrtém zasedání ministerské konference WTO dne 14. listopadu 2001 v Dohá, respektive na šestém zasedání ministerské konference WTO dne 18. prosince 2005 v Hongkongu,

-   s ohledem na Strategii EU pro pomoc v oblasti obchodu, kterou dne 15. října 2007 přijala Rada Evropské unie,

-   s ohledem na zprávu a doporučení pracovní skupiny pro pomoc v oblasti obchodu, které přijala Generální rada WTO dne 10. října 2006,

-   s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria společně stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na závazky v oblasti veřejné rozvojové pomoci (ODA), které přijalo Společenství v rámci konsensu z Monterrey přijatého OSN na mezinárodní konferenci o financování rozvoje, která se konala dne 22. března 2002, v tiskovém prohlášení z Gleneagles přijatém skupinou G8 dne 8. července 2005, v závěrech Rady a zástupců vlád členských států zastoupených v Radě o dohodách o hospodářském partnerství přijatých dne 27. května 2008 v Addis Abebě a v prohlášení konference v Dohá o financování rozvoje přijatém dne 2. prosince 2008 Organizací spojených národů v rámci mezinárodní konference o financování rozvoje o hodnocení provádění konsensu z Monterrey,

-   s ohledem na akční program z Akkry přijatý dne 4. září 2008 státy, které se zúčastnily třetího fóra na vysoké úrovni věnovaného účinnosti rozvojové pomoci,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 ve spojení  s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že nebylo možno dospět do konce roku 2007 k regionální dohodě se všechny státy střední Afriky, podepsaly Evropské společenství a Kamerun dne 17. prosince 2007 prozatímní dohodu o hospodářském partnerství; vzhledem k tomu, že tato dohoda byla podepsána všemi stranami dne 15. ledna 2009 v Yaoundé,

B.   vzhledem k tomu, že hlavními cíli této dohody i všech ostatních dohod o hospodářském partnerství musí být udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a vymýcení chudoby, podpora regionální integrace a lepší zapojení ekonomik zemí AKT do světového hospodářství,

C.   vzhledem k tomu, že Komise pokračuje souběžně ve vyjednávání dohody se všemi státy střední Afriky,

D.   vzhledem k tomu, že by se měla zohlednit hospodářská a sociální různorodost osmi států střední Afriky, z nichž šest jsou vnitrozemské státy a pět patří mezi nejméně rozvinuté země (LDCs), které se těší právu volného přístupu na evropský trh v rámci režimu "vše kromě zbraní",

E.   vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby bylo otevření těchto zemí evropskému vývozu spojeno s rozvojovou pomocí a značnou technickou pomoc,

F.   vzhledem k tomu, že v říjnu roku 2007 přijala EU strategii pro pomoc v oblasti obchodu, v níž se zavázala, že do roku 2010 navýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu na 2  miliardy (2 000 000 000) EUR ročně (tj. 1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR z prostředků členských států) a podpoří tak posilování obchodních kapacit rozvojových zemí bez ohledu na to, zda podepsaly dohody o hospodářském partnerství, či nikoli; vzhledem k tomu, že region střední Afriky by tedy měl získat spravedlivou část těchto finančních prostředků,

G.   vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž mezi Evropskou unií a Kamerunem je prozatím omezena, neboť převážnou většinu vývozu z Evropské unie tvoří hlavně zboží, které Kamerun nevyrábí, ale potřebuje buď pro přímou spotřebu nebo jako vstupy pro domácí průmysl; vzhledem k tomu, že to neplatí v případě obchodu se zemědělskými produkty, neboť vývozní dotace EU představují pro výrobce ze zemí AKT vážnou překážku v odvětví zemědělské, živočišné a mlékárenské výroby a narušují a nezřídka i ničí místní a regionální trhy, a EU by proto měla bezodkladně přistoupit k postupnému rušení všech typů vývozních dotací; vzhledem k tomu, že po uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství by případné zvýšení vývozu do Kamerunu nemělo poškodit místní výrobu a vznikající průmyslová odvětví, protože dohody o hospodářském partnerství by měly přispět k diverzifikaci hospodářství zemí AKT,

1.   zdůrazňuje, že tyto dohody lze považovat za uspokojivé pouze tehdy, dosáhnou-li těchto cílů: poskytnout zemím AKT prostředky k udržitelnému rozvoji, podpořit jejich lepší začlenění do světového obchodu, posílit proces regionalizace, oživit obchodní výměnu mezi Evropskou unií a zeměmi AKT a podpořit hospodářskou diverzifikaci zemí AKT;

2.   obzvláště zdůrazňuje původní poslání těchto dohod, tj. rozvoj, snížení chudoby a přínos k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

3.   je přesvědčen, že těchto cílů bude možné dosáhnout prostřednictvím cílené ochrany zemí AKT před některými možnými nepříznivými dopady otevření jejich ekonomik, podporou, která jim umožní skutečně využít přínosů plynoucích z obchodních preferencí podporou jejich hospodářského a sociálního rozvoje; vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zvýšenou a odpovídající pomoc k usnadnění transformace ekonomik po vstupu prozatímních dohod o hospodářském partnerství v platnost;

4.   vyzývá účastníky jednání, aby jednání ukončili podle plánu v roce 2009; vyzývá účastníky jednání, aby přijali veškerá opatření vedoucí k dosažení souhrnné dohody o hospodářském partnerství mezi zeměmi AKT a EU do konce roku 2009, jak bylo plánováno;

5.   je si vědom toho, že dodržení pravidel WTO vyžadovalo uzavření dohody do 31. prosince 2007; poznamenává však, že Komise naléhala, aby byla uzavřena souhrnná dohoda EPA ještě před tímto datem, kdy se prozatímní dohoda omezovala pouze na zboží, což umožnilo dodržet závazky Evropského společenství v rámci WTO;

6.   domnívá se, že požadovaná 80% míra liberalizace obchodu je interpretací článku XXIV dohody GATT, která dostatečně nezohledňuje skutečnost, že EU vyjednává s některými z nejchudších zemí světa, mezi nimiž panují rozdíly v úrovni rozvoje a v citlivých odvětvích;

7.   uznává přínosy, které vyplynuly pro vývozce z podpisu prozatímní dohody o hospodářském partnerství , neboť po vypršení platnosti doložky nejvyšších výhod poskytované podle dohody z Cotonou ke dni 31. prosince 2007 došlo k rozšíření možností vývozu do Evropské unie, a vývozci ze zemí AKT tudíž nebyli poškozeni tím, že by museli působit za méně výhodného obchodního režimu;;

8.   vítá skutečnost, že Evropská unie nabízí zemím AKT za účelem podpory liberalizace obchodu mezi AKT a EU přístup na svůj trh pro většinu výrobků plně bez cel a kvót;

9.   zdůrazňuje, že pokud by byla takováto dohoda potvrzena, modernizace kamerunského hospodářství by vyžadovala značné úsilí, významnou evropskou podporu a technickou pomoc;

10.   je přesvědčen, že navzdory privilegovanému přístupu kamerunských zemědělských produktů na evropský trh povede dohoda o hospodářském partnerství k rozvoji kamerunské zemědělské výroby pouze tehdy, pokud budou prostřednictvím technologických a finančních investic posíleny a modernizovány výrobní kapacity;

11.   je si vědom toho, že hluboká propast v úrovni veřejných výdajů na zemědělské dotace a podporu v EU a v zemích AKT znevýhodňuje zemědělce v zemích AKT, neboť je tak snížena jejich konkurenceschopnost jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni, neboť reálná cena jejich výrobků je mnohem vyšší;

12.   podporuje proto dohodnuté vynětí celních položek zaměřených na zemědělské zboží a některé zpracované zemědělské zboží, které jsou výsledkem dohody, a to za předpokladu, že jsou založeny zejména na potřebě chránit v těchto zemích teprve se rozvíjející odvětví nebo citlivé produkty;

13.   domnívá se, že aby byla zajištěna potravinová bezpečnost Kamerunu a celého regionu, je nezbytné uplatňovat politiku dlouhodobé podpory místního zemědělství, a to včetně nástrojů obchodní politiky, které umožní regulaci trhu a ochranu trvale udržitelného rodinného zemědělství; domnívá se, že potenciál veřejných zásahů by v této oblasti neměl být omezen; zdůrazňuje, že těmto tématům musí být při vyjednávání věnována hlavní pozornost, aby byla zaručena soudržnost obchodní politiky a všech politik EU s ohledem na potravinovou soběstačnost a právo na potraviny;

14.   naléhavě tedy vyzývá vyjednavače jakékoli souhrnné dohody o hospodářském partnerství, aby se zabývali otázkou odpovědnosti za transparentní hospodaření s přírodními zdroji a zdůraznili osvědčené postupy nezbytné k tomu, aby dotčené země z takových zdrojů získaly maximální zisk;

15.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila současné rozdělení finančních prostředků v regionu AKT v důsledku deklarovaných prioritních výdajů v rámci zvýšeného rozpočtu určeného na pomoc v oblasti obchodu;

16.   žádá brzké stanovení a zajištění prostředků pro podporu a rozvoj obchodu; zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by měly představovat dodatečné zdroje a neměly by být jen přepracováním financování z Evropského rozvojového fondu, že by měly splňovat priority středoafrického regionu a že jejich vyplácení by mělo být včasné, předvídatelné a v souladu s prováděcími harmonogramy vnitrostátních a regionálních strategických plánů rozvoje; staví se proti jakékoli podmíněnosti spojené s podpisem dohod o hospodářském partnerství ve věci poskytování evropské pomoci a vyzývá Komisi, aby zajistila, že přístup k finančním prostředkům z 10. ERF bude oddělený od výsledků a tempa vyjednávání;

17.   domnívá se, že časový plán pro závazky a platby z EU fondů by měl být dodržen, jak bylo dohodnuto v regionálních a národních indikativních programech, protože tyto prostředky jsou nezbytné k tomu, aby pomáhaly zemím AKT v lberalizačním procesu;

18.   připomíná opakovaný požadavek Parlamentu, aby byl Evropský rozvojový fond (ERF) začleněn do rozpočtu Unie; odsuzuje využívání ERF jakožto nejvýznamnějšího zdroje financování Regionálního fondu dohody o hospodářském partnerství, což je v rozporu s tím, že se očekávalo doplňkové financování; zdůrazňuje, že částky poskytnuté na základě Národního orientačního programu pro Kamerun a Regionálního orientačního programu jsou nedostatečné a neumožňují modernizaci kamerunského hospodářství, k níž dojde po podpisu dohody o hospodářském partnerství;

19.   zdůrazňuje, že finanční pomoc EU by měla umožnit modernizaci ekonomik zemí AKT a zároveň kompenzovat ztráty z celních příjmů; žádá Komisi, aby co nejdříve sdělila, jaké metody výpočtu čistého fiskálního dopadu dohod o hospodářském partnerství používá;

20.   trvá na tom, že pomoc musí být v souladu se zásadami stanovenými v Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci mimo jiné zaměřena na poptávku, a vyzývá tudíž země AKT, aby informovaly o tom, jaké další finanční prostředky spojené s dohodou o hospodářské partnerství potřebují, zejména pokud jde o regulační rámce, ochranná opatření, usnadnění obchodu, podporu v dodržování mezinárodních hygienických a rostlinolékařských standardů a standardů duševního vlastnictví a složení mechanismů k monitorování dohod o hospodářském partnerství;

21.   vyzývá příslušné země, aby poskytly jasné a transparentní informace o hospodářské a politické situaci a rozvoji v těchto zemích s cílem zlepšit spolupráci s Komisí;

22.   zdůrazňuje význam obchodu v rámci regionu a nutnost posílit regionální obchodní vazby, má-li být v tomto regionu zajištěn udržitelný růst; upozorňuje na význam spolupráce mezi různými regionálními subjekty a jejich shodného postupu;

23.   vybízí k dalšímu snižování cel mezi rozvojovými zeměmi a regionálními skupinami, která dnes dosahují 15–25 % hodnoty obchodu, a k další podpoře obchodu jih-jih, hospodářského růstu a regionální integraci;

24.   zdůrazňuje, že budoucí dohoda o hospodářském partnerství se střední Afrikou nesmí v žádném případě ohrozit soudržnost regionu a oslabit regionální integraci těchto zemí;

25.   vyzývá Komisi, aby učinila vše, co je v jejích silách, aby byla obnovena jednání o rozvojové agendě z Dohá a aby zajistila, že dohody o liberalizaci obchodu budou nadále podporovat rozvoj v chudých zemích;

26.   je přesvědčen, že souhrnné dohody o hospodářském partnerství by měly být doplňkem k rozvojové agendě z Dohá a nikoli alternativou pro země AKT;

27.   domnívá se, že nejistota ohledně výsledku jednání v rámci kola z Dohá a řešení sporu týkajícího se produkce banánů v rámci WTO vyžadují obzvláštní bdělost a prioritní činnost Evropské unie, má-li být zaručena budoucnost odvětví produkce banánů v Kamerunu a v celé oblasti střední Afriky;

28.   vítá ochranná opatření, jež dohoda stanoví, avšak zdůrazňuje, že mechanismy stanovené pro jejich použití jsou složité a mohly by omezit možnosti jejich uplatňování; vyzývá obě strany, aby se vystříhaly nadbytečného užívání těchto ochranných opatření, vyzývá Komisi, aby v rámci pokračujících jednání za účelem uzavření komplexní dohody EPA přistoupila na revizi ochranných opatření, jež jsou obsažena v prozatímní EPA, aby bylo zaručeno náležité, transparentní a rychlé uplatňování, pokud budou splněna kritéria pro jejich použití;

29.   zdůrazňuje, že je nezbytné, aby národní parlamenty, Evropský parlament a občanská společnost prováděly celkové vyhodnocení dopadu dohody o hospodářském partnerství; žádá, aby mohl být časový harmonogram liberalizace v případě potřeby přehodnocen;

30.   žádá, aby byly podporovány výroba a vývoz zpracovaných produktů s vysokou přidanou hodnotou, zejména tím, že se zjednoduší pravidla původu, která musejí zohledňovat rozdíly v průmyslové vyspělosti mezi EU a zeměmi AKT a také mezi zeměmi AKT samotnými, a že budou pružněji uplatňována;

31.   souhlasí s tím, že v prozatímní dohodě o hospodářském partnerství byla pro malé a střední podniky stanovena přechodná období, která jim umožní přizpůsobit se změnám, které dohoda zavádí, a naléhavě vyzývá státní orgány, aby při vyjednávání souhrnné dohody o hospodářském partnerství nadále podporovaly zájmy malých a středních podniků;

32.   vyzývá Evropskou unii, aby poskytla zvýšenou a odpovídající pomoc orgánům v zemích AKT a soukromému sektoru s cílem usnadnit transformaci dotčených ekonomik po podpisu prozatímní dohody o hospodářském partnerství;

33.   zdůrazňuje, že regionální dohoda o hospodářském partnerství nemůže být pouhým prováděcím opatřením prozatímní dohody o hospodářském partnerství s Kamerunem; připomíná, že Kamerun není reprezentativní, pokud jde o různorodost všech osmi zemí regionu, které nemají stejné priority a potřeby, pokud jde o harmonogram liberalizace, přechodná období a seznamy citlivých produktů; žádá, aby byla regionální dohoda o hospodářském partnerství dostatečně flexibilní a zohledňovala tato specifika;

34.   domnívá se, že současná nabídka středoafrického regionu na liberalizaci 71 % obchodu během období 20 let s pětiletým přípravným obdobím není v souladu s požadavky Světové obchodní organizace, která stanoví 80% liberalizaci v průběhu 15 let;

35.   doporučuje, aby při probíhajících jednáních o řádné dohodě EPA bylo postupováno flexibilně, asymetricky a pragmaticky; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zohlednila zejména žádost středoafrického regionu, která se týká rozvojových aspektů této dohody; v tomto ohledu vítá závěry vítá závěry GAERC z května 2008;

36.   žádá Komisi, aby bezpodmínečně a pružně odpověděla na požadavky zemí AKT na revizi problematických bodů v prozatímních dohodách o hospodářském partnerství včetně definice "v zásadě veškerého obchodu", doložky nejvyšších výhod (DNV), povinnosti zrušení vývozních daní, ustanovení o zachování stávajícího stavu a bilaterálních a zvláštních ochranných opatření;

37.   žádá, aby Komise v případě, že by si státy střední Afriky, které nepatří mezi nejméně rozvinuté země, nepřály podepsat dohodu o hospodářském partnerství, prozkoumala veškeré alternativní možnosti s cílem poskytnout těmto zemím nový obchodní rámec v souladu s pravidly WTO;

38.   připomíná, že dohody EPA musí být v souladu s pravidly WTO, která nevyžadují ani nazakazují závazky týkající se liberalizace služeb nebo tzv. singapurských témat;

39.   žádá Komisi, aby do dohod o hospodářském partnerství nezačleňovala ustanovení o právech duševního vlastnictví, která by byla překážkou pro přístup k zásadním léčivým přípravkům; vybízí Unii, aby využila rámec dohod o hospodářském partnerství s cílem pomoci zemím AKT při uplatňování flexibility, kterou umožňuje prohlášení z Dohá o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS a veřejném zdraví;

40.   trvá na tom, že dohody o hospodářském partnerství musí obsahovat rozšířené kapitoly o rozvoji za účelem dosažení rozvojových cílů tisíciletí a podporovat a posilovat sociální práva a základní lidská práva;

41.   zdůrazňuje, že jakákoliv souhrnná dohoda o hospodářském partnerství musí zahrnovat také ustanovení týkající se řádné správy věcí veřejných, transparentnosti v oblasti politických úřadů a lidských práv;

42.   trvá na tom, aby byl Parlament pravidelně informován a aktivně zapojen do procesu vyjednávání dohod o hospodářském partnerství; v tomto ohledu připomíná své poslání spočívající v kontrole a včasném varování, jakož i přání poslanců podpořit intenzivní dialog mezi evropskými orgány, a to jak se zástupci zemí AKT, tak se zástupci občanské společnosti;

43.   doporučuje, aby Parlament – při zachování určité míry flexibility – předtím, než vysloví souhlas, zohlednil stanoviska parlamentů zemí AKT k výsledkům jednání o dohodách EPA;

44.   vyzývá k ustavení odpovídajících a transparentních monitorovacích mechanismů – s jasně vymezenou rolí a vlivem – za účelem sledování dopadu dohod o hospodářském partnerství se zvýšeným zapojením AKT a širokou škálou konzultací se zúčastněnými subjekty;

45.   zdůrazňuje především klíčovou roli parlamentů AKT a nestátních subjektů při sledování a správě dohod o hospodářském parnerství a žádá, aby Evropská komise zaručila jejich zapojení do pokračujících jednání, což vyžaduje, aby země AKT a EU schválily jasný program dalších jednání, založený na spolupráci;

46.   domnívá se, že je důležité, aby při provádění dohod EPA byl vytvořen odpovídající monitorovací systém, který by byl koordinovaný příslušným parlamentním výborem sestávajícím z členů Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj, který by zajišťoval potřebnou rovnováhu mezi zachováním vedoucí úlohy výboru pro mezinárodní obchod a celkovou soudržností obchodních a rozvojových politik; zastává názor, že tento parlamentní výbor by měl jednat pružně a aktivně koordinovat svou činnost se Smíšeným parlamentním shromážděním AKT-EU; domnívá se, že toto monitorování by mělo být zahájeno po přijetí každé prozatímní dohody EPA;

47.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a zemí AKT, Radě AKT-EU a Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.03.2004, s. 393. (2) Úř. věst. C 92 E, 20.4.2006, s. 397. (3) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 126. (4) Úř. věst. C 292 E, 1.12.2006, s. 121. (5) Úř. věst. C 293 E, 2.12.2006, s. 155. (6) Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 261. (7) Úř. věst. C 305 E, 14.12.2006, s. 244. (8) Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 301. (9) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 361. (10) Přijaté texty, P6_TA-PROV(2008)0252.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORUM na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (5211/2009 – KOM(2008)0156 – C6-0054/2009 – 2008/0061(AVC))

P6_TA(2009)0183 A6-0117/2009

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORUM na jedné straně a  Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (KOM(2008)0156),

-   s o hledem na dohodu o hospodářském partnerství mezi státy CARIFORUM na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (5211/2009),

-   s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou podle čl. 57 odst. 2, čl. 133 odst. 1 a 5 a článku 181 ve spojení s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem Smlouvy o ES (C6-0054/2009),

-   s ohledem na článek 75 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0117/2009),

1.   souhlasí s uzavřením dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a států CARIFORUM.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (5535/2009 – KOM(2008)0439 – C6-0064/2009 – 2008/0136(AVC))

P6_TA(2009)0184 A6-0144/2009

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0439),

-   s ohledem na prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Pobřežím slonoviny na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (5535/2009),

-   s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou v souladu s články 133 a 181 ve spojení s druhým pododstavcem čl. 300 odst. 3 Smlouvy o ES (C6-0064/2009),

-   s ohledem na článek 75 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0144/2009),

1.   souhlasí s uzavřením dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Pobřeží slonoviny.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o výročních zprávách Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj za rok 2007 (2008/2155(INI))

P6_TA(2009)0185 A6-0135/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na výroční zprávu Evropské investiční banky (EIB) za rok 2007,

-   s ohledem na výroční zprávu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) za rok 2007,

-   s ohledem na články 9, 266 a 267 Smlouvy o ES a protokol č. 11 o statutu EIB,

-   s ohledem na dohodu o založení EBRD ze dne 29. května 1990,

-   s ohledem na články 230 a 232 Smlouvy o ES o úloze Soudního dvora,

-   s ohledem na článek 248 Smlouvy o ES o úloze Účetního dvora,

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/1016/ES ze dne 19. prosince 2006 o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství(1),

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o právním základu rozhodnutí 2006/1016/ES(2),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/847/ES ze dne 4. listopadu 2008 o způsobilosti zemí střední Asie pro financování podle rozhodnutí 2006/1016/ES o poskytnutí záruky Společenství na případné ztráty Evropské investiční banky z úvěrů a úvěrových záruk na projekty mimo Společenství(3),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 97/135/ES ze dne 17. února 1997, které stanoví, že Evropské společenství by mělo upsat další kapitálové účasti jako důsledek rozhodnutí zdvojnásobit kapitál Evropské banky pro obnovu a rozvoj(4),

-   s ohledem na poslední přezkum kapitálových zdrojů EBRD z roku 2006 na období 2006–2010,

-   s ohledem na zprávu Komise Parlamentu a Radě o činnosti Evropských společenství v oblasti půjček a úvěrů v roce 2007 (KOM(2008)0590),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2008 o výroční zprávě Evropské investiční banky za rok 2006(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2007 o výroční zprávě EIB za rok 2005(6),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2003 o činnosti Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)(7),

-   s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 24. června 2008 o Evropské bance pro obnovu a rozvoj jako stěžejním partnerovi při provádění změn v zemích v procesu transformace,

-   s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána v Cotonou dne 23. června 2000(8) (dohoda z Cotonou),

-   s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: "Evropský konsenzus"(9),

-   s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2008 o investičním rámci pro západní Balkán: posilování soudržnosti stávajících finančních nástrojů pro tento region s cílem podpořit růst a stabilitu,

-   s ohledem na návrh nařízení Komise ze dne 21. května 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1638/2006 ze dne 24. října 2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2008)0308),

-   s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 2003 ve věci vyšetřovacích pravomocí Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) v EIB(10),

-   s ohledem na třístrannou dohodu uzavřenou mezi Účetním dvorem, EIB a Komisí o způsobech kontroly prováděné Účetním dvorem, které jsou stanoveny v čl. 248 odst. 3 Smlouvy o ES, která byla obnovena v červenci 2007,

-   s ohledem na memorandum o porozumění podepsané dne 15. prosince 2006 mezi Komisí, EIB a EBRD ve věci spolupráce ve východní Evropě, v zemích jižního Kavkazu, v Rusku a ve Střední Asii,

-   s ohledem na memorandum o porozumění podepsané dne 27. května 2008 mezi Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou zaměřené na další koordinaci vnějších úvěrových politik Evropské unie,

-   s ohledem na memorandum o zapojení do evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, které podepsaly EIB, Komise a příslušné vnitrostátní orgány dne 16. září 2008,

-   s ohledem na Operační plán EIB pro období 2008–2010, který schválila správní rada dne 20. listopadu 2007,

-   s ohledem na veřejné konzultace, které vedla EIB o svém prohlášení o environmentálních a sociálních zásadách a normách v roce 2008,

-   s ohledem na environmentální a sociální politiku EBRD, kterou správní rada schválila dne 12. května 2008,

-   s ohledem na politiku EBRD v oblasti energetiky, kterou správní rada schválila dne 11. července 2006,

-   s ohledem na přezkum energetické politiky EIB, který správní rada schválila dne 31. ledna 2006,

-   s ohledem na informační sdělení EIB o "intenzivnějším zapojení EIB do energetické politiky EU" ze dne 5. června 2007, jak je v červnu 2007 podpořila Rada guvernérů,

-   s ohledem na závěry zasedání předsednictví Evropské rady konaného v Bruselu ve dnech 11. a 12. prosince 2008, které se týkají hospodářských a finančních otázek,

-   s ohledem na zprávu EIB nazvanou "zjištění a závěry konzultace malých a středních podniků 2007/2008" z května 2008, a na následnou modernizaci a posílení podpory malým a středním podnikům EU ze strany EIB,

-   s ohledem na prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách ze dne 18. března 2008,

-   s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 7. října 2008 a 2. prosince 2008 o úloze EIB při podpoře malých a středních podniků,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané "Od finanční krize k vzestupu: evropský akční rámec" (KOM(2008)0706),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané "Plán evropské hospodářské obnovy" (KOM(2008)0800),

-  s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A6-0135/2009),

A.   vzhledem k tomu, že EIB byla založena v roce 1957 Římskou smlouvou, a vzhledem k tomu, že její akcionáři, jimiž jsou členské státy, upsali kapitál ve výši 165 miliard EUR,

B.   vzhledem k tomu, že EIB vyvíjí od roku 1963 činnost mimo území Společenství s cílem podporovat jeho vnější politiky,

C.   vzhledem k tomu, že EBRD byla založena v roce 1991 a vzhledem k tomu, že jejími akcionáři je 61 třetích zemí, Evropské společenství a EIB, které upsaly kapitál v celkové výši 20 miliard EUR,

D.   vzhledem k tomu, že členské státy, Evropské společenství a EIB celkem vlastní 63 % akcií EBRD,

E.   vzhledem k tomu, že statutárním cílem EIB je přispívat v zájmu Společenství k vyváženému a soustavnému rozvoji vnitřního trhu, a to za pomoci kapitálového trhu i využíváním vlastních zdrojů;

F.   vzhledem k tomu, že by při současných finančních otřesech, kdy je obrovský nedostatek likvidity a úvěrů pro podniky, EIB měla hrát hlavní úlohu v plánech Evropské unie a členských států na hospodářskou obnovu,

G.   vzhledem k tomu, že statutárním cílem EBRD je přispívat k hospodářskému pokroku a obnově, podporovat přechod k otevřenému tržnímu hospodářství a soukromé a podnikatelské aktivity v zemích střední a východní Evropy, které se zavázaly k uplatňování zásad demokracie se systémem více politických stran, plurality a tržního hospodářství a které tyto zásady dodržují,

H.   vzhledem k tomu, že by úloha EIB jakožto emitenta dluhopisů s vysokým ratingem AAA pro mezinárodní kapitálový trh měla být zdůrazněna a posílena,

I.   vzhledem k tomu, že podle článku 11 dohody o založení EBRD musí EBRD činit nejméně 60 % svých investic v soukromém sektoru,

J.   vzhledem k tomu, že dohoda o založení EBRD stanoví, že v intervalech ne delších než pět let reviduje Rada guvernérů základní kapitál EBRD, a že příští revize je plánována na rok 2010,

K.   vzhledem k tomu, že dne 1. října 2008 byl ustaven řídící výbor složený z devíti "moudrých", aby dohlížel na hodnocení přezkumu mandátu k poskytování externích úvěrů v polovině období a toto hodnocení řídil, jak stanoví rozhodnutí 2006/1016/ES,

L.   vzhledem k tomu, že tento přezkum v polovině období bude muset být proveden v úzké spolupráci s Parlamentem na základě rozhodnutí 2006/1016/ES,

M.   vzhledem k tomu, že rozhodnutí 2006/1016/ES o mandátu k poskytování vnějších půjček EIB počítá s 25,8 mld. EUR jako úvěry pro období 2007–2013, rozdělenými takto: země před přistoupením, včetně Chorvatska a Turecka: 8,7 mld. EUR; země Středomoří: 8,7 mld. EUR; Východní Evropa, jižní Kavkaz a Ruská federace: 3,7 mld. EUR; Latinská Amerika: 2,8 mld. EUR; Asie: 1 mld. EUR; Jihoafrická republika: 0,9 mld. EUR,

N.   vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2007 úvěry na podporu cílů politiky EU v celkové výši 47,8 miliard EUR, z toho 41,4 miliard EUR v rámci Evropské unie a zemí EFTA a 6,4 miliard EUR v partnerských a přistupujících zemích,

O.   vzhledem k tomu, že EIB poskytla v roce 2007 úvěry jednotlivým geografickým oblastem mimo EU v následující výši: Asii a Latinské Americe: 925 milionů EUR, východní Evropě, zemím jižního Kavkazu a Rusku: 230 milionů EUR, zemím Středomoří: 1 438 milionů EUR, zemím před přistoupením: 2 870 milionů EUR, zemím AKT: 756 milionů EUR a Jižní Africe: 113 milionů EUR,

P.   vzhledem k tomu, že v roce 2007 činil objem činnosti EBRD 5,6 miliard EUR a zahrnoval 353 projektů v 29 zemích, ve kterých působí: ve střední Evropě a pobaltských státech(11), v jihovýchodní Evropě(12), v západní části SNS a na Kavkazu(13), v Rusku a ve Střední Asii(14),

Q.   vzhledem k tomu, že v roce 2007 došlo k nárůstu investic EBRD v Rusku na 2,3 mld. EUR (celkové portfolio v Rusku dosahuje 5,7 mld. EUR), vztahuje se na 83 projektů a představuje 42 % ročních závazků EBDR (ve srovnání v 38 % v roce 2006),

R.   vzhledem k tomu, že se kapitálové investice EBRD zvýšily v roce 2007 na 1,7 mld. EUR z 1 mld. EUR v roce 2006 a že se kapitálový objem činnosti banky zvýšil z 20 % v roce 2006 na 30 % v roce 2007,

S.   vzhledem k tomu, že Rada guvernérů EBRD dne 28. října 2008 rozhodla, že uznává Turecko za příjemce investic EBRD a vzhledem k tomu, že do konce roku 2010 EBRD plánuje investovat 450 milionů EUR,

T.   vzhledem k tomu, že EIB financuje projekty v Turecku od roku 1965 a že investovala kolem 10 miliard EUR ve všech klíčových odvětvích tureckého hospodářství,

U.   vzhledem k tomu, že podle dohody z Cotonou EIB při poskytování úvěrů na financování operací v zemích AKT používá kromě vlastních zdrojů také investiční nástroj k řízení rizik, na nějž jsou finanční prostředky poskytovány z Evropského rozvojového fondu,

V.   vzhledem k tomu, že by finanční strategie EIB měla přispívat ke splnění obecného cíle, jímž je rozvoj a upevňování demokracie a právního státu, a k dodržování mezinárodních dohod v oblasti životního prostředí, jejichž stranami je Společenství nebo jeho členské státy,

W.   vzhledem k tomu, že Komise, členské státy, partnerské země evropské politiky sousedství (EPS), mezinárodní finanční instituce a evropské regionální a bilaterální finanční instituce v současné době spolupracují v rámci investiční facility sousedství při zajišťování dodatečných finančních prostředků na projekty výstavby infrastruktury zejména v odvětví energetiky, dopravy a životního prostředí na celém území EPS,

X.   vzhledem k tomu, že skupina EIB nadále aktivně podporuje malé a střední podniky prostřednictvím úvěrů, vstupního kapitálu a úvěrových záruk, přičemž vstupní kapitál a úvěrové záruky jsou poskytovány prostřednictvím Evropského investičního fondu,

Cíle a činnost EIB

1.   vítá výroční zprávu EIB za rok 2007, zejména pokud jde o její finanční operace uvnitř Evropské unie na jedné straně, které se zaměřily na šest politických priorit: zajištění hospodářské a sociální soudržnosti, uplatňování iniciativy Inovace 2010, rozvoj transevropských dopravních a přístupových sítí, podporu malých a středních podniků, ochranu a zlepšování životního prostředí, a na zajištění udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné energetiky; a pokud jde o uplatňování mandátu EIB k poskytování externích úvěrů ve třetích zemích, na straně druhé;

2.   vítá cíl EIB zabývat se při svých finančních operacích uvnitř Evropské unie mimo jiné otázkou změny klimatu; v této souvislosti připomíná, že je nutné vyvinout další kritéria financování, jež budou šetrná k životnímu prostředí, v souladu se strategickými cíli EU snížit emise skleníkových plynů; naléhavě žádá EIB, aby směřovala své půjčky v odvětví energetiky na energetickou účinnost, obnovitelné energie a investice do výzkumu a vývoje v těchto dvou oblastech; kromě toho vyzývá EIB, aby vypracovala a zveřejnila metodiku hodnocení vlivu financovaných projektů na klima a stanovila kritéria hodnocení umožňující EIB odmítnout projekty z důvodu jejich negativního dopadu na změnu klimatu;

3.   připomíná, že EIB je jedinou finanční institucí zakotvenou ve Smlouvě a že většina jejích operací je zaměřena na projekty v členských státech, ačkoli musí hrát stále významnější úlohu také ve třetích zemích, jak bylo uvedeno v rozhodnutí 2006/1016/ES;

4.   bere na vědomí, že v rámci své činnosti ve třetích zemích EIB doposud uplatňovala politické cíle stanovené Radou; domnívá se, že poskytování úvěrů EIB musí být konzistentní, pokud jde o oblasti její působnosti, ve všech zemích, jednoduché v jejím přístupu k různým účastníkům a nástrojům EU, pružné z hlediska toho, jak je Unie schopna reagovat na značně rozdílné okolnosti v různých zemích, v souladu s cíli tisíciletí a odpovědné vůči veřejnosti i vůči Parlamentu, pokud jde o využití a účinnost použitých finančních prostředků EU;

5.   vyjadřuje přesvědčení, že investice do veřejné dopravy představují významný aspekt plánu evropské hospodářské obnovy; znovu v této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že EIB má potenciál být klíčovým hráčem ve změně evropské dopravy na dopravu příznivější k životnímu prostředí; naléhavě proto vyzývá EIB, aby podstatně zvýšila svoji podporu železniční dopravy, městské hromadné intermodální dopravy a řízení provozu;

6.   domnívá se, že by činnosti EIB měly také odrážet cíle a závazky, jež Unie přijala v rámci OSN (jako je Kjótský protokol); vyzývá proto EIB, aby každoročně předkládala Parlamentu zprávu o provádění cílů EU a OSN při svých operacích v rozvojových zemích;

7.   s potěšením konstatuje, že EIB v posledních letech přijímala systematická opatření v návaznosti na doporučení Parlamentu; doporučuje, aby tato opatření byla zpřístupněna široké veřejnosti v rámci výroční zprávy EIB;

8.   naléhavě vyzývá EIB, aby lépe sledovala a zprůhlednila povahu a konečné určení svých globálních půjček na podporu malých a středních podniků;

9.  Dohled nad činností EIB:

10.   vítá pokrok a zveřejnění odvětvových operačních politik EIB v odvětví energetiky, dopravy a vodního hospodářství v roce 2007 a uznává je jako významný krok směrem ke zvýšení transparentnosti úvěrových operací EIB;

11.   vítá skutečnost, že přezkum politiky zpřístupňování informací veřejnosti, kterou uplatňuje EIB, zohledňuje příslušná ustanovení Aarhuského nařízení(15); vítá zveřejnění souhrnné zprávy o hodnocení operací EIB za rok 2007 a nabádá EIB, aby dále rozvíjela činnosti svého oddělení pro hodnocení operací;

12.   vítá přezkum prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách; domnívá se, že by EIB měla vyčlenit dostatečné zdroje na provedení nového prohlášení a vypracovat zprávu o jeho fungování;

13.   zdůrazňuje, že EIB by měla v souvislosti s podvody a korupcí uplatňovat politiku nulové tolerance, a vítá v tomto směru přezkum její politiky boje proti podvodům a jejích politik boje proti korupci, praní peněz a financování terorismu; se znepokojením však konstatuje, že tyto politiky zůstávají do značné míry pasivní; znovu opakuje své výzvy, aby EIB do provádění svých politik zahrnula opatření zaměřená na:

14.   vítá existenci etické komise ad hoc (zabývající se především otázkami týkajícími se situace po skončení pracovního poměru) a nezávislého kontrolora shody; nicméně žádá, aby byl informován o statusu a praktické činnosti tohoto kontrolora;

15.   blahopřeje EIB k tomu, že v říjnu 2007 podepsala ve Washingtonu prohlášení o postupu v případě řízení podniků na nově vznikajících trzích; konstatuje, že prohlášení o postupu podepsaly finanční instituce podporující rozvoj a řadí řízení podniků na první místo při uskutečňování kroků na podporu udržitelného rozvoje v rozvíjejících se zemích;

16.   je spokojen s tím, že řídící výbor EIB schválil politiku stanovující mechanismus EIB pro stížnosti; znovu však na EIB naléhá, aby přezkoumala svůj vnitřní mechanismus pro stížnosti a aby vydala nové pokyny týkající se mechanismu pro odvolání, které budou rozšířeny na všechny operace financované EIB;

17.   bere na vědomí kladné stanovisko externího auditu a závěry výroční zprávy výboru pro audit; v souvislosti se současnou finanční a hospodářskou krizí znovu na EIB naléhá, aby se podřídila stejným pravidlům obezřetnosti jako úvěrové instituce a skutečnému obezřetnostnímu dohledu;

Cíle a činnosti EBRD

18.   vítá výroční zprávu EBRD za rok 2007, zejména skutečnost, že se investiční činnost EBRD soustředila na země v raném či středním stadiu transformace, a vítá pokrok, kterého dosáhla při financování projektů v rámci iniciativy pro udržitelnou energii, která by měla upřednostnit energetické projekty, jež jsou v zájmu Unie;

19.   konstatuje, že EBRD působí zejména ve třetích zemích, avšak že některé významné činnosti i nadále provádí v členských státech;

20.   dále shledává, že se mezinárodní a regionální kontext, ve kterém EBRD plní svou úlohu, velmi liší od situace v roce 1991 a že výkon mandátu EBRD je třeba tomuto novému prostředí přizpůsobit, neboť EBRD reaguje na tržní podmínky a svou činnost přesouvá dále na jih a východ;

21.   připouští také, že provozní prostředí je stále složitější, neboť se zhoršilo podnikatelské klima v důsledku menších zkušeností místních protějšků a častějších obav ohledně jejich bezúhonnosti;

22.   domnívá se, že EBRD musí posílit technickou pomoc a konzultační činnost na podporu norem řádné správy věcí veřejných a zajistit náležité řízení projektů na místní úrovni, které probíhají v sousedních zemích EU;

23.   vítá pokrok, kterého EBRD v roce 2008 dosáhla při zohlednění otázky rovnosti žen a mužů; důrazně obě banky žádá, aby hledisko rovnosti žen a mužů více začlenily do svých institucionálních struktur a vnějších politik;

Spolupráce mezi EIB a EBRD a s dalšími mezinárodními, regionálními a vnitrostátními finančními institucemi

24.   konstatuje, že EIB a EBRD ve stále větší míře financují operace ve stejných geografických oblastech mimo Unii, jako je východní Evropa, země jižního Kavkazu, Rusko, západní Balkán a brzy také Turecko;

25.   upozorňuje na to, že v zemích společného působení existují mezi EIB a EBRD tři různé formy spolupráce; ve východní Evropě má na základě memoranda o porozumění vedoucí pozici EBRD a obecným pravidlem je provádění společných investic; v zemích západního Balkánu tyto banky upouštějí od konkurenčních nebo paralelních operací ve prospěch spolupráce pomocí slučování finančních prostředků; nedávno pak byla pro spolupráci v Turecku uzavřena dohoda, v níž byly definovány specifické a společné oblasti příslušnosti, přičemž vedoucí banka bude pro jednotlivé projekty určována individuálně;

26.   bere na vědomí, že se cíle, odbornost a způsoby fungování těchto dvou bank liší a že nelze od sebe jednoduše oddělit poskytování úvěrů veřejnému a soukromému sektoru; zdůrazňuje, že existuje stále více společných oblastí, ve kterých obě banky rozšiřují své zkušenosti, jako je financování malých a středních podniků, energetika a změna klimatu a projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru; v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu užší spolupráce;

27.   domnívá se, že činnosti EIB a EBRD by si v zemích společného působení neměly konkurovat, nýbrž by se měly na základě komparativních výhod obou bank vzájemně doplňovat a zabránit tomu, aby klientovi vznikaly dvojí náklady;

28.   v zájmu lepší strukturované spolupráce mezi EIB a EBRD v zemích společného působení proto doporučuje, aby:

29.   doporučuje, aby akcionáři EIB v dlouhodobém výhledu zvážili navýšení vlastnického podílu EIB v EBRD, např. v souvislosti s navýšením kapitálu nebo v případě, že stávající akcionář EBRD zvažuje stažení kapitálu z této banky; domnívá se, že by toto rozhodnutí mohlo v dlouhodobém horizontu podpořit větší soudržnost politik a specializaci těchto dvou bank jak z funkčního, tak ze zeměpisného hlediska;

30.   domnívá se, že je třeba se vyhnout překrývání nástrojů vnější pomoci Unie; vyzývá, aby byla v Unii posílena spolupráce s regionálními a vnitrostátními rozvojovými institucemi nebo agenturami s cílem zajistit účinné financování a zamezit překrývání a zdvojování činností a zaručit soudržný přístup a lepší zviditelnění činnosti EU; v tomto ohledu podporuje možnost vzájemného delegování a uznávání postupů;

31.   připomíná význam dohody dosažené v "Evropském konsenzu", podle níž by mělo dojít k posílení synergií mezi programy podporovanými EIB a jinými finančními institucemi a programy financovanými ze strany Společenství s cílem zaručit co největší přínos pro přijímající země; zdůrazňuje, že v rámci těchto kroků je nutné pečlivě zohlednit zájmy příjemců;

32.   bere na vědomí, že EIB a EBRD by měly spolupracovat s dalšími mezinárodními a regionálními finančními institucemi, jako jsou Světová banka, Asijská rozvojová banka a Africká rozvojová banka, má-li být v oblastech, které jsou od Unie více vzdáleny, dosaženo větší účinnosti a má-li se zabránit nežádoucímu překrývání a zdvojování finančních aktivit; domnívá se však, že EIB by měla mezi mezinárodními rozvojovými bankami a institucemi hrát klíčovou úlohu, pokud jde o prosazování cílů Unie týkajících se životního prostředí, sociální oblasti a rozvoje;

33.   konstatuje, že činnost mezinárodních rozvojových bank a institucí má pozitivní vliv na rozvojový svět; považuje za nezbytné dále tento vliv analyzovat a zvážit další činnosti ve vztahu k cílům a operacím Evropského rozvojového fondu; doporučuje, aby v rámci mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím mohlo být financování vlastnictví půdy považováno za způsobilý investiční náklad, pokud budou splněny podmínky souvisejících s environmentálními a sociálními cíli, neboť vlastnictví půdy je klíčově důležité pro vnitřní rozvoj, zejména v afrických zemích;

Globální finanční otřesy a důsledky pro EIB a EBRD

34.   zdůrazňuje, že plán evropské hospodářské obnovy přisuzuje EIB důležitou úlohu, zejména pokud jde o navýšené financování malých a středních podniků, energii z obnovitelných zdrojů a čistou dopravu; vítá rozhodnutí zvýšit v souladu s Lisabonskou strategií celkový objem úvěrů EIB o 30 % (15 miliard EUR) v roce 2009 a 2010 a navýšit upsaný základní kapitál EIB z 67 miliard EUR na 232 miliard EUR; naléhavě však vyzývá členské státy, aby navýšily kapitál EIB tak, aby zajistily, že její úvěrová kapacita bude odpovídat střednědobým finančním potřebám průmyslu a obchodu, pokud jde o potřebu podporovat ekologická a udržitelná pracovní místa; zdůrazňuje, že pomocí těchto dodatečných finančních prostředků by se mělo usilovat o dosažení dlouhodobých účinků; domnívá se, že rozšířená oblast působnosti vyžaduje adekvátní lidské i finanční zdroje a větší transparentnost a zodpovědnost operací EIB;

35.   podporuje, aby při poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům byla posílena ustanovení o sdílení rizik mezi komerčními bankami a EIB; vyzývá však k opatrnosti, pokud jde o poskytování půjček EIB komerčním bankám, a v tomto ohledu požaduje přijetí kodexu chování mezi komerčními bankami a EIB; dále konstatuje, že je třeba aktualizovat seznam zprostředkovatelských bank EIB;

36.   domnívá se, že EIB a Komise by měly urychlit realizaci projektů v těch členských státech a odvětvích, jež krize postihla nejvíce; v tomto ohledu považuje za důležité využít odbornosti programů technické podpory, jako je Jaspers, Jeremie, Jessica a Jasmine, aby se urychlilo rozdělování strukturální pomoci;

37.   konstatuje, že Unie požádala EIB, aby v důsledku finanční krize urychlila poskytování podpory na projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru; naléhavě žádá EIB a EBRD, aby tyto projekty prováděly pouze tehdy, pokud budou finančně únosné a pokud budou skutečným přínosem; v této souvislosti se domnívá, že je potřeba zlepšit zveřejňování informací, zhodnocování finančních prostředků a postupy posuzování únosnosti;

38.   vyzývá členské státy, aby plně využily nástrojů rizikového kapitálu, globálních půjček a mikroúvěrů, jež nabízí programy a prostředky EIB;

39.   konstatuje, že EIB postupně zvýšila přijímání a poskytování půjček uvnitř i vně Unie a že dnes představuje hlavní nástroj přijímání a poskytování půjček na úrovni EU; dále shledává, že existuje velká poptávka po dluhopisech vydaných EIB, a to i v Asii; vyzývá proto EIB jakožto banku, jež se řídí veřejnou politikou, a její guvernéry k maximalizaci tohoto úvěrového potenciálu tím, že budou na světovém trhu vydávat především dluhopisy denominované v euru s cílem podpořit dlouhodobé cíle a vyvážit hospodářské zpomalení v Unii a sousedních zemích;

40.   důrazně vyzývá Komisi a EIB, aby se společně zabývaly otázkou, jak lze překonat úvěrové problémy v reálné ekonomice s pomocí nových inovačních finančních nástrojů;

41.   vítá rozhodnutí EBRD zvýšit svůj roční objem činnosti v roce 2009 zhruba o 20 % na přibližně 7 miliard EUR s cílem zmírnit stávající finanční a hospodářskou krizi a konstatuje, že polovina z 1 miliardy EUR určené na mimořádné výdaje v roce 2009 byla vyčleněna pro střední a východní Evropu;

42.   zdůrazňuje, že za současných přísných podmínek pro poskytování úvěrů je úloha obou bank zvýrazněna jak uvnitř, tak i vně Unie; vyzývá obě banky, aby dodržely své závazky vůči třetím zemím i v hospodářsky obtížné době;

43.   doporučuje, aby po pečlivém prostudování dopadů finanční krize na reálnou ekonomiku byla EIB vyzvána ke zvýšení podpory novým členským státům; dále upozorňuje na význam zapojení soukromého sektoru do procesu stabilizace těchto ekonomik; vítá rozšíření činností EBRD v nových členských státech a společný akční plán mezinárodních finančních institucí na podporu bankovních systémů a úvěrů pro reálnou ekonomiku ve střední a východní Evropě, který byl nedávno vypracován EBRD, EIB, Evropským investičním fondem a skupinou Světové banky a jehož úkolem je podpořit bankovní systém a reálnou ekonomiku ve střední a východní Evropě; doporučuje však, aby byla včas přehodnocena definice "zemí v procesu transformace" a posouzeno ukončení činností EBRD na území Unie;

44.   s uspokojením konstatuje, že EIB a EBRD jsou vystaveny finančním otřesům v dosti omezené míře, ačkoli EBRD kvůli poklesu na akciových trzích vykázala v roce 2008 svou první ztrátu v tomto desetiletí;

Důsledky rozsudku Soudního dvora pro mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím

45.   vítá rozsudek Soudního dvora ze dne 6. listopadu 2008 o právním základu rozhodnutí 2006/1016/ES;

46.   doporučuje, aby v návaznosti na tento rozsudek byla mezi Parlamentem, Radou a Komisí urychleně uzavřena dohoda, jež zajistí plné respektování výsadních pravomocí Parlamentu a kontinuitu vnějších finančních operací EIB; zdůrazňuje tedy, že do přezkumu v polovině období, jež má být proveden v roce 2010, tato rychlá dohoda slouží jako dočasné řešení končící přesně stanoveným datem;

47.   domnívá se, že v souladu s rozsudkem Soudního dvora je zcela zásadní přijmout rozhodnutí, jímž se nahradí rozhodnutí 2006/1016/ES, a konstatuje, že probíhající revize vnější úvěrové činnosti EIB v polovině období a opatření týkajících se spolupráce, jež má být dokončena v roce 2010, bude muset umožnit skutečnou a důkladnou diskusi o cílech Unie a prostředcích poskytovaných EIB, do níž bude plně zapojen Parlament jakožto spoluzákonodárce; vyzývá Komisi, aby při přípravě nového návrhu rozhodnutí o mandátu EIB k poskytování úvěrů třetím zemím plně zohlednila doporučení obsažená v této zprávě;

48.   doporučuje, aby řídící výbor svou práci dokončil počátkem roku 2010, a vyzývá jeho předsedu, aby brzy poté předložil Parlamentu a Radě zprávu o vyvozených závěrech; očekává závěry řídícího výboru a žádá jej, aby zohlednil doporučení obsažená v tomto, i v předchozích usneseních Parlamentu; žádá, aby řídící výbor Parlament pravidelně informoval o vývoji této práce;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance, Evropské bance pro obnovu a rozvoj a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 95. (2) Věc C-155/07, Evropský parliament v. Rada Evropské unie, ve Sbírce rozhodnutí Evropského soudního dvora dosud nezveřejněno. (3) Úř. věst. L 301, 12.11.2008, s. 13. (4) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 15. (5) Přijaté texty, P6_TA(2008)0132. (6) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 544. (7) Úř. věst. C 38 E, 12.2.2004, s. 313. (8) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (9) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1. (10) Věc C-15/00, Komise Evropských společenství v. Evropská investiční banka, Sb. rozh. 2003, I-7281. (11) Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko. (12) Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Rumunsko a Srbsko. (13) Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. (14) Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán. (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 o budoucnosti automobilového průmyslu

P6_TA(2009)0186 RC-B6-0152/2009

Evropský parlament,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu, které se konalo ve dnech 23. a 24. března 2000,

-   s ohledem na sdělení předsedy Barrosa ze dne 2. února 2005 nazvané "Společně k růstu a zaměstnanosti – nový začátek lisabonské strategie" (KOM(2005)0024),

-   s ohledem na závěry konečné zprávy pracovní skupiny na vysoké úrovni CARS 21 ze dne 12. prosince 2005 a na střednědobou revizi závěrů konference na vysoké úrovni o CARS 21 ze dne 29. října 2008,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2008 o CARS 21: Právní rámec úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. října 2008,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. října 2008 nazvané "Od finanční krize k oživení: evropský akční rámec" (KOM(2008)0706),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané "Plán evropské hospodářské obnovy" (KOM(2008)0800),

-   s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 17. prosince 2008 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel(2),

-   s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 4. února 2009 o dopadu finanční krize na automobilový průmysl;

-   s ohledem na závěry Rady pro konkurenceschopnost ze dne 5. a 6. března 2009 o automobilovém průmyslu,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2009 nazvané "Reakce na krizi v evropském automobilovém průmyslu" (KOM(2009)0104),

-   s ohledem na závěry ze setkání evropských ministrů průmyslu s místopředsedou Evropské komise panem Günterem Verheugenem zaměřeného na situaci v automobilovém průmyslu, které se konalo dne 16. ledna 2009 v Bruselu,

-   s ohledem na statistické údaje, které dne 29. ledna 2009 zveřejnila Asociace evropských výrobců automobilů, o prodeji vozidel v roce 2008,

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.  A vzhledem k tomu, že Evropa čelí výjimečné a hluboké finanční a hospodářské krizi a vysoké míře nezaměstnanosti, přičemž ve všech významných průmyslových odvětvích ubyly tisíce pracovních míst,

B.   vzhledem k tomu, že evropský finanční trh v současné době řádně nefunguje, zejména pokud jde o úvěrové činnosti,

C.   vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl a jeho dodavatelský řetězec jsou obzvláště postiženy dopady současné krize a že se přitom jedná o klíčové odvětví evropského hospodářství, které přispívá k zaměstnanosti, inovacím a konkurenceschopnosti celého hospodářství,

D.   vzhledem k tomu, že automobilový průmysl čelí strukturální nadměrné kapacitě a že se očekává, že v roce 2009 dojde k dalšímu významnému poklesu poptávky po vozidlech a k následnému poklesu výroby, čímž se nevyhnutelně zvýší tlak na úroveň zaměstnanosti a investic v Evropské unii,

E.   vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl je největším soukromým investorem do výzkumu a vývoje v Unii, a vzhledem k tomu, že evropští výrobci osobních a užitkových vozidel musí vynakládat značné prostředky na investice, které vyplývají z regulačních a tržních požadavků, zejména kvůli zajištění přechodu na vozidla s nízkými emisemi,

F.   vzhledem k tomu, že soubor legislativních opatření v oblasti obnovitelných zdrojů energie a klimatu, který byl přijat v prosinci 2008, bude hrát zásadní úlohu při podpoře ekologických investic zaměřených na úsporu energie v automobilovém průmyslu,

G.   vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl přímo a nepřímo zaměstnává 12 milionů pracovníků, což je 6 % zaměstnaného obyvatelstva v Unii, a miliony těchto pracovních míst jsou v současnosti ohroženy, přičemž se často jedná o vysoce kvalifikovaná pracovní místa, která by neměla být ztracena,

H.   vzhledem k tomu, že v souvislosti s ekologickými technologiemi bude možné v automobilovém průmyslu vytvořit mnoho nových pracovních míst,

I.   vzhledem k tomu, že evropský automobilový průmysl je pro hospodářství EU klíčový, protože má násobný účinek na ostatní odvětví a zejména na existenci stovek tisíc malých a středních podniků,

J.   vzhledem k tomu, že některé členské státy začaly přijímat vnitrostátní opatření na podporu automobilového průmyslu,

K.   vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za řešení krize nese průmysl,

L.   vzhledem k tomu, že Komise v současné době jedná o další liberalizaci obchodu v rámci kola jednání z Dohá a dohody o volném obchodu s Jižní Koreou,

1.   uznává, že současná hospodářská a finanční krize vystavuje automobilový průmysl intenzivnímu tlaku, který se projevuje zejména prudkým poklesem poptávky po motorových vozidlech, ale také nadměrnou kapacitou výroby, problémy v přístupu k úvěrovému financování a strukturálními problémy z období před krizí;

2.   zdůrazňuje, že se krize odehrává na evropské úrovni, a tudíž upozorňuje na význam koherentních iniciativ na podporu evropského automobilového průmyslu koordinovaných mezi členskými státy a žádá, aby byl vytvořen skutečný evropský rámec pro opatření, který by stanovil konkrétní kroky umožňující přijímat nezbytná klíčová opatření jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

3.   s rostoucím znepokojením zjišťuje, že některá krátkodobá opatření, která členské státy přijaly na vnitrostátní úrovni, by mohla narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, a poškodit tak dlouhodobou konkurenceschopnost, vyzývá proto členské státy, aby zajistily soudržnost, účinnost a koordinovanost dalších opatření;

4.   v této souvislosti vítá dočasný rámec pro hodnocení státní pomoci, který byl zaveden jako součást evropského plánu hospodářské obnovy;

5.   vítá úsilí Komise poskytnout účinnou politickou reakci na obtíže společnosti General Motors Europe a jejích dodavatelů, jež spočívala v koordinaci snah dotčených členských států, včetně uspořádání setkání ministrů dne 13. března 2009 a úsilí o nalezení rovného a spravedlivého řešení v oblasti práv duševního vlastnictví;

6.   vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily, zjednodušily a navýšily finanční podporu automobilového odvětví, a to zejména prostřednictvím Evropské investiční banky a také tím, že umožní státní záruky na úvěry s nízkými úroky; naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby požadovaly zjednodušení administrativních postupů u žádostí o úvěr; domnívá se, že finanční podpora, zejména prostřednictvím půjček, by měla pomoci stimulovat poptávku po nových vozidlech ve prospěch hospodářského růstu, životního prostředí a bezpečnosti provozu;

7.   žádá, aby se EIB dostatečně zaměřila na malé a střední podniky propojené s automobilovým průmyslem, aby měly i nadále přístup k úvěrům, a naléhavě vyzývá členské státy, aby navýšily úvěrovou kapacitu EIB tak, aby odpovídala střednědobým finančním potřebám automobilového průmyslu;

8.   zdůrazňuje, že všechny finanční nebo fiskální pobídky, včetně šrotovného vozidel, musí podporovat a urychlovat nezbytnou technologickou transformaci tohoto odvětví, zejména pokud jde o energetickou účinnost motorů a snižování emisí v plném souladu s nedávno přijatými právními předpisy;

9.   znovu potvrzuje, že politiky na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni by měly přispívat ke zvládnutí stádia restrukturalizace a přeměny, kterým automobilový průmysl a jeho dodavatelský řetězec prochází v důsledku velmi konkurenčního prostředí, a proto toto odvětví vybízí, aby si v úzké spolupráci s odbory vytvořilo koherentní obchodní strategii a přistupovalo k souvisejícím úpravám se sociální odpovědností;

10.   zdůrazňuje, že je třeba odbory plně zapojit do probíhajících diskusí, a žádá Komisi, aby podpořila skutečný evropský dialog v tomto odvětví, a to zejména v souvislosti se stávající krizí;

11.   žádá Komisi, aby zajistila co nejlepší využití dostupných prostředků z evropských fondů na podporu pracovních míst (Fond soudržnosti, strukturální fondy, Sociální fond a Fond pro přizpůsobení se globalizaci) s ohledem na vyvážené uskutečňování všech "lisabonských priorit" a aby usnadnila, zlepšila a urychlila přístup k těmto prostředkům; domnívá se, že tyto fondy by měly přispívat na programy vzdělávání a rekvalifikace pro pracovníky již tehdy, jakmile začnou být uplatňována omezení pracovní doby;

12.   znovu potvrzuje, že automobilový průmysl potřebuje stálé investice do programů výzkumu a vývoje, které poskytnou optimální řešení z hlediska kvality, bezpečnosti a životního prostředí s cílem dosáhnout udržitelného konkurenceschopného rámce, a vyzývá proto v této souvislosti Komisi, aby usnadnila, zlepšila a zrychlila přístup k nástrojům EU na podporu výzkumu, vývoje a inovací, jako je 7. rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace;

13.   vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny a doporučení ohledně opatření, která by koordinovaně pobízela k obnově vozového parku, jako je např. šrotovné a jiné tržní pobídky, jež mají kladný a krátkodobý účinek na poptávku spotřebitelů po nových motorových vozidlech, a která by byla také zaměřena na znovuoživení leasingového trhu pro vozidla; vyzývá Komisi, aby sledovala vnitrostátní opatření, která se v této souvislosti již uplatňují, a zamezila tak narušení vnitřního trhu;

14.   potvrzuje, že je třeba prohloubit dialog a probíhající jednání se třetími zeměmi a hlavními obchodními partnery EU o budoucnosti automobilového průmyslu, a vyzývá proto Komisi, aby bedlivě sledovala vývoj v mimoevropských zemích, zejména ve Spojených státech a v Asii, aby byly zaručeny rovné podmínky na mezinárodní úrovni a aby se zabránilo protekcionismu a diskriminačním opatřením na světovém trhu s automobily;

15.   vyzývá Komisi, aby před uzavřením dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou zajistila její vyvážený a spravedlivý charakter;

16.   vítá proces CARS 21, který stanoví dlouhodobou průmyslovou politiku na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby tento dlouhodobý strategický plán průběžně prováděla, sledovala a přezkoumávala s cílem zajistit budoucí konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu a zachovat v něm udržitelnou úroveň zaměstnanosti;

17.   vyzývá Komisi, aby plně uplatňovala zásady lepší tvorby právních předpisů, a aby z tohoto důvodu provedla v souladu s doporučeními skupiny CARS 21 podrobné hodnocení dopadu nových právních předpisů Společenství v oblasti motorových vozidel, čímž zajistí automobilovému odvětví právní jistotu a předvídatelnost;

18.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 1. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0614.