Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 o humanitární situaci obyvatel tábora Ašraf
Evropský parlament,
s ohledem na Ženevské úmluvy a zejména na článek 27 čtvrté Ženevské úmluvy o ochraně civilních osob za války,
s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků, která byla podepsána v Ženevě v roce 1951, a Protokol z roku 1967, který je k ní připojen,
s ohledem na Dohodu o právním postavení ozbrojených sil, kterou v listopadu 2008 mezi sebou uzavřely vlády USA a Iráku,
s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o humanitární situaci iráckých uprchlíků (1)a na své usnesení ze dne 4. září 2008 o popravách v Iránu(2), která zahrnují odkazy na to, že obyvatelům tábora Ašraf náleží na základě čtvrté Ženevské úmluvy právní postavení chráněných osob,
s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že tábor Ašraf v severním Iráku byl založen v 80. letech 20. století pro členy iránské opoziční skupiny Organizace lidových mudžáhedínů Iránu (PMOI),
B. vzhledem k tomu, že v roce 2003 ozbrojené síly USA v Iráku odzbrojily obyvatele tábora Ašraf a poskytly jim ochranu, neboť byly uznány "chráněnými osobami" ve smyslu Ženevských úmluv,
C. vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva ve svém dopise ze dne 15. října 2008 naléhavě žádal iráckou vládu, aby obyvatelům tábora Ašraf poskytla ochranu a zabránila jejich násilné deportaci, vyhoštění nebo repatriaci, jež by byly v rozporu se zásadou nenavracení, a aby upustila od veškeré činnosti, jež by mohla ohrozit jejich životy či bezpečnost,
D. vzhledem k tomu, že na základě dohody o právním postavení ozbrojených sil uzavřené mezi USA a Irákem byl dohled nad táborem Ašraf od 1. ledna 2009 opět převeden na irácké bezpečnostní síly,
E. vzhledem k tomu, že podle nedávných prohlášení, jež údajně učinil irácký poradce pro národní bezpečnost, mají státní orgány v úmyslu přistupovat k přetrvávající přítomnosti obyvatel tábora Ašraf se stále menší tolerancí, a vzhledem k tomu, že se údajně zmínil také o jejich vyhoštění/extradici nebo nuceném přesídlení v rámci území Iráku,
1. naléhavě žádá iráckého předsedu vlády, aby zajistil, že irácké státní orgány nepodniknou žádné kroky, jež by byly porušením lidských práv obyvatel tábora Ašraf, a aby objasnil, jaké má irácká vláda s těmito osobami úmysly; vyzývá irácké státní orgány, aby chránily životy a fyzickou a mravní integritu obyvatel tábora Ašraf a zacházely s těmito osobami v souladu s povinnostmi vyplývajícími z Ženevských úmluv a aby zejména nepřikročily k jejich nucenému přesídlení, deportaci, vyhoštění či repatriaci, a neporušily tak zásadu nenavracení;
2. pokud jde o osobní přání všech obyvatel tábora Ašraf týkající se jejich budoucnosti, domnívá se, že osobám žijícím v táboře Ašraf a dalším iránským státním příslušníkům, kteří v současnosti žijí v Iráku poté, co opustili Irán z politických důvodů, by v případě, že budou nedobrovolně navráceni do Iránu, hrozilo nebezpečí vážného porušení lidských práv, a trvá na tom, že by se nemělo přistupovat k navrácení žádné osoby, ať už přímo či přes třetí zemi, jestliže by to pro tuto osobu znamenalo vystavení nebezpečí týrání či jiného závažného porušení lidských práv;
3. vyzývá iráckou vládu, aby ukončila svou blokádu tábora a uznala, že obyvatelům tábora Ašraf náleží podle Ženevských úmluv právní postavení "chráněných osob", a aby upustila od jakékoli činnosti, jež by mohla ohrozit jejich život či bezpečnost, tzn. aby jim umožnila plný přístup k potravinám, vodě, lékařské péči a zdravotním potřebám, palivu, rodinným příslušníkům a mezinárodním humanitárním organizacím;
4. vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby společně s vládami Iráku a USA a s vysokým komisařem OSN pro lidská práva a Mezinárodním výborem Červeného kříže usilovaly o nalezení uspokojivého dlouhodobého právního postavení obyvatel tábora Ašraf;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, vládě Spojených států amerických a vládě a parlamentu Iráku.