(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0066),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 63 odst. 1 a odst. 2 a článek 66 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0071/2009),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0279/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   upozorňuje na to, že ustanovení bodu 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1)se uplatní na zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu; upozorňuje na to, že pokud legislativní orgán rozhodne ve prospěch zřízení této agentury, zahájí Parlament jednání s druhou složkou rozpočtového orgánu s cílem dosáhnout včasné dohody ohledně financování agentury v souladu s příslušnými ustanoveními uvedené interinstitucionální dohody;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 a 2 a článek 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Politika Společenství týkající se společného evropského azylového systému má v souladu s haagským programem za cíl zřídit prostřednictvím účinného harmonizovaného řízení společný azylový prostor, a to v souladu s hodnotami a humanitárními tradicemi Unie.

(2)  V průběhu posledních let bylo na cestě směřující ke zřízení společného evropského azylového systému díky provádění minimálních společných norem dosaženo velkého pokroku. Pokud jde o poskytování ochrany a její různé formy, nadále nicméně přetrvávají silné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy.

(3)  Komise ve svém plánu politiky pro azyl║ přijatém v červnu 2008 oznámila svůj záměr pracovat na rozvoji společného evropského azylového systému tím, že na jednu stranu navrhne revizi stávajících právních nástrojů za účelem dosažení většího sladění ║ norem, a na druhou stranu posílí podporu praktické spolupráce mezi členskými státy, a to zejména tak, že předloží legislativní návrh, jehož cílem bude zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, což umožní posílení koordinace a operativní spolupráce mezi členskými státy s cílem účinného provádění společných pravidel.

(4)  Evropská rada v září 2008 schválila Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu║ a při této příležitosti oficiálně připomněla, že každý pronásledovaný cizinec má právo získat pomoc a ochranu na území Evropské unie v souladu s Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 a ostatních souvisejících smluv. Představitelé Evropské rady se mimo jiné výslovně shodli na tom, že "v roce 2009 zřídí evropský podpůrný úřad, který bude mít za úkol usnadňovat výměny informací, analýz a zkušeností mezi členskými státy a navázat konkrétní spolupráci mezi orgány pověřenými přezkumem žádostí o azyl".

(5)  Cílem praktické spolupráce v oblasti azylu je ještě více sblížit v evropském právním rámci rozhodovací procesy členských států v této oblasti a zlepšit jejich kvalitu. V posledních letech již došlo k realizaci celé řady opatření souvisejících s praktickou spoluprací, zejména přijetí společného postoje k informacím o zemi původu a o vypracování společných evropských osnov pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu.

(6)  V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylové systémy jsou vystaveny mimořádné zátěži především z důvodu jejich zeměpisné či demografické situace, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu by měl podporovat provádění závazných mechanismů solidarity, které mají za cíl ▌podpořit na základě pevně stanovených, transparentních a jednoznačných pravidel lepší přerozdělení příjemců mezinárodní ochrany z určitých členských států do jiných členských států a přitom dbát na to, aby nebyly azylové systémy zneužívány.

(7)  Aby mohly být tyto mechanismy posíleny a dále rozvinuty, je nutné vytvořit specifickou strukturu v podobě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (úřad), která by je podpořila a koordinovala.

(8)  K optimálnímu plnění úkolů je třeba, aby byl úřad po technické stránce nezávislý a aby měl právní, správní a finanční samostatnost. Za tímto účelem by měl být úřad subjektem Společenství majícím právní subjektivitu a vykonávajícím prováděcí pravomoci, které mu svěřuje toto nařízení.

(9)  Úřad by měl jednat v úzké spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a nevládními organizacemi, aby tak mohl využívat jejich odborných ║ znalostí a podpory. Za tímto účelem by úloha UNHCR a nevládních organizací měla být plně uznána a do činnosti úřadu by měly být plně zapojeny. Úřad by měl rovněž jednat v úzké spolupráci s Komisí i s příslušnými orgány členských států příslušnými pro oblast azylu, s vnitrostátními službami působícími v oblasti přistěhovalectví a azylu či jinými službami a využít kapacity a odborné znalosti takových služeb. Členské státy by měly spolupracovat s úřadem s cílem zajistit plnění jeho poslání.

(10)  Úřad by měl být evropským odborným centrem pro otázky azylu a měl by usnadňovat, koordinovat a posilovat vícerozměrnou praktickou ║spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu. Poslání úřadu by mělo být zaměřeno na tři hlavní úkoly, tedy na podporu praktické spolupráce v oblasti azylu, podporu členských států vystavených mimořádné zátěži a na příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému.

(11)  Úřad by neměl mít žádné přímé či nepřímé pravomoci, pokud jde o přijímání rozhodnutí orgány členských států týkající se individuálních žádostí o mezinárodní ochranu.

(12)  Úřad by měl koordinovat vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu složených z odborníků v tomto oboru na území členských států s cílem poskytnout rychlou a účinnou operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny mimořádné zátěži na jejich azylové systémy. Takové jednotky by měly přispět zejména svými odbornými dovednostmi v oblasti tlumočnických služeb, znalostmi informací o zemích původu a znalostmi při zpracovávání a správě azylových spisů. Pracovní řád podpůrných jednotek v oblasti azylu by se měl řídit tímto nařízením za účelem zajištění efektivity při jejich vyslání.

(13)  Úřad by měl plnit své úkoly v podmínkách, jež mu umožňují hrát referenční úlohu vzhledem ke své nezávislosti, vědecké a technické úrovni pomoci, kterou poskytuje, a kvalitě informací, které šíří, průhlednosti svých postupů a pracovních metod a vzhledem ke své pečlivosti při provádění svěřených úkolů.

(14)  Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě za účelem účinné kontroly fungování úřadu. Správní rada by se měla podle možnosti skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb příslušných pro azylovou politiku nebo z jejich zástupců. Této správní radě by měly být svěřeny pravomoci nezbytné k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních předpisů, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro přijímání rozhodnutí úřadem a jmenování výkonného ředitele. UNHCR by měl být členem správní rady bez hlasovacího práva za účelem jeho plného zapojení do činnosti úřadu a vzhledem k jeho odborným znalostem v oblasti azylu. Vzhledem k povaze úkolů úřadu a úloze výkonného ředitele by měl být Evropský parlament zapojen do výběru kandidátů navržených na tuto funkci.

(15)  Aby byl úřad rychle a účinně řízen, měl by mu napomáhat výkonný výbor složený ze zástupců členských států, jehož úkolem by bylo radit výkonnému řediteli úřadu a vydávat stanoviska správní radě.

(16)  K zaručení plné samostatnosti a nezávislosti úřadu by měl mít úřad ║ samostatný rozpočet, jehož hlavní příjem by tvořily příspěvky Společenství. Financování úřadu by mělo být předmětem dohody s rozpočtovým orgánem, jak je stanoveno v bodě 47 interinstitucionální dohody Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(4). Na příspěvek Společenství a každé další dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Společenství. Účetní audit by měl provádět ║ Účetní dvůr.

(17)  K řádnému plnění svého poslání a v míře nezbytné pro plnění svých úkolů by měl úřad spolupracovat s dalšími subjekty Společenství a zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) zřízenou nařízením Rady (ES) č. 2007/2004(5) a s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) zřízenou nařízením Rady (ES) č. 168/2007(6). Úřad by měl spolupracovat také s příslušnými orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti upravované tímto nařízením a třetími zeměmi v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy, a to s cílem zajistit soulad s mezinárodními právními normami a právními normami Společenství v oblasti azylu.

(18)  Aby bylo poslání úřadu řádně plněno, měl by být úřad otevřen účasti zemí, jako je ║ Norsko, Island a Švýcarsko, jež se ║Společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatňují právní předpisy Společenství v oblasti, na niž se toto nařízení vztahuje. Za účelem zajištění souladu s mezinárodními právními normami a právními normami Společenství v oblasti azylu může úřad také po dohodě s Komisí uzavírat pracovní ujednání se zeměmi, které s Evropským společenstvím neuzavřely dohody, na jejichž základě by byly přijaty a uplatněny právní předpisy Společenství. Úřad by nicméně v žádném případě neměl vyvíjet nezávislou vnější politiku.

(19)  Na úřad by se mělo vztahovat nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(7)(finanční nařízení), a zejména článek 185 uvedeného nařízení.

(20)  Na úřad, který by měl přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(8), by se mělo bez omezení vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(9).

(21)  Na úřad by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(10).

(22)  Na zpracovávání osobních údajů úřadem by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(11).

(23)  Potřebná ustanovení týkající se umístění úřadu v hostitelském členském státě a zvláštní pravidla platná pro všechny zaměstnance úřadu a jejich rodinné příslušníky by měly být stanoveny v dohodě o sídle. Hostitelský členský stát by měl mimo jiné zajistit co nejlepší podmínky pro řádný chod úřadu, co se týká rovněž školní docházky dětí a dopravy, aby úřad mohl přilákat vysoce kvalitní lidské zdroje, a to v co nejširším zeměpisném měřítku.

(24)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž usnadnit a posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu, jakož i přispět k lepšímu zavádění společného evropského azylového systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v daném článku, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(25)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko přijímání tohoto nařízení neúčastní, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(26)  Toto nařízení respektuje základní práva a vyhovuje zásadám, které uznává zejména Listina základních práv Evropské unie, a mělo by být použito v souladu s článkem 18 této listiny týkajícím se azylového práva,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

ZŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU A JEHO POSLÁNÍ

Článek 1

Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu

Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (dále jen "úřad") se zřizuje s cílem přispět k zavádění společného evropského azylového systému a posílit praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu.

Článek 2

Poslání Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu

1.  Úřad usnadňuje, koordinuje a posiluje vícerozměrnou praktickou spolupráci mezi členskými státy v oblasti azylu, a přispívá tak k lepšímu zavádění společného evropského azylového systému i v jeho vnějších aspektech.

2.  Úřad poskytuje operativní podporu členským státům, které jsou vystaveny mimořádné zátěži na jejich azylové systémy zejména tím, že koordinuje podpůrné jednotky v oblasti azylu složené z odborníků v tomto oboru.

3.  Úřad poskytuje vědeckou a technickou pomoc, pokud jde o politiky a právní předpisy Společenství ve všech oblastech, jež mají přímý a nepřímý dopad na azyl, aby tak mohl být pevnou oporou praktické spolupráce v oblasti azylu a optimálním způsobem plnil své úkoly. Je nezávislým zdrojem informací o všech otázkách spadajících do těchto oblastí.

4.  Úřad plní své poslání v podmínkách, jež mu umožňují hrát referenční úlohu díky jeho nezávislosti, vědecké a technické úrovni poskytované pomoci a kvalitě šířených informací, transparentnosti postupů a pracovních metod, pečlivosti při provádění svěřených úkolů a prostředkům výpočetní techniky potřebným k plnění jeho poslání.

5.  Úřad plní své úkoly, aniž by tím byly ovlivněny úkoly svěřené Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), a úzce s ní spolupracuje, jakož i s UNHCR.

6.  Úřad nemá žádné přímé či nepřímé pravomoci, pokud jde o přijímání rozhodnutí ze strany orgánů členských států týkající se individuálních žádostí o mezinárodní ochranu.

KAPITOLA 2

ÚKOLY EVROPSKÉHO PODPŮRNÉHO ÚŘADU PRO OTÁZKY AZYLU

Oddíl 1

Podpora praktické spolupráce v oblasti azylu

Článek 3

Výměna informací a osvědčených postupů

Úřad organizuje, podporuje a koordinuje všechny činnosti umožňující výměnu informací, jakož i stanovení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti azylu.

Článek 4

Informace o zemích původu

Článek 5

Podpora při přemístění osob, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana, v rámci Společenství

V případě členských států, jejichž vnitrostátní azylový systém je vystaven mimořádné zátěži především z důvodu jejich zeměpisné či demografické situace, úřad koordinuje výměnu informací a všechny další činnosti spojené s prováděním nástrojů a postupů ▌přemístění v rámci Společenství, které se týká osob, jimž byla poskytnuta mezinárodní ochrana na území Evropské unie.

Článek 6

Podpora odborné přípravy

1.  Úřad v úzké spolupráci s UNHCR a příslušnými nevládními organizacemi vypracovává a rozvíjí odbornou přípravu pro členy všech vnitrostátních správních a soudních orgánů, jakož i veškerých vnitrostátních služeb nebo jiných subjektů oficiálně využívaných při řízeních o udělení azylu v členských státech.

2.  Úřad řídí a vyvíjí evropské osnovy pro vzdělávání odborníků v oblasti azylu, které poskytují přinejmenším odbornou přípravu v oblasti mezinárodních právních předpisů a norem o uprchlících a lidských právech a acquis Společenství týkajícího se azylu.

3.  Odborná příprava, kterou úřad navrhuje, může být obecného charakteru, ale i specifického či tématického rázu.

4.  Specifická nebo tematická odborná příprava je zaměřena zejména na:

5.  Cílem navrhované odborné přípravy je zejména zajistit osobám, kterým je tato příprava určena, její vysokou kvalitu a definovat hlavní zásady a ║osvědčené postupy s cílem přispět k většímu sblížení těchto postupů, správních metod a vnitrostátních judikatur.

6.  Úřad organizuje pro odborníky, kteří jsou součástí azylové rezervy uvedené v článku 15 specifickou odbornou přípravu týkající se úkolů, jež mají plnit, a pravomocí, jež mají uplatňovat, ale i jejich pravidelný výcvik podle plánu specifické přípravy a výcviku uvedeného v ročním pracovním programu úřadu.

7.  Úřad může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a nevládními organizacemi na území těchto států.

Článek 7

Podpora vnějších aspektů azylové politiky

Co se týče vnějších záležitostí, úřad koordinuje po dohodě s Komisí výměnu informací a veškeré další činnosti, které se týkají problematiky provádění nástrojů a mechanismů souvisejících s vnějším rozměrem společného evropského azylového systému.

Úřad koordinuje výměnu informací a všechny další aktivity týkající se přesídlení uprchlíků v rámci Evropské unie, přičemž zohlední zásadu solidarity a sdílení zátěže.

V rámci svého poslání a v souladu s článkem 49 může úřad podporovat posílení kapacit třetích zemí v rámci programů regionální ochrany.

Oddíl 2

Podpora ve prospěch členských států vystavených mimořádné zátěži

Článek 8

Mimořádná zátěž

Úřad koordinuje a podporuje veškeré společné akce ve prospěch ║členských států vystavených mimořádné zátěži, zejména zátěži způsobené jejich zeměpisnou či demografickou situací či situací vyznačující se náhlým přílivem velkého počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří by mohli potřebovat mezinárodní ochranu.

Článek 9

Shromažďování a analýza informací

1.  Aby byl úřad schopen zhodnotit potřeby členských států vystavených mimořádné zátěži, shromažďuje na základě informací, které mu předložily členské státy, UNHCR a další příslušné organizace, všechny potřebné informace umožňující identifikaci, přípravu a definici naléhavých opatření zaměřených na zvládnutí mimořádné zátěže, a to zejména v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ../2009, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států(12).

2.  Na základě informací, které úřadu předložily členské státy, úřad systematicky zjišťuje a analyzuje disponibilní struktury a počty zaměstnanců zejména pokud jde o překladatelské a tlumočnické služby a pomoc s počátečním shromažďováním informací na podporu členských států při určování jejich právního postavení jakož i přijímací kapacity členských států v oblasti azylu s cílem podpořit vzájemné, rychlé a spolehlivé předávání informací mezi různými vnitrostátními orgány příslušnými pro azylovou politiku.

Článek 10

Podpůrná činnost ve prospěch členských států

Oddíl 3

Příspěvek k zavádění společného evropského azylového systému

Článek 11

Shromažďování a výměna informací

1.  Úřad organizuje, koordinuje a podporuje výměnu informací mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro azylovou politiku, jakož i mezi Komisí a těmito orgány, a to v souvislosti s prováděním souboru nástrojů, který spadá do acquis Společenství týkajícího se azylu. K tomuto účelu může vytvářet věcné databáze, databáze v oblasti práva a judikatury, které se týkají nástrojů azylové politiky na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.

2.  Úřad shromažďuje zejména následující informace:

Článek 12

Zprávy a další dokumenty úřadu

1.  Úřad vypracovává výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v Evropské unii. V rámci této zprávy úřad zhodnotí zejména výsledky akcí uskutečněných na základě tohoto nařízení a provede jejich komplexní srovnávací analýzu s cílem seznámit členské státy s používanými osvědčenými postupy a zlepšovat kvalitu, soulad a účinnost společného evropského azylového systému. Tato zpráva je předkládána Evropskému parlamentu a Komisi.

2.  Na žádost Komise a po konzultaci výkonného výboru uvedeného v článku 32 může úřad v úzké spolupráci se svými pracovními skupinami a Komisí vypracovat technické dokumenty o provádění nástrojů Společenství v oblasti azylu, jako jsou zejména pokyny či provozní příručky. Při vypracovávání pokynů EU, jejichž cílem je zajistit soulad s mezinárodními normami, by UNHCR měl být hlavním účastníkem. Témata, pro něž pokyny UNHCR již existují, by měla sloužit jako výchozí bod pro praktickou spolupráci za účelem zmenšení rozdílů v praxi.

3.  Úřad může na žádost Evropského parlamentu vypracovat zprávy o specifických aspektech provádění acquis Společenství týkajícího se azylu, který se vztahuje na mezinárodní ochranu

KAPITOLA 3

PODPŮRNÉ JEDNOTKY V OBLASTI AZYLU

Článek 13

Koordinace

1.  Členský stát či členské státy vystavené mimořádné zátěži mohou požádat úřad o vyslání podpůrné jednotky v oblasti azylu. Žádající členský stát či členské státy v souladu s čl. 18 odst. 1 zejména konkrétně popíší situaci a uvedou možné cíle a přepokládané požadavky týkající se vyslání.

2.  V reakci na takovou žádost může úřad koordinovat potřebnou technickou a operativní pomoc členskému státu či členským státům a vyslání na časově omezenou dobu podpůrné jednotky v oblasti azylu na území žádajícího členského státu nebo členských států na základě operačního plánu uvedeného v článku 18.

Článek 14

Technická pomoc

Podpůrné jednotky v oblasti azylu přispívají svými odbornými znalostmi, jak je sjednáno v operačním plánu uvedeném v článku 18, a to zejména v oblasti tlumočnických služeb, svými znalostmi informací o zemích původu a znalostmi ohledně zpracovávání a správy azylových spisů, a to v rámci podpůrných činností, které úřad v souladu s článkem 10 vykonává ve prospěch členských států.

Článek 15

Azylová rezerva

1.  Na základě návrhu výkonného ředitele úřadu rozhoduje správní rada tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů o profilech a celkovém počtu odborníků, kteří mají být k dispozici pro sestavení podpůrné jednotky v oblasti azylu (azylová rezerva). Tentýž postup se použije v případě následných změn v profilech a celkovém počtu odborníků azylové rezervy.

2.  Členské státy přispějí do této azylové rezervy tím, že jmenují odborníky odpovídající požadovaným profilům z vnitrostátní rezervy odborníků vytvořené podle různě stanovených profilů.

Článek 16

Vyslání jednotek

1.  Na žádost úřadu členské státy ihned sdělí počet, jména a profily odborníků ze své vnitrostátní rezervy, které mohou dát k dispozici do pěti dnů jakožto příslušníky podpůrné jednotky v oblasti azylu. Na žádost úřadu dají členské státy k dispozici své odborníky, pokud ovšem nejsou tito odborníci vystaveni výjimečné situaci, při níž by bylo výrazně dotčeno plnění vnitrostátních úkolů. Autonomie domovského členského státu v souvislosti s výběrem personálu a dobou jeho vyslání zůstává nedotčena.

2.  Nejsou-li členské státy schopny poskytnout odborné zajištění zcela nezbytné pro fungování úřadu, může úřad přijmout nezbytná opatření k tomu, aby zajistil tuto odbornost u příslušných odborníků a organizací a využil odborných znalostí poradního výboru.

3.  Výkonný ředitel úřadu při určování složení podpůrné jednotky v oblasti azylu za účelem jejího vyslání zohlední zvláštní okolnosti, se kterými se musí žádající členský stát vypořádat. Podpůrná jednotka v oblasti azylu se sestaví v souladu s operačním plánem vypracovaným podle článku 18.

Článek 17

Postup přijímání rozhodnutí o vyslání jednotek

1.  Žádost o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu podle čl. 16 odst. 1 obsahuje popis situace, možné cíle a předpokládané potřeby vyslání. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníky úřadu, aby situaci v žádajícím členském státě posoudili.

2.  Výkonný ředitel neprodleně informuje výkonný výbor o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu.

3.  Výkonný ředitel rozhodne o žádosti o vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu co nejdříve, nejpozději však do pěti pracovních dnů ode dne obdržení této žádosti. Výkonný ředitel zároveň písemně uvědomí žádající členský stát a výkonný výbor o svém rozhodnutí a uvede hlavní důvody, o něž se opírá.

4.  V případě, že výkonný ředitel rozhodne o vyslání jedné či více podpůrných jednotek v oblasti azylu, úřad a žádající členský stát neprodleně vypracují operační plán podle článku 18.

5.  Jakmile je operační plán schválen, výkonný ředitel informuje členské státy, z nichž budou odborníci v rámci podpůrných jednotek v oblasti azylu vysláni, o jejich požadovaném počtu a profilech. Tato informace je poskytnuta vnitrostátním kontaktním místům podle článku 19 v písemné formě a také je v ní uvedeno datum, kdy budou jednotky vyslány. Poskytnut jim bude rovněž opis operačního plánu.

6.  Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, přijímá rozhodnutí týkající se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu vedoucí oddělení, který jej zastupuje.

Článek 18

Operační plán

1.  Výkonný ředitel a žádající členský stát se dohodnou na operačním plánu, v němž jsou podrobně uvedeny podmínky vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. Operační plán obsahuje následující údaje:

2.  Všechny změny nebo úprava operačního plánu vyžadují společnou dohodu výkonného ředitele a žádajícího členského státu. Opis změněného nebo upraveného operačního plánu úřad okamžitě zašle státům, které se podílejí na vyslání.

Článek 19

Vnitrostátní kontaktní místo

Pro potřeby komunikace s úřadem ohledně všech záležitostí týkajících se podpůrných jednotek v oblasti azylu určí každý členský stát vnitrostátní kontaktní místo. Vnitrostátní kontaktní místo lze kontaktovat nepřetržitě.

Článek 20

Kontaktní místo Společenství

1.  Výkonný ředitel jmenuje jednoho nebo více odborníků úřadu, kteří budou mít v rámci kontaktního místa Společenství funkci koordinátorů. Výkonný ředitel o tomto jmenování informuje hostitelský členský stát.

2.  Kontaktní místo Společenství bude jednat jménem úřadu ve všech aspektech týkajících se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu. Jeho úkolem je zejména:

3.  Výkonný ředitel úřadu může kontaktní místo zplnomocnit k tomu, aby se podílelo na řešení sporů týkajících se provádění operačního plánu a vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu.

4.  Kontaktní místo Společenství se při plnění svých povinností řídí pouze pokyny vydávanými úřadem.

Článek 21

Pojištění občanskoprávní odpovědnosti

1.  Působí-li členové podpůrné jednotky v oblasti azylu v hostitelském členském státě, nese tento členský stát v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy odpovědnost za jakoukoli škodu, kterou tyto osoby způsobí po dobu trvání jejich operací.

2.  Pokud vznikla tato škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslným jednáním, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o částku, kterou musel hostitelský členský stát zaplatit jako odškodnění obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí k náhradě škody.

3.  Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím osobám, nebude členský stát požadovat náhradu od hostitelského členského státu nebo jiného členského státu za jakoukoli utrpěnou škodu, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání.

4.  Veškeré spory mezi členskými státy týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny dohodou, budou postoupeny těmito státy Soudnímu dvoru Evropských společenství v souladu s článkem 239 Smlouvy.

5.  Aniž je dotčeno uplatňování práv vůči třetím osobám, náklady související se škodami způsobenými na vybavení úřadu během vyslání jednotek nese úřad, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného jednání.

Článek 22

Trestní odpovědnost

Po dobu vyslání podpůrné jednotky v oblasti azylu se na členy jednotek, pokud jde o jakékoliv trestné činy, které spáchali nebo které vůči nim byly spáchány, pohlíží stejně jako na státní úředníky hostitelského členského státu.

Článek 23

Náklady

KAPITOLA 4

ORGANIZACE ÚŘADU

Článek 24

Orgány úřadu

Článek 25

Složení správní rady

1.  Správní rada se skládá z jednoho člena jmenovaného každým členským státem a dvou členů jmenovaných Komisí.

2.  Každý člen správní rady může být zastupován nebo doprovázen náhradníkem. Doprovází-li náhradník jakéhokoli člena, má roli náhradníka bez hlasovacího práva.

3.  Členové správní rady jsou jmenováni na základě jejich zkušeností a vysoké úrovně odborných znalostí v oblasti azylu.

4.  UNHCR je právoplatným členem správní rady bez hlasovacího práva.

5.  Funkční období členů správní rady činí tři roky a lze jej obnovit. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci, dokud nejsou znovu jmenováni nebo nahrazeni.

Článek 26

Předseda správní rady

1.  Správní rada jmenuje z řad svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho povinnosti automaticky převezme místopředseda.

2.  Funkční období předsedy a místopředsedy je tříleté a může být obnoveno pouze jednou. Pokud ovšem kdykoliv v ║průběhu funkčního období předsedy či místopředsedy přestanou být členy správní rady, jejich funkční období automaticky skončí k danému dni.

Článek 27

Zasedání správní rady

1.  Zasedání správní rady svolává její předseda. Výkonný ředitel úřadu se účastní zasedání.

2.  Správní rada se schází nejméně dvakrát ročně na řádném zasedání. Správní rada se navíc schází z podnětu svého předsedy nebo na žádost jedné třetiny svých členů. Předseda svolává další zasedání správní rady na žádost nejméně jedné třetiny svých členů.

3.  Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu s potenciálně relevantním stanoviskem.

4.  Členům správní rady mohou být s výhradou ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.

5.  Sekretariát správní rady zajišťuje úřad.

Článek 28

Pravidla hlasování

1.  Správní rada přijímá svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů, kteří mají hlasovací právo. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

2.  Výkonný ředitel úřadu není oprávněn k hlasování.

3.  Předseda se hlasování účastní.

4.  Členské státy, které se v plné míře neúčastní acquis Společenství týkajícího se azylu, se na hlasování nepodílí v případě, že musí správní rada v rámci svých řídících pravomocí úřadu vymezených v článku 29 rozhodnout na základě nástrojů║, kterých se tyto členské státy neúčastní.

5.  Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, a případně i pravidla týkající se usnášeníschopnosti.

Článek 29

Funkce správní rady

Článek 30

Jmenování výkonného ředitele

1.  Výkonný ředitel úřadu je jmenován správní radou na období pěti let, a to v souladu s postupem spolupráce stanoveným v tomto článku. Výkonný ředitel je jmenován na základě svých osobních zásluh, zkušeností v oblasti azylu a správních a řídících dovedností. Postup spolupráce je následující:

2.  Správní rada jednající na návrh Komise může s ohledem na hodnotící zprávu a pouze, pokud je to odůvodněno posláním a potřebami úřadu, jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele, a to nanejvýše o další tři roky.

3.  Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele. Jeden měsíc před tímto prodlouženímje výkonný ředitel požádán, aby vystoupil před příslušným výborem či výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů jeho či jejich členů.

Článek 31

Funkce výkonného ředitele

1.  Úřad řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Výkonný ředitel za svou činnost odpovídá správní radě.

2.  Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise nebo správní rady, výkonný ředitel nepožaduje ani nepřijímá žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou vyzvat výkonného ředitele k podání zprávy o plnění jeho úkolů.

4.  Výkonný ředitel je zákonným zástupcem úřadu.

5.  Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo více vedoucích oddělení. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo existuje-li překážka výkonu jeho funkce, zastupuje jej ║vedoucí oddělení.

6.  Výkonný ředitel je pověřen:

Článek 32

Výkonný výbor

1.  Úřad zřídí výkonný výbor složený z osmi členů jmenovaných z řad členů správní rady za účelem zvýšení účinnosti a rychlosti své práce.

2.  Komise je členem výkonného výboru z moci úřední. Správní rada úřadu stanoví pravidla pro jmenování ostatních členů výkonného výboru.

3.  Výkonný výbor se schází pravidelně nejméně čtyřikrát ročně na podnět výkonného ředitele nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů. Jeho pracovní postupy jsou upřesněny v jednacím řádu úřadu a zveřejňují se.

4.  Funkční období členů výkonného výboru je stejně dlouhé jako funkční období členů správní rady.

5.  Výkonný výbor se případně schází na zasedáních o specifických tématech.

6.  Výkonný výbor má za úkol radit výkonnému řediteli úřadu a předkládat svá stanoviska správní radě – na žádost správní rady nebo z vlastní iniciativy – o pracovním programu úřadu a o veškerých činnostech úřadu a také ve všech případech, kdy musí úřad přijmout rychlá rozhodnutí, zejména v rámci kapitoly 3 týkající se vyslání podpůrných jednotek v oblasti azylu do členských států vystavených mimořádné zátěži.

7.  Úřad poskytuje výkonnému výboru nezbytnou technickou a logistickou pomoc a zajišťuje pro zasedání sekretariát.

8.  Zástupci UNHCR se mohou na žádost výkonného výboru účastnit činnosti tohoto výboru, a to bez hlasovacího práva.

9.  Výkonná rada může k účasti na zasedání přizvat jakoukoli osobu s potenciálně relevantním stanoviskem.

Článek 33

Pracovní skupiny

1.  V rámci svého poslání vymezeného v tomto nařízení může úřad vytvářet pracovní skupiny složené z odborníků příslušných orgánů členských států působících v oblasti azylu, včetně ║soudců. Odborníky mohou vystřídat náhradníci, kteří jsou jmenováni ve stejnou dobu.

2.  Komise se účastní pracovních skupin z moci úřední. Zástupci UNHCR se mohou účastnit jednání pracovních skupin úřadu, a to buď v plné míře, nebo jen částečně v závislosti na projednávaných otázkách.

3.  Pracovní skupiny mohou k účasti na jednáních přizvat jakoukoli osobu s potenciálně relevantním stanoviskem a zejména zástupce nevládních organizací působících v oblasti azylu.

║

KAPITOLA 5

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 34

Rozpočet

1.  Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se vypracují odhady všech příjmů a výdajů úřadu a zanesou se do jeho rozpočtu.

2.  Rozpočet úřadu je vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.  Aniž by tím byly dotčeny jiné zdroje, příjmy úřadu zahrnují:

4.  Výdaje úřadu zahrnují zejména odměňování zaměstnanců, správní výdaje a výdaje na infrastrukturu, provozní náklady a výdaje vyplývající ze smluv či úmluv uzavřených úřadem.

Článek 35

Sestavování rozpočtu

1.  Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh předběžného odhadu příjmů a výdajů úřadu pro následující rok, jehož součástí je plán pracovních míst, a předá ho správní radě.

2.  Správní rada na základě tohoto návrhu provede odhad příjmů a výdajů úřadu pro následující rozpočtový rok.

3.  Návrh odhadu příjmů a výdajů úřadu je předložen Komisi ║ do 10. února. Konečná verze tohoto odhadu obsahujícího zejména návrh plánu pracovních míst, předá správní rada Komisi ║ do 31. března.

4.  Komise předloží odhad Evropskému parlamentu a Radě ("rozpočtový orgán") spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.  Na základě tohoto odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.

6.  Rozpočtový orgán schvaluje položky dotace určené úřadu.

7.  Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst pro úřad.

8.  Rozpočet úřadu přijímá správní rada. Stává se konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se rozpočet příslušným způsobem upraví.

9.  Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s nemovitým majetkem, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.

10.  Pokud některá složka rozpočtového orgánu oznámí svůj záměr vydat stanovisko, předá toto stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne oznámení projektu.

Článek 36

Plnění rozpočtu

1.  Rozpočet úřadu plní výkonný ředitel.

2.  Výkonný ředitel předkládá každý rok rozpočtovému orgánu veškeré informace významné pro výsledek hodnotících postupů.

Článek 37

Předkládání účtů a absolutorium

1.  Do 1. března následujícího rozpočtového roku předloží účetní úřadu účetnímu Komise prozatímní účty se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 finančního nařízení║.

2.  Do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty úřadu Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům úřadu podle ustanovení článku 129 finančního nařízení ║vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku a předloží ji správní radě k vyjádření.

4.  Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce úřadu.

5.  Do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.  Konečná účetní závěrka se zveřejňuje.

7.  Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření ║ do 30. září. Tuto odpověď zašle rovněž správní radě.

8.  Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 finančního nařízení║.

9.  Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 38

Finanční předpisy

Správní rada přijímá po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na úřad. Tyto předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13), pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti úřadu a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA 6

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZAMĚSTNANCŮ

Článek 39

Zaměstnanci

1.  Na zaměstnance úřadu, včetně výkonného ředitele, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla přijatá společně orgány Evropské unie za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.

2.  Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření uvedená v článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

3.  Úřad vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád ostatních zaměstnanců orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.

4.  Správní rada může přijmout ustanovení, na jejichž základě mohou být v úřadu zaměstnáni odborníci z členských států, a to formou dočasného vyslání.

Článek 40

Výsady a imunity

Na úřad se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

KAPITOLA 7

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 41

Právní postavení

1.  Úřad je subjektem Společenství zřízeným v souladu s článkem 185 finančního nařízení. Má právní subjektivitu.

2.  Úřad má v každém z členských států co nejširší právní způsobilost║, kterou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.  Úřad zastupuje jeho výkonný ředitel.

4.  Sídlem úřadu je […].║

Článek 42

Užívání jazyků

1.  Na úřad se vztahují ustanovení nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství(14).

2.  Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 290 Smlouvy, souhrnná výroční ║ zpráva o činnosti úřadu a jeho roční pracovní program se podle čl. 29 písm. c) a d) vypracovávají ve všech úředních jazycích Společenství.

3.  Překlady požadované pro činnost úřadu jsou zajišťovány Překladatelským střediskem pro instituce Evropské unie.

4.  Správní rada stanoví praktická opatření související s prováděním pravidel o užívání jazyků.

Článek 43

Přístup k dokumentům

1.  Úřad vypracuje vhodné správní postupy s cílem zajistit co nejvyšší úroveň transparentnosti, pokud jde o tyto činnosti. Na dokumenty v držení úřadu se vztahuje nařízení ║(ES) č. 1049/2001 ║.

2.  Správní rada přijme ║opatření k provedení nařízení (ES) č. 1049/2001 do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Proti rozhodnutím přijatým úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropských společenství, a to za podmínek stanovených články 195 a 230 Smlouvy.

4.  Zpracovávání osobních údajů úřadem podléhá nařízení ║(ES) č. 45/2001 ║.

Článek 44

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných skutečností a citlivých neutajovaných skutečností

1.  Úřad uplatňuje bezpečnostní zásady uvedené v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád(15). Jde zejména o ustanovení týkající se výměny, zpracování a uchovávání utajovaných skutečností.

2.  Úřad rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných skutečností, jak je přijala a provádí ║Komise.

Článek 45

Boj proti podvodům

1.  V zájmu boje proti podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem se na úřad bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.  Úřad přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 a neprodleně vydá odpovídající předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance úřadu.

3.  Rozhodnutí týkající se dohod o financování a provádění a nástrojů z nich vyplývajících výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků úřadu a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.

Článek 46

Režim odpovědnosti

1.  Smluvní odpovědnost úřadu se řídí právem, které se použije pro dotyčnou smlouvu.

2.  Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené úřadem.

3.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí úřad v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce.

4.  Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.  Osobní odpovědnost jeho zaměstnanců vůči úřadu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 47

Hodnocení a přezkum

1.  Nejpozději do tří let od zahájení provozu podle článku 54 nechá úřad na základě mandátu vydaného správní radou a po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení výsledků své činnosti. Toto hodnocení se týká dopadu úřadu na praktickou spolupráci v oblasti azylu a na společný evropský azylový systém. Zkoumá zejména případnou potřebu upravit nebo rozšířit úkoly úřadu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy nebo rozšíření úkolů. V rámci tohoto hodnocení se také posuzuje vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů úřadu. Hodnocení bere v úvahu hlediska zúčastněných stran jak na úrovni Společenství, tak na úrovni vnitrostátní.

2.  Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o časovém harmonogramu příštích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky hodnotící zprávy uvedené v odstavci 1.

Článek 48

Správní šetření

Činnost úřadu podléhá dohledu veřejného ochránce práv v souladu s článkem 195 Smlouvy.

Článek 49

Spolupráce s třetími a přidruženými zeměmi

1.  Úřad je otevřen účasti zemí, jež se Společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatnily právní předpisy Společenství v oblasti, na niž se toto nařízení vztahuje. V rámci příslušných ustanovení těchto dohod se přijmou ujednání upřesňující zejména povahu, rozsah a způsob účasti těchto zemí na práci úřadu, a to včetně ustanovení týkajících se účasti na iniciativách úřadu, finančních příspěvků a zaměstnanců. V oblasti personálních záležitostí musí být tyto dohody v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

2.  Úřad usnadňuje operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci politiky vnějších vztahů Evropské unie v oblastech své činnosti, v míře nezbytné pro plnění svých úkolů, a to po dohodě s Komisí a v rámci svého mandátu. Také může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro technické záležitosti upravované tímto nařízením v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito orgány v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy.

Článek 50

Spolupráce úřadu s UNHCR

Úřad spolupracuje s UNHCR v oblastech, které upravuje toto nařízení, v rámci pracovních dohod uzavřených s UNHCR.

Úřad může udělovat granty UNHCR. Pomocí těchto grantů se mají financovat opatření, jejichž cílem je umožnit, aby mohl úřad stabilně a trvale využívat odborné ║znalosti UNHCR v oblasti azylu. Granty jsou udělovány v rámci úzkých vztahů založených na spolupráci mezi úřadem a UNHCR, jak je upravuje tento článek a čl. 2 odst. 5, čl. 9 odst. 1, čl. 25 odst. 4, čl. 32 odst. 8, čl. 33 odst. 2 a čl. 51 odst. 4. Použije se článek 75 nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, příslušná ustanovení finančního nařízení║ a jejich prováděcí pravidla.

Článek 51

Poradní sbor

1.  Úřad úzce spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a příslušnými kompetentními orgány působícími na místní, regionální, vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni v oblasti azylu a k tomuto účelu zřizuje poradní sbor.

2.  Místní orgány, které plní významnou úlohu a mají odborné znalosti v oblasti azylové politiky, se zapojí do poradního sboru.

3.  Poradní sbor vytváří mechanismus k výměně informací a shromažďování znalostí. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi úřadem a příslušnými zúčastněnými stranami.

4.  Poradní sbor je přístupný všem příslušným zúčastněným stranám v souladu s odstavcem 1. Úřad se může obracet na členy poradního sboru podle konkrétních potřeb týkajících se prioritních oblastí činnosti úřadu.

UNHCR je členem poradního sboru z moci úřední.

5.  Úřad může vyzvat poradní sbor zejména aby:

6.  Koordinace práce poradního sboru spadá do pravomoci výkonného ředitele.

7.  Poradní sbor se schází nejméně dvakrát ročně.

Článek 52

Spolupráce s FRONTEX, FRA, ostatními subjekty Společenství a mezinárodními organizacemi

Úřad spolupracuje se subjekty Společenství, jejichž činnost souvisí s plněním jeho úkolů, zejména s Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX), s Agenturou Evropské unie pro základní práva (FRA) a s mezinárodními organizacemi působícími v oblastech, které upravuje toto nařízení, a to v rámci pracovních dohod uzavřených s těmito institucemi v souladu se Smlouvou ║a ustanoveními, jež se týkají jejich pravomocí.

Díky této spolupráci vznikají vazby mezi dotyčnými subjekty a zamezuje se duplicitnímu a redundantnímu provádění úkolů vykonávaných na základě mandátů těchto jednotlivých subjektů.

Článek 53

Dohoda o sídle a podmínky fungování

Nezbytná opatření související s umístěním úřadu v hostitelském členském státě a s prostory, které tento stát dává k dispozici, a zvláštní pravidla v hostitelském členském státě úřadu použitelná pro výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance úřadu a jejich rodinné příslušníky jsou stanovena v dohodě o sídle uzavřené mezi úřadem a hostitelským členským státem, která bude uzavřena po schválení správní radou. Hostitelský členský stát úřadu musí zajistit co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování úřadu, a to včetně nabídky vícejazyčné evropsky zaměřené školní docházky a vhodných dopravních spojení.

Článek 54

Zahájení provozu úřadu

Úřad zahájí svou činnost do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení ║v platnost.

Komise je pověřena zřízením a zahájením provozu úřadu do doby, než bude mít sám k dispozici provozní kapacitu k provádění svého vlastního rozpočtu.

Dočasný ředitel může schvalovat všechny platby kryté položkami rozpočtu úřadu po schválení správní radou a může uzavírat smlouvy, a to včetně pracovních smluv se zaměstnanci po schválení plánu pracovních míst úřadu.

Článek 55

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V  ║

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C […], […], s. […]. (2) Úř. věst. C […], […], s. […]. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009. (4) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (5) Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1. (6) Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1. (7) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (8) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15. (9) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. (10) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (11) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1. (12) Úř. věst. L... (13) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72. (14) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385. (15) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.