Seznam 
Přijaté texty
Středa, 22. dubna 2009 - Štrasburk
Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o některých aspektech leteckých služeb *
 Přistoupení ES k předpisu EHK OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel ***
 Veterinární předpisy pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) *
 Právní úprava obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) *
 Koordinace systémů sociálního zabezpečení ***II
 Koordinace systémů sociálního zabezpečení: prováděcí nařízení ***II
 Evropský metrologický výzkumný program***I
 Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***I
 Minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů *
 Výstražná informační síť kritické infrastruktury *
 Zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob *
 Národní programy restrukturalizace odvětví bavlny *
 Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) *
 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2009
 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2009
 Žádost o ochranu imunity a výsad Alda Patriciello
 Žádost o ochranu imunity a výsad Renata Brunetta
 Žádost o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro
 Žádost o zbavení imunity pana Hannese Swobody
 Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci
 Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv
 Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008
 Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací
 Vnitřní trh s elektřinou ***II
 Agentura pro spolupráci regulačních orgánů v odvětví energetiky ***II
 Přístup do sítě: přeshraniční obchod s elektřinou ***II
 Vnitřní trh se zemním plynem ***II
 Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám ***II
 Interoperabilita pro evropské orgány veřejné správy (ISA) ***I
 Stroje pro aplikaci pesticidů ***I
 Označení pneumatik v souvislosti s palivovou účinností ***I
 Změna nařízení (ES) č. 717/2007 (veřejné mobilní telefonní sítě) a směrnice 2002/21/ES (elektronické komunikace) ***I
 Požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení ***I
 Pojišťovací a zajišťovací činnost (Solventnost II) (přepracované znění) ***I
 Prozatímní dohoda o obchodu s Turkmenistánem
 Uzavření Prozatímní dohody s Turkmenistánem *
 Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost *
 Kontrolní režim Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky *
 Zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření *
 Společná přistěhovalecká politika pro Evropu
 Zelená kniha o budoucí politice TEN-T
 Boj proti násilí na ženách

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Pákistánem o některých aspektech leteckých služeb *
PDF 191kWORD 32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Pákistánskou islámskou republikou o některých aspektech leteckých služeb (KOM(2008)0081 – C6-0080/2009 – 2008/0036(CNS))
P6_TA(2009)0218A6-0188/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0081),

–   s ohledem na čl. 80 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první věta Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0080/2009),

–   s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0188/2009),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Pákistánské islámské republiky.


Přistoupení ES k předpisu EHK OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel ***
PDF 196kWORD 33k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropského společenství k předpisu Evropské hospodářské komise OSN č. 61 o jednotné úpravě schvalování typu užitkových vozidel s ohledem na vnější výčnělky před zadní stěnou kabiny (KOM(2008)0675 – 7240/2009 - C6-0119/2009 – 2008/0205(AVC))
P6_TA(2009)0219A6-0243/2009

(Postup souhlasu)

Evropský Parlament,

  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0675 – 7240/2009),

  s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 4 odst. 2 druhou odrážkou nařízení Rady 97/836/ES (C6-0119/2009)(1),

  s ohledem na čl. 75 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0243/2009),

1.   souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Rozhodnutí Rady ze dne 27. listopadu 1997 s ohledem na přistoupení Evropského společenství k Dohodě Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel ("revidovaná dohoda z roku 1958") (Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78).


Veterinární předpisy pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) *
PDF 199kWORD 34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (kodifikované znění) (KOM(2008)0715 – C6-0479/2008 – 2008/0219(CNS))
P6_TA(2009)0220A6-0248/2009

(Postup konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0715),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, v souladu se kterým Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0479/2008),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–   s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0248/2009),

A.   vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.   schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Právní úprava obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) *
PDF 197kWORD 33k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění) (KOM(2008)0796 – C6-0018/2009 – 2008/0226(CNS))
P6_TA(2009)0221A6-0249/2009

(Postup konzultace – kodifikace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0796),

–   s ohledem na články 37 a 133 Smlouvy o ES, v souladu s kterými Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0018/2009),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. prosince 1994 - zrychlená pracovní metoda pro úřední kodifikaci právních předpisů(1),

–   s ohledem na články 80 a 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0249/2009),

A.   vzhledem k tomu, že poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise dospěla jednomyslně k závěru, že návrh je prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu,

1.   schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 102, 4.4.1996, s. 2.


Koordinace systémů sociálního zabezpečení ***II
PDF 275kWORD 68k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh (14518/1/2008 – C6-0003/2009 – 2006/0008(COD))
P6_TA(2009)0222A6-0207/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14518/1/2008 – C6-0003/2009),

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhům Komise Parlamentu a Radě (KOM(2006)0007) a (KOM(2007)0376).

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0648),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0207/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh

P6_TC2-COD(2006)0008


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 988/2009.)

(1) Přijaté texty, 9.7.2008, P6_TA(2008)0349.


Koordinace systémů sociálního zabezpečení: prováděcí nařízení ***II
PDF 276kWORD 69k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (14516/4/2008 – C6-0006/2009 – 2006/0006(COD))
P6_TA(2009)0223A6-0204/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na společný postoj Rady (14516/4/2008 – C6-0006/2009),

  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0016),

  s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0647),

  s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

  s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0204/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

P6_TC2-COD(2006)0006


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu ve druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 987/2009.)

(1) Texty přijaté dne 9.7.2008, P6_TA(2008)0348.


Evropský metrologický výzkumný program***I
PDF 274kWORD 36k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy (KOM(2008)0814 – C6-0468/2008 – 2008/0230(COD))
P6_TA(2009)0224A6-0221/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0814),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 169 a čl. 172 druhý podostavec Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0468/2008),

–   s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 7. dubna 2009, že návrh bude přijat v pozměněném znění podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce první odrážky Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0221/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o účasti Společenství v evropském metrologickém výzkumném programu prováděném několika členskými státy

P6_TC1-COD(2008)0230


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 912/2009/ES.)


Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***I
PDF 213kWORD 166k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (KOM(2008)0644 – C6-0373/2008 – 2008/0198(COD))
P6_TA(2009)0225A6-0115/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0644),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0373/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0115/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky

P6_TC1-COD(2008)0198


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Lesy přinášejí velký hospodářský, ekologický a sociální užitek, který zahrnuje i dřevní a nedřevní produkty, ekologické služby a životní prostor místních komunit.

(2)  Lesní prostředí je cenné dědictví, které je třeba chránit, uchovávat a, je-li to možné, obnovovat, přičemž konečným cílem je zachovat biologickou rozmanitost a funkčnost ekosystému, chránit klima a bránit práva původních obyvatel a místních komunit závislých na lese.

(3)  Les je hospodářský zdroj, jehož využívání vede k blahobytu a zaměstnanosti. Využívání má i pozitivní vliv na klima, protože lesní produkty mohou nahradit energeticky náročnější výrobky.

(4)  Zejména z hlediska klimatu má velký význam to, aby subdodavatelé, kteří působí na trhu Společenství, obchodovali výlučně se zákonně vytěženým dřevem, protože to zajistí, že nebude narušena důležitá funkce lesa při odbourávání oxidu uhličitého. Použití zákonně vytěženého dřeva jako stavebního materiálu například na dřevostavby dále přispívá k dlouhodobému vázání oxidu uhličitého.

(5)  Na lese a dřevařském průmyslu z velmi velké části závisí sociální a hospodářský rozvoj rozvojových zemí. Les a dřevařský průmysl v těchto zemích je primárním zdrojem příjmů pro mnoho lidí. Je proto důležité nebrzdit tento zdroj rozvoje a příjmu, nýbrž naopak se soustředit na to, jak v těchto zemích podpořit udržitelnější rozvoj lesního hospodářství.

(6)  Vzhledem k celosvětově rostoucí poptávce po dřevu a dřevařských výrobcích ve spojení s institucionálními nedostatky a nedostatky v oblasti správy, které se objevují v oblasti lesnictví v řadě zemí produkujících dřevo, vyvolává nezákonná těžba dřeva a související obchod stále větší znepokojení.

(7)  Je zjevné, že tlak na přírodní lesní zdroje a poptávka po dřevu a dřevařských výrobcích je často příliš vysoká a že Společenství musí snížit dopady své činnosti na lesní ekosystémy bez ohledu na to, kde se projevují jejich důsledky.

(8)  Nezákonná těžba dřeva v kombinaci s nedostatečným fungováním orgánů a vlád v oblasti lesnictví v mnoha zemích produkujících dřevo je přetrvávající a značný problém na mezinárodní úrovni. Nezákonná těžba dřeva představuje významnou hrozbu pro lesy, protože přispívá k odlesňování a znehodnocování lesů, které stojí asi za 20 % emisí CO2, má rovněž vliv na procesy přeměny lesů na poušť či step, zvyšuje erozi půd a zvyšuje nebezpečí extrémních přírodních jevů a případných povodní, ohrožuje biologickou rozmanitost, škodí životnímu prostoru původních obyvatel a podkopává udržitelné obhospodařování a rozvoj lesa. Kromě jiného má i sociální, politické a hospodářské dopady, často překáží postupu směrem k cílům řádné správy a ohrožuje také místní komunity závislé na lesu i práva původních obyvatel.

(9)  Cílem tohoto nařízení je zastavit obchod s nezákonně vytěženým dřevem a výrobky z něj v rámci EU a přispět k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů a s tím souvisejícími emisemi uhlíku a snižováním úbytku biologické rozmanitosti po celém světě, a podporovat přitom udržitelný hospodářský růst, udržitelný rozvoj lidstva a úctu k původním a místním obyvatelům. Toto nařízení by mělo přispět k plnění povinností a závazků obsažených mj. v: Úmluvě o biologické rozmanitosti z roku 1992 (CBD); Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1973 (CITES); Mezinárodních dohodách o tropickém dřevě (ITTA) z roku 1983, 1994 a 2006; Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2002 (UNFCCC); Úmluvě Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci z roku 1994; Deklaraci o životním prostředí a rozvoji přijaté v Riu v roce 1992; Johannesburské deklaraci a prováděcím plánu přijatými na Světovém summitu o udržitelném rozvoji dne 4. září 2002; návrzích opatření Mezivládního panelu o lesích Organizace spojených národů, které schválilo v roce 1997 Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém zvláštním zasedání (Ungass) a Mezinárodního fora o lesích Organizace spojených národů; právně nezávazném autoritativním prohlášení k zásadám globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů, které přijala konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v roce 1992; Agendě 21 přijaté UNCED v červnu 1992; usnesení Ungass o "Programu dalšího provádění Agendy 21" přijatém Ungass v roce 1997; Deklaraci tisíciletí z roku 2000; Světové chartě na ochranu přírody přijaté v roce 1982; prohlášení konference OSN o životním prostředí konané v roce 1972; akčním plánu pro životní prostředí z roku 1972; usnesení 4/2 Fóra Organizace spojených národů o lesích; Úmluvě o ochraně Evropské fauny a flory a přírodních stanovišť z roku 1979; Úmluvě OSN proti korupci (UNCAC) z roku 2003.

(10)  V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu pro životní prostředí(4) bylo jako jedna z prioritních činností označeno zkoumání možnosti přijmout aktivní opatření na předcházení a boj proti obchodu s nezákonně vytěženým dřevem a pokračování aktivní účasti Společenství a členských států v uplatňování globálních i regionálních usnesení a dohod týkajících se problematiky lesního hospodářství.

(11)  Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 21. května 2003 nazvaném Prosazování práva, správa a obchod v lesnictví (FLEGT): návrh na EU akční plán, byl navržen balíček opatření na podporu mezinárodního úsilí za účelem vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu a přispění k širšímu cíli udržitelného obhospodařování lesů(5).

(12)  Rada a Evropský parlament uznaly potřebu, aby Společenství přispělo k celosvětovému úsilí o vyřešení problému nezákonné těžby dřeva a o podporu udržitelné zákonné těžby v rámci udržitelného rozvoje, udržitelného obhospodařování lesů a snižování chudoby, jakož i sociální rovnosti a národní svrchovanosti, a toto sdělení přivítaly.

(13)  V souladu s cílem uvedeného sdělení, tj. zajistit, aby do Společenství mohly vstupovat pouze dřevařské produkty, které byly vyrobeny v souladu s vnitrostátními právními předpisy země produkující dřevo, jedná Společenství se zeměmi produkujícími dřevo (partnerské země) o dobrovolných dohodách o partnerství, na jejichž základě je stranám uložena právně závazná povinnost provést režim licencí a regulovat obchod se dřevem a dřevařskými výrobky vymezenými v dobrovolných dohodách.

(14)  V rámci dvoustranných jednání se zeměmi, které mají velkou spotřebu dřeva, jako jsou USA, Čína, Rusko a Japonsko, by se Společenství mělo snažit problém nezákonné těžby dřeva projednat, směřovat je k zavedení vhodných harmonizovaných povinností pro hospodářské subjekty na jejich vlastním trhu se dřevem a vytvořit nezávislý globální systém včasné výměny informací a evidence nezákonné těžby dřeva, na němž by se podílel například Interpol a vhodný orgán Spojených národů, jenž by využíval nejnovější technologie satelitního sledování.

(15)  Hospodářské subjekty ze zemí s lesy mezinárodního ekologického významu budou mít zvláštní odpovědnost za udržitelnou těžbu dřeva.

(16)  S ohledem na značný rozsah a naléhavost problému je nezbytné aktivně podporovat boj proti nezákonné těžbě dřeva a s ní souvisejícímu obchodu, snížit důsledky činnosti Společenství na lesní ekosystémy, doplnit a posílit iniciativu dobrovolných dohod o partnerství a zlepšit součinnost politik zaměřených na snižování chudoby, ochranu lesů a na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí, včetně boje se změnou klimatu a se snižováním biologické rozmanitosti.

(17)  Všichni účastníci dodavatelského řetězce by měli na základě zásady prevence nést odpovědnost za vyloučení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh.

(18)  Úsilí zemí, které uzavřely dobrovolné dohody o partnerství FLEGT se Společenstvím, a zásady, jež do nich byly začleněny, především pokud jde o definici pojmu "zákonně vytěžené dřevo" by měly být uznány. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Mělo by být také zohledněno, že v režimu licencí FLEGT se do Společenství dováží pouze dřevo a výrobky ze dřeva vytěženého v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Proto by dřevařské výrobky uvedené v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství(6), které pocházejí z partnerských zemí zařazených do přílohy I tohoto nařízení by měly být považovány za vytěžené zákonným způsobem za předpokladu, že jsou v souladu s tímto nařízením a všemi prováděcími ustanoveními. Zásady obsažené v dobrovolných dohodách o partnerství, zejména v souvislosti s definicí pojmu "zákonně vytěžené dřevo", musí mimo jiné zahrnovat a zaručovat udržitelné obhospodařování lesa, zachování biologické rozmanitosti, ochranu místních komunit závislých na lese a ochranu původních obyvatel a musí zaručit práva těchto komunit a obyvatel.

(19)  Měla by být rovněž zohledněna skutečnost, že Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) klade na strany úmluvy požadavek, aby udělovaly povolení k vývozu pouze v případě, že druh uvedený na seznamech CITES byl získán mj. v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu vývozu. Dřevařské produkty z druhů dřev vyjmenovaných v přílohách A, B, a C nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi(7) by měly být považovány za pocházející ze zákonné těžby, pokud jsou s tímto nařízením a všemi prováděcími ustanoveními v souladu.

(20)  S ohledem na komplexní povahu nezákonné těžby dřeva, pokud jde o související faktory a dopady, pozornost by se pro zamezení nezákonnému jednání měla soustředit na hospodářské subjekty. Mezi nejúčinnější řešení, která odradí hospodářské subjekty od obchodování s nezákonnými dodavateli, patří zpřísnění požadavků a povinností a posílení právních nástrojů umožňujících stíhání hospodářských subjektů za držení nezákonně vytěženého dřevo a dřevařských produktů a za umisťování nebo dodávání takového dřeva a dřevařských produků na trh Společenství.

(21)  Při absenci mezinárodně dohodnuté definice by určení toho, co představuje nezákonnou těžbu dřeva, mělo vycházet hlavně z právních předpisů země, kde bylo dřevo vytěženo. Uplatnění norem zákonnosti by mělo dále zahrnout posouzení mezinárodních norem, mimo jiné normy Africké dřevařské organizace, Mezinárodní organizace pro tropické dřevo, Montrealského procesu o kritériích a ukazatelích pro ochranu a udržitelné obhospodařování lesa v mírném a severském pásmu, Panevropského procesu ochrany lesů o kritériích a ukazatelích pro udržitelné obhospodařování lesů. Takové uplatnění norem zákonnosti by mělo přispět k provedení mezinárodních závazků, zásad a doporučení, včetně těch, která se týkají zmírnění změny klimatu, snížení úbytku biologické rozmanitosti, zmírnění chudoby, snížení desertifikace a ochrany a podpory práv původních obyvatel a místních komunit závislých na lese. Země, v níž bylo dřevo vytěženo, by měla předložit seznam veškeré zákonné těžby, včetně údajů o druzích stromů a maximální produkci dřeva.

(22)  Mnoho dřevařských výrobků se před svým prvním uvedením na trh a po něm zpracovává četnými způsoby. Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži, požadavek na zavedení úplného systému opatření a postupů (systému náležité péče) za účelem maximálního snížení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh by se měl vztahovat jen na ty hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na trh poprvé, a nikoli na všechny hospodářské subjekty v prodejním řetězci. Všechny hospodářské subjekty v zásobovacím řetězci by však měly být vázány prvořadým zákazem uvádět na trh nezákonně získané dřevo nebo výrobky z tohoto dřeva a musí v tomto směru vynakládat náležité úsilí.

(23)  Všechny hospodářské subjekty (obchodníci a výrobci) v dodavatelském řetězci dřeva a dřevařských výrobků na trhu Společenství by měly na nabízených výrobcích jasně uvádět, z jakého zdroje nebo od jakého dodavatele dřevo pochází.

(24)  Hospodářské subjekty uvádějící dřevo a dřevařské výrobky poprvé na trh Společenství by měly vykonávat náležitou péči prostřednictvím ║systému náležité péče║, aby se snížilo na minimum riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh.

(25)  Systém náležité péče by měl poskytnout přístup ke zdrojům a dodavatelům dřeva a dřevařských výrobků uváděných na trh Společenství a k informacím týkajícím se souladu s použitelnými právními předpisy.

(26)  Při provádění tohoto nařízení musí Komise a členské státy brát především ohled na zvláštní ohrožení malých a středních podniků a jejich omezené zdroje. Je nanejvýš důležité, aby malé a střední podniky nebyly zatěžovány složitými pravidly, která jim brání v rozvoji. Komise by proto měla v nejvyšší možné míře – na základě mechanismů a zásad stanovených v budoucím aktu o malých podnicích – vypracovat zjednodušené systémy pro povinnosti malých a středních podniků podle tohoto nařízení, aniž by ohrozila jeho cíl a účel, a nabídnout těmto malým a středním podnikům uspokojivou alternativu pro umožnění jim pracovat v souladu s právními předpisy Společenství.

(27)  ▌Pro snazší provádění tohoto nařízení a vytvoření osvědčených postupů je vhodné uznat organizace, které vypracovaly vhodné a účinné požadavky pro realizaci systémů náležité péče. Seznam těchto uznaných organizací by se měl zveřejnit. ▌

(28)  Ze stejného důvodu by měla Evropská unie podporovat spolupráci výše uvedených organizací s ekologickými organizacemi a organizacemi pro lidská práva za účelem podpory systémů náležité péče a kontroly.

(29)   Příslušné orgány by měly sledovat, zda hospodářské subjekty dodržují povinnosti stanovené tímto nařízením. Za tímto účelem by měly provádět úřední kontroly, včetně celních kontrol, a v případě potřeby by měly požadovat, aby hospodářské subjekty přijaly nápravná opatření.

(30)  Příslušné orgány by měly uchovávat záznamy o kontrolách a zveřejňovat shrnutí v souladu se směrnicí 2003/4/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí(8).

(31)  Vzhledem k mezinárodní povaze nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat mezi sebou i s ekologickými organizacemi, organizacemi pro lidská práva a se správními orgány třetích zemí či s Komisí.

(32)  Členské státy by měly zajistit, že porušování tohoto nařízení bude potrestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

(33)  Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(9).

(34)  Komise by měla být zmocněna zejména k přijetí podrobných pravidel pro uplatňování systému náležité péče a zejména k přijetí kritérií pro posouzení rizika uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh, ke stanovení kritérií pro uznání systémů náležité péče vypracovaných kontrolními organizacemi a ke změně seznamu dřeva a dřevařských výrobků, které podléhají tomuto opatření, pokud jejich technické vlastnosti, konečné použití nebo výrobní postupy takovou změnu vyžadují. Jelikož tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(35)  Vývoj v oblasti udržitelného lesního hospodářství je trvalý proces, a proto se toto nařízení musí vyhodnocovat, aktualizovat a měnit v souladu s výsledky nových výzkumů. Komise proto musí pravidelně zkoumat nejnovější dosažitelné výsledky výzkumu a vývoje a předkládat výsledky svého přezkumu spolu s navrženými změnami ve zprávě Evropskému parlamentu.

(36)  Aby se ochránil dobře fungující vnitřní trh s dřevařskými výrobky, musí Komise průběžně zkoumat, jaké účinky toto nařízení přináší. Zvláště se musí zaměřit pozornost na to, jaké důsledky má ustanovení na malé a střední podniky, které působí na trhu Společenství. Komise by proto měla v souladu s tímto pravidelně provádět přezkum a analyzovat účinky nařízení na vnitřní trh, a to zejména na malé a střední podniky. Komise pak musí Evropskému parlamentu předložit zprávu o svém přezkumu, své závěry a návrhy opatření.

(37)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž doplnit a podpořit stávající politický rámec a posílit mezinárodní boj proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a cíl

Tímto nařízením se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh nebo dodávajících dřevo a dřevařské výrobky.

Hospodářské subjekty musí zajistit, aby na trh bylo dodáno pouze dřevo a dřevařské výrobky ze zákonné těžby.

Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh dřevo a dřevařské výrobky, uplatňují systém náležité péče.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

   a) "dřevem a dřevařskými výrobky" dřevo a dřevařské výrobky uvedené v příloze, bez výjimky;
   b) "dodáváním na trh" dodávání dřeva a dřevařských výrobků na trh Společenství za účelem distribuce nebo použití v průběhu obchodní činnosti, ať již za úplatu nebo zdarma;
   c) "uváděním na trh" první dodání dřeva a dřevařských výrobků na trh Společenství; další zpracování a distribuce dřeva nepředstavuje "uvádění na trh";
   d) "hospodářským subjektem" každá fyzická nebo právnická osoba uvádějící nebo dodávající dřevo nebo dřevařské výrobky na trh;
   e) "zákonně vytěženým" dřevo a dřevařské výrobky vytěžené v souladu s použitelnými právními předpisy v zemi původu vytěženého dřeva;
   f) "rizikem" míra pravděpodobnosti obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky z nezákonného zdroje a závažnosti takovéto situace;
   g) "řízením rizika" systematické označování rizika a provádění souboru opatření a postupů s cílem snížit na minimum riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh;
   h) "použitelnými právními předpisy" právní předpisy, ať už vnitrostátní, regionální nebo mezinárodní, zejména ty, které se týkají zachování biologické rozmanitosti, obhospodařování lesů, práv na využívání zdrojů a minimalizaci nepříznivých dopadů na životní prostředí; měly by také zohlednit majetkovou držbu, práva původních obyvatel, právní předpisy týkající se práce a dobrých životních podmínek, daní, dovozních a vývozních cel, licenčních poplatků nebo poplatků souvisejících s těžbou, dopravou a uvedením na trh;
   i) "trvale udržitelným obhospodařováním lesů", hospodaření a využívání lesů a zalesněných území takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy;
   j) "zemí původu vytěženého dřeva" země, kde bylo dřevo nebo dřevo, jež je součástí dřevařských výrobků, vytěženo;
   k) "kontrolní organizací" právnická osoba nebo členské sdružení ▌s právní způsobilostí a s příslušnými odbornými znalostmi umožňujícími sledovat a zajišťovat uplatňování systémů náležité péče ze strany hospodářských subjektů, které mají osvědčení o používání těchto systémů; tato organizace je právně nezávislá na hospodářských subjektech, kterým vydává osvědčení;
   l) "možnost zpětného vysledování" možnost zpětně dohledat a sledovat dřevo nebo dřevařské výrobky v průběhu všech etap výroby, zpracování a distribuce.

Článek 3

Povinnosti hospodářských subjektů

1.  Hospodářské subjekty zajistí, že na trh budou uvádět nebo dodávat pouze zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky.

2.  Hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo a dřevařské výrobky na trh, zavedou systém náležité péče obsahující prvky stanovené v článku 4 nebo použijí systém náležité péče uznané kontrolní organizace uvedené v čl.  6 odst. 1.

Stávající dohled v rámci vnitrostátních právních předpisů a veškeré dobrovolné správní mechanismy, které splňují požadavky stanovené tímto nařízením, lze využít jako základ systému náležité péče.

3.  Hospodářské subjekty, které dodávají dřevo a dřevařské výrobky na trh, prostřednictvím prodejního řetězce, budou schopny:

   i) identifikovat hospodářský subjekt, který jim dodal dřevo a dřevařské výrobky, a hospodářský subjekt, jemuž bylo dřevo a dřevařské výrobky dodány;
   ii) na vyžádání poskytovat informace o názvu druhů, zemi/zemích těžby a tam, kde je to možné, i potvrzení původu;
   iii) v případě potřeby zkontrolovat, zda hospodářský subjekt, který uvedl dřevo a dřevařské výrobky na trh, splnil povinnosti vyplývající z tohoto nařízení.

4.  Dřevařské výrobky zařazené do příloh II a III nařízení (ES) č. 2173/2005, které pocházejí z partnerských zemí uvedených v příloze I tohoto nařízení ║a které splňují požadavky tohoto nařízení a jeho prováděcích ustanovení, se pro účely tohoto nařízení považují za zákonně vytěžené.

5.  Dřevařské výrobky z druhů zařazených v přílohách A, B a C nařízení (ES) č. 338/97, které jsou v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími ustanoveními, se pro účely tohoto nařízení považují za zákonně vytěžené.

Článek 4

Systémy náležité péče

1.  Systém náležité péče uvedený v čl. 3 odst. 2:

   a) zajistí, aby bylo na trh uvedeno pouze zákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky pomocí systému možnosti zpětného vysledování a ověření třetí stranou – kontrolní organizací;
  b) obsahuje opatření, jimiž se zjistí:
   i) země původu, les původu a, je-li to možné, oprávnění k těžbě;
   ii) název druhu, včetně vědeckého názvu;
   iii) hodnota;
   iv) objem nebo váha;
   v) že dřevo nebo dřevo obsažené ve dřevařských výrobcích pochází ze zákonné těžby;
   vi) název a adresa hospodářského subjektu, který dřevo a dřevařské výrobky dodal;
   vii) fyzická nebo právnická osoba odpovědná za těžbu;
   viii) hospodářský subjekt, jemuž bylo dřevo a dřevařské výrobky dodány;

  c) obsahuje postup pro řízení rizika, který se skládá ze:
   i) systematické identifikace rizik, mimo jiné pomocí shromažďování údajů a informací a využívání mezinárodních a vnitrostátních zdrojů nebo zdrojů Společenství;
   ii) provádění všech opatření nezbytných pro omezení vystavení rizikům;
   iii) zavádění postupů, které budou prováděny pravidelně, aby se ověřilo, že postupy stanovené v bodech i) a ii) účinně fungují a aby se v případě potřeby revidovaly;
   iv) zavedení záznamů za účelem prokázání účinného uplatňování opatření stanovených v bodech i) až iii).
   d) zavádí audity k zajištění účinného uplatňování systémů náležité péče;

2.  Komise přijme opatření k provedení tohoto článku s cílem zajistit jednotný výklad pravidel a jejich účinné dodržování ze strany hospodářských subjektů. Komise především stanoví kritéria pro posouzení, zda existuje riziko uvádění nezákonně vytěženého dřeva a výrobků z tohoto dřeva na trh. Komise při tom bude věnovat zvláštní pozornost zvláštnímu postavení a kapacitě malých a středních podniků, a pokud to bude možné, nabídne těmto podnikům přizpůsobené a zjednodušené alternativy systému hlášení a kontroly, aby tyto podniky neriskovaly přílišné zatížení.

V závislosti na faktorech souvisejících s typem výrobku, zdrojem nebo složitostí dodavatelského řetězce budou některé kategorie dřeva a dřevařských výrobků nebo dodavatelů považovány za "vysoce rizikové" vzhledem k tomu, že od hospodářských subjektů vyžadují zvláštní náležitou péči.

Zvláštní náležitá péče může mj. zahrnovat:

   požadování dodatečných dokumentů, údajů nebo informací;
   požadování kontrol prováděných třetí stranou.

Hospodářskými subjekty budou podle tohoto nařízení považovány za "vysoce rizikové" dřevo a dřevařské produkty pocházející z:

   z oblastí konfliktů nebo zemí či regionů, na něž se vztahuje zákaz vývozu dřeva Rady bezpečnosti OSN,
   ze zemí, u nichž existují konzistentní a spolehlivé informace o závažných nedostatcích v lesní správě, nízké úrovni prosazování právních předpisů v oblasti lesnictví nebo vysoké úrovni korupce,
   ze zemí, u nichž statistiky Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) poukazují na ubývání lesních ploch,
   z dodávek, u nichž zákazníci nebo externí subjekty poskytli spolehlivé důkazy o možných nesrovnalostech a tyto důkazy nebyly vyšetřováním vyvráceny.

Komise dá k dispozici seznam vysoce rizikových zdrojů dřeva a dřevařských výrobků nebo dodavatelů.

Uvedená opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 2.

Před přijetím dalších prováděcích opatření budou konzultovány příslušné zúčastněné strany.

3.  Jednotlivým členským státům nebude bráněno v tom, aby při povolení uvádět dřevo a dřevařské výrobky na trh kladly na těžbu a původ dřeva přísnější požadavky, než jaké jsou stanoveny v tomto nařízení, na udržitelnost, ochranu životního prostředí, zachování biologické rozmanitosti a ekosystému, ochranu životního prostoru místních komunit, ochranu komunit závislých na lese a na ochranu a práva původních obyvatel.

Článek 5

Označování

Členské státy zajistí, aby do …(10) byly na veškerém dřevu a dřevařských výrobcích uváděných a dodávaných na trh v případě potřeby uvedeny informace stanovené čl. 3 odst. 3.

Článek 6

Uznání kontrolních organizací

1.  Komise v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3 uzná jako kontrolní organizaci soukromý nebo veřejný subjekt, který zavedl systém náležité péče obsahující prvky stanovené v čl. 4 odst. 1.

2.  Veřejný subjekt, který žádá o uznání podle odstavce 1, musí splňovat tyto požadavky:

   a) má právní subjektivitu;
   b) jedná se o subjekt veřejného práva;
   c) byl zřízen za účelem provádění zvláštních úkolů týkajících se oblasti lesnictví;
   d) je převážně financován státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány;
   e) hospodářským subjektům, kterým uděluje osvědčení, ukládá povinnost používat jehosystém náležité péče;
   f) zavedl kontrolní mechanismy k zajištění toho, že hospodářské subjekty, jimž udělil osvědčení jakožto uživatelům svého systému náležité péče, systém náležité péče používají;
   g) přijímá vhodná disciplinární opatření vůči každému hospodářskému subjektu, který získal osvědčení, avšak neplní systém náležité péče; disciplinární opatření zahrnují podávání zpráv o dané věci příslušnému vnitrostátnímu orgánu;
   h) není ve střetu zájmů s příslušnými orgány.

3.  Soukromý subjekt, který žádá o uznání podle odstavce, 1 musí splňovat tyto požadavky:

   a) má právní subjektivitu;
   b) jedná se o subjekt soukromého práva;
   c) má příslušné odborné znalosti;
   d) je právně nezávislý na hospodářských subjektech, kterým uděluje osvědčení;
   e) hospodářské subjekty, kterým uděluje osvědčení, jsou svou společenskou smlouvou zavázány k tomu, aby používaly jeho systém náležité péče;
   f) zavedl kontrolní mechanismy k zajištění toho, že hospodářské subjekty, jimž udělil osvědčení jakožto uživatelům svého systému náležité péče, tento systém náležité péče používají;
   g) přijímá vhodná disciplinární opatření vůči každému hospodářskému subjektu, který získal osvědčení, avšak neplní systém náležité péče; disciplinární opatření zahrnují podávání zpráv o dané věci příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

4.  Kontrolní organizace předloží Komisi spolu s žádostí o uznání tyto údaje:

   a) statut;
   b) jména osob jednajících jejím jménem;
   c) dokumentaci prokazující příslušné odborné znalosti;
   d) podrobný popis svého systému náležité péče.

5.  V souladu s regulativním postupem stanoveným v čl. 12 odst. 3 Komise rozhodne o uznání kontrolní organizace do tří měsíců od předložení žádosti kontrolní organizací nebo doporučení od příslušného orgánu členského státu, který organizaci k uznání doporučuje.

Rozhodnutí o uznání kontrolní organizace sdělí Komise do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí příslušnému orgánu členského státu, který má pravomoc nad touto organizací, a společně s rozhodnutím zašle i kopii žádosti.

Příslušné orgány členského státu provádějí pravidelně nebo na základě opodstatněných obav třetích osob kontroly, včetně auditů na místě,za účelem ověření, zda kontrolní organizace splňují požadavky uvedené v odstavci 1. Zprávy o kontrole budou veřejně zpřístupněny.

Pokud na základě těchto kontrol příslušný orgán zjistí, že kontrolní organizace nesplňuje požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo odstavcích 1 a 3 , neprodleně Komisi informuje a sdělí jí jakýkoliv relevantní důkaz týkající se této záležitosti.

6.  V souladu s regulativním postupem podle  čl. 12 odst. 3 odejme Komise kontrolní organizaci uznání, pokud se prokáže, že přestala splňovat požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 nebo odstavcích 1 a 3.

7.  O každém rozhodnutí doporučit udělení, zamítnutí či odejmutí uznání jakékoliv kontrolní organizaciuvědomí příslušné orgány Komisi do dvou měsíců.

8.  Komise přijme opatření k provedení tohoto článku.

Tato opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 2.

Článek 7

Seznam kontrolních organizací

Komise zveřejní seznam uznaných kontrolních organizací ▌v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, jakož i na své internetové stránce. Seznam je pravidelně aktualizován.

Článek 8

Kontrolní a dohledová opatření

1.  Příslušné orgány provádějí dohled s cílem ověřit, zda hospodářské subjekty plní požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 a čl. 4 odst. 1.

2.  Dohled se provádí podle ročního plánu nebo na základě opodstatněných obav třetích osob nebo v každém případě tehdy, když příslušný orgán členského státu disponuje informacemi, které zpochybňují plnění požadavků týkajících se systémů náležité péče stanovených v tomto nařízení ze strany hospodářského subjektu.

3.  Dohled může mimo jiné zahrnovat:

   a) prověření technických a řídících systémů a postupů náležité péče a posouzení rizik, které hospodářské subjekty používají;
   b) prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné fungování systémů a postupů;
   c) namátkové kontroly, včetně auditů na místě.

4.  Příslušné orgány jsou vybaveny spolehlivým systémem pro zpětné vysledování, aby mohly sledovat dřevařské výrobky, s nimiž se obchoduje na mezinárodní úrovni, a systémy veřejného sledování, které vyhodnotí, jak hospodářské subjekty plní své povinnosti, a pomohou jim určit vysoce rizikové dodavatele dřeva a dřevařských výrobků.

5.  Hospodářské subjekty poskytnou všechnu pomoc nezbytnou pro snazší provádění dohleduuvedeného v odstavci 1, zejména pokud se týká přístupu do provozoven a předkládání dokumentace nebo záznamů.

6.  Pokud po provedení dohledu uvedeného v odstavci 1 lze předpokládat, že hospodářský subjekt porušil požadavky uvedené v článku 3, příslušné orgány mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zahájit podrobné šetření daného porušení a podle vnitrostátních právních předpisů a v závislosti na závažnosti porušení přijmout okamžitá opatření, která mohou mimo jiné zahrnovat:

   a) okamžité zastavení obchodní činnosti; a
   b) zabavení dřeva a dřevařských výrobků.

7.  Okamžitá opatření přijatá příslušnými orgány musí být takové povahy, aby zabránila pokračování daného porušování předpisů a umožnila příslušným orgánům dokončit jejich šetření.

8.  Pokud příslušné orgány usoudí, že technické a řídící systémy a postupy náležité péče a posouzení rizik nejsou dostačující, vyzvou hospodářský subjekt, aby přijal nápravná opatření.

Článek 9

Záznamy o dohledu

1.  Příslušné orgány uchovávají záznamy o dohledu uvedeném v čl. 8 odst. 1 s uvedením zejména jejich povahy a výsledků, včetně nápravných opatření, která mají být přijata. Záznamy o všech dohledech se uchovávají nejméně 10 let.

2.  Záznamy uvedené v odstavci 1 se zveřejňují na internetu v souladu se směrnicí 2003/4/ES.

Článek 10

Spolupráce

1.  Příslušné orgány spolupracují mezi sebou a se správními orgány třetích zemí a s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

2.  Příslušné orgány si vyměňují informace o výsledcích dohledu uvedeného v čl. 8 odst. 1 s příslušnými orgány dalšího členského státu nebo států a s Komisí.

Článek 11

Příslušné orgány

1.  Každý členský stát určí jeden či několik příslušných orgánů odpovědných za uplatňování tohoto nařízení. Těmto orgánům budou poskytnuty dostatečné pravomoci, aby mohly prosazovat toto nařízení sledováním jeho uplatňování, vyšetřováním údajných porušení předpisů ve spolupráci s celními orgány a včasným podáváním zpráv o trestných činech žalujícímu orgánu.

Členské státy oznámí Komisi název a adresu příslušných orgánů nejpozději do 31. prosince … . Členské státy sdělí Komisi všechny změny názvu a adresy příslušných orgánů.

2.  Komise veřejně zpřístupní seznam příslušných orgánů na internetu. Tento seznam je aktualizován.

Článek12

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor pro obchodování se dřevem║.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 13

Stanovení požadavků na udržitelnost

Do …(11) od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh o normě Společenství pro veškeré dřevo a dřevařské výrobky získané z přirozených lesů, jehož cílem bude dosáhnout nejvyšších požadavků na udržitelnost.

Článek 14

Poradní skupina

1.  Zřídí se poradní skupina, která se bude skládat ze zástupců zúčastněných stran, včetně mimo jiné zástupců dřevozpracujícího průmyslu, vlastníků lesů, nevládních organizací a skupin spotřebitelů, a které bude předsedat zástupce Komise.

2.  Zástupci členských států se mohou účastnit schůzí ze svého vlastního podnětu i na základě pozvání poradní skupinou.

3.  Poradní skupina stanoví svůj jednací řád, který se zveřejní na internetových stránkách Komise.

4.  Komise poskytne poradní skupině technickou a logistickou podporu a pro její schůze dá k dispozici sekretariát.

5.  Poradní skupina přezkoumává a vydává stanoviska předsedy týkající se použití tohoto nařízení, a to buď ze svého vlastního podnětu, nebo na žádost členů poradní skupiny nebo výboru.

6.  Komise sdělí stanoviska poradní skupiny výboru.

Článek 15

Změny

Komise může doplnit seznam dřeva a dřevařských výrobků v příloze s přihlédnutím k technickým vlastnostem, konečnému použití a výrobním postupům.

Uvedená opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 12 odst. 2.

Článek 16

Sankce

Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce mohou být trestněprávní nebo správní a musí být účinné, přiměřené a odrazující a mohou mimo jiné zahrnovat:

  a) finanční sankce odrážející
   stupeň poškození životního prostředí;
   hodnotu dřevařských výrobků, u nichž došlo k porušení právních předpisů;
   daňové ztráty a ekonomické škody způsobené porušením předpisů;
   b) konfiskaci dřeva a dřevařských výrobků;
   c) dočasný zákaz obchodování se dřevem a dřevařskými výrobky.

V případech, kdy bylo zahájeno právní řízení, pozastaví hospodářské subjekty získávání dřeva a dřevařských výrobků z daných oblastí.

Finanční sankce představují alespoň pětinásobek hodnoty dřevařských výrobků získaných na základě závažného porušení právních předpisů. V případě opakovaného závažného porušení v rámci pětiletého období se finanční sankce postupně zvyšují až na nejméně osminásobek hodnoty dřevařských výrobků získaných na základě závažného porušení právních předpisů.

Aniž jsou dotčena ostatní ustanovení právních předpisů Společenství týkající se veřejných finančních prostředků, členské státy neudílí žádnou veřejnou podporu podle vnitrostátních režimů podpor nebo v rámci fondů Společenství hospodářským subjektům usvědčeným ze závažného porušení tohoto nařízení, dokud nebudou přijata nápravná opatření a dokud se neuplatní účinné, přiměřené a odrazující sankce.

Členské státy oznámí předpisy o sankcích Komisi do 31. prosince … a neprodleně ji uvědomí o jakékoli následné změně, která je ovlivní.

Článek 17

Podávání zpráv

1.  Členské státy předloží Komisi poprvé do …(12)každý následující druhý rok zprávu týkající se používání tohoto nařízení během posledních dvou let.

2.  Na základě těchto zpráv Komise vypracuje zprávu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě každé dva roky.

3.  Při přípravě zprávy uvedené v odstavci 2 Komise přihlédne k pokroku dosaženému s ohledem na uzavírání a činnost dobrovolných dohod o partnerství FLEGT schválených podle nařízení (ES) č. 2173/2005. Komise přezkoumá, jsou-li vyžadovány jakékoliv revize tohoto nařízení s ohledem na zkušenosti s činností dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a jejich účinnost při řešení problémů v oblasti nezákonně vytěženého dřeva.

Článek 18

Změna směrnice 2008/99/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí(13) s účinností od ... (14), se mění takto:

1)  V článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

ia) uvádění nezákonně vytěženého dřeva nebo dřevařských výrobků na trh.

"

2)  V příloze A se doplňuje nová odrážka, která zní:

  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č…/2009 ze dne …, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

Článek 19

Vyhodnocení

Komise k …(15)* a pak každých následujících pět let provede přezkum fungování tohoto nařízení s ohledem na jeho cíl a účel a předloží Evropskému parlamentu své závěry, a na jejich základě své návrhy změn.

Přezkum se zaměří především na následující:

   podrobnou a zevrubnou analýzu výzkumu a vývoje v oblasti udržitelného lesního hospodářství;
   dopad tohoto nařízení na vnitřní trh, zvláště v oblastech konkurence a možnosti nových subjektů etablovat se na trhu;
   situaci malých a středních podniků na trhu a jak toto nařízení ovlivnilo jejich činnost.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ...(16)

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu ║,

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda předseda

PŘÍLOHA

Dřevo a dřevařské výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87(17)

1.  Výrobky uvedené v přílohách II a III nařízení Rady (ES) č. 2173/2005, na něž se vztahuje režim licencí FLEGT;

2.  Buničina a papír uvedené v kapitolách 47, 48 a 49 KN, s výjimkou výrobků na bázi bambusu a sběrových výrobků (odpad a výmět);

3.  Dřevěný nábytek – kódy KN 9403 30, 9403 40, 9403 50 00, 9403 60 a 9403 90 30;

4.  Montované stavby – kód KN 9406 00 20;

5.  Palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo v podobných tvarech, dřevěné štěpky nebo třísky; piliny a dřevěné zbytky a dřevěný odpad, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů – kód KN 4401;

6.  Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, včetně dřevěných voštinových desek, sestavených podlahových desek a šindelů ("shingles" a "shakes") ze dřeva; dřevo (včetně nesestavených pruhů a vlysů pro parketové podlahy) souvisle profilované (s pery, drážkované, polodrážkové, zkosené, spojované do V, vroubkované, lištované, zaoblené nebo podobně profilované) podél jakékoliv z jeho hran, konců nebo ploch, též hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované – kód KN 4418;

7.  Třískové desky, desky s orientovanými třískami tzv. "oriented strand board" (OSB) a podobné desky, též aglomerované s pryskyřicemi nebo jinými organickými pojivy – kód KN 4410;

8.  Dřevovláknité desky a podobné desky z jiných dřevitých materiálů, též pojené pryskyřicemi nebo jinými organickými látkami – kód KN 4411;

9.  Zhutněné dřevo, ve tvaru špalků, desek, pruhů nebo profilů – kód KN 4413 00 00;

10.  Dřevěné rámy na obrazy, fotografie, zrcadla nebo podobné předměty – kód KN 4414 00;

11.  Bedny, krabice, laťové bedny, bubny a podobné dřevěné obaly; dřevěné kabelové bubny; jednoduché palety, skříňové palety a jiné nakládací plošiny ze dřeva; nástavce palet ze dřeva; rakve – kód KN 4415;

12.  Sudy, džbery, kádě, nádrže, vědra a jiné bednářské výrobky a jejich části a součásti, ze dřeva, včetně dužin (dílů pláště) sudu – kód KN 44 16 00 00;

13.  Ostatní dřevařské výrobky zařazené do KN v kapitolách 94 a 95, včetně dřevěných hraček a sportovního příslušenství,

(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009.
(4) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(5) KOM(2003)0251, 21.5.2003.
(6) Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.
(7) Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s. 1.
(8) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(10)* Pro Úř.věst.: dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(11)* Pro Úř.věst.: jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(12)* Pro Úř.věst.: Prosím vložte datum 30. dubna třetího roku následujícího po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(13) Úř. věst. L 328, 6. 12.2008, s. 28.
(14)* Pro Úř.věst.: jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(15)** Pro Úř.věst.: tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(16)* Pro Úř.věst.: jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(17) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


Minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů *
PDF 543kWORD 211k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů (KOM(2008)0775 – C6-0511/2008 – 2008/0220(CNS))
P6_TA(2009)0226A6-0214/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0775),

–   s ohledem na článek 100 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0511/2008),

–   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0214/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Zásobování Společenství ropou a ropnými produkty má nadále velký význam, zejména pro odvětví dopravy a pro chemický průmysl.
(1)  Zásobování Společenství ropou a ropnými produkty má nadále velký význam, zejména pro odvětví dopravy a pro chemický průmysl a energetické odvětví. Narušení dodávek ropy a ropných produktů či nedostatečné zásoby by mohly vést k ochromení dalších odvětví hospodářství a každodenní život občanů Unie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Ropa zůstává a i v příštích desetiletích zůstane jedním z nejdůležitějších primárních zdrojů energie. Současně bude pro členské státy stále obtížnější zajistit trvalou dodávku ropy za rozumnou cenu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Rostoucí koncentrace výroby, snižování zásob ropy a zvyšování celosvětové spotřeby ropných produktů přispívají ke zvyšování rizik potíží v zásobování.
(2)  Rostoucí koncentrace výroby, snižování zásob ropy a neustálé zvyšování celosvětové spotřeby ropných produktů přispívají kzávažnému zvyšování rizik potíží v zásobování.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Vedle opatření k vytvoření příznivého investičního klimatu pro průzkum a využití rezerv ropy uvnitř a vně Evropské unie, nezbytných pro zajištění dlouhodobých dodávek ropy, je budování rezerv ropy osvědčeným způsobem vyrovnání krátkodobého narušení dodávek.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)  Míra závislosti členských států na dovozu ropy při krytí jejich energetických potřeb je mimořádně vysoká.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Evropská unie je globálním hráčem, a její politika zaměřená na větší zabezpečení dodávek energie by se tak měla stát součástí jejích politických cílů ve vztazích ke kandi;-dátským a sousedním zemím.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Komise by měla zajistit, aby osm členských států, jež nejsou členy Mezinárodní energetické agentury (IEA)1, bylo rovnocenně zapojeno, pokud jde o rozhodnutí a opatření přijatá Evropskou unií v konzultaci s agenturou IEA.
1 Bulharsko, Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Rumunsko a Slovinsko.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Komise by měla náležitě zastupovat a prosazovat zájmy členských států, jež nejsou členy agentury IEA.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 uvádějí, že je stále zásadnější a naléhavější, aby EU zavedla integrovanou energetickou politiku spojující opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států. Sblížení mechanismů pro udržování zásob zavedené v jednotlivých členských státech má tedy zásadní význam.
(7)  Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 uvádějí, že je stále zásadnější a naléhavější, aby EU zavedla integrovanou energetickou politiku spojující opatření na evropské úrovni a na úrovni členských států. Zajištění slučitelnosti různých mechanismů pro udržování zásob zavedené v jednotlivých členských státech má tedy zásadní význam.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Závěry předsednictví Evropské rady ze dne 15. a 16. října 2008 zdůrazňují přání Unie zavést mechanismy solidarity mezi členskými státy v případě narušení dodávek energie a pro tento účel navrhují zavést všechny nezbytné nástroje. Účinný systém pro udržování zásob ropy a/nebo ropných produktů, který bude koordinován na úrovni Společenství, je rovněž důležitou součástí uplatňování zásady energetické solidarity v praxi.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Dostupnost zásob ropy a ochrana dodávek energie jsou zásadním prvkem veřejné bezpečnosti členských států a Společenství. Existence centrálních subjektů nebo útvarů pro správu zásob ve Společenství umožní se těmto cílům přiblížit. Aby mohly jednotlivé dotčené členské státy k vymezení statusu svého centrálního subjektu pro správu zásob co nejlépe využít své vnitrostátní právo a aby zároveň mohly zmírnit finanční zatížení koncových spotřebitelů spojené s udržováním zásob, postačí v situaci, kdy mohou být zásoby ropy držené na kterémkoli místě ve Společenství a kterýmkoli centrálním subjektem nebo útvarem zřízeným k tomuto účelu, zákaz jejich využívání k výdělečným účelům.
(8)  Dostupnost zásob ropy a ochrana dodávek energie jsou zásadním prvkem veřejné bezpečnosti členských států a Společenství. Existence centrálních subjektů nebo útvarů pro správu zásob ve Společenství by mohla přispět k dosažení těchto cílů nákladově účelným způsobem.V situaci, kdy mohou být zásoby ropy drženy na jakémkoli místě ve Společenství, a to jakýmkoli centrálním subjektem nebo útvarem zřízeným k tomuto účelu, by měly mít jednotlivé členské státy možnost využít k vymezení statusu svého centrálního subjektu pro správu zásob a podmínek, za nichž pověřují držením zásob jiné členské státy či subjekty pro správu zásob, co nejlépe své vnitrostátní právo, přičemž zmírňují finanční zatížení konečných spotřebitelů spojené s udržováním zásob
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  V zájmu zmírnění finanční zátěže u konečných uživatelů by členské státy měly zajistit užší spolupráci mezi centrálními subjekty pro správu ropných zásob a zřídit regionální subjekty pro správu ropných zásob.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  S ohledem na cíle právních předpisů Společenství týkajících se ropných zásob a s nimi spojené případné bezpečnostní obavy některých členských států a ve snaze zvýšit přesnost a transparentnost mechanismů solidarity mezi členskými státy, je nutné omezit působnost přímo jednajících centrálních subjektů pouze na území příslušného státu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Na základě potřeb spojených se zavedením politik pro mimořádné situace, sblížení vnitrostátních mechanismů udržování zásob a vzhledem k nutnosti zajistit lepší přehled o úrovni zásob, zejména v případě krize, je nezbytné, aby členské státy a Společenství měly k dispozici prostředky pro intenzivnější kontrolu svých zásob.
(12)  Na základě potřeb spojených se zavedením politik pro mimořádné situace, zajištění slučitelnosti vnitrostátních mechanismů udržování zásob a vzhledem k nutnosti zajistit lepší přehled o úrovni zásob, zejména v případě krize, je nezbytné, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro intenzivnější kontrolu svých zásob.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Zatímco by členským státům měla být poskytnuta dostatečná pružnost ve výběru opatření k udržování zásob, která nejlépe odpovídají jejich geografickým a organizačním charakteristikám, měly by být zavedeny veškeré nezbytné mechanismy, které by umožnily kdykoli poskytnout Komisi přesné a spolehlivé údaje o úrovních zásob.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)  Měla by být posílena úloha členských států při udržování a řízení povinných zásob ropy pro nouzové situace.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  S cílem přispět k posílení bezpečnosti dodávek ve Společenství by měly zásoby získané do vlastnictví členskými státy nebo centrálními subjekty, vytvořené na základě rozhodnutí členských států a nazývané "specifické zásoby" odpovídat skutečným potřebám v případě krize. Kromě toho je nezbytné, aby měly vlastní právní status zajišťující jejich plnou dostupnost v případě krize. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly zajistit přijetí opatření nezbytných pro bezpodmínečnou ochranu příslušných zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí.
(14)  S cílem přispět k posílení bezpečnosti dodávek ve Společenství by měly dostupné zásoby v souladu s touto směrnicí dostačovat k pokrytí poptávky nejméně po určené období. Kromě toho je nezbytné, aby měly vlastní právní status zajišťující jejich plnou dostupnost v případě krize. Za tímto účelem by dotčené členské státy měly zajistit přijetí opatření nezbytných pro bezpodmínečnou ochranu příslušných zásob proti veškerým opatřením nuceného výkonu rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Objemy, které by tyto centrální subjekty nebo členské státy měly vlastnit, by měly být v tomto stadiu stanoveny na úrovni nezávisle a dobrovolně určené každým dotčeným členským státem.
(15)  Objemy, které by tyto centrální subjekty nebo členské státy měly vlastnit, by měly být v tomto stadiu předem stanoveny na úrovni nezávisle a dobrovolně určené každým dotčeným členským státem.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Zdá se, že periodicita vykazování stavu zásob a lhůta, během níž musí být zásoby dány k dispozici, tak jak jsou stanoveny ve směrnici 2006/67/ES, zaostávají za různými systémy ropných zásob v ostatních částech světa. V usnesení o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie vyslovil Evropský parlament podporu zvýšení periodicity informací.
(18)  Zdá se, že periodicita vykazování stavu zásob a lhůta, během níž musí být zásoby dány k dispozici, tak jak jsou stanoveny ve směrnici 2006/67/ES, zaostávají za různými systémy ropných zásob v ostatních částech světa. V usnesení o makroekonomických dopadech zvyšování cen energie vyslovil Evropský parlament podporu zvýšení periodicity informací. Současně je nutné zajistit, aby byly údaje přesné a nevyžadovaly týdenní nebo měsíční opravy, k nimž v Evropské unii i nadále často dochází.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Ze stejného důvodu je rovněž nutné rozšířit zpracování a předávání statistických výkazů i na jiné zásoby, než jsou zásoby nouzové a specifické, a stanovit, že by tyto výkazy měly být předkládány s týdenní periodicitou.
(21)  Ze stejného důvodu je rovněž nutné rozšířit zpracování a předávání statistických výkazů i na jiné zásoby, než jsou zásoby nouzové a specifické, a stanovit, že by tyto výkazy měly být předkládány s měsíční periodicitou. Po zohlednění výsledků studie proveditelnosti týkající se efektivity týdenního podávání zpráv o komerčních zásobách ropy, která má být vypracována, by měla mít Komise pravomoc požadovat, aby členské státy předkládaly tyto výkazy s týdenní periodicitou, avšak pouze pokud je možné zajistit, že budou nezbytné pouze minimální úpravy a že to bude představovat výrazný přínos, pokud jde o transparentnost trhu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Ve výkazech předávaných Komisi se mohou objevit rozdíly nebo chyby. Zaměstnanci nebo zmocněnci útvarů Komise by tudíž měli mít možnost ověřit skutečný stav zásob a dokumentů, které orgány členských států uvádějí.
(23)  Ve výkazech předávaných Komisi se mohou objevit rozdíly nebo chyby. Zaměstnanci nebo zmocněnci útvarů Komise by tudíž měli mít v případě důvodného podezření možnost spolu s určenými orgány členského státu pověřenými sledováním ověřit skutečný stav zásob a dokumentů, které orgány členských států uvádějí.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Tyto právní předpisy vyžadují zejména, aby zpracování osobních údajů bylo odůvodněno legitimním účelem a nahodile získané osobní údaje byly okamžitě vymazány.
(25)  Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů členskými státy se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Komisí upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Ustanoveními této směrnice by neměla být dotčena ustanovení směrnice 95/46/ES a nařízení (ES) č. 45/2001.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 29
(29)  Vzhledem k tomu, že pro specifické zásoby neexistuje na úrovni Společenství jednotná minimální povinná úroveň, a vzhledem k počtu nových mechanismů, které přináší tato směrnice, by mělo být uplatňování této směrnice vyhodnoceno relativně brzo po jejím vstupu v platnost.
(29)  Vzhledem k tomu, že pro specifické zásoby neexistuje na úrovni Společenství jednotná minimální povinná úroveň, s ohledem na současnou studii o nákladech a přínosech opatření na zvýšení transparentnosti ropného trhu, mezi něž patří zejména týdenní podávání zpráv o komerčních zásobách ropy, a vzhledem k počtu nových mechanismů, které přináší tato směrnice, by mělo být uplatňování této směrnice vyhodnoceno nejpozději tři roky po jejím vstupu v platnost.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – písm. e
e) "účinným mezinárodním rozhodnutím o uvolnění zásob do oběhu" rozumí jakékoli platné rozhodnutí řídící rady Mezinárodní energetické agentury s cílem zajistit uvolnění zásob ropy nebo ropných produktů členského státu do oběhu;
e) "účinným mezinárodním rozhodnutím o uvolnění zásob do oběhu" rozumí jakékoli platné rozhodnutí řídící rady IEA s cílem zajistit uvolnění zásob ropy nebo ropných produktů země, která je členem IEA, do oběhu;
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 2 – pododstavec 1 – písm. l a (nové)
la) "mimořádnými situacemi" rozumějí okolnosti, při nichž dochází k významnému přerušení dodávek ropy nebo ropných produktů.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 4
4.  Způsoby a metody výpočtu povinnosti udržovat zásoby uvedené v tomto článku mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2.
4.  Způsoby a metody výpočtu povinnosti udržovat zásoby uvedené v tomto článku mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 a po konzultacích s odborníky a zainteresovanými stranami.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3
3.  Způsoby a metody výpočtu úrovně zásob uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2.
3.  Způsoby a metody výpočtu úrovně zásob uvedených v odstavcích 1 a 2 mohou být pozměněny v souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 a po konzultacích s odborníky a zainteresovanými subjekty.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy zajistí trvale fyzický přístup k nouzovým a specifickým (ve smyslu článku 9) zásobám nacházejícím se na jejich území a jejich dostupnost. Stanoví způsoby identifikace, účtování a kontroly uvedených zásob způsobem umožňujícím ověření těchto zásob v kterémkoli okamžiku. Nouzové zásoby a specifické zásoby, které jsou součástí zásob držených hospodářskými subjekty nebo které jsou s těmito zásobami promíchány, musí být nadále vedeny na oddělených účtech.
1.  Členské státy zajistí trvale fyzický přístup k nouzovým a specifickým (ve smyslu článku 9) zásobám nacházejícím se na jejich území a jejich dostupnost. Stanoví způsoby identifikace, účtování a kontroly uvedených zásob způsobem umožňujícím ověření těchto zásob v kterémkoli okamžiku. Tato opatření se zavádějí po předchozím získání souhlasu Komise. Nouzové zásoby a specifické zásoby, které jsou součástí zásob držených hospodářskými subjekty nebo které jsou s těmito zásobami promíchány, musí být nadále vedeny na oddělených účtech.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Každý členský stát zpracuje podrobný a trvale aktualizovaný seznam, kde jsou uvedeny veškeré nouzové zásoby, které jsou pro něj udržovány a které nejsou specifickými zásobami ve smyslu článku 9. Tento seznam obsahuje zejména veškeré informace umožňující přesně lokalizovat příslušné zásoby a určit jejich množství, vlastníka a také přesnou povahu podle kategorií stanovených v příloze C části 3.1. bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č.  ze dne o energetické statistice.
1.  Každý členský stát zpracuje podrobný a trvale aktualizovaný seznam, kde jsou uvedeny veškeré nouzové zásoby, které jsou pro něj udržovány a které nejsou specifickými zásobami ve smyslu článku 9. Tento seznam obsahuje zejména údaje o skladu, rafinérii nebo skladovacím zařízení, v němž jsou příslušné zásoby umístěny, a uvádí jejich množství, vlastníka a také přesnou povahu podle kategorií stanovených v příloze C části 3.1. bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice*.
*Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Do třiceti dnů následujících po kalendářním roce, k němuž se vztahují výkazy, předá dotčený členský stát Komisi kopii seznamu zásob k poslednímu dni každého kalendářního roku .
Do 45 dnů následujících po kalendářním roce, k němuž se vztahují výkazy, předá dotčený členský stát Komisi kopii seznamu zásob k poslednímu dni každého kalendářního roku .
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 3 a (nový)
Komise zajistí důvěrnost jednotlivých údajů obsažených v seznamech.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 2 a (nový)
V případě, že na základě dohody je těmito povinnostmi pověřen členský stát, na jehož území jsou tyto zásoby umístěny, nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob zřízený tímto členským státem, obsahuje tato dohoda ustanovení, která stanoví:
a) odpovědnost členského státu nebo centrálního subjektu pro správu ropných zásob zajistit kdykoli přesné údaje o úrovni zásob;
b) harmonogram pro poskytnutí těchto nouzových zásob získaných, vytvořených, udržovaných či řízených na jeho území členskému státu, který postoupil tyto úkoly;
c) účinné, úměrné a odrazující sankce v případě, že členský stát nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob nesplní podmínky stanovené v dohodě.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4 – písm. b
b) zveřejňovat minimálně šest měsíců předem podmínky, za jakých nabízí své služby hospodářským subjektům.
b) zveřejňovat minimálně tři měsíce předem podmínky, za jakých nabízí své služby hospodářským subjektům.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b
b) na jeden či několik jiných centrálních subjektů pro správu ropných zásob schopných takové zásoby udržovat; nebo
b) na jeden či několik jiných centrálních subjektů pro správu ropných zásob schopných takové zásoby udržovat, je-li uzavřena smlouva mezi dotčeným členským státem a členskými státy, které budou zásoby držet; nebo
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Každý členský stát se může neodvolatelně zavázat, že bude udržovat ropné zásoby splňující podmínky tohoto článku na minimální úrovni určené počtem dnů spotřeby (dále jen "specifické zásoby").
1.  Každý členský stát se může zavázat, že bude udržovat ropné zásoby splňující podmínky tohoto článku na minimální úrovni určené počtem dnů spotřeby (dále jen "specifické zásoby").
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 3 – návětí
3.  Specifické zásoby se týkají výlučně kategorií těchto produktů podle přílohy B části 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ze dne o energetické statistice:
3.  Specifické zásoby se mohou týkat výlučně kategorií těchto produktů, které musí být v souladu s právními předpisy Společenství, zejména s předpisy o palivových normách a ochraně životního prostředí, podle přílohy B části 4 nařízení (ES) č. 1099/2008:
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 5 – pododstavec 1
5.  Každý členský stát, který se rozhodl udržovat specifické zásoby, doručí Komisi oznámení o úrovni specifických zásob, jež se neodvolatelně zavazuje pro každou kategorii trvale udržovat, které se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Takto oznámená minimální povinná úroveň je jednotná a uplatňuje se stejným způsobem na všechny kategorie specifických zásob používaných členským státem.
5.  Každý členský stát, který se rozhodl udržovat specifické zásoby, doručí Komisi oznámení o úrovni specifických zásob, jež se zavazuje pro každou kategorii trvale udržovat, a o období, na něž se tak zavazuje, které se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Takto oznámená minimální povinná úroveň je jednotná a uplatňuje se stejným způsobem na všechny kategorie specifických zásob používaných členským státem.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Každý členský vede a trvale aktualizuje podrobný seznam všech svých specifických zásob držených na jeho území. Tento seznam obsahuje zejména veškeré informace umožňující dotčené zásoby přesně lokalizovat.
1.  Každý členský vede a trvale každý měsíc aktualizuje podrobný seznam všech svých specifických zásob držených na jeho území. Tento seznam obsahuje zejména údaje o skladu, rafinérii nebo skladovacím zařízení, v němž jsou dotčené zásoby umístěny.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2
Po dobu deseti let od data, k němuž se vztahují požadované údaje, předává členský stát na jakoukoli žádost útvarů Komise do osmi dnů kopii seznamu.
Po dobu tří let od data, k němuž se vztahují požadované údaje, předává členský stát na jakoukoli žádost útvarů Komise do deseti pracovních dnů kopii seznamu.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
Každá dohoda mezi členskými státy a centrálním subjektem pro správu ropných zásob obsahuje ustanovení, která stanoví:
a) odpovědnost členského státu nebo centrálního subjektu pro správu ropných zásob zajistit kdykoli přesné údaje o úrovni zásob;
b) harmonogram pro poskytnutí těchto nouzových zásob získaných, vytvořených, udržovaných či řízených na jeho území členskému státu, který postoupil tyto úkoly;
c) účinné, úměrné a odrazující sankce v případě, že členský stát nebo centrální subjekt pro správu ropných zásob nesplní podmínky stanovené v dohodě.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Článek 15
1.  Členské státy předávají Komisi týdenní statistický výkaz úrovně komerčních zásob držených na jejich vlastním území. Za tímto účelem zajistí ochranu údajů citlivé povahy a nebudou uvádět jména vlastníků zásob.
1.  Členské státy předávají Komisi měsíční statistický výkaz úrovně komerčních zásob držených na jejich vlastním území. Za tímto účelem zajistí ochranu údajů citlivé povahy a nebudou uvádět jména vlastníků zásob.
2.  Komise zveřejní týdenní statistický výkaz komerčních zásob ve Společenství, jenž vychází z výkazů, které jí budou předány členskými státy, a pro nějž se použijí agregované úrovně.
2.  Komise zveřejní měsíční statistický výkaz komerčních zásob ve Společenství, jenž vychází z výkazů, které jí budou předány členskými státy, a pro nějž se použijí agregované úrovně.
3.  V souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 Komise přijme prováděcí pravidla pro odstavce 1 a 2.
3.  V souladu s regulativním postupem podle čl. 24 odst. 2 Komise přijme prováděcí pravidla pro odstavce 1 a 2.
3a.  Komise může na základě hodnocení podle článku 23 požadovat, aby členské státy zasílaly týdenní (a nikoli měsíční) statistické výkazy úrovně komerčních zásob, jestliže důkladné posouzení proveditelnosti a efektivity týdenních statistických výkazů prokáže, že z hlediska průhlednosti trhu nabízejí takové výkazy nesporné výhody a že nejsou nutné žádné zásadní následné opravy údajů, které byly pro tyto výkazy získány.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 1
1.  Útvary Komise mohou kdykoli rozhodnout o tom, že v členských státech provedou kontrolu týkající se nouzových a specifických zásob. Útvary Komise mohou v rámci přípravy těchto kontrol požádat koordinační skupinu o konzultaci.
1.  Útvary Komise mohou v případě důvodného podezření rozhodnout o tom, že v členských státech provedou kontrolu týkající se nouzových a specifických zásob. Útvary Komise mohou v rámci přípravy těchto kontrol požádat koordinační skupinu o konzultaci.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 2
2.  Cílem kontrol stanovených v odstavci 1 nesmí být shromažďování osobních údajů. Osobní údaje, které se zjistí nebo se vyskytnou v průběhu kontrol, nejsou shromažďovány ani zohledňovány a v případě nahodilého shromáždění jsou neprodleně zničeny.
2.  Cílem kontrol stanovených v odstavci 1 nesmí být zpracovávání osobních údajů. Osobní údaje, které se zjistí nebo se vyskytnou v průběhu kontrol, nejsou shromažďovány ani zohledňovány a v případě nahodilého shromáždění jsou neprodleně zničeny.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 4
4.  Členské státy zajistí, aby při provádění kontrol stanovených v odstavci 1 osoby odpovědné za udržování a řízení nouzových a specifických zásob na jejich území spolupracovaly s osobami, které jsou zaměstnány v útvarech Komise nebo byly těmito útvary zmocněny.
4.  Členské státy zajistí, aby při provádění kontrol stanovených v odstavci 1 osoby odpovědné za udržování a řízení nouzových a specifických zásob na jejich území spolupracovaly s pověřenými zaměstnanci nebo zástupci Komise.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 19 – odst. 7
7.  Členské státy přijmou nezbytná opatření pro uchování dat, dokladů, výkazů a dokumentů týkajících se nouzových a specifických zásob po dobu minimálně desíti let.
7.  Členské státy přijmou nezbytná opatření pro uchování dat, dokladů, výkazů a dokumentů týkajících se nouzových a specifických zásob po dobu minimálně tří let.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 21 – odst. 3 a 4
3.  V případě přijetí účinného mezinárodního rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu může každý dotčený členský stát použít své nouzové zásoby a své specifické zásoby pro splnění mezinárodních závazků vyplývajících z tohoto rozhodnutí. V takovém případě členský stát neprodleně informuje Komisi, která může svolat koordinační skupinu nebo zahájit konzultace s jejími členy elektronickou cestou, zejména pokud jde o vyhodnocení účinků uvolnění zásob do oběhu.
3.  Komise úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi, jimž přísluší rozhodovat o uvolnění zásob, a posílí v těchto věcech mnohostrannou a dvoustrannou koordinaci na celosvětové úrovni. V případě přijetí účinného mezinárodního rozhodnutí o uvolnění zásob do oběhu může každý dotčený členský stát použít své nouzové zásoby a své specifické zásoby pro splnění mezinárodních závazků vyplývajících z tohoto rozhodnutí. V takovém případě členský stát neprodleně informuje Komisi, která může svolat koordinační skupinu nebo zahájit konzultace s jejími členy elektronickou cestou, zejména pokud jde o vyhodnocení účinků uvolnění zásob do oběhu.
4.  Objeví-li ve Společenství nebo v jednom členském státě potíže v zásobování ropou nebo ropnými produkty, svolá Komise na žádost jednoho členského státu nebo z vlastního podnětu co nejdříve koordinační skupinu. Koordinační skupina posoudí situaci. Komise určí, zda jde o závažné narušení dodávek.
4.  Objeví-li ve Společenství nebo v jednom členském státě potíže v zásobování ropou nebo ropnými produkty, svolá Komise na žádost jednoho členského státu nebo z vlastního podnětu co nejdříve koordinační skupinu. Každý členský stát zajistí, aby mohl být zastoupen na schůzi koordinační skupiny − osobně či elektronickou cestou − do 24 hodin po svolání schůze. Koordinační skupina posoudí situaci na základě závazku, který členské státy učinily s ohledem na zásadu solidarity, a objektivního posouzení hospodářského a sociálního dopadu Komise určí na základě posouzení předloženého koordinační skupinou, zda jde o závažné narušení dodávek
Zjistí-li, že k závažnému narušení dodávek došlo, může Komise povolit, aby byla množství zásob nabídnutá k tomuto účelu dotčenými členskými státy úplně nebo částečně uvolněna do oběhu.
Zjistí-li, že k závažnému narušení dodávek došlo, může Komise povolit, aby byla množství zásob nabídnutá k tomuto účelu dotčenými členskými státy úplně nebo částečně uvolněna do oběhu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Článek 23
Tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a posoudí zejména, zda je žádoucí uložit všem členským státům povinnou minimální úroveň specifických zásob.
Nejpozději tři roky po dni vstupu této směrnice v platnost Komise vyhodnotí její uplatňování a posoudí zejména:
a) zda jsou údaje o zásobách přesné a předávané včas;
b) zda bude hlášení o úrovních komerčních zásob ropy podáváno jednou týdně či jednou měsíčně;
c) zda je žádoucí uložit všem členským státům povinnou minimální úroveň specifických zásob pokrývajících delší časové období.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 20XX. Neprodleně Komisi sdělí jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 20XX s výjimkou těch členských států, pro které platí přechodné období pro zřízení rezerv ropy nebo ropných produktů podle smlouvy o přistoupení k Evropské unii, pro něž je konečným datem provedení datum konce přechodného období. Neprodleně Komisi sdělí jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Příloha III – odst. 11
Při výpočtu svých zásob sníží členské státy množství zásob vypočtená výše uvedeným způsobem o 10 %. Toto snížení se týká všech množství, která byla zahrnuta do daného výpočtu.
Při výpočtu svých zásob sníží členské státy množství zásob vypočtená výše uvedeným způsobem o 5 %. Toto snížení se týká všech množství, která byla zahrnuta do daného výpočtu.

Výstražná informační síť kritické infrastruktury *
PDF 500kWORD 131k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o výstražné informační síti kritické infrastruktury (CIWIN) (KOM(2008)0676 – C6-0399/2008 – 2008/0200(CNS))
P6_TA(2009)0227A6-0228/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0676),

  s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES a článek 203 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0399/2008),

  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

  s ohledem na článek 51 a článek 35 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0228/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   vyzývá Komisi, aby po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – nepřijme-li Rada žádné rozhodnutí v této oblasti – zvážila možnost použít článek 196 (civilní ochrana) jako právní základ tohoto návrhu a případně zvážila opětovné předložení návrhu Parlamentu;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Rada ve svých závěrech o "předcházení teroristickým útokům a připravenosti a reakci na ně" a "programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků" přijatých na zasedání Rady v prosinci roku 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP") a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury(dále jen "CIWIN")1.
(1)  Rada ve svých závěrech o "předcházení teroristickým útokům a připravenosti a reakci na ně" a "programu solidarity EU k řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků" přijatých na zasedání Rady v prosinci roku 2004 podpořila záměr Komise navrhnout Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (dále jen "EPCIP") a souhlasila, aby Komise zřídila výstražnou informační síť kritické infrastruktury (dále jen "CIWIN")1.
____________
14894/04.
_________________________
1 Dokument Rady č. 15232/04.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Několik mimořádných událostí týkajících se kritické infrastruktury, jako například výpadek proudu v Evropě v roce 2006, ukázalo, že je nutná lepší a účinnější výměna informací s cílem zamezit mimořádným událostem nebo omezit jejich rozsah.
(4)  Několik mimořádných událostí týkajících se kritické infrastruktury, jako například výpadek proudu v Evropě v roce 2006, ukázalo, že je nutná lepší a účinnější výměna informací a důkladnější znalost postupů jednotlivých členských států s cílem být na takové události připraven a zamezit tomu, aby k nim v budoucnu docházelo.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Je vhodné zřídit informační systém, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si informace a výstrahy v oblasti ochrany kritické infrastruktury (dále jen "CIP"), posílit dialog o CIP a přispět k podpoře integrace a lepší koordinace vnitrostátně rozptýlených a roztříštěných výzkumných programů týkajících se CIP.
(5)  Je nicméně vhodné zřídit informační systém, který členským státům a Komisi umožní vyměňovat si informace v oblasti CIP, posílit dialog o CIP a přispět k podpoře integrace a lepší koordinace vnitrostátně rozptýlených a roztříštěných výzkumných programů týkajících se CIP.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  CIWIN by měla přispět k zlepšení CIP v EU tím, že poskytne informační systém, který by mohl usnadnit spolupráci členských států, a nabídne účinnou a rychlou alternativu k časově náročným způsobům vyhledávání informací o kritických infrastrukturách ve Společenství.
(6)  CIWIN by měla přispět k zlepšení CIP v EU tím, že poskytne informační systém, který by mohl usnadnit spolupráci a koordinaci členských států, a nabídne účinnou a rychlou alternativu k časově náročným způsobům vyhledávání informací o kritických infrastrukturách ve Společenství. CIWIN by měla zejména podnítit vypracování náležitých opatření, která usnadní výměnu a šíření informací, osvědčených postupů a zkušeností v rámci členských států.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  První hodnocení CIWIN by mělo rovněž zahrnovat důkladnou analýzu potřeby doplnit CIWIN o novou funkci, konkrétně o technický nástroj v podobě systému včasného varování. Tato funkce by měla členským státům a Komisi umožnit zveřejňovat výstrahy o bezprostředních rizicích a hrozbách pro kritickou infrastrukturu při zohlednění všech nezbytných bezpečnostních požadavků.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  CIWIN by měla zejména podnítit vypracování náležitých opatření, která usnadní výměnu osvědčených postupů, a rovněž působit jako prostředek pro bezpečné předávání výstrah a informací o bezprostředních hrozbách.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  CIWIN by měla zamezit zdvojení činností a věnovatpozornost zvláštním vlastnostem, odbornosti, opatřením a oblastem působnosti jednotlivých stávajících odvětvových systémů včasného varování.
(8)   V průběhu vývoje a hodnocení nového informačního systému by měly členské státy a Komise zajistit, aby CIWIN zamezila zdvojení činností a věnovala pozornost zvláštním vlastnostem, odbornosti, opatřením a oblastem působnosti jednotlivých stávajících odvětvových systémů včasného varování.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Vzájemná závislost kritických infrastruktur členských států a odlišné úrovně CIP v jednotlivých členských státech naznačují, že by vytvoření horizontálního a meziodvětvového nástroje Společenství pro výměnu informací a výstrah týkajících se CIP zvýšilo bezpečnost občanů.
(4a)  Vzájemná závislost kritických infrastruktur členských států a odlišné úrovně ochrany kritické infrastruktury (CIP) v jednotlivých členských státech naznačují, že by vytvoření horizontálního a meziodvětvového nástroje Společenství pro výměnu informací týkajících se CIP zvýšilo bezpečnost občanů.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Přijetí opatření v oblasti civilní ochrany je uvedeno mezi činnostmi Společenství v čl. 3 odst. 1 písm. u) Smlouvy o ES. Zřízení sítě CIWIN je tudíž nutné k tomu, aby Společenství mohlo dosáhnout cílů stanovených ve Smlouvě.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 17
(17)  Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,
(17 ) Toto rozhodnutí respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané článkem 6 Smlouvy o EUvyjádřené v Listině základních práv Evropské unie,
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Článek 1
Tímto rozhodnutím se zřizuje zabezpečený informační, komunikační a výstražný systém – výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) – s cílem napomoci členským státům při výměně informací o sdílených hrozbách, zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizik souvisejících s CIP.
Tímto rozhodnutím se zřizuje zabezpečený informační a komunikační systém – výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) – s cílem napomoci členským státům při výměně informací o zranitelnosti a příslušných opatřeních a strategiích ke snížení rizik souvisejících s CIP.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – pododstavec 2
"Kritickou infrastrukturou" se rozumí takové prostředky, systémy nebo jejich části nacházející se v členských státech, jež jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení, hospodářského nebo společenského blahobytu obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo v členském státě značný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.
"Kritickou infrastrukturou" se rozumí takové prostředky, systémy nebo jejich části nacházející se v členských státech, jež jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí, zdraví, bezpečnosti, zabezpečení, dodavatelského řetězce, hospodářského nebo společenského blahobytu obyvatel a jejichž narušení nebo zničení by mělo v členském státě značný dopad v důsledku selhání těchto funkcí.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Čl. 2 – pododstavec 3
"Zúčastněným členským státem" se rozumí členský stát, který podepsal s Komisí memorandum o porozumění.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Článek 3
Článek 3
vypouští se
Účast
Účast v CIWIN a její využívání jsou dostupné všem členským státům. Účast v CIWIN je podmíněna podpisem memoranda o porozumění, které obsahuje technické a bezpečnostní požadavky platné pro CIWIN a informace o místech, která mají být napojena na CIWIN.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – nadpis
Funkce
Funkce a struktura
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 1
(1)  CIWIN má z tyto dvě funkce:
(a) elektronické fórum pro výměnu informací týkajících se CIP;
(1)  CIWIN je elektronické fórum pro výměnu informací týkajících se CIP.
(b) funkce včasného varování, která zúčastněným členským státům a Komisi umožní zveřejňovat výstrahy o bezprostředních rizicích a hrozbách pro kritickou infrastrukturu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
(1a)  Technická platforma pro CIWIN se nachází alespoň na jednom bezpečném místě v každém členském státě.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2
Stálé oblasti jsou do systému začleněny trvale. Ačkoli jejich obsah je možno upravit, tyto oblasti nemohou být odstraněny, přejmenovány nebo nelze přidat nové oblasti. Seznam stálých oblastí je uveden v příloze I.
Stálé oblasti jsou do systému začleněny trvale. Ačkoli jejich obsah je možno upravit, tyto oblasti nemohou být odstraněny a přejmenovány. Seznam stálých oblastí je uveden v příloze I. Tato skutečnost nevylučuje doplnění nových oblastí, pokud fungování systému ukáže, že je to nutné.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 1
(1)  Zúčastněné členské státy určí správce CIWIN a informují o něm Komisi. Správce CIWIN odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci příslušného členského státu.
(1)  Členské státy určí správce CIWIN a informují o něm Komisi. Správce CIWIN odpovídá za udělení nebo odmítnutí přístupových práv k CIWIN v rámci příslušného členského státu.
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje k celému znění textu.)
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2
(2)  Zúčastněné členské státy zajistí přístup k CIWIN v souladu s pokyny přijatými Komisí.
(2)  Členské státy zajistí přístup k CIWIN v souladu s uživatelskými pokyny přijatými Komisí.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b
b) stanovení pokynů k podmínkám používání systému, včetně důvěrnosti údajů, předávání, ukládání, uchovávání a výmazu informací. Komise rovněž stanoví podmínky a postupy pro udělení úplného nebo selektivního přístupu k CIWIN.
b) stanovení pokynů pro uživatele k podmínkám používání systému, včetně důvěrnosti údajů, předávání, ukládání, uchovávání a výmazu informací. Komise rovněž stanoví podmínky a postupy pro udělení úplného nebo selektivního přístupu k CIWIN.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise sleduje fungování systému CIWIN.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 2
(2)  Práva uživatelů na přístup k dokumentům jsou udělena na základě zásady "opodstatněné potřeby přístupu k informacím" a vždy musí být dodrženy zvláštní pokyny autora týkající se ochrany a šíření daného dokumentu.
(2)  Práva uživatelů na přístup k dokumentům jsou udělena na základě zásady "opodstatněné potřeby přístupu k informacím". Uživatelé vždy musí dodržovat zvláštní pokyny autora týkající se ochrany a šíření daného dokumentu.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 2a (nový)
2a.  V členských státech podléhá výměna citlivých informací vložených do CIWIN mezi oprávněnými uživateli a třetími stranami předchozímu povolení ze strany vlastníka těchto informací a probíhá v souladu s příslušnými ustanoveními práva Společenství a vnitrostátních právních předpisů.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Požadavky týkající se informací obsažených v CIWIN
Každou informaci nebo dokument, které jsou vloženy v systému, je možné automaticky přeložit.
Komise ve spolupráci s kontaktními místy pro záležitosti CIP vytvoří seznam klíčových slov pro každé odvětví, který bude možné použít pro vkládání anebo vyhledávání informací v CIWIN.
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Článek 8
Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro uživatele, které obsahují veškeré informace o funkcích a úlohách CIWIN.
Komise vypracuje a pravidelně aktualizuje pokyny pro uživatele, které obsahují veškeré informace o funkci a úlohách CIWIN.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Čl. 8 – pododstavec 1 a (nový)
Tyto pokyny pro uživatele se vypracují v souladu s poradním postupem stanoveným v článku 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi1.
_________________
1 Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Čl. 10 – pododstavec 1
Komise každé tři roky přezkoumá a vyhodnotí fungování CIWIN a předkládá pravidelné zprávy členským státům.
Komise každé tři roky s použitím ukazatelů vytvořených konkrétně pro sledování pokroku přezkoumá a vyhodnotí fungování CIWIN a předkládá pravidelné zprávy všem členským státům, Evropskému parlamentu, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Čl. 10 – pododstavec 2
První zpráva, která bude předložena do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, určí zejména ty prvky sítě Společenství, které je třeba zlepšit nebo upravit. Bude obsahovat rovněž návrhy, které Komise pokládá za potřebné pro změnu nebo úpravu tohoto rozhodnutí.
První zpráva, která bude předložena do tří let od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, určí zejména ty prvky sítě Společenství, které je třeba zlepšit nebo upravit, a zejména posoudí účast jednotlivých členských států v CIWIN i možnost zdokonalení CIWIN začleněním systému včasného varování.Bude obsahovat rovněž návrhy, které Komise pokládá za potřebné pro změnu nebo úpravu tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Článek 11
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009.
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha II – bod 3
(3) oblasti výstrah, které mohou být vytvořeny v případě, že v systému včasného varování je spuštěna výstraha, a budou představovat komunikační kanál během činností souvisejících s CIP;
vypouští se

Zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob *
PDF 195kWORD 34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o podnětu Nizozemského království ohledně přijetí rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2002/956/SVV o zřízení Evropské sítě pro ochranu významných osob (16437/2008 – C6-0029/2009 – 2009/0801(CNS))
P6_TA(2009)0228A6-0193/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

  s ohledem na podnět Nizozemského království (16437/2008),

  s ohledem na čl. 30 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o EU,

  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0029/2009),

  s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0193/2009),

1.   schvaluje podnět Nizozemského království;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit podnět Nizozemského království;

4.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládě Nizozemského království.


Národní programy restrukturalizace odvětví bavlny *
PDF 347kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (KOM(2009)0037 – C6-0063/2009 – 2009/0008(CNS))
P6_TA(2009)0229A6-0200/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0037),

  s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979 a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k uvedenému aktu,

  s ohledem na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0063/2009),

  s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0200/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2006, vedla k výraznému snížení produkce bavlny ve Španělsku, což vážně ohrozilo existenci celého odvětví a znamenalo nutnost okamžitě restrukturalizovat odvětví vyzrňování.

Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) *
PDF 191kWORD 32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě) (KOM(2008)0895 – C6-0073/2009 – 2008/0262(CNS))
P6_TA(2009)0230A6-0219/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2008)0895),

–   s ohledem na článek 71 a čl. 300 odst. 2 pododstavec první větu Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0073/2009),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0219/2009),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.


Návrh opravného rozpočtu č. 2/2009
PDF 198kWORD 35k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (6953/2009 – C6-0077/2009 – 2009/2010(BUD))
P6_TA(2009)0231A6-0192/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 2008(2),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–   s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2009 na rozpočtový rok 2009, který Komise předložila dne 2. února 2009 (KOM(2009)0032),

–   s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 který, schválila Rada dne 26. února 2009 (6953/2009 – C6-0077/2009),

–   s ohledem na článek 69 a na přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0192/2009),

A.   vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2009 zahrnuje následující prvky: plány pracovních míst společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu v rámci programu jednotného evropského nebe (SESAR), Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), změny u Evropské agentury pro železnice (ERA) a změny v poznámkách k rozpočtu, pokud jde o přípravnou akci pro globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES),

B.   vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009,

1.   bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 2/2009;

2.   schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 2/2009 beze změn;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2009.
(3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


Návrh opravného rozpočtu č. 3/2009
PDF 196kWORD 36k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, oddíl III - Komise (8153/2009 – C6-0118/2009 – 2009/2017(BUD))
P6_TA(2009)0232A6-0194/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 2008(2),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–   s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2009 na rozpočtový rok 2009, který předložila Komise dne 6. března 2009 (KOM(2009)0110),

–   s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 sestavený Radou dne 30. března 2009 (8153/2009 – C6-0118/2009)

–   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0194/2009),

A.   vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 3 k souhrnnému rozpočtu na rok 2009 zahrnuje úpravu systému vlastních zdrojů podle rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007, a to s retroaktivním účinkem od 1. ledna 2007,

B.   vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009,

1.   bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 3/2009;

2.   schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 3/2009 beze změn;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. L 69, 13.3.2009.
(3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.


Žádost o ochranu imunity a výsad Alda Patriciello
PDF 301kWORD 38k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Aldo Patriciello (2008/2323(IMM))
P6_TA(2009)0233A6-0196/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Alda Patriciella o ochranu imunity, které Aldo Patriciello požívá v rámci probíhajícího trestního řízení před okresním soudem v Campobassu, předloženou dne 11. listopadu 2008 a oznámenou na plenárním zasedání dne 20. listopadu 2008,

–   poté, co Aldo Patriciello dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, 10. července 1986 a 21. října 2008(1),

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0196/2009),

A.   vzhledem k tomu, že Aldo Patriciello je poslancem Evropského parlamentu, jehož pověřovací listiny byly Parlamentem ověřeny dne 15. června 2006,

B.   vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora musí Evropský parlament a vnitrostátní soudní orgány spolupracovat, aby bylo zabráněno jakémukoli konfliktu při výkladu a používání ustanovení protokolu; že tedy byla podána žaloba proti evropskému poslanci u vnitrostátního soudu a tento byl informován o tom, že bylo zahájeno řízení o ochraně výsad a imunit tohoto poslance podle čl. 6 odst. 3 jednacího řádu, musí uvedený soud přerušit soudní řízení a požádat Parlament, aby vydal co nejdříve stanovisko(2),

C.   vzhledem k tomu, že podle článku 10 protokolu v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu a že se imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; vzhledem k tomu, že Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit,

D.   vzhledem k tomu, že ustanovením, které se na daný případ vztahuje, je tedy čl. 68 odst. 2 italské ústavy, který umožňuje zahájit trestní řízení proti členům Parlamentu bez jakýchkoli zvláštních formalit, stanoví pouze, že bez souhlasu parlamentní komory, k níž daný člen přísluší, nesmí proběhnout ani osobní prohlídka člena parlamentu, ani domovní prohlídka v místě jeho bydliště a člen parlamentu nesmí být zatčen ani zbaven osobní svobody nebo zadržován, s výjimkou provedení konečného rozsudku nebo případu, kdy je přistižen při páchání trestného činu, za který je povinnost jej okamžitě zatknout, tj. v případě flagrante delicto,

E.   vzhledem k tomu, že znění Protokolu nedává Evropskému parlamentu prostředky k podniknutí závazných kroků na ochranu Alda Patriciella,

1.   rozhodl, že neochrání imunitu a výsady, kterých požívá Aldo Patriciello;

2.   pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru ihned předal příslušným úřadům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964 s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další Recueil 1986, ECR s. 2391, a spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra vs De Gregorio a Clemente, doposud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí.
(2) Rozsudek ve spojených věcech C-200/07 a C-201/07 Marra, v bodech 42 a 43.


Žádost o ochranu imunity a výsad Renata Brunetta
PDF 265kWORD 33k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Renato Brunetta (2008/2147(IMM))
P6_TA(2009)0234A6-0195/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Renata Brunetty o ochranu jeho imunity, které Renato Brunetta požívá v rámci probíhajícího trestního řízení před městským soudem ve Florencii, kterou tento poslanec předložil dne 15. května 2008 a jež byla přednesena na plenárním zasedání dne 4. června 2008,

–   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, 10. července 1986 a 21. října 2008(1),

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0195/2009),

1.   rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Renato Brunetta;

2.   pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušným úřadům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391 a spojené věci C-200/07 a C-201/07, Marra v De Gregorio a Clemente, dosud nezveřejněné ve Sb. rozhod. Evropského soudního dvora.


Žádost o projednání imunity a výsad, kterých požívá Antonio Di Pietro
PDF 267kWORD 34k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti o projednání imunity a výsad, kterých požívá  Antonio Di Pietro (2008/2146(IMM))
P6_TA(2009)0235A6-0197/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost příslušného orgánu Italské republiky ze dne 15. května 2008 o projednání poslanecké imunity, které požívá Antonio Di Pietro, která byla oznámena na plenárním zasedání dne 5. června 2008,

–   poté, co Antonio Di Pietro dostal možnost vyjádřit se v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, 10. července 1986 a 21. října 2008(1),

–   s ohledem na čl. 68 odst. 1 Ústavy Italské republiky,

–   s ohledem na čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 13 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0197/2009),

1.   rozhodl, aby Antonio Di Pietro nebyl zbaven imunity;

2.   pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, ECR s. 383 a věc 149/85, Wybot v. Faure a další, Recueil 1986, ECR s. 2391 a spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v De Gregorio a Clemente, doposud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí.


Žádost o zbavení imunity pana Hannese Swobody
PDF 262kWORD 35k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o žádosti, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity (2009/2014(IMM))
P6_TA(2009)0236A6-0190/2009

Evropský parlament,

  s ohledem na žádost Zemského trestního soudu ve Vídni ze dne 5. prosince 2008, aby byl Hannes Swoboda zbaven imunity, která byla doručena dne 20. ledna 2009 a oznámena na plenárním zasedání dne 5. února 2009,

  poté, co Hannes Swoboda dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 7 odst. 3 jednacího řádu,

  s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

  s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964 a 10. července 1986(1),

  s ohledem na článek 57 ústavního zákona Rakouské republiky,

  s ohledem na čl. 6 odst. 2 a článek 7 jednacího řadu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0190/2009),

1.   rozhodl, aby Hannes Swoboda nebyl zbaven imunity,

2.   pověřuje svého předsedu, aby toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru neprodleně předal příslušnému úřadu Rakouské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner vs. Fohrmann a Krier, Recueil 1964, s. 419 a věc 149/85, Wybot vs. Faure a další, Recueil 1986, s. 2391.


Kontrola plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci
PDF 312kWORD 85k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o kontrole plnění rozpočtu nástroje předvstupní pomoci (NPP) v roce 2007 (2008/2206(INI))
P6_TA(2009)0237A6-0181/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)(1),

–   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 718/2007 ze dne 12. června 2007, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 1085/2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP)(2),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. listopadu 2006 nazvané "Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2008–2010" (KOM(2006)0672),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. listopadu 2007 nazvané "Nástroj předvstupní pomoci (NPP) – Víceletý orientační finanční rámec pro období 2009–2011" (KOM(2007)0689),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne15. prosince 2008 o NPP za rok 2007 (KOM(2008)0850 a SEK(2008)3026),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. listopadu 2008 o strategii rozšíření a hlavních výzvách 2008–2009 a na doprovodné zprávy o pokroku dosaženém v jednotlivých zemích v roce 2008 (KOM(2008)0674 doplněné o SEK(2008)2692 až SEK(2008)2699),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 22. července 2008 nazvanou "Ochrana finančních zájmů Společenství – Boj proti podvodům – Výroční zpráva 2007" (KOM(2008)0475), včetně SEK(2008)2300),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 27. října 2008 o nástroji předvstupních strukturálních politik (ISPA) 2007 (KOM(2008)0671 a SEK(2008)2681),

–   s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 22. prosince 2008 o programu PHARE, předvstupním nástroji pro Turecko, programu CARDS a přechodovém nástroji za rok 2007 (KOM(2008)0880 a SEK(2008)3075),

–   s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora o roční účetní závěrce Evropské agentury pro obnovu za rozpočtový rok 2007, spolu s odpověďmi agentury(3),

–   s ohledem na zvláštní zprávu č. 5/2007 Evropského účetního dvora o řízení programu CARDS Komisí, spolu s odpověďmi Komise(4),

–   s ohledem na výroční zprávu o činnosti za rok 2007 vypracovanou generální ředitelem Komise odpovědným za rozšíření(5),

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o rozšíření, a zejména na usnesení ze dne 10. července 2008 o strategickém dokumentu Komise o rozšíření z roku 2007(6),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zprávě o pokroku Chorvatska za rok 2007(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. dubna 2008 o zprávě o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2007(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2008 o zprávě o pokroku Turecka za rok 2007(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o obchodních a hospodářských vztazích se západobalkánskými státy(10),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o situaci žen na Balkáně(11),

–   s ohledem na návštěvu vyšetřovací delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu v Kosovu(12) ve dnech 22. až 25. června 2008 a na zprávu o této misi(13),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(14), a zejména na článek 53 tohoto nařízení a na jeho prováděcí pravidla,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0181/2009),

A.   vzhledem k tomu, že NPP je novým finančním nástrojem, který nahrazuje nástroje a programy určené kandidátským a potenciálním kandidátským zemím, jmenovitě Phare, SAPARD, ISPA, předvstupní finanční pomoc pro Turecko a CARDS, a který usiluje o pružné přidělování finančních prostředků EU a o jejich přizpůsobení konkrétním potřebám a správním kapacitám těchto zemí,

B.   vzhledem k tomu, že se nástroj NPP skládá z následujících pěti částí, které pokrývají priority stanovené v souladu s potřebami přijímajících zemí, konkrétně:

I. pomoc při transformaci a budování institucí,

II. přeshraniční spolupráce,

III. regionální rozvoj,

IV. rozvoj lidských zdrojů,

V. rozvoj venkova,

C.   vzhledem k tomu, že nástroj NPP je klíčovým faktorem pro zlepšení kvality života občanů, sociálních standardů, infrastruktury a regionální a přeshraniční spolupráce a pro podporu dodržování lidských práv v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích,

D.   vzhledem k tomu, že Parlament při kontrole plnění rozpočtu v oblasti politiky rozšíření má za úkol nejen zajistit, že finanční prostředky EU byly použity v souladu s regulačními ustanoveními a politikami EU, ale i zhodnotit, zda byly účinně vyhrazeny na priority stanovené ve strategických zprávách a ve zprávách o pokroku přijímajících zemí, a zda z hlediska společných zájmů EU dosáhly požadovaných výsledků,

E.   vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné pečlivě přezkoumat provádění NPP již v počáteční fázi uplatňování s cílem zamezit problémům, které byly při používání předchozích předvstupních nástrojů odhaleny příliš pozdě, neboť nesrovnalosti, které nebudou řešeny včas, se budou objevovat stále častěji a později bude velmi složité je řešit, protože se z nich stanou zažité nesprávné postupy,

F.   vzhledem k tomu, že boj proti korupci a reformy jednotlivých odvětví (soudnictví, policie a veřejné správy) se příznivě projevují nejen v oblasti řádné správy věcí veřejných a právního státu, ale i na podnikatelském prostředí obecně,

G.   vzhledem k tomu, že NPP umožňuje, zejména díky revizi víceletých orientačních plánovacích dokumentů, velmi flexibilně se přizpůsobit měnícím se potřebám a správní kapacitě přijímajících zemí,

H.   vzhledem k tomu, že podle článku 27 nařízení (ES) č. 1085/2006 (nařízení o NPP) je Komise povinna Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2010 předložit střednědobou hodnotící zprávu o provádění NPP, k níž případně připojí legislativní návrh na úpravu tohoto nařízení,

I.   vzhledem k tomu, že se Komise na základě žádosti Parlamentu zavázala, že střednědobý přezkum souboru nástrojů vnější pomoci, včetně NPP, provede již v roce 2009,

J.   vzhledem k tomu, že Parlament by měl od nynějška komunikovat s národními parlamenty zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP,

Obecné připomínky

1.   vítá strukturovaný dialog s Komisí o uplatňování NPP a v tomto ohledu připomíná svůj postoj, a to že je zejména nutné všem přijímacím zemím umožnit rovný přístup ke všem nástrojům politiky v rámci NPP, náležitě podporovat boj proti korupci a organizovanému zločinu a věnovat zvýšenou pozornost budování institucionálních kapacit, zejména na parlamentní úrovni, rozvoji organizací občanské společnosti, opatřením na podporu zásady tolerance a nediskriminace, lidskému rozvoji a regionální spolupráci v klíčových politických oblastech;

2.   je potěšen vysokou mírou realizace závazků NPP v roce 2007; nicméně vyjadřuje politování nad tím, že první programy NPP byly přijaty teprve na konci roku 2007 a skutečné zavádění bylo zahájeno až v roce 2008, částečně kvůli pozdnímu přijetí nového nástroje a částečně kvůli zpoždění na straně přijímacích zemí při vytváření požadovaných struktur a řídicích systémů; naléhá na Komisi, aby i nadále prosazovala provádění projektů a sledovala přidělování finančních prostředků a dosažené výsledky s cílem zajistit, aby nástroj NPP přinesl v dotyčných zemích viditelné výsledky;

3.   konstatuje, že kvůli pozdnímu přijetí nařízení o NPP a nařízení (ES) č. 718/2007 (prováděcí nařízení o NPP) a následně i prvního víceletého orientačního finančního rámce a víceletých orientačních plánovacích dokumentů bylo sledování programů a projektů NPP, jakož i předkládání zpráv, v roce 2007 omezeno a dosud se nedosáhlo kýžených výsledků; zdůrazňuje, že plynulý přechod od dřívějších předvstupních nástrojů k NPP vyžaduje kontinuitu při vypracování programů a náležité provádění projektů a plateb;

4.   shledává, že v roce 2007 byly vnitrostátní programy NPP uspokojivě koherentní s politikou EU v oblasti předvstupní pomoci, protože většina cílů vnitrostátních programů byla v souladu s prioritami stanovenými v příslušných zprávách Komise o dosaženém pokroku;

5.   konstatuje, že kandidátské země se v souladu s politikou EU v oblasti rozšíření soustřeďují hlavně na splnění evropských norem, konkrétně statistických, environmentálních a daňových norem; zdůrazňuje však, že by neměl být snižován význam politických kritérií, zejména demokratické správy, dodržování lidských práv, svobody vyznání, práv žen, práv menšin a zásad právního státu, neboť jejich opomíjení může při jednáních vést ke komplikacím a prodlevám; domnívá se, že by měla být nalezena větší rovnováha mezi projekty zaměřenými na splnění politických kritérií a projekty určenými na provádění acquis;

6.   připomíná Komisi, že legitimita a schopnost Unie podporovat reformy může být výrazně zvýšena, pokud nástroj NPP svou pomoc zaměří na oblasti, z nichž budou mít občané kandidátských a případných kandidátských zemí přímý užitek, zvláště s ohledem na potřeby a výzvy vyplývající ze světové finanční krize;

7.   je tedy toho názoru, že nástroj NPP by měl podporovat snahy přijímacích zemí o splnění požadavků vytyčených v plánu liberalizace víz, aby občané západního Balkánu mohli konečně využít svobody pohybu a plně se zapojit do programů a systémů EU; vítá záměr Komise dále navýšit prostředky fondů NPP vyčleněné na programy Tempus, Erasmus Mundus a Mládež v akci;

8.   bere na vědomí skutečnost, že Komise byla oprávněna poskytnout na konci roku 2008 akreditaci pro decentralizovanou správu Chorvatsku v případě složek I až IV a Turecku v případě složek I a II; vyzývá Komisi, aby i nadále intenzivně spolupracovala s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi, aby tyto země byly v blízké budoucnosti schopny spravovat finanční prostředky decentralizovaně, a získaly tak plný přístup ke všem složkám NPP; zdůrazňuje však, že udělení řídících pravomocí je podmíněno jejich účinným vykonáváním;

9.   zdůrazňuje, že za využívání NPP sdílí Komise odpovědnost s vládami kandidátských a potenciálních kandidátských zemí; vyzývá Komisi, aby zlepšila spolupráci a komunikaci mezi svými delegacemi a příslušnými orgány, aby zavedla stálou kontrolu postupů pro uskutečňování projektů a aby usilovala o přijetí společných opatření ke zlepšení správní kapacity přijímajících zemí;

10.   zdůrazňuje, že je třeba, aby byl nástroj NPP transparentně a účinně spravován a kontrolován s ohledem na specifika interního auditu a kontrolních systémů jednotlivých zemí a s ohledem na postupy, které se osvědčily v předvstupní fázi bývalých kandidátských zemích;

11.   očekává, že Komise podá Parlamentu a jeho příslušnému Výboru pro rozpočtovou kontrolu každoročně zprávu o platbách a čerpání finančních prostředků z nástroje NPP, jakož i o zbývajících finančních prostředcích z fondů ISPA, IPARD a SAPARD, a že tato zpráva bude podrobně informovat o každé přijímající zemi, příkladech osvědčených postupů a všech zjištěných problémech a nesrovnalostech;

12.   konstatuje, že horizontální otázky, jako je hodnocení dopadů na životní prostředí, řádná správa věcí veřejných, zapojení občanské společnosti, rovné příležitosti a nediskriminace, nejsou v projektech NPP na rok 2007 dostatečně zastoupeny, ani náležitě viditelné; vyzývá Komisi, aby vypracovala zejména regionální a horizontální programy pro více příjemců, které by se zaměřily především na boj proti korupci a organizovanému zločinu, mezikulturní dialog a rovnost mužů a žen;

13.   shledává, že na rozsáhlé zeměpisné regiony nebo komplexní oblasti politik jsou vyčleněny omezené finanční prostředky, které jsou rozdrobené do mnoha malých projektů, místo aby se soustředily na menší počet viditelnějších projektů; upozorňuje na to, že roční vnitrostátní programy by měly nalézt rovnováhu mezi náležitým plněním klíčových priorit, jež byly stanoveny ve zprávách o pokroku, a prevencí přílišné roztříštěnosti finančních prostředků;

Připomínky k jednotlivým politikám a zemím

14.   zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité a naléhavé, aby všechny přijímající země použily NPP na posílení boje proti korupci a organizovanému zločinu, v jehož rámci by se měly zaměřit zejména na praní špinavých peněz, nelegální migraci a obchodování s lidmi; konstatuje, že ačkoli všechny zprávy o pokroku za rok 2008 označily korupci za vážný problém a klíčovou prioritu, ne všechny programy NPP na rok 2007 korupci náležitě zohlednily; navrhuje, aby pro tento účel byly vyčleněny finanční prostředky, jak tomu je v případě Chorvatska(15) a Černé hory(16), a vyzývá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala ucelenější strategii, jež bude vycházet ze zkušeností získaných během posledních kol rozšiřování;

15.   konstatuje, že organizace občanské společnosti v přijímajících zemích by se měly aktivněji podílet na vytváření a zahajování projektů; zdůrazňuje, že programy NPP by se měly zaměřit na odstranění systematické závislosti organizací občanské společnosti na dárcovské podpoře, aby se zabránilo existenci těchto organizací "na požádání", a že by se měly rovněž zabývat vznikem několika organizací občanské společnosti v kontextu etnicko-politického konfliktu, zejména v Bosně a Hercegovině, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Kosovu(17); očekává, že nový nástroj na podporu občanské společnosti pomůže vyřešit mnohé problémy související s rozmanitostí, složitostí a roztříštěností programů EU;

16.   trvá na tom, že stálá podpora organizací občanské společnosti v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích je nutná k tomu, aby se mezi nimi vytvořilo konkurenční prostředí a aby se zajistila jejich udržitelná činnost při uplatňování nástroje NPP zaměřeného na výsledky a stálá aktivita při projektovém řízení;

17.   konstatuje, že projekty a činnosti financované z NPP příliš nepřispívají k zviditelnění EU v místě jejich provádění a nezískaly podporu občanů pro další sblížení s EU;

18.   považuje vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí za podmínku dlouhodobé stability a rozvoje a domnívá se, že jim nebyla věnována dostatečná pozornost; zdůrazňuje, že proti nezaměstnanosti je třeba bojovat, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, neboť se jedná o velmi důležitou problematiku přesahující do více oblastí; v této souvislosti navrhuje Komisi, aby zvážila možnost většího využívání flexibility v rámci NPP, jež by případně umožnila financovat opatření týkající se složek III–V pomocí prvních dvou složek;

19.   konstatuje, že finanční podpora regionů v rámci NPP je relativně malá (přibližně 10 % prostředků z celého NPP), zejména vezme-li se v úvahu skutečnost, že se poskytuje v šesti zemích pro jedenáct oblastí, počínaje vzděláváním a mládeží a konče jadernou bezpečností;

20.   vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v roce 2007 bylo z celkové částky NPP 497 200 000 milionů EUR vyčleněno na složku II pouhých 38 800 000 milionů EUR (tj. méně než 8 %); upozorňuje, že tato skutečnost je v rozporu s tvrzením Komise, že přeshraniční spolupráce napomáhá usmiřování a navazování dobrých sousedských vztahů a je obzvláště důležitá v regionech, v nichž nedávno došlo ke konfliktu; lituje, že v praxi bylo složité navázat účinnou spolupráci, a to z mnoha důvodů, včetně neshodných struktur a postupů mezi některými partnery i kvůli politickým obtížím; vyzývá přijímající země a Komisi, aby v rámci této složky pokračovaly ve stávající spolupráci a navazovaly novou spolupráci v souladu s cílem posílit dobré sousedské vztahy a podpořit hospodářskou integraci, a to zejména v oblastech životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví a boje proti korupci a organizované trestné činnosti;

21.   je rovněž znepokojen skutečností, že přijímající země v roce 2007 nepředložily žádný program NPP, jenž by se přímo zaměřil na práva žen či rovnost mužů a žen, ačkoliv byla genderová problematika označena za velkou výzvu jak ve zprávách o dosaženém pokroku, tak ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech; opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla předvstupní fondy na posílení práv žen na Balkáně, zejména prostřednictvím ženských nevládních organizací a jiných organizací sdružujících ženy; vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem vyčlenila prostředky z NPP, a podpořila tak v rámci předvstupní politiky sestavování rozpočtu s ohledem na problematiku rovnosti pohlaví a povzbudila přijímající země k předkládání návrhů na příslušné projekty;

22.   zdůrazňuje, že do vytváření a provádění projektů financovaných nástrojem NPP je třeba více zapojit nevládní organizace, aby pomoc NPP odrážela skutečné potřeby a očekávání, aby se přispělo k většímu zviditelnění projektů NPP a aby byl podporován rozvoj živé a aktivní občanské společnosti v přijímacích zemích;

23.   vyzývá Evropský účetní dvůr, aby do konce roku 2010 předložil zvláštní hodnotící zprávu o provádění NPP;

o
o   o

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému účetnímu dvoru a vládám, parlamentům a vnitrostátním kontrolním orgánům zemí, které přijímají pomoc v rámci NPP.

(1) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82.
(2) Úř. věst. L 170, 29.6.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. C 311, 5.12.2008, s. 42.
(4) Úř. věst. C 285, 27.11.2007, s. 1.
(5) 31.3.2008, http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/elarg_aar.pdf.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2008)0363.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2008)0120.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2008)0172.
(9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0224.
(10) Přijaté texty, P6_TA(2009)0005.
(11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0582.
(12) Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti 1244/1999.
(13) http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/publicationsCom.do?language=EN&body=CONT.
(14) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(15) Projekt 2007/019-247: Zlepšení spolupráce agentur v boji proti korupci (Improving Anti-Corruption Inter-Agency Co-operation); projekt s rozpočtem 2 5000 000 EUR, který má za cíl posílit koordinační orgán ministerstva spravedlnosti pověřený vypracováním protikorupční strategie a zvyšování veřejného povědomí o otázkách spojených s korupcích.
(16) Projekt 2007/19300: Boj proti organizované trestné činnosti a korupci. Cílem tohoto projektu je boj proti organizované trestné činnosti a korupci zlepšováním fungování a spolupráce různých donucovacích orgánů. Tento projekt je propojen s širší vládní protikorupční strategií a akčním plánem. Bylo na něj vyčleněno 3 000 000 EUR.
(17) Ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999).


Účinný výkon soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv
PDF 383kWORD 70k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (2008/2233(INI))
P6_TA(2009)0238A6-0252/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 65 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008 o účinném výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: transparentnost dlužníkových aktiv (KOM(2008)0128),

–   s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 24. října 2006 o zlepšení účinnosti výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii: obstavení bankovních účtů (KOM(2006)0618) a na své usnesení ze dne 25. října 2007 na toto téma(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 s doporučeními Komisi o e-justici(2),

–   s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 3. prosince 2008,

–   s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 22. září 2008,

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0252/2009),

A.   vzhledem k tomu, že podle zásad subsidiarity a proporcionality je přijetí nástroje Společenství týkajícího se oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem možné pouze za předpokladu, že je prokázáno, že není možné odstranit překážku zavedení nebo fungování vnitřního trhu na vnitrostátní úrovni,

B.   vzhledem k tomu, že pozdní platby a neplacení dluhů ohrožují zájmy podniků a spotřebitelů, zejména v případech, kdy věřitel a orgány provádějící výkon rozhodnutí nemají informace o tom, kde se dlužník zdržuje, ani o jeho aktivech; vzhledem k tomu, že se tato situace zhoršila kvůli současné hospodářské situaci, kdy jsou peněžní toky pro přežití podniků zvlášť důležité,

C.   vzhledem k tomu, že problémy spojené s přeshraničním vymáháním dluhů mohou být vážnou překážkou volného oběhu peněžních platebních příkazů v rámci Evropské unie a mohou narušit přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že když nemohou být soudní rozhodnutí vykonávána, je kromě toho ohrožen výkon spravedlnosti spolu s normami obchodní morálky,

D.   vzhledem k tomu, že vymáhání dluhů je obecně vážným problémem, který se ještě zhoršuje v případech, kdy pohledávky mají přeshraniční povahu, a to zejména pro malé podniky, které nemají k dispozici specializované právníky nebo zvláštní oddělení pro vymáhání dluhů a octnou se často v nezáviděníhodné situaci, kdy musí na řešení tohoto problému vyčlenit zaměstnance, vzácné finanční prostředky a především čas namísto toho, aby se věnovaly produktivní činnosti,

E.   vzhledem k tomu, že existují náznaky, že směrnice o opožděných platbách(3) není dostatečně dodržována nebo známá; vzhledem k tomu, že kdyby tato směrnice byla nyní aktualizována a řádně prováděna, mohlo by to mít výrazný vliv na omezení pozdních nebo neuhrazených plateb,

F.   vzhledem k tomu, že systémy pro přípravu smluv na vnitrostátní úrovni a právní předpisy o platební neschopnosti se velmi liší, pokud jde o způsob, jakým mohou věřitelé zajistit své dluhy při uzavírání smluv, zejména prostřednictvím doložek o výhradě vlastnictví nebo dalších takových mechanismů, které jsou někdy z důvodu těchto odlišností obcházeny,

G.   vzhledem k tomu, že přijatá legislativa Společenství o účinném provádění soudních rozhodnutí se musí týkat všech dlužníků, aniž apriorně rozlišuje mezi dlužníky jednajícími v souladu či v rozporu s dobrou vírou,

H.   vzhledem k tomu, že nepříznivá situace vzniklá v důsledku vyhýbání se platbě dluhů, pozdních plateb a neplacení dluhů je často zhoršována skutečností, že smluvní strany nevěnují dostatečnou pozornost předsmluvním a smluvním jednáním; vzhledem k tomu, že je třeba klást větší důraz na obchodní osvětu a možné využívání nepovinných ustanovení "evropského" typu na základě společného referenčního rámce (CFR), který by zajistil, aby smluvní strany řádně zvážily tyto otázky na začátku obchodního vztahu,

I.   vzhledem k tomu, že Parlament byl upozorněn na skutečnost, že pro přeshraniční obchod mohou představovat vážný problém "notoričtí'dlužníci, tj. dlužníci, kteří by mohli zaplatit dluhy nebo vyrovnat pohledávky, kteří však tak nečiní, nebo osoby, u kterých hrozí nebezpečí, že nezaplatí dluhy ani v případě, že jim to bude soudně uloženo; vzhledem k tomu, že tito jedinci často drží značná aktiva v různých subjektech, prostřednictvím pověřenců a v trustech a bez nezbytných informací nelze úspěšného výkonu rozhodnutí dosáhnout; vzhledem k tomu, že tyto informace je často nutné získat, aniž by se upoutala pozornost takového dlužníka, který má často možnost přesunout aktiva během krátké lhůty do oblasti jiné soudní příslušnosti,

J.   vzhledem k tomu, že Parlament byl také upozorněn, že některé svrchované státy nerespektují rozhodčí nálezy nebo rozhodnutí vydaná soudy jiného státu, v důsledku čehož vznikají "vyděračské fondy", které tento svrchovaný dluh skoupí za mnohem nižší cenu a potom se snaží vytvořit zisk jeho vymáháním; vzhledem k tomu, že by mohlo být bezpochyby lepší a spravedlivější poskytnout původním věřitelům prostředky k tomu, aby mohli nápravu získat sami,

K.   vzhledem k tomu, že se tvrdí, že existuje jen málo států, které nemají vůbec žádná aktiva mimo své vlastní území, a vzhledem k tomu, že pokud věřitel nemá naději, že ve svém vlastním státě (pouze) nebo v příslušném státě uspěje, je jedinou účinnou nápravou možnost obrátit se na soudy v zahraničí, zejména v jiných státech EU,

L.   vzhledem k tomu, že podle nařízení Brusel I(4) má každý členský stát vlastní předběžná opatření, která jsou vytvořena podle jeho vnitrostátních právních předpisů a která se těmito předpisy řídí, a vzhledem k tomu, že příkazy ex parte nepodléhají vzájemnému uznávání a výkonu rozhodnutí podle tohoto nařízení; vzhledem k tomu, že příkazy inter partes získávají účinnost od přijímajícího soudu s nejadekvátnější pomocí, která je u tohoto soudu k dispozici,

M.   vzhledem k tomu, že k předběžným opatřením patří: i) příkazy ke zveřejnění informací o aktivech, které by mohly být vydány na základě opatření pro výkon soudního rozhodnutí, ii) příkazy na ochranu aktiv až do výkonu rozhodnutí a iii) mohou mít rovněž podobu průběžného platebního příkazu, který poskytne věřiteli okamžitou platbu do té doby, než bude daný spor vyřešen,

N.   vzhledem k tomu, že udělování předběžných opatření by mělo podléhat podobným podmínkám, jaké uplatňuje soudní dvůr, zejména by věřitelé měli přesvědčit soud, že mají odůvodnitelnou pohledávku v dané věci (vymahatelné právo v podobě soudního příkazu nebo důvěryhodný prostředek či důkaz pohledávky, které opodstatňují evidentní právní případ - fumus boni juris - opodstatnění případu) a měly by doložit její naléhavost (riziko, že vymáhání pohledávky může být zmařeno, nebude-li uděleno předběžné opatření (periculum in mora - nebezpečí z prodlení), a vzhledem k tomu, že udělení takových opatření může podléhat poskytnutí záruk,

O.   vzhledem k tomu, že v malých případech, zejména tehdy, kdy by právní výdaje byly jinak překážkou, je pozdní poskytnutí spravedlnosti stejné, jako by byla spravedlnost zamítnuta, a vzhledem k tomu, že ve větších případech může být nedostatek informací o aktivech největší překážkou; vzhledem k tomu, že v obou typech případů by mohlo být vhodným řešením použití příkazů pro předběžná opatření,

P.   vzhledem k tomu, že veškerá opatření Společenství zaměřená na poskytování informací musí být také posuzována v kontextu případů tohoto typu, při nichž nedostatek informací způsobuje závažnou nespravedlnost; vzhledem k tomu, že pokud věřitelé nemají informace o aktivech dlužníků (tím spíše o aktivech "notorických" dlužníků), která mohou být použita pro výkon soudního rozhodnutí, věřitel nebude moci dluh vymáhat,

Q.   vzhledem k tomu, že v praxi se tento problém neomezuje na případy, kdy již existuje soudní rozhodnutí, které nebylo splněno: může také nastat předtím, než žadatelé vznesou své nároky,

R.   vzhledem k tomu, že je však naprosto nezbytné, aby jakákoli navrhovaná opatření byla přiměřená; vzhledem k tomu, že by navíc tato opatření neměla pouze opakovat to, čeho již může být dosaženo prostřednictvím stávajících vnitrostátních opatření, měla by se omezovat na přeshraniční pohledávky a mělo by se předejít bezdůvodné a nepřiměřené harmonizaci,

S.   vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny určité obavy, že některé návrhy týkající se účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii založeného na transparentnosti aktiv dlužníků by mohly být v rozporu se základními právy, včetně práva na soukromí (ochrana údajů), ohrozit procesní záruky a působit proti ústavním tradicím mnoha členských států,

T.   vzhledem k tomu, že jakékoli předložené návrhy musí být účinné z hlediska nákladů a musí být začleněny do ostatních oblastí politiky Společenství, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování úsilí,

1.   vítá výše uvedenou zelenou knihu Komise ze dne 6. března 2008, neboť je přínosem pro Lisabonskou strategii;

2.   upřesňuje, že neprůhlednost informací nezbytných k donucení dlužníka, aby splnil své povinnosti, je v rozporu se společnými zásadami dobré víry a majetkové odpovědnosti; zastává názor, že neznalost vnitrostátních právních předpisů týkajících se exekučních postupů nebo jejich nedostatečná účinnost může zbrzdit realizaci jednotného vnitřního trhu a vytváří bezdůvodné náklady;

3.   poukazuje na skutečnost, že zpoždění plateb, jejich neplacení a potíže s vymáháním pohledávek poškozují zájmy podniků a věřitelů z řad spotřebitelů, snižují důvěru ve vnitřní trh a oslabují účinnost soudního systému;

4.   podporuje integrovanou a účinnou strategii v souladu se zásadami "zdokonalení tvorby právních předpisů" a domnívá se, že je nezbytné dosáhnout toho, aby pohledávky byly uhrazeny, a zároveň zajistit nediskriminaci, ochranu citlivých údajů a právní záruky, a to prostřednictvím odpovídajících opatření, která zajistí nezbytnou transparentnost a podstatně sníží náklady na informace a správu;

5.   zastává názor, že k tomu, aby věřitel mohl zahájit řízení o výkonu rozhodnutí a dosáhnout zaplacení dluhu, musí mít na celém vnitřním trhu kromě veřejně dostupných informací také možnost snadného přístupu k potřebným údajům, a to pod dohledem příslušného orgánu nebo jeho prostřednictvím;

6.   souhlasí s Komisí, že přeshraniční vymáhání dluhů pomocí výkonu soudních rozhodnutí je závažným problémem vnitřního trhu, domnívá se však, že na řešeních předložených Komisí je stále třeba pracovat, aby mohla uspokojivě vyřešit nejsložitější problém, a sice problém "notorických dlužníků';

Návrh na vypracování příručky o vnitrostátních právních předpisech a praxi v oblasti výkonu rozhodnutí

7.   poznamenává, že vypracování této příručky může být pracné a nákladné a pro jedince usilující o nápravu může být jednodušší zabývat se jedním režimem a že ve většině případů bude muset věřitel žádat o radu právníka v příslušném zahraničním právním systému; má nicméně za to, že při neexistenci funkčního přeshraničního režimu může být užitečná zjednodušená verze;

8.   je pevně přesvědčen, že by bylo užitečné zveřejnit vnitrostátní adresáře zahraničních právníků, kteří uplatňují právo v rámci vnitřního trhu podle směrnic 77/249/EHS(5) a 98/5/ES(6); uvádí, že takové vnitrostátní adresáře by mohly být dostupné na internetové stránce Komise a mohly by doplňovat manuál;

Zvýšení množství informací dostupných ve veřejných rejstřících a zlepšení přístupu k nim

9.   je proti poskytování neopodstatněného, náhodného a svévolného přístupu ke všem druhům údajů týkajících se evidence obyvatel, sociálního zabezpečení a daňové evidence a podporuje vytvoření náležitého a přiměřeného rámce pro zajištění účinného výkonu soudních rozhodnutí v Evropské unii;

10.   zastává názor, že přístup k evidenci obyvatel (pokud existuje) by mohl být užitečný pro vysledování soukromých osob, které bohužel neplatí výživné nebo nesplácejí osobní půjčky, a pro zabránění podvodům;

11.   domnívá se, že ačkoliv se lepší přístup k evidenci sociálního zabezpečení a k daňové evidenci v některých systémech soudnictví osvědčil jako úspěšný nový prvek, je rovněž nezbytné zajistit pravidla pro ochranu údajů a důvěrnost; upozorňuje, že veřejnost tuto záležitost vnímá citlivě; kromě toho konstatuje, že mohou existovat právní problémy při používání informací pro jiné účely, než je účel, k němuž byly shromážděny;

12.   konstatuje, že kromě toho jsou daňová přiznání a evidence sociálního zabezpečení v mnoha státech důvěrné a že myšlenka rejstříku se všemi riziky, které s sebou nese možnost, že se záznamy dostanou do nepovolaných rukou, by zde nebyla vítaná a byla by pokládána za zneužití výkonné moci;

13.   tvrdí, že kdyby návrh nebyl přiměřený žádanému cíli, mohl by být zneužit a mohl by představovat porušení práva na soukromí;

Výměna informací mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí

14.   domnívá se, že myšlenka zvýšené spolupráce mezi orgány provádějícími výkon rozhodnutí stojí za další prozkoumání, upozorňuje však, že tyto orgány neexistují ve všech členských státech;

Prohlášení dlužníka

15.   zastává názor, že prohlášení dlužníka může být užitečnou součástí postupu při výkonu soudního rozhodnutí, pokud je lze podepřít sankcemi podle vnitrostátních právních předpisů;

16.   domnívá se, že v této oblasti nejsou nutná žádná opatření Společenství, pokud se neprokáže, že stávající nástroje členských států nejsou účinné;

Další opatření

17.   navrhuje, aby byla posouzena možnost zavedení formy předběžného opatření Společenství dodatečně k opatřením vnitrostátních soudů; domnívá se, že by mohlo mít formu jednoduchého, pružného postupu, který by byl účinný v celé EU, a tím by pomohl předcházet zpožděním a zbytečným výdajům; zastává názor, že by to bylo účinné a spravedlivé i pro třetí osoby, které nejsou účastníky sporu;

18.   navrhuje, že by toto opatření mohlo být uplatňováno také pro arbitrážní pohledávky, přičemž by mohlo být rovněž zohledněno v souvislosti s nadcházejícím přezkumem nařízení Brusel I;

19.   vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala přednostně a aby vypracovala a) podrobné posouzení problému, b) studii proveditelnosti případného nástroje Společenství a c) hodnocení dopadu případných nápravných prostředků Společenství omezených na přeshraniční aspekty; domnívá se, že studie Komise by měla také stanovit a řádně odůvodnit správný právní základ pro jakýkoli navržený nástroj Společenství, který by byl omezen na přeshraniční případy a byl by doplňkovým prostředkem k výhradně vnitrostátním nápravným prostředkům v této oblasti a nijak by nenarušoval jejich uplatňování;

20.   naléhavě žádá Komisi, aby náležitě zvážila přijetí předsmluvních a smluvních opatření, která by mohla přispět k rozvoji společného referenčního rámce, případně dalších volitelných nástrojů, které by z něj vycházely, za účelem zajištění toho, aby strany evropských přeshraničních smluv vzaly při uzavírání takových smluv v úvahu otázku pozdních plateb a neplacení;

21.   se zaujetím očekává přezkum směrnice o opožděných platbách a naléhavě žádá Komisi, aby tento krok s ohledem na současnou hospodářskou situaci učinila co nejdříve.

22.   navrhuje, aby byla vypracována studie o rozdílných vnitrostátních právních přístupech k doložkám o výhradě vlastnictví a dalších podobných mechanismech s cílem zajistit jejich vzájemné uznávání;

23.   navrhuje, aby nabyvatel majetkových práv, která byla uznána rozhodnutím soudu, mohl vykonávat své právo za stejných podmínek jako předávající subjekt;

o
o   o

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 655.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0637.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s.1.).
(5) Směrnice Rady77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17.).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36.).


Výroční zpráva o činnosti Petičního výboru za rok 2008
PDF 246kWORD 77k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o jednáních Petičního výboru v průběhu roku 2008 (2008/2301(INI))
P6_TA(2009)0239A6-0232/2009

Evropský parlament,

  s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

  s ohledem na výsledky zjišťovacích misí, které byly v roce 2008 podniknuty výborem do Rumunska, Bulharska a Francie za účelem zjištění informací, a na související zprávy a doporučení schválená výborem,

  s ohledem na články 21 a 194 Smlouvy o ES, které všem občanům EU a osobám s bydlištěm v EU přiznávají právo předkládat Evropskému parlamentu petice,

  s ohledem na článek 45 a čl. 192 odst. 6 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0232/2009),

A.   uznávaje význam petičního řízení s jeho zvláštními rysy, jež příslušnému výboru umožňuje hledat řešení a vysvětlení pro občany EU, kteří Parlamentu předložili petici,

B.   vzhledem k rostoucímu počtu občanů EU, kteří se na Parlament obracejí s peticí, a vzhledem ke snahám Petičního výboru o urychlení jeho postupů s cílem zlepšit služby poskytované občanům, kteří se na něj obracejí,

C.   vzhledem k tomu, že několik doporučení přijatých v rámci výroční zprávy za rok 2007 mají orgány Parlamentu teprve uvést v praxi, jako je požadavek na urychlené zlepšení administrativních zdrojů Petičního výboru, včetně jazykové a právní odbornosti, za účelem zvýšení schopnosti Parlamentu vést nezávislá šetření ohledně obdržených petic nebo například požadavek užší spolupráce se sítí SOLVIT v oblasti peticí a stížností týkajících se vnitřního trhu či vytvoření společného portálu EU pro evropské občany,

D.   maje na paměti, že ačkoli bylo v tomto období dosaženo značného pokroku ve vývoji struktur a politik Unie, občané stále bezprostředně zaznamenávají mnoho nedostatků v provádění politik a programů Unie, neboť se jich přímo dotýkají, a vzhledem k tomu, že tyto nedostatky jsou často předmětem obdržených petic,

E.   vzhledem k tomu, že zavedení "občanské iniciativy" zakotvené v Lisabonské smlouvě přinese ještě větší účast občanů na činnostech a práci Evropské unie,

F.   vzhledem k tomu, že Parlament je tedy povinen zajistit, aby jednotlivé členské státy lépe uplatňovaly právo Společenství ve prospěch občanů a obyvatelů EU, a že proto musí o dosažení tohoto cíle usilovat ve spolupráci s členskými státy,

G.   vzhledem k tomu, že se však mnohé členské státy zdráhají aktivně spolupracovat s příslušným výborem zejména tím, že se neúčastní jeho schůzí, a vzhledem k tomu, že toto jednání nesvědčí o dostatečné loajální spolupráci s tímto orgánem,

H.   vzhledem k tomu, že neexistence aktivní a včasné spolupráce s příslušným výborem v zájmu správného uplatňování práva Společenství vede k pochybnostem o vůli a záměru daného členského státu náležitě realizovat politiky a cíle EU, čímž své orgány vystavuje sankcím a pokutám stanoveným Smlouvami i veřejné kritice,

I.   uznávaje však, že mnoho členských států spolupracuje dobře a společně s Parlamentem se snaží vycházet vstříc zájmům, které občané vyjadřují prostřednictvím petičního řízení,

J.   uznávaje konstruktivní úlohu oddělení Komise v petičním řízení, která pravidelně, na žádost příslušných výborů, poskytují předběžná hodnocení mnoha obdržených petic,

K.   vzhledem k tomu, že tato spolupráce by mohla a měla být ještě posílena, zejména v souvislosti s postupy podle článků 226 a 228 Smlouvy o ES, jedná-li se o náležitě zdůvodněné případy,

L.   vzhledem k tomu, že Parlament usoudil, že má právo využít své pravomoci podle článku 230 Smlouvy o ES, pokud se ukázalo, že to je nutné v zájmu ukončení závažného porušování práva Společenství, jež bylo odhaleno v průběhu vyšetřování petice, a pokud mezi Parlamentem a Komisí navzdory vynaloženému úsilí přetrvávají velké rozdíly ve výkladu toho, jaká opatření stanovená právem Společenství je v daném případě třeba přijmout na ochranu práv občanů,

M.   vzhledem k tomu, že řízení pro nesplnění povinnosti nezajišťuje předkladatelům petice nápravu ani tehdy, když Soudní dvůr členskému státu uloží, aby své právní předpisy upravil tak, aby byly uvedeny v soulad s právními akty EU,

N.   vzhledem k tomu, že neschopnost nabídnout mimosoudní nápravu přímo občanům EU, kteří jsou nebo kteří se stali obětí nesprávného uplatňování práva EU, představuje základní nespravedlnost, jíž by orgány EU, a zejména Parlament, měly věnovat větší pozornost,

O.   vzhledem k tomu, že podle článku 230 Smlouvy o ES má Parlament právo podávat k Soudnímu dvoru žaloby za stejných podmínek jako Rada a Komise, a vzhledem k tomu, že podle článku 201 Smlouvy o ES je Parlament zmocněn vykonávat kontrolu nad činnostmi Komise, a tudíž má k dispozici právní a politické nástroje k efektivnějšímu řešení legitimních obav občanů,

P.   vzhledem k tomu, že Parlament by měl přezkoumat své vlastní postupy, zejména postupy uvedené v článku 121 jednacího řádu, s cílem usnadnit průběh řízení u Soudního dvora, jsou-li v sázce práva předkladatelů petice,

Q.   vzhledem k tomu, že by mělo být připomenuto, že podle článku 6 Smlouvy o EU je Unie založena na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu, tj. na principech, které také patří mezi základní kodaňská kritéria pro vstup do EU, a vzhledem k tomu, že článek 7 Smlouvy o EU stanoví zvláštní postupy, jež lze použít v případech závažného a přetrvávajícího porušování uvedených zásad nebo v případech, kdy je zřejmé, že by k takovému porušení mohlo dojít,

R.   maje na paměti návrhy usnesení, které byly v roce 2008 předloženy na plenárních zasedáních a přijaty drtivou většinou poslanců podle čl. 192 odst. 1 jednacího řádu na základě obdržených petic týkajících se důsledků výstavby plynovodu Nord Stream v Baltském moři a podvodných "katalogových" firem,

S.   vzhledem k tomu, že kvůli vzrůstajícím obavám o zabezpečení dodávek energie byly vypracovány projekty na vybudování plynovodů pro zemní plyn a zkapalněný zemní plyn, které, především jsou-li připravovány ve spěchu a bez řádného posouzení rizik a alternativ, vyvolávají obavy předkladatelů petic z toho, že nebyla dostatečně posouzena potenciální vážná rizika pro životní prostředí, lidské zdraví a bezpečnost, zejména v souvislosti s projekty v Baltském moři, ve Walesu a v Irsku,

T.   vzhledem k tomu, že z posouzení petic vyplývá, že upravené seznamy projektů uvedené v přílohách ke směrnici Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(1) nezahrnují řadu významných zařízení nebo aktivit, které se objevily po posledních úpravách těchto příloh, jako jsou zařízení na znovuzplyňování a na výrobu bionafty,

U.   vzhledem k tomu, že mnoho petic předložených v souvislosti se sítí Natura 2000 nadále ukazuje, že zastavení úbytku biologické rozmanitosti je pro Unii velkou výzvou a že směrnice o stanovištích(2) a směrnice o ptácích(3) představují základní a nepostradatelné nástroje pro splnění závazku EU zastavit do roku 2010 úbytek biologické rozmanitosti,

V.   vzhledem k tomu, že z posouzení petic také vyplynulo, že nedostatek vydatných zdrojů pitné vody je obvykle zhoršován dalšími faktory, jako je rostoucí poptávka po vodě kvůli rozsáhlé urbanizaci a volnočasovým projektům, nedostatečné údržbě infrastruktury a nepostačující prevenci jejího prosakování, intenzivnímu využívání vody v průmyslovém zemědělství a cenové politice, která nepodporuje udržitelné využívání vody,

W.   maje na paměti doporučení, která Petiční výbor vypracoval po návštěvě města Fos sur Mer, Kypru a Rumunska,

X.   maje na paměti obavy Petičního výboru v souvislosti s některými infrastrukturními projekty v bulharském pohoří Rila, které navštívil v roce 2008 za účelem získání informací,

Y.   vzhledem k tomu, že v prosinci 2008 v Petičním výboru vystoupila paní Ann Abrahamová, veřejná ochránkyně práv Spojeného království pro parlamentní a zdravotnické otázky, aby výbor seznámila s výsledky své čtyřleté práce, a vzhledem k následné odpovědi vlády Spojeného království z ledna 2009, v níž jsou navrženy případné platby ex gratia pro nejvíce poškozené osoby, což však nelze považovat za adekvátní nápravu škod pro mnohé oběti,

Z.   uznávaje přínosnou a konstruktivní spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv v roce 2008, a podporu, kterou Petiční výbor poskytl pro doporučení obsažená v jeho výroční zprávě za rok 2007 a v jeho zvláštních zprávách 1487/2005/ a 3453/2005/ o stížnostech ohledně jazyků, které Rada a Komise používají při řízení pro nesplnění povinností, a vítaje úpravy jeho statusu schválené Parlamentem,

AA.   vzhledem k tomu, že Petiční výbor v roce 2008 obdržel 1 886 petic, z nichž 1 065 bylo prohlášeno za přípustné a 821 za nepřípustné; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2007 se výrazně rozrostl počet petic, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu,

1.   vítá účast a příspěvky předkladatelů petic na každé schůzi Petičního výboru, což umožňuje přímý a otevřený dialog se zástupci Evropského parlamentu, a nadále vybízí jednotlivé občany EU a místní sdružení, aby vystupovali s otázkami, které se týkají oblasti činnosti Evropské unie a které se jich přímo dotýkají, neboť věří, že tento proces Parlamentu jako orgánu umožňuje náležitě kontrolovat uplatňování práva Společenství v členských státech a lépe bránit a podporovat základní práva všech občanů EU tak, jak jsou stanovena Smlouvou o EU;

2.   důrazně vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty jako zástupce občanů EU, aby nepřestávaly bedlivě sledovat, jakým způsobem členské státy uplatňují smlouvy a právní akty EU, zejména pokud jde o otázky týkající se životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých práv, volného pohybu osob, zboží a služeb, finančních služeb, základních občanských práv, včetně práva na zákonně nabytý majetek, uznávání jejich profesních kvalifikací a potírání všech forem diskriminace, a vyzývá orgány EU k efektivní komunikaci s občany, tak aby si občané byli vědomi svých práv a povinností vnitrostátních a místních orgánů;

3.   zdůrazňuje, že v souladu se zásadou subsidiarity Parlament nemůže považovat za přípustné petice, které se odvolávají proti rozhodnutím kompetentních orgánů nebo soudních orgánů členských států, a že v tomto ohledu musí být tato skutečnost jasně a srozumitelně sdělována předkladatelům petice; dále zdůrazňuje, že stížnosti musí splňovat podmínky v čl. 191 odst. 1 jednacího řádu, aby je mohl Parlament prohlásit za přípustné;

4.   žádá, aby byla v přiměřené lhůtě uplatněna doporučení, která sice byla přijata ve výroční zprávě za rok 2007, avšak dosud nebyla provedena;

5.   vyzývá Komisi, všechny členské státy, jejich ústřední, regionální a místní orgány a stálá zastoupení, aby při prověřování obvinění nebo návrhů obsažených v peticích plně spolupracovaly s příslušným výborem Evropského parlamentu na loajálním a konstruktivním základě s cílem nalézt řešení otázek, které byly vzneseny prostřednictvím petičního řízení;

6.   žádá, aby příslušné orgány Evropského parlamentu, Komise a Rady plně zrevidovaly postupy, jejichž prostřednictvím je možno zaručit přijetí nápravných opatření pro občany EU, a aby v zájmu dalšího posílení práv občanů EU vyjednaly novou interinstitucionální dohodu, která by rozšířila pravomoci vyšetřovacích výborů;

7.   je přesvědčen, že tato revize by doplňovala případné uplatňování Lisabonské smlouvy, neboť by poskytla dodatečné záruky vycházející z deklarovaných práv a povinností občanů a institucí EU;

8.   připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 20. dubna 2004 o sdělení Komise k článku 7 smlouvy o Evropské unii(4) zdůraznil, že za dodržování a podporu hodnot, na nichž je Unie založená, a za ochranu demokracie, právního státu a základních práv nese zvláštní odpovědnost Parlament jakožto přímo volený zástupce evropských občanů, a dále připomíná, že Parlament v tomto usnesení uvedl, že "ignorování případné potřeby sankcí musí vytvářet dojem, že Unie nemá vůli ani možnost využít všechny prostředky, které má k dispozici, k obraně svých hodnot";

9.   opět vyzývá Komisi, aby petičnímu řízení zajistila větší uznání a váhu, zejména v souvislosti s vedením řízení pro nesplnění povinnosti a požadavkem přímo a formálně informovat Petiční výbor o přijetí rozhodnutí o zahájení řízení podle článku 226 nebo 228, které se vztahují k otázkám vzneseným v peticích jednotlivců;

10.   připomíná, že Parlament usoudil, že obvinění ze závažného porušení práva Společenství, jež Petiční výbor v průběhu posuzování petice shledá jako oprávněná, ale jež příslušný členský stát odmítá uznat a jež by na vnitrostátní úrovni pravděpodobně vytvořila precedens, by nakonec měl posoudit Soudní dvůr, aby se zajistila důslednost a soudržnost práva Společenství s realitou vnitřního trhu(5);

11.   uznává, že řízení pro nesplnění povinností ani v případě kladného výsledku nemusí vždy přímo zajistit jednotlivým předkladatelům peticí nápravu v konkrétních otázkách, což často snižuje důvěru veřejnosti ve schopnost orgánů EU splnit jejich očekávání;

12.   zastává názor, že podle jasných náznaků není do roku 2010 možné zastavit úbytek biologické rozmanitosti v EU, a že proto bude nutné urychleně přijmout opatření na efektivnější uplatňování směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích, a vyzývá Komisi, aby se maximálně zasadila o to, aby členské státy uvedené směrnice uplatňovaly způsobem, který je v souladu s tímto cílem;

13.   vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Parlamentem členským státům zdůrazňovala význam perspektivního uvažování – především v oblasti schvalování plánů – s cílem zabránit možnému porušování těch ustanovení v právu Společenství, která již byla schválena, ale zatím nevstoupila v platnost;

14.   uznává, že pro stížnosti vznesené předkladateli petic někdy nelze nalézt řešení v důsledku slabých míst v použitelných právních předpisech Společenství;

15.   je znepokojen velkým počtem petic předložených Petičnímu výboru, které se domáhají volebního práva v místních volbách pro obyvatele Lotyšska, kteří nejsou lotyšskými občany; připomíná, že Výbor OSN pro lidská práva, Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy, komisař Rady Evropy pro lidská práva, Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti a Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě doporučili, aby se lidem, kteří nejsou občany daného státu, umožnila účast na místních volbách; důrazně vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala a podporovala zákonnou úpravu postavení lidí, kteří nejsou občany Lotyšska, z nichž se však mnozí v Lotyšsku narodili;

16.   konstatuje, že jednotlivci a sdružení Parlamentu předkládají mnoho petic, v nichž se většinou nejedná o porušení práva Společenství, a tudíž by se při hledání řešení měly nejprve vyčerpat všechny možnosti nápravy v daném členském státě; dále shledává, že jsou-li všechny možnosti na vnitrostátní úrovni vyčerpány, je příslušným odvolacím orgánem Evropský soud pro lidská práva;

17.   konstatuje, že petice za zřízení jediného sídla Evropského parlamentu, kterou podepsalo 1 500 000 lidí, zatím nebyla plně projednána; doporučuje, aby se Petiční výbor touto otázkou přednostně zabýval během příštího volebního období;

18.   vyzývá proto příslušné legislativní výbory, aby v zájmu případné revize nebo dalšího šetření zohledňovaly návrhy či doporučení, která může čas od času vydat Petiční výbor pro uplatňování konkrétních právních předpisů EU členskými státy;

19.   připomíná žádost Parlamentu, aby Komise zintenzívnila kontrolu uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(6) v souvislosti s podvodnými "katalogovými" firmami a aby Parlamentu předložila zprávu o proveditelnosti a možných důsledcích rozšíření působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(7), konkrétně nahrazením výrazu "spotřebitel" spojením "oběť praktik";

20.   podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby Rada rozšířila jazykové verze webových stránek svých předsednictví o nejpoužívanější jazyky Evropské unie s cílem zajistit přímý přístup občanů k činnostem předsednictví Rady; v tomto ohledu se odvolává na francouzské předsednictví Rady, které na svých webových stránkách publikovalo v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv;

21.   podporuje výzvu veřejného ochránce práv, aby se Komise zabývala stížnostmi občanů ohledně uplatňování směrnice o pracovní době (8) v souladu se zásadami řádné správy v rámci svých pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinností;

22.   vítá konstruktivní spolupráci mezi veřejným ochráncem práv a EU vymezenou příslušným institucionálním rámcem; podporuje opakované výzvy veřejného ochránce práv k zavedení kodexu řádné správní praxe, který by byl společný všem orgánům a institucím EU a který schválil Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv pro Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho a zveřejnění(9); domnívá se, že veřejný ochránce práv, Komise a Parlament by měli vytvořit společný portál EU pro zpracování stížností adresovaných orgánům EU;

23.   důrazně vyzývá všechny strany k plnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 550 (1984) o Kypru, což by mělo vést k plnému vrácení majetku ve městě Varosha jeho právoplatným majitelům; navrhuje, aby v případě, že do konce roku 2009 nebude dosaženo viditelných výsledků, příslušný výbor zvážil projednání této otázky, kterou v petici předložili obyvatelé Famagusty, na plenárním zasedání;

24.   vyzývá rumunské orgány, aby v souladu s článkem 151 Smlouvy o ES přijaly opatření na zachování a zajištění rumunského kulturního a architektonického dědictví, jak k tomu vyzval Parlament ve svém prohlášení ze dne 11. října 2007 o  nezbytnosti přijmout opatření na ochranu římskokatolické katedrály sv. Josefa v rumunské Bukurešti – ohrožené historické a architektonické památky(10); v otázce problémů s restitucí majetku zabaveného za komunistického režimu upozorňuje na to, že podle článku 295 Smlouvy o ES je úprava vlastnictví otázka spadající do pravomoci jednotlivých států;

25.   žádá francouzské orgány, aby připravily epidemiologické hodnocení s cílem zjistit dopad budované spalovny ve Fos-sur-Mer na oblast u Fos-Berre, která se nachází v její bezprostřední blízkosti; shledává, že směrnice Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší(11) nezakazuje výstavbu spalovny v oblasti postižené atmosférickým znečištěním, avšak upozorňuje na to, že podle směrnice 1999/30/ES a směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší(12) je třeba přijmout opatření k zajištění souladu s evropskými normami pro atmosférické znečištění;

26.   připomíná doporučení ve výroční zprávě Petičního výboru za rok 2007 opět zrevidovat administrativní postupy pro nakládání s peticemi, jako je například přesun registrace peticí na sekretariát Petičního výboru, úzká spolupráce se sítí SOLVIT, další zlepšení databáze petic či vytvoření portálu EU pro evropské občany; vítá práci poslanců na kodexu správného postupu pro vyřizování petic, který by měl vstoupit v platnost na začátku dalšího volebního období Parlamentu;

27.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40.
(2) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(3) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1).
(4) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 408.
(5) Viz usnesení Parlamentu ze dne 9. března 2005 o jednáních Petičního výboru v průběhu parlamentního roku 2003-2004 (Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 161).
(6) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21.
(7) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
(8) Směrnice Rady 93/104/ES ze dne 23. listopadu 1993 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 307, 13.12.1993, p. 18).
(9) Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, p. 331.
(10) Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 162.
(11) Úř. věst. L 163, 29.6.1999, s. 41.
(12) Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.


Integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací
PDF 214kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy v rámci práce výborů a delegací (2008/2245(INI))
P6_TA(2009)0240A6-0198/2009

Evropský parlament,

  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 2, článek 13 a čl. 141 odst. 4 Smlouvy o ES,

  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na revidovanou Evropskou sociální chartu a na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

  s ohledem na činnost generálního ředitelství pro lidská práva a právní záležitosti Rady Evropy, zejména Řídícího výboru pro rovnoprávnost žen a mužů,

  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(1),

  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů ("gender mainstreaming") v Evropském parlamentu(2),

  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(3),

  s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0198/2009),

A.   vzhledem k tomu, že rovné zacházení pro muže a ženy je základním principem práva Společenství a podle článku 2 Smlouvy je součástí poslání Společenství,

B.   vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 2 Smlouvy stanoví zásadu integrovaného přístupu k rovnému zacházení tím, že stanoví, že Společenství bude při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy,

C.   vzhledem k neustálému nárůstu procentuálního zastoupení poslankyň v Parlamentu, které ze 17,5 % v roce 1979 dosáhlo 31,08 % v roce 2009,

D.   vzhledem k nízkému procentuálnímu zastoupení poslankyň ve vysokých funkcích orgánů Parlamentu (předsednictví nebo členové předsednictev výborů nebo delegací),

E.   vzhledem k tomu, že v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky Parlamentu jsou ženy více dostatečně zastoupeny a tvoří 66,5% zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnitřní politiky a 66% zaměstnanců na generálním ředitelství pro vnější politiky, protože v posledních letech bylo dosaženo velkého pokroku v rámci generálního ředitelství pro vnitřní politiky, tento pokrok byl uznán a oceněn udělením "Ceny za rovné příležitosti 2007 – dobré postupy", jednak za vytvoření pracovního prostředí podporujícího rovnost pohlaví a zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jednak za zvýšení procentuálního zastoupení žen na vedoucích pozicích (např. od roku 2005 se počet žen ve vedoucích pozicích zvýšil z 5 % na 30 %),

F.   vzhledem k tomu, že většina parlamentních výborů všeobecně přikládá význam integrovanému přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy (např. v rámci jejich legislativní činnosti, jejich oficiálních vztahů s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví, v rámci sestavování plánů činnosti na podporu rovného zacházení apod.), zatímco omezený počet výborů se o tuto otázku zajímá pouze výjimečně nebo se o ni nezajímá vůbec,

G.   zdůrazňuje, že síť odpovědná za integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v parlamentních výborech, která se skládá z poslanců a zaměstnanců sekretariátu, nevykázala do dnešního dne uspokojivé výsledky,

H.   zdůrazňuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost navrhla vytvoření obdobné sítě i v meziparlamentních delegacích s cílem zahrnout otázky spojené s rovným zacházením pro muže a ženy do zahraničních vztahů EU,

1.   zdůrazňuje, že požadavek na rovné zacházení pro muže a ženy se musí projevovat v praktickém přístupu, který nebude stavět ženy proti mužům;

2.   zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy znamená pozitivní vývoj jak pro ženy, tak pro muže;

3.   zdůrazňuje, že integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy vyžaduje reorganizaci, zlepšení, rozvoj a hodnocení politik tak, aby účastníci, kteří se obvykle podílejí na politických rozhodnutích, začleňovali hledisko rovného zacházení do všech politik, a to na všech úrovních a ve všech etapách;

4.   připomíná nutnost přijmout a uplatňovat strategii doplněnou o konkrétní cíle pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy v politikách Společenství, které spadají do pravomoci parlamentních výborů a delegací;

5.   zdůrazňuje význam mandátu skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a vyzývá, aby se pokračovalo v povzbuzování a propagaci tohoto procesu v rámci celého Parlamentu, v rámci vztahů a spolupráce s Komisí, Radou a dalšími orgány;

6.   blahopřeje parlamentním výborům, které v praxi začlenily integrovaný přístup k rovnému zacházení do své práce, a žádá ostatní výbory a delegace, aby učinily totéž;

7.   požaduje posílení činnosti sítě pro integraci rovnosti pohlaví i v rámci meziparlamentních delegací a volebních pozorovatelských misí;

8.   vybízí generálního tajemníka, aby považoval za prioritu školení o integrovaném přístupu k rovnému zacházení úředníků všech úrovní parlamentních výborů a delegací; opětovně žádá, aby bylo poskytnuto všem poslancům Parlamentu školení o rovném zacházení pro muže a ženy, a to hned na začátku příštího volebního období;

9.   nadále podporuje vytváření sítě úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů a v meziparlamentních delegacích, kteří jsou v rámci generálních ředitelství pro vnitřní a vnější politiky speciálně vyškolení v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, s cílem pravidelné výměny osvědčených postupů;

10.   zdůrazňuje, že je nutné, aby parlamentní výbory a delegace měly k dispozici vhodné nástroje pro dobrou znalost integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy, jako jsou například ukazatele, údaje a statistiky rozdělené podle pohlaví stejně jako rozdělení rozpočtových zdrojů z pohledu rovnosti žen a mužů;

11.   zdůrazňuje, že uplatňování integrovaného přístupu k rovnému zacházení musí zohledňovat specifičnost každého parlamentního výboru nebo delegace; žádá, aby se výbory a delegace aktivně zapojovaly do hodnocení, která jsou pravidelně prováděna pod záštitou Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví prostřednictvím dotazníku předloženého předsedům a místopředsedům, kteří mají na starost integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy, a aby se věnovaly nedostatkům v této oblasti v činnosti výborů a delegací, stejně jako pokroku v zavádění integrovaného přístupu k rovnému zacházení v rámci každého výboru;

12.   zdůrazňuje, že pro parlamentní výbory a delegace je důležité mít dobře vymezenou úlohu a odpovědnost v oblasti integrovaného přístupu k rovnému zacházení pro muže a ženy;

13.   zdůrazňuje význam účinné a koordinované spolupráce skupiny na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost a síť pro integrovaný přístup k rovnému zacházení pro muže a ženy ve výborech a meziparlamentních delegacích a Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví;

14.   vyzývá generálního tajemníka, aby dbal o další uplatňování komplexní strategie pro sladění rodinného a pracovního života a umožnění profesního růstu ženám úřednicím;

15.   vyzývá politické skupiny, aby se při výběru osob do vysokých pozic s velkou mírou odpovědnosti zaměřily na vyrovnané zastoupení mužů a žen;

16.   vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby v rámci svých kontaktů s parlamenty členských států zdůrazňovalo, že skupina na vysoké úrovni je pozitivním příkladem pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

17.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15.
(2) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.
(3) Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.


Vnitřní trh s elektřinou ***II
PDF 276kWORD 27k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o společném postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (14539/2/2008 – C6-0024/2009 – 2007/0195(COD))
P6_TA(2009)0241A6-0216/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na společný postoj Rady (14539/2/2008 – C6-0024/2009),

  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0528),

  s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

  s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0216/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES

P6_TC2-COD(2007)0195


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/72/ES.)

(1) Texty přijaté dne 18.6.2008, P6_TA(2008)0294.


Agentura pro spolupráci regulačních orgánů v odvětví energetiky ***II
PDF 82kWORD 35k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (14541/1/2008 – C6-0020/2009 – 2007/0197(COD))
P6_TA(2009)0242A6-0235/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14541/1/2008 – C6-0020/2009),

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (KOM(2007)0530),

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0908),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0235/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

P6_TC2-COD(2007)0197


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č.713/2009.

(1) Texty přijaté dne 18. 6. 2008, P6_TA(2008)0296.


Přístup do sítě: přeshraniční obchod s elektřinou ***II
PDF 276kWORD 36k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (14546/2/2008 – C6-0022/2009 – 2007/0198(COD))
P6_TA(2009)0243A6-0213/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14546/2/2008 – C6-0022/2009),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0531),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0213/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č...../2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003

P6_TC2-COD(2007)0198


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 714/2009.)

(1) Texty přijaté dne 18.6.2008, P6_TA(2008)0295.


Vnitřní trh se zemním plynem ***II
PDF 277kWORD 26k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (14540/2/2008 – C6-0021/2009 – 2007/0196(COD))
P6_TA(2009)0244A6-0238/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na společný postoj Rady (14540/2/2008 – C6-0021/2009),

  s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0529),

  s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

  s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

  s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0238/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ESo společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES

P6_TC2-COD(2007)0196


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/73/ES.)

(1) Texty přijaté dne 9.7.2008, P6_TA(2008)0347.


Podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám ***II
PDF 276kWORD 35k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (14548/2/2008 – C6-0023/2009 – 2007/0199(COD))
P6_TA(2009)0245A6-0237/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14548/2/2008 – C6-0023/2009),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0532),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0237/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005

P6_TC2-COD(2007)0199


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 715/2009.)

(1) Texty přijaté dne 9.7.2008, P6_TA(2008)0346.


Interoperabilita pro evropské orgány veřejné správy (ISA) ***I
PDF 274kWORD 42k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (KOM(2008)0583 – C6-0337/2008 – 2008/0185(COD))
P6_TA(2009)0246A6-0136/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0583),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 156 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0337/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0136/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2009/ES o řešeních interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA)

P6_TC1-COD(2008)0185


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 922/2009/ES.)


Stroje pro aplikaci pesticidů ***I
PDF 283kWORD 43k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o strojních zařízeních pro aplikaci pesticidů, kterou se mění směrnice 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních (KOM(2008)0535 – C6-0307/2008 – 2008/0172(COD))
P6_TA(2009)0247A6-0137/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0535),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0307/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0137/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   bere na vědomí prohlášení Komise připojené k tomuto usnesení;

3.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o strojních zařízeních pro aplikaci pesticidů, kterou se mění směrnice 2006/42/ES

P6_TC1-COD(2008)0172


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení směrnici 2009/127/ES.)

PŘÍLOHA

Prohlášení Komise

o normalizaci strojních zařízení pro aplikaci pesticidů

S cílem podpořit základní požadavky uvedené v části 2.4 přílohy I pověří Komise Evropský výbor pro normalizaci, aby vypracoval harmonizované normy pro všechny kategorie strojních zařízení pro aplikaci pesticidů na základě nejlepších dostupných technik pro předcházení neplánovanému vystavení životního prostředí pesticidům. Účelem tohoto pověření bude zejména, aby normy poskytly kritéria a technické specifikace pro montáž mechanických krytů, tunelového postřiku a systémů na podporu postřikování pomocí vzduchu, pro předcházení znečištění vodního zdroje v průběhu plnění a vyprazdňování a přesné specifikace pokynů výrobce za účelem toho, aby se zabránilo úniku pesticidů, při zohlednění veškerých příslušných parametrů, jako jsou trysky, tlak, výška ramena, rychlost větru, teplota a vlhkost vzduchu a rychlost jízdy.


Označení pneumatik v souvislosti s palivovou účinností ***I
PDF 855kWORD 1257k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (KOM(2008)0779 – C6-0411/2008 – 2008/0221(COD))
P6_TA(2009)0248A6-0218/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0779),

  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0411/2008),

  s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0218/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry

P6_TC1-COD(2008)0221


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Udržitelná mobilita je důležitým úkolem, před kterým Společenství stojí v souvislosti se změnou klimatu a potřebou podpořit evropskou konkurenceschopnost, jak se zdůrazňuje ve sdělení Komise ze dne 8. července 2008 o dopravě šetrnější k životnímu prostředí(4).

(2)  Ve sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvané "Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností"(5) byla zdůrazněna možnost do roku 2020 snížit celkovou spotřebu energie o 20 %, a to pomocí celé řady cílených opatření, včetně označování pneumatik.

(3)  Pneumatiky, zejména z důvodu svého valivého odporu, ovlivňují 20 až 30 % spotřeby paliva automobilů. Snížení valivého odporu u pneumatik může proto výrazně přispět k energetické účinnosti silniční dopravy a tím ke snížení emisí.

(4)  Pro pneumatiky je charakteristický určitý počet parametrů, které jsou na sobě vzájemně závislé. Zlepšení jednoho parametru, např. valivého odporu, může mít negativní dopad na jiné parametry, např. přilnavost za mokra, zatímco zlepšení přilnavosti za mokra může mít za následek zvýšení vnějšího hluku odvalování pneumatik. Výrobci pneumatik by měli být motivováni k tomu, aby optimalizovali všechny parametry, aniž by narušovali standardy bezpečnosti, kterých již bylo dosaženo.

(5)  Pneumatiky se sníženou spotřebou paliva jsou nákladově efektivní, neboť úspory paliva jsou větší než zvýšení pořizovací ceny pneumatik vyrobených s vyššími výrobními náklady.

(6)   ║Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 [o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti](6) stanoví minimální požadavky na valivý odpor pneumatik. Technologický vývoj umožňuje výrazně snížit energetické ztráty způsobené valivým odporem pneumatik nad úroveň těchto minimálních požadavků. Ke snížení ekologického dopadu na silniční dopravu je proto vhodné stanovit pravidla, jež by motivovala konečné uživatele ke koupi pneumatik ovlivňujících spotřebu paliva tím, že jim budou poskytnuty harmonizované informace o tomto parametru.

(7)  V zájmu lepšího porozumění a větší informovanosti ve věci valivého odporu by byl využíván kalkulátor úspor paliva, například takový, jaký již existuje pro pneumatiky typu C3, jako užitečný nástroj k prokázání možných úspor paliva, peněz a CO2.

(8)  Hluk v silničním provozu velmi obtěžuje okolí a škodí zdraví. ║ Nařízení (ES) č. …/2009 [o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na obecnou bezpečnost...]stanoví minimální požadavky na vnější hluk odvalování pneumatik. Technologický vývoj umožňuje výrazně snížit vnější hluk odvalování pneumatik nad úroveň těchto minimálních požadavků. Ke snížení hluku v silničním provozu je proto vhodné stanovit pravidla, jež by motivovala konečné uživatele ke koupi pneumatik s nižším vnějším hlukem odvalování pneumatik tím, že jim budou poskytnuty harmonizované informace o tomto parametru.

(9)  Poskytnutí harmonizovaných informací o vnějším hluku odvalování pneumatik by rovněž usnadnilo provedení opatření proti hluku v silničním provozu a přispělo ke zvýšení informovanosti o vlivu pneumatik na hluk v silničním provozu v rámci směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí(7).

(10)   ║Nařízení (ES) č. …/2009 [o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na obecnou bezpečnost...] stanoví minimální požadavky na přilnavost pneumatik za mokra. Technologický vývoj umožňuje výrazně zlepšit přilnavost za mokra nad úroveň těchto minimálních požadavků, a zkrátit tak brzdnou dráhu na mokrých površích. Ke zvýšení bezpečnosti na silnicích je proto vhodné stanovit pravidla, jež by motivovala konečné uživatele ke koupi pneumatik s lepší přilnavostí za mokra tím, že jim budou poskytnuty harmonizované informace o tomto parametru.

(11)  Ostatní parametry pneumatik jako aquaplaning nebo chování v zatáčkách mají rovněž vliv na bezpečnost na silnicích. V tomto stádiu však ještě nejsou k dispozici harmonizované zkušební metody pro tyto parametry. Je proto vhodné v pozdějším stádiu a v případě nutnosti mít možnost stanovit pravidla týkající se harmonizovaných informací pro konečné uživatele o těchto parametrech pneumatik.

(12)  Pneumatiky pro jízdu na sněhu a zimní pneumatiky mají specifické parametry, které nejsou plně srovnatelné s parametry běžných pneumatik. Mají-li být koneční uživatelé schopni učinit objektivní a informované rozhodnutí, měly by se parametry těchto pneumatik uvádět stejným způsobem jako u pneumatik běžných.

(13)  Poskytnutí informací o parametrech pneumatik formou standardního označení pravděpodobně ovlivní rozhodnutí konečných uživatelů při koupi ve prospěch bezpečnějších, tišších a úspornějších pneumatik. A to zase bude pravděpodobně motivovat výrobce pneumatik k optimalizaci těch parametrů pneumatik, jež by vedly k udržitelnější výrobě a spotřebě.

(14)  Výrobci, dodavatelé a distributoři pneumatik by měli být motivováni ke splnění ustanovení tohoto nařízení do roku 2012, aby se urychlilo uznání systému a využití jeho přínosů.

(15)  Velké množství pravidel týkajících se označování pneumatik napříč členskými státy by vytvořilo bariéry na vnitřním trhu Společenství a zvýšilo by administrativní zátěž a náklady na zkoušení u výrobců pneumatik.

(16)  Prodej náhradních pneumatik představuje 78 % trhu s pneumatikami. Je proto odůvodněné informovat konečné uživatele o parametrech náhradních pneumatik stejně jako pneumatik, které se montují na nová vozidla.

(17)  Potřeba větší informovanosti o vlivu pneumatik na palivovou účinnost a o ostatních parametrech je důležitá u spotřebitelů včetně vedoucích vozových parků a autodopravců, kteří při absenci označení a harmonizovaného režimu zkoušek nemohou snadno porovnávat parametry různých druhů pneumatik. Je proto vhodné do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnout pneumatiky třídy C1, C2 a C3.

(18)  Označení energetickým štítkem, který klasifikuje výrobky od A do G a který je používán u domácích spotřebičů podle směrnice Rady 1992/75/ES ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(8), spotřebitelé dobře znají a osvědčilo se při podpoře účinnějších spotřebičů. Stejný návrh by byl použit pro označení palivové účinnosti u pneumatik.

(19)  Označení pneumatik štítkem v místě prodeje a jeho uvedení v technické propagační literatuře by mělo zajistit, aby distributoři i potencionální koneční uživatelé získali harmonizované informace o palivové účinnosti pneumatik, přilnavosti za mokra a vnějším hluku odvalování pneumatik.

(20)  Někteří koneční uživatelé si vybírají pneumatiky ještě před tím, než dorazí na místo jejich prodeje nebo nákupu, a to prostřednictvím zásilkového prodeje. Aby bylo zajištěno, že i tito koneční spotřebitelé si mohou vybrat podle harmonizovaných informací o palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějším hluku odvalování pneumatik, měla by být označení zobrazeny ve veškeré technické propagační literatuře včetně případů, kdy je tato literatura dostupná na internetu.

(21)  Případní kupující by měli získat doplňující standardizované informace, jež budou vysvětlovat každou součást označení (palivovou účinnost, přilnavost za mokra a emise hluku) a jejich význam a obsahovat kalkulátor úspor paliva, který bude uvádět průměrnou úsporu paliva, CO2 a nákladů. Tyto údaje by měly být uváděny na internetových stránkách označování pneumatik v EU a na informačních letácích a plakátech na všech místech prodeje. Adresa internetových stránek by měla být zřetelně uvedena na označení a ve veškeré technické propagační literatuře.

(22)  Informace by měly být poskytovány v souladu s harmonizovanými zkušebními metodami stanovenými v ║ nařízení (ES) č. …/2009 [o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na obecnou bezpečnost ...], aby mohli koneční uživatelé porovnat různé typy pneumatik a aby byly omezeny náklady na zkoušky u výrobců.

(23)  Má-li být dosaženo snížení emisí CO2 vzniklých v důsledku silniční dopravy, je vhodné, aby členské státy poskytly pobídky ve prospěch pneumatik ovlivňujících spotřebu paliva (dále jen "pneumatiky s nízkým valivým odporem") ▌. Tyto pobídky ▌ by měly být v souladu s články 87 a 88 Smlouvy. Má-li se zabránit roztříštění vnitřního trhu, měly by se stanovit třídy minimálního valivého odporu.

(24)  K dosažení cílů těchto opatření a k zajištění rovných podmínek v celém Společenství je důležité dodržování ustanovení o označování ze strany výrobců, dodavatelů a distributorů. Členské státy by proto měly stanovit účinná opatření, která se budou týkat rovněž dozoru nad trhem, pravidelných následných kontrol a účinných sankcí v míře, jež zajistí dodržování ustanovení tohoto nařízení.

(25)  Členské státy by se měly při provádění příslušných ustanovení tohoto nařízení snažit zdržet přijímání opatření, která kladou neodůvodněné, byrokratické a nepraktické povinnosti na malé a střední podniky, a pokud možno by měly přihlížet ke zvláštním potřebám a finančním a administrativním omezením malých a středních podniků.

(26)  Za účelem důkladného posouzení provádění tohoto nařízení by měl být proveden přezkum, na jehož základě bude zjištěno, zda je nutné provést změny. Tento přezkum by měl být zaměřen zejména na srozumitelnost označení pro spotřebitele, včetně parametru hluku, a na přizpůsobení předpisu technologickým změnám.

(27)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(9).

(28)  Komisi by měla být zejména svěřena pravomoc zavést požadavky týkající se klasifikace přilnavosti za mokra u pneumatik tříd C2 a C3, požadavky týkající se jiných důležitých parametrů než je palivová účinnost, přilnavost za mokra a vnější hluk odvalování pneumatik, a upravit přílohy podle technického pokroku. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohotonařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Cíl a předmět

Cílem tohoto nařízení je zvýšit bezpečnost a ekonomickou a ekologickou účinnost v silniční dopravě podporou pneumatik, které mají nízký valivý odpor a jsou bezpečné a tiché.

Toto nařízení stanoví rámec pro poskytování harmonizovaných informací o parametrech pneumatik pomocí jejich označování, které spotřebitelům umožní učinit při nákupu pneumatik informované rozhodnutí.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se použije na pneumatiky tříd C1, C2 a C3.

2.  Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nepoužije na:

   a) protektorované pneumatiky;
   b) profesionální pneumatiky na terénní vozidla;
   c) pneumatiky navržené pro namontování pouze na vozidla poprvé zaregistrovaná před 1. říjnem 1990;
   d) náhradní pneumatiky typu T na dočasné užití;
   e) pneumatiky spadající do kategorie rychlosti nižší než 80 km/h;
   f) pneumatiky, jejichž jmenovitý průměr ráfku nepřesahuje 254 mm nebo je roven 635 mm a více;
   g) pneumatiky vybavené dalšími prostředky ke zlepšení trakčních vlastností např. pneumatiky s hroty.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

   1) "pneumatikami tříd C1, C2 a C3" se rozumí třídy pneumatik definované v článku 8 ║ nařízení (ES) č. …/2009 [o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel s ohledem na obecnou bezpečnost ...];
   2) "náhradními pneumatikami typu T na dočasné užití" se rozumí náhradní pneumatiky na dočasné užití navržené pro použití při tlaku v pneumatice vyšším než jaký je stanoven pro standardní a zesílené pneumatiky;
   3) "pneumatikou pro jízdu na sněhu" se rozumí pneumatika, u níž jsou vzorek, hmota nebo struktura jejího běhounu konstruovány především k dosažení lepší výkonnosti ve sněhových podmínkách, než jaké dosahuje běžná pneumatika, pokud jde o její schopnost uvádět vozidlo do pohybu a udržovat je v něm;
   4) "místem prodeje" se rozumí místo, kde jsou pneumatiky vystaveny ▌nebo nabízeny k prodeji, včetně předváděcích místností aut, pokud jde o vystavení pneumatik, které nejsou namontovány na vozidlech;
   5) "technickou propagační literaturou" se rozumí technické návody, brožury, letáky a katalogy používané při uvádění pneumatik nebo vozidel na trha určené pro konečné uživatele nebo distributory, které popisují specifické parametry pneumatik, v tištěné nebo elektronické podobě, včetně materiálů zveřejněných na internetu, avšak s výjimkou reklamy ve sdělovacích prostředcích; ▌
   6) "technickou dokumentací" se rozumí informace o pneumatikách včetně výrobce a obchodní značky pneumatiky, popisu typu pneumatiky nebo skupiny pneumatik určených pro prohlášení o třídě palivové účinnosti, třídě přilnavosti za mokra a naměřené hodnotě vnějšího hluku odvalování, zkušebních zpráv a přesnosti měření;
   7) "kalkulátorem úspory paliva" se rozumí nástroj, který je k dispozici na vyhrazených internetových stránkách označování pneumatik, jehož pomocí lze zjistit možnou průměrnou úsporu paliva, CO2 a nákladů u pneumatik třídy C1, C2 a C3;
   8) "internetovými stránkami označování pneumatik v EU" se rozumí centrální on-line zdroj vysvětlujících a doplňujících informací o každé ze součástí uvedených na označení pneumatiky, včetně kalkulátoru úspory paliva; tyto internetové stránky spravuje Komise;
   9) "výrobcem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;
   10) "dovozcem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která uvádí na trh Společenství výrobek ze třetí země;
   11) "dodavatelem" se rozumí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce ve Společenství nebo dovozce;
   12) "distributorem" se rozumí fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce či dovozce, která pneumatiky dodává na trh;
   13) "dodáním na trh" se rozumí dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Společenství v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;
   14) "konečným uživatelem" se rozumí spotřebitel včetně vedoucího vozového parku nebo autodopravce, kteří pneumatiky nakupují nebo se očekává, že je koupí;
   15) "důležitými parametry" se rozumí parametry pneumatik, např. valivý odpor, přilnavost za mokra, vnější hluk odvalování, které mají při užívání značný dopad na životní prostředí, bezpečnost na silnicích nebo zdraví.

Článek 4

Povinnosti Komise

1.  Komise nejpozději do září 2010 zřídí a bude spravovat "internetovou stránku označování pneumatik v EU" jako referenční zdroj vysvětlujících informací o všech součástech označení.

2.  Internetová stránka obsahuje:

   (a) vysvětlení piktogramů uvedených na označení;
   (b) kalkulátor úspory paliva, který ukazuje potenciální úsporu paliva, finančních prostředků a CO2 dosažitelnou použitím pneumatik s nízkým valivým odporem u tříd pneumatik C1, C2 a C3;
  (c) upozornění, že skutečná úspora paliva a bezpečnost na silnicích závisí především na chování řidičů, a zejména uvést, že:
   (i) ekologický způsob jízdy může výrazně snížit spotřebu paliva;
   (ii) tlak v pneumatikách by měl být pravidelně kontrolován pro zvýšení přilnavosti za mokra a palivovou účinnost;
   (iii) vzdálenost mezi vozidly pro brzdnou dráhu je třeba vždy přísně dodržovat.

Článek 5

Povinnosti dodavatelů pneumatik

Členské státy zajistí, aby dodavatelé pneumatik dodržovali tyto požadavky:

   1) dodavatelé zajistí, aby byly pneumatiky třídy C1 a C2 dodávané distributorům nebo konečným uživatelům opatřeny označením uváděným jakýmkoli způsobem nebo pomocí nálepky na běhounu, které zobrazuje třídu palivové účinnosti a přilnavosti za mokra a naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování, jak je stanoveno v příloze I části A, B resp. C; ▌
   2) formát nálepky a označení uvedených v bodě 1 je předepsán v příloze II;
   3) dodavatelé uvedou třídu palivové účinnosti, třídu přilnavosti za mokra a naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování v technické propagační literatuře podle přílohy I v pořadí uvedeném v příloze III; u pneumatik třídy C2 a C3 se uvádí rovněž naměřený koeficient valivého odporu;
   4) dodavatelé na požádání zpřístupní technickou dokumentaci orgánům členských států za dobu pěti let od dodání poslední pneumatiky daného typu na trh; technická dokumentace bude dostatečně podrobná, aby orgány mohly ověřit správnost údajů o palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějším hluku odvalování, jež jsou na označení uvedeny;
   5) dodavatelé uvedou hodnoty naměřené v testu schvalování typu vyjadřující koeficient valivého odporu (vyjádřený v kg/t), index přilnavosti za mokra (vyjádřený jako index výkonnosti G v porovnání se standardní referenční pneumatikou) a emise hluku (vyjádřené v dB) v databázi přístupné veřejnosti.

Článek 6

Povinnosti distributorů pneumatik

Členské státy zajistí, aby distributoři pneumatik dodržovali tyto požadavky:

   1) distributoři zajistí, aby nálepka nebo označení poskytnuté dodavatelem v souladu s čl. 5 bodem 1 či podrobnější verze označení s upřesňujícími údaji podle přílohy II bodu 3 byly k dispozici a viditelně umístěny na pneumatice resp. v její bezprostřední blízkosti v místě prodeje;
   2) v případech, kdy konečný uživatel pneumatiku nabízenou k prodeji fyzicky nevidí, poskytne mu distributor dokumentaci o třídě palivové účinnosti, třídě přilnavosti za mokra a naměřené hodnotě hluku odvalování u těchto pneumatik;
   3) u pneumatik třídy C1, C2 a C3 poskytnou distributoři podrobnější verzi označení podle přílohy II bodu 3 nebo 4 s údaji o třídě palivové účinnosti, třídě přilnavosti za mokra a naměřené hodnotě hluku odvalování podle přílohy I části A, B resp. C, a to na faktuře nebo společně s fakturou dodanou konečnému uživateli v okamžiku nákupu pneumatik. ▌

Článek 7

Povinnosti dodavatelů a distributorů vozidel

Členské státy zajistí, aby dodavatelé a distributoři vozidel dodržovali tyto požadavky:

   1) dodavatelé a distributoři vozidel poskytují informace o pneumatikách, které jsou montovány na nové vozy; tyto informace budou obsahovat třídu palivové účinnosti, jak je stanovena v příloze I části A, naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování podle přílohy I části C a u pneumatik třídy C1 třídu přilnavosti za mokra, jak je stanovena v příloze I části B, a to v pořadí uvedeném v příloze III; tyto informace se uvádějí alespoň v technické propagační literatuře v elektronické podobě a konečným uživatelům se poskytují před prodejem vozidla;
   2) mohou-li být na nové vozidlo namontovány různé typy pneumatik, aniž by konečným uživatelům byla nabídnuta možnost výběru mezi typy, bude součástí informací uvedených v bodě 1 nejnižší třída palivové účinnosti, třída přilnavosti za mokra a nejvyšší naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování těchto typů pneumatik; ▌
  3) v případě, že je konečným uživatelům nabídnuta možnost výběru mezi různými typy pneumatik, které mají být namontovány na nový automobil, použijí se následující body a) a b):
   (a) v případě, že je konečným uživatelům nabídnuta možnost výběru mezi různými velikostmi pneumatik/ráfků, ale ne mezi ostatními parametry konkrétního typu pneumatiky, v informacích uvedených v bodě 1 se uvede nejnižší třída palivové účinnosti, třída přilnavosti za mokra a nejvyšší naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování všech typů pneumatik pro tuto velikost pneumatik/ráfků.
   (b) kromě případů, které jsou uvedené v bodě a) se v informacích uvedených v bodě 1 uvede třída palivové účinnosti, třída přilnavosti za mokra a naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování všech typů pneumatik, ze kterých si může konečný uživatel vybrat.

Článek 8

Harmonizované zkušební metody

Informace, které mají být poskytnuty podle článků 5, 6 a 7 o třídě palivové účinnosti pneumatik, naměřené hodnotě vnějšího hluku odvalování a třídě přilnavosti za mokra budou získány použitím harmonizovaných zkušebních metod uvedených v příloze 1. Harmonizované zkoušky poskytnou konečným uživatelům spolehlivé a plně reprezentativní pořadí zkoušených vlastností.

Článek 9

Postup ověřování

1.  Členské státy posoudí podle postupu stanoveného v příloze IV shodu uvedených tříd palivové účinnosti a přilnavosti za mokra ve smyslu přílohy I části A a B a uvedené naměřené hodnoty vnějšího hluku odvalování ve smyslu přílohy I části C.

2.  Taková posuzování se nedotýkají žádného schválení typu motorových vozidel nebo pneumatik v EU získaného v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla(10), nebo nařízením (ES) č. …/2009 [o požadavcích pro schvalování motorových vozidel ohledně obecné bezpečnosti...]. Pro posouzení shody členské státy v případě potřeby využijí rovněž dokumentaci pro schválení typu pneumatiky a příslušnou související dokumentaci, kterou poskytne dodavatel.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zavedly systém běžných a mimořádných inspekcí míst prodeje s cílem zajistit dodržování požadavků tohoto nařízení.

Článek 10

Vnitřní trh

1.  Jsou-li ustanovení tohoto nařízení splněna, členské státy nezakáží ani neomezí dodávání pneumatik na trh z důvodu informací o výrobku, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.  Členské státy mají za to, že označení a informace o výrobku jsou v souladu s tímto nařízením, pokud nemají důkaz o opaku. Mohou požadovat, aby dodavatelé poskytli technickou dokumentaci v souladu s čl. 5 bodem. 4 za účelem posouzení správnosti uvedených hodnot.

Článek 11

Pobídky

Členské státy neposkytnou pobídky pro použití pneumatik s nižší třídou palivové účinnosti nebo přilnavosti za mokra ve smyslu přílohy I části A resp. B, než je třída C.

Článek 12

Změny technického pokroku a úprava podle pokroku

Podle regulativního postupu s kontrolou uvedeného v čl. 14 odst. 2 budou přijata následující opatření určená ke změně jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, mimo jiné doplněním:

   1) zavedení požadavků na stupeň přilnavosti za mokra u pneumatik tříd C2 a C3, pokud budou k dispozici vhodné harmonizované zkušební metody;
   2) zavedení požadavků ohledně pneumatik pro jízdu na sněhu a zimních pneumatik;
   ▌3) úprava příloh I až IV podle technického pokroku.

Článek 13

Vymáhání asankce

1.  V zájmu důsledného provádění tohoto nařízení zajistí členské státy prostřednictvím soustavné výměny informací úzkou spolupráci v oblasti dozoru nad trhem. Členské státy přijmou vhodná opatření pro pravidelné kontroly ex-post, aby zajistily, že pneumatiky, jež nebudou řádně označeny, budou uvedeny v soulad s platnými předpisy nebo staženy z trhu.

2.  Členské státy zavedou opatření, která stanoví postihy za porušení ustanovení tohoto nařízení, včetně pravidel pro sankce použitelné v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle tohoto nařízení a ustanovení zajišťujících jejich uplatňování.

3.  Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

4.  Členské státy neprodleně oznámí tato opatření a všechny jejich následné změny Komisi.

Článek 14

Výbor

1.  Komisi bude nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného rozhodnutí.

Článek 15

Přezkum

1.  Nejpozději tři roky ode dne použití tohoto nařízení Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení, přičemž mimo jiné posoudí:

   a) účinnost označení z hlediska informovanosti spotřebitele;
     b to, zda by měl být systém označování rozšířen i na protektorované pneumatiky;
   c) to, zda by měly být zavedeny nové parametry nebo třídy pneumatik;
   d) údaje o parametrech pneumatik poskytované dodavateli a distributory vozidel konečným uživatelům.

2.  Na základě tohoto přezkumu a po provedení posouzení dopadu a spotřebitelského průzkumu Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, kterou případně doplní návrhem změn tohoto nařízení.

Článek 16

Provedení do vnitrostátního práva

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. listopadu 2012.

Články 5 a 6 se nepoužijí pro pneumatiky vyrobené před 1. červencem 2012.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

Příloha I

Klasifikace parametrů pneumatik

Část A: Třídy palivové účinnosti

Třída palivové účinnosti musí být stanovena na základě koeficientu valivého odporu (rolling resistance coefficient (RRC)) podle níže uvedené stupnice od A do G a změřena podle ║ předpisu EHK OSN ║.

Pneumatiky třídy C1

Pneumatiky třídy C2

Pneumatiky třídy C3

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC v kg/t

Třída energetické účinnosti

RRC≤6,5

A

RRC≤5,5

A

RRC≤4,0

A

6,6≤RRC≤7,7

B

5,6≤RRC≤6,7

B

4,1≤RRC≤5,0

B

7.8≤RRC≤9,0

C

6.8≤RRC≤8,0

C

5,1≤RRC≤6,0

C

Prázdná

D

Prázdná

D

6,1≤RRC≤7,0

D

9,1≤RRC≤10,5

E

8,1≤RRC≤9,2

E

7,1≤RRC≤8,0

E

10,6≤RRC≤12,0

F

9,3≤RRC≤10,5

F

RRC≥8,1

F

RRC≥12,1

G

RRC≥10,6

G

Prázdná

G

Část B: Třídy přilnavosti za mokra

Třídy přilnavosti za mokra u pneumatik třídy C1 musí být stanoveny na základě indexu přilnavosti za mokra (G) podle níže uvedené stupnice od A do G podle předpisu EHK/OSN č. 117 - Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik z hlediska emisí hluku odvalování a přilnavosti na mokrých površích(11).

G

Třídy přilnavosti za mokra

155≤G

A

140≤G≤154

B

125≤G≤139

C

Prázdná

D

110≤G≤124

E

G≤109

F

Prázdná

G

Část C: Vnější hluk odvalování

Naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování se uvádí v decibelech a měří se podle předpisu EHK/OSN č. 117 - Jednotná ustanovení pro schvalování pneumatik z hlediska emisí hluku odvalování a přilnavosti na mokrých površích.

Část D: Značka nízké hlučnosti

U pneumatik s nízkou hlučností, které jsou definovány podle níže uvedené klasifikace, je označení naměřené hodnoty vnějšího hluku odvalování v dB doplněno "značkou nízké hlučnosti':

Třídy vnějšího hluku odvalování (dB(A))

C1

C2

C3

Značka nízké hlučnosti*

≤68

≤69

≤70

* Značka nízké hlučnosti:

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000001.fig

Příloha II

Formát označení

Nálepka uvedená v čl. 5 bod 1 a čl. 6 bod 1 má dvě části:1) označení vytištěné v níže popsaném formátu a 2) místo, kde se uvede jméno dodavatele a řada pneumatiky, rozměr pneumatiky, index zatížení, kategorie rychlosti a jiné technické specifikace (dále jen "místo pro značku").

1.  Návrh označení

1.1.  Označení natištěné na nálepce uvedené v čl. 5 bod. 1 a čl. 6 bod 1 se musí shodovat s níže uvedeným obrázkem:

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000003.fig

1.2.  Do označení se doplní následující položka:

adresa internetových stránek označování typu pneumatik v EU velkým fontem na spodní straně označení

1.3.  Specifikace označení:

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000005.fig

1.4.  Označení musí mít minimální šířku 75 mm a výšku 110 mm. V případech, kdy je označení vytištěno ve větším formátu, musí jeho obsah zachovat poměry dle výše uvedené specifikace.

1.5.   značení musí splňovat tyto požadavky:

a)  Barevné provedení CMYK – azurová, purpurová, žlutá a černá – podle tohoto vzoru: 00-70-X-00: 0 % azurová, 70 % purpurová, 100 % žlutá, 0 % černá;

b)  Níže uvedené číselné údaje se vztahují k vyobrazení v bodě 1.3:

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000007.fig Palivová účinnost

Piktogram podle vzoru: šířka: 19,5 mm, výška: 18,5 mm – rámeček piktogramu: tloušťka čáry: 3,5 bodu, šířka: 26 mm, výška: 23 mm – rámeček pro klasifikaci: tloušťka čáry: 1 bod – zakončení rámečku: tloušťka čáry: 3,5 bodu, šířka: 36 mm – barva: X-10-00-05;

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000009.fig Přilnavost za mokra

Piktogram podle vzoru: šířka: 19 mm, výška: 19 mm – rámeček piktogramu: tloušťka čáry: 3,5 bodu, šířka: 26 mm, výška: 23 mm – rámeček pro klasifikaci: tloušťka čáry: 1 bod – zakončení rámečku: tloušťka čáry: 3,5 bodu, šířka: 26 mm – barva: X-10-00-05;

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000011.fig Vnější hluk odvalování

Piktogram podle vzoru: šířka: 23 mm, výška: 15 mm – rámeček piktogramu: tloušťka čáry: 3,5 bodu, šířka: 26 mm, výška: 24 mm – rámeček pro uvedení hodnoty: tloušťka čáry: 1 bod – zakončení rámečku: tloušťka čáry: 3,5 bodu, výška: 24 mm – barva: X-10-00-05;

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000013.fig Okraje označení:tloušťka čáry:1,5 bodu – barva: X-10-00-05;

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000015.fig Stupnice A–G

   - Šipky: výška: 4,75 mm, mezera: 0,75 mm, tloušťka černé čáry: 0,5 bodu – barvy:

ź A: X-00-X-00;

ź B: 70-00-X-00;

ź C: 30-00-X-00;

ź D: 00-00-X-00;

ź E: 00-30-X-00;

ź F: 00-70-X-00;

ź G: 00-X-X-00.

   - Text: Helvetica Bold 12 bodů, 100 % bílá, černé okraje: 0,5 bodu;
  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000017.fig Klasifikace

   - Šipky: šířka: 16 mm, výška: 10 mm, 100 % černá;
   - Text: Helvetica Bold 27 bodů, 100 % bílá;
  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000019.fig Řádky na stupnici:tloušťka čáry:0,5 bodu, vzdálenost čárkovaných čar: 5,5 mm, 100 % černá;

  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000021.fig Text na stupnici:Helvetica Bold 11 bodů, 100 % černá;

  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000023.fig Hodnota hluku

   - Pole: šířka: 25 mm, výška: 10 mm, 100 % černá;
   - Text: Helvetica Bold 20 bodů, 100 % bílá;
   - Text jednotky:Helvetica Bold Regular pro "A" 13 bodů, 100 % bílá;
  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000025.fig Logo EU:šířka:9 mm, výška: 6 mm;

  

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000027.fig Odkaz na nařízení:Helvetica Regular 7,5 bodu, 100 % černá;

Odkaz na třídu pneumatik:Helvetica Bold 7,5 bodů, 100 % černá;

c)  Pozadí musí být bílé.

1.6.  Třída pneumatik (C1, C2 nebo C3) musí být na označení uvedena ve formátu předepsaném na obrázku v bodě 1.3.

2.  Místo pro značku

║ Dodavatelé musí na nálepce uvést své jméno, řadu pneumatiky, rozměr pneumatiky, index zatížení, kategorii rychlosti a jiné technické specifikace spolu s označením v jakékoli barvě, formátu či vyobrazení za předpokladu, že poměr velikosti místa pro značku k velikosti označení nepřesáhne hodnotu 4:5 a vytištěné údaje poskytnuté spolu s označením nenaruší text označení.

3.  Formát podrobnějšího označení s upřesňujícími údaji

Podrobnější verze označení s upřesňujícími údaji podle článku 6 musí být v souladu s níže uvedeným vyobrazením a text musí být přeložen do příslušného jazyka místa prodeje. Tato verze označení je zákazníkovi poskytována na faktuře nebo spolu s ní, pokud to pro distributora neznamená nepřiměřenou zátěž – v takovém případě jsou informace poskytnuty podle přílohy II bodu 4.

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000029.fig

4.  Formát informací na stvrzence

V případě, že náklady na tisk označení s upřesňujícími údaji podle přílohy II bodu 3 představují pro distributora nepřiměřenou zátěž, jsou informace k označení poskytnuty podle níže uvedeného vyobrazení:

20090422-P6_TA(2009)0248_CS-p0000031.fig

Příloha III

Informace poskytnuté v technické propagační literatuře

1.  Informace o pneumatikách se uvedou v tomto pořadí:

   i) třída palivové účinnosti (A až G);
   ii) třída přilnavosti za mokra (A až G);
   iii) naměřená hodnota vnějšího hluku odvalování (dB).

2.  Tyto informace musí splňovat následující požadavky:

   i) snadná čitelnost;
   ii) srozumitelnost;
   iii) existují-li pro daný typ pneumatiky různé klasifikace v závislosti na rozměru nebo dalších parametrech, uvede se rozsah klasifikací mezi nejhorší a nejlepší pneumatikou.

3.  Dodavatelé musí na svých internetových stránkách rovněž uvést:

   i) odkaz na internetové stránky označování pneumatik v EU;
   ii) vysvětlení piktogramů uvedených na označení a kalkulátor úspory paliva podle internetových stránek označování pneumatik v EU;
  iii) upozornění, že skutečná úspora paliva a bezpečnost na silnicích závisí především na chování řidičů, a zejména uvést, že:
   ekologická jízda výrazně snižuje spotřebu paliva;
   pro zvýšení přilnavosti za mokra a palivové účinnosti by měl být pravidelně kontrolován tlak v pneumatikách;
   je třeba vždy přísně dodržovat vzdálenosti mezi vozidly vzhledem k brzdné dráze.

Příloha IV

Postup ověřování

Shodnost uvedených tříd palivové účinnosti a přilnavosti za mokra i naměřené hodnoty vnějšího hluku odvalování se posoudí u každého typu pneumatiky nebo skupiny pneumatik podle rozhodnutí dodavatele tímto postupem:

   1) nejprve se provede zkouška na jedné pneumatice. Splňuje-li naměřená hodnota parametry uvedené třídy nebo splňuje naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování, je zkouška úspěšná.
   2) Nesplňuje-li naměřená hodnota parametry uvedené třídy nebo se nesplňuje naměřenou hodnotu vnějšího hluku odvalování, přezkouší se ještě tři další pneumatiky. Průměrná hodnota naměřená u čtyř odzkoušených pneumatik se použije pro posouzení shody s uvedenými údaji.

(1) Stanovisko ze dne 25. března 2009 dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. C, s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009
(4) KOM(2008)0433.
(5) ║KOM(2006)0545║.
(6) ║Úř. věst. C , s. .
(7) Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.
(8) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16.
(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(10) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.
(11) Úř. věst. L 231, 29.8.2008, s. 19.


Změna nařízení (ES) č. 717/2007 (veřejné mobilní telefonní sítě) a směrnice 2002/21/ES (elektronické komunikace) ***I
PDF 348kWORD 36k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2008)0580 – C6-0333/2008 – 2008/0187(COD))
P6_TA(2009)0249A6-0138/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0580),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0333/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0138/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 717/2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací

P6_TC1-COD(2008)0187


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (ES) č. 544/2009.)


Požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení ***I
PDF 276kWORD 35k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúze nebo rozdělení (KOM(2008)0576 – C6-0330/2008 – 2008/0182(COD))
P6_TA(2009)0250A6-0247/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0576),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0330/2008),

–   s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 7. dubna 2009 zavázal schválit pozměněný návrh v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem první odrážkou Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0247/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES, kterou se mění směrnice Rady 77/91/EHS, 78/855/EHS a 82/891/EHS a směrnice 2005/56/ES, pokud jde o požadavky na předkládání zpráv a na dokumentaci v případě fúzí nebo rozdělení

P6_TC1-COD(2008)0182


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/109/ES.)


Pojišťovací a zajišťovací činnost (Solventnost II) (přepracované znění) ***I
PDF 283kWORD 28k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (přepracované znění) (KOM(2008)0119 – C6-0231/2007 – 2007/0143(COD))
P6_TA(2009)0251A6-0413/2008

(Postup spolurozhodování: přepracované znění)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0361) a pozměněný návrh (KOM(2008)0119),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0231/2007),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–   s ohledem na skutečnost, že zástupce Rady se dopisem ze dne 1. dubna 2009 zavázal schválit pozměněný návrh podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce první odrážky Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 80a a 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0413/2008),

A.   vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.   schvaluje návrh Komise ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise,

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 22. dubna 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (SOLVENTNOST II) (přepracované znění)

P6_TC1-COD(2007)0143


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/138/ES.)

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.


Prozatímní dohoda o obchodu s Turkmenistánem
PDF 206kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o prozatímní dohodě o obchodu s Turkmenistánem
P6_TA(2009)0252B6-0150/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(1998)0617),

–   s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně (5144/1999),

–   s ohledem na článek 133 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C5-0338/1999),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii(1),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 22. dubna 2009 k výše uvedenému návrhu(2),

–   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem se v současné době řídí dohodou mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Sovětským svazem o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci z prosince 1989; vzhledem k tomu, že tato dohoda neobsahuje doložku o lidských právech,

B.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu a a záležitostech týkajících se obchodu uzavřená mezi Evropským společenstvím, Evropským společenstvím uhlí a oceli a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na straně druhé ze dne 2. prosince 1998 nyní prochází procesem schvalování v Radě,

C.   vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o partnerství a spolupráci (PCA) s Turkmenistánem bylo zahájeno v květnu 1997 a tato dohoda byla podepsána v roce 1998; vzhledem k tomu, že od té doby ratifikovalo tuto dohodu 11 členských států – Francie, Irsko, Spojené království a Řecko dosud k ratifikaci nepřistoupily – a že 12 nových členských států ji ratifikuje prostřednictvím jediného protokolu; vzhledem k tomu, že Turkmenistán ratifikoval tuto dohodu v roce 2004,

D.   vzhledem k tomu, že poté, co bude dohoda o partnerství a spolupráci plně ratifikována, bude uzavřena na počáteční období 10 let a poté každoročně obnovována za předpokladu, že ji žádná ze stran nevypoví; vzhledem k tomu, že signatářské strany mohou tuto dohodu rozšířit, pozměnit či dále rozvinout, aby zohlednily nejnovější vývoj,

E.   vzhledem k tomu, že Turkmenistán hraje důležitou úlohu v oblasti Střední Asie, a proto je úzká spolupráce mezi touto zemí a Evropskou unií žádoucí,

F.   vzhledem k tomu, že se změnou prezidenta se situace v Turkmenistánu zlepšila; vzhledem k tomu, že tamní režim projevil ochotu provést významné reformy; vzhledem k tomu, že v řadě klíčových oblastí, jako jsou lidská práva, právní stát, demokracie a osobní svobody, je třeba ještě dosáhnout výrazného pokroku,

G.   vzhledem k tomu, že v navrhované prozatímní dohodě o obchodu (ITA) mezi Evropskými společenstvími a Turkmenistánem je stanoveno, že jednou z podmínek spolupráce je dodržování zásad demokracie a lidských práv,

H.   vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu by tak mohla přispět k pokroku při uskutečňování probíhajících demokratických reforem v Turkmenistánu,

I.   vzhledem k tomu, že součástí prozatímní dohody o obchodu je mechanismus, který umožňuje jakékoli straně vypovědět ji tím, že o tom informuje druhou stranu,

1.   bere na vědomí, že po změně turkmenského prezidenta dala tato země najevo své odhodlání provést reformy v klíčových oblastech; vítá zejména vytvoření národního institutu pro demokracii a lidská práva; bere na vědomí přezkum ústavy, jehož cílem je posílit demokracii, osobní svobody a zásady právního státu; dále bere na vědomí přezkum volebního práva; je potěšen tím, že se Turkmenistán připojil k mezinárodním úmluvám, jako je Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, mající za cíl zrušení trestu smrti a Úmluva o politických právech žen; vítá reformy vzdělávacího systému, které mají zvýšit kvalitu vzdělávání a posílit koncept rovnosti mezi studenty;

2.   vyzývá turkmenskou vládu, aby začala urychleně uplatňovat zásady demokracie a právního státu; požaduje zejména, aby byly uspořádány otevřené a demokratické volby, respektována náboženská svoboda, aby došlo k vytvoření skutečné občanské společnosti, aby byli propuštěni všichni političtí vězni a vězni svědomí, zrušena omezení při cestování a aby byl umožněn vstup nezávislých pozorovatelů do země;

3.   zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie tento vývoj dále podporovala; zdůrazňuje, že činnost turkmenské vlády je nutno pečlivě a pravidelně sledovat;

4.   žádá Radu a Komisi, aby jej o situaci v oblasti v lidských práv v Turkmenistánu pravidelně a řádně informovaly;

5.   vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v řadě oblastí, mezi něž patří zejména dodržování lidských práv a zásad demokracie, je situace nadále neuspokojivá; upozorňuje zejména na potřebu bezpodmínečného propuštění všech politických vězňů; zdůrazňuje, že je třeba odstranit všechny překážky, které lidem brání svobodně cestovat a které znemožňují vstup nezávislých pozorovatelů, mezi něž patří i Mezinárodní červený kříž, do země; požaduje, aby bylo v oblasti občanských svobod dosaženo dalšího pokroku, a to i v případě nevládních organizací; zdůrazňuje potřebu provést reformy na všech úrovních a ve všech oblastech státní správy;

6.   zdůrazňuje, že hospodářské a obchodní vztahy mohou přispět k tomu, aby se turkmenská společnost otevřela světu a aby se zlepšila demokratická, hospodářská a sociální situace občanů této země;

7.   domnívá se, že prozatímní dohoda o obchodu, která rovněž stanoví pravidla pro hospodářské vztahy, by mohla být dalším možným krokem vedoucím k dosažení pevných a udržitelných vztahů mezi Evropskou unií a Turkmenistánem a mohla by posílit proces reforem v Turkmenistánu;

8.   zdůrazňuje, že prozatímní dohoda o obchodu nedává Turkmenistánu zelenou; vyzývá proto k tomu, aby byl vývoj v klíčových oblastech v Turkmenistánu přísně sledován a pravidelně podrobován přezkumu a aby v případě, že se prokáže, že podmínky nejsou plněny, byla dohoda pozastavena; žádá, aby jej Komise a Rada o výsledcích tohoto sledování pravidelně informovaly;

9.   vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství a spolupráci začlenily jednoznačnou doložku o lidských právech s odkladným účinkem; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv Spojených národů; vyzývá Radu, aby v případě, že Evropský parlament bude požadovat pozastavení dohody, vždy této žádosti vyhověla;

10.   vyzývá Radu a Komisi, aby do dohody o partnerství s spolupráci začlenily také doložku o přezkumu; požaduje, aby byl v případě jakékoli revize dohody o partnerství a spolupráci konzultován;

11.   poukazuje na to, že aby mohla dohoda o partnerství a spolupráci vstoupit v platnost, je třeba, aby parlament udělil svůj souhlas; vzhledem k tomu, že prozatímní dohoda o obchodu souhlas parlamentu bohužel nevyžaduje, žádá, aby byly řádně zohledněny všechny body tohoto usnesení, neboť v opačném případě by Parlament nemusel svůj souhlas s dohodou o partnerství a spolupráci udělit; hodlá proto ve svém stanovisku k prozatímní dohodě o obchodu vycházet z odpovědí, které ve svých prohlášeních uvedou Rada a Komise;

12.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Turkmenistánu.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0059.
(2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0253.


Uzavření Prozatímní dohody s Turkmenistánem *
PDF 197kWORD 35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Prozatímní dohody o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně (5144/1999 – KOM(1998) 0617 - C5–0338/1999 – 1998/0304(CNS))
P6_TA(2009)0253A6-0085/2006

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady a Komise (KOM(1998)0617),

–   s ohledem na Prozatímní dohodu o obchodu a záležitostech týkajících se obchodu mezi Evropským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Turkmenistánem na druhé straně (5144/1999),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2001 o situaci v Turkmenistánu(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2003 o Turkmenistánu včetně střední Asie(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii(3),

–   s ohledem na článek 133 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C5-0338/1999),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0085/2006),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Turkmenistánu.

(1) Úř. věst. C 343, 5.12.2001, s. 310.
(2) Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 639.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0059.


Rámec Společenství pro jadernou bezpečnost *
PDF 502kWORD 239k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady (Euratom), kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost (KOM(2008)0790 – C6-0026/2009 – 2008/0231(CNS))
P6_TA(2009)0254A6-0236/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0790),

–   s ohledem na články 31 a 32 Smlouvy o Euratomu, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0026/2009),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–   s ohledem na článek 51 a článek 35 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0236/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 odst. 2 Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem a aby zajistila dodržení právních požadavků, jež vyplývají ze Smlouvy o Euratomu pro přijetí tohoto návrhu, zejména konzultaci se skupinou odborníků v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie a po období úvah vzrostl zájem o výstavbu nových elektráren a některé členské státy se rozhodly, že udělí licence pro nové elektrárny. Kromě toho se očekává, že v nadcházejících letech předloží držitelé licencí žádosti o prodloužení životnosti jaderných elektráren.
(6)  Každý členský stát může volně rozhodovat o skladbě svých zdrojů energie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty představovaly vodítko při rozhodování o prodloužení životnosti jaderných zařízení.
(7)  Jaderná bezpečnost je záležitostí, která je v zájmu Společenství a která by měla být zohledňována při rozhodování o udělení licencí novým elektrárnám nebo o prodloužení životnosti jaderných zařízení. Za tímto účelem by měly být rozvíjeny osvědčené postupy, které by pro regulační subjekty a členské státy představovaly vodítko při rozhodování o udělení či neudělení licencí novým elektrárnám a o prodloužení životnosti jaderných zařízení.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy a držitelé licencí zaručovali obyvatelstvu vysokou úroveň bezpečnosti.
(9)  K soustavnému zvyšování jaderné bezpečnosti je třeba, aby vytvořené řídicí systémy, držitelé licencí a subjekty nakládající s odpady zaručovali obyvatelstvu co nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Základní principy a požadavky stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují rámec postupů, z něhož by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů a požadavků členské státy značně přispěly.
(10)  Základní principy, požadavky a hlavní směry stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) představují soubor pravidel a rámec postupů, z nichž by měly vycházet vnitrostátní bezpečnostní požadavky. Ke zdokonalení těchto základních principů, požadavků a hlavních směrů členské státy značně přispěly. Tato pravidla by měla odrážet mezinárodní osvědčené postupy v oblasti bezpečnostních požadavků, a představovat tak dobrý základ pro právní úpravu Společenství. Nelze je však zavést do právní úpravy Společenství pouhým odkazem na IAEA Safety Standards Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)) v této směrnici. Je proto zapotřebí připojit k této směrnici přílohu obsahující základní bezpečnostní principy.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení.
(13)  Včasné poskytování přesných informací o důležitých otázkách jaderné bezpečnosti pracovníkům v jaderném průmyslu a obyvatelstvu by mělo vycházet z vysoké úrovně transparentnosti v otázkách týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  V zájmu zajištění přístupu k informacím, účasti veřejnosti a transparentnosti by členské státy měly přijmout veškerá vhodná opatření k plnění povinností stanovených v mezinárodních úmluvách, které již stanoví potřebné požadavky ve vnitrostátním, mezinárodním nebo přeshraničním kontextu, jako např. Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva, 25. června 1998)1.
_______________________
1 Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1; Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 17 a nařízení (ES) 1367/2006, Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Aby se zaručilo, že jsou bezpečnostní požadavky na jaderná zařízení prováděny účinně, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako nezávislé orgány. Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti.
(15)  Aby se zaručila účinná regulace jaderných zařízení, měly by členské státy zřídit regulační subjekty jako orgány nezávislé na zájmech, jež by mohly nadmíru ovlivňovat rozhodování v otázkách jaderné bezpečnosti. Regulačním subjektům by měla být udělena odpovídající pravomoc a zdroje nutné k plnění jejich povinnosti.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Regulační subjekty odpovědné za bezpečnost jaderných zařízení v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem, která vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti. Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat,
(19)  Regulační subjekty odpovědné za dozor nad jadernými zařízeními v členských státech by měly spolupracovat především prostřednictvím Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. Skupina na vysoké úrovni vypracovala deset zásad pro regulaci jaderné bezpečnosti, které jsou významné v kontextu této směrnice. Evropská skupina na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem by měla přispívat k rámci Společenství pro jadernou bezpečnost, aby bylo možné jej neustále zdokonalovat,
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
1.  Cílem této směrnice je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů.
1.  Cílem této směrnice je vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost v Evropské unii. Stanoví základ pro právní předpisy a regulační ustanovení v členských státech, pokud jde o jadernou bezpečnost, a jejím cílem je dosažení, udržení a soustavné zvyšování jaderné bezpečnosti ve Společenství a posílení úlohy vnitrostátních regulačních subjektů.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 2
2.  Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti.
2.  Vztahuje se na konstrukci, výběr umístění, výstavbu, údržbu, uvedení do provozu, provoz a vyřazení z provozu jaderných zařízení a na práci provedenou subdodavateli, jež provozovatelé využili, u nichž musejí být podle právního a regulačního rámce příslušného členského státu zohledněny otázky bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 1
1) "jaderným zařízením" se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva, obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování;
1) "jaderným zařízením" se rozumí zařízení na výrobu jaderného paliva, výzkumný reaktor (včetně podkritických a kritických součástí), jaderná elektrárna, zařízení pro skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu, obohacovací zařízení nebo zařízení pro přepracování, včetně zařízení pro nakládání s radioaktivními látkami vznikajícími během provozu zařízení a pro jejich zpracování;
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 3
3) "radioaktivním materiálem" se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná;
3) "radioaktivní látkou" se rozumí jakýkoli materiál, který obsahuje jeden nebo více radionuklidů, jejichž aktivita nebo koncentrace není z hlediska ochrany před zářením zanedbatelná;
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 8
8) "regulačním subjektem" se rozumí jakýkoli subjekt nebo subjekty, které členský stát oprávní k tomu, aby v tomto členském státě udělovaly licence a vykonávaly dozor nad výběrem umístění, konstrukcí, výstavbou, uvedením do provozu, provozem jaderných zařízení nebo jejich vyřazením z provozu;
8) "regulačním subjektem" se rozumí orgán nebo systém orgánů, kterým členský stát udělil zákonnou pravomoc k provádění regulačních postupů, včetně udělování oprávnění, a také k regulaci v oblasti bezpečnosti jaderného, radiačního a radioaktivního odpadu a přepravy;
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 9
9) "licencí" se rozumí oprávnění, které regulační subjekt udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu;
9) "licencí" se rozumí oprávnění, které vláda nebo některý vládou pověřený vnitrostátní orgán udělí žadateli a převede tak na něj odpovědnost za výběr umístění, konstrukci, výstavbu, uvedení do provozu, provoz jaderných zařízení nebo jejich vyřazení z provozu;
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Čl. 2 – bod 10
10) "novými jadernými reaktory" se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž provozu byla licence udělala až po vstupu této směrnice v platnost.
10) "novými jadernými reaktory" se rozumějí jaderné reaktory, k jejichž stavbě byla licence udělena až po vstupu této směrnice v platnost.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Čl. 3 – nadpis
Odpovědnost a rámec pro bezpečnost jaderných zařízení
Právní rámec pro bezpečnost jaderných zařízení
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1
1.  Prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení má držitel licence, který je kontrolován regulačním subjektem. O bezpečnostních opatřeních a kontrolách, které mají být v jaderném zařízení provedeny, rozhoduje pouze regulační subjekt a jsou uplatňována držitelem licence.
vypouští se
Držitel licence má prvotní odpovědnost za bezpečnost po celou dobu životnosti jaderného zařízení, dokud není toto zařízení zproštěno regulační kontroly. Odpovědnost držitele licence není převoditelná.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2
2.  Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru včetně nezbytného vynucování.
1.  Členské státy vytvoří a udržují právní a regulační rámec řízení bezpečnosti jaderných zařízení, který je založen na osvědčených postupech EU a mezinárodních osvědčených postupech. Tento rámec zahrnuje vnitrostátní bezpečnostní požadavky, systém udělování licencí jaderným zařízením, systém kontroly jaderných zařízení a zákaz jejich provozu bez licence a systém regulačního dozoru, prostřednictvím pozastavení, změny nebo zrušení licence včetně nezbytného vynucování.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí přijetí právních předpisů, které v případě závažného porušení podmínek provozní licence umožní její odebrání.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 b (nový)
2b.  Členské státy zajistí, aby všechny organizace, které vyvíjejí činnost přímo související s jadernými zařízeními, zavedly politiky, které jaderné bezpečnosti přisuzují náležitou prioritu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 c (nový)
2c.  Členské státy zajistí, aby se regulační subjekty a vnitrostátní regulační systémy podrobily alespoň každých deset let mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu.
Výsledky mezinárodního vzájemného přezkumu sdělí členské státy Komisi.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2 d (nový)
2d.  Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 4 – nadpis
Regulační subjekty
Ustanovení a povinnosti regulačních subjektů
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. – -1 (nový)
-1.  Členské státy ustanoví vnitrostátní regulační subjekty odpovědné za regulaci, dohled a hodnocení bezpečnosti jaderných zařízení.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1
1.  Členské státy zaručí, že je regulační subjekt skutečně nezávislý na všech organizacích, které jsou pověřeny, aby podporovaly jaderná zařízení, provozovaly je nebo zdůvodňovaly jejich společenské přínosy, a že není vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost.
1.  Členské státy zaručí účinnou nezávislost regulačních subjektů. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů podle této směrnice:
a) byl regulační subjekt právně odlišný a funkčně nezávislý na jakémkoli veřejném či soukromém subjektu, zejména takovém, který je pověřen, aby podporoval jaderná zařízení, provozoval je nebo zdůvodňoval jejich společenské přínosy, a nebyl vystaven žádnému vlivu, který by mohl ohrozit bezpečnost;
b) jednali zaměstnanci regulačního subjektu a osoby odpovědné za jeho řízení nezávisle na jakýchkoli tržních zájmech a nevyžadovali při výkonu regulačních povinností pokyny od vlády ani jiného veřejného či soukromého subjektu.
Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Regulačnímu subjektu je udělena odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou uplatňovány bezpečnostní požadavky, podmínky a předpisy.
2.  Členské státy zajistí, aby měl regulační subjekt odpovídající pravomoc, kompetence a finanční a lidské zdroje nutné k plnění jeho povinností a výkonu funkcí. Regulační subjekt dohlíží na bezpečnost jaderných zařízení a reguluje ji a zaručuje, že jsou plněny platné bezpečnostní požadavky a dodržovány licenční podmínky.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3
3.  Regulační subjekt uděluje licence a sleduje jejich uplatňování při výběru umístění, konstrukci, výstavbě, uvedení do provozu, provozu jaderných zařízení a jejich vyřazení z provozu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy zajistí, aby regulační subjekty prováděly hodnocení, šetření, kontrolu a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
3b.  Členské státy zajistí, aby regulační subjekty měly pravomoc nařídit pozastavení provozu jakéhokoliv jaderného zařízení, pokud není zaručena bezpečnost.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4
4.  Regulační subjekty zaručí, že držitelé licencí mají k dispozici odpovídající počet kvalifikovaného personálu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 5
5.  Alespoň každých deset let se regulační subjekt a vnitrostátní regulační systém podrobí mezinárodnímu vzájemnému přezkumu, jehož cílem je soustavně zdokonalovat regulační infrastrukturu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 5 a (nový)
5a.  Regulační subjekty členských států si vyměňují osvědčené regulační postupy a rozvíjejí společný přístup k mezinárodně uznávaných požadavkům jaderné bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Článek 5
Členské státy informují veřejnost o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností. Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky.
Členské státy informují veřejnost a Komisi o postupech a výsledcích dozoru nad jadernou bezpečností a v případě jakékoli nehody neprodleně informují veřejnost. Zaručí rovněž, aby regulační subjekty účinně informovaly veřejnost o záležitostech spadajících do jejich pravomoci. Přístup k informacím je zajištěn v souladu s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními závazky.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Členské státy dodržují základní bezpečnostní principy MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)). Dodržují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti (IAEA INFCIRC 449 ze dne 5. července 1994).
1.  Při výběru umístění, projektování, výstavbě, provozu a vyřazení z provozu jaderných zařízení uplatňují členské státy ty části základních bezpečnostních principů MAAE (IAEA Safety Fundamentals (Základní bezpečnostní principy MAAE): Fundamental safety principles (Základní bezpečnostní principy), IAEA Safety Standard Series No. SF-1 (2006) (Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006)), které jsou důležité pro vytvoření rámce Společenství pro jadernou bezpečnost, jak je uvedeno v příloze. Uplatňují povinnosti a požadavky začleněné do Úmluvy o jaderné bezpečnosti1.
____________________________________
1Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 20 a Úř. věst. L 172, 6.5.2004, s. 7.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Především zaručí, že jsou provedeny všechny použitelné zásady stanovené v základních bezpečnostních principech MAAE, které zaručují vysokou úroveň bezpečnosti jaderných zařízení a zahrnují mimo jiné účinná opatření proti potenciálním radiologickým rizikům, pro prevenci nehod a reakci na ně, pro řízení opotřebení, dlouhodobé nakládání se všemi vyrobenými radioaktivními materiály a pro informování obyvatelstva a orgánů sousedních států.
vypouští se
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 2
2.  Pokud jde o bezpečnost nových jaderných reaktorů, členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků v souladu se zásadou soustavného zvyšování bezpečnosti na základě úrovní bezpečnosti vypracovaných Sdružením západoevropských regulačních orgánů pro jadernou energii (WENRA) a v úzké spolupráci s Evropskou skupinou na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem.
2.  Při udělování licence ke stavbě nových jaderných reaktorů členské státy usilují o vyvinutí dodatečných bezpečnostních požadavků zohledňujících soustavné zlepšování zkušeností získaných během provozu stávajících reaktorů, poznatky vyplývající z bezpečnostních rozborů u stávajících elektráren, nejmodernější metody a technologie a výsledky bezpečnostních výzkumů.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise zajistí, aby jakákoli třetí země, která si přeje přistoupit k EU nebo která se nachází ve fázi vyjednávání o svém přistoupení k EU, splňovala přinejmenším standardy stanovené v této směrnici a principy uvedené v příloze, jež stanovila MAAE.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 7 – nadpis
Povinnosti držitelů licencí
Odpovědnost držitelů licencí
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. – -1 (nový)
-1.  Členské státy zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl po celou dobu jejich životnosti držitel licence. Odpovědnost držitele licence není převoditelná.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1
1.  Držitelé licencí konstruují, staví, provozují svá jaderná zařízení a vyřazují je z provozu v souladu s ustanoveními vymezenými v čl. 6 odst. 1 a 2.
1.  Členské státy zajistí, aby držitelé licencí nesli odpovědnost za projekt, stavbu, provoz a vyřazení z provozu svých jaderných zařízení v souladu s ustanoveními vymezenými v článku 6.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2
2.  Držitelé licencí vytvoří a provádějí řídicí systémy, které budou pravidelně ověřovány regulačním subjektem.
2.  Členské státy zajistí, aby držitelé licencí vytvořili a prováděli řídicí systémy, které jsou pravidelně ověřovány regulačním subjektem.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy zajistí, aby regulační subjekt pravidelně hodnotil, zda má držitel licence dostatek zaměstnanců a zda jsou jeho zaměstnanci dostatečně kvalifikovaní, což je podmínkou pro zajištění jaderné bezpečnosti, přičemž toto hodnocení vychází ze zprávy předložené držitelem licence, v níž jsou vyhodnocena témata z oblasti zaměstnanosti, jako je zdraví a bezpečnost, kultura bezpečnosti, kvalifikace a odborná příprava, počet zaměstnanců a využívání subdodavatelů.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 b (nový)
3b.  Příslušné regulační orgány předloží každé tři roky Komisi a evropským sociálním partnerům zprávu o jaderné bezpečnosti a kultuře bezpečnosti. Komise může po konzultaci s evropskými sociálními partnery navrhnout zlepšení s cílem zajistit v EU jadernou bezpečnost na nejvyšší možné úrovni, včetně ochrany zdraví.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1
1.  Hodnocení, šetření, kontrola a případně vynucovací opatření v oblasti jaderné bezpečnosti jsou prováděny regulačním subjektem v jaderných zařízeních po celou dobu jejich životnosti i během jejich vyřazení z provozu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 2
2.  V případě závažného či opakovaného porušení bezpečnostních předpisů v jaderném zařízení má regulační subjekt pravomoc odebrat provozní licenci.
vypouští se
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3
3.  Regulační subjekt má pravomoc nařídit jakékoli jaderné elektrárně, aby pozastavila provoz, pokud se domnívá, že není plně zaručena bezpečnost.
vypouští se
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Článek 9
Pokud jde o vzdělávání a odbornou přípravu, členské státy samostatně a prostřednictvím nadnárodní spolupráce poskytnou odpovídající příležitosti určené k průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti.
Členské státy zajistí, aby v rámci vzdělávání a odborné přípravy byly poskytnuty příležitosti k základní a průběžné teoretické a praktické přípravě v oblasti jaderné bezpečnosti, včetně výměnných programů, ze strany členských států a případně prostřednictvím nadnárodní spolupráce, s cílem vybudovat přiměřené vnitrostátní lidské zdroje a udržovat znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Článek 10
Článek 10
vypouští se
Priorita bezpečnosti
Členské státy mohou stanovit přísnější bezpečnostní opatření, než jaká stanoví tato směrnice.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Článek 11
Nejpozději do [tří let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé tři roky podávají členské státy Komisi zprávu o provádění této směrnice. Na základě první zprávy předloží Komise Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy.
Členské státy podávají Komisi zprávy o provádění této směrnice ve stejné lhůtě a stejně často jako národní zprávy v rámci hodnotících zasedání smluvních stran Úmluvy o jaderné bezpečnosti. Na základě této zprávy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku učiněném při provádění této směrnice spolu s případnými legislativními návrhy.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvou let od data uvedeného v článku 13]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Příloha (nová)
Příloha
BEZPEČNOSTNÍ CÍL
Základním bezpečnostním cílem je ochrana pracovníků a obyvatelstva před škodlivými dopady ionizujícího záření, jehož zdrojem mohou být jaderná zařízení.
1.  Aby se zajistila ochrana pracovníků a obyvatelstva, měly by být při provozování jaderných zařízení dodržovány nejvyšší bezpečnostní standardy, jichž lze rozumně dosáhnout při zohlednění hospodářských a sociálních faktorů.
Kromě opatření týkajících se ochrany zdraví stanovených v základních standardech Euratomu (směrnice 96/29/Euratom) se přijímají tato opatření:
– snížení pravděpodobnosti výskytu událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad reaktorovým jádrem, jadernou řetězovou reakcí, radioaktivním zdrojem a
– zmírnění dopadů takových událostí, pokud nastanou.
2.  Základní bezpečnostní cíl by měl být zohledněn u všech jaderných zařízení a ve všech fázích po celou dobu životnosti jaderného zařízení.
BEZPEČNOSTNÍ PRINCIPY
1. princip: Odpovědnost za bezpečnost
Každý členský stát zajistí, aby prvotní odpovědnost za bezpečnost jaderných zařízení měl držitel příslušné licence, a přijme odpovídající opatření s cílem zajistit, že všichni tito držitelé licencí své odpovědnosti dostojí.
1.1  Každý členský stát zajistí, aby držitel licence provedl opatření za účelem:
– získání a udržení potřebných kompetencí;
– poskytování odpovídající odborné přípravy a informací;
– zavedení postupů a opatření s cílem zajistit bezpečnost za všech okolností;
– ověření vhodné konstrukce a dostatečné kvality jaderných zařízení;
– zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního materiálu, který je používán, produkován nebo skladován;
– zajištění bezpečné kontroly veškerého radioaktivního odpadu, který vznikne,
s cílem dostát odpovědnosti za bezpečnost jaderného zařízení.
Tyto povinnosti musí být splněny v souladu s platnými bezpečnostními cíli a požadavky stanovenými nebo schválenými regulačním subjektem a jejich plnění musí být zajištěno zavedením řídicího systému.
2. princip: Vedení a řízení v oblasti bezpečnosti
Ve všech organizacích zabývajících se jadernou bezpečností je třeba zřídit a udržovat účinný systém vedení a řízení v oblasti jaderné bezpečnosti.
2.1  Vedení v otázkách bezpečnosti se musí projevit na nejvyšší úrovni organizace. Musí být zaveden a udržován účinný řídicí systém zahrnující veškeré složky řízení, aby bylo možné stanovit a uplatňovat bezpečnostní požadavky, které jsou v souladu s ostatními požadavky, včetně požadavků na lidský výkon, kvalitu a bezpečnost, a aby nebyla bezpečnost omezována jinými požadavky či potřebami.
Řídicí systém musí rovněž zajistit podporu kultury bezpečnosti, pravidelné hodnocení úrovně bezpečnosti a využívání získaných zkušeností.
2.2  Kultura bezpečnosti, kterou se řídí postoj a jednání všech dotčených organizací a jednotlivců ve vztahu k bezpečnosti, musí tvořit součást řídicího systému. Kultura bezpečnosti zahrnuje:
– individuální i kolektivní závazek v oblasti bezpečnosti, který přijalo vedení, řízení i zaměstnanci na všech úrovních;
– odpovědnost organizací a jednotlivců na všech úrovních za bezpečnost;
– opatření, která podporují kritický postoj a získávání zkušeností a brání vzniku pocitu sebeuspokojení, pokud jde o bezpečnost.
2.3  Řídicí systém musí zohledňovat celou škálu vzájemného působení mezi jednotlivci na všech úrovních na jedné straně a technologiemi a organizacemi na straně druhé. S cílem předejít bezpečnostním, významným lidským a organizačním selháním je třeba zohlednit lidského činitele a podporovat dobrý výkon a osvědčené postupy.
3. princip: Posuzování bezpečnosti
Před výstavbou jaderného zařízení a jeho uvedením do provozu a po dobu jeho životnosti se musí provádět komplexní a systematická hodnocení bezpečnosti. Použije se odstupňovaného přístupu, při kterém se zohlední závažnost potenciálních rizik, jež dané jaderné zařízení představuje.
3.1  V souladu s odstupňovaným přístupem vyžaduje regulační subjekt hodnocení jaderné bezpečnosti pro všechna jaderná zařízení. Toto hodnocení bezpečnosti zahrnuje systematickou analýzu běžného provozu a jeho dopadů, způsobů, jak může dojít k selhání, a důsledků těchto selhání. Hodnocení bezpečnosti se zabývá bezpečnostními opatřeními potřebnými pro omezení nebezpečí a posuzovány jsou rovněž konstrukční a projektové bezpečnostní prvky s cílem prokázat, že splňují požadované bezpečnostní funkce. Pokud mají kontrolní opatření nebo zásahy provozovatele za cíl udržení bezpečnosti, musí být provedeno úvodní hodnocení jejich bezpečnosti s cílem prokázat, že jsou tyto kroky dostatečně důkladné a spolehlivé. Povolení pro jaderné zařízení udělí členský stát pouze tehdy, bylo-li regulačnímu subjektu uspokojivě prokázáno, že bezpečnostní opatření navrhovaná držitelem licence jsou přiměřená.
3.2  Požadované hodnocení bezpečnosti se později za provozu opakuje podle potřeby zcela nebo zčásti, aby se tak zohlednily změněné okolnosti (jako je uplatňování nových standardů a vědecko-technických poznatků), zkušenosti získané během provozu, úpravy a účinky stárnutí. V případě provozu, který trvá delší dobu, se hodnocení podle potřeby přezkoumávají a opakují. Pokračování tohoto provozu podléhá opětovným hodnocením, která musí prokázat, že bezpečnostní opatření jsou i nadále přiměřená.
3.3  V rámci požadovaného hodnocení bezpečnosti se určí jevy, které upozorňují na možnost havárie (iniciační událost, jež by mohla vést ke vzniku podmínek, za nichž by mohlo dojít k havárii), a provede se jejich analýza a přijmou se příslušná preventivní opatření.
3.4  Pro další zvýšení bezpečnosti se zavedou postupy pro zpětnou vazbu a analýzu zkušeností získaných během provozu ve vlastních a jiných zařízeních, včetně zkušeností s iniciačními událostmi, jevy upozorňujícími na možnost havárie, případy, kdy k havárii téměř došlo, haváriemi a neoprávněnými úkony, aby bylo možné vyvodit z nich ponaučení, šířit je a řídit se jimi.
4. princip: Optimalizace bezpečnosti
Členské státy zajistí, aby byla jaderná zařízení optimalizována tak, aby zajišťovala nejvyšší úroveň bezpečnosti, jíž lze rozumně dosáhnout bez nepřiměřeného omezování jejich provozu.
4.1  Optimalizace bezpečnosti vyžaduje, aby bylo provedeno posouzení relativního významu jednotlivých činitelů zahrnující:
– pravděpodobnost výskytu předvídatelných událostí a jejich následků;
– intenzitu a rozsah dávek záření;
– hospodářské, sociální a environmentální faktory vyplývající z rizik záření.
Optimalizace bezpečnosti rovněž vyžaduje používání osvědčených postupů a zdravého rozumu v průběhu každodenních činností.
5. princip: Prevence a zmírňování následků
Členské státy zajistí, aby se na zabránění jaderných nehod a havárií v jejich jaderných zařízeních a na zmírnění případných následků vynaložilo maximální úsilí.
5.1  Každý členský stát zajistí, aby držitelé licence vynaložili maximální úsilí ve snaze
– zabránit výskytu nestandardních okolností či nehod, jež by mohly vést ke ztrátě kontroly;
– předejít vystupňování těchto nestandardních podmínek nebo nehod, k nimž dochází; a
– zmírnit jakékoli nepříznivé dopady havárie
uplatňováním "hloubkové ochrany".
5.2  Uplatňování koncepce hloubkové ochrany zajistí, že žádné technické, lidské nebo organizační selhání nemůže mít za následek škodlivé účinky a že kombinace selhání, která by mohla způsobit vážné škodlivé účinky, je značně nepravděpodobná.
5.3  Hloubková ochrana se uplatňuje především prostřednictvím kombinace řady navazujících a na sobě nezávislých úrovní ochrany, které by musely nejprve všechny selhat, aby došlo ke škodlivému účinku na pracovníky nebo obyvatelstvo. Úrovně hloubkové ochrany zahrnují:
– výběr vhodného umístění
– vhodnou konstrukci jaderného zařízení spočívající v(e)
vysoké kvalitě projektu a výstavby
vysoké spolehlivosti součástí a vybavení
kontrole, systémech omezování a ochrany a prvcích dozoru;
– vhodnou organizaci s
účinným řídicím systémem, jehož představitelé důsledně dodržují kulturu bezpečnosti
komplexními provozními postupy a praxí
komplexními postupy pro řízení havárií
opatřeními pro připravenost na mimořádné situace
6. princip: Připravenost na mimořádné situace a reakce
Členské státy zajistí přijetí opatření, která zabezpečují připravenost na mimořádné situace a reakci na havárie v jaderných zařízeních v souladu se směrnicí 96/29/Euratom.

Kontrolní režim Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky *
PDF 581kWORD 353k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (KOM(2008)0721 – C6-0510/2008 – 2008/0216(CNS))
P6_TA(2009)0255A6-0253/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0721),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0510/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0253/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  V současné době se kontrolní opatření vyskytují ve velkém počtu překrývajících se a složitých právních textů.Některé části kontrolního režimu jsou prováděny členskými státy nedostatečně, což vede k nedostatečným a opatřením v reakci na porušování pravidel společné rybářské politiky, a tím k podkopávání tvorby rovnocenných podmínek pro rybáře v celém Společenství.Proto by stávající režim a všechny jeho povinnosti měly být konsolidovány, racionalizovány a zjednodušeny, a to zejména snížením dvojí regulace a správní zátěže.
(4)  V současné době se kontrolní opatření vyskytují ve velkém počtu překrývajících se a složitých právních textů.Některé části kontrolního režimu jsou prováděny členskými státy nedostatečně a Komise nepředložila návrhy všech nezbytných prováděcích nařízení, které vyžaduje nařízení (EHS) č. 2847/93. Výsledkem je skutečnost, že opatření reagující na porušování pravidel společné rybářské politiky jsou nedostatečná a vzájemně odlišná, což podkopává vytváření rovnocenných podmínek pro rybáře v celém Společenství.Proto by stávající režim a všechny jeho povinnosti měly být konsolidovány, racionalizovány a zjednodušeny, a to zejména snížením dvojí regulace a správní zátěže.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Společná rybářská politika se vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů takovým způsobem, aby všechny druhy činností, které těchto zdrojů využívají, měly rovnocenné postavení bez ohledu na to, zda jsou komerční nebo nekomerční povahy. Bylo by diskriminační uvalit na komerční rybolov přísné kontroly a limity a nekomerční rybolov z nich zcela vyjmout.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Činnosti a metody kontroly musí být systematicky a komplexně založeny na řízení rizik s použitím postupů křížové kontroly.
(19)  Činnosti a metody kontroly musí být systematicky a komplexně založeny na řízení rizik s použitím postupů křížové kontroly členskými státy. Je rovněž nutné, aby si členské státy vyměňovaly příslušné informace.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Mezi systémy dohledu, sledování, identifikace a vysledování musí být vytvořena integrovaná námořní kontrolní síť provozovaná za účelem námořní bezpečnosti, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, kontroly hranic, obecného prosazování právních předpisů a usnadnění obchodní činnosti.Síť bude mít možnost poskytovat nepřetržitě informace o činnostech v námořní oblasti, a tak podporovat včasné rozhodování.To naopak umožní veřejným orgánům zapojeným do dohledových činností, aby poskytovaly účinnější a nákladově efektivní služby.Za tím účelem musí být údaje pořízené automatickými identifikačními systémy, systémy sledování plavidel, jak je uvedeno v nařízení Komise(EC) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel a systémy detekce plavidel v rámci tohoto nařízení předávány a využívány jinými veřejnými orgány zapojenými do uvedených dohledových činností.
(24)  Mezi systémy dohledu, sledování, identifikace a vysledování musí být vytvořena integrovaná námořní kontrolní síť provozovaná za účelem námořní bezpečnosti, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, kontroly hranic, obecného prosazování právních předpisůa usnadnění obchodní činnosti, jež bude přizpůsobena odlišným podmínkám jednotlivých členských států.Síť bude mít možnost poskytovat nepřetržitě informace o činnostech v námořní oblasti, a tak podporovat včasné rozhodování.To naopak umožní veřejným orgánům zapojeným do dohledových činností, aby poskytovaly účinnější a nákladově efektivní služby.Za tím účelem musí být údaje pořízené automatickými identifikačními systémy, systémy sledování plavidel, jak je uvedeno v nařízení Komise(EC) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel a systémy detekce plavidel v rámci tohoto nařízení předávány a využívány jinými veřejnými orgány zapojenými do uvedených dohledových činností.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Komisi by měla být svěřena pravomoc uzavřít rybolov, když je vyčerpána kvóta členského státu nebo TAC. Komise by také měla být zmocněna snížit kvótu a odmítnout převod nebo výměnu kvót v zájmu dosažení cílů společné rybářské politiky členskými státy.
(29)  Komisi by měla být svěřena pravomoc uzavřít rybolov, když je vyčerpána kvóta členského státu nebo TAC.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi by měla být přijata opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení.Všechna opatření přijatá Komisí k provedení tohoto nařízení budou v souladu se zásadou proporcionality.
(34)  V souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ve znění rozhodnutí Rady 2006/512/ES ze dne 17. července 2006 by měla být přijata opatření nezbytná pro uplatňování tohoto nařízení.Všechna opatření přijatá Komisí k provedení tohoto nařízení budou v souladu se zásadou proporcionality.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zajištění účinného provádění společné rybářské politiky, nezbytné a vhodné stanovit komplexní a jednotný systém kontrol. V souladu čl. 5 odst. 3 Smlouvy nepřekračuje toto nařízení meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
(39)  V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, kterým je zajištění účinného provádění společné rybářské politiky, nezbytné a vhodné stanovit komplexní a jednotný systém kontrol a zároveň přihlížet ke skutečnosti, že malý a drobný rybolov se jasně liší od průmyslového rybolovu, rybolovu vykonávaného pro vlastní obživu a rekreačního rybolovu a že systém kontrolních předpisů by měl tyto odlišnosti příslušným způsobem odrážet. V souladu čl. 5 odst. 3 Smlouvy nepřekračuje toto nařízení meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Článek 1
Toto nařízení zavádí režim Společenství sloužící pro kontrolu, sledování, dohled, inspekci a prosazování pravidel společné rybářské politiky (dále "kontrolní režim Společenství").
Toto nařízení zavádí kontrolní režim Společenství s cílem zajistit dodržování pravidel společné rybářské politiky.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 4 – bod 1
1)"rybolovnou činností" vyhledávání ryb, nahazování, nastavování, vlečení lovného zařízení, vytahování úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, zpracovávání na palubě, přemísťování a umísťování ryb a produktů rybolovu do klecí;
1)"rybolovnou činností" vyhledávání ryb, nahazování, nastavování, vlečení lovného zařízení, vytahování úlovku na palubu, překládka, uchovávání na palubě, vykládka, zpracovávání na palubě, přemísťování, výkrm a umísťování ryb a produktů rybolovu do klecí;
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 4 – bod 6 a (nový)
6a) "závažným porušením" činnosti uvedené v čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008;
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Čl. 4 – bod 7 a (nový)
7a) "rekreačním rybolovem" nekomerční rybolovné činnosti využívající živých vodních zdrojů k rekreaci nebo sportu, např. rekreační rybaření, sportovní rybaření, sportovní turnaje a jiné formy rekreačního rybaření;
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 4 – bod 8
8)"oprávněním k rybolovu" oprávnění k rybolovu vydané rybářskému plavidlu Společenství vedle jeho licence k rybolovu, které jej opravňuje vykonávat rybolovné činnosti ve vodách Společenství obecně a/nebo zvláštní rybolovné činnosti během určitého období v dané oblasti nebo pro dané loviště za zvláštních podmínek;
8)"oprávněním k rybolovu" oprávnění k rybolovu vydané rybářskému plavidlu Společenství vedle jeho licence k rybolovu, které jej opravňuje vykonávat rybolovné činnosti nebo zvláštní rybolovné činnosti během určitého období v dané oblasti nebo pro dané loviště za zvláštních podmínek;
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 4 – bod 17
17)"zpracováním" proces přípravy produktu.Zahrnuje čištění, porcování, chlazení ledem, balení, konzervaci, mražení, uzení, solení, vaření, nakládání, sušení nebo jakýkoli jiný způsob přípravy ryb k uvedení na trh;
17)"zpracováním" proces přípravy produktu.Zahrnuje porcování, balení, konzervaci, mražení, uzení, solení, vaření, nakládání, sušení nebo jakýkoli jiný způsob přípravy ryb k uvedení na trh;
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy kontrolují činnosti prováděné fyzickými či právnickými osobami v rámci společné rybářské politiky na jejich území a ve vodách podléhajících jejich svrchovanosti nebo jurisdikci, zejména rybolov, překládku, přemísťování ryb do klecí nebo zařízení určených pro akvakulturu včetně výkrmových zařízení, vykládku, dovoz, přepravu, uvádění na trh a skladování produktů rybolovu.
1.  Členské státy kontrolují činnosti prováděné fyzickými či právnickými osobami v rámci společné rybářské politiky na jejich území a ve vodách podléhajících jejich svrchovanosti nebo jurisdikci, zejména rybolov, akvakulturní činnosti, překládku, přemísťování ryb do klecí nebo zařízení určených pro akvakulturu včetně výkrmových zařízení, vykládku, dovoz, přepravu, uvádění na trh a skladování produktů rybolovu.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Každý členský stát zajistí, že kontrola, inspekce, sledování, dohled a prosazování probíhá bez diskriminace, pokud jde o odvětví, plavidla nebo osoby vybrané pro inspekci, a na základě řízení rizik.
4.  Každý členský stát zajistí, že kontrola, inspekce, sledování, dohled a prosazování probíhá bez diskriminace, pokud jde o odvětví, plavidla nebo osoby, a na základě řízení rizik.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Členský stát vlajky dočasně pozastaví licenci k rybolovu plavidlu, které je dočasně odstaveno z rozhodnutí daného členského státu a které má své oprávnění k rybolovu pozastaveno v souladu s čl. 45odst. 1 písm. d) nařízení(ES) č. 1005/2008.
3.  Členský stát vlajky dočasně pozastaví licenci k rybolovu plavidlu, které je dočasně odstaveno z rozhodnutí daného členského státu a které má své oprávnění k rybolovu pozastaveno v souladu s čl. 45 bod 4 nařízení(ES) č. 1005/2008.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Členský stát vlajky trvale odejme licenci k rybolovu plavidlu, které podléhá opatření na úpravu kapacity uvedenému v čl. 11 odst. 3 nařízení(ES) č. 2371/2002 nebo kterému bylo jeho oprávnění k rybolovu odebráno v souladu s čl. 45 odst. 1 písm. d) nařízení(ES) č. 1005/2008.
4.  Členský stát vlajky trvale odejme licenci k rybolovu plavidlu, které podléhá opatření na úpravu kapacity uvedenému v čl. 11 odst. 3 nařízení(ES) č. 2371/2002 nebo kterému bylo jeho oprávnění k rybolovu odebráno v souladu s čl. 45 bod 4 nařízení(ES) č. 1005/2008.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – písm. f
f)rybolovné činnosti s využitím spodního lovného zařízeníoblastech, které nespadají do odpovědnosti regionální organizace pro řízení rybolovu;
f)rybolovné činnosti s využitím spodního lovného zařízenímezinárodních vodách, které nespadají do odpovědnosti regionální organizace pro řízení rybolovu; je vytvořen seznam zařízení zmíněných v tomto ustanovení;
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Rybářské plavidlo o celkové délce vyšší než 10 metrů má na palubě instalováno plně funkční zařízení, které umožňuje automatickou lokalizaci a identifikaci daného plavidla systémem sledování plavidel pomocí přenosu údajů o poloze prováděném v pravidelných intervalech.Toto zařízení rovněž umožňuje středisku sledování lovišť členského státu vlajky namátkově kontrolovat rybářské plavidlo.V případě plavidel, jejichž celková délka je vyšší než 10 metrů a dosahuje až 15 metrů, se tento odstavec použije od 1. ledna 2012.
2.  Rybářské plavidlo o celkové délce vyšší než 10 metrů má na palubě instalováno plně funkční zařízení, které umožňuje automatickou lokalizaci a identifikaci daného plavidla systémem sledování plavidel pomocí přenosu údajů o poloze prováděném v pravidelných intervalech.Toto zařízení rovněž umožňuje středisku sledování lovišť členského státu vlajky namátkově kontrolovat rybářské plavidlo.V případě plavidel, jejichž celková délka je vyšší než 10 metrů a dosahuje až 15 metrů, se tento odstavec použije od 1. července 2013.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Finanční pomoc na instalaci zařízení systému sledování plavidel je způsobilá pro financování podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 861/2006. Spolufinancování z rozpočtu Společenství dosahuje 80 %.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 6 – písm. a
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky nebo
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky a
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Komise může požadovat, aby členský stát používal systém detekce plavidel pro dané loviště a v danou dobu.
2.   Poté, co předloží podpůrné odůvodnění v podobě důkazů o nedodržení kontrolních opatření nebo vědeckých zpráv, může Komise požadovat, aby členský stát používal systém detekce plavidel pro dané loviště a v danou dobu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Povolená tolerance pro odhadovaná množství kilogramů ryb uchovávaných na palubě, zaznamenávaná do lodního deníku činí 5 %.
3.  Povolená tolerance pro odhadovaná množství kilogramů ryb uchovávaných na palubě, zaznamenávaná do lodního deníku činí 10 %.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1 a (nový)
1a.  Finanční pomoc na instalaci elektronického deníku je způsobilá pro financování podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 861/2006. Spolufinancování z rozpočtu Společenství dosahuje 80 %.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Odstavec 1 se použije pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 15 metrů a dosahující až 24 metrů od 1. července 2011 a pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů a dosahující až 15 metrů od 1. ledna 2012.Plavidla Společenství o celkové délce do 15 metrů mohou být zproštěna povinnosti uvedené v odstavci 1, pokud:
2.  Odstavec 1 se použije pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 15 metrů a dosahující až 24 metrů od 1. července 2011 a pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů a dosahující až 15 metrů od 1. července 2013.Plavidla Společenství o celkové délce do 15 metrů mohou být zproštěna povinnosti uvedené v odstavci 1, pokud:
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky nebo
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky a
b)nikdy na moři nestráví více než 24 hodin, počítáno od doby vyplutí do návratu do přístavu.
b)nikdy na moři nestráví více než 24 hodin, počítáno od doby vyplutí do návratu do přístavu.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – návětí
1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení obsažená ve víceletých plánech, velitelé rybářských plavidel Společenství nebo jejich zástupci oznámí příslušným orgánům členského státu, jehož přístav nebo výkladiště chtějí použít, alespoň 4 hodiny před odhadovanou dobou vplutí do přístavu, ledaže příslušné orgány povolily dřívější vplutí, následující informace:
1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení obsažená ve víceletých plánech, velitelé rybářských plavidel Společenství, která mají na palubě druhy podléhající omezením úlovku nebo intenzity, nebo jejich zástupci oznámí příslušným orgánům členského státu, jehož přístav nebo výkladiště chtějí použít, alespoň 4 hodiny před odhadovanou dobou vplutí do přístavu, ledaže příslušné orgány povolily dřívější vplutí, následující informace:
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. d
d) kalendářní data rybářské expedice a oblasti, ve kterých byly úlovky získány;
d) kalendářní data rybářské expedice a oblasti, ve kterých byly úlovky získány; oblast je popsána se stejnou mírou podrobnosti jako podle čl. 14 odst. 1;
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 – písm. f
f)množství od každého druhu uchovávaná na palubě, včetně nulových množství ryb vrácených zpátky do moře;
f)množství od každého druhu uchovávaná na palubě;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4
4.   Postupem podle článku 111 může Komise určité kategorie rybářských plavidel na omezenou dobu, která může být prodloužena, zprostit povinnosti stanovené v odstavci 1, nebo stanovit jinou lhůtu pro podání oznámení, kdy mimo jiné zohledňuje typ produktů rybolovu, vzdálenost mezi lovišti, výkladišti a přístavy, kde jsou předmětná plavidla zaregistrována.
4.   Rada může na návrh Komise stanovit pro určité kategorie rybářských plavidel jinou lhůtu pro splnění oznamovací povinnosti stanovené v odstavci 1, kdy mimo jiné zohledňuje typ produktů rybolovu, vzdálenost mezi lovišti, výkladišti a přístavy, kde jsou předmětná plavidla zaregistrována.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 4 a (nový)
4a.  Pokud velitel rybářského plavidla zašle alespoň čtyři hodiny před plánovaným příjezdem žádost příslušným orgánům členského státu, jehož přístavu nebo vykládkového zařízení hodlá využít, udělí tyto orgány veliteli příslušný souhlas během dvou hodin od obdržení jeho žádosti.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
3.  Prohlášení o překládce uvádí přeložené množství produktů rybolovu podle druhů, datum a místo každého úlovku, jména plavidel, kterých se překládka týkala, a přístavy překládky a určení.Velitelé obou plavidel nesou odpovědnost za přesnost těchto prohlášení.
3.  Prohlášení o překládce uvádí přeložené množství produktů rybolovu podle druhů, datum a místo každého úlovku, jména plavidel, kterých se překládka týkala, a přístavy překládky a určení.Velitelé obou plavidel nesou odpovědnost za přesnost těchto prohlášení. Oblast je popsána se stejnou mírou podrobnosti jako podle čl. 14 odst. 1.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 4
4.  Postupem podle článku 111 může Komise určité kategorie rybářských plavidel na omezenou a prodloužitelnou dobu zprostit povinnosti stanovené v odstavci 1, nebo stanovit jinou lhůtu pro podání oznámení, kdy mimo jiné zohledňuje typ produktů rybolovu, vzdálenost mezi lovišti, výkladišti a přístavy, kde jsou předmětná plavidla zaregistrována.
vypouští se
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 4
4.  Při udělení povolení vykládat příslušné orgány přidělí vykládce specifické číslo vykládky (ULN) a sdělí jej veliteli plavidla. Pokud je vykládka přerušena, je nutno před znovuzahájením vykládky získat svolení.
vypouští se
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 2
2.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení obsažená ve víceletých plánech, velitel nebo zástupce velitele rybářského plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů elektronicky předává údaje z prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu vlajky do 2 hodin od ukončení vykládky.
2.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení obsažená ve víceletých plánech, velitel nebo zástupce velitele rybářského plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů elektronicky předá údaje z prohlášení o vykládce příslušným orgánům členského státu vlajky do 6 hodin od ukončení vykládky.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 4
4.  Odstavec 2 se použije pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 15 metrů a dosahující až 24 metrů od 1. července 2011 a pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů a dosahující až 15 metrů od 1. ledna 2012.Plavidla Společenství o celkové délce do 15 metrů mohou být zproštěna povinnosti uvedené v odstavci 2, pokud:
4.  Odstavec 2 se použije pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 15 metrů a dosahující až 24 metrů od 1. července 2011 a pro rybářská plavidla Společenství o celkové délce vyšší než 10 metrů a dosahující až 15 metrů od 1. července 2013.Plavidla Společenství o celkové délce do 15 metrů mohou být zproštěna povinnosti uvedené v odstavci 2, pokud:
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky nebo
a)provozují svou činnost výhradně v územních mořích členského státu vlajky a
b)nikdy na moři nestráví více než 24 hodin, počítáno od doby vyplutí do návratu do přístavu.
b)nikdy na moři nestráví více než 24 hodin, počítáno od doby vyplutí do návratu do přístavu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 21 – odst. 5
5.  V případě plavidel zproštěných povinnosti uvedené v odstavci 2 velitel nebo jeho zástupce při vykládce vypracovávají prohlášení o vykládce a předávají jej co nejdříve, nejpozději do 24 hodin od vykládky, příslušným orgánům členského státu, ve kterém byla vykládka provedena.
5.  V případě plavidel zproštěných povinnosti uvedené v odstavci 2 velitel nebo jeho zástupce při vykládce vypracuje prohlášení o vykládce a předá je co nejdříve, nejpozději do 24 hodin od vykládky, příslušným orgánům členského státu, ve kterém byla vykládka provedena, které toto prohlášení bezodkladně předají členskému státu vlajky.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 1
1.  Každý členský stát zaznamenává všechny příslušné údaje o rybolovných právech uvedených v této kapitole, vyjádřené z hlediska úlovku a intenzity rybolovu, a uchovává originály daných údajů po dobu tří let, případně déle v souladu s vnitrostátními předpisy.
1.  Každý členský stát zaznamenává všechny příslušné údaje o rybolovných právech uvedených v této kapitole, vyjádřené z hlediska úlovku, výmětů a intenzity rybolovu, a uchovává originály daných údajů po dobu tří let, případně déle v souladu s vnitrostátními předpisy. Údaje v elektronickém formátu se uchovávají nejméně deset let.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 3
3.  Všechny úlovky populace nebo skupiny populací podléhající kvótám, uskutečněné rybářskými plavidly Společenství se započítají proti kvótě pro předmětnou populaci nebo skupinu populací, která platí pro členský stát vlajky, bez ohledu na místo vykládky.
3.  Všechny úlovky a výměty populace nebo skupiny populací podléhající kvótám, uskutečněné rybářskými plavidly Společenství se započítají proti kvótě pro předmětnou populaci nebo skupinu populací, která platí pro členský stát vlajky, bez ohledu na místo vykládky.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 26 – odst. 3
3.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 zveřejňuje dotčený členský stát a okamžitě se sděluje Komisi a dalším členským státům.Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie(řadě C).Od data, kdy dotčený členský stát zveřejní své rozhodnutí, členské státy zajistí, aby plavidla plující pod vlajkou dotčeného členského státu v jejich vodách nebo na jejich území neuchovávala na palubě, nevykládala, neukládala do klecí ani nepřekládala příslušné ryby.
3.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 zveřejňuje dotčený členský stát a okamžitě je sděluje Komisi, která informuje další členské státy.Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie(řadě C).Od data, kdy dotčený členský stát zveřejní své rozhodnutí, členské státy ověří prostřednictvím příslušné dokumentace, že plavidla plující pod vlajkou dotčeného členského státu v jejich vodách nebo na jejich území neuchovávala na palubě, nevykládala, neukládala do klecí ani nepřekládala příslušné ryby ulovené po uzavření lovišť.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 3
3.  Tyto odpočty a následná rozdělení se provádějí s ohledem prioritně na druhy a oblasti, pro které byla rybolovná práva stanovena.Mohou být provedeny v roce, ve kterém došlo k újmě, nebo v následujícím roce či letech.
3.  Tyto odpočty a následná rozdělení se provádějí s ohledem prioritně na druhy a oblasti, pro které byla rybolovná práva stanovena.Mohou být provedeny v roce, ve kterém došlo k újmě, nebo v následujícím roce.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Článek 28 a (nový)
Článek 28a
Převod nevyužitých kvót
1.  V případě, že kvóty, které byly členskému státu v nějakém roce přiděleny, budou během tohoto roku plně či zčásti nevyužity, mohou je v témže roce využít jiné členské státy. Komise nejprve dotyčné členské státy informuje a požádá je, aby potvrdily, že uvedená rybolovná práva nevyužijí. Po příslušném potvrzení Komise nejprve posoudí celkový objem nevyužitých rybolovných práv a tuto informaci sdělí členským státům, a  poté přijme v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy rozhodnutí o opětovném udělení těchto práv.
2.  Předáním žádostí podle tohoto článku není nijak dotčeno rozdělení rybolovných práv mezi členskými státy nebo jejich výměna podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002.
3.  Podrobné prováděcí předpisy k tomuto článku, zejména předpisy týkající se podmínek využívání nebo převodu kvót, se přijímají postupem uvedeným v článku 111.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 33
Článek 33
Překládky v přístavu
Rybářská plavidla Společenství, která se účastní rybolovné činnosti v lovištích spadajících do víceletého plánu, nepřekládají své úlovky na palubu žádného jiného plavidla nebo dopravního prostředku, aniž by předtím nevyložila své úlovky ke zvážení v dražebním středisku nebo jiném orgánu oprávněném členskými státy.
vypouští se
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4 a (nový)
4a.  Členské státy mohou určit přístav, který nesplňuje kritéria uvedená v odst. 4, pokud by plavidla při plavbě do přístavu musela jinak urazit vzdálenost přesahující 50 mil.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 37 – odst. 2 – návětí
2.  V lovištích, ve kterých je povoleno mít na palubě více než dva druhy lovného zařízení, je zařízení, které se nepoužívá, uskladněno tak, aby nebylo připraveno k okamžitému použití, v souladu s následujícími podmínkami:
2.  V lovištích, ve kterých je povoleno mít na palubě více než jeden druh lovného zařízení, je zařízení, které se nepoužívá, uskladněno tak, aby nebylo připraveno k okamžitému použití, v souladu s následujícími podmínkami:
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 41 – odst. 1
1.  Velitel rybářského plavidla zaznamená všechny výměty přesahující 15 kg ekvivalentů živé váhy v množstvía sdělí tuto informaci bez prodlenía pokud možno elektronicky příslušným úřadům.
1.  Velitel rybářského plavidla zaznamená všechny výměty přesahující 15 kg ekvivalentů živé váhy v množství na jedno vytažení lovného zařízení a v množství na výpravu a sdělí tuto informaci bez prodlenía pokud možno elektronicky příslušným úřadům. Komise posoudí možnost instalace zařízení pro video sledování, které by sloužilo k zajištění plnění tohoto nařízení. Ryby vypuštěné zpět při rekreačním rybolovu se pro účely tohoto nařízení nepovažují za výměty ani nepředstavují úmrtnost.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Článek 42
U plavidel vybavených systémem sledování plavidel členské státy systematicky ověří, že informace přijatá ze střediska sledování lovišť odpovídá činnostem zaznamenaným v deníku pomocí údajů ze systému sledování plavidel a údajů od pozorovatelů, jsou-li k dispozici.Takové křížové kontroly se zaznamenávají v počítačově čitelném formátua jsou archivovány po dobu tří let.
U plavidel vybavených systémem sledování plavidel členské státy systematicky ověří, že informace přijatá ze střediska sledování lovišť odpovídá činnostem zaznamenaným v deníku pomocí údajů ze systému sledování plavidel a údajů od pozorovatelů, jsou-li k dispozici.Takové křížové kontroly se zaznamenávají v počítačově čitelném formátua jsou archivovány po dobu deseti let.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Kapitola IV – oddíl 4
Oddíl 4
Celý oddíl 4 se vypouští.
Uzavření lovišť v reálném čase
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 1
1.  Rekreační rybolov na plavidle ve vodách Společenství týkající se populace, na kterou se vztahuje víceletý plán, je podřízen oprávnění pro takové plavidlo, které vydá členský stát vlajky plavidla.
1.  Rekreační rybolov prováděný z plavidla v námořních vodách Společenství týkající se populace, na kterou se vztahuje víceletý plán obnovy, může hodnotit členský stát, v jehož vodách je rybolov prováděn. To se netýká rybolovu prováděného rybářskými pruty s navijáky z pobřeží.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2
2.   Úlovky populace, na kterou se vztahuje víceletý plán, v rekreačním rybolovu jsou evidovány členským státem vlajky plavidla.
2.   Do dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou členské státy provést odhad dopadu rekreačního rybolovu prováděného v jejich vodách a informovat o něm Komisi. Příslušný členský stát a Komise rozhodnou na základě poradenství poskytnutého Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, které druhy rekreačního rybolovu mají významný dopad na tyto populace. U druhů rybolovu, které mají významný dopad, vytvoří dotčený členský stát v úzké spolupráci s Komisí systém sledování, jenž bude schopen přesného odhadu celkového množství rekreačních úlovků z každé populace. Rekreační rybolov musí splňovat cíle společné rybářské politiky.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 3
3.   Odlovy druhů, na které se vztahuje víceletý plán, v rekreačním rybolovu jsou počítány proti příslušným kvótám členského státu vlajky plavidla. Dotčené členské státy stanoví z těchto kvót podíl, který bude použit výhradně pro účely rekreačního rybolovu.
3.   Pokud se zjistí, že nějaký druh rekreačního rybolovu má významný dopad, jsou úlovky počítány proti příslušné kvótě členského státu vlajky plavidla. Členský stát může stanovit podíl z této kvóty, který bude použit výhradně pro účely tohoto druhu rekreačního rybolovu.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 3
3.   Při stanovené minimální velikosti daného druhu musejí být hospodářské subjekty odpovědné za prodej, skladování nebo dopravu schopné prokázat zeměpisný původ produktů odkazem na podoblast a divizi nebo subdivizi nebo případně na statistický obdélník, ve kterém platí omezení úlovku podle právních předpisů Společenství.
3.   Hospodářské subjekty odpovědné za prodej, skladování nebo dopravu musí být schopné prokázat zeměpisný původ produktů se stejnou mírou podrobnosti jako podle čl. 14 odst. 1.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 2 - písm. d a (nový)
da) oblast úlovku, se stejnou mírou podrobnosti jako podle čl. 14 odst. 1;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 54 – odst. 1
1.  Registrovaní odběratelé, registrovaná dražební střediska nebo jiné organizace nebo osoby, které zajišťují první uvedení produktů rybolovu vyložených v členském státě na trh, předloží v elektronické formě do 2 hodin po prvním prodeji doklad o prodeji příslušným orgánům členského státu, na jehož území se první prodej uskutečnil.Není-li tento členský stát státem vlajky plavidla, které vyložilo ryby, zajistí, aby byla kopie dokladu o prodeji předložena příslušným orgánům státu vlajky ihned po obdržení příslušných informací.Za přesnost dokladu o prodeji odpovídají tito odběratelé, dražební střediska, orgány nebo osoby.
1.  Registrovaní odběratelé, registrovaná dražební střediska nebo jiné organizace nebo osoby, které zajišťují první uvedení produktů rybolovu vyložených v členském státě na trh, předloží v elektronické formě do 6 hodin po prvním prodeji doklad o prodeji příslušným orgánům členského státu, na jehož území se první prodej uskutečnil.Není-li tento členský stát státem vlajky plavidla, které vyložilo ryby, zajistí, aby byla kopie dokladu o prodeji bezodkladně předložena příslušným orgánům státu vlajky ihned po obdržení příslušných informací.Za přesnost dokladu o prodeji odpovídají tito odběratelé, dražební střediska, orgány nebo osoby.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 55 – písm. e
e)příslušné jméno nebo kód alfa FAO každého druhu a jeho zeměpisný původ odkazem na podoblast a divizi nebo subdivizi, ve které platí omezení úlovku podle právních předpisů Společenství;
e)příslušné jméno nebo kód alfa FAO každého druhu a jeho zeměpisný původ se stejnou mírou podrobnosti jako podle čl. 14 odst. 1;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 55 – písm. e a (nové)
ea) množství každého druhu v kilogramech živé váhy;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 6
6.  Veškeré náklady vyplývající z působení pozorovatelů podle tohoto článku uhradí členský stát vlajky plavidla. Členské státy mohou účtovat tyto náklady, částečně nebo plně, provozovatelům plavidel, které plují pod jejich vlajkou, působících v příslušném lovišti.
6.  Veškeré náklady vyplývající z působení pozorovatelů podle tohoto článku uhradí členský stát vlajky plavidla a Komise.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Článek 69
Členské státy zřídí a aktualizují elektronickou databázi, do které vkládají všechny inspekční zprávy a zprávy o dohledu vyhotovené jejich úředníky.
Členské státy zřídí a aktualizují elektronickou databázi, do které vkládají všechny inspekční zprávy a zprávy o dohledu vyhotovené jejich úředníky, včetně zpráv pozorovatelů.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Článek 78
Členský stát provádějící inspekci může rovněž postoupit stíhání příslušným orgánům členského státu vlajky nebo členského státu registrace nebo členského státu, jehož je osoba, která se dopustila porušení předpisů, občanem v době spáchání porušení předpisů, a to se souhlasem posledně jmenovaného členského státu a za podmínky, že výsledkem postoupení bude s nejvyšší pravděpodobností skutečnost uvedená v čl. 81 odst. 2.
Členský stát provádějící inspekci může rovněž postoupit stíhání příslušným orgánům členského státu vlajky nebo členského státu, jehož je osoba, která se dopustila porušení předpisů, občanem v době spáchání porušení předpisů, a to se souhlasem posledně jmenovaného členského státu a za podmínky, že výsledkem postoupení bude s nejvyšší pravděpodobností skutečnost uvedená v čl. 81 odst. 2.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 82 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby fyzická osoba, která se dopustila závažného porušení předpisů, nebo právnická osoba, která za něj nese odpovědnost, byla potrestána formou účinných, přiměřených a odrazujících administrativních sankcí v souladu s rozsahem sankcí a opatřeními uvedenými v kapitole IX nařízení(ES) č. 1005/2008.
1.  Členské státy zajistí, aby fyzická osoba, která se dopustila závažného porušení předpisů, nebo právnická osoba, která za nese odpovědnost,byla v zásadě potrestána formou účinných, přiměřených a odrazujících administrativních sankcí v souladu s rozsahem sankcí a opatřeními uvedenými v kapitole IX nařízení(ES) č. 1005/2008.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 82 – odst. 6 a (nový)
6a.  Členské státy zajistí, aby hospodářským subjektům, u nichž bylo zjištěno závažné porušení pravidel společné rybářské politiky, bylo znemožněno využívat Evropského rybářského fondu, dohod o partnerství v odvětví rybolovu a další veřejné podpory. Sankce stanovené v této kapitole jsou doprovázeny dalšími sankcemi nebo opatřeními, k nimž patří zejména vrácení finanční pomoci z veřejných zdrojů nebo dotací, které plavidla provozující NNN rybolov během daného období financování obdržela.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 1
1.  Členské státy uplatní sankční bodový systém, na jehož základě držitel oprávnění k rybolovu obdrží příslušné sankční body následkem porušování pravidel společné rybářské politiky.
1.  Členské státy uplatní sankční bodový systém, na jehož základě držitel oprávnění k rybolovu obdrží příslušné sankční body následkem závažného porušování pravidel společné rybářské politiky.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2
2.  Pokud fyzická osoba spáchá nebo právnická osoba ponese odpovědnost za porušování pravidel společné rybářské politiky, obdrží držitel oprávnění k rybolovu následkem tohoto porušování předpisů příslušný počet sankčních bodů.Držitel oprávnění k rybolovu bude oprávněn přezkoumat řízení podle vnitrostátního práva.
2.  Pokud fyzická osoba spáchá nebo právnická osoba ponese odpovědnost za závažné porušování pravidel společné rybářské politiky, obdrží držitel oprávnění k rybolovu následkem tohoto závažného porušování předpisů příslušný počet sankčních bodů.Držitel oprávnění k rybolovu bude oprávněn přezkoumat řízení podle vnitrostátního práva.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 2 a (nový)
2a.  Po dobu uložení sankčních bodů držiteli oprávnění k rybolovu nemá tento držitel možnost získat dotace Společenství a vnitrostátní veřejnou podporu.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 4
4.  V případě závažného porušení předpisů se počet udělených sankčních bodů musí rovnat alespoň polovině bodů uvedených v odstavci 3.
vypouští se
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 5
5.  Pokud držitel pozastaveného oprávněník rybolovu nespáchá do tří let od data posledního porušení předpisů jiné porušení předpisů, všechny body na oprávnění k rybolovu budou smazány.
5.  Pokud držitel pozastaveného oprávněník rybolovu nespáchá do tří let od data posledního závažného porušení předpisů jiné závažné porušení předpisů, všechny body na oprávnění k rybolovu budou smazány.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 84 – odst. 7
7.  Členské státy rovněž vytvoří sankční bodový systém,v jehož rámci velitel a důstojníci obdrží příslušné sankční body jako důsledek porušení pravidel společné rybářské politiky.
7.  Členské státy rovněž vytvoří sankční bodový systém,v jehož rámci velitel nebo kapitán plavidla obdrží příslušné sankční body jako důsledek porušení pravidel společné rybářské politiky.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 85 – odst. 1
1.  Členské státy zanesou do vnitrostátní databáze veškerá porušení pravidel společné rybářské politiky spáchaná plavidly plujícími pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky, včetně sankcí, které uvalily,množství přidělených bodů.Porušení předpisů ze strany plavidel, která plují pod jejich vlajkou, nebo jejich státních příslušníků, kteří jsou právně stíháni v jiných členských státech, budou rovněž zanesena členskými státy do jejich vnitrostátní databáze případů porušování předpisů, a to na základě konečného rozsudku členského státu, pod jehož jurisdikci uvedené spadá, v souladu s článkem 82.
1.  Členské státy zanesou do vnitrostátní databáze veškerá porušení pravidel společné rybářské politiky spáchaná osobami odpovědnými za plavidla plující pod jejich vlajkou nebo jejich státními příslušníky, včetně sankcí, které uvalily, i množství přidělených bodů.Porušení předpisů ze strany plavidel, která plují pod jejich vlajkou, nebo jejich státních příslušníků, kteří jsou právně stíháni v jiných členských státech, budou rovněž zanesena členskými státy do jejich vnitrostátní databáze případů porušování předpisů, a to na základě konečného rozsudku členského státu, pod jehož jurisdikci uvedené spadá, v souladu s článkem 82.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 85 – odst. 3
3.  Pokud členský stát požaduje informace od jiného členského státuv souvislosti s trestním stíháním porušování předpisů, poskytne jiný členský stát příslušné informaceo příslušných rybářských plavidlecha osobách.
3.  Pokud členský stát požaduje informace od jiného členského státuv souvislosti s trestním stíháním porušování předpisů, poskytne jiný členský stát neprodleně příslušné informaceo příslušných rybářských plavidlecha osobách.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 85 – odst. 3 a (nový)
3a.  Informace o porušeních předpisů, jež byla spáchána a za něž byl nad rybářskými plavidly a příslušnými osobami vynesen rozsudek, budou dostupné veřejnosti prostřednictvím veřejné části internetové stránky uvedené v článku 107.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 91 – odst. 4
4.  Úředníci dotčeného členského státu mají možnost být přítomni během inspekce a na požádání úředníků Komise jim napomáhají při plnění jejich povinností.
4.  Úředníci dotčeného členského státu jsou vždy přítomni během inspekce a na požádání úředníků Komise jim napomáhají při plnění jejich povinností.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 95 – odst. 1 – point a
α) ustanovení tohoto nařízení nebyla dodržena z důvodu jednání nebo opomenutí, za které je přímo odpovědný dotčený členský stát, a že
vypouští se
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 96 – odst. 1
1.  Tam, kde členský stát nerespektuje své závazky pro provádění víceletého plánu a tam, kde Komise důvody se domnívat, že nedodržení těchto závazků je zejména škodlivé pro dotčenou populaci, může Komise dočasně uzavřít loviště, na něž mají tato nedodržení dopad.
1.  Tam, kde členský stát nerespektuje své závazky pro provádění víceletého plánu a tam, kde Komise doklady o tom, že nedodržení těchto závazků je zejména škodlivé pro dotčenou populaci, může Komise dočasně uzavřít loviště, na něž mají tato nedodržení dopad.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 97 – odst. 1 – návětí
1.  Jakmile Komise stanoví, že členský stát přečerpal svou kvótu, příděl nebo podíl na populaci nebo skupině populací, které mělk dispozici, Komise provede v následujícím roce nebo letech odpočtyz roční kvóty podle této tabulky:
1.  Jakmile Komise stanoví, že členský stát přečerpal svou kvótu, příděl nebo podíl na populaci nebo skupině populací, které mělk dispozici, Komise provede v následujícím roce odpočtyz roční kvóty podle této tabulky:
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 97 – odst. 1 – tabulka

Znění navržené Komisí

Rozsah přečerpání v poměru k povoleným vykládkám

Násobící koeficient

Do 5%

Přečerpání * 1.0

Od 5 % do 10 %

Přečerpání * 1.1

Od 10 % do 20 %

Přečerpání * 1.2

Od 20 % do 40 %

Přečerpání * 1.4

Od 40 % do 50 %

Přečerpání * 1.8

Jakékoliv další přečerpání nad 50 %

Přečerpání * 2.0

Pozměňovací návrh

Rozsah přečerpání v poměru k povoleným vykládkám

Násobící koeficient

Prvních 10 %

Odpočet = přečerpání x 1,00

Následujících 10 % až do 20 % celkem

Odpočet = přečerpání x 1,10

Následujících 20 % až do 40 % celkem

Odpočet = přečerpání x 1,20

Jakékoliv další přečerpání nad 40 %

Odpočet = přečerpání x 1,40

Poznámka: Procentní rozpětí obsažená v návrhu Komise se nahrazují rozpětími uvedenými v čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC a kvót.

Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 97 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pokud kvóta, příděl nebo podíl na populaci nebo skupině populací, které má určitý členský stát k dispozici, nepřekročí 100 tun, odpočet za přečerpání kvóty nebude uplatňován procentuálně, nýbrž lineárně, kromě případů, kdy se jedná o druhy spadající pod víceletý plán, na něž se vztahuje odstavec 1.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 97 – odst. 2
2.  Pokud členský stát opakovaně přečerpal svou kvótu, příděl nebo podíl na populaci nebo skupině populací během předchozích dvou let, pokud je přečerpání zejména škodlivé pro dotčenou populaci nebo pokud populace spadá pod víceletý plán, násobící koeficient uvedený v odstavci 1 se zdvojnásobí.
2.  Pokud členský stát během předchozích dvou let opakovaně přečerpal kvótu, příděl nebo podíl na populaci nebo skupině populací zvláště citlivých vůči vyčerpání zdrojů nebo spadajících pod víceletý plán, násobící koeficient uvedený v odstavci 1 se zdvojnásobí.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 97 – odst. 3
3.  Pokud členský stát provede odlov z populace, která podléhá kvótě a pro níž sám nemá k dispozici kvótu, příděl ani podíl na populaci či skupině populací, může Komise odečíst v následujícím roce nebo letech kvóty pro jiné populace nebo skupiny populací, které má tento členský stát k dispozici podle odstavce 1.
vypouští se
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Článek 98
Článek 98
vypouští se
Odpočet kvót za nedodržení cílů společné rybářské politiky
1.  Tam, kde existují důkazy, že pravidla pro ochranu, kontrolu, inspekci či prosazování v rámci společné rybářské politiky nebyla členským státem dodržena a tato skutečnost může mít za následek závažné ohrožení ochrany živých vodních zdrojů nebo účinné fungování systému kontroly a prosazování Společenství, může Komise provést odpočty od ročních kvót, přídělů či podílů na populaci či skupině populací, které má tento členský stát k dispozici.
2.  Komise informuje písemně dotčený členský stát o svých zjištěních a stanoví pro členský stát termín minimálně 10 dnů, v jehož rámci prokáže, že loviště může být využíváno bezpečně.
3.  Opatření uvedená v odstavci 1 se použijí pouze tehdy, pokud členský stát neodpoví na tuto žádost Komise v rámci období uvedeného v odstavci 2, nebo pokud bude odpověď považována za neuspokojivou, nebo pokud je jasně patrná skutečnost, že nebyla učiněna nutná opatření.
4.  Prováděcí pravidla k tomuto článku, a zejména k určení dotčených množství, se přijmou postupem podle článku 111.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Článek 100
Článek 100
vypouští se
Odmítnutí výměn kvót
Komise může vyloučit možnost výměny kvót podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002:
a) pro kvóty, u nichž došlo k přečerpání více než 10 % dostupných kvót, které měl k dispozici jeden z dotčených členských států, v jednom z bezprostředně předcházejících dvou letech, nebo
b) pokud dotčený členský stát neučiní příslušná opatření pro zajištění řádného řízení rybolovných práv pro dotčené populace, konkrétně neprovozováním automatizovaného systému validace, jak je uveden v článku 102, nebo nedostatečným provozováním systémů, které poskytují údaje pro systém validace.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 1
1.  Existuje-li důkaz, a to i na základě výsledků odběru vzorků prováděného Komisí, že rybolovná činnost a/nebo opatření, která přijal členský stát nebo členské státy, poškozují společnou rybářskou politiku nebo ohrožují mořský ekosystém a toto vyžaduje okamžité jednání, Komise, na základě opodstatněné žádosti kteréhokoliv členského státu, nebo ze své vlastní iniciativy může rozhodnout o nouzových opatřeních, jejichž trvání nepřesáhne jeden rok.Komise může učinit nové rozhodnutí o rozšíření nouzových opatření o maximálně šest měsíců.
1.  Existuje-li důkaz, a to i na základě výsledků odběru vzorků prováděného Komisí, že rybolovná činnost a/nebo opatření, která přijal členský stát nebo členské státy, poškozují společnou rybářskou politiku nebo ohrožují mořský ekosystém a toto vyžaduje okamžité jednání, Komise, na základě opodstatněné žádosti kteréhokoliv členského státu, nebo ze své vlastní iniciativy může rozhodnout o nouzových opatřeních, jejichž trvání nepřesáhne šest měsíců.Komise může učinit nové rozhodnutí o rozšíření nouzových opatření o maximálně šest měsíců.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 2 – písm. g
g)zákaz rybolovu pro rybářská plavidla plující pod vlajkou dotčeného členského státu ve vodách spadajících pod jurisdikci ostatních členských států;
g)zákaz rybolovu pro rybářská plavidla plující pod vlajkou dotčeného členského státu ve vodách spadajících pod jurisdikci jiných členských států nebo třetí země nebo na volném moři;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 3
3.  Členský stát sdělí požadavek uvedený v odstavci 1 souběžně Komisi a dotčenému členskému státu.Ostatní členské státy mohou předložit svá písemná vyjádření Komisi do pěti pracovních dnů od obdržení požadavku.Komise učiní rozhodnutí do 15 pracovních dnů od obdržení požadavku.
3.  Členský stát sdělí požadavek uvedený v odstavci 1 souběžně Komisi a dotčenému členskému státu.Ostatní členské státy mohou předložit svá písemná vyjádření Komisi do 15 pracovních dnů od obdržení požadavku.Komise učiní rozhodnutí do 15 pracovních dnů od obdržení požadavku.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 5
5.  Dotčené členské státy sdělení.
5.  Dotčené členské státy mohou předložit Radě rozhodnutí Komise do 15 pracovních dnů od obdržení oznámení.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 104 – odst. 2
2.   Jména fyzických osob se Komisi nebo jinému členskému státu sdělují pouze v případě, že to výslovně stanoví toto nařízení nebo že je to nutné pro zamezení porušování předpisů nebo jeho stíhání nebo je-li třeba prověřit podezření z porušování předpisů.Údaje uvedené v odstavci 1 se předávají pouze v případě, že jsou začleněny do ostatních údajů takovým způsobem, že totožnost příslušné fyzické osoby nelze přímo ani nepřímo zjistit.
2.   Osobní údaje se Komisi nebo jinému členskému státu sdělují pouze v případě, že to výslovně stanoví toto nařízení nebo že je to nutné pro zamezení porušování předpisů nebo jeho stíhání nebo je-li třeba prověřit podezření z porušování předpisů.Údaje uvedené v odstavci 1 se předávají pouze v případě, že jsou začleněny do ostatních údajů takovým způsobem, že totožnost příslušné fyzické osoby nelze přímo ani nepřímo zjistit.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 105 – odst. 1
1.  Členské státy a Komise učiní veškeré nezbytné kroky pro zajištění toho, aby údaje shromážděné a nabyté v rámci tohoto nařízení byly považovány za důvěrné a aby byla dodržena všechna pravidla pro profesní a obchodní tajemství.
1.  Členské státy a Komise učiní veškeré nezbytné kroky pro zajištění toho, aby údaje shromážděné a nabyté v rámci tohoto nařízení byly považovány za důvěrné a aby byla dodržena všechna pravidla pro profesní a obchodní tajemství, v souladu se všemi použitelnými ustanoveními uvedenými v nařízení (ES) č. 45/2001 a směrnici 95/46/ES.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 105 – odst. 4
4.  Údaje sdělované v rámci tohoto nařízení osobám, které pracují pro příslušné orgány, soudy, jiné orgány veřejné moci a Komisi nebo orgán jí ustanovený, jejichž zpřístupnění je porušením:
vypouští se
a) ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce podle právních předpisů Společenství na ochranu osobních údajů,
b) obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, včetně práv duševního vlastnictví,
c) soudního řízení a právního poradenství, nebo
d) rozsahu inspekce nebo vyšetřování,
jsou přípustná pouze, je-li nutné dosáhnout ukončení nebo zákazu porušování pravidel společné rybářské politiky a orgán, který sděluje informace, souhlasí s jejich zpřístupněním.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 108 – odst. 3
3.  Každý členský stát umožní vzdálený přístup k zabezpečené části své internetové stránky Komisi nebo orgánu jí určeném.Členský stát umožní přístup úředníkům Komise na základě elektronických certifikátů, které vytvoří Komise nebo orgán jí určený.
3.  Každý členský stát umožní vzdálený přístup k zabezpečené části své internetové stránky Komisi nebo orgánu jí určeném.Členský stát umožní přístup úředníkům Komise na základě elektronických certifikátů, které vytvoří Komise nebo orgán jí určený.
Třetím zemím se poskytují informace uvedené v odst. 1 písm. b), písm. d) a písm. f) týkající se plavidel Společenství, která žádají o licenci k rybolovu v jejich vodách. Tyto informace se poskytují na žádost dotčené třetí země neprodleně, pokud je splněna podmínka, že třetí země písemně zaručí důvěrnost těchto informací. O převodu osobních údajů podle tohoto ustanovení se má za to, že splňuje čl. 26 odst. 1 písm. d) směrnice 95/46/ES.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 112
Nařízení (ES) č. 768/2005
Čl. 17a – odst. 1 – návětí
1.  Aniž jsou dotčeny donucovací pravomoci svěřené Smlouvou Komisi, je agentura nápomocna Komisi při vyhodnocování a kontrole uplatňování pravidel společné rybářské politiky členskými státy.Agentura může provádět inspekce orgánů veřejné moci i soukromých hospodářských subjektů v členských státech.Za tímto účelem může v souladu s ustanovením právních předpisů dotčeného členského státu:
1.  Aniž jsou dotčeny donucovací pravomoci svěřené Smlouvou Komisi, je agentura nápomocna Komisi při vyhodnocování a kontrole uplatňování pravidel společné rybářské politiky členskými státy.Agentura může z vlastních zdrojů provádět inspekce orgánů veřejné moci i soukromých hospodářských subjektů v členských státech.Za tímto účelem může v souladu s ustanovením právních předpisů dotčeného členského státu:

Zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření *
PDF 494kWORD 127k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o návrhu nařízení Rady o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření (KOM(2008)0324 – C6-0282/2008 – 2008/0112(CNS))
P6_TA(2009)0256A6-0206/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0324),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0282/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0206/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Vzhledem k tomu, že jednotná pravidla použitelná obecně ve všech oblastech i pravidla použitelná v konkrétním regionu mají pro řízení rybolovu stejný význam, je vhodné, aby je schvalovala Rada.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  V souladu s nedávno zavedeným přístupem by Komise měla doplnit ustanovení tohoto nařízení tím, že uveřejní přílohu, která bude obsahovat názorné obrázky objasňující charakteristiky lovných zařízení, jako dodatečné upřesnění, které má do budoucna zamezit sporům v důsledku nesprávného výkladu pravidel.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Protože je nutno zamezit situacím, které by způsobily narušení hospodářské soutěže, uváděly by v omyl provozovatele a spotřebitele a mohly by vést k nedodržení minimálních velikostí, měla by se pravidla použít i na dovážené produkty. Za tímto účelem by Komise měla co nejdříve předložit návrh na změnu nařízení Rady (ES) č. 104/20001, s cílem harmonizovat biologické velikosti s velikostmi tržními.
____________________________________
1Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury ze dne 17. prosince 1999. (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Při překročení maximálního množství vedlejších úlovků se musí plavidlo okamžitě přesunout do jiné oblasti.
(15)   Aby byla zajištěna náležitá ochrana mořských zdrojů, míst rozmnožování nebo citlivých oblastí a aby se dosáhlo snížení množství výmětů, měl by být omezen rybolov v určitých oblastech a obdobích a s určitým lovným a přídavným zařízením.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Je-li vážně ohroženo zachování zdrojů, Komise a členské státy by měly být oprávněny přijmout vhodná prozatímní opatření, která se provedou v reálném čase.
(17)  Je-li vážně ohroženo zachování zdrojů, Komise by měla být oprávněna přijmout z vlastní iniciativy nebo na odůvodněnou žádost členských států vhodná prozatímní opatření, která se provedou v reálném čase.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení, včetně zvláštních předpisů pro jednotlivé oblasti regionálních poradních sborů, by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.
(19)  Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Článek 2 a (nový)
Článek 2a
Regionální nařízení
Postupem stanoveným v článku 37 Smlouvy přijme Rada na návrh Komise opatření, která budou použitelná specificky v různých oblastech odpovídajících jednotlivým regionálním poradním sborům (RPS).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Čl. 3 – písm. b
b) "výložníkovou vlečnou sítí" se rozumí vlečná síť pro lov při dně, jejíž horizontální otvor je zajišťován výložníkem;
b) "výložníkovou vlečnou sítí" se rozumí vlečná síť pro lov při dně, jejíž horizontální otvor je zajišťován výložníkem, přičemž výložník je trubice o kruhovém průřezu vyrobená z oceli a podpíraná dvěma kluznými plochami; konstrukce je vlečena po mořském dně;
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Čl. 3 – písm. e
e) "kapsou" se rozumí posledních 8 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok sítě větší nebo rovná 80 mm, nebo posledních 20 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok menší než 80 mm;
e) "kapsou" se rozumí posledních 6 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok sítě větší nebo rovná 80 mm, nebo posledních 20 metrů vlečného zařízení měřeno od zatahovací šňůry, je-li velikost ok menší než 80 mm;
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  V případě malých mořských živočichů (sardinky, sardele, kranasi, makrely) zůstává zachována možnost, že 10 % úlovku tvoří podměrečné ryby.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Článek 5
Pravidlo jedné sítě
Kombinace sítí
Během jednoho rybářského výjezdu je zakázáno mít na plavidle kombinaci sítí s více než jedním rozmezím velikosti ok.
1.  Rada upraví na návrh Komise případy, kdy je možno mít na plavidle během jednoho rybářského výjezdu jednu nebo více než jednu kombinaci sítí s více než jedním rozmezím velikosti ok.
2.  Přitom se zohlední tato kritéria:
a) vzdálenost domovského přístavu příslušného plavidla od místa rybolovu;
b) míra, do jaké je daný rybolov zaměřen na více druhů, a hospodářský význam vedlejších druhů ve srovnání s cílovými druhy;
c) zda se pro některou z rybolovných činností během určitého rybářského výjezdu použije síť s oky větší velikosti, než je stanoveno v tomto nařízení.
3.  Obsah tohoto článku se upraví podle článku 2a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
a) při lovu vlečným zařízením s velikostí ok sítě menší než 80 mm připevnit k vnější části kapsy zpevňovací kapsu. Oka zpevňovací kapsy musejí být alespoň dvakrát větší než oka kapsy;
a) připevnit k vnější části kapsy zpevňovací kapsu. Oka zpevňovací kapsy musejí být alespoň dvakrát větší než oka kapsy;
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba) využívat u plavidel oprávněných k používání vlečných sítí s oky o velikosti 60 mm a více v oblastech ICES VIII, IX a X zpevňovací kapsu upevněnou na vnější straně kapsy;
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 – písm. d
d) vlečná zařízení s velikostí ok 80 mm nebo větší, která mají více než 100 otevřených ok a méně než 40 otevřených ok po libovolném obvodu kapsy s výjimkou spojení či lemových švů;
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Odchylně od odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. b), d) a e) se při rybolovu v zónách ICES VIII, IX a X velikost ok 80 mm nahrazuje velikostí ok 60 mm.
vypouští se
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Doba ponoření tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí nesmí překročit 48 hodin.
2.  Doba ponoření tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí nesmí překročit 24 hodin.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Při lovu pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí je zakázáno používat více než 50 km sítí současně.
3.  Při lovu pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry a třístěnných tenatových sítí je zakázáno používat více než 40 km sítí současně.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Odchylně od článku 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 120 mm a menší než 150 mm severně od 48° severní šířky nebo s velikostí ok větší nebo rovnou 100 mm a menší než 130 mm jižně od 48° severní šířky ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 600 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 100 ok hluboké, že mají míru zavěšení 0,5 nebo vyšší a jsou vybaveny plováky nebo rovnocenným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 5 námořních mil a celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 25 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 24 hodin.
1.  Odchylně od článku 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 120 mm a menší než 150 mm severně od 48° severní šířky nebo s velikostí ok větší nebo rovnou 100 mm a menší než 130 mm jižně od 48° severní šířky ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 400 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 100 ok hluboké, že mají míru zavěšení 0,5 nebo vyšší a jsou vybaveny plováky nebo rovnocenným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 5 námořních mil a celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 25 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 24 hodin, pokud povětrnostní podmínky neznemožňují vytažení sítí.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Odchylně od odstavce 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 250 mm ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 600 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 15 ok hluboké, mají míru zavěšení 0,33 nebo vyšší a nejsou vybaveny plováky ani jiným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 10 km. Celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 100 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 72 hodin.
2.  Odchylně od odstavce 8 je povoleno používat tenatové sítě na chytání ryb za žábry s velikostí ok větší nebo rovnou 250 mm ve vodách o zaznamenané hloubce menší než 600 metrů za předpokladu, že sítě nejsou více než 15 ok hluboké, mají míru zavěšení 0,33 nebo vyšší a nejsou vybaveny plováky ani jiným plovacím nářadím. Každá síť smí dosahovat maximálně délky 10 km. Celková délka všech současně nasazených sítí nesmí převýšit 60 km na plavidlo. Maximální doba ponoření činí 72 hodin.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Jestliže při kterémkoli zátahu sítě překročí množství ulovených podměrečných ryb 10 % celkového množství úlovků, plavidlo pokračuje v rybolovu teprve poté, co se přemístí do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu.
1.  Jestliže při kterémkoli zátahu sítě překročí hmotnost ulovených podměrečných ryb, v souladu s přílohou I, 10 % celkové hmotnosti úlovků a jestliže se tato situace opakuje během tří po sobě jdoucích zátahů, plavidlo pokračuje v rybolovu teprve poté, co se přemístí do vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu.
Odchylně od předchozího pododstavce může být v případě místního a pobřežního rybolovu, jenž se vyznačuje zvláštními charakteristikami v důsledku hloubky a složení dna i vzdálenosti od pobřeží, na základě předchozí expertní zprávy dokládající tyto charakteristiky povoleno, aby se plavidla povinně přemístila na vzdálenost menší než pět námořních mil, pokud se zajistí, že rybolov nebude probíhat v oblasti vysoké koncentrace nedospělých jedinců.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.   Jestliže minimální nebo maximální procentní podíl cílového druhu, mimo podměrečné ryby cílového druhu, který je povoleno ulovit pomocí sítě s rozmezím velikosti ok přípustným pro daný druh a uchovávat na plavidle, při kterémkoli zátahu sítě není v souladu s příslušným procentním podílem stanoveným v prováděcích pravidlech přijatých podle článku 22, plavidlo se musí neprodleně přemístit alespoň 10 námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu sítě a během následujícího zátahu se držet v minimální vzdálenosti 10 námořních mil od jakékoli polohy při předchozím zátahu.
2.   Rada na návrh Komise určí odpovídající uzavřené oblasti a období hájení podle ustanovení článku 2a tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Článek 12
Je zakázáno lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, skladovat, vykládat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mořské živočichy ulovené postupy, které zahrnují použití výbušnin, jedů nebo omamných látek, elektrického proudu nebo jakýchkoli druhů střel.
Je zakázáno lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, skladovat, vykládat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji mořské živočichy ulovené postupy, které zahrnují použití výbušnin, jedů nebo omamných látek, elektrického proudu nebo jakýchkoli druhů střel, vyjma rybolovu pomocí pulzní vlečné sítě.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  V případě, že je zachování určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohroženo, včetně případů zjištění vysoké koncentrace nedospělých jedinců, a pokud by jakékoli prodlení způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může členský stát ve vodách podléhajících jeho svrchovanosti nebo jurisdikci přijmout vhodná opatření pro zachování zdrojů. Dotčený členský stát zajistí, aby takováto opatření nebyla diskriminační vůči rybářským plavidlům jiných členských států.
1.  V případě, že je zachování určitých druhů nebo určitých lovišť ryb závažně ohroženo, včetně případů zjištění vysoké koncentrace nedospělých jedinců, a pokud by jakékoli prodlení způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může členský stát ve vodách podléhajících jeho svrchovanosti nebo jurisdikci přijmout vhodná opatření pro zachování zdrojů. Dotčený členský stát zajistí, aby takováto opatření nebyla diskriminační vůči rybářským plavidlům jiných členských států. Před přijetím těchto opatření proběhne nejprve konzultace s příslušnými regionálními poradními sbory a Komisí.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
2.  Jestliže by jakékoli prodlení ohledně snížení nebo eliminace výmětů způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může členský stát ve vodách podléhajících jeho svrchovanosti nebo jurisdikci přijmout vhodná nediskriminační opatření pro zachování zdrojů.
2.  Jestliže by jakékoli prodlení ohledně snížení nebo eliminace výmětů způsobilo obtížně napravitelnou škodu, může Komise z vlastní iniciativy nebo na odůvodněnou žádost členského státu přijmout ve vodách podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci dotčeného členského státu vhodná nediskriminační opatření pro zachování zdrojů. Před přijetím těchto opatření proběhne konzultace s Komisí a příslušným regionálním poradním sborem.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Článek 21 a (nový)
Článek 21a
Budoucí nařízení
Nařízením Rady se přijímají pravidla, jež upravují následující prvky technických opatření:
a) minimální a maximální procentní podíl cílových druhů mezi živými vodními zdroji uchovávanými na plavidle;
b) přípustná rozmezí velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy;
c) opatření pro snížení nebo eliminaci výmětů a zvýšení selektivity lovných zařízení;
d) opatření, založená na nejlepších dostupných vědeckých informacích, týkající se omezení rybolovných činností v určitých obdobích nebo v určitých oblastech, které jsou uvedeny v článku 2, za účelem ochrany mořských stanovišť v těchto oblastech.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Článek 22
Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002. Tato pravidla stanoví především:
Další technická opatření za účelem provádění tohoto nařízení na ochranu mořských stanovišť nebo rybolovných zdrojů se přijmou postupem uvedeným v čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.
a) minimální a maximální procentní podíl cílového druhu mezi živými vodními zdroji uchovávanými na plavidle;
b) přípustná rozmezí velikosti ok pro jednotlivé cílové druhy;
c) opatření pro snížení nebo eliminaci výmětů a zvýšení selektivity lovných zařízení;
d) opatření, založená na nejlepších dostupných vědeckých informacích, týkající se omezení rybolovných činností v určitých obdobích nebo v určitých oblastech, které jsou uvedeny v článku 2, za účelem ochrany mořských stanovišť v těchto oblastech;
e) další technická opatření na ochranu mořských stanovišť nebo rybolovných zdrojů.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 2 a (nový)
2a.  Při vstupu tohoto nařízení v platnost by mělo být stanoveno období pro přizpůsobení loďstev a pro přijetí doplňkových pravidel.

Společná přistěhovalecká politika pro Evropu
PDF 443kWORD 132k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje (2008/2331(INI))
P6_TA(2009)0257A6-0251/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 nazvané "Společná přistěhovalecká politika pro Evropu: zásady, opatření a nástroje" (KOM(2008)0359),

–   s ohledem na stanovisko Výboru regionů ke společné přistěhovalecké politice pro Evropu ze dne 26. listopadu 2008(1),

–   s ohledem na Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu, přijatý na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15. a 16. října 2008(2),

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (směrnice o navracení)(3),

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zřizuje mechanismus pro vytvoření pohraničních jednotek rychlé reakce(4),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění) (KOM(2008)0820),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané "Rok po Lisabonu: partnerství Afrika-EU v praxi" (KOM(2008)0617),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2008 nazvané "Příprava dalších kroků v oblasti správy hranic v Evropské unii (KOM(2008)0069),

–   s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný Hodnocení a sledování provádění Plánu EU týkajícího se osvědčených postupů, norem a způsobů práce pro boj proti obchodu s lidmi a jeho předcházení (KOM(2008)0657),

–   s ohledem na společnou strategii Afrika-EU a její první akční plán (2008-2010) – strategické partnerství – odsouhlasené na prvním summitu EU-Afrika konaném ve dnech 8. a 9. prosince 2007 v Lisabonu(5),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2006 nazvané Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace (KOM(2006)0735),

–   s ohledem na Haagský program o posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii, přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 4. a 5. listopadu 2004,

–   s ohledem na program z Tampere, přijatý na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. října 1999, kterým byl přijat jednotný přístup v oblasti přistěhovalectví a azylu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o budoucnosti společného evropského azylového systému(6),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 19. února 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví sankce proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2009 o uplatňování směrnice 2003/9/ES, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl, v Evropské unii: návštěvy výboru LIBE v letech 2005 až 2008(8),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o hodnocení a budoucím rozvoji Evropské agentury pro ochranu vnějších hranic (FRONTEX) a Evropského systému kontroly hranic (EUROSUR)(9),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci(10),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 20. listopadu 2008 o návrhu směrnice Rady o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce na území členského státu a o společném souboru práv pro pracovníky z třetích zemí, kteří oprávněně pobývají v členském státě(11),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 2. září 2008 o hodnocení dublinského systému(12),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2008 o návrhu směrnice Rady, kterým se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany(13),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o plánu politiky v oblasti legálního přistěhovalectví(14),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí(15),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v Evropské unii(16),

–   s ohledem na Amsterodamskou smlouvu, podle které jsou pravomoci v oblasti přistěhovalectví a azylu svěřeny Společenství, a na článek 63 Smlouvy o ES,

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0251/2009),

A.   vzhledem k tomu, že k migraci do Evropy bude docházet tak dlouho, dokud budou existovat velké rozdíly mezi Evropou a dalšími regiony světa v bohatství a kvalitě života,

B.   vzhledem k tomu, že se společný přístup k přistěhovalectví v EU stal nutností, zejména ve společném prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, kde má činnost či nečinnost jednoho členského státu přímý dopad na ostatní státy a na EU jako celek,

C.   vzhledem k tomu, že migrace, která není dobře řízena, může narušit sociální soudržnost v cílových zemích a může být rovněž škodlivá pro země původu i samotné přistěhovalce,

D.   vzhledem k tomu, že povolená migrace představuje příležitost, ze které mohou mít užitek přistěhovalci, země jejich původu (které jsou příjemci části příjmů přistěhovalců) a členské státy; vzhledem k tomu, že pokrok v oblasti povolené migrace však musí jít ruku v ruce s účinnými opatřeními pro boj s nelegálním přistěhovalectvím, a zejména že toto přistěhovalectví podporuje existenci zločineckých kruhů zabývajících se obchodováním s lidmi,

E.   vzhledem k tomu, že skutečná společná politika migrace pro Společenství musí být založena nejen na boji proti nedovolené migraci, ale také na spolupráci s třetími zeměmi a tranzitními zeměmi a na vhodné politice pro integraci přistěhovalců,

F.   vzhledem k tomu, že evropské politiky migrace musí splňovat normy mezinárodního práva, zejména ty, které se týkají lidských práv, lidské důstojnosti a práva azylu,

G.   vzhledem k tomu, že EU vítá a nadále musí vítat ty, kterým zde bylo uděleno právo zůstat, ať již jde o přistěhovalce z důvodu práce, sloučení rodiny nebo studenty či osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu,

H.   vzhledem k tomu, že přistěhovalci hráli v uplynulých desetiletích zásadní úlohu v rozvoji EU a v evropském projektu a je důležité uznat jejich význam i skutečnost, že Unie i nadále potřebuje pracovní sílu migrujících osob,

I.   vzhledem k tomu, že podle Eurostatu se stárnutí populace v EU stane ve střednědobém horizontu skutečností s tím, že počet obyvatel v produktivním věku se patrně do roku 2060 sníží o téměř 50 milionů; vzhledem k tomu, že přistěhovalectví by mohlo sloužit jako důležitý podnět k zajištění dobré hospodářské výkonnosti v EU,

J.   vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie je ve svém trendu růstu a zaměstnanosti ovlivněna možným nedostatkem pracovních sil, který může zabránit dosažení jejích cílů, a vzhledem k tomu, že nezaměstnanost se v současnosti zvyšuje; vzhledem k tomu, že tento nedostatek může být v krátkodobém výhledu zmírněn vhodným a strukturovaným řízením ekonomického přistěhovalectví,

K.   vzhledem k tomu, že přistěhovalci musí často pracovat jako příležitostná pracovní síla nebo na pracovních místech s nízkou kvalifikací, či zastávat pracovní místa, která vyžadují nižší kvalifikaci, než jakou mají tito přistěhovalci,

L.   vzhledem k tomu, že EU by měla rovněž vyvinout větší úsilí a problémy s nedostatkem pracovních sil a kvalifikací řešit využitím skupin v současnosti vykazujících nízký stupeň zaměstnanosti, jako jsou zdravotně postižené osoby, lidé znevýhodnění při vzdělávání či dlouhodobě nezaměstnaní žadatelé o azyl, kteří mají pobyt na území EU,

M.   vzhledem k tomu, že se počet přistěhovalkyň v EU neustále zvyšuje a dosahuje přibližně 54 % celkového počtu přistěhovalců,

N.   vzhledem k tomu, že většina přistěhovalkyň naráží při začleňování a přístupu na trh práce na vážné problémy kvůli nízké úrovni vzdělání a negativním stereotypům a zvykům, které si přinesly ze své země původu, i kvůli negativním stereotypům a diskriminaci přítomným v členských státech; nicméně vzhledem k tomu, že mnoho mladých žen s vysokou úrovní vzdělání přichází do EU za poměrně nekvalifikovanou prací,

Obecné úvahy

1.   rozhodně podporuje vytvoření společné evropské přistěhovalecké politiky založené na vysoké míře politické a operativní solidarity, vzájemné důvěry, transparentnosti, partnerství, sdílené odpovědnosti a společného úsilí prostřednictvím společných zásad a konkrétních kroků, jakož i na hodnotách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;

2.   znovu zdůrazňuje, že řízení migračních toků musí být založeno na koordinovaném přístupu zohledňujícím demografickou a hospodářskou situaci EU a jejích členských států;

3.   domnívá se, že rozvoji společné přistěhovalecké politiky by mohly výrazně prospět časté a pravidelné konzultace se zástupci občanské společnosti, jako jsou organizace pracující pro přistěhovalce a s přistěhovalci;

4.   vyjadřuje politování nad tím, že do dnešní doby bylo pro vytvoření společné politiky legálního přistěhovalectví učiněno velmi málo, a vítá nové legislativní nástroje přijaté v rámci společné evropské politiky legálního přistěhovalectví;

5.   zdůrazňuje, že soudržná a vyvážená společná evropská přistěhovalecká politika přidává EU na důvěryhodnosti v jejích vztazích s třetími zeměmi;

6.   zdůrazňuje, že účinné řízení migrace vyžaduje zapojení regionálních a místních orgánů a skutečné partnerství a spolupráci s třetími zeměmi původu a tranzitu, neboť tyto země mají často dojem, že rozhodnutí jsou na ně uvalena jednostranně; zdůrazňuje, že taková spolupráce může být navázána pouze tehdy, dodržuje-li třetí země mezinárodní právní předpisy týkající se lidských práv a ochrany a je státem, který podepsal Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků z roku 1951;

7.   má za to, že přistěhovalectví do EU není řešením problémů, kterým čelí rozvojové země, a že společná přistěhovalecká politika musí být doprovázena účinnou politikou pro rozvoj zemí původu;

8.   vítá výše uvedený Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu a opatření, nástroje a návrhy předložené Komisí ve výše uvedeném sdělení o společné přistěhovalecké politice pro Evropu: zásady, opatření a nástroje; vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přistoupily k provádění těchto závazků v praxi;

9.   vítá institucionální dopady Lisabonské smlouvy, zejména rozšíření spolurozhodování a hlasování kvalifikovanou většinou na veškeré přistěhovalecké politiky, vyjasnění pravomoci EU v oblasti víz a hraničních kontrol, rozšíření pravomoci EU v otázce poskytování azylu a rovněž rozšíření pravomoci EU, pokud jde o legální a nedovolenou migraci;

10.   má za to, že nezbytným předpokladem pro společnou přistěhovaleckou politiku je také vytvoření společné azylové politiky, a vítá výše uvedené usnesení o budoucnosti společného evropského azylového systému (CEAS) a návrh nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, který předložila Komise;

Prosperita a přistěhovalectví
Legální migrace

11.   domnívá se, že vzhledem k tomu, že demografický úbytek a stárnutí populace ovlivňují hospodářskou situaci, zůstává legální migrace nezbytná k uspokojování demografických potřeb Evropy, potřeb trhu práce a poptávky po určitých dovednostech; přispívá i k rozvoji třetích zemí prostřednictvím výměny znalostí a know-how a tím, že přistěhovalci posílají do zemí původu část svých příjmů; vyzývá k vytvoření bezpečných systémů, které usnadní tyto finanční převody do třetích zemí;

12.   má za to, že povolená migrace musí představovat alternativu k nelegálnímu přistěhovalectví, neboť představuje zákonný, bezpečný a organizovaný způsob příchodu do Evropské unie;

13.   připomíná, že podle odhadů, které předložila Komise, bude do roku 2050 zapotřebí 60 milionů pracovníků z řad přistěhovalců, a to vyžaduje, aby byly vytvořeny podmínky k legální migraci;

14.   zdůrazňuje, že je třeba provést komplexní vyhodnocení budoucí poptávky po určitých dovednostech a potřeb trhu práce v EU; je však toho názoru, že každý členský stát by si měl zachovat kontrolu nad počtem osob, které jeho trh práce potřebuje, a zohledňovat zásadu upřednostňování pracovníků Společenství tak dlouho, dokud se uplatňují přechodná opatření;

15.   podporuje vytváření vnitrostátních "přistěhovaleckých profilů" za účelem získání jednotného pohledu na situaci v přistěhovalectví v rámci každého členského státu v danou chvíli, přičemž je nezbytné, aby hlavním hlediskem těchto profilů byly potřeby trhu práce;

16.   opakovaně upozorňuje na potřebu zvýšit atraktivitu EU pro vysoce kvalifikované pracovníky i tím, že budou k dispozici informace o cílových zemích a jejich pracovních trzích, a to se zohledněním důsledků, jaké může mít v zemích původu odliv mozků; domnívá se, že odliv mozků lze zmírnit dočasnou či cirkulační migrací, organizováním odborné přípravy v zemích původu, aby v těchto zemích mohly zůstat zachovány profese v klíčových odvětvích, zejména ve vzdělávání a zdravotnictví, a uzavřením dohod se zeměmi původu;vyzývá členské státy, aby se zdržely provádění aktivního náboru v rozvojových zemích, které trpí nedostatkem lidských zdrojů v klíčových odvětvích, jako je zdravotnictví a vzdělávání;

17.   vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily mechanismy, pokyny a další nástroje k usnadnění cirkulační a dočasné migrace a dále aby ve spolupráci se zeměmi původu vyvinuly opatření na vyrovnání ztrát lidských zdrojů, jež by nabídla konkrétní podporu pro školení odborníků v klíčových odvětvích oslabených odlivem talentů z těchto oblastí;

18.   vítá přístup iniciovaný dokumentem týkajícím se "modré karty" pro společnou politiku legálního přistěhovalectví, vyzývá však členské státy, aby vyvíjely větší úsilí o dosažení společných pravidel pro přistěhovaleckou politiku, jež by se neomezovala na vysoce kvalifikované pracovníky;

19.   vyjadřuje uspokojení nad přijetím modré karty týkající se podmínek pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí pro účely výkonu vysoce kvalifikované práce a naléhavě žádá Komisi, aby co možná nejdříve předložila iniciativy pro další kategorie činností, které by byly dalším krokem v boji proti nelegálnímu přistěhovalectví a zneužívání situace přistěhovalců "bez papírů";

20.   požaduje nová opatření, jejichž cílem je dále usnadnit přijímání studentů a výzkumných pracovníků a jejich pohyb v rámci EU;

21.   upozorňuje na význam uznávání kvalifikace přistěhovalců, a sice formální, neformální a informální kvalifikace získané v zemích původu; domnívá se, že takové uznávání zabrání plýtvání schopnostmi, ke kterému u přistěhovalecké populace opakovaně dochází, a to zejména u žen, které často přijímají práci s mnohem nižšími nároky, než je jejich kvalifikace;

22.   žádá Komisi, aby v budoucích dokumentech týkajících se této problematiky měla na paměti otázku uznávání kvalifikace a rovněž pobídku k celoživotnímu učení, přičemž by členské státy měly poskytnout přistěhovalcům příležitost učit se jazyku hostitelské země za účelem zajištění společenské, profesionální a kulturní integrace v Evropské unii a zlepšení možnosti přistěhovalců podporovat vývoj svých dětí;dále žádá, aby Komise uplatnila výsledky jednání týkajících se jazykového vzdělávání dětí přistěhovalců a výuky v členském státě, který je místem jejich pobytu, a také výuky jazyka a kulturního dědictví země jejich původu, a žádá, aby v navrženém plánu byly respektovány zásady subsidiarity a proporcionality;

23.   opakuje, že jedním z vhodných nástrojů ke sladění nabídky a poptávky na trhu práce transparentním, odpovědným a účinným způsobem je síť Evropská síť zaměstnání a pracovní mobility (EURES); navrhuje tedy rozšíření koncepce sítě EURES, aby byl usnadněn kontakt mezi evropskými zaměstnavateli, kteří hledají zaměstnance s určitou kvalifikací, a uchazeči o toto zaměstnání pocházejícími z třetích zemí; navrhuje, aby jako základna tohoto rozšíření sítě EURES byla využita zvláštní střediska (již vytvořená či která mají být vytvořena) nebo zastoupení EU ve třetích zemích a aby bylo zaručeno pokračování poradenské činnosti týkající se nástrojů a podpory pro osoby samostatně výdělečně činné a využívání mikroúvěrů a aby tato činnost byla dále rozšiřována; zdůrazňuje, že evropská potřeba vysoce kvalifikované pracovní síly by neměla vést k "odlivu mozků" ze třetích zemí, jehož důsledkem by bylo poškození jejich rozvíjejících se ekonomik a sociální infrastruktury;

24.   domnívá se, že by přistěhovalcům z tzv. třetích zemí mělo být přiznáno právo pohybovat se v rámci EU tak, aby jakožto osoby s legálním pobytem v členském státě mohli pracovat jako přeshraniční pracovníci, aniž by museli žádat o pracovní povolení v jiném členském státě, a že takto zaměstnaným přistěhovalcům by mělo být po 5 letech legálního pobytu v členském státě přiznáno plné právo volného pohybu;

25.   zdůrazňuje význam koordinace mezi místními a regionálními orgány odpovědnými za odbornou přípravu a vnitrostátními a evropskými orgány v řízení potřeb trhu práce, a to v souladu ze zásadou upřednostňování pracovníků Společenství; zdůrazňuje, že taková spolupráce je nezbytná pro účinné provádění přistěhovalecké politiky schopné vyřešit nedostatek pracovní síly, k němuž dochází v určitých odvětvích a v některých členských státech, a pro účinnou a náležitou integraci přistěhovalců;

26.   vyzývá Komisi, aby v zemích původu více informovala o možnostech legální migrace a o právech a povinnostech migrantů, které jsou spojeny s příjezdem do EU;

27.   vyzývá členské státy, aby dostatečně využívaly dotační systémy Společenství, které souvisejí s přistěhovaleckou politikou, tak aby bylo vytvořeno více kvalitních pracovních míst pro přistěhovalce;

Integrace

28.   zdůrazňuje, že integrace posiluje kulturní rozmanitost v EU a měla by být založena na sociálním začlenění, nediskriminaci a rovných příležitostech, které se projevují zejména v přístupu ke zdravotnictví, vzdělávání, jazykové přípravě a zaměstnání; domnívá se, že integrační politiky by měly být rovněž založeny na vhodných inovačních programech, a uznává klíčovou úlohu, kterou při integraci migrantů hrají místní a regionální orgány, odborové organizace, organizace migrantů a profesionální svazy a sdružení;

29.   podporuje integrační úsilí členských států i legálních migrantů a osob, které požívají mezinárodní ochrany, při respektování identity a hodnot EU a jejích členských států i lidských práv, právního státu, demokracie, tolerance, rovnosti a svobody názoru a potřeby povinné školní docházky; připomíná, že integrace je dvoustranný proces, který vyžaduje, aby se přizpůsobili jak přistěhovalci, tak i obyvatelstvo hostitelské země, jak je stanoveno ve společných základních zásadách integrace přijatých Radou, a jemuž může prospět výměna osvědčených postupů; uznává, že ačkoli integrace je obtížnější v těch členských státech, které čelí značným migračním tlakům způsobeným jejich zvláštní geografickou situací, nelze od ní jako od cíle upustit; vyzývá ostatní členské státy, aby přispěly ke zmírnění takových tlaků v duchu solidarity, čímž usnadní integraci osob, které požívají mezinárodní ochrany a které se nacházejí v členských státech EU, a současně podpoří legální migraci;

30.   zdůrazňuje, že dobrý integrační proces je nejlepším nástrojem k odstranění nedůvěry a podezírání mezi občany pocházejícími z dané země a přistěhovalci a je zásadní pro eliminaci xenofobních myšlenek nebo činů;

31.   podporuje vytvoření mechanismů pro vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy k posílení schopnosti hostitelských zemí zvládat rostoucí rozmanitost, a rovněž vytvoření systému společných ukazatelů a vhodných statistických kapacit, které mají členské státy používat ke zhodnocení výsledků přistěhovalecké politiky;

32.   připomíná, že klíčovým prvkem je zapojení organizací migrantů, které v integračním procesu hrají nezastupitelnou úlohu, neboť poskytují přistěhovalcům příležitost k demokratické účasti; vyzývá členské státy, aby usnadnily systémy na podporu občanské společnosti v integračním procesu tím, že umožní přistěhovalcům, aby se podíleli na občanském a politickém životě hostitelské společnosti, umožní jim účast v politických stranách a odborových organizacích a poskytnou jim příležitost hlasovat v místních volbách;

33.   vítá iniciativu, kterou přijaly Komise a Evropský hospodářský a sociální výbor s cílem zlepšit soudržnost integračních politik prostřednictvím evropského integračního fóra se zapojením a účastí společenských organizací a sdružení přistěhovalců, v jehož rámci by probíhala výměna zkušeností a příprava doporučení; vyzývá členské státy, aby koordinovaly integrační úsilí výměnou osvědčených postupů obsažených ve vnitrostátních plánech pro integraci;

34.   žádá Komisi, aby učinila příslušná opatření a tak zajistila finanční podporu strukturální a kulturní integrace přistěhovalců také prostřednictvím programů EU, jakými jsou Program celoživotního učení, Evropa pro občany, Mládež v akci a Kultura 2007; poukazuje na to, že učitelé jsou v mnoha případech špatně připraveni na to, že ve třídách budou mít velký počet dětí přistěhovalců, a požaduje, aby se zlepšilo vzdělávání učitelů a aby byla na tyto účely poskytnuta dostatečná finanční podpora;

35.   upozorňuje na to, že školní výuka a celoživotní učení hrají důležitou roli v procesu integrace, neboť rozvíjejí různé dovednosti, zejména jazykové znalosti; domnívá se, že nově příchozí přistěhovalci by měli mít právo a příležitost účastnit se programů odborné přípravy a celoživotního učení, aniž by jim byly kladeny jakékoli překážky;

36.   vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly protidiskriminační politiky, a to i ze strany veřejných orgánů;

37.   vyzývá členské státy, aby respektovaly a podporovaly příslušné směrnice: směrnice Rady 2000/78/ES(17), 2000/43/ES(18) a 2004/113/ES(19), jejichž účelem je boj proti diskriminaci;

38.   vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1990(20);

39.   vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o přistěhovalectví v EU z hlediska pohlaví a aby zajistila analýzu těchto údajů Evropským institutem pro rovnost pohlaví s cílem dále vyzdvihnout specifické potřeby a problémy přistěhovalkyň a nejvhodnější způsoby jejich integrace do společností v hostitelských zemích;

40.   vyzývá členské státy, aby při vypracovávání integračních politik umožnily příslušným způsobem uplatnit zásadu rovnosti mezi muži a ženami a zohlednily specifickou situaci a potřeby žen z řad přistěhovalců;

41.   vyzývá členské státy, aby zaručily dodržování základních práv přistěhovalkyň bez ohledu na to, zda je jejich právní postavení legální;

42.   vyzývá členské státy, aby podporovaly informační kampaně určené ženám z řad přistěhovalců, jejichž cílem je informovat je o jejich právech, možnostech vzdělávání a jazykových kurzů, odborné přípravy a přístupu k zaměstnání a také předcházet nuceným sňatkům, mrzačení ženských pohlavních orgánů a dalším formám psychického nebo fyzického nátlaku;

Bezpečnost a přistěhovalectví
Integrovaná správa hranic

43.   zdůrazňuje, že je třeba vypracovat komplexní rámcový program, jenž by stanovoval obecné cíle a celkovou strukturu strategie správy hranic EU a jenž by obsahoval podrobné informace o tom, jak mají společně fungovat příslušné programy a režimy v této oblasti; zastává názor, že při posuzování struktury strategie správy hranic EU by Komise měla nejprve provést analýzu efektivnosti stávajících systémů správy hranic v členských státech, aby mezi nimi dosáhla optimální součinnosti, a poskytnout dodatečné informace týkající se rentability nových navržených systémů, systému vstupu/výstupu, elektronického systému cestovních povolení, automatizované hraniční kontroly a programu registrovaných cestujících, v rámci integrované správy hranic EU;

44.   zdůrazňuje, že integrovaná správa hranic by měla nalézt správnou rovnováhu mezi zajištěním volného pohybu rostoucího počtu osob přes hranice a zaručením větší bezpečnosti občanů EU; nepopírá, že využívání údajů zde nabízí zjevné výhody; současně však zastává názor, že důvěru veřejnosti ve vládní opatření lze zachovat pouze tehdy, budou-li stanoveny dostatečné záruky ochrany údajů, kontrola a mechanismy pro zajištění nápravy;

45.   požaduje posouzení proveditelnosti integrovaného čtyřstupňového přístupu, jehož prostřednictvím by prohlídky probíhaly systematicky v každé fázi cesty přistěhovalců do Unie;

46.   zdůrazňuje, že strategii hranic EU by měla doplňovat i konkrétní opatření zaměřená na posílení hranic třetích zemí v rámci partnerství mezi Afrikou a EU a evropské politiky sousedství (východní partnerství, EUROMED);

47.   vyzývá k nahrazení současných vnitrostátních schengenských víz jednotnými evropskými schengenskými vízy, která umožní rovné zacházení se všemi žadateli o víza; přeje si být informován o přesném časovém harmonogramu a o podrobnostech politické i technické studie Komise, jež budou analyzovat proveditelnost, praktické důsledky a dopad systému, ve kterém budou státní příslušníci třetích zemí povinni získat elektronické povolení předtím, než budou moci vycestovat na území EU (elektronický systém cestovních povolení, ESTA); požaduje lepší spolupráci mezi konzuláty členských států a to, aby se postupně vytvářely společné konzulární služby v otázce víz;

48.   vyzývá Radu, aby přijala dohody založené na solidaritě členských států, pokud jde o dělbu zátěže spojené s policejní kontrolou hranic, a aby koordinovala vnitrostátní politiky členských států;

Nelegální migrace

49.   považuje účinný boj proti nelegálnímu přistěhovalectví za klíčovou součást komplexní migrační politiky EU, a vyjadřuje proto politování nad tím, že je účinné rozhodování v této oblasti narušováno nedostatečnou schopností členských států postupovat skutečně společně ve společném zájmu těchto států;

50.   je zděšen lidskou tragédií, která je důsledkem nelegálního převážení migrantů po moři a k níž dochází zejména na jižních námořních hranicích Unie, kde se lidé ve člunech vydávají na životu nebezpečnou cestu od afrických břehů do Evropy; důrazně vyzývá k přijetí okamžitých opatření k zastavení této lidské tragédie jednou provždy a k posílení dialogu a spolupráce se zeměmi původu;

51.   připomíná, že nelegální přistěhovalectví často organizují zločinecké sítě, jejichž činnost se zatím ukázala jako účinnější než společná evropská opatření; je přesvědčen, že takové sítě jsou odpovědné za smrt stovek lidí, kteří každý rok přijdou o život na moři; připomíná, že v souladu s mezinárodními závazky musí nést členské státy společnou odpovědnost za záchranu životů na moři; vyzývá proto Komisi a Radu, aby zvýšily úsilí v boji proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a pašování, k nimž dochází v různých částech EU, a zejména aby se pokusily rozbít veškeré sítě nejen bojem s převaděči, kteří jsou zřídkakdy klíčovou postavou, ale rovněž s těmi, kdo jsou na vrcholných příčkách a nejvíce těží z výhod z těchto zločineckých operací;

52.   vyzývá Komisi, aby zintenzivnila programy na zvýšení informovanosti v zemích tranzitu a původu o nebezpečí nelegální migrace;

53.   vítá přijetí nové směrnice o sankcích proti zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem a považuje tuto směrnici za účinný nástroj omezování vykořisťování migrujících pracovníků a snížení přitažlivosti jednoho z hlavních motivačních faktorů pro nelegální migraci;

54.   naléhavě žádá členské státy, aby neodkládaly provedení nové směrnice, která stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří budou zaměstnávat nelegální přistěhovalce, ve vnitrostátním právu;

55.   je přesvědčen, že je důležité posilovat prostředky dialogu se zeměmi původu a vytvořit dohody o spolupráci s těmito zeměmi s cílem eliminovat krutý a tragický jev nedovolené migrace;

56.   domnívá se, že i přes opakované navýšení rozpočtových prostředků, ke kterému došlo na podnět Parlamentu, Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (FRONTEX) stále ještě nezajišťuje účinnou koordinaci kontrolní činnosti na vnějších hranicích Unie, a to z důvodu omezeného mandátu a nedostatečného zapojení třetích zemí, obzvláště pokud jde o námořní operace;

57.   vítá podnět Komise, která připraví návrh na přezkum mandátu agentury FRONTEX, a má za to, že je naléhavě třeba agenturu posílit, zejména rozšířením její koordinační kapacity a schopnosti koordinovat na žádost dotčených členských států stálé mise v oblastech, které čelí velkým migračním tlakům, a schopnosti spojit se s třetími zeměmi; domnívá se, že by měl být rovněž kladen důraz na posílení analýzy rizik agentury FRONTEX a její kapacity shromažďovat příslušné údaje;

58.   má za to, že agentura FRONTEX potřebuje odpovídající zdroje, a to nikoli pouze finanční, pokud má plnit svůj mandát smysluplným způsobem, a požaduje využívání nových technologií v boji proti nelegální migraci, aby členské státy ve zvýšené míře poskytly technické prostředky a aby Komise předložila legislativní návrhy, které by zavedly povinnou solidaritu na stejném základě jako v případě pohraničních jednotek rychlé reakce (RABITs);

59.   vyzývá agenturu FRONTEX a Komisi, aby vypracovaly studii (i s odhadem nákladů), která posoudí možnost, že by agentura FRONTEX získala své vlastní prostředky, a požadavky související s případným povýšením operací agentury FRONTEX na pobřežní stráž EU, aniž by tím byla omezena kontrola členských států nad svými hranicemi;

60.   má za to, že FRONTEX může naplno využít svůj potenciál pouze tehdy, pokud bude zintenzívněno úsilí v dalších oblastech, například v oblasti navracení a spolupráce se třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby v tomto směru agenturu FRONTEX podporovala;

61.   podporuje zřízení specializovaných kanceláří agentury FRONTEX, které umožní reagovat na specifické situace na obzvláště citlivých hranicích, zejména na pozemních hranicích na východě a na námořních hranicích na jihu, a lépe tyto situace posoudit;

62.   konstatuje, že na operace agentury FRONTEX mají škodlivý vliv odlišnosti ve výkladu právních pojmů, výkladu mezinárodních právních předpisů pro oblast moří a rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech a postupech; požaduje, aby za účelem nalezení společného přístupu a vyřešení protichůdných odlišností vnitrostátních právních předpisů a postupů v jednotlivých státech byly provedeny komplexní studie;

63.   požaduje hlubší a trvalou spolupráci agentury FRONTEX a vnitrostátních orgánů a agentur;

64.   požaduje další vývoj koncepce EUROSUR, a to rovněž prostřednictvím lepší koordinace členských států;

65.   konstatuje, že rybáři, soukromá plavidla a soukromí pracovníci na moři se často setkávají s nelegálními přistěhovalci dříve než námořní jednotky v zemi; zdůrazňuje, že je nezbytné tyto strany jasněji informovat o jejich povinnostech vyplývajících z mezinárodních právních předpisů a týkajících se pomoci přistěhovalcům v nouzi, a požaduje mechanismy náhrad za ušlou práci v důsledku záchranných operací;

66.   zdůrazňuje, že je zde zřejmá potřeba spolehlivých statistik, aby byly vytvořeny konkrétní nástroje k boji proti nelegální migraci na úrovni EU, a vyzývá Komisi, aby přijala opatření nezbytná k zajištění těchto statistik;

Návraty

67.   domnívá se, že přistěhovalci, kteří nepožívají mezinárodní ochrany či s nelegálním pobytem na území členských států, je třeba požádat, aby území Evropské unie opustili; v této souvislosti bere na vědomí přijetí směrnice o navracení osob a vyzývá členské státy, aby v souvislosti s provedením této směrnice do vnitrostátního práva zachovávaly výhodnější ustanovení, která již byla v jejich vnitrostátním právu zakotvena; vyzývá členské státy, aby zajistily, že k navracení bude docházet při plném respektování právních předpisů a důstojnosti dotčených osob, přičemž přednost bude dávána dobrovolným návratům;

68.   požaduje, aby systém poradenských služeb pro navracení byl zřízen v uzavřených a otevřených ubytovacích střediscích a sloužil jako kontaktní místo pro osoby, které si přejí dozvědět se více informací o pomoci při návratu;

69.   vyzývá Komisi, aby zavedla sledování mechanismů sociální a profesní reintegrace migrantů, kteří se navrátili do země původu, a aby tyto mechanismy podporovala;

70.   vyzývá členské státy, aby přednostně sladily své politiky navracení se společnou politikou spíše než s dvoustrannými dohodami;

71.   požaduje, aby v souvislosti s dohodami o navracení byl Parlament a jeho odpovědné výbory v průběhu diskusí se třetími zeměmi pravidelně informovány o dosaženém pokroku a všech překážkách, s nimiž se vyjednávači setkali;

72.   vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy měly pouze dvoustranné dohody o navracení osob se třetími zeměmi, které by plně zaručovaly dodržování lidských práv navracených osob, a podepsanou Ženevskou úmluvu z roku 1951;

73.   vyzývá Komisi, aby účinně prosazovala plnění povinnosti třetích zemí přijímat zpět své státní příslušníky, kteří pobývají nelegálně na území EU, jak to stanoví článek 13 Dohody z Cotonou ze dne 23. června 2000; vyzývá k posílení těchto ustanovení při jednáních o nové dohodě se státy AKT (africké, karibské a tichomořské státy);

74.   zdůrazňuje potřebu opravdového evropského rozměru v politice navracení prostřednictvím vzájemného uznávání rozhodnutí o navrácení; vyzývá k lepší spolupráci členských států při uskutečňování návratů a k posílení úlohy agentury FRONTEX při společné činnosti související s návraty;

75.   vyzývá k posílení spolupráce, včetně spolupráce konzulární, se zeměmi původu a tranzitu, aby se usnadnily postupy navracení, a vyzývá Komisi, aby vyhodnotila stávající dohody o navracení za účelem usnadnění jejich provádění a vzala si z nich poučení pro jednání o podobných dohodách v budoucnu;

76.   vyzývá Radu, aby zvážila přijetí ustanovení právních předpisů za účelem vytvoření evropského průkazu vydávaného nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí s cílem usnadnit navracení do třetích zemí; je třeba přijmout kroky směřující k tomu, aby byly evropské průkazy zahrnuty do dohod o navracení osob Unie, a staly se tak závaznými pro dotčené třetí země;

Solidarita a přistěhovalectví
Koordinace mezi členskými státy

77.   vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že členské státy neprokázaly dostatečnou solidaritu tváří v tvář rostoucímu problému přistěhovalectví; vyzývá k okamžitému přezkoumání rámcového programu Solidarita a řízení migračních toků na období 2007-2013(21) a jeho čtyř finančních nástrojů tak, aby odrážely novou situaci, kterou charakterizují zvýšené migrační tlaky, a odpovídaly naléhavým potřebám, například v případě masových migračních přílivů;

78.   bere na vědomí závazky členských států zakotvené ve výše uvedeném Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu, pokud jde o potřebu solidarity; vítá zejména skutečnost, že pakt obsahuje mechanismus dobrovolného sdílení břemene, který v rámci EU umožní přemístit osoby, které požívají mezinárodní ochrany, z členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům na své vnitrostátní azylové systémy, do jiných členských států, a vyzývá členské státy, aby naplnily své závazky;vítá také skutečnost, že na tento účel byla z rozpočtu na rok 2009 přidělena částka 5 milionů EUR, a to z Evropského fondu pro uprchlíky; trvá však na zavedení závazných nástrojů;vyzývá Komisi, aby tento mechanismus neprodleně uvedla do praxe a okamžitě předložila legislativní podnět s cílem zřídit takový stálý mechanismus na evropské úrovni;

79.   vítá přepracované znění dublinského nařízení a navrhovaná ustanovení o mechanismu, který by odložil uplatňování dublinských pravidel pro přesuny, jestliže existují obavy, že by důsledkem těchto přesunů mohli být žadatelé, kteří nevyužívají výhody adekvátních norem ochrany v odpovědném členském státě, zejména ve smyslu podmínek přijímání a přístupu k azylovému řízení, a rovněž v případech, kdy by tyto přesuny znamenaly dodatečnou administrativní zátěž v rámci členských států, které vzhledem ke své zeměpisné poloze či demografické situaci čelí nepřiměřeným tlakům; zdůrazňuje však, že bez vytvoření dvojitého závazného nástroje pro všechny členské státy by se tato ustanovení ukázala být spíše politickým prohlášením než účinným nástrojem ke skutečné podpoře členského státu;

80.   vítá návrh Komise na přepracování nařízení o zřízení systému "Eurodac" pro porovnávání otisků prstů a připomíná členským státům jejich povinnosti získávat otisky prstů a zasílat údaje podle stávajícího nařízení Eurodac; je toho názoru, že biometrické údaje, jako například otisky prstů, musí být využity na posílení účinnosti operací hraniční kontroly;

Spolupráce se třetími zeměmi

81.   vyjadřuje politování nad tím, že spolupráce se třetími zeměmi nedosáhla – s výjimkou spolupráce Španělska s třetími zeměmi, například se Senegalem a dalšími zeměmi subsaharské a severní Afriky – uspokojivých výsledků; vyzývá k cílené podpoře třetích zemí tranzitu a původu zapojením agentury FRONTEX do misí vyslaných do těchto zemí, aby se jim dostalo pomoci k vybudování účinného systému správy hranic;

82.   připomíná Komisi, Radě a členským státům, že je zásadní, aby pokračovaly v zahájeném dialogu se zeměmi původu a tranzitu navazujícím na ministerské konference mezi EU a Afrikou o migraci a rozvoji konané v Tripolisu, Rabatu a Lisabonu;

83.   požaduje zavedení politických nástrojů, které byly vytvořeny v rámci "Globálního přístupu k migraci"(22), a rovněž provedení procesu z Rabatu z roku 2006 týkajícího se migrace a rozvoje, stejně jako partnerství mezi EU a Afrikou v oblasti migrace, mobility a zaměstnanosti, které bylo dohodnuto v Lisabonu v prosinci 2007;

84.   zdůrazňuje význam rozvojové politiky ve třetích zemích původu nebo tranzitu jakožto prostředku pro řešení problému přistěhovalectví a jeho příčin; vyzývá ke zlepšení koordinace přistěhovalecké a rozvojové politiky Unie, která bude brát plně v úvahu strategické cíle, například rozvojové cíle tisíciletí;

85.   připomíná však, že rozvojová politika nemůže být jedinou alternativou k migraci, neboť žádný rozvoj nemůže existovat na základě solidarity bez trvalé mobility;

86.   požaduje posílení spolupráce s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a dalšími mezinárodními organizacemi při vytváření nových regionálních kanceláří v citlivých oblastech, kde je zapotřebí mimo jiné praktická pomoc týkající se zejména legální migrace nebo dobrovolného návratu přistěhovalců;

87.   zdůrazňuje, že je důležité vytvářet informační a řídicí střediska pro migraci po vzoru střediska v Mali, které zahájilo činnost v říjnu 2008; je přesvědčen, že taková střediska by mohla významně přispět k řešení problémů migrace tím, že by se zabývala potřebami případných migrantů, navracejících se migrantů a migrantů s pobytem v EU; vyzývá Komisi, aby poskytla nezbytné informace týkající se projektů zřizování dalších středisek v rámci partnerství EU-Afrika, a žádá ji, aby prozkoumala možnost vytvoření takových středisek ve východních sousedních zemích;

88.   zdůrazňuje, že všechny dohody se zeměmi původu a tranzitu by měly obsahovat kapitoly o spolupráci v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá k ambiciózní politice vůči třetím zemím v oblasti policejní a justiční spolupráce, aby bylo možné bojovat proti mezinárodním zločineckým organizacím zapojeným do obchodování s lidmi a postavit dotyčné osoby před soud, se zapojením s Europolu a Eurojustu; vyzývá také Komisi, aby zintenzivnila svou podporu třetím zemím, včetně finanční a technické pomoci, za účelem vytváření hospodářských a sociálních podmínek odrazujících od nelegální migrace, drogové činnosti a organizovaného zločinu;

89.   vyzývá Komisi, aby pro dosažení pokroku v jednáních, která vede s Marokem, Senegalem a Libyí, podpořila vyjednání globálních evropských dohod, jak je tomu například u dohody podepsané s Kapverdami, a aby podpořila uzavření dohod s hlavními zeměmi původu přistěhovalců;

90.   požaduje podporu pro třetí země při vytváření vnitrostátního právního rámce a zřizování imigračního a azylového systému při plném respektování mezinárodních právních předpisů a vyzývá dále třetí země tranzitu, aby podepsaly a dodržovaly Ženevskou úmluvu z roku 1951;

91.   vyzývá členské státy, aby zvážily vydávání uprchlíků opouštějících domovy kvůli zhoršování životního prostředí, migrantů, kteří nemohou být běžně považováni za ekonomické migranty a kteří rovněž nejsou uznáni za uprchlíky podle Ženevské úmluvy;

o
o   o

92.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C76, 31.3.2009, s. 34.
(2) Dokument Rady 13440/08.
(3) Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98.
(4) Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 30.
(5) Dokument Rady 7204/08.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2009)0087.
(7) Přijaté texty, P6_TA(2009)0069.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2009)0047.
(9) Přijaté texty, P6_TA(2008)0633.
(10) Přijaté texty, P6_TA(2008)0557.
(11) Přijaté texty, P6_TA(2008)0558.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0385.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2008)0168.
(14) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 215.
(15) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 223.
(16) Úř. věst. C 303 E, 13.12.2006, s. 845.
(17) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s.16.
(18) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s.22.
(19) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s.37.
(20) A/RES/45/158.
(21) KOM(2005)0123.
(22) KOM(2006)0735.


Zelená kniha o budoucí politice TEN-T
PDF 157kWORD 84k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o zelené knize o budoucí politice TEN-T (2008/2218(INI))
P6_TA(2009)0258A6-0224/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. února 2009 nazvané "Zelená kniha: TEN-T: přezkum politiky" (KOM(2009)0044),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané "Plán evropské hospodářské obnovy" (KOM(2008)0800),

–   s ohledem na závěry zasedání Rady o dopravě šetrnější k životnímu prostředí tak, jak je přijala Rada ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku na svém zasedání ve dnech 8.–9. prosince 2008,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. června 2006 nazvané "Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období" (KOM(2006)0314),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané "20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí" (KOM(2008)0030),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. října 2007 nazvané "Akční plán pro logistiku nákladní dopravy" (KOM(2007)0607),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. května 2008 o výsledcích jednání ohledně strategií a programů politiky soudržnosti na programové období 2007–2013 (KOM(2008)0301),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. ledna 2009 o provádění hlavních směrů transevropské dopravní sítě za období 2004–2005 (KOM(2009)0005),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o Lisabonské strategii(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíči k udržitelné mobilitě(2),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A6-0224/2009),

A.   vzhledem k tomu, že politická definice politiky TEN-T, jež je popsána v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě(3)rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě(4), vedla k vytvoření "seznamu přání", tj. 30 prioritních projektů, které vznikly převážně na základě zájmu, který projevily členské státy,

B.   vzhledem k tomu, že vnější konkurenceschopnost nákladní železniční a námořní dopravy musí být s ohledem na silniční dopravu zlepšena, aby se zajistilo vyvážené využívání silnic, mořských cest a železničních koridorů pro nákladní dopravu ,

C.   vzhledem k tomu, že na základě těchto 30 prioritních projektů navrhla Komise poskytnout financování pro celou transevropskou dopravní síť ve výši přibližně 20 000 000 000 EUR z prostředků EU, jež jsou k dispozici ve finančním rámci na období 2007–2013, a že tato částka byla na naléhání Rady nakonec snížena na zhruba 8 000 000 000 EUR, z nichž pouze 5 300 000 000 EUR je určeno na 30 prioritních projektů,

D.   vzhledem k dobře známé neschopnosti Evropské unie dodržet pravidla financování TEN-T stanovená v jejím nařízení (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí(5), což vytváří nejistotu v plánování a financování projektů,

E.   vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit schopnost Komise realizovat hlavní přeshraniční projekty, zejména v železničním odvětví, což vyžaduje pokračování v užší spolupráci mezi zapojenými členskými státy a mnohaleté financování přesahující časovou hranici víceletého finančního rámce,

F.   vzhledem k tomu, že přílohy výše uvedeného sdělení Komise ze dne 14. května 2008 ukazují, že v rámci dopravních projektů je přibližně 49 % prostředků vynakládáno na silnice, přibližně 31 % prostředků na železnici a asi 9 % prostředků na městskou dopravu, avšak že není přesně rozpoznatelné, jaké konkrétní projekty jsou spolufinancovány,

1.   je si vědom toho, že k prvním pokusům vypracovat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury, jež byly inspirovány "chybějícími články" při evropské schůzce zástupců průmyslu u kulatého stolu, dalo impuls sdělení Komise ze dne 2. prosince 1992 nazvané "Budoucí rozvoj společné dopravní politiky" s odůvodněním, že je nutno "dosáhnout hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti", a začal je realizovat bývalý komisař pro dopravu Karel Van Miert; konstatuje, že nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí(6), a rozhodnutí č. 884/2004/ES se pokusila zaměřit se na výše uvedené cíle; upozorňuje na stimul, který této politice dala komisařka odpovědná za oblast energetiky a dopravy, místopředsedkyně Komise Loyola de Palacio;

2.   považuje zprávy, které předložili koordinátoři projektu TEN-T, za zajímavé příklady, jež mohou sloužit k další koordinaci a integraci omezeného výběru důležitých projektů; žádá proto Komisi a členské státy, aby pokračovaly v úsilí o posílení stávajících prioritních projektů; domnívá se, že středně až dlouhodobé investice by měly pokračovat v souladu s cílem dokončit celou síť;

3.   vítá skutečnost, že výše uvedené sdělení Komise ze dne 4. února 2009 bylo předloženo včas s cílem zásadním způsobem přezkoumat politiku EU v oblasti dopravní infrastruktury a projektů TEN-T, a to v souvislosti s výzvami týkajícími se současných i budoucích naléhavých úkolů v oblasti dopravy a přeshraniční mobility a s výzvami týkajících se finančních, hospodářských, regionálních (i v souvislosti s trvale znevýhodněnými regiony) a sociálních problémů a otázek bezpečnosti a životního prostředí;

4.   v tomto ohledu nevidí důvod pro zavedení vágního pojmu koncepčního pilíře TEN-T, který nadměrně zatěžuje seznam priorit; má za to, že na rozdíl od výslovně vyjádřeného cíle Komise nezlepší pilíř výslovně označený jako koncepční důvěryhodnost politiky TEN-T, která bude píše dosažena rozvojem konkrétních projektů;

5.   souhlasí proto s vypracováním soudržnějšího a integrovanějšího síťového přístupu, který bude odrážet potřeby intermodálních spojení jak pro občany, tak pro nákladní přepravu; zdůrazňuje proto, že je nutno dát prioritu železniční dopravě, přístavům, udržitelné námořní a vnitrozemské vodní dopravě a jejich spojením v zázemí nebo intermodálním uzlům v infrastrukturním spojení s novými členskými státy i v rámci těchto států, a kromě toho věnovat zvláštní pozornost přeshraničním dopravním spojením a lepším spojením s letišti a námořními přístavy v rámci transevropských sítí; zdůrazňuje, že by měla být věnována pozornost rozdílným, ale navzájem se doplňujícím potřebám osobní i nákladní přepravy; doporučuje, aby členské státy a regionální orgány zlepšily návaznost mezistanic a místních propojení na TEN-T, a minimalizovaly tak náklady spojené s periferní polohou;

6.   vyzývá Komisi, aby zvláště podporovala prioritní projekty s intermodálními spojeními a jednotnou interoperabilitou napříč několika členskými státy; poukazuje na to, že napojení hospodářských oblastí na tyto prioritní projekty je úkolem členských států;

7.   souhlasně poukazuje na to, že druhy dopravy šetrné k životnímu prostředí jsou v mimořádně velké míře zohledněny na seznamu prioritních projektů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v budoucnosti zajistila, že toto poměrné zastoupení zůstane při realizaci projektů zachováno;

8.   zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit ochranu klimatu a trvale udržitelný rozvoj všech druhů dopravy do evropské politiky v oblasti infrastruktury, a to v souladu s cíli EU snížit emise CO2;

9.   vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby do plánování projektů TEN-T a rozhodování o nich začlenily právní předpisy EU týkající se ochrany životního prostředí, jako jsou např. Natura 2000, SEA, směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), směrnice o kvalitě ovzduší, rámcová směrnice o vodě, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a ptácích, jakož i zprávy z mechanismu podávání zpráv o životním prostředí (TERM) o ukazatelích pro dopravu a životní prostředí, které vydává Evropská agentura pro životní prostředí;

10.   naléhá na Komisi, aby minimalizovala výskyt nejasných nebo rozporuplných ustanovení týkajících se prohlášení o společných zájmech a uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí; je rovněž přesvědčen, že jakmile je projektům přidělen status TEN-T, neměly by členské státy zneužívat evropských právních předpisů uvedených v bodě 9 k tomu, aby provádění projektů TEN-T bránily;

11.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily nový vývoj, jako je např. globální finanční krize, demografické změny, rozšíření, nové sousední země a živé kontakty s východními zeměmi a zeměmi Středomoří, jakožto významné faktory, jež se dotýkají evropské politiky v oblasti dopravní infrastruktury;

12.   zdůrazňuje, že zejména za současné hospodářské krize představuje rozvoj TEN-T a integrace dopravy v Unii s dopravou sousedních zemí nejspolehlivější způsob, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost vnitřního trhu a hospodářskou a sociální soudržnost Unie;

13.   vyzývá Komisi, aby vystupňovala své úsilí s cílem zlepšit koordinaci územního rozvoje (Územní agenda Evropské unie i zásada územní soudržnosti) a dopravního plánování na evropské úrovni tím, že zohlední regionální dostupnost prostřednictvím lepšího síťového propojení regionů; poznamenává, že přitom musí být zohledněny velké rozdíly mezi hornatými, pobřežními/ostrovními, centrálními, okrajovými a jinými přeshraničními oblastmi a potřeba lepšího začlenění systémů městské mobility do TEN-T;

14.   vyzývá Komisi, aby zvlášť upřednostnila klíčové projekty v oblasti nejdůležitějších železničních, silničních a vnitrozemských vodních cest s cílem zajistit přeshraniční spojení s novými členskými státy a třetími zeměmi;

15.   navrhuje v této souvislosti, aby jako základ pro plánování byla začleněna Perspektiva evropského územního rozvoje (ESDP) a aby dostupné studie ESPON sloužily jako vědecké podkladové informace o rozvoji dopravy, zaměřené na plánování;

16.   zdůrazňuje potřebu začlenit do rozvoje politik TEN-T jak cíle Lisabonské strategie, tak cíle Plánu obnovy, vzhledem k zásadnímu významu jejich mobility, dostupnosti a logistiky pro konkurenceschopnost EU a pro zlepšení územní soudržnosti;

17.   vyzývá Komisi a členské státy, aby integrovaly zelené koridory, sítě nákladní železniční dopravy, koridory evropského systému železniční signalizace (ERTMS), námořní "dálnice", jako je námořní doprava na krátké vzdálenosti, stávající vnitrozemské vodní cesty s omezenou kapacitou nebo zdymadla s nedostatečnou kapacitou, pevninské přístavy, logistické platformy a uzly městské mobility, stejně jako plánované rozšíření TEN-T na země Evropské politiky sousedství, východní země a země Středomoří do intermodální koncepce TEN-T vycházející z plánovaných akcí, které mají upřednostnit ty druhy dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, při nichž dochází k nižší spotřebě ropy a jsou bezpečnější, s cílem zajistit optimální využívání všech druhů dopravy a podporovat kompatibilitu spojení mezi různými druhy dopravy, zejména železničního spojení v přístavech; kromě toho vyzývá k souladu mezi stávajícím a budoucím rámcem TEN-T a navrženými právními předpisy v oblasti železničních koridorů pro nákladní dopravu;

18.   připomíná, že podle posledních průzkumů bylo na vnitrozemské vodní cesty až donedávna vynakládáno pouze 1 % evropských prostředků pro infrastrukturu; domnívá se, že je potřeba dostatečné evropské podpory pro rozvoj infrastruktury vnitrozemských vodních cest v Evropě s cílem využít plný potenciál vnitrozemských vodních cest jakožto udržitelného a spolehlivého druhu dopravy;

19.   vyzývá Komisi, aby usilovala o rychlejší rozšiřování nákladní železniční dopravy s cílem dosáhnout větší výkonnosti sítě a vyšší rychlosti přepravy;

20.   vítá v této souvislosti návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské železniční síti zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy (KOM(2008)0852), předložený Komisí, a výše uvedené sdělení Komise ze dne 18. října 2007;

21.   zdůrazňuje, že za účelem prosazování a podpory součinnosti mezi "soft" infrastrukturou a "hard" infrastrukturou (informační systémy jako ERTMS/RIS/ITS/SESAR/Galileo), zlepšení interoperability, kolejových vozidel (technické a programové vybavení ERTMS ve vlacích a snížení hlučnosti nákladních vagónů), zelené logistiky, intermodálního spojení a uzlů, decentralizované služby dodavatelského řetězce "s donáškou do domu" a řízení mobilityje důležité umožnit sdílení informací v intermodální dopravě;

22.   zdůrazňuje význam vytvoření harmonizovaných a standardizovaných inteligentních dopravních systémů pro TEN-T pro dosažení účinnější, plynulejší, bezpečné a pro životní prostředí příznivé organizace dopravy;

23.   doporučuje zlepšit provádění TEN-T zajištěním lepšího přístupu k informacím prostřednictvím systémů, jako je informační systém TENtec, zavedením otevřené metody koordinace zahrnující referenční srovnávání a výměnu osvědčených postupů;

24.   zaměřuje se na nutnost zvýšit v krátké době účinnost stávající infrastruktury projektů TEN-T, zejména pokud bylo provádění těchto projektů již zahájeno, aby byly koridory funkčnější a účinnější, aniž by se muselo v jejich případě čekat na realizaci velmi rozsáhlých projektů, které jsou plánovány v dlouhém časovém horizontu;

25.   podporuje "Strukturální alternativu 3, pokud jde o podobu TEN-T", navrženou v zelené knize, tj. duální strukturu sestávající z komplexní sítě vycházející ze současných map projektu TEN-T a z intermodální "hlavní sítě" (core network), která ještě není definována, přičemž prioritami jsou železnice a udržitelné vodní cesty a přístavy a jejich spojení s logistickými centry;

26.   podporuje koncepci "hlavní sítě" skládající se z "geografického pilíře" a "koncepčního pilíře", přičemž "koncepční pilíř" zahrnuje kritéria a cíle, které umožní stanovit projekty, koridory a součásti sítí průběžně, a nikoli přísně na počátku rozpočtového období pro celé období; domnívá se, že by mělo být možné TEN-T během rozpočtového období pružně rozšiřovat podle měnících se podmínek na trhu;

27.   uznává, že členské státy, jež také konzultují se svými regionálními a místními orgány, subjekty občanské společnosti a místním obyvatelstvem, mají při rozhodování o dopravní infrastruktuře a při jejím plánování a financování, včetně přeshraniční koordinace a spolupráce na evropské úrovni, rozhodující úlohu; očekává, že Evropská rada bude při posuzování žádostí souvisejících s projekty TEN-T a rozhodování o výši rozpočtových prostředků na tyto projekty postupovat promyšleněji; vzhledem k revizi finančního rámce EU v polovině období a také s ohledem na probíhající diskusi o Plánu obnovy EU žádá členské státy, aby v souladu s již zavedenou politikou EU náležitě jako prioritu zvážily otázku nezbytné finanční podpory dopravní infrastruktury, která je součástí sítě TEN-T;

28.   plně souhlasí s cílem Společenství snížit administrativní zátěž, a proto výrazně podporuje Komisi v revizi finančních rámců pro prioritní projekty TEN-T s cílem dále omezovat byrokracii;

29.   žádá členské státy a Komisi, aby posílily koordinaci politik sledovaných na vnitrostátní úrovni s cílem vytvořit soulad při spolufinancování a realizaci programu TEN-T v souladu s články 154 a 155 Smlouvy o ES;

30.   zdůrazňuje v této souvislosti, že finanční krize vyvíjí na Evropskou unii, její členské státy a regiony větší tlak, aby při rozhodování o projektech v oblasti dopravní infrastruktury vycházely z důkladného hodnocení nákladové účelnosti, udržitelnosti a přínosu, který má evropský přeshraniční rozměr;

31.   investování do dopravní infrastruktury je však jednou z klíčových oblastí pro řešení hospodářské a finanční krize; proto vyzývá Komisi, aby urychlila projekty v oblasti infrastruktury spojené s TEN-T a financované ze strukturální fondů a/nebo Fondu soudržnosti; vyzývá členské státy, aby přehodnotily své investiční priority a zohlednily při tom tento přístup s cílem urychlit projekty TEN-T spadající pod jejich odpovědnost, zejména v částech týkajících se přeshraniční spolupráce;

32.   připomíná Komisi, že spolufinancování projektů v oblasti dopravní infrastruktury z prostředků EU určených na TEN-T, z Fondu soudržnosti a regionálních fondů a spolufinancování ze strany EIB musí splňovat tato kritéria: ekonomickou proveditelnost, zvýšenou konkurenceschopnost, podporu jednotného trhu, environmentální udržitelnost, transparentnost pro daňové poplatníky a zapojení občanů (zásadu partnerství); v tomto ohledu zdůrazňuje význam rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování projektů TEN-T a potřebu navrhnout flexibilní řešení problémů, které v souvislosti s projekty takového rozsahu vyvstávají (geografické a technické problémy, nesouhlas veřejnosti atd.);

33.   vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že projekty, jež jsou posuzovány v rámci programů financování EU, zohlední své případné dopady na vnitrostátní financování jiných nezbytných investic (jež nejsou podporovány z prostředků EU); zejména se domnívá, že by prostředky vynakládané členskými státy na doplnění projektů financovaných EU neměly jít na úkor údržby vedlejší tratí nebo investic do nich; domnívá se naopak, že by projekty měly být alespoň zčásti koncipovány a posuzovány podle toho, zda mají potenciál integrovat rozvoj a údržbu nezbytné doplňující místní infrastruktury, která by neměla být zanedbávána;

34.   zdůrazňuje rychle rostoucí investiční potřeby evropského trhu letecké dopravy v rámci druhého balíčku jednotného evropského nebe a navrhovaného "přístupu celistvého leteckého systému"; vyzývá proto Komisi, aby při revizi rozpočtového rámce TEN-T zvážila zvýšení podílu dostupného financování letišť a ATM/ANS;

35.   bere na vědomí, že je zapotřebí podrobněji prozkoumat a rozpracovat osvědčené a nejúčinnější postupy, pokud jde o financování dopravní infrastruktury a jeho pozitivní dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost z hlediska kvantitativního i kvalitativního, včetně zkušeností s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru v tomto ohledu; v některých současných studiích již Komise tato zkoumání začala provádět;

36.   zdůrazňuje potřebu zřídit pracovní skupinu v rámci výkonné agentury TEN-T s cílem zvýšit využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru pro financování některých prioritních projektů či jejich částí a šířit nalezená řešení jako osvědčené postupy;

37.   zdůrazňuje, že větší zaměření na partnerství veřejného a soukromého sektoru a Evropskou investiční banku by nebylo náhradou za významné objemy rozpočtových prostředků určené na rozsáhlé projekty s mezigenerační návratností;

38.   upřednostňuje přehodnocení rozpočtu TEN-T členskými státy v souvislosti s přezkumem finančního výhledu na roky 2009-2010 v polovině období s ohledem na zvrat dramatického omezování jiných projektů a ambicí na vybudování železničních a vodních cest, které s těmito projekty souvisejí;

39.   zdůrazňuje potřebu vyčlenit poměrnou část mýtného ze silniční infrastruktury na financování projektů TEN-T s cílem zvýšit pákový efekt na půjčování;

40.   žádá Komisi, aby uvedla několik vybraných příkladů regionálních přeshraničních železničních tratí, které byly zrušeny nebo vyřazeny z provozu, a zaměřila se zejména na ty, které by mohly být propojeny s TEN-T;

41.   žádá Komisi a členské státy, aby považovaly síť Eurovelo a Cestu železné opony za příležitost k podpoře sítí evropské přeshraniční infrastruktury pro cyklistiku, jako součást prosazování "soft mobility" a udržitelného cestovního ruchu;

42.   žádá Komisi, aby v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti celé železniční sítě TEN-T navrhla – do skončení svého mandátu – legislativní iniciativu týkající se otevření trhů vnitrostátní osobní železniční dopravy od 1. ledna 2012;

43.   lituje pomalého provádění prioritních projektů v  přeshraničních oblastech, zejména projektů v Pyrenejích, jež jsou klíčové pro Pyrenejský poloostrov a Francii;

44.   vyzývá Komisi, aby zajistila průběžnou účast Parlamentu a Evropské rady na vypracovávání ročních či víceletých návrhů a alternativ spolufinancování projektů TEN-T;

45.   žádá Komisi, aby Evropskému parlamentu a Radě u každého prioritního projektu předkládala pravidelně a nejméně jednou za rok zprávu o stavu projektu, hodnověrnosti nákladů na projekt, proveditelnosti každého projektu a časovém plánu jeho provádění;

46.   žádá Komisi a EIB, aby stejně jako u spolufinancování TEN-T předkládala Parlamentu a Radě každoročně přehled konkrétních spolufinancovaných projektů také u projektů TEN-T spolufinancovaných z prostředků regionálních fondů, Fondu soudržnosti a EIB;

47.   je toho názoru, že z ekologického a hospodářského hlediska jsou v mnoha případech jediným schůdným a udržitelným řešením multimodální dopravní systémy, které umožňují využívání různých dopravních prostředků na jedné dopravní trase;

48.   zdůrazňuje, že v nově rozšířeném schengenském prostoru má dopravní infrastruktura mezi západní a východní Evropou obrovský význam vzhledem k tomu, že -zejména v nových členských státech - je s ním spojen potenciál hospodářského růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby budovaly a podporovaly nadnárodní silniční a železniční spojení mezi východní a západní Evropou a aby při tom podporovaly zejména přeshraniční dopravní infrastrukturu prostřednictvím konkrétního akčního programu prováděného ve spolupráci s místními, regionálními a celostátními úřady; rovněž připomíná, že lepší propojení koridorů TEN-T s dopravními sítěmi třetích zemí by významnou měrou zlepšilo postavení příhraničních oblastí a bylo by přínosem pro meziregionální spolupráci i pro EU jako takovou.

49.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2009)0120.
(2) Úř. věst. C 187 E, 24.7.2008, s. 154.
(3) Úř. věst. L 15, 17.1.1997, s. 1.
(4) Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.
(5) Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1.
(6) Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1.


Boj proti násilí na ženách
PDF 220kWORD 62k
Prohlášení Evropského parlamentu o kampani "Řekni NE násilí na ženách"
P6_TA(2009)0259P6_DCL(2008)0094

Evropský parlament,

–   s ohledem na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993 a na rezoluci o odstranění domácího násilí páchaného na ženách přijatou Valným shromážděním OSN dne 22. prosince 2003, které poukazují na naléhavou potřebu odstranit násilí páchané na ženách,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 16. září 1997 o potřebě vytvořit celounijní kampaň za nulovou toleranci násilí páchaného na ženách(1) a ze dne 2. února 2006 o současném stavu boje proti násilí na ženách a případných budoucích krocích(2),

–   s ohledem na kampaň Rozvojového fondu OSN pro ženy (UNIFEM) nazvanou "Řekni NE násilí na ženách", která zdůrazňuje potřebu jednat a potřebu uchránit ženy násilí,

–   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje obecný problém, který dosahuje rozměrů pandemie,

B.   vzhledem k tomu, že ve výše uvedených usneseních kladl Parlament důraz na potřebu vytvořit celounijní kampaň za nulovou toleranci násilí páchaného na ženách,

C.   vzhledem k tomu, že nedávná kampaň Rady Evropy nazvaná "Zastavte domácí násilí na ženách" je dokladem toho, že je zapotřebí jednat a uchránit ženy násilí,

1.   žádá Komisi, aby během příštích pěti let vyhlásila "Evropský rok nulové tolerance násilí na ženách", jak Parlament opakovaně požadoval;

2.   vyzývá členské státy, aby kampaň "Řekni NE násilí na ženách" organizace UNIFEM podpořily podpisem její petice;

3.   pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi a organizaci UNIFEM.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Vittorio Agnoletto, Vincenzo Aita, Gabriele Albertini, Alexander Alvaro, Jan Andersson, Georgs Andrejevs, Roberta Angelilli, Rapisardo Antinucci, Kader Arif, Elspeth Attwooll, Marie-Hélène Aubert, Jean-Pierre Audy, Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Mariela Velichkova Baeva, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Christopher Beazley, Zsolt László Becsey, Angelika Beer, Ivo Belet, Irena Belohorská, Monika Beňová, Maria Berger, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Šarūnas Birutis, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Josep Borrell Fontelles, Costas Botopoulos, Catherine Boursier, John Bowis, Emine Bozkurt, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Hiltrud Breyer, André Brie, Danutė Budreikaitė, Kathalijne Maria Buitenweg, Wolfgang Bulfon, Nicodim Bulzesc, Colm Burke, Niels Busk, Cristian Silviu Buşoi, Simon Busuttil, Maddalena Calia, Mogens Camre, Luis Manuel Capoulas Santos, Marco Cappato, Marie-Arlette Carlotti, Carlos Carnero González, Giorgio Carollo, David Casa, Paulo Casaca, Michael Cashman, Françoise Castex, Giusto Catania, Jean-Marie Cavada, Giulietto Chiesa, Călin Cătălin Chiriţă, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Fabio Ciani, Richard Corbett, Dorette Corbey, Giovanna Corda, Michael Cramer, Jan Cremers, Gabriela Creţu, Brian Crowley, Hanne Dahl, Daniel Dăianu, Dragoş Florin David, Bairbre de Brún, Arūnas Degutis, Jean-Luc Dehaene, Véronique De Keyser, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Christine De Veyrac, Mia De Vits, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Jolanta Dičkutė, Gintaras Didžiokas, Brigitte Douay, Den Dover, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Konstantinos Droutsas, Bárbara Dührkop Dührkop, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Constantin Dumitriu, Lena Ek, Saïd El Khadraoui, Edite Estrela, Harald Ettl, Jill Evans, Robert Evans, Göran Färm, Markus Ferber, Anne Ferreira, Elisa Ferreira, Ilda Figueiredo, Roberto Fiore, Věra Flasarová, Hélène Flautre, Alessandro Foglietta, Glyn Ford, Janelly Fourtou, Juan Fraile Cantón, Armando França, Monica Frassoni, Urszula Gacek, Kinga Gál, Milan Gaľa, Vicente Miguel Garcés Ramón, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Evelyne Gebhardt, Eugenijus Gentvilas, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Neena Gill, Monica Giuntini, Robert Goebbels, Bogdan Golik, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Hélène Goudin, Genowefa Grabowska, Luis de Grandes Pascual, Martí Grau i Segú, Louis Grech, Nathalie Griesbeck, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Mathieu Grosch, Pedro Guerreiro, Umberto Guidoni, Zita Gurmai, Fiona Hall, Ioan Lucian Hămbăşan, David Hammerstein, Benoît Hamon, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Marian Harkin, Rebecca Harms, Satu Hassi, Anna Hedh, Jacky Hénin, Erna Hennicot-Schoepges, Jeanine Hennis-Plasschaert, Edit Herczog, Esther Herranz García, Jim Higgins, Jens Holm, Mary Honeyball, Richard Howitt, Ian Hudghton, Stephen Hughes, Alain Hutchinson, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Sophia in 't Veld, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Ville Itälä, Lily Jacobs, Anneli Jäätteenmäki, Lívia Járóka, Dan Jørgensen, Pierre Jonckheer, Romana Jordan Cizelj, Madeleine Jouye de Grandmaison, Aurelio Juri, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Piia-Noora Kauppi, Metin Kazak, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Silvana Koch-Mehrin, Jaromír Kohlíček, Eija-Riitta Korhola, Magda Kósáné Kovács, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Ģirts Valdis Kristovskis, Urszula Krupa, Wiesław Stefan Kuc, Aldis Kušķis, Sepp Kusstatscher, Joost Lagendijk, Alain Lamassoure, Jean Lambert, Stavros Lambrinidis, Vytautas Landsbergis, Raymond Langendries, Anne Laperrouze, Henrik Lax, Johannes Lebech, Stéphane Le Foll, Roselyne Lefrançois, Bernard Lehideux, Lasse Lehtinen, Jörg Leichtfried, Marie-Noëlle Lienemann, Peter Liese, Kartika Tamara Liotard, Alain Lipietz, Pia Elda Locatelli, Eleonora Lo Curto, Andrea Losco, Caroline Lucas, Sarah Ludford, Astrid Lulling, Nils Lundgren, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Jules Maaten, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Jamila Madeira, Toine Manders, Ramona Nicole Mănescu, Erika Mann, Catiuscia Marini, Helmuth Markov, David Martin, Miguel Angel Martínez Martínez, Jiří Maštálka, Maria Matsouka, Iosif Matula, Mario Mauro, Erik Meijer, Willy Meyer Pleite, Rosa Miguélez Ramos, Marianne Mikko, Claude Moraes, Eluned Morgan, Luisa Morgantini, Roberto Musacchio, Cristiana Muscardini, Antonio Mussa, Riitta Myller, Pasqualina Napoletano, Alexandru Nazare, Catherine Neris, Ljudmila Novak, Péter Olajos, Gérard Onesta, Dumitru Oprea, Josu Ortuondo Larrea, Siiri Oviir, Reino Paasilinna, Athanasios Pafilis, Maria Grazia Pagano, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Marco Pannella, Pier Antonio Panzeri, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Neil Parish, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Maria Petre, Tobias Pflüger, Sirpa Pietikäinen, Rihards Pīks, João de Deus Pinheiro, Józef Pinior, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Samuli Pohjamo, Bernard Poignant, Lydie Polfer, Miguel Portas, Christa Prets, Pierre Pribetich, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, John Purvis, Miloslav Ransdorf, Poul Nyrup Rasmussen, Vladimír Remek, Karin Resetarits, Teresa Riera Madurell, Karin Riis-Jørgensen, Giovanni Rivera, Marco Rizzo, Maria Robsahm, Giovanni Robusti, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Mechtild Rothe, Libor Rouček, Martine Roure, Heide Rühle, Flaviu Călin Rus, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Tokia Saïfi, Aloyzas Sakalas, Katrin Saks, María Isabel Salinas García, Antolín Sánchez Presedo, Daciana Octavia Sârbu, Amalia Sartori, Gilles Savary, Christel Schaldemose, Pierre Schapira, Lydia Schenardi, Carl Schlyter, Olle Schmidt, Elisabeth Schroedter, Inger Segelström, Esko Seppänen, Czesław Adam Siekierski, Eva-Riitta Siitonen, Brian Simpson, Kathy Sinnott, Peter Skinner, Nina Škottová, Alyn Smith, Csaba Sógor, Søren Bo Søndergaard, María Sornosa Martínez, Jean Spautz, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Peter Šťastný, Petya Stavreva, Dirk Sterckx, Catherine Stihler, Daniel Strož, Margie Sudre, Eva-Britt Svensson, Konrad Szymański, Csaba Sándor Tabajdi, Hannu Takkula, Charles Tannock, Andres Tarand, Michel Teychenné, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Gary Titley, Patrizia Toia, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Jacques Toubon, Georgios Toussas, Kyriacos Triantaphyllides, Helga Trüpel, Claude Turmes, Feleknas Uca, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Anne Van Lancker, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Ari Vatanen, Yannick Vaugrenard, Donato Tommaso Veraldi, Bernadette Vergnaud, Alejo Vidal-Quadras, Kyösti Virrankoski, Oldřich Vlasák, Dominique Vlasto, Johannes Voggenhuber, Sahra Wagenknecht, Diana Wallis, Graham Watson, Henri Weber, Renate Weber, Åsa Westlund, Anders Wijkman, Glenis Willmott, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Francis Wurtz, Anna Záborská, Jan Zahradil, Iva Zanicchi, Tatjana Ždanoka, Dushana Zdravkova, Roberts Zīle, Gabriele Zimmer, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

(1) Úř. věst. C 304, 6.10.1997, s. 55.
(2) Úř. věst. C 288 E, 25.11.2006, s. 66.

Právní upozornění - Ochrana soukromí