Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 5. května 2009 - Štrasburk
Změna nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso *
 Žádost o ochranu poslanecké imunity Alda Patriciella
 Žádost o ochranu poslanecké imunity pana Umberto Bossi
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci
 Doporučení Komisi ve věci stížnosti 185/2005/ELB
 Rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do osobních automobilů na čerpacích stanicích ***I
 Obchodování s výrobky z tuleňů ***I
 Ochrana zvířat používaných pro vědecké účely ***I
 Znečištění z lodí a sankce za protiprávní jednání ***I
 Energetické štítky a normalizované informace o výrobku (přepracované znění) ***I
 Odhad Parlamentu týkající se příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2010
 Special Olympics v Evropské unii

Změna nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso *
PDF 375kWORD 59k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 k návrhu nařízení Rady o změně nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso (KOM(2008)0336 – C6-0247/2008 – 2008/0108(CNS))
P6_TA(2009)0336A6-0223/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2008)0336),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0247/2008),

–   s ohledem článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0223/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 5
(5)  Výslovný odkaz k ošetření chladem v definici "drůbežího masa" je z hlediska technologického vývoje příliš omezující. Tato definice by se proto měla upravit.
vypouští se
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Povinné označení původu nebo zdroje masa umožňuje spotřebiteli, aby se rozhodl na základě plné znalosti věci.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Za účelem poskytnutí optimálních informací spotřebiteli by mělo být povinné uvádět na označení všech výrobků z drůbežího masa datum porážky zvířete.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha – bod 2
Nařízení (ES) č. 1234/2007
Příloha XIV – část Bčást II – bod 1
"drůbežím masem": jedlé části hospodářského ptactva kódu KN 0105;
1. "drůbežím masem": drůbeží maso vhodné k lidské spotřebě, které nepodstoupilo jinou úpravu než ošetření chladem;
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha – bod 2
Nařízení (ES) č. 1234/2007
Příloha XIV – část B – část II – bod 2
2. "čerstvým drůbežím masem": drůbeží maso, které v žádném okamžiku neztuhlo v důsledku chlazení před zahájením skladování za stálé teploty od −2 °C do +4 °C; členské státy však mohou stanovit jiné požadavky na krátkodobé uchovávání, při němž lze čerstvé drůbeží maso dělit a skladovat v maloobchodních prodejnách nebo v prostorách umístěných v těsné blízkosti prodejních míst, ve kterých dělení a skladování masa probíhá výlučně za účelem prodeje spotřebiteli přímo na místě.
2. "čerstvým drůbežím masem": drůbeží maso, které v žádném okamžiku neztuhlo v důsledku chlazení před zahájením skladování za stálé teploty od −2 °C do +4 °C; čerstvé drůbeží maso určené pro výrobu přípravků z masa se však může po krátkou dobu nechat ztuhnout při teplotách nižších než 2°C; uvedení data porážky je povinné u všech výrobků z drůbežího masa.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha – bod 3 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1234/2007
Příloha XIV– část B – část III a (nová)
3a.  Vkládá se nová část, která zní:
" IIIa. Povinné údaje na etiketě
Označení potraviny na etiketě jakéhokoli výrobku z drůbežího masa uvádí údaje o:
a) veškerých přidaných složkách odlišného živočišného původu, než je maso; a
b) přidané vodě, která tvoří více než 5 % hmotnosti výrobku."
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení – pozměňující akt
Příloha – bod 3 b (nový)
Nařízení (ES) č. 1234/2007
Příloha XIV– část B – část III b (nová)
3b.  Vkládá se nová část, která zní:
"IIIb Uvedení ceny
Cena za kilogram potraviny vychází výhradně z čisté suché hmotnosti."

Žádost o ochranu poslanecké imunity Alda Patriciella
PDF 264kWORD 33k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Aldo Patriciello (2009/2021(IMM))
P6_TA(2009)0337A6-0286/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Alda Patriciella o ochranu své imunity v rámci vyšetřování, které v současnosti vede veřejné státní zastupitelství u okresního soudu Isernia, oznámenou na plenárním zasedání dne 9. března 2009,

–   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, ze dne 10. července 1986 a ze dne 21. října 2008(1),

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0286/2009),

1.   rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Aldo Patriciello;

2.   pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, [1964] Recueil 195, věc 149/85, Wybot v. Faure a další, [1986] Recueil 2391 a spojené věci C-200/07 a C-201/07 Marra v De Gregorio a Clemente, dosud nezveřejněna ve Sb. rozh. Soudního dvora Evropských společenství.


Žádost o ochranu poslanecké imunity pana Umberto Bossi
PDF 266kWORD 33k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o žádosti o ochranu imunity a výsad, kterých požívá Umberto Bossi (2009/2020(IMM))
P6_TA(2009)0338A6-0269/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na žádost Umberta Bossiho o ochranu své imunity ze dne 19. února 2009 v rámci vyšetřování, které v současnosti vede veřejné státní zastupitelství u okresního soudu Verbania, oznámenou na plenárním zasedání dne 9. března 2009,

–   s ohledem na články 9 a 10 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965 a na čl. 6 odst. 2 Aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–   s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropských společenství ze dne 12. května 1964, 10. července 1986 a 21. října 2008(1),

–   s ohledem na čl. 6 odst. 3 a článek 7 jednacího řadu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A6-0269/2009),

1.   rozhodl, že ochrání imunitu a výsady, kterých požívá Umberto Bossi;

2.   pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Italské republiky.

(1) Věc 101/63, Wagner v. Fohrmann a Krier, [1964] Recueil 195, věc 149/85, Wybot v. Faure a další [1986] Recueil 2391 a společné věci C-200/07 a C-201/07 Marra v. De Gregorio a Clemente, dosud nezveřejněné ve Sb. rozh. Soudního dvora Evropských společenství.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci
PDF 361kWORD 49k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (KOM(2009)0150 – C6-0115/2009 – 2009/2033(ACI))
P6_TA(2009)0339A6-0266/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0150 – C6-0115/2009),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1), a zejména na bod 28 této dohody,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o zřízení EFG),

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0266/2009),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila vhodné legislativní a rozpočtové nástroje s cílem poskytovat dodatečnou pomoc propuštěným pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce,

B.   vzhledem k tomu, že by finanční pomoc Unie pracovníkům propuštěným z důvodu nadbytečnosti měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise přijatým na dohodovací schůzi dne 17. července 2008 a s náležitým ohledem k ustanovením interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 týkajícím se přijímání rozhodnutí o uvolňování prostředků z fondu,

C.   vzhledem k tomu, že Španělsko požadovalo pomoc v souvislosti s případy propouštění v automobilovém odvětví z důvodu nadbytečnosti v autonomních oblastech Castilla y León a Aragón(3) a splnilo kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o zřízení EFG,

D.   vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 1 nařízení o zřízení EFG stanovuje, že 0,35 % z roční částky může být použito k financování činností zahrnujících monitorování, informace, administrativní a technickou podporu, audit, kontrolu a hodnocení nezbytné k provádění nařízení o zřízení EFG,

E.   vzhledem k tomu, že na základě uvedeného článku Komise navrhla uvolnit prostředky z fondu na zřízení internetové stránky EFG informující o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci ve všech jazycích EU, která by byla podporována publikacemi, audiovizuálními programy a sítěmi pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy(4), což je v souladu s přáním Evropského parlamentu zvýšit informovanost občanů o činnosti EU,

1.   požaduje, aby orgány zapojené do rozhodovacího a prováděcího procesu vynaložily nezbytné úsilí k tomu, aby se urychlilo uvolňování prostředků z EFG;

2.   připomíná, že by Evropská unie měla využít všech svých prostředků k řešení důsledků celosvětové hospodářské a finanční krize; konstatuje v tomto ohledu, že EFG může hrát klíčovou úlohu při začleňování propuštěných pracovníků do pracovního procesu;

3.   vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je poskytnout občanům Evropské unie transparentní, uživatelsky přívětivé a aktuální internetové stránky;

4.   zdůrazňuje, že uvolnění prostředků z EFG v prostředcích na platby by nemělo ohrozit financování Evropského sociálního fondu;

5.   schvaluje rozhodnutí přiložené k tomuto usnesení;

6.   pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení, včetně přílohy, předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(5), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(6), a zejména na čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen "fond") byl zřízen, aby poskytoval dodatečnou pomoc propuštěným pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce.

(2)  Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 povoluje využití fondu v rámci ročního stropu 500 milionů EUR.

(3)  Španělsko předložilo dne 29. prosince 2008 žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s propouštěním v odvětví automobilového průmyslu. Tato žádost splňuje požadavky na rozhodnutí o finančním příspěvku podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 2 694 300 EUR.

(4)  Dále Komise navrhuje uvolnit částku ve výši 690 000 EUR z fondu na technickou pomoc v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1927/2006.

(5)  Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek v souvislosti s žádostí předloženou Španělskem a rovněž s potřebou zajistit technickou pomoc,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2009 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolní celkem 3 384 300 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3) EFG/2008/004 ES/Castilla y Léon a Aragón.
(4) SEK(2008)2986.
(5) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(6) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.


Doporučení Komisi ve věci stížnosti 185/2005/ELB
PDF 200kWORD 36k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv v návaznosti na jeho návrh doporučení Komisi ve věci stížnosti 185/2005/ELB (2009/2016(INI))
P6_TA(2009)0340A6-0201/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na zvláštní zprávu evropského veřejného ochránce práv Evropskému parlamentu,

–   s ohledem na čl. 195 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o ES,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1), a zejména na čl. 3 odst. 7 tohoto rozhodnutí,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 21 této listiny,

–   s ohledem na Evropský kodex řádné správní praxe, zejména na čl. 5 odst. 3 tohoto kodexu,

–   s ohledem na čl. 195 odst. 2 první větu jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Petičního výboru (A6-0201/2009),

A.   vzhledem k tomu, že podle Soudního dvora představuje zásada zákazu diskriminace na základě věku zakotvená v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie základní zásadu práva Společenství,

B.   vzhledem k tomu, že rozdílné zacházení z důvodu věku představuje diskriminaci na základě věku, pokud pro takové rozdílné zacházení neexistují objektivní důvody a pokud prostředky pro jeho dosažení nejsou přiměřené a nezbytné,

C.   vzhledem k tomu, že podle veřejného ochránce práv nedokázala Komise odpovídajícím způsobem zdůvodnit své zacházení s nezávislými pomocnými konferenčními tlumočníky (ACI) nad 65 let věku a nadále uplatňuje svou politiku najímání ACI,

D.   vzhledem k tomu, že podle veřejného ochránce práv se jedná o případ nesprávného úředního postupu,

E.   vzhledem k tomu, že odpovědností Parlamentu jako jediného voleného orgánu Unie je zabezpečit a chránit nezávislost evropského veřejného ochránce práv při výkonu jeho povinností vůči evropským občanům a sledovat provádění jeho doporučení,

1.   souhlasí s kritickými připomínkami evropského veřejného ochránce práv a jeho doporučením týkajícím se politiky Komise, pokud jde o najímání ACI nad 65 let věku;

2.   žádá Komisi, aby změnila svou stávající politiku založenou na zavedení faktického zákazu najímat ACI nad 65 let věku; nedomnívá se však, že za daných okolností je nezbytné odškodnění;

3.   konstatuje, že Parlament, poté, co obdržel od veřejného ochránce práv podobný návrh doporučení, jednal okamžitě a změnil svou praxi najímání ACI nad 65 let věku, přičemž vyložil příslušná pravidla způsobem, který nevede k diskriminaci;

4.   domnívá se, že změna platných pravidel a odstranění diskriminace na základě věku z procesu najímání pracovníků nezavazuje evropský orgán najímat ACI nad 65 let věku, ale pokud by tato změna byla provedena, uvedla by pravidla Komise do souladu s obecnou zásadou práva Evropské unie; dále se domnívá, že vzhledem k nedostatku tlumočníků konkrétních úředních jazyků by se zvýšila schopnost Komise zajistit co nejlepší službu, jak o tom svědčí zkušenosti z Parlamentu;

5.   žádá Komisi, aby s Parlamentem při přezkumu pravidel pro najímání ACI a jiných pracovníků spolupracovala, aby se zajistilo, že bude zabráněno jakémukoli druhu diskriminace;

6.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě a evropskému veřejnému ochránci práv.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.


Rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do osobních automobilů na čerpacích stanicích ***I
PDF 275kWORD 51k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do osobních automobilů na čerpacích stanicích (KOM(2008)0812 – C6-0470/2008 – 2008/0229(COD))
P6_TA(2009)0341A6-0208/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0812),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 175 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0470/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0208/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích

P6_TC1-COD(2008)0229


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/126/ES.)


Obchodování s výrobky z tuleňů ***I
PDF 305kWORD 62k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o obchodování s produkty z tuleňů (KOM(2008)0469 – C6-0295/2008 – 2008/0160(COD))
P6_TA(2009)0342A6-0118/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0469),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2, články 95 a 133 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0295/2008),

–   s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti ohledně navrhovaného právního základu

–   s ohledem na své prohlášení o zákazu výrobků z tuleňů v Evropské unii(1),

–   s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 24. dubna 2009 zavázal schválit pozměněný návrh v souladu s čl. 251 odst. 2 druhým pododstavcem první odrážkou Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0118/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2009 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 o obchodování s produkty z tuleňů

P6_TC1-COD(2008)0160


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení směrnici (ES) No 1007/2009.)

(1) Úř. věst. C 306 E, 15.12.2006, s. 194.


Ochrana zvířat používaných pro vědecké účely ***I
PDF 1045kWORD 798k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (KOM(2008)0543 – C6-0391/2008 – 2008/0211(COD))
P6_TA(2009)0343A6-0240/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0543),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0391/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0240/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely

P6_TC1-COD(2008)0211


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského Společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů║,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Dobré životní podmínky zvířat představují pro Společenství hodnotu, která je zakotvena v protokolu o ochraně a dobrých životních podmínkách zvířat připojeném ke Smlouvě.

(2)  Dne 23. března 1998 přijala Rada rozhodnutí 1999/575/ES o uzavření Evropské úmluvy na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely Společenstvím(3). Společenství tím, že se stalo stranou uvedené úmluvy, uznalo mezinárodní význam ochrany a dobrých životních podmínek zvířat používaných pro vědecké účely.

(3)  Dne 24. listopadu 1986 přijala Rada směrnici 86/609/EHS(4), aby odstranila rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států týkajícími se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely. Od okamžiku přijetí směrnice se objevily další odlišnosti mezi členskými státy. Některé členské státy přijaly vnitrostátní prováděcí opatření, která zajišťují vyšší úroveň ochrany zvířat používaných pro vědecké účely, zatímco ostatní uplatňují pouze minimální požadavky stanovené ve směrnici 86/609/EHS. Tato směrnice by tedy měla zahrnout podrobnější ustanovení s cílem omezit tyto odlišnosti a zajistit řádné fungování vnitřního trhu.

(4)  Evropský parlament, ve své zprávě ze dne ║5. prosince║ 2002 o směrnici 86/609/EHS, vyzval ║Komisi, aby předložila návrh revize směrnice, který by obsahoval přísnější a transparentnější opatření v oblasti pokusů na zvířatech.

(5)  K dispozici jsou nové vědecké poznatky o tom, co ovlivňuje dobré životní podmínky zvířat, a jak zvířata vnímají a dávají najevo bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození. Proto je nutné zlepšit dobré životní podmínky zvířat používaných při vědeckým postupech tím, že budou v souladu s nejnovějším vědeckým vývojem zvýšeny minimální normy pro ochranu těchto zvířat.

(6)  Je žádoucí zahrnout do oblasti působnosti této směrnice druhy bezobratlých, u nichž je vědecky doloženo, že tyto druhy potenciálně vnímají bolest, utrpení, strach a trvalé poškození.

(7)  Tato směrnice by se měla vztahovat také na embrya a plody obratlovců v případech, kdy z vědeckých důkazů vyplývá, že u těchto forem existuje v poslední třetině jejich vývoje zvýšené riziko, že vnímají bolest, utrpení a strach, což může rovněž nepříznivě ovlivnit jejich další vývoj. Je rovněž vědecky doloženo, že postupy, při nichž jsou použita embrya a plody savců v ranějším stádiu vývoje, by mohly způsobit bolest, utrpení, strach a trvalé poškození, pokud by bylo těmto vývojovým formám umožněno žít déle než po dobu prvních dvou třetin vývoje.

(8)  Používání živých zvířat v rámci platných současných omezení je nadále nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat a životního prostředí. Tato směrnice však představuje významné přiblížení k cíli, kterým je plně nahradit postupy, při nichž se pro vědecké účely používají živá zvířata, jakmile to bude z vědeckého hlediska možné. Tato směrnice se za tímto účelem snaží umožnit a podpořit vývoj alternativních metod a zajistit vysokou úroveň ochrany zvířat, která jsou při těchto postupech používána. Tato směrnice by měla být pravidelně revidována s ohledem na vývoj opatření v oblasti vědy a ochrany zvířat.

(9)  Vzhledem k vývoji vědy zůstává provádění pokusů na zvířatech jedním z významných prostředků k zajištění vysoké úrovně výzkumu v oblasti veřejného zdraví.

(10)  Péče o živá zvířata a jejich používání pro vědecké účely se řídí mezinárodně uznávanými zásadami nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech. Aby se zaručilo, že jsou zvířata ve Společenství chována, je o ně pečováno a jsou používána při postupech způsobem, který je v souladu s ostatními mezinárodními a vnitrostátními normami mimo Společenství, měly by být při provádění této směrnice systematicky zohledňovány zásady nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech. Komise by měla zajistit vysokou úroveň transparentnosti, pokud jde o používání zvířat a informování veřejnosti o uplatňování opatření na ochranu zvířat a o pokroku, který byl dosažen při hledání způsobů, jak nahradit metody využívající zvířata.

(11)  Zvířata jsou sama o sobě hodnotná a tuto hodnotu je třeba respektovat. Také široká veřejnost vyjadřuje obavy o to, zda se při postupech zvířata používají etickým způsobem. Proto by mělo být se zvířaty vždy zacházeno jako s vnímajícími bytostmi a jejich používání při vědeckých postupech by mělo být omezeno na oblasti, které přispívají k rozvoji vědy a základních poznatků, neboť mohou být prospěšné například pro zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí. Používání zvířat při vědeckých postupech by proto mělo být zvažováno pouze tehdy, není-li dostupná alternativa bez použití zvířat. Používání zvířat při vědeckých postupech v jiných oblastech, které spadají pod pravomoc Společenství, by mělo být zakázáno.

(12)  Zásady nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat by měly být prováděny na základě přísné hierarchie požadavku na používání alternativních metod. Pokud není alternativní metoda uznána právními předpisy Společenství, lze počet zvířat snížit uplatněním jiných metod, které jsou přiměřené a prakticky dostupné, a provedením zkušebních strategií, např. použitím metody in vitro a jiných metod, které by snížily počet zvířat a zdokonalily jejich používání.

(13)  V souladu s cíly sdělení Komise ze dne 23. ledna 2006 o akčním plánu Společenství v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat 2006 - 2010 by se Komise měla v mezinárodním měřítku snažit propagovat dobré životní podmínky zvířat používaných pro vědecké účely, a zejména by měla prostřednictvím Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE) usilovat o podporu nahrazení, snížení a zdokonalení postupů pro používání zvířat při pokusech a o zařazení standardů pro dobré životní podmínky zvířat k posuzovaným kritériím při stanovování souladu se správnou laboratorní praxí.

(14)  Volba metod a druhů, které mají být použity, má přímý dopad jak na počet použitých zvířat, tak na jejich životní podmínky. Volba metod by tudíž měla zaručit, že je vybrána metoda, která poskytuje naprosto postačující výsledky a zvířatům působí co nejmenší bolest, utrpení či strach. Při těchto vybraných metodách by měl být použit co nejmenší počet zvířat, který by poskytl spolehlivé výsledky, a zvoleny druhy, které jsou z hlediska smyslové fyziologie nejméně vyvinuté a jsou nejvhodnější pro extrapolaci na cílové druhy.

(15)  Metody by měly být voleny tak, aby v co největší míře v konečné fázi zamezovaly smrti způsobené bolestivým utrpením v důsledku blížící se smrti. Je-li to možné, měla by být tato konečná fáze nahrazena humánnějšími způsoby, které využívají klinické znaky blížící se smrti, a tudíž umožňují, aby bylo zvíře usmrceno humánně a bez dalšího utrpení.

(16)  Nevhodné metody usmrcení zvířete mohou zvířatům působit značnou bolest, strach a utrpení. Stejně důležitá je úroveň kvalifikace osoby, která tento úkon provádí. Zvířata by tudíž měla být usmrcena pouze vyškolenou a oprávněnou osobou pomocí humánního postupu, který je pro daný druh považován za vhodný.

(17)  Je nutné zaručit, aby používání zvířat při postupech neohrozilo biologickou rozmanitost. Proto by mělo být používání ohrožených druhů při postupech omezeno na přísné minimum a mělo by k němu docházet pouze ze základních biomedicínských důvodů a v rámci výzkumu zaměřeného na zachování takovýchto druhů.

(18)  Vzhledem k současnému stavu vědeckého poznání je používání subhumánních primátů při vědeckých postupech v rámci biomedicínského výzkumu stále nezbytné. V důsledku genetické spřízněnosti subhumánních primátů s lidmi a jejich sociálních schopností vyvstávají při jejich používání specifické etické a praktické problémy spojené s nutností uspokojit v laboratorním prostředí jejich behaviorální, environmentální a sociální potřeby. Používáním subhumánních primátů je navíc vysoce znepokojena veřejnost. Proto by mělo být používání subhumánních primátů povoleno pouze v důležitých oblastech biomedicíny, které jsou přínosné pro člověka a v nichž dosud nejsou k dispozici alternativní metody ▌, nebo za účelem zachování příslušných druhů subhumánních primátů. Základní výzkum v některých oblastech biolékařských věd může někdy v budoucnosti přinést nové důležité poznatky o řadě klinických stavů znamenajících ohrožení lidského života nebo invalidizaci člověka. ▌

(19)  Používání lidoopů, tedy druhů, které jsou člověku nejbližší a mají nejvyvinutější sociální a behaviorální schopnosti, by mělo být povoleno pouze při výzkumu zaměřeném na zachování těchto druhů a pokud jsou oprávněny postupy týkající se klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka invalidizují, a pokud pro daný postup nepostačuje použití jiných druhů nebo alternativní metody. Členský stát, který uvede, že taková potřeba nastala, by měl Komisi podat informace nezbytné k tomu, aby mohla učinit příslušné rozhodnutí.

(20)  ▌Aby mohl být postupně ukončen odchyt zvířat ve volné přírodě pro chovné účely, měla by se co nejdříve provést vědecká studie, zda je možné využívat pouze zvířata ze soběstačně existujících kolonií. Zařízení, která chovají a dodávají subhumánní primáty, by tudíž měla uplatňovat strategii, která podpoří a usnadní postupné naplnění tohoto cíle.

(21)  Je třeba, aby některé druhy obratlovců používané při postupech byly chovány konkrétně pro použití při postupech, aby bylo osobám, které úkony provádějí, dobře známo jejich genetické, biologické a behaviorální pozadí. Takovéto poznatky zvyšují vědeckou kvalitu a spolehlivost výsledků a snižují proměnlivost, což v konečné fázi znamená menší počet postupů a použitých zvířat. Kromě toho by z důvodů dobrých životních podmínek a ochrany zvířat mělo být používání zvířat, která byla odchycena ve volné přírodě, při postupech omezeno pouze na případy, kdy nelze účel postupů naplnit za použití zvířat chovaných specificky pro použití při postupech.

(22)  Jelikož není znám původ toulavých a zdivočelých zvířat domácích druhů a odchyt a umístění těchto zvířat do zařízení zvyšuje jejich stres, neměla by být při postupech používána.

(23)  Aby se zvýšila transparentnost, usnadnilo schvalování projektů a zajistily nástroje pro sledování shody, měla by být na základě odhadované intenzity bolesti, utrpení, strachu a trvalého poškození, jimž jsou zvířata vystavena, zavedena klasifikace závažnosti postupů. ▌

(24)  Z etického hlediska by měl být zavedena mezní hranice bolesti, utrpení a strachu, kterou by zvířata při postupech ▌neměla překročit. Za tím účelem by se nemělo za běžných okolností povolit provádění postupů, při nichž je zvířatům působena silná bolest, utrpení či strach, které pravděpodobně budou zdlouhavé. Při vývoji společného formátu pro účely podávání zpráv by měla být místo závažnosti předpokládané v době etického hodnocení zohledňována skutečná závažnost postupů, které zvíře podstupuje.

(25)  Počet zvířat používaných při postupech lze snížit tím, že jsou postupy na zvířatech vykonány vícekrát, pokud to nebrání plnění vědeckých cílů či nezhoršuje životní podmínky zvířat. Opětovné používání zvířat by však mělo být posouzeno z hlediska minimalizace nepříznivých dopadů na jejich životní podmínky a s ohledem na životní zkušenosti jednotlivých zvířat. V důsledku tohoto případného střetu by opětovné použití zvířat mělo být zváženo v jednotlivých případech zvlášť a mělo by být omezeno pouze na postupy, při nichž je kumulace bolesti, strachu a utrpení eticky ospravedlnitelná.

(26)  Po ukončení povoleného postupu by mělo být na základě životních podmínek zvířete a možných rizik pro životní prostředí přijato co nejvhodnější rozhodnutí o budoucnosti zvířete. Zvířata, jejichž životní podmínky by se mohly zhoršit, by měla být humánně usmrcena. V některých případech by měla být zvířata vypuštěna do volné přírody a zvířatům jako psi a kočky by mělo být umožněno, aby se vrátila ke svým rodinám, jelikož veřejnost je osudem těchto zvířat vysoce znepokojena. Pokud zařízení umožní návrat zvířete do domácnosti, je důležité, aby byl k dispozici režim, který zajistí patřičnou socializaci těchto zvířat, aby se přispělo k tomu, že se zvířata znovu úspěšně přizpůsobí domácímu prostředí a vyhnou se zbytečnému stresu a že bude zaručena veřejná bezpečnost.

(27)  K rozvoji metod in vitro jsou používány tkáně a orgány zvířat. Aby byla provedena zásada snížení počtu zvířat, je žádoucí, aby členské státy zavedly programy sdílení orgánů a tkání zvířat, která byla humánně usmrcena.

(28)  Dobré životní podmínky zvířat používaných při postupech do velké míry závisejí na kvalitě a odborné kvalifikaci pracovníků, kteří na postupy dohlížejí, a těch, kteří je provádějí, anebo pracovníků, kteří dohlížejí na osoby, které o zvířata denně pečují. Aby se zaručila odpovídající úroveň kvalifikace osob, které se zvířaty zacházejí a které provádějí postupy, při nichž jsou použita zvířata, měly by takovéto činnosti provádět výhradně osoby oprávněné příslušnými orgány, a to v zařízeních těmito orgány povolených. Hlavní důraz by měl být kladen na dosažení a udržení odpovídající kvalifikace, kterou by měly příslušné osoby před získáním či obnovením oprávnění prokázat. Oprávnění udělené příslušným orgánem a doklady o úspěšném dokončení daných vzdělávacích kurzů by měly být vzájemně uznávány všemi členskými státy.

(29)  Zařízení by měla disponovat prostorami a vybavením, které splňují požadavky na umístění příslušných druhů zvířat a umožňují, aby byly postupy prováděny účinně a zvířata, ať už ta, jichž se pokusy týkají přímo, či jejich zvířecí druzi, při nich byla vystavena co nejmenšímu strádání. Zařízení by měla fungovat pouze tehdy, jsou-li schválena příslušným orgánem.

(30)  Aby se zaručilo, že jsou trvale sledovány životní podmínky a potřeby zvířat, měla by být neustále k dispozici odpovídající veterinární péče a v každém zařízení by měl být určen pracovník, který bude odpovědný za péči o zvířata a jejich dobré životní podmínky.

(31)  V souvislosti s držením, chovem a používáním zvířat by měla být nejvyšší prioritou problematika dobrých životních podmínek zvířat. Každé zařízení by proto mělo zřídit stálou ▌dozorčí skupinu pro etické otázky, jejímž hlavním úkolem bude vést diskusi o těchto otázkách na úrovni zařízení, podporovat péči o zvířata a vyvíjet nástroje k praktickému uplatňování a včasnému provádění nejnovějších výsledků technického a vědeckého vývoje v souvislosti se zásadami nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech, a to s cílem zlepšit životní podmínky zvířat v průběhu celého jejich života. Rozhodnutí stálé dozorčí skupiny pro etické otázky by měla být řádně zdokumentována a během inspekcí by mělo být možné podrobit je kontrole.

(32)  Aby mohly příslušné orgány monitorovat dodržování této směrnice, mělo by každé zařízení vést pokud možno přesné záznamy o počtech zvířat, jejich původu a osudu.

(33)  U subhumánních primátů s vysoce vyvinutými sociálními schopnostmi, jakož i u psů a koček, by měla být k dispozici úplná dokumentace vývoje od narození, aby bylo možné o tato zvířata pečovat, umisťovat je a zacházet s nimi tak, aby byly uspokojeny jejich individuální potřeby a respektovány jejich vlastnosti.

(34)  Umístění zvířat a péče o ně by měly vycházet ze specifických potřeb a vlastností jednotlivých druhů.

(35)  Dne 15. června 2006 byl při čtvrté mnohostranné konzultaci smluvních stran Evropské úmluvy na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely Společenstvím přijat revidovaný dodatek A, který obsahuje obecné pokyny pro umístění pokusných zvířat a péči o ně. Tyto pokyny byly začleněny do doporučení Komise 2007/526/ES ze dne 18. června 2007 týkajícího se pokynů pro umístění zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely a péči o ně(5).

(36)  Požadavky členských států na umístění zvířat a péči o ně se různí, čímž se prohlubuje narušení vnitřního trhu. Některé z těchto požadavků již navíc nezohledňují nejnovější poznatky týkající se dopadů podmínek umístění a péče jak na dobré životní podmínky zvířat, tak na vědecké výsledky postupů. Proto je nezbytné stanovit v této směrnici minimální požadavky na umístění zvířat a péči o ně, a to vždy na základě nových vědeckých poznatků.

(37)  Aby bylo možné monitorovat dodržování této směrnice, měly by členské státy provádět každý rok ve všech zařízeních alespoň jednu inspekci. Aby se zaručila důvěra veřejnosti a podpořila transparentnost, musí být alespoň jedna inspekce ║neohlášená. Měly by být vytvořeny programy společných inspekcí členských států, aby se posílilo prostředí pro sdílení osvědčených postupů a odborných znalostí.

(38)  S cílem pomoci členským státům při prosazování požadavků této směrnice a na základě zjištění zpráv o provádění vnitrostátních inspekcí by Komise měla ve vhodných případech provádět kontroly vnitrostátních systémů inspekce. Členské státy by se měly zabývat všemi slabinami, které při těchto kontrolách vyjdou najevo.

(39)  Komplexní etické zhodnocení projektů, při nichž jsou používána zvířata, které tvoří základ schválení projektu, by mělo zaručit, že jsou v těchto projektech provedeny zásady nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech.

(40)  Je také důležité, aby bylo jak z morálního, tak vědeckého hlediska zaručeno, že je v každém případě použití zvířat důkladně vyhodnocena vědecká platnost, užitečnost a význam ▌ takového použití. Pravděpodobná újma zvířat by měla být vyvážena očekávanými přínosy projektu. Z toho důvodu by mělo být v rámci schvalovacího procesu projektů, při nichž jsou používána živá zvířata, provedeno etické zhodnocení, nezávislé na těch, kdo studii provádějí. Účinné provádění etického zhodnocení by rovněž mělo umožnit, aby bylo odpovídajícím způsobem posouzeno využití nových vědeckých pokusných metod, jakmile jsou vyvinuty.

(41)  V určitých případech může být vzhledem k povaze projektu, druhu použitých zvířat a pravděpodobnosti, že bude dosaženo předpokládaných cílů projektu, nezbytné provést zpětné posouzení. Jelikož se projekty mohou složitostí, dobou trvání a lhůtami pro získání výsledků značně lišit, je nutné, aby byly při rozhodnutí o tom, zda by mělo být zpětné posouzení provedeno, tyto aspekty plně zohledněny.

(42)  Aby se zaručila informovanost veřejnosti, je důležité zveřejňovat objektivní informace o projektech, při nichž jsou používána živá zvířata. Tyto informace by neměly porušovat vlastnická práva či odhalit důvěrné informace. Proto by měla uživatelská zařízení sestavovat pro příslušný orgán kvalitativní nebo kvantitativní údaje týkající se používání živých zvířat a tyto údaje zveřejňovat.

(43)  Pro účely řízení rizik pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí stanoví právní předpisy Společenství, že látky a produkty lze uvádět na trh pouze poté, co byly předloženy odpovídající údaje o jejich bezpečnosti a účinnosti. Některé z těchto požadavků lze splnit pouze pomocí zkoušek na zvířatech (dále jen "zkoušky vyplývající ze zákonných opatření"). Je třeba zavést specifická opatření, aby se zvýšilo používání alternativních přístupů a zabránilo zbytečnému zdvojování zkoušek vyplývajících ze zákonných opatření. Za tímto účelem by členské státy měly uznat platnost údajů o zkouškách získaných pomocí zkušebních metod stanovených v právních předpisech Společenství.

(44)  Aby se snížila zbytečná administrativní zátěž a zvýšila konkurenceschopnost výzkumu a průmyslu Společenství, mělo by být možné v rámci jednoho skupinového povolení schvalovat vícenásobné zkoušky vyplývající ze zákonných opatření, aniž by však byly tyto zkoušky osvobozeny od etického zhodnocení.

(45)  Aby se zaručilo účinné posouzení žádostí o schválení a zvýšila konkurenceschopnost výzkumu a průmyslu Společenství, měla by být stanovena lhůta, v níž musejí příslušné orgány vyhodnotit návrhy projektů a rozhodnout o jejich schválení. Aby nebyla snížena kvalita etického zhodnocení, lze u složitějších projektových návrhů vzhledem k počtu zahrnutých oborů, neobvyklým vlastnostem a složitějším technikám navrhovaného projektu požádat o dodatečný čas. Lhůta pro etické zhodnocení by však měla být prodloužena jen výjimečně.

(46)  Dostupnost alternativních metod do velké míry závisí na pokroku dosaženém při rozvoji alternativních přístupů. Rámcové programy Společenství pro výzkum a technický rozvoj poskytují stále více finančních prostředků na projekty, které se snaží nahradit zvířata používaná při pokusech, snížit jejich počet a zdokonalit používání zvířat při postupech. Komise a členské státy by proto měly přispívat k rozvoji a validaci alternativních přístupů, aby se zvýšila konkurenceschopnost výzkumného a výrobního odvětví Společenství.

(47)  V rámci Společného výzkumného střediska bylo zřízeno Evropské středisko pro validaci alternativních metod, které ve Společenství koordinuje validaci alternativních přístupů. Je však stále více třeba, aby byly vyvíjeny nové metody a aby byly tyto metody předkládány k validaci. Aby byly na úrovni členských států zajištěny nezbytné mechanismy, měl by každý členský stát určit referenční laboratoř pro validaci alternativních metod. Členské státy by měly určit referenční laboratoře, které jsou akreditovány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek(6), aby se zaručilo, že je kvalita výsledků soudržná a srovnatelná. Kromě toho by působnost Evropského střediska pro validaci alternativních metod měla být rozšířena tak, aby zahrnovala koordinaci a podporu vývoje a používání alternativ k pokusům na zvířatech.

(48)  Je třeba na vnitrostátní úrovni zaručit jednotný přístup k etickému zhodnocení a strategiím pro dozor nad etičností. Členské státy by měly zřídit vnitrostátní výbory pro dobré životní podmínky zvířat a otázky etiky, které budou poskytovat poradenství příslušným orgánům a stálým dozorčím skupinám pro etické otázky v zařízeních, aby byly podpořeny zásady nahrazení zvířat při pokusech, snížení jejich počtu a zdokonalení zacházení s nimi. Z toho důvodu by při výměně osvědčených postupů na úrovni Společenství měla hrát síť vnitrostátních výborů pro dobré životní podmínky zvířat a otázky etiky významnou úlohu.

(49)  Technický a vědecký pokrok při výzkumu v oblasti biomedicíny může být stejně rychlý jako rozvoj znalostí o faktorech, které ovlivňují dobré životní podmínky zvířat. Proto je třeba zařadit do směrnice ustanovení o jejím přezkumu. Při tomto přezkumu založeném na výsledcích vědeckých prací posouzených kolegy by měly být pokud možno přednostně a s ohledem na vědecký pokrok prozkoumány možnosti, jak se vyhnout používání zvířat, zejména subhumánních primátů.

(50)  Opatření nezbytná pro provedení této směrnice je třeba přijímat v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(7).

(51)  Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovování kritérií pro klasifikaci postupů a k přizpůsobování příloh II až IX vědeckému a technickému pokroku. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové║ jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(52)  Členské státy by měly stanovit ║sankce za porušení ║této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(53)  Směrnice 86/609/EHS by proto měla být zrušena.

(54)  Přínos, který pro dobré životní podmínky plyne z žádosti o zpětné schválení projektu, a související správní náklady lze zdůvodnit pouze u dlouhodobě probíhajících projektů. Proto je třeba začlenit do směrnice přechodná opatření pro krátkodobé a střednědobé probíhající projekty, aby se tak bylo možné vyhnout zpětnému schválení, jehož přínosy jsou jen omezené.

(55)  Jelikož cíle této směrnice, totiž harmonizace právních předpisů týkajících se používání zvířat pro vědecké účely, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto ║z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví opatření pro ochranu zvířat, která jsou používána nebo mají být použita pro vědecké účely.

Za tímto účelem stanoví pravidla, která se týkají:

   1) nahrazení a snížení počtu zvířat používaných při postupech a zdokonalení chovu a umístění zvířat, péče o ně a používání zvířat při postupech;
   2) původu, chovu, značkování zvířat, péče o ně a jejich umístění;
   3) fungování chovných, dodavatelských nebo uživatelských zařízení;
   4) hodnocení a schvalování projektů, při nichž jsou v rámci postupů používána zvířata.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na umístění a chov zvířat, která jsou ▌používána nebo mají být použita při postupech nebo jsou specificky chována tak, aby ▌jejich orgány či tkáně mohly být použity pro vědecké účely, a upravuje všechny druhy použití zvířat při postupech, které jim mohou způsobit bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození.

Je-li pomocí úspěšného použití anestetik, analgetik nebo jiných metod zabráněno veškerým formám bolesti, útrap, strachu nebo trvalého poškození zvířete, neznamená to, že se oblast působnosti této směrnice na použití zvířete nevztahuje.

2.  Tato směrnice se vztahuje na:

   a) živé obratlovce kromě člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a embryí či plodů savců, a to od poslední třetiny jejich běžného vývoje;
   b) živé bezobratlé živočišných druhů z řádů uvedených v příloze I.

3.  Tato směrnice se vztahuje na zvířata používaná při postupech, která jsou v ranějším stádiu vývoje, než je stádium uvedené v odst. 2 písm. a), má-li zvíře žít déle než po dobu tohoto stádia vývoje a je-li pravděpodobné, že ho poté, co tohoto stádia vývoje dosáhne, postihne bolest, utrpení, strach či trvalé poškození.

4.  S výjimkou obecných kontrol chovných zařízení se tato směrnice nevztahuje na:

   a) veterinární nepokusné výkony a zkoušky prováděné v zemědělských podnicích nebo na klinikách;
   b) výkony prováděné v rámci uznaných chovatelských postupů;
   c) výkony, jejichž hlavním cílem je označkování zvířete;
   d) výkony, jež nezpůsobují bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození.

5.  Tato směrnice se použije, aniž je dotčena směrnice Rady 76/768/EHS ze dne 27. července 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kosmetických prostředků(8).

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

   1) "postupem" ║jakékoli použití zvířete pro pokusné nebo jiné vědecké účely, se známými či neznámými výsledky, které může nebo nemusí zvířeti způsobit bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození a zahrnuje jakýkoli způsob jednání, které vede nebo může vést k tomu, že se zvíře v takovém stavu narodí nebo že vznikne nová, geneticky modifikovaná linie zvířete;
   2) "projektem" ║pracovní program s definovaným vědeckým cílem, jehož součástí je jeden či více postupů;
   3) "zařízením" ║závod, ústav, budovy, komplexy budov nebo jiné prostory, včetně prostor, které nejsou úplně oploceny nebo zastřešeny, jakož i pohyblivých zařízení;
   4) "chovným zařízením" ║zařízení, v nichž jsou chována zvířata pro použití při postupech nebo pro to, aby byly jejich tkáně a orgány použity pro vědecké účely;
   5) "dodavatelským zařízením" ║zařízení jiné než chovné, z nějž jsou dodávána zvířata pro použití při postupech nebo pro to, aby byly jejich tkáně a orgány použity pro vědecké účely;
   6) "uživatelským zařízením" ║každé zařízení, kde jsou zvířata používána při postupech.
   7) "příslušným orgánem" orgán či orgány určené každým členským státem jako odpovědné za dohled nad prosazováním této směrnice;
   8) "etickým přístupem" přístup předcházející experimentu, který oceňuje dobré životní podmínky z hlediska vědeckého a společenského přístupu ke zvířatům a odvolává se na povinnost, kterou má člověk vůči zvířatům, jakožto živým a citlivým bytostem;
   9) "kvalifikovanou osobou" osoba, která podle názoru členského státu má potřebnou kvalifikaci, aby mohla vykonávat příslušnou činnost uvedenou v této směrnici;
   10) "chovem" všechny činnosti – pro vědecké nebo jiné účely – nutné k odchovu a chovu fenotypově normálních zvířat, které však samy o sobě nejsou experimentem;
   11) "výkonem" veškerá neexperimentální činnost nebo jakákoli vědecká činnost, která není experimentem;
   12) "náležitě anestetizovaným zvířetem" zvíře, které je znecitlivěno anestezií (místní nebo celkovou), jež se svou účinností rovná anestezii obvyklé v řádné veterinární praxi;
   13) "protokolem" řada postupů, které představují pokus s vymezeným cílem;
   14) "regulovaným postupem" každý experimentální nebo jiný vědecký postup, u nějž je pravděpodobné, že chráněnému zvířeti způsobí bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození;
   15) "opětovným použitím" použití zvířete již použitého při některém postupu, pokud by mohlo být použito jiné zvíře, které předtím k žádnému postupu použito nebylo;
   16) "důvěrnými informacemi" informace, jejichž zveřejnění bez příslušného souhlasu by mohlo poškodit legitimní obchodní nebo jiné zájmy držitele těchto informací či třetí strany.

Článek 4

Nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat

1.  Pokud je možné použít místo postupu takové metody zkoušky, pokusy nebo jiné vědecké postupy, při nichž nejsou použita živá zvířata a které z vědeckého hlediska představují uspokojivou metodu nebo zkušební strategii pro dosažení požadovaných výsledků, členské státy zaručí, aby byla použita tato alternativní metoda za předpokladu, že tato metoda není v daném členském státě zakázaná. V rámci této směrnice se za takovou alternativní metodu nepovažují zkušební metody využívající lidské embryonální buňky nebo buňky plodu, tzn. že členské státy mohou o používání těchto zkušebních metod přijímat vlastní etická rozhodnutí.

2.  Členské státy zaručí, že je počet zvířat použitých v projektech snížen na minimum, aniž by byly znehodnoceny cíle projektu.

3.  Členské státy zaručí, že je zdokonalen chov zvířat, jejich umístění a péče o ně a rovněž metody používané při postupech a že je vyloučena nebo na nejnižší možnou míru snížena bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození zvířat.

4.  Členské státy zajistí finanční prostředky pro vzdělávání, výzkum, vývoj a zavádění vědecky uspokojivých metod nebo zkušebních strategií, které nezahrnují využívání zvířat.

5.  Členské státy zajistí, aby byl při posuzování povolení projektů příslušným orgánem sledován cíl uvedený v odstavci 1.

6.  Členské státy zajistí vzdělávání v oblasti používání vědecky uspokojivých metod nebo zkušebních strategií, které nezahrnují využívání zvířat pro vhodné osoby a zařízení a podporu takových metod nebo zkušebních strategií.

Článek 5

Účely postupů

Postupy lze provádět výhradně pro tyto účely:

   1) základní výzkum v zájmu pokroku ve znalostech v oblasti biologických a behaviorálních věd;
  2) translační nebo aplikovaný výzkum s jedním z těchto cílů:
   a) zabránit chorobě, předejít jí, diagnostikovat nebo léčit chorobu, špatný zdravotní stav nebo jiné anomálie nebo jejich následky u lidí, zvířat nebo rostlin,
   b) posoudit, zjistit, regulovat nebo upravit fyziologické předpoklady lidí, zvířat nebo rostlin;
   c) zlepšit podmínky výroby a dobré životní podmínky zvířat chovaných k zemědělským účelům.
   3) vývoj, výroba či zkoušení kvality, účinnosti a nezávadnosti léčiv, potravin, krmiv a jiných látek nebo výrobků, které jsou určeny pro jeden z cílů uvedených v odstavci 2.
   4) ochrana životního prostředí v zájmu zdraví nebo dobrých životních podmínek lidí nebo zvířat;
   5) ochrana lidského zdraví z hlediska kontaktu s chemickými látkami při výkonu zaměstnání nebo spotřebě zboží;
   6) výzkum zaměřený na zachování, zdraví a dobré životní podmínky druhů;
   7) vyšší vzdělání nebo odborná příprava;
   8) soudní vyšetřování.

Článek 6

Humánní postupy usmrcení

1.  Členské státy zajistí, že usmrcování zvířat provádí ve schváleném zařízení oprávněná osoba co nejméně bolestivě, že jsou při zvířata vystavena co nejmenším útrapám a strachu a že jsou u druhů zahrnutých do přílohy VI použity odpovídající humánní postupy usmrcení stanovené v uvedené příloze nebo jiné obdobné postupy, u nichž bylo vědecky prokázáno, že jsou přinejmenším stejně humánní. Je-li k dispozici jiný možný postup usmrcení, který je humánnější, lze jej použít, i když není zařazen do přílohy VI.

Pro účely terénní studie však může být zvíře usmrceno mimo schválené zařízení.

2.  Příslušné orgány mohou udělit výjimky z odstavce 1 na základě vědeckého zdůvodnění, proč nelze účel postupu naplnit za použití humánního postupu usmrcení, nebo na základě prokázání, že byly vyvinuty jiné postupy, které jsou ke zvířatům šetrnější. I v případě výjimky musí být zvířata zabíjena za co nejmenší bolesti, utrpení a strachu.

3.  Odstavec 1 se nevztahuje na případy, kdy je třeba zvíře usmrtit za mimořádných okolností z důvodu dobrých životních podmínek zvířat.

Členské státy vymezí mimořádné okolnosti uvedené v prvním pododstavci.

Článek 7

Vnitrostátní opatření

Tato směrnice členským státům nebrání, aby uplatňovaly či přijímaly přísnější vnitrostátní opatření s cílem zlepšit životní podmínky a ochranu zvířat používaných pro vědecké účely.

KAPITOLA II

USTANOVENÍ O POUŽÍVÁNÍ URČITÝCH ZVÍŘAT PŘI POSTUPECH

Článek 8

Ohrožené druhy s výjimkou subhumánních primátů

1.  Ohrožené druhy uvedené v příloze A nařízení Rady (ES) č. 338/97(9) se při postupech nepoužívají, s výjimkou postupů, které splňují tyto podmínky:

   a) postup slouží jednomu z účelů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a), v čl. 5 odst. 3 nebo v čl. 5 odst. 6;
   b) je vědecky zdůvodněno, že účel postupu nelze naplnit za použití jiných druhů než těch, které jsou vyjmenovány v uvedené příloze;
   c) používaná zvířata jsou, pokud možno, chována za účelem využití k pokusným účelům.

2.  Tento článek se nepoužije na žádný druh subhumánních primátů.

Článek 9

Subhumánní primáti

1.  Při postupech se nepoužívají subhumánní primáti s ohledem na pokročilý stupeň jejich smyslově-fyziologického a kognitivního vývoje, s výjimkou postupů, které splňují tyto podmínky:

   a) postup slouží jednomu z účelů uvedených v čl. 5 odst. 1, v čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 5 odst. 3 nebo 6;
   b) je žadatelem vědecky a eticky zdůvodněno, že účel postupu nelze naplnit za použití jiných druhů než subhumánních primátů.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se při postupech nepoužívají lidoopi s výhradou použití ochranné doložky v článku 53.

3.  Každé dva roky a poprvé ...(10)Komise provádí po konzultaci s členskými státy přezkum používání subhumánních primátů při postupech a výsledky přezkumu uveřejní. Při přezkumu se zváží dopad pokroku v oblasti technologií, vědy a životních podmínek zvířat a stanoví cíle pro uplatňování schválených alternativních metod.

Článek 10

Zvířata odchycená ve volné přírodě

1.  Zvířata odchycená ve volné přírodě se při postupech nepoužívají.

2.  Příslušné orgány mohou udělit výjimky z odstavce 1 na základě vědeckého zdůvodnění, proč nelze účel postupu naplnit za použití zvířete, které je pro použití při postupech chováno.

Článek 11

Zvířata chovaná pro použití při postupech

1.  Komise ...(11)* vypracuje posouzení životních podmínek zvířat a zhodnocení, zda je uplatňování požadavků uvedených v druhém a třetím pododstavci proveditelné.

Členské státy zaručí, že jsou zvířata druhů uvedených v příloze II používána při postupech pouze tehdy, byla-li pro použití při postupech chována.

Po prokázání proveditelnosti zaručí členské státy od dat stanovených v příloze III na základě posouzení uvedeného v prvním pododstavci, že jsou subhumánní primáti vyjmenovaní v uvedené příloze používáni při postupech, pouze pokud pocházejí ze soběstačně existujících kolonií.

2.  Na základě veterinárního zdůvodnění ve prospěch dobrých životních podmínek zvířat nebo na základě vědeckého zdůvodnění mohou příslušné orgány udělit výjimky z odst. 1 druhého a třetího pododstavce.

Článek 12

Toulavá a zdivočelá zvířata domácích druhů

Toulavá a zdivočelá zvířata domácích druhů se při postupech nepoužívají.

Článek 13

Používání mrtvol zvířat, jejich tkání a orgánů pro vzdělávací účely

V rámci vyššího studia a vzdělávání lze používat mrtvoly zvířat, jejich tkáně a orgány pouze tehdy, když pocházejí ze zvířat usmrcených v souladu s nařízením Rady č. …/2009 (ES) ze dne ... [o ochraně zvířat v okamžiku jejich usmrcení](12).

KAPITOLA III

POSTUPY

Článek 14

Postupy

1.  Členské státy zaručí, že jsou postupy vždy prováděny v ▌zařízeních, jak je vymezeno v článku 3.

Na základě vědeckého zdůvodnění může příslušný orgán udělit z prvního pododstavce výjimku.

2.  Postupy lze provádět výhradně v rámci projektu.

Článek 15

Metody používané při postupech

1.  Členské státy zaručí, že postup není prováděn, je-li pro dosažení žádaného výsledku dostupná vědecky vyhovující metoda či zkušební strategie, při nichž není použito zvíře a které jsou uznány právními předpisy Společenství. Není-li k dispozici taková metoda, nesmí být postup proveden, je-li pro dosažení žádaného výsledku přiměřeně a použitelně dostupná vědecky vyhovující metoda či zkušební strategie včetně metod in vitro či jiných metod, při nichž není použito zvíře.

2.  Naskýtá-li se více postupů, je nutno zvolit ty, při nichž bude použit nejnižší počet zvířat, která jsou z hlediska smyslové fyziologie nejméně vyvinutá, při nichž bude zvířatům způsobeno co nejméně bolestí, útrap, strachu nebo trvalých poškození a při nichž je největší pravděpodobnost, že bude dosaženo uspokojivých výsledků.

3.  V co největší míře bude zabráněno tomu, aby postup končil smrtí zvířete, ukončení postupu by mělo být včasné a humánní. Je-li smrt na konci postupu nevyhnutelná, bude postup koncipován tak, aby při něm zahynul co nejnižší počet zvířat.

Článek 16

Anestezie

1.  Členské státy zaručí, že pokud je to vhodné, všechny postupy jsou prováděny za použití celkové nebo místní anestezienebo jiných metod, které zmírňují bolest nebo zmenšují utrpení.

2.  Odchylně od odstavce 1 lze pokusy provádět bez použití anestezie za následujících podmínek:

   a) má se za to, že anestezie způsobí zvířeti větší újmu než samotný postup;
   b) pro předcházení případné silné bolesti nebo k jejímu zmírnění se používají analgetika;
   c) anestezie není slučitelná s cílem postupu, pokud ovšem nejsou zvířeti při postupu způsobena vážná zranění, která mohou být příčinou silné bolesti.

3.  Je-li postup proveden bez anestezie, použijí se vždy, je li to ku prospěchu zvířete, analgetika nebo jiné vhodné metody, aby se zaručilo, že jsou bolesti, útrapy a strach co nejmenší.

4.  Členské státy zaručí, že zvířatům nejsou bez odpovídající anestezie nebo analgetik podány látky, které by jim bránily či je omezovaly v tom, aby dávala najevo bolest.

těchto případech je poskytnuto vědecké zdůvodnění s podrobnými údaji o anestetickém nebo analgetickém režimu.

5.  Zvíře, u kterého mohou po odeznění anestezie nastat ▌bolesti, bude ošetřeno preventivními či pooperačními analgetiky nebo jinými vhodnými metodami tlumícími bolest, pokud je to slučitelné s cílem postupu. Pokud není ošetření analgetiky možné, je zvíře ihned humánně usmrceno.

Článek 17

Klasifikace závažnosti postupů

1.  Členské státy zaručí, že jsou ▌všechny postupy v souladu s přílohou IX klasifikovány jako "nepatrné až mírné", "umírněné" nebo "závažné".

2.  Členské státy zaručí, že postupy, které jsou klasifikovány jako "závažné", jsou vědecky odůvodněny a z etického hlediska monitorovány, je-li pravděpodobné, že bolest, utrpení či strach budou trvat déle než přechodnou dobu. Tyto postupy lze provádět pouze ve výjimečných případech a musí podléhat zvláštní analýze, která posoudí jejich negativní dopad a přínosy, a kontrole příslušného orgánu.

3.  Postupy, které se provádějí za celkové anestezie a na jejichž konci je zvíře bez možnosti nabytí vědomí humánním postupem usmrceno, jsou klasifikovány jako "postupy, při nichž již zvířata nenabudou vědomí".

4.  Komise do ...(13) dokončí kritéria pro klasifikaci postupů uvedená v příloze IX na základě mezinárodní klasifikace a v souladu s osvědčenými postupy vyvinutými v Evropské unii. Tato kritéria obsahují horní hranice závažnosti, za kterou budou postupy na zvířatech zakázány.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijmou do ...(14)* regulativním postupem s kontrolou podle čl. 54 odst. 4.

Článek 18

Opětovné použití zvířat

1.  Členské státy zajistí, že se zvíře již použité v některém postupu smí pro následné nesouvisející nové postupy opětovně použít namísto zvířete, jež dosud nebylo použito při žádném přípravném nebo jiném postupu, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) předchozí postup byl klasifikován jako ▌nepatrný až "umírněný";
   b) je prokázáno, že celkový zdravotní stav zvířete je znovu v naprostém pořádku a zvíře se znovu těší dobrým životním podmínkám;
   c) další postup je klasifikován jako nepatrný až "umírněný" nebo jako "postup, při němž již zvíře nenabude vědomí". Opakované použití zvířete je podloženo veterinární prohlídkou.

2.  Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán na základě vědeckého zdůvodnění povolit opětovné použití zvířete, pokud je předchozí postup provedený na zvířeti klasifikován jako nepatrný až "umírněný", a pokud je další postup klasifikován jako nepatrný až "umírněný" nebo jako "postup, při němž již zvíře nenabude vědomí".

Článek 19

Konec postupu

1.  Postup je považován za ukončený, nemají-li být v jeho rámci provedena žádná další pozorování nebo pokud lze u nových geneticky modifikovaných linií zvířat prokázat, že nedochází k žádným nepříznivým účinkům na zvířata.

2.  Na konci postupu rozhodne veterinární lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba, zda bude zvíře ponecháno naživu, nebo bude humánně usmrceno.

3.  Pokud je pravděpodobné, že budou zvířata trvale trpět bolestí či strachem, jsou na konci postupu humánně usmrcena.

4.  Má-li být zvíře ponecháno naživu, dostane se mu péče a umístění, které jsou přiměřené jeho zdravotnímu stavu, a dohlíží na něj veterinární lékař nebo jiná kvalifikovaná osoba.

Článek 20

Sdílení orgánů a tkání

Členské státy podpoří zavádění programů pro sdílení orgánů a tkání zvířat, která byla usmrcena humánním postupem.

Článek 21

Vypuštění zvířat do volné přírody a návrat zvířat do domácnosti

Členské státy mohou povolit, aby byla zvířata, která byla nebo mají být použita při postupech, vypuštěna do původního přirozeného prostředí, vrácena do standardního chovného zařízení odpovídajícího danému druhu, nebo aby se vrátila do domácností, jsou-li splněny tyto podmínky:

   a) umožňuje to zdravotní stav zvířete;
   b) není ohroženo zdraví lidí ani životní prostředí;
   c) byly přijaty všechny možné kroky, aby byly ochráněny dobré životní podmínky zvířat, včetně posouzení chování zvířat a jejich schopnosti přizpůsobit se vysoce proměnlivému životnímu prostředí;
   d) dotyčná zvířata nejsou geneticky modifikovanými pokusnými zvířaty nebo subhumánními primáty.

KAPITOLA IV

UDĚLENÍ OPRÁVNĚNÍ

Oddíl 1

Oprávnění osob

Článek 22

Oprávnění osob

1.  Členské státy zajistí, že příslušný nebo delegovaný orgán udělí osobám oprávnění, než začnou provádět některé z těchto úkonů:

   a) provádění postupů, při nichž se používají zvířata, včetně jejich usmrcení humánním postupem;
   b) dohled na postupy a projekty a jejich návrhy;
   c) dohled nad osobami, které pečují o zvířata.

2.  Členské státy zaručí, že osoby uvedené v odstavci 1 mají odpovídající zvěrolékařské nebo vědecké vzdělání a odbornou přípravu pro účely oprávnění a že na základě podkladů prokázaly požadovanou kvalifikaci.

Osoby, které vykonávají úkony uvedené v odst. 1 písm. b), jsou vzdělány v některé vědní disciplíně související s prováděnou činností a jsou schopné zacházet s příslušnými druhy a pečovat o ně.

3.  Veškerá oprávnění osob jsou udělena na dobu určitou, která nepřesáhne pět let. Členské státy zaručí, že je oprávnění osob obnoveno pouze na základě dokladu o požadované kvalifikaci. Členské státy zajistí vzájemné uznávání kvalifikací získaných v rámci vzdělávání a odborné přípravy a vzájemné uznávání povolení k provádění daných postupů.

4.  Na základě složek stanovených v příloze VII členské státy zveřejní minimální požadavky týkající se vzdělání, odborné přípravy a požadavků na získání, udržení a prokázání požadované kvalifikace.

Oddíl 2

Požadavky na zařízení

Článek 23

Oprávnění zařízení

1.  Členské státy zaručí, že je všem chovným, dodavatelským a uživatelským zařízením uděleno příslušným orgánem oprávnění a že jsou tato zařízení u tohoto příslušného orgánu registrována.

Oprávnění se zařízení udělí pouze tehdy, provedl-li v něm příslušný orgán inspekci, jejímž závěrem bylo, že zařízení vyhovuje požadavkům této směrnice.

2.  V oprávnění je uveden druh zařízení a osoba, která odpovídá za zařízení a za dodržování ustanovení této směrnice.

Článek 24

Pozastavení a odebrání oprávnění

1.  Pokud zařízení přestane splňovat požadavky této směrnice, příslušný orgán je oprávněn mu pozastavit či odebrat oprávnění, nebo přistoupit ke vhodným nápravným opatřením či provedení takových opatření vyžadovat. Pro zařízení s povolením musí existovat příslušné postupy, jak se proti takovému rozhodnutí odvolat.

2.  Členské státy zajistí, aby pozastavení ani odebrání oprávnění neměla nepříznivý vliv na životní podmínky zvířat, která jsou v zařízení umístěna.

Článek 25

Požadavky na prostory a vybavení

1.  Členské státy zajistí, že všechna chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení disponují prostorami a vybavením, které jsou vhodné pro druhy zvířat, jež jsou v zařízeních umístěna, a jsou-li v těchto zařízeních prováděny postupy, pro provádění těchto postupů.

2.  Návrh, konstrukce a způsob fungování prostor a vybavení, které jsou uvedeny v odstavci 1, zaručují, že jsou postupy prováděny co nejefektivněji ▌za použití co nejnižšího počtu zvířat, jimž při těchto postupech bylo způsobeno co nejméně bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození.

Článek 26

Požadavky na pracovníky v zařízeních

Každé chovné, dodavatelské a uživatelské zařízení disponuje dostatečným počtem odborně připravených pracovníků, přinejmenším:

  1) osobami, které na místě odpovídají za dobré životní podmínky zvířat a péči o zvířata, jež jsou v zařízení chována, držena či používána, a které zaručí, že:
   a) pracovníci, kteří zacházejí se zvířaty, mají přístup k informacím o jednotlivých druzích, které jsou v zařízení umístěny;
   b) jsou projekty prováděny v souladu se schválením projektu;
   c) jsou zastaveny veškeré postupy, při nichž je zvířeti působen zbytečný strach, bolest či utrpení;
   d) v případě nesouladu se schválením projektu jsou přijata odpovídající opatření k nápravě nesouladu, že jsou tato opatření zaznamenána a oznámena stálé dozorčí skupině pro etické otázky.
   2) určeným veterinárním lékařem s odbornými znalostmi v oblasti laboratorního veterinárního lékařství, který poskytuje poradenství ohledně dobrých životních podmínek zvířat.

Aniž je dotčena všeobecná platnost bodu 1, každé chovné, dodavatelské a uživatelské zařízení zajistí, aby na místě byla vždy přítomna alespoň jedna vyškolená osoba, která by se starala o dobré životní podmínky zvířat.

Článek 27

Stálá dozorčí skupina pro etické otázky

1.  Členské státy zaručí, že je v každém chovném, dodavatelském a uživatelském zařízení zřízena stálá dozorčí skupina pro etické otázky.

2.  Členem stálé dozorčí skupiny pro etické otázky je alespoň určený veterinární lékař, osoba nebo osoby odpovědné za dobré životní podmínky zvířat v zařízení a péči o ně a v případě uživatelských zařízení vědecký pracovník a odborník na uplatňování zásad nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat.

Článek 28

Úkoly stálé dozorčí skupiny pro etické otázky

1.  S ohledem na cíle této směrnice a zejména na článek 4 plní stálá dozorčí skupina pro etické otázky ▌tyto úkoly:

   a) pracovníkům, kteří zacházejí se zvířaty, poskytuje poradenství v etických otázkách týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v souvislosti se získáním a umístěním zvířat, péčí o ně a jejich používáním;
   b) pracovníkům v zařízení poskytuje poradenství v souvislosti s uplatňováním požadavku nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat a informuje je o nejnovějším technickém a vědeckém pokroku při uplatňování tohoto požadavku;
   c) vytvoří a přezkoumává vnitřní provozní postupy, pokud jde o monitorování, podávání zpráv a návazné kroky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, která jsou v zařízení umístěna nebo používána;
  d) každoročně provádí přezkum všech projektů klasifikovaných jako "závažné" nebo projektů, při nichž jsou používáni subhumánní primáti, a každé tři roky přezkum všech dalších projektů, které trvají déle než 12 měsíců, přičemž se soustředí zejména na:
   počet, druhy a životní stádia zvířat použitých v předešlém roce;
   zdůvodnění počtu, druhů a životních stádií zvířat požadovaných pro nadcházející rok;
   vědecký pokrok projektu;
   použití humánních postupů usmrcení a na to, jak byly zohledněny nové vývojové trendy týkající se používání zvířat při postupech;
   e) na základě přezkumu uvedeného v písmenu d) nebo v případě, že dojde k odchylkám od schválení projektu, přezkoumá, zda je třeba požádat o změnu či obnovení schválení projektu;
   f) poskytuje poradenství ohledně režimů pro návrat zvířat do domácnosti, zejména pokud jde o odpovídající socializaci zvířat, která se mají vrátit do domácnosti.

2.  Členské státy zajistí, že jsou vedeny záznamy o veškerém poradenství, které stálá dozorčí skupina pro etické otázky zařízení poskytne, a o rozhodnutích přijatých v návaznosti na toto poradenství.

Záznamy jsou na žádost dány k dispozici příslušnému orgánu. Členské státy věnují zvláštní pozornost sběru, srovnávání a zveřejňování záznamů týkajících se projektů klasifikovaných jako závažné nebo projektů, při nichž se používá subhumánních primátů, s cílem poskytnout informace, které mohou zlepšit životní podmínky zvířat a rozšířit uplatňování zásady nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech.

Článek 29

Strategie chovu subhumánních primátů

1.  Členské státy zaručí, že chovná a dodavatelská zařízení pro subhumánní primáty v EU uplatňují strategii pro zvýšení podílu zvířat, která jsou potomky subhumánních primátů, kteří byli chováni v zajetí. Pokud je použití subhumánních primátu schváleno, Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vhodné podmínky pro přepravu.

2.  Zařízení EU, která získávají subhumánní primáty, na žádost předloží příslušnému orgánu důkaz o tom, že zařízení, z nějž byla zvířata získána, strategii chovu uplatňuje.

Článek 30

Režim pro návrat zvířat do domácnosti

Pokud členské státy povolí návrat zvířat do domácnosti podle článku 21, musejí chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení, z nichž mají být zvířata vrácena do domácnosti, uplatňovat režim pro návrat zvířat do domácnosti, který zaručuje, že jsou zvířata, která se mají vrátit do domácnosti, socializována.

Článek 31

Záznamy o zvířatech

1.  Členské státy zaručí, je-li to možné, že všechna chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení vedou záznamy o:

   a) počtu a druzích obratlovců, kteří jsou chováni, byli získáni, dodáni, vypuštěni do volné přírody či navráceni do domácnosti;
   b) původu zvířat včetně údajů o tom, zda jsou chována pro použití při postupech;
   c) datech, kdy byla zvířata získána, dodána, vypuštěna do volné přírody či navrácena do domácnosti;
   d) názvu a adrese dodavatelského zařízení a datu dodání zvířat;
   e) jméně a adrese zařízení přijímajícího zvířata;
   f) počtu a druzích zvířat, která v zařízení uhynula nebo byla humánně usmrcena.

2.  Záznamy uvedené v odstavci 1 jsou uchovány alespoň po dobu tří let a jsou na žádost předkládány příslušnému orgánu.

Článek 32

Informace o psech, kočkách a subhumánních primátech

1.  Členské státy zaručí, že všechna chovná, dodavatelská a uživatelská zařízení vedou o psech, kočkách a subhumánních primátech tyto informace:

   a) o totožnosti;
   b) o místě narození;
   c) o tom, zda jsou chováni pro použití při postupech;
   d) u subhumánních primátů o tom, zda jde o potomky subhumánních primátů, kteří byli chováni v zajetí.

2.  U každého subhumánního primáta, kočky a psa je k dispozici úplná dokumentace, která zachycuje celoživotní vývoj zvířete. Členské státy zajistí odpovídající a důsledné provádění této směrnice.

Tato dokumentace je založena při narození a obsahuje veškeré relevantní informace o reprodukci a lékařské a sociální informace o jednotlivých zvířatech.

3.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovány alespoň po dobu tří let po smrti zvířete a jsou na žádost předkládány příslušnému orgánu.

Článek 33

Značkování

1.  Vyjma případů uvedených v odstavci 2 musejí být v každém chovném, dodavatelském nebo uživatelském zařízení všichni psi, kočky a subhumánní primáti dříve, než jsou odstaveni od matky, opatřeni pomocí co nejméně bolestivé metody individuální identifikační značkou.

2.  Jestliže jsou pes, kočka nebo subhumánní primát před odstavením od matky přemístěni z jednoho zařízení do jiného a není z praktických důvodů možné zvíře předem označkovat, musí přijímací zařízení písemně uchovat všechny údaje, zejména o matce, tak dlouho, než je zvíře označkováno.

3.  Je-li neoznačený pes, kočka nebo subhumánní primát poprvé přijat do některého z výše uvedených zařízení, musí být označkován co nejdříve.

4.  Zařízení na žádost příslušného orgánu zdůvodní, proč je zvíře neoznačené.

Článek 34

Péče a umístění

1.  Co se týče péče a umístění zvířat, členské státy zajistí, že:

   a) je všem zvířatům zajištěno umístění, prostředí, ▌volnost pohybu, krmivo, voda a péče, které odpovídají jejich zdravotnímu stavu a dobrým životním podmínkám a jež jim umožňují uspokojovat jejich etologické a fyzické potřeby;
   b) jsou veškerá omezení, která zvířeti brání v uspokojování fyziologických a etologických potřeb, snížena na minimum;
   c) jsou denně kontrolovány podmínky prostředí, v němž jsou zvířata chována, držena nebo používána;
   d) jsou kvalifikovanou osobou alespoň jednou denně kontrolovány dobré životní podmínky a zdravotní stav zvířat, aby nedocházelo k bolestem nebo zbytečnému utrpení, strachu či trvalému poškození;
   e) jsou prováděna opatření, která zaručují, že zjištěné nedostatky nebo útrapy, kterým lze předejít, jsou odstraněny co nejrychleji.

2.  Pro účely odst. 1 písm. a) a b) uplatňují členské státy normy týkající se péče a umístění stanovené v příloze IV, a to od dat stanovených v uvedené příloze.

3.  Členské státy mohou povolit odchylky od odstavce 2 na základě podložených vědeckých nebo veterinárních důvodů nebo z důvodů dobrých životních podmínek zvířat.

4.  V postupech, jejichž účel je popsán v čl. 5 odst. 2 písm. c), mohou být živočišné druhy zemědělského významu uvedené v příloze V chovány v podmínkách běžného chovu, které jsou definovány na základě běžné zemědělské praxe v členských státech a v rámci platných právních předpisů.

Oddíl 3

Inspekce

Článek 35

Vnitrostátní inspekce

1.  Členské státy zajistí, že jsou ve všech chovných, dodavatelských a uživatelských zařízeních prováděny inspekce, aby se zjistilo, zda tato zařízení dodržují tuto směrnici.

2.  Vnitrostátní inspekce provádí příslušný orgán v průměru jednou za rok, přičemž frekvenci inspekcí přizpůsobí u každého zařízení analýze rizik.

Alespoň jedna inspekce je neohlášená.

3.  Členské státy zajistí, že častost a rozsah inspekcí odpovídají počtu a druhu umístěných zvířat, záznamu zařízení o dodržování této směrnice a v případě uživatelských zařízení počtu a typu projektů, které jsou v těchto zařízeních prováděny. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby tyto inspekce neohrozily vědecký výsledek projektů a dobré životní podmínky zvířat a aby kontroly probíhaly za podmínek odpovídajících ostatním platným právním předpisům.

4.  Záznamy o všech inspekcích, včetně podrobných záznamů o nedodržení požadavků této směrnice, uchovává příslušný orgán každého členského státu alespoň pět let.

5.  Členské státy zajistí, že je k provádění inspekcí k dispozici vhodná infrastruktura a dostatečný počet odborně připravených inspektorů.

6.  Členské státy vytvoří programy společných inspekcí členských států.

Článek 36

Kontroly vnitrostátních inspekcí

1.  Komise provádí kontroly infrastruktury a fungování vnitrostátních inspekcí, jakož i správného uplatňování klasifikací závažnosti v členských státech. Komise za tímto účelem vytvoří systém pro kontrolu inspekcí každého členského státu a pro prosazování požadavků této směrnice. Tyto kontroly budou prováděny v průměru jednou za tři roky. Komise současně zajistí harmonizované postupy pro zacházení se zvířaty určenými pro používání ve vědeckých postupech a pro péči o ně.

2.  Členský stát, na jehož území je kontrola prováděna, poskytne odborníkům Komise při plnění jejich povinností veškerou nezbytnou pomoc. Komise informuje příslušný orgán dotčeného členského státu o výsledcích kontroly.

3.  Příslušný orgán dotčeného členského státu učiní opatření, aby výsledky kontroly zohlednil.

Oddíl 4

Požadavky na projekty

Článek 37

Schválení projektů

1.  Členské státy zaručí, aby projekty, které jsou klasifikované jako "umírněné" či "závažné", nebo veškeré projekty, v nichž jsou používáni subhumánní primáti,nebyly prováděny bez předchozího schválení příslušným orgánem. Všechny ostatní projekty se oznamují předem příslušnému orgánu poté, co je z etického hlediska posoudí stálá dozorčí skupina pro etické otázky daného zařízení.

2.  K udělení schválení je třeba, aby příslušný orgán vydal příznivé nezávislé etické a vědecké hodnocení.

Článek 38

Žádost o schválení projektu

1.  Uživatelské zařízení nebo osoba odpovědná za projekt po vědecké stránce předkládá, pokud je to vyžadováno, žádost o schválení projektu, která obsahuje:

   a) návrh projektu;
   b) netechnické shrnutí projektu;
   c) informace o složkách stanovených v příloze VIII;
   d) vědecky zdůvodněné vysvětlení, že výzkumný záměr je nevyhnutelný a eticky obhajitelný a že účelu výzkumu nelze dosáhnout pomocí jiných metod či postupů.

2.  Členské státy se mohou vzdát požadavku v odst. 1 písm. b) a povolit uživatelskému zařízení, aby podalo omezený návrh projektu týkající se pouze etického hodnocení a položek uvedených v čl. 43 odst. 2, pokud projekt zahrnuje pouze postupy klasifikované jako "nepatrné až mírné" a nepoužívají se při něm subhumánní primáti.

Článek 39

Etické hodnocení

1.  Při etickém hodnocení se ověřuje, zda projekt vyhovuje těmto kritériím:

   a) projekt je vědecky odůvodněn, nepostradatelný a obhajitelný z etického hlediska;
   b) použití zvířat je odůvodněno cíli projektu a těchto cílů není možné dosáhnout pomocí jiných metod a postupů;
   c) projekt je koncipován tak, aby mohly být postupy prováděny co nejohleduplněji ke zvířatům a co nejcitlivěji vůči životnímu prostředí.

2.  Etické hodnocení vezme v úvahu především:

   a) hodnocení cílů projektu, předpokládaného vědeckého přínosu nebo hodnoty z hlediska vzdělání;
   b) posouzení souladu projektu s požadavkem nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat ;
   c) posouzení klasifikace závažnosti postupů;
   d) analýzu újmy a přínosů spojených s projektem, aby bylo možné posoudit, zda je újma, která je zvířatům způsobena utrpením, bolestí a strachem, eticky obhájitelná vzhledem k očekávanému vědeckému pokroku, který může být přínosem pro lidi, zvířata či životní prostředí;
   e) posouzení všech vědeckých odůvodnění uvedených v článcích 6, 8, 9, 10, 11, 14, 16 a 18.

3.  Příslušný orgán, který provádí etické hodnocení, zohledňuje odpovídající odborná stanoviska vztahující se především na tyto oblasti:

   a) oblasti vědeckého použití, v nichž mají být zvířata použita;
   b) návrh pokusu případně včetně statistik;
   c) veterinární praxe v laboratorní zootechnice nebo případně veterinární praxe týkající se volně žijících zvířat;
   d) chovatelské postupy a péče o zvířata druhů, které mají být použity při postupech;
   e) praktické uplatňování požadavku nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat;
   f) aplikovanou etiku;
   g) ve vhodných případech vědu o životním prostředí.

4.  Etické hodnocení se provádí transparentně a jsou při něm zohledněny nezávislé odborné znalosti a zároveň respektováno duševní vlastnictví a důvěrné informace, stejně jako bezpečnost majetku a osob.

Článek 40

Zpětné posouzení

1.  Příslušný orgán provádějící etické hodnocení určí na základě analýzy újmy a přínosů uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. d), ▌zda by měl být projekt po dokončení zpětně posouzen ▌.

Je-li zpětné posouzení považováno za vhodné, etické hodnocení určí pro příslušný projekt lhůtu, v níž má být zpětné hodnocení provedeno.

2.  Zpětné posouzení stanoví:

   a) zda bylo dosaženo cílů projektu;
   b) újmu způsobenou zvířatům způsobena, včetně počtu a druhů použitých zvířat a závažnosti postupů;
   c) zda existují složky, které mohou přispět k dalšímu provádění požadavku nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat.

3.  Zpětnému posouzení jsou podrobeny všechny projekty, při nichž jsou použiti subhumánní primáti.

4.  Od požadavku na zpětné posouzení jsou osvobozeny veškeré projekty zahrnující pouze postupy klasifikované jako nepatrné až "umírněné".

Článek 41

Záznamy o etickém hodnocení

1.  Zařízení uchovává záznamy o etickém hodnocení alespoň po dobu tří let po uplynutí platnosti schválení projektu a tyto záznamy na žádost předkládá příslušnému orgánu.

2.  Záznamy o etickém hodnocení projektů, které musejí být podrobeny zpětnému posouzení, se však uchovávají, dokud není zpětné posouzení dokončeno.

Článek 42

Netechnická shrnutí projektů

1.  Netechnická shrnutí projektů chrání důvěrné informace a údaje o zařízeních a jejich zaměstnancích a obsahují:

   a) informace o cílech projektu včetně pravděpodobnosti, že bude těchto cílů dosaženo, informace o možné újmě a podrobnosti o počtu a typech zvířat, která mají být použita;
   b) prokázání, že zásady nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat se dodržují, pokud je to proveditelné.

2.  Na základě výsledků etického hodnocení uživatelské zařízení v netechnickém shrnutí uvede, zda má být projekt podroben zpětnému posouzení a v jaké lhůtě má být toto zpětné posouzení provedeno.

3.  Uživatelská zařízení aktualizují netechnické shrnutí projektu podle výsledků zpětného posouzení.

4.  Členské státy zveřejňují anonymní verze netechnických shrnutí projektů a jejich aktualizace.

5.  S výhradou ochrany důvěrných a osobních informací zveřejňují členské státy údaje neosobní povahy týkající se porušení této směrnice, vnitrostátních právních předpisů a udělených oprávnění.

Článek 43

Udělení schválení projektu

1.  Schválení projektu se omezuje na postupy, které byly podrobeny etickému hodnocení a klasifikaci závažnosti.

2.  Ve schválení projektu jsou uvedeny údaje o:

   a) osobách, které v zařízení odpovídají za celkové provedení projektu;
   b) uživatelských zařízeních, v nichž bude projekt proveden;
   c) v případě terénních studií o uživatelském zařízení, které je za projekt odpovědné;
   d) alespoň jedné osobě, která má prokazatelné znalosti o daném druhu.

3.  Schválení projektu se udělují nanejvýš na dobu pěti let.

4.  Členské státy mohou povolit, aby byly schváleny vícenásobné projekty, jsou-li tyto projekty požadovány právními předpisy nebo je užito standardizovaných postupů, jejichž etické hodnocení dospělo ke kladnému výsledku.

5.  Uživatelská zařízení uchovávají záznamy o všech projektech alespoň po dobu tří let po uplynutí platnosti schválení a tyto záznamy na žádost předkládají příslušnému orgánu.

Článek 44

Změna, obnovení a odebrání schválení projektu

1.  Příslušný orgán může na žádost uživatelského zařízení nebo osoby odpovědné za daný projekt změnit či obnovit schválení projektu.

2.  K jakékoli změně či obnovení projektu je třeba další ▌etické hodnocení.

3.  Změny mírných nebo umírněných postupů, které nezvyšují stupeň závažnosti postupu, může provést stálá dozorčí skupina pro etické otázky, ale je nutné je sdělit příslušnému orgánu do jednoho týdne od provedení této změny.

4.  Příslušný orgán může schválení projektu odebrat, není-li projekt prováděn v souladu s tímto schválením a může-li vést ke zhoršení úrovně životních podmínek zvířat.

5.  Je-li schválení projektu odebráno, nejsou tím nepříznivě ovlivněny dobré životní podmínky zvířat, která jsou nebo mají být v rámci projektu používána.

6.  Členské státy stanoví a zveřejní podrobné podmínky pro změnu a obnovení schválení projektu.

Článek 45

Rozhodnutí o schválení

║ Členské státy zajistí, aby bylo rozhodnutí o udělení schválení přijato a sděleno uživatelskému zařízení nejpozději do 30 dnů poté, co byla podána žádost. Pokud členský stát rozhodnutí v této lhůtě nepřijme, má se za to, že bylo schválení uděleno, v případě, že dotčený projekt zahrnuje pouze postupy klasifikované jako "nepatrné až mírné" a že se při něm nepoužijí subhumánní primáti. Ve všech ostatních případech se tento předpoklad nepoužije.

KAPITOLA V

ZAMEZENÍ ZDVOJOVÁNÍ A ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUPY

Článek 46

Zbytečné zdvojování postupů

1.  Každý členský stát přijme od jiného členského státu údaje, které byly získány při postupech, jež jsou uznané právními předpisy Společenství nebo jejichž provedení tyto předpisy upravují.

2.  Členské státy zajistí sdílení údajů získaných při postupech, včetně postupů, které byly provedeny v Evropské unii před vstupem této směrnice v platnost, přičemž chrání jejich důvěrnou povahu. Osoba, která si přeje využít údaje vlastněné jinou osobou, přispěje případně na náklady přímo spojené se získáním těchto údajů.

3.  Před předložením žádosti o povolení projektu musí osoba, která si přeje provést postup, učinit všechna přiměřená opatření, aby zjistila, zda již údaje týkající se navrhovaného projektu neexistují, a pokud tomu tak je, musí tyto údaje využít (a zároveň se podílet na nákladech spojených s jejich získáním), a členské státy případnou existenci těchto údajů ověří před udělením povolení.

4.  Členské státy postup nepovolí, pokud příslušná osoba neučinila přiměřené krok, aby splnila požadavky odstavce 3.

5.  Pokud jsou relevantní údaje běžně k dispozici, členské státy projekt povolí pouze v případě, že je to nezbytné pro ochranu veřejnosti.

Článek 47

Alternativní přístupy

Komise a členské státy přispívají finančně i jinak k rozvoji a případně k vědecké validaci alternativních přístupů, jejichž cílem je poskytnout srovnatelnou úroveň informací jako postupy používající zvířata, ale při kterých nejsou používána zvířata nebo jsou používána v menším počtu nebo které jsou méně bolestivé, a učiní veškeré další kroky, které považují za vhodné k podpoře výzkumu v této oblasti. V rámci podpory zásad nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech je vhodné zřídit rozsáhlé veterinární biobanky, které umožní využívat zbylé tkáně odebrané během klinických postupů.

Článek 48

Evropské středisko pro validaci alternativních metod

Působnost Evropského střediska pro validaci alternativních metod se rozšiřuje o koordinaci a podporu rozvoje a používání postupů nahrazujících pokusy na zvířatech, včetně aplikovaného a základního biolékařského výzkumu a veterinárního výzkumu a zkoušek vyplývajících ze zákonných opatření, přičemž funkce tohoto střediska jsou následující:

   a) koordinovat výzkum uskutečněný vnitrostátními středisky alternativních metod uvedených v článku 49 s cílem usnadnit rozvoj postupů nahrazujících pokusy na zvířatech;
   b) provádět výzkum s cílem usnadnit vývoj postupů nahrazujících pokusy na zvířatech;
   c) zadávat výzkum v oblastech, kde lze očekávat získání informací, které umožní nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech;
   d) ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty vypracovávat a provádět strategie pro nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech;
   e) zprostředkovávat informace o postupech nahrazujících pokusy na zvířatech na základě pravidelného poskytování zpráv veřejnosti, zúčastněným subjektům a orgánům členských států;
   f) vytvořit databáze umožňující výměnu příslušných informací, včetně informací o dostupných alternativních metodách a informací poskytnutých dobrovolně výzkumnými pracovníky, které by jinak zůstaly nezveřejněny, ale které by mohly zabránit opakování neúspěšných pokusů na zvířatech;
   g) koordinovat studie předcházející validaci a validační studie prováděné vnitrostátními středisky alternativních metod uvedenými v článku 49 této směrnice;
   h) případně provádět studie předcházející validaci a validační studie;
   i) ve spolupráci s příslušnými regulačními orgány a zúčastněnými subjekty vypracovávat a provádět strategie pro nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při pokusech pro účely předepsané zákonem;
   j) umožňovat, aby postupy nahrazující pokusy na zvířatech prováděné pro účely předepsané zákonem byly přijaty vědeckou obcí a právně uznány;
   k) informovat příslušné regulační orgány o zahájení studií předcházejících validaci a validačních studií a o uznání postupů nahrazujících pokusy na zvířatech ze strany vědecké obce a práva a poskytovat tyto informace veřejnosti a zúčastněným subjektům prostřednictvím internetových stránek pro tento účel určených.

Článek 49

Vnitrostátní referenční laboratoře pro alternativní metody

1.  Do ...(15) každý členský stát určí středisko odpovídající za podporu rozvoje, validace a prosazování alternativ k testům na zvířatech prováděných pro účely předepsané zákonem a zařízení pro rozvoj a prosazování používání alternativ k postupům na zvířatech prováděných za jinými účely, jako je základní a aplikovaný biolékařský a veterinární výzkum.

2.  Členské státy mohou jako vnitrostátní referenční laboratoře určit pouze laboratoře, které jsou akreditovány v souladu se směrnicí 2004/10/ES.

3.  Vnitrostátní referenční laboratoře splňují tyto podmínky:

   a) disponují vhodně kvalifikovanými pracovníky s odpovídající odbornou přípravou, pokud jde o alternativní metody, validaci a techniky, které jsou používány v oblasti, za kterou odpovídají;
   b) disponují vybavením a výrobky, které jsou nutné k provádění úkolů, jež jim byly zadány;
   c) disponují odpovídající správní infrastrukturou;
   d) zaručují, že jejich pracovníci dodržují pravidla důvěrnosti.

4.  Vnitrostátní referenční laboratoře plní tyto úkoly:

   a) v oblasti své působnosti spolupracují s Komisí a plní úkoly usilující o zdokonalování strategií nahrazování postupů na zvířatech;
   b) podílejí se na činnostech předcházejících validaci a na validaci alternativních metod, pokud je to vhodné, a to za koordinace Komise;
   c) sdělují informace o dostupnosti a uplatnění alternativních metod, které obdržely od Komise, příslušným orgánům členského státu.
   d) poskytují příslušným orgánům a uživatelským zařízením uvnitř členského státu nebo mezi členskými státy vědeckou a technickou pomoc při validaci a začlenění alternativních přístupů do právních předpisů;
   e) osobám uvedeným v čl. 22 odst. 1a, pokud jde to vyžadováno, uživatelským zařízením poskytují odbornou přípravu ohledně používání alternativních metod.
   f) sdělují informace o vývoji alternativních metod a informují veřejnost o pozitivních a negativních výsledcích.

5.  Vnitrostátní střediska spolupracují se všemi zúčastněnými subjekty na podpoře cíle nahradit všechny postupy na zvířatech.

6.  Vnitrostátní referenční laboratoře ohlásí u všech prováděných úkolů každý střet zájmů.

7.  Každý členský stát sdělí Komisi název a adresu své referenční laboratoře. Komise zveřejní seznam vnitrostátních referenčních laboratoří.

8.  Po konzultacích s vnitrostátními referenčními laboratořemi určí Komise priority validačních studií a rozdělí těmto laboratořím úkoly týkající se jejich provádění.

Článek 50

Vnitrostátní výbor pro dobré životní podmínky zvířat a etické otázky

1.  Každý členský stát zřídí vnitrostátní výbor pro dobré životní podmínky zvířat a etické otázky, který bude příslušným orgánům a stálým dozorčím skupinám pro etické otázky poskytovat poradenství, pokud jde o získání, chov a umístění zvířat, péči o ně a používání zvířat při postupech, a zaručí, že jsou sdíleny osvědčené postupy.

2.  Vnitrostátní výbory pro dobré životní podmínky zvířat a etické otázky si ve Společenství vyměňují informace o fungování stálých dozorčích skupin pro etické otázky a etických hodnoceních a sdílejí osvědčené postupy.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 51

Přizpůsobení příloh technickému pokroku

Komise může přizpůsobit přílohy II až IX technickému a vědeckému pokroku.

Tato opatření, jejichž účelem je změna jiných než podstatných prvků této směrnice, se přijmou podle regulativního postupu s kontrolou podle čl. 54 odst. 4.

Článek 52

Podávání zpráv

1.  Do ...(16) a poté každých pět let zasílají členské státy Komisi informace o provádění této směrnice a zejména čl. 11 odst. 1 a článků 27, 29, 35, 39, 40, 42 a 46 této směrnice.

2.  Členské státy každoročně shromažďují a zveřejňují statistické informace o používání zvířat při postupech včetně informací o skutečné závažnosti postupů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli při pokusech použiti.

Do ...(17)* a poté v intervalech nepřesahujících dva roky zveřejňují a předkládají členské státy Komisi statistické informace.

3.  Do ...(18)** Komise stanoví společný formát pro předkládání informací uvedených v odstavci 2 v souladu s regulativním postupem uvedeným v čl. 54 odst. 2.

Článek 53

Ochranná doložka

1.  Pokud má členský stát oprávněný důvod se domnívat, že je třeba přijmout opatření v zájmu ochrany druhu nebo v souvislosti s neočekávaným výskytem klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka invalidizují, může schválit použití lidoopů v postupech prováděných za jedním z účelů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. a), čl. 5 odst. 3 nebo čl. 5 odst. 6; za předpokladu, že účel postupu nelze splnit použitím jiných druhů než lidoopů nebo použitím alternativních metod. Odkaz na čl. 5 odst. 2 písm. a) nicméně nelze vykládat tak, že se vztahuje na zvířata nebo rostliny.

2.  Členský stát o takovém schválení neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy, přičemž své rozhodnutí odůvodní a poskytne důkazy o situaci uvedené v odstavci 1, na jejímž základě je prozatímní opatření přijato.

3.  Regulativním postupem podle čl. 54 odst. 2 Komise během 60 dní poté, co obdrží informace od členského státu, přijme rozhodnutí. Tímto rozhodnutím buď:

   a) povolí prozatímní opatření na dobu vymezenou v rozhodnutí; anebo
   b) členský stát vyzve, aby prozatímní opatření zrušil.

Článek 54

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

3.  Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 55

Zpráva Komise

1.  Do ...(19) a poté každých pět let Komise na základě informací, které obdržela od členských států podle čl. 52 odst. 1, předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice.

2.  Do ...* a poté každé tři roky Komise na základě statistických informací předložených členskými státy podle čl. 52 odst. 2 předkládá Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o těchto informacích.

Článek 56

Přezkum

Do ...(20)* provede Komise přezkum této směrnice, přičemž zohlední pokrok v rozvoji alternativních metod, při nichž nejsou používána zvířata, zejména subhumánní primáti, a případně navrhne změny.

Článek 57

Tematické zhodnocení

Ve spolupráci s členskými státy a všemi zúčastněnými subjekty provede Komise tematický přezkum používání zvířat při postupech, poprvé ...(21)a poté každé dva roky. Při přezkumu bude zvážen pokrok v oblasti technologií, vědy a životních podmínek zvířat a budou stanoveny cíle pro uplatňování validovaných alternativních metod.

Při pravidelných přezkumech by se Komise měla přednostně zaměřit na snížení počtu a odstranění postupů, které způsobují maximální povolený stupeň bolesti, utrpení, strachu nebo trvalých poškození a které nejsou určeny pro zmírnění klinických stavů, které ohrožují lidský život nebo člověka invalidizují, a jejím cílem by mělo být zrušení všech postupů. Komise zohlední vývoj veřejného mínění ohledně využívání zvířat při postupech v pravidelných přezkumech.

Článek 58

Příslušné orgány

1.  Každý členský stát určí jeden či více příslušných orgánů odpovědných za provádění této směrnice.

Členské státy mohou pro provádění této směrnice určit jiné subjekty než veřejné orgány. Takto určené subjekty jsou pro účely této směrnice považovány za příslušné orgány.

2.   ║Do ...(22)* oznámí členské státy Komisi názvy a adresy příslušných orgánů. Členské státy uvědomí Komisi o všech změnách názvů a adres příslušných orgánů.

Komise zveřejní seznam příslušných orgánů.

Článek 59

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich provádění. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do ...(23) a neprodleně Komisi oznámí i všechny následné změny těchto ustanovení.

Článek 60

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(24)*. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy použijí ode dne ...(25)**.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 61

Zrušení

Směrnice 86/609/EHS se zrušuje s účinkem ode dne ...*.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 62

Přechodná ustanovení

1.  Členské státy neuplatní právní a správní předpisy přijaté v souladu s články 37 až 45 na projekty, které byly zahájeny před ...(26) a jejichž doba trvání nepřesahuje ║tři roky od ...*.

2.  Projektům, které byly zahájeny před ...* a jejichž doba trvání přesahuje ║tři roky od ...*, se poskytne schválení do tří let od ...*.

Článek 63

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 64

Určení

Tato směrnice je určena členských státům.

V ║

Za Evropský parlament Za Radu

předsedkyně / předseda předsedkyně / předseda

PŘÍLOHA I

Řády bezobratlých uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b)

–   hlavonožci

-  Desetinozí korýši podřádu Brachyura a Astacidea

PŘÍLOHA II

Seznam zvířat uvedených v článku 11 odst. 1 druhém pododstavci

1.   drápatky (Xenopus (laevis, tropicalis)), skokani (Rana (temporaria, pipiens))

2.   myš domácí (Mus musculus)

3.   potkan (Rattus norvegicus)

4.   morče (Cavia porcellus)

5.   křeček syrský (zlatý) (Mesocricetus auratus)

6.   křečík čínský (Cricetulus griseus)

7.   pískomil mongolský (Meriones unguiculatus)

8.   pes (Canis familiaris)

9.   kočka (Felis catus)

10.   všechny druhy subhumánních primátů

11.  Danio pruhované

PŘÍLOHA III

Seznam subhumánních primátů a dat uvedených v čl. 11 odst. 1 třetím pododstavci

Druhy

Data

kosman bělovousý (Callithrix jacchus)

[datum použití uvedené v prvním pododstavci článku o provedení]

makak jávský (Macaca fascicularis)

[10 let po provedení směrnice]

makak rhesus (Macaca mulatta)

[10 let po provedení směrnice]

ostatní druhy subhumánních primátů

[10 let po provedení směrnice]

PŘÍLOHA IV

Normy týkající se péče a umístění uvedené v článku 34

Oddíl A: Obecný oddíl

Péče a podmínky umístění musí být přizpůsobeny vědeckému účelu.

1.  Prostory zařízení

Podmínky umístění jsou přizpůsobeny vědeckému účelu.

1.1.  Funkce a obecné uspořádání

a)  Všechna zařízení jsou konstruována tak, aby druhům, které jsou v nich umístěny, poskytovala životní prostor, jenž zohledňuje jejich fyziologické a etologické potřeby. Kromě toho jsou projektována a řízena tak, aby byla zabezpečena před vstupem nepovolaných osob a před vniknutím jiných zvířat či únikem zvířat zde umístěných.

b)  V zařízeních je zaveden aktivní program údržby zajišťující prevenci a nápravu všech škod na budovách nebo vybavení.

1.2.  Zvěřince

a)  V zařízeních je zaveden pravidelný a účinný harmonogram čištění prostor a udržování uspokojivých hygienických norem.

b)  Stěny a podlahy v prostorách, kde se mohou zvířata volně pohybovat, jsou opatřeny obzvlášť odolným povrchem, který nepodléhá silnému opotřebování zvířaty ani opotřebování čisticími pracemi. Materiál pro zvířata je zdravotně neškodný a nesmí je zraňovat. Nástroje a vybavení jsou obzvláště chráněny, aby je zvířata nemohla poškodit nebo se sama o ně poranit.

c)  Nesnášenlivé druhy, například predátor a jeho případná kořist, nebo zvířata vyžadující odlišné podmínky životního prostředí, nejsou umístěny ve stejné místnosti a v případě predátora a zvěře, kterou loví, jsou v takové vzdálenosti, aby se neviděla, neslyšela a necítila.

1.3.  Laboratoře a speciální prostory pro pokusy

a)  Všechna zařízení disponují laboratoří s vybavením pro provádění jednoduchých diagnostických testů, pitev a/nebo pro odběr vzorků, které budou jinde podrobeny důkladnějším laboratorním vyšetřením.

b)  K dispozici jsou zařízení umožňující umístit nově získaná zvířata do izolace, dokud není zjištěn jejich zdravotní stav a zhodnoceno a minimalizováno případné riziko pro zde žijící zvířata.

c)  Pro nemocná nebo poraněná zvířata jsou k dispozici odpovídající prostory, aby mohla být umístěna odděleně.

1.4.  Skladovací a pomocné prostory

a)  Skladovací prostory jsou řešeny, používány a udržovány tak, aby byla zajištěna kvalita krmiva a steliva. Tyto místnosti jsou chráněné proti hmyzu a jiným škůdcům. Ostatní materiály, které by mohly být znečištěny nebo představovat nebezpečí pro zvířata či pracovníky, jsou skladovány odděleně.

b)  Prostory pro čištění a mytí jsou tak velké, aby do nich bylo možné umístit zařízení pro čištění a dezinfekci použitého nářadí. Proces čištění je organizován tak, aby čisté nářadí bylo dopravováno odděleně od znečištěného, aby se zabránilo kontaminaci čerstvě vyčištěného nářadí.

c)  Zařízení provádějí potřebná opatření pro hygienické ukládání a odstraňování mrtvých zvířat a odpadu živočišného původu. Zařízení zavedou zvláštní opatření pro nakládání s toxickým, radioaktivním nebo infekčním odpadem, jeho skladování a likvidaci.

2.  Prostředí ve zvěřincích a jeho kontrola

2.1.  Větrání

a)  Zvěřince a prostory pro zvířata jsou vybaveny větracím systémem, který odpovídá nárokům druhů, které jsou zde umístěny.

b)  Vzduch v místnostech je často vyměňován.

c)  Větrací systém je konstruován tak, aby nedocházelo ke škodlivému průvanu a aby nebyl nadměrně hlučný.

d)  V místnostech, kde jsou umístěna zvířata, je zakázáno kouření.

2.2.  Teplota

a)  Teplota ve zvěřincích je přizpůsobena podle druhu, který je v nich umístěn. Teplota ve zvěřincích je denně měřena a zaznamenávána.

b)  Zvířata nejsou ve výbězích držena v klimatických podmínkách, které by jim mohly působit problémy.

2.3.  Vlhkost vzduchu

Vlhkost ve zvěřincích je přizpůsobena podle druhu, který je v nich umístěn.

2.4.  Osvětlení

a)  V případě, že přirozené denní světlo neposkytuje náležitý rytmus dne a noci, se tento rytmus zajišťuje umělým osvětlením s cílem uspokojit biologické potřeby a zároveň zajistit vyhovující pracovní podmínky.

b)  Osvětlení postačuje k provádění chovatelských postupů a prohlídkám zvířat.

c)  Jsou zajištěny pravidelné fotoperiody a intenzita osvětlení vhodná pro daný druh.

d)  Při chovu albinotických zvířat by mělo být osvětlení přizpůsobeno citlivosti těchto zvířat na světlo.

2.5.  Hluk

a)  Hladiny hluku slyšitelného pro zvířata, včetně ultrazvuku, jsou minimalizovány, a to zejména ve fázi odpočinku zvířat.

b)  Zařízení disponují poplašnými systémy, jež jsou nastaveny na frekvence mimo pásmo, na které jsou zvířata citlivá, ale zároveň musejí být slyšitelné lidským uchem.

c)  Zvěřince jsou vybaveny hlukovou izolací a akustickými absorpčními materiály.

2.6.  Poplašné systémy

a)  Zařízení s elektrickým nebo mechanickým vybavením pro kontrolu a ochranu životního prostředí mají náhradní systém pro zajištění základních služeb a nouzového osvětlení i provozu samotných poplašných systémů.

b)  Systémy vytápění a větrání jsou vybaveny monitorovacím zařízením a poplašnými zařízeními.

c)  Jednoznačné pokyny pro případy havárií jsou viditelně a zřetelně umístěny.

3.  Péče

Péče je přizpůsobena vědeckému účelu.

3.1.  Zdravotní stav

a)  Ve všech zařízeních je zavedena strategie pro udržování vhodného zdravotního stavu zvířat, který zajišťuje jejich dobré životní podmínky a odpovídá vědeckým požadavkům. Tato strategie zahrnuje program mikrobiologické kontroly, plány řešení zdravotních problémů zvířat a definuje zdravotní parametry a postupy pro umístění nových zvířat.

b)  Alespoň jednou denně jsou osobou, která na místě odpovídá za dobré životní podmínky zvířat a péči o zvířata, prováděny prohlídky zvířat. Prohlídky zahrnují kontrolu zdravotního stavu zvířat a zaručují, že jsou zjištěna všechna nemocná nebo zraněná zvířata a přijata náležitá opatření.

3.2.  Odchyt ve volné přírodě

a)  Zvířata ve volné přírodě odchytávají pouze odborníci za použití humánních metod. Dopad odchytu na ostatní volně žijící zvířata a jejich stanoviště je minimalizován.

b)  Každé zvíře, které je při odchytu zraněno nebo u něhož je po odchytu zjištěno, že je zraněné nebo ve špatném zdravotním stavu, je co nejdříve vyšetřeno kvalifikovanou osobou a jsou přijata opatření, aby se minimalizovalo utrpení zvířat, přičemž nejdůležitější je obnovit dobrý zdravotní stav zvířete.

c)  Na místě odchytu jsou k dispozici přepravní kontejnery a dopravní prostředky uzpůsobené pro příslušný druh pro případný převoz zvířat na vyšetření nebo ošetření.

d)  Jsou přijata zvláštní opatření pro přivykání, karanténu, umístění a chov zvířat odchycených ve volné přírodě a péči o ně.

3.3.  Ustájení a obohacení prostředí

a)  Ustájení

Kromě od přírody samotářských zvířat jsou zvířata ustájena v sociálně stabilních skupinách jedinců, kteří jsou vůči sobě snášenliví. Je-li z mimořádných vědeckých důvodů a/nebo z důvodů dobrých životních podmínek zvířat, které jsou podpořeny příznivým etickým hodnocením, povoleno individuální ustájení, je toto ustájení omezeno na nejkratší nezbytnou dobu a v jeho průběhu je udržován zrakový, sluchový, čichový a/nebo dotykový kontakt se zvířetem. Umístění nebo navrácení zvířat do zavedených skupin je pečlivě kontrolováno, aby nevznikly problémy způsobené nesnášenlivostí ani nedošlo k narušení sociálních vztahů.

b)  Obohacení prostředí

Všem zvířatům je zajištěn dostatečně rozmanitý prostor, který jim umožňuje, aby se normálně projevovala. V rámci daného prostředí jim je poskytnuta určitá míry kontroly a výběru, aby se omezily projevy chování vyvolané stresem. Zařízení uplatňují vhodné postupy obohacování prostředí, které rozšiřují okruh možných činností zvířat a umožňují jim zvládat danou situaci a podporují tělesný pohyb, potravní chování, hraní a rozvoj kognitivních aktivit, a to v závislosti na tom, o jaký druh se jedná. Obohacení prostředí v prostorách pro zvířata je přizpůsobeno danému zvířecímu druhu a individuálním potřebám dotyčných zvířat. Strategie zařízení na obohacení prostředí je pravidelně podrobována přezkumu a aktualizována.

c)  Klece a boxy

Klece a boxy nejsou vyráběny z materiálů, které jsou škodlivé pro zdraví zvířat. Jsou uspořádány a konstruovány tak, aby se zvířata nemohla poranit. Nejsou-li určeny k jednomu použití, měly by být vyrobeny z odolného materiálu, kterému neškodí čisticí a dezinfekční procesy. Podlahy klecí a boxů jsou uzpůsobeny danému druhu a stáří zvířat a jsou konstruovány tak, aby usnadňovaly odstraňování výkalů.

3.4.  Krmení

a)  Forma, obsah a podávání potravy odpovídají správné výživě a etologickým potřebám dotyčného zvířete.

b)  Strava zvířat je chutná a nekontaminovaná. Při výběru surovin, výrobě, přípravě a podávání krmiva jsou v zařízení učiněna opatření, aby se minimalizovalo riziko chemické, fyzikální a mikrobiální kontaminace.

c)  Krmivo je baleno, dopravováno a skladováno tak, aby se zabránilo kontaminaci, snížení kvality nebo zkáze. Veškeré násypky, koryta a jiné nářadí používané ke krmení jsou pravidelně čištěny a v případě potřeby sterilizovány.

d)  Každému zvířeti je zajištěn přístup k potravě s dostatečným prostorem, aby se omezilo soupeření.

3.5.  Napájení

a)  Všem zvířatům je stále k dispozici nekontaminovaná pitná voda.

b)  Používají-li se automatické napájecí systémy, jsou pravidelně zkoušeny, udržovány a proplachovány, aby se předcházelo nehodám. Používají-li se klece s pevným dnem, je nutné dbát zejména na to, aby bylo co nejmenší nebezpečí zatopení.

c)  Je zajištěno, aby voda přiváděná do akvárií a nádrží byla přizpůsobena potřebám a hranicím tolerance jednotlivých druhů ryb, obojživelníků a plazů.

3.6.  Podlaha, substrát, stelivo, podestýlka a materiál pro stavění hnízd

a)  Zvířatům jsou stále k dispozici vhodné materiály jako podestýlka nebo různé vybavení pro spaní, které jsou přizpůsobeny potřebám daných druhů, a vhodné materiály pro stavění hnízda nebo konstrukce pro zvířata při odchovu mláďat.

b)  Podlaha v prostorách pro zvířata poskytuje všem zvířatům pevnou a pohodlnou plochu pro odpočinek. Všechny plochy na spaní jsou udržovány čisté a suché.

3.7.  Manipulace

Zařízení zřídí programy odborné přípravy zaměřené na spolupráci zvířat při postupech. Programy odborné přípravy jsou přizpůsobeny podle druhu a původu zvířat, postupů a doby trvání projektu. Prioritou je sociální kontakt s lidmi a tento kontakt je přizpůsoben podle druhu a původu zvířat, postupů a doby trvání projektu.

Oddíl B: Oddíl pokynů pro jednotlivé druhy zvířat

1.  Myši, potkani, pískomilové, křečci a morčata

V následujících tabulkách pro myši, potkany, pískomily, křečky a morčata se "výškou prostoru" rozumí vertikální vzdálenost mezi podlahou a stropem klece nebo boxu a tuto výšku by měla klec nebo box mít na více než 50 % své minimální podlahové plochy před obohacením prostředí.

Při plánování postupů je brán v úvahu možný růst zvířat, aby byl pro ně zajištěn dostatečný prostor (jak uvedeno podrobně v tabulkách 1.1 až 1.5) po celou dobu studie.

Tabulka 1.1: Myši

Hmotnost

(g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Podlahová plocha

na jedno zvíře

(cm2)

Minimální výška prostoru

(cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

V zásobě nebo během pokusů

do 20

od 20 do 25

od 25 do 30

více než 30

330

330

330

330

60

70

80

100

12

12

12

12

[leden 2012]

Pro chov

330

Pro monogamní pár (outbrední/inbrední) nebo trojici (inbrední). Pro každou další matku a vrh se přidá 180 cm2.

12

Chovná zvířata*

Velikost prostoru

950 cm2

méně než 20

950

40

12

Velikost prostoru

1 500 cm2

méně než 20

1 500

30

12

* Myši po odstavu lze chovat při těchto vyšších hustotách obsazení v krátkém období po odstavení do použití při pokusech za předpokladu, že jsou zvířata umístěna ve větších prostorách s přiměřeně obohaceným prostředím. Tyto podmínky umístění nemají negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat, např. nevyvolávají zvýšenou agresivitu, vyšší nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo normálního chování v důsledku stresu.

Tabulka 1.2: Potkani

Hmotnost

(g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Podlahová plocha

na jedno zvíře

(cm2)

Minimální výška prostoru (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

V zásobě nebo během pokusů*

do 200

od 200 do 300

od 300 do 400

od 400 do 600

více než 600

800

800

800

800

1 500

200

250

350

450

600

18

18

18

18

18

[leden 2012]

Pro chov

800

Matka a vrh. Pro každé další dospělé zvíře umístěné do klece nastálo se přidá 400 cm2

18

Chovná zvířata**

Velikost prostoru

1500 cm2

do 50

od 50 do 100

od 100 do 150

od 150 do 200

1 500

1 500

1 500

1 500

100

125

150

175

18

18

18

18

Chovná zvířata**

Velikost prostoru

1500 cm2

do 100

od 100 do 150

od 150 do 200

2 500

2 500

2 500

100

125

150

18

18

18

* V rámci výzkumu životního cyklu potkanů jsou pro zvířata zajištěny prostory vhodné velikosti umožňující jejich skupinové ustájení. Je-li prostor přidělený na každé jednotlivé zvíře menší, než je uvedeno výše, je prioritou udržení sociálně stabilních struktur.

** Potkany po odstavu lze chovat při těchto vyšších hustotách obsazení v krátkém období po odstavení do použití při pokusech za předpokladu, že jsou zvířata umístěna ve větších prostorách s přiměřeně obohaceným prostředím. Tyto podmínky umístění nemají negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat, např. nevyvolávají zvýšenou agresivitu, vyšší nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo normálního chování v důsledku stresu.

Tabulka 1.3: Pískomilové

Hmotnost

(g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Podlahová plocha

na jedno zvíře

(cm2)

Minimální

výška prostoru

(cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

V zásobě nebo během pokusů

do 40

více než 40

1 200

1 200

150

250

18

18

[leden 2012]

Pro chov

1 200

Monogamní pár nebo tříčlenná skupina s potomkem

18

Tabulka 1.4: Křečci

Hmotnost

(g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Podlahová plocha

na jedno zvíře

(cm2)

Minimální

výška prostoru (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

V zásobě nebo během pokusů

do 60

od 60 do 100

více než 100

800

800

800

150

200

250

14

14

14

[leden 2012]

Pro chov

800

Matka nebo monogamní pár s vrhem mláďat

14

Chovná zvířata*

méně než 60

1 500

100

14

* Křečky po odstavu lze chovat při těchto vyšších hustotách obsazení v krátkém období po odstavení do použití při pokusech za předpokladu, že jsou zvířata umístěna ve větších prostorách s přiměřeně obohaceným prostředím. Tyto podmínky umístění nemají negativní dopad na dobré životní podmínky zvířat, např. nevyvolávají zvýšenou agresivitu, vyšší nemocnost a úmrtnost, rozvoj stereotypií a jiné poruchy chování, úbytek hmotnosti či jiné narušení fyziologických funkcí nebo normálního chování v důsledku stresu.

Tabulka 1.5: Morčata

Hmotnost

(g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Podlahová plocha

na jedno zvíře

(cm2)

Minimální

výška prostoru (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

V zásobě nebo během pokusů

až do 200

od 200 do 300

od 300 do 450

od 450 do 700

více než 700

1 800

1 800

1 800

2 500

2 500

200

350

500

700

900

23

23

23

23

23

[leden 2012]

Pro chov

2 500

Pár s vrhem mláďat. Pro každou další chovnou samici se přidá 1000 cm2

23

2. Králíci

V prostoru pro zvířata je vyvýšená plošina umožňující zvířatům ležet a sedět a snadno se pod ni schovat, tato plocha nepokrývá více než 40 % podlahové plochy. Pokud z mimořádných vědeckých nebo veterinárních důvodů nelze plošinu použít, měl by být prostor pro králíky o 33 % větší pro jednoho králíka a o 60 % větší pro dva králíky. Je-li vyvýšená plošina použita pro králíky mladší než 10 týdnů, jsou její rozměry 55 × 25 cm a je tak vysoko od podlahy, aby ji zvířata mohla využít.

Tabulka 2.1: Králíci starší než 10 týdnů

Tabulka 2.1 platí pro klece a kotce. Pro každého třetího, čtvrtého, pátého a šestého králíka se přidává dodatečná plocha nejméně 3000 cm2 a pro každého dalšího králíka plocha nejméně 2500 cm2.

Konečná hmotnost (kg)

Minimální podlahová plocha pro jedno nebo dvě sociálně harmonická zvířata

(cm2)

Minimální výška

(cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

méně než 3

od 3 do 5

více než 5

3 500

4 200

5 400

45

45

60

[leden 2012]

Tabulka 2.2: Králice a vrh

Hmotnost králice

(kg)

Minimální plocha prostoru (cm2)

Dodatečný prostor pro hnízdící boxy

(cm2)

Minimální výška

(cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

méně než 3

od 3 do 5

více než 5

3 500

4 200

5 400

1 000

1 200

1 400

45

45

60

[leden 2012]

Tabulka 2.3: Králíci mladší než 10 týdnů

Tabulka 2.3 platí pro klece a kotce.

Stáří

Minimální plocha prostoru (cm2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(cm2)

Minimální výška

(cm)

7 týdnů po odstavení

od 7 do 10 týdnů

4 000

4 000

800

1 200

40

40

Tabulka 2.4: Králíci: optimální rozměry vyvýšené plošiny zabudované do kotců/boxů o rozměrech uvedených v tabulce 2.1.

Stáří

(týdny)

Konečná hmotnost

(kg)

Optimální velikost

(cm x cm)

Optimální výška od podlahy klece (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

více než 10

méně než 3

od 3 do 5

více než 5

55 x 25

55 x 30

60 x 35

25

25

30

[leden 2012]

3.  Kočky

Tabulka 3.1: Kočky

Minimální prostor pro držení chovné samice a vrhu je prostor určený pro jednu kočku, který je postupně zvětšován tak, že jsou mláďata do čtyř měsíců po narození přemístěna do prostor odpovídajících požadavkům na prostor dospělých zvířat.

Plocha pro krmení a plocha pro nádobu na výkaly jsou vzdáleny nejméně 0,5 m a nezaměňují se.

Podlaha*

(m2)

Police

(m2)

Výška

(m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Minimum pro jedno dospělé zvíře

1,5

0,5

2

[leden 2017]

Dodatečný prostor pro každé další zvíře

0,75

0,25

Poznámka: * Podlahová plocha bez polic.

4.  Psi

Vnitřní prostory tvoří nejméně 50 % minimálního prostoru vyhrazeného pro psy, který je uveden v tabulce 4.1.

Níže uvedené parametry přiděleného prostoru vycházejí z požadavků bíglů, ale obřím plemenům, například bernardýnům nebo irským vlkodavům, jsou vyhrazeny prostory značně větší než prostory uvedené v tabulce 4.1. U jiných plemen, než jsou bíglové, je přidělený prostor konzultován s veterinářem.

Tabulka 4.1: Psi

Prostor každého ze psů ustájených v páru nebo ve skupině může být v průběhu postupu omezen na polovinu celkového přiděleného prostoru (2 m2 u psa do 20 kg, 4 m2 u psa nad 20 kg), jak stanoví tato směrnice, je-li toto oddělení zvířete důležité pro vědecké účely.

Kojící feně a mláďatům je přidělen stejný prostor jako jedné samotné feně stejné hmotnosti. Porodní kotec je navržen tak, aby se mohla fena vzdálit od štěňat do dalšího oddělení nebo na vyvýšenou plošinu.

Hmotnost

(kg)

Minimální podlahová plocha prostoru

(m2)

Minimální podlahová plocha pro jedno nebo dvě zvířata

(m2)

Pro každé další zvíře rozšíření minimálně o (m2)

Minimální výška

(m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 20

více než 20

4

8

4

8

2

4

2

2

[leden 2017]

Tabulka 4.2: Psi - odstávčata

Hmotnost psa

(kg)

Minimální podlahová plocha prostoru

(m2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(m2)

Minimální výška

(m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 5

4

0,5

2

[leden 2017]

od 5 do 10

4

1,0

2

od 10 do 15

4

1,5

2

od 15 do 20

4

2

2

více než 20

8

4

2

5.  Fretky

Tabulka 5: Fretky

Minimální podlahová plocha prostoru

(cm2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(cm2)

Minimální výška

(cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

zvířata do 600g

zvířata nad 600g

dospělí samci

fretka s mláďaty

4 500

4 500

6 000

5 400

1 500

3 000

6 000

5 400

50

50

50

50

[leden 2012]

6.  Subhumánní primáti

Tabulka 6.1: Kosmani a tamaríni

Minimální podlahová plocha prostoru pro 1* nebo 2 zvířata a potomstvo do stáří 5 měsíců (m2)

Minimální objem prostoru na každé další zvíře starší než 5 měsíců (m3)

Minimální výška prostoru (m) **

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Kosmani

0,5

0,2

1,5

[leden 2017]

Tamaríni

1,5

0,2

1,5

* Zvířata jsou držena individuálně pouze za výjimečných okolností.

** Strop klece je nejméně 1,8 m nad podlahou.

Tabulka 6.2: Kotulové veverovití

Minimální podlahová plocha

pro 1* nebo 2 zvířata (m2)

Minimální objem prostoru na každé další zvíře starší než 6 měsíců (m3)

Minimální výška prostoru (m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

2,0

0,5

1,8

[leden 2017]

* Zvířata jsou držena individuálně pouze za výjimečných okolností.

Tabulka 6.3: Makakové a kočkodani obecní*

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální objem prostoru (m3)

Minimální objem prostoru na jedno zvíře (m3)

Minimální výška prostoru (m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Zvířata mladší než 3 roky **

2,0

3,6

1,0

1,8

[leden 2017]

Zvířata starší než 3 roky ***

2,0

3,6

1,8

1,8

Zvířata držená pro chovné účely****

3,5

2,0

* Zvířata jsou držena individuálně pouze za výjimečných okolností.

** V kleci s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýš tři zvířata.

*** V kleci s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýš dvě zvířata.

**** V chovných koloniích není vyžadován dodatečný prostor/objem prostoru pro mláďata do dvou let ustájená spolu s matkou.

Tabulka 6.4: Paviáni*

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální objem prostoru (m3)

Minimální objem prostoru na jedno zvíře (m3)

Minimální výška prostoru (m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Zvířata** mladší než 4 roky

4,0

7,2

3,0

1,8

[leden 2017]

Zvířata** starší než 4 roky

7,0

12,6

6,0

1,8

Zvířata držená pro chovné účely***

12,0

2,0

* Zvířata jsou držena individuálně pouze za výjimečných okolností.

** V kleci s minimálními rozměry mohou být umístěna nejvýš 2 zvířata.

*** V chovných koloniích není vyžadován dodatečný prostor/objem prostoru pro mláďata do dvou let ustájená spolu s matkou.

7.  Hospodářská zvířata

Tabulka 7.1: Skot

Hmotnost

(kg)

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(m2/zvíře)

Prostor u žlabu při

adlibitním krmení bezrohého skotu (m/zvíře)

Prostor u žlabu při

restriktivním krmení bezrohého skotu (m/zvíře)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 100

2,50

2,30

0,10

0,30

[leden 2017]

od 100 do 200

4,25

3,40

0,15

0,50

od 200 do 400

6,00

4,80

0,18

0,60

od 400 do 600

9,00

7,50

0,21

0,70

od 600 do 800

11,00

8,75

0,24

0,80

více než 800

16,00

10,00

0,30

1,00

Tabulka 7.2: Ovce a kozy

Hmotnost

(kg)

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(m2/zvíře)

Minimální výška přepážky

(m)

Prostor u žlabu při adlibitním krmení (m/zvíře)

Prostor u žlabu při restriktivním krmení (m/zvíře)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

méně než 20

1,0

0,7

1,0

0,10

0,25

[leden 2017]

od 20 do 35

1,5

1,0

1,2

0,10

0,30

od 35 do 60

2,0

1,5

1,2

0,12

0,40

více než 60

3,0

1,8

1,5

0,12

0,50

Tabulka 7.3: Prasata a miniprasata

Živá hmotnost (kg)

Minimální plocha prostoru*

(m2)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(m2/zvíře)

Minimální plocha pro ležení na 1 zvíře (v termoneutrálních podmínkách) (m2/zvíře)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 5

2,0

0,20

0,10

[leden 2017]

od 5 do 10

2,0

0,25

0,11

od 10 do 20

2,0

0,35

0,18

od 20 do 30

2,0

0,50

0,24

od 30 do 50

2,0

0,70

0,33

od 50 do 70

3,0

0,80

0,41

od 70 do 100

3,0

1,00

0,53

od 100 do 150

4,0

1,35

0,70

více než 150

5,0

2,50

0,95

Dospělí samci (prase domácí)

7,5

1,30

* Prasata mohou být z veterinárních nebo pokusných důvodů na kratší dobu uzavřena v menších prostorách, vytvořených například přepažením hlavního prostoru, například je-li vyžadováno individuální krmení.

Tabulka 7.4: Koňovití

Nejkratší strana je alespoň o polovinu větší než je výška zvířete kohoutku. Výška vnitřních prostor umožňuje zvířatům, aby se zcela napřímila.

Výška v kohoutku

(m)

Minimální podlahová plocha na jedno zvíře

(m2/zvíře)

Minimální výška prostoru (m)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Pro každé zvíře držené jednotlivě nebo ve skupině do 3 zvířat

Pro každé zvíře držené ve skupinách po 4 nebo více zvířatech

Porodní box/klisna s hříbětem

[leden 2017]

1,00 až 1,40

9,0

6,0

16

3,00

od 1,40 do 1,60

12,0

9,0

20

3,00

více než 1,60

16,0

(2 x výška v kohoutku)2 *

20

3,00

* Pro zajištění dostatečného prostoru vycházejí prostorové podmínky pro každé jednotlivé zvíře z jeho výšky v kohoutku.

8.  Ptáci

Tabulka 8.1: Kur domácí

Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry zajistit, je doba uzavření ptáků v omezeném prostoru zdůvodněna osobou provádějící pokus po poradě s veterinárním lékařem. Za těchto okolností mohou být ptáci ustájeni v menších prostorách s vhodným obohacením prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2.

Tělesná hmotnost (g)

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální plocha na jednoho ptáka (m2)

Minimální výška (cm)

Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)

Datum uvedené v čl. čl. 34 odst. 2

do 200

1,00

0,025

30

3

[leden 2012]

od 200 do 300

1,00

0,03

30

3

od 300 do 600

1,00

0,05

40

7

od 600 do 1 200

2,00

0,09

50

15

od 1 200 do 1 800

2,00

0,11

75

15

od 1 800 do 2 400

2,00

0,13

75

15

více než 2 400

2,00

0,21

75

15

Tabulka 8.2: Krůta domácí

Všechny strany prostoru pro zvířata jsou dlouhé alespoň 1,5 m. Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry zajistit, je doba uzavření ptáků v omezeném prostoru zdůvodněna osobou provádějící pokus po poradě s veterinárním lékařem. Za těchto okolností mohou být ptáci ustájeni v menších prostorách s vhodným obohacením prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2 a minimální výškou 50 cm pro ptáky do hmotnosti 0,6 kg, 75 cm pro ptáky do hmotnosti 4 kg a 100 cm pro ptáky s hmotností větší než 4 kg. Tyto prostory lze použít pro ustájení malých skupin ptáků v souladu s prostorovými podmínkami uvedenými v tabulce 8.4.

Tělesná hmotnost (kg)

Minimální podlahová plocha prostoru

(m2)

Minimální plocha na jednoho ptáka

(m2)

Minimální výška (cm)

Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)

Datum uvedené v čl. čl. 34 odst. 2

do 0,3

2,00

0,13

50

3

[leden 2012]

od 0,3 do 0,6

2,00

0,17

50

7

od 0,6 do 1

2,00

0,30

100

15

od 1 do 4

2,00

0,35

100

15

od 4 do 8

2,00

0,40

100

15

od 8 do 12

2,00

0,50

150

20

od 12 do 16

2,00

0,55

150

20

od 16 do 20

2,00

0,60

150

20

více než 20

3,00

1,00

150

20

Tabulka 8.3: Křepelky

Tělesná hmotnost (g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(m2)

Plocha na 1 ptáka ustájeného ve dvojici (m2)

Plocha na každého dalšího ptáka ve skupinovém ustájení (m2)

Minimální výška (cm)*

Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 150

1,00

0,5

0,10

20

4

[leden 2012]

více než 150

1,00

0,6

0,15

30

4

Tabulka 8.4: Kachny a husy

Pokud nelze z vědeckých důvodů tyto minimální rozměry zajistit, je doba uzavření ptáků v omezeném prostoru zdůvodněna osobou provádějící pokus po poradě s veterinárním lékařem. Za těchto okolností mohou být ptáci ustájeni v menších prostorách s vhodným obohacením prostředí a minimální podlahovou plochou 0,75 m2. Tyto prostory mohou být použity pro ustájení malých skupin ptáků v souladu s prostorovými podmínkami uvedenými v tabulce 8.4.

Tělesná hmotnost (g)

Minimální podlahová plocha prostoru

(m2)

Plocha na jednoho ptáka (m2)*

Minimální výška (cm)

Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

Kachny

[leden 2012]

do 300

2,00

0,10

50

10

od 300 do 1 200**

2,00

0,20

200

10

od 1 200 do 3 500

2,00

0,25

200

15

více než 3 500

2,00

0,50

200

15

Husy

do 500

2,00

0,20

200

10

od 500 do 2 000

2,00

0,33

200

15

více než 2 000

2,00

0,50

200

15

* Zahrnuje vodní nádrž o minimální rozloze 0,5 m2 na 2 m2 prostoru s minimální hloubkou 30 cm. Vodní nádrž může zvětšit minimální velikost prostoru až o 50 %.

** Nedospělí ptáci mohou být drženi v prostorách s minimální výškou 75 cm.

Tabulka 8.5: Kachny a husy: minimální rozměry vodní nádrže

Plocha (m2)

Hloubka (cm)

Kachny

0,5

30

Husy

0,5

od 10 do 30

* Rozměry vodní nádrže platí pro prostor o rozloze 2 m2. Vodní nádrž může zvětšit minimální velikost prostoru až o 50 %.

Tabulka 8.6: Holubi

Prostory jsou dlouhé a úzké (například 2 m na 1 m) spíše než čtvercové, aby umožňovaly ptákům krátké přelety.

Velikost skupiny

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální výška (cm)

Minimální délka krmítka na jednoho ptáka (cm)

Minimální délka hřadu na jednoho ptáka (cm)

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 6

2

200

5

30

[leden 2012]

od 7 do 12

3

200

5

30

pro každého dalšího ptáka nad 12

0,15

5

30

Tabulka 8.7: Zebřička pestrá

Prostory jsou dlouhé a úzké (například 2 m na 1 m) spíše než čtvercové, aby umožňovaly ptákům krátké přelety. Pro výzkum chovu lze pár ustájit v menších prostorách s vhodným obohacením prostředí s minimální podlahovou plochou 0,5 m2 a minimální výškou 40 cm. Doba uzavření ptáků v omezeném prostoru je zdůvodněna osobou provádějící pokus po poradě s veterinárním lékařem.

Velikost skupiny

Minimální podlahová plocha prostoru (m2)

Minimální výška (cm)

Minimální počet krmných zařízení

Datum uvedené v  čl. 34 odst. 2

do 6

1,0

100

2

[leden 2012]

7 až 12

1,5

200

2

13 až 20

2,0

200

3

pro každého dalšího ptáka nad 20

0,05

1 na 6 ptáků

9.  Obojživelníci

Tabulka 9.1: Vodní ocasatí

Délka těla*(cm)

Minimální plocha vodního povrchu (cm2)

Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální hloubka vody (cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 10

262,5

50

13

15ºC–22ºC

100 %

[leden 2012]

od 10 do 15

525

110

13

od 15 do 20

875

200

15

od 20 do 30

1 837,5

440

15

více než 30

3 150

800

20

* Měřeno od tlamy po řitní otvor.

Tabulka 9.2: Vodní žáby*

Délka těla**(cm)

Minimální plocha vodního povrchu (cm2)

Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální hloubka vody (cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

méně než 6

160

40

6

18ºC–22ºC

100 %

[leden 2012]

od 6 do 9

300

75

8

od 9 do 12

600

150

10

více než 12

920

230

12.5

* Tyto podmínky se vztahují na nádrže ve zvěřinci (tj. při chovu), nikoli na nádrže pro přirozené páření a superovulaci, kdy se vyžadují jednotlivé nádrže menší velikosti. Prostorové požadavky jsou stanovené pro dospělé jedince v uvedených kategoriích velikosti. Mladí jedinci nebo pulci jsou vyloučeni nebo jim jsou rozměry poměrně přizpůsobeny.

** Měřeno od tlamy po řitní otvor.

Tabulka 9.3: Polovodní žáby

Délka těla*

(cm)

Minimální podlahová plocha prostoru** (cm2)

Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální výška prostoru*** (cm)

Minimální hloubka vody

(cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 5,0

1 500

200

20

10

10ºC–15ºC

50–80 %

[leden 2012]

od 5,0 do 7,5

3 500

500

30

10

více než 7,5

4 000

700

30

15

* Měřeno od tlamy po řitní otvor.

** Jedna třetina suchozemské části, dvě třetiny vodní plochy dostatečné pro potápění zvířat.

*** Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho je výška prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání.

Tabulka 9.4: Převážně suchozemské žáby

Délka těla*

(cm)

Minimální plocha prostoru**

(cm2)

Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální výška prostoru*** (cm)

Minimální hloubka vody

(cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 5,0

1 500

200

20

10

23ºC–27ºC

50–80%

[leden 2012]

od 5,0 do 7,5

3 500

500

30

10

více než 7,5

4 000

700

30

15

* Měřeno od tlamy po řitní otvor.

** Dvě třetiny suchozemské části, jedna třetina vodní plochy dostatečné pro potápění zvířat.

*** Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho je výška prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání.

Tabulka 9.5: Stromové žáby

Délka těla*

(cm)

Minimální plocha prostoru**

(cm2)

Minimální plocha pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální výška prostoru***

(cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 3,0

900

100

30

18ºC–25ºC

50–70 %

[leden 2012]

přes 3,0

1500

200

30

* Měřeno od tlamy po řitní otvor.

** Dvě třetiny suchozemské části, jedna třetina vodní plochy dostatečné pro potápění zvířat.

*** Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho je výška prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání.

10.  Plazi

Tabulka 10.1: Vodní želvy

Délka těla*)

(cm)

Minimální plocha vodního povrchu

(cm2)

Minimální plocha vodního povrchu pro každé další zvíře ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální hloubka vody

(cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 5

600

100

10

20ºC–25ºC

80–70%

[leden 2012]

od 5 do 10

1 600

300

15

od 10 do 15

3 500

600

20

od 15 do 20

6 000

1 200

30

od 20 do 30

10 000

2 000

35

více než 30

20 000

5 000

40

*) Měřeno po přímce od předního po zadní okraj krunýře.

Tabulka 10.2: Suchozemští hadi

Délka těla*)

(cm)

Minimální podlahová plocha

(cm2)

Minimální plocha pro každé další zvíře

ve skupinovém ustájení (cm2)

Minimální výška prostoru **)

(cm)

Optimální teplota

Relativní vlhkost

Datum uvedené v čl. 34 odst. 2

do 30

300

150

10

22ºC–27ºC

60–80%

[leden 2012]

od 30 do 40

400

200

12

od 40 do 50

600

300

15

od 50 do 75

1 200

600

20

více než 75

2 500

1 200

28

*) Měřeno od tlamy po ocas.

**) Měřeno od podlahy suchozemské části až po vnitřní část stropu terária; kromě toho je výška prostoru přizpůsobena jeho vnitřnímu uspořádání.

PŘÍLOHA V

Seznam živočichů uvedených v čl. 34 odst. 4

1)   Skot (Bos taurus a Bos indicus);

2)   Ovce a kozy (Ovis aries a Capra hircus);

3)   Prasata (Sus scrofa);

4)   Koňovití (Equus caballus a Equus asinus);

5)   Kur domácí (Gallus gallus domesticus);

6)   Krůta domácí (Meleagris gallopavo);

7)   Kachna a husa (Anas platyrhynchos, Anser anser domesticus, Cairina moschata);

8)   Křepelka (Coturnix spp);

9)   Holub (Colombia livia);

10)   Králík (Oryctolagus cuniculus).

PŘÍLOHA VI

Humánní postupy usmrcení zvířat

Tabulka 1 – humánní postupy usmrcení ryb včetně čelistnatých a kruhoústých

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

++

+ až ++

++

4 až 5*

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

*Některá anestetika mohou u ryb způsobit podráždění kůže.

Omráčení elektrickým proudem

++

+

+

+

++

4

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Macerace

++

++

++

++

+

4

Pouze u ryb, jejichž délka nepřesahuje 2 cm.

Omráčení

++

+

+

++

-

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Zlomení vazu

++

++

+

++

-

2 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

Nepoužije se u ryb >500g. Přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou.

U ryb, které nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 2 – humánní postupy usmrcení obojživelníků

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

++

++

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

Omráčení

++

++

+

++

-

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

NMB/směsi anestetik*)

+

++

-

+

+

3

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Mikrovlnné záření

++

++

-

+

++

3

Požadováno zvláštní vybavení.

U malých obojživelníků.

Omráčení elektrickým proudem

+

+

+

-

-

2

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

*) Neuromuskulární blokátor, NMB

U obojživelníků, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 3 – humánní postupy usmrcení plazů

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

++

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

Pevný projektil

++

++

++

+

+

5

Předávkování anestetikem

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Zastřelení

++

++

++

-

+

4

Provede pouze zkušený střelec. Může být nutné použít určitou metodu k zaručení smrti. Použije se v terénu.

Omráčení

+

+

+

++

-

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

U plazů, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 4 – humánní postupy usmrcení ptáků

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

NMB/směsi anestetik║

++

++

+

+

++

4

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Inertní plyny (Ar, N2)

++

++

++

++

+

4

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Macerace

++

++

++

++

-

4

U kuřat ve stáří do 72 hodin

Zlomení vazu

++

++

-

++

-

1/3 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

U malých a mladých ptáků (<250 g).

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Mikrovlnné záření

++

++

-

++

+

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Omráčení

++

++

-

++

-

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení elektrickým proudem

++

++

+

-

-

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Oxid uhelnatý

+

+

++

-

-

1

Nebezpečné pro personál.

║U ptáků, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 5 – humánní postupy usmrcení hlodavců

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

++

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

NMB/směsi anestetik║

++

++

-

+

++

4

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Inertní plyny (Ar)

++

+

++

+

+

4

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení

++

++

+

++

-

3

U hlodavců o hmotnosti nižší než 150g. Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Zlomení vazu

++

++

+

++

-

2/3 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

U hlodavců o hmotnosti nižší než 150g.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Mikrovlnné záření

++

++

-

++

+

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Oddělení hlavy od trupu

+

+

+

++

-

1/2 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

Oxid uhličitý

+

++

++

+

++

5

Plyn je do komory vpouštěn postupně.

Oxid uhelnatý

+

+

+

-

++

1

Nebezpečné pro personál

║U hlodavců, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 6 – humánní postupy usmrcení králíků

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

++

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

NMB/směsi anestetik║

++

++

-

+

++

4

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Pevný projektil

++

++

-

+

+

4

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Zlomení vazu

++

++

-

++

-

3 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

Přípustné u králíků o hmotnosti nižší než 1 kg.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení

++

+

-

++

-

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení elektrickým proudem

++

+

++

-

+

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Mikrovlnné záření

++

++

-

++

+

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Oddělení hlavy od trupu

+

+

+

-

-

1 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

U králíků o hmotnosti nižší než 1 kg.

Oxid uhelnatý

+

+

++

-

++

1

Nebezpečné pro personál.

Rychlé zmražení

+

+

++

++

+

1

Použije se pouze u plodů o hmotnosti do 4g.

║U králíků, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 7 – humánní postupy usmrcení psů, koček, fretek a lišek

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

-

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

NMB/směsi anestetik║

++

++

-

+

+

4

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Zastřelení volným projektilem odpovídající puškou, pistolí a nábojem.

++

++

-

-

-

4

Provede pouze zkušený střelec. Může být nutné použít určitou metodu k zaručení smrti.

Pevný projektil

++

++

-

++

+

3

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení elektrickým proudem

++

++

-

-

-

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení

++

++

+

++

-

2

Použije se u novorozeňat.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

║U psů, koček, fretek a lišek, které nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 8 – humánní postupy usmrcení velkých savců

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

-

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

Pevný projektil

++

++

+

+

+

5

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Zastřelení volným projektilem odpovídající puškou, pistolí a nábojem..

++

++

+

-

+

4

Provede pouze zkušený střelec. Může být nutné použít určitou metodu k zaručení smrti. Použije se v terénu.

NMB/směsi anestetik║

++

++

-

+

++

4

Vstřikuje se nitrožilně, proto jsou požadovány odborné znalosti.

Inertní plyny (Ar)

++

++

+

+

+

4

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Přípustné u prasat.

Omráčení elektrickým proudem

++

++

+

-

-

3

Požadováno zvláštní vybavení.

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

Omráčení

++

+

-

+

+

3 – je-li zvíře při vědomí

5 – není-li zvíře při vědomí

Následuje okamžité vykrvení, přetětí míchy a cév řezem bezprostředně za hlavou nebo je smrt zaručena jinou metodou.

║U velkých savců, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

Tabulka 9 – humánní postupy usmrcení subhumánních primátů

Činitel

Rychlost

Účinnost

Snadnost

použití

Bezpečnost

personálu

Estetická

hodnota

Celkové

hodnocení

(1–5)

Poznámky

Předávkování anestetikem

++

++

-

+

++

5

Lze použít, jsou-li zvířeti předem podány utišující prostředky.

U subhumánních primátů, kteří nejsou při vědomí, lze použít i jiné metody, pokud zvíře před smrtí nenabude vědomí.

Rychlost: ++ velmi rychlá, + rychlá, - pomalá. Účinnost: ++ velmi účinná, + účinná, - neúčinná. Snadnost použití: ++ snadné použití, + vyžaduje odborné znalosti, - vyžaduje odbornou přípravu. Bezpečnost personálu: ++ bez nebezpečí, + nízké nebezpečí, - nebezpečné. Estetická hodnota: ++ esteticky uspokojivé, + pro většinu lidí přijatelné, - pro většinu lidí nepřijatelné. Hodnocení: 1–5, kdy 5 znamená nejvíce uspokojivé.

PŘÍLOHA VII

Seznam složek uvedený v čl. 22 odst. 4

1.  Platné vnitrostátní právní předpisy týkající se získávání a chovu zvířat, péče o ně a jejich používání při vědeckých postupech.

2.  Etické otázky týkající se vztahu člověka a zvířat, přirozené hodnoty života a argumentů pro a proti používání zvířat při vědeckých postupech.

3.  Základní biologie ve vztahu k anatomii, fyziologickým znakům, chovu, genetice a genetickým změnám.

4.  Chování zvířat, chov a obohacení prostředí.

5.  Péče o zdraví zvířat a hygiena.

6.  Uznání druhově specifického strachu, bolesti a utrpení většiny běžných laboratorních druhů.

7.  Anestezie, metody tlumící bolest a eutanázie.

8.  Používání humánních postupů usmrcení zvířat.

9.  Požadavek nahrazení zvířat při pokusech, snížení jejich počtu a zdokonalení zacházení s nimi.

PŘÍLOHA VIII

Seznam složek uvedených v čl. 38 odst. 1 písm. c)

1.  Význam a zdůvodnění:

   a) používání zvířat včetně jejich původu, odhadovaného počtu, druhů a vývojových stádií;
   b) postupů.

2.  Prokázání toho, že byly uplatněny stávající metody nahrazení, snížení a zdokonalení používání zvířat při postupech.

3.  Prokázání kvalifikace osob, které se na projektu podílejí.

4.  Plánované použití anestezie, analgetik nebo jiných metod tlumících bolest.

5.  Omezení a zmírnění všech forem utrpení zvířat od narození po smrt a zabránění tomuto utrpení.

6.  Podmínky umístění a chovu zvířat a péče o ně.

7.  Používání včasných humánních postupů usmrcení zvířat.

8.  Pokusné a pozorovací strategie a statistický plán pro minimalizaci počtu zvířat, jejich utrpení a dopadu na životní prostředí.

9.  Životní úroveň a opětovné použití zvířat.

10.  Zabránění zbytečnému zdvojování postupů.

PŘÍLOHA IX

Obecné definice stupňů závažnosti uvedených v čl. 17 odst. 1

Obecně:

Není-li zjištěn opak či není-li stanoveno jinak, je třeba vycházet z předpokladu, že postupy způsobující bolest lidem jsou zdrojem bolesti i u zvířat.

Bezbolestný nebo způsobující mírnou bolest: stupeň závažnosti 1

Zákroky a manipulace se zvířaty pro pokusné účely, na jejichž základě zvířata nepociťují bolest ani utrpení nebo pouze krátkodobě zažívají mírnou bolest či stres, nejsou poraněna a jejich celkový stav není výrazně zhoršen.

Příklady:

   studie na základě různé skladby stravy nebo nefyziologické diety, jež vedou k zanedbatelným klinickým projevům či symptomům,
   odběr krevních vzorků nebo injekční podání léku (subkutánně, intramuskulárně, intraperitoneálně a intravenózně),
   odběr vzorku povrchové tkáně v anestezii,
   neinvazivní techniky skenování s podáním utišujících prostředků či bez nich nebo v anestezii či bez ní,
   studie snášenlivosti látek, při nichž se dají očekávat krátkodobé, slabé, lokální nebo systémové reakce,
   měření EKG zvířete při vědomí,
   pozorovací studie, jako jsou testy otevřeného pole, testy bludiště nebo schodiště,
   pokusy v celkové anestezii, po nichž zvířata nenabudou vědomí,

Umírněný: stupeň závažnosti 2

Zákroky a manipulace se zvířaty pro pokusné účely, během nichž zvířata krátce pociťují mírný stres nebo po střední až dlouhou dobu velmi slabý stres, bolest či utrpení, jsou lehce poraněna nebo po uvedenou dobu se významně zhorší jejich celkový stav.

Příklady:

   operace za použití anestetik a vhodných analgetik,
   implantace zařízení, jako jsou cévky, telemetrické přenašeče či miniaturní pumpy, v celkové anestezii,
   studie na základě nefyziologické diety s klinickými příznaky nebo neléčené příznaky diabetes mellitus,
   často opakované odběry krve nebo podávání látek,
   vzbuzování úzkosti v pokusných zvířatech,
   testy akutní toxicity a akutní tolerance; studie zjišťující rozsah účinnosti a testy chronické toxicity / karcinogenity bez letálních mezních dávek,
   modely záchvatů, např. studie epilepsie,
   zvířecí modely rakoviny bez letálních následků, např. studie xenograftu,

Závažný: stupeň závažnosti 3

Zákroky a manipulace se zvířaty pro pokusné účely, na jejichž základě zvířata pociťují závažný až velmi závažný stres či umírněný stres po střední až dlouhou dobu, značnou bolest, zdlouhavé utrpení nebo jsou vážně zraněna nebo se vážně a trvale zhorší jejich celkový stav.

Příklady:

   bakteriální nebo virové letální infekce,
   modely chronické revmatoidní artritidy,
   geneticky modifikovaná zvířata s letálními fenotypy (např. onkogeny) v dlouhých experimentech,
   transplantace orgánů (např. ledvin, slinivky),
   modely chronických, vážných neurologických chorob, např. Parkinsonova nemoc.

(1) Stanovisko ze dne 13. května 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009
(3) Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 29.
(4) Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1. ║
(5) Úř. věst. L 197, 30.7.2007, s. 1.
(6) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44.
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. ║
(8) Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 169.
(9) Úř. věst. L 61, 3.3.1997, s.1.
(10)* Dva roky po vstupu této směrnice v platnost.
(11)** Pět let po vstupu této směrnice v platnost.
(12) Úř. věst. L ...
(13)* 12 měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(14)** 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.
(15)* Jeden rok po vstupu této směrnice v platnost.
(16)* Šest let ode dne provedení této směrnice.
(17)** Tří roky ode dne provedení této směrnice.
(18)*** 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.
(19)* Sedm let ode dne provedení této směrnice.
(20)** Pět let od vstupu této směrnice v platnost.
(21)* Dva roky od vstupu této směrnice v platnost.
(22)** Tři měsíce od vstupu této směrnice v platnost.
(23)* Datum uvedené v čl. 60 odst. prvním pododstavci.
(24)** 18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost.
(25)*** 1. ledna roku následujícího po datu provedení uvedeném v čl. 60 odst. 1 prvním pododstavci.
(26)* Den uvedený v čl. 60 odst. 1 druhém pododstavci.


Znečištění z lodí a sankce za protiprávní jednání ***I
PDF 274kWORD 60k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (KOM(2008)0134 – C6-0142/2008 – 2008/0055(COD))
P6_TA(2009)0344A6-0080/2009

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0134),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0142/2008),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro právní záležitosti (A6-0080/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES,kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání

P6_TC1-COD(2008)0055


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu v prvním čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/123/ES.)


Energetické štítky a normalizované informace o výrobku (přepracované znění) ***I
PDF 523kWORD 236k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (přepracované znění) (KOM(2008)0778 – C6-0412/2008 – 2008/0222(COD))
P6_TA(2009)0345A6-0146/2009

(Postup spolurozhodování – přepracování)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0778),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0412/2008),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–   s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti ze dne 11. března 2009 určený Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku v souladu s čl. 80a odst. 3 jednacího řádu,

–   s ohledem na článek 80a a článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0146/2009),

A.   vzhledem k tomu, že podle poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise daný návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějších aktů spolu s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu,

1.   schvaluje návrh Komise pozměněný na základě doporučení poradní pracovní skupiny složené ze zástupců právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise i níže provedené úpravy;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 5. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ESo uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku(přepracované znění)

P6_TC1-COD(2008)0222


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského ║ společenství, a zejména na článek  95  této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise║,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(5) byla podstatně změněna(6). Vzhledem k podstatným změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)  Oblast působnosti směrnice ║ 92/75/EHS je omezena na spotřebiče pro domácnost; Ze sdělení Komise ze dne 16 července 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku vyplývá, že rozšíření oblasti působnosti směrnice 92/75/EHS na výrobky spojené se spotřebou energie, včetně stavebních výrobků, které mají během použití významný přímý či nepřímý dopad na spotřebu energie, by mohlo posílit možnou součinnost stávajících právních opatření, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů (7) ║. Tato směrnice by měla doplnit směrnici 2005/32/ES, avšak žádným způsobem se nedotýká jejího uplatňování. V souladu se sledovaným cílem na základě uceleného přístupu a s přihlédnutím k tomu, že je dosahováno dalších úspor energie a přínosu v oblasti životního prostředí, by se měla tato směrnice považovat za součást ještě širšího právního rámce, který zahrnuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky(8) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(9).

(3)  Předsednictví Evropské rady v závěrech ze zasedání, které se konalo ve dnech 8. a 9. března 2007, zdůraznilo nutnost zvýšit energetickou účinnost ve Společenství tak, aby byl dosažen cíl úspory 20 % spotřeby energie Společenství do roku 2020, a vyzvalo k důkladnému a rychlému provedení přednostních opatření uvedených ve sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvaném Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností. Akční plán zdůraznil obrovské možnosti úspor energie ve výrobním odvětví.

(4)  S cílem posílit energetickou účinnost a úspory energie je dále nezbytné, aby si EU a členské státy vytýčily jako právně závazný cíl do roku 2020 ušetřit 20 % energie a aby navrhly a zavedly soudržná opatření k jeho zajištění.

(5)  Zvýšení účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě spotřebitele prospěje jak ekonomice EU celkově, tak zpracovatelskému průmyslu tím, že se v systému obchodování s emisemi sníží cena oxidu uhličitého.

(6)  Získání  přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie  by měla ovlivnit konečného uživatele  v tom smyslu, že při výběru dá přednost výrobkům  s nižší spotřebou energie, nebo které nepřímo vedou k nižší spotřebě  energie a jiných hlavních zdrojů během použití , což bude nutit výrobce k opatřením ke snížení spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů u výrobků, které vyrábějí; tím by se rovněž nepřímo mělo podpořit účinné využívání těchto výrobků v zájmu přispět k dosažení cíle zvýšit energetickou účinnost v EU o 20 %. Působením samotných tržních sil bez těchto informací nedojde k prosazování racionálního využívání energie a jiných hlavních zdrojů  u těchto výrobků .

(7)  Vzhledem k tomu, že 40 % celkové spotřeby energie v EU připadá na energii spotřebovanou v budovách a že cílem úpravy směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov je podpořit snížení energetické náročnosti budov, by zahrnutí určitých stavebních výrobků do oblasti působnosti směrnice pomohlo soukromým domácnostem zvolit si při rekonstrukci budov energeticky nejúčinnější a nákladově nejhospodárnější výrobky.

(8)  S cílem zajistit předvídatelnost pro výrobce a srozumitelnost pro konečné uživatele by Komise měla vypracovat prioritní seznam výrobků spojených se spotřebou energie, včetně stavebních výrobků, které spadají do oblasti působnosti této směrnice a na něž se proto vztahují prováděcí opatření členských států a Komise.

(9)  Informace hrají klíčovou roli v působení tržních sil a je tedy nezbytné zavést jednotný energetický štítek u všech výrobků  stejného typu a poskytnout potenciálním zákazníkům doplňující normalizované informace o nákladech na tyto výrobky , pokud jde o energii a spotřebu jiných hlavních  zdrojů, a přijmout opatření k tomu, aby potenciální koneční uživatelé , kteří nevidí vystavený výrobek  a nemají tedy ani příležitost vidět energetický štítek, rovněž obdrželi tyto informace. Aby byl energetický štítek účinný a úspěšný, měl by být pro konečné uživatele jednoduchý, výstižný a snadno rozpoznatelný. Pro tento účel by měla být zachována stávající podoba štítků jako základ pro informování konečných uživatelů o energetické účinnosti výrobků. Spotřeba energie a jiné informace vztahující se na výrobky by měly být měřeny v souladu s harmonizovanými technickými normami a metodami.

(10)  Jak se v zdůrazňuje Posouzení dopadů, které je součástí návrhu směrnice předkládaného Komisí, posloužilo původní, úspěšné označení štítky A-G jako vzor pro různé země na celém světě, např. pro Argentinu, Brazílii, Čínu, , Chile, Irán, Izrael a Jižní Afriku.

(11)  Členské státy by měly pravidelně sledovat dodržování této směrnice a zahrnout příslušné informace do dvouleté zprávy, kterou mají za povinnost podle této směrnice předložit Komisi, se zvláštním ohledem na povinnosti dodavatelů a obchodníků.

(12)  Zcela nepovinný systém by vedl k označování energetickými štítky jen některých výrobků nebo k tomu, že by byly normalizované informace o výrobku poskytovány jen k některým spotřebičům s rizikem, že by někteří koneční uživatelé mohli být uvedeni v omyl či dokonce dezinformováni. Současný systém musí proto zajistit, aby spotřeba energie a jiných hlavních zdrojů  byla u všech dotyčných výrobků povinně uváděna na energetickém štítku a v normalizovaných informacích o výrobku.

(13)  Výrobky spojené se spotřebou energie mají během použití přímý či nepřímý vliv na spotřebu širokého okruhu různých druhů energie, přičemž elektrická energie a plynné palivo jsou nejvýznamnější. Tato směrnice by proto měla platit pro výrobky spojené se spotřebou energie, které mají při použití přímý nebo nepřímý vliv na spotřebu jakéhokoli druhu energie, v souladu s cíli EU týkajícími se zvýšení energetické účinnosti, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů.

(14)  Na ty druhy výrobků spojených se spotřebou energie, které mají významný přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu energie nebo případně hlavních zdrojů během použití, by se mělo vztahovat prováděcí opatření, kde by poskytování informací prostřednictvím energetických štítků mohlo přimět konečné uživatele ke koupi účinnějších výrobků.

(15)  Vzhledem k tomu, že se budovy podílejí na celkové spotřebě energie v EU 40 % a vzhledem k tomu, že si EU v souvislosti se svými závazky v rámci Kjótského protokolu stanovila cíl zvýšit svou energetickou účinnost do roku 2020 o 20 %, je velmi důležité upřednostnit vypracování prováděcích opatření pro stavební výrobky, jako jsou okna.

(16)  Počet členských států, které mají zavedeny politiky veřejných zakázek, které vyžadují, aby si zadavatelé pořizovali energeticky účinné výrobky, by se měl neustále zvyšovat, dokud nebude dosaženo cíle, kdy bude zahrnuto celé území Evropské unie. Totéž by mělo platit o počtu členských států, které mají zavedeny pobídky pro energeticky účinné výrobky. S cílem zamezit narušení trhu a i když kritéria způsobilosti výrobků pro veřejné zakázky nebo pobídky se mohou mezi členskými státy podstatně lišit, měly by tyto státy dodržovat strategické cíle Evropské unie v oblasti energetické účinnosti. Odkaz na třídy funkční způsobilosti jako na úrovně konkrétních výrobků, jak je uvedeno v prováděcích opatřeních směrnice, může snížit roztříštěnost zadávání veřejných zakázek a pobídek a usnadnit rozšíření účinných výrobků na trhu.

(17)  Při zavádění ustanovení týkajících se veřejných zakázek do prováděcích opatření této směrnice by se měly stanovit přiměřené prahové hodnoty, pokud jde o hodnotu a objem veřejných zakázek, a to s ohledem na administrativní zátěž a vymahatelnost pravidel pro zadávání veřejných zakázek členskými státy.

(18)  Pobídky, které členské státy mohou poskytnout na podporu účinných výrobků, by mohly představovat státní podporu. Touto směrnicí není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, který může být uskutečněn v souladu s články 87 a 88 Smlouvy║. Nicméně státní podpora na ochranu životního prostředí, a zejména na úspory energie, která slouží společnému evropskému zájmu, je předmětem výjimek podle různých nástrojů Společenství a podmínek v nich stanovených podle Pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (10) .

(19)  Podpora energeticky účinných výrobků prostřednictvím označování energetickými štítky, veřejných zakázek a pobídek by neměla být ke škodě celkového vlivu takových výrobků na životní prostředí.

(20)  Ustanovení této směrnice týkající se obsahu reklam by měla být považována pouze za výjimečné opatření. Tato ustanovení by proto žádným jiným způsobem neměla omezovat reklamu v rámci jiných právních předpisů Společenství.

(21)  Opatření nezbytná pro provádění této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(11).

(22)  Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijmutí prováděcích opatření, pokud jde o uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů během použití na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Aby byl vytvořen systém, který bude jak předvídatelný pro průmysl, tak srozumitelný pro spotřebitele, měla by být Komise odpovědná za stanovení vymezené doby trvání klasifikace/klasifikací energetického štítku a za opakovanou a pravidelnou aktualizaci prahových hodnot klasifikace. Vzhledem k tomu, že tato opatření mají obecnou působnost a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, o nové jiné než podstatné prvky, přijímají se regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. Komise by měla každé dva roky předložit Evropskému parlamentu zprávu zabývající se EU a každým členským státem zvlášť, která bude obsahovat podrobné informace o přijetí prováděcích opatření a o normalizovaných informacích o výrobku.

(23)  Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést do vnitrostátního práva ustanovení, která zůstala nezměněna, totiž vyplývá z předchozí směrnice.

(24)  Při provádění příslušných ustanovení této směrnice by členské státy měly usilovat o to, aby se upustilo od opatření, která by mohla pro malé a střední podniky představovat zbytečnou administrativní zátěž a těžko splnitelné povinnosti, a měly by, pokud možno, zohlednit zvláštní potřeby a finanční a administrativní omezení malých a středních podniků.

(25)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice do vnitrostátního práva uvedených v příloze I části B,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Oblast působnosti 

1.  Tato směrnice stanoví rámec pro  harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se zejména označování energetickými štítky a uvádění informací o výrobku jako prostředků, jak informovat konečné uživatele o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během použití a o doplňujících informacích týkajících se výrobků spojených se spotřebou energie, což dává konečným uživatelům  možnost volby výrobků  s vyšší účinností.

2.  Směrnice se vztahuje na výrobky spojené se spotřebou energie, včetně stavebních výrobků, které mají přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během použití.

3.  Tato směrnice se nevztahuje na:

   a) použité výrobky; 
   b) jakékoli dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží; 
   c) štítek s údaji o výkonu nebo jeho ekvivalent připojený  k výrobku  z bezpečnostních důvodů.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

   "výrobkem spojeným se spotřebou energie" (dále jen "výrobkem") jakékoli zboží, které má během použití dopad na spotřebu energie a které je uvedeno na trh a/nebo do provozu ve Společenství, a to včetně částí určených k zabudování do výrobků spojených se spotřebou energie, na než se vztahuje tato směrnice a jež jsou uváděny na trh a/nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a u nichž lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně;
   "stavebním výrobkem" výrobek spojený se spotřebou energie používaný při stavbě nebo rekonstrukci budov,
   "informačním listem" normalizovaný přehled informací týkajících se výrobku; 
   "jinými hlavními zdroji" voda, suroviny nebo jakékoli jiné látky spotřebovávané výrobkem při běžném použití;
   "doplňujícími informacemi" jiné informace související s funkční způsobilostí a vlastnostmi výrobku, které se vztahují k vyhodnocování využívání energie za jednotku času, nebo jiných hlavních zdrojů založených na měřitelných údajích, včetně těch, které se vztahují k výrobě či k jejímu jinému významnému environmentálnímu aspektu, nebo toto vyhodnocování usnadňují;
   "významnými environmentálními aspekty" aspekty určené jako významné pro výrobek spojený se spotřebou energie v prováděcím opatření přijatém v souladu se směrnicí 2005/32/ES s ohledem na uvedený výrobek;
   "přímým dopadem" dopad výrobků, které spotřebovávají energii;
   "nepřímým dopadem" dopad výrobků, které nespotřebovávají energii, nýbrž přispívají k spotřebě energie, přičemž hodnocení jejich vlastností bude založeno na objektivních a nezávislých parametrech, které nepředstavují klimatické změny;
   "obchodníkem" maloobchodník nebo jiná osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí  výrobky  konečným uživatelům;
   "dodavatelem" výrobce  , dovozce  nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství nebo osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství;
   "konečným uživatelem" právnická nebo fyzická osoba, která užívá výrobek pro profesní nebo osobní účely. Tato osoba je konečným spotřebitelem výrobku, a především osobou, pro kterou je výrobek navržen, přičemž se může lišit od osoby, která výrobek nakupuje. Tato definice zahrnuje soukromé spotřebitele a skupiny spotřebitelů. Při nákupu výrobků spojených se spotřebou energie by pro účely této směrnice měly být považovány za "konečné uživatele" také veřejné orgány.

Článek 3

Povinnosti členských států 

1.  Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby:

   a) všichni dodavatelé a obchodníci usazení na jejich území plnili závazky, které pro ně vyplývají z článků 5, 6  a čl. 10 odst. 3 a 4 této směrnice;
   b) s ohledem na výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice,  bylo zakázáno použití jiných štítků, značek, symbolů nebo nápisů, které nesplňují požadavky této směrnice a příslušných prováděcích opatření, jestliže by mohly uvádět konečné uživatele  v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo případně spotřebu jiných hlavních zdrojů během použití;
   c) zavedení systému označování energetickými štítky a informačních listů, které se týkají spotřeby nebo úspory energie, provází vzdělávací, informační a propagační kampaně zaměřené na podporu energetické účinnosti a odpovědnějšího využívání energie ze strany konečných uživatelů;
   d) se přijala vhodná opatření, aby Komise a vnitrostátní orgány odpovědné za provádění této směrnice║ spolupracovaly a poskytovaly si navzájem informace, s cílem podílet se na uplatňování této směrnice.

Při správní spolupráci a výměně informací se co nejvíce využijí elektronické komunikační prostředky, přičemž je možná podpora z příslušných programů Společenství. Tato spolupráce v případě potřeby zajistí zabezpečení a důvěrnost zpracování a ochrany citlivých informací poskytnutých během tohoto postupu. Komise přijme vhodná opatření za účelem podpory spolupráce mezi členskými státy ║a přispění k této spolupráci.

2.  Zjistí-li členský stát, že výrobek nevyhovuje všem příslušným požadavkům stanoveným touto směrnicí a jejím prováděcím opatřením týkajícím se štítku a informačního listu, ║dodavatel zajistí, že výrobek vyhovuje těmto požadavkům a jakýmkolivpřiměřeným a odpovídajícímpodmínkám stanovenýmčlenskými státy. Pokud jde o výrobky, které již byly zakoupeny, mají spotřebitelé práva již stanovená pro jejich ochranu vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Společenství, včetně práva na kompenzaci nebo výměnu výrobku.

Existují-li dostatečné důkazy o tom, že výrobek vykazuje neshodu, přijme dotyčný členský stát ve stanovené lhůtě nezbytná preventivní opatření s cílem zajistit shodu s požadavky této směrnice a zároveň zohlednit škody způsobené neshodou s těmito požadavky.

V případě přetrvávající neshody členský stát omezí nebo zakáže uvádění dotyčného výrobku na trh a/nebo do provozu nebo zajistí jeho stažení z trhu. V případech omezení či stažení výrobku z trhu nebo zákazu uvedení výrobku na trh je neprodleně informována Komise a ostatní členské státy.

3.  Členské státy každé dva roky předloží Komisi zprávu o vymáhacích činnostech a úrovni shody na svém území.

Komise může určit podrobnosti společného obsahu těchto zpráv stanovením minimálních požadavků na harmonizovaný vzor. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2.

Článek 4

Požadavky na informace 

Členské státy zajistí, aby: 

   (1) informace týkající se spotřeby elektrické energie, jiných druhů energie a jiných hlavních zdrojů během použití a doplňující informace byly  v souladu s prováděcími opatřeními podle této směrnice  konečným uživatelům  sděleny v informačním listu a na energetickém štítku výrobků  nabízených k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo předváděných konečným uživatelům přímo či nepřímo jakýmkoli způsobem prodeje na dálku včetně po internetu;
   (2) se v případě zabudovaných nebo instalovaných výrobků informace podle bodu 1 poskytly, ▌pokud to vyžaduje příslušné prováděcí opatření;
   (3) každá reklama na výrobky spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje prováděcí opatření přijaté na základě této směrnice, poskytne konečnému uživateli nezbytné informace týkající se spotřeby energie či její úspory nebo uvede odkaz na energetickou třídu tohoto výrobku;
   (4) každý reklamní podklad technického charakteru u výrobků spojených se spotřebou energie, který popisuje konkrétní technické parametry výrobku, zejména technické manuály a brožury výrobců, ať již tištěné nebo zveřejněné na internetu, poskytne konečnému uživateli nezbytné informace týkající se spotřeby energie nebo uvede odkaz na energetický štítek tohoto výrobku.

Článek 5

Povinnosti dodavatelů 

Členské státy zajistí, aby: 

   (1) dodavatelé, kteří uvádějí na trh  nebo do provozu   výrobky,   na které se vztahuje  prováděcí  opatření , dodávali energetický štítek  a informační list  v souladu s touto směrnicí  a jakýmkoliv takovým prováděcím opatřením;
  (2) dodavatelé vypracovali  technickou dokumentaci, která je být dostatečná k posouzení správnosti informací na energetickém štítku a v informačním listu.  Tato technická dokumentace  musí obsahovat:
   a) obecný popis výrobku,
   b) případně výsledky provedených příslušných konstrukčních výpočtů,
   c) protokoly o zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými oznámenými organizacemi podle jiných právních předpisů Společenství,
   d) v případě, že jsou hodnoty  použity  u podobných modelů, odkazy umožňující identifikaci těchto  modelů.

K tomuto účelu  mohou  dodavatelé  použít dokumentaci, která již byla vypracována v souladu s požadavky  příslušných právních předpisů Společenství;

   (3) technická  dokumentace byla u dodavatele k dispozici pro účely kontroly po dobu pěti let od vyrobení posledního  dotčeného  výrobku.

Elektronická verze technické dokumentace je u dodavatele k dispozici na požádání orgánů dohledu nad trhem členských států a Komise; 

   (4) pokud jde o označování energetickými štítky a informace o výrobku, dodavatelé dodali obchodníkům potřebné energetické štítky bezplatně. Aniž je dotčena volba dodávkového systému energetických štítků ze strany dodavatelů, na požádání obchodníků dodají dodavatelé energetické štítky okamžitě;
   (5) společně s energetickými štítky dodavatelé dodali ▌i informační list výrobku;
   (6) dodavatelé zahrnuli informační list výrobkudo všech brožur týkajících se výrobku. Pokud brožury týkající se výrobku dodavatel nezajišťuje, dodavatel dodá informační list společně s jinými podklady, kterými je doprovázen výrobek;
   (7) dodavatelé  byli  odpovědni za přesnost informací na energetických štítcích a v informačních listech, které dodávají;
   (8) se předpokládalo, že dodavatelé souhlasí se zveřejněním informací uvedených na energetickém štítku nebo v informačních listech.

Článek 6

Povinnosti obchodníků 

Členské státy zajistí, aby: 

   (1) obchodníci řádně, viditelným a čitelným způsobem vystavili energetické štítky a poskytli informační list v brožuře týkající se výrobku nebo v jiných podkladech, které doprovázejí výrobky, když jsou prodávány konečným uživatelům;
   (2) pokud jde o označování energetickými štítky a informace o výrobku, kdykoli je výrobek uvedený v prováděcím opatření  předváděn, jej obchodníci při vypršení doby platnosti starého energetického štítku opatřili nejnovější verzí příslušného energetického štítku na dobře viditelném místě uvedeném v použitelném  prováděcím opatření  a v příslušné jazykové verzi.

Článek 7

Prodej na dálku 

Jestliže jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogů, internetu, telemarketingu nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel vystavený výrobek uvidí, musí být v prováděcích opatřeních ustanovení, kterým se zajistí, že potenciální koneční uživatelé budou mít před zakoupením výrobku k dispozici informace uvedené na nejnovější verzi energetického štítku daného výrobku a v informačním listu. V případě prodeje na dálku stanoví prováděcí opatření způsob, jak budou energetický štítek a informační list vystaveny.

Článek 8

Volný pohyb

1.  Členské státy na svém území nesmějí zakazovat, omezovat nebo ztěžovat uvádění výrobků, které jsou v působnosti této směrnice a použitelných prováděcích opatření a plně v souladu s nimi, na trh nebo do provozu.

2.  Za předpokladu, že členské státy pravidelně trh sledují, a pokud není prokázán opak, považují členské státy energetické štítky a informační listy za odpovídající ustanovením této směrnice a prováděcích opatření. Členské státy  požádají  dodavatele o poskytnutí dokladů ve smyslu článku 5, pokud jde o přesnost informací uvedených na jejich energetických štítcích nebo v informačních listech v případě, že mají důvodné podezření, že jsou tyto informace nesprávné.

Článek 9

Veřejné zakázky a pobídky

1.  Veřejní zadavatelé, kteří zadávají veřejné zakázky na dodávky, stavební práce nebo služby podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES(12), které nejsou vyloučeny podle článků 12 až 18 uvedené směrnice, si nepořizují výrobky, které nesplňují minimální úrovně funkční způsobilosti stanovené v použitelném prováděcím opatření a které nesplňují kritéria uvedená v čl. 2, neboť se zaměřují na výrobky zařazené do nejvyšší třídy účinnosti.

2.  Kritéria pro stanovení minimální úrovně funkční způsobilosti pro veřejné zakázky v prováděcích opatřeních jsou následující:

   a) nákladová efektivita ve vztahu k veřejným financím;
   b) význam výrobků pro zadávání veřejných zakázek;
   c) potenciál k úspoře energie,
   d) podpora inovací, v souladu s Lisabonskou strategií,
   e) pravděpodobnost podpory transformace trhu směrem k výrobkům s lepší funkční způsobilostí;
   f) potřeba zajistit dostatečnou konkurenci.

3.  Odstavec 1 se vztahuje na zakázky v hodnotě, jejíž odhad bez daně z přidané hodnoty (DPH) činí nebo přesahuje 15 000 EUR. Prováděcí opatření mohou stanovit práh v hodnotě vyšší než 15 000 EUR bez DPH s ohledem na obvyklé nákupní ceny a objemy.

4.  Členské státy neposkytnou pobídky s ohledem na výrobky, které nesplňují minimální úrovně funkční způsobilosti stanovené v použitelném prováděcím opatření.

5.  Pokud členské státy zadávají veřejné zakázky s ohledem na výrobky nebo pro ně poskytují pobídky, uvedou úrovně funkční způsobilosti pomocí tříd vymezených v použitelném prováděcím opatření.

Pobídky mohou, mimo jiné, zahrnovat daňové úlevy pro konečné uživatele používající vysoce energeticky účinné výrobky a pro odvětví podporující a vyrábějící takové výrobky a snížení daně z přidané hodnoty na materiály nebo součásti, které zlepšují energetickou účinnost. Takové pobídky, které poskytují členské státy, jsou efektivní a účinné.

Článek 10

Přezkum klasifikace/klasifikací energetického štítku

1.  Komise je odpovědná za pravidelný opakovaný přezkum klasifikace/klasifikací energetického štítku v souladu s vymezenou dobou trvání klasifikace/klasifikací, jak určují prováděcí předpisy v článku 12.

2.  Komise při přezkumu prahových hodnot klasifikace vychází z posledních dostupných údajů, přičemž zohledňuje rychlost technologického pokroku u příslušného výrobku, a s dostatečným předstihem před zahájením přezkumu provede náležitou konzultaci se zúčastněnými stranami v souladu s čl. 12 odst. 3.

3.  Dodavatelé jsou povinni obchodníkům dodat nejnovější verzi štítku nejpozději při vypršení doby platnosti starého štítku.

4.  Obchodníci jsou povinni u příslušného výrobku v tentýž den, kdy skončí doba platnosti starého štítku podle čl. 6 odst. 2, nahradit starý energetický štítek energetickým štítkem obsahujícím klasifikace, které byly podrobeny přezkumu.

Článek 11

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 12

Prováděcí opatření 

1.  Podrobnosti týkající se energetického štítku a informačního listu se stanoví v prováděcích opatřeních. Tato prováděcí opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2 ve vztahu ke každému druhu výrobku v souladu s tímto článkem.

Pokud výrobek splní kritéria uvedená v odstavci 2, vztahuje se na něj prováděcí opatření v souladu s odstavcem 4.

Ustanovení prováděcích opatření týkající se informací o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během použití uváděných na energetickém štítku a v informačním listu umožní konečným uživatelům, aby se při koupi výrobku na základě větší informovanosti lépe rozhodli, a orgánům dohledu nad trhem, aby si ověřily, zda se výrobky shodují s poskytnutými informacemi.

Pokud prováděcí opatření uvádí ustanovení týkající se energetické účinnosti výrobku a jeho spotřeby hlavních zdrojů, grafické provedení a obsah energetického štítku zdůrazní energetickou účinnost výrobku.

V současné době platná prováděcí nařízení, jež byla přijata před vstupem této směrnice v platnost, budou sladěna s ustanoveními této směrnice, zejména pokud jde o vzhled, provedení, třídy nebo ostatní charakteristiky energetického štítu, a to nejpozději ...(13).

2.  Kritéria podle odstavce 1 jsou následující:

   a) výrobky mají podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Společenství významný potenciál k úspoře energie a případně jiných hlavních zdrojů;
   b) Významné rozdíly v příslušných úrovních funkční způsobilosti takových výrobků ve srovnání s výrobky s rovnocenným použitím dostupným na trhu;
   c) Komise zohlední příslušné právní předpisy Společenství a samoregulaci, např. dobrovolné dohody, pokud lze předpokládat, že dosáhnou cílů politiky rychleji a méně nákladným způsobem než závaznými požadavky,

3.  Při vypracování návrhu prováděcího opatření Komise:

   a) zohlední ty parametry životního prostředí uvedené v příloze I části 1 směrnice 2005/32/ES, které jsou určeny jako významné v příslušném prováděcím opatření přijatém podle směrnice 2005/32/ES a které jsou během použití významné pro konečného uživatele;
   b) posoudí dopad opatření na životní prostředí, konečné uživatele a výrobce, včetně malých a středních podniků, s ohledem na konkurenceschopnost, včetně trhů mimo Společenství, inovaci, přístup na trh a náklady a výnosy;
   c) provede náležité konzultace se zástupci zúčastněných stran, včetně výrobců a jejich dodavatelů;
   d) stanoví jednu nebo více lhůt pro provedení, případná postupná nebo přechodná opatření nebo období, přičemž zohlední zejména možný dopad na malé a střední podniky nebo na zvláštní skupiny výrobků vyráběných hlavně malými a středními podniky.

4.  V prováděcích  opatřeních  se musí uvést  zejména :

   a) přesná definice typu  výrobku , který má být zahrnut;
   b) technické normy a metody měření, které se mají použít pro získání informací uvedených v čl. 1 odst. 1;
   c) podrobnosti technické dokumentace požadované podle článku 5;
   d) provedení a obsah energetického štítku, jak je uvedeno v článku 4, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech jasně viditelné a čitelné a zároveň musí jako základ zachovat základní prvky současných energetických štítků (uzavřenou stupnici A-G), jež jsou jednoduché a rozeznatelné; na energetických štítcích se také uvede doba platnosti;
   e) místo, kde musí být na  vystaveném výrobku  upevněn energetický štítek   a informace a způsob, jakým energetický štítek a/nebo informace mají být poskytnuty v případě nabídek k prodeji podle článku 7 . V případě potřeby mohou  prováděcí opatření  stanovit, že se energetický štítek připojí k obalu  výrobku  nebo se vytiskne na obal  , nebo podrobnosti požadavků na označování energetickými štítky pro katalogy, prodej na dálku a prodej po internetu;
   f) obsah a podle potřeby též úprava a jiné podrobnosti týkající se informačního listu nebo dalších informací uvedených v článku 4 a čl. 5 odst. 3. Informace uvedené na energetickém štítku musí být též v informačním listu;
   g) u příslušných výrobků minimální úroveň funkční způsobilosti a případně práh vyšší než 15 000 EUR bez DPH pro účely čl. 9 odst. 1 a 3;
   h) u příslušných výrobků minimální úroveň funkční způsobilosti pro účely čl. 9 odst. 4;
   i) konkrétní obsah energetického štítku pro reklamu, dle potřeby včetně energetické třídy a jiných příslušných úrovní funkční způsobilosti daného výrobku v čitelné a viditelné formě;
   j) vymezená doba trvání klasifikace/klasifikací energetického štítku, což znamená časový úsek v délce alespoň tří let, avšak nepřekračující pět let, jenž zohledňuje tempo inovací u výrobku, a datum příštího přezkumu této klasifikace/těchto klasifikací v závislosti na vymezené době trvání;
   k) úroveň správnosti informací na energetickém štítku a informačních listech;
   l) datum vyhodnocení a případné revize prováděcího opatření s přihlédnutím k rychlosti technického pokroku.

Článek 13

Seznam přednostně označovaných výrobků

Komise nejpozději do...(14)předloží Evropskému parlamentu a členským státům seznam výrobků, včetně stavebních výrobků, které byly navrženy jako výrobky, které mají být z důvodu potenciálu energetických úspor přednostně označovány energetickými štítky.

Článek 14

Proveditelnost rozšíření oblasti působnosti

Komise provede nejpozději do roku 2010 studii proveditelnosti, v níž posoudí, zda by prostřednictvím přijetí prováděcích opatření měly štítky na výrobcích, které jsou spojeny se spotřebou energie, poskytovat konečnému uživateli rovněž informace týkající se významných dopadů na životní prostředí v celém životním cyklu výrobku.

Článek 15

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a jejích prováděcích opatření a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy podniknou nezbytné kroky pro posílení právní ochrany proti neoprávněnému používání energetických štítků. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do data uvedeného v čl. 16 odst. 1 a neprodleně jí oznámí jakékoli následné změny, které se jich týkají.

Článek 16

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do║ ...(15). Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Použijí tyto předpisy ode dne […].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Zrušení

Směrnice Rady 92/75/EHS ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003(16) uvedeného v příloze I části A se zrušuje s účinkem ode dne ....(17), aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice uvedených v příloze I části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 18

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články ...(18) se použijí ode dne ...*.

Článek 19

Určení 

Tato směrnice je určena členským státům.

V ║

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

║ ║

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a její následná změna

(podle článku 17)

Směrnice Rady 92/75/EHS

(Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16)

Nařízení (ES) č. 1882/2003

(Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1)

Pouze bod 32 přílohy III

Část B

Lhůty pro provedení do vnitrostátních předpisů

(podle článku 17)

Směrnice

Lhůta pro provedení

92/75/EHS

1. ledna 1994

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 92/75/EHS

Tato směrnice

Čl. 1 odst. 1, návětí, první věta

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1, návětí, druhá věta

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 1 první až sedmá odrážka

-

Čl. 1 odst. 2

-

-

Čl. 1 odst. 3 písm. a) a b)

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3 písm. c)

-

Čl. 2 první a třetí odrážka

Čl. 1 odst. 4 první a druhá odrážka

Čl. 2 šestá a desátá odrážka

-

Čl. 2 první odrážka

Čl. 1 odst. 4 třetí odrážka

-

Čl. 1 odst. 4 čtvrtá odrážka

Čl. 2 čtvrtá odrážka

Čl. 1 odst. 4 pátá odrážka

Čl. 2 pátá odrážka

Čl. 1 odst. 5

-

Čl. 2 odst. 1

Čl. 4 bod 1

Čl. 2 odst. 2

-

Čl. 2 odst. 3

Čl. 5 bod 2

Čl. 2 odst. 4

Čl. 5 bod 2 až 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 5 bod 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 5 bod 5 až 6

Čl. 3 odst. 3

Čl. 5 bod 7

Čl. 3 odst. 4

Čl. 5 bod 8

Čl. 4 písm. a)

Čl. 5 bod 4 a čl. 6 bod 2

Čl. 4 písm. b)

-

Článek 5

Článek 7

Článek 6

-

Čl. 7 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 7 písm. b)

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 7 písm. c)

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 9 písm. a)

-

Čl. 9 písm. b)

-

Čl. 10 odst. 1

Čl. 11 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 11 odst. 2

Čl. 10 odst. 3

-

Článek 11

-

Čl. 12 písm. a)

Čl. 12 odst. 4 písm. a)

Čl. 12 písm. b)

Čl. 12 odst. 4 písm. b)

Čl. 12 písm. c)

Čl. 12 odst. 4 písm. c)

Čl. 12 písm. d)

Čl. 12 odst. 4 písm. d)

Čl. 12 písm. e)

Čl. 12 odst. 4 písm. e)

Čl. 12 písm. f)

Čl. 12 odst. 4 písm. f)

Čl. 12 písm. g)

-

Článek 13

Článek 17

Článek 14

Článek 16

Článek 15

Článek 19

-

Čl. 3 odst. 1 písm. d)

-

Čl. 3 odst. 2

-

Čl. 3 odst. 3

-

Čl. 4 odst. 2

-

Čl. 6 odst. 1

-

Článek 9

-

Čl. 12 odst. 1 až 3

-

Čl. 12 odst. 4 písm. g) až l)

-

Článek 15

-

Článek 18

-

Příloha I

-

Příloha II

(1) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(2) Stanovisko ze dne 24. března 2009.
(3) Úř. věst. C ...
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009.
(5) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16.
(6) Viz Příloha I část A.
(7) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(8) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.
(9) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(10) Úř. věst. C 82, 1.4.2008, s. 1.
(11) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(12) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(13)* šest měsíců od vstupu této směrnice v platnost.
(14)* šesti měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(15)* dvanácti měsíců po vstupu této směrnice v platnost.
(16) Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1.
(17)* Jeden den po dni stanoveném v čl. 16 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice.
(18) Články v konečné verzi považované za nezměněné ║v rámci přepracování.


Odhad Parlamentu týkající se příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2010
PDF 314kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2009 o předběžném odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2010 (2009/2006(BUD))
P6_TA(2009)0346A6-0275/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 272 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na článek 31 tohoto nařízení,

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(2),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(3),

–   s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu o vypracování předběžného odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2010,

–   s ohledem na předběžný odhad příjmů a výdajů, který vypracovalo předsednictvo dne 21. dubna 2009 podle čl. 22 odst. 6 a článku 73 jednacího řádu Evropského parlamentu,

–   s ohledem na předběžný odhad příjmů a výdajů, který vypracoval Rozpočtový výbor podle čl. 73 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu,

–   s ohledem článek 73 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0275/2009),

A.   vzhledem k tomu, že v minulém roce byl zahájen pilotní proces, v jehož rámci byla posílena spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem a v raném stadiu probíhala vzájemná spolupráce ve všech otázkách s významnými rozpočtovými důsledky; a že tento projekt pokračuje i v rámci rozpočtového procesu pro rok 2010,

B.   vzhledem k tomu, že výsadní pravomoc pléna schvalovat odhad příjmů a výdajů a konečný rozpočet bude plně zachována v souladu s ustanoveními Smlouvy a jednacím řádem,

C.   vzhledem k tomu, že v rámci příprav na dohodovací řízení se ve dnech 25. března 2009 a 16. dubna 2009 uskutečnily dvě schůzky delegací předsednictva a Rozpočtového výboru, na níž delegace projednaly řadu klíčových otázek,

1.   připomíná, že obecné směřování rozpočtu na rok 2010 a výzvy, na něž by měl reagovat, byly popsány ve výše uvedeném usnesení ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces; poukazuje zvláště na to, že základními prvky rozpočtu na rok 2010 bude optimální a rovný přístup poslanců k jazykovým službám a kroky související s rozšířenou legislativní úlohou Parlamentu;

Obecný rámec

2.   konstatuje, že rozpočet na rok 2010 ve výši navržené předsednictvem by zůstal pod tradičním dobrovolným limitem dvacetiprocentního podílu okruhu 5 (správní výdaje) víceletého finančního rámce; poukazuje na to, že navrhované zvýšení je 3,98 % a že celková výsledná úroveň bude mírně vyšší než v roce 2009 – 19,67 % prostředků v tomto okruhu;

3.   rozhodl, že v této fázi bude celková výše rozpočtu činit 1 590 012 726 EUR, což představuje zvýšení o 3,92 %; díky tomu bude mít nový parlament na podzim více manévrovacího prostoru ve snaze o dosažení velkých úspor; rozhodl, že pohotovostní rezerva bude mít stejnou výši jako v roce 2009 (10 milionů EUR);

4.   soudí, že víceletý charakter většiny výdajových položek a hlavních projektů zahájených v rámci orgánu vyžaduje, aby se uvažovalo o zlepšení střednědobého plánování a aby byla zvýšena jeho transparentnost; považuje za velmi důležité, aby byl úplný rozpočtový návrh, nebo alespoň jeho podstatná část, předložen už na jaře, kdy je připravován odhad příjmů a výdajů, a soudí, že používání takzvaných "opravných rozpočtů" v průběhu podzimních měsíců se musí omezit na opravdu nepředvídatelné události nebo technické úpravy;

5.   zdůrazňuje, že podstatnou součástí způsobu, jakým Parlament řeší všechny zásadní otázky, by měla být včasná spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem, které by měly vždy společně určit rozpočtové důsledky přijímaných rozhodnutí, přičemž si každý z těchto orgánů zachová své formální výsadní pravomoci;

6.   vítá prodloužení pilotního projektu užší spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem a jeho pokračování ve druhém roce a připomíná, že principy důvěry a transparentnosti mají zásadní význam; varuje před jakoukoli tendencí učinit z této spolupráce pouhou formalitu namísto skutečného dialogu a přijímat zásadní rozhodnutí unáhleně; trvá na zachování a prohlubování ducha vzájemné spolupráce do budoucna, přičemž budou respektovány výsadní pravomoci každého z orgánů; opakuje, že jedním ze stěžejních aspektů tohoto pilotního projektu jsou předběžné konzultace u záležitostí s výrazným finančním dopadem;

7.   domnívá se, že klíčovým prvkem, který musí být pečlivě posouzen z rozpočtového hlediska, je výše finančních prostředků, které jsou zapotřebí na hlavní aktivity, a to včetně poměru mezi interními a externími zdroji na hlavní služby a projekty; vyzývá své výkonné orgány, aby na tuto zásadu vždy pamatovaly a řídily se jí, neboť tak se podaří nalézat řešení s vysokou nákladovou efektivností, nebude docházet k duplicitě činností a bude se vycházet z předchozí analýzy politických prvků;

Konkrétní otázky
Pracovní místa a restrukturalizace

8.   vzhledem k tomu, že již v roce 2009 bylo poskytnuto výrazně více prostředků, bere na vědomí návrhy na restrukturalizaci útvarů a na změny v plánu pracovních míst předložené předsednictvem; zdůrazňuje své přání, aby se otázka souvisejících rozpočtových zdrojů projednávala až poté, co bude poskytnut celkový přehled o všech požadavcích, a to včetně požadavků pro skupiny, a zdůrazňuje, že tehdy bude ochoten celý tento balíček důkladně posoudit, a to s přihlédnutím k nutnosti zlepšit rozšířenou legislativní úlohu Parlamentu; proto se rozhodl, že v této fázi nepovolí vytvoření 30 nových míst; poukazuje na to, že rozsah navrhovaných přesunů pracovních míst je velmi nízký, a vybízí k dalšímu úsilí v tomto směru;

9.   v této souvislosti bere na vědomí, že předsednictvo na své schůzi dne 1. dubna 2009 jednomyslně schválilo plán restrukturalizace GŘ INLO, pokud jde o údržbu a správu budov Parlamentu, a vytvoření specializovaných centrálních útvarů s cílem zkvalitnit rozpočtovou kontrolu a postupy zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí týkající se odpovídajícího množství zdrojů, pro GŘ INLO stejně jako pro ostatní oddělení, tvoří část prvního čtení rozpočtu na podzim podle běžného harmonogramu; zdůrazňuje, že rozhodnutí, jež je třeba z rozpočtového hlediska učinit, se týká toho, jakou část odborného zázemí v oblasti nemovitostí musí mít Parlament jako politický orgán k dispozici interně, aby zajistil, aby úkoly související s údržbou svěřené externím dodavatelům byly řádně vymezeny a jejich plnění bylo odpovídajícím způsobem kontrolováno; v této souvislosti poukazuje na to, že jediná citovaná externí zpráva se zabývá hlavně otázkami bezpečnosti, ale také údržby a správy budov a tím, jak lze v těchto ohledem dosáhnout zlepšení;

10.   považuje za zásadní, aby byl včas před podzimním prvním čtením předložen střednědobý až dlouhodobý strategický plán v oblasti nemovitostí, který umožní přijímat rozpočtová rozhodnutí; vítá proto závazek generálního tajemníka předložit v novém termínu co nejrychleji návrh předsednictvu; souhlasí s návrhem předsednictva snížit v této fázi rozpočtového procesu rezervu na nemovitosti na 18 500 000 EUR do doby, než bude zapsána odpovídající výše prostředků, jakmile bude jasněji formulována strategie v této oblasti;

11.   přikládá velký význam nové bezpečnostní politice, která by měla být v této oblasti vypracována, a cílům, které je třeba sledovat, přičemž se samozřejmě nesmí zapomínat na to, že Parlament má zvláštní charakter a vedle bezpečnosti musí usilovat také o otevřenost; soudí, že v závislosti na těchto strategických a provozních potřebách lze v rámci rozpočtového procesu pro rok 2010 uvažovat o přidělení odpovídajících rozpočtových prostředků; vítá prohlášení předsednictva o optimálním využívání zdrojů, a zejména jeho výroky o nákladově efektivní rovnováze mezi interními zaměstnanci a externími dodavateli; je však znepokojen tím, že nebyly jasně uvedeny provozní a finanční důsledky, které ve střednědobém a dlouhodobém horizontu přinese vytvoření nového ředitelství se čtyřmi kompletními správními útvary;

12.   očekává, že současně obdrží plán úspor, na němž se již v souladu s jeho žádostí z roku 2008 pracuje v GŘ pro předsednictví, a je nadále znepokojen vývojem nákladů v provozních položkách rozpočtu týkajících se bezpečnosti a bezpečnostního vybavení;

13.   předběžně vítá návrhy na reorganizaci útvarů pro řízení lidských zdrojů a je potěšen tím, že vůdčím principem by měla být snaha o vyšší koherentnost, jasné stanovení cílů a vytvoření součinnosti; vítá, že by toho mělo být dosaženo s využitím stávajících zdrojů včetně vnitřních přesunů zaměstnanců, avšak současně by si přál mít určité další záruky, pokud jde o střednědobé a dlouhodobé důsledky tohoto plánu;

Mnohojazyčnost

14.   opakuje své přání, aby se jedním z podstatných prvků rozpočtu na rok 2010 stal rovný přístup poslanců k jazykovým službám; je rád, že se správa snaží tomuto přání vyhovět, avšak domnívá se, že tato snaha musí jít ruku v ruce s nejlepším možným využíváním zdrojů;

15.   vyzývá předsednictvo a Rozpočtový výbor, aby se co nejdříve obrátily na interinstitucionální pracovní skupinu pro mnohojazyčnost s cílem vypracovat návrh (na technické úrovni) na zlepšení spolupráce mezi institucemi v této oblasti, zejména pokud jde o využívání případné volné kapacity; je například zklamán tím, že se téměř vůbec nevyužívá současný mechanismus pro lepší rozdělení překladatelské práce mezi institucemi; očekává, že před prvním čtením obdrží návrh na to, kde je situaci možno zlepšit; velmi se rovněž zajímá o nové technické nástroje pro své překladatelské služby a žádá o informace o jejich vývoji a s tím souvisejících finančních důsledcích v roce 2010, včetně studie týkající se překladatelského nástroje Euramis; přivítal by v rámci této studie posouzení toho, zda by mohl tento nástroj vést k lepší interinstitucionální spolupráci v oblasti překladů a také ke zvýšení efektivnosti a úsporám nákladů, což by mohlo snížit závislost na službách externích překladatelů;

16.   žádá generálního tajemníka, aby předložil analýzu nákladů a přínosů překladu v období vysoké pracovní zátěže, přičemž se zaměří též na zasílání textů k externímu překladu a na analýzu možnosti uplatňovat alternativní metody práce;

17.   požaduje aktuální informace o tom, jak by takovéto sdílení zdrojů mohlo být uplatněno ve všech sférách, v nichž mají evropské orgány dočasně nevyužité kapacity, aniž by se snížila nezávislost a operativní možnosti orgánu (tlumočení, pronajímání budov, kopírovací služby atd.);

Legislativa

18.   vítá skutečnost, že návrh předsednictva vychází z hlavní priority loňského roku, kterou byla legislativní činnost; nicméně soudí, že navrhovaná pracovní místa musí být podrobena další analýze, a jak bylo uvedeno výše, měla by být posuzována v rámci celkového balíčku; vítá skutečnost, že prostředky, o něž byl navýšen rozpočet na rok 2009, směřovaly především do rozpočtových položek týkajících se legislativní činnosti, zejména spolurozhodování;

Informační a komunikační technologie (IKT)

19.   připomíná, že bylo požadováno vyjasnění v oblasti informačních technologií, a očekává jasný plán na vytvoření celkové strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií v Parlamentu, který je velmi důležitý z hlediska co nejlepšího využívání dostupných zdrojů; je pevně přesvědčen, že tento plán musí být vnitřně koherentní a že v něm musí být pečlivě vyvážena nezbytná "centralizace" včetně úspor z rozsahu, které automaticky přineslo vytvoření nového samostatného generálního ředitelství pro tuto oblast, a potřeba zachovat nezbytnou flexibilitu na úrovni ostatních GŘ; přeje si, aby předsednictvo dbalo na to, aby nedocházelo k překrývání kompetencí a aby se za jednu činnost neplatilo dvakrát; vyzývá předsednictvo, aby zajistilo, že nedílnou součástí tohoto plánu budou otázky bezpečnosti IKT a potřeby politických skupin;

20.   rovněž bere na vědomí návrh závěrečné fáze tříletého plánu na budování odborného zázemí v oblasti IT, které má snížit závislost na externích odborných konzultantech, a bere na vědomí návrh na zvýšení počtu pracovních míst v této oblasti; opakuje svůj názor, že výrazné navýšení počtu zaměstnanců by vedlo ke snížení nákladů na externí konzultanty, a očekává, že mu bude předložen přehled těchto nákladů za poslední tři roky spolu s údaji o zvýšení počtu zaměstnanců, které bylo schváleno či navrženo;

21.   bere na vědomí plán správy a řízení IT, který přijalo předsednictvo, a zdůrazňuje, jak velkou důležitost přikládá zajištění toho, aby byly priority stanoveny jasným a spravedlivým způsobem, aby byly v rámci Parlamentu jako celku využívány omezené finanční zdroje co nejlepším způsobem; v tomto ohledu žádá rovněž o vysvětlení, jak v oblasti IKT funguje vztah "poskytovatel-klient" a do jaké míry mohou "klienti" určovat, jaké projekty by chtěli provádět, dále jak se získávají na tyto projekty finanční prostředky a konečně jak je zajištěno, aby tyto projekty zapadaly do celkové strategie;

Víceleté projekty

22.   opakuje svůj názor, že podstatné změny v jeho práci přineslo množství významných iniciativ a projektů zaměřených na poskytování informací poslancům a zaměstnancům EP a zpracovávání analýz pro jejich potřeby (například nová knihovní analytická služba, politická oddělení výborů) spolu s rozsáhlým spektrem dalších informačních zdrojů a systémů, které jsou k dispozici; tyto novinky rovněž pohlcují stále více rozpočtových prostředků; je proto přesvědčen, že by bylo jen užitečné provést inventuru z rozpočtového a funkčního hlediska v zájmu zvýšení koherentnosti a optimálního využívání celkových zdrojů, a připomíná v tomto ohledu své předchozí rozhodnutí týkající se návrhu v této otázce; vítá snahu správních útvarů o zavedení systému pro zpracování informací a poznatků (knowledge management system);

23.   bere na vědomí, že v návrhu předsednictva je obsažen projekt webové televize (WebTV), a to již s uvedením konkrétní výše prostředků; uvítal by však nějaké další informace o návratnosti této investice, zejména ve formě statistik o sledovanosti a budoucích perspektiv; uvítal by také údaje o tom, zda se díky webové televizi již omezilo nebo se omezí šíření jiných typů informací v podobě tištěných materiálů;

24.   bere na vědomí návrh předsednictva, aby byly do rozpočtu zapsány zvláštní prostředky na odborné studie týkající se Domu evropských dějin; očekává přehledný rozpis celkových nákladů, s nimiž se na tento projekt počítá, a to včetně administrativních výdajů nejpozději ve fázi předběžného odhadu příjmů a výdajů rozpočtového procesu na rok 2011;

25.   přeje si, aby bylo návštěvnickému středisku skutečně umožněno pokročit v přípravách a zahájit provoz co nejdříve, v každém případě však nejpozději na počátku roku 2010; proto očekává konečné rozhodnutí o organizační koncepci, díky němuž bude možné splnit stanovené cíle; toto rozhodnutí musí být založeno na posouzení dostupných alternativ z hlediska nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že například řešení založené na využívání externích dodavatelů by mělo na vnitřní plán pracovních míst jen velmi omezený efekt, pokud vůbec nějaký, a naopak;

Závěrečné úvahy

26.   zdůrazňuje, že jednotlivé položky rozpočtu by měly být podrobněji posouzeny ještě před prvním čtením rozpočtu na podzim; v této době proto rozpočet přezkoumá a přijme konečná rozpočtová rozhodnutí;

27.   se zahrnutím výše uvedeného přijímá návrh odhadu příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2010 a připomíná, že podle hlasovacího postupu stanoveného ve Smlouvě proběhne schvalování návrhu rozpočtu v prvním čtení v říjnu 2009;

o
o   o

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s.1.
(2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s.1.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2009)0096.


Special Olympics v Evropské unii
PDF 220kWORD 63k
Prohlášení Evropského parlamentu o finanční podpoře Special Olympics v Evropské unii
P6_TA(2009)0347P6_DCL(2009)0001

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 116 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Special Olympics Europe poskytuje sportovní a společenské příležitosti mentálně postiženým dospělým a dětem,

B.   vzhledem k tomu, že programy Special Olympics existují v každém členském státě, a je do nich zapojeno půl milionu sportovců,

C.   vzhledem k tomu, že Special Olympics denně provádí politiku EU prostřednictvím propagace sportu a dobrovolné přeshraniční činnosti, překonáváním stereotypů o postižení, zajišťováním veřejného zdraví a zapojením osob žijících na okraji společnosti do společenských aktivit,

D.   vzhledem k tomu, že Special Olympics Europe uspořádá dvě významné události: Evropskou letní paralympiádu, která se bude konat v roce 2010 ve Varšavě v Polsku a Světovou letní paralympiádu, která se bude konat v roce 2011 v Aténách v Řecku,

E.   vzhledem k tomu, že EU finančně podpořila Světovou letní paralympiádu v roce 2003 v Irsku,

1.   domnívá se, že pro zajištění služeb poskytovaných prostřednictvím Special Olympics na místní, celostátní a mezinárodní úrovni je zapotřebí významná finanční podpora;

2.   bere na vědomí, že Special Olympics Europe žádá Komisi o finanční podporu pro Evropskou letní paralympiádu v roce 2010 ve Varšavě a Světovou letní paralympiádu v roce 2011 v Aténách;

3.   uznává, že konání těchto událostí v Evropě bude prospěšné pro sportovce, rodiny i širší společenství;

4.   vyzývá Komisi, aby hry v roce 2010 ve Varšavě a v roce 2011 v Aténách podpořila;

5.   pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů předal Radě, Komisi a parlamentům členských států.

Seznam signatářů

Adamos Adamou, Jim Allister, Alexander Alvaro, Jan Andersson, Georgs Andrejevs, Emmanouil Angelakas, Roberta Angelilli, Stavros Arnaoutakis, Robert Atkins, John Attard-Montalto, Elspeth Attwooll, Jean-Pierre Audy, Margrete Auken, Inés Ayala Sender, Liam Aylward, Pilar Ayuso, Peter Baco, Mariela Velichkova Baeva, Enrique Barón Crespo, Etelka Barsi-Pataky, Domenico Antonio Basile, Alessandro Battilocchio, Katerina Batzeli, Edit Bauer, Jean Marie Beaupuy, Zsolt László Becsey, Glenn Bedingfield, Angelika Beer, Ivo Belet, Irena Belohorská, Jean-Luc Bennahmias, Monika Beňová, Rolf Berend, Maria Berger, Sergio Berlato, Giovanni Berlinguer, Thijs Berman, Adam Bielan, Slavi Binev, Jana Bobošíková, Sebastian Valentin Bodu, Herbert Bösch, Guy Bono, Mario Borghezio, Erminio Enzo Boso, Costas Botopoulos, Catherine Boursier, John Bowis, Sharon Bowles, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Mihael Brejc, Frieda Brepoels, Elmar Brok, Danutė Budreikaitė, Wolfgang Bulfon, Nicodim Bulzesc, Colm Burke, Niels Busk, Cristian Silviu Buşoi, Philippe Busquin, Simon Busuttil, Jerzy Buzek, Maddalena Calia, Mogens Camre, Carlos Carnero González, David Casa, Paulo Casaca, Michael Cashman, Carlo Casini, Pilar del Castillo Vera, Jean-Marie Cavada, Jorgo Chatzimarkakis, Călin Cătălin Chiriţă, Zdzisław Kazimierz Chmielewski, Ole Christensen, Sylwester Chruszcz, Luigi Cocilovo, Carlos Coelho, Richard Corbett, Giovanna Corda, Michael Cramer, Jan Cremers, Gabriela Creţu, Brian Crowley, Marek Aleksander Czarnecki, Ryszard Czarnecki, Joseph Daul, Dragoş Florin David, Bairbre de Brún, Arūnas Degutis, Jean-Luc Dehaene, Véronique De Keyser, Panayiotis Demetriou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, Proinsias De Rossa, Marielle De Sarnez, Marie-Hélène Descamps, Harlem Désir, Mia De Vits, Jolanta Dičkutė, Giorgos Dimitrakopoulos, Alexandra Dobolyi, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Bárbara Dührkop Dührkop, Andrew Duff, Árpád Duka-Zólyomi, Christian Ehler, Lena Ek, James Elles, Harald Ettl, Jill Evans, Jonathan Evans, Robert Evans, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Roberto Fiore, Věra Flasarová, Alessandro Foglietta, Hanna Foltyn-Kubicka, Glyn Ford, Brigitte Fouré, Janelly Fourtou, Juan Fraile Cantón, Armando França, Monica Frassoni, Ingo Friedrich, Daniel Petru Funeriu, Urszula Gacek, Kinga Gál, Milan Gaľa, Vicente Miguel Garcés Ramón, José Manuel García-Margallo y Marfil, Iratxe García Pérez, Salvador Garriga Polledo, Jean-Paul Gauzès, Jas Gawronski, Eugenijus Gentvilas, Georgios Georgiou, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Claire Gibault, Adam Gierek, Monica Giuntini, Ioannis Gklavakis, Robert Goebbels, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Genowefa Grabowska, Vasco Graça Moura, Luis de Grandes Pascual, Martí Grau i Segú, Louis Grech, Lissy Gröner, Elly de Groen-Kouwenhoven, Mathieu Grosch, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Catherine Guy-Quint, Fiona Hall, David Hammerstein, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Marian Harkin, Rebecca Harms, Satu Hassi, Christopher Heaton-Harris, Erna Hennicot-Schoepges, Esther Herranz García, Jim Higgins, Krzysztof Hołowczyc, Milan Horáček, Richard Howitt, Ján Hudacký, Ian Hudghton, Stephen Hughes, Filiz Hakaeva Hyusmenova, Mikel Irujo Amezaga, Marie Anne Isler Béguin, Carlos José Iturgaiz Angulo, Anneli Jäätteenmäki, Stanisław Jałowiecki, Mieczysław Edmund Janowski, Lívia Járóka, Georg Jarzembowski, Elisabeth Jeggle, Rumiana Jeleva, Anne E. Jensen, Dan Jørgensen, Pierre Jonckheer, Romana Jordan Cizelj, Aurelio Juri, Jelko Kacin, Filip Kaczmarek, Gisela Kallenbach, Othmar Karas, Sajjad Karim, Ioannis Kasoulides, Martin Kastler, Metin Kazak, Tunne Kelam, Glenys Kinnock, Evgeni Kirilov, Wolf Klinz, Dieter-Lebrecht Koch, Silvana Koch-Mehrin, Maria Eleni Koppa, Magda Kósáné Kovács, Miloš Koterec, Sergej Kozlík, Guntars Krasts, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Ģirts Valdis Kristovskis, Urszula Krupa, Wiesław Stefan Kuc, Aldis Kušķis, Sepp Kusstatscher, Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk, Jean Lambert, Stavros Lambrinidis, Vytautas Landsbergis, Anne Laperrouze, Vincenzo Lavarra, Henrik Lax, Johannes Lebech, Stéphane Le Foll, Bernard Lehideux, Lasse Lehtinen, Jo Leinen, Janusz Lewandowski, Bogusław Liberadzki, Marcin Libicki, Alain Lipietz, Eleonora Lo Curto, Antonio López-Istúriz White, Andrea Losco, Patrick Louis, Sarah Ludford, Astrid Lulling, Florencio Luque Aguilar, Elizabeth Lynne, Marusya Ivanova Lyubcheva, Jules Maaten, Linda McAvan, Arlene McCarthy, Mary Lou McDonald, Mairead McGuinness, Edward McMillan-Scott, Eugenijus Maldeikis, Toine Manders, Ramona Nicole Mănescu, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Catiuscia Marini, David Martin, Jan Tadeusz Masiel, Antonio Masip Hidalgo, Jiří Maštálka, Véronique Mathieu, Marios Matsakis, Yiannakis Matsis, Maria Matsouka, Iosif Matula, Manolis Mavrommatis, Manuel Medina Ortega, Erik Meijer, Íñigo Méndez de Vigo, Emilio Menéndez del Valle, Rosa Miguélez Ramos, Miroslav Mikolášik, Francisco José Millán Mon, Gay Mitchell, Andreas Mölzer, Claude Moraes, Eluned Morgan, Luisa Morgantini, Elisabeth Morin, Jan Mulder, Cristiana Muscardini, Antonio Mussa, Sebastiano (Nello) Musumeci, Riitta Myller, Juan Andrés Naranjo Escobar, Catherine Neris, Bill Newton Dunn, James Nicholson, null Nicholson of Winterbourne, Angelika Niebler, Ljudmila Novak, Cem Özdemir, Péter Olajos, Jan Olbrycht, Seán Ó Neachtain, Gérard Onesta, Janusz Onyszkiewicz, Miroslav Ouzký, Siiri Oviir, Doris Pack, Justas Vincas Paleckis, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Dimitrios Papadimoulis, Atanas Paparizov, Georgios Papastamkos, Neil Parish, Vincent Peillon, Bogdan Pęk, Alojz Peterle, Maria Petre, Rihards Pīks, Józef Pinior, Umberto Pirilli, Hubert Pirker, Paweł Bartłomiej Piskorski, Gianni Pittella, Francisca Pleguezuelos Aguilar, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Zdzisław Zbigniew Podkański, Lydie Polfer, Christa Prets, Vittorio Prodi, Jacek Protasiewicz, Luís Queiró, Reinhard Rack, Poul Nyrup Rasmussen, Vladimír Remek, Karin Resetarits, José Ribeiro e Castro, Karin Riis-Jørgensen, Giovanni Rivera, Bogusław Rogalski, Zuzana Roithová, Raül Romeva i Rueda, Dariusz Rosati, Wojciech Roszkowski, Mechtild Rothe, Libor Rouček, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Eoin Ryan, Tokia Saïfi, Aloyzas Sakalas, María Isabel Salinas García, Manuel António dos Santos, Sebastiano Sanzarello, Salvador Domingo Sanz Palacio, Daciana Octavia Sârbu, Jacek Saryusz-Wolski, Toomas Savi, Christel Schaldemose, Agnes Schierhuber, Margaritis Schinas, Olle Schmidt, Pál Schmitt, Horst Schnellhardt, Elisabeth Schroedter, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Eva-Riitta Siitonen, José Albino Silva Peneda, Brian Simpson, Kathy Sinnott, Marek Siwiec, Peter Skinner, Nina Škottová, Alyn Smith, Csaba Sógor, Bogusław Sonik, María Sornosa Martínez, Jean Spautz, Bart Staes, Grażyna Staniszewska, Peter Šťastný, Petya Stavreva, Dirk Sterckx, Struan Stevenson, Catherine Stihler, Theodor Dumitru Stolojan, Dimitar Stoyanov, Margie Sudre, László Surján, Eva-Britt Svensson, Hannes Swoboda, József Szájer, Andrzej Jan Szejna, István Szent-Iványi, Konrad Szymański, Csaba Sándor Tabajdi, Hannu Takkula, Charles Tannock, Salvatore Tatarella, Britta Thomsen, Marianne Thyssen, Silvia-Adriana Ţicău, Gary Titley, Ewa Tomaszewska, Witold Tomczak, Jacques Toubon, Antonios Trakatellis, Catherine Trautmann, Kyriacos Triantaphyllides, Claude Turmes, Evangelia Tzampazi, Feleknas Uca, Vladimir Urutchev, Inese Vaidere, Nikolaos Vakalis, Anne Van Lancker, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Ioannis Varvitsiotis, Ari Vatanen, Yannick Vaugrenard, Donato Tommaso Veraldi, Philippe de Villiers, Oldřich Vlasák, Dominique Vlasto, Diana Wallis, Henri Weber, Renate Weber, Andrzej Wielowieyski, Glenis Willmott, Iuliu Winkler, Janusz Wojciechowski, Anna Záborská, Jan Zahradil, Zbigniew Zaleski, Mauro Zani, Andrzej Tomasz Zapałowski, Stefano Zappalà, Tatjana Ždanoka, Dushana Zdravkova, Vladimír Železný, Roberts Zīle, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Právní upozornění - Ochrana soukromí