Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o příslušnosti stálých výborů

P6_TA(2009)0348 B6-0269/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Konference předsedů,

–   s ohledem na článek 174 jednacího řádu,

1.   se rozhodl vytvořit následující stálé výbory:

2.   rozhodl o nahrazení přílohy VI jednacího řádu tímto zněním:

3.   rozhodl, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost prvním dnem prvního dílčího zasedání sedmého volebního období;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6 května 2009 o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených parlamentních výborech, delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a mnohostranných parlamentních shromážděních

P6_TA(2009)0349 B6-0268/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Konference předsedů,

–   s ohledem na článek 188 a článek 190 jednacího řádu,

–   s ohledem na dohody o přidružení, dohody o spolupráci a další dohody uzavřené mezi Unií a zeměmi, které nejsou členy EU,

–   ve snaze posílit parlamentní demokracii prostřednictvím soustavného meziparlamentního dialogu,

1.   přijímá rozhodnutí, že počet delegací a jejich regionálních seskupení bude následující:

3.   připomíná rozhodnutí Konference předsedů o vytvoření Parlamentního shromáždění Euronest, do něhož budou zapojeny Evropský parlament a parlamenty Ukrajiny, Moldavska, Běloruska, Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie; přijímá rozhodnutí pokud jde o zastoupení Běloruska v Parlamentním shromáždění Euronest, že Konference předsedů předloží v této věci návrhy;

4.   přijímá rozhodnutí, že Konference předsedů delegací by měla vypracovat návrh ročního kalendáře, který schválí Konference předsedů po konzultaci s Výborem pro zahraniční věci, Výborem pro rozvoj a Výborem pro mezinárodní obchod, přičemž Konference předsedů může s ohledem na aktuální politické události kalendář upravit;

5.   přijímá rozhodnutí, že politické skupiny a nezařazení poslanci jmenují do každého typu delegace stálé náhradníky a že počet těchto náhradníků nepřesáhne počet řádných členů zastupujících politické skupiny a nezařazené poslance;

6.   přijímá rozhodnutí o posílení spolupráce a konzultací s výbory, jichž se týká činnost delegací, a to pořádáním společných schůzí těchto orgánů na jejich obvyklých pracovních místech;

7.   zasadí se o praktické zajištění toho, aby se jednání delegací, výborů pro parlamentní spolupráci, smíšených parlamentních výborů a mnohostranných parlamentních shromáždění mohl účastnit jeden nebo více zpravodajů/předsedů parlamentních výborů, a přijímá rozhodnutí, že svolení k těmto pracovním cestám bude udělovat předseda Parlamentu, a to na společnou žádost předsedů příslušné delegace a příslušného výboru;

8.   stanoví, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost na prvním dílčím zasedání sedmého volebního období;

9.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se zrušuje směrnice 83/515/EHS a 11 zastaralých rozhodnutí v oblasti společné rybářské politiky (KOM(2009)0088 – C6-0094/2009 – 2009/0022(CNS))

P6_TA(2009)0350 A6-0203/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0088),

–   s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 a 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0094/2009),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0203/2009),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se zrušuje 14 zastaralých nařízení v oblasti společné rybářské politiky (KOM(2009)0089 – C6-0095/2009 – 2009/0024(CNS))

P6_TA(2009)0351 A6-0202/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0089),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0095/2009),

–   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0202/2009),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (KOM(2009)0038 – C6-0051/2009 – 2009/0011(CNS))

P6_TA(2009)0352 A6-0259/2009

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0038),

–   s ohledem na články 36 a 37 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0051/2009),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Rozpočtového výboru (A6-0259/2009),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   uznává, že panuje nejistota ohledně dostupnosti rezervy v okruhu 2; zdůrazňuje, že financování plánu hospodářské obnovy by nemělo ohrozit budoucí potřeby v rámci této kategorie výdajů; dává přednost použití rozpočtových rezerv, které jsou zjištěny na konci každého rozpočtového roku;

3.   připomíná, že o roční částce bude rozhodnuto v rámci ročního rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006(1);

4.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

5.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.   pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Financování Plánu evropské hospodářské obnovy by mělo probíhat v souladu s ustanoveními interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení1. ____________ 1Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 1 b (nový) (1b)  Stávající rezervu v okruhu 2 nelze považovat za samozřejmost a žádná dohoda o plánu hospodářské obnovy by neměla vystavovat riziku budoucí potřeby v rámci jakékoli kategorie výdajů. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 2 (2)  Z výše uvedené částky by mělo být uvolněno všem členským státům asi 1,5 miliardy EUR z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na rozvoj širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech a posílení operací spojených s prioritami, které stanoví čl. 16 odst. 1 písm. a) až f) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (dále jen "nové úkoly"). (2)  Z výše uvedené částky by mělo být uvolněno všem členským státům asi 1 020 milionů EUR z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) na rozvoj širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech a posílení operací spojených s prioritami, které stanoví čl. 16 odst. 1 písm. a) až f) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (dále jen "nové úkoly"). Z této částky by 850 milionů EUR mělo být uvolněno v roce 2009, zatímco 170 milionů EUR by mělo být zajištěno prostřednictvím vyrovnávacího mechanismu v rámci dohody o rozpočtu na rok 2010 a mělo by být uvolněno v roce 2010. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Rozpočtový orgán navýšil prostředky rozpočtové položky pro rozvoj venkova na rok 2009 o 249 840 000 EUR. Tyto dodatečné prostředky by měly být použity na opatření financovaná podle Plánu evropské hospodářské obnovy z EZFRV. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 (4)  Aby se zajistilo, že rozdělení dalšího příspěvku Společenství v jednotlivých členských státech bude využíváno v souladu s cíli dvou balíčků politických opatření (nové úkoly a širokopásmové připojení k internetu), měly by členské státy uvést ve svém národním strategickém plánu orientační částku vyplývající z povinné modulace spolu s nevyužitými finančními prostředky vytvořenými podle článku 136 nařízení (ES) č. ... a zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES, ve znění rozhodnutí … Tyto částky budou věnovány jednak na infrastrukturu širokopásmového připojení k internetu, jednak na "nové úkoly". (4)  Aby se zajistilo, že rozdělení dalšího příspěvku Společenství v jednotlivých členských státech bude využíváno v souladu s cíli dvou balíčků politických opatření (nové úkoly a širokopásmové připojení k internetu), měly by členské státy uvést ve svém národním strategickém plánu orientační částku vyplývající z povinné modulace spolu s nevyužitými finančními prostředky vytvořenými podle článku 136 nařízení (ES) č. ... a zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES, ve znění rozhodnutí … Tyto částky budou věnovány na infrastrukturu širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech, na "nové úkoly" a na další opatření, jejichž cílem je zlepšit využívání finančních prostředků a vytváření nových pracovních míst. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a)  Aby se zvýšilo využívání uvedených programů, mohou členské státy využít dodatečné prostředky k financování záručního a úvěrového fondu. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6 (6)  V závěrech Evropské rady ze dne 12. prosince 2008 je zaznamenáno, že Evropská rada vyjadřuje v rámci plánu obnovy svou podporu zejména rozvoji širokopásmového připojení, a to i v oblastech se špatnou obslužností. Vzhledem k tomu, že venkovské oblasti často trpí nedostatečným přístupem k internetu, měla by být podpora infrastruktur širokopásmového připojení ve venkovských oblastech posílena o podporu z EZFRV. Vzhledem k důležitosti této priority by členské státy měly ve svých programech stanovit do konce roku 2009 operace, jež s touto prioritou souvisejí. Měl by být stanoven seznam druhů operací spojených s infrastrukturami širokopásmového připojení s cílem pomoci členským státům určit příslušné operace v souvislosti s právním rámcem pro rozvoj venkova. (6)  V závěrech Evropské rady ze dne 12. prosince 2008 je zaznamenáno, že Evropská rada vyjadřuje v rámci plánu obnovy svou podporu zejména rozvoji širokopásmového připojení, a to i v oblastech se špatnou obslužností. Vzhledem k tomu, že venkovské oblasti často trpí nedostatečným přístupem k internetu, měla by být podpora infrastruktur širokopásmového připojení a souvisejících zařízení ve venkovských oblastech posílena o podporu z EZFRV. Vzhledem k důležitosti této priority by členské státy měly ve svých programech stanovit do konce roku 2009 operace, jež s touto prioritou souvisejí. Měl by být stanoven seznam druhů operací spojených s infrastrukturami a zařízením širokopásmového připojení s cílem pomoci členským státům určit příslušné operace v souvislosti s právním rámcem pro rozvoj venkova. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 10 (10)  Venkovským oblastem často schází jak drobná, tak rozsáhlejší infrastruktura širokopásmového připojení. Infrastruktura druhého typu může mít zásadní význam pro obslužnost méně přístupných venkovských oblastí. Aby bylo zajištěno co nejefektivnější využití dostupných zdrojů a umožněn zásadní rozvoj širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech, měly by být příslušné operace považovány za způsobilé s tím, že velikost související infrastruktury by neměla být omezena. Stávající omezení velikosti infrastruktury v základních službách pro hospodářství a obyvatelstvo venkova by se proto nemělo vztahovat na operace spojené s infrastrukturami širokopásmového připojení. (10)  Venkovským oblastem často schází jak drobná, tak rozsáhlejší infrastruktura širokopásmového připojení. Infrastruktura druhého typu má zásadní význam pro obslužnost méně přístupných venkovských oblastí, jako jsou ostrovní a horské oblasti. Aby bylo zajištěno co nejefektivnější využití dostupných zdrojů a stávající infrastruktury a umožněn zásadní rozvoj širokopásmového připojení k internetu a zařízení ve venkovských oblastech, měly by být příslušné operace považovány za způsobilé s tím, že velikost související aktivní či pasivní infrastruktury nebo její části by neměla být omezena. Stávající omezení velikosti infrastruktury v základních službách pro hospodářství a obyvatelstvo venkova by se proto nemělo vztahovat na operace spojené s infrastrukturami širokopásmového připojení. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)  Vzhledem k tomu, že je třeba stávající hospodářskou krizi řešit rychle, je vhodné stanovit platby, jež lze uskutečnit v rozpočtovém roce 2009. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Členské státy by měly zajistit, aby regionální a místní orgány a případní příjemci měli k dispozici specifické informace o nových příležitostech, které jim nabízejí revidované programy pro rozvoj venkova. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b)  Měla by být přijata zvláštní opatření pro zajišťování vzdělávacích kurzů a kurzů odborné přípravy, pokud jde o používání širokopásmového připojení a zařízení ve venkovských komunitách, se zvláštní pozorností věnovanou odborné přípravě specialistů v oblasti zemědělství, jejichž praktické dovednosti by pak mohly být využity. V tomto ohledu by měla být stimulace odvětví výzkumu považována za prioritu. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 16a – odst. 1 – písm. g g) infrastruktura širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech. g) infrastruktura širokopásmového připojení k internetu ve venkovských oblastech a zařízení pro veřejný přístup k internetu ve venkovských komunitách. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 16a – odst. 1 – písm. g a (nové) ga) řízení hospodářské krize v zemědělském odvětví, zejména s cílem poskytovat podporu pro infrastrukturu a vytvořit síť výrobců a organizací; Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 16a – odst. 1 – písm. g b (nové) gb) opatření pro zachování nebo vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech; Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 16a – odst. 1 – písm. g c (nové) gc) opatření na podporu mladých zemědělců. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 16a – odst. 3 – písm. b b) tabulku, jež na období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2013 stanoví celkový příspěvek Společenství u druhů operací uvedených v odst. 1 písm. a) až f) a příspěvek Společenství u druhů operací uvedených v odst. 1 písm. g). b) tabulku, jež na období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2013 stanoví celkový příspěvek Společenství u druhů operací uvedených v odst. 1 písm. a) až f) a písm. ga) až gc) a příspěvek Společenství u druhů operací uvedených v odst. 1 písm. g). Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písmeno a Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 69 – odst. 2a "2a. Podíl částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, která vyplývá ze zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES, ve znění rozhodnutí …, bude uvolněn ode dne 1. ledna 2009. Je určen na druhy operací spojené s prioritami stanovenými v čl. 16a odst. 1 a vynakládá se následovně: "2a. Podíl částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, která vyplývá ze zvýšení souhrnných závazků, jak stanoví rozhodnutí Rady 2006/493/ES, ve znění rozhodnutí …, jakož i částka 249 840 000 EUR, o niž byla v rozpočtovém roce 2009 navýšena rozpočtová položka 05 04 05 01, budou uvolněny ode dne 1. ledna 2009. Jsou určeny na druhy operací spojené s prioritami stanovenými v čl. 16a odst. 1." a) jedna třetina (0,5 miliardy EUR) na druhy operací spojené s prioritami stanovenými v čl. 16a odst. 1 písm. a) až f); b) dvě třetiny (1 miliarda EUR) na druhy operací spojené s prioritou stanovenou v čl. 16a odst. 1 písm. g)." Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. aa (nové) Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 69 – odst. 4 - pododstavec 1a (nový) aa)  V odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní: "U částky uvedené v odst. 2a písm. b) Komise zohlední rozdíly ve stávajícím širokopásmovém pokrytí v jednotlivých členských státech, zejména v oblastech s obtížným přístupem, a odlišné potřeby, které z těchto rozdílů vyplývají.". Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. b Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 69 – odst. 5a – pododstavec 1 a (nový) Ve zprávě o rozvoji venkova, kterou každoročně předkládá Komise, je jedna část specificky věnována sledování operací souvisejících s prioritami uvedenými v čl. 16a odst. 1 písm. g). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. b Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 69 – odst. 5 b 5b.  Je-li při uzavření programu skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 nižší než součet částek uvedených v odstavci 5a tohoto článku, uhradí členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové dostupné příděly na jiné operace než ty, které jsou uvedeny v článku 16a odst. 1. 5b.  Je-li při uzavření programu skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 nižší než součet částek uvedených v odstavci 5a tohoto článku, začlení členský stát do svého rozpočtu na rozvoj zemědělství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové dostupné příděly na jiné operace než ty, které jsou uvedeny v článku 16a odst. 1. Dále platí, že je-li při uzavření programu skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 písm. a) až f) nižší než částka uvedená u těchto druhů operací v odstavci 5a tohoto článku, uhradí členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové dostupné příděly na operace uvedené v článku 16a odst. 1 písm. g). Je-li však skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na jiné operace než ty, které jsou uvedeny v čl. 16a odst. 1, nižší než příděly, jež jsou pro tyto druhy operací dostupné, částka, která má být uhrazena, se o tento rozdíl sníží. Zároveň platí, že je-li při uzavření programu skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na operace uvedené v čl. 16a odst. 1 písm. g) nižší než částka uvedená u těchto druhů operací v odstavci 5a tohoto článku, uhradí členský stát do souhrnného rozpočtu Evropských společenství rozdíl až do výše částky, o kterou byly překročeny celkové dostupné příděly na operace uvedené v článku 16a odst. 1 písm. a) až f). Je-li však skutečná výše příspěvku Společenství vynaloženého na jiné operace než ty, které jsou uvedeny v čl. 16a odst. 1, nižší než příděly, jež jsou pro tyto druhy operací dostupné, částka, která má být uhrazena, se o tento rozdíl sníží." Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 6 – písm. ba (nové) Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 69 – odst. 6a (nový) ba)  Doplňuje se nový odstavec, který zní: "6a. Z částky uvedené v odstavci 2a bude vyčleněno 250 milionů EUR na platby v rozpočtovém roce 2009.". Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 2 – bod 6a (nový) Nařízení (ES) č. 1698/2005 Článek 69a (nový) 6a)  Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 69a Záruční a úvěrové fondy Aniž by byla dotčena ustanovení článku 69, mohou členské státy použít částku uvedenou v čl. 69 odst. 2a na záruční a úvěrové fondy. K provádění tohoto článku se použijí ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)1, a zejména články 50, 51 a 52 tohoto nařízení. _________ 1Úř. věst. L 368, 23.12.2006, s. 15." Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 7 Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 70 – odst. 4 – pododstavec 2 "Bez ohledu na limity stanovené v odstavci 3 lze příspěvek z EZFRV zvýšit až na 90 % v případě konvergenčních a na 75 % v případě nekonvergenčních regionů u druhů operací uvedených v čl. 16a odst. 1 tohoto nařízení až do výše částky vyplývající z uplatnění povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. …, částky uvedené v čl. 69 odst. 2a tohoto nařízení a počínaje rokem 2011 též částek vytvořených podle článku 136 nařízení (ES) č. … ." "Bez ohledu na limity stanovené v odstavci 3 lze příspěvek z EZFRV zvýšit až na 100 % v případě konvergenčních a na 75 % v případě nekonvergenčních regionů u druhů operací uvedených v čl. 16a odst. 1 tohoto nařízení až do výše částky vyplývající z uplatnění povinné modulace podle čl. 9 odst. 4 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. …, částky uvedené v čl. 69 odst. 2a tohoto nařízení a počínaje rokem 2011 též částek vytvořených podle článku 136 nařízení (ES) č. … ." Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8a (nový) Nařízení (ES) č. 1698/2005 Čl. 76 – odst. 2 a (nový) 8a)  V článku 76 se doplňuje nový odstavec, který zní: "2a. Členské státy poskytnou specifické informace v souvislosti s novými prioritami uvedenými v článku 16a. Tyto informace jsou poskytovány ve prospěch regionálních a místních orgánů a případných příjemců dotyčných opatření.". Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení – pozměňující akt Příloha Nařízení (ES) č. 1698/2005 Příloha III – název Seznam druhů operací spojených s prioritou podle čl. 16a odst. 1 písm. g) Orientační seznam druhů operací spojených s prioritou podle čl. 16a odst. 1 písm. g) Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení – pozměňující akt Příloha Nařízení (ES) č. 1698/2005 Příloha III – sloupec 1 – řádek 1 Vytvoření nové infrastruktury širokopásmového připojení včetně zařízení páteřního propojení (např. technologie na bázi pevné linky, pozemská bezdrátová technologie, satelitní technologie nebo jejich kombinace) Vytvoření nové infrastruktury širokopásmového připojení včetně zařízení páteřního propojení a pozemního vybavení (např. technologie na bázi pevné linky, pozemská bezdrátová technologie, satelitní technologie nebo jejich kombinace) a další nezbytné formy podpory (tj. instalace a údržba) Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení – pozměňující akt Příloha Nařízení (ES) č. 1698/2005 Příloha III – řádek 3 a (nový) Přístup veřejnosti k zařízením širokopásmového připojení Článek 56: základní služby pro hospodářství a obyvatelstvo venkova

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o změně jednacího řádu pokud jde o postup projednávání petic (2006/2209(REG))

P6_TA(2009)0353 A6-0027/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 20. července 2006,

–   s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanovisko Petičního výboru (A6-0027/2009),

1.   se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.   zdůrazňuje, že změny vstoupí v platnost prvním dnem příštího dílčího zasedání, kromě změn týkajících se článku 193a (nového), který vstoupí v platnost prvním dnem po vstupu příslušného ustanovení Smlouvy v platnost;

3.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platný text   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 2a (nový) 2a.  Pokud petici podepsalo několik fyzických nebo právnických osob, určí její signatáři zástupce a náhradní zástupce, kteří jsou pro účely provádění této hlavy považováni za předkladatele. Pokud nebyly tyto osoby určeny, je za předkladatele považován první podepsaný nebo jiná vhodná osoba. Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 2b (nový) 2b.  Každý předkladatel může podporu petice kdykoliv zrušit. Poté, co podporu zrušili všichni předkladatelé, stává se petice neplatnou. Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 3 3.  Petice musí být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Evropské unie. 3.  Petice musí být vyhotoveny v jednom z úředních jazyků Evropské unie. Petice vyhotovené v jiném jazyce jsou brány v potaz pouze tehdy, pokud předkladatel přiloží překlad nebo shrnutí v úředním jazyce Evropské unie. Překlad nebo shrnutí je základem pro práci Parlamentu. Korespondence s Parlamentem se vede v úředním jazyce, ve kterém jsou překlad nebo shrnutí předloženy. Petice vyhotovené v jiném jazyce jsou brány v potaz pouze tehdy, pokud předkladatel přiloží překlad v jednom z úředních jazyků. Korespondence předkladatelů s Parlamentem se vede v úředním jazyce, do něhož je dokument předložen. Předsednictvo může rozhodnout o tom, že petice a korespondence s předkladateli mohou být vypracovány v jiných jazycích používaných v členském státě. Pozměňovací návrh 4 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 5 5.  Petice zapsané do rejstříku předá předseda příslušnému výboru, který nejprve zjistí, zda zapsané petice spadají do působnosti Evropské unie. 5.  Petice zapsané do rejstříku předá předseda příslušnému výboru, který nejprve stanoví, zda je petice přípustná, či nikoliv v souladu s článkem 194 Smlouvy o ES. Nedosáhne-li příslušný výbor shody o přípustnosti petice, je tato petice prohlášena za přípustnou na základě žádosti alespoň čtvrtiny členů výboru. Pozměňovací návrh 5 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 6 6.  Petice, které výbor prohlásí za nepřípustné, budou odloženy, předkladatel bude informován o tomto rozhodnutí a o jeho důvodech. 6.  Petice, které výbor prohlásí za nepřípustné, budou odloženy, překladatel bude informován o tomto rozhodnutí a o jeho důvodech. Pokud je to možné, mohou být doručeny jiné prostředky nápravy. Pozměňovací návrh 6 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 7 7.  V tomto případě může výbor navrhnout předkladateli, aby se obrátil na příslušný orgán členského státu nebo Evropské unie. vypouští se Pozměňovací návrh 7 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 8 8.  Pokud předkladatel nepožádá, aby se petice projednávala jako důvěrná, bude zapsána do veřejného rejstříku. 8.  Petice se po zapsání obecně stávají veřejným dokumentem a Parlament může jméno předkladatele a obsah petice z důvodu transparentnosti zveřejnit. Pozměňovací návrh 8 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 8a (nový) 8a.  Bez ohledu na odstavec 9 mohou předkladatelé požadovat utajení svého jména za účelem ochrany svého soukromí; v tomto případě musí Parlament tento požadavek splnit. Pokud předkladatelova stížnost nemůže být z důvodu anonymity prošetřena, jsou s předkladatelem konzultovány následné kroky. Pozměňovací návrh 9 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 191 – odst. 8b (nový) 8b.  Předkladatel může požadovat, aby se s jeho peticí zacházelo důvěrně; v tomto případě musí Parlament učinit příslušná opatření, aby zajistil, že obsah petice nebude zveřejněn. Předkladatel je informován o tom, za jakých podmínek se toto ustanovení použije. Pozměňovací návrh 10 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. -1 (nový) -1.  Přípustné petice posuzuje příslušný výbor v rámci své běžné činnosti; projedná je buď na řádné schůzi nebo písemným postupem. Předkladatelé mohou být pozváni na schůze výboru v případě, že je jejich petice projednávána, nebo pokud o to sami požádají. Je na úvaze předsedy, zda udělí předkladatelům slovo. Pozměňovací návrh 11 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 1 1.  Příslušný výbor se může rozhodnout vypracovat zprávu nebo jinak vyjádřit své stanovisko k peticím, které prohlásil za přípustné. 1.  Výbor se může rozhodnout vypracovat v souladu s čl. 45 odst. 1 zprávu z vlastního podnětu na základě přípustné petice nebo může Parlamentu předložit stručný návrh usnesení pokud Konference předsedů proti tomu nevznese námitky. Tyto návrhy usnesení se zařadí na pořad jednání dílčího zasedání nejpozději osm týdnů poté, co je výbor přijal. O těchto návrzích usnesení se hlasuje v jediném hlasování a bez rozpravy, pokud Konference předsedů výjimečně nerozhodne o použití článku 131a. Výbor si může vyžádat stanovisko ostatních výborů podle článku 46, a to zejména v případě petic, které mají za cíl změnu stávajících právních předpisů. V souladu s článkem 46 a přílohou VI si výbor může vyžádat stanovisko ostatních výborů, které jsou příslušné pro projednávanou otázku. Pozměňovací návrh 12 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 2 2.  Vytvoří se elektronický rejstřík, ve kterém může každý občan vyjádřit podporu předkladateli petice tím, že připojí svůj elektronický podpis pod petici prohlášenou za přípustnou a zapsanou v rejstříku. 2.  Vytvoří se elektronický rejstřík, ve kterém může každý občan vyjádřit nebo odmítnout podporu předkladateli petice tím, že připojí svůj elektronický podpis pod petici prohlášenou za přípustnou a zapsanou v rejstříku. Pozměňovací návrh 13 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 3 3.  Při projednávání petic a zjišťování skutečností může výbor uspořádat slyšení nebo vyslat členy, aby na místě zjistili skutečnosti týkající se petice. 3.  Při prošetřování petic, zjišťování skutečností a hledání řešení může výbor uskutečnit zjišťovací misi do členského státu nebo do oblasti, jichž se petice týká. Zprávy o misích vypracují ti, kdo se jich zúčastnili. Zprávy se po schválení výborem zasílají předsedovi. Pozměňovací návrh 14 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 4 4.  V rámci přípravy svého stanoviska může výbor požádat Komisi o poskytnutí dokumentů, informací a přístupu k jejím zdrojům. 4.  Výbor může požádat Komisi o pomoc, zejména o poskytnutí informací o uplatňování či dodržování právních předpisů Společenství nebo o poskytnutí jakýchkoli informací či dokumentů týkajících se petice. Zástupci Komise jsou zváni na schůze výboru. Pozměňovací návrh 15 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 5 5.  V případě nutnosti předloží výbor plénu návrhy usnesení týkající se petic, které projednal. 5.  Výbor může požádat předsedu, aby předal jeho stanovisko nebo doporučení Komisi, Radě nebo příslušným orgánům členských států, aby učinily opatření nebo se k němu vyjádřily. Výbor může rovněž požádat, aby předseda Parlamentu předal jeho stanovisko Komisi nebo Radě. Pozměňovací návrh 16 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 192 – odst. 7 7.  Předseda informuje předkladatele o přijatých rozhodnutích a o důvodech, které k nim vedly. 7.  Předkladatelé jsou informováni o rozhodnutí, které učiní výbor, a o důvodech tohoto rozhodnutí. Jakmile je projednávání přípustné petice dokončeno, je petice prohlášena za uzavřenou a předkladatel je o tom informován. Pozměňovací návrh 17 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 193 a (nový) Článek 193a Iniciativa občanů Pokud je Parlament informován, že Komise byla vyzvána k předložení návrhu právního aktu podle čl. 11 odst. 4 Smlouvy o EU, Petiční výbor ověří, zda tento akt může svou povahou ovlivnit jeho činnost, a případně o něm informuje předkladatele, kteří předložili petice k souvisejícím tématům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o upraveném návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec (2007–2013) (KOM(2009)0171 – C6-0508/2008 – 2008/2332(ACI))

P6_TA(2009)0354 A6-0278/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0171),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na body 21, 22 a 23 této dohody,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o přezkumu finančního rámce na období 2007–2013 v polovině období(2) a ze dne 10. března 2009 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2010(3),

–   s ohledem na výsledky třístranného jednání ze dne 2. dubna 2009,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0278/2009),

1.   schvaluje výsledky třístranného jednání ze dne 2. dubna 2009,

2.   zdůrazňuje, že dosažená dohoda o revizi víceletého finančního rámce je výsledkem úspěšné interinstitucionální spolupráce ve snaze reagovat na finanční a hospodářskou krizi, kterou procházejí členské státy, prosazováním solidarity v oblasti zdrojů energie, rozšiřováním širokopásmového připojení ve venkovských oblastech a podporou odvětví zemědělství;

3.   připomíná, že touto dohodou Parlament ve své dvojí úloze legislativního a rozpočtového orgánu uchránil své stávající priority, stejně jako během rozpočtového procesu pro rok 2008, kdy bylo dosaženo dohody o financování projektu Galileo;

4.   souhlasí s politickým kompromisem, který stanoví vyrovnávací mechanismus plánovaný pro rozpočtový proces pro rok 2010 a – ovšem pouze v případě nutnosti – i pro rok 2011; připomíná, že – jak se uvádí ve společném prohlášení, které přijaly Evropský parlament, Rada a Komise na třístranném jednání dne 2. dubna 2009 – vyrovnávacím mechanismem nebudou dotčeny celkové finanční příděly pro programy schvalované postupem spolurozhodování ani roční rozpočtový proces a tento mechanismus bude financován s použitím veškerých rozpočtových prostředků, které stanoví rozpočtový právní rámec;

5.   opakuje, že od uzavření jednání o IID ze dne 17. května 2006 stále zůstávají nevyřešeny schodky a zůstatky a že tyto schodky by měly být řešeny v rámci přezkumu v polovině období v letech 2008–2009 podle prohlášení 3 připojenému k IID ze dne 17. května 2006 a také v průběhu ročních rozpočtových procesů, pokud možno formou větší pružnosti a každopádně všemi prostředky, které stanoví IID ze dne 17. května 2006; připomíná, že – jak uvedl Parlament ve svém jednostranném prohlášení na třístranném jednání dne 2. dubna 2009 – Komise by měla mít při přezkumu v polovině období na zřeteli zásady stanovené v jeho usnesení přijatém dne 25. března 2009;

6.   varuje před pravidelným využíváním rozpětí v okruhu 2 k financování jiných okruhů, protože by to mohlo ohrozit zájmy odvětví zemědělství v případě neočekávaného poklesu tržních cen;

7.   lituje, že dohody s Radou bylo dosaženo až dva měsíce před koncem volebního období, takže zůstalo méně času k jednání, a lituje, že se tak orgány dostaly pod tlak, a to i přesto, že jednání probíhá v tradiční atmosféře loajální spolupráce;

8.   schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

9.   pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady rozhodnutí podepsal a zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, včetně přílohy, Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne 6. května 2009

kterým se mění interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec (2007-2013)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(4), a zejména na bod 21, bod 22 první a druhý pododstavec a bod 23 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Na třístranném zasedání se dne 2. dubna 2009 Evropský parlament, Rada a Komise dohodly na financování, v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy pro modernizaci infrastruktury a energetickou solidaritu, projektů v oblasti energetiky a rozvoje širokopásmového připojení k internetu a rovněž posílení činností souvisejících s "novými úkoly" stanovenými v rámci reformy společné zemědělské politiky v polovině období z roku 2003 (kontrola stavu) Financování v prvé řadě vyžaduje revizi víceletého finančního rámce na období 2007–2013 v souladu s body 21, 22 a 23 interinstitucionální dohody s cílem zvýšit strop prostředků na závazky podokruhu 1a na rok 2009 o částku 2 000 000 000 EUR ve stálých cenách.

(2)  Zvýšení stropu podokruhu 1a bude zcela vyrovnáno snížením stropu pro prostředky na závazky v okruhu 2 na rok 2009 o 2 000 000 000 EUR.

(3)  Pro zachování řádného vztahu mezi závazky a platbami dojde k úpravě ročních stropů pro prostředky na platby. Tato úprava bude neutrální.

(4)  Příloha I interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna(5),

ROZHODLY TAKTO:

Jediný článek

Příloha I interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Ve Štrasburku dne 6. května 2009.

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0174. (3) Přijaté texty, P6_TA(2009)0095 a 0096. (4) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (5) K tomuto účelu jsou číselné údaje plynoucí z výše uvedené dohody přepočteny na ceny roku 2004.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (9126/2009 – C6-0156/2009 – 2009/2039(BUD))

P6_TA(2009)0355 A6-0281/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na články 37 a 38,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 2008(2),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–   s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 4/2009 na rozpočtový rok 2009, který Komise předložila dne 8. dubna 2009 (SEK(2009)0496),

–   s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 4/2009 sestavený Radou dne 27. dubna 2009 (9126/2009 – C6-0156/2009),

–   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0281/2009),

A.   vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 4/2009 zahrnuje revizi stropů víceletého finančního rámce u okruhů 1a a 2,

B.   vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 4/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009,

1.   bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 4/2009;

2.   schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 4/2009 beze změn;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Úř. věst. L 69, 13.3.2009. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2009 na rozpočtový rok 2009, Oddíl III - Komise (9127/2009 – C6-0157/2009 – 2009/2040(BUD))

P6_TA(2009)0356 A6-0282/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a na článek 177 Smlouvy o Euratomu,

–   s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména články 37 a 38,

–   s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2009, schválený s konečnou platností dne 18. prosince 2008(2),

–   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–   s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu Evropské unie č. 5/2009 na rozpočtový rok 2009, který Komise předložila dne 15. dubna 2009 (KOM(2009)0177),

–   s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 5/2009 sestavený Radou dne 27. dubna 2009 (9127/2009 – C6-0157/2009),

–   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0282/2009),

A.   vzhledem k tomu, že záměrem návrhu opravného rozpočtu č. 5 k souhrnnému rozpočtu na rok 2009 je zahrnout do rozpočtu přebytek, který vyplývá z plnění rozpočtu na rok 2008;

B.   vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 5/2009 je formálně zapsat tyto rozpočtové úpravy do rozpočtu na rok 2009;

1.   bere na vědomí předběžný návrh opravného rozpočtu č. 5/2009;

2.   schvaluje návrh opravného rozpočtu č. 5/2009 beze změn;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (2) Úř. věst. L 69, 13.3.2009. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu směrnice Komise, kterou se provádí a mění směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizorů

P6_TA(2009)0357 B6-0260/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na směrnici Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku(1), a zejména na články 9 a 12 uvedené směrnice,

–   s ohledem na návrh směrnice Komise, kterou se provádí a mění směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizorů,

–   s ohledem na stanovisko, které dne 30. března 2009 poskytl výbor uvedený v článku 10 směrnice 92/75/EHS,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem "Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností" (KOM(2006)0545),

–   s ohledem na návrh Komise ze dne 13. listopadu 2008 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (KOM(2008)0778),

–   s ohledem na svůj postoj ze dne 5. května 2009 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku (přepracované znění)(2),

–   s ohledem na čl. 5a odst. 3 písm. b) rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(3),

–   s ohledem na čl. 81 odst. 2 a čl. 4 písm. b) jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu,že hlavním účelem směrnice 92/75/EHS ("rámcová směrnice"), jak stanoví její článek 1, je "umožnit harmonizaci vnitrostátních opatření týkajících se zejména označování energetickými štítky a uvádění informací o výrobku jako prostředků zveřejňování informací o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů a doplňujících informací týkajících se určitých typů spotřebičů pro domácnost, což dává spotřebitelům možnost volby spotřebičů s vyšší energetickou účinností",

B.   vzhledem k tomu, že rámcová směrnice rovněž stanoví, že "poskytování přesných relevantních a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie spotřebičů pro domácnost mohou ovlivnit veřejnost v tom smyslu, že dá při výběru přednost spotřebičům s nižší spotřebou energie",

C.   vzhledem k tomu, že jak se zdůrazňuje v hodnocení dopadů vypracovaném Komisí a přiloženém k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku (SEC(2008)2862), původní úspěšné označování štítky A–G přijaly za vzor různé země po celém světě jako Brazílie, Čína, Argentina, Chile, Írán, Izrael a Jižní Afrika,

D.   vzhledem k tomu, že televizory jsou spotřebiče, které spotřebovávají značné množství energie, a proto zde existuje značný potenciál úspory energie zařazením této kategorie do systému energetického označování podle čl. 1 odst. 2 rámcové směrnice,

E.   vzhledem k tomu, že uvádění spotřeby energie televizorů na energetických štítcích by mělo být co nejvíce konzistentní se systémy uvádění spotřeby energie na energetických štítcích zavedenými pro další domácí spotřebiče,

F.   vzhledem k tomu, že ve výše uvedeném sdělení Komise se stanoví, že "stávající klasifikace označení bude aktualizována a znovu vypočtena každých pět let, nebo pokud si to vyžádá vývoj nových technologií, na základě studií o ekologických konstrukčních zásadách tak, aby byl stupeň označení A vyhrazen pro nejlepších 10 – 20 % zařízení s nejnižší náročností",

G.   vzhledem k tomu, že pro úspěšné uplatňování systému uvádění spotřeby energie na energetických štítcích je zásadní zavést opatření, která poskytnou informace o energetické účinnosti spotřebičů pro domácnost, které budou pro spotřebitele jasné, úplné, srovnatelné a snadno srozumitelné,

H.   vzhledem k tomu, že spotřebitel, který si pořídí více účinnějších spotřebičů namísto méně účinných by měl zvýšit příjmy výrobců spotřebičů,

I.   vzhledem k tomu, že návrh směrnice Komise, zejména pokud jde o provedení energetického štítku a třídy energetické účinnosti zavádí další změnu tím, že přidává nové třídy A (například A-20 %, A-40 %, A-60 %), které by mohly uvádět spotřebitele v omyl a rovněž jim bránit v řádném porozumění systému označování energetickými štítky a ohrožovat jejich schopnost vybrat si přístroje s vyšší energetickou účinností,

J.   vzhledem k tomu, že několik málo technických úprav štítku by mohlo vést k tomu, že by byl štítek pro spotřebitele mnohem jasnější a srozumitelnější,

K.   vzhledem k tomu, že se prokázalo, že spotřebitelům je stupnice A–G jasná, avšak Komise neprovedla žádné hodnocení dopadu, jež by prokázalo, zda je označení A-20 %, A-40 %, A-60 % spolu s prázdnými nižšími třídami pro spotřebitele užitečné, nebo zda je uvádí v omyl,

L.   vzhledem k tomu, že přeřazení stávajících výrobků do zúžené stupnice A–G by zejména mělo zabránit vytvoření prázdných nižších tříd, které by mohly uvést spotřebitele v omyl,

M.   vzhledem k tomu, že zavedení těchto dodatečných tříd účinnosti k existujícím štítkům A–G i pro další výrobky pravděpodobně povede k nejasnostem ohledně toho, zda třída "A" představuje účinný nebo neúčinný výrobek,

N.   vzhledem k tomu, že takové opatření neplní cíl být základním nástrojem při poskytování přesných, relevantních a srovnatelných informací spotřebitelům,

O.   vzhledem k tomu, že Komise předložila svůj návrh na přepracování rámcové směrnice, který by měl zavést další změny, jež by měly dopad na navrhovaná prováděcí opatření,

1.   nesouhlasí s přijetím návrhu směrnice Komise, kterou se provádí a mění směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích televizorů;

2.   domnívá se, že návrh směrnice Komise není slučitelný s cílem poskytnout základní nástroj;

3.   vyzývá Komisi, aby stáhla návrh směrnice a předložila návrh nový, založený na zúžené stupnici A–G výboru uvedenému v článku 10 směrnice 92/75/EHS co nejdříve, a v každém případě nejpozději do 30. září 2009;

4.   považuje podobu štítku za základní prvek směrnice o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích, o kterém by se v rámci přezkumu a přepracování, jež jsou v současnosti zvažovány, mělo rozhodovat postupem spolurozhodování;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 297, 13.10.1992, s. 16. (2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0345 (3) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o návrhu rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje roční akční program na rok 2009 pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje (Část II: Cílené projekty)

P6_TA(2009)0358 B6-0285/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(1), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení,

–   s ohledem na návrh rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje roční akční program na rok 2009 pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje (Část II: Cílené projekty) (CMDT(2009)0387 – D004766/01),

–   s ohledem na stanovisko, které dne 15. dubna 2009 poskytl výbor uvedený v čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 1905/2006 (dále jen "řídící výbor nástroje pro rozvojovou spolupráci"),

–   s ohledem na "Obecné hodnocení opatření, která mají zvýšit informovanost veřejnosti o otázkách rozvoje v Evropě / rozvojové vzdělávání" (odkaz EK č. 2007/146962. Závěrečná zpráva),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o výzvě, kterou politika rozvojové spolupráce EU představuje pro nové členské státy(2),

–   s ohledem na článek 8 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(3),

–   s ohledem na článek 81 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že dne 15. dubna 2009 řídící výbor nástroje pro rozvojovou spolupráci hlasoval písemným postupem ve prospěch návrhu ročního akčního programu na rok 2009 pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje (Část II: Cílené projekty) (CMDT(2009)0387 – D004766/01),

B.   vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 7 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES a článkem 1 Dohody mezi Evropským parlamentem a Komisí ze dne 3. června 2008 o prováděcích pravidlech k rozhodnutí Rady 1999/468/ES obdržel Parlament návrh prováděcích opatření předložený řídícímu výboru nástroje pro rozvojovou spolupráci i výsledky hlasování,

C.   vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1905/2006 uvádí, že jedním z cílů tematického programu o nestátních subjektech a místních orgánech v oblasti rozvoje je "zvýšení informovanosti evropských občanů o otázkách rozvoje a mobilizace aktivní veřejné podpory ve Společenství a v přistupujících zemích pro strategie snižování chudoby a udržitelného rozvoje v partnerských zemích",

D.   vzhledem k tomu, že 11 členských států vyslovilo ve Společném prohlášení členských států o nestátních subjektech a místních orgánech nástroje pro rozvojovou spolupráci, které zaslaly Komisi dne 19. března 2009, znepokojení ohledně záměru Komise zastavit přímé financování (postup "cílených projektů") projektu TRIALOG, který probíhá od roku 1998, a projektu DEEP(4), který probíhá od roku 2003, a místo toho pro ně zavést povinnost účastnit se výzvy k předkládání návrhů,

E.   vzhledem k tomu, že společné prohlášení 11 členských států, včetně 9 nových členských států, upozorňuje, že doba, na kterou Komise plánuje ukončit přímou podporu pro TRIALOG a DEEP, je "velmi nevhodná",a to "vzhledem k současné finanční situaci v mnoha nových členských státech a vzhledem k tomu, jaký má tato situace vliv na schopnost nevládních organizací fungovat a rozvíjet se", a vyjadřuje obavy, že "může dojít k přerušení financování, což těmto projektům uškodí tím, že dojde ke ztrátě kvalifikovaného personálu i ke ztrátě know-how a již vytvořených sítí",

F.   vzhledem k tomu, že podobné obavy vyslovil předseda Výboru pro rozvoj ve svém dopise ze dne 19. března 2009, v němž poukazuje na to, že "informace a budování kapacit v oblasti rozvojové spolupráce v nových členských státech a rozvojové vzdělávání pro evropskou veřejnost byly pro výbor trvalou prioritou", a požaduje, aby Komise poskytla Parlamentu "objektivní a transparentní kritéria, podle nichž rozhoduje, které činnosti a projekty jsou způsobilé pro přímé financování," a dále požaduje, aby "provádění tohoto navrhovaného opatření bylo odloženo alespoň o jeden rok, aby nedošlo k případnému přerušení financování a k ohrožení životaschopnosti těchto velmi užitečných projektů",

G.   vzhledem k tomu, že výše uvedené "Obecné hodnocení opatření, která mají zvýšit informovanost veřejnosti o otázkách rozvoje v Evropě / rozvojové vzdělávání" dospělo k závěru, že "strategické využití cílených projektů pomohlo dosáhnout cílů spolufinancování s evropským rozvojovým programem nevládních organizací" a že "projekt DEEEP byl důležitým mechanismem koordinace pro rozšíření dialogu, podporu výměny osvědčených postupů a vytváření sítí a partnerství na úrovni EU a mezi vnitrostátními platformami a EU" a dále že " příspěvek projektu TRIALOG ke zlepšení dialogu a k budování kapacit v práci s novými členskými státy a s přistupujícími státy byl účinný",

H.   vzhledem k tomu, že program TRIALOG přispívá k uspokojování potřeb, zdůrazněných v usnesení Parlamentu ze dne 13. března 2008 o výzvě, kterou politika rozvojové spolupráce EU představuje pro nové členské státy, v oblasti celkové komunikační a vzdělávací strategie, která má napravit nedostatek veřejného uznání priorit rozvojové spolupráce v nových členských státech, a vzhledem k tomu, že program DEEEP reaguje na požadavek Parlamentu týkající se zintenzivnění rozvojového vzdělávání a zvýšení informovanosti v evropském vzdělávání, jež byl uveden v tomtéž usnesení,

I.   vzhledem k tomu, že podle výše uvedeného ročního akčního programu na rok 2009 Komise rovněž navrhuje přidělit přímou podporu projektu zaměřenému na posílení kubánských řídících schopností, který by měla uskutečňovat Evropská nadace pro rozvoj řízení; vzhledem k tomu, že podle tematického programu nástroje pro rozvojovou spolupráci pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje nebyl dosud nikdy použit postup cíleného projektu pro činnosti v partnerských zemích,

J.   vzhledem k tomu, že Komise následně vydala "Vysvětlující prohlášení pro výbor DCI NSA-LA"(5), v němž objasnila výběr kritérií pro cílené činnosti, a vysvětlila, že se zakládají na článku 168 Prováděcích pravidel finančního nařízení(6) a že podporu lze poskytnout zvláště "subjektům, které mají de jure nebo de facto monopol" a "na činnosti se specifickou charakteristikou, které vyžadují zvláštní typ subjektu kvůli jeho technické způsobilosti, vysokému stupni specializace nebo správní pravomoci",

1.   nesouhlasí s přijetím návrhu rozhodnutí Komise, kterým se zřizuje roční akční program na rok 2009 pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje (Část II: Cílené projekty) (CMDT(2009)0387 – D004766/01) v jeho stávající podobě;

2.   žádá Komisi, aby objasnila kritéria pro určování existence monopolu de jure nebo de facto, vzhledem k tomu, že ve svém společném prohlášení 11 členských států uvádí, že z pohledu nových členských států monopoly de facto stále existují, pokud jde o celoevropské činnosti prováděné projekty TRIALOG a DEEEP;

3.   trvá na otevřeném, transparentním a horizontálním uplatňování kritérií pro udělování přímé podpory pro cílené projekty, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny; trvá tedy na tom, aby byla uplatňována stejná kritéria pro TRIALOG, DEEEP a projekt "Posílení kubánských řídících schopností";

4.   trvá na zajištění nepřetržitého financování prostřednictvím strategického celoevropského programu pro významné činnosti na podporu výměny osvědčených postupů a vytváření sítí a partnerství na úrovni EU a mezi vnitrostátními platformami a EU a pro zlepšení dialogu a budování kapacit v práci s novými členskými státy a přistupujícími státy;

5.   vyzývá Komisi, aby se zapojila do dialogu s Parlamentem v souvislosti s nadcházející revizí(7) mechanismu výzev k předkládání návrhů pro tematické programy; domnívá se, že není vhodné předjímat jakákoli doporučení změn nebo zdokonalení tohoto mechanismu, která mohou být výsledkem této revize; žádá proto, aby stávající opatření pro přímo financované činnosti byla ponechána v platnosti po dobu 12 měsíců beze změny a aby všechny budoucí změny odrážely výsledek revize a aby zajistily dlouhodobé, předvídatelné a udržitelné činnosti v oblasti rozvojové spolupráce;

6.   vyzývá Komisi, aby upravila svůj návrh rozhodnutí, kterým se zřizuje roční akční program na rok 2009 pro nestátní subjekty a místní orgány v oblasti rozvoje (Část II: Cílené projekty) (CMDT(2009)0387 – D004766/01), aby zahrnoval celoevropské projekty ke zvýšení informovanosti o rozvojových otázkách v rozšířené EU a k výměně rozvojového vzdělávání v EU;

7.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 41. (2) Přijaté texty, P6_TA(2008)0097. (3) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (4) DEEP: "Výměna v rozvojovém vzdělávání v Evropě" – http://www.deeep.org/ TRIALOG: "Rozvojové nevládní organizace v rozšířené Evropě" – http://www.trialog.or.at/start.asp?ID=96 (5) AIDCO/F1/NC D(2009) ze dne 6.4.2009 (D004766-01-EN-02). (6) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1). (7) Proces Palermo II.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 o všeobecné revizi jednacího řádu Parlamentu (2007/2124(REG))

P6_TA(2009)0359 A6-0273/2009

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 201 a 202 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0273/2009),

1.   se rozhodl změnit jednací řád tak, jak je uvedeno níže;

2.   se rozhodl vložit kodex chování pro jednání o dokumentech v rámci postupu spolurozhodování, který schválila Konference předsedů dne 18. září 2008, do jednacího řádu jako přílohu XVIe;

3.   rozhodl, že pozměňovací návrhy vstoupí v platnost prvním dnem sedmého volebního období;

4.   pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platný text   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Jednací řád Parlamentu Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1 1.  Parlament může stanovit pravidla průhlednosti týkající se finančních zájmů poslanců, která jsou uvedena v příloze k tomuto jednacímu řádu. 1.  Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců, která jsou uvedena v příloze k tomuto jednacímu řádu. Pozměňovací návrh 2 Jednací řád Parlamentu Článek 10 a (nový) Článek 10a Pozorovatelé 1.  Byla-li podepsána smlouva o přistoupení státu k Evropské unii může předseda se souhlasem Konference předsedů vyzvat parlament přistupujícího členského státu, aby ze svých členů vybral určitý počet pozorovatelů odpovídající počtu budoucích křesel v Evropském parlamentu přidělených tomuto státu. 2.  Tito pozorovatelé se účastní do doby vstupu smlouvy o přistoupení v platnost jednání Parlamentu a jsou oprávněni hovořit ve výborech a politických skupinách. Nemají však právo hlasovat či kandidovat na funkce v rámci Parlamentu. Jejich účast nemá na jednání Parlamentu žádný právní účinek. 3.  Pokud jde o využívání zařízení Parlamentu a náhradu výloh vzniklých při jejich činnosti jako pozorovatelů, je jejich postavení stejné jako postavení poslance Parlamentu. Pozměňovací návrh 51 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 11 Nejstarší poslanec Dočasný předseda 1.  Na zasedání konaném podle čl. 127 odst. 2 a na každém jiném zasedání konaném za účelem volby předsedy a předsednictva předsedá zasedání nejstarší poslanec, dokud není zvolen předseda. 1.  Na zasedání konaném podle čl. 127 odst. 2 a na každém jiném zasedání konaném za účelem volby předsedy a předsednictva předsedá zasedání odstupující předseda nebo, není-li to možné, nejvýše postavený odstupující místopředseda nebo, není-li to možné, služebně nejstarší poslanec, dokud není zvolen předseda. 2.  Po dobu předsednictví nejstaršího poslance se nekoná žádná rozprava, kromě rozpravy týkající se volby předsedy nebo ověření pověřovacích listin. 2.  Po dobu předsednictví poslance, který zastává funkci dočasného předsedy podle odstavce 1, se nekoná žádná rozprava, kromě rozpravy týkající se volby předsedy nebo ověření pověřovacích listin. Nejstarší poslanec vykonává pravomoci předsedy uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci. Vyskytne-li se během předsednictví nejstaršího poslance jakákoli jiná záležitost týkající se ověření pověřovacích listin, postoupí ji nejstarší poslanec výboru příslušnému pro ověřování pověřovacích listin. Poslanec, který zastává funkci dočasného předsedy podle odstavce 1, vykonává pravomoci předsedy uvedené v čl. 3 odst. 2 druhém pododstavci. Vyskytne-li se během jeho předsednictví jakákoli jiná záležitost týkající se ověření pověřovacích listin, postoupí ji výboru příslušnému pro ověřování pověřovacích listin. Pozměňovací návrh 52 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 13 1.  Nejprve se volí předseda. Nominace se podávají před každou volbou nejstaršímu poslanci, který je oznámí Parlamentu. Jestliže po třech volbách nezíská žádný kandidát absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrtá volba pouze mezi dvěma poslanci, kteří získali nejvyšší počet hlasů při třetí volbě. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného starší z kandidátů. 1.  Nejprve se volí předseda. Nominace se podávají před každou volbou poslanci ve funkci dočasného předsedy podle článku 11, který je oznámí Parlamentu. Jestliže po třech volbách nezíská žádný kandidát absolutní většinu odevzdaných hlasů, uskuteční se čtvrtá volba pouze mezi dvěma poslanci, kteří získali nejvyšší počet hlasů při třetí volbě. V případě rovnosti hlasů je prohlášen za zvoleného starší z kandidátů. 2.  Jakmile je předseda zvolen, uvolní nejstarší poslanec předsednické křeslo. Úvodní projev může pronést pouze zvolený předseda. 2.  Jakmile je předseda zvolen, uvolní poslanec ve funkci dočasného předsedy podle článku 11 předsednické křeslo. Úvodní projev může pronést pouze zvolený předseda. Pozměňovací návrh 3 Jednací řád Parlamentu Čl. 24 – odst. 4 a (nový) 4a.  Konference předsedů je odpovědná za organizaci strukturované konzultace s evropskou občanskou společností o významných tématech. Ta může zahrnovat organizaci veřejných diskusí o tématech obecného evropského zájmu, kterých se mohou účastnit zainteresovaní občané. Předsednictvo jmenuje místopředsedu odpovědného za provádění těchto konzultací, který podává zprávy Konferenci předsedů. Pozměňovací návrh 4 Jednací řád Parlamentu Čl. 28 – odst. 2 2.  Kterýkoli poslanec může klást otázky týkající se práce předsednictva, Konference předsedů a kvestorů. Takové otázky se předkládají předsedovi písemně a do třiceti dnů od předložení se spolu s odpovědí zveřejní ve Věstníku Parlamentu. 2.  Kterýkoli poslanec může klást otázky týkající se práce předsednictva, Konference předsedů a kvestorů. Takové otázky se předkládají předsedovi písemně, oznámí se poslancům a do třiceti dnů od předložení se spolu s odpovědí zveřejní na internetových stránkách Parlamentu. Pozměňovací návrh 5 Jednací řád Parlamentu Článek 30 a (nový) Článek 30a Meziskupiny 1.  Jednotliví poslanci mohou vytvářet meziskupiny nebo jiná neoficiální seskupení poslanců složená z členů různých parlamentních výborů s cílem umožnit neformální výměnu názorů na konkrétní otázky napříč různými politickými skupinami a podporovat kontakty mezi poslanci a občanskou společností. 2.  Tato seskupení nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li splněny podmínky stanovené v předpisech předsednictva o vytváření těchto seskupení, usnadňují politické skupiny činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu. Pokud se jim dostane jakékoli vnější podpory, učiní prohlášení podle přílohy I. Pozměňovací návrh 6 Jednací řád Parlamentu Čl. 36 – odst. 1 1.  Aniž je dotčen článek 40, příslušný výbor ověří finanční slučitelnost jakéhokoli návrhu Komise nebo jiného dokumentu legislativní povahy podle finančního výhledu. 1.  Aniž je dotčen článek 40, věcně příslušný výbor ověří finanční slučitelnost návrhu Komise nebo jiného dokumentu legislativní povahy s víceletým finančním rámcem. (Pozměňovací návrh týkající se celého textu: výraz "finanční výhled" se v celém textu jednacího řádu nahrazuje výrazem "víceletý finanční rámec".) Pozměňovací návrh 7 Jednací řád Parlamentu Čl. 39 – odst. 1 1.  Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu, podle čl. 192 druhého pododstavce Smlouvy o EU, přijetím usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru. Usnesení se přijímá většinou hlasů všech poslanců Parlamentu. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu. 1.  Parlament může požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh na přijetí nového aktu nebo změnu stávajícího aktu, podle čl. 192 druhého pododstavce Smlouvy o EU, a to formou usnesení na základě zprávy z vlastního podnětu od příslušného výboru. K přijetí usnesenípři konečném hlasováníje potřebný souhlas většiny všech poslanců. Parlament může zároveň stanovit lhůtu pro předložení takového návrhu. Pozměňovací návrh 8 Jednací řád Parlamentu Čl. 45 – odst. 2 2.  Návrhy usnesení obsažené ve zprávách z vlastního podnětu se projednávají v Parlamentu formou krátkého přednesení stanoveného v článku 131a. Změny těchto návrhů usnesení nejsou přípustné k projednání v plénu, pokud nejsoukvůli zohlednění nových informací předloženy zpravodajem, nicméně v souladu s čl. 151 odst. 4 mohou být předloženy alternativní návrhy usnesení. Tento odstavec se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro zařazení na přednostní rozpravu v plénu, je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článku 38a nebo 39, nebo může-li být zpráva podle kritérií stanovených Konferencí předsedů považována za strategickou. 2.  Návrhy usnesení obsažené ve zprávách z vlastního podnětu se projednávají v Parlamentu formou krátkého přednesení stanoveného v článku 131a. Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud jsou předloženy zpravodajem kvůli zohlednění nových informacínebo nejméně desetinou poslanců Parlamentu. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 154 odst. 4. Tento odstavec se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu, nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článku 38a nebo 39, nebo může-li být zpráva podle kritérií stanovených Konferencí předsedů považována za strategickou. Pozměňovací návrh 9 Jednací řád Parlamentu Čl. 47 – odrážka 3 – zúčastnění předsedové, zpravodaj a navrhovatelé se snaží společně určit části textu, které spadají do jejich výlučné nebo společné působnosti, a dohodnout se na přesných podmínkách své spolupráce; – předsedové zúčastněných výborů, zpravodaj a navrhovatelé společně určí části textu, které spadají do jejich výlučné nebo společné působnosti, a  snaží se dohodnout na přesných podmínkách své spolupráce. V případě, že není dosaženo dohody o vymezení působnosti, předloží se věc na žádost jednoho ze zúčastněných výborů Konferenci předsedů, která může rozhodnout o otázce jejich působnosti, nebo o tom, že se uplatní postup společných schůzí výborů podle článku 47a; čl. 179 odst. 2 druhá a třetí věta se použije obdobně; Pozměňovací návrh 10 Jednací řád Parlamentu Čl. 47 – odrážka 4 – příslušný výbor přijme bez hlasování pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které předseda příslušného výboru pokládá podle přílohy VI po konzultaci s předsedou přidruženého výboru za záležitosti spadající do výlučné působnosti přidruženého výboru, a které nejsou v rozporu s jinými částmi zprávy. Předseda příslušného výboru musí zohlednit všechny dohody, kterých bylo dosaženo podle třetí odrážky; – příslušný výbor přijme bez hlasování pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti přidruženého výboru. Pokud příslušný výbor zamítne pozměňovací návrhy, jež náleží do společné působnosti tohoto výboru a přidruženého výboru, může přidružený výbor tyto pozměňovací návrhy předložit přímo Parlamentu. Pozměňovací návrh 11 Jednací řád Parlamentu Článek 47 a (nový) Článek 47a Postup společných schůzí výborů Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 46 odst. 1 a článku 47, může Konference předsedů v případě, že věci přikládá velkou důležitost, rozhodnout, že se uplatní postup společných schůzí výborů a společné hlasování. V takovém případě dotčení zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují dotčené výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví dotčených předsedů výborů. Dotčené výbory mohou ustavit mezivýborové pracovní skupiny s cílem připravit společné schůze a hlasování. Pozměňovací návrh 12 Jednací řád Parlamentu Čl. 51 – odst. 2 – pododstavec 2 Postup konzultace je ukončen přijetím návrhu legislativního usnesení. Pokud Parlament legislativní usnesení nepřijme, vrátí návrh příslušnému výboru. První čtení je ukončeno přijetím návrhu legislativního usnesení. Pokud Parlament legislativní usnesení nepřijme, vrátí návrh příslušnému výboru. Pozměňovací návrh 13 Jednací řád Parlamentu Čl. 51 – odst. 3 3.  Text návrhu schválený Parlamentem a doprovodné usnesení zasílá předseda Radě a Komisi jako stanovisko Parlamentu. 3.  Text návrhu schválený Parlamentem a doprovodné usnesení zasílá předseda Radě a Komisi jako postoj Parlamentu. (Pozměňovací návrh týkající se celého textu: ve všech ustanoveních jednacího řádu týkajících se postupu spolurozhodování se výraz "stanovisko Parlamentu" nahrazuje výrazem "postoj Parlamentu".) Pozměňovací návrh 14 Jednací řád Parlamentu Čl. 52 – odst. 1 1.  Jestliže návrh Komise nezíská většinu odevzdaných hlasů, požádá předseda před hlasováním o návrhu legislativního usnesení Komisi, aby svůj návrh vzala zpět. 1.  Jestliže návrh Komise nezíská většinu odevzdaných hlasů nebo byl-li přijat návrh na zamítnutí, který může předložit příslušný výbor nebo nejméně čtyřicet poslanců, požádá předseda před hlasováním o návrhu legislativního usnesení Komisi, aby svůj návrh vzala zpět. Pozměňovací návrh 15 Jednací řád Parlamentu Čl. 52 – odst. 2 2.  Jestliže tak Komise učiní, považuje předseda postup konzultace ve věci daného návrhu za bezpředmětný a informuje o tom Radu. 2.  Jestliže tak Komise učiní, prohlásí předseda postup za ukončený a informuje o tom Radu. Pozměňovací návrh 16 Jednací řád Parlamentu Čl. 52 – odst. 3 3.  Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, Parlament vrátí věc příslušnému výboru bez hlasování o návrhu legislativního usnesení. 3.  Jestliže Komise nevezme svůj návrh zpět, Parlament vrátí věc příslušnému výboru bez hlasování o návrhu legislativního usnesení, pokud Parlament na žádost předsedy či zpravodaje příslušného výboru nebo politické skupiny či nejméně čtyřiceti poslanců nepřistoupí k hlasování o návrhu legislativního usnesení. V tomto případě příslušný výbor podává zprávu Parlamentu, a to ústně nebo písemně, ve lhůtě, kterou Parlament stanoví a která nesmí být delší než dva měsíce. V případě vrácení věci příslušný výbor podává zprávu Parlamentu, a to ústně nebo písemně, ve lhůtě, kterou Parlament stanoví a která nesmí být delší než dva měsíce. Pozměňovací návrh 59 Jednací řád Evropského parlamentu Článek 65 a (nový) (bude vložen do kapitoly 6: Závěr legislativního procesu) Članek 65a Interinstitucionální jednání v legislativních postupech 1.  Jednání s jinými orgány, jejichž cílem je dosažení dohody během legislativního postupu, jsou vedena s ohledem na kodex chování pro jednání v souvislosti s postupy spolurozhodování (příloha XVIe). 2.  Příslušný výbor by měl před zahájením těchto jednání v zásadě přijmout rozhodnutí většinou svých členů a schválit mandát, pokyny nebo priority. 3.  Je-li poté, co výbor schválil zprávu, dosaženo jednáním s Radou kompromisu, je věc před hlasováním na plenárním zasedání v každém případě s výborem znovu konzultováno. Pozměňovací návrh 18 Jednací řád Parlamentu Článek 66 1.  Pokud Rada podle čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES informuje Parlament, že schválila jeho pozměňovací návrhy, ale jinak návrh Komise nezměnila, nebo pokud žádný z orgánů návrh Komise nezměnil, oznámí předseda v Parlamentu konečné přijetí návrhu. Pokud Rada podle čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES informuje Parlament, že schválila jeho postoj, oznámí předseda poté, co text prošel konečnou právně-jazykovou redakcí v souladu s článkem 172a, v Parlamentu jeho přijetí ve znění, jež odpovídá postoji Parlamentu. 2.  Před tímto oznámením předseda ověří, zda jakékoli technické úpravy provedené v návrhu Radou nezměnily jeho povahu. V případě pochybností konzultuje věc s příslušným výborem. Jsou-li podle jeho názoru tyto změny zásadní povahy, informuje předseda Radu, že Parlament přistoupí ke druhému čtení, jakmile budou splněny podmínky stanovené v článku 57. 3.  Po oznámení podle odstavce 1 předseda spolu s předsedou Rady navrhovaný akt podepíší a zajistí jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle článku 68. Pozměňovací návrh 19 Jednací řád Parlamentu Čl. 68 – název Podepisování přijatých aktů Podmínky pro navrhování legislativních aktů Pozměňovací návrh 20 Jednací řád Parlamentu Čl. 68 – odst. 1 1.  Texty aktů přijatých společně Parlamentem a Radou podepisuje předseda a generální tajemník poté, co bylo ověřeno, že veškeré postupy byly řádně ukončeny. vypouští se Pozměňovací návrh 21 Jednací řád Parlamentu Čl. 68 – odst. 7 7.  Výše uvedené akty zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie generální tajemníci Parlamentu a Rady. vypouští se Pozměňovací návrh 22 Jednací řád Parlamentu Čl. 68 a (nový) (bude vložen do kapitoly 6: Závěr legislativního postupu Článek 68a Podepisování přijatých aktů Po provedení konečné právně-jazykové redakce přijatého textu v souladu s článkem 172a a po kontrole řádného dokončení všech postupů podepíše předseda a generální tajemník akty přijaté postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o ES a generální tajemníci Parlamentu a Rady zajistí vyhlášení těchto aktů v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 68 Jednací řád Parlamentu Čl. 80 a – odst. 3 – pododstavec 3 Přesto však mohou být pozměňovací návrhy částí, které zůstaly nezměněny, výjimečně a pro každý případ zvlášť, přijaty předsedou tohoto výboru, pokud se domnívá, že to vyžadují naléhavé důvody vnitřní koherence textu nebo spojitosti s jinými přijatelnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů. Pokud má v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu také předložit pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 50 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a to, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět. Pozměňovací návrh 23 Jednací řád Parlamentu Čl. 83 – odst. 1 1.  Pokud mají být zahájena jednání o uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, včetně dohod ve specifických oblastech, jako jsou měnové záležitosti nebo obchod, příslušný výbor zajistí, aby Komise úplně, a v případě potřeby důvěrně, informovala Parlament o doporučeních pro mandát k vyjednávání. 1.  Pokud mají být zahájena jednání o uzavření, prodloužení platnosti nebo změně mezinárodní dohody, včetně dohod ve specifických oblastech, jako jsou měnové záležitosti nebo obchod, může se příslušný výbor rozhodnout vypracovat zprávu či jinak sledovat tento postup a informovat o tomto rozhodnutí Konferenci předsedů výborů. Je-li to vhodné, mohou být ostatní výbory požádány o stanovisko podle čl. 46 odst. 1. V případě potřeby se použije čl. 179 odst. 2, článek 47 nebo článek 47a. Předsedové a zpravodajové příslušného výboru, a případně také přidružených výborů, přijmou společně vhodná opatření pro zajištění toho, aby Komise Parlamentu poskytla veškeré informace o doporučeních pro mandát k vyjednávání, případně i důvěrně, jakož i informace uvedené v odstavcích 3 a 4. Pozměňovací návrh 24 Jednací řád Parlamentu Čl. 83 – odst. 6 a (nový) 6a.  Dříve, než proběhne hlasování o souhlasu, příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně jedna desetina poslanců může navrhnout, aby Parlament požádal Soudní dvůr o stanovisko, zda je mezinárodní dohoda v souladu se Smlouvami. Pokud Parlament takový návrh schválí, hlasování o souhlasu se odloží, dokud Soud nepředloží své stanovisko. Pozměňovací návrh 25 Jednací řád Parlamentu Čl. 97 – odst. 3 3.  Parlament vytvoří rejstřík dokumentů Parlamentu. Legislativní dokumenty a jiné dokumenty uvedené v příloze jednacího řádu jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 přímo k dispozici v rejstříku. V rejstříku budou pokud možno uvedeny odkazy na jiné dokumenty Parlamentu. 3.  Parlament vytvoří rejstřík dokumentů Parlamentu. Legislativní dokumenty a určité jiné kategorie dokumentů jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 přímo přístupné v rejstříku. V rejstříku budou pokud možno uvedeny odkazy na jiné dokumenty Parlamentu. Kategorie dokumentů, které jsou přímo k dispozici, jsou uvedeny v seznamu přijatém Parlamentem a v příloze tohoto jednacího řádu. Tento seznam neomezuje právo na přístup k dokumentům, které nespadají do kategorií uvedených v seznamu. Kategorie dokumentů, které jsou přímo přístupné, jsou uvedeny v seznamu přijatém předsednictvem a zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu. Tento seznam neomezuje právo na přístup k dokumentům, které nespadají do kategorií uvedených v seznamu; tyto dokumenty jsou zpřístupněny na písemnou žádost. Dokumenty Parlamentu, které nejsou přímo k dispozici v rejstříku, jsou zpřístupněny na písemnou žádost. Předsednictvo může přijmout v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 pravidla pro přístup k dokumentům, která jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Předsednictvo může přijmout v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 pravidla pro přístup k dokumentům, která jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. (Příloha XV bude vypuštěna.) Pozměňovací návrh 26 Jednací řád Parlamentu Čl. 103 – odst. 1 1.  Členové Komise, Rady a Evropské rady mohou kdykoli požádat předsedu o dovolení učinit prohlášení. Předseda rozhodne, kdy může být prohlášení učiněno a zda může po takovém prohlášení následovat řádná rozprava nebo třicet minut stručných a věcných otázek poslanců. 1.  Členové Komise, Rady a Evropské rady mohou kdykoli požádat předsedu Parlamentu o dovolení učinit prohlášení. Předseda Evropské rady učiní prohlášení po každém jejím zasedání. Předseda Parlamentu rozhodne, kdy může být prohlášení učiněno a zda může po takovém prohlášení následovat řádná rozprava nebo třicet minut stručných a věcných otázek poslanců. Pozměňovací návrh 60 Jednací řád Evropského parlamentu Čl. 116 – odst. 1 1.  Až pět poslanců může předložit písemné prohlášení o nejvýše 200 slovech týkající se věci spadající do působnosti Evropské unie. Písemná prohlášení se vytisknou ve všech úředních jazycích a rozešlou se. Tato prohlášení se ukládají spolu se jmény signatářů v rejstříku. Tento rejstřík je veřejný, je k dispozici u vchodu do jednacího sálu v průběhu dílčích zasedání, a v době mezi zasedáními na vhodném místě, které určí kolegium kvestorů. 1.  Až pět poslanců může předložit písemné prohlášení o nejvýše 200 slovech, které se týká věci v působnosti Evropské unie a které se nesmí týkat otázek, jež jsou předmětem právě probíhajícího legislativního postupu. Povolení uděluje předseda pro každý případ zvlášť. Písemná prohlášení se vytisknou ve všech úředních jazycích a rozešlou se. Tato prohlášení se ukládají spolu se jmény signatářů v rejstříku. Tento rejstřík je veřejný, je k dispozici u vchodu do jednacího sálu v průběhu dílčích zasedání, a v době mezi zasedáními na vhodném místě, které určí kolegium kvestorů. Pozměňovací návrh 27 Jednací řád Parlamentu Čl. 116 – odst. 3 3.  Pokud prohlášení podepíše většina všech poslanců Parlamentu, oznámí předseda tuto skutečnost Parlamentu a zveřejní jména signatářů v zápisu z jednání. 3.  Pokud prohlášení podepíše většina všech poslanců Parlamentu, oznámí předseda tuto skutečnost Parlamentu a zveřejní jména signatářů v zápisu z jednání a prohlášení se zveřejní jako přijatý text. Pozměňovací návrh 28 Jednací řád Parlamentu Čl. 116 – odst. 4 4.   Takové prohlášení se zasílá na konci dílčího zasedání orgánům, které v něm jsou uvedeny, spolu se jmény signatářů. Prohlášení se uvádí v zápisu z jednání zasedání, na kterém je oznámeno. Zveřejněním v zápisu se celý postup uzavírá. 4.  Postup je ukončen, když je prohlášení spolu se jmény signatářů zasláno na konci dílčího zasedání adresátům. Pozměňovací návrh 29 Jednací řád Parlamentu Článek 131 a Na žádost zpravodaje nebo na návrh konference předsedů může také Parlament rozhodnout, že bod nevyžadující řádnou rozpravu bude projednán formou krátkého přednesení zpravodajem v plénu. V takovém případě má Komise možnost vystoupit a každý poslanec má právo reagovat dodatečným písemným prohlášením podle čl. 142 odst. 7. Na žádost zpravodaje nebo na návrh Konference předsedů může také Parlament rozhodnout, že bod nevyžadující řádnou rozpravu bude projednán formou krátkého přednesení zpravodajem v plénu. V takovém případě má Komise možnost odpovědět a poté se může konat až desetiminutová rozprava, během které dá předseda slovo poslancům, kteří se přihlásí zvednutím ruky. Každý poslanec může hovořit nejvýše jednu minutu. Pozměňovací návrh 30 a 66 Jednací řád Parlamentu Článek 142 Stanovení řečnické doby Rozdělení řečnické doby a seznam řečníků 1.  Konference předsedů může Parlamentu navrhnout, aby pro každou rozpravu byla stanovena řečnická doba. Parlament rozhoduje o tomto návrhu bez rozpravy. 1.  Konference předsedů může Parlamentu navrhnout, aby byla u určité rozpravy rozdělena řečnická doba. Parlament rozhoduje o tomto návrhu bez rozpravy. 1a.  Žádný poslanec nesmí hovořit, aniž mu předseda udělí slovo. Poslanci hovoří ze svých míst a obracejí se na předsedu. Jestliže se řečník odchýlí od tématu, předseda jej napomene. 1b.  Předseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle velikosti skupin, a jednoho nezařazeného poslance. 2.  Řečnická doba se stanoví v souladu s těmito kritérii: 2.  Řečnická doba se pro tuto část rozpravyrozdělí v souladu s těmito kritérii: a) první část řečnické doby se rozdělí rovným dílem mezi všechny politické skupiny; a) první část řečnické doby se rozdělí rovným dílem mezi všechny politické skupiny; b) další část se rozdělí mezi politické skupiny v poměru k celkovému počtu jejich členů; b) další část se rozdělí mezi politické skupiny v poměru k celkovému počtu jejich členů; c) nezařazeným poslancům se přidělí celková řečnická doba podle částí přidělených každé politické skupině podle písmen a) a b). c) nezařazeným poslancům se přidělí celková řečnická doba podle částí přidělených každé politické skupině podle písmen a) a b). 3.  Pokud je stanovena celková řečnická doba pro několik bodů pořadu jednání, informují politické skupiny předsedu, jaké části přiděleného času využijí pro jednotlivé body. Předseda zajistí, aby byly tyto řečnické doby dodrženy. 3.  Pokud je rozdělení celkové řečnické doby stanoveno pro několik bodů pořadu jednání, informují politické skupiny předsedu, jaké části přiděleného času využijí pro jednotlivé body. Předseda zajistí, aby byly tyto řečnické doby dodrženy. 3a.  Zbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho předseda vyzve poslance, aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci mající různé politické názory a pocházející z různých členských států. 3b.  Na žádost však může být dána přednost předsedovi nebo zpravodaji příslušného výboru a předsedům politických skupin, kteří si přejí vystoupit jménem těchto skupin, nebo řečníkům, kteří je zastupují. 3c.  Předseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku, která nezabere více než půl minuty, pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde k narušení rozpravy, a pokud s tím řečník souhlasí. 4.  Žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy, procesní návrhy, pozměňovací návrhy ke konečnému návrhu pořadu jednání nebo k pořadu jednání. 4.  Žádný poslanec nesmí hovořit déle než jednu minutu k jakémukoli z těchto témat: zápisy z jednání, procesní návrhy, pozměňovací návrhy ke konečnému návrhu pořadu jednání nebo k pořadu jednání. 4a.  Aniž jsou dotčeny jeho další disciplinární pravomoci, může předseda nechat vyškrtnout z doslovných záznamů ze zasedání projevy poslanců, kteří hovořili bez vyzvání, nebo kteří pokračovali v projevu po uplynutí času, který jim byl přidělen. 5.  Komise a Rada vystoupí v rozpravě ke zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu. 5.  Komise a Rada vystoupí v rozpravě ke zprávě zpravidla bezprostředně po zpravodaji. Komise, Rada a zpravodaj mohou vystoupit znovu, zejména v reakci na projevy poslanců Parlamentu. 6.  Aniž je dotčen článek 197 Smlouvy o ES, usiluje předseda o dohodu s Komisí a Radou o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena. 6.  Aniž je dotčen článek 197 Smlouvy o ES, usiluje předseda o dohodu s Komisí a Radou o tom, jaká řečnická doba jim bude přidělena. 7.  Poslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, mohou nejvýše jednou v průběhu jednoho dílčího zasedání odevzdat písemné prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy. 7.  Poslanci, kteří nevystoupili v rozpravě, mohou nejvýše jednou v průběhu jednoho dílčího zasedání odevzdat písemné prohlášení v rozsahu nejvýše 200 slov, které je přílohou doslovného záznamu z rozpravy. (Články 141 a 143 nebudou brány v potaz.) Pozměňovací návrh 32 Jednací řád Parlamentu Čl. 150 – odst. 6 – pododstavec 2 a (nový) Je-li přítomno méně než sto poslanců, nemůže Parlament rozhodnout jinak, jestliže má nejméně desetina přítomných poslanců výhrady. Pozměňovací návrh 33 Jednací řád Parlamentu Článek 156 Pokud bylo ke zprávě, kterou má Parlament projednat, předloženo více než 50 pozměňovacích návrhů, může předseda požádat příslušný výbor po konzultaci s jeho předsedou, aby se sešel k projednání pozměňovacích návrhů. O pozměňovacím návrhu, který nezíská alespoň jednu desetinu hlasů členů výboru, se v Parlamentu nehlasuje. Pokud bylo ke zprávě, kterou má Parlament projednat, předloženo více než 50 pozměňovacích návrhů a žádostí o dílčí nebo oddělené hlasování, může předseda požádat příslušný výbor po konzultaci s jeho předsedou, aby se sešel k projednání těchto pozměňovacích návrhů nebo žádostí. O pozměňovacím návrhu nebo žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování, které nezískají alespoň jednu desetinu hlasů členů výboru, se v Parlamentu nehlasuje. Pozměňovací návrh 34 Jednací řád Parlamentu Čl. 157 – odst. 1 1.  Jestliže text, o kterém se má hlasovat, obsahuje dvě nebo více ustanovení, nebo se dotýká dvou nebo více otázek, nebo může být rozdělen do dvou nebo více částí, z nichž má každá svůj ucelený smysl a normativní hodnotu, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o dílčí hlasování. 1.  Jestliže text, o kterém se má hlasovat, obsahuje dvě nebo více ustanovení, nebo se dotýká dvou nebo více otázek, nebo může být rozdělen do dvou nebo více částí, které mají svůj ucelený smysl nebo normativní hodnotu, může politická skupina nebo nejméně čtyřicet poslanců požádat o dílčí hlasování. Pozměňovací návrh 35 Jednací řád Parlamentu Článek 159 a (nový) Článek 159a Konečné hlasování Při hlasování o legislativním návrhu, ať už jde o jediné nebo konečné hlasování, Parlament uplatní jmenovité hlasování za použití elektronického hlasovacího zařízení. Pozměňovací návrh 36 Jednací řád Parlamentu Čl. 160 – odst. 1 1.  Kromě případů stanovených v čl. 99 odst. 4 a čl. 100 odst. 5 se hlasuje jmenovitě, požádá-li o to písemně nejméně čtyřicet poslanců nebo politická skupina večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu. 1.  Kromě případů stanovených v čl. 99 odst. 4, čl. 100 odst. 5 a článku 159a se hlasuje jmenovitě, požádá-li o to písemně nejméně čtyřicet poslanců nebo politická skupina večer přede dnem hlasování, pokud předseda nestanoví jinou lhůtu. Pozměňovací návrh 37 Jednací řád Parlamentu Čl. 160 – odst. 2 – pododstavec 1 2.  Poslanci hlasují v abecedním pořadí počínaje jménem poslance, kterého určí los. Předseda hlasuje jako poslední. 2.  Jmenovité hlasování se provede s použitím elektronického hlasovacího zařízení. Nelze-li toto zařízení z technických důvodů použít, hlasují poslanci v abecedním pořadí počínaje jménem poslance, kterého určí los. Předseda hlasuje jako poslední. Pozměňovací návrh 38 Jednací řád Parlamentu Čl. 162 – odst. 4 – pododstavec 1 4.  Dva až šest skrutátorů, kteří byli vylosováni mezi poslanci, sečte hlasy odevzdané při tajném hlasování. 4.  Dva až osm skrutátorů, kteří byli vylosováni mezi poslanci, sečte hlasy odevzdané při tajném hlasování, pokud hlasování neproběhne elektronicky. Pozměňovací návrh 39 Jednací řád Parlamentu Článek 172 1.  Zápis z každého zasedání, obsahující rozhodnutí Parlamentu a jména řečníků, se rozdá nejméně půl hodiny před zahájením odpolední části následujícího zasedání. 1.  Zápis z každého zasedání, obsahující popis jednání a rozhodnutí Parlamentu a jména řečníků, se rozdá nejméně půl hodiny před zahájením odpolední části následujícího denního zasedání. V rámci legislativního procesu se za rozhodnutí ve smyslu tohoto odstavcepovažují i všechny pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem, i když je návrh Komise podle čl. 52 odst. 1 nebo společný postoj Rady podle čl. 61 odst. 3 s konečnou platností zamítnut. V rámci legislativního procesu se za rozhodnutí ve smyslu tohoto ustanovenípovažují i všechny pozměňovací návrhy přijaté Parlamentem, i když je návrh Komise podle čl. 52 odst. 1 nebo postoj Rady podle čl. 61 odst. 3 s konečnou platností zamítnut. Texty přijaté Parlamentem jsou rozesílány odděleně. Pokud legislativní texty přijaté Parlamentem obsahují změny, jsou zveřejněny v úplném znění. 2.  Na začátku odpolední části zasedání předloží předseda Parlamentu zápis z předchozího zasedání ke schválení. 2.  Na začátku odpolední části denního zasedání předseda předloží Parlamentu zápis z předchozího zasedání ke schválení. 3.  Jsou-li k zápisům vzneseny jakékoli námitky, Parlament v případě potřeby rozhodne, zda se mají požadované změny projednávat. Žádný poslanec nesmí o zápisu hovořit déle než jednu minutu. 3.  Jsou-li k zápisům vzneseny jakékoli námitky, Parlament v případě potřeby rozhodne, zda se mají požadované změny projednávat. Žádný poslanec nesmí o tématu hovořit déle než jednu minutu. 4.  Zápis podepisuje předseda a generální tajemník a je uložen do archivu Parlamentu. Do jednoho měsíce se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. 4.  Zápis podepisuje předseda a generální tajemník a je uložen do archivu Parlamentu. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 40 Jednací řád Parlamentu Článek 172 a (nový) Článek 172a Přijaté texty 1.  Texty přijaté Parlamentem se zveřejňují ihned po hlasování. Předkládají se Parlamentu spolu se zápisem z příslušného zasedání a uchovávají se v záznamech Parlamentu. 2.  Texty přijaté Parlamentem podléhají konečné právně-jazykové redakci, za kterou je odpovědný předseda. Pokud jsou dané texty přijaty na základě dohody mezi Parlamentem a Radou, tuto redakci provádějí oba orgány v úzké spolupráci a na základě vzájemné dohody. 3.  Pokud jsou k zajištění koherence a kvality textu v souladu s vůlí vyjádřenou Parlamentem nezbytné úpravy, jež jdou nad rámec oprav typografických chyb či oprav nezbytných pro zajištění vzájemného souladu všech jazykových verzí a jejich jazykové správnosti a terminologické jednotnosti použije se postup stanovený v článku 204a. 4.  Texty přijaté Parlamentem postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy o ES mají formu textu v úplném znění. Nebylo-li hlasování Parlamentu založeno na dohodě s Radou, vyznačí se v úplném znění veškeré přijaté pozměňovací návrhy. 5.  Po provedení konečné právně-jazykové redakce podepisuje přijaté texty podepíše předseda a generální tajemník a zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Pozměňovací návrh 41 Jednací řád Parlamentu Článek 175 Zřizování dočasných výborů Zřizování zvláštních výborů Na návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit dočasné výbory, jejich působnosti, složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení; jejich funkční období nesmí překročit dvanáct měsíců, pokud Parlament nerozhodne po uplynutí tohoto funkčního období o jeho prodloužení. Na návrh Konference předsedů může Parlament kdykoli zřídit zvláštní výbory, jejichž působnost, složení a funkční období se stanoví současně s přijetím rozhodnutí o jejich zřízení; jejich funkční období nesmí překročit dvanáct měsíců, pokud Parlament nerozhodne po uplynutí tohoto funkčního období o jeho prodloužení. Ze skutečnosti, že se působnost, složení a funkční období dočasných výborů stanoví ve stejné době, kdy jsou tyto výbory zřízeny, vyplývá, že Parlament nemůže následně rozhodnout o změně její působnosti ani ve smyslu jejího rozšíření, ani ve smyslu jejího omezení. Ze skutečnosti, že se působnost, složení a funkční období zvláštních výborů stanoví ve stejné době, kdy jsou tyto výbory zřízeny, vyplývá, že Parlament nemůže následně rozhodnout o změně jejich působnosti ani ve smyslu jejich rozšíření, ani ve smyslu jejich omezení. Pozměňovací návrh 42 Jednací řád Parlamentu Čl. 177 – odst. 1 – výklad (nový) Poměrné zastoupení politických skupin se nesmí odchýlit od nejbližšího celého čísla. Rozhodne-li se skupina nezasednout ve výboru, zůstanou dotčená křesla neobsazena a velikost výboru se o příslušný počet sníží. Výměna křesel mezi politickými skupinami není povolena. Pozměňovací návrh 43 Jednací řád Parlamentu Čl. 179 – odst. 2 2.  Pokud stálý výbor prohlásí, že není příslušný k posouzení otázky, nebo vznikne-li spor o příslušnosti dvou nebo více stálých výborů, posoudí otázku příslušnosti Konference předsedů do čtyř pracovních týdnů poté, co je v Parlamentu oznámeno postoupení věci výboru. Konference předsedů výborů je o věci informována a může dát doporučení Konferenci předsedů. Konference předsedů rozhodne do šesti pracovních týdnů ode dne, kdy jí byla otázka příslušnosti předložena. Jinak je otázka příslušnosti zařazena na pořad jednání následujícího dílčího zasedání. 2.  Pokud stálý výbor prohlásí, že není příslušný k posouzení otázky, nebo vznikne-li spor o příslušnosti dvou nebo více stálých výborů, je otázka příslušnosti postoupena Konferencí předsedů do čtyř pracovních týdnů poté, co je v Parlamentu oznámeno postoupení věci výboru. Konference předsedů rozhodne do šesti týdnů na základě doporučení Konference předsedů výborů, nebo pokud takové doporučení nebylo vydáno, na základě doporučení svého předsedy. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, doporučení se považuje za schválené. Pozměňovací návrh 44 Jednací řád Parlamentu Čl. 179 – odst. 2 – výklad (nový) Předsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení určitých témat konkrétnímu výboru, která případně podléhá schválení postupem s přidruženými výbory podle článku 47. Pozměňovací návrh 45 Jednací řád Parlamentu Článek 182 a (nový) Článek 182a Koordinátoři a stínoví zpravodajové výboru 1.  Politické skupiny mohou určit jednoho ze svých členů jako koordinátora. 2.  V případě potřeby předseda svolává koordinátory výboru, aby připravili rozhodnutí, která má výbor přijmout, zejména rozhodnutí o postupu a jmenování zpravodajů. Výbor může koordinátorům svěřit pravomoc přijímat určitá rozhodnutí, s výjimkou rozhodnutí, jež se týkají přijímání zpráv, stanovisek nebo pozměňovacích návrhů. K účasti na schůzích koordinátorů výboru mohou být v poradní funkci přizváni místopředsedové. Koordinátoři usilují o nalezení shody. Jestliže shody nelze dosáhnout, mohou jednat, pouze pokud získají většinu, která s ohledem na příslušnou sílu jednotlivých skupin jasně představuje velkou většinu výboru. 3.  Politické skupiny mohou pro každou zprávu jmenovat stínového zpravodaje, který sleduje pokrok učiněný v souvislosti s příslušnou zprávou a hledá jménem skupiny kompromisy v rámci výboru. Jména stínových zpravodajů jsou oznámena předsedovi. Výbor může na návrh koordinátorů rozhodnout zejména o tom, že do hledání dohody s Radou v rámci postupů spolurozhodování budou zapojeni stínoví zpravodajové. Pozměňovací návrh 46 Jednací řád Parlamentu Článek 184 Zápis z každé schůze výboru se rozesílá všem jeho členům a předkládá se výboru ke schválení na nejbližší schůzi. Zápis z každé schůze výboru se rozesílá všem jeho členům a předkládá se výboru ke schválení. Pozměňovací návrh 47 Jednací řád Parlamentu Článek 186 Pro schůze výborů se použijí obdobně články 11, 12, 13, 16, 17, 140, 141, čl. 143 odst. 1, články 146, 148, 150 až 153, 155, čl. 157 odst. 1, články 158, 159, 161, 162, 164 až 167, 170 a 171. Pro schůze výborů se použijí obdobně články 11, 12, 13, 16, 17, 34 až 41, 140, 141, čl. 143 odst. 1, články 146, 148, 150 až 153, 155, čl. 157 odst. 1, články 158, 159, 161, 162, 164 až 167, 170 a 171. Pozměňovací návrh 48 Jednací řád Parlamentu Čl. 188 – odst. 6 a (nový) 6a.  Předseda delegace má právo vystoupit ve výboru, pokud je na pořadu bod, který se týká oblasti odpovědnosti delegace. Totéž platí na schůzích delegace pro předsedu nebo zpravodaje tohoto výboru. Pozměňovací návrh 49 Jednací řád Parlamentu Čl. 192 – odst. 1 a (nový) 1a.  Pokud se zpráva zabývá zejména uplatňováním či výkladem práva Evropské unie nebo navrhovanými změnami stávajících právních předpisů, přidruží se věcně příslušný výbor v souladu s čl. 46 odst. 1 a  čl. 47 první a druhou odrážkou. Návrhy na začlenění do návrhu usnesení zaslané věcně příslušným výborem přijme příslušný výbor bez hlasování, pokud se tyto návrhy týkají uplatňování či výkladu práva Evropské unie či změn stávajících právních předpisů. Pokud příslušný výbor tyto návrhy nepřijme, může je přidružený výbor předložit přímo Parlamentu. Pozměňovací návrh 50 Jednací řád Parlamentu Čl. 204 – písm. c a (nové) (ca) obecné zásady a kodexy chování přijaté příslušnými orgány Parlamentu (přílohy XVIa, XVIb a XVIe).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (16497/1/2008 – C6-0068/2009 – 2007/0248(COD))

P6_TA(2009)0360 A6-0257/2009

OPRAVY COR01

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (16497/1/2008 – C6-0068/2009),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0698),

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0723),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0257/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   bere na vědomí prohlášení Komise, připojené k tomuto usnesení;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 6. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu ve druhém čtení odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2009/136/ES.)

PŘÍLOHA

Prohlášení Komise o univerzální službě

Bod odůvodnění 3a - Univerzální služba

Komise bere na vědomí znění bodu odůvodnění (3a) schválené Evropským parlamentem a Radou.

Komise chce v této souvislosti znovu potvrdit, že jak uvedla ve svém sdělení KOM (2008)0572 ze dne 25. září 2008 o rozsahu univerzální služby v sítích a službách elektronických komunikací, zahájí v průběhu roku 2009 rozsáhlou evropskou debatu zkoumající širokou škálu alternativních přístupů a umožňující všem zúčastněným stranám vyjádřit svůj názor.

Debatu Komise shrne ve sdělení určeném Evropskému parlamentu a Radě a dle potřeby do 1. května 2010 předloží návrhy týkající se směrnice o univerzální službě.

Prohlášení Komise o oznamování při porušení bezpečnosti

Čl. 2 písm. h) a čl. 4 odst. 3 - Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích

Reforma předpisového rámce pro elektronické komunikace zavádí do ochrany údajů v EU a pravidel ochrany soukromí nový koncept: povinné oznamování případů porušení ochrany osobních údajů ze strany poskytovatelů elektronických sítí a služeb. Jedná se o důležitý krok ke zvýšení bezpečnosti a ochraně soukromí, ačkoli v této fázi je nadále omezen na odvětví elektronických komunikací.

Komise bere na vědomí, že Evropský parlament chce, aby se povinnost oznamovat případy narušení bezpečnosti osobních údajů neomezovala na odvětví elektronických komunikací, ale aby platila i pro subjekty, jako jsou poskytovatelé služeb informační společnosti. Tento přístup by byl plně v souladu s obecným cílem v oblasti veřejné politiky, kterým je zvýšit ochranu osobních údajů občanů Evropské unie a jejich možnost zakročit v případě ohrožení takových údajů.

V této souvislosti hodlá Komise znovu potvrdit svůj názor, který uvedla během jednání o reformě předpisového rámce a podle něhož si povinnost poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací oznamovat případy narušení ochrany osobních údajů vyžaduje rozšíření této debaty i na obecně platné požadavky oznamování případů narušení ochrany údajů.

Komise proto bez prodlení zahájí vhodné přípravné práce včetně konzultace se zúčastněnými subjekty, aby mohla do konce roku 2011 předložit příslušné návrhy v této oblasti. Kromě toho bude Komise s Evropským inspektorem ochrany údajů konzultovat možnost okamžitého uplatnění zásad obsažených v pravidlech pro oznamování případů narušení ochrany údajů podle směrnice 2002/58/ES i na jiná odvětví, bez ohledu na odvětví nebo druh dotčených údajů.

(1) Texty přijaté dne 24. 9. 2008, P6_TA(2008)0452.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (16496/1/2008 – C6-0066/2009 – 2007/0247(COD))

P6_TA(2009)0361 A6-0272/2009

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (16496/1/2008 – C6-0066/2009),

–   s ohledem na své stanovisko v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0697),

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0724),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0272/2009),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 6. května 2009 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/.../ES, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Fungování pěti směrnic tvořících stávající předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací (směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)(5), směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice)(6), směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice)(7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě)(8) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(9) (společně dále jen "rámcová směrnice a zvláštní směrnice") je Komisí pravidelně přezkoumáváno║, zejména za účelem zjištění, zda je třeba směrnice změnit s ohledem na vývoj technologií a trhu.

(2)  V tomto ohledu Komise předložila svá úvodní zjištění ve sdělení ze dne 29. června 2006 o přezkumu předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací. Na základě těchto úvodních zjištění byla uspořádána veřejná konzultace, během níž bylo zjištěno, že nejdůležitějším aspektem, kterému je třeba se věnovat, je nedostatečný vnitřní trh elektronických komunikací. Bylo zejména zjištěno, že roztříštěnost předpisů a nejednotnost činností vnitrostátních regulačních orgánů nejen ohrožuje konkurenceschopnost sektoru, ale rovněž brání spotřebitelům využívat značné výhody přeshraniční hospodářské soutěže.

(3)  Měla by být proto provedena reforma předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací, aby byl dotvořen vnitřní trh elektronických komunikací tím, že se upevní mechanismus Společenství pro regulaci operátorů s významnou tržní silou na klíčových trzích. Tento rámec dále doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2009 ze dne ... [o zřízení Úřadu evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Kanceláře](10). Reforma rovněž zahrnuje definování strategie účinné a koordinované správy rádiového spektra za účelem vytvoření jednotného evropského informačního prostoru a zesílení ustanovení týkajících se uživatelů se zdravotním postižením, aby se docílilo široce přístupné informační společnosti.

(4)  Vzhledem k tomu, že internet je zásadním nástrojem pro vzdělávání a pro uplatňování svobody projevu a práva na přístup k informacím v praxi, jakékoli omezení těchto základních práv by mělo být v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Komise by měla s ohledem na tyto otázky zahájit širokou veřejnou konzultaci.

(5)  Cílem je v závislosti na rozvoji hospodářské soutěže na trzích postupně omezovat pro odvětví specifická pravidla ex ante a nakonec dosáhnout toho, aby se elektronické komunikace řídily pouze právem v oblasti hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že trhy elektronických komunikací prokázaly v posledních letech výraznou dynamiku v oblasti hospodářské soutěže, je důležité, aby regulační povinnosti ex ante byly ukládány pouze, pokud neexistuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž.

(6)  Při provádění přezkumu fungování rámcové směrnice a zvláštních směrnic by měla Komise vyhodnotit, zda je třeba s ohledem na vývoj trhu a s ohledem na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele i nadále zachovávat ustanovení o zvláštní regulaci ex ante stanovené články 8 až 13a směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článkem 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) nebo zda je nutné uvedená ustanovení změnit nebo zrušit.

(7)  Aby byl zajištěn přiměřený přístup ║ přizpůsobený proměnlivým podmínkám hospodářské soutěže, vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost definovat trhy na nižším než celostátním základě a zrušit regulační povinnosti na trzích nebo v zeměpisných oblastech, kde existuje účinná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktur.

(8)  V zájmu dosažení cílů Lisabonské agendy je nutné poskytovat přiměřené podněty pro ▌investice do nových vysokorychlostních sítí, které budou podporovat inovace v internetových službách s bohatým obsahem a posilovat mezinárodní konkurenceschopnost Evropské unie. Tyto sítě mají obrovský potenciál přinášet užitek spotřebitelům a podnikům v celé Evropské unii. Je proto nezbytné podporovat udržitelné investice do rozvoje těchto nových sítí a současně prostřednictvím předvídatelné a jednotné regulace zajišťovat hospodářskou soutěž a zvyšovat možnost výběru pro spotřebitele.

(9)  Komise ve svém sdělení ze dne 20. března 2006 s názvem "Překlenutí propasti v širokopásmovém připojení" uznala, že v Evropské unii existují územní rozdíly, pokud jde o přístup k vysokorychlostním širokopásmovým službám. Snadnější přístup k rádiovému spektru usnadní rozvoj vysokorychlostních širokopásmových služeb v odlehlých oblastech. I přes obecný nárůst širokopásmového připojení je přístup v různých oblastech omezen kvůli vysokým nákladům způsobeným nízkou hustotou a odlehlostí obyvatelstva. V zájmu zajištění investic do nových technologií v zaostalých oblastech by regulace elektronických komunikací měla být v souladu s jinými politikami, jako je politika státní podpory, politika soudržnosti nebo širší cíle průmyslové politiky.

(10)  Veřejné investice do sítí by měly být uskutečňovány v souladu se zásadou nediskriminace. Za tím účelem by veřejná podpora měla být přidělována otevřenými, transparentními a soutěžními postupy.

(11)  Aby vnitrostátní regulační orgány mohly splnit cíle stanovené v rámcové směrnici a zvláštních směrnicích, zejména v otázce interoperability služeb mezi koncovými body, měla by být působnost rámcové směrnice rozšířena tak, aby se vztahovala i na některé aspekty rádiových zařízení a telekomunikačních koncových zařízení, jak jsou definována ve směrnici 1999/5/ES Evropského parlamentu a Rady z 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody(11), jakož i na spotřebitelská zařízení využívaná pro digitální televizi, aby se usnadnil přístup pro zdravotně postižené uživatele.

(12)  Některé definice by měly být vyjasněny nebo změněny tak, aby odrážely vývoj trhu i technologií a aby byly odstraněny nejednoznačnosti zjištěné při provádění předpisového rámce.

(13)  Měla by být posílena nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů, aby se zajistilo efektivnější uplatňování předpisového rámce a zvýšila se jejich autorita i předvídatelnost jejich rozhodnutí. Za tímto účelem by vnitrostátní právní předpisy měly obsahovat výslovné ustanovení, které by zajistilo, aby byl vnitrostátní regulační orgán, odpovědný za ex ante regulaci trhu nebo za řešení sporů mezi podniky, při plnění svých úkolů chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou překládány. Existence takovéhoto vnějšího vlivu na vnitrostátní zákonodárný orgán činí tento orgán nevhodným k plnění funkce vnitrostátního regulačního orgánu v rámci předpisového rámce. Za tímto účelem by měla být předem stanovena pravidla týkající se důvodů odvolání ředitele vnitrostátního regulačního orgánu, aby byly rozptýleny jakékoli důvodné pochybnosti o neutrálnosti orgánu a jeho neovlivnitelnosti vnějšími faktory. Je důležité, aby vnitrostátní regulační orgány, odpovědné za regulaci trhu ex ante, měly svůj rozpočet, který by jim zejména umožnil přijmout dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Pro zajištění by měl být tento rozpočet každoročně zveřejňován.

(14)  V zájmu zajištění právní jistoty pro účastníky na trhu by subjekty rozhodující o opravném prostředku měly své funkce plnit efektivně; zejména by řízení o opravném prostředku nemělo být nadměrně dlouhé. Předběžná opatření pozastavující platnost rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu by měla být povolena pouze v naléhavých případech s cílem předejít vážnému a nenapravitelnému poškození strany, která o tato opatření požádala, a vyžaduje-li to vyváženost zájmů.

(15)  Subjekty rozhodující o opravném prostředku uplatňují předběžná opatření, kterými se pozastavuje platnost rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů, nejrůznějšími způsoby. V zájmu jednotnějšího přístupu by se měly uplatňovat společné standardy v souladu s judikaturou Společenství. Subjekty rozhodující o opravném prostředku by rovněž měly být oprávněny požadovat dostupné informace zveřejněné BEREC. Vzhledem k významu řízení o opravném prostředku pro celkové fungování předpisového rámce by měl být ustaven mechanismus umožňující shromažďovat informace o těchto řízeních a o rozhodnutích, kterými se ruší rozhodnutí přijatá regulačními orgány ve všech členských státech, a předávat tyto informace Komisi.

(16)  Aby vnitrostátní regulační orgány mohly plnit své regulační úkoly efektivním způsobem, měly by údaje, které tyto orgány shromažďují, zahrnovat účetní údaje o maloobchodních trzích souvisejících s velkoobchodními trhy, na nichž působí operátor s významnou tržní silou, a které jsou proto regulovány vnitrostátním regulačním orgánem. Zahrnovat by měly i údaje, které by umožnily vnitrostátnímu regulačnímu orgánu posoudit možný dopad plánovaných aktualizací nebo změn topologie sítě na rozvoj hospodářské soutěže nebo na velkoobchodní produkty zpřístupněné dalším stranám.

(17)  Vnitrostátní konzultace stanovená článkem 6 rámcové směrnice by měla proběhnout před konzultací ve Společenství stanovenou články 7 a 7a uvedené směrnice tak, aby bylo možné v rámci konzultací na úrovni Společenství zohlednit stanoviska zainteresovaných subjektů. Zároveň by se tím předešlo potřebě druhé konzultace na úrovni Společenství, pokud by výsledky vnitrostátní konzultace vedly ke změnám plánovaného opatření.

(18)  Volnost, kterou mají při rozhodování vnitrostátní regulační orgány, je třeba uvést v soulad s rozvojem jednotné regulační praxe a jednotným uplatňováním předpisového rámce, aby bylo možno efektivně přispívat k rozvoji a dotvoření vnitřního trhu. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly podporovat aktivity Komise a  BEREC týkající se vnitřního trhu.

(19)  Mechanismus Společenství umožňující Komisi požadovat, aby vnitrostátní regulační orgány vzaly zpět plánovaná opatření týkající se vymezení trhu a označení operátorů za operátory s významnou tržní silou, značnou měrou přispěl k jednotnému určování okolností, za nichž je možné využít regulaci ex-ante a za nichž operátoři této regulaci podléhají. Sledování trhu Komisí, a zejména zkušenosti s postupem podle článku 7 rámcové směrnice ukazují, že by nejednotnost při uplatňování nápravných opatření vnitrostátními regulačními orgány i v případě obdobných podmínek na trhu mohla oslabit vnitřní trh elektronických komunikací. Komise se proto může podílet na zajištění větší jednoty při používání nápravných opatření vydáváním stanovisek k návrhům opatření předložených vnitrostátními regulačními orgány. Aby mohly být využity odborné znalosti vnitrostátních regulačních orgánů týkající se analýzy trhu, měla by Komise před přijetím rozhodnutí nebo stanoviska konzultovat BEREC.

(20)  Je důležité, aby byl předpisový rámec proveden včas. Poté, co Komise přijme rozhodnutí, jímž požádá vnitrostátní regulační orgán, aby vzal zpět plánovaná opatření, by měl tento orgán předložit Komisi opatření v revidované podobě. V souladu s článkem 7 rámcové směrnice by měla být stanovena lhůta pro oznámení revidovaného opatření Komisi, aby účastníci trhu znali délku doby, po kterou bude trh analyzován, a zvýšila se právní jistota.

(21)  Vzhledem ke krátkým lhůtám v rámci mechanismu konzultací na úrovni Společenství by měla být Komise zmocněna k přijímání doporučení nebo pokynů za účelem zjednodušení postupů pro výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány, například v případech týkajících se stabilních trhů, nebo jde-li pouze o malé změny původně oznámených opatření. Komise by rovněž měla být zmocněna ke schvalování udělování výjimek z oznamovací povinnosti za účelem racionalizace postupů v některých případech.

(22)  V souladu s cíli Listiny základních práv Evropské unie a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením by měl předpisový rámec zajistit všem uživatelům, včetně zdravotně postižených koncových uživatelů, starších osob a uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, snadný přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Prohlášení č. 22 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy uvádí, že orgány Společenství mají při vytváření opatření stanovených v článku 95 Smlouvy o ES zohledňovat potřeby zdravotně postižených osob.

(23)  Konkurenceschopný trh poskytne uživatelům široký výběr obsahu, aplikací a služeb. Vnitrostátní regulační orgány by měly podporovat možnost přístupu uživatelů k informacím a k jejich distribuci a jejich možnost používat aplikace a služby.

(24)  Rádiové frekvence by měly být považovány za nedostatkový veřejný zdroj s významnou tržní a veřejnou hodnotou. Je ve veřejném zájmu, aby správa ║ rádiového spektra byla co nejúčinnější a nejefektivnější pro hospodářství, společnost a životní prostředí a aby zohlednila významnou úlohu rádiového spektra pro elektronické komunikace, cíle kulturní rozmanitosti a plurality médií a sociální a územní soudržnost. Překážky bránící jeho účinnému využívání by proto měly být postupně odstraňovány.

(25)  Činnostmi v oblasti politiky rádiového spektra v Evropském společenství by neměla být dotčena opatření přijatá na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právními předpisy Společenství se záměrem prosazovat cíle obecného zájmu, které se týkají zejména regulace obsahu a audiovizuální a mediální politiky, a právo členských států spravovat a využívat vlastní rádiové spektrum pro účely veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a obrany.

(26)  Přechod z analogového na digitální pozemní televizní vysílání by v Evropském společenství v důsledku vyšší přenosové účinnosti digitální technologie zvýšil dostupnost hodnotného spektra (situace známá jako "digitální dividenda"). Současně je však třeba zohlednit rozdílné situace v jednotlivých členských státech.

(27)  Před navržením konkrétního harmonizačního opatření podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru)(12) je třeba, aby Komise provedla posouzení dopadu z hlediska nákladů a přínosů navrhovaného opatření, jako je dosažení úspor z rozsahu a interoperabilita služeb ve prospěch spotřebitele, dopad na účinnost využití spektra nebo požadavek na harmonizované využití v různých částech Evropské unie.

(28)  Ačkoliv správa spektra zůstává v kompetenci členských států, strategické plánování, koordinace a případná harmonizace na úrovni Společenství může pomoci zajistit, aby uživatelé spektra plně využívali výhod vnitřního trhu a aby bylo možno v celosvětovém měřítku účinně hájit zájmy EU. Za tímto účelem by měly být v případě potřeby vytvořeny legislativní víceleté programy politiky rádiového spektra, které stanoví politické směry a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra ve Společenství. Tyto politické směry a cíle se mohou týkat dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra potřebných pro vytvoření a fungování vnitřního trhu a případně se mohou rovněž týkat harmonizace postupů pro udělování obecných oprávnění nebo individuálních práv na využívání rádiových frekvencí, pokud je to nutné pro odstranění překážek pro fungování vnitřního trhu. Tyto politické směry a cíle by měly být v souladu s ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic.

(29)  Komise dala najevo svůj záměr změnit před tím, než vstoupí tato směrnice v platnost, rozhodnutí Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra(13) tak, aby obsahovalo mechanismus, podle něhož by Evropský parlament a Rada mohly Skupinu pro politiku rádiového spektra žádat ústně nebo písemně o stanoviska nebo zprávy o politice spektra vztahující se k elektronickým komunikacím, a aby Skupina pro politiku rádiového spektra poskytovala Komisi poradenství s ohledem na navrhovaný obsah programů politiky rádiového spektra.

(30)  Ustanovení této směrnice o správě spektra by měla být v souladu s činností mezinárodních a regionálních organizací zabývajících se správou rádiového spektra, jako je Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) a Evropská konference správ pošt a telekomunikací (CEPT), aby tak byla zajištěna účinná správa a harmonizace využití spektra v celém Společenství a mezi členskými státy a ostatními členy ITU.

(31)  Správa rádiových frekvencí by měla být prováděna tak, aby se předešlo škodlivé interferenci. Základní pojem škodlivé interference je proto třeba řádně definovat, a omezit tak regulační zásahy pouze na míru nezbytnou k tomu, aby se této interferenci předešlo.

(32)  Současný systém správy a přidělování spektra je obecně založen na správních rozhodnutích, která nejsou dostatečně pružná a nedokáží reagovat na technologický a hospodářský vývoj, zejména na rychlý rozvoj bezdrátových technologií a rostoucí poptávku po šířce pásma. Nevhodná roztříštěnost jednotlivých vnitrostátních politik vede k nárůstu nákladů a ztrátě tržních příležitostí ze strany uživatelů spektra a zpomaluje inovace v neprospěch vnitřního trhu, spotřebitelů a celého hospodářství. Podmínky přístupu k rádiovým frekvencím a jejich využívání se navíc mohou lišit podle typu operátora, i když elektronické služby poskytované těmito operátory se stále více překrývají, což vytváří napětí mezi držiteli práv a nesrovnalosti v nákladech na přístup ke spektru a případně i narušuje fungování vnitřního trhu.

(33)  Státní hranice ztrácejí při určování optimálního využití rádiového spektra stále více svou důležitost. Roztříštěná správa přístupu k právům na užívání rádiového spektra omezuje investice a inovaci a znemožňuje operátorům a výrobcům zařízení využívat úspory z rozsahu, což brání rozvoji vnitřního trhu služeb a sítí elektronických komunikací, které rádiové spektrum využívají.

(34)  Pružnost správy spektra a přístupu ke spektru by měla být zvýšena prostřednictvím oprávnění dodržujících technologickou neutralitu a neutralitu vůči službám, která jeho uživatelům umožní vybírat nejlepší technologie a služby pro frekvenční pásma dostupná pro služby elektronických komunikací stanovená v příslušných plánech pro vnitrostátní přidělování frekvencí v souladu s právními předpisy Společenství (dále jen "zásady technologické neutrality a neutrality vůči službám"). Správní vymezení technologií a služeb by mělo být prováděno, jedná-li se o cíle obecného zájmu, a mělo by být jasně zdůvodněno a podrobeno pravidelnému přezkumu.

(35)  Omezení zásady technologické neutrality by mělo být přiměřené a odůvodněné potřebou předejít škodlivé interferenci, například stanovením úrovní výkonových masek a hladin výkonů, potřebou zajistit ochranu veřejného zdraví tím, že veřejnost bude méně vystavována působení elektromagnetických polí, potřebou zajistit řádné fungování služeb prostřednictvím odpovídající úrovně technické kvality služeb, řádné sdílení spektra, zejména v případech, kdy užívání spektra podléhá pouze obecnému oprávnění, nebo potřebou zajistit účinné využití spektra nebo plnit cíl obecného zájmu v souladu s právními předpisy Společenství.

(36)  Uživatelé spektra by měli mít možnost svobodně si vybírat služby, které chtějí prostřednictvím spektra nabízet, s výhradou přechodných opatření týkajících se dříve nabytých práv. Na druhé straně opatření, která vyžadují, aby poskytování konkrétní služby splňovalo jasně vymezené cíle obecného zájmu, jako je ochrana života a zdraví, potřeba podporovat sociální, regionální a územní soudržnost či zamezení neúčinného využívání spektra, by měla být v nezbytných případech a v přiměřeném počtu povolena. Mezi tyto cíle by měla rovněž patřit podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, stanovená členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství. Až na nezbytné případy, jako je ochrana života a zdraví nebo výjimečně jiné cíle obecného zájmu vymezené členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství, by výjimky neměly vést k výlučnému využívání některých služeb, ale měly by spíše určovat pořadí důležitosti, aby v témže pásmu mohly společně fungovat pokud možno i další služby nebo technologie.

(37)  Je v kompetenci členských států vymezit rozsah a povahu jakýchkoli výjimek týkajících se podpory kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií.

(38)  Vzhledem k tomu, že přidělení rádiového spektra konkrétním technologiím nebo službám představuje výjimku ze zásady technologické neutrality nebo neutrality vůči službám a omezuje svobodu výběru poskytovaných služeb nebo používaných technologií, měl by být jakýkoliv návrh na takovéto rozdělení transparentní a měla by k němu proběhnout veřejná konzultace.

(39)  V zájmu pružnosti a účinnosti mohou vnitrostátní regulační orgány povolit, aby si uživatelé spektra svá práva na jeho užívání mezi sebou volně převáděli nebo je pronajímali třetím stranám. To by umožnilo ohodnocení spektra trhem. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní regulační orgány mají zajišťovat účinné využívání spektra, měly by tyto orgány přijmout opatření k tomu, aby obchodování nenarušilo hospodářskou soutěž v té části spektra, která se nevyužívá.

(40)  Zavedení technologické neutrality, neutrality vůči službám a obchodování se stávajícími právy na užívání spektra si může vyžádat přechodná pravidla, včetně opatření pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, protože nový systém by mohl určitým uživatelům spektra umožnit, aby začali konkurovat těm uživatelům spektra, kteří svá práva získali za obtížnějších podmínek. Naopak v případech, kde byla práva udělena odchylně od obecných pravidel nebo na základě jiných než objektivních, transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií za účelem plnění cíle obecného zájmu, by situace držitelů těchto práv neměla být neoprávněně lepší na úkor jejich nových konkurentů v větší míře, než je nezbytné pro dosažení těchto cílů veřejného zájmu nebo jiného souvisejícího cíle obecného zájmu.

(41)  Aby se podpořilo fungování vnitřního trhu a podpořil rozvoj přeshraničních služeb, je třeba zmocnit Komisi k přijímání technických prováděcích opatření v oblasti číslování.

(42)  Povolení vydaná podnikům poskytujícím služby a zajišťujícím sítě elektronických komunikací, která jim umožňují získat přístup k veřejnému nebo soukromého majetku, jsou zásadním faktorem pro vytvoření sítí elektronických komunikací nebo nových síťových prvků. Zbytečná složitost a zpoždění postupů při omezování vlastnických práv třetích osob může tudíž představovat významné překážky pro rozvoj hospodářské soutěže. Omezování vlastnických práv třetích osob ve prospěch oprávněných podniků by proto mělo být zjednodušeno. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít možnost omezování vlastnických práv třetích osob koordinovat a zpřístupňovat potřebné informace na svých internetových stránkách.

(43)  Je třeba posílit pravomoci členských států vůči osobám, v jejichž prospěch bylo vlastnické právo třetí osoby omezeno, s cílem zajistit, aby zavedení nebo rozšíření nové sítě bylo spravedlivé, účinné a šetrné k životnímu prostředí a nezávislé na jakékoliv povinnosti operátora s významnou tržní silou poskytovat přístup ke své síti elektronických komunikací. Lepší způsob sdílení zařízení může významným způsobem zdokonalit podmínky hospodářské soutěže a snížit celkové náklady podniků na rozmístění infrastruktury elektronických komunikací z hlediska finančního a z hlediska životního prostředí, zejména u nových přístupových sítí. Vnitrostátní regulační orgány by po uplynutí příslušného období pro veřejné konzultace, během něhož by měly všechny zainteresované subjekty příležitost vyjádřit své stanovisko, měly mít pravomoc požadovat, aby držitelé práv na instalaci zařízení na veřejný nebo soukromý majetek, nad něj nebo pod něj, taková zařízení nebo majetek sdíleli (včetně fyzického společného umístění), s cílem podpořit účinné investice do infrastruktury a inovace. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a měla by zajistit, aby existovala vhodná náhrada za rizika mezi dotyčnými podniky. Národní regulační orgány by zejména měly mít možnost požadovat sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení, jako jsou kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty, rozvodné skříně, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, budovy nebo vstupy do budov a lepší koordinaci stavebních prací. Příslušné orgány, zejména místní orgány, by rovněž měly ve spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány vypracovat odpovídající koordinační postupy týkající se veřejných staveb a jiných odpovídajících veřejných zařízení nebo majetku, které mohou zahrnovat postupy, jež zajistí, aby zainteresované strany měly informace týkající se vhodných veřejných zařízení nebo majetku a stávajících nebo plánovaných veřejných staveb, aby byly oznámeny včas a aby bylo v největší možné míře usnadněno sdílení.

(44)  Spolehlivé a bezpečné sdělování informací prostřednictvím sítí elektronických komunikací je stále důležitější pro celé hospodářství i pro společnost obecně. Složitost systémů, technické poruchy nebo lidská chyba, nehody či útoky, to vše může mít dopad na fungování a dostupnost fyzických infrastruktur, které poskytují nezbytné služby občanům EU, včetně služeb elektronické veřejné správy. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly zajistit zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí. Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)(14) by měla přispět k lepší úrovni ochrany bezpečnosti elektronických komunikací mimo jiné tím, že bude zajišťovat odborné poradenství a podporovat výměnu nejlepších postupů. Jak ENISA, tak vnitrostátní regulační orgány by měly mít k dispozici prostředky nezbytné pro plnění svých povinností, včetně pravomocí získávat informace nezbytné pro posouzení úrovně bezpečnosti sítí nebo služeb a dále úplné a spolehlivé údaje o bezpečnostních událostech, které měly na provoz sítí nebo služeb významný dopad. Vzhledem k tomu, že úspěšné uplatňování odpovídající úrovně bezpečnosti není záležitostí jednorázového opatření, nýbrž trvalý proces provádění, přezkoumávání a aktualizace, měli by mít poskytovatelé sítí a služeb elektronických komunikací povinnost přijímat opatření na zabezpečení své integrity a bezpečnosti v souladu s vyhodnocenými riziky a brát přitom v úvahu aktuálnost takových opatření.

(45)  Před přijetím zvláštních opatření by měly členské státy poskytnout přiměřeně dlouhou lhůtu na veřejné konzultace, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací mohly přijmout nezbytná technická a organizační opatření k přiměřenému řízení rizik, která ohrožují bezpečnost sítí a služeb, nebo k zajištění integrity svých sítí.

(46)  V případech, kdy je třeba se dohodnout na společném souboru bezpečnostních požadavků, je třeba zmocnit Komisi k přijetí technických prováděcích opatření, jejichž cílem je dosažení odpovídající úrovně bezpečnosti sítí a služeb elektronických komunikací na vnitřním trhu. ENISA by měla k harmonizaci vhodných technických a organizačních bezpečnostních opatření přispívat poskytováním odborného poradenství. Vnitrostátní regulační orgány by měly být oprávněny vydávat závazné pokyny týkající se technických prováděcích opatření přijatých v souladu s rámcovou směrnicí. Za účelem plnění svých povinností by tyto orgány měly mít pravomoc provádět šetření případů porušování povinností a ukládat sankce.

(47)  Za účelem zajištění toho, aby nedocházelo k narušení nebo omezení hospodářské soutěže na trzích elektronických komunikací, by měly mít vnitrostátní regulační orgány možnost stanovit nápravná opatření s cílem zamezit přenášení značné tržní síly z jednoho trhu do jiného, který s ním úzce souvisí. Mělo by být jasné, že podnik, který má významnou tržní sílu na prvním trhu, může být určen jako podnik, který má významnou tržní sílu na druhém trhu, pouze tehdy, jsou-li vztahy mezi těmito dvěma trhy takové, že umožňují, aby tržní síla na prvním trhu byla přenesena na druhý trh, a pokud pro druhý trh připadá v úvahu regulace ex ante v souladu s kritérii definovanými v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb(15).

(48)  Aby měli účastníci trhu jistotu, pokud jde o podmínky regulace, je nezbytné stanovit lhůtu pro přezkoumávání trhu. Analýzu trhu je třeba provádět pravidelně a v přiměřeném a vhodném časovém rámci. Časový rámec by měl zohledňovat, zda byla u konkrétního trhu v předešlém období analýza provedena a řádně oznámena. Pokud vnitrostátní regulační orgán analýzu trhu v rámci této lhůty neprovede, může tím ohrozit vnitřní trh a žádoucí účinek běžného řízení pro porušení povinností se nemusí dostavit včas. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán by měl mít případně možnost požádat BEREC o pomoc při provádění analýzy trhu. Tato pomoc by mohla mít například formu zvláštní pracovní skupiny složené ze zástupců ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

(49)  Kvůli vysoké úrovni technologických inovací a velmi dynamickým trhům v odvětví elektronických komunikací je třeba na úrovni Společenství rychle upravovat předpisy koordinovaným a harmonizovaným způsobem, neboť zkušenosti ukazují, že odlišnosti, které v oblasti provádění předpisového rámce mezi jednotlivými vnitrostátními regulačními orgány panují, mohou tvořit překážku pro rozvoj vnitřního trhu.

(50)  Jedním z důležitých úkolů BEREC je vydávat stanoviska k případným přeshraničním sporům. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly v těchto případech stanoviska BEREC zohledňovat.

(51)  Ze zkušeností s prováděním předpisového rámce EU vyplývá, že stávající ustanovení opravňující vnitrostátní regulační orgány k ukládání pokut nezajistilo dostatečnou motivaci k dodržování stanovených požadavků. Odpovídající pravomoci k prosazování předpisů mohou přispět ke včasnému provedení předpisového rámce EU, a tím podpořit právní jistotu, která je důležitou hnací silou investic. Nedostatek účinných pravomocí v případě porušování povinností platí pro celý předpisový rámec. Přidáním nového ustanovení do rámcové směrnice, které řeší otázky porušování povinností, jež vyplývají z rámcové směrnice a zvláštních směrnic, by se proto mělo zajistit, že se na prosazování předpisů a ukládání sankcí budou v celém předpisovém rámci EU uplatňovat stejné jednotné zásady.

(52)  Stávající předpisový rámec EU obsahuje některá ustanovení pro usnadnění přechodu ze starého předpisového rámce z roku 1998 na nový rámec z roku 2002. Tento přechod byl ukončen ve všech členských státech a tato ustanovení by měla být zrušena, protože jsou nyní nadbytečná.

(53)  Měly by být současně podporovány účinné investice i hospodářská soutěž, s cílem zvýšit ekonomický růst, inovace a možnost výběru pro spotřebitele.

(54)  Hospodářskou soutěž lze nejlépe podporovat prostřednictvím hospodářsky účinné míry investic do nové a stávající infrastruktury doplněných v případě potřeby regulací, jejímž cílem je dosáhnout účinné hospodářské soutěže v oblasti maloobchodních služeb. Účinná úroveň hospodářské soutěže založené na infrastruktuře je rozsah zdvojení infrastruktury při níž investoři mohou oprávněně očekávat spravedlivou návratnost založenou na přiměřených očekáváních ohledně vývoje podílů na trhu.

(55)  Při stanovování povinností souvisejících s přístupem do nových a lepších infrastruktur by vnitrostátní regulační orgány měly zajistit, aby podmínky přístupu odrážely okolnosti přijímání odpovídajících investičních rozhodnutí a zohledňovaly mimo jiné zaváděcí náklady, očekávanou míru využívání nových produktů a služeb i předpokládané maloobchodní sazby. Vnitrostátní regulační orgány by navíc pro zajištění jistoty plánování pro investory měly být schopny případně stanovit podmínky pro přístup, které jsou v průběhu příslušných období přezkumu stálé. Tyto podmínky mohou zahrnovat i dohody o sazbách, které závisí na objemu nebo délce uzavřených smluv v souladu s právními předpisy Společenství za předpokladu, že nemají diskriminační účinky. Jakékoli stanovené podmínky přístupu by měly zohledňovat potřebu zachování účinné hospodářské soutěže v oblasti poskytování služeb spotřebitelům a podnikům.

(56)  Při posuzování přiměřenosti ukládaných povinností a podmínek zohlední vnitrostátní regulační orgány členského státu rozdílnou situaci hospodářské soutěže v různých částech tohoto členského státu.

(57)  Při stanovení nápravných opatření v oblasti kontroly sazeb by se měly vnitrostátní regulační orgány snažit umožnit spravedlivou návratnost investic pro investory, zejména u nových investičních projektů. Mohou se objevit především rizika související s investičními projekty specifickými pro nové přístupy k síti, které podporují produkty, po nichž je v době provedení investice nejistá poptávka.

(58)  Jakékoli rozhodnutí Komise podle čl. 19 odst. 1 rámcové směrnice by mělo být omezeno na regulační zásady, přístupy a metody. Aby se zamezilo pochybnostem, nemělo by předepisovat podrobnosti, které obvykle odrážejí vnitrostátní okolnosti, a nemělo by zakazovat alternativní přístupy, od nichž lze oprávněně očekávat, že budou mít obdobný účinek. Toto rozhodnutí by mělo být přiměřené a nemělo by mít vliv na rozhodnutí přijatá vnitrostátními regulačními orgány, která nepředstavují překážku pro vnitřní trh.

(59)  V příloze I rámcové směrnice byl uveden seznam trhů, které měly být začleněny do doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, jež vyžadují regulaci ex-ante. Tato příloha by měla být zrušena, protože již splnila svůj účel, jímž bylo sloužit za základ pro vytvoření počáteční verze doporučení o relevantních trzích produktů a služeb.

(60)  Pro nově vstupující subjekty nemusí být vždy ekonomicky žádoucí duplikovat v přiměřené lhůtě zčásti nebo zcela místní přístupovou síť stávajících subjektů. Zavedení povinnosti zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku ve vlastnictví provozovatelů s významnou tržní sílou může v této souvislosti usnadnit vstup na trh a zvýšit konkurenci na maloobchodních trzích v oblasti širokopásmového přístupu. V situaci, kdy zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku není technicky nebo ekonomicky proveditelné, by se mohly uplatnit relevantní povinnosti poskytování nefyzického či virtuálního přístupu k síti nabízející rovnocennou funkčnost.

(61)  Účelem funkčního oddělení, v jehož rámci se od vertikálně integrovaného operátora požaduje vytvoření hospodářsky oddělených jednotek, je zajistit, aby všichni operátoři na nižší úrovni distribučního řetězce, včetně divizí vertikálně integrovaného operátora na této nižší úrovni distribučního řetězce, získali zcela rovnocenné přístupové produkty. Funkční oddělení dokáže zlepšit podmínky hospodářské soutěže na několika relevantních trzích tím, že podstatně omezí podněty k diskriminaci a usnadní ověřování a prosazování povinností souvisejících s nediskriminací. Ve výjimečných případech lze funkční oddělení využít jako odůvodněné nápravné opatření, pokud se trvale nedaří dosáhnout skutečné nediskriminace na několika dotčených trzích a existuje-li malá nebo žádná naděje, že se v oblasti infrastruktury vytvoří hospodářská soutěž v přiměřeném časovém období po uplatnění jednoho či několika nápravných opatření dříve považovaných za vhodná. Je však velmi důležité zajistit, aby uložení funkčního oddělení nadále motivovalo dotyčný podnik k investicím do své sítě a nevedlo k možným negativním dopadům na spotřebitele. Uložení funkčního oddělení vyžaduje koordinovanou analýzu všech různých relevantních trhů souvisejících s přístupovou sítí v souladu s postupem pro analýzu trhu, stanoveným článkem 16 rámcové směrnice. Při provádění analýzy trhu a navrhování jednotlivých rysů tohoto nápravného opatření by vnitrostátní regulační orgány měly věnovat zvláštní pozornost produktům, jež budou spravovány oddělenými hospodářskými jednotkami, a přihlédnout k rozsahu vybudované sítě a stupni technologického pokroku, který by mohl ovlivnit zastupitelnost pevných a bezdrátových sítí. Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, měly by být návrhy na funkční oddělení předem schváleny Komisí.

(62)  Provádění funkčního oddělení by nemělo bránit uplatňování náležitých koordinačních mechanismů mezi různými oddělenými hospodářskými jednotkami, které zajišťují, aby byla práva mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením chráněna.

(63)  Další integrace vnitřního trhu se sítěmi a službami elektronických komunikací vyžaduje lepší koordinaci uplatňování regulace ex ante, jak stanoví předpisový rámec EU pro sítě a služby elektronických komunikací.

(64)  Pokud se vertikálně integrovaný podnik rozhodne převést podstatnou nebo celou část aktiv tvořících místní přístupovou síť nebo její podstatnou část tím, že ji prodá jiné právnické osobě s odlišnou vlastnickou strukturou nebo že vytvoří oddělenou hospodářskou jednotku zabývající se přístupovými produkty, měl by vnitrostátní regulační orgán posoudit dopad zamýšlené transakce na všechny stávající regulační povinnosti, jež jsou vertikálně integrovanému operátorovi uloženy pro zajištění slučitelnosti jakýchkoli nových ujednání se směrnicí 2002/19/ES (přístupová směrnice) a směrnicí 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě). Dotčený vnitrostátní regulační orgán by měl provést novou analýzu trhů, na nichž oddělený subjekt působí, a podle potřeby mu uložit, zachovat, změnit nebo zrušit povinnosti. Za tímto účelem by měl mít vnitrostátní regulační orgán možnost požadovat od podniku informace.

(65)  Vzhledem k tomu, že je za určitých okolností vhodné, aby vnitrostátní regulační orgány ukládaly za účelem plnění cílů, jako je spojení mezi koncovými body sítě a interoperabilita služeb, povinnosti operátorům, kteří nemají významnou tržní sílu, je nutné zajistit, aby byly tyto povinnosti ukládány v souladu s předpisovým rámcem EU, a zejména s jeho oznamovacími postupy.

(66)  Je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření za účelem přizpůsobení podmínek přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám stanoveným v příloze I, rozvoji trhu a technologií. Platí to i pro minimální seznam položek v příloze II, které musí být zveřejněny, aby byla splněna podmínka průhlednosti.

(67)  Usnadnění přístupu účastníků trhu ke zdrojům rádiových frekvencí přispěje k odstranění překážek bránících vstupu na trh. Technologický pokrok navíc snižuje riziko škodlivé interference v určitých kmitočtových pásmech, čímž zároveň snižuje potřebu individuálních práv na užívání. Podmínky pro užívání spektra k poskytování služeb elektronických komunikací by proto měly být obvykle stanoveny v obecných oprávněních, nejsou-li s ohledem na užívání spektra nutná individuální práva s cílem chránit proti škodlivé interferenci, s cílem zajistit technickou kvalitu služby nebo zabezpečit účinné užívání spektra nebo plnit konkrétní cíl obecného zájmu. Rozhodnutí o potřebě individuálních práv by měla být přijímána transparentním a přiměřeným způsobem.

(68)  Zavedení požadavků technologické neutrality a neutrality při udělování práv na užívání spolu s větší možností převádění práv mezi podniky by mělo zvýšit svobodu a počet způsobů poskytování služeb elektronických komunikací veřejnosti, a usnadnit tak plnění cílů obecného zájmu. Určité povinnosti v obecném zájmu uložené provozovatelům rádiového a televizního vysílání, jež se týkají poskytování audiovizuálních mediálních služeb, však mohou vyžadovat uplatnění zvláštních kritérií pro udělování práv na užívání v případech, kdy se zdá, že je to nezbytné ke splnění konkrétního cíle obecného zájmu stanoveného členskými státy v souladu s právem Společenství. Postupy spojené s plněním cílů obecného zájmu by měly být za všech okolností transparentní, objektivní, přiměřené a nediskriminační.

(69)  Vzhledem k omezujícímu vlivu platnosti individuálního práva na užívání, které není obchodovatelné, na volný přístup k rádiovým frekvencím by jeho platnost měla být časově omezena. Pokud práva na užívání obsahují ustanovení o obnovení platnosti, měly by příslušné vnitrostátní orgány nejprve provést přezkum spolu s veřejnou konzultací a zohlednit vývoj trhu, pokrytí a technologií. S ohledem na nedostatek spektra by měla být individuální práva udělená podnikům pravidelně přezkoumávána. Při přezkumu by příslušné vnitrostátní orgány měly udržovat rovnováhu mezi zájmy držitelů práv a nutností podporovat zavedení obchodování se spektrem jakož i pružnějším využíváním spektra prostřednictvím obecných oprávnění tam, kde je to možné.

(70)  Menšími změnami práv a povinností jsou ty změny, které jsou převážně administrativního rázu, nemění věcnou podstatu obecných oprávnění a jednotlivých práv využití, a nemohou tedy způsobovat komparativní výhodu pro jiné podniky.

(71)  Příslušné vnitrostátní orgány by měly mít pravomoc zajistit účinné využívání spektra a v případech, kdy zdroje spektra zůstávají nevyužité, podniknout kroky zamezující hromadění spektra, jež narušuje hospodářskou soutěž tím, že může bránit vstupu nových subjektů na trh.

(72)  Vnitrostátní regulační orgány by měly být schopny provádět účinná opatření, která jim umožní sledovat a zajišťovat dodržování podmínek obecného oprávnění nebo práv na užívání, a zároveň mít pravomoc ukládat účinné finanční pokuty nebo správní sankce v případě, že dojde k porušení těchto podmínek.

(73)  Mezi podmínkami, které mohou být spojeny s oprávněními, by měly být zvláštní podmínky týkající se dostupnosti pro uživatele se zdravotním postižením a povinností veřejných orgánů a tísňových služeb komunikovat mezi sebou navzájem a s obyvatelstvem před velkými pohromami, v jejich průběhu a po jejich skončení. Vzhledem k důležitosti technických inovací by členské státy měly být rovněž schopny vydávat oprávnění k užívání spektra pro experimentální účely, a to za zvláštních omezení a podmínek odůvodněných přísně experimentální povahou těchto práv.

(74)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2887/2000 ze dne 18. prosince 2000 o zpřístupnění účastnického vedení(16) prokázalo svoji účinnost v počáteční fází vzniku trhu. Rámcová směrnice vyžaduje, aby Komise sledovala přechod z předpisového rámce roku 1998 na rámec z roku 2002 a ve vhodný čas předložila návrhy na zrušení výše uvedeného nařízení. Podle předpisového rámce z roku 2002 mají vnitrostátní regulační orgány povinnost analyzovat trh z hlediska velkoobchodního zpřístupnění účastnického metalického vedení a úseků účastnického metalického vedení pro účely poskytování širokopásmových a hlasových služeb v souladu s doporučením o relevantních trzích produktů a služeb. Protože všechny členské státy tento trh již minimálně jednou analyzovaly a příslušné povinnosti vycházející z předpisového rámce roku 2002 jsou uloženy, je nařízení (ES) č. 2887/2000 nepotřebné, a proto by se mělo zrušit.

(75)  Opatření nutná k provedení rámcové, přístupové a autorizační směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(17).

(76)  Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí doporučení a prováděcích opatření týkajících se oznámení podle článku 7 rámcové směrnice, harmonizace v oblasti spektra a číslování a rovněž ve věcech spojených s bezpečností sítí a služeb, vymezení příslušných trhů produktů a služeb, určení nadnárodních trhů, provádění norem a harmonizovaného uplatňování ustanovení předpisového rámce. Rovněž je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích opatření k aktualizaci příloh I a II přístupové směrnice s ohledem na vývoj trhu a technologií. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky těchto směrnic, včetně jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)

Směrnice 2002/21/ES se mění takto:

1)  V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení, které usnadňují přístup pro zdravotně postižené uživatele. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství."▌

2)  Článek 2 se mění takto:

3)  Článek 3 se mění takto:

4)  Článek 4 se mění takto:

5)  V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními této směrnice nebo zvláštních směrnic, nebo s rozhodnutím učiněným podle této směrnice, nebo podle zvláštních směrnic. Vnitrostátní regulační orgány jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurenci. Od podniků s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž požadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.

Podniky poskytnou tyto informace neprodleně na žádost a ve lhůtách a natolik podrobné, jak to požaduje vnitrostátní regulační orgán. Informace požadované vnitrostátním regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Vnitrostátní regulační orgán uvede důvody, které jej k žádosti o informace opravňují, a s těmito informacemi nakládá v souladu s odstavcem 3.

6)  Články 6 a 7 se nahrazují těmito:"

Článek 6

Mechanismus konzultací a transparentnost

S výjimkou případů, na které se vztahuje čl. 7 odst. 9, článek 20 nebo článek 21, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice nebo podle zvláštních směrnic, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 9 odst. 3 a 4, která mají výrazný dopad na příslušný trh, byla zainteresovaným subjektům poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky.

Vnitrostátní regulační orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jediného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

Výsledky konzultačního postupu vnitrostátní regulační orgán veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství o obchodním tajemství.

Článek 7

Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1.  Při plnění svých úkolů podle této směrnice a podle zvláštních směrnic vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle, stanovené v článku 8, též pokud se týkají fungování vnitřního trhu.

2.  Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s  BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatřeních, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.

3.  Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 7b jinak a pokud již proběhla konzultace uvedená v článku 6, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

4.  Je-li cílem zamýšleného opatření podle odstavce 3:

5.  Ve dvouměsíční lhůtě podle odstavce 4 může Komise:

Před vydáním rozhodnutí nebo doporučení zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC. K tomuto rozhodnutí ▌se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na změnu návrhu opatření.

6.  Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 5, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření zrušil, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo zruší do šesti měsíců ode dne vydání rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s postupy uvedenými v článku 6 a pozměněný návrh opatření znovu oznámí Komisi v souladu s ustanovením odstavce 3.

7.  Dotyčný vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 5 písm. a) může přijmout konečný návrh opatření; v takovém případě jej sdělí Komisi.

▌

8.  Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a  BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod čl. 7 odst. 3 písm. a) a b).

9.  Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že v zájmu zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4 , může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním regulačním orgánům a  BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá ustanovením odstavců 3 a 4.

7)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 7a

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1.  Pokud má být podle čl. 7 odst. 3 přijato opatření s cílem pozměnit nebo zrušit povinnost operátora nebo mu takovou povinnost uložit podle článku 16 ve spojení s články 5 a 9 až 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) a článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě), může Komise ve lhůtě jednoho měsíce, jak stanoví čl. 7 odst. 3, oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a  BEREC důvody pro svou domněnku, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Společenství. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, úřadu BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

2.  V období tří měsíců uvedeném v odstavci 1 Komise, BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 8, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

3.  Během šesti týdnů od začátku tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 BEREC na základě rozhodnutí většiny svých členů vydá stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy.Toto stanovisko musí být odůvodněné a zveřejněné.

4.  Pokud ve svém stanovisku BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před koncem tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán:

5.  Pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise nebo nevydá stanovisko nebo pokud vnitrostátní regulační orgán změní nebo zachová svůj návrh opatření podle odstavce 4, může Komise během jednoho měsíce od konce tříměsíčního období uvedeného v odstavci 1 a  poté, co v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC, pokud bylo vydáno:

6.  Během jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b,) dotčený vnitrostátní regulační orgán oznámí Komisi a úřadu BEREC přijatá konečná opatření.

Toto období lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejné konzultace v souladu s článkem 6.

7.Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neměnit ani nevzít zpět návrh opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a), poskytne odůvodnění.  

8.Vnitrostátní regulační orgán může stáhnout návrh opatření v jakékoli fázi postupu.  

Článek 7b

Prováděcí ustanovení

1.  Po veřejné konzultaci a konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC může Komise v souvislosti s článkem 7 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 7 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.

8)  Článek 8 se mění takto:

9)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 8a

Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra ▌

1.  Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Evropském společenství. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Společenství z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivé interferenci.

2.  Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Evropském společenství a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.

3.  Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy pro vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra, která byla vytvořena rozhodnutím Komise 2002/622/ES*. Tyto programy stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice a zvláštních směrnic.

4.  Pokud je to nezbytné z hlediska zajištění účinné koordinace zájmů Evropského společenství v mezinárodních organizacích příslušných pro oblast rádiového spektra ▌, Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout cíle společné politiky, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra ▌.

▌

__________________

* Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49

10)   článek 9 se nahrazuje tímto:"

Článek 9

Správa rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací

1.  Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové frekvence jsou veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiových frekvencí pro služby elektronických komunikací v souladu s články 8 a 8a. Zajistí, aby se při přidělování spektra využívaného pro služby elektronických komunikací a vydávání obecných oprávnění nebo individuálních práv na užívání těchto rádiových frekvencí příslušnými vnitrostátními orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií.

Při uplatňování tohoto článku členské státy musí jednat v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů o rádiovém vysílání ITU, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky,

2.  Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiových frekvencí v celém Společenství v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 8a a s rozhodnutím č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru).

3.  Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v ▌ jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy technologií služeb elektronických komunikací.

4.  Není-li ve druhém pododstavci stanoveno jinak, členské státy zajistí, aby v rádiových kmitočtových pásmech, která jsou v ▌ jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášena za dostupná pro služby elektronických komunikací v souladu s právními předpisy Společenství, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případech zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z nařízení o rádiovém vysílání ITU.

Opatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou definovány členskými státy v souladu s právními předpisy Společenství.

5.  Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 3 a 4 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.

6.  Odstavce 3 a 4 se použijí na spektrum přidělené k využití službami elektronických komunikací, vydaná obecná oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiových frekvencí udělených po … (18).

Přidělování spektra, obecná oprávnění a individuální práva na užívání, jež existovala ke dni … * se řídí článkem 9a.

7.  Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních směrnic a s ohledem na příslušné vnitrostátní podmínky mohou členské státy stanovit pravidla s cílem předejít hromadění spektra, zejména stanovením přísných lhůt pro účinné uplatnění práv na užívání jejich držitelem a uplatněním sankcí, včetně finančních sankcí nebo odejmutí uživatelských práv v případě nesplnění lhůt. Tato pravidla se stanoví a uplatňují přiměřeným, nediskriminačním a transparentním způsobem.

11)   doplňují se tyto články:"

Článek 9a

Přezkum omezení stávajících práv

1.  Po dobu pěti let ode dne …* mohou členské státy povolit, aby držitelé práv na užívání rádiových frekvencí, která byla udělena před tímto dnem a která zůstanou v platnosti po dobu alespoň pěti let po tomto dni, mohli podat žádost k příslušnému vnitrostátnímu orgánu o nové posouzení omezení jejich práv podle čl. 9 odst. 3 a 4.

Před přijetím rozhodnutí informuje příslušný vnitrostátní regulační orgán držitele práva o tom, že omezení nově posoudil, přičemž uvede rozsah práva po novém posouzení a poskytne mu přiměřenou časovou lhůtu, aby mohl svoji žádost vzít zpět.

Pokud držitel práva svoji žádost vezme zpět, zůstane právo nezměněno až do skončení jeho platnosti nebo do uplynutí doby pěti let, podle toho, která situace nastane dříve.

2.  Po uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1 přijmou členské státy veškerá opatření vhodná pro zajištění toho, aby se na všechna zbývající obecná oprávnění či individuální práva na užívání a přidělení spektra využívaná pro služby elektronických komunikací, která existovala ke dni …(19), uplatnil čl. 9 odst. 3 a 4.

3.  Při uplatňování tohoto článku členské státy přijmou vhodná opatření podporující korektní hospodářskou soutěž.

4.  Opatření přijatá při uplatňování tohoto článku nepředstavují udělení nových práv na užívání, a proto se na ně nevztahují příslušná ustanovení čl. 5 odst. 2 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice).

Článek 9b

Převod či pronájem individuálních práv na užívání rádiových frekvencí

1.  Členské státy zajistí, aby podniky mohly v souladu s podmínkami spojenými s právy užívání radiových frekvencí a s vnitrostátními postupy na jiné podniky převádět nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiových frekvencí v těch pásmech, u nichž to stanoví prováděcí opatření přijatá podle odstavce 3.

Také v jiných pásmech mohou členské státy stanovit, aby podniky převáděly svá individuální práva na užívání rádiových frekvencí na jiné podniky nebo jim je pronajímaly v souladu s vnitrostátními postupy.

Podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiových frekvencí musí být splněny i nadále po převodu nebo pronájmu, nestanoví-li příslušné vnitrostátní orgány jinak.

Členské státy mohou rovněž určit, že ustanovení odstavce jedna neplatí v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiových frekvencí bylo původně obdrženo bezplatně.

2.  Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést práva na užívání rádiových frekvencí a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému vnitrostátnímu orgánu odpovědnému za udělování individuálních práv na užívání a aby toto oznámení bylo zveřejněno. Bylo-li využívání rádiového spektra harmonizováno tím, že bylo uplatněno rozhodnutí č. 676/2002/ES (rozhodnutí o rádiovém spektru) nebo jiné opatření Společenství, musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

3.  Komise může přijímat vhodná prováděcí opatření s cílem určit pásma, jejichž práva na užívání si mohou podniky mezi sebou převádět nebo pronajímat. Tato opatření se nevztahují na frekvence využívané pro vysílání.

Tato technická prováděcí opatření, jež mají tuto směrnici doplnit o jiné než podstatné prvky, se přijmou v souladu s regulativním postupem s kontrolou, uvedeným v čl. 22 odst. 3.

12)  Článek 10 se mění takto:

13)  Článek 11 se mění takto:

14)   článek 12 se nahrazuje tímto:"

Článek 12

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1.  Pokud má podnik zajišťující sítě elektronických komunikací podle vnitrostátních právních předpisů právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo může využít výhody postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, vnitrostátní regulační orgány uloží, při plném zohlednění zásady proporcionality, sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, stožárů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní ▌.

2.  Členské státy mohou požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 sdíleli zařízení nebo majetek (včetně fyzického společného umístění), nebo přijali opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu s cílem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování a teprve po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zainteresovaným subjektům dána příležitost vyjádřit svá stanoviska. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku.

3.  Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní orgány po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž je všem zúčastněným stranám dána příležitost vyjádřit své názory, měly také pravomoc požadovat, aby držitelé práv uvedení v odstavci 1 nebo majitel elektrického vedení sdíleli elektrické vedení uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud jde o umístění mimo budovu, a to v případech odůvodněných tím, že zdvojení takové infrastruktury by bylo ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelné. Taková ujednání o sdílení nebo koordinaci mohou zahrnovat pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku, případně upravená s ohledem na riziko.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly požadovat, aby podniky poskytly informace – v případě, že to příslušné orgány požadují – nezbytné k tomu aby tyto orgány spolu s vnitrostátními regulačními orgány mohly stanovit podrobný přehled povahy, dostupnosti a zeměpisného umístění zařízení uvedených v odstavci 1 a zpřístupnily jej zainteresovaným subjektům.

5.  Opatření přijatá vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená." V náležitých případech jsou tato opatření prováděna v koordinaci s místními orgány.

15)  Vkládá se nová kapitola, která zní:"

Kapitola IIIa

BEZPEČNOST A INTEGRITA SÍTÍ A SLUŽEB

Článek 13a

Bezpečnost a integrita

1.  Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací přijaly vhodná technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření s cílem předejít dopadu bezpečnostních událostí na uživatele a na vzájemně propojené sítě nebo tento dopad minimalizovat.

2.  Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě podnikly všechny vhodné kroky k zajištění integrity svých sítí, a tím zajistily kontinuitu dodávek služeb, jež se prostřednictvím těchto sítí poskytují.

3.  Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací oznámily příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu jakékoliv narušení bezpečnosti nebo ztrátu integrity s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

V případě potřeby dotyčný vnitrostátní regulační orgán informuje vnitrostátní regulační orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) ▌. Dotyčný vnitrostátní regulační orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak podniky učinily, rozhodne-li, že zveřejnění narušení bezpečnosti je ve veřejném zájmu.

Jednou za rok dotyčný vnitrostátní regulační orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

4.  Komise může při nejvyšším možném zohlednění stanoviska ENISA přijmout vhodná technická prováděcí opatření za účelem harmonizace opatření uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, včetně opatření vymezujících okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení. Tato technická prováděcí opatření vycházejí v nejvyšším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků s cílem plnit cíle stanovené v odstavcích 1 a 2.

Tato prováděcí opatření, jejichž účelem je doplnit tuto směrnici o jiné než podstatné prvky, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 22 odst. 3.

Článek 13b

Provádění a prosazování

1.  Za účelem provedení článku 13a členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vydat pro podniky zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně přístupné služby elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se lhůt pro provádění║.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní regulační orgány měly pravomoc vyžadovat od podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, aby:

3.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost a integritu sítí.

4.  Těmito ustanoveními nejsou dotčena ustanovení článku 3 této směrnice.

16)  V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu (první trh), lze jej rovněž označit za podnik s významnou tržní silou na trhu úzce souvisejícím (druhý trh), pokud jsou vazby mezi oběma trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z prvního trhu na druhý trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. Na tomto druhém trhu proto mohou být uplatněna nápravná opatření, jejichž cílem je v souladu s články 9, 10, 11 a 13 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) těmto přesunům předcházet, a pokud se tato nápravná opatření ukáží jako nedostatečná, mohou být uložena nápravná opatření podle článku 17 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě).

17)  Článek 15 se mění takto:

18)  Článek 16 se mění takto:

19)  Článek 17 se mění takto:

20)  Článek 18 se mění takto:

21)  Článek 19 se nahrazuje tímto:"

Článek 19

Harmonizační postupy

1.  Aniž je dotčen článek 9 této směrnice a články 6 a 8 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) a zjistí-li Komise, že rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici a ve zvláštních směrnicích vnitrostátními regulačními orgány může vytvářet překážku pro vnitřní trh, může Komise vydat doporučení nebo rozhodnutí o harmonizovaném uplatňování ustanovení této směrnice a zvláštních směrnic ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 8, přičemž v nejvyšší míře zohlední ▌stanovisko BEREC.

2.  V případech, kdy Komise vydá doporučení podle odstavce 1, jedná poradním postupem podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při plnění svých úkolů tato doporučení v nejvyšší míře zohlednily. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.

3.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 mohou zahrnovat určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí: