Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 nazvané "Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií"(1),

–   s ohledem na mezivládní dohodu o právním rámci pro projekt plynovodu Nabucco, kterou dne 13. července 2009 uzavřely v Ankaře Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Turecko,

–   s ohledem na skutečnost, že ruská ropná a plynárenská společnost Surgutneftegaz získala velký minoritní podíl (21,2%) v maďarské petrochemické společnosti MOL, která je členem konsorcia Nabucco,

–   s ohledem na protokol o spolupráci v plynárenské oblasti, který dne 6. srpna 2009 podepsaly v Ankaře Rusko a Turecko a na jehož základě Turecko dává svůj předběžný souhlas s výstavbou plynovodu South Stream a povoluje Rusku vykonávat průzkumné práce pro tento plynovod v tureckých teritoriálních vodách,

–   s ohledem na memorandum o porozumění, které dne 13. července 2009 podepsalo 12 společností z EU s cílem vytvořit průmyslovou iniciativu DESERTEC, jejímž záměrem je rozvíjet obrovský potenciál solární energie na Blízkém východě a v severní Africe,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Druhý strategický přezkum energetické politiky - akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití" (COM(2008)0781),

–   s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zabezpečení dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice 2004/67/ES, který předložila Komise (KOM(2009)0363),

–   s ohledem na návrh nařízení Rady o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury v rámci Evropského společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 736/96, který předložila Komise (KOM(2009)0361),

–   s ohledem na nadcházející patnáctou konferenci smluvních stran (COP 15) k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) a pátou konferenci smluvních stran, na které se setkají smluvní strany Kjótského protokolu (COP/MOP 5) a která se bude konat v dánské Kodani od 7. do 18. prosince 2009,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost představuje základní složku celkové bezpečnosti, stability a prosperity Evropské unie a klíčový prvek v úsilí o hospodářský a sociální rozvoj v Evropě, který však stále není zakotven ve Smlouvách,

B.   vzhledem k tomu, že chybí skutečná a účinná společná evropská zahraniční politika v oblasti energetické bezpečnosti, což poškozuje jednotnost a důvěryhodnost vnější činnosti EU,

C.   vzhledem k tomu, že závislost EU na dovozu energie je v současné době značná a očekává se, že za současných podmínek ještě vzroste,

D.   vzhledem k tomu, že i přes pokles cen ropy a plynu v důsledku globální finanční krize povede pomalý přechod na udržitelnější paliva, klesající produkce světových nalezišť ropy a plynu navzdory nalezení nových zdrojů a rostoucí poptávka nevyhnutelně k opětovnému omezování nabídky trhu s fosilními palivy a ke zvyšování závislosti na dovozu v zemích, jež spotřebovávají naftu, jakmile mezinárodní krize pomine,

E.   vzhledem k tomu, že některé členské státy jsou ve vysoké míře závislé na jediném dodavateli zemního plynu a vzhledem k tomu, že neopodstatněné přerušení dodávek může způsobit vážné problémy, jak se ukázalo během krize v oblasti dodávek plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, k níž došlo na počátku roku 2009,

F.   vzhledem k tomu, že řada členských států nemá dostatečné přírodní zásoby, aby mohly krizové situace zvládat,

G.   vzhledem k tomu, že v důsledku současné a stále se zvyšující závislosti na dodávkách energie z politicky nestabilních regionů se ukázalo, že snahy o zabezpečení dodávek energie výhradně na vnitrostátní úrovni jsou nedostatečné a nechrání dlouhodobé zájmy všech členských států,

H.   vzhledem k tomu, že stávající nástroje včasného varování nedokázaly v odpovidající míře předpovědět plynovou krizi, k níž došlo v lednu 2009,

I.   vzhledem k tomu, že dokud nebudou producentské a tranzitní země dodržovat společná a transparentní pravidla, která jsou definována ve Smlouvě o energetické chartě a v jejím protokolu o tranzitu, budou předvídatelná rizika pro zabezpečení dodávek energie existovat i nadále,

J.   vzhledem k tomu, že závazek energetické účinnosti v tuzemsku i v zahraničí a  pokrok k výrazně vyššímu podílu obnovitelné energie ve skladbě zdrojů energie, kterou Evropská unie v současnosti využívá, by měl významný dopad v oblasti snižování její závislosti na dovozu energie, čímž by se jednak zlepšila situace EU, pokud jde o energetickou bezpečnost, a jednak by jí to pomohlo dostát závazku, jímž je snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %, nebo ještě více,pokud bude schválen v Kodani,

K.   vzhledem k tomu, že pro snížení energetické závislosti EU je z hlediska nákladů velmi efektivním řešením podpora opatření v oblasti energetických úspor, energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, která navíc přispívají k boji proti změně klimatu a k přechodu k hospodářství s efektivním využíváním zdrojů,

L.   vzhledem k tomu, že úzká spolupráce v oblasti dodávek energie představuje jedno z nejúčinnějších a nejnepostradatelnějších opatření pro budování důvěry ve vztazích mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi,

M.   vzhledem k tomu, že ačkoliv již byla přijata určitá opatření, je třeba vytvořit skutečně společnou energetickou politiku s ohledem na předpisy vnitřního trhu, jakož i na vnější aspekty, která zohlední politické a hospodářské zájmy všech členských států, ovšem bez ohledu na různou skladbu zdrojů energie, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států,

N.   vzhledem k tomu, že společná evropská zahraniční politika v oblasti energetické bezpečnosti založená na solidaritě, diverzifikaci, jednotě při obraně společných zájmů, posílené spolupráci se zeměmi, které patří mezi hlavní producentské, tranzitní a spotřebitelské země, a na podpoře udržitelnosti, by vytvořila synergie, které přispěly k zabezpečení dodávek pro Evropskou unii a posílily vliv EU, její akceschopnost v zahraniční politice a její důvěryhodnost na celosvětové scéně,

1.   očekává, že Komise, Rada a členské státy prokáží pevnější strategické vedení při budování skutečně společné evropské zahraniční politiky v oblasti energetické bezpečnosti, jak žádá ve svém výše zmíněném usnesení ze dne 26. září 2007;

2.   vítá opatření k diverzifikaci a zlepšení energetické bezpečnosti EU, která navrhuje Komise ve Druhém strategickém přezkumu energetické politiky; domnívá se však, že k jejich realizaci jsou zapotřebí jasně definované priority a rychlý postup a že by měl být Parlament vždy plně informován;

3.   opětovně zdůrazňuje, že řádně fungující vnitřní trh s energií má zásadní význam pro prevenci přerušování dodávek plynu a krizí v budoucnosti a že stejně důležitá je i diverzifikace zdrojů energie; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí většího objemu investic do obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie a do zlepšování energetické účinnosti, což by mělo být ústřední součástí energetického akčního plánu pro období 2010–2014;

4.   vitá výše zmíněné nové návrhy nařízení týkající se opatření k zabezpečení dodávek plynu a investičních projektů do energetické infrastruktury v Evropském společenství, která přispějí k lepšímu zabezpečení dodávek plynu v Evropské unii tím, že členské státy přijmou preventivní opatření a zlepší mechanismy zvládání krizí, a také díky větší transparentnosti a nižší byrokratické zátěži;

5.   vyzývá k většímu úsilí při předcházení možným problémům s energetickými dodávkami, aby se zamezilo budoucím přerušením, mimo jiné tím, že se posílí účinnost sítě kontaktních subjektů v oblasti energetické bezpečnosti (NESCO), a vyzývá Komisi, aby co nejdříve přezkoumala stávající mechanismy včasného varování, síť NESCO a další nástroje, které se během rusko-ukrajinské energetické krize v roce 2009 ukázaly být neúčinnými;

6.   vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby vytvořily zásoby zemního plynu s možností rychlého čerpání;

7.   je toho názoru, že je nezbytné zlepšit propojení na území Evropy, neboť náprava stávajících nedostatků je bezpodmínečně nutná pro účinné fungování vnitřního trhu a pro solidaritu v oblasti energetiky; vítá v této souvislosti dohodu o financování projektů týkajících se infrastruktury, která je součástí Plánu evropské hospodářské obnovy (250 milionů EUR), a záměr poskytnout Evropě novou evropskou supersíť pro elektřinu a plyn, trvá však na tom, že je nezbytně nutné zvýšit veřejné i soukromé financování v oblasti energetické bezpečnosti;

8.   zdůrazňuje naléhavou nutnost uskutečnit strategické projekty zaměřené na diverzifikaci dodávek energie, zejména v jižním koridoru; v souvislosti se snížením závislosti na ruských dodávkách; blahopřeje vládám Rakouska, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Turecka k uzavření mezivládní dohody o právním rámci pro projekt plynovodu Nabucco dne 13. července 2009, která je významným krokem k realizaci tohoto projektu, který je jednou z priorit EU, současně však zdůrazňuje význam obecných pravidel pro rozvoj koridoru, který má propojit EU s novými zdroji plynu z Blízkého východu a oblasti Kaspického moře, a to nezávisle na konkrétní společnosti nebo plynovodu a se zaměřením zejména na rychlou realizaci tohoto propojení; naléhavě žádá společnosti a členské státy, které úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily podepsání prvních dohod s budoucími dodavateli o plnění plynovodu;

9.   zdůrazňuje, že by EU měla navázat užší dialog s klíčovými dodavateli energií za účelem posílení energetické provázanosti a zlepšení energetické bezpečnosti pro celou EU a že by se měla soustředit zejména na zvýšení účinnosti, rovný přístup na trh, nediskriminaci a transparentnost;

10.   zdůrazňuje, že dialog v oblasti energetiky by neměl být v žádném případě veden na úkor otevřeného a na výsledek orientovaného dialogu o lidských právech a že energetická bezpečnosti by měla zaujmout přední místo na programu jednání příštího summitu mezi EU a Ruskem a měla by se stát pevnou součástí nové dohody uzavřené mezi EU a Ruskem;

11.   navrhuje vytvořit společný přístup EU k jednáním o tranzitních pravidlech a poplatcích vedených s externími partnery a vyzývá členské státy, aby si informace o strategických rozhodnutích a dohodách týkajících se projektů energetické infrastruktury předávaly mezi sebou a s Komisí;

12.   vyzývá Komisi, aby přijala okamžitá opatření proti nepříznivým postupům netransparentních zahraničních subjektů na trhu s energií v EU, jejichž cílem je získat tržní podíl, a aby přísně uplatňovala pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže; je hluboce znepokojen například skutečností, že v maďarské energetické společností MOL nedávno získala podíl společnost Surgutneftegaz, která nebyla schopna objasnit svou strukturu vlastnictví ani odhalit totožnost konečných vlastníků a příjemců zisků, k čemuž ji v souladu se zákonem vyzval maďarský regulační orgán trhu s energií; vyzývá Komisi, aby prošetřila činnosti netransparentních zahraničních subjektů, jako je CENTREX, který nedávno získal 20% podíl v rakouském obchodovacím a skladovacím zařízení Baumgarten;

13.   vyzývá EU, aby spolupracovala se zeměmi v oblasti Severního moře vzhledem k jejich značnému potenciálu, pokud jde o zdroje energie, zejména o výrobu větrné energie na moři;

14.   vyzývá Radu a Komisi ke spolupráci s členskými státy ze středomořského regionu a zeměmi severní Afriky, neboť tyto země mají významný potenciál energetických zdrojů a nabízí se jim značné možnosti, kterých by mohly využít k vlastnímu rozvoji zejména v rámci barcelonského procesu; podporuje zejména to, aby v těchto oblastech byla využívána solární a větrná energie; vítá nedávný krok průmyslové iniciativy DESERTEC, jejímž záměrem je rozvíjet široký potenciál solární energie na Blízkém východě a v severní Africe; zdůrazňuje, že činnost EU v souvislosti s projektem DESERTEC musí být jednotný a musí aktivně přispívat k rozvoji severní Afriky a států Blízkého východu; vyzývá proto společnosti a členské státy, které jsou do tohoto projektu zapojeny, aby – v úzké spolupráci s Komisí – podporovaly rozvoj prostřednictvím skutečné výměny technologií a vytvářením kapacit zaměřených na místní společnosti a občanskou společnost s cílem zajistit odpovědnost a navázat dlouhotrvající partnerství se zeměmi středomořské oblasti, kde bude projekt DESERTEC zaváděn;

15.   zdůrazňuje strategický význam arktické oblasti pro EU, a to nejen z hlediska energetických zdrojů, životního prostředí, biologické rozmanitosti a dopravy, ale i pokud jde o otevření severovýchodní cesty;

16.   zdůrazňuje, že pokrok při vytváření společné evropské energetické politiky záleží do značné míry na vstupu Lisabonské smlouvy v platnost; naléhavě žádá EU a členské státy, aby podnikly kroky k zajištění závazného, progresivního a všeobsažného smluvního základu pro společnou evropskou politiku v oblasti dodávek energie a jejich bezpečnosti; vyzývá k včasnému podepsání Lisabonské smlouvy, která obsahuje doložku o solidaritě v oblasti energetiky a činí EU a členské státy společně odpovědnými za energetickou politiku, což je krok správným směrem;

17.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 206.