Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. listopadu 2009 o společném plánování výzkumu v oblasti boje proti neurodegenerativním chorobám
Evropský parlament,
– s ohledem na zprávu o Alzheimerově chorobě ve světě z roku 2009, kterou zveřejnila dne 21. září 2009 mezinárodní asociace Alzheimer's Disease International ku příležitosti světového dne Alzheimerovy choroby,
– s ohledem na návrh doporučení Rady ze dne 22. července 2009 k opatřením pro boj proti neurodegenerativním chorobám, zejména Alzheimerově chorobě, prostřednictvím společného plánování výzkumných činností (KOM(2009)0379 v konečném znění), který předložila Komise,
– s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dlouhodobou invaliditu způsobují především neurodegenerativní choroby jako Alzheimerova či Parkinsonova choroba, které postihují více než sedm milionů občanů Evropské unie, přičemž toto číslo se v příštích desetiletích v důsledku stárnutí populace pravděpodobně zdvojnásobí,
B. vzhledem k tomu, že neurodegenerativní choroby nelze v současné době vyléčit a máme jen velmi omezené poznatky o prevenci a léčbě těchto chorob a o zjišťování rizikových faktorů,
C. vzhledem k tomu, že náklady na léčbu demence v EU-25 se na rok 2005 odhadují na 130 miliard EUR, což činí v průměru 21 000 EUR na osobu postiženou demencí a rok; vzhledem k tomu, že tento průměr obsahuje přímé náklady a náklady vzniklé v důsledku neformální péče,
D. vzhledem k tomu, že Alzheimerova a Parkinsonova choroba a příbuzné formy demence jsou studovány z nejrůznějších perspektiv a v rozličných oblastech výzkumu, což může vést k další fragmentaci výzkumu,
E. vzhledem k tomu, že výzkumnou činnost v oblasti neurodegenerativních chorob provádějí členské státy s poměrně nízkou mírou mezinárodní koordinace, což vede k tříštění a omezené výměně informací a osvědčených postupů mezi členskými státy,
1. vítá předložený pilotní projekt společného plánování výzkumu v oblasti neurodegenerativních chorob; domnívá se, že společné plánování by mohlo významným způsobem přispět k menší fragmentaci výzkumné činnosti a k nahromadění významného objemu dovedností, znalostí a finančních prostředků;
2. je toho názoru, že neurodegenerativní choroby, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba, jsou jedním z nejzávažnějších problémů Evropské unie v oblasti duševního zdraví, a domnívá se, že se boj proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě proto musí zaměřit na dvě oblasti – na poskytování každodenní péče stále většímu počtu nemocných a na zajištění většího množství finančních prostředků, aby v budoucnu docházelo ke stále většímu snižování počtu pacientů; vzhledem k uvedeným skutečnostem podporuje přijetí navrhovaného doporučení Rady;
3. poukazuje na to, že je urychleně nutné řešit otázku dopadu neurodegenerativních chorob, zejména Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, na sociální úrovni a na úrovni veřejného zdraví, a to v kontextu stárnoucí evropské populace a s ohledem na zajištění budoucího trvalého fungování systému zdravotnictví v jednotlivých členských státech;
4. doporučuje všem členským státům, aby se aktivně zapojily do práce na stanovení, vypracování a provádění společné výzkumné agendy v oblasti neurodegenerativních chorob;
5. vyzývá členské státy, aby zdokonalily sběr epidemiologických dat o Alzheimerově a Parkinsonově chorobě a dalších formách demence, zejména v asymptomatické fázi, předtím než se pacient stane invalidním;
6. poukazuje na význam multidisciplinárního přístupu k výzkumu v této oblasti, který by měl zahrnovat diagnostiku, léčbu, prevenci a sociální výzkum týkající se prospívání pacientů a vhodných podmínek pro jejich rodiny a osoby, které o ně pečují; domnívá se, že zásadní význam zde má zavedení včasných diagnostických testů, provádění výzkumu v oblasti rizikových faktorů (např. životního prostředí) a stanovení kritérií pro časnou diagnostiku; je toho názoru, že až se podaří dosáhnout těchto cílů, bude mít provádění rozsáhlých epidemiologických a klinických studií v rámci mezinárodní spolupráce značný přínos;
7. domnívá se, že výzkumné programy by se měly přednostně soustřeďovat na prevenci, biomarkery (včetně zjišťování genetické predispozice), možnosti diagnostických zobrazovacích metod, časnou diagnostiku založenou na multidisciplinárním přístupu, standardizaci kritérií a diagnostických nástrojů a na vytvoření rozsáhlých databází, které by bylo možné využít k provádění populačních studií, stanovení léčebné strategie a realizaci klinických studií zabývajících se novými chemickými a biologickými látkami, vakcínami a technologiemi;
8. poukazuje na význam výzkumu zabývajícího se otázkou spojitosti mezi procesem stárnutí a demencí a mezi demencí a depresí u starších osob; doporučuje navíc členským státům, aby podporovaly výzkumné projekty, které kladou důraz na volbu pacienta a jeho perspektivu;
9. doporučuje Radě, aby při vypracovávání tohoto pilotního projektu společného plánování výzkumu využila stávající struktury, vyhnula se vytváření nových byrokratických struktur a pokud možno spolupracovala s průmyslem s cílem využít veškeré dostupné zdroje a zkušenosti, aniž by bylo nutné omezit nezávislost a autonomii jednotlivých subjektů;
10. doporučuje Komisi a Radě, aby problematiku demence začlenila do všech stávajících a plánovaných iniciativ Evropské unie, které se vztahují na prevenci chorob, zejména v souvislosti s časnou diagnostikou, kardiovaskulárním zdravím a tělesnou aktivitou;
11. domnívá se, že je důležité, aby Komise přijala doporučení, v němž by členské státy vyzvala, aby informovaly veřejnost o možnosti změnit životosprávu, která by zpomalila nástup neurodegenerativních chorob, zejména Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, příp. by jim zabránila, a aby propagovaly "životosprávu vedoucí k zachování zdravé mozkové činnosti";
12. navrhuje, aby Rada a Komise zvážily možnost vyhlášení Evropského roku mozkové činnosti, který by zvýšil informovanost o neurodegenerativních chorobách v souvislosti se stárnutím a o možnostech jejich prevence;
13. vyzývá Radu, aby do pilotního projektu společného plánování výzkumu v této oblasti vhodným způsobem zapojila zástupce pacientských a pečovatelských organizací a pracovníky ve zdravotnictví;
14. žádá Radu, aby Parlament informovala o dosaženém pokroku a výsledcích v souvislosti s tímto pilotním projektem;
15. žádá Komisi, aby řádným způsobem zapojila Parlament do veškerého rozhodování o podpoře pilotního projektu a do všech iniciativ týkajících se budoucího společného plánování výzkumu financovaných z prostředků Sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj;
16. domnívá se, že k budoucím iniciativám v oblasti společného plánování výzkumné činnosti by byl jako právní základ vhodnější čl. 182 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy, jimž se zavádějí opatření nezbytná k vytvoření evropského výzkumného prostoru; vyzývá Komisi, aby se vážně zabývala použitím čl. 182 odst. 5 jako právního základu v případě všech budoucích návrhů společného plánování výzkumu;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.