Evropský parlament,

–   s ohledem na výroční zprávu týkající se činnosti Evropského veřejného ochránce práv za rok 2008,

–   s ohledem na článek 195 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a všeobecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–   s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2005 o oprávnění k přijímání sdělení adresovaných evropskému veřejnému ochránci práv a k jejich předávání a o zmocnění úředníků k vypovídání před evropským veřejným ochráncem práv (SEK(2005)1227),

–   s ohledem na své rozhodnutí 2008/587/ES ze dne 18. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(2),

–   s ohledem na revizi prováděcích ustanovení, kterou provedl veřejný ochránce práv s cílem zohlednit změny svého statutu a která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2009,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti Evropského veřejného ochránce práv,

–   s ohledem na čl. 205 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0020/2009),

A.   vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti Evropského veřejného ochránce práv za rok 2008 byla dne 21. dubna 2009 oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu, a vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil svou zprávu Petičnímu výboru ve Štrasburku dne 14. září 2009,

B.   vzhledem k tomu, že článek 41 Listiny základních práv (ve znění z roku 2007) stanoví, že: "každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě",

C.   vzhledem k tomu, že článek 43 této listiny (ve znění z roku 2007) stanoví, že: "každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí",

D.   vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby evropské orgány a instituce plně využívaly prostředky nutné pro plnění své povinnosti a rychle a věcně odpovídat občanům na jejich dotazy, stížnosti a petice,

E.   vzhledem k tomu, že přestože uplynulo již osm let od doby, kdy Evropský parlament přijal usnesení ze dne 6. září 2001(3), v němž schválil kodex řádné správní praxe veřejného ochránce práv, ostatní hlavní orgány stále ještě úplně nevyhověly požadavku Parlamentu, aby svou praxi uvedly do souladu s tímto kodexem,

F.   vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2008 zaznamenal 3406 stížností ve srovnání s 3211 stížnostmi v roce 2007, a vzhledem k tomu, že 802 stížností spadá do působnosti veřejného ochránce práv, zatímco v roce 2007 to bylo 870 stížností,

G.   vzhledem k tomu, že zjištění v případě 355 dokončených šetření, z nichž se 352 vztahovalo ke stížnostem a u tří se jednalo o šetření z vlastního podnětu, ukázala, že ve 110 případech (což odpovídá 31% šetřených stížností) nebyl zjištěn nesprávný úřední postup,

H.   vzhledem k tomu, že ve 129 případech (36 % všech případů) uzavřených v roce 2008 daný orgán přijal smírné řešení nebo danou věc urovnal, což svědčí o značné ochotě na straně orgánů a institucí vnímat stížnost veřejnému ochránci práv jako příležitost k nápravě chyb, ke kterým došlo, a ke spolupráci s veřejným ochráncem práv ku prospěchu občanů,

I.   vzhledem k tomu, že v roce 2008 byly uzavřeny čtyři případy poté, co bylo dosaženo smírného řešení, a vzhledem k tomu, že na konci roku 2008 bylo stále zvažováno 25 návrhů smírného řešení,

J.   vzhledem k tomu, že nejčastějším důvodem ke stížnostem na nesprávný úřední postup, jimiž se veřejný ochránce práv v roce 2008 zabýval, byl nedostatek transparentnosti (v 36 % zahájených šetření),

K.   vzhledem k tomu, že v roce 2008 veřejný ochránce práv využíval stále častěji méně oficiální postupy ve snaze dosáhnout rychlého vyřízení stížností, což svědčí o míře, v jaké je veřejný ochránce práv respektován, i o připravenosti orgánů poskytovat pomoc občanům,

L.   vzhledem k tomu, že v roce 2008 uzavřel veřejný ochránce práv 44 šetření kritickou poznámkou, a vzhledem k tomu, že kritická poznámka je pro stěžovatele potvrzením, že jeho stížnost je oprávněná, a ukazuje dotyčnému orgánu či instituci, k jakému pochybení došlo na jejich straně, aby se zamezilo nesprávnému úřednímu postupu v budoucnu,

M.   vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv využívá ve zvýšené míře dalších poznámek, objeví-li příležitost zvýšit kvalitu správy, s cílem zlepšit výkonnost orgánů EU v budoucnosti, a vzhledem k tomu, že v roce 2008 byly vzneseny další poznámky celkem v 41 případech,

N.   vzhledem k tomu, že v roce 2008 bylo vydáno 23 návrhů doporučení, z nichž osm dotyčné instituce přijaly, a vzhledem k tomu, že čtyři návrhy doporučení z roku 2007 vedly k rozhodnutí v roce 2008,

O.   vzhledem k tomu, že jeden případ nesprávného úředního postupu vedl k v roce 2008 k předložení zvláštní zprávy Evropskému parlamentu, a vzhledem k tomu, že předložení zvláštní zprávy Parlamentu je užitečným prostředkem, pomocí něhož může veřejný ochránce práv usilovat o politickou podporu Parlamentu a jeho Petičního výboru, pokud jde o řešení situace občanů, jejichž práva byla porušena, a současně dále zvyšovat standardní kvalitu správy EU,

P.   vzhledem k tomu, že ani kritické poznámky obsažené v rozhodnutích, kterými se uzavírají nenapravitelné případy nesprávného úředního postupu, ani doporučení a zvláštní zprávy veřejného ochránce práv nemají závazný účinek, neboť jeho pravomoci se nevztahují přímo na nápravu případů nesprávného úředního postupu, ale jsou spíše zaměřeny na podněcování orgánů a institucí Evropské unie k provádění samoregulačních opatření,

Q.   vzhledem k tomu, že od doby, kdy vstoupila v platnost Smlouva z Nice, požívá Parlament stejného práva jako členské státy, Rada a Komise a může se obrátit na Soudní dvůr Evropských společenství z důvodu nedostatku příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, porušení Smlouvy o ES či jakéhokoliv právního předpisu pro její provádění či zneužití pravomoci,

R.   vzhledem k tomu, že kritické poznámky týkající se nesprávného úředního postupu, které veřejný ochránce práv vyjádřil ve své zprávě za rok 2008 (kritické poznámky, návrhy doporučení a zvláštní zpráva) mohou sloužit jako základ k tomu, aby se v budoucnosti zamezilo opakování chyb a selhání tím, že orgány a další instituce Evropské unie budou provádět patřičná opatření,

S.   vzhledem k tomu, že spolupráce, kterou navázal veřejný ochránce práv v rámci Evropské sítě veřejných ochránců práv, funguje již více než deset let jako pružný systém výměny informací a osvědčených postupů a jako prostředek, jak stěžovatele odkázat na veřejné ochránce práv či další podobné orgány, které jsou k poskytnutí pomoci nejzpůsobilejší,

T.   vzhledem k tomu, že se úloha veřejného ochránce práv při ochraně zájmů občanů EU vůči orgánům a institucím Evropské unie po dobu 14 let od zřízení jeho úřadu vyvíjela, a to díky nezávislosti veřejného ochránce práv a demokratické kontrole Parlamentu, který dohlíží na transparentnost jeho činností,

U.   vzhledem k tomu, že činnosti veřejného ochránce práv a Petičního výboru musí být i nadále odděleny a že je kvůli předcházení případných střetů pravomocí obecně nutné, aby součástí těchto činností bylo vzájemné předávání případů řešených v rámci jejich působnosti,

1.   schvaluje výroční zprávu za rok 2008 ve formě předložené evropským veřejným ochráncem práv, v níž je spojeno shrnutí ročních činností s přehledem stížností a šetření a tematickou analýzou rozhodnutí veřejného ochránce práv a která pojednává o hlavních právních a faktických zjištěních obsažených v rozhodnutích veřejného ochránce práv v roce 2008 a o problémech, které vznikly v různých fázích řízení;

2.   domnívá se, že jasnější způsob prezentace statistických údajů, včetně nové metody výpočtu a nové struktury, učinil zprávu srozumitelnější a přístupnější pro uživatele;

3.   vyzývá k tomu, aby byly orgány a instituce EU vybaveny rozpočtovými prostředky a lidskými zdroji nutnými pro to, aby dokázaly rychle a věcně reagovat na dotazy, stížnosti a petice občanů;

4.   domnívá se, že veřejný ochránce práv pokračuje v aktivním a vyváženém výkonu svých pravomocí, pokud jde o posuzování a vyřizování stížností, provádění a uzavírání šetření, udržování konstruktivních vztahů s orgány a institucemi EU a povzbuzování občanů k tomu, aby ve vztahu k těmto orgánům a institucím využívali svých práv;

5.   vyzývá veřejného ochránce práv, aby pokračoval ve svém úsilí o zlepšování informovanosti o své práci a účinně a transparentně propagoval svou činnost;

6.   domnívá se, že pojem "nesprávný úřední postup" by měl být interpretován širším způsobem, aby zahrnoval nejen porušení právních předpisů či obecných zásad evropského správního práva, jako je např. objektivita, proporcionalita a rovnost, nediskriminace a dodržování lidských práv a základních svobod, ale také případy, kdy orgán nejedná konzistentně a v dobré víře nebo nebere v úvahu legitimní očekávání občanů, včetně případu, kdy se orgán sám o sobě rozhodne dodržovat určité normy a standardy, aniž by mu to ukládaly Smlouvy nebo sekundární právní předpisy;

7.   domnívá se, že úloha veřejného ochránce práv v rámci podpory otevřenosti a odpovědnosti rozhodovacích postupů a správní struktury Evropské unie významně přispívá k vytvoření takové Unie, v níž jsou rozhodnutí přijímána "co nejotevřeněji a co nejblíže občanům", jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

8.   opakuje svůj požadavek, který vyslovil již ve svých předchozích usneseních, aby všechny orgány a instituce EU přijaly společný postup v otázce kodexu řádné správní praxe;

9.   poznamenává, že kodex řádné správní praxe navržený veřejným ochráncem práv v podobě schválené Parlamentem dne 6. září 2001 slouží jako pokyny a zdroj pro zaměstnance všech orgánů a institucí Společenství a že dochází k jeho pravidelné aktualizaci a zveřejňování na internetových stránkách veřejného ochránce práv;

10.   vítá revizi statutu veřejného ochránce práv, zejména posílení jeho pravomocí v oblasti šetření, což pomůže zajistit, aby občané měli plnou důvěru v jeho schopnost vést důkladné šetření jejich stížností bez jakýchkoli omezení;

11.   zdůrazňuje, že je zapotřebí přispět k tomu, aby veřejnost chápala povinnosti veřejného ochránce práv, a to poskytováním informací pro občany, společnosti, nevládní organizace a další subjekty, a domnívá se, že snadno srozumitelné, přesné a kvalitní informace mohou přispět ke snížení počtu stížností, které nespadají do oblasti působnosti veřejného ochránce práv;

12.   domnívá se, že počet nepřípustných stížností je i nadále neuspokojivý, i když pochopitelný, a vzhledem k této skutečnosti doporučuje zorganizovat dlouhodobou informační kampaň zaměřenou na evropské občany, jejímž cílem by bylo zlepšit jejich informovanost o poslání a pravomocích členů evropské sítě veřejných ochránců práv;

13.   oceňuje úsilí veřejného ochránce práv o zlepšení výkonnosti orgánů a institucí a snahu dále zkrátit průměrnou délku šetření, která je v současné době 13 měsíců;

14.   vítá konstruktivní spolupráci veřejného ochránce práv s orgány a institucemi EU a podporuje jej v jeho úloze vnějšího nástroje kontroly, ale i cenného zdroje neustálého zlepšování evropské správy;

15.   vítá podepsání memoranda o porozumění mezi veřejným ochráncem práv a Evropskou investiční bankou, k němuž došlo dne 9. července 2008, a souhlas agentur Unie přijmout evropský kodex řádné správní praxe a používat jej při jejich jednáních s občany;

16.   vyzývá veřejného ochránce práv, aby zachoval svoji úlohu dohlížitele a zajistil, že Komise bude řádně využívat svých diskrečních pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy o ES či navrhnout penále podle článku 228 Smlouvy o ES a že přitom bude důsledně dbát na to, aby bylo zamezeno prodlevám či neodůvodněné liknavosti, což je neslučitelné s pravomocí Komise v oblasti dohledu nad používáním práva EU, a požaduje, aby veřejný ochránce práv v tomto směru i nadále udržoval kontakt s Petičním výborem;

17.   připomíná svůj postoj, že se domnívá, že pokud se některý z orgánů odmítne řídit doporučením obsaženým ve zvláštní zprávě veřejného ochránce práv, přestože Parlament toto doporučení schválil, mohl by Parlament oprávněně využít svých pravomocí a předložit věc Soudnímu dvoru, pokud jde o úkon či opomenutí, které bylo předmětem doporučení veřejného ochránce práv; vyzývá výbor odpovědný za jednací řád, aby navrhl příslušná ustanovení, která by byla do jednacího řádu zařazena a která by umožnila zahájení této akce;

18.   konstatuje, že veřejný ochránce práv předložil zvláštní zprávu, v níž kritizuje Komisi za to, že nebyla schopna odpovídajícím způsobem zdůvodnit své zacházení se smluvními konferenčními tlumočníky staršími 65 let; Parlament přijal na toto téma usnesení dne 5. května 2009(4);

19.   domnívá se, že pokud se veřejný ochránce práv a Petiční výbor v rámci svých mandátů a pravomocí zabývají otázkami, které se překrývají, například způsobem, jakým Komise vede řízení při nesplnění povinnosti, a samotným údajným nesplněním povinnosti, mohly by vzájemnou spoluprací dosáhnout velmi prospěšné součinnosti;

20.   vítá vynikající vztahy mezi veřejným ochráncem práv a Petičním výborem navázané v institucionálním rámci, pokud jde o vzájemné uznávaní pravomocí a výsad;

21.   uznává, že Evropská síť veřejných ochránců práv, jejímž členem je i Petiční výbor, je, při dodržování zásady subsidiarity, užitečným příspěvkem při zajišťování mimosoudních prostředků nápravy; vítá spolupráci Evropského veřejného ochránce práv s veřejnými ochránci práv a obdobnými orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v členských státech a vybízí k dalšímu posílení výměny osvědčených postupů, čímž se umožní rychlé šíření osvědčených postupů mezi členskými státy;

22.   vítá skutečnost, že na internetových stránkách veřejného ochránce práv byly v roce 2008 zveřejněny dvě studie týkající se následné činnosti, jež provedly dotčené orgány po kritických a dalších poznámkách vznesených v roce 2006 a 2007;

23.   vybízí veřejného ochránce práv, aby i nadále kladl velký důraz na akce zaměřené na informování občanů, a tudíž i potenciálních stěžovatelů, neboť je zřejmé, že vymezení pravomocí a rozhodovacích postupů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni je i nadále pro mnoho občanů a podniků velice nejasné a nesrozumitelné;

24.   vítá intenzivní informační kampaň podporovanou v rámci komunikační strategie přijaté veřejným ochráncem práv, která vede k lepší informovanosti o právech občanů a pravomocech Společenství, a rovněž i k lepšímu chápání pravomocí veřejného ochránce práv;

25.   konstatuje, že každý orgán má své vlastní internetové stránky, jejichž prostřednictvím lze podávat stížnosti, petice atd., a že občanům může působit potíže jednotlivé orgány rozlišovat; podporuje proto vznik interaktivní příručky, která má občanům pomoci při určení fóra, které je pro vyřešení jejich problémů nejzpůsobilejší;

26.   vítá nové internetové stránky veřejného ochránce práv jako velmi důležitou reakci na toto téma;

27.   navrhuje, aby se v tomto směru ještě pokračovalo a byly vytvořeny společné internetové stránky evropských institucí, jejichž cílem by bylo občanům pomáhat a odkázat je přímo na instituci, jež je k projednání jejich stížnosti způsobilá, a tím snížit počet nepřípustných stížností podávaných Evropskému veřejnému ochránci práv;

28.   vyzývá Evropského veřejného ochránce práv k tomu, aby se zavázal k přímému postupování každé stížnosti, jež spadá do působnosti vnitrostátního či regionálního veřejného ochránce práv, jestliže k tomu obdrží souhlas dotčeného stěžovatele;

29.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (2) Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 25. (3) Usnesení Evropského parlamentu o zvláštní zprávě Evropského veřejného ochránce práv pro  Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho veřejnou dostupnost (Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 331). (4) Přijaté texty, P6_TA(2009)0340.