Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Strategie rozšíření a hlavní úkoly na období 2009–2010" (KOM(2009)0533) a na doprovodné zprávy o pokroku dosaženém v příslušných zemích v roce 2009,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2006 týkající se dokumentu Komise o rozšíření z roku 2005(1), ze dne 13. prosince 2006 týkající se sdělení Komise o strategii rozšíření a hlavních úkolech na období 2006–2007(2) a ze dne 10. července 2008 týkající se dokumentu Komise o rozšíření z roku 2007(3),

–   s ohledem na svá dřívější usnesení o zemích západního Balkánu a o Turecku,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2009 s názvem "Kosovo(4) – naplňování evropské perspektivy" (KOM(2009)0534),

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že na základě článku 49 Smlouvy o EU může "každý evropský stát … požádat o členství v Unii",

B.   vzhledem k tomu, že budoucnost západního Balkánu je spjata s Evropskou unií, jak opakovaně potvrdila Evropská rada na svých zasedáních v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, v Bruselu ve dnech 15. a 16. června 2006 i na svých dalších vrcholných schůzkách; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dostát všem stávajícím závazkům vůči zemím jihovýchodní Evropy,

C.   vzhledem k tomu, že Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999, Chorvatsko od roku 2004 a bývalá jugoslávská republika Makedonie/FYROM od roku 2005; vzhledem k tomu, že Albánie, Černá Hora a Island požádaly o členství v Unii a Komise se nyní zabývá hodnocením žádosti Černé Hory a Islandu; vzhledem k tomu, že s Bosnou a Hercegovinou a se Srbskem byly podepsány dohody o stabilizaci a přidružení; a vzhledem k tomu, že Komise informovala o svém záměru navrhnout ve střednědobém horizontu uzavření obchodních dohod s Kosovem a uvolnění vízového režimu s touto zemí,

D.   vzhledem k tomu, že předchozí rozšíření byla bezpochyby přínosná jak pro EU, tak pro státy, které k ní přistoupily, a že přispěla ke stabilitě, rozvoji a prosperitě Evropy jako celku, a proto je třeba vytvořit podmínky k tomu, aby byla úspěšná i rozšíření budoucí,

E.   vzhledem k tomu, že strategie rozšíření musí být něčím více než pouhou metodou vyjednávání, jelikož odráží klíčový názor, že EU je společenstvím sdílených hodnot, a zároveň je tato strategie nerozlučně spjata s diskusí o cílech a účelnosti EU, její budoucnosti i její úloze v sousedních regionech a ve světě,

F.   vzhledem k tomu, že řada kandidátských zemí a případných kandidátských zemí na členství v EU má se svými sousedními zeměmi stále nevyřešené spory; vzhledem k tomu, že regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy zůstávají klíčovými faktory integračního procesu,

1.   je i nadále pevně odhodlán uplatňovat politiku rozšiřování, která je zjevně jednou z nejúspěšnějších politických strategií EU, jež je přínosná jak pro stávající, tak i pro nové členské státy; připomíná, že předchozí rozšíření přispěla k nebývalému rozšíření území, na nichž v Evropě panuje mír, bezpečnost a prosperita, a znovu potvrzuje závazek Evropské unie pokračovat v procesu rozšíření;

2.   domnívá se, že z předchozích rozšíření se lze poučit a že další postupy, které by zlepšily kvalitu procesu přistoupení, musí být založeny na získaných pozitivních zkušenostech; rovněž připomíná, že, jak je uvedeno v předchozích usneseních, v procesu rozšíření je nezbytné umožnit odpovídající posílení institucionální, finanční a politické struktury;

3.   zdůrazňuje, že zásady vyjádřené v závěrech ze zasedání předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 14. a 15. prosince 2006, které se týkají "obnoveného konsenzu o rozšíření", zejména schopnosti Evropské unie účinně fungovat a rozvíjet se, musí zůstat nezbytnými zásadami politiky EU v oblasti rozšíření;

4.   znovu potvrzuje, že je naprosto nezbytné, aby se kandidátské země a Evropská unie pevně zavázaly k plnému a přísnému dodržování všech kritérií, které stanovila Evropská rada na zasedání v Kodani, které se konalo ve dnech 21. a 22. června 1993, také proto, aby Evropská unie byla i nadále schopna přijímat nové členy;

5.   žádá orgány EU, aby provedly analýzu integrační kapacity Evropské unie a aby tuto kapacitu zvýšily;

6.   zdůrazňuje, že právní stát je klíčovou zásadou demokratického, hospodářského a sociálního rozvoje a jednou z hlavních podmínek pro přistoupení k EU; vítá úsilí, které daný region vynakládá na provádění příslušných reforem, ale konstatuje, že některé země i nadále čelí velkým problémům, zejména v oblasti boje proti korupci a organizované trestné činnosti; naléhavě tyto země vyzývá, aby na tomto poli zintezivnily své úsilí;

7.   zdůrazňuje, že svoboda projevu je jednou z klíčových zásad demokracie, a se znepokojením zaznamenává, že v některých zemích stále není tato svoboda plně respektována; domnívá se, že pro země západního Balkánu a Turecko je prvořadým úkolem zajistit, aby sdělovací prostředky plně požívaly svobody projevu a aby byly ušetřeny politických zásahů, jakož i zaručit nezávislost regulačních orgánů; vyzývá dotčené země, aby vypracovaly náležité právní rámce a zajistily dodržování právních předpisů;

8.   zdůrazňuje, že základním předpokladem pro to, aby země západního Balkánu pokročily na cestě k členství v Unii, je plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), ovšem upozorňuje na to, že je stejně důležité, aby společnost v těchto zemích považovala vyrovnání se s válečnými zločiny za zásadní krok k dosažení spravedlnosti pro oběti a ke snazšímu usmíření v této oblasti;

9.   zdůrazňuje význam dobrých sousedských vztahů, jenž je nezbytným předpokladem regionální stability a spolupráce i nerušeného procesu rozšíření; vyzývá proto všechny dotčené země, aby vynaložily maximální úsilí na vyřešení svých sporů se sousedními zeměmi v raných fázích procesu rozšíření; zdůrazňuje nicméně skutečnost, že tyto dvoustranné neshody by měly řešit příslušné strany sporu; navrhuje, že pokud dotčené strany svůj spor nevyřeší, měla by Evropská unie vynaložit veškeré úsilí k nalezení východiska; zdůrazňuje, že ačkoli by takové spory neměly samy o sobě představovat překážku v dalším postupu na cestě k přistoupení, měla by se Evropská unie vynasnažit, aby těmito nevyřešenými dvoustrannými spory nebyla příliš zatížena, a měla by usilovat o jejich urovnání ještě před přistoupením;

10.   se znepokojením poukazuje na hospodářské problémy, s nimiž se západobalkánský region potýká v důsledku finanční krize; vítá ochotu Komise poskytnout mimořádnou finanční pomoc, k níž patří pomoc makroekonomického charakteru a přímá rozpočtová podpora; zdůrazňuje, že situace je obzvláště obtížná vzhledem k vysoké míře chudoby a nezaměstnanosti v některých z těchto zemích; vyzývá Komisi i samotné země, aby co nejintenzivněji usilovaly o zmírnění dopadů krize, zejména na nejzranitelnější členy společnosti;

11.   podtrhuje význam regionální spolupráce na západním Balkánu jako podstatného faktoru v procesu rozšíření a současně i jako klíčového prvku na cestě k usmíření, který prohlubuje mezilidské vztahy; navíc připomíná přínosy takové spolupráce, které spočívají v nárůstu objemu obchodu, v zabezpečení dodávek energie posílených diverzifikací dodavatelů, zdrojů a zásobovacích tras energie, v politikách v oblasti životního prostředí a v boji proti organizovanému zločinu a nezákonnému obchodování; v této souvislosti konstatuje, že je spokojen s činností Rady pro spolupráci; vyzývá k silnější politické vůli a lepší koordinaci při uplatňování strategie namířené proti nezákonnému obchodování, zejména strategie pro ochranu obětí; zdůrazňuje, že regionální politické a hospodářské spolupráce se musí účastnit všechny politické subjekty, jakož i občanská společnost, zejména organizace sdružující ženy, a neměly by jí bránit dvoustranné politické problémy; v tomto ohledu vyzývá všechny dotčené strany, aby hledaly pragmatická řešení za účelem zapojení všech aktérů do regionální spolupráce, aniž by tím byly dotčeny rozdílné postoje ke statutu Kosova;

12.   vyzývá všechny dotčené země, aby vynaložily větší úsilí při prosazování práv žen a rovnosti pohlaví, zejména pokud jde o boj proti násilí založeném na pohlaví, podporu přístupu k nápravným prostředkům v případech diskriminace na základě pohlaví a o prosazování větší účasti žen v politice;

13.   domnívá se, že je zásadní podporovat větší zapojení občanské společnosti a nevládních organizací na centrální i místní úrovni a dále zlepšit podporu a financování nevládních organizací, posílit jejich účast na sestavování plánů a uplatňování nástroje předvstupní pomoci na podporu rozvoje občanské společnosti a zlepšit sociální dialog na pracovním trhu;

14.   vyzývá země v této oblasti, aby se více zasadily o zlepšení situace etnických menšin, především Romů; zdůrazňuje, že Romové se často stávají oběťmi diskriminace a že by především měli být mnohem více zapojeni do rozhodovacích procesů, pracovního trhu a hlavních vzdělávacích systémů; v této souvislosti bere na vědomí dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob, které západobalkánské země uzavřely s členskými státy EU, a vyzývá dotyčné země, aby prohloubily úsilí o vytvoření vhodných společenských podmínek, náležité infrastruktury a zajištění přístupu k veřejným službám s cílem zajistit Romům jejich základní práva a usnadnit jejich opětovné začleňování; vyzývá země západního Balkánu a členské státy, aby pozorně dohlížely na opětovné začleňování Romů po jejich návratu do vlasti a aby každoročně Komisi podávaly zprávy o dosažených výsledcích, což usnadní vyhodnocení politiky v oblasti opětovného začleňování do společnosti a výměnu nejlepších postupů;

15.   zdůrazňuje, že pro země západního Balkánu má zásadní význam uvolnění vízového režimu; vítá skutečnost, že bývalá jugoslávská republika Makedonie/FYROM, Černá Hora a Srbsko splnily kritéria pro uvolnění vízového režimu a že bezvízový režim budou občané těchto zemí moci využívat od 19. prosince 2009; vítá kroky, které učinily Bosna a Hercegovina a albánské úřady pro to, aby mohly být rychleji splněny podmínky plánu pro přechod na bezvízový cestovní režim, a důrazně je žádá, aby urychlily přípravy ke splnění všech příslušných kritérií, aby bezvízový režim mohli občané těchto zemí začít využívat od července 2010; domnívá se, že s cílem rozšířit uplatňování Soluňské agendy a v rámci regionálního přístupu by Komise měla v rozsahu svých pravomocí a s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999 co nejdříve zahájit dialog o vízech s Kosovem s cílem vytvořit plán pro snazší udělování víz a uvolnění vízového režimu podobný plánům pro země západního Balkánu;

16.   důrazně žádá všechny země v této oblasti, aby co nejdříve přijaly či účinně prováděly zákony o zákazu diskriminace, zejména s ohledem na skutečnost, že mnoho případů vyhrožování, útoků, zastrašování či diskriminace lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a osob se změněným pohlavím zůstává neohlášeno, a viníci tudíž nejsou stíháni;

17.   vyzývá mezinárodní a kosovské orgány, aby učinily, co je v jejich silách, pro okamžité uzavření olovem zamořených táborů pro vnitřně vysídlené osoby ve městech Çesmin Llugë/Česmin Lug, Osterode a Leposaviq/Leposavić, které se nacházejí na vysoce toxické hlušině z olověných dolů v Trepçe, a aby rodinám, jež v těchto místech žijí, zajistily nejzákladnější lidská práva a přemístily je na bezpečnější místa s dobrými hygienickými podmínkami;

18.   je toho názoru, že mají-li občané EU nadále podporovat další rozšiřování a občané kandidátských zemí pokračovat v reformách, je velmi důležité předložit jim jasné a ucelené informace o přínosech a důsledcích této politiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby projevily snahu o dosažení tohoto cíle; domnívá se, že je rovněž nezbytné naslouchat obavám občanů i jejich dotazům a řešit je;

19.   oceňuje neustálý pokrok Chorvatska při plnění kritérií pro přistoupení k Unii i při plnění členských povinností; vítá dvoustrannou dohodu o vyřešení hraničního sporu se Slovinskem, která byla impulzem k otevření dalších kapitol procesu přistoupení; domnívá se, že jednání o přistoupení lze uzavřít do poloviny roku 2010 za předpokladu, že Chorvatsko zvýší své úsilí a splní všechna nezbytná kritéria, mezi něž patří i úzká spolupráce s ICTY;

20.   blahopřeje bývalé jugoslávské republice Makedonii k úspěchům, jichž dosáhla od vydání poslední zprávy o pokroku, a to zejména v průběhu několika posledních měsíců; s uspokojením konstatuje, že zlepšení vzala na vědomí Komise, která doporučila, aby s touto zemí byla zahájena jednání o přistoupení; vyzývá Radu, aby na summitu, který se uskuteční v prosinci 2009, postupovala podle doporučení Komise; očekává, že jednání budou zahájena v blízké budoucnosti, a doufá, že budou nalezena vzájemně uspokojivá řešení neuzavřených sporů se sousedními zeměmi, mezi něž patří i spor o název mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií a Řeckem; vyzývá vlády obou zemí, aby za tímto účelem zvýšily své úsilí; připomíná význam dobrých sousedských vztahů a naléhavě žádá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, aby v otázkách, které se týkají jejích sousedů, postupovala uvážlivě; bere na vědomí nedávné navázání diplomatických vztahů s Kosovem a uzavření dohody o fyzickém vymezení hranice, která je zásadním přínosem k regionální stabilitě;

21.   vyzývá orgány bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby vytrvaly ve svém úsilí o provedení reformy, především ve veřejné správě a v soudnictví, v oblasti protikorupční politiky, práv žen a vztahů mezi etniky, jakož i v úsilí o zaručení práv osob jakéhokoli etnického původu a o jejich větší zapojení do veřejného života a veřejné správy;

22.   vyjadřuje uspokojení nad tím, že Turecko jako kandidátská země pokročilo v plnění kodaňských politických kritérií; naléhavě vyzývá tureckou vládu a všechny parlamentní strany v Turecku, aby se shodly na formulaci a provádění klíčových reforem; vítá skutečnost, že vláda schválila strategii reformy soudnictví, a poukazuje na to, jak zásadní význam má rychlé zavedení této strategie pro fungování tureckého státu a turecké společnosti; je znepokojen situací v oblasti svobody projevu a svobody tisku, zejména v návaznosti na nebývalou pokutu, která byla uložena jedné mediální skupině; s uspokojením bere na vědomí, že se v Turecku stále otevřeněji hovoří o otázkách, které byly dříve tabu; vyjadřuje politování nad tím, že tato země neučinila příliš velký pokrok, pokud jde o svobodu náboženského vyznání, a naléhavě žádá její vládu, aby v souladu s evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod vytvořila právní rámec umožňující všem nemuslimským náboženským skupinám a společenství alevitů praktikovat svou víru bez zbytečných omezení; hluboce lituje toho, že Turecko nesplnilo závazky vyplývající z dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi ES a Tureckem, a naléhavě Turecko žádá, aby přistoupilo k plnému a nediskriminačnímu provádění daného protokolu; vyzývá tureckou vládu a všechny dotčené strany, aby aktivně usilovaly o rychlé nalezení komplexního řešení kyperské otázky, a to na základě rezolucí Rady bezpečnosti a zásad, na nichž je založena EU; vítá snahy o řešení kurdského problému v rámci projektu "demokratického otevření" a vybízí tureckou vládu, aby se zabývala situací občanů kurdského původu a přijala za tímto účelem konkrétní opatření, a žádá všechny politické síly, aby tento proces podpořily; oceňuje diplomatické úsilí o normalizaci vztahů s Arménií a naléhavě vyzývá Velké národní shromáždění Turecka a arménský parlament k ratifikaci příslušných protokolů; vítá skutečnost, že Turecko podepsalo mezivládní dohodu o plynovodu Nabucco, jejíž provedení patří k nejvyšším prioritám EU v souvislosti se zabezpečením dodávek energie, a žádá, aby v rámci jednání o přistoupení bylo otevřena kapitola energetiky; bere na vědomí obnovení jednání o dohodě o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem a naléhavě žádá Turecko, aby mezitím plně provádělo stávající dvoustranné dohody s členskými státy o zpětném přebírání osob; vyzývá tureckou vládu, aby svou zahraniční politiku, obzvláště politiku ve vztazích s Íránem, lépe koordinovala s EU; lituje nicméně toho, že strategická spolupráce NATO-EU nad rámec dohod "Berlín plus" je stále blokována připomínkami Turecka, což má negativní dopad na ochranu pracovníků EU v terénu, a naléhavě žádá Turecko, aby od svých námitek co nejrychleji upustilo;

23.   s uspokojením bere na vědomí pokrok, jehož dosáhlo Srbsko, a to především jednostranné provádění prozatímní dohody touto zemí; je toho názoru, že takové jednostranné uplatňování dohody, které probíhá na pozadí finanční krize, demonstruje odhodlání této země pokročit na cestě ke členství v Unii; naléhavě proto vybízí Radu, aby bezodkladně rozhodla o ratifikaci prozatímní dohody; žádá Srbsko, aby plně spolupracovalo s ICTY; v tomto ohledu vítá zprávu předloženou hlavním žalobcem ICTY dne 4. června 2009, v níž se uvádí, že Srbsko učinilo další pokrok ve spolupráci s ICTY; považuje za významné, že u komory pro válečné zločiny u okresního soudu v Bělehradě řízení pokračuje ; vítá protokol o policejní spolupráci, který podepsaly srbské orgány s Misí Evropské unie v Kosovu na podporu právního státu (EULEX KOSOVO), a vyzývá Srbsko k prohloubení spolupráce s touto misí, zejména pokud jde o její operace v severním Kosovu; vyjadřuje politování nad tím, že srbské úřady vyzvaly kosovské Srby k tomu, aby dne 15. listopadu 2009 bojkotovali místní volby, a naléhavě je žádá o konstruktivnější přístup, kterým by podpořily aktivnější zapojení srbské komunity v Kosovu do orgánů Kosova;

24.   uznává, že Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku v oblasti bezpečnosti a správy hranic; vyjadřuje nicméně nespokojenost nad tím, že Bosna a Hercegovina jako případná kandidátská země příliš nepokročila na cestě ke členství v Unii; všímá si s rostoucím znepokojením nestabilního politického klimatu i skutečnosti, že příslušným entitám chybí společná vize, a odsuzuje uplatňování výbušné rétoriky, která může poškodit úspěšný vývoj procesu smiřování mezi etniky a fungování státních struktur; vybízí Radu, aby za podpory mezinárodního společenství i nadále usilovala o dialog s politickými vůdci Bosny a Hercegoviny s cílem pomoci této zemi a jejím občanům vytrvat na cestě k evropské integraci; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit udržitelnější ústavní rámec umožňující účinnější fungování institucí této země; bere proto na vědomí poslední diplomatické snahy předsednictví Rady, Komise a vlády USA a doporučuje, aby se pokračovalo v jednání, které zohlední předchozí opatření přijatá mezi politiky a Bosnou a Hercegovinou; připomíná, že do budování životaschopné země je třeba více zapojit poslance a občanskou společnost;

25.   vítá záměr Komise posílit vztahy s Kosovem(5) a současně zvážit možnost účasti Kosova na programech Společenství; očekává, že za účelem splnění základních požadavků Ahtisaariho plánu bude decentralizace ukončena do konce roku a všem obyvatelům Kosova, a zejména srbské menšině, bude zajištěno politické zastoupení; žádá kosovské orgány, aby pokračovaly ve svém úsilí a zaručily lepší dodržování práv menšin; vítá celkově poklidný a hladký průběh místních voleb, které se uskutečnily dne 15. listopadu 2009, a oceňuje úsilí, které ústřední volební komise věnovala jejich přípravě; vítá rovněž nebývale vysokou účast kosovských Srbů a pohlíží na tuto skutečnost jako nadějnou známku toho, že společenství kosovských Srbů je ochotno převzít odpovědnost za činnost v kosovských orgánech; vítá skutečnost, že mise EULEX KOSOVO je nyní plně akceschopná, což jí umožní transparentně a odpovědně plnit její mandát, tedy prosazovat právní stát, veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost v celém Kosovu a připravit cestu k integraci Kosova do Unie, pokud tato země splní nezbytné podmínky a požadavky;

26.   oceňuje výsledky, kterých Černá hora dosáhla od vydání poslední zprávy o pokroku; konstatuje, že tato země požádala o členství v Unii a že se Rada rozhodla vyzvat Komisi k vypracování stanoviska k žádosti Černé Hory; oceňuje úspěchy Černé Hory, a to zejména hladký průběh nedávných voleb a dobré hospodářské výsledky navzdory celosvětové hospodářské krizi, a vybízí tuto zemi, aby pokračovala ve svých reformních snahách;

27.   oceňuje výsledky, kterých dosáhla Albánie od vydání poslední zprávy o pokroku, a to zejména v procesu vydávání průkazů totožnosti a při zlepšování právního a správního rámce volebního procesu, jak ukázaly poslední vnitrostátní volby; naléhavě žádá členy opozice, aby přestali bojkotovat práci parlamentu, a vyzývá je, aby plnili své povinnosti a zastupovali své voliče v parlamentu; žádá vládu a opozici, aby nalezly společný postoj k přijetí opatření v parlamentu, která zohlední poslední volby; konstatuje, že Albánie požádala o členství v Unii a že se Rada rozhodla vyzvat Komisi k vypracování stanoviska k žádosti této země; nabádá albánské orgány, aby v zájmu občanů pokračovaly ve svém úsilí o reformu hospodářské a sociální oblasti, aby tato země pokročila na cestě ke členství v Evropské unii;

28.   vítá žádost Islandu o členství a očekává, že Komise již brzy zformuluje své stanovisko a vydá v této věci doporučení a že vzhledem k pevně zakořeněné tradici demokracie a velkému souladu právních předpisů této země s acquis communautaire získá Island status kandidátské země v blízké budoucnosti; domnívá se však, že základním prvkem hodnocení Komise by měly být výsledky, jichž Island dosáhl při plnění svých povinností vyplývajících z Dohody o Evropském hospodářském prostoru; znovu vyzývá Komisi, aby kancelář delegace v Reykjavíku otevřela už v první polovině roku 2010;

29.   vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly funkční a jednotný vzor pro nové delegace EU v oblasti rozšíření, které by nadále zajišťovaly jednotnou činnost EU i poté, co vznikne Evropský útvar pro vnější činnost (EEAS), zvláště pokud politika rozšíření zůstane mimo oblast působnosti EEAS;

30.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům dotčených zemí.

(1) Úř. věst. C 291 E, 30.11.2006, s. 402. (2) Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 480. (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0363. (4) * Podle UNSCR. 1244/1999. (5) 22 členských států EU Kosovo uznalo , pět nikoli.