Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení (2009/2156(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 39 Smlouvy o fungování EU,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o cílenějším zaměření podpory určené zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním (KOM(2009)0161),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. prosince 2009 ke sdělení Komise,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7–0056/2010),
A. vzhledem k tomu, že 54 % obhospodařovaných ploch v EU, tj. více než polovina zemědělské půdy, je klasifikováno jako znevýhodněné oblasti,
B. vzhledem k tomu, že se znevýhodněné oblasti nacházejí ve všech členských státech, ačkoli v různém rozsahu,
C. vzhledem k tomu, že 16 % obdělávané půdy tvoří plochy v horských oblastech (včetně arktických regionů severně od 62. rovnoběžky, jež jsou stavěny naroveň horským oblastem) a že 35 % zemědělsky využívaných ploch je klasifikováno jako „přechodné znevýhodněné oblasti“,
D. vzhledem k tomu, že tyto „přechodné znevýhodněné oblasti“ jsou členskými státy určovány na základě souboru různých kritérií, což podle názoru Evropského účetního dvora(1) může vést k rozdílnému zacházení,
E. vzhledem k tomu, že v těchto oblastech pobírá vyrovnávací platby pouze nepatrná část podniků a že výše těchto plateb mezi jednotlivými členskými státy značně kolísá(2),
F. vzhledem k tomu, že pro vymezení horských oblastí a oblastí se zvláštními nevýhodami, které jsou definovány v čl. 50 odst. 2 (horské oblasti) a čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), existují jasná a nesporná kritéria, a proto určení těchto oblastí nebylo předmětem kritiky Evropského účetního dvora, a ani se jej netýká toto sdělení Komise,
G. vzhledem k tomu, že zvláštní situace v nejvzdálenějších regionech vyžaduje uplatňování specifických postupů,
H. vzhledem k tomu, že podpora znevýhodněných oblastí je významnou součástí tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky, tj. politiky rozvoje venkova, a proto by se toto hodnocení nemělo soustřeďovat na cíle regionálních politik, ani otázky spojené s přerozdělováním prostředků z EZFRV,
I. vzhledem k tomu, že reformou právních předpisů upravujících podporu znevýhodněným oblastem a přijetím nařízení (ES) č. 1698/2005 byla zrušena kategorie „přechodných znevýhodněných oblastí“ a že regiony způsobilé k vyplácení podpor byly definovány jako oblasti postižené „přírodními nevýhodami“,
J. vzhledem k tomu, že socioekonomická kritéria, k nimž některé členské státy přihlížely před reformou v roce 2005, již nelze používat jako hlavní kritéria pro vymezení oblastí s 'přírodními nevýhodami„, avšak že je lze nadále uplatňovat pro definici oblastí “se zvláštními nevýhodami„, kterým je vyplácena podpora podle čl. 50 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1698/2005,
K. vzhledem k tomu, že členské státy mají při vytváření svých celostátních a regionálních programů pro rozvoj venkova značný manévrovací prostor pro vypracování vyvážených balíčků opatření tak, aby tyto programy byly přizpůsobeny jejich zvláštním regionálním potřebám, a že členské státy jsou v jejich rámci povinny předložit svým znevýhodněným regionům přiměřené nabídky,
L. vzhledem k tomu, že se může ukázat, že osm navržených biofyzikálních kritérií ne vždy postačuje k určení skutečného znevýhodnění tak, aby byla zohledněna velká rozmanitost venkovských oblastí v EU, a že ani 66% prahová hodnota na plochu zřejmě není ve všech případech k tomuto účelu vhodná; vzhledem k tomu, že pro určení skutečného znevýhodnění dané oblasti jsou relevantní mimo jiné i faktory jako pěstované plodiny, kombinace typů půd, půdní vlhkost a podnebí,
1. zdůrazňuje význam, který mají přiměřené vyrovnávací platby znevýhodněným regionům jako nepostradatelný nástroj pro zachování velmi kvalitních veřejných statků, jako je tamější zemědělská činnost a kulturní krajina; upozorňuje na skutečnost, že právě znevýhodněné regiony bývají často vysoce ceněny pro svou kulturní krajinu, biologickou rozmanitost, environmentální přínosy, pracovní místa v zemědělství a životaschopné venkovské komunity;
2. uznává, že znevýhodněné oblasti mají díky své jedinečné poloze velmi přínosnou úlohu z hlediska životního prostředí a zachování krajiny, a zdůrazňuje, že při poskytování plateb v rámci tohoto opatření by se mělo usilovat o dosažení těchto cílů;
3. zdůrazňuje, že článek 158 Smlouvy o ES týkající se politiky soudržnosti, která byla nově upravena Lisabonskou smlouvou, se vztahuje zejména na přírodně znevýhodněné regiony; důrazně vyzývá Komisi, aby předložila zevrubnou strategii, která by odstranila rozdíly v politice členských států vůči těmto oblastem a která by podpořila celistvý přístup zohledňující konkrétní vnitrostátní a regionální charakteristiky;
4. zdůrazňuje, že cílem podpory přírodně znevýhodněných oblastí je především v širokém měřítku a natrvalo zachovat efektivní a multifunkční zemědělství, a tak i venkov jako životaschopnou hospodářskou oblast a místo vhodné k životu;
5. podtrhuje, že obdělávání těchto znevýhodněných oblastí je nezbytné nejen z hlediska výroby kvalitních potravin, ale i přínosu pro celkový hospodářský rozvoj, zvýšení životní úrovně a demografické a sociální stability těchto regionů;
6. v této souvislosti vyzývá Komisi, aby rovněž vzala v úvahu sociální důsledky nové klasifikace pro přírodně znevýhodněné oblasti;
7. poukazuje na to, že vyrovnávací platby určené znevýhodněným oblastem nesmí na rozdíl od agroenvironmentálních opatření podléhat žádným dodatečným podmínkám kladeným na obhospodařování půdy, které by přesahovaly požadavky podmíněnosti; připomíná, že režim pro znevýhodněné oblasti (LFA) musí v zásadě nabídnout vyrovnání zemědělcům, kteří se při obhospodařování půdy potýkají se značným přírodním znevýhodněním, které jako takové není kompenzováno trhem;
8. zdůrazňuje však, že platby v rámci LFA musí být vázány na aktivní obdělávání půdy, tj. na výrobu potravin nebo činnosti úzce propojené s výrobou potravin;
9. zastává názor, že osm biofyzikálních kritérií, která Komise navrhla pro určování přírodně znevýhodněných oblastí, lze do jisté míry považovat za vhodné pro tyto účely; zdůrazňuje však, že tato kritéria není možné ve všech případech použít pro objektivní vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;
10. uznává však, že striktní používání výhradně biofyzikálních kritérií nemusí být pro všechny evropské oblasti vhodné a může vést k nežádoucím důsledkům pro oblasti, které vymezují; doporučuje proto znovu objektivně přezkoumat stanovisko k socioeknomickým kritériím, jako je vzdálenost od trhů, nedostatek služeb a odliv obyvatelstva;
11. naléhá na Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, která zazněla během konzultací s členskými státy, regionálními a místními orgány a zemědělskými organizacemi ohledně definice přírodně znevýhodněných oblastí;
12. domnívá se, že zejména zahrnutím geografického kritéria označovaného jako „izolace“ by se řešilo zvláštní přírodní znevýhodnění, které vyplývá ze vzdálenosti od trhu, odlehlosti a omezeného přístupu ke službám;
13. domnívá se, že je nezbytné přezkoumat definici kritéria „vlhkostní rovnováhy v půdě“ tak, aby se zohlednily různé agroklimatické podmínky panující v různých členských státech Unie;
14. domnívá se, že zahrnutím kritéria „dny polní kapacity“ by bylo možné zohlednit omezení vlhkých neobdělávatelných půd, neboť by se brala v potaz interakce mezi typy půd a podnebím (toto kritérium by např. odráželo problémy spojené s přímořským podnebím);
15. vyzývá proto Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění výzkumu a analýz s cílem případně zahrnout do nového režimu pro znevýhodněné oblasti doplňková kritéria, aby tak své návrhy více přizpůsobila praktickým problémům zemědělců a aby stanovila pevný soubor kritérií, která budou vhodná z dlouhodobého hlediska;
16. upozorňuje však na to, že pro používání těchto kritérií a stanovení realistických prahových hodnot je v praxi bezpodmínečně nutné, aby členské státy a regiony měly k dispozici dostatečně přesné biofyzikální údaje o daných přírodních lokalitách; souhlasí tedy s testováním navržených kritérií v praxi, které zahájila Komise; žádá, aby pro přizpůsobení prahových hodnot uvedených kritérií, která slouží na vnitrostátní a regionální úrovni k vymezení přírodně znevýhodněných oblastí, a 66% prahové hodnoty skutečným přírodním podmínkám v daných oblastech byly rovněž využity podrobné mapy, jež mají být vyhotoveny členskými státy;
17. zdůrazňuje zejména skutečnost, že má-li být praktickým způsobem zohledněna vzájemná provázanost mnoha ovlivňujících faktorů, může se ukázat, že přijatá kritéria bude nutno používat kumulativně; umožnilo by to klasifikovat oblasti, které jsou charakterizovány dvěma či více lehčími či středně vážnými přírodními handicapy, jako přírodně znevýhodněné oblasti, i když by k tomu jednotlivá kritéria nepostačovala;
18. zdůrazňuje, že konečné stanovisko ke zvoleným základním územním jednotkám, kritériím a prahovým hodnotám navrženým Komisí lze zaujmout až poté, co členské státy vypracují podrobné mapy; zdůrazňuje, že do doby, než budou tyto výsledky simulace k dispozici, je třeba na navrženou 66% prahovou hodnotu i na limity definující vlastní kritéria pohlížet velmi opatrně a že je lze objektivně a náležitě upravit až po předložení uvedených map; vyzývá proto Komisi, aby urychleně posoudila vytvořené mapy a aby na jejich základě ihned vypracovala podrobné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o vymezení přírodně znevýhodněných oblastí;
19. zdůrazňuje, že při práci na konečné podobě mapy přechodných znevýhodněných oblastí by měla být zohledněna také objektivní vnitrostátní kritéria, jež by umožnila přizpůsobit definici těchto oblastí zvláštním podmínkám v každé zemi; domnívá se, že tyto úpravy by měly být provedeny transparentně;
20. domnívá se, že na vnitrostátní úrovni je v určité míře nutné dobrovolně doladit kritéria pro podporu přírodně znevýhodněných oblastí tak, aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na zvláštní geografické podmínky v oblastech, jejichž přírodní znevýhodnění bylo vyrovnáno lidským zásahem; zdůrazňuje však, že i když byla kvalita půdy zvýšena, musí se vzít v potaz zátěž vyplývající z průběžných nákladů na údržbu, např. na odvodňování nebo zavlažování; navrhuje, aby za tímto účelem byly mimo jiné použity i hospodářské údaje (jako např. příjmy zemědělských podniků a úrodnost půdy); zdůrazňuje však, že rozhodnutí o kritériích, jež mají být při tomto dolaďování použita, přísluší členským státům, protože mnohé z nich již vypracovaly náležité a vhodné systémy pro přesnější rozlišení, které by měly zůstat zachovány;
21. domnívá se, že podle nových kritérií mohou být vyloučeny některé přírodně znevýhodněné oblasti, které v současnosti potřebné podmínky splňují; zdůrazňuje, že by měla být stanovena přiměřená lhůta pro postupné ukončení podpor, během níž se dotčené regiony budou moci bez problémů přizpůsobit nové situaci;
22. zdůrazňuje, že oblasti, jež překonaly špatné přírodní půdní podmínky agronomickými postupy, by neměly být s konečnou platností vyloučeny, zejména pokud tamní zemědělství stále vykazuje nízké příjmy nebo pokud neexistuje nedostatek výrobních alternativ, a vyzývá Komisi, aby v těchto oblastech zajistila hladký přechod na nový režim;
23. žádá, aby v případě technických postupů určených k vyrovnání přírodních znevýhodnění nebyly brány v úvahu jen krátkodobé výhody, ale aby tyto postupy byly také podrobeny přezkoumání z hlediska dlouhodobě udržitelných výsledků;
24. zdůrazňuje odpovědnost členských států za objektivní určení přírodně znevýhodněných oblastí i za vypracování vyvážených programů pro rozvoj venkova; zdůrazňuje, že je nutné, aby v tomto procesu spolupracovaly s regionálními a místními orgány; současně však upozorňuje na to, že rozhodnutí přijatá na vnitrostátní nebo regionální úrovni je třeba oznámit Komisi, která je musí schválit;
25. zdůrazňuje, že reforma přístupu k přírodně znevýhodněným oblastem tvoří významnou součást budoucího rozvoje společné zemědělské politiky Evropské unie;
26. vyzývá Komisi, aby do jednoho roku vypracovala samostatný legislativní text o zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech;
27. žádá, aby revize režimu znevýhodněných oblastí byla koordinována s diskusí o celkové reformě SZP v zájmu soudržné struktury nových systémů zemědělských podpor, a to zejména v souvislosti s režimem jednotné platby na zemědělský podnik;
28. je si vědom důsledků, které mohou plynout z nového vymezení přechodných znevýhodněných oblastí pro budoucí určování pomoci v rámci SZP, a proto vyzývá Komisi, aby zohlednila všechna stanoviska, jež v rámci veřejných konzultací vyjádřily členské státy, regionální a místní orgány a příslušné zemědělské organizace;
29. domáhá se ochrany evropského rozpočtu vyhrazeného na rozvoj venkova a důrazně vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnosti spolufinancování z režimu pro přírodně znevýhodněné oblasti, který je jedním z nejúčinnějších a nejdůležitějších nástrojů pro rozvoj venkova;
30. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.