Evropský parlament

–   s ohledem na prohlášení pěti summitů představitelů států a vlád Latinské Ameriky, Karibiku a Evropské unie, které se dosud konaly v Rio de Janeiru (28.–29. června 1999), v Madridu (17.–18. května 2002), v Guadalajaře (28.–29. května 2004), ve Vídni (12.–13. května 2006) a v Limě (16.–17. května 2008),

–   s ohledem na společné prohlášení ze čtrnácté ministerské schůzky mezi skupinou z Ria a Evropskou unií, která se konala v Praze ve dnech 13.–14. května 2009,

–   s ohledem na společné prohlášení z ministerské schůzky v rámci dialogu ze San José mezi trojkou Evropské unie a ministry zemí Střední Ameriky, která se konala v Praze dne 14. května 2009,

–   s ohledem na prohlášení devatenáctého iberoamerického summitu představitelů států a vlád, který se konal v Estorilu (Portugalsko) ve dnech 29. listopadu – 1. prosince 2009 (lisabonské prohlášení),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2009 nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“ (KOM(2009)0495),

–   s ohledem na závěry zasedání Rady Evropské unie ze dne 8. prosince 2009 ohledně vztahů mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou,

–   s ohledem na usnesení Evropsko-latinskoamerického parlamentního shromáždění (Eurolat), a zejména na usnesení ze dne 20. prosince 2007 o vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou v souvislosti s pátým summitem v Limě, zejména pokud jde o demokratickou veřejnou správu, na usnesení ze dne 8. dubna 2009 o Evropsko-latinskoamerické chartě pro mír a bezpečnost a na návrh usnesení ze dne 15. října 2009 o partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou s ohledem na nadcházející šestý summit, jenž se bude konat v květnu 2010 v Madridu,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. listopadu 2001 o globálním partnerství a společné strategii ve vztazích mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou(1), ze dne 27. dubna 2006 o posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou(2) a ze dne 24. dubna 2008 o pátém summitu EU a Latinské Ameriky a Karibiku v Limě(3),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o zemětřesení na Haiti, s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2010 o Venezuele, s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2010 o situaci politických vězňů a vězňů svědomí na Kubě,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o vraždách žen (feminicidio) v Mexiku a ve Střední Americe a s ohledem na roli Evropské unie v boji proti tomuto jevu(4),

–   s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A7-0111/2010),

A.   vzhledem k zásadní povaze biregionálního strategického partnerství mezi EU a Latinskou Amerikou a významu, který má prohlubování a zdokonalování tohoto partnerství pro oba regiony,

B.   vzhledem k tomu, že mezi priority španělského předsednictví EU a budoucího maďarského a belgického předsednictví patří posilování vztahů mezi EU a Latinskou Amerikou,

C.   vzhledem k tomu, že biregionální strategické partnerství učinilo od prvního summitu v roce 1999 významný pokrok, zejména tím, že na summitu ve Vídni vzniklo shromáždění Eurolat, které je parlamentním orgánem biregionálního strategického partnerství, avšak nadále před ním stojí úkoly a výzvy v souvislosti s dalším pokrokem,

D.   vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů biregionálního strategického partnerství je regionální integrace a uzavírání subregionálních a dvoustranných dohod o partnerství a strategických partnerství,

E.   vzhledem k tomu, že uvedené integrační procesy může podpořit Unie jihoamerických národů (UNASUR), ačkoli se jedná o orgán lišící se svou povahou od kontinentálních integračních procesů (Andské společenství – CAN, Mercosur, Středoamerický integrační systém – SICA),

F.   vzhledem k tomu, že tváří v tvář možným stávajícím nebo budoucím vnitroamerickým konfliktům je vhodné, aby dotyčné vlády v rámci zásady subsidiarity vyčerpaly možnosti soudního řízení v Latinské Americe před tím, než se obrátí na další soudní orgány v jiné části světa,

G.   vzhledem k tomu, že se v posledních letech zvýšily výdaje na vojenské účely jak v Latinské Americe, tak v Evropě,

H.   vzhledem k tomu, že díky biregionálnímu strategickému partnerství byla ještě více posílena koordinace obou stran na mezinárodních fórech a v mezinárodních institucích a že kromě stanovení společného programu je třeba s přihlédnutím k zájmům a problémům obou stran koordinovat také jejich postoje k významným celosvětovým otázkám,

I.   vzhledem k významnému historickému kroku, kterým se stala nedávná ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií, a vzhledem k tomu, jaké důsledky může mít její provádění, pokud jde o účinné uplatňování občanských a sociálních práv a o prosazování rovných příležitostí, pro více než 60 milionů osob se zdravotním postižením, které žijí v latinskoamerické oblasti,

J.   vzhledem k tomu, že ve Spojených státech nastoupila nová administrativa, která přinesla velká očekávání,

K.   vzhledem k tomu, že Latinská Amerika se rozkládá na území s více než 600 miliony obyvatel, z něhož pochází 10 % celosvětového HDP, na němž se vyskytuje 40 % rostlinných druhů naší planety a na němž se nachází mimořádný lidský kapitál,

L.   vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou jsou založeny na společných hodnotách a že respektování lidských práv a základních svobod představuje základní prvek strategického partnerství,

M.   vzhledem k tomu, že rozvíjení vztahů s Latinskou Amerikou je oboustranně prospěšné a může přinést výhody jak pro všechny členské státy EU, tak pro všechny země Latinské Ameriky,

N.   vzhledem k tomu, že začlenění genderového hlediska do všech politik může napomoci k tomu, aby společnosti byly spravedlivější a demokratičtější a aby v nich ženy i muži byli považováni za rovnocenné ve všech otázkách života,

O.   vzhledem k tomu, že v EU, Latinské Americe a Karibiku žije celkem více než miliarda osob a na tomto území se nachází třetina členských států OSN,

P.   vzhledem k tomu, že EU je hlavním dárcem rozvojové pomoci, hlavním investorem a druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v Latinské Americe (zcela nejvýznamnějším v případě zemí Mercosuru a Chile) a že od vzniku biregionálního strategického partnerství v roce 1999 EU financovala projekty a programy v celkové výši více než 3 miliardy EUR,

Q.   vzhledem k tomu, že zotavování z celosvětové recese bude ještě v roce 2010 postupovat pomalu a vzhledem k tomu, že ačkoli Latinská Amerika čelila krizi lépe než jiné rozvinuté ekonomiky a v roce 2010 její ekonomika v průměru poroste o téměř 3 %, zotavování bude velmi nerovnoměrné a úroveň růstu nebude dostatečná na to, aby podstatně zlepšila sociální podmínky obyvatel, kteří mají v porovnání s evropským obyvatelstvem i nadále k dispozici jen mizivou sociální ochranu,

R.   vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v některých velkých zemích Latinské Ameriky a členských státech EU je vysoká,

S.   vzhledem k tomu, že přestože bylo dosaženo výrazného pokroku, je v regionu vysoké míra úmrtnosti dětí a matek,

T.   vzhledem k tomu, že výroba drog a obchodování s drogami jsou v regionu i nadále velmi vážným problémem; s přihlédnutím k tomu, že pěstování listů koky se v Jižní Americe znásobilo a že jednotlivé úmluvy a rezoluce OSN, které koku považují za zakázanou plodinu, a oficiální doktrína některých vlád, které tvrdí, že tato plodina je součástí domorodé kultury, se střetávají v politicko-kulturní oblasti,

U.   s ohledem na to, že některé komunity původních obyvatel v mnoha zemích Latinské Ameriky charakterizuje chudoba, nerovnost a diskriminace,

V.   vzhledem k tomu, že je třeba dosáhnout významného zlepšení v odvětví energetiky, vodohospodářství, infrastruktury a komunikací, které by se vyrovnalo zlepšení, kterého již bylo dosaženo v odvětví telekomunikací,

W.   vzhledem k tomu, že rozvoj v Latinské Americe a schopnost tohoto regionu podílet se na integračním procesu bude zaostávat, dokud nebude odpovídajícím způsobem přizpůsobena infrastruktura,

X.   vzhledem k tomu, že v Latinské Americe je politika EU v oblasti přistěhovalectví považována za závažný problém a že je třeba dospět k dohodám, které by zohledňovaly oprávněné zájmy evropských a latinskoamerických partnerů v této velmi citlivé oblasti,

Y.   vzhledem k tomu, že Evropská investiční banka (EIB) začala v Latinské Americe působit v roce 1993 a pro současné funkční období (2007–2013) má k dispozici 2,8 miliardy EUR na financování projektů v této oblasti,

Z.   vzhledem k tomu, že inovace a znalosti jsou základními nástroji pro odstranění chudoby a hladu a pro dosažení udržitelného rozvoje, jak konstatoval poslední iberoamerický summit,

AA.   vzhledem k tomu, že nedávná studie provedená Organizací iberoamerických států pro vzdělání, vědu a kulturu (OEI) a Ekonomickou komisí pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC) konstatovala, že je nezbytné vyčlenit částku 55 miliard EUR, aby v období deseti let (2011–2021) bylo dosaženo cílů v oblasti vzdělávání, jejichž záměrem je zmírnit nesmírné stávající rozdíly, odstranit negramotnost a zaručit školní docházku 15 milionům dětí ve věku 3 až 6 let, které k ní dosud nemají přístup, vytvořit spolehlivé a účinné systémy odborné přípravy a podstatně zlepšit podmínky pro vstup na univerzity,

1.   vítá sdělení Komise nazvané „Evropská unie a Latinská Amerika: globální hráči v partnerství“, jehož cílem je popsat a posoudit současný stav a navrhnout operativní opatření, jejichž cílem bude dosažení plného biregionálního strategického partnerství;

2.   vítá podnět španělského předsednictví s cílem dosáhnout podpisu Dohody o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky a mnohostranných obchodních dohod s Kolumbií a Peru a pevnou vůli a zájem o znovuzahájení jednání mezi EU a sdružením Mercosur;

3.   opět konstatuje, že podpora konkrétních procesů regionální integrace v Latinské Americe patří mezi neodmyslitelné zásady biregionálního strategického partnerství a věří, že uvedené biregionální strategické partnerství zlepší koordinaci postojů ke krizovým situacím a otázkám celosvětového významu na základě společných hodnot, zájmů a problémů;

4.   bere na vědomí politické změny, k nimž v obou regionech došlo, a domnívá se, že je třeba pozorně vnímat vývoj událostí, aby bylo případně možné změnit politiku Unie zaměřenou na Latinskou Ameriku a přizpůsobit ji novým okolnostem;

5.   zdůrazňuje význam zásad a hodnot, které jsou základem biregionálního strategického partnerství, jako je pluralitní a zastupitelská demokracie, dodržování lidských práv (politických, hospodářských a sociálních) a základních svobod, svoboda slova, právní stát, výkon práva, právo na řádný proces, právní jistota a odmítnutí jakékoli formy diktatury nebo autoritářství;

6.   vyzývá všechny zúčastněné strany tohoto biregionálního strategickém partnerství, aby dostály své odpovědnosti v oblasti řádné správy věcí veřejných a sociální spravedlnosti;

Strategická vize EP týkající se biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika

7.   potvrzuje, že hlavním cílem biregionálního strategického partnerství EU-Latinská Amerika je vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství kolem roku 2015, a sice v oblasti politické, ekonomické, obchodní, sociální a kulturní, jež by měla být zárukou udržitelného rozvoje v obou regionech;

Způsoby dosažení cílů evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství
v politické oblasti biregionálního strategického partnerství

8.   žádá, aby se ve prospěch biregionálního strategického partnerství využívaly nové možnosti, které vyplývají z uplatňování Lisabonské smlouvy;

9.   vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila jednotnost, soulad a efektivitu vnější činnosti EU vůči Latinské Americe, kterou bude podporovat Evropská služba pro vnější činnost, a aby se aktivně účastnila příštího summitu EU a států Latinské Ameriky a Karibiku v květnu 2010 v Madridu;

10.   vyzývá zejména místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a Radu, aby stanovily jasné pokyny pro co nejlepší úzkou a vzájemnou spolupráci s cílem podporovat účinnou mnohostrannost, zajistit ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů, bojovat proti změně klimatu, posilovat možnosti OSN udržovat a upevňovat mír, zaručit splnění rozvojových cílů tisíciletí, jakož i řešit společně v rámci mezinárodního práva a v souladu s rozhodnutím z Limy ohrožení míru a bezpečnosti, včetně nelegálního obchodu s drogami a zbraněmi, organizované trestné činnosti a terorismu;

11.   žádá rovněž, aby byly v souladu se závěry summitu v Limě vypracovány vhodné mechanismy institucionální spolupráce mezi shromážděním Eurolat a jednotlivými orgány EU;

12.   opět konstatuje, že budoucí Evropská služba pro vnější činnost musí zajistit, aby EP mohl v delegacích EU, zejména pokud jde o klíčové oblasti, jako je Latinská Amerika, jednat s právoplatnými partnery, kteří mohou s Parlamentem plně spolupracovat;

13.   doporučuje, aby byla přijata Evropsko-latinskoamerická charta pro mír a bezpečnost zahrnující na základě Charty OSN a souvisejících mezinárodních právních předpisů společné strategie a směry činnosti v oblasti politiky a bezpečnosti, a umožňovala tak čelit společným hrozbám a výzvám, s nimiž se potýkají členové biregionálního strategického partnerství;

14.   blahopřeje Unii jihoamerických národů (UNASUR) k odvedené práci a k diplomatickým úspěchům, kterých již v Latinské Americe dosáhla;

15.   opětovně zmiňuje své přesvědčení, že vnitřní stabilita mnohých latinskoamerických partnerů i nadále závisí na státní reformě, jejíž součástí musí být úplné a účinné začlenění domorodých národů a dalších menšin do rozhodovacích procesů, aby se zamezilo jakémukoli druhu diskriminace a aby byla poskytována podpora jejich kulturním právům a tradicím vzhledem k tomu, že napomohou k dalšímu obohacení společností a posílí demokratickou správu;

16.   upozorňuje, že účinná a nezávislá soudní moc a výkonná politika, která však respektuje lidská práva, ve spolupráci se zodpovědnou, kontrolovatelnou a transparentní správou zajišťují bezpečnost občanům, posilují jejich důvěru v zastupitelský parlamentní systém a zabraňují rozvoji lhostejnosti k systému;

17.   žádá, aby konstruktivní dialog o otázkách migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pokračoval a byl prohlubován, a to jak se zeměmi určení, tak se zeměmi původu a s tranzitními státy; podporuje v tomto smyslu strukturovaný biregionální a globální dialog o migraci mezi EU a Latinskou Amerikou a karibskou oblastí, který byl zahájen dne 30. června 2009, čímž byl dán podnět směrem k dosažení kompromisů stanovených na vrcholném setkání v Limě; vítá zároveň vznik pracovní skupiny v oblasti migrace v rámci Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika, která si klade za cíl vytvořit prostor pro dialog a návrhy v této oblasti, přičemž bere ohled na to, že pro obě zúčastněné strany je toto téma citlivé;

18.   doporučuje s ohledem na projekty, které jsou v současné době uskutečňovány v Peru, Kolumbii a Bolívii, zvýšit objem finančních prostředků určených k financování programů na likvidaci pěstování narkotik prostřednictvím alternativního rozvoje s využitím postupů, které umožní zapojit dotčené obyvatelstvo;

19.   vyjadřuje politování nad tím, že v době, kdy je důležité omezit dopady nedostatečného rozvoje, chudoby, pandemií, podvýživy, zločinnosti a přírodních katastrof, některé země daly přednost nadměrnému zvyšování finančních prostředků na vojenské výdaje;

20.   žádá, aby byly změna klimatu a globální oteplování nadále prioritami programu politických jednání mezi EU a zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku; zdůrazňuje potřebu sladit pozice v různých fórech pro dialog o životním prostředí a změně klimatu, zejména v rámci OSN, a zároveň podporovat summit, který se bude konat v Mexiku na konci roku 2010; zároveň požaduje pokračování ministerských schůzek na úrovni ministrů životního prostředí z obou regionů, které by navázaly na schůzku první, která se konala v březnu 2008 v Bruselu; dále zdůrazňuje, že prvními oběťmi negativních dopadů, které s sebou přináší změna klimatu a globální oteplování, jsou ti nejchudší, a především domorodé obyvatelstvo; doufá rovněž, že latinskoamerická investiční facilita (LAIF) se bude moci zaměřit mimo jiné na podporu projektů řešících dopady změny klimatu, podporujících místní veřejnou dopravu, používání elektrických vozidel, projekt Yasuní-ITT v Ekvádoru atd.;

v ekonomické a obchodní oblasti biregionálního strategického partnerství

21.   opět navrhuje vytvoření evropsko-latinskoamerické zóny globálního meziregionálního partnerství vycházející z modelu slučitelného s WTO a regionalismem, jejíž zavedení by proběhlo ve dvou fázích;

22.   rozhodně podporuje obnovení jednání o partnerské dohodě mezi EU a zeměmi Mercosuru s cílem dokončit první fázi, přičemž takováto partnerská dohoda, která je mimořádně důležitá a dotýká se 700 milionů občanů, by v případě rychlého uzavření byla nejambicióznější biregionální dohodou na světě, dále podporuje ukončení jednání o dohodě o partnerství mezi EU a státy Střední Ameriky před zahájením summitu v Madridu, revizi politické dohody o spolupráci uzavřené s Andským společenstvím v roce 2003 a prohloubení již existujících dohod o partnerství s Mexikem a Chile; konstatuje, že jednání o mnohostranné obchodní dohodě mezi EU a zeměmi Andského společenství skončila úspěšně; bude usilovat o to, aby řádně proběhl proces parlamentní ratifikace těchto dohod s cílem zajistit, aby měly pozitivní vliv na veškeré aspekty společného zájmu;

23.   připomíná, že by měla být zahájena vyjednávání o dohodě o přidružení mezi EU a zeměmi Střední Ameriky na základě meziregionálního přístupu, a zdůrazňuje, že stejným způsobem by jednání měla být i ukončena, přičemž bude zajištěno, aby žádná země nezůstala pozadu;

24.   žádá, s cílem dokončit druhou fázi a dosáhnout kolem roku 2015 uzavření dohody o globálním meziregionálním partnerství, aby byla jednotlivým aktivitám biregionálního strategického partnerství poskytnuta právní a institucionální podpora a úplné geografické pokrytí a aby byla vypracována společná obecná ustanovení a pravidla, která by usnadňovala uplatňování jednotlivých svobod tak, aby vzniklo co nejširší partnerství dosažené na jedné straně rozšiřováním integračních dohod v rámci Latinské Ameriky a uzavíráním partnerských dohod mezi EU a jednotlivými státy a regionálními uskupeními na straně druhé;

v sociální oblasti biregionálního strategického partnerství

25.   doporučuje, aby oba regiony koordinovaly své postoje ohledně dosažení rozvojových cílů tisíciletí s cílem vystupovat jednotně na summitu OSN, který se bude konat v září 2010, zejména ty cíle, které se týkají boje proti chudobě, vytváření stabilních a kvalitních pracovních míst a zapojení vyloučených skupin, zejména skupin domorodých obyvatel, dětí, žen a zdravotně postižených;

26.   považuje rozvojové cíle tisíciletí za jeden z nejdůležitějších cílů, kterého má být do roku 2015 dosaženo tak, že se investice budou zaměřovat na nejchudší země a nejzranitelnější národy, a vyzývá oba regiony, aby nalezly společné východisko ještě před setkáním na vysoké úrovni ohledně rozvojových cílů tisíciletí, které se bude konat v září 2010;

27.   věří, že zahájení seriózního a důkladného dialogu o otázkách vědy, techniky a inovace může podpořit vytvoření evropsko-latinskoamerického prostoru inovace a znalostí, k čemuž si bere příklad z dohody o inovaci uzavřené s Chile;

28.   opakuje, že vzdělání a investice do lidského kapitálu jsou základem sociální soudržnosti a společenského a hospodářského rozvoje a žádá rozhodné úsilí a vhodné financování v boji s negramotností, která je v některých zemích regionu i nadále na vysoké úrovni, zejména u dětí a žen, a přístup k veřejnému a bezplatnému základnímu a střednímu vzdělání, který je omezen v důsledku nedostatku odpovídajících prostředků v jednotlivých státních rozpočtech; podporuje v tomto smyslu projekt Organizace iberoamerických států „Cíle v oblasti vzdělávání 2021: vzdělání, které chceme poskytnout generaci, jež oslaví dvousté výročí vyhlášení nezávislosti“;

29.   zdůrazňuje, že bez podstatné změny socioekonomického prostředí bude pro Latinskou Ameriku nemožné vybudovat znalostní společnost, tu největší strategickou výhodu pro dosažení rozvoje;

30.   vítá iniciativy zaměřené na poskytování a výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti právních předpisů, jako je nedávno zřízené Středisko pro výzkum, rozvoj a inovace v oblasti práva v Latinské Americe; vítá ustavení skupiny 100 a domnívá se, že uvedené nástroje mohou být mimořádně užitečné pro podporu úsilí Komise o vytvoření biregionálního strategického partnerství;

31.   doporučuje latinskoamerickým zemím s potenciálními nebo aktivními soudními spory se sousedními státy, ať už se jedná o spory týkající se hranic nebo jiné, aby vynaložily co největší úsilí a obracely se tak v těchto otázkách na soudy, které řeší tyto případy z oblasti integrace nebo obecného kontinentálního charakteru, a aby tak tyto procesy nepřenášely k soudům v jiných částech světa;

32.   vítá úsilí, které bylo vyvinuto v oblasti rovnosti mezi ženami a muži; doporučuje, aby byly vytvořeny politiky spolupráce mezi EU a Latinskou Amerikou, které budou prosazovat posílení právního postavení žen a rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání a lidským a sociálním právům;

33.   žádá, aby jednotlivé dotčené instituce v rámci svého strategického partnerství vhodnými finančními a technickými prostředky podporovaly politiky prevence a ochrany v oblasti násilí na ženách;

34.   vítá nedávné rozhodnutí Meziamerického soudu pro lidská práva ve věci zavražděných žen v mexickém Campo Algodonero jako precedens pro celý region; vyzývá vlády zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku, aby tohoto rozhodnutí využily jako vodítka pro budoucí práci a aby zajistily, že jejich rozhodné odsouzení násilí páchaného na ženách budou doprovázet dostatečně financované programy ochrany, prevence a restorativní justice; vyzývá rovněž k rozhodnému závazku k boji proti násilí páchanému na základě pohlaví obecně a k náležitým investicím do reprodukčního zdraví a do programů určených na podporu rovnosti obou pohlaví, sexuální výchovy a přístupu ke způsobům plánování rodičovství, a to v souladu s akčním programem Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (z roku 1994);

35.   vítá úsilí, které v oblasti sociální soudržnosti v průběhu posledních let vynaložily Evropská komise, Meziamerická rozvojová banka, Rozvojový program OSN, Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC), MMF a Světová banka, a doporučuje obnovit a zintenzívnit programy EUROsociAL, URB-AL a EUrocLIMA; doporučuje rovněž  řádně provádět Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením s cílem prosazovat rovné příležitosti ve prospěch více 60 milionů obyvatel latinskoamerické oblasti, kteří trpí nějakým zdravotním postižením a čelí vážné hrozbě sociálního vyloučení;

36.   opakuje důležitost výměny zkušeností v oblasti otázek společného zájmu, jakým je sociální soudržnost pro boj proti chudobě a snížení nerovnosti; podporuje v tomto duchu ministerské fórum EU-LAK o sociální soudržnosti, které se konalo v Limě ve dnech 8. – 10. února 2010 a které se soustředilo na téma „Podpora slušné práce pro mladé: jak podporovat sociální soudržnost“ a vítá prohlášení z Bahíi, které bylo učiněno při zakončení 4. mezinárodního setkání sítí EUROsociAL dne 25. června 2009;

37.   s uspokojením vítá příští setkání EU-LAK mezi ministry a nejvyššími představiteli zodpovědnými za sociální bezpečnost s tématem koordinace režimů sociálního zabezpečení ve dnech 13. a 14. května 2010 v Alcalá de Henares (poblíž Madridu) a stejně tak podporuje práci Iberoamerické organizace sociálního zabezpečení, která podporuje hospodářský i společenský blahobyt prostřednictvím koordinace a vzájemné výměny zkušeností v oblasti sociálního zabezpečení a žádá, aby jak ministerská schůzka, tak Iberoamerická organizace sociálního zabezpečení předložily tvůrčí návrhy na zajištění maximálního sociálního zabezpečení pro dotčené obyvatelstvo;

38.   zdůrazňuje, že požadovaná regionální integrace, které se snaží dosáhnout mnohé latinskoamerické vlády a již podporuje Evropská unie, by měla podpořit zlepšení infrastruktury, posílit meziregionální obchod a zlepšit znalosti v jednotlivých zemích o různých politických, sociálních a hospodářských činitelích a subjektech, které fungují v zemích ostatních;

39.   opakuje, že strategie konkrétních a praktických činností v zájmu integrace (mimo jiné stavba silnic, železnic, ropovodů a plynovodů, spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a podpora interregionálního obchodu) a propagace jednotlivých operačních faktorů v regionu by usnadnila integrační impuls a posílila pocit komunity v regionu;

40.   zdůrazňuje, že v zájmu zamezení zastavení růstu v regionu a v zájmu odvrácení blokace udržitelného rozvoje je nezbytná koordinovaná strategie v sektoru energie, vody a komunikací;

41.   doporučuje latinskoamerickým vládám, a pro tento obrovský úkol žádá od Evropské unie maximální možnou podporu, aby s vědomím obtížné sociální situace v relativně pevném ekonomickém panoramatu přijaly rozhodné a konstantní politiky, jako jsou například investice do veřejných zakázek, posilování vnitřního trhu, ochrana malých a středních podniků, rozšiřování půjček, posilování investic do zdravotnictví a vzdělávání, maximální pozornost nezaměstnanosti mládeže a diskriminaci v zaměstnání na základě pohlaví;

42.   připomíná v této souvislosti, že ačkoli není snadné obdržet odpovídající finanční zdroje pro dosažení popsaných cílů, je třeba vybudovat moderní a spravedlivý daňový systém, který umožní stíhat daňové úniky, a rovněž přehodnotit nadměrné výdaje na vojenské účely;

43.   naléhá na EU a země Latinské Ameriky, kde žijí původní obyvatelé, aby prostřednictvím užší spolupráce zahájily účinné plány boje proti hladu, nedostatečnému rozvoji, negramotnosti a chronickým onemocněním;

44.   domnívá se, že cíle sociální soudržnosti partnerství EU-LAK bude možné dosáhnout pouze tehdy, povede-li k vysoké míře rozvoje a spravedlivému rozdělení příjmů a bohatství a že ke splnění tohoto cíle je zapotřebí přijmout konkrétní opatření na vymýcení chudoby v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí a na posílení soudního systému v zemích LAK;

45.   zdůrazňuje význam, jaký má zajišťování potravin a dostatečné možnosti skladování potravin pro země LAK, aby mohly řešit budoucí problémy s dodávkami potravin;

46.   vyzývá EU, aby přinutila nadnárodní společnosti se sídlem v EU k tomu, aby v zemích LAK uplatňovaly jako minimální standardy ekologické a sociální normy zavedené mezinárodními dohodami, jako je agenda důstojné práce MOP, a aby je neobcházely;

Mechanismy pro dosažení hlavních cílů strategického partnerství:
institucionální mechanismy

47.   doporučuje zachovat konání summitů každé dva roky, zdůrazňuje však, že vztahy s Latinskou Amerikou se nesmí omezit na dvouletou vizi, ale že je třeba tyto vztahy dlouhodobě posilovat;

48.   navrhuje zahájit biregionální politický dialog vedený z nového, trojstranného pohledu o tématech, oblastech a zájmech společných pro EU-LAK-Asii, EU-LAK-Afriku a EU-LAK-USA směřující k vytvoření evropsko-atlantického prostoru tvořeného USA, Latinskou Amerikou a EU;

49.   opakuje svůj návrh na vytvoření Nadace Evropa-Latinská Amerika a Karibik, jejímiž hlavními cíli by měla být pomoc při přípravě summitů, následná opatření po přijetí rozhodnutí a směrů politické činnosti na summitech; dále by měla sloužit jako fórum pro dialog a koordinaci v obdobích mezi summity, kde se budou setkávat političtí, ekonomičtí, institucionální i akademičtí činitelé a zástupci občanské společnosti, kteří se podílejí na posilování vztahů mezi Evropou a Latinskou Amerikou;

50.   navrhuje, aby se organizační struktura zmíněné nadace inspirovala Nadací Anny Lindhové, v níž je jeden předseda s poradní radou, která připravuje doporučení o strategické orientaci nadace své správní radě, řediteli a svým národním sítím, díky čemuž se její doporučení dostávají na všechny zainteresované úrovně;

51.   trvá na tom, že rozpočet nadace musí být omezený, avšak dostatečný pro řádné plnění svěřených úkolů, měl by vycházet ze systému financování na základě příspěvků států EU a Latinské Ameriky, které se podílejí na činnosti nadace, z prostředků pocházejících z rozpočtu EU a z vlastních zdrojů, které nadace vytvoří nebo které jí dají k dispozici sponzorské subjekty, jejichž činnost souvisí s evropsko-latinskoamerickou oblastí;

52.   navrhuje vytvoření Střediska pro sledování migrace v evropsko-latinskoamerické oblasti pověřeného soustavným a podrobným sledováním všech otázek souvisejících s migrací v této oblasti, jehož činnost by kontrolovala a koordinovala tato nadace; Biregionálního střediska pro předcházení konfliktům, které by mělo včas odhalovat příčiny možného násilí a ozbrojených konfliktů a co nejvíce zabraňovat takovým konfliktům či jejich možnému vystupňování a Biregionálního střediska pro předcházení katastrofám (zejména s ohledem na dramatickou situaci, která nastala po ničivém zemětřesení dne 12. ledna 2010 na Haiti, a po zemětřesení a tsunami dne 27. února 2010 v Chile), které by vypracovávalo společné strategie a systém varování pro nouzové situace s cílem snížit oboustrannou zranitelnost v případě přírodních katastrof souvisejících se změnou klimatu nebo technologickými změnami;

53.   vyzývá k uzavření subregionálních dohod o partnerství, které již jsou vyjednávány, a vyjadřuje politování nad tím, že v současné době jsou tyto dohody z různých důvodů ochromené; upozorňuje však, že v případě nepřekonatelných sporů se musí s ohledem na globální strategickou vizi hledat alternativní řešení, aby státy, které chtějí prohloubit své politické, obchodní a sociální vztahy s EU, nebyly izolovány;

54.   připomíná, že EU podporuje regionální integrační procesy a jednání v jednotlivých blocích, která EU vede prostřednictvím dohod o přidružení, jako v případě Střední Ameriky; uznává však, že země, které chtějí posílit vztahy s EU, by neměly být znevýhodňovány vnitřními problémy v regionálním integračním procesu, jako je tomu v případě Andského společenství, ani nezávislými rozhodnutími učiněnými jejich jednotlivými členy, ať jsou jakkoli opodstatněná;

finanční mechanismy

55.   podporuje vytvoření latinskoamerické investiční facility (LAIF), jež byla navržena Evropskou komisí jako konkrétní vyjádření závazku Komise, pokud jde o upevnění regionální integrace a vzájemné propojení v Latinské Americe, a doufá, že přispěje k diverzifikaci zemí a odvětví, do nichž směřují evropské investice; bere na vědomí, že v rozpočtu Společenství byla do roku 2013 vyčleněna částka 100 milionů EUR, aniž by byly dotčeny jiné možné dodatečné příspěvky a subvence ze strany členských států;

56.   vítá skutečnost, že v listopadu 2009 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi EIB a Meziamerickou rozvojovou bankou a podporuje úsilí EIB financovat projekty v Latinské Americe; zároveň však upozorňuje, že aby EIB mohla splnit své cíle, bude třeba jí poskytnout větší finanční prostředky a příspěvky ze strany EU i ze strany členských států;

57.   zdůrazňuje význam jednotlivých finančních nástrojů EU, vyzývá však, aby se upustilo od překonání přístupu spočívajícího v pouhé rozvojové pomoci Latinské Americe a aby byly na jedné straně finanční prostředky nástroje pro rozvojovou spolupráci určeny nejchudším zemím a nejzranitelnějším skupinám a na druhé straně, aby byly navázány nové formy spolupráce s rozvíjejícími se zeměmi se zeměmi Latinské Ameriky se středními příjmy prostřednictvím nástroje pro průmyslově vyspělé země (ICI+); žádá, aby za tímto účelem byla do politiky spolupráce EU v uvedené oblasti začleňována kritéria a zásady obsažené v článku 32 Úmluvy OSN o právech osob s zdravotním postižením s cílem podporovat a napomáhat aktivním politikám ve prospěch účinného sociálního začlenění této skupiny;

58.   zdůrazňuje důležitost a vhodnost pokračovat v cestě směrem k harmonizaci v oblasti regulace různých finančních systémů v Latinské Americe a dohledu nad nimi s ohledem na překlenování rozdílů a dosahování co největší konvergence s evropským systémem, který přinesl konkrétní výsledky v rozvoji pokročilých modelů dohledu nad přeshraničními subjekty;

o
o   o

59.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi a také vládám a parlamentům členských států a zemí Latinské Ameriky a Karibiku a Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Latinskoamerickému parlamentu, Středoamerickému parlamentu, Andskému parlamentu a Společnému parlamentnímu shromáždění Mercosur.

(1) Úř. věst. C 140 E, 16.3.2002, s. 569. (2) Úř. věst. C 296 E, 6.12.2006, s. 123. (3) Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 64. (4) Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 140.