Evropský parlament,

–   s ohledem na dopis předsedy Evropské rady zaslaný předsedovi Evropského parlamentu dne 18. prosince 2009, který se týká změny protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních (17196/2009),

–   s ohledem na čl. 48 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o Evropské unii, podle kterého Evropská rada konzultovala s Parlamentem (C7–0001/2010),

–   s ohledem na protokol č. 36 o přechodných ustanoveních, který je přílohou Lisabonské smlouvy,

–   s ohledem na čl. 14 odst. 2 a 3 Smlouvy o EU,

–   s ohledem na akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ze dne 20. září 1976 (dále jen „akt z roku 1976“),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. října 2007 o složení Evropského parlamentu(1),

–   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady konaných ve dnech 11. a 12. prosince 2008, ve dnech 18. a 19. června 2009 a ve dnech 10. a 11. prosince 2009,

–   s ohledem na čl. 11 odst. 4 a čl. 74a jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0115/2010),

A.   vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU ve znění Lisabonské smlouvy stanoví, že Evropská rada přijme z podnětu Evropského parlamentu a po obdržení jeho souhlasu jednomyslně rozhodnutí, kterým stanoví složení Evropského parlamentu,

B.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 11. října 2007 s výhledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost a v souladu s protokolem č. 36 v příloze této smlouvy předložil ve svém výše uvedeném usnesení na základě Lamassourovy-Severinovy zprávy návrh rozhodnutí Evropské rady, které stanoví rozdělení křesel v Parlamentu,

C.   vzhledem k tomu, že při podpisu Lisabonské smlouvy ještě nebylo Evropskou radou přijato formální rozhodnutí o složení Evropského parlamentu, Evropská rada však vyslovila souhlas s návrhem na základě výše uvedeného usnesení, když celkový počet evropských poslanců zvýšila z původně stanovených 750 na 751,

D.   vzhledem k tomu, že podle takto dosažené dohody v Evropské radě se celkový počet poslanců zvýšil o 15 osob v poměru k Niceské smlouvě (a to ze 736 na 751), bylo 18 dalších křesel rozděleno mezi 12 členských států, zatímco Německu bylo v souladu s maximální hranicí stanovenou ve Smlouvě o EU přiděleno o 3 křesla méně,

E.   vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nevstoupila v platnost před evropskými volbami roku 2009 a že tyto volby proběhly podle ustanovení Niceské smlouvy, tvoří v současnosti Evropský parlament 736 poslanců,

F.   vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nakonec vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, je legitimní, aby dalších 18 poslanců pocházejících z 12 příslušných členských států mohlo zasedat, jakmile to bude možné, a aby členské státy, z nichž poslanci pocházejí, mohly mít zastoupení, jaké jim přísluší,

G.   vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 5 aktu z roku 1976 nelze přerušit mandát poslance v průběhu volebního období, a tím o tři snížit počet poslanců, kteří v současnosti tvoří německou delegaci v Evropském parlamentu,

H.   vzhledem k tomu, že velká většina členských států již určila své další poslance v souladu se svými příslušnými volebními systémy a se závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 18. a 19. června 2009,

I.   vzhledem k tomu, že příchodem 18 dalších poslanců v průběhu volebního období 2009–2014 se celkový počet evropských poslanců zvýší na 754 a že toto překročení počtu 751 poslanců, který je stanoven v Lisabonské smlouvě, vyžaduje změnu primárního práva,

J.   vzhledem k tomu, že závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 11. a 12. prosince 2008 již stanovily přijetí přechodných opatření, jejichž cílem by bylo umožnit příchod dalších poslanců během současného volebního období, a že závěry zasedání Evropské rady konaného ve dnech 18. a 19. června 2009 určily podmínky, za nichž dojde k dočasnému zvýšení počtu poslanců v Evropském parlamentu,

K.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament dne 25. listopadu 2009 sám změnil svůj jednací řád tak, aby stanovil příchod dalších poslanců jakožto pozorovatelů, dokud nevstoupí v platnost opatření, která jim umožní zasedat,

L.   vzhledem k tomu, že jednou z největších konstitučních změn Lisabonské smlouvy je zřízení konventu jako důležité součásti řádného postupu v případě revize smluv;

1.   domnívá se, že navrhovaná změna protokolu č. 36 požadovaná Evropskou radou přímo vyplývá z nových ustanovení Lisabonské smlouvy, a představuje proto přechodné řešení, které všem členským státům, jež získaly další křesla, umožní jmenovat příslušné poslance; souhlasí, že by pro zbytek volebního období 2009-2014 mělo být do Evropského parlamentu zvoleno 18 dalších poslanců; trvá však na tom, aby všichni zaujali svá místa v Parlamentu ve stejnou dobu ve snaze nenarušit rovnováhu národnostního zastoupení ve sněmovně; naléhá na členské státy, aby co nejdříve a pragmaticky dokončily volební proces;

2.   lituje, že Rada nepřijala včas opatření, která by dalším poslancům umožnila zasedat od okamžiku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, a že jedno z řešení předpokládaných v požadované úpravě není v souladu s duchem aktu z roku 1976, podle nějž mají být evropští poslanci voleni přímo a nikoli nepřímo prostřednictvím volby ve vnitrostátním parlamentu;

3.   uděluje však svůj souhlas se svoláním mezivládní konference s tím, že se tato konference musí zaměřit pouze na konkrétní téma, jímž je přijetí opatření týkajících se složení Evropského parlamentu po zbývající část volebního období 2009–2014, a také s tím, že tato přechodná opatření mají mimořádný charakter související se zvláštními okolnostmi ratifikace Lisabonské smlouvy a že by v žádném případě neměla vytvářet precedens pro budoucnost;

4.   připomíná, že v době mezi schválením změny protokolu č. 36 a jejím vstupem v platnost budou mít další poslanci možnost zasedat jakožto pozorovatelé, a to v souladu s čl. 11 odst. 4 jednacího řádu Evropského parlamentu;

5.   připomíná dále, že rozhodnutí, které určí složení Evropského parlamentu, bude muset být v každém případě přijato Evropskou radou ve vhodné době před skončením současného volebního období a že Parlament v tomto ohledu předloží podnět v souladu s čl. 14 odst. 2 Smlouvy o EU;

6.   oznamuje Evropské radě, že v brzké době vypracuje návrhy, jimiž se stanoví nezbytná ustanovení pro volbu poslanců Evropského parlamentu prostřednictvím přímých všeobecných voleb, a to jednotným postupem ve všech členských státech a v souladu se zásadami, jež sdílí všechny členské státy, a že Parlament zahájí tuto volební reformu podle čl. 48 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a článku 223 Smlouvy o fungování Evropské unie; trvá dále na tom, aby byl svolán konvent věnovaný otázce reformy Evropského parlamentu s cílem připravit revizi Smluv;

7.   vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby podporovaly dlouhodobě primární právo Evropské unie, přičemž poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na základě přímého univerzálního hlasovacího práva svobodným a tajným hlasováním;

8.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 227 E, 4.9.2008, s. 132.