Evropský parlament,

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o zelené knize Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě – možnosti pro postup EU“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“(2),

–  s o ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2009 o lesních požárech v létě roku 2009(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o strategii EU pro konferenci o změně klimatu v Kodani (COP 15)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o závěrech konference o změně klimatu v Kodani (COP 15)(5),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), na Kjótský protokol k této úmluvě a na výsledky 15. konference stran UNFCCC, která se konala v Kodani(6),

–  s ohledem na směrnici 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(7),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro rybolov (A7-0057/2010),

A.  vzhledem k tomu, že globální oteplování a změna klimatu jsou považovány za extrémně závažné hrozby,

B.  vzhledem k tomu, že účinky změny klimatu budou mít významný dopad na životní prostředí, hospodářství i společnost,

C.  vzhledem k tomu, že i kdyby se podařilo omezit celosvětové emise skleníkových plynů, bude přesto třeba vyvinout značné úsilí o přizpůsobení, abychom se vypořádali s nevyhnutelnými dopady,

D.  vzhledem k tomu, že cíl omezit globální oteplování na hodnotu +2°C by pro Evropu pořád ještě znamenal variantu oteplení vyznačující se extrémními změnami klimatu v určitých oblastech, a vzhledem k tomu, že stávající závazky oznámené UNFCCC by v případě provedení přispěly k oteplení o +3,5–4°C,

E.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu zasáhnou evropské regiony různými způsoby, do různé míry a v různých časových horizontech,

F.  vzhledem k tomu, že přizpůsobení bude vyžadovat solidaritu členských států EU se znevýhodněnými regiony a regiony změnou klimatu nejvíce postiženými, jak zdůrazňuje bílá kniha Komise,

G.  vzhledem k tomu, že jižní Evropa a Středomořská pánev jsou dvěma obzvláště zranitelnými oblastmi, které se již v současnosti potýkají s nedostatkem vody, suchem a lesními požáry, a vzhledem k tomu, že nedávné výzkumy ukazují, že v jižní Evropě je možné do roku 2080 očekávat snížení výnosu sklizní až o 25 %(8),

H.  vzhledem k tomu, že podle Evropské společnosti pro respirační onemocnění vzrůstá s každým stupněm Celsia, o který se zvýší teplota nad prahovou úroveň daného města, úmrtnost osob s respiračními potížemi o 6 %,

I.  vzhledem k tomu, že kapitola bílé knihy nazvaná „Vnější rozměr a probíhající práce v rámci UNFCCC“ je vskutku důležitá a EU musí být jednotná, jestliže se má znovu ujmout vedoucí role v boji proti změně klimatu a napomáhat vytvoření nové „klimatické diplomacie“, k čemuž vyzývá usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o závěrech kodaňské konference,

J.  vzhledem k tomu, že dopady změny klimatu na hospodářství, společnost i životní prostředí budou nejvíce pociťovány nepřímo prostřednictvím zhoršování služeb ekosystému, které jsou pro zajištění dobrých životních podmínek pro lidstvo nezbytné, a vzhledem k tomu, že to si vyžaduje, aby se základem strategie EU pro přizpůsobení stala ochrana ekosystémů,

K.  vzhledem k tomu, že nárůst průměrných teplot snižuje poptávku po naftě a plynu pro účely vytápění, ale vzhledem k tomu, že se zároveň zvyšuje počet dnů, ve kterých je nutné chlazení, což může zvýšit poptávku po elektřině,

L.  vzhledem k tomu, že stávající evropské právní předpisy přímo upravující problematiku životního prostředí by měly poskytnout pevné základy, které umožní zlepšení schopnosti EU vyrovnat se s dopady klimatické změny,

M.  vzhledem k tomu, že opatření přijatá na evropské úrovni by měla jak v krátkodobém, tak i dlouhodobém horizontu stanovit a splňovat nejvyšší standardy v oblasti ochrany životního prostředí (včetně přizpůsobení se změně klimatu),

1.  vítá výše uvedenou bílou knihu;

2.  souhlasí s cílem navrženého rámce pro přizpůsobení EU, mj. zlepšit odolnost EU při řešení dopadů změny klimatu;

3.  oceňuje zejména, že bílá kniha klade důraz na zvyšování odolnosti všech ekosystémů coby zásadní opatření v boji proti dopadům změny klimatu; dále zdůrazňuje, že přirozené ekosystémy jsou nejdůležitějšími úložišti uhlíku na Zemi, sekvestrují 50 % ročních celosvětových emisí skleníkových plynů a přispívají ke zmírnění dopadu klimatické změny i přizpůsobení se této změně;

4.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit národní plány pro přizpůsobení vycházející ze společného evropského rámce, aby mohly členské státy své adaptační snahy plánovat a informovat se o nich; domnívá se, že takové plány by měly zahrnovat mapy nebezpečí a rizik znázorňující infrastrukturu a instalace, které by mohly v případě výskytu nepříznivých meteorologických jevů představovat nebezpečí pro životní prostředí či veřejné zdraví; žádá, aby se tyto informace poskytovaly veřejnosti a ostatním členským státům;

5.  zdůrazňuje, že je důležité začlenit přizpůsobení se změně klimatu do všech politik EU, zejména do společné zemědělské a společné rybářské politiky, politiky v oblasti lesního hospodářství a politiky soudržnosti a do právních předpisů týkajících se hodnocení dopadů na životní prostředí, stavebních povolení a stavebních norem, a dále zajistit soudržnost těchto opatření prostřednictvím horizontálního meziodvětvového přístupu založeného na odolnosti ekosystému;

6.  zdůrazňuje, že hlavním oblastem činnosti uvedeným v bílé knize by měla být dále přiznána priorita podle toho, v jakém časovém rámci lze jednotlivé důsledky v Evropě očekávat, tak aby byly dostupné prostředky distribuovány efektivněji;

Vývoj znalostní základny

7.  sdílí názor Komise, že je zapotřebí více poznatků o dopadech změny klimatu, aby mohly být informace získané výzkumem rozšiřovány v co nejširším měřítku a aby mohla být následně vytvořena vhodná adaptační opatření;

8.  vyzývá Komisi, aby nejen rozvíjela znalostní základnu týkající se dopadů změny klimatu se zvláštním zřetelem na Evropskou unii, ale aby tyto vědomosti rovněž předávala rozvojovým a nově industrializovaným zemím, aby mohly tyto informace využít k vypracování vlastního řešení problému změny klimatu a efektivně využívat prostředky na opatření k ochraně klimatu;

9.  zdůrazňuje, že v rámci stávajícího sedmého rámcového programu i budoucích rámcových výzkumných programů by měly být posíleny výzkumné snahy tak, aby se odstranily současné nedostatky ve znalostech o nebezpečí (minulých a pravděpodobných budoucích katastrofách spojených s počasím) a ostatních relevantních faktorech, jako je sociálně-ekonomický vývoj (současné a budoucí geografické rozložení ohrožených aktiv) na konkrétních místech v konkrétním čase, a vyvinuly postupy a techniky pro určení nákladů na opatření pro přizpůsobení se dopadům změny klimatu, jejich přínosu a míry, jakou přispívají ke snížení úrovně vystavení klimatickým rizikům a zranitelnosti těmito riziky, a dále zdůrazňuje, že výzkum a financování technologického vývoje ve státech, kterým v souvislosti s přijatými adaptačními opatřeními vznikají vysoké náklady, by měly patřit k prioritám;

10.  domnívá se, že by měly být vypracovány ukazatele zranitelnosti, které jsou s ohledem na rozmanitost klimatických scénářů v rámci Společenství naléhavě nutné, a zdůrazňuje, že je třeba provádět další výzkum vhodných modelů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a také definovat schopnost přizpůsobení na celém území EU; vyzývá proto Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA), aby vypracovala zprávy obsahující analýzu rizik, jaká představuje změna klimatu pro nejzranitelnější regiony v Evropě, určila potřeby, omezení, časové rámce, příležitosti, politické úrovně a možná opatření pro přizpůsobení, s cílem odvodit politické strategie pro provádění přizpůsobení a pomoci regionálním a místním zúčastněným stranám vypracovat solidní strategie pro přizpůsobení;

11.  připomíná však, že nejistá povaha dopadu změny klimatu je nedílnou součástí problému a že rozhodnutí v této oblasti musí být někdy přijímána bez čekání na vědecké ověření, v souladu s preventivním přístupem;

12.  je toho názoru, že je nutné vyčlenit prostředky na financování výzkumu v oblasti klimatu, což lze účinněji provést na evropské úrovni a poskytne solidní základ pro rozvoj politik pro přizpůsobení se změně klimatu;

13.  vyzývá Komisi, aby všem veřejným a soukromým subjektům zajistila snadný přístup k podrobným údajům (včetně metadat popisujících metodologii datového souboru); domnívá se, že údaje ohledně změny klimatu by měly být považovány za veřejný statek, a měly by proto být, v souladu s článkem 14 směrnice INSPIRE, poskytovány veřejnosti zdarma, nebo za poplatek, který pokrývá náklady na údržbu datových souborů a odpovídajících datových služeb;

14.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit síť místních a regionálních iniciativ pro přizpůsobení se změně klimatu a vyměňovat si zkušenosti v celoevropském měřítku; zdůrazňuje, že určení osvědčených postupů může přinést strategii EU přidanou hodnotu;

15.  vyzdvihuje důležitost metod terénního výzkumu, například těch, jež jsou podporovány v rámci tématu „Věda ve společnosti“ sedmého rámcového programu EU pro výzkum, které v součinnosti s komunitami a místními orgány usnadňují společné budování znalostí se záměrem určit nejlepší strategie pro přizpůsobení na regionální a místní úrovni a zajistit lepší šíření poznatků;

16.  vítá iniciativu obsaženou v bílé knize zřídit mechanismus pro výměnu informací; doufá, že tento mechanismus začne fungovat do roku 2011 a že ve stejné lhůtě budou připraveny i prognostické modely a nástroje;

17.  domnívá se, že Komise by měla zajistit, aby byl informační systém vyvinut jako portál, který integruje ostatní existující systémy, jako je systém sdílení informací z oblasti životního prostředí (SEIS) a globální sledování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), a že by měla přispět k přípravě EU, členských států a soukromých subjektů na plánování, financování a provádění příslušných plánů na přizpůsobení se změně klimatu;

18.  zdůrazňuje význam družicových služeb, zejména z hlediska záchranných akcí v případě přírodních katastrof; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby GMES co nejdříve plně zprovoznily;

Začlenění problematiky přizpůsobení se změně klimatu do politik EU
Obecná zásada

19.  zdůrazňuje, že je nezbytné přijmout meziodvětvový přístup založený na odolnosti ekosystému, ochraně přirozeného prostředí a biologické rozmanitosti a službách poskytovaných ekosystémy a zajistit součinnost a provázanost opatření, která budou přijata jako součást všech příslušných odvětvových politik;

Voda

20.  je obzvláště znepokojen problémy s vodou, jedním z primárních zdrojů na naší planetě, protože změna klimatu bude mít významný dopad na množství a kvalitu vody, a to zejména pitné vody;

21.  zdůrazňuje, že EU musí nakládat se svými vodními zdroji efektivněji prostřednictvím udržitelného dvoucestného přístupu – zlepšovat potenciál zdroje a aktivně snižovat poptávku a plýtvání ze strany obyvatelstva – a prostřednictvím sociálně-ekonomických činností;

22.  zdůrazňuje důležitost plného začlenění problematiky přizpůsobení se změně klimatu do plánů povodí, v souladu s obecnými pokyny vydanými dne 30. listopadu 2009;

23.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit aktivní provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES)(9) a účinnost plánů povodí, zejména v případě přeshraničních povodí a oblastí, kde nedostatek vody dosáhne kritické úrovně nebo kde stoupá četnost povodní;

24.  zdůrazňuje důležitost provádění směrnice o povodních, která poskytuje komplexní mechanismus pro posuzování a monitorování zvýšeného rizika povodní v důsledku změny klimatu a pro rozvoj přístupů k přizpůsobení se změně klimatu spolu s přínosy odolného životního prostředí a odolných ekosystémů, pokud jde o monitorování a minimalizaci dopadu povodní;

Zemědělství a lesnictví

25.  zdůrazňuje potřebu posílit odolnost zemědělských ekosystémů prostřednictvím udržitelnějšího využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, aktivním odrazováním od postupů, které nejsou dlouhodobě udržitelné, a od pěstování typů plodin nevhodných z důvodu vysokých nároků na vodu a větším využíváním vnitrodruhové a mezidruhové rozmanitosti, pokud jde o osivo a chov zvířat;

26.  domnívá se, že společná zemědělská politika má v procesu přizpůsobení hrát ústřední úlohu a že v jejím rámci je třeba vyvinout přístup k zemědělství založený ve větší míře na ekosystémech, který chrání a posiluje zachování biologické rozmanitosti a další služby ekosystému, včetně ochrany půdy, kvality povodňové vody a ekologické propojenosti krajiny, a že zavedení udržitelných zemědělských postupů bude mít zásadní přínos pro ochranu půdy, správu vodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti a odolnost ekosystémů;

27.  zdůrazňuje, že do opatření EU na ochranu lesů bude muset být začleněna problematika přizpůsobení změně klimatu, protože lesní ekosystémy budou silně postiženy změnou klimatu a bude zde větší nebezpečí požárů;

28.  vítá návrhy Komise na aktualizaci strategie EU v oblasti lesnictví; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila diskusi o ochraně lesů;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření v oblasti agrolesnictví pro zalesnění středomořských zemí, což představuje nákladově efektivní způsob poskytování základních služeb ekosystému;

30.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v posledních letech Evropa trpěla v důsledku požárů, které zničily více než 400 000 hektarů lesa ročně a které jsou způsobovány postupným opouštěním venkova a zánikem jeho tradičních činností, nevhodným lesním hospodařením, existencí rozsáhlých úseků lesa sestávajících z monokultur, vysazováním nevhodných druhů stromů, absencí vhodné politiky prevence a nedostatečně tvrdými tresty v případě úmyslně založených požárů, ale i nedostačujícím prováděním právních předpisů zakazujících nepovolenou výstavbu a nedostatečným zajištěním opětovného zalesnění; konstatuje, že při takovém výskytu požárů, zejména v jižní Evropě, nejsou lesy schopny regenerace a že to má závažné ekologické následky a hospodářský a sociální dopad; bere rovněž na vědomí, že neobvyklé povětrnostní podmínky během roku 2007 vedly k dalšímu výskytu rozsáhlých požárů, které se budou v následujících letech pravděpodobně vyskytovat častěji; konstatuje dále, že globální oteplování bude přinejmenším během příštích 30 let postupovat, což by mohlo mít dopad především na konkrétní oblasti, jež jsou zvláště citlivé vůči změně klimatu;

31.  naléhavě vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu akčního plánu EU pro přizpůsobení se změně klimatu upřednostnila prevenci a boj proti suchu a lesním požárům s důrazem na jižní Evropu, jak to Parlament navrhl ve svém usnesení o lesních požárech v létě roku 2009;

32.  vyzývá Komisi, aby předložila doporučení ohledně způsobů přípravy vnitrostátních systémů civilní ochrany tak, aby byly schopny vypořádat se s dopadem změny klimatu; zejména naléhavě žádá Komisi, aby přijala opatření za účelem zvětšení objemu finančních prostředků určených pro Evropskou taktickou rezervu pro boj s lesními požáry a zvýšení její kapacity;

33.  doporučuje, aby Komise navrhla výzkumné programy, které budou zkoumat reakci lesů na vyšší úroveň CO2, vyšší teploty a sucho;

34.  doporučuje, aby Komise navrhla výzkumné programy pro vývoj nových technik správy lesů v zasažených ekosystémech s ohledem na nové okolnosti, které vznikly v důsledku změny klimatu;

Rybolov

35.  vyzývá k tomu, aby byla věnována pozornost alternativním systémům řízení rybolovu a snižování kapacity různých segmentů evropského loďstva s cílem vytvořit udržitelné postupy rybolovu a akvakultury;

36.  v této souvislosti žádá Komisi, aby vypracovala studie, které vyhodnotí problém zelených řas a jejich dopad na odvětví rybolovu; žádá dále, aby byla vypracována studie zabývající se tím, jak změny mořských proudů způsobené globálním oteplováním ovlivňují přesídlování některých mořských druhů;

37.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že doporučení integrované správy pobřežních zón budou posilována a prováděna v širším kontextu integrované námořní politiky, která propojuje odvětvové politiky týkající se moře a oceánů;

38.  naléhavě žádá Komisi aby zajistila, že přizpůsobení prostřednictvím posílení odolnosti ekosystémů bude začleněno do strategie Společenství při mezinárodních jednáních o rybolovu a mořském prostředí, a zejména do partnerských dohod v oblasti rybolovu a RRO;

39.  vyzývá Komisi, aby se aktivně účastnila vytváření fondu nazvaného „modrý uhlík“ v rámci UNFCCC; zdůrazňuje, že tento fond by měl v rámci globální strategie mořského plánování hledat mechanismy financování a koordinace ochrany a správy pobřežních a mořských ekosystémů a uhlíku v oceánech;

Půda

40.  domnívá se, že nejen využití půdy má velký dopad na změnu klimatu, ale že také samotná změna klimatu může vyústit v závažnou degradaci nebo erozi půdy;

41.  uznává, že degradace půdy má primárně místní a regionální příčiny a dopady a že by tedy měla být dodržována zásada subsidiarity; naléhavě vyzývá ty členské státy, které nemají právní předpisy na ochranu půdy, aby za tuto oblast převzaly odpovědnost;

Pobřežní a ostrovní oblasti

42.  zastává názor, že pobřežní a ostrovní oblasti by měly být způsobilé pro prioritní adaptační opatření vzhledem k tomu, že jsou zvláště citlivé na účinky změny klimatu a jsou hustě osídleny a že hospodářské zájmy jsou značné;

Zdravotní a sociální politika

43.  zdůrazňuje, že politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu by si měly klást za cíl stát se hnací silou udržitelného růstu; zdůrazňuje rovněž, že tyto politiky mohou a musí být také schopny vytvářet pracovní místa a chránit sociální spravedlnost, a přispívat tím k vyšší zaměstnanosti a pomáhat v boji proti chudobě a sociální nerovnosti;

44.  zdůrazňuje, že ve strategii EU pro obnovu je nutno zohledňovat sociální rozměr a hledisko zaměstnanosti politik v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

45.  konstatuje, že ambiciózní adaptační plány přispějí k rozvoji ekologických pracovních míst v Evropě, které znamenají pokrok na cestě k bezuhlíkovému hospodářství, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší úsilí k dosažení udržitelného hospodářského růstu v celé Evropě;

46.  zdůrazňuje, že sociálně slabším komunitám a skupinám je nutné poskytnout dostatečnou podporu v souvislosti s vysokými náklady na adaptační opatření;

47.  vítá návrh Komise vypracovat do roku 2011 pokyny a mechanismy dozoru pro zdravotní dopady změny klimatu; zdůrazňuje rostoucí riziko šíření chorob přenášených vektory, vážné dopady na zdraví dýchacích cest a potřebu vzdělávat evropské občany o účinných preventivních opatřeních doporučovaných Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí;

48.  konstatuje, že zdravotní dopady změny klimatu pravděpodobně nejtvrději postihnou nejvíce znevýhodněné komunity, nejchudší populační skupiny a nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou děti, starší lidé a ti, kdo již jsou nemocní; považuje za zásadní, aby byla adaptační opatření posuzována v kontextu nerovnosti v oblasti zdraví a aby to byla opatření, která podpoří činnosti, jež přispívají ke zdraví;

49.  zdůrazňuje potřebu zintenzivnit stávající systémy dohledu nad nemocemi zvířat a jejich kontroly;

50.  uznává úlohu, kterou při přizpůsobování změně klimatu hraje odvětví zdravotnictví; vyzývá EU, aby podporovala činnosti zaměřené na snížení uhlíkové stopy tohoto odvětví a aby zajistila odpovídající finanční prostředky na adaptační opatření ve zdravotnictví;

Infrastruktura

51.  zdůrazňuje, že je potřeba zajistit, aby stávající právní předpisy o povolování v průmyslu a posuzování vlivu na životní prostředí vyžadovaly, aby každá plánovaná infrastruktura nebo povolená průmyslová činnost plně zohledňovala předpokládané budoucí klimatické podmínky a z nich vyplývající rizika a zároveň si zachovala určitou možnost přizpůsobit se; zdůrazňuje, že v řadě případů by v rámci přípravy na nepříznivé dopady změny klimatu bylo mnohem vhodnější nevytvářet ohrožené oblasti než vymýšlet ochranná opatření;

52.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit, aby byly v rámci posuzování dopadů na životní prostředí případně obecně zohledňovány různé pravděpodobné varianty přizpůsobení, budou-li vědecky podložené;

53.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve vyvinula metody pro zajištění odolnosti projektů v oblasti infrastruktury vůči klimatu, včetně analýzy nákladů a přínosů a případných alternativ;

54.  navrhuje, aby Komise spolu s možnostmi, které má v úmyslu prozkoumat v souvislosti s posouzením dopadu veřejných a soukromých investic na životní prostředí, zvážila opatření, jež by mohla povzbudit k řádnému územnímu plánování (včetně mapování rizik a nebezpečí);

55.  vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém plánu začlenit dopady na životní prostředí do stavebních norem (jako např. Eurocodes) s cílem zlepšit odolnost budov umístěných v rizikových oblastech;

56.  zastává názor, že z mikroklimatického hlediska je třeba vyvarovat se výstavby, jež znemožňuje odtok srážkové vody v hustě obydlených oblastech a městech;

Doprava

57.  vyjadřuje politování nad skutečností, že bílá kniha opomíjí odvětví dopravy, přestože se podílí 27 % na celkových emisích skleníkových plynů v EU a je nezbytné přijmout efektivní opatření pro přizpůsobení;

58.  zdůrazňuje, že i odvětví dopravy musí tvořit nedílnou součást evropské strategie pro změnu klimatu, a vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrh „evropského klimatického a dopravního balíčku“;

59.  považuje za zásadní podpořit přechod na jiný druh dopravy jako prostředek vedoucí ke snížení emisí CO2 v dopravě;

60.  zdůrazňuje, že všechny druhy dopravy musí postupně internalizovat své vnější náklady na přizpůsobení se změně klimatu,

61.  domnívá se, že hospodářské, sociální a finanční dopady nezbytně nutných opatření na přizpůsobení se změně klimatu v odvětví dopravy, např. vliv reorganizace tohoto odvětví (zejména v důsledku přechodu na jiný druh dopravy) dosud nejsou dostatečně známy a předvídány; vyzývá Komisi, aby pro různé druhy dopravy (železniční, silniční, leteckou a námořní dopravu) definovala ukazatele zranitelnosti a metody pro výměnu osvědčených postupů;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily účinnou politiku městské mobility, která sníží dopravní přetížení a znečištění životního prostředí ve velkých městských oblastech prostřednictvím rozvoje veřejné dopravy a tzv. komodality (využívání různých druhů dopravy za účelem dosažení optimálního využití zdrojů) a využívání inteligentních dopravních systémů;

63.  zdůrazňuje také, že v zájmu podpory moderní a udržitelné dopravní politiky je potřeba v příštím období finančního plánování EU, tedy od roku 2014 do roku 2020, poskytnout odpovídající finanční podporu železničním, námořním a vnitrozemským vodním projektům TEN;

64.  zdůrazňuje, že je potřeba pokračovat v legislativním procesu týkajícím se směrnice o 'euroznámce„, aby se umožnila internalizace vnějších nákladů na základě zásady “znečišťovatel platí„, čímž se vytvoří rovné soutěžní podmínky mezi jednotlivými druhy dopravy;

Energie

65.  zdůrazňuje, že změna klimatu má velký vliv na dodávky energie a poptávku v členských státech EU;

66.  vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou analýzu budoucích energetických scénářů, která zohlední dopad změny klimatu na infrastruktury a poptávku po energii;

67.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda se v důsledku změny klimatu změní potenciál výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a z fosilních paliv, a upozorňuje zejména na omezení chlazení tepelných elektráren a jejich důsledky;

68.  poukazuje na zvláštní rizika, která v době vln horkého počasí ohrožují v souvislosti s chlazením reaktorů bezpečnost jaderných elektráren, což je problém, který může mít značné negativní environmentální vlivy na okolní vody a bezpečnost dodávek energie;

69.  konstatuje, že extrémní povětrnostní podmínky, jako např. záplavy a bouřky, mohou poškodit elektrárny, elektrické stožáry, transformační stanice a elektroskříně, nebo je dočasně vyřadit z provozu; domnívá se, že z tohoto důvodu jsou nezbytné různé a silné elektrické sítě, které by uspokojily větší potřebu flexibility sítě, a proto je nutné posílit jak místní, tak mezinárodní sítě vysokého napětí;

70.  zdůrazňuje, že spotřeba energie v budovách se bude v důsledku změny klimatu měnit a že největší problém spočívá v řešení přetápění budov; domnívá se, že v tomto smyslu by měly hrát důležitou úlohu přirozené chladicí systémy, mechanické chladicí systémy, energetická náročnost budov a dobře promyšlené územní plánování;

71.  zastává názor, že regiony, které na svém území uplatňují rozumnou energetickou politiku aktivně podporující využívání energie z obnovitelných zdrojů, decentralizované dodávky energie a vyšší energetickou účinnost, mohou nejenom přispět k boji proti dopadům změny klimatu, ale také vytvořit nové hospodářské příležitosti a možnosti pro své občany;

72.  zdůrazňuje, že opatření týkající se dodávek energie a přístupu k ní musí být definována v kontextu solidarity mezi členskými státy a že EU by měla přispět k celosvětové změně politik, která by směřovala k vyšší energetické účinnosti a prosazování nízkouhlíkových zdrojů energie, tj. např. obnovitelných zdrojů energie;

73.  vyzývá členské státy, aby do 30. června 2010 předložily své ambiciózní, komplexní a realistické národní akční plány vytvořené podle modelů a parametrů stanovených EU, a konstatuje, že potřeba energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských státech musí být uspokojována především z domácí výroby, přičemž mechanismus statistického převodu energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy lze použít jen ve zcela odůvodněných případech;

74.  zdůrazňuje, že okamžitou prioritou se musí stát dodatečná opatření na podporu strategie Společenství s cílem dosáhnout do roku 2020 20% zvýšení energetické účinnosti; považuje také za vhodné zvážit v souvislosti s posuzováním stávajících akčních plánů pro energetickou účinnost, zda by se tento cíl neměl stát právně závazným na úrovni Společenství;

Biologická rozmanitost

75.  vzhledem k tomu, že síť NATURA 2000 představuje ústřední pilíř politických snah EU o zachování ekosystémů v měnících se klimatických podmínkách, vyzývá k aktivní správě oblastí sítě NATURA 2000 a dalších příslušných krajinných oblastí za přiměřeného financování ze strany EU a členských států a na základě úzké spolupráce a konzultace s místními komunitami a zdůrazňuje dále potřebu pokynů, které zajistí propojení mezi přírodními oblastmi; zdůrazňuje, že podle posouzení dopadu provedeného Komisí (SEK(2008)2887), jež je přílohou jejího sdělení nazvaného „Plán strategie EU pro invazivní druhy“, je nutné získat mnohem více informací o rozšíření a řetězci invazivních druhů, např. jak ovlivňují ekosystémy a jaký vliv bude mít změna klimatu na biologické invaze;

76.  zdůrazňuje, že odolnost suchozemských i mořských ekosystémů závisí hlavně na zachování biologické rozmanitosti;

77.  poukazuje na skutečnost, že stávající právní předpisy EU, jako např. rámcová směrnice o vodě(10) a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí(11), mohou napomoci řešení odolnosti ekosystémů v Evropě, pokud plány hospodaření obsahují i přístup založený na ekosystémech; vyzývá Komisi a členské státy, aby provádění těchto politik přisoudily nejvyšší prioritu;

78.  zdůrazňuje, že je důležité studovat jev invaze cizích druhů do evropských ekosystémů (např. tropických mořských druhů do Středozemního moře) a rozvíjet udržitelné politiky, které budou na tento jev reagovat;

Městské prostředí

79.  zdůrazňuje skutečnost, že v městských oblastech v Evropě žije téměř 75 % obyvatelstva a že změna klimatu je dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu života v malých i velkých městech; naléhavě žádá Evropskou agenturu pro životní prostředí, aby studovala předpokládaný dopad změny klimatu na mikroklima v městských oblastech (a zohlednila například jev městských tepelných ostrovů);

Migrace

80.  zdůrazňuje, že změna klimatu pravděpodobně vyvolá rozsáhlou ekologickou migraci z regionů, z nichž již migrační toky do Evropy proudí (Afrika, Střední východ, jižní a jihovýchodní Asie);

81.  zdůrazňuje, že v dlouhodobém plánování politiky rozvojové pomoci by měla být zohledněna ekologická migrace, aby mohla být přijata opatření pro včasnou prevenci a rychlou humanitární reakci v zemích původu;

Kulturní dědictví

82.  zdůrazňuje, že je důležité vyvinout opatření pro přizpůsobení, která zohlední všechny aspekty evropského kulturního dědictví;

Struktura a řízení

83.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byly místní a regionální orgány považovány za klíčové aktéry v boji proti škodlivým důsledkům změny klimatu;

84.  zdůrazňuje, že je důležité mít možnost zásahu, mezioborové integrace a pružné podpory ochrany životního prostředí na příslušné úrovni, aby byla efektivita prováděných opatření co nejvyšší;

85.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s problematikou přizpůsobení podporovaly koordinovaný přístup, tak aby byla zajištěna územní soudržnost napříč EU;

86.  domnívá se, že by měla být přijata opatření, která sladí hospodářsky inovativní a udržitelnou činnost a ochranu přírodního prostředí, a tím minimalizuje spory o využití mezi ekologickými a ekonomickými zájmy;

87.  naléhavě žádá Komisi, aby zaujala stanovisko k návrhům na zavedení povinných vnitrostátních a regionálních strategií pro přizpůsobení;

88.  vyzývá Komisi, aby vyvinula komplexní přístup týkající se zapojení pojišťovnictví v oblasti informovanosti o rizicích a sdílení rizik;

89.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež je potřebné pro vytvoření dlouhodobého, silného a účinného rámce pro řízení rizik spojených se změnou klimatu (pokrývající všechny aspekty od informovanosti o rizicích až po sdílení rizik a obnovu), se silným vedením a zapojením veřejných orgánů;

90.  zastává názor, že nejvzdálenější regiony jsou na základě své specifické situace – popsané v článku 349 Lisabonské smlouvy – a geografické polohy v tropickém pásmu citlivé vůči dopadům změny klimatu, a tudíž si zaslouží zvláštní pozornost Komise; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala posouzení dopadů a specifický akční plán pro tyto regiony a aby podpořila výměnu informací a osvědčených postupů mezi místními orgány těchto regionů a regionálními orgány ve třetích zemích, které s nimi sousedí;

91.  vyzývá Komisi, aby v plné míře uplatňovala svá nová práva, která jí byla přiznána na základě článku 260 Lisabonské smlouvy, a dostála tak své úloze strážkyně Smluv;

Financování

92.  zdůrazňuje, že rozpočet EU v současnosti neodráží priority politiky EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

93.  naléhavě žádá Komisi, aby se v rámci přezkumu stávajícího víceletého finančního rámce soustředila na schopnost rozpočtu EU reagovat na změnu klimatu; zdůrazňuje, že prioritou příštího víceletého finančního rámce by měla být změna klimatu, a zvláště opatření pro přizpůsobení, a že by měly být zajištěny nezbytné prostředky;

94.  naléhavě žádá Komisi s cílem zajistit, aby se zabývala dopady změny klimatu, aby v rámci přezkumu rozpočtu EU navrhla postup pro dosažení odolnosti proti změně klimatu;

95.  vyzývá k tomu, aby se v budoucnosti stala změna klimatu prioritou, zejména prostřednictvím začlenění strategie přizpůsobování do politik Evropské unie;

96.  požaduje, aby se důsledně dbalo na zajištění toho, aby součástí procesu schvalování návrhů projektů financovaných EU, které se týkají energetické účinnosti, nakládání s odpady a budování infrastruktury, bylo hodnocení dopadů změny klimatu;

97.  zdůrazňuje, že cíle spojené se změnou klimatu a ochranou životního prostředí je třeba zařadit mezi cíle konvergence a růstu obsažené v politice soudržnosti EU, aniž by jimi byly nahrazeny tradiční úlohy strukturální politiky;

98.  naléhavě žádá Komisi, aby v souladu se strategií EU pro udržitelný rozvoj(12) a jako naléhavý úkol neprodleně předložila cestovní mapu reformy dotací pro jednotlivá odvětví, které mají značný nepříznivý dopad na životní prostředí, s cílem jejich postupného odstranění; dále zdůrazňuje, že finanční zdroje získané reformou by se měly vynakládat na úsilí o přizpůsobení a tvorbu „zelených“ pracovních míst;

99.  zdůrazňuje, že prostředky poskytnuté v rámci různých plánů hospodářské obnovy by měly směřovat i na investice do opatření pro přizpůsobení a v každém případě musí být podmíněny odolností proti změně klimatu;

100.  zdůrazňuje zásadu prevence při přizpůsobování se změně klimatu; vyzývá Komisi k vypracování postupů, které zajistí, aby náklady vzniklé kvůli nepřijetí opatření pro přizpůsobení nemusela nést široká veřejnost;

101.  podporuje Komisi v naléhání na Radu, aby obnovila proces přezkumu nařízení o Fondu solidarity (FSEU), který umožní reagovat na škody vzniklé v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof účinněji, pružněji a včas;

102.  zdůrazňuje, že významná část výnosů získaných z dražeb povolenek vydaných v rámci systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (EU ETS), včetně dražby v odvětvích letecké a námořní dopravy, by měla být vyčleněna na to, aby byly členské státy a rozvojové země schopny přizpůsobit se změně klimatu; domnívá se, že tato opatření by měla rovněž podpořit udržitelné druhy dopravy v Evropě, například železniční dopravu; vyzývá k rozdělení prostředků již vyčleněných z EU ETS za účelem solidarity a růstu ve Společenství (výnosy z 10 % celkového množství povolenek určených k dražbě) mezi členské státy s nižší příjmovou úrovní rovným dílem na opatření pro přizpůsobení a opatření pro zmírnění dopadu změny klimatu;

103.  vyzývá k tomu, aby prostředky z ETS a jiných zdrojů Společenství byly přiděleny členským státům jako pomoc při jejich přizpůsobování se změně klimatu a aby přitom byla zohledněna zranitelnost každého členského státu nebo regionu, pokud jde o změnu klimatu;

104.  uznává historickou odpovědnost, kterou mají průmyslové země za nynější nárůst globální teploty; znovu opakuje svá prohlášení obsažená v usnesení ze dne 10. února 2010, včetně prohlášení, že závazky EU ohledně financování opatření ke zmírnění dopadu změny klimatu v rozvojových zemích musí představovat novou podporu, která doplňuje oficiální rozvojovou pomoc a je nezávislá na ročních rozpočtových procesech členských států;

Vnější dimenze

105.  znovu opakuje, že v souladu s bodem 8 kodaňské dohody je nezbytné začlenit opatření pro přizpůsobení do všech vnějších politik EU;

106.  zdůrazňuje, že hodnota služeb ekosystému a jeho odolnost je v nejméně rozvinutých zemích ještě významnější(13); zdůrazňuje, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a zejména opatření pro posílení odolnosti ekosystému by měla být zohledněna ve všech mezinárodních jednáních, včetně obchodních jednání;

107.  je pevně přesvědčen o tom, že Evropská unie musí i nadále hrát a posílit svou vůdčí roli v mezinárodním boji proti globálnímu oteplování, a domnívá se, že případná prodleva v této činnosti může zvýšit riziko ekologických, ekonomických a sociálních škod a způsobit další náklady;

108.  zdůrazňuje, že pokud jde o zajištění úspěšné realizace evropského akčního rámce pro přizpůsobení se změně klimatu, rozhodujícím faktorem bude jeho zahrnutí do koherentní a ambiciózní celosvětové dohody (s právně závaznými cíli) týkající se opatření pro boj proti změně klimatu, a že EU musí v tomto směru převzít vůdčí roli;

109.  vyzývá Komisi, aby zvážila navýšení veřejných prostředků určených na mezinárodní spolupráci v rámci nadcházejícího 8. rámcového programu, a to:

Řídící skupina pro dopady změny klimatu a přizpůsobení

110.  podporuje návrh Komise zřídit řídící skupinu pro dopady změny klimatu a přizpůsobení; zdůrazňuje, že je důležité, aby se do této skupiny zapojili kromě zástupců státní moci i regionální a místní aktéři; žádá Komisi, aby zajistila, že ve skupině budou přítomni zástupci Parlamentu jako pozorovatelé a soukromé zúčastněné strany jako odborníci; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby řídící skupina věnovala zvláštní pozornost nejvážnějším zdravotním dopadům změny klimatu, například zvýšení počtu úmrtí v důsledku počasí a chorob přenášených vektory;

Zpráva Komise o pokroku

111.  vyzývá Komisi, aby do roku 2012 podala Evropskému parlamentu zprávu o pokroku dosaženém při provádění výše uvedené bílé knihy;

o
o   o

112.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 41. (2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0042. (3) Přijaté texty, P7_TA(2009)0013. (4) Přijaté texty, P7_TA(2009)0089. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0019. (6) Návrh rozhodnutí UNFCCC – COP15, kodaňská dohoda, FCCC/CP/2009/L.7. (7) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 63. (8) Společné výzkumné středisko – Institut pro perspektivní technologické studie: „Dopady změny klimatu na zemědělství v Evropě. PESETA – studie o zemědělství“, EUR 24107 EN, 2009. (9) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. (10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1), ve znění směrnice 2008/32/ES (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 60). (11) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19). (12) Dokument Rady 10917/06 Přezkum strategie EU pro udržitelný rozvoj. (13) Convenient Solutions to an Inconvenient Truth: Ecosystem based Approaches to Climate Change (Vyhovující řešení pro nepříjemnou pravdu: přístupy ke změně klimatu založené na ekosystémech), Světová banka, oddělení pro životní prostředí, 2009 a The Natural Fix? The Role of Ecosystems in Climate Mitigation (Přirozený nástroj? Úloha ekosystémů při zmírňování změny klimatu), Program OSN pro životní prostředí, 2009.