Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména s ohledem na změny zavedené Lisabonskou smlouvou,

–  s ohledem na směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES o postupech při zadávání veřejných zakázek a na směrnici 2007/66/ES o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2009 nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (KOM(2009)0615),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2009 nazvané „Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem“ (KOM(2009)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 nazvané „Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí“ (KOM(2008)0400),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise ze dne 5. února 2008 týkající se uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru (IPPP) (C(2007)6661),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům ke smlouvám na veřejné zakázky“ (SEK(2008)2193),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek(1),

–  s ohledem na následující rozsudky Soudního dvora Evropské unie:

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. února 2010 ke sdělení „Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem“ (RELEX-IV-026),

–  s ohledem na následující studie:

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 nazvané „Zadávání zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovací za účelem zajištění trvale vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o specifických problémech při provádění a uplatňování právních předpisů vztahujících se k veřejným zakázkám a o vztahu těchto právních předpisů k lisabonské agendě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o zadávání veřejných zakázek a koncesích(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o spravedlivém obchodu a rozvoji(5),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0151/2010),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize jasně upozornila na velký ekonomický význam veřejných zakázek, že účinky krize na místní orgány jsou již zcela zjevné a že zároveň platí, že veřejné orgány mohou řádně plnit své úkoly ve veřejném zájmu pouze tehdy, mohou-li počítat s nezbytnou právní jistotou v této oblasti a nejsou-li postupy zadávání veřejných zakázek příliš složité,

B.  vzhledem k tomu, že pro vnitřní trh je nezbytný dobře fungující trh veřejných zakázek, který by napomáhal přeshraniční hospodářské soutěži, podněcoval inovace, prosazoval nízkouhlíkové hospodářství a vytvářel optimálního hodnotu pro veřejné orgány,

C.  vzhledem k tomu, že právní předpisy o veřejných zakázkách mají zajistit, aby se s veřejnými prostředky řádně hospodařilo a aby podniky, které mají zájem, měly možnost získat veřejné zakázky v prostředí spravedlivé hospodářské soutěže,

D.  vzhledem k tomu, že cílem přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek v roce 2004 bylo zjednodušit a modernizovat příslušné postupy, učinit je flexibilnějšími a vytvořit větší právní jistotu,

E.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva poprvé zařadila do primárních právních předpisů Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv, upevnila pojem subsidiarity a udělila vnitrostátním parlamentům i Výboru regionů právo obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie,

F.  vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr projednával neúměrně vysoký počet případů porušení právních předpisů v této oblasti, což naznačuje, že mnoho členských států mělo potíže s dodržováním směrnic o zadávání veřejných zakázek,

G.  vzhledem k tomu, že s cílem zajistit, aby se evropské politiky vyvíjely způsobem, který by naplnil touhy evropských občanů, obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie pojem sociálně-tržního hospodářství, sociální klauzuli a protokol o službách obecného zájmu, které definují společné hodnoty Unie,

H.  vzhledem k tomu, že úmluva MOP č. 94 stanovuje, že obecné smlouvy o veřejných zakázkách musejí obsahovat ustanovení zajišťující rovné odměňování a pracovní podmínky, které nejsou horší než pracovní podmínky dohodnuté např. v kolektivních smlouvách,

Obecné připomínky a doporučení

1.  vyslovuje politování nad tím, že cílů přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 dosud nebylo dosaženo, zejména pokud jde o zjednodušení předpisů o zadávání veřejných zakázek a vytvoření větší právní jistoty; doufá však, že nedávné rozsudky Soudního dvora Evropské unie pomohou vyřešit otevřené právní otázky a že počet soudních řízení klesne; vyzývá Komisi, aby při jakémkoli přezkumu evropských předpisů zohlednila a aktivně prosazovala cíle spočívající ve zjednodušení a zefektivnění postupu zadávání veřejných zakázek;

2.  vyslovuje dále politování nad tím, že stávající předpisy – v kombinaci s neúplnými prováděcími opatřeními na vnitrostátní a regionální úrovni, početnými iniciativami v oblasti právně nevynutitelných předpisů ze strany Evropské komise a s výkladem příslušných právních ustanovení Soudním dvorem Evropské unie a vnitrostátními soudy – vedly ke vzniku komplikovaného a nepřehledného souboru pravidel, který staví především veřejné subjekty, soukromé podniky a poskytovatele služeb obecného zájmu před složité právní problémy, které již nelze vyřešit bez značných administrativních nákladů nebo bez externí právní pomoci; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto situaci napravila a aby jako v rámci iniciativy pro lepší tvorbu právních předpisů prozkoumala důsledky právně nevynutitelných předpisů, omezila návrhy takových předpisů pouze na klíčové aspekty a vyhodnotila je z hlediska zásady subsidiarity a proporcionality, a to s přihlédnutím k pěti zásadám uvedeným v bílé knize o evropské správě z roku 2001 (otevřenost, účast, individuální odpovědnost, efektivita a koherence);

3.  poukazuje na to, že v důsledku tohoto vývoje musí zadavatelé veřejných zakázek často upřednostnit právní jistotu před potřebami politiky a s ohledem na tlak na veřejné rozpočty musí často veřejnou zakázku nebo službu zadat tomu, kdo předložil nejlevnější nabídku, namísto aby byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka; obává se, že se tím oslabí inovační základna a globální konkurenceschopnost EU; naléhavě žádá Komisi, aby tuto situaci napravila a vypracovala strategická opatření s cílem motivovat zadavatele veřejných zakázek a dát jim pravomoci k tomu, aby zadávali zakázky těm, kteří předloží ekonomicky nejvýhodnější a nejkvalitnější nabídky;

4.  zdůrazňuje, že evropské iniciativy v oblasti veřejných zakázek musí být efektivněji koordinovány, aby nebyl ohrožen jejich soulad se směrnicemi o zadávání veřejných zakázek nebo nevznikly právní problémy pro ty, kdo tyto předpisy uplatňují; požaduje proto povinná opatření pro zajištění koordinace v rámci Komise pod vedením generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby, které odpovídá za zadávání veřejných zakázek, a za účasti dalších příslušných generálních ředitelství; požaduje jednotné umístění na internetu a pravidelné informování zadavatelů s cílem zajistit, aby byla příslušná právní ustanovení transparentnější a uživatelsky vstřícnější;

5.  kritizuje nedostatečnou transparentnost, pokud jde o složení a práci interní poradní výbor Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO), a vyzývá Komisi, aby učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků; požaduje, aby byl Evropský parlament průběžně řádně informován a byly mu poskytovány veškeré dostupné informace ve všech fázích tohoto procesu a na jeho konci;

6.  zastává názor, že vzhledem k tomu, že se veřejné zakázky týkají veřejných finančních prostředků, měly by být transparentní a otevřené veřejné kontrole; žádá Komisi o vyjasnění s cílem zajistit, aby místní a ostatní veřejné orgány měly právní jistotu a mohly informovat své občany o svých smluvních závazcích;

7.  zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí probíhat za transparentních podmínek, přičemž se se všemi zúčastněnými stranami musí zacházet stejným způsobem a nejdůležitějším kritériem musí být vztah ceny a výsledků projektu, aby tak zakázku získal předkladatel nejlepší nabídky, nikoli uchazeč, jehož nabídka je nejlevnější;

8.  vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení směrnic o zadávání veřejných zakázek ex post a zohlednila přitom názory vyjádřené v této zprávě; očekává, že tento přezkum bude proveden s plným zapojením všech zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Evropským parlamentem; je pro to, aby jakákoli revize přihlížela k celému rámci a zahrnovala i směrnici o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek a analýzu vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici o přezkumném řízení, aby nedošlo k dalšímu tříštění právních předpisů o veřejných zakázkách; zastává názor, že praktický dopad této směrnice dosud nelze vyhodnotit, protože nebyla ve všech členských státech provedena ve vnitrostátním právu;

Spolupráce veřejných orgánů

9.  upozorňuje, že Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 2009, poprvé zařazuje do primárního práva Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv (čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii); zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích odkázal na právo místních samospráv a jednoznačně uvedl, že „veřejný orgán může pro výkon úkolů ve veřejném zájmu využívat vlastní prostředky, a to i ve spolupráci s jinými veřejnými orgány“ (rozsudek ve věci C-324/07); dále upozorňuje na rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, v němž se dále uvádí, že právní předpisy Společenství nevyžadují, aby veřejné orgány používaly pro společné provádění úkolů ve veřejném zájmu žádnou zvláštní právní formu; proto se domnívá, že partnerství v rámci veřejného sektoru, jako jsou dohody o spolupráci mezi místními orgány a vnitrostátní spolupráce, spadají mimo oblast působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud jsou splněna tato kritéria:

10.  poukazuje na to, že Komise vyjasnila, že ne každý krok veřejných orgánů podléhá právním předpisům o zadávání veřejných zakázek a že dokud nebudou ustanovení evropských právních předpisů vyžadovat vytvoření trhu v určité oblasti, je i nadále na členských státech, aby rozhodovaly, zda a do jaké míry chtějí samy plnit veřejné funkce;

11.  poukazuje na to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve výše uvedeném rozsudku se nejen přímo vztahují na spolupráci mezi místními orgány, ale jsou obecně platné, a v důsledku toho je lze uplatňovat na spolupráci mezi ostatními veřejnými zadavateli;

12.  upozorňuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 10. září 2009 ve věci C-573/07 uvedl, že otevření kapitálu společnosti původně s veřejnou kapitálovou účastí soukromým investorům lze zvažovat pouze tehdy, jestliže se povaha společnosti s veřejnou kapitálovou účastí během doby platnosti zakázky změní, a tím dojde ke změně základní podmínky zakázky, což si vyžádá vyhlášení nové soutěže na danou zakázku; poznamenává, že v důsledku judikatury Soudního dvora došlo k závažným změnám u předpisů v oblasti spolupráce v rámci veřejného sektoru, a vítá nedávné rozsudky vydané Soudním dvorem v této oblasti; žádá proto Komisi a členské státy, aby veřejně zpřístupnily informace o právních důsledcích těchto rozsudků;

Koncese na služby

13.  poukazuje na to, že koncese na služby ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/17/ES a článku 4 směrnice 2004/18/ES „je smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na služby s tou výjimkou, že proti plnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou“; zdůrazňuje, že koncese na služby byly vyňaty z oblasti působnosti směrnic o veřejných zakázkách, aby se tím zadávajícím orgánům a smluvním dodavatelům poskytla větší flexibilita; upozorňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích potvrdil, že na koncese na služby se tyto směrnice nevztahují, vztahují se na ně však obecné zásady stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (zákaz diskriminace, zásada rovného zacházení a transparentnosti), a že musí zůstat otevřené pro veřejné zadavatele zakázek, aby mohli zajistit poskytování služeb prostřednictvím koncese, pokud se domnívají, že to je nejlepší metoda, jak danou veřejnou službu zajistit, a to i tehdy, když existuje omezené riziko spojené s touto operací, avšak toto riziko je plně převedeno na držitele koncese (rozsudek ve věci C-206/08 ze dne 10. září 2009, body 72–75);

14.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2009 o vývoji v partnerství veřejného a soukromého sektoru a s velkým zájmen očekává příslušné posouzení dopadu; očekává, že Komise se poučí z neúspěšných partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit složitost postupů i rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o právní kulturu a praxi v oblasti koncesí na služby; zastává názor, že proces definování termínu „koncese na služby“ a vytváření právního rámce upravujícího tyto koncese prošel vývojem, který je důsledkem směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 a doplňující judikatury Soudního dvora Evropské unie; trvá na tom, že jakýkoli návrh právního aktu týkajícího se koncesí na služby by byl opodstatněný, pouze pokud by měl za cíl napravit narušení fungování vnitřního trhu; upozorňuje, že taková narušení dosud nebyla zjištěna, a právní akt o koncesích na služby je tudíž zbytečný, protože nesměřuje ke znatelnému zlepšení fungování vnitřního trhu;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

15.  vítá právní vyjasnění podmínek, za nichž se právní předpisy o veřejných zakázkách vztahují na institucionalizované partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména vzhledem k velkému významu, který Komise ve svém sdělení z 19. listopadu 2009 přikládá těmto partnerstvím v souvislosti s bojem proti změně klimatu a podporou obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy; upozorňuje na to, že směrnice o zadávání veřejných zakázek se použijí vždy, když má být určitý úkol svěřen podniku, který je v soukromém vlastnictví, a to i v pouze velmi malé míře; zdůrazňuje však, že jak Komise ve svém sdělení ze dne 5. února 2008, tak i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08 jasně konstatovaly, že v souvislosti se zadáním zakázky nebo převedením jistých úkolů na nově zřízené partnerství veřejného a soukromého sektoru není nutné dvojí výběrové řízení, ale že před udělením koncese bez výběrového řízení smíšenému veřejně-soukromému podniku speciálně zřízenému pro tento účel musí být splněna tato kritéria:

16.  zdůrazňuje však, že nedávná finanční krize postavila do nového světla způsoby, jakými jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru často financována a jak jsou sdílena finanční rizika; žádá Komisi, aby řádně vyhodnotila finanční rizika spojená s vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Městské plánování / rozvoj měst

17.  vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-451/08; zastává názor, že při výkladu směrnice je třeba mít na mysli rozsáhlé a ambiciózní cíle směrnice, nesmí to však vést k domněnce, že při odvolání na její účel lze její oblast působnosti rozšiřovat donekonečna – jinak by totiž hrozilo nebezpečí, že by se směrnice vztahovala na veškeré městské plánování, neboť ustanovení, jimiž se řídí možnost uskutečňovat stavební práce, již z definice podstatně mění hodnotu příslušných pozemků; zastává názor, že v posledních několika letech pronikly právní předpisy o veřejných zakázkách do oblastí, které z jejich podstaty nelze klasifikovat v rámci veřejných nákupů, a proto navrhuje, aby bylo při uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ještě více zdůrazněno kritérium nákupu;

Zakázky pod prahovou hodnotou

18.  upozorňuje, že Evropský parlament je stranou řízení ve věci Německo vs. Komise, předložené Soudnímu dvoru Evropské unie dne 14. září 2006, jde o žalobu proti interpretačnímu sdělení Komise ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání veřejných zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, a očekává rychlé rozhodnutí;

Mikropodniky a malé a střední podniky

19.  žádá Komisi, aby zhodnotila dopad směrnic o zadávání veřejných zakázek na mikropodniky a malé a střední podniky, zvláště pokud jde o jejich úlohu subdodavatele, a aby s ohledem na budoucí přezkum těchto směrnic zvážila, zda potřebujeme další předpisy pro zadávání subdodávek ve veřejných zakázkách, s cílem předejít zejména tomu, aby malé a střední podniky jako subdodavatelé měly horší podmínky než hlavní dodavatel veřejné zakázky;

20.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila postupy pro zadávání veřejných zakázek s cílem zbavit místní samosprávu i podniky nutnosti vynakládat velké množství času a peněz pouze na byrokratické záležitosti; zdůrazňuje, že zjednodušení postupů usnadní přístup malých a středních podniků k těmto smlouvám a umožní jim účastnit se těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek;

21.  domnívá se, že subdodávky představují formu organizace práce, která je vhodná z hlediska odborné stránky provádění prací; zdůrazňuje, že smlouvy o subdodávkách musejí splňovat všechny povinnosti hlavních dodavatelů, zvláště v oblasti pracovněprávních předpisů a bezpečnosti; je toho názoru, že za tímto účelem by bylo vhodné vytvořit určitý vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem, pokud jde o odpovědnost;

22.  podporuje systematické přijímání alternativních nabídek (či variant); poukazuje na to, že z hlediska prosazování a šíření inovačních řešení jsou velmi důležité podmínky výběrového řízení, zejména přijímání alternativních nabídek; zdůrazňuje, že specifikace týkající se plnění a funkčních požadavků a výslovné přijímání variant dává předkladatelům nabídek možnost navrhovat inovační řešení;

23.  doporučuje, aby byl vytvořen jednotný internetový přístupový portál pro všechny informace týkající se veřejných zakázek jako vertikální síť pro všechny výzvy k podávání nabídek; podotýká, že cílem by mělo být zajistit odbornou přípravu a poskytovat informace, směrovat podniky k zakázkám a vysvětlovat platné právní předpisy, zejména v případě malých a středních podniků (které obvykle nemají mnoho lidských a administrativních zdrojů se zkušeností v oblasti terminologie a postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek), a že specializovaná poradenská místa by jim mohla pomáhat i s posouzením toho, zda skutečně splňují podmínky výběrového řízení, a pokud ano, tak také s vyplněním příslušné dokumentace;

24.  konstatuje, že malé a střední podniky usilují o přístup na trhy veřejných zakázek a že pro rozvoj „strategie pro malé a střední podniky“ je třeba učinit více; v rámci této strategie proto vyzývá členské státy, aby pracovaly se zadavateli a ve vhodných případech podporovaly možnost subdodávek, rozvíjely a šířily osvědčené praktické metody, vyhýbaly se příliš normativním postupům před udělením zakázky, používaly v dokumentaci výběrových řízení normy s cílem zajistit, aby dodavatelé nemuseli začínat od úplného začátku, a aby vytvořily centralizovaný inzertní portál pro zakázky; rovněž vyzývá Komisi, aby zhodnotila iniciativy členských států v této oblasti a podpořila větší šíření evropského kodexu osvědčených postupů na základě iniciativy Small Business Act;

25.  povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly „program rozvoje dodavatelů“, který je již v některých zemích vypracován; konstatuje, že takový nástroj lze využít k podpoře dialogu mezi dodavateli a zadavateli, který umožní jednotlivých subjektům setkat se v rané fázi nákupního procesu; zdůrazňuje, že takový mechanismus je nezbytný pro podněcování inovací a zlepšování přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila významnější úlohu evropských malých a středních podniků v mezinárodních veřejných zakázkách a aby se intenzivněji snažila předcházet diskriminaci evropských malých a středních podniků zajištěním stejných podmínek, jaké mají někteří členové GPA (např. Kanada a USA); konstatuje, že opatření ke zlepšení transparentnosti a přístupu na vnitrostátní trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek by napomohla malým a středním podnikům v přístupu na tyto trhy;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že do znovu vyjednané dohody WTO o veřejných zakázkách bude začleněna klauzule umožňující Evropské unii při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat malé a střední podniky, obdobně jako je tomu u klauzulí, které již uplatňují jiné státy, jež jsou smluvními stranami této dohody;

Ekologické veřejné zakázky

28.  poukazuje na značný význam veřejných zakázek pro ochranu klimatu a životního prostředí, energetickou účinnost, inovace a stimulaci hospodářské soutěže a připomíná, že veřejné orgány by měly být povzbuzovány k tomu, aby při veřejných zakázkách zohledňovaly ekologická, sociální a jiná kritéria a měly by k tomu mít možnost; vítá praktickou pomoc poskytovanou veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost využívání ekologických veřejných zakázek jako nástroje k prosazování udržitelného rozvoje;

29.  znovu opakuje svou předchozí žádost uvedenou ve zprávě z února 2009, aby Komise vytvořila příručku pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, která by měla dokládat praktické příklady rozdělení rizika a zisku podle podmínek na trhu; kromě toho se domnívá, že společnostem, které se účastní veřejných zakázek v předobchodní fázi, musejí být udělována práva duševního vlastnictví, což by podpořilo porozumění ze strany veřejných orgánů a vedlo dodavatele k účasti na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

30.  vítá vytvoření kontaktního místa systému EMAS při Evropské komisi, které poskytuje praktické informace a podporu podnikům a jiným organizacím při hodnocení, vykazování a dosahování lepších výsledků v oblasti ochrany životního prostředí v kontextu zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření obecnějšího on-line portálu, který by mohl poskytovat praktické rady a podporu subjektům využívajícím postupy zadávání veřejných zakázek, zejména subjektům zapojeným do složitých postupů zadávání veřejných zakázek vyžadujících spolupráci;

Sociálně odpovědné veřejné zakázky

31.  zdůrazňuje, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek je situace stále nejasná, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla pomoc ve formě příruček; upozorňuje v této souvislosti na změny v právním rámci, které přinesla Lisabonská smlouva a Listina základních práv, a očekává, že Komise příslušná ustanovení vhodným způsobem provede; upozorňuje na základní problém, a to že se sociální kritéria vztahují na výrobní proces, takže jejich dopad v konečném produktu nelze rozeznat, a že globalizované výrobní systémy a složité dodavatelské řetězce způsobují, že jejich dodržování lze obtížně sledovat; očekává proto také, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek budou vytvořena podrobná a ověřitelná kritéria a databáze s kritérii vztahujícími se na konkrétní produkty; upozorňuje na problémy, s nimiž se zadavatelé zakázek potýkají, a na náklady, které jim vznikají při ověřování dodržování těchto kritérií, a vyzývá Komisi, aby navrhla vhodnou pomoc a podpořila nástroje, které lze využívat k ověřování spolehlivosti dodavatelských řetězců;

32.  vyzývá Komisi, aby jasně stanovila, že veřejné orgány mohou zadávání veřejných zakázek založit na sociálních kritériích, jako je např. vyplácení příslušných standardních mezd a další požadavky; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo jinou praktickou pomoc veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek, a vyzývá Komisi a členské státy, aby organizovaly častá školení a kampaně s cílem zvýšit informovanost o této problematice; podporuje myšlenku transparentního procesu se zapojením členských států a místních orgánů, jehož cílem je příslušná kritéria dále rozvíjet; upozorňuje na to, že zejména v oblasti sociálních kritérií skýtá tento proces nadějné vyhlídky na zlepšení situace;

33.  žádá Komisi, aby povzbuzovala veřejné orgány k tomu, aby ve svých výběrových řízeních a nákupních politikách využívaly kritéria spravedlivého obchodu na základě definice spravedlivého obchodu uvedené v usnesení Evropského parlamentu o spravedlivém obchodu a rozvoji ze dne 6. července 2006 a v nedávném sdělení Komise ze dne 5. května 2009; opakuje svou předchozí výzvu Komisi, aby podporovala používání těchto kritérií např. tím, že vypracuje konstruktivní pokyny týkající se zadávání veřejných zakázek v rámci spravedlivého obchodu; vítá jednomyslné přijetí stanoviska Výboru regionů ze dne 11. února 2010, které požaduje společnou evropskou strategii spravedlivého obchodu pro místní a regionální orgány;

Praktická pomoc: databáze a vzdělávací kurzy

34.  žádá, aby byla vytvořena často aktualizovaná databáze norem, zejména norem týkajících se environmentálních a sociálních kritérií, která by byla k dispozici veřejným orgánům, aby tak bylo zajištěno, že zadavatelé budou mít při přípravě výběrových řízení vhodné pokyny a jasný soubor pravidel, aby si mohli snadno ověřit, zda dodržují příslušnou normu; očekává, že členské státy a všechny zúčastněné subjekty budou do tohoto procesu plně zapojeny; konstatuje, že tento proces směřující zdola nahoru by měl zohlednit cenné zkušenosti a znalosti, které často existují na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; dále upozorňuje na negativní vliv trhu roztříštěného množstvím různých regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních charakteristik, zejména na oblast inovací a výzkumu;

35.  upozorňuje na význam norem pro zadávání veřejných zakázek, které mohou zadavatelům pomoci při plnění jejich cílů, umožní jim využívat vyzkoušené a osvědčené postupy v oblasti zadávání zakázek na výrobky a služby, zajistí nákladově efektivnější výběrové řízení a zabezpečí, aby zadávání veřejných zakázek splňovalo ostatní cíle politik, jako je udržitelnost nebo nákupy od malých podniků;

36.  uznává, že k překonání některých složitých problémů na trhu veřejných zakázek je nezbytná odborná příprava a výměna zkušeností mezi veřejnými orgány a Komisí; obává se však, že při snižování veřejných rozpočtů mohou být takové iniciativy omezeny; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby využívaly stávající zdroje a mechanismy, které mají k dispozici, například vzájemné hodnocení uvedené ve směrnici o službách, k podpoře malých týmů expertů v oblasti zadávání veřejných zakázek z jednoho regionu, které by zkoumaly činnost jiného regionu EU, což může pomoci nastolit důvěru a zavést osvědčené postupy v jednotlivých členských státech;

37.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pro místní orgány a politické činitele pořádaly vzdělávací kurzy a kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a aby do nich zařazovaly další zúčastněné subjekty, zejména poskytovatele sociálních služeb;

Regionální rozvoj

38.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr pravidelně ve svých výročních zprávách o plnění rozpočtu uvádí a také ve své poslední výroční zprávě za rozpočtový rok 2008 uvedl, že nedodržování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek je jedním ze dvou nejčastějších důvodů chyb a nesrovnalostí, které se vyskytují při realizaci evropských projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že nesrovnalosti bývají často způsobeny nesprávným provedením právních předpisů EU a uplatňováním odlišných pravidel členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány zrevidovaly jednotlivé soubory pravidel týkající se zadávání veřejných zakázek, a to s cílem tato pravidla sjednotit a zjednodušit celý právní rámec zadávání veřejných zakázek, zejména s cílem snížit riziko vzniku chyb a zajistit účinnější využívání strukturálních fondů;

39.  domnívá se, že překážkou může být nejen nákladnost a složitost, ale i doba potřebná k dokončení postupu zadávání veřejných zakázek a také hrozba právních kroků ve formě zdlouhavých odvolacích postupů, které často maří různí aktéři, a vítá tedy skutečnost, že plán obnovy umožňuje v souvislosti s rozsáhlými veřejnými projekty použít konkrétně v letech 2009 a 2010 zrychlené postupy, které jsou stanoveny ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby tento postup využívaly a poskytovaly místním a regionálním orgánům pomoc při jeho uplatňování a využívání, a to vždy v souladu s obecnými pravidly a předpisy pro zadávání veřejných zakázek;

40.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je možné využít urychleného postupu v rámci strukturálních fondů a také prodloužení časově omezených hraničních hodnot zejména pro rychlejší investování i po roce 2010;

Mezinárodní obchod

41.  poukazuje na to, že vnitřní trh a mezinárodní trhy jsou stále více propojeny; v této souvislosti se domnívá, že zákonodárci na vnitřním trhu EU a vyjednávači EU v oblasti mezinárodního obchodu by měli mít při výkonu své činnosti vždy na mysli možné vzájemné důsledky a měli by zaujmout promyšlený přístup, který je v politice veřejných zakázek vždy zaměřen na podporování hodnot EU jako např. transparentnost, zásadní odmítání korupce a pokrok v oblasti sociálních a lidských práv; vyzývá k tomu, aby Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výbor pro mezinárodní obchod pořádaly společné informativní schůzky s cílem prohloubit součinnost;

42.  zdůrazňuje, že předpokladem spravedlivého a volného trhu zaměřeného na hospodářskou soutěž je vhodný rámec pro zadávání vládních zakázek, který by napomáhal boji proti korupci;

43.  v souvislosti se závazky Evropské unie v oblasti mezinárodních veřejných zakázek poukazuje dále na význam zpřísnění protikorupčních mechanismů v této oblasti a upozorňuje na potřebu zaměřit úsilí na zajištění transparentnosti a spravedlivosti při využívání veřejných prostředků;

44.  naléhavě požaduje, aby 22 pozorovatelských států ve výboru pro GPA urychlilo proces přistoupení k GPA;

45.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zařadit do dohod o veřejných zakázkách s mezinárodními partnery ustanovení vyžadující dodržování základních lidských práv stanovených v úmluvách a mezinárodních dohodách;

46.  ačkoli rozhodně vystupuje proti ochranářským opatřením v oblasti zadávání veřejných zakázek na celosvětové úrovni, je pevně přesvědčen o zásadě reciprocity a proporcionality v této oblasti; vyzývá Komisi, aby posoudila zavedení přiměřených cílených omezení týkajících se přístupu na části trhu EU v oblasti zadávání veřejných zakázek pro ty obchodní partnery, kteří využívají otevřenost trhu EU, avšak neprojevili úmysl otevřít svůj vlastní trh společnostem z EU, s cílem pobídnout naše partnery, aby přijali přiměřená opatření zajišťující reciproční přístup na trh pro evropské společnosti;

47.  upozorňuje na ustanovení článků 58 a 59 směrnice 2004/17/ES; vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnost informovat Komisi o problémech týkajících se přístupu jejich podniků na trhy třetích zemí, a vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření, který by zajistila, že podniky EU budou míst skutečně přístup na trhy třetích zemí;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 179, 1.8.2006, s. 2. (2) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 10. (3) Úř. věst. C 146 E, 12.6.08, s. 227. (4) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 447. (5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0320.