Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2010 o zelené knize Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (2009/2153(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie, které mají za cíl podporovat vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí,
– s ohledem na zelenou knihu Evropské komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (KOM(2008)0811),
– s ohledem na závěry přijaté Radou Evropské unie dne 25. června 2009 (11462/09 ze dne 26. června 2009),
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES ze dne 5. dubna 2006 o odpadech(1),
– s ohledem na směrnici Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů(2),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 17. ledna 2002 o konečném společném postoji Rady ohledně přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí šestý akční program Společenství v oblasti životního prostředí(3),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2008 o udržitelném zemědělství a bioplynu: potřeba přezkumu právních předpisů EU(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2009 „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o přezkumu šestého akčního programu Společenství pro životní prostředí v polovině období(6),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 14. listopadu 2007 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES(7),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o tematické strategii na ochranu půdy(8),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 25. října 2005 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů(9),
– s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření(10),
– s ohledem na svůj postoj ze dne 17. června 2008 ke společnému postoji Rady ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech a o zrušení některých směrnic(11),
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2007 o tematické strategii pro recyklaci odpadů(12),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7–0203/2010),
A. vzhledem k tomu, že iniciativa Komise podporovaná v zelené knize přináší možnost přijmout opatření na úrovni Společenství v oblasti nakládání s biologickým odpadem,
B. vzhledem k tomu, že náležité nakládání s biologickým odpadem je přínosné nejen pro životní prostředí, ale i ze sociálního a hospodářského hlediska,
C. vzhledem k tomu, že v čl. 2 odst. 4 rámcové směrnice o odpadech je uvedeno, že v jednotlivých směrnicích mohou být stanovena zvláštní či dodatková ustanovení pro úpravu nakládání s určitými kategoriemi odpadů,
D. vzhledem k tomu, že směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů nevytváří dostatečné nástroje k udržitelnému nakládání s organickým odpadem,
E. vzhledem k tomu, že normy vztahující se k nakládání s biologickým odpadem jsou roztříštěné a současné legislativní nástroje jsou pro dosažení zamýšlených cílů v účinném nakládání s biologickým odpadem nedostačující; vzhledem k tomu, že je proto nezbytná zvláštní směrnice o nakládání s biologickým odpadem; vzhledem k tomu, že sloučení všech různých pravidel týkajících se nakládání s biologickým odpadem do jednoho právního předpisu by samo o sobě bylo důkazem velmi kvalitní legislativní činnosti a zlepšení tvorby právních předpisů a rovněž by vedlo ke zjednodušení, větší přehlednosti, lepšímu sledování a vymáhání uplatňování právních předpisů a právní jistotě, a zajišťovalo by tak dlouhodobou důvěru veřejných i soukromých investorů,
F. vzhledem k závěrům konference o recyklaci biologického odpadu v Evropě uspořádané za účasti Rady, Komise a Evropského parlamentu(13) v Barceloně dne 15. února 2010, podle nichž je nutné zahájit práci na evropském legislativním rámci o biologickém odpadu, neboť to je klíčový okamžik na podporu těchto právních předpisů,
G. vzhledem k tomu, že zvláštní směrnice o biologickém odpadu musí být dostatečně flexibilní, aby zahrnovala různé dostupné možnosti nakládání s odpadem, tak aby bylo v mezích možností pamatováno na velký počet měnících se podmínek a místních specifik,
H. vzhledem k tomu, že zaznamenává neprozkoumaný potenciál biologického odpadu, přičemž nakládání s tímto odpadem je upravováno politikami, jež se v jednotlivých členských státech výrazně liší; vzhledem k tomu, že je nezbytné s těmito odpady nakládat lépe, má-li se účinně a udržitelně hospodařit se zdroji; vzhledem k tomu, že oddělený sběr odpadu by měl být lépe využíván, aby byly splněny cíle v oblasti recyklace a získávání obnovitelných zdrojů energie, což by přispělo k realizaci cílů strategie EU 2020, zejména cílů v rámci její stěžejní iniciativy v oblasti účinného využívání zdrojů,
I. vzhledem k tomu, že oddělený sběr odpadu umožňuje zejména optimální nakládání s určitými typy odpadu, tj. kuchyňským odpadem z domácností a restauračních zařízení a také biologicky rozložitelným a kompostovatelným odpadem z restaurací, které používají jednorázové nádobí,
J. vzhledem k tomu, že kompostování organického odpadu umožňuje recyklaci biologicky rozložitelných a kompostovatelných produktů, na které se již vztahuje iniciativa Společenství (Iniciativa rozhodujících trhů),
K. vzhledem k tomu, že je třeba na úrovni EU definovat jakostní normy pro zpracování biologického odpadu a kvalitu kompostu; vzhledem k tomu, že upravení jakostních parametrů kompostu, včetně integrovaného přístupu zajišťujícího jeho zpětnou vysledovatelnost, kvalitu a bezpečné používání, umožní nastolit důvěru spotřebitelů v tento produkt; vzhledem k tomu, že kompost by měl být odstupňován podle kvality tak, aby jeho používání nemělo škodlivý vliv na půdu a podzemní vody, a zejména na zemědělské produkty vypěstované na této půdě,
L. vzhledem k tomu, že zvážíme-li nedostatečné provádění, je pro dosažení předpokládaných cílů v oblasti zabránění skládkování biologického odpadu nutné další orientační legislativní vedení,
M. vzhledem k tomu, že zřejmě bude nezbytné přijmout ochranná opatření, má-li se zajistit, aby používání kompostu neznečišťovalo půdu nebo podzemní vody,
N. vzhledem k tomu, že by se měly zvážit a posoudit i možnosti používání kompostu nízké kvality tak, aby nebylo poškozeno životní prostředí nebo lidské zdraví, a vzhledem k tomu, že kdyby se na úrovni EU řádně stanovily možnosti pro používání kompostu nízké kvality a kdyby se určilo, kdy je kompost považován za produkt a kdy za odpad, mohly by se členské státy snáze orientovat při rozhodování o otázkách souvisejících s používáním kompostu,
O. vzhledem k tomu, že iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“ je jednou ze stěžejních částí strategie Evropa 2020, a proto by se mělo podporovat účinné využívání zdrojů; vzhledem k tomu, že recyklace biologického odpadu přispívá k hospodárnějšímu využívání zdrojů,
P. vzhledem k tomu, že vlhký biologický odpad snižuje účinnost spalování; vzhledem k tomu, že ke spalování biologického odpadu nepřímo vybízí směrnice o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie; vzhledem k tomu, že recyklací biologického odpadu kompostováním lze přispět k účinnějšímu boji proti změně klimatu, neboť se zvýší kvalita půdy a docílí se sekvestrace uhlíku, kterou směrnice o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v současnosti nepodporuje,
Q. vzhledem k tomu, že anaerobní digesce při výrobě bioplynu představuje účinný způsob získávání energie, přičemž produkty vyhnívání bioplynu lze využívat na výrobu kompostu,
R. vzhledem k tomu, že hlavním cílem patřičného nakládání s biologickým odpadem musí být výsledek, který umožní ponechat všechny technologické možnosti nakládání s biologickým odpadem otevřené s cílem podpořit inovace, vědecký výzkum a konkurenceschopnost,
S. vzhledem k tomu, že mezi přechodem ke společnosti recyklující odpady, rozvojem hospodářství s nízkými emisemi uhlíku a potenciálem pro vytváření zelených pracovních míst v této oblasti existuje významná součinnost, a že je tudíž nutné vyčlenit finanční prostředky na výzkum dopadu na pracovní prostředí v odvětví, které se zabývá sběrem a zpracováním biologického odpadu,
T. domnívá se, že Komise a členské státy by v této oblasti měly podporovat zvyšování povědomí o životním prostředí, a to zejména ve školách, s cílem povzbuzovat k udržitelnému nakládání s tuhými komunálními odpady a zvyšovat povědomí občanů o výhodách odděleného sběru; vzhledem k tomu, že obce a obecní podniky hrají významnou úlohu v poskytování poradenství a informací občanům v oblasti předcházení vzniku odpadu,
U. vzhledem k tomu, že biologický odpad představuje více než 30 % tuhého komunálního odpadu; vzhledem k tomu, že objem biologického odpadu v Evropské unii roste, a je-li ukládán na skládkách, pak představuje významný zdroj emisí skleníkových plynů a jiných negativních vlivů na životní prostředí; vzhledem k tomu, že kvůli stávajícím podmínkám skladování odpadu představuje toto odvětví čtvrtý největší zdroj skleníkových plynů,
V. vzhledem k tomu, že v praxi se udržitelným způsobem nakládá nejen s biologickým odpadem z domácností,
W. vzhledem k tomu, že by nakládání s tímto odpadem mělo být strukturováno v souladu s „hierarchií způsobů nakládání s odpadem“: předcházení vzniku a snižování objemu odpadu, opětovné použití, recyklace, jiné využití, zvláště pro energetické účely, a jako poslední možnost skládkování (v souladu s článkem 4 rámcové směrnice o odpadech), v souladu s níž je recyklace biologického odpadu mnohem vhodnější než jeho spalování, protože díky ní se nejen zamezuje vytváření metanu, ale prostřednictvím sekvestrace uhlíku se přispívá i k boji proti změně klimatu a zvyšuje se kvalita půdy; vzhledem k tomu, že prevence je při nakládání s biologickým odpadem prioritním cílem a že preventivními opatřeními lze zabránit vzniku zejména kuchyňského a zeleného odpadu, například pomocí lepšího plánování veřejných parků s výsadbou rostlin a stromů nenáročných na péči,
X. vzhledem k tomu, že máme-li docílit pokroku v oblasti účinného nakládání s biologickým odpadem z hlediska životního prostředí, je třeba, aby se touto otázkou integrovaným způsobem zabývala energetická politika a politika na ochranu půdy v souladu s cíli stanovenými pro zmírnění dopadu změny klimatu; vzhledem k tomu, že další výhodou je zachování biologické rozmanitosti používáním zpracovaného biologického odpadu jako náhražky rašeliny, čímž se chrání mokřadní ekosystémy,
Y. vzhledem, k tomu, že výroba bioplynu anaerobní digescí biologického odpadu může cenným způsobem přispět k udržitelnému hospodaření se zdroji v EU a k trvalému splnění cílů, které si EU stanovila v oblasti obnovitelných zdrojů energie,
Z. vzhledem k tomu, že biologický odpad by měl být považován za cenný přírodní zdroj využitelný k výrobě vysoce kvalitního kompostu, který tak pomáhá v boji proti degradaci půdy v Evropě, zachovává produktivitu půdy, snižuje používání chemických hnojiv v zemědělství, zejména hnojiv obsahujících fosforečnany, a zvyšuje schopnost půdy zadržovat vodu,
AA. vzhledem k tomu, že v členských státech jsou používány různé systémy nakládání s odpadem a že v Evropské unii je skládkování stále nejčastěji používaným způsobem likvidace tuhého komunálního odpadu, přestože pro životní prostředí je to nejhorší volba,
AB. vzhledem k tomu, že výroba pohonných hmot pro dopravu z biologického odpadu přináší značné výhody pro životní prostředí,
AC. vzhledem k tomu, že je nezbytné podporovat vědecký výzkum a technologické inovace v oblasti nakládání s biologickým odpadem,
AD. vzhledem k tomu, že oddělený sběr v současnosti umožňuje zabránit kontaminaci a podporuje cíl získání vysoce kvalitního kompostu, dodávání kvalitních materiálů pro recyklaci biologického odpadu a zlepšení účinnosti energetického využití,
AE. vzhledem k tomu, že dostupné studie a zkušenosti členských států ukazují, že je důležité mít oddělený sběr odpadu, který je proveditelný i environmentálně a ekonomicky udržitelný a který by měl být povinný; vzhledem k tomu, že oddělený sběr by měl být nezbytným předpokladem pro výrobu velmi kvalitního kompostu,
Právní předpisy:
1. naléhá na Komisi, aby zrevidovala stávající platné právní předpisy týkající se biologického odpadu s cílem vypracovat do konce roku 2010 v souladu se zásadou subsidiarity návrh zvláštní směrnice, která bude mimo jiné obsahovat:
–
zavedení povinného systému odděleného sběru, vyjma případů, kdy by takový sběr nebyl schůdný nebo by nebyl vhodným řešením z environmentálního a hospodářského hlediska,
–
recyklaci biologického odpadu,
–
kvalitativní klasifikaci různých typů kompostu z organického odpadu;
2. vyzývá Komisi, aby poskytla podle vnitrostátních emisních plánů kvantifikované údaje o snížení emisí CO2 díky recyklaci a kompostování organického odpadu;
3. konstatuje, že budoucí rámec Evropské unie poskytne mnoha členským státům pokyny právního charakteru i zajistí právní jistotu a povzbudí je k tomu, aby investovaly do oblasti nakládání s biologickým odpadem; naléhavě vybízí Komisi, aby podporovala členské státy při zavádění systémů na třídění odpadu a aby stanovila závazné a ambiciózní cíle pro recyklování tohoto odpadu;
4. připomíná, že čl. 8 odst. 2 písm. iv) šestého akčního programu Společenství v oblasti životního prostředí na období 2001–2010, který byl přijat dne 22. července 2002, ukládá Komisi jako jeden z prioritních úkolů, aby vypracovala právní předpisy o biologicky rozložitelném odpadu s cílem udržitelně využívat a spravovat přírodní zdroje a odpad, avšak ani po osmi letech se nechystá žádný legislativní návrh, což nelze akceptovat,
5. vyzývá Komisi, aby ve svém posouzení dopadu navrhla dokonalejší systém pro nakládání s biologickým odpadem, pokud jde o recyklaci odděleně sbíraného biologického odpadu, využívání kompostování ve prospěch zemědělství a ochrany životního prostředí, možnosti mechanického/biologického zpracování a využívání biologického odpadu jako zdroje pro výrobu energie; domnívá se, že z tohoto posouzení dopadu by se mělo vycházet při vypracovávání nového právního rámce Evropské unie, který upraví problematiku biologicky rozložitelného odpadu;
Použití
6. naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy stanovila kritéria pro výrobu a využívání vysoce kvalitního kompostu a aby v souladu s článkem 6 rámcové směrnice o odpadech a v rámci strategie založené na integrovaném přístupu, jenž zajistí nejen kvalitu, ale i zpětnou vysledovatelnost výrobku a jeho bezpečné používání, přijala pro konečné produkty minimální požadavky, které umožní rozlišovat kvality různých druhů kompostu získaného zpracováním biologického odpadu a pokryje různé způsoby jeho použití;
Energie
7. domnívá se, že pro zpracování biologického odpadu je obzvláště vhodná anaerobní digesce, protože se tak získávají půdní přídavky bohaté na živiny, digestáty a také obnovitelný zdroj energie bioplyn, který lze konvertovat na biometan nebo ho lze použít k výrobě elektrické energie v pásmu základního zatížení;
8. je přesvědčen, že základní podmínkou pro to, aby se v rámci hierarchie způsobů nakládání s odpady spalování biologického odpadu stalo možnou alternativou, je jeho kombinování s výrobou energie;
9. zdůrazňuje, že při recyklování biologického odpadu s cílem získat energii je třeba se soustředit na energetickou účinnost a udržitelný rozvoj, a že tyto produkty proto musí být především využívány co nejefektivnějším způsobem; opakuje proto, že tříděný sběr odpadu má zásadní význam pro plnění směrnice o skládkování(14), pro poskytování kvalitního materiálu pro recyklování biologického odpadu a pro zvyšování účinnosti rekuperace energie;
10. konstatuje, že má-li se omezit objem odpadu a zvýšit míra jeho recyklace a míra produkce bioplynu, měly by ve hře zůstat všechny technologické nástroje a možnosti pro maximální recyklaci zdrojů nebo výroby bioplynu;
11. má za to, že biologický odpad představuje cenný obnovitelný zdroj pro produkci elektřiny a biopaliv pro dopravu a při dodávání bioplynu do plynárenské soustavy prostřednictvím čištění bioplynu z odpadu a získávání biometanu (především metan: 50–75 % a oxid uhličitý), a vyzývá Komisi, aby provedla analýzu možností využívání biologického odpadu na výrobu bioplynu a aby tyto možnosti podporovala;
12. zdůrazňuje, že je třeba snížit množství biologického odpadu ukládaného na skládky; konstatuje v této souvislosti, že biologický odpad může přispět k dosažení cíle EU, kterým je nejméně 20% podíl energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a také cíle stanoveného směrnicí EU o jakosti pohonných hmot; připomíná, že směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů podporuje využívání všech druhů biomasy, včetně biologického odpadu, jako obnovitelných zdrojů energie a že biopaliva získaná z odpadu mají s ohledem na plnění cíle, kterým je 10% podíl obnovitelných zdrojů energie v dopravě, dvojnásobnou hodnotu; vyzývá proto členské státy, aby zvážily, zda ze získávání energie z biologicky rozložitelných částí odpadu neučinit součást integrované politiky v oblasti hierarchie způsobů nakládání s odpadem do vnitrostátních právních předpisů, a naléhavě je žádá, aby si vyměňovaly informace o osvědčených postupech;
Výzkum a inovace
13. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly vědecký výzkum a technologické inovace v oblasti nakládání s biologickým odpadem;
14. vyzývá Komisi, aby se více věnovala výzkumu metod na zpracování biologického odpadu, a dosáhla tak toho, že přínosy pro půdu, využívání energie a vliv na životní prostředí budou lépe vyčísleny;
Povědomí a informovanost
15. naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly akce na zvyšování povědomí o životním prostředí v oblasti biologického odpadu, a to zejména ve školách a vysokoškolských zařízeních, za účelem propagace lepších modelů chování v předcházení vzniku odpadů, podpory udržitelného nakládání s biologickým odpadem i tuhým komunálním odpadem a zvyšování povědomí občanů o předcházení vzniku odpadu a o výhodách odděleného sběru a biologického zpracování biologického odpadu; v této souvislosti zdůrazňuje význam, který mají města, obce a komunální podniky pro poradenství a poskytování informací občanům, pokud jde o předcházení vzniku odpadů;
Aspekty životního prostředí
16. domnívá se, že zpracovaný biologický odpad by měl být využíván na zachování půdních organických látek a završení koloběhu živin, zejména fosfátů, tím, že bude opětovně použit při obhospodařování půdy, a vyzývá proto Komisi, aby uznala, že by mělo být prověřováno, zda politiky přispívají ke zmírňování nepřijatelně rychlému vyčerpávání světových zdrojů fosfátů;
17. zdůrazňuje, že biologický odpad bez obsahu škodlivých látek je třeba považovat za vzácný přírodní zdroj pro výrobu kvalitního kompostu;
18. připomíná, že budoucnost zemědělství závisí rovněž na udržování a obnovování úrodnosti půdy; upozorňuje, že používání kvalitního kompostu v zemědělství může přispět k zachování úrodnosti půd, ke zvýšení jejich schopnosti zadržovat vodu a ukládat uhlík a k omezení používání chemických hnojiv; zdůrazňuje úlohu členských států, pokud jde o zajištění využívání kvalitního kompostu pro zemědělskou půdu;
19. upozorňuje na to, že plyny vznikající při kompostování z uskladněných látek lze jen obtížně kontrolovat, což může představovat závažné nebezpečí pro životní prostředí a atmosféru; připomíná, že k řádnému kompostování – konkrétně v případě biologického komunálního odpadu – patří také ochrana podzemních vod před průsakovou vodou z kompostované masy;
20. zdůrazňuje, že s ohledem na dosažení cílů na různých úrovních (boj proti globálnímu oteplování, degradaci a erozi půdy; dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie) je bezpochyby výhodná kombinace kompostování a fermentace odděleně sbíraného biologického odpadu, je-li možná, a měla by se podporovat;
21. vyzývá proto Komisi, aby navrhla vnitrostátní cíle pro recyklaci biologického odpadu, aby se snížil stávající objem tohoto odpadu, s nímž je nakládáno velmi nežádoucím způsobem, jako je např. skládkování a spalování;
Dodržování směrnice o skládkování odpadu
22. připomíná, že s tímto odpadem je třeba nakládat podle následující obecné hierarchie způsobů nakládání s odpady: prevence, recyklování, další způsoby využití odpadu, včetně využití pro energetické účely a jako poslední možnost ukládání na skládku (článek 5 směrnice 1999/31/ES a směrnice 2008/98/ES(15); žádá Komisi, aby ještě přísněji sledovala, zda jsou ustanovení upravující skládkování dodržována a uplatňována na celém území Unie;
23. bere na vědomí rozdílnost vnitrostátních legislativních opatření a systémů nakládání s odpady v jednotlivých členských státech a skutečnost, že uložení na skládku je nadále nejpoužívanější metodou likvidace pevného komunálního odpadu v Evropské unii; vyzývá členské státy, aby navzájem více spolupracovaly při výměně osvědčených postupů v oblasti zpracovávání biologického odpadu;
24. domnívá se, že mechanicko-biologické zpracování odpadu je účinnou možností, jak se vyhnout ukládání významného množství rozložitelného odpadu na skládku, a namísto toho jej využít ke kompostování, anaerobní digesci a energetickým účelům;
Hospodářské aspekty
25. domnívá se, že jsou nutné finanční pobídky, má-li se rozšířit oddělený sběr a jiné systémy pro nakládání s biologickým odpadem, které maximálně zvýší využití zdrojů;
26. zdůrazňuje, že lepší nakládání s biologickým odpadem a harmonizace norem jakosti kompostu jsou nezbytné k povzbuzení rozvoje evropského trhu s kompostem;
27. je toho názoru, že zásada „znečišťovatel platí“ by měla být základem pro hrazení dodatečných nákladů vzniklých v důsledku nánosu znečišťujících látek, tak aby na negativní vnější důsledky používání biologického odpadu nedoplácelo zemědělství;
28. upozorňuje na skutečnost, že v mnoha členských státech je určitá infrastruktura již připravena, je však zapotřebí finančních pobídek, aby se vytvořily a zavedly potenciální trhy s kompostem, digestátem, bioenergií a biopalivy získanými z biologického odpadu;
29. zdůrazňuje, že výroba pohonných hmot z biologického odpadu znamená přínos z hlediska životního prostředí;vyzývá členské státy, aby na základě hierarchie způsobů nakládání s odpadem tuto skutečnost při provádění revidované rámcové směrnice o odpadech zohlednila, a Komisi vyzývá, aby se tato skutečnost odrazila v jejích prováděcích pokynech;
30. důrazně vyzývá Komisi, aby se ve všech současných nebo dodatečných studiích dopadu týkajících se této problematiky zabývala také otázkou, jaký typ hospodářských pobídek, finančních prostředků nebo pomoci by mohl být využit nebo vytvořen v zájmu vývoje a zavádění technologií umožňujících náležité nakládání s odpadem;
o o o
31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.