Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0208/2010

Předložené texty :

A7-0208/2010

Rozpravy :

PV 06/07/2010 - 13
CRE 06/07/2010 - 13

Hlasování :

PV 07/07/2010 - 8.1
CRE 07/07/2010 - 8.1
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0265

Přijaté texty
PDF 314kWORD 75k
Středa, 7. července 2010 - Štrasburk
Odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politiky odměňování v odvětví finančních služeb
P7_TA(2010)0265A7-0208/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 o odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a o politikách odměňování v odvětví finančních služeb (2010/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politikách odměňování v odvětví finančních služeb (C(2009)3159),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (C(2009)3177),

–  s ohledem na Komisí vypracovaný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (KOM(2009)0362),

–  s ohledem na zásady řádného postupu odměňování, které zveřejnilo Fórum pro finanční stabilitu (FSB) dne 2. dubna 2009, a na prováděcí normy ze dne 25. září 2009, jež jsou k těmto zásadám připojeny,

–  s ohledem na zásady vysoké kvality pro politiky odměňování ze dne 20. dubna 2009, které vypracoval Evropský výbor orgánů bankovního dohledu,

–  s ohledem na zprávu Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS) o provádění jeho zásad vysoké kvality pro politiky odměňování ze dne 11. června 2010 v jednotlivých státech,

–  s ohledem na metodiku posuzování zásad a norem odměňování z ledna 2010, kterou vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled,

–  s ohledem na dokument OECD z února 2010 nazvaný Správa a řízení podniků a finanční krize – závěry a nově vznikající osvědčené postupy k lepšímu uplatňování zásad,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků(1),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 2. června 2010 nazvanou „Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování“ (KOM(2010)0284),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. června 2010 o uplatňování doporučení Komise 2009/385/ES, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (doporučení o odměňování členů správních orgánů z roku 2009), ze strany členských států EU (KOM(2010)0285),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. června 2010 o uplatňování doporučení Komise 2009/384/ES o politice odměňování v odvětví finančních služeb ze strany členských států EU (doporučení z roku 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb) (KOM(2010)0286),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0208/2010),

A.  vzhledem k tomu, že politiky odměňování těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnost má podstatný dopad na rizikový profil společnosti, ve finančním sektoru a v některých společnostech kótovaných na burze podporují transakce zaměřené na krátkodobé zisky, což vede k vytváření stále riskantnějších obchodních modelů, které poškozují pracovníky, střadatele, investory a obecně i trvale udržitelný růst,

B.  vzhledem k tomu, že zelená kniha Komise o správě a řízení podniku ve finančních institucích a politice odměňování zdůrazňuje, že nedostatek účinných kontrolních mechanismů významně přispěl k přijímání nadměrně vysokých rizik ze strany finančních institucí a že při správě a řízení společnosti by měla být zohledněna stabilita finančního systému, jež je závislá na krocích mnoha aktérů,

C.  vzhledem k tomu, že nevhodné systémy odměňování v některých finančních institucích, které příliš podněcují k nadměrnému a neobezřetnému podstupování rizik, sehrály úlohu při hromadění rizik, která vedla k současné finanční, hospodářské a sociální krizi, a proto jsou pro tvůrce politik a regulátory vážným důvodem ke znepokojení,

D.  vzhledem k tomu, že finanční instituce musí brát v úvahu – jako součást společenské odpovědnosti podniků – společenské prostředí, v němž daná instituce působí, a také zájmy všech zainteresovaných stran, např. svých klientů, akcionářů a zaměstnanců, a to se zahrnutím všech aspektů,

E.  vzhledem k tomu, že na celosvětové a evropské úrovni a rovněž na úrovni jednotlivých států byla zahájena celá řada iniciativ s cílem vyřešit otázku problematických postupů odměňování a že zásadním předpokladem je přijmout přístup koordinovaný na celosvětové úrovni s cílem zaručit nejen rovné podmínky, ale také zajistit konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku a prosazovat udržitelnou a spravedlivou soutěž mezi jednotlivými trhy,

F.  vzhledem k tomu, že zásady řádného postupu odměňování FSB, jež byly přijaty vedoucími představiteli skupiny G20, stanoví pět aspektů řádného postupu odměňování, a vzhledem k významu prosazování souběžného uplatňování těchto zásad,

G.  vzhledem k tomu, že dojednané zásady a opatření, která již byla přijata v souvislosti s politikou odměňování, by měla být nepřetržitě přezkoumávána a případně upravena, aby byly v celé Evropě nastoleny stejné podmínky a zajištěna celosvětová konkurenceschopnost evropského finančního sektoru,

H.  vzhledem k tomu, že různé vědecké studie a praktické zkušenosti prokázaly, že nezávazná doporučení týkající se politik odměňování mají pouze omezený dopad, což zvýrazňuje potřebu zavést autoritativnější nástroj, který by zajistil respektování uvedených zásad,

I.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise uplatnilo doporučení Komise zcela nebo částečně pouze 16 členských států, a to navzdory motivaci k zásadní reformě v oblasti odměňování v důsledku stávající krize,

Obecné poznámky

1.  vítá iniciativy Komise a FSB v oblasti politik odměňování ve finančním odvětví a u společností kótovaných na burze obecně; domnívá se však, že velikost finančního podniku, a tudíž podíl jeho činnosti na systémovém riziku, by měly být proporcionálně zohledněny při zavádění další regulace finančních institucí v oblasti politiky odměňování a kapitálových požadavků;

2.  bere na vědomí návrhy obsažené ve zprávě týkající se směrnic o kapitálových požadavcích, které zavedou závazné zásady politik odměňování ve finančním odvětví;

Efektivní řízení odměňování

3.  zdůrazňuje, že o tom, zda by měl být ve finanční instituci nebo společnosti kótované na burze výbor pro odměňování, by měly rozhodovat orgány dohledu; měly by tak učinit způsobem, který odpovídá velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činností této instituce či společnosti; domnívá se, že pokud to orgán dohledu považuje za vhodné, měl by politiku odměňování stanovovat výbor pro odměňování, jež musí být nezávislý a odpovědný akcionářům a orgánům dohledu a měl by úzce spolupracovat s výborem pro řízení rizik dané instituce při vyhodnocování pobídek vytvořených v rámci systému odměňování;

4.  zdůrazňuje, že výbor pro odměňování musí mít přístup k obsahu smluv, čímž se dosáhne toho, že výbor bude moci smlouvy kontrolovat a že budou koncipovány tak, aby případy hrubé nedbalosti bylo možno postihovat srážkou z odměny. K případům hrubé nedbalosti dochází zejména tehdy, když nebyla dodržena nezbytná obezřetnost; v takovém případě výbor pro odměňování zajistí, aby srážka nebyla pouze symbolické povahy, nýbrž aby přispěla podstatnou měrou k uhrazení způsobené škody. Finanční instituce by kromě toho měly být motivovány, aby využívaly malus, což znamená, že v případě zjištění špatných výsledků bude od pracovníka vymáhána zpět část odměny vázaná na výsledky;

5.  domnívá se, že předseda výboru pro odměňování a jeho členové s hlasovacím právem musí být členy řídícího orgánu, kteří v dotyčné finanční instituci nebo společnosti kótované na burze nezastávají žádné výkonné funkce. Domnívá se, že členové správních orgánů by neměli zároveň být členy správních orgánů jiných společností, pokud existuje nebezpečí střetu zájmů;

6.  je toho názoru, že akcionáři by v případě potřeby měli mít možnost podílet se na stanovování udržitelných politik odměňování, a mohli by proto dostat příležitost vyjádřit své názory na politiky odměňování prostřednictvím nezávazného hlasování o zprávě o odměňování na valné hromadě společnosti;

7.  zdůrazňuje, že odměny členů správních orgánů bez výkonných pravomocí by měly být pouze pevně stanovenou částkou, a neměly by tedy zahrnovat výkonnostní odměny nebo odměny, jejichž výše se řídí cenou akcií;

8.  poukazuje na to, že členové, kteří se zabývají řízením rizik, by měli být nezávislí na provozních útvarech, které kontrolují, mít přiměřenou autoritu a být odměňováni nezávisle na výkonnosti těchto provozních útvarů;

Efektivní sladění odměňování s obezřetným podstupováním rizik

9.  zdůrazňuje, že odměňování musí být přizpůsobeno všem typům rizik, musí být symetrické s rizikovými výslednými hodnotami a citlivé vůči časovému horizontu stávajících a potenciálních rizik, která mají dopad na celkovou výkonnost a stabilitu společnosti;

10.  upozorňuje na to, že členové správních orgánů by při řízení společností kótovaných na burze neměli sledovat svůj osobní finanční zájem; domnívá se, že osobní finanční zájem členů správních orgánů, který má vazbu na pohyblivou složku odměny, se v mnoha případech střetává s dlouhodobým zájmem společnosti, včetně zájmů jejích zaměstnanců a zainteresovaných subjektů;

11.  domnívá se, že systémy odměňování by měly odpovídat velikosti, vnitřní organizaci a složitosti struktury finančních institucí a měly by odrážet rozdíly mezi jednotlivými finančními sektory, tj. bankovnictvím, pojišťovnictvím a správou fondů;

12.  poukazuje na to, že opatření k řízení operačního rizika uplatňovaná vedoucími pracovníky, osobami rozhodujícími o riziku a kontrolními orgány by měla být přezkoumávána a pečlivě kontrolována orgánem dohledu; domnívá se, že tyto postupy by se měly vztahovat rovněž na zaměstnance, jejichž celkové odměny včetně příspěvků na důchodové zabezpečení je staví do stejné pozice jako uvedené kategorie zaměstnanců;

13.  domnívá se, že výše pohyblivé složky odměny by měla vycházet z předem stanovených a měřitelných kritérií výkonnosti, jež by měla podporovat dlouhodobou udržitelnost společnosti;

14.  zdůrazňuje, že při odměňování podmíněném výkonností by měla být výše prémiového fondu podmíněna celkovou výkonností a základním kapitálem společnosti, zatímco odměna podmíněná výkonností by u každého zaměstnance měla vycházet z kombinace posouzení výkonnosti jednotlivce, příslušného provozního útvaru a celkových výsledků instituce;

15.  domnívá se, že osobní finanční zájem členů správních orgánů spojený s variabilními odměnami je v mnoha případech v rozporu s dlouhodobými zájmy společnosti; zdůrazňuje, že politika odměňování členů správních orgánů a dalších pracovníků, kteří přijímají rozhodnutí mající vliv na rizikový profil, by měla být v souladu se zásadami vyváženého a funkčního řízení rizika; pevné a variabilní složky odměny by přitom měly být v rovnováze; naléhavě žádá, aby byla všeobecně zavedena opatření umožňující snížit, případně odebrat variabilní složky odměny u těch kategorií pracovníků, jejichž výkonnost způsobuje zhoršení výsledků jejich společnosti;

16.  je toho názoru, že při stanovování výše pohyblivé složky odměny by měla být zohledněna nejen kvantitativní opatření, ale také kritéria dosažení výsledků s vazbou na kvalitu a lidský úsudek;

17.  domnívá se, že zaručené prémie by neměly být součástí platových systémů;

18.  je toho názoru, že nejen z etických důvodů, ale i v zájmu sociální spravedlnosti a hospodářské udržitelnosti by měl být rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším platem ve společnosti v rozumných mezích;

19.  zdůrazňuje, že společnosti by měly stanovit interní postup, který by schválily orgány dohledu a jehož cílem by bylo řešit jakékoli spory, k nimž by mohlo dojít mezi jejich oddělením řízení rizik a provozními odděleními;

20.  poukazuje na potřebu rozšířit tyto zásady na odměňování všech zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil společnosti, pro kterou pracují, včetně vedoucích pracovníků, osob rozhodujících o riziku a kontrolních orgánů a těch zaměstnanců, jejichž celkové odměny včetně příspěvků na důchodové zabezpečení je staví do stejné pozice;

21.  zdůrazňuje, že pojištění profesní odpovědnosti členů správních orgánů a vedení, jehož záměrem je chránit členy správních orgánů společností a pracovníky vedení před odpovědností za riskantní rozhodnutí a činy nebo nedbalost při výkonu jejich činností, není v souladu s udržitelným řízením rizik v oblasti odměňování;

Vyvážená struktura jednotlivých složek odměňování

22.  zdůrazňuje, že musí existovat přiměřená rovnováha mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny;

23.  navrhuje, aby pohyblivá složka odměny byla vyplacena pouze tehdy, je-li to únosné s ohledem na finanční situaci a základní kapitál instituce a odůvodněné z hlediska dlouhodobé výkonnosti společnosti; domnívá se, že v případě finančních institucí by měl mít příslušný orgán dohledu právo omezit celkovou výši pohyblivé složky odměny s cílem posílit kmenový kapitál;

24.  zdůrazňuje, že vyplacení podstatné části proměnlivé složky odměny by se mělo po dostatečně dlouhé období odložit; výše odložené částky a délka tohoto období by měly odpovídat hospodářskému cyklu, povaze podnikání, rizikům s ním spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem; na odměnu, která má být vyplacena v rámci ujednání o odkladu, by neměl existovat nárok rychleji než na odměnu, která má být vyplacena poměrným dílem; mělo by se odložit alespoň 40 % proměnlivé složky odměny; pokud proměnlivá složka odměny představuje zvlášť vysokou částku, měla by se odložit výplata alespoň 60 % této částky, přičemž doba odkladu by měla činit nejméně pět let;

25.  domnívá se, že podstatná část pohyblivé složky odměny by měla být poskytována v bezhotovostních nástrojích, jako je podřízený dluh nebo podmíněný kapitál, akcie nebo s akciemi související nástroje, pokud tyto nástroje vytvářejí pobídky sladěné s vytvářením dlouhodobé hodnoty a s časovým horizontem rizika;

26.  domnívá se, že politiky odměňování by se měly týkat celkové odměny, včetně důchodového zabezpečení a platů, aby se v oblasti odměn předešlo arbitráži; dále je toho názoru, že odměny v podobě důchodového zabezpečení by měly být poskytovány v bezhotovostních nástrojích, jako je podřízený dluh, podmíněný kapitál, akcie nebo s akciemi související nástroje s cílem sladit je s dlouhodobými pobídkami;

27.  navrhuje, aby byla u členů správních orgánů v případě předčasného ukončení pracovního poměru stanovena maximální výše pro vyplacení odstupného („zlatého padáku“) odpovídající dvojnásobku jejich roční pevné složky platu a aby v případě, kdy takový člen špatně plnil své pracovní povinnosti nebo rozvázal pracovní poměr z vlastního rozhodnutí, bylo vyplacení odstupného zakázáno;

28.  žádá, aby při přípravě politik odměňování byly zohledňovány otázky rovnosti žen a mužů;

29.  znovu opakuje, že je nezbytné postihovat všechny druhy diskriminace v podnicích, zejména pokud jde o stanovování politik odměňování, kariérní postup a proces náboru vedoucích pracovníků;

Účinný dohled orgánů dohledu a zapojení zainteresovaných stran

30.  domnívá se, že by společnosti měly včas zveřejňovat jasně formulované a podrobné informace o svých postupech odměňování a že by orgány dohledu měly mít přístup k veškerým informacím, které potřebují k posouzení toho, zda jsou platné zásady dodržovány;

31.  požaduje, aby veřejnoprávní podniky uplatňovaly stejně jako další společnosti úplnou transparentnost politik odměňování a poskytování podílů ze zisku;

32.  žádá rovněž, aby byly zveřejňovány důchodové systémy společností nebo jejich pravidla poskytování příplatků k důchodu, včetně systémů a pravidel uplatňovaných veřejnoprávními podniky;

33.  vyzývá Komisi, aby posílila svá doporučení ze dne 30. dubna 2009 o systému odměn a usměrňování rizik, jak vyžadují pravidla stanovená Radou pro finanční stabilitu a schválená skupinou G-20 v září 2009;

34.  vyzývá Komisi, aby přijala pevné a závazné zásady politik odměňování ve finančním odvětví na základě návrhů pro bankovnictví ve zprávě o směrnici o kapitálových požadavcích a v případě kótovaných společností, které tyto zásady nedodržují, zavedla režim zveřejňování informací s povinností dodržovat pravidla nebo poskytnout vysvětlení, proč tak nečiní;

35.  naléhavě žádá orgány dohledu ve finančním odvětví, aby zavedly do praxe metodiku posuzování zásad a norem odměňování předloženou Basilejským výborem pro bankovní dohled v lednu 2010;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly společné mezinárodní struktury pro zveřejňování počtu jednotlivců, kteří pobírají plat vyšší než 1 milion EUR, včetně hlavních složek mezd, prémií, dlouhodobých odměn či příspěvků na důchodové zabezpečení;

37.  vyzývá Komisi, aby posoudila role interních a externích auditorů jako součásti opatření k zajištění plného spektra nástrojů pro účinnou správu a řízení podniků;

38.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost posílení úlohy členů správních orgánů bez výkonných pravomocí, včetně zajištění toho, aby společnosti poskytovaly dlouhodobé školení a nezávislé odměňování odrážející nezávislou úlohu členů správních orgánů bez výkonných pravomocí, a aby udělila orgánům dohledu pravomoci k provádění pohovorů se „schválenými osobami“;

39.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila ve svých legislativních návrzích roli orgánů dohledu v politice odměňování;

40.  zdůrazňuje, že pohyblivá složka odměny by neměla být vyplácena prostřednictvím nástrojů nebo metod, které umožňují snadno se vyhnout placení daní z příjmu z takovéto odměny;

41.  vyzývá k zajištění toho, aby regulace odměňování neprobíhala na úkor základních práv zaručených Smlouvami, zejména práva sociálních partnerů uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi;

42.  žádá Komisi, aby zřídila rámec EU pro řízení krizí s cílem zabránit nové finanční krizi a vzala přitom v úvahu iniciativy mezinárodních subjektů, jako jsou např. skupina G20 a MMF;

43.  žádá Komisi, aby členské státy podnítila k tomu, aby společnostem kótovaným na burze a společnostem poskytujícím finanční služby připomínaly jejich společenskou odpovědnost, jejich poškozenou pověst a nutnost jít v prosperující mezinárodní společnosti příkladem;

44.  domnívá se, že zachování činností nebo poboček v zemích, které nespolupracují, je v rozporu s dlouhodobými cíli společností obecně, a žádá, aby byla vypracována evropská strategie boje proti daňovým rájům s cílem uvést do praxe prohlášení G-20 v Londýně a v Pittsburghu;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a regulačním orgánům EU a jednotlivých členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0165.

Právní upozornění - Ochrana soukromí