Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. září 2010 o financování a fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2010/2072(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (nařízení o EFG),
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(3),
– s ohledem na svá usnesení o návrzích na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení, které byly přijaty od 23. října 2007(4),
– s ohledem na sdělení, která Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě dne 2. července 2008 (KOM(2008)0421) a 28. července 2009 (KOM(2009)0394) o činnostech Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2007 a 2008,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Hospodářského a měnového výboru (A7–0236/2010),
A. vzhledem k tomu, že s cílem zmírnit negativní dopady globalizace na pracovníky, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění, a zaujmout k těmto pracovníkům solidární postoj, usiluje Evropská unie o zvyšování míry jejich opětovného zapojování do pracovního procesu a vytvořila Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“), aby mohla poskytovat finanční podporu na jednotlivé programy opětovného profesního začlenění pracovníků do pracovního trhu; vzhledem k tomu, že EFG má k dispozici prostředky, jejichž výše nesmí překročit 500 milionů EUR ročně, přidělené buď ze stávajícího rozpětí v rámci celkového výdajového stropu za předchozí rok, nebo ze zrušených prostředků na závazky z předchozích dvou rozpočtových roků, s výjimkou prostředků týkajících se okruhu 1b finančního rámce; vzhledem k tomu, že EFG byl při svém založení zamýšlen jako pružný a specifický nástroj podpory, který měl reagovat rychleji a efektivněji na opětovnou integraci pracovníků postižených propouštěním plynoucím ze změn v oblasti světového obchodu,
B. vzhledem k tomu, že s cílem reagovat na zvýšení nezaměstnanosti, jež je důsledkem hospodářské a finanční krize, a vzít si ponaučení ze zkušeností získaných v letech 2007 a 2008, Evropská unie změnila v červnu 2009 pravidla pro využívání prostředků z EFG, že tato změna spočívala v rozšíření oblasti působnosti EFG a týká se všech žádostí, které mají být podány před 31. prosincem 2011, ve zmírnění a upřesnění kritérií pro poskytnutí pomoci, ve zvýšení míry spolufinancování a v prodloužení doby využívání jejího finančního příspěvku ze strany členských států,
C. vzhledem k tomu, že vyhodnocení prostředků uvolněných z EFG v období mezi rokem 2007 a koncem prvního pololetí 2009 poukazuje na skrovné využití přidělených prostředků, a na to, že bylo čerpáno pouze 80 milionů EUR z 1,5 miliardy EUR, jež byly teoreticky k dispozici pro 18 kandidátů, pro pomoc 24 431 pracovníkům z 8 členských států zaměstnaných v omezeném množství odvětví (především textilním a automobilovém), že tyto nedostatky se rovněž promítají v rozdílech, jež byly zjištěny mezi výší původně přidělených částek a výší prostředků skutečně použitých, že u 11 prvních případů byla částka 24,8 milionu EUR později vrácena, což činilo 39,4 % uvolněných prostředků,
D. vzhledem k tomu, že i když dosud není možné vyhodnotit fungování EFG z pohledu revidovaných pravidel, neboť o žádostech předložených od května 2009 se teprve rozhoduje nebo jsou prostředky dosud čerpány, bylo již nyní konstatováno zcela zřejmé zrychlení využívání prostředků z EFG, což potvrzuje opodstatněnost provedených změn; mezi květnem 2009 a dubnem 2010 se tak počet předložených žádostí zvýšil z 18 na 46, výše požadovaných příspěvků z 80 na 197 milionů EUR, počet členských států z 8 na 18, počet pracujících, jimž je poskytována pomoc, se téměř zdvojnásobil (dalších 36 712 pracovníků) a dotčené hospodářské sektory se značně diverzifikovaly,
E. nicméně vzhledem k tomu, že 9 členských států nikdy prostředky z EFG nevyužilo, že čerpané částky jsou stále ještě nižší než maximální částka 500 milionů EUR, které jsou každý rok k dispozici, a že většina žádostí se týká regionů, jejichž HDP na obyvatele je vyšší, než činí průměr Evropské unie, a jejichž míra nezaměstnanosti není vysoká, a že je možné z toho vyvodit, že přes zdokonalení původních pravidel není jejich výše stále dostatečná v poměru ke zvyšování počtu hromadných propouštění, jež bylo v posledních letech zaznamenáno,
F. vzhledem k tomu, že zvýšení míry spolufinancování z 50 % na 65 % při příležitosti revize prováděné v červnu 2009 by mohlo vysvětlit zvýšení počtu žádostí,
G. vzhledem k tomu, že nízká míra čerpání prostředků z EFG v nejchudších regionech EU souvisí buď s vnitrostátními strategiemi, nebo s potížemi při procesu konkretizace kandidátů předtím, než je přijato rozhodnutí na evropské úrovni,
H. vzhledem k tomu, že přes společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 17. července 2008, které vyzývá k co nejrychlejší a nejúčinnější finanční podpoře z EFG, činí doba trvání postupu od okamžiku hromadného propouštění do data, kdy EFG poskytne na podporu žádajícího členského státu pomoc, přibližně 12 až 17 měsíců, a že tato doba trvání částečně vysvětluje rozdíl mezi počtem pracovníků, pro něž byla pomoc z EFG požadována, a počtem pracovníků, kterým se pomoci skutečně dostalo,
I. vzhledem k tomu, že návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech(5) mění postup uvolňování prostředků z EFG pouze okrajově tím, že stanoví v souladu s obvyklou praxí třístranné rozhovory jako nezávazné a že tato změna není takového druhu, aby vyřešila těžkopádnost a zdlouhavost daného postupu,
J. vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise o fungování IID(6) o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení je nutnost, aby konkrétní rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG přijaly obě složky rozpočtového orgánu, jedním z faktorů, které tento postup zpomalují; vzhledem k tomu, že by to nemělo bránit v urychlování a zjednodušování rozhodování o uvolnění prostředků z EFG,
K. vzhledem k tomu, že od úpravy EFG po roce 2009 nejsou k dispozici spolehlivá a sladěná data o jeho provádění, a protože je přesvědčen, že je třeba zavést transparentnost a pravidelnou povinnost podávat zprávy,
L. konstatuje, že 27 rozhodnutí, jež byla přijata mezi rokem 2007 a dubnem 2010, bylo ve všech případech vyřízeno kladně a, pokud jde o částky, v souladu s návrhy Komise,
M. vzhledem k tomu, že fenomén globalizace a dopad ekonomické krize na zaměstnanost bude nadále přetrvávat i po roce 2013, čehož důsledkem bude pravděpodobně tendence ke zvyšování počtu předložených žádostí v příštích letech; a že cílem tohoto fondu však není poskytnout náhradu za nedostatečně inovativní přístup,
1. domnívá se, že přidaná hodnota EFG jakožto nástroje sociální politiky Evropské unie spočívá ve viditelné, specifické, cílené a dočasné povaze jeho finanční podpory pro individualizované rekvalifikační programy a programy opětovného profesního začlenění pracovníků, kteří se stali oběťmi hromadného propouštění v odvětvích nebo regionech, v nichž došlo k závažnému hospodářskému a sociálnímu otřesu;
2. je toho názoru, že zvyšující se počet žádostí o poskytnutí pomoci z EFG a potíže spojené s uplatňováním postupu uvolňování prostředků a jejich čerpáním vyžadují rychlé změny jeho procedurálních a rozpočtových ustanovení; zdůrazňuje, že Komise by měla zlepšit informovanost o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci a jeho viditelnost mezi členskými státy a potencionálními kandidáty fondu; žádá tedy Komisi, aby předložila svůj přezkum v polovině období ještě přede dnem 30. června 2011 a aby k němu připojila návrh revize nařízení o EFG s cílem zmírnit nejzřejmější nedostatky fondu ještě před koncem současného víceletého finančního rámce;
3. vyzývá Komisi, aby ve svém průběžném přezkumu vyhodnotila přidělenou pomoc zejména s přihlédnutím k těmto aspektům:
a)
míře úspěšnosti opětovné integrace a posouzení zvyšování kvalifikace příjemců pomoci;
b)
porovnávací analýze opatření financovaných v souvislosti s každou žádost o využití prostředků z EFG a výsledky na základě opětovného začlenění;
c)
dodržování požadavku nediskriminace podle smluvních podmínek s ohledem na propuštěné pracovníky a pracovníky uplatňujících právo volného pohybu v EU;
d)
postupy pro vyjednávání se sociálními partnery uplatněné či neuplatněné při přípravě kandidatur a kontrole jejich provádění;
e)
dopad EFG na síť příjemců pomoci a na MSP potenciálně ohrožené plány na propouštění, jejichž zaměstnanci by mohli mít užitek z fondu;
f)
analýza důsledků různých žádostí EFG s ohledem na vnitrostátní orgán, jenž má jejich řízení na starost;
g)
dopad příspěvků z fondu EFG podle věkové skupiny v přijímajícím členském státě a odvětvích, které z něj mají prospěch;
4. vyzývá Komisi, aby ve svém průběžném přezkumu vyhodnotila přidělenou pomoc z rozpočtového pohledu a zvážila svá zjištění zejména s přihlédnutím k:
a)
důvodům pro velké rozdíly mezi finančními prostředky požadovanými z fondu EFG a částky vracené přijímajícím členským státem v okamžiku, kdy je poskytování finanční pomoci ukončeno;
b)
případům, v nichž členské státy vrátily příspěvky, které byly financovány z programů a opatření, jež nebyly provedeny;
c)
důvodům pro velké rozdíly mezi členskými státy co se týče částek vynaložených na jednoho pracovníka v různých žádostech EFG;
d)
analýze koordinace mezi různými programy financovanými ze zdrojů EU (včetně finanční pomoci z fondu ESF), které byly přiděleny do stejného regionu, kde byly zvažovány žádosti EFG nebo bylo jejich zvažování ukončeno;
e)
analýze podílu celkových prostředků, na kterém se Komise podílela ve vztahu k ostatním podpůrným opatřením na vnitrostátní a podnikové úrovni;
5. domnívá se, že revize tohoto nařízení musí zohlednit výsledky hodnocení fungování EFG a získané zkušenosti a začlenit do něj opatření umožňující podstatně zkrátit dobu trvání postupu uvolňování prostředků z fondu;
6. vyzývá Komisi, aby do nařízení o EFG začlenila povinnost členských států podporovat účast sdružení pracovníků v průběhu prováděcí fáze; vyzývá Komisi, aby uspořádala výměnu zkušeností a osvědčených postupů, pokud jde o zapojení pracovníků do uplatňování EFG, tak aby měli pracovníci v současných a budoucích případech možnost těžit ze zkušeností získaných v minulosti;
7. zdůrazňuje, že dobu potřebná pro uvolnění prostředků z EFG lze zkrátit o polovinu, pokud budou vypracována a přijata následující opatření:
a)
žádosti pro uvolnění prostředků z EFG by měly být členskými státy připravovány od okamžiku, kdy je oznámen úmysl hromadně propouštět, nikoli až po jeho uskutečnění;
b)
Komise by měla informovat členské státy o tom, že žádost by mohla být předložena, od prvního dne kdy byla splněna kritéria;
c)
všechny prostředky by měly být dostupné s cílem zajistit rychlejší a lepší komunikaci s členskými státy, které jsou do tohoto procesu zapojeny;
d)
členské státy by měly předkládat žádost ve svém jazyce a v jednom z pracovních jazyků evropských orgánů, což by napomohlo tomu, aby útvar Komise pověřený jejím vyhodnocením mohl začít neprodleně konat;
e)
Komise by měla mít k dispozici nezbytné lidské a technické kapacity za současného dodržování zásad rozpočtové neutrality, aby mohla účinně a rychle zpracovat žádosti předložené členskými státy;
f)
Komise by měla rozhodnout o uvolnění prostředků z fondu EFG během 3 až 4 měsíců od obdržení žádosti, včetně veškerých nezbytných informací od členského státu; v případech, kdy posouzení žádosti může trvat déle než 4 měsíce, by Komise měla co nejdříve informovat EP a sdělit mu důvody pro toto zpoždění;
8. žádá Komisi, aby poskytla členským státům soubor pokynů, jak sestavovat a zpracovávat žádost o financování z EFG s cílem urychlit postup podávání žádostí a dosáhnout široké shody zúčastněných stran v otázce strategie, která by měla být uplatňována, a opatření, která by měla být zavedena, aby se dosáhlo účinného zařazení pracovníků zpět na trh práce; vyzývá členské státy, aby postup urychlily prostřednictvím předfinancování opatření, která by měla být zahájena ode dne podání žádosti tak, aby se využila co nejdelší část období provádění EFG ve prospěch dotčených pracovníků;
9. připomíná členským státům jejich povinnost jednak od začátku přípravy žádostí zohledňovat práva sociálních partnerů v souladu s článkem 5 nařízení o EFG, jednak dodržovat článek 9 tohoto nařízení, v němž je členským státům stanovena povinnost poskytovat informace o financovaných činnostech a propagovat je a kde se upravuje povinnost poskytovat tyto informace příslušným pracovníkům, místním a regionálním orgánům a sociálním partnerům a standardizovat postupy; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly do každého programu zapojeny rady zaměstnanců před jeho zahájením, a bylo tak zaručeno, že sociální partneři opravdu přispějí k sestavování plánů změn, jež zohlední potřeby zaměstnanců a nikoli zájmy podniků;
10. žádá členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, především se sociálními partnery, vytvořily komunikační a administrativní strukturu fondu EFG na vnitrostátní úrovni a aby si vyměňovaly osvědčené postupy na evropské úrovni, což umožní rychlé a účinné využití fondu EFG v případech hromadného propouštění;
11. připomíná, že nařízení (ES) č. 1927/2006 umožňuje, aby několik zemí podalo společnou žádost o pomoc z fondu EFG v případě, že dotčení pracovníci z jedné geografické oblasti nebo určitého odvětví nepocházejí ze stejného členského státu;
12. domnívá se, že za účelem urychlení a zjednodušení postupů musí být zajištěna účinnější koordinace mezi Komisí a Evropským parlamentem, tak aby mohl být snížen časový limit pro postup rozhodování, aniž by to bylo na úkor hodnocení žádostí příslušnými výbory EP a proto:
a)
musí Komise při včasném předkládání svých návrhů náležitě vzít v úvahu kalendář EP, a to s ohledem na schůze parlamentních výborů i na dílčí zasedání, s cílem urychlit rozhodovací postup;
b)
musí Komise včas informovat EP o problémech nebo překážkách, kterým čelí při posuzování žádostí členských států;
c)
na druhé straně Výbor pro zaměstnanost a sociální věci a Rozpočtový výbor učiní proto, aby zajistily, že rozhodnutí budou přijata během následujícího plenárního zasedání po jejich schválení ve výboru;
13. domnívá se, že tato okamžitá opatření zaměřená na zjednodušení a zmírnění postupu uvolňování prostředků z EFG by mohla být do nařízení začleněna při jeho revizi, pokud to bude možné odůvodnit zkušenostmi získanými do té doby; domnívá se, že všechna tato opatření by neměla žádným způsobem omezovat nebo snižovat pravomoc Parlamentu jako složky rozpočtového orgánu v průběhu rozhodování o uvolnění prostředků z tohoto fondu;
14. soudí, že kromě zdokonalení postupu je zapotřebí prodloužit až do konce současného víceletého finančního rámce odchylku zavedenou v červnu 2009 s cílem pomoci pracovníkům, kteří přišli o práci v důsledku hospodářské a finanční krize, a proto míru spolufinancování udržet na 65 % v těch případech, kdy důvody, jež vedly k jejich schválení, ještě zdaleka nepominuly;
15. bere na vědomí, že do návrhu rozpočtu Komise na rok 2011 byly poprvé zapsány prostředky na platby pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, a pokládá to za důležitý prvek v celkových úvahách o správě a zviditelnění tohoto fondu; domnívá se však, že tyto prostředky na platby možná nebudou stačit k pokrytí částek potřebných v souvislosti se žádostmi o uvolnění prostředků z EFG v roce 2011; znovu proto požaduje, aby financování žádostí o uvolnění prostředků z EFG neprobíhalo výhradně formou převodů z položek ESF, a vyzývá Komisi, aby neprodleně začala hledat a používat pro tento účel i prostředky z jiných rozpočtových položek;
16. zdůrazňuje, že o budoucnosti EFG bude rozhodnuto v rámci vyjednávání o příštím víceletém finančním rámci; domnívá se, že za tímto účelem by mohlo být prozkoumáno několik možností; domnívá se, že by měla být věnováno zvláštní pozornost prozkoumání možnosti zřízení nezávislého fondu s vlastními zdroji jak v prostředcích na závazky, tak i v prostředcích na platby a vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na vyčlenění finančních prostředků pro takový fond; domnívá se, že by si všechny budoucí reformy EFG měly zachovat svou flexibilitu, která v současné době představuje komparativní výhodu pro strukturální fondy EU;
17. zdůrazňuje, že transformace současných opatření v rámci EFG v trvalý nástroj k podpoře aktivních opatření při hledání zaměstnání by byla znamením politické vůle vybudovat doplňkový evropský sociální pilíř k sociálním politikám členských států, jenž by mohl obnovit evropský přístup k problematice odborného vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že cíle v rámci EFG by se měly lišit od opatření v rámci ESF a evropských programů celoživotního vzdělávání, vzhledem k tomu, že EFG zaměřuje na využití schopností každého pracovníka a nikoli na řešení starostí podniků nebo na poskytování horizontálních služeb vzdělávacím zařízením;
18. vyzývá členské státy, aby při využívání EFG vytvářely součinnost mezi EFG, ESF a mikrofinancováním s cílem určit opatření, které je pro daný případ tím nejvhodnějším;
19. naléhavě vyzývá členské státy, aby využívaly fond EFG k realizaci evropských cílů, k podpoře nových dovedností pro nová, udržitelná, „zelená“ a vysoce kvalitní pracovní místa a k podpoře podnikatelského ducha a celoživotního vzdělávání, a umožnily tak pracovníkům rozvíjet jejich osobní profesní dráhu a přispívaly ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v globalizovaném světě;
20. žádá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o čerpání prostředků z EFG tím, že podstatně rozšíří obsah svých každoročních sdělení a aby pravidelně předávala Evropskému parlamentu informace o tom, jak členské státy tuto finanční pomoc využívají;
21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Přijaté texty ze dne 25.3.2010 (P7_TA(2010)0071 a P7_TA(2010)0070), 9.3.2010 (P7_TA(2010)0044, P7_TA(2010)0043 a P7_TA(2010)0042), 16.12.2009 (P7_TA(2009)0107), 25.11.2009 (P7_TA(2009)0087), 20.10.2009 (P7_TA(2009)0049), 15.09.2009 (Úř. věst. C 224 E, 19.8.2010, s. 46), 5.5.2009 (Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 165), 18.11.2008 (Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 84), 21.10.2008 (Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 117), 10.4.2008 (Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 75), 12.12.2007 (Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 260) a 23.10.2007 (Úř. věst. C 263 E, 16.10.2008, s. 155).