Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 nazvané „Řešení dopadu stárnutí populace v EU (Zpráva o stárnutí populace za rok 2009)“ (KOM(2009)0180),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 11. května 2007 nazvaný „Demografická budoucnost Evropy: fakta a čísla“ (SEK(2007)0638),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2007 nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ (KOM(2007)0244),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 nazvané „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006–2010“ (KOM(2006)0092),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a především na články 23 a 25 této listiny, které se týkají rovnosti žen a mužů a práv starších osob, a také na články 34, 35 a 36 této listiny, které jasně stanoví právo na sociální pomoc a na pomoc v oblasti bydlení, vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a přístup ke službám obecného hospodářského zájmu,

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, v němž jsou zdůrazněny společné hodnoty členských států, jako je pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie, v němž se hovoří o boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, který přijala Evropská rada v březnu 2006(1),

–  s ohledem na doporučení MOP (Mezinárodní organizace práce) týkající se starších pracovníků R 162, 1980,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), která byla přijata v roce 1979,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009(2) o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2009 o provádění a uplatňování směrnice 2002/73/ES o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0237/2010),

A.  vzhledem k tomu, že stárnutí ve společnosti je příliš často chápáno v negativním smyslu, tj. v souvislosti s problémy ve věkové struktuře pracovní síly a s udržitelností sociální ochrany a zdravotnictví, přestože starší osoby představují také hospodářský zdroj a obrovské zkušenosti a poskytují důležitou podporu společnosti a rodině jako pečovatelé o závislé osoby a jako pracovní konzultanti vzhledem ke svým rozsáhlým profesionálním zkušenostem a pomáhají také zachovat venkovské komunity,

B.  vzhledem k tomu, že plán pro dosažení rovného postavení na období 2006–2010 zdůraznil nedostatky v dosažení zcela rovného postavení žen a mužů a v některých případech vedl k pokroku agendy rovného postavení, všeobecný pokrok však byl malý,

C.  vzhledem k tomu, že současná ekonomická a sociální krize má závažné důsledky zvláště pro ženy, zejména starší ženy, a služby, které jim jsou poskytovány, a zhoršuje nerovnosti a diskriminaci nejen na základě pohlaví, ale i na základě věku a zdravotního stavu,

D.  vzhledem k tomu, že starší lidé čelí vyššímu riziku chudoby než celková populace, jejíž míra dosáhla v roce 2008 v zemích EU-27 přibližně 19 % osob ve věku 65 let a více, přičemž v roce 2005 to bylo 19 % a v roce 2000 17 %, a vzhledem k tomu, že u žen ve věku nad 65 let je riziko chudoby velmi vysoké (riziko chudoby činí 22 %, tj. o 5 bodů více než u mužů),

E.  vzhledem k odhadům, že obyvatelstvo EU-27 bude stárnout s růstem podílu obyvatel nad 65 let ze 17,1 % v roce 2008 na 30 % v roce 2060 a podílu obyvatel nad 80 let z 4,4 % na 12,1 % ve stejném období,

F.  vzhledem k předpokládanému relativnímu poklesu populace v produktivním věku a vzhledem k tomu, že význam začlenění skupin, jež nyní nejsou pracovně aktivní, do trhu práce stále roste,

G.  vzhledem k tomu, že pohlaví je významným faktorem stárnutí, jelikož střední délka života je o šest let delší u žen než u mužů, jak je patrné ze statistiky o EU–27 z roku 2007, která uvádí, že muži se dožívají 76 let a ženy 82 let, a vzhledem k tomu, že údaje z Eurostatu naproti tomu uvádí, že rozdíl mezi životem prožitým ve zdraví u mužů a žen je mnohem menší: 61,6 let u mužů a 62,3 let u žen,

H.  vzhledem k tomu, že ženy jsou tradičně více vystaveny riziku chudoby a dostávají nižší důchod, zejména ženy starší 65 let, jež často dostávají důchod, který je jen nepatrně nad úrovní životního minima, a to z různých důvodů, jako jsou např. rozdíly v odměňování žen a mužů, které přímo ovlivňují důchodová práva, dále skutečnost, že musely přerušit zaměstnání nebo přestat pracovat, aby mohly plnit rodinné povinnosti, nebo skutečnost, že pracovaly v podniku manžela, většinou v obchodě nebo zemědělství, bez mzdy a sociálního zabezpečení, a vzhledem k tomu, že v dobách hospodářské recese je hrozba chudoby pro tyto ženy ještě vyšší;

1.  vítá sdělení Komise o řešení dopadů stárnutí obyvatelstva, ale lituje, že definice, statistiky a zvažované situace nejsou dostatečně založené na povědomí o nerovnosti mezi muži a ženami v pokročilejším věku, která je způsobena zejména nahromaděním znevýhodnění na základě pohlaví během celého života;

2.  schvaluje zaměření Komise na strategii schválenou na zasedání Evropské rady v roce 2001 ve Stockholmu(5) jako dlouhodobý plán pro řešení problémů a možností, které ve společnosti vytváří stárnutí; rovněž schvaluje návrh obsažený ve sdělení na přijetí vyvážené a víceoborové koncepce týkající se stárnutí a také vytváření příležitostí, zejména v oblasti trhů se zbožím a službami zaměřenými na potřeby starších osob a na potřeby neformálních pečovatelů o závislé osoby; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost ochraně spotřebitelských práv starších osob, protože jsou příliš často klamány nebo zneužívány;

3.  vyzývá orgány, aby vytvořily příznivější postoj ke stárnutí a zvýšily povědomí občanů EU o otázkách stárnutí a jeho skutečných dopadech; naléhavě žádá Komisi, aby se snažila změnit vnímání starších osob jako zátěže, např. vypracováním studie o účincích a potenciálu „stříbrné ekonomiky“, v níž by starší ženy byly aktivními subjekty; vřele vítá podnět Komise vyhlásit rok 2012 rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity;

4.  chápe přijetí koncepce celého života, ve které se uvažuje o spojení otázky stárnutí a pohlaví, jako správnou cestu pro další vývoj politik zaměřených na stárnutí; taktéž považuje přijetí věkového a genderového hlediska, v jehož rámci se přístup podle věku a pohlaví stává nepostradatelnou metodou a nástrojem vytváření politik ve všech příslušných oblastech (hospodářství, sociální oblast, zaměstnanost, veřejné zdraví, zabezpečení potravin, práva spotřebitelů, digitální agenda, rozvoj venkova a měst atd.), za pokrok při zlepšování sociálního začlenění a sociální soudržnosti;

Boj s diskriminací na základě věku

5.  žádá, aby byla co nejdříve přijata směrnice proti diskriminaci;

6.  uznává, že diskriminace na základě věku musí být řešena rovněž za pomoci účinnějších soudních opatření a přístupnějších postupů, zejména v případech diskriminace v produktivním věku, na kterou lze uplatnit konkrétní platné právní předpisy a kdy je nezbytná podpora dotyčného jedince a vyšetření okolností případu; vyzývá proto členské státy k zajištění účinného uplatňování právních předpisů potřebných k řešení diskriminace na základě věku a jiných forem diskriminace;

7.  žádá o takový přístup ke stárnutí, který lépe zohledňuje práva, aby starší osoby mohly jednat jako zmocněné subjekty, nikoli objekty;

8.  požaduje další zdroje, výzkum a rozvoj stávajících kontrolních mechanismů vzhledem k tomu, že diskriminace na základě věku je zřídka rozpoznávaným a řešeným tématem; uznává, že je zapotřebí větší informovanosti v členských státech, a uvítal by přispění Agentury pro základní práva a nového Evropského institutu pro rovnost mužů a žen;

9.  zdůrazňuje potřebu uznat mnohonásobné formy diskriminace, kterým starší ženy často čelí ve společnosti, a to na základě jejich věku, pohlaví, zdravotního stavu a zdravotního postižení;

10.  je hluboce znepokojen mírou, v níž jsou nejzranitelnější skupiny žen vystaveny mnohonásobným formám diskriminace: ženy z řad přistěhovalců, ženy se zdravotním postižením, homosexuální ženy, ženy pocházející z menšin, ženy málo kvalifikované a starší ženy, protože trpí diskriminací na základě věku, pohlaví, etnické příslušnosti a sexuální nebo náboženské orientace atd., a požaduje pozitivně diskriminační opatření;

11.  žádá členské státy, aby vedly plnohodnotné kampaně na podporu informovanosti o základní úloze, kterou mají starší osoby ve společnosti, a o potřebě umožnit starším ženám hrát aktivní úlohu, mimo jiné i podporou drobného obchodu a řemesel;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zohlednily specifickou situaci starších lesbických, bisexuálních a transsexuálních žen;

Sladění práce a péče

13.  žádá členské státy, aby zavedly nové druhy dovolené, které by umožnily vzít si placené volno z důvodu péče o rodinného příslušníka, jiné než rodičovskou dovolenou, a aby propagovaly rovnoprávnější rozdělení neplacené péče mezi ženy a muže, jelikož péče poskytovaná v domácím prostředí omezuje možnosti pečovatele pracovat mimo domov; zastává názor, že v této souvislosti je jedním ze způsobů, jak snížit chudobu u starších žen, podpora opatření, jako je práce na částečný úvazek a sdílení pracovních míst, která umožňují flexibilní práci; v této souvislosti však zdůrazňuje, že zaměstnanecká práva flexibilních pracovníků musí být stejná jako práva pracovníků pracujících na plný úvazek; zdůrazňuje, že je nutné řešit nezaměstnanost starších žen tak, aby bylo dosaženo cílů zaměstnanosti obsažených ve strategii EU 2020;

14.  požaduje, aby členské státy vyvinuly mechanismy k zajištění toho, že akumulace důchodových práv bude dostatečná i v době, kdy bude pečovatelova úroveň příjmů dočasně nižší z důvodu péče o rodinného příslušníka; jde o situaci, která se týká zejména žen; žádá Komisi, aby vypracovala studii o rozdílných dopadech důchodových systémů v členských státech na ženy a muže;

15.  vyzývá členské státy, aby při reformě důchodových systémů a úpravě věku odchodu do důchodu zohlednily problematiku rovnosti pohlaví vzhledem k rozdílům mezi ženami a muži v pracovní oblasti a vyššímu riziku diskriminace starších žen na pracovním trhu;

16.  vyzývá členské státy, aby podpořily formy vzájemné pomoci, které překlenou propast mezi mladými a staršími lidmi a při nichž bude využito nadšení mladých a zkušeností starších;

Zdravotní, pečovatelské a sociální služby

17.  vyzývá k přijetí přístupu založeného na právech, který umožní, aby starší osoby mohly hrát aktivní úlohu při rozhodování o výběru a charakteru jim poskytované péče, sociálních služeb a léčby, kdykoli bude existovat možnost volby; vyzývá rovněž k realizaci přístupu založeného na poptávce, pokud jde o poskytování jakéhokoli druhu pečovatelských služeb s cílem umožnit starším lidem žít nezávisle tak dlouho, jak si budou přát;

18.  vyzývá k podpoře opatření pro poskytování domácí péče, která umožní rodinám rozhodnout se, zda o starší členy rodin budou pečovat samy nebo využijí doplňkové sociální služby; v obou případech by odměna za tuto péči měla být stejná;

19.  zdůrazňuje, že veřejné a soukromé služby by měly být pro starší osoby jednoduše přístupné, vysoce kvalitní a cenově dostupné a že struktura veřejných i soukromých služeb by měla podporovat co nejdelší možnou dobu péče v domácím prostředí;

20.  domnívá se, že je zapotřebí vytvořit komplexní politiku na podporu neformálních pečovatelů, z nichž většinu tvoří ženy, která zahrne jejich postavení, výhody a nárok na sociální zabezpečení, poskytování sociálních a podpůrných služeb, dostupnost profesionálních pečovatelských služeb atd.;

21.  zdůrazňuje, že dobrovolnická práce nebo neformální péče, jež často spočívá na bedrech žen, by neměla kompenzovat nedostatky v sociální péči, a žádá, aby byla zavedena náležitá sociální opatření, která umožní, aby se ženy zapojily do činností, které budou placeny a které si samy zvolí;

22.  vyzývá, aby byly na úrovni členských států vytvořeny balíčky pomoci, které by zahrnovaly opatření na posílení zaměstnatelnosti, zmírnění dopadu nezaměstnanosti a zvýšení míry zaměstnanosti u osob starších 50 let;

23.  zdůrazňuje, že by měla být zajištěna kvalitní péče pro zlepšení kvality života ve stáří, aby nedocházelo k fyzickému, sexuálnímu, psychickému a ekonomickému zneužívání, kterému starší osoby často čelí; zdůrazňuje, že osoby žijící ve veřejných a soukromých pečovatelských zařízeních pro starší lidi by měly mít právo podílet se na rozhodování těchto zařízení prostřednictvím řídících a administrativních struktur; domnívá se, že by členské státy měly zajistit, aby osoby zaměstnané jako pečovatelé o starší osoby ve veřejném a soukromém sektoru byly průběžně školeny, aby byla jejich práce pravidelně hodnocena a aby jí byla přiřčena větší ekonomická hodnota včetně mzdy, pojištění a pracovních podmínek;

24.  vyzývá členské státy, aby poskytly pobídky pro zajištění školení v oblasti poskytování psychologické a fyzické pomoci starším osobám a vhodných zařízení na jejich ubytování;

25.  podporuje přeměnu pečovatelských domů, které obvykle fungují jako nemocnice, na příjemná zařízení, v nichž se uplatňuje rodinný model, jako způsob, jak zabránit institucionalizaci;

26.  navrhuje, aby byla při zahájení evropského akčního plánu pro boj s Alzheimerovou chorobou náležitě uznána úloha starších žen v péči o osoby s demencí a aby byl tento plán urychleně proveden; dále se domnívá, že jsou zapotřebí programy na vnitrostátní úrovni ke zmapování toho, jaká opatření by mohla být přijata ke zlepšení kvality života starších žen; navrhuje, aby byla konzultována sdružení zabývající se Alzheimerovou chorobou s cílem tato opatření naplánovat a provést;

27.  žádá, aby se k hledisku pohlaví přihlíželo při stanovování lékařských diagnóz, a zajistila se tak jejich přesnost a poskytnutí vhodné léčby a péče; žádá, aby diagnostické postupy, zdravotní služby a péče nebyly omezovány pouze z důvodu věku a pohlaví pacienta, aby tak bylo například mamografické vyšetření, vyšetření na rakovinu děložního čípku, rakovinu plic, kolonoskopické vyšetření a rovněž kardiovaskulární vyšetření přístupné i pro starší ženy; kromě toho žádá, aby se věnovalo více pozornosti prevenci a léčbě nemocí, k nimž jsou starší ženy zvláště náchylné, jako je osteoporóza a revmatická artritida;

28.  žádá, aby se hledisko pohlaví a věku uplatňovalo v nutričních doporučeních; žádá rovněž, aby se při doporučeních týkajících se otázek bezpečnosti potravin, jako je označování potravin, zdravotní tvrzení, nařízení REACH a používání nových potravin, uplatňovalo hledisko pohlaví a věku;

29.  zdůrazňuje, že jak technologie, tak technická zlepšení mohou být důležitá ve společnosti přizpůsobující se stárnutí populace; požaduje, aby byly inovace vyvíjené v úzké spolupráci se staršími osobami využívány častěji, příkladem mohou být zjednodušené mobilní telefony a internetová připojení, inteligentní snímače v konkrétních výrobcích za účelem snížení počtu nehod, výcvik asistenčních psů, například pro osoby trpící nemocemi postihujícími paměť atd., a požaduje, aby byly programy zvláště navrhované na základě celoživotního vzdělávání pro starší osoby podporovány státem;

30.  požaduje provádění zkoušek právě vyvíjených léků tak, aby se studovaly jejich účinky nejen na organismus mužů, ale i žen;

31.  navrhuje, aby byl proveden statistický průzkum o nárůstu násilí vůči starším osobám s cílem objasnit tento vážný problém, o němž starší osoby za normálních okolností nejsou schopny informovat, protože mohou přijímat špatné zacházení, s nímž se setkávají, jako součást svého stáří a závislého postavení; cílem tohoto průzkumu má být rovněž účinnější boj proti zneužívání starších osob a větší zapojení ze strany společnosti jako celku;

32.  požaduje, aby byly – s cílem zabránit vyloučení starších žen ze společnosti – zavedeny cílené kulturní a vzdělávací programy a aby byly starší ženy zapojeny do iniciativ místních komunit;

Jak postupovat dále

33.  žádá Komisi, aby do konce roku 2011 navrhla akční plán, který bude obsahovat:

34.  žádá Komisi, aby do konce roku 2012 aktualizovala a posílila kontrolní mechanismy pro provádění opatření týkajících se základních práv; požaduje rovněž zvýšení povědomí o těchto často málo využívaných mechanismech, protože starší osoby obecně a zejména ženy nejsou o svých právech informovány;

35.  potvrzuje, že všichni muži a všechny ženy v EU musí mít právo na dostatečné, cenově dostupné a kvalitní sociální a zdravotnické služby obecného zájmu podle jejich specifických potřeb a preferencí; žádá Komisi, aby navrhla směrnici o základních službách, která by zohlednila životní úroveň v jednotlivých státech; zdůrazňuje, že starší ženy jsou obzvláště zranitelnou skupinou, a vyzývá Komisi, aby zvážila systém, podle kterého by všichni muži a všechny ženy v EU měli právo na základní příjem, který by se odvíjel od životní úrovně příslušného členského státu;

36.  vyzývá Komisi, aby se snažila zajistit, že budou vyčleněny finanční prostředky Společenství na projekty, které se mimo jiné vztahují na sociálně znevýhodněné osamocené a straší ženy;

o
o   o

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Bulletin EU 3-2006, bod I.13. (2) Úř. věst. C 67 E, 12.3.2010, s. 31. (3) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 95. (4) Úř.věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 75. (5) Závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady ve dnech 23. a 24. března 2001 ve Stockholmu.