(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0193),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0111/2010),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7- 0235/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  znovu opakuje svou trvalou výzvu Komisi a Radě, aby Parlamentu poskytly dostatečně dlouhou dobu, nejméně pět měsíců, aby mohl splnit svou konzultační úlohu, jak ji stanoví čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o revizi hlavních zásad politik zaměstnanosti členských států;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  Podle čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímají Evropský parlament a Rada opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci. Pozměňovací návrh 2 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 2 (2)  Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným se zárukou přiměřené sociální ochrany a bojem proti sociálnímu vyloučení. (2)  Smlouva o Evropské unii ve svém čl. 3 odst. 3 stanoví, že Unie usiluje o dosažení plné zaměstnanosti a sociálního pokroku, bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, a upravuje iniciativy Unie zajišťující koordinaci sociálních politik členských států. Článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání. Pozměňovací návrh 3 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že při všech svých činnostech Unie usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Článek 10 navíc stanoví, že při vymezování a provádění svých politik a činností se Unie zaměřuje na boj proti jakékoliv diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že evropská společnost se vyznačuje pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Pozměňovací návrh 4 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 4 (4)  Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z uvědomění si potřeby EU zvýšit svoji produktivitu a konkurenceschopnost, zároveň však posílit sociální soudržnost, s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny a stárnutí populace. Lisabonská strategie byla znovu zahájena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst. (4)  Lisabonská strategie zahájená v roce 2000 vycházela z uvědomění si potřeby EU zvýšit svoji produktivitu a konkurenceschopnost založenou na znalostech a znovu vytvořit podmínky pro plnou zaměstnanost, zároveň však posílit sociální a regionální soudržnost, s ohledem na celosvětovou konkurenci, technologické změny a stárnutí populace. Lisabonská strategie byla znovu zahájena v roce 2005 poté, co došlo k jejímu přezkumu v polovině období. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že je třeba se více zaměřit na růst a na větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst. Pozměňovací návrh 5 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 (5)  Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost pomohla dosáhnout konsensu, pokud jde o hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. V rámci této strategie Rada v roce 2005 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 2008. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že priority stanovené těmito hlavními směry nebyly dostatečně jasné a jejich vzájemné vazby mohly být silnější. To omezilo jejich dopad na tvorbu vnitrostátních politik. (5)  Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost měla pomoci určit hlavní směřování politik EU v oblasti hospodářství a zaměstnanosti. V rámci této strategie Rada v roce 2005 přijala hlavní směry hospodářské politiky a hlavní zásady politiky zaměstnanosti a revidovala je v roce 2008. Těchto 24 směrů představovalo základ národních programů reforem, protože stanovovalo klíčové makroekonomické a mikroekonomické reformní priority, jakož i priority reformy trhu práce v EU jako celku. Ze zkušenosti však vyplývá, že tyto hlavní směry nestanovily dostatečně závazné cíle pro sociální, politické a kulturní zapojení všech obyvatel Evropské unie a pro udržitelné hospodářství a že jejich vzájemné vazby měly být silnější. Základních cílů této strategie tak nebylo možno dosáhnout, protože členské státy tyto hlavní směry nepřijaly za vlastní. Pozměňovací návrh 6 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a)  Kromě nových sociálně zaměřených legislativních podnětů EU potřebuje Evropská unie výrazně zlepšit stávající politiky a jejich provádění. Pozměňovací návrh 7 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 6 (6)  Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, měla značný dopad na pracovní místa a potenciální výstup a vedla k zásadnímu zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům napomáhá Plán evropské hospodářské obnovy. Částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek a tím, že euro představuje záruku makroekonomické stability. Krize tedy ukázala, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět. Krize rovněž zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. (6)  Finanční a hospodářská krize, která začala v roce 2008, měla značný dopad na pracovní místa a potenciální výstup a vedla k zásadnímu zhoršení veřejných financí. V reakci na krizi však členským státům napomáhá Plán evropské hospodářské obnovy, částečně prostřednictvím koordinovaných fiskálních pobídek. Krize, která se stále rozvíjí, zvýrazňuje nedostatek účinných prostředků pro včasnou reakci na její příznaky, a ukazuje tedy, že koordinace politik EU může přinést významné výsledky, pokud se bude posilovat a účinně provádět a bude přitom dodržována zásada subsidiarity. Krize rovněž zdůrazňuje vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států, v jejímž důsledku je plné využívání potenciálu vnitřního trhu rovněž jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zvýšit konkurenceschopnost Evropy, a vede rovněž k nutnosti provést zásadní přezkum mechanismů, pro něž je dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti a sociálních cílů nadále sledovaným účelem. Pozměňovací návrh 8 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 7 (7)  Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 2020, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a nasměrovat její hospodářství na dosažení inteligentnějšího a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Pět základních cílů, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by měly maximálně usilovat o dosažení vnitrostátních cílů a o odstranění překážek, jež brzdí růst. (7)  Komise navrhla vytvořit pro další desetiletí novou strategii, Evropa 2020, která umožní EU vyjít z krize v silnější pozici a také účinněji reagovat na budoucí otřesy a krize a nasměrovat její hospodářství na dosažení životaschopného, ekologicky a hospodářsky udržitelného růstu podporujícího začlenění spojeného s vysokou zaměstnaností, produktivitou a sociální soudržností. Základní cíle, které jsou uvedeny v rámci příslušných hlavních směrů, představují sdílené cíle, jimiž se řídí opatření členských států a Unie. Členské státy by se měly zavázat k dosažení vnitrostátních cílů. Měly by se soustředit na zvyšování zaměstnanosti a odstranit překážky růstu, jež pramení ze zákonodárství, byrokracie a špatného rozdělování zdrojů na vnitrostátní úrovni. Pozměňovací návrh 9 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 (8)  Členské státy by měly v rámci komplexních „strategií ústupu“ vypracovat ambiciózní reformy, které by napomohly zajistit makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost, snížit makroekonomické nerovnováhy a posílit výkon trhu práce. Ukončení fiskálních pobídek by mělo být prováděno a koordinováno v rámci Paktu o stabilitě a růstu. (8)  Členské státy musí v rámci komplexních strategií pro ukončení hospodářské krize a pro vytvoření podmínek růstu vypracovat a zachovat strukturální reformy zaměřené na zajištění makroekonomické stability, podporu většího počtu a vyšší kvality pracovních míst a udržitelnost veřejných financí, zlepšit konkurenceschopnost a produktivitu, snížit makroekonomické nerovnováhy, posílit sociální soudržnost, bojovat s chudobou a posílit výkon trhu práce. Postupné ukončení fiskálních pobídek, které by mělo začít, jakmile bude hospodářství na cestě k udržitelnému oživení, by mělo být prováděno a koordinováno mimo jiné v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem skutečného dosažení cílů udržitelné hospodářské a sociální soudržnosti by však měly být překonány zásadní makroekonomické nerovnováhy mezi členskými státy. Pozměňovací návrh 10 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 8 a (nový) (8a)  Evropa 2020 by měla být strategií, která staví lidi a ochranu životního prostředí na první místo, a strategií pro překonání hospodářské krize a pro zamezení novému hospodářskému krachu a sociálnímu rozvratu, měla by být úzce koordinována se strukturální politikou a politikou soudržnosti, a ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by měla vést k oživení našich ekonomik a měla by čelit výzvám trhu práce, jež vyplývají ze stárnoucí společnosti. Pozměňovací návrh 11 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 (9)  Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé EU. Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií. (9)  Členské státy by měly v rámci strategie Evropa 2020 provádět reformy zaměřené na „inteligentní růst“, jehož hybnou silou by měly být znalosti a inovace. Reformy by se měly zaměřit na zvyšování kvality vzdělávání, zajištění přístupu ke vzdělání pro všechny, snižování počtu osob, které nedokončily školní vzdělání či odbornou přípravu, zajištění práva každé osoby na celoživotní učení za účelem umožnění rozvoje, uznávání a certifikace kvalifikací a na zlepšování výsledků výzkumu a produktivity podniků tak, aby se prosazovaly inovace a předávání znalostí v celé Evropské unii s cílem odstranit regionální nerovnosti a zabránit „odlivu mozků“ Měly by rovněž podporovat soukromé podnikání a rozvoj malých a středních podniků a napomáhat přerodu kreativních myšlenek v inovativní produkty, inovativní a sociálně hodnotné služby a postupy, které mohou vytvářet růst, kvalitní a udržitelná pracovní místa, územní, ekonomickou a sociální soudržnost a které mohou účinněji reagovat na evropské a celosvětové společenské výzvy. V této souvislosti má zásadní význam maximální využívání informačních a komunikačních technologií. Pozměňovací návrh 12 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Ve snaze zvýšit hospodářský růst by členské státy měly bojovat proti opatřením, která jej zpomalují, např. administrativní zátěž, nadměrnou regulaci a normalizaci, vysoké zdanění a ochranářské tendence. Pozměňovací návrh 13 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 b (nový) (9b)  Dosažení rozsáhlého a účinného jednotného trhu je klíčovým nástrojem pro zajištění celkové makroekonomické výkonnosti EU; je zvlášť zásadní pro spolehlivost hospodářské a měnové unie při dosahování hospodářského přínosu, obnově růstu a vytváření nových pracovních příležitostí. Pozměňovací návrh 60 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 9 c (nový) (9c)  Při koncipování a provádění vnitrostátních programů reforem s ohledem na hlavní směry uvedené v příloze by členské státy měly zajistit účinné řízení politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik. Do procesu koncipování, provádění, sledování a hodnocení těchto programů, jakož i do definování cílů a ukazatelů, by měly být úzce zapojeny zúčastněné subjekty, včetně subjektů na regionální a místní úrovni a subjektů, na něž budou mít dopad různé aspekty strategie Evropa 2020, parlamentní orgány a sociální partneři. Členské státy by měly bedlivě sledovat, jaký dopad mají reformy prováděné v rámci jednotlivých vnitrostátních programů reforem na zaměstnanost a sociální oblast. Pozměňovací návrh 14 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 10 (10)  Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „udržitelný růst“. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, včetně ekologicky šetrných technologií. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu 'zelených pracovních míst„ a modernizovat průmyslovou základnu. (10)  Členské státy by se rovněž měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na udržitelný růst a měly by vycházet z důstojných pracovních míst. Udržitelný růst znamená vytvoření udržitelné a konkurenceschopné ekonomiky, která bude účinně využívat zdroje, spravedlivé rozdělování nákladů a výnosů s dostatečným financováním poskytnutým na restrukturalizaci a uplatnění vedoucího postavení Evropy v rámci rozvoje nových postupů a technologií, především včetně ekologicky šetrných technologií, které budou vytvářet více pracovních míst. Tyto technologie by měly být co nejdostupnější všem podnikům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků. Členské státy by měly provádět reformy, které jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a účinnému využívání zdrojů. Měly by rovněž zdokonalit podnikatelské prostředí, podněcovat tvorbu udržitelných pracovních míst ve starých i nových ekonomikách, včetně poskytování odborné přípravy a kvalifikací, které jsou pro tato pracovní místa potřebné, a modernizovat průmyslovou základnu, zejména v oblasti transformace. Pozměňovací návrh 15 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11 (11)  Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společností, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a legální migrující pracovníky. Reformy by rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, rozvoje vhodných dovedností, zvyšování kvality zaměstnanosti a boje proti segmentaci, strukturální nezaměstnanosti a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby. (11)  Členské státy by se také měly prostřednictvím svých programů reforem zaměřit na „nevylučující růst“. Nevylučující růst představuje vytvoření soudržné společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny, zejména ty, které přinášejí nové technologie, automatizace a počítačová revoluce, a aktivně se tak podílejí na životě společnosti a na fungování ekonomiky. Reformy členských států by proto měly zajistit přístup a příležitosti pro každého v průběhu života, a snížit tak chudobu a sociální vyloučení, a to prostřednictvím odstranění překážek omezujících účast na trhu práce, zejména pokud jde o ženy, starší pracovníky, mladé lidi, pečovatele, osoby se zdravotním postižením, nekvalifikované pracovníky, menšiny, zejména Romy, legální migrující pracovníky a ty, kdo nejsou schopni se zapojit na trhu práce. Vytvořením vhodných nástrojů by členské státy rovněž měly zajistit, aby hospodářský růst měl přínos pro všechny obyvatele a pro všechny regiony. Ústředním tématem programů reforem členských států by proto mělo být zajištění účinného fungování trhu práce, a to prostřednictvím investic do úspěšných přestupů na trhu práce, systémů odborné přípravy a rozvoje dovedností odpovídajících potřebám trhu práce, zvyšování kvality zaměstnanosti a rovnosti žen a mužů, boje proti segmentaci prostřednictvím poskytování zabezpečení pro pracovníky v rámci všech forem zaměstnání, diskriminaci, strukturální nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí, a nečinnosti při současném zajištění odpovídající a udržitelné sociální ochrany a aktivního zapojení do snižování chudoby. Pozměňovací návrh 16 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11 a (nový) (11a)  V souvislosti s cílem „nevylučujícího růstu“ by členské státy měly na základě podnětu Komise stanovit vhodný legislativní rámec pro nové formy práce. Tento rámec by se měl zaměřit jak na zajištění flexibilních forem zaměstnání při současném zabránění segmentaci trhu práce a při zaručení komplexní ochrany individuálních a kolektivních pracovních práv, včetně slučitelnosti pracovního a soukromého života, tak na dostatečné sociální zabezpečení pracovníků. Pozměňovací návrh 61 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 11 b (nový) (11b)  Programy reforem členských států by měly být zaměřeny na povzbuzení růstu, který by posiloval zaměstnanost a zakládal by se na důstojné práci, jak ji prosazuje MOP, a na tzv. dobré práci jakožto hlavních zásadách určujících vytváření pracovních příležitostí a začleňování na trh práce. V tomto kontextu by měly být zaručeny a upevněny zásady rovného zacházení a stejné odměny za stejnou práci na stejném pracovním místě, které jsou stanoveny v článcích 18 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zvláštní pozornost by se rovněž měla věnovat snižování chudoby postihující stále větší počet chudých pracujících a boji proti chudobě dětí. Pozměňovací návrh 17 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 12 (12)  Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat růstu a zaměstnanosti, jestliže posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se posílil evropský růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě. (12)  Strukturální reformy EU a členských států mohou účinně napomáhat kvalitativnímu růstu a udržitelné a kvalitní zaměstnanosti, jestliže přiměřeně reagují na přetrvávající hospodářskou a finanční krizi, a tak posilují konkurenceschopnost EU v celosvětové ekonomice, otevírají nové příležitosti pro vývozce z EU a poskytují konkurenční přístup k důležitým oblastem dovozu. Reformy by proto měly zohlednit dopady na vnější konkurenceschopnost tak, aby se v Evropské unii posílil růst a podíl na otevřených a konkurenčně spravedlivých trzích po celém světě, přičemž by EU měla usilovat o důkladný globální dohled nad subjekty, jež mají značný vliv na zaměstnanost, pracovní mobilitu a sociální finanční produkty, jako jsou důchody. Pozměňovací návrh 18 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 (13)  Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět úplně a ve stejném tempu tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem. (13)  Strategii Evropa 2020 musí doplňovat integrovaný soubor politik, které by členské státy měly provádět účinně, s ohledem na svou vlastní vnitrostátní situaci a na své konkrétní problémy tak, aby se dosáhlo příznivých vedlejších účinků koordinovaných strukturálních reforem. Mezi opatřeními v ekonomické oblasti, oblasti nezaměstnanosti a v sociální oblasti, která přijímají členské státy, by měla být zajištěna soudržnost. Pozměňovací návrh 19 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 a (nový) (13a)  Vytvoření podmínek pro vstup žen a dívek do odvětví, kde jsou ženy velmi nedostatečně zastoupeny, a boj proti stereotypům, které v těchto profesích stále panují, jsou klíčová opatření pro zajištění rovnosti mezi ženami a muži a nabídek na trhu práce. Veškeré politiky a opatření v rámci strategie Evropa 2020 by tedy měly výrazně podporovat rovné příležitosti a rovnost žen a mužů a systematicky je zohledňovat. Tyto politiky by měly zahrnovat iniciativy zaměřené na posílení práv žen a boj proti diskriminaci žen. Je třeba přezkoumat systémy sociálního zabezpečení za účelem odstranění prvků vedoucích k nerovnosti mezi ženami a muži. V odvětvích, v nichž jsou ženy nadprůměrně zastoupeny, by měly být zlepšeny pracovní podmínky. Je také třeba zabývat se problémem nedobrovolného částečného úvazku v zaměstnání a měla by být posílena rovnost žen a mužů v přístupu k odborné přípravě a vzdělávání. Rozdíly v odměňování mezi ženami a muži by měly být do roku 2020 sníženy na 0–5 %. Důležitou cestou, jak usnadnit a podpořit proces vedoucí k rovnosti žen a mužů, je také rozšíření nabídky dostupných, finančně přijatelných, flexibilních a kvalitních pečovatelských služeb pro všechny, především rozšíření dostupnosti služeb péče o dítě. Pozměňovací návrh 20 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 b (nový) (13b)  Při plánování a využívání finančních prostředků EU, včetně prostředků z Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, by členské státy měly zohlednit strategii Evropa 2020, především její aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty. Důraz je kladen na důležitost většího využití součinnosti a doplňkovosti, kterou nabízí různé dostupné finanční nástroje, při plnění komplexních cílů strategie EU 2020, pokud jde o inteligentní, nevylučující a ekologicky šetrný růst, a při účinnější podpoře nejvíce znevýhodněných mikroregionů a nejzranitelnějších skupin, jež se potýkají s komplexními vícerozměrnými znevýhodněními. Využívání finančních prostředků EU musí snížit množství administrativních překážek a usnadnit dlouhodobá opatření. Pozměňovací návrh 62 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 13 c (nový) (13c)  Členské státy by měly vycházet z toho, jak důležitá je politika soudržnosti pro podporu zaměstnanosti a sociálního začlenění, podporu regionů při překonávání sociálně-ekonomických potíží, narovnávání rozdílů a zohledňování regionálních specifik, a na základě toho by měly spolupracovat při uspořádávání, doplňování a koordinování vnitrostátních cílů na vnitrostátní úrovni i mezi sebou navzájem, aby se omezila nerovnováha v hospodářském rozvoji různých regionů. Pozměňovací návrh 21 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 14 (14)  I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se měla provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii. (14)  I když jsou tyto hlavní směry určeny členským státům, strategie Evropa 2020 by se měla provádět ve spolupráci se všemi vnitrostátními, regionálními i místními orgány, měla by úzce zapojovat parlamenty, jakož i sociální partnery a zástupce občanské společnosti, kteří se budou podílet na tvorbě národních programů reforem, na jejich provádění a celkové informovanosti o strategii, neboť sociální politiky musí odpovídat místním podmínkám a preferencím. Pozměňovací návrh 22 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 14 a (nový) (14a)  Aby se zajistilo provedení hlavních směrů politiky zaměstnanosti v členských státech, měla by být zlepšena otevřená metoda koordinace, neboť její dopad v členských státech je příliš malý. Pozměňovací návrh 23 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 15 (15)  Strategii Evropa 2020 doplňuje menší soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“. (15)  Strategii Evropa 2020 doplňuje soubor hlavních směrů, které nahrazují původní soubor 24 směrů a zaměřují se na otázky zaměstnanosti, upevnění sociální soudržnosti a hlavní otázky hospodářské politiky provázaným způsobem. Hlavní zásady politiky zaměstnanosti členských států, které jsou připojeny v příloze k tomuto rozhodnutí, jsou vnitřně propojeny s hlavními směry hospodářské politiky členských států a Unie uvedenými v příloze doporučení Rady […] ze dne […]. Dohromady tvoří „Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020“. Pozměňovací návrh 24 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 16 (16)  Tyto nové integrované hlavní směry odrážejí závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasné pokyny, pokud jde o definování národních programů reforem, provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tyto hlavní zásady budou základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát. Budou rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě. (16)  Tyto nové integrované hlavní směry odrážejí závěry Evropské rady. Členským státům poskytují jasné pokyny, pokud jde o definování národních programů reforem, provádění reforem s ohledem na jejich vzájemnou provázanost a v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Tyto hlavní zásady budou základem pro veškerá specifická doporučení, která Rada přijímá pro konkrétní členský stát, při zohlednění různé výchozí situace členských států. Budou rovněž podkladem pro přípravu společné zprávy o zaměstnanosti, kterou Rada a Komise zasílají každoročně Evropské radě. Pozměňovací návrh 63 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Základní cíle uvedené v rámci příslušných hlavních směrů by měly být pro členské státy vodítkem pro vytyčení jejich vlastních vnitrostátních cílů a dílčích cílů. Zvláštní pozornost by přitom členské státy měly věnovat posilování zaměstnanosti a omezování nezaměstnanosti nejzranitelnějších skupin, včetně mladých lidí, zvyšování úrovně vzdělání, snižování počtu osob předčasně ukončujících školní docházku a odstraňování chudoby. Pokrok při plnění cílů i dílčích cílů by měl být pečlivě sledován a hodnocen na základě cílů strategie Evropa 2020. V případě potřeby by při revizi hlavních zásad politiky zaměstnanosti měly být tyto cíle a dílčí cíle přezkoumány nebo doplněny o cíle a dílčí cíle nové. Pozměňovací návrh 25 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 17 (17)  I když se tyto zásady musí připravit každý rok, měly by být až do roku 2014 v zásadě stabilní, aby bylo možné se zaměřit na jejich provádění, (17)  Tyto zásady by měly být až do roku 2020 v zásadě stabilní, aby bylo možné provést řádný přezkum plnění cílů, které jsou v nich stanoveny. Každé tři roky by mělo být provedeno hodnocení dosažených cílů. Pozměňovací návrh 26 Návrh rozhodnutí Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Mezitím by přijatá opatření a jejich výsledky měly být akademicky analyzovány a kriticky přezkoumány. Pozměňovací návrh 27 Návrh rozhodnutí Článek 2 Hlavní zásady uvedené v příloze se promítnou do politiky zaměstnanosti jednotlivých členských států, které tyto státy oznámí v rámci národních programů reforem. Členské státy by měly navrhnout programy reforem, které budou v souladu s cíli stanovenými v 'Integrovaných hlavních směrech strategie Evropa 2020„. Hlavní zásady uvedené v příloze a v národních programech reforem se provádějí v politice zaměstnanosti jednotlivých členských států. Dopad národních programů reforem, které musí být v souladu s cíli stanovenými v těchto hlavních směrech, na zaměstnanost a sociální oblast, musí být pečlivě sledován. Pozměňovací návrh 28 Návrh rozhodnutí Článek 2 a (nový) Článek 2a Při koncipování a provádění národních programů reforem s ohledem na hlavní směry uvedené v příloze zajistí členské státy účinné řízení politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik. Do procesu koncipování, provádění, sledování a hodnocení těchto programů, včetně definice cílů a ukazatelů, budou úzce zapojeny zúčastněné subjekty, včetně subjektů na regionální a místní úrovni a včetně subjektů, které budou ovlivněny různými aspekty strategie Evropa 2020, parlamentní orgány a sociální partneři. Na hlavní cíle EU vymezené v příloze naváží vhodné dílčí cíle a ukazatele, včetně ukazatelů výsledků a závěrů, a vnitrostátní cíle, ukazatele a srovnávací tabulky. Členské státy tyto cíle a ukazatele zohlední, jakož i hlavní směry a případná doporučení Rady určená konkrétním členským státům. Členské státy podrobně sledují dopad reforem prováděných v rámci jednotlivých vnitrostátních reforem na zaměstnanost a sociální oblast. Při předkládání zpráv o uplatňování hlavních směrů obsažených v příloze se členské státy řídí schématem dohodnutým na úrovni Unie a zařazují do nich stejné prvky, aby byla zajištěna srozumitelnost, transparentnost a srovnatelnost mezi členskými státy. Pozměňovací návrh 29 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – nadpis Hlavní směr 7: Zvýšit zapojení do trhu práce a snížit strukturální nezaměstnanost Hlavní směr 7: Vytvořit více a lepších pracovních míst, snížit nezaměstnanost a zvýšit zapojení na trhu práce na 75 % obyvatel v aktivním věku Pozměňovací návrh 30 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. -1 (nový) Členské státy zaměří své vnitrostátní cíle na zvýšení podílu zaměstnanosti žen a mužů na 75 % do roku 2020 s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti, a to zejména intenzivnějším zapojením mladých lidí, starších pracovníků, pracovníků s nízkou kvalifikací a pracovníků se zdravotním postižením, menšin, zejména Romů na trhu práce i lepší integrací legálních migrujících pracovníků. Členské státy navíc stanoví své vnitrostátní cíle tak, aby se zvýšil podíl vzdělávajících se, odborně připravujících se či zaměstnaných žen a mužů ve věku od 15 do 24 let nejméně na 90 %. Členské státy do roku 2014 zvýší míru zaměstnanosti o 10 % a zaměří se při tom na tyto skupiny obyvatelstva: – mladé lidi ve věku od 15 do 25 let; – starší pracovníky ve věku od 50 do 64 let; – ženy; – nekvalifikované pracovníky; – osoby se zdravotním postižením; – osoby pocházející z prostředí migrujících osob; Podíl osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané, by měl být snížen o 10 %. Pozměňovací návrh 31 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 1 Členské státy by měly integrovat zásady flexibilních sociálních jistot, které schválila Evropská rada, do vlastních politik trhů práce a uplatňovat je. Bude se tak plně využívat podpora z Evropského sociálního fondu a zohlední se zvyšování podílu na trhu práce i boj proti segmentaci trhu a nečinnosti, nerovnostem mezi ženami a muži a zároveň se sníží strukturální nezaměstnanost. Opatření k podpoře flexibility a bezpečnosti by měla být jak vyvážená, tak by se měla vzájemně posilovat. Členské státy by proto měly zavést pracovní smlouvy, které jsou zároveň flexibilní i spolehlivé, aktivní politiky trhu práce, účinné celoživotní učení, politiky podporující pracovní mobilitu a odpovídající systémy sociálního zabezpečení, které budou poskytovat zajištění při profesních změnách a zároveň jasně stanoví práva a odpovědnosti nezaměstnaného tak, aby aktivně hledal práci. Pro dosažení tohoto cíle by členské státy měly podporovat růst, a tím vytvářet nová důstojná pracovní místa a zvyšovat inovační potenciál hospodářství, zejména malých a středních podniků, a zbavit průmysl administrativních a mimotarifních překážek. Za tímto účelem by měly členské státy vytvořit nástroje pro regulaci a podporu, jež zohlední různorodost podnikání a práv pracovníků, aby tak všechny formy společností měly rovnocenné podmínky, pokud jde o hospodářskou soutěž a propagaci. S cílem usnadnit přístup žen a mladých lidí na trh práce a s ohledem na demografické výzvy je třeba vytvořit podmínky pro dostatek zařízení péče o děti, aby bylo pro všechny děti v předškolním věku k dispozici místo v pečovatelském zařízení mimo rodinu a aby všichni mladí lidé v úzké spolupráci se sociálními partnery měli po ukončení školní docházky do čtyř měsíců zajištěno skutečné pracovní místo, nebo možnost odborné přípravy či dalšího vzdělávání. Dlouhodobě nezaměstnaným osobám by měla být nabídnuta opatření pro dosažení zaměstnatelnosti, pro něž by měly být stanoveny množstevní cíle pro posílení preventivní politiky trhu práce. Alespoň 25 % veškerých dlouhodobě nezaměstnaných osob by tedy v roce 2014 mělo být zapojeno do aktivních opatření trhu práce v podobě pokročilého odborného vzdělávání, obecného vzdělávání nebo přechodu do jiného zaměstnání. Pozměňovací návrh 32 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 2 Členské státy by měly zintenzívnit sociální dialog a reagovat na segmentaci trhu práce opatřeními, které se zaměří na dočasnou a nejistou zaměstnanost, částečnou zaměstnanost a nezákonné zaměstnávání. Profesní mobilita by měla být odměňována. Je zapotřebí se zaměřit na kvalitu pracovních míst a pracovních podmínek tím, že se bude bojovat proti nízkým platům a zajistí se dostatečné sociální zabezpečení i pro osoby, které mají pracovní smlouvy na dobu určitou nebo jsou samostatně výdělečně činné. Je třeba posílit služby zaměstnanosti a zpřístupnit je všem, a to i mladým lidem a osobám, které jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Tyto služby by měly vycházet z osobního přístupu a měly by se zaměřit na osoby, které mají nejtěžší přístup na trh práce. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zvyšovat míru zaměstnanosti prostřednictvím aktivačních opatření určených zejména pro mladé lidi, osoby s nízkou kvalifikací a osoby vyžadující zvláštní ochranu nebo podporu, a sice poskytováním poradenství, vzděláváním a odbornou přípravou na základě potřeb trhu práce. Členské státy by měly zajistit a posílit rovné zacházení a stejnou odměnu za stejnou práci na stejném pracovním místě, jak je stanoveno v článcích 18 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie. Kvalita pracovních míst by se měla rovněž řešit snížením počtu chudých pracujících. Dále by měly členské státy vhodnými programy zvyšovat zaměstnatelnost legálních migrujících pracovníků. Trvalé úsilí a inovativní programy jsou rovněž nezbytné pro opětovné začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce, a to i za použití dotovaných pracovních míst. Členské státy by měly odstranit překážky, které novým pracovníkům ztěžují vstup na trh práce, podporovat vytváření pracovních míst a sociální inovace a zvyšovat kvalitu a účinnost subjektů zprostředkovávajících práci, včetně veřejných služeb zaměstnanosti. Úřady práce musí nabízet programy odborné přípravy a osobního vedení, a to zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, a také přístup k vysokorychlostnímu internetu pro žadatele o práci, zvláště pro starší osoby, legálně migrující osoby, etnické menšiny a osoby se zdravotním postižením s cílem co nejvíce zjednodušit hledání pracovního místa. V této souvislosti by měly být podporovány individuální i kolektivní formy samostatné výdělečné činnosti, a to prostřednictvím typu podniků sociální ekonomiky. Měla by být přijata zvláštní opatření proti nadměrnému zastoupení žen na špatně placených pracovních místech a měla by být účinněji podporována zaměstnanost žen na řídících pozicích s cílem předcházet segmentaci trhu práce na základě pohlaví. Zejména by měly být změněny předpisy upravující pracovní dobu tak, aby umožňovaly pracovní proces, který vyhovuje potřebám skloubení profese a rodinného života a který dovoluje flexibilnější odchod z pracovního života do důchodu. Členské státy by měly přijmout opatření na podporu zapojení otců do péče o děti a zrevidovat své daňové systémy tak, aby podporovaly zaměstnanost. Strategie v oblasti externí a interní flexikurity pro zvýšení flexibility, jejichž cílem je účinněji reagovat na výrobní cykly, by měly být lépe uplatňovány pomocí aktivní politiky trhu práce a vhodných systémů sociálního zabezpečení dostupných pro pracovníky ve všech formách zaměstnání, aby při změně zaměstnání nedocházelo k nepřiměřeným finančním výdajům. Je potřeba zdůraznit, že flexibilita bez sociální jistoty není udržitelným způsobem zvyšování zaměstnanosti. To by mělo být doplněno o jednoznačný závazek aktivně podporovat hledání zaměstnání. Nové formy organizace práce, jako je atypická dočasná práce, práce na částečný úvazek a práce na dálku nebo mobilita pracovníků, nesmí vést k omezení individuálních a kolektivních pracovních práv a sociální ochrany pro dotčené osoby. Mělo by být zajištěno, aby nové formy zaměstnávání nebyly vytvářeny na úkor standardních smluv (na plný úvazek a na dobu neurčitou). Mělo by být rovněž vynaloženo úsilí na boj proti neohlášenému zaměstnávání prostřednictvím přijetí účinných opatření pro sledování a provádění pracovních práv. Důstojná práce podporovaná MOP a „dobrá práce“ jako hlavní zásada musí být pro vytváření pracovních míst i pro zařazení na trh práce určující. Při podpoře fungování a výkonu trhu práce by členské státy měly podporovat sociální partnerství a aktivně zapojovat sociální partnery do vytváření vnitrostátní politiky a měly by v souladu s vnitrostátními právními předpisy a praxí plně respektovat jejich právo uzavírat a uplatňovat kolektivní smlouvy. Pozměňovací návrh 33 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 2 a (nový) Je nanejvýš důležité vytvořit kvalitní pracovní místa, jež jsou potřebná rovněž z dlouhodobého hlediska a která mají vysokou přidanou hodnotu. Je proto zásadní, aby politiky v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti podporovaly změny hospodářské struktury. Pracovní místa zrušená během hospodářské krize zpravidla nebudou obnovena ve stejném počtu a ve stejných odvětvích jako dříve. Proto musí vzdělávací systém flexibilně zareagovat na požadavky trhu práce, které souvisejí s novou strukturou hospodářství. Politika zaměstnanosti musí zajistit, aby pracovníci mohli co nejvolněji přecházet jak mezi odvětvími hospodářství, tak mezi různými státy na trhu práce. Je proto důležitější než v minulosti, aby byly přijaty dlouhodobé cíle jakožto výchozí bod a aby byla pozornost upřena více na koordinovaná opatření v rámci politik v oblasti podniků, vzdělávání a zaměstnanosti. Pozměňovací návrh 34 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 Členské státy by měly přezkoumat daňové a dávkové systému a kapacitu veřejných služeb v rámci poskytování nezbytné podpory, aby se zvýšila konkurenceschopnost a podíl na trhu práce, zejména v případě osob s nižším vzděláním a v souladu s hlavním směrem politiky č. 2. Členské státy by měly zvýšit zapojení pracovních sil prostřednictvím politik, které propagují aktivní stárnutí, rovnost mezi ženami a muži, včetně rovného odměňování, a integraci mladých lidí, osob se zdravotním postižením, legálních migrujících pracovníků a dalších zranitelných skupin do trhu práce. Politiky v oblasti rovnováhy pracovního a soukromého života spolu s dostupnou péčí a inovacemi v organizaci práce by měly urychlit zvyšování podílů zaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky a ženy, aby bylo možné udržet především vysoce kvalifikované ženy ve vědeckých a technických oborech. Členské státy by měly rovněž odstranit překážky na trhu práce, které brání vstupu nových pracovníků, podporovat samostatně výdělečně činné osoby a tvorbu pracovních míst v oblastech, jako jsou např. ekologicky zaměřená pracovní místa a péče i podpora sociálních inovací. V této souvislosti by měly být plně využívány prostředky z Evropského sociálního fondu za účelem zvyšování zaměstnatelnosti a kvality pracovních míst, a sice pomocí opatření pro rozvoj osobních schopností a splnění kvalitativních nároků perspektivních povolání. Pro posílení profesní mobility je nezbytné, aby členské státy zlepšily připravenost lidí na mobilitu v rámci Evropské unie prostřednictvím pobídek. Ve snaze toho dosáhnout by měla být přezkoumána a případně zjednodušena pravidla pro získávání dotací z Evropského sociálního fondu. Vnitrostátní rozpočty a souhrnný rozpočet EU, včetně Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, by měly být koordinovány a řízeny tak, aby připravily pracovní sílu pro udržitelné hospodářství. Za tímto účelem by členské státy měly přijmout opatření ke zveřejnění informací o účelu těchto fondů a o podmínkách jejich využití. Pozměňovací návrh 35 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 a (nový) Členské státy podporují nástroj mikrofinancování EU jako příklad kombinace hospodářských a sociálních opatření za účelem podpory růstu hospodářství a zaměstnanosti. Vnitrostátní a unijní nástroje mikrofinancování musí být doprovázeny zvláštními programy odborné přípravy a osobního vedení a systémy sociálních dávek, které zajistí minimální příjem v prvním roce po zahájení podnikání, aby se tak podnikání stalo reálnou možností. Pozměňovací návrh 36 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 3 b (nový) Členské státy by rovněž měly podporovat sociální služby obecného zájmu a investovat do nich, a to včetně oblasti zaměstnanosti, zdravotnických služeb a služeb na podporu bydlení, jež musí být dostatečným způsobem financovány. Pozměňovací návrh 37 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 7 – odst. 4 Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snaha dosáhnout do roku 2020 celkem 75 % podílu zaměstnanosti žen a mužů ve věku od 20 do 64 let. Tohoto cíle se má dosáhnout i prostřednictvím vyššího podílu mladých lidí, starších pracovníků a pracovníků s nižším vzděláním na trhu práce i prostřednictvím lepší integrace legálních migrujících pracovníků. vypouští se Pozměňovací návrh 38 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 – nadpis Hlavní směr 8: Rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu, která bude reagovat na potřeby pracovního trhu, prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení Hlavní směr 8: Prosazovat kvalitu zaměstnanosti a celoživotní učení, podporovat důstojnou práci a rozvíjet kvalifikovanou pracovní sílu Pozměňovací návrh 39 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 – odst. -1 (nový) Členské státy si stanoví za svůj vnitrostátní cíl, aby se do roku 2020 snížil podíl předčasně ukončené školní docházky pod 10 % a aby se současně zvýšil podíl populace ve věku od 30 do 34 let s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na nejméně 40 %. Pozměňovací návrh 40 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 1 Členské státy by měly podporovat produktivitu a zaměstnatelnost vhodným poskytováním znalostí a vzdělání, které odpovídají stávajícím i budoucím požadavkům trhu práce. Kvalitu původního vzdělání a zajímavou odbornou přípravu musí doplnit pobídky v oblasti celoživotního učení, možností druhé šance, které všem dospělým poskytnou možnost o stupeň zvýšit svoji kvalifikaci, a v oblasti cílené migrace a integračních politik. Členské státy by měly vytvářet systémy pro uznávání získaných dovedností, odstraňovat překážky profesní a geografické mobility pracovníků, podporovat získávání průřezových schopností a kreativitu a zaměřit své úsilí zejména na podporu pracovníků s nižším vzděláním, zvýšit zaměstnatelnost starších pracovníků, ale zároveň zdokonalit odbornou přípravu, vzdělávání a zkušenosti vysoce kvalifikovaných pracovníků, včetně vědců. Poskytování kvalitního základního vzdělání a zajímavé odborné přípravy, které pracovníkům pomohou přizpůsobit jejich dovednosti požadavkům trhu práce, je pro členské státy vysokou prioritou. Musí být doplněny možností druhé šance pro mladé lidi, zvláště ve věku od 25 do 35 let zahrnující povinnou nabídku všeobecného a odborného vzdělávání a účinnými pobídkami v oblasti celoživotního učení, přičemž se sociální partneři vyzývají, aby poskytli čas a také finanční podporu pro odborné vzdělávání. Zejména by však členské státy měly snížit počet osob, které předčasně ukončí školní docházku, na méně než 10 % a doplnit politiku v oblasti migrace a integrace o možnosti výuky jazyků a společenských věd. Členské státy by měly také vytvářet systémy pro uznávání získaných kvalifikací a dovedností. Pozměňovací návrh 41 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 2 Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podnikovou sférou měly zdokonalit přístup k odborné přípravě, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací o nových pracovních příležitostech, podporovat soukromé podnikání a lépe předvídat potřeby v oblasti požadovaných dovedností. Finanční příspěvky ze státních prostředků, ale i od jednotlivců a zaměstnavatelů by měly podpořit investice do rozvoje lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a účast na systémech celoživotního učení. Členské státy by měly ve spolupráci se sociálními partnery zavést systémy, aby podpořily mladé lidi, zejména pokud jde o ty, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy. Tyto systémy by měly napomoci čerstvým absolventům škol najít první zaměstnání nebo zahájit další studium nebo odbornou přípravu, včetně vyučení. Zároveň by tyto systémy umožňovaly rychlou reakci v případě, kdy se mladý člověk stane nezaměstnaným. Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU. Členské státy by ve spolupráci se sociálními partnery a podniky měly zdokonalit přístup ke vzdělávání, včetně odborné přípravy, posílit vzdělávání a profesní poradenství společně se systematickým poskytováním informací a vhodnými opatření na podporu nových pracovních příležitostí, podporovat soukromé podnikání, rozvoj malých a středních podniků a lépe předvídat potřeby v oblasti kvalitativních požadavků. Rozvoj lidských zdrojů, zvyšování kvalifikace a odborné vzdělávání mají být financovány ze společných finančních příspěvků zaměstnavatelů a vlád. Přístup ke kvalitnímu všeobecnému a odbornému vzdělávání a opětovné začlenění těch, kteří předčasně ukončí školní docházku, do systému vzdělávání by mělo být zajištěno vždy a všem. Členské státy by měly investice do vzdělávání směřovat tak, aby bylo dosaženo cíle zvýšení kvalifikace aktivního obyvatelstva, a měly by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy, zejména v oblasti zaměstnatelnosti, by se přitom měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které každý zaměstnanec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména na odborné vzdělávání či znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Je zapotřebí přijmout opatření, která zajistí, že se studijní mobilita mladých lidí a učitelů stane standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů všeobecného vzdělávání a jiného než odborného vzdělávání pro všechny věkové kategorie, a to především zavedením vnitrostátního rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, rozvíjením partnerství mezi institucemi všeobecného a odborného vzdělávání a pracovním světem, včetně placeného učebního poměru, aby se podstatně zvýšil podíl osob s vyšším dosaženým akademickým nebo odborným vzděláním. Pozměňovací návrh 42 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 – odst. 2 a (nový) Pravidelné sledování účinnosti politik v oblasti zvyšování kvalifikací a předvídání potřeb by mělo napomoci identifikaci oblastí, v nichž je zapotřebí dosáhnout zlepšení a zvýšit přizpůsobivost systémů vzdělávání a odborné přípravy potřebám trhu práce. Členské státy by měly k podpoře těchto cílů zcela uvolnit prostředky z fondů EU. Pozměňovací návrh 43 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 8 a (nový) Hlavní směr 8a: Posílit politiku sociální a hospodářské soudržnosti v rámci podpory zaměstnanosti Členské státy se zavazují, že své vnitrostátní cíle jak na vnitrostátní úrovni, tak mezi sebou navzájem, uspořádají, doplní, zkoordinují a upraví tak, aby se snížila nevyváženost hospodářského rozvoje mezi regiony. Členské státy jsou si vědomy toho, že politika soudržnosti tím, že zohledňuje regionální specifika, podporuje regiony v překonávání jejich sociálně ekonomických obtíží a vyrovnává rozdíly, představuje účinný nástroj, který slouží hlavním směrům jako podpora, avšak není jim podřízený. Stěžejními prvky řízení a realizace této strategie by měl být integrovaný přístup, víceúrovňové řízení a zásady partnerství, kdy mimořádně důležitou úlohu musí sehrát regionální a místní úroveň, jejichž prostřednictvím lze oslovit nesčetné hospodářské a sociální činitele, sídlící a aktivně působící v Unii, zejména malé a střední podniky, a to především z oblasti sociální ekonomiky. Politika soudržnosti proto nepředstavuje pouze stabilní zdroj finančních prostředků, ale také mocný nástroj hospodářského rozvoje, tedy i zaměstnanosti ve všech regionech Unie. Členské státy by měly více investovat do dopravy, energií, telekomunikací a infrastruktury informačních technologií a plně využívat evropské strukturální fondy. Zapojení potenciálních příjemců do programů spolufinancovaných Unií by mělo být podpořeno zjednodušením realizačních mechanismů. Za tímto účelem by členské státy měly v souladu s integrovaným přístupem vytvořit synergie mezi svými politikami soudržnosti a dalšími stávajícími odvětvovými politikami, neboť soudržnost nepředstavuje náklady, ale posiluje, aktivuje nevyužitý potenciál, vyrovnává strukturální rozdíly mezi státy a regiony, zvyšuje růst a zlepšuje konkurenceschopnost regionů Unie v globalizovaném světě, vyvažuje dopad globální hospodářské krize a vytváří sociální kapitál Unie. Pozměňovací návrh 44 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 9 – nadpis a odstavec 1 Hlavní směr 9: Zlepšit výsledky systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvýšit účast na terciárním vzdělávání vypouští se Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání. Jedná se především o zvyšování kvalifikace pracovních sil EU, které jí umožní reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce. Tato opatření by se měla vztahovat na všechny oblasti (od vzdělávání v raném dětství a na základních školách, po vyšší vzdělávání, odbornou přípravu, jakož i vzdělávání v dospělosti) a měla by rovněž zohlednit neformální a neoficiální vzdělávání. Reformy by se měly zaměřit na získávání klíčových kompetencí, které jednotlivec potřebuje k tomu, aby uspěl v ekonomice založené na znalostech, zejména pokud jde o jeho zaměstnatelnost, další učení a dovednosti v oblasti IKT. Je zapotřebí přijmout opatření usnadňující studijní mobilitu mladých lidí a učitelů, která je v současné době standardem. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy. Měly by především provádět vnitrostátní rámce kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání a rozvoj partnerství mezi vzděláváním a odbornou přípravou na straně jedné a pracovním světem na straně druhé. Je zapotřebí zatraktivnit pedagogické profese. Vyšší vzdělávání by se mělo více otevřít netradičním školitelům a měl by se zvýšit podíl účasti na vysokoškolském nebo odpovídajícím vzdělávání. Členské státy by měly přijmout všechny kroky, které jsou zapotřebí k předcházení předčasného ukončování školní docházky, zejména s ohledem na snižování počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se nepodílejí na odborné přípravě. Pozměňovací návrh 45 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 9 – odst. 2 Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní národní cíle, je snížit podíl předčasně ukončené školní docházky na 10 % a zároveň zvýšit podíl populace ve věku mezi 30 a 34 lety s ukončeným vysokoškolským nebo obdobným vzděláním na alespoň 40 % do roku 2020. vypouští se Pozměňovací návrh 46 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 10 – nadpis Hlavní směr 10: Podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě Hlavní směr 10: Bojovat proti chudobě a podporovat sociální začlenění a ochranu Pozměňovací návrh 47 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 10 – odst. -1 (nový) Členské státy stanoví své vnitrostátní cíle tak, aby se o 25 % snížil počet Evropanů, kteří žijí pod hranicí chudoby jednotlivých států, a to zejména prostřednictvím opatření politiky v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, což vyvede z chudoby více než 20 milionů lidí. Pozměňovací návrh 48 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 1 Úsilí členských států v oblasti snižování chudoby by se mělo zaměřit na prosazování úplné účasti na společnosti a hospodářství a na rozšiřování pracovních příležitostí a plně při tom využívat Evropský sociální fond. Úsilí by se rovněž mělo zaměřit na zajišťování rovných příležitostí, včetně přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4) a zejména ke zdravotní péči. Členské státy by měly zavést účinná opatření proti diskriminaci. K boji proti sociálnímu vyloučení by se měla podpořit aktivní účast lidí a posílit podpora podílu na trhu práce, systémů sociální ochrany, celoživotního učení a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytne ochrana proti vyloučení. Je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k odpovídající podpoře na straně příjmů a přístupu ke zdravotní péči, což zajišťuje sociální soudržnost, a zároveň zajistit, aby byly finančně udržitelné. Dávkové systémy by se měly zaměřit na bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a na snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace ve prospěch osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením. Boj proti chudobě a vyloučení zůstává zásadní výzvou. Za účelem plnění tohoto cíle je nezbytné vytvořit příležitosti k účasti na trhu práce nebo k návratu na něj pro všechny sociální skupiny bez ohledu na lokalitu nebo úroveň vzdělání. Je zásadní nalézt rovnováhu mezi zajištěním dostatečného pocitu jistoty u lidí a zachováním jejich motivace k práci a vlastním příjmům. Má-li být tohoto cíle dosaženo, měly by členské státy vynaložit úsilí na snižování chudoby, včetně chudoby v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání, prosazovat úplné zapojení, na základě vlastní volby každého jednotlivce, do politiky, společnosti, umění a hospodářství a rozšiřovat pracovní příležitosti, přičemž k těmto účelům je určen Evropský sociální fond. Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost rostoucímu počtu chudých pracujících. Za účelem stanovení konkrétních cílů v oblasti boje proti chudobě je nutné vyjasnit, jak by chudoba měla být měřena. Je nutné posoudit standardní definici, že chudobou je příjem ve výši 60 % mediánového příjmu. Chudobu nelze určovat na základě takto jednostranného ukazatele. Je třeba zajistit zachování rovných příležitostí, stejně jako přístup k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám a veřejným službám (včetně elektronických služeb v souladu s hlavním směrem č. 4), zejména v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti, zdraví a bydlení a zajistit jejich dostupnost rovněž zranitelným a slabším skupinám obyvatel. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby ústní či písemné informace poskytované veřejnými službami byly srozumitelné a úplné a aby případné odmítnutí přiznání nároku bylo odůvodněné a byly v něm uvedeny možnosti pro odvolání dotčené osoby. Zásada, že v případě stejného vzdělání a stejného druhu zaměstnání nesmí být ženy znevýhodněny oproti mužům, by v členských státech měla být pro každý typ pracovního poměru právně závazná. K boji proti sociálnímu vyloučení, podpoře aktivní účasti lidí ve společnosti a posílení podílu na trhu práce je nutno dále posílit systémy sociální ochrany a politiky aktivního zapojení, čímž se vytvoří příležitosti a vyhlídky na získání zaměstnání se zohledněním různým potřeb a povinností v různých stádiích lidského života, poskytne ochrana proti vyloučení a podpora kvalitní práce, zejména pro ty, kteří mají na trh práce nejtěžší přístup. Proto je nutné vytvořit účinné přístupy v rámci aktivní politiky trhu práce pro ty, kteří jsou z trhu práce vyloučeni z důvodu nedostatečné kvalifikace. Současně je zapotřebí zmodernizovat systémy sociálního a důchodového zabezpečení, aby je bylo možné zcela využívat k zajištění příjmu nad hranicí chudoby, s cílem umožnit účast na společenském životě a přístup ke zdravotní péči, přičemž je nutné zachovat finanční udržitelnost těchto systémů. Dávkové systémy by měly zajistit bezpečnost příjmů v přechodných stádiích a snižování chudoby. Jedná se především o skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, jako jsou například rodiny s jedním rodičem, menšiny, osoby se zdravotním postižením, děti a mladí lidé, starší ženy a muži, legální migrující pracovníci a bezdomovci. Členské státy se obzvláště zaváží řešit pomocí vhodných opatření chudobu dětí, aby nebyly omezeny ve svém osobním rozvoji a nebyly znevýhodněny při vstupu do profesního života, protože jejich svobodný rozvoj byl narušen nežádoucími vlivy spojenými s chudobou. Je zvlášť důležité zajistit rovný přístup ke vzdělání a rovné příležitosti pro děti ze znevýhodněných rodin, aby se zabránilo jejich sociálnímu vyloučení v dospělém věku. V zájmu posílení bezpečnosti příjmů v různých fázích života by členské státy měly zajistit přiměřené minimální příjmy, jejichž úroveň by měla přesahovat minimálně hranici chudoby, a to v souladu s rozmanitou praxí, kolektivními smlouvami a právními předpisy v členských státech. Členské státy by rovněž měly aktivně podporovat sociální hospodářství a sociální inovace určené pro řešení různých sociálních rizik, jež nastávají během života člověka, zejména pokud se týkají osob, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením, a účinně provádět přijatá opatření proti diskriminaci. Při zvyšování udržitelnosti veřejných financí by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost pozitivním dopadům, které mají zlepšení v oblasti sociální soudržnosti na vnitrostátní rozpočty. Snížená míra chudoby a větší zapojení vedou k poklesu sociálních výdajů a růstu daňových příjmů. Členské státy by měly zaručit vysoké minimální standardy pro kvalitu pracovních míst za účelem odstranění chudoby mezi zaměstnanými lidmi. Pozměňovací návrh 49 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 1 a (nový) Systémy sociální ochrany, včetně důchodů a zdravotní péče, by měly být posíleny a modernizovány, aby byla zajištěna jejich sociální přiměřenost, finanční udržitelnost a přizpůsobivost měnícím se potřebám, a zároveň aby tyto systémy poskytovaly každému v Evropské unii přiměřenou ochranu před sociální nejistotou, jakou představují zdravotní problémy, nezaměstnanost a chudoba. Členské státy by měly zlepšit sociální ochranu poskytovanou u krátkodobých smluv, což se stále týká zejména žen a obzvláště těhotných žen. Pozměňovací návrh 50 Návrh rozhodnutí Příloha – Hlavní směr 10 – odst. 2 Hlavní směr EU, na jehož základě členské státy stanoví vlastní vnitrostátní cíle, je snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod národními hranicemi chudoby, což vyvede více než 20 milionů lidí z chudoby. vypouští se