Evropský parlament,

–  s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, zejména na svá usnesení o lidských právech a obzvlášť na usnesení ze dne 22. října 2009(1) a ze dne 10. února 2010(2),

–  s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu u příležitosti Evropského dne proti trestu smrti dne 9. října 2009 a na prohlášení ze dne 11. srpna 2010 o rozsudku nad představiteli víry Bahá´í,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 14. června 2010 a 6. července 2010,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 23. září 2009 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice a na prohlášení o Íránu, které vydal vysoký komisař OSN pro lidská práva dne 4. března 2010,

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN a zejména na rezoluce č. 62/149 a 63/168 týkající se moratoria na výkon trestu smrti do doby, než bude trest smrti zrušen,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických a konzulárních stycích z roku 1963,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Írán nadále drží smutný rekord jako země s největším počtem popravených mladistvých pachatelů, a vzhledem k tomu, že jen v roce 2010 bylo vyneseno přibližně 2000 rozsudků smrti,

B.  vzhledem k tomu, že podle zpráv z mašhadské věznice Vakíl Ábád bylo pouze za posledních několik týdnů popraveno více než sto vězňů usvědčených z trestných činů souvisejících s drogami a že na dalších sto vězňů čeká na popravu v následujících dnech; vzhledem k tomu, že tyto masové popravy, které byly navíc nařízeny v nejvyšší tajnosti, jsou zjevným porušením mezinárodního práva,

C.  vzhledem k tomu, že Írán v rozporu s tvrzeními nejvyšších zástupců íránského soudnictví nadále ukládá za „cizoložství'trest smrti ukamenováním, jako tomu bylo v případě Sakíne Muhammadí Áštíáníové, která se k tomuto činu “přiznala' dne 11. srpna 2010 prostřednictvím televize,

D.  vzhledem k tomu, že Sakíne Muhammadí Áštíáníová obviněná ze dvou mimomanželských pohlavních styků po smrti svého muže, byla v roce 2006 v Íránu odsouzena k 99 ranám bičem, který byl v témže roce vykonán,

E.  vzhledem k tomu, že byla předtím, než byla odsouzena za cizoložný poměr během manželství a odsouzena k smrti ukamenováním, rovněž obviněna ze spoluúčasti na vraždě svého manžela a poté osvobozena,

F.  vzhledem k tomu, že ukamenování, k němuž mělo dojít dne 9. července 2010, bylo „z humanitárních důvodů“ a po mezinárodním nátlaku íránskými orgány pozastaveno,

G.  vzhledem k tomu, že kamenování je jasným porušením mezinárodních závazků Íránu v rámci Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že se Írán teprve nedávno, během svého všeobecného pravidelného přezkumu na zasedání Rady OSN pro lidská práva, zavázal, že bude dodržovat alespoň minimální standardy a ustanovení ICCRP týkající se trestu smrti po celou dobu jeho uplatňování,

H.  vzhledem k tomu, že osmnáctiletý Íbráhím Hamídí byl v srpnu 2010 odsouzen k trestu smrti za údajnou „sodomii“, které se měl dopustil ve věku pouhých 16 let, a to na základě doznání, které na něm bylo podle jeho tvrzení vynuceno na základě mučení,

I.  vzhledem k tomu, že právník Muhammad Mustafáí, který oba obviněné obhajoval a který se snažil na jejich situaci upozornit veřejnost, musel v obavách před zatčením uprchnout ze země, a vzhledem k tomu, že čím dál více právníků, kteří se zabývají otázkou lidských práv, včetně Muhammada Alího Dádcháha, Muhammada Olíaí Farda, Muhammada Seif Zadeho, a dokonce i významných osobností, jako je nositelka Nobelovy ceny Širín Ebadíová, čelí pronásledování ze strany státu v podobě zvláštních daňových požadavků, přičemž jsou ohrožovány jejich životy i životy jejich rodinných příslušníků,

J.  vzhledem k tomu, že Nasrín Sotúdeová, právnička v oblasti lidských práv, všeobecně uznávaná za svou činnost ve prospěch mladistvých odsouzených k trestu smrti a za obhajobu vězňů svědomí, byla dne 4. září 2010 zatčena na základě obvinění z „protistátní propagandy“ a „spiknutí a shromažďování s cílem ohrozit státní bezpečnost“,

K.  vzhledem k tomu, že rok po zfalšovaných prezidentských volbách a následných hromadných protestech zůstávají ve vězení stovky protestujících, novinářů a aktivistů v oblasti lidských práv, ale i prostí občané, jako holandská občanka Zahrá Bahrámíová, kteří popírají jakoukoli spojitost s demonstracemi,

L.  vzhledem k tomu, že Zahrá Bahrámíová, která přicestovala do Íránu na návštěvu své rodiny a byla zatčena v souvislosti s protesty při příležitosti svátku Ášúrá dne 27. prosince 2009, byla přinucena učinit televizní přiznání a uznat obvinění, která vůči ní byla vznesena,

M.  vzhledem k tomu, že žádná mezinárodní organizace činná v oblasti lidských práv ani nizozemské orgány nezískala povolení k návštěvě Zahry Bahrámíové,

N.  vzhledem k tomu, že v Íránu nadále dochází k vynuceným doznáním, mučení, špatnému zacházení s vězni, ke spánkové deprivaci, k držení osob v izolaci, k nezákonnému věznění, ke krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení, k tělesnému týrání včetně znásilňování, zatímco státní činitelé zůstávají beztrestní, což vzbuzuje vážné obavy ohledně spravedlnosti a transparentnosti soudních procesů v této zemi,

O.  vzhledem k tomu, že roste počet případů, kdy jsou poklidní zastánci lidských práv obviňováni z činu „muhárebe“ (nepřátelství vůči bohu), za který může být vynesen trest smrti, tak jako v případě Šivy Nazar Áháríové, členky Výboru zpravodajů lidských práv, která je vězněna od 20. prosince 2009 a která bude velmi brzy souzena,

P.  vzhledem k tomu, že pronásledování náboženských a etnických skupin v Íránu neutichá; vzhledem k tomu, že sedm vedoucích představitelů víry Bahá´í – Faríbá Kamál Ábádíová, Džamal Chandžání, Afíf Naimí, Saíd Rezáí, Mahvaš Sábetová, Behrúz Tavakkolí a Bahíd Tizfahm –, kteří jsou již od roku 2008 vězněni pouze na základě svého náboženského vyznání, bylo v srpnu 2010 odsouzeno k 20 letům vězení na základě obvinění z protistátní propagandy a špionáže,

Q.  vzhledem k tomu, že příslušníci politické opozice, Mír-Hussein Músáví a Mehdí Karrúbí, a další vysocí členové politických stran jsou nadále zastrašováni; vzhledem k tomu, že počátkem září 2010 na obydlí bývalého kandidáta na úřad prezidenta Mehdího Karrúbího zaútočily desítky ozbrojených osob v civilním oděvu, které na zdi nastříkaly graffiti, dopustily se vandalismu, rozbily okna a způsobily střelbu uvnitř domu pana Karrúbího; vzhledem k tomu, že k těmto útokům došlo po poznámkách vůdce Revolučních gard Muhammada Alího Džafárího o tom, že íránský lid bude soudit „vůdce štváčů“, čímž odkazoval na vedoucí představitele opozice; vzhledem k tomu, že se policejní síly žádným způsobem nesnažily těmto útokům zabránit,

R.  vzhledem k tomu, že lidé, kteří byli v Íránu obviněni z páchání trestných činů, patřili k politické opozici a že představitelé politické opozice jsou íránskou justicí spojováni s trestnými činy, čímž je mezi politickou opozici a trestné činy kladeno rovnítko,

1.  vzdává hold odvaze všech íránských mužů a žen, kteří vedou boj na obranu základních svobod, za dodržování svých lidských práv a demokratických zásad, kteří aktivně protestují proti kamenování a dalším formám krutých trestů a kteří si přejí žít ve společnosti bez represí a zastrašování;

2.  důrazně odsuzuje rozsudek smrti ukamenováním vynesený nad Sakíne Muhammadí Áštíáníovou a zastává názor, že ať již je skutečnost jakákoli, nelze odsouzení k smrti ukamenováním ani ospravedlnit ani akceptovat;

3.  naléhavě žádá íránské orgány, aby přezkoumaly rozsudky vynesené nad Sakíne Muhammadí Áštíáníovou a aby zahájily podrobné přezkoumání jejího případu;

4.  důrazně trvá na tom, aby íránská vláda případ Zahry Bahrámíové znovu projednala, aby jí ihned umožnila přístup k právní a konzulární pomoci, propustila ji nebo jí zajistila řádný proces; vyzývá místopředsedkyni Komise a vysokou představitelku EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku baronku Ashtonovou, aby se ve věci uvěznění Zahry Bahrámíové obrátila na íránské orgány;

5.  žádá íránskou vládu, aby zastavila exekuci Ibráhíma Hamídího, osmnáctiletého mladíka obviněného ze „sodomie“, a žádá, aby Íránská islámská republika s konečnou platností přestala vykonávat trest smrti za zločiny spáchané před dovršením 18. roku věku a aby změnila svůj právní řád tak, aby byl v souladu s mezinárodními úmluvami o lidských právech, které Írán ratifikoval, včetně Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

6.  vyjadřuje vážné rozhořčení nad tím, že Írán patří spolu s Afghánistánem, Somálskem, Saudskou Arábií, Súdánem a Nigérií ke skupině velmi malého počtu zemí, které nadále vykonávají trest ukamenováním; vyzývá íránský parlament, aby přijal právní předpis, který by zakázal krutý a nelidský trest ukamenováním;

7.  znovu potvrzuje, že je proti trestu smrti a žádá íránské orgány, aby v souladu s rezolucemi č. 62/149 a 63/168 Organizace spojených národů uvalily moratorium na výkon trestu smrti v očekávání jeho zrušení;

8.  žádá, aby byla na příštím zasedání Valného shromáždění OSN předložena rezoluce, jejímž prostřednictvím budou vyzvány všechny země, které dosud nezrušily trest smrti, aby poskytly generálnímu tajemníkovi OSN a veřejnosti veškeré informace o trestu smrti a popravách, a zrušily tak státní tajemství o trestu smrti, které je u řady poprav jedním z faktorů;

9.  vyjadřuje svůj nesouhlas s jakoukoli kriminalizací konsenzuálních sexuálních vztahů mezi dospělými a vyzývá íránské orgány, aby přestaly kriminalizovat „cizoložství“ a homosexualitu;

10.  důrazně vyzývá íránské orgány, aby v zákonech i v praxi znemožnily všechny formy mučení a jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení či tresty a aby prosazovaly zákonný výkon státní moci a ukončily beztrestnost za porušování lidských práv;

11.  vyzývá Íránskou islámskou republiku, aby podepsala a ratifikovala Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že soudní řízení v Íránu nejsou spravedlivá ani transparentní, a vyzývá íránské orgány, aby zaručily spravedlivá a veřejná odvolací řízení;

13.  vyzývá íránské orgány, aby umožnily Červenému půlměsíci přístup ke všem zatčeným a povolily organizacím na ochranu lidských práv monitorovat situaci v zemi;

14.  vyzývá íránské orgány, aby okamžitě propustily všechny osoby, které jsou vězněny pouze za účast na poklidných protestech a za své přání využít svého základního lidského práva na svobodu projevu, a zejména znovu opakuje svou žádost o propuštění sedmi vedoucích představitelů víry Bahá'í;

15.  připomíná, že svoboda myšlení, svoboda svědomí a svoboda náboženského vyznání jsou základními právy, jež musí být v souladu s článkem 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který Íránská islámská republika podepsala a ratifikovala, zaručena za všech okolností;

16.  vyzývá k okamžitému propuštění všech zadržovaných právníků v oblasti lidských práv;

17.  vyjadřuje vážné obavy nad zneužitím soudních pravomocí ze strany íránských orgánů s cílem zaměřit se na příslušníky komunity ochránců lidských práv a aktivistů občanské společnosti, k nimž patří mimo jiné osoby zapojené do kampaně nazvané Jeden milion podpisů a členové ústřední rady studentské organizace ADVAR;

18.  vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva navrhly další opatření, která by aktivně chránila íránské zastánce lidských práv a vybízí členské státy, aby podpořily evropský program měst poskytujících útočiště;

19.  vyzývá k tomu, aby byl znovu zřízen mandát OSN pro zvláštního zpravodaje k prošetření případů porušování lidských práv a vybízí k tomu, aby byly osoby, které se v Íránu dopouštějí jejich porušování, pohnány k odpovědnosti;

20.  požaduje, aby byl rozšířen stávající seznam jednotlivců a organizací, na něž se vztahuje zákaz cestování do EU a zmražení majetku, a byly tak do něj zahrnuty osoby, které nesou odpovědnost za porušování lidských práv, represe a omezování svobody v Íránu;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě bezpečnosti OSN, Komisi OSN pro lidská práva, předsedovi íránského Nejvyššího soudu a vládě a parlamentu Íránské islámské republiky.

(1) Texty přijaté, P7_TA(2009)0060. (2) Texty přijaté, P7_TA(2010)0016.