Evropský parlament,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(1),

–  s ohledem na interinstitucionální společný přístup k posuzování dopadů z listopadu 2005,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí na příští volební období(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o zlepšení tvorby právních předpisů v roce 2006 podle článku 9 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality (14. výroční zpráva)(3),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 21. října 2008 a ze dne 24. dubna 2009 o 24. a 25. roční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva Společenství(4),

–  s ohledem na zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě (15. zpráva o zlepšení tvorby právních předpisů, 2007) (KOM(2008)0586),

–  s ohledem na zprávu Komise o subsidiaritě a proporcionalitě (16. zpráva o zlepšení tvorby právních předpisů, 2008) (KOM(2009)0504),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii“ (KOM(2009)0015),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ – zpráva o pokroku za rok 2008 a perspektivy na rok 2009 (KOM(2009)0016),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Třetí zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí“ (KOM(2009)0017),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii – Plány snižování zátěže v jednotlivých odvětvích a činnosti v roce 2009“ (KOM(2009)0544),

–  s ohledem na obecné pokyny Komise týkající se posuzování dopadů (SEK(2009)0092),

–  s ohledem na zprávu výboru pro posuzování dopadů za rok 2008 (SEK(2009)0055),

–  s ohledem na zprávu výboru pro posuzování dopadů za rok 2009 (SEK(2010)1728),

–  s ohledem na zprávu skupiny nezávislých zúčastněných stran na nejvyšší úrovni ze dne 17. září 2009 o administrativní zátěži,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 4. prosince 2009,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu pracovní skupiny pro parlamentní reformu 2007–2009,

–  s ohledem na pracovní dokument Konference předsedů výborů nazvaný „Posuzování dopadů: zkušenost Evropského parlamentu“,

–  s ohledem na návrh nařízení o občanské iniciativě, který předložila Komise (KOM(2010)0119),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro ústavní záležitosti (A7-0215/2010),

A.  vzhledem k tomu, že správné uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality má zásadní význam, má-li Evropská unie řádně fungovat, činnost jejích orgánů splňovat očekávání občanů, podniků působících na vnitřním trhu i vnitrostátních a místních orgánů veřejné správy a má-li se zajistit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům,

B.  vzhledem k tomu, že zlepšení tvorby právních předpisů se stalo nezbytnou podmínkou řádného fungování Evropské unie a že může zásadním způsobem přispět k ukončení hospodářské krize a dosažení hospodářského růstu,

C.  vzhledem k tomu, že problematiku zlepšení tvorby právních předpisů je třeba posuzovat nejen v souvislosti s programem Komise pro zlepšení právní úpravy, ale rovněž v širším kontextu vstupu Lisabonské smlouvy v platnost,

D.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva přiznává Parlamentu v rámci řádného legislativního postupu rovnocenné zákonodárné pravomoci jako Radě,

E.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva formálně zapojila národní parlamenty do kontroly uplatňování zásady subsidiarity,

F.  vzhledem k tomu, že zlepšení tvorby právních předpisů bylo prioritním úkolem předcházející Komise a že by mělo být rovněž prioritou pro Komisi v novém složení,

G.  vzhledem k tomu, že zlepšení právní úpravy v Unii zahrnuje širokou škálu oblastí, jako je například posuzování dopadů, snížení administrativní zátěže a zjednodušení a kodifikace stávajících právních předpisů,

H.  vzhledem k zásadnímu významu, který při přípravě návrhů právních aktů (včetně posuzování jejich dopadů) mají konzultace se všemi zúčastněnými stranami, zejména se sociálními partnery,

I.  vzhledem k tomu, že podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) může Parlament požádat Komisi, aby předložila vhodný návrh ve věcech, u nichž má za to, že k provedení Smluv je zapotřebí aktu Unie,

J.  vzhledem k tomu, že od roku 2005 je prováděn program snižování administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů Evropské unie a že jeho cílem je omezit tuto zátěž o 25 % do roku 2012,

K.  vzhledem k tomu, že jedním z klíčových prvků tohoto programu je základní měření administrativních nákladů založené na standardním nákladovém modelu,

L.  vzhledem k tomu, že použití postupů přepracování a kodifikace ke zjednodušení a kodifikaci platných právních předpisů zajišťuje větší jasnost a soudržnost prováděných změn,

M.  vzhledem k zásadnímu významu správného a včasného provádění směrnic Evropské unie členskými státy a k přetrvávajícímu problému kladení dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating),

N.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva nahradila systém projednávání ve výborech novým rozlišením mezi delegovanými a prováděcími akty,

O.  vzhledem k evropské občanské iniciativě zavedené Lisabonskou smlouvou, která je novým nástrojem umožňujícím občanům ovlivňovat právní předpisy Evropské unie,

P.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie řadí mezi práva občanů právo na řádnou správu, která může fungovat pouze na základě právních předpisů, které jsou občanům jasné a srozumitelné,

Zásadní připomínky

1.  zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné vytvářet jednoduché a jasné právní předpisy EU, které budou občanům srozumitelné;

2.  zdůrazňuje, že evropské orgány musí při přípravě návrhů dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality a plnit kritéria stanovená v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke SFEU;

3.  zdůrazňuje, že veškeré návrhy právních předpisů musí uvádět důvody, na jejichž základě se dospělo k závěru, že daného cíle lze lépe dosáhnout pomocí opatření na úrovni EU, a tento závěr musí být podložen kvalitativními a pokud možno i kvantitativními ukazateli v souladu s výše uvedeným protokolem;

4.  rozhodně podporuje proces zlepšování právní úpravy, jehož cílem je zvýšit transparentnost, účinnost a soudržnost právních předpisů Evropské unie; zdůrazňuje klíčovou roli Komise, jako orgánu oprávněného k zákonodárné iniciativě, při přípravě legislativních návrhů vysoké kvality; zavazuje se k tomu, že vynaloží veškeré úsilí na včasné přezkoumání těchto návrhů příslušným legislativním postupem; zdůrazňuje rovněž význam spolupráce s členskými státy za účelem zajištění správného provádění předpisů;

5.  bere na vědomí angažovanost Komise v tomto procesu, kterou dokládá řada dokumentů, zejména třetí strategický přezkum zlepšování právní úpravy v Evropské unii, a její současná činnost; současně konstatuje, že tento program zůstává širšímu obecenstvu neznámý, a vyzývá Komisi, aby jej více propagovala;

6.  souhlasí s připomínkami uvedenými v bodech 3 a 15 závěrů Rady ze dne 4. prosince 2009, které se týkají společné odpovědnosti za zlepšení právní úpravy a posílení odpovědnosti všech orgánů a osob zapojených do tohoto procesu;

7.  zaznamenává účast Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů v diskusi o zlepšení právní úpravy a snížení administrativní zátěže a doufá, že v budoucnu může v této oblasti očekávat plodnou spolupráci;

8.  domnívá se, že zlepšení interinstitucionální spolupráce v této rozsáhlé oblasti vyžaduje revizi interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů z roku 2003; v této souvislosti upozorňuje na relevantní body svého usnesení ze dne 9. února 2010 o rámcové dohodě o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí, zejména na společný závazek obou orgánů dohodnout se na klíčových změnách v rámci přípravy na budoucí jednání s Radou ministrů o úpravě interinstitucionální dohody o zlepšení tvorby právních předpisů v souladu s novými ustanoveními Lisabonské smlouvy;

9.  důrazně žádá Komisi, aby na základě politické dohody obsažené v usnesení ze dne 9. února 2010 o revidované rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí vynaložila veškeré úsilí na to, aby se Parlament a Rada staly v procesu tvorby právních předpisů rovnocennými partnery, a uplatnila tak zásadu rovného postavení Parlamentu a Rady zakotvenou v Lisabonské smlouvě, a to zejména tím, že oba orgány bude současně a v úplnosti informovat o všech událostech a vývoji ovlivňujících legislativní proces a že jim zajistí rovnocenný přístup na zasedání a k návrhům nebo dalším informacím;

10.  zdůrazňuje, že proces zjednodušování právních předpisů nesmí vést ke snížení standardů stanovených v současné legislativě, a proto musejí jeho neodmyslitelnou součástí být konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů;

11.  s uspokojením konstatuje těsnější zapojení vnitrostátních parlamentů do evropského legislativního procesu, zejména do kontroly slučitelnosti legislativních návrhů se zásadou subsidiarity; zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty musí dodržovat osmitýdenní lhůtu na zveřejnění svých stanovisek;

12.  vítá kroky Komise, jejichž cílem je zajistit účinnou výměnu informací s vnitrostátními parlamenty a informovat o ní Parlament a Radu; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby zřetelně odlišovaly stanoviska týkající se zásady subsidiarity od stanovisek ohledně obsahu návrhů předložených Komisí;

Posuzování dopadů

13.  zdůrazňuje zásadní odpovědnost Komise za posuzování dopadů; žádá vytvoření mechanismů, které zaručí nezávislost a důvěryhodnost provedených analýz; současně se zavazuje pokračovat v posuzování dopadů všech důležitých pozměňovacích návrhů, které předloží k návrhu Komise;

14.  za tímto účelem vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Radě současně s legislativním návrhem systematicky předkládala posouzení dopadů v plném znění i jeho dvou- až čtyřstránkové shrnutí;

15.  vybízí všechny parlamentní výbory k zajištění toho, aby každé rozpravě o legislativním návrhu Komise předcházela výměna názorů s Komisí o příslušném posouzení dopadů;

16.  na základě dosavadních zkušeností shledává, že je třeba zrevidovat interinstitucionální společný přístup k posuzování dopadů, a vybízí všechny orgány k plnění závazků týkajících se posuzování dopadů; upozorňuje na závěry pracovního dokumentu Konference předsedů výborů o této problematice; podporuje iniciativy parlamentních výborů, které Komisi požádaly o předkládání veškerých posouzení dopadů, aby je mohl hned zpočátku a ještě před první výměnou názorů plně prozkoumat příslušný výbor;

17.  připomíná současně Komisi, že všechny nové návrhy by měly být posuzovány s ohledem na plný rozsah jejich dopadů v souladu se zásadou integrovaného přístupu, což znamená, že je třeba provést analýzu jejich hospodářských a sociálních důsledků a dopadů na životní prostředí;

18.  zdůrazňuje, že je nutné posoudit zejména sociální dopady legislativních návrhů, včetně jejich vlivu na evropský trh práce a na životní úroveň; znovu zdůrazňuje, že je nutné pečlivě prověřit dopad právních předpisů na podniky;

19.  navrhuje, aby Komise prováděla posuzování dopadů u všech návrhů s cílem snížit administrativní zátěž, což umožní zjistit eventuální vedlejší dopady těchto návrhů;

20.  poukazuje na to, že mají-li být posouzení dopadů objektivní, musí Komise systematicky vést konzultace se všemi zainteresovanými stranami, včetně malých a středních podniků; shledává, že je nutné zajistit lepší informovanost zainteresovaných stran o možnosti zapojení do konzultací, a vyzývá k prodloužení osmitýdenní lhůty pro vedení konzultací; vyzývá Komisi, aby vypracovala a zveřejnila konkrétní seznam posouzení dopadů plánovaných na následující rok, aby se na ně zainteresované strany mohly připravit;

21.  domnívá se, že objektivní posouzení dopadů jsou nesmírně významným nástrojem hodnocení návrhů Komise, a žádá proto, aby jejich provádění kontroloval nezávislý subjekt, který by měl být nicméně odpovědný Parlamentu;

22.  zdůrazňuje, že kvalita posuzování dopadů by měla být neustále kontrolována; s uspokojením bere na vědomí názor výboru pro posuzování dopadů, že jejich kvalita se celkově zlepšila; bere na vědomí, že výbor uplatňuje přísnější hodnotící kritéria; současně konstatuje, že vysoké procento posouzení dopadů (více než 30 %), která jsou nejprve výborem zamítnuta, svědčí o tom, že příslušná oddělení Komise musí dále zlepšit jejich kvalitu; vyzývá ke zvýšení počtu pracovníků, jež má tento výbor k dispozici;

23.  vítá nové pokyny Komise týkající se posuzování dopadů a zejména skutečnost, že jejich součástí je soubor otázek souvisejících se zásadou subsidiarity a proporcionality; doufá, že nové pokyny přispějí k výraznému zlepšení procesu posuzování dopadů, a tím ke zvýšení kvality legislativních návrhů;

24.  obzvláště vítá skutečnost, že nové pokyny Komise týkající se posuzování dopadů požadují analýzu dopadu připravovaných právních předpisů a správních iniciativ na malé a střední podniky (test dopadů na MSP), a aby výsledky těchto analýz byly zohledněny při přípravě návrhů; zdůrazňuje, že systematické používání testu dopadů na MSP v rámci posouzení dopadů vypracovávaných Komisí je důležitým prvkem provádění iniciativy Small Business Act, čímž se výrazně přispívá k vytvoření regulačního prostředí, které je příznivé pro malé a střední podniky; vyzývá členské státy, aby test dopadů na MSP uplatňovaly na vnitrostátní úrovni;

25.  vyzývá Komisi, aby upřesnila program 'smart regulation„ nastíněný v politických pokynech předsedy Barrosa, zejména pokud jde o posílení snahy o provádění hodnocení ex post, a aby do tohoto programu zařadila kvantitativní ukazatele, především ty, jež jsou navázány na záměr snížit administrativní zátěž;

26.  vyzývá Komisi, aby systematicky prováděla hodnocení přijatých právních předpisů ex post, mimo jiné s cílem co nejdůkladněji ověřit přesnost příslušných posouzení dopadů;

27.  bere na vědomí, že Účetní dvůr zhodnotil systém posuzování dopadů, a se zájmem očekává jeho výsledky;

Snižování administrativní zátěže

28.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly sníženy náklady podniků provozujících činnost v Evropské unii, což jim umožní úspěšně podnikat v těžkých hospodářských podmínkách a obstát v celosvětové konkurenci; vyzdvihuje, že je třeba zefektivnit veřejné správní postupy; zdůrazňuje, že při snižování administrativní zátěže je nutné se zaměřit na neopodstatněné požadavky na poskytování informací, a proto plně podporuje zásadu „jen jednou“ stanovenou v iniciativě Small Business Act; zdůrazňuje, že snižování administrativní zátěže podniků nesmí mít žádné negativní sociální důsledky ani nežádoucí dopad na životní prostředí;

29.  vítá výsledky dosavadní práce Komise při přípravě návrhů, které jakmile budou schváleny, umožní do roku 2012 snížit administrativní zátěž až o 33 %, což překračuje dřívější závazek 25% snížení; konstatuje, že tímto způsobem by bylo možné ušetřit více než 40 miliard EUR(5);

30.  věnuje mimořádnou pozornost pokroku dosaženému při práci na těch návrzích Komise, které mají největší potenciál pro úspory (tj. vyjmutí mikropodniků z požadavků Unie týkajících účetnictví a změna směrnice o DPH, která má usnadnit elektronickou fakturaci); vyzývá členské státy ke konstruktivní spolupráci v Radě a k řádnému provedení přijatých předpisů ve vnitrostátním právu;

31.  konstatuje, že referenční program měření administrativní zátěže se ukázal být užitečnou, ale nákladnou metodou; vyzývá Komisi, aby zvážila alternativní metody měření administrativní zátěže, jako jsou konzultace se zainteresovanými stranami, což by v konkrétních případech umožnilo rychlé odstranění této zátěže;

32.  zdůrazňuje, že standardní nákladový model sloužící k měření administrativní zátěže nebyl posouzen nezávislým subjektem;

33.  všímá si současně poměrně malého počtu elektronicky podaných návrhů prostřednictvím zvláštní internetové stránky (148 v roce 2008); domnívá se, že by Komise měla uvést v širší známost, že dotčené subjekty mohou poukázat na nadměrné administrativní náklady vyplývající z evropského nebo vnitrostátního práva;

34.  sdílí názor Komise, že elektronická komunikace představuje vynikající nástroj pro snižování administrativní zátěže, a vyzývá ji k realizaci podnětů uvedených v rámcové strategii e-Komise na období 2006–2010 a ve strategii i2010, které usilují o modernizaci správy v Evropě;

35.  důrazně vyzývá Komisi, aby pokračovala v uplatňování opatření umožňujících snížení administrativní zátěže v jednotlivých odvětvích; zavazuje se, že bezodkladně projedná související legislativní návrhy;

36.  zaznamenává pozitivní přínos skupiny nezávislých zúčastněných stran pro oblast administrativní zátěže, která se schází na nejvyšší úrovni, pro program snížení této zátěže realizovaný Komisí; zdůrazňuje však, že složení skupiny by mělo být vyváženější a že by měla být rozšířena o další odborníky zastupující občanskou společnost a o odborníky z ostatních členských států; žádá prodloužení mandátu takto rozšířené skupiny do roku 2013;

37.  upozorňuje na skutečnost, že občané nejsou schopni odlišit administrativní zátěž vyplývající z evropského práva od zátěže, která je ukládána právem vnitrostátním, a že povinnosti ukládané vnitrostátní legislativou přispívají k vytváření negativního obrazu Evropské unie;

38.  zdůrazňuje, že má-li být program snížení zátěže úspěšný, je nutná aktivní spolupráce Komise s členskými státy, aby se zamezilo odlišnému právnímu výkladu a zavádění dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva;

39.  vyzývá členské státy k důslednému plnění svých vnitrostátních cílů týkajících se snižování administrativní zátěže a doufá v plodnou spolupráci s vnitrostátními parlamenty v této oblasti;

40.  vybízí Komisi, aby na základě konzultací se všemi zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, a posouzení stávajících právních předpisů ex-post rozšířila akční program snižování administrativní zátěže v EU o nové prioritní oblasti a další legislativní akty; vyzývá Komisi, aby v tomto akčním programu pokračovala i po roce 2012;

Institucionální a procesní připomínky

41.  oceňuje dosavadní snahu Komise vynaloženou při určování a přípravě návrhů na zjednodušení a kodifikaci evropského práva; zdůrazňuje, že je nutné v této oblasti zachovat dobrou interinstitucionální spolupráci, zejména v souvislosti se stažením legislativních návrhů, kterým není nepřisuzován zásadní význam, Komisí;

42.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v kodifikaci legislativních aktů a aby předložila zprávu naplánovanou na rok 2009, v níž budou popsány celkové výsledky programu kodifikace(6);

43.  zdůrazňuje, že ke změně platných právních předpisů by měla být vždy použita metoda přepracování právních aktů; současně uznává a respektuje práva náležející Komisi v rámci legislativního postupu;

44.  zdůrazňuje, že ostatní iniciativy usilující o zjednodušení právních předpisů podléhají řádnému legislativnímu postupu a řídí se jeho závaznými lhůtami; ujišťuje, že vynakládá veškeré úsilí na to, aby návrhy Komise byly projednány co nejrychleji;

45.  upozorňuje na to, že SFEU(7) výslovně zakazuje, aby Parlament a Rada přijímaly legislativní akty, které nejsou v dané oblasti stanoveny Smlouvou;

46.  varuje před rezignací na potřebné právní předpisy ve prospěch samoregulace, společné regulace nebo jakýchkoli jiných nelegislativních opatření; zastává názor, že v každém případě je třeba důsledky takové volby vždy pečlivě analyzovat v souladu s právem stanoveným Smlouvou a příslušnými úlohami jednotlivých orgánů;

47.  současně zdůrazňuje, že právně nevynutitelné předpisy by měly být používány s největší opatrností a jen v řádně odůvodněných případech, aniž by se tím ohrozila právní jistota a jasnost platných právních předpisů, a po konzultaci s Parlamentem, jak se zdůrazňuje v jeho usnesení o revidované rámcové dohodě;

48.  s uspokojením konstatuje lepší výměnu informací a dokumentů souvisejících s prováděcími opatřeními (postup projednávání ve výborech), zejména fungování nového regulačního postupu s kontrolou; doufá, že přechod k novému systému zavedenému Lisabonskou smlouvou proběhne hladce a bez zbytečných prodlev;

49.  upozorňuje kromě toho na řadu dalších institucionálních změn zavedených Lisabonskou smlouvou, které budou mít vliv na legislativní proces v Evropské unii; zdůrazňuje zejména význam evropské občanské iniciativy, která má potenciál k tomu, aby se stala zásadní prvkem evropské veřejné diskuse, a vítá návrh nařízení o této problematice předložený Komisí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby Parlament a Komise spolu úzce spolupracovaly s cílem vytvořit efektivní a srozumitelný nástroj s jasně vymezenými kritérii přípustnosti, který bude v souladu s osvědčenými postupy pro tvorbu právních předpisů EU;

50.  podporuje návrh Komise přezkoumat přípustnost navrhované občanské iniciativy ex-ante již v okamžiku, kdy získá třetinu požadovaných prohlášení na podporu, což občanům ušetří zklamání v případě, že budou iniciativy prohlášeny za nepřípustné;

51.  vyzývá Komisi, aby určila nejen lhůtu, kterou si ponechá na přezkoumání oficiálně předložené iniciativy, ale rovněž lhůtu pro předložení legislativního návrhu v případě, že bude iniciativa označena za přípustnou;

52.  naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala, že stanoví lhůty, do kterých vyhoví žádostem Evropského parlamentu předloženým na základě článku 225 SFEU, a aby v tomto ohledu splnila zejména závazky obsažené v rámcové dohodě, a sice že do tří měsíců po přijetí legislativní zprávy z vlastního podnětu bude informovat o konkrétním postupu ve věci všech požadavků na předložení legislativních iniciativ a nejpozději do jednoho roku vypracuje návrh právního předpisu;

53.  vyzývá Komisi, aby na základě dosavadních usnesení Parlamentu o kontrole uplatňování právních předpisů Unie plně využívala práv, která jí příslušejí podle článků 258 a 260 SFEU, zejména v případech, kdy členské státy neoznámí opatření přijatá k provedení směrnice ve vnitrostátním právu;

54.  poukazuje na to, že problematika zlepšení tvorby právních předpisů přímo souvisí s kontrolou provádění právních předpisů Unie;

55.  podrobně sleduje provádění pilotního projektu EU v oblasti takové kontroly; vyjadřuje obavy z toho, že navržená metoda pro posuzování stížností by mohla vést k přílišné závislosti Komise na členských státech;

o
o   o

56.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. (2) Texty přijaté, P7_TA(2010)0009. (3) Úř. věst., C 15 E, 21. 1. 2010, s. 16. (4) Úř. věst., C 15 E, 21. 1. 2010, s. 21 a Úř. věst., C 184 E, 8. 7. 2010, s. 114. (5) Viz strana 6 v dokumentu „Akční program snižování administrativní zátěže v Evropské unii. Plány snižování zátěže v jednotlivých odvětvích a činnosti v roce 2009“ (KOM(2009)0544). (6) Viz kapitola 5 Třetí zprávy o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí (KOM(2009)0017). (7) Čl. 296 odst. 3 SFEU.