Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. září 2010 o snižování chudoby a vytváření pracovních míst v rozvojových zemích: cesta vpřed (2009/2171(INI))
Evropský parlament,
– s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů (OSN) ze dne 8. září 2000, v níž jsou uvedeny rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria pro odstranění chudoby kolektivně stanovená mezinárodním společenstvím,
– s ohledem na závazky přijaté zeměmi skupiny G8 v roce 2005 na summitu v Gleneagles, které se týkaly objemu pomoci, pomoci subsaharské Africe a kvality pomoci,
– s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci přijatou dne 2. března 2005 a na závěry fóra na vysoké úrovni, které se konalo v Akkře ve dnech 2. až 4. září 2008 a týkalo se kroků učiněných v návaznosti na tuto deklaraci,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Pomoc EU: poskytovat více pomoci rychleji a lépe“ (KOM(2006)0087),
– s ohledem na zprávu OSN „Přehodnocení chudoby – zpráva o světové sociální situaci 2010“,
– s ohledem na výroční zprávy generálního tajemníka OSN o provádění Deklarace tisíciletí OSN,
– s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“(1), podepsané dne 20. prosince 2005,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1905/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci(2) (dále jen „nástroj pro rozvojovou spolupráci“ (DCI)),
– s ohledem na Abujskou deklaraci o HIV/AIDS, tuberkulóze a dalších souvisejících infekčních onemocněních přijatou dne 27. dubna 2001 africkými hlavami států a předsedy vlád,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení nástroje pro financování podpory demokracie a lidských práv ve světě(3),
– s ohledem na závěry Rady ze dne 21. června 2007 „Podpora zaměstnanosti prostřednictvím rozvojové spolupráce EU“,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Úloha Evropské unie při podpoře lidských práv a demokratizace ve třetích zemích“ (KOM(2001)0252),
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Školství a vzdělávání v kontextu snižování chudoby v rozvojových zemích“ (KOM(2002)0116),
– s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU ze dne 3. prosince 2009 o globálním řízení a reformě mezinárodních institucí,
– s ohledem na Agendu důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP) a na Světovou dohodu o pracovních místech MOP, které byly přijaty na základě globálního konsenzu dne 19. června 2009 na mezinárodní konferenci práce,
– s ohledem na zprávu MOP nazvanou „Svět práce v roce 2009: Globální krize zaměstnanosti a problémy širšího rozsahu“ zveřejněnou v prosinci 2009,
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o smlouvách o rozvojových cílech tisíciletí(4),
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2006 o účinnosti pomoci a korupci v rozvojových zemích(5),
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(6),
– s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2009 o přístupu k rozvojové pomoci ES zaměřené na zdravotnické služby v subsaharské Africe(7),
– s ohledem na současnou reformu společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky,
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0192/2010),
A. vzhledem k tomu, že silný a udržitelný hospodářský růst v rámci stabilního prostředí příznivého pro podnikání napomáhá vytvářet bohatství a pracovní příležitosti, a je tedy nejspolehlivějším a nejvhodnějším východiskem z chudoby,
B. vzhledem k tomu, že pro rozvoj podnikání je zásadní bezpečné právní prostředí nedotčené korupcí,
C. vzhledem k tomu, že země EU-15 se zavázaly, že do roku 2015 vydají 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc; vzhledem k tomu, že stávající úrovně oficiální rozvojové pomoci se pohybují na hodnotě okolo 0,4 %,
D. vzhledem k tomu, že snižování chudoby a soudržnost politik pro rozvoj je nyní povinností vyplývající ze Smlouvy o EU,
E. vzhledem k tomu, že je třeba podpořit rozvojové země v jejich snaze vytvořit co největší přidanou hodnotu doma ve svých zemích, což vyžaduje strategii průmyslového rozvoje, která musí nicméně dodržovat pravidla udržitelného rozvoje, a zejména ochrany životního prostředí,
F. vzhledem k tomu, že dárci EU a vlády rozvojových zemí neplní výdajové referenční hodnoty v oblasti zdravotnictví a vzdělávání,
G. vzhledem k tomu, že rozvojový svět čelí naléhavému nedostatku kvalifikovaného zdravotnického personálu; vzhledem k tomu, že nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu v rozvinutých zemích představuje jeden z faktorů, které zhoršují křehký zdravotnický systém v rozvojových zemích, a vzhledem k tomu, že mnoho kvalifikovaných pracovníků ve zdravotnictví a jiných odvětvích se z mnoha důvodů nevrátí domů, aby pomáhali vlastním komunitám,
H. vzhledem k tomu, že nedávná krize cen potravin zdůraznila přetrvávající důležitost zemědělství a zajišťování potravin pro chudé země,
I. vzhledem k tomu, že 90 % občanů EU souhlasí s rozvojovou spoluprací, ačkoli existuje nebezpečí, že hospodářský pokles tuto podporu oslabí,
J. vzhledem k tomu, že země skupiny G20 slíbily, že podniknou opatření proti daňovým rájům,
K. vzhledem k tomu, že daňové úniky a nezákonné úniky kapitálu z rozvojových zemí představují několikanásobek hodnoty rozvojové pomoci,
L. vzhledem k tomu, že remitence představují pro rozvojové země větší příliv kapitálu než oficiální rozvojová pomoc,
M. vzhledem k tomu, že 2,7 miliardy lidí v současnosti nemají přístup k úvěrům,
N. vzhledem k tomu, že pro snížení chudoby není nezbytné pouze podporovat zaměstnanost, ale také vytvářet kvalitní pracovní místa,
O. vzhledem k tomu, že nejchudší země jsou velice málo zastoupené v mezinárodních institucích a na světových fórech,
P. vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany se osvědčily jako výkonné nástroje pro snížení chudoby a zlepšení sociální soudržnosti a že většina obyvatel světa nemá vhodné sociální zabezpečení,
Výzvy pro rozvojové země Ohledně hospodářství
1. naléhavě žádá vlády rozvojových zemí, aby diverzifikovaly svá hospodářství pomocí rozvoje zpracovatelského průmyslu a aby se vyhnuly přílišnému zatěžování podniků – zejména malých a středních podniků, které jsou hnací silou zaměstnanosti a růstu – nadměrnou byrokracií;
2. vyzývá všechny rozvojové země, aby podepsaly Agendu důstojné práce MOP a iniciativu OSN o minimální úrovni sociální ochrany, aby zajistily přijatelné pracovní standardy, vysokou úroveň komplexního sociálního zabezpečení, které se bude vztahovat i na nejchudší osoby na okraji společnosti, a skutečný sociální dialog, a zejména využívání projektů s vysokým podílem lidské práce;
3. zdůrazňuje, že je důležité podepsat a provést různé úmluvy MOP o mezinárodních pracovních standardech, a doporučuje využít ustanovení usnesení MOP „Zotavení z krize: globální pakt o pracovních místech“;
4. vyzývá k uplatňování práva na zákaz nucené práce, a zejména zákaz práce dětí, a to bez výjimky, neboť bez vzdělání jsou děti odsouzeny k životu v chudobě;
5. požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována boji proti dětské práci, aby byla místo ní vytvářena pracovní místa pro dospělé a aby bylo dětem umožněno přiměřené vzdělání;
6. naléhavě žádá vlády, aby upřednostnily opatření pomáhající naplnění základních sociálních potřeb, podporovaly ochranu dětí a zranitelných žen, které jsou velmi vážně postiženy krizí, jakož i rizikové mládeže, nekvalifikovaných, migrujících a málo placených dělníků, zemědělských dělníků a osob se změněnou pracovní schopností;
7. připomíná, že malé podniky a mikropodniky, zejména v odvětví zemědělství, potřebují přiměřené financování, aby zachovaly stávající pracovní místa a aby vytvořily pracovní místa nová; vybízí rozvojové země, aby podporovaly úspory a přístup k úvěrům prostřednictvím zprostředkovatelů mikroúvěrů, mikropojištění a inovativních úvěrů, jako jsou venkovské pošty nebo mobilní bankovnictví;
8. vyzývá EU, aby uznala příspěvek sociálního hospodářství (např. družstev) k vytváření pracovních míst a podporu důstojné práce v rozvojových zemích a aby zařadila sociální hospodářství do rozvojových programů a strategií spolupráce EU;
9. vyzývá rozvojové země, aby rozšířily vlastnictví půdy mezi chudými a lidmi zbavenými majetku, a to například tím, že poskytnou osobám nezákonně obývajícím budovy v chudinských čtvrtích vlastnické tituly k půdě, na které žijí;
10. podporuje rozvojové země, aby co nejvíce diverzifikovaly svá hospodářství a nebyly závislé pouze na velmi omezeném počtu výrobků, především zemědělských výrobků určených na vývoz;
11. upomíná rozvojové země, aby dodržovaly místní tradice společného využívání půdy k zemědělství, a pomohly tak a ochránily existující drobné zemědělství;
12. vyzývá rozvojové země, aby při formulaci svých strategických dokumentů a národních indikativních programů pokládaly za prioritu rozvoj zemědělského sektoru a zajišťování potravin;
13. připomíná, že správa věcí veřejných je obsažena v myšlence „spravedlivého státu“ – státu, který zajišťuje demokracii a práva občanů; spravedlivý stát je takový, který na jedné straně plní své svrchované funkce, jako je přístup k justici, zdravotnictví, školství a správě, a zároveň podporuje a chrání práva jednotlivce i jeho základní svobody;
Ohledně občanství a správy věcí veřejných
14. vyzývá všechny rozvojové země, aby urychleně podepsaly Úmluvu OSN proti korupci a účinně uplatňovaly její ustanovení; rovněž naléhavě žádá členské státy EU a společnosti z EU, aby dodržovaly tuto úmluvu OSN;
15. je přesvědčen, že by členské státy EU měly jít rozvojovým zemím příkladem, pokud jde o rozpočtovou disciplínu, výběr daní a řádnou správu věcí veřejných;
16. domnívá se, že protikorupční činnost by se měla zaměřit rovněž na soukromý sektor a měla by být posílena mezinárodní spolupráce, a to například prostřednictvím výměny informací a prostřednictvím programů na vymáhání majetku;
17. naléhavě žádá všechny rozvojové země, aby podporovaly nezávislé parlamenty schopné účinně se podílet na prohlubování demokracie svobodným výkonem svých legislativních, rozpočtových a kontrolních úkolů; rovněž poukazuje na enormní význam nezávislých a plně vyspělých justičních institucí;
18. vybízí vlády rozvojových zemí, aby maximalizovaly zapojení organizací občanské společnosti do vytváření a monitorování veřejné politiky;
19. zdůrazňuje, že sociální partneři hrají v hospodářském rozvoji významnou úlohu a mohou posílit sociální soudržnost, a tudíž by mělo být podporováno zakládání a posilování příslušných zastupitelských organizací;
20. vyzývá k uplatňování svobody sdružování v odborech a práva na kolektivní vyjednávání, a to bez výjimky, s cílem posílit, zlepšit a chránit důstojné pracovní podmínky;
21. vyzývá všechny státy, které zavedly právní předpisy omezující svobodu organizací občanské společnosti, aby takové předpisy zrušily;
22. vyzývá k uplatňování práva na nediskriminaci, tj. práva na práci a rovné zacházení bez ohledu na pohlaví, etnický původ, věk, zdravotní postižení či sexuální orientaci, jakožto hlavní zásady v boji proti chudobě;
23. požaduje výrazné posílení právního a sociálního postavení žen s cílem zabránit diskriminaci a využít potenciál žen pro rozvoj hospodářství a společnosti;
24. podporuje rozvojové země v jejich úsilí o posílení a prohloubení regionální integrace prostřednictvím zón volného obchodu, regionálních hospodářských společenství, regionálních rozvojových bank atd.;
Společné výzvy
25. znovu opakuje svou výzvu, aby v národních rozpočtech rozvojových zemí a v rozvojové pomoci EU bylo alespoň 20 % výdajů vyčleněno na zdravotnictví a základní vzdělávání;
26. požaduje přehodnocení privatizačních politik, zejména pokud jde o oblasti, jako je voda, hygiena a služby obecného zájmu, a přezkum společenské úlohy států v rozvoji řádné správy věcí veřejných, včetně úlohy státních podniků jakožto zaměstnavatelů a poskytovatelů sociálních služeb;
27. upozorňuje na zásadní úlohu systémů sociální ochrany zmíněnou v Globálním paktu o pracovních místech, který přijala MOP, a v iniciativě OSN o minimální úrovni sociální ochrany; vyzývá proto k většímu důrazu na systémy sociální ochrany, které by bránily prohlubování chudoby a řešily těžkou sociální situaci a zároveň by pomohly stabilizovat hospodářství a udržet a podporovat zaměstnatelnost;
28. požaduje plný přístup ke vzdělání zdarma pro všechny, tj. k základnímu, vyššímu i odbornému vzdělání, aby se místní obyvatelé mohli stát kvalifikovanými pracovníky;
29. trvá na tom, aby dárcovské i rozvojové země musely splnit své závazky ohledně dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;
30. podporuje opatření, jako jsou dotace na platy, možnosti zaměstnání a vzdělávání, která povzbuzují místní vědecké a jiné kvalifikované pracovníky, aby zůstali ve svých komunitách a vykonávali tam praxi, a která posilují zdravotní systémy přístupné všem;
31. podporuje vytváření nových pracovních míst v rozvojových zemích;
32. podporuje opatření, která investují do veřejných služeb a posilují je, za účelem vytváření pracovních míst a zlepšování státních kapacit, zařízení a sociální soudržnosti, jak je uvedeno ve zprávě OSN „Přehodnocení chudoby“;
33. vyzývá k tomu, aby byl kladen větší důraz na praktickou zdravotní péči a zvýšení povědomí obyvatel o přínosu léčebných postupů, tj. distribuce analyzátorů krve a vyškolení místních obyvatel ohledně jejich používání;
34. zdůrazňuje, že ve všech rozvojových strategiích je nutné klást důraz na rozvoj lidských zdrojů, který je rozhodující pro vytváření pracovních míst; vyzývá EU a rozvojové země, aby provedly analýzu potřeb v oblasti zaměstnanosti a pracovního trhu, připravily prognózy a předjímaly hlavní výzvy související s přizpůsobením odborného vzdělávání zaměstnání;
35. domnívá se, že by všechny rozvojové strategie měly věnovat zvláštní pozornost nejvíce zranitelným skupinám na okraji společnosti, zejména ženám, dětem, starším osobám a osobám se zdravotním postižením;
36. domnívá se, že je zcela nezbytné pokrýt základní potřeby, a za obzvlášť prioritní kroky považuje opatření k zajištění potravin a přístupu k pitné vodě;
37. zdůrazňuje problém dětské práce a uznává, že je jednou z největších překážek dokončení základního vzdělání a snížení chudoby a brání zdravé výchově a potřebnému vzdělávání těchto dětí; vyzývá proto k podpoře mezirezortní spolupráce a koordinace politik na podporu vzdělání a boje proti dětské práci prostřednictvím posílení stávajících mechanismů včetně mezinárodní pracovní skupiny pro dětskou práci a vzdělání; a konečně vyzývá mezinárodní společenství, všechny dotčené státy a EU, aby se zavázaly, že učiní vše, co je v jejich silách, k vymýcení dětské práce jako velmi naléhavému a specifickému úkolu;
38. poukazuje na význam rovnosti žen a mužů pro hospodářský úspěch států, a vyzývá proto k většímu úsilí o zajištění rovnosti žen a mužů také v oblasti hospodářství;
39. trvá na tom, aby dárci a partnerské země zajistili, aby se zemědělství, zejména pak drobní zemědělci a malé a střední ekologické zemědělské podniky, stalo jednou z priorit rozvojového programu;
40. zdůrazňuje, že malé zemědělské podniky, které se zaměřují na decentralizované, ekologické a udržitelné způsoby produkce, umožňují vytváření pracovních míst a udržitelný rozvoj, protože v přepočtu na hektar zaměstnávají více osob než velké zemědělské podniky, přičemž zemědělci a zaměstnanci vydají v poměru více peněz na nezemědělské produkty vyrobené na venkově, jež mají vysoký podíl lidské práce;
41. požaduje účinnější podporu vytváření pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím koordinace politiky zaměstnanosti a makroekonomických politik, přičemž tyto makroekonomické politiky by se neměly omezovat pouze na kontrolu inflace a obchodních a rozpočtových schodků, ale měly by se zaměřit také na stabilitu reálných výstupů, příjmů a zaměstnanosti;
42. podporuje investování do ekologických pracovních míst a do ekologického průmyslu, například zaváděním systémů využívajících obnovitelnou energii a energetickou účinnost v chudých zemích, včetně systémů využívajících sluneční energii ve prospěch místních komunit, což je způsob zabezpečení udržitelných zdrojů energie a zároveň způsob vytváření pracovních míst a ochrany životního prostředí;
43. požaduje zvýšení rovných příležitostí a přístupu k rozvoji kvalifikace, ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě; požaduje zlepšení dostupnosti úvěrů (včetně mikrofinancování), aby se podpořilo vytváření pracovních míst;
44. s potěšením vítá posílenou spolupráci mezi Parlamentem a jeho regionálními protějšky z rozvojových zemí;
45. zdůrazňuje, jak je důležité podporovat alternativní ukazatele HDP pro zjišťování míry sociálního pokroku v rozvojových zemích, zejména pokud jde o návrhy Komise pro měření hospodářského výkonu a sociálního pokroku, které předsedal Joseph Stiglitz;
46. požaduje, aby byla opatření na řešení světové hospodářské krize vypracována pro jednotlivé země a regiony a aby zahrnovala opatření uvedená v politickém nástroji Mezinárodní organizace práce (MOP) „Globální pakt o pracovních místech“ s cílem umožnit investice do odvětví s velkým počtem pracovních míst a šetrných k životnímu prostředí a do systémů sociální ochrany;
Výzvy pro dárce Ohledně pomoci
47. naléhavě žádá všechny bohaté země, zejména státy EU, aby dodržely své sliby ohledně výdajů, pokud jde o pomoc, tj.alespoň 0,7 % HND do roku 2015;
48. vyzývá k tomu, aby členské státy přijaly společnou definici chudoby, aby bylo možné určit příslušný operační prostor a oprávněné příjemce rozvojové pomoci EU;
49. domnívá se, že soudržnost politik může přinést plodné výsledky při vytváření pracovních míst v rozvojových zemích; vyzývá proto ke změně vnějších politik EU, neboť ty mají přímý dopad na hospodářství rozvojových zemí a měly by být koncipovány tak, aby podporovaly udržitelné potřeby rozvojových zemí s cílem vymýtit chudobu, zaručit důstojný příjem a živobytí a uspokojit základní lidská práva, včetně sociálních a ekonomických práv a ochrany životního prostředí;
50. požaduje další podstatné finanční prostředky na boj proti důsledkům změny klimatu a světové ekonomické krize v rozvojových zemích;
51. požaduje, aby základní vzdělávání a veřejné zdraví byly základem rozvojových politik, a zdůrazňuje, že současná situace nemůže ospravedlnit žádné snižování výdajů jednotlivých států a mezinárodní pomoci v těchto odvětvích;
52. vyzývá EU, aby dodržela své závazky v rámci podpory na rozvoj obchodu;
53. zdůrazňuje, že EU musí přehodnotit své dotační politiky, především v zemědělském odvětví a v souladu s potřebami malých a středních zemědělců v EU, s cílem usnadnit podmínky spravedlivého obchodu v případě rozvojových zemí;
54. znovu žádá všechny dárce, aby důrazněji dodržovali program zaměřený na účinnost pomoci zejména tehdy, pokud jde o koordinaci dárcovství a odpovědnost;
55. trvá na tom, aby Komise zajistila sjednocení vnějšího rozměru současné reformy společných rybářských politik s rozvojovou politikou EU, neboť tyto politiky přímo souvisejí s obživou obyvatel rozvojových zemí;
56. zdůrazňuje, že odvětví rybolovu je v mnoha zemích klíčové pro zaměstnanost a zajištění potravin, a proto by všechny rozvojové země měly mít nárok na podporu EU pro toto odvětví, aby rozvíjely vlastní udržitelný rybolovný průmysl, výzkum, kontrolu a vymáhání předpisů v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, nezávisle na jakékoliv dohodě s Evropskou unií o rybolovu;
57. zdůrazňuje, že cílem odvětvové podpory EU pro odvětví rybolovu ve třetích zemích je rozvoj přístavů v těchto zemích a jejich infrastruktury za účelem usnadnění vykládky a zpracování ryb s cílem vytvořit zde nová pracovní místa; vyzývá Komisi, aby monitorovala a kontrolovala dosahování tohoto cíle a aby poskytla finanční a technickou podporu pro zlepšení schopnosti třetích zemí kontrolovat rybářské aktivity ve svých vodách a zadržovat plavidla, u nichž se zjistí, že porušují pravidla;
58. trvá na tom, aby EU zjednodušila svůj systém poskytování pomoci a související postupy;
59. vyzývá k větší koordinaci rozvojové politiky mezi Komisí a členskými státy EU, aby se zabránilo negativnímu vlivu různých politických opatření na dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
60. očekává, že vzhledem k tomu, že soudržnost politik pro rozvoj je nyní požadavkem, který vyplývá ze Smlouvy, politiky EU v oblastech, jako je zemědělství, obchod, migrace a rybolov, nebudou žádným způsobem oslabovat úsilí vynaložené na rozvoj; má v úmyslu podrobně sledovat, jak EU tuto povinnost plní;
61. vyzývá dárce, aby uváženě investovali do rozvojového vzdělávání určeného pro jejich občany;
62. vyzývá dárcovské země, aby využily tuto krizi a podrobně prozkoumaly stávající možnosti, pokud jde o inovační a doplňkové zdroje financování rozvoje, a aby nalezly nové možnosti, které by umožnily rozvojovým zemím diverzifikovat vlastní zdroje příjmů a realizovat účinné, konkrétní a funkční programy výdajů;
63. žádá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly udržitelné podniky s vytvářením důstojných pracovních míst jakožto specifické odvětví rozvojové spolupráce v souladu s Evropským konsensem o rozvoji z roku 2005 a aby prosazovaly jeho začlenění do tradičnějších odvětví rozvojové spolupráce, jako je infrastruktura, rozvoj venkova, správa věcí veřejných a pomoc v oblasti obchodu;
Ohledně nových zdrojů financování
64. naléhavě žádá země skupiny G20, aby prosadily záruky na potlačení daňových rájů, posílily dohled nad finančními trhy a přistoupily k výměně informací v daňových záležitostech; země skupiny G20 by navíc měly nařídit Mezinárodní radě pro účetní standardy, aby přijala nový standard, který zahrne předkládání zpráv pro jednotlivé země;
65. vyzývá země skupiny G20 a státy EU, aby přijaly opatření, která zlevní a zjednoduší remitence;
66. vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily veřejnou finanční podporu pro malé podniky, mikropodniky a zemědělce v rozvojových zemích, včetně neformálního sektoru, jak to požaduje Globální pakt o pracovních místech přijatý Mezinárodní organizací práce s cílem bojovat proti chudobě a nezaměstnanosti;
Ohledně budování kapacit a globálního řízení
67. naléhavě žádá EU, aby svou pomoc zaměřila na podporu budování kapacit v oblastech, které budou přímo napomáhat hospodářským systémům partnerských zemí a vytvářet pracovní místa, tj. rozvíjení jejich výrobních kapacit, vytváření účinných daňových systémů, boj proti korupci, posilování institucí a občanské společnosti, usnadňování přístupu k mikroúvěrům a dalším zdrojům finančních prostředků atd.;
68. požaduje, aby se všechny rozvojové politiky EU s dopadem na vytváření pracovních míst a snižování chudoby zaměřily na opatření, která zavazují vlády, občanskou společnost, podniky, nadace a místní komunity k dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN do roku 2015;
69. vyzývá EU, aby svou pomoc zacílila také na budování systémů sociální ochrany v rozvojových zemích, což je významný a účinný prostředek snižování chudoby;
70. požaduje, aby přednost dostalo vzdělávání, následná pomoc lidem, kteří opustili školský systém, odborná příprava, technické vzdělání, získávání dovedností, celoživotní učení, přístup k finančním prostředkům, pořádání kvalitních školení, která zlepší vyhlídky jejich absolventů, zdraví a bezpečnost a podpora programů podnikatelské iniciativy na vytvoření udržitelné pracovní síly určená především pro malé podniky a mikropodniky, se zaměřením zejména na mladé lidi, starší lidi, zdravotně postižené a vysídlené osoby, ženy a jakékoli další marginalizované skupiny;
71. domnívá se, že by EU měla při sestavování obchodních dohod s rozvojovými zeměmi zohledňovat kritéria lidských práv a správy věcí veřejných a neměla by váhat s uplatněním sankcí, pokud státy nedodržují své závazky v oblasti správy věcí veřejných; připomíná, že kritéria podmíněnosti platí i pro Evropský rozvojový fond a finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci;
72. žádá EU, aby přísně dbala na dodržování podmíněnosti stanovené v dohodě z Cotonou;
73. zdůrazňuje, že Evropský rozvojový fond i finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci musí dodržovat stejná kritéria podmíněnosti;
74. vyzývá Komisi, aby podporovala vhodné metody a harmonogramy pro monitorování výrobních řetězců v evropských podnicích působících v zahraničí za účelem prověření, že se zde nezneužívá dětské práce a že se dodržují pracovní normy stanovené v úmluvách MOP, a aby podporovala přístup ke vzdělání, který je klíčovým faktorem boje proti chudobě;
75. naléhavě žádá, aby se vytvořila spolehlivá síť pro úzké vztahy mezi hlavními vládními a nevládními institucemi a organizacemi, které se zabývají snižováním chudoby ve všech rozvojových zemích, aby mohly sdílet názory a zkušenosti při formulování, provádění a monitorování pomoci EU;
76. podporuje vytváření databází na vnitrostátních úrovních i na úrovni EU s cílem shromáždit a porovnat základní data týkající se chudoby v rozvojových zemích v rámci usnadnění a zvýšení úsilí ke snížení chudoby;
77. podtrhuje nutnost posílit existující koordinaci mezi mezinárodními a regionálními organizacemi jako další snahu o poskytnutí technické podpory pro uplatňování a monitorování akčního plánu EU na zmírnění chudoby;
78. poukazuje na nutnost vytváření „poradních skupin“ k určitým otázkám jako konkrétního kroku a spolehlivého způsobu poskytování technické podpory s cílem splnit cíle akčního plánu EU na zmírnění chudoby v rozvojových zemích;
79. připouští využití rozpočtové podpory pouze tehdy, pokud existují naprosto jasné záruky, že finanční prostředky budou využity pro zamýšlený cíl a splní svůj původní účel, a pokud příjemci splňují kritéria lidských práv a demokratické správy věcí veřejných; s potěšením vítá efektivnější hodnocení a audit rozpočtové podpory, aby bylo možné provést analýzu toho, zda bylo dosaženo zamýšleného cíle a zda vlády přijímajících zemí plní výše uvedená kritéria; vyzývá Komisi, aby pod dohledem Evropského parlamentu a za využití IT vytvořila srovnávací tabulku k vyhodnocení účinnosti pomoci Společenství ke snížení chudoby, zlepšení vzdělání a vytváření pracovních míst, přičemž tato srovnávací tabulka bude založena na stupni dodržování očekávaných finančních ukazatelů a cílů;
80. vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila ucelený a přesvědčivý návrh ohledně povolební politiky EU, která bude respektovat svobodnou volbu obyvatel dané země, a obává se, že stávající neexistence ucelené povolební politiky narušuje důvěryhodnost volebních pozorovatelských misí EU;
81. podporuje demokratičtější zastoupení rozvojových zemí ve světových institucích;
82. vyzývá mezinárodní finanční instituce, aby přezkoumaly svou úvěrovou politiku, a podpořily tak demokraticky zvolený udržitelný hospodářský rozvoj rozvojových zemí;
83. vyzývá EU a G-20, aby podnikla konkrétní kroky na vymýcení případů zneužívání daňových rájů, daňových úniků a nedovolených finančních úniků z rozvojových zemí a aby podpořila investování těchto zdrojů v rozvojových zemích;
84. vyzývá k přijetí nové závazné globální finanční dohody, která přinutí nadnárodní společnosti, aby automaticky zveřejňovaly, jakých zisků dosáhly a jaké daně zaplatily v jednotlivých zemích;
85. vyzývá EU, aby podpořila iniciativu OSN o minimální úrovni sociální ochrany za účelem rozšíření nebo uplatnění udržitelných systémů sociální ochrany v rozvojových zemích tím, že zajistí větší soudržnost politik vnějších vztahů a rozpracuje sdělení o sociální ochraně v rozvojové spolupráci, jak je navrhováno v závěrech Rady o podpoře zaměstnanosti prostřednictvím rozvojové spolupráce EU;
Ohledně vzdělání
86. souhlasí s Komisí, že mít zaměstnání je nejlepším způsobem, jak uniknout chudobě a sociálnímu vyloučení; domnívá se, že překonání propasti ve vzdělání, která existuje v rozvojových zemích, je jednou z nejúčinnějších strategií pro prolomení začarovaného kruhu chudoby a nezaměstnanosti;
87. vítá urychlenou iniciativu „Vzdělání pro všechny“ a rámcovou podporu Komise pro tuto iniciativu; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jaké prostředky v současnosti poskytuje zemím, na které se tato iniciativa vztahuje, a za jakým účelem, především v následujících oblastech:
–
péče a vzdělávání v raném dětství,
–
bezplatné a povinné základní vzdělání pro všechny děti,
–
vzdělání a osvojení životních dovedností pro mladé lidi i dospělé,
–
gramotnost dospělých,
–
rovnost žen a mužů,
–
kvalita vzdělání;
88. naléhavě žádá EU, aby zavedla podpůrné programy pro rodiče v různých oblastech, kde chudoba vede k nedostatku znalostí týkajících se výchovy dětí, aby se tak zajistilo, že děti v rozvojových zemích získají skutečné šance;
89. upozorňuje, že kvalita duševní a fyzické kondice není jen otázkou vzdělání, odborné přípravy a nových informačních technologií, ale také otázkou přístupu k vodě, potravinám a lékům, takže by EU měla věnovat větší pozornost vytváření komplexních projektů podpory zahrnujících bezplatné školní potřeby, bezplatné stravování, bezplatné školní autobusy a bezplatné prohlídky; považuje za zcela nezbytné požadovat jasnou provázanost mezi projekty financovanými z EU, které jsou zaměřené na školy, a potravinovými a zdravotními programy v rozvojových zemích;
90. vyzývá EU, aby své úsilí soustředila na zjištění toho, v jakých odvětvích mají rozvojové země konkurenční výhodu, přičemž vytváření učňovských oborů při zaměstnání v těchto odvětvích bude jednou z hlavních priorit rozvojové pomoci EU;
91. vyzývá EU, aby studentům z rozvojového světa nabízela více příležitostí ke vzdělávání, ale také je pobízela, aby se po studiích vrátili domů a pomáhali vlastním komunitám;
Přístup na trh
92. poukazuje na to, že rozvojovým zemím se tvrdí, že jejich výrobky musí být konkurenceschopné na otevřeném trhu, ačkoliv se tento princip vůči rozvinutému světu často neuplatňuje;
93. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly soudržný přístup, který bude dodržovat zásady volného trhu a zajistí reciprocitu v oblasti obchodu;
94. zdůrazňuje, že mnoho rozvojových zemí, zejména v oblasti zemědělství, se vyznačuje samozásobitelskou ekonomikou, která je často jediným zdrojem příjmu a živobytí;
o o o
95. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a MOP.