Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnice o kapitálových požadavcích(1) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování, který předložila Komise (KOM(2009)0362),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. dubna 2010 o případných dalších změnách směrnice o kapitálových požadavcích,

–  s ohledem na dohodu Basilej II(3),

–  s ohledem na konzultační dokumenty Basilejského výboru pro bankovní dohled o posílení odolnosti bankovního sektoru(4) a na mezinárodní rámec pro měření rizika likvidity, standardy a monitorování(5),

–  s ohledem na dokumenty Výboru pro finanční stabilitu,

–  s ohledem na komuniké, která vydala skupina G20 na svých summitech ve Washingtonu, v Londýně a v Pittsburghu,

–  s ohledem na jeho usnesení ze dne 15. června 2010 o mimoburzovních derivátech(6),

–  s ohledem na sdělení o vyšších celosvětově platných minimálních kapitálových standardech, které dne 12. září 2010 učinila skupina guvernérů a šéfů bankovního dohledu,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropskému soudnímu dvoru a Evropské centrální bance o rámci EU pro řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru (KOM(2009)0561) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2009)1407,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Evropské centrální bance o fondech pro řešení problémů bank (KOM(2010)0254),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(7),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0251/2010),

A.  vzhledem k tomu, že silné, stabilní a efektivní finanční trhy a instituce jsou nezbytným předpokladem ke splnění finančních potřeb různých hospodářských subjektů EU a k povzbuzení růstu a zaměstnanosti, inovací a konkurenceschopnosti evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že funkce financování je zvláště důležitá pro hospodářskou obnovu; vzhledem k tomu, že regulační reforma ve finančním sektoru by se měla zaměřit na finanční stabilitu a udržitelný růst,

B.  vzhledem k tomu, že by měly být přijaty revidované přísnější kapitálové požadavky, které náležitě zohlední hospodářský cyklus a pokračující hospodářskou obnovu,

C.  vzhledem k tomu, že Basilejský výbor neumožňuje zohlednění všech zainteresovaných stran nebo zásady reciprocity,

D.  vzhledem k tomu, že dohledu a regulaci musí podléhat veškeré finanční trhy, subjekty a nástroje a také finanční infrastruktury se systémovým významem, jako jsou systémy, mechanismy a platformy v oblasti plateb, zúčtování a vypořádání, a služby spojené s úschovou cenných papírů, aby byla zachována finanční stabilita, která představuje klíčový veřejný statek; vzhledem k tomu, že krize zdůraznila skutečnost, že bankovní kapitál je zcela nedostatečný, pokud jde platební schopnost a solventnost,

E.  vzhledem k tomu, že je nutné posílit a řádně kontrolovat obezřetnostní standardy a že je třeba se zabývat nedostatky v oblasti kvality a výše kapitálu, řízení likvidity, slabinami vnitřních systémů a procyklické povahy rámce Basilej II a směrnic o kapitálových požadavcích, které odhalila krize,

F.  vzhledem k tomu, že je nutné rozšířit minimální nástroje intervence pro krizové řízení, které mají orgány dohledu k dispozici,

G.  vzhledem k tomu, že je třeba usilovat o jasné oddělení nebo odloučení retailového a investičního bankovnictví s cílem zajistit, aby pojištěné vklady nebyly použity jako zajištění pro obchodní činnost,

H.  vzhledem k tomu, že nové standardy musí zohledňovat velikost bank, jejich rizikový profil a systém podnikání,

I.  vzhledem k tomu, že je však nutné přihlédnout ke kumulativnímu dopadu příslušných prvků revidovaného rámce Basilej II a ostatních regulačních iniciativ na reálnou ekonomiku a hospodářský růst,

J.  vzhledem k tomu, že bezprecedentní tržní a regulační selhání přimělo skupinu G20, aby se na svých zasedáních v Londýně, Pittsburghu a Torontu rozhodla zvýšit kvalitu kapitálu, posílit krytí rizik, snížit procykličnost, zavést tvorbu opravných položek pro úvěrové ztráty, bránit nadměrnému zadlužování a zavést koeficient zadluženosti doplňující rámec Basilej II založený na riziku, a to s ohledem na přechod k postupu pilíře 1, a posílit standardy likvidity,

K.  vzhledem k tomu, že Evropa používá CRD na všechny finanční instituce a investiční firmy, které fungují na základě mnoha různých systémů podnikání; vzhledem k tomu, že ostatní země omezují používání pravidel Basilej II na určitý počet bank majících specifický systém podnikání; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly v působnosti vzbuzují obavy, pokud jde o kompatibilitu, rovné podmínky a rizika případné regulační arbitráže,

L.  vzhledem k existenci důležitých evropských zvláštních rysů, například k tomu, že podnikatelský sektor v Evropě je financován především bankovními úvěry; vzhledem k tomu, že revidovaná basilejská pravidla musí tyto zvláštní rysy náležitě zohlednit; vzhledem k tomu, že by bylo žádoucí, aby byly bankovní úvěry více zaměřeny na specializované oblasti, např. na poskytování úvěrů malým a středním podnikům a povzbuzování větších podniků k vydávání dluhopisů přímo k investorům,

M.  vzhledem k tomu, že „univerzální“ přístup, který nezohledňuje konkrétní rizikové profily bank a rozmanitost evropského bankovního sektoru, je pro evropské bankovnictví škodlivý, a tudíž může narušit hospodářský růst a hospodářskou obnovu,

N.  vzhledem k tomu, že EU nyní prochází rozsáhlou reformou finanční regulace, a proto musí být reformy ve vzájemném souladu a prováděcí harmonogramy by navíc měly přihlížet ke kumulativnímu dopadu opatření na reálnou ekonomiku a neměly by narušit hospodářskou obnovu,

O.  vzhledem k tomu, že zachování rovných podmínek a zajištění srovnatelnosti údajů vyžaduje konvergenci směřující k jedinému souboru vysoce kvalitních účetních standardů; vzhledem k tomu, že tyto standardy musí být vhodným způsobem modernizovány, aby zohlednily poučení získané z krize,

P.  vzhledem k tomu, že potřebu přísného dodržování zásady přednosti obsahu před formou zohlední všechny příslušné orgány, aby se zabránilo nesprávným výsledkům,

Q.  vzhledem k tomu, že zajištění stejných transparentních a jasných informací pro orgány dohledu a investory vyžaduje mezinárodní konvergenci výkaznictví pro účely účetnictví a výkaznictví pro regulační účely, a vzhledem k tomu, že je třeba snížit dvojí výkaznictví na minimum;vzhledem k tomu, že to nevylučuje obezřetnostní filtry za předpokladu, že jsou ve všech účtech,

R.  vzhledem k tomu, že by se banky měly více zaměřovat na hlavní podniky sloužící reálné ekonomice; vzhledem k tomu, že by to měl Basilejský výbor a Komise podporovat,

S.  vzhledem k tomu, že reformy v rámci revize dohody Basilej II musí jít „ruku v ruce“ se strukturálními reformami bankovního dohledu, jak prosazuje Evropský parlament, a nakonec i s postupem sestavování a důsledného provádění opatření pilíře 2,

Obecné otázky

1.  vítá závazek skupiny G20 zvýšit kvalitu a množství kapitálu, zavést standardy pro řízení likvidity, řešit procykličnost a zdokonalit obecné obezřetnostní standardy v reakci na finanční krizi;

2.  vítá úsilí Basilejského výboru a Komise; zdůrazňuje však, že nová pravidla týkající se kapitálových požadavků by měla být navržena a prováděna pečlivě a jejich dopady by měly být rovněž analyzovány v širším přepracovaném regulačním rámci;

3.  má obavy ze strukturálních deficitů a nevyvážeností obsažených v tomto návrhu, jakož i z rizika narušení hospodářské obnovy a hospodářského růstu; zastává názor, že vzhledem k současné hospodářské situaci bude nutné sledovat, zda banky nepřenášejí náklady připravovaného návrhu na koncové uživatele finančních služeb;

4.  zdůrazňuje nutnost posílit interakci mezi procesem kontroly orgánem dohledu (pilíř 2) a zveřejňováním (pilíř 3) tím, že výsledky zátěžových testů a navýšení kapitálu budou zpřístupněny veřejnosti;

5.  připomíná důležité zvláštní rysy evropského bankovního sektoru, jako je různorodost systémů podnikání provozovaných v rámci různých právních forem, a skutečnost, že podnikatelský sektor je financován především prostřednictvím bankovních úvěrů, a vyzývá proto k rozsáhlému prozkoumání mikro a makro-ekonomických důsledků navrhovaných nových pravidel;

6.  naléhavě vyzývá Basilejský výbor a Komisi, aby řádně zohlednily tyto zvláštní rysy a odlišné druhy rizika v bankovním sektoru; zdůrazňuje, že v revidovaných pravidlech Basilej II je třeba jasně rozlišovat služby investičního bankovnictví, tradičního retailového bankovnictví a transakční služby;

7.  vyzývá Komisi, aby byla aktivnější v procesu reformy pravidel Basilej II, aby aktivně prosazovala a chránila evropské zájmy, aby koordinovala přístupy členských států s cílem dosáhnout nejlepšího výsledku pro evropské hospodářství a aby předkládala Parlamentu pravidelné zprávy o stavu probíhajících jednáních a aktivně se zapojila do vyjednávacího procesu;

8.  uznává význam mezinárodní spolupráce a koordinace s cílem dosáhnout rovných mezinárodních podmínek a zabránit regulační arbitráži; poukazuje však na to, že tento cíl by neměl přinést evropskému hospodářství a evropskému bankovnímu sektoru znevýhodnění v hospodářské soutěži, a domnívá se, že rozmanitost bankovního sektoru by měla být zachována;

9.  zdůrazňuje, že oživení/obnova evropského hospodářství vyžaduje dynamické finanční trhy schopné financovat investice a inovace; varuje před pravidly a požadavky, které by mohly vyvolat novou úvěrovou krizi, a destabilizovat tak hospodářský rozvoj a evropské pracovní trhy;

10.  zdůrazňuje, že plné odhodlání všech stran zapojených do basilejského procesu dodržet jasný a sladěný prováděcí harmonogram je podmínkou úspěšné reformy a zajišťuje rovné mezinárodní podmínky a brání regulační arbitráži; vyzývá Basilejský výbor a Komisi, aby zajistily synchronizované uplatňování dohodnutých standardů;

11.  připomíná, že dohoda Basilej II a její nadcházející revize má být globálním standardem, je proto velmi znepokojen tím, že omezení stanovená v různých vnitrostátních právních předpisech přijatých v reakci na krizi (zejména reforma Wall Street v USA a zákon o ochraně spotřebitele omezující uznávání externích ratingů) by měla za následek vážnou roztříštěnost uplatňování tohoto globálního standardu; vyzývá proto Basilejský výbor a Komisi, aby důkladně analyzovaly a posoudily důsledky takovýchto právních předpisů pro provádění dohody Basilej II a jednání o revizi Basilej II, a žádá Komisi, aby o výsledcích podala Parlamentu zprávu;

12.  naléhavě vyzývá Komisi, aby objasnila úlohu externích hodnocení likvidní rezervy a zajistila, že žádná alternativní kritéria, jež by mohla být zvažována, neomezí rozsah aktiv, která mohou být součástí rezervy; dále naléhá na to, aby žádná alternativní kritéria, která by mohla být odsouhlasena, nebyla používána současně s externím hodnocením, ale aby jej nahradila, neboť tak budou na mezinárodní úrovni zajištěny rovné podmínky;

13.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zintenzívnila transatlantický regulační dialog s USA;

14.  zdůrazňuje, že prováděcí harmonogram musí odrážet obecný dopad revidovaných standardů na odvětví, jeho kapacitu poskytovat úvěry reálné ekonomice a proces oživení v Evropě; bere na vědomí revizi harmonogramu, kterou oznámil Basilejský výbor a která lépe zajistí hladký přechod na nové standardy;

15.  připomíná, že je nutné do jednání zapojit Parlament jakožto demokraticky zvolený evropský orgán, a naléhavě žádá Komisi a Basilejský výbor, aby učinily kroky nezbytné k jeho trvalému zapojení;

16.  připomíná své znepokojení ve věci omezení domněnek týkajících se bankami prováděných srovnání, která tvoří základ metody pro výpočet regulačního kapitálu; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost řádného dohledu a sledování interně prováděného posuzování ze strany bank, a to s použitím přístupu založeného na interním ratingu (IRB); poznamenává dále, že je třeba dbát na to, aby nebyly zaváděny neúměrné pobídky;

17.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v další integraci dohledu EU nad bankovním sektorem zřízením Evropského systému finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika;

18.  žádá Komisi, aby bylo provedeno řádné posouzení pravděpodobného dopadu revidovaných pravidel Basilej II na reálnou ekonomiku – a to ještě předtím, než budou uplatňována – se zvláštním důrazem na financování malých a středních podniků a na odolnost bankovního sektoru v zátěžových situacích;

19.  domnívá se, že je nutno rozšířit minimální soubor operačních nástrojů pro řešení krizí, kterým disponují orgány dohledu, nad rámec ustanovení článku 136 směrnice 2006/48/ES tak, aby zahrnoval přinejmenším tyto pravomoci: požadovat úpravy výše kapitálu, likvidity, kombinace bankovních činností a interních postupů; doporučovat nebo ukládat změny v řízení; omezovat podmínky bankovních licencí; nařídit přípravu plánů řešení krize; nařídit úplný nebo částečný prodej; vytvořit strukturu zvláštního určení (bridge bank) nebo rozdělení na banku s „dobrými“ aktivy / banku se „špatnými“ aktivy; požadovat výměnu dluhu za kmenové akcie s odpovídající úpravou hodnoty akcií; stanovit požadavky na zadržení výplat zisků a dividend a jejich omezení s cílem konsolidovat kapitálové požadavky a zajistit, aby akcionáři a věřitelé platili dříve než daňoví poplatníci; restrukturalizovat a převádět aktiva a pasiva jiným institucím s cílem zajistit kontinuitu systémově důležitých transakcí; stanovit kritéria pro stanovování ceny znehodnocených aktiv; převzít dočasně veřejnou kontrolu; ukončit činnost zkrachovalých bank;

20.  vyzývá Komisi, aby pro bankovní sektor vytvořila pobídky k řízení rizika a zisku s ohledem na dlouhodobé výsledky a aby povzbuzovala banky k tomu, aby měly aktivní a trvalý zájem o vedení úvěrů ve svém vlastním účetnictvím, aniž by příliš spoléhaly na sekuritizaci, a aby plně konsolidovaly některé podrozvahové položky, například sekuritizační prostředky;

21.  konstatuje, že dlouhodobé investice, např. do energetické distribuční infrastruktury, na sekuritizaci spoléhají;

22.  navrhuje začlenit Basilejský výbor, Mezinárodní organizaci komisí pro cenné papíry (IOSCO), Mezinárodní radu pro účetní standardy (IASB) atd. do globální struktury – kterou by mohlo tvořit MMF – s cílem vytvořit skutečnou organizaci finančnictví a zaručit jak účast všech zúčastněných stran na vypracovávání pravidel, tak dostatečnou schopnost kontrolovat jejich uplatňování;

23.  je toho názoru, že je třeba řešit problém finančních institucí, které jsou „příliš velké na to, aby zbankrotovaly“, a kapitálové požadavky a proticyklické ochranné rezervy by proto měly být úměrné velikosti, míře rizika a obchodnímu modelu dané finanční instituce;

Kvalita kapitálu

24.  podporuje iniciativu za zvýšení kvality a míry kapitálu v reakci na krizi a bere na vědomí rozhodnutí Basilejského výboru ze dne 12. září 2010 o zvýšení minimálních kapitálových požadavků, zavedení rezervy pro zachování kapitálu a podstatném navýšení podílu vlastního jmění; připomíná, že tato otázka je úzce spojena s účetními pravidly, což znamená jednotný přístup, a to i s ohledem na globální konvergenci;

25.  bere na vědomí rozhodnutí Basilejského výboru z (konce) července 2010, které umožňuje určité obezřetné uznání menšinových podílů, odložených daňových pohledávek a investic v jiných finančních institucích; je toho názoru, že by mohlo být záhodno provést další úpravy;

26.  zdůrazňuje, že s cílem zajistit rovné podmínky a neznevýhodňovat obchodní modely jiné než akciové společnosti, zejména družstva, vzájemné pojišťovny a spořitelny, musí být kapitál bez ohledu na právní formu definován vyváženě na základě kvality kapitálových nástrojů (tj. trvalosti, absorpce ztrát, platební pružnosti);

27.  naléhavě žádá Basilejský výbor a Komisi, aby při definování způsobilých kapitálových nástrojů řádně zohlednily potřeby a zvláštnosti forem jiných než akciové společnosti (tj. družstev, vzájemných pojišťoven a spořitelen), které tvoří velkou část evropského odvětví bankovnictví;

28.  naléhá na Komisi, aby přezkoumala navrhovaná kritéria způsobilosti pro základní kapitál třídy 1 a omezila katalog kritérií, která jsou nezbytná k zajištění kvality kapitálu (tj. stálost, schopnost absorpce ztráty, flexibilita plateb);

29.  naléhavě žádá Basilejský výbor a Komisi, aby ve výpočtech konsolidovaného kapitálu zajistily vyvážené a obezřetné zohlednění rizika i kapitálu (tj. menšinových podílů) a to, aby byl zejména patřičně zohledněn kapitál od menšinových vlastníků, který byl přímo rozdělen úvěrovým institucím v rámci téže bankovní skupiny (tj. menšinové podíly), a aby nebyly omezeny finanční podíly regionálních družstevních bank a spořitelen v centrálních institucích (např. žádný odpočet z vlastních finančních prostředků);

30.  zdůrazňuje, že podmíněný kapitál hrál během krize významnou úlohu; vyzývá Komisi a Basilejský výbor, aby uznaly úlohu pružného podmíněného kapitálu v krizových situacích a aby sledovaly, jak trh akceptuje konvertibilní nástroje;

31.  vyzývá Komisi, aby vzala patřičně v úvahu existující rozdíly mezi daňovými a účetními rozvahami, a předešla tak případným znevýhodněním v hospodářské soutěži;

32.  žádá Basilejský výbor a Komisi, aby vyjasnily zacházení s oboustrannými finančními dohodami o vzájemném držení akcií;

33.  žádá Komisi, aby zvážila vyvážené zacházení mezi nerealizovanými zisky a ztrátami s cílem snížit kolísavost a procykličnost;

34.  vyzývá Komisi, aby provedla komplexní průzkum kapitálových nástrojů v období před krizí i po ní s cílem posoudit důležitost specifických kapitálových nástrojů a jejich významnost v krizové situaci;

Standardy likvidity

35.  domnívá se, že vypracování vysoce kvalitních standardů likvidity je klíčovou součástí reakce na krizi; je toho názoru, že standardy likvidity by měly být dostatečně diferencované, aby byly schopny zohlednit zvláštnosti obchodního modelu a rizikový profil dané banky; zastává názor, že je třeba vzít na vědomí skutečnost, že riziko spojené s určitými aktivy se může časem měnit, a stejně tak i mechanismy, jak mu předcházet;

36.  konstatuje, že transformace splatnosti z podstaty vystavuje banky krátkodobému/dlouhodobému riziku likvidity;

37.  je toho názoru, že je nutné řešit dvojité započítávání prostředků mezi bankami a pojišťovnami v rámci současného režimu směrnice o finančních konglomerátech, aby nedošlo ke znevýhodnění bank, které jsou uznány jako finanční konglomeráty, které drží akcie v pojišťovnách;

38.  naléhavě vyzývá Basilejský výbor a Komisi, aby znovu zvážily kalibraci likvidity a koeficienty financování;

39.  je toho názoru, že „koeficient krytí likvidity“ by měl více zohledňovat riziko koncentrace způsobilých aktiv v jakékoli ochranné rezervě likvidity a měl by podněcovat k diverzifikaci a odrazovat od nadměrné koncentrace v jedné konkrétní třídě aktiv, včetně státních dluhopisů; domnívá se, že rezervy likvidity by měly být v co největší míře tvořeny aktivy, která zůstávají vysoce likvidní i v dobách velké krize, a že pokud je tento koeficient správně navržen, zlepšuje odolnost institucí vůči riziku likvidity;

40.  vyzývá Komisi, aby se ujistila, že ve svém připravovaném návrhu na čtvrtou revizi směrnice o kapitálových požadavcích (CRD IV) budou pasiva nezahrnutá do účetní rozvahy začleněna do standardů likvidity;

41.  žádá, aby v případě stanovování jakéhokoli strukturálního standardu likvidity (tj. koeficientu čistého stabilního financování) byly řádně uznány stabilní zdroje financování specifické pro Evropu (tj. Pfandbriefe); je toho názoru, že vnitrostátní orgány hostitelských členských států by měly mít v každém případě přístup k informacím o stavu likvidity v pobočce;

42.  naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila kritéria pro vysoce kvalitní likvidní aktiva, a to se zřetelem k definicí aktiv způsobilých pro operace měnové politiky (repo operace), kterou užívá Evropská centrální banka;

43.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahrnula veškeré státní dluhy eurozóny bez ohledu na konkrétní rating dané země mezi vysoce kvalitní likvidní aktiva, a tím snížila nepřiměřený dopad kroků ratingových agentur;

44.  upozorňuje však, že je pravděpodobné, že se vysoce kvalitní likvidní aktiva v době krize rychle stanou nelikvidními, a proto vyzývá k tomu, aby úvěrové instituce prováděly zátěžové testy jdoucí nad rámec koeficientu krytí likvidity a koeficientu čistého stabilního financování;

45.  vyzývá Komisi a Basilejský výbor, aby v souvislosti s požadavky na likviditu řádně zohlednily právní subjekty v rámci skupin nebo sítí bank; žádá, aby bylo s transakcemi a závazky v rámci těchto skupin či sítí nakládáno s řádným zohledněním rizik a případně odlišně od transakcí a závazků mezi třetími stranami;

Proticyklická opatření

46.  vítá snahu omezit nadměrný růst úvěrů a riziko úvěrových bublin;

47.  vyjadřuje znepokojení nad možnou procyklickou povahou pevné rezervy pro zachování kapitálu pro konkrétní banky, jak je v současné době navrhována; je toho názoru, že jak pevné rezervy pro zachování kapitálu, tak proticyklické ochranné rezervy by měly být schopny absorbovat ztráty v dobách krize; je toho názoru, že mají-li být tyto rezervy efektivní, měly by být koncipovány a vytvářeny souběžně;

48.  vítá pokus o určení souboru harmonizovaných makroekonomických proměnných s cílem vybudovat účinné proticyklické ochranné rezervy;

49.  uznává přínosy vytváření rezerv na krytí v budoucnu očekávaných výdajů (přístup očekávání ztráty) jako možného dalšího opatření k omezení procykličnosti a podporuje uznání očekávaných úvěrových ztrát s ohledem na hospodářský cyklus;

50.  domnívá se, že budoucí Evropský orgán pro bankovnictví by měl hrát vůdčí úlohu při vypracovávání a provádění opatření týkajících se kapitálových požadavků a standardů proticyklických kapitálových rezerv na úrovni celé EU;

51.  požaduje, aby na mezinárodní úrovni docházelo ke sbližování výkaznictví pro účetní účely a výkaznictví pro účely regulační, zejména pokud jde o přístup očekávání ztráty ve zveřejněném zisku, s cílem poučit se z krize a zajistit, aby byl při přípravě informací pro orgány dohledu a investory používán stejný soubor jasných a transparentních pravidel; varuje před nutností snížit na minimum dvojí výkaznictví; domnívá se, že takové úsilí by mělo vycházet z inovací, jako jsou regulační strany nebo pečlivě zvolené filtry na posouzení účetnictví, a dále je zkoumat;

52.  poukazuje na skutečnost, že proticyklická regulace vyžaduje harmonizovaná kritéria, aby bylo zajištěno komplexní a důkladné monitorování finančních trhů a finančního prostředí orgány dohledu, včetně mj. plné výměny informací, synchronizace regulačních opatření a monitorování expozice a rizik v reálném čase spolu s požadavkem na tzv. auditní spory všech transakcí na finančním trhu;

Koeficient zadluženosti (LR)

53.  vzhledem ke složitosti finančního systému bere na vědomí koncept koeficientu zadluženosti jako velmi užitečnou, jednoduchou a obtížně manipulovatelnou pojistku proti vytváření nadměrné zadluženosti a podstupování přílišného rizika; upozorňuje, že u jednotného, paušálního poměru zadluženosti je k tomu, aby byl efektivní, nutné, aby byl vážen takovým způsobem, který postihne rozdíly v obchodních modelech a rizikových profilech úvěrových institucí;

54.  je toho názoru, že aby byl takový koeficient efektivní, musí zahrnovat všechny podrozvahové položky a deriváty, musí být jasně definován, musí být jednoduchý a v mezinárodním měřítku srovnatelný a měl by zohledňovat regulační síťování a různé účetní standardy, které existují na mezinárodní úrovni;

55.  obává se však, že hrubý koeficient zadluženosti by sám osobě nezohlednil dostatečně riziko a doplácely by na něj subjekty, které poskytují tradiční bankovní služby s nízkým rizikem (jako je retailové financování a financování podniků a nemovitostí a transakční bankovní služby), nebo ekonomiky, v nichž je podnikatelský sektor financován především prostřednictvím úvěrů; zdůrazňuje proto důležitost vnitrostátních orgánů dohledu při monitorování změn v zadlužování i celkové míry zadlužení, neboť výrazné změny mohou svědčit o zvyšujícím se riziku; rovněž se obává, že by „hrubý“ (nediferencovaný) koeficient zadluženosti mohl vytvářet negativní pobídky k přesouvání finančních aktiv do rizikovějších expozic;

56.  žádá Basilejský výbor a Komisi, aby řádně posoudily možnosti využití koeficientu zadluženosti u třídy 1 a třídy 2 a vzaly přitom patřičně v úvahu specifika bankovního odvětví EU;

57.  žádá Basilejský výbor a Komisi, aby zkoumaly možnost stanovení záchytných limitů pro linie podnikání, aktiva s váženým rizikem a portfolia; domnívá se, že v tomto smyslu by se mělo zvážit měření aktiv v čistých nebo hrubých sumách;

58.  dále žádá Basilejský výbor a Komisi, aby zkoumaly přiměřenost v rámci hrubého koeficientu zadlužení prostřednictvím prahových hodnot pro regulační zásahy;

59.  bere na vědomí rozhodnutí Basilejského výboru zavést s ohledem na přechod k postupu podle pilíře 1 do pilíře 2 monitorovací období; naléhavě žádá Komisi, aby do legislativního návrhu směrnice o kapitálových požadavcích CRD 4 zařadila doložku o přezkumu;

60.  poznamenává, že koeficient zadluženosti představuje nezbytný nástroj pro měření celkového vystavení bank rizikům, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla regulační nástroje s cílem účinně omezit nadměrné zadlužení (zejména nadměrné spoléhání se na krátkodobé a velkoobchodní financování);

61.  vyzývá k tomu, aby se dále uvažovalo o alternativních formách koeficientu zadluženosti v pilíři 2; poukazuje na to, že koeficient zadluženosti by mohl například mít flexibilní marži a orgány dohledu by měly možnost rozhodovat, zda budou v případě porušení limitu jednat;

62.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby koeficient zadluženosti nevedl k nevhodné sekuritizaci takového typu, který v plné šíří odhalila finanční krize, nebo k náhradám a menšímu objemu úvěrů, zejména při poskytování úvěrů v reálné ekonomice (což jsou pravděpodobné způsoby, jakými mohou banky svůj koeficient zadluženosti snížit);

Úvěrové riziko protistrany (CCR)

63.  požaduje lepší standardy pro zátěžové testy, zpětné testy a řešení rizika pozitivní korelace i posuzování dlouhodobých sociálních a environmentálních rizik společností a projektů, které dostávají bankovní úvěry;

64.  naléhavě vyzývá Basilejský výbor a Komisi, aby zkoumaly alternativy, které by lépe řešily rizika úpravy úvěrové hodnoty vyplývající ze zhoršení úvěrové kvality protistrany banky;

65.  domnívá se, že swapy úvěrového selhání (CDS) by neměly být využívány k obcházení kapitálových požadavků;

66.  požaduje, aby řešení úvěrového rizika protistrany bylo přiměřené riziku a aby kapitálové požadavky byly při transakcích, které se nezúčtovávají centrálně, vyšší než u transakcí zúčtovaných prostřednictvím ústřední protistrany (CCP) za předpokladu, že tyto ústřední protistrany splní náročné požadavky, které budou stanoveny v evropských právních předpisech, a přitom vezmou v úvahu standardy sjednané na mezinárodní úrovni, a to s patřičným zřetelem na to, jaké potenciální náklady bude mít pro podnikatelský sektor využívání derivátů na zajištění jejich obchodních činností; žádá, aby v případě dvoustranného zúčtování byli účastníci motivováni k dodržování vyšších standardů;

67.  zdůrazňuje skutečnost, že krize ukázala, že vzájemná propojenost finančních institucí je větší než vzájemná propojenost finančních institucí a podniků, a je toho názoru, že kapitálové požadavky pro úvěrové riziko protistrany by měly být přísnější v případě vystavování finančních institucí riziku jiných finančních institucí a měly by také zohledňovat dynamickou povahu rizika v čase; zdůrazňuje, že pečlivé monitorování propojenosti je nezbytné ke zjištění nahromadění transakcí mezi velkými subjekty a k zavedení následných regulačních opatření týkajících se úvěrových rizik protistrany;

o
o   o

68.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Euroskupině a Evropské centrální bance.

(1) Směrnice 2006/48/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1) a směrnice 2006/49/ES (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201). (2) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 97. (3) Basilej II: Mezinárodní konvergence měření kapitálu a kapitálových standardů: revidovaný rámec – úplné znění z června 2006, http://www.bis.org/publ/bcbs128.htm. (4) Konzultační návrhy Basilejského výboru na posílení odolnosti bankovního sektoru, 17. prosince 2009, http://www.bis.org/press/p091217.htm. (5) Konzultační návrhy Basilejského výboru o mezinárodním rámci pro měření rizika likvidity, standardy a monitorování ze dne 16. prosince 2009, http://www.biz.org/publ/bcbs165.htm. (6) Přijaté texty, P7_TA(2010)0206. (7) Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1.