Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA(1),

–  s ohledem na svá usnesení o Transatlantické hospodářské radě a usnesení ze dne 22. října 2009 o nadcházejícím summitu EU a USA a zasedání Transatlantické hospodářské rady(2),

–  s ohledem na výsledek summitu EU a USA, který se konal dne 3. listopadu 2009 ve Washingtonu,

–  s ohledem na zprávu o pokroku, která byla přijata na čtvrtém zasedání dne 27. října 2009, na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců a na zasedání rady v New Yorku ve dnech 4.–9. prosince 2009 a v Madridu ve dnech 4.–6. června 2010,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a USA o posílení transatlantické spolupráce v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti ze dne 28. října 2009,

–  s ohledem na společné prohlášení EU a USA o boji proti terorismu ze dne 3. června 2010,

–  s ohledem na závěry summitů G20 konaných v Torontu ve dnech 26. a 27. června 2010 a v Soulu ve dnech 21.–23. října 2010,

–  s ohledem na závěry plenárního zasedání OSN na vysoké úrovni věnovaného rozvojovým cílům tisíciletí, které se konalo ve dnech 20.–22. září 2010,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že transatlantické vztahy jsou jedinečné a mají široký záběr, zahrnující mj. vzájemné pevné odhodlání prosazovat demokracii, právní stát a lidská práva, bojovat proti terorismu a předcházet šíření zbraní hromadného ničení; vzhledem ke společným zájmům a hodnotám, které EU a USA sdílejí, k potřebě, aby si EU a USA naslouchaly, a k připravenosti Evropského parlamentu naslouchat prezidentovi USA a Kongresu USA,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a Spojené státy ve všech koutech světa bok po boku pracují na naplňování společné agendy vycházející ze sdílených dějin, kultury, zájmů a hodnot, a že vztahy EU a USA musí hrát stěžejní roli při snaze zajistit, abychom se s celosvětovými problémy a novými výzvami vyrovnávali v rámci mezinárodního práva a stávajících mnohostranných institucí, zejména OSN, OBSE a NATO,

C.  vzhledem k tomu, že oba transatlantičtí partneři společně tvoří polovinu světové ekonomiky a jejich partnerská výměna ve výši 4,28 bilionu USD je největším, nejlépe integrovaným a nejdéle trvajícím ekonomických vztahem na světě a klíčovým tahounem celosvětové hospodářské prosperity; a vzhledem k tomu, že síla a pevnost transatlantických vztahů má ještě větší důležitost vzhledem k současné celosvětové finanční a hospodářské krizi;vzhledem k tomu, že koordinovaná měnová politika by měla být v transatlantickém partnerství co nejvíce upřednostněna,

D.  vzhledem k tomu, že oba partneři jsou pevně odhodláni spolupracovat v zájmu podpory růstu a vytváření pracovních míst ve svých ekonomikách a že Evropský parlament i nadále prosazuje, aby byl do roku 2015 dobudován transatlantický trh, založený na principu sociálně tržního hospodářství, jehož dosažení – společně s dokončením jednotného trhu v EU – bude základním faktorem pro znovunastartování globálního hospodářského růstu a oživení,

E.  vzhledem k tomu, že rozvojové země přispěly k dopadu změny klimatu vlivem lidské činnosti nejmenší měrou, nicméně pociťují její nejzávažnější důsledky, a že negativní průvodní jevy změny klimatu ohrožují mezinárodní investice do zmírňování chudoby, a v důsledku toho hrozí, že se nepodaří naplnit rozvojové cíle tisíciletí; rovněž s ohledem na potřebu pokračovat v dialogu o iniciativě transatlantického partnerství pro rozvoj,

Summit EU a USA

1.  trvá na tom, že je důležité, aby EU a vláda USA zintenzívnily svůj strategický dialog, spolupráci a koordinaci při řešení globálních problémů a regionálních konfliktů;

2.  vyzývá oba partnery, aby prosazovali dodržování principů demokracie a lidských práv ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v oblasti preventivní a krizové diplomacie; opětovně žádá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá k univerzálnímu zrušení trestu smrti;

3.  považuje za zásadní, aby na summitu EU a USA obě partnerské strany převzaly vůdčí úlohu při naplňování závazků skupiny G20;

4.  zdůrazňuje význam spolupráce EU a USA při domluvě na konkrétních cílech, které mají být splněny, aby mohla být konečně na Konferenci OSN o změně klimatu (COP-16) v Cancúnu uzavřena mezinárodní dohodu vycházející z vědeckých důkazů a zahrnující přiměřenou úroveň financování pro zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se tomuto jevu v rozvojových zemích;

5.  vítá nový přístup vlády USA vůči Izraeli a vyzývá k oživení evropsko-amerického partnerství ve věci řešení izraelsko-palestinského konfliktu; vítá v této souvislosti zahájení přímých jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou oznámené ve Washingtonu 2. září 2010; zdůrazňuje, že je třeba dalších jednání, které v dohodnutém časovém horizontu povedou k řešení v podobě dvou států – Státu Izrael a nezávislého, demokratického a životaschopného palestinského státu – žijících vedle sebe v míru a bezpečí; zdůrazňuje, že celkového příměří, které je základním zájmem všech stran v regionu i EU, musí být dosaženo na základě příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, madridských principů, včetně „země za mír“, tzv. cestovní mapy, dohod, kterých již dříve strany konfliktu dosáhly, a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se mírovém procesu aktivně účastnil blízkovýchodní Kvartet, a to s patřičným zřetelem k důležitosti Arabské mírové iniciativy a trvalé spolupráce s partnery z řad arabských zemí; naléhavě žádá izraelskou vládu, aby obnovila moratorium na výstavbu nových osad, a vyzývá k aktivnějšímu evropskému přístupu vůči Sýrii a Libanonu;

6.  zdůrazňuje, že nejistota ohledně charakteru íránského jaderného programu ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu i ve světě; vyjadřuje politování nad tím, že Írán nepřetržitě odmítá plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro (MAAE) a brání jí v její činnosti, znemožňuje přístup ke klíčovým zařízením a vetuje jmenování inspektorů; vyzývá íránské vedení k zajištění toho, aby Írán plnil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní; vyzývá Teherán, aby ratifikoval a v praxi uplatnil dodatkový protokol k dohodě o bezpečnostních opatřeních, a vyzývá USA a EU, aby koordinovaly svou zahraniční politiku v zájmu dosažení tohoto cíle;

7.  žádá lepší spolupráci mezi EU a USA v Afghánistánu a Pákistánu s cílem přispět k nastolení míru a stability, demokracie, lidských práv a k rozvoji v tomto regionu; zdůrazňuje význam účasti sousedních států a dalších klíčových činitelů v regionu v tomto procesu, který může významně přispět k regionální stabilizaci;

8.  i když si je vědom, že únikem tajných vojenských dokumentů vzniká riziko ohrožení vojáků rozmístěných v zemi, je velmi znepokojen nedávno se objevivšími závažnými tvrzeními, že v Iráku bylo údajně tolerováno mučení; žádá, aby byla tato otázka předmětem jednání v rámci summitu EU a USA s cílem zahájit nezávislé transatlantické vyšetřování;

9.  důrazně vyzývá Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), aby dostála svým závazkům v rámci šestistranných rozhovorů, včetně úplného a ověřitelného zničení veškerého jaderného arzenálu a zastavení stávajících jaderných programů; vyzývá KLDR, aby bezezbytku splnila veškeré příslušné povinnosti v souvislosti s nešířením jaderných zbraní a s jaderným odzbrojením; znovu potvrzuje svou rozhodnou podporu šestistranným rozhovorům a je i nadále odhodlán dosáhnout uspokojivého a komplexního řešení těchto otázek diplomatickými prostředky;

10.  vítá výsledek summitu o jaderné bezpečnosti konaného v dubnu 2010 zdůrazňující celosvětový význam předcházení jadernému terorismu a úsilí zabezpečit v následujících čtyřech letech všechen nechráněný jaderný materiál a dosažení dohody o pracovním plánu na zlepšení a zevšeobecnění stávajících smluv a programů o jaderné bezpečnosti; podporuje iniciativy jednotlivých států na zvýšení vnitrostátní bezpečnosti a vybízí ostatní státy, aby do tohoto procesu zapojily;

11.  zdůrazňuje význam NATO jako základního pilíře transatlantické bezpečnosti a vyzývá ke strategické spolupráci mezi USA a členskými státy EU s cílem reagovat na globální bezpečnostní výzvy; bere na vědomí úsilí, které byla na vynaloženo s cílem dosáhnout dohody o novém strategickém konceptu; soudí, že relevantní vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být předmětem jednání v rámci dialogu s Ruskem a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členy EU; zdůrazňuje důležitost SBOP a hodnotu posílené evropské obranné kapacity pro zlepšení transatlantické bezpečnosti;

12.  konstatuje, že se objevuje stále více různých problémů, které jsou společné pro EU i USA; naléhavě vyzývá oba partnery, aby dali podnět k vytvoření komplexní společné strategie, v jejímž rámci by byla posuzována a vypracovávána všechna opatření transatlantické politiky s cílem vytvořit jednotnou koherentní a široce koncipovanou strategii umožňující se těmito otázkami efektivně zabývat;

13.  zdůrazňuje význam regulérního a demokratického referenda o nezávislosti jižního Súdánu pro stabilitu regionu; naléhavě vyzývá EU a USA k úzké spolupráci se súdánskými orgány s cílem zajistit, aby referendum o budoucnosti Súdánu, které se uskuteční v lednu 2011, bylo pokojné, regulérní a transparentní;

14.  vítá skutečnost, že americký prezident Barack Obama a ruský prezident Dmitrij Medvěděv podepsali dne 8. dubna 2010 v Praze novou smlouvu START, a očekává její brzkou ratifikaci oběma stranami;

15.  je si vědom překrývajících se obchodních a politických zájmů EU a USA v Latinské Americe, kde má EU strategická partnerství s Mexikem a s Brazílií a dohody o volném obchodu s Chile a s Mexikem a právě sjednává takovou dohodu s Kolumbií;

Zasedání Transatlantické hospodářské rady a její posílení

16.  je přesvědčen, že Transatlantická hospodářská rada (TEC) je nejvhodnějším nástrojem pro řízení transatlantických hospodářských vztahů; naléhavě vyzývá partnery, aby plně využili potenciál TEC s cílem překonat stávající překážky hospodářské integrace a do roku 2015 vytvořit transatlantický trh, založený na principu sociálně tržního hospodářství, což by bylo pozitivní reakcí na současnou hospodářskou a sociální krizi;

17.  naléhavě vyzývá TEC, aby byla strategičtější s cílem řešit problémy všech zúčastněných stran; připomíná výzvu k včasné distribuci rozvrhů schůzí TEC, pořadů jednání, plánů postupu a zpráv o pokroku, které by měly mít zúčastněné strany k dispozici v dostatečném předstihu před schůzemi a jež by měly být následně zveřejněny, aby se zvýšila transparentnost;

18.  vítá, že Transatlantické hospodářské radě poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců podniků, a znovu žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantského oceánu, aby tak byl plně zohledněn sociální rozměr; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitelé transatlantického dialogu mezi odbory a transatlantického dialogu o energetice;

19.  vyzývá Komisi, aby s ohledem na nacházející zasedání TEC usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému zkoušení třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení, dále aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména aby byly v USA přijímány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému, a aby s orgány USA projednala otázku normalizace, aby zřídila kulaté stoly nad problematikou norem se zaměřením na inovativní řešení a aby koordinovala tuto činnost v mezinárodním měřítku; je přesvědčen, že partnerství pro inovační opatření by se nemělo soustředit pouze na prosazování práv duševního vlastnictví, ale zabývat se i strategickým dialogem o politice hospodářské soutěže, otevřených normách, přenosu technologií a sbližování norem;

20.  považuje za nanejvýš důležité vést v rámci TEC dialog o nových potravinách a o používání nových technologií při výrobě potravin; zdůrazňuje obavy z klonování při chovu zvířat;

21.  vyzývá ke spolupráci v rámci TEC ve všech záležitostech souvisejících s právním prostředím pro průmyslová odvětví – zejména pro malé a střední podniky –, jež by byla – pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem – založena na přístupu formulovaném iniciativou EU na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“);

22.  vítá podepsání druhé fáze dohody v oblasti letectví „Otevřené nebe“ mezi EU a USA v červnu 2010 jakožto základní kámen efektivní spolupráce a nedávné uzavření dohody s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) dne 8. října 2010 coby důležitý krok směrem k transatlantickému leteckému trhu; vyzývá americké úřady a Komisi, aby nicméně usilovaly o větší svobodu investic a vlastnictví v případě leteckých dopravců přes Atlantik, a to bez ohledu na cizí státní příslušnost;

23.  konstatuje, že EU a USA coby největší světoví výrobci, vývozci a dovozci zemědělských produktů čelí podobným problémům a hrají významnou úlohu při zajišťování potravin ve světě; vyzývá k intenzivnější spolupráci mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA v oblasti paralelního postupu reformy jejich příslušných zemědělských politik;

24.  zdůrazňuje, že je důležité využívat TEC také jako rámec pro makroekonomickou spolupráci mezi oběma partnery, a to s odkazem na jejich bezprecedentní spolupráci během krize, a vybízí příslušné měnové instituce, aby zesílily koordinaci své činnosti, zejména v oblasti dohledu a předcházení systémovým rizikům; uvědomuje si, jak zásadní úlohu hrají EU a USA ve světových finančních institucích, mj. v MMF, ve Světové bance a v Bance pro mezinárodní platby;

Úloha transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v TEC

25.  znovu vyzývá vůdčí představitele EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní vliv zákonodárců na úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;

26.  domnívá se, že je zásadní zajistit, aby se do dialogu zákonodárců a TEC zapojili klíčoví členové Kongresu a Evropského parlamentu, a předešlo se tak přijímání právních předpisů s nežádoucími dopady na transatlantický obchod a investice; doufá, že současný TLD bude moci být postupně povýšen na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak doporučuje Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 26. března 2009;

Bilaterální a mezinárodní obchod

27.  je rozhodnut i nadále apelovat na zákonodárný orgán USA, aby přehodnotil 100% povinnou kontrolu nákladních kontejnerů, a vyzývá Komisi, aby tak učinila i v rámci TEC, a je rovněž rozhodnut rozvíjet v souladu s normativním rámcem SAFE (Zjednodušení a zabezpečení obchodní výměny) Světové celní organizace spolupráci s USA na základě řízení rizik a vzájemného uznání obchodních partnerských programů EU a USA;

28.  zdůrazňuje naléhavou potřebu dokončit rozvojový program z Dohá co nejdříve; vyzývá ke společnému přístupu při rozvoji vícestranných obchodních pravidel a jednání, v rámci něhož by byly zapojeny rozvíjející se ekonomiky, jako jsou Čína, Indie a Brazílie;

29.  je přesvědčen, že TEC může sehrát důležitou úlohu při podpoře společného přístupu EU a USA v jejich obchodních vztazích se třetími zeměmi a současně při řešení otázek souvisejících s přístupem na trh;

Rozvoj

30.  připomíná, že mezinárodní závazky přijaté v souvislosti s rozvojovými cíli tisíciletí, z nichž mnohé nejsou plněny ve stanovených termínech, lze uznat jedině v případě, že průmyslové země dostojí svým závazkům a do roku 2015 přispějí částkou ve výši 0,7 % svého HDP na zahraniční rozvojovou pomoc; vyzývá proto EU, USA a ostatní mezinárodní dárce, aby ctili své závazky a přijali nezbytná opatření k urychlení procesu dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015;

Hospodářská a finanční krize

31.  připomíná, že dohoda Basilej II společně s jejím připravovaným revidovaným zněním má být globální normou, a naléhá na USA, aby dohodu Basilej II začaly urychleně uplatňovat; je velmi znepokojen skutečností, že omezení stanovená v různých vnitrostátních právních předpisech přijatých v reakci na krizi (zejména reforma Wall Street v USA a zákon o ochraně spotřebitele omezující uznávání externích ratingů) by měla za následek značnou roztříštěnost uplatňování této globální normy; dále připomíná, že k zajištění rovných podmínek je nezbytné stanovit jasná souhrnná účetní pravidla, a vyzývá USA, aby přijaly mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS);

32.  konstatuje, že tato krize byla nejhorší celosvětovou recesí od velké hospodářské krize a že v reakci na ní vlády na celém světě, zejména vlády v EU a USA, spolupracovaly na ozdravení finančních trhů a institucí v nevídaném rozsahu; naléhavě žádá, aby dialog mezi EU a USA o regulaci v oblasti finančních trhů (FMDR) v rámci funkce koordinátora přístupů regulačních orgánů určil nedostatky a pracoval na větším sbližování;

33.  má za to, že struktury ekonomického a finančního řízení, které fungovaly při nástupu krize, ať už v celosvětovém měřítku, v USA nebo v Evropské unii, nezajistily celkovému finančnímu systému dostatek stability; je přesvědčen, že s narůstající vzájemnou závislostí hospodářského a finančního trhu je třeba posílit spolupráci na makroekonomických politikách a dohled nad hlavními ekonomikami; uznává dále, že EU musí řešit otázku svého zastoupení v MMF;

34.  vyzývá Evropskou unii a Spojené státy, aby se společně s Čínou snažily urovnat všeobecné spory o směnných kurzech bez uplatňování ochranných nebo odvetných opatření; domnívá se, že v porovnání s USA čelí členské státy EU jiným tržním tlakům, zejména pokud jde o státní dluhopisy a existenci měnové unie; vyzývá Spojené státy, aby při provádění své vnitrostátní měnové politiky nezhoršovaly problém  celosvětové rovnováhy směnných kurzů;

35.  konstatuje, že Frankův a Doddův návrh zákona a program reformy právních předpisů v EU jsou v souladu s iniciativami skupiny G20, a považuje za důležité, aby tato spolupráce pokračovala v celém průběhu zákonodárného procesu; konstatuje, že tato skutečnost je obzvláště zřejmá v právních předpisech týkajících se trhů s deriváty OTC; zdůrazňuje, že mnohé z těchto odchylek mají původ v rozdílné povaze zákonodárných orgánů a rozdílných úlohách orgánů dohledu v zákonodárném procesu;

Energetika, životní prostředí, doprava, průmysl, výzkum a věda

36.  vítá vytvoření Rady pro energetiku EU-USA, která poskytne nový rámec k prohlubování transatlantického dialogu o záležitostech strategické energetiky, jako je zabezpečení dodávek energie nebo politika směřující k přechodu na zdroje energie s nízkým obsahem uhlíku, a zároveň posílí současnou vědeckou spolupráci v otázce energetických technologií; vítá parafování nové dohody Energy Star mezi EU a USA o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky a spolupráci na vývoji energetických technologií;

37.  vyzývá TEC, aby rozvíjela spolupráci směřující ke společné vnější strategii ve věci surovin a energetiky, která podporuje diverzifikaci zdrojů, zásobovacích tras a infrastruktur a prosazuje energeticky účinné hospodářství, s cílem zvýšit bezpečnost dodávek energie a posílit energeticou nezávislost; vyzývá dále TEC, aby pomohla při vytváření harmonizovaných kritérií udržitelnosti skladby zdrojů energie a aby zintenzívnila výzkum a vývoj, mj. v oblasti biopaliv; považuje odpovídající politiku v oblasti surovin a vzácných zemin za zásadní pro snížení závislosti na takových surovinách;

38.  poukazuje na to, že změna klimatu je globálním problémem, který nemá žádné paušální politické a technické řešení, ale že je možné kombinací dostupných možností a výrazným zvýšením účinnosti ve všech oblastech hospodářství a společnosti v rozvinutých i rozvojových zemích přispět k vyřešení problému dostupnosti a distribuce zdrojů a vytvořit podmínky pro třetí průmyslovou revoluci;

39.  naléhavě vyzývá předsednictví EU, aby na nadcházejícím summitu v Cancúnu usilovalo o ambiciózní závazek z americké strany a o spolupráci USA při podpoře vazeb mezi systémem ETS v EU a regionálními či federálními systémy obchodování s emisemi v USA; v tomto směru připomíná, že je potřeba na všech nově se objevujících trzích ETS zajistit společné normy a nástroje srovnání s cílem vyhnout se právě na těchto nových trzích zbytečným regulačním překážkám;

40.  vyzývá USA, aby umožnily plné a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti; připomíná jak Komisi, tak orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody;

41.  naléhavě vyzývá TEC, aby stimulovala spolupráci v oblasti výzkumu s cílem účinněji využít možnosti vyplývající z nedávno rozšířené dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a USA, a to zejména rozšířením přístupu ke koordinovaným nabídkovým řízením v oblastech vzájemných strategických zájmů a zintenzívněním spolupráce na energetickém výzkumu;

Duševní vlastnictví a ochrana spotřebitele

42.  zdůrazňuje význam úzké transatlantické spolupráce v oblasti digitální agendy, jako je digitální trh, svoboda na internetu na celém světě, neutralita sítě, právo na soukromí, společné normy, transparentnost a právní stát ve vztahu k Obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA);

43.  považuje za zásadní vytvořit strategii společného postupu EU a USA při vymáhání práv duševního vlastnictví, jejímž cílem je bojovat proti rychle narůstajícímu světovému obchodu s padělanými a pirátskými výrobky; žádá vytvoření transatlantické pracovní skupiny pro boj proti padělání jako velmi potřebný projev politického odhodlání řešit problém nezákonných aktivit, které podrývají konkurenceschopnost inovativních a kreativních odvětví průmyslu, a zároveň respektovat občanské svobody, svobodu projevu, právo na soukromí a řádný soudní proces;

Policejní a justiční spolupráce, víza

44.  trvá na tom, že EU musí o zařazení do režimu bezvízového styku vyjednávat jako jeden subjekt a zajistit tak, aby čtyři členské státy, na něž se tento režim nevztahuje – Bulharsko, Kypr, Polsko a Rumunsko – nemusely uzavírat s USA dvoustranné dohody, aby získaly postavení umožňující bezvízový styk; znovu opakuje, že Komise musí i nadále ve styku s USA na politické i technické úrovni zdůrazňovat význam, který EU přikládá tomu, aby byly všechny tyto čtyři zbývající členské státy EU zařazeny do režimu bezvízového styku co nejdříve;

45.  zdůrazňuje atmosféru spolupráce mezi EU a USA v boji proti světovému terorismu a naléhavě vyzývá EU a USA, aby i nadále postupovaly ve vzájemné spolupráci při snaze ještě důsledněji potírat znovu se vzmáhající hrozbu terorismu; znovu zdůrazňuje své odhodlání v tomto směru a své pevné přesvědčení o nutnosti zajistit, aby bezpečnostní opatření nenarušovala ochranu občanských svobod a základních práv a důsledné respektování soukromí a ochrany osobních údajů; znovu opakuje, že boj proti terorismu nebude nikdy účinný, pokud nebude probíhat na základě klíčových zásad nezbytnosti a proporcionality;

46.  vítá skutečnost, že se v dohodě mezi EU a USA o předávání bankovních údajů promítá ochota USA reagovat pozitivně na požadavky týkající se ochrany údajů, které vznesl Evropské parlament ve zprávě o dohodě SWIFT;

47.  vyzývá Radu, aby urychleně schválila ambiciózní vyjednávací mandát pro dohodu mezi EU a USA o ochraně údajů; naléhavě žádá vyjednavače za Unii, aby pokročil ve vyjednávání a zajistil tak plnou ochranu základních práv; podporuje přístup Komise k existenci takové rámcové dohody, která se uplatní na veškeré budoucí a stávající dohody s USA o předávání a zpracovávání osobních údajů z EU či jejích členských států v rámci policejní a justiční spolupráce;

48.  žádá jak USA, tak EU, aby omezily shromažďování údajů a jejich zpracovávání na naprosté minimum, které je opravdu nezbytné pro dosažení bezpečnostních cílů, aby tak minimalizovaly ohrožení svobody a občanských svobod, a naléhavě vyzývá k tomu, aby požadavky na předávání údajů a další ujednání ve věci justice a vnitřních věcí byly obecně projednávány v mnohostranném rámci vztahů USA a EU, a nikoli dvoustranně s jednotlivými členskými státy;

49.  zdůrazňuje své vážné znepokojení nad tzv. zákonem o podpoře cestování a jeho diskriminačním dopadem spočívajícím v tom, že se vztahuje pouze na návštěvníky v režimu bezvízového styku s USA, a také obavy, pokud jde o ochranu údajů, vyplývající ze skutečnosti, že platby lze provádět pouze pomocí jedné ze čtyř hlavních kreditních karet, přičemž společnosti, které všechny tyto karty vydávají a spravují, sídlí v USA; žádá, aby otázka poplatku v rámci elektronického systému cestovních povolení (ESTA) byla zařazena na pořad jednání příští schůzky ministrů spravedlnosti a vnitra EU a USA, která se uskuteční v prosinci;

50.  vzhledem k nejnovějším událostem na obou stranách Atlantiku, které představují hrozbu pro harmonickou společnost se vší svou rozmanitostí, vyzývá k otevřenému dialogu mezi našimi vládami a společnostmi o tom, jak se můžeme všichni snažit o větší toleranci a respektování rozmanitosti v našich komunitách, a to v prostředí, ve kterém budou všichni respektovat základní lidská práva;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců a spolupředsedům a sekretariátu Transatlantické hospodářské rady.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2009)0193. (2) Přijaté texty, P7_TA(2009)0058.