Evropský parlament,

–  s ohledem na zvláštní zprávu evropského veřejného ochránce práv předloženou Evropskému parlamentu dne 24. února 2010,

–  s ohledem na čl. 228 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 195 Smlouvy o ES),

–  s ohledem na čl. 41 odst. 1 a články 42 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1) naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu 2008/587/ES, Euroatom ze dne 18. června 2008(2),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a evropskému veřejnému ochránci práv o vztazích se stěžovatelem ve věcech porušení práva Společenství(3),

–  s ohledem na čl. 205 odst. 2 první větu jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7–0293/2010),

A.  vzhledem k tomu, že článek 228 Smlouvy o fungování Evropské unie zplnomocňuje evropského veřejného ochránce práv k přijímání stížností ze strany všech občanů Unie, které se týkají případů nesprávného úředního postupu v činnostech orgánů nebo institucí Unie,

B.  vzhledem k tomu, že stížnosti předkládané občany EU představují významný zdroj informací o případných porušeních práva EU,

C.  vzhledem k tomu, že v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie je stanoveno, že „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“,

D.  vzhledem k tomu, že dne 1. března 2007 jedna nevládní organizace, která se zasazuje o ochranu životního prostředí, požádala Komisi o přístup k informacím a dokumentům Generálního ředitelství pro podniky a průmysl a bývalého místopředsedy Komise odpovědného za podniky a průmysl, které se týkají schůzí zástupců Komise a automobilového průmyslu, na nichž se projednával přístup Komise k emisím CO2 z automobilů,

E.  vzhledem k tomu, že Komise zpřístupnila 15 z 18 dopisů adresovaných tehdejšímu komisaři Günteru Verheugenovi, avšak odmítla poskytnout tři dopisy zaslané německým výrobcem Porsche s vysvětlením, že by jejich zveřejnění narušilo ochranu obchodních zájmů této společnosti,

F.  vzhledem k tomu, že v čl. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(4) se uvádí, že účelem tohoto nařízení je zajistit co nejširší přístup k dokumentům Rady, Evropského parlamentu a Komise, a vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie musí být veškeré výjimky z této zásady přesně vymezeny,

G.  vzhledem k tomu, že Komise odepřela žalobci přístup k dotčeným dopisům od společnosti Porsche AG na základě čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001, který stanoví, že orgány odepřou „přístup k dokumentu, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví“,

H.  vzhledem k tomu, že společnost Porsche AG zaslala dotčené dopisy v souvislosti s konzultacemi, které Komise vedla s klíčovými subjekty o revizi strategie Společenství ke snížení emisí CO2 z osobních automobilů, a vzhledem k tomu, že tyto tři dopisy tedy pravděpodobně obsahovaly informace o obchodních vztazích Porsche AG, a proto Komise mohla usoudit, že spadají pod výjimky uvedené v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001,

I.  vzhledem k tomu, že oddělení veřejného ochránce práv prozkoumala tři dopisy Porsche AG i elektronickou korespondenci mezi Komisí a společností Porsche, v níž Komise tuto společnost ujistila, že nemá v úmyslu uvedené dopisy zveřejnit, a vzhledem k tomu, že veřejný ochránce došel na základě inspekce k závěru, že Komise neoprávněně odmítla plný přístup k dopisům Porsche AG podle čl. 4 odst. 2 první odrážky a částečný přístup podle čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1049/2001(5), a vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o nesprávný úřední postup,

J.  vzhledem k tomu, že dne 27. října 2008 veřejný ochránce práv postoupil Komisi návrh doporučení, v němž ji obeznámil s výsledky své skutkové a právní analýzy a uvedl, že by Komise měla tři dopisy zaslané společností Porsche AG bývalému místopředsedovi Komise Günteru Verheugenovi zveřejnit v plném znění nebo zvážit jejich částečné zpřístupnění,

K.  vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv na základě článku 195 Smlouvy o ES (nyní článek 228 Smlouvy o fungování EU) vyzval Komisi, aby do tří měsíců, tj. do 31. ledna 2009, vydala podrobné stanovisko,

L.  vzhledem k tomu, že Komise podrobné stanovisko k návrhu doporučení veřejného ochránce práv nevypracovala v tříměsíční lhůtě stanovené v článku 228 SFEU a šestkrát požádala o její prodloužení, a vzhledem k tomu, že v červenci a pak znovu v září 2009 veřejný ochránce práv informoval sekretariát Komise o svém záměru vypracovat zvláštní zprávu pro EP, pokud neobdrží odpověď na svůj návrh doporučení,

M.  vzhledem k tomu, že Komise poté, co zahájila činnost v novém složení, skutečně dotčené dopisy zpřístupnila, avšak že tak učinila až 15 měsíců po vydání návrhu doporučení, a nikoli v tříměsíční lhůtě uvedené ve statutu veřejného ochránce práv a v článku 228 SFEU,

N.  vzhledem k tomu, že Komise patnáctiměsíčním odkládáním odpovědi na návrh doporučení porušila svou povinnost loajálně a v dobré víře spolupracovat s veřejným ochráncem práv během šetření ve věci 676/2008/RT, a že takový přístup nejen narušuje interinstitucionální dialog, ale rovněž poškozuje pověst EU v očích veřejnosti,

O.  vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv zjistil další prodlevy ze strany Komise v souvislosti s dalším případem, který se týkal zpřístupnění dokumentů (355/2007(TN)FOR), kdy Komise měla do 31. října 2009 poskytnout veřejnému ochránci práv zevrubné stanovisko k jeho návrhu doporučení, avšak dosud tak neučinila,

P.  vzhledem k tomu, že Komise dodržela původní lhůty stanovené pro vypracování odpovědí na stížnosti pouze ve čtyřech z 22 případů týkajících se přístupu k dokumentům, jimiž se veřejný ochránce práv zabýval v roce 2009; vzhledem k tomu, že z toho ve 14 případech předložila svou odpověď s více než třicetidenním zpožděním a v šesti případech s minimálně osmdesátidenním zpožděním,

Q.  vzhledem k tomu, že odpovědností Parlamentu jako jediného voleného orgánu EU je zabezpečit a chránit nezávislost evropského veřejného ochránce práv při výkonu jeho povinností vůči evropským občanům a sledovat provádění jeho doporučení,

1.  podporuje kritický komentář a doporučení evropského veřejného ochránce práv adresované Komisi v souvislosti se stížností 676/2008/RT;

2.  konstatuje, že nepřiměřené prodlevy odpovědí Komise určených veřejnému ochránci práv jsou v tomto případě porušením povinnosti loajální spolupráce, která je stanovena Smlouvou;

3.  je velmi znepokojen tím, že Komise obecně brzdí a komplikuje šetření veřejného ochránce práv, která se týkají přístupu k dokumentům;

4.  připomíná, že v případě konzultací uvedených v čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 je Komise povinna stanovit lhůtu, během níž musí třetí osoba, která je autorem dokumentu, poskytnout odpověď, a zdůrazňuje, že Komise by měla tuto pravomoc uplatňovat tak, aby byla s to dodržovat vlastní lhůty(6);

5.  připomíná příslušnou judikaturu týkající se zásady loajální spolupráce (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU), a sice že orgány Unie jsou povinny navzájem spolupracovat v dobré víře, a konstatuje, že tato zásada je jasně uvedena v novém čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU;

6.  domnívá se, že neochota Komise ke spolupráci v tomto i jiných případech, které se týkají přístupu k dokumentům, může podrývat důvěru občanů v Komisi a oslabovat schopnost evropského veřejného ochránce práv a Evropského parlamentu náležitě dohlížet na činnost Komise, což je v rozporu s nejdůležitější právní zásadou, na níž je založena EU;

7.  žádá, aby Komise Evropskému parlamentu zaručila, že v budoucnu dostojí svým povinnostem, pokud jde o loajální spolupráci s evropským veřejným ochráncem práv;

8.  zdůrazňuje, že pokud Komise nepřijme takový závazek nebo pokud i nadále nebude s veřejným ochráncem práv plně spolupracovat, může Parlament na Komisi uvalit sankce, v jejichž rámci lze mj. umístit část rozpočtu Komise určeného na správní výdaje do rezervy;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a evropskému veřejnému ochránci práv.

(1) Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15. (2) Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 25. (3) Úř. věst. C 244, 10.10.2002, s. 5. (4) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43. (5) V čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1049/2001 se uvádí: 'Pokud se některá z výjimek vztahuje pouze na části požadovaného dokumentu, zbývající části dokumentu se zpřístupní.„ (6) V čl. 5 odst. 5 prováděcích pravidel k nařízení (ES) č. 1049/2001 připojených k rozhodnutí Komise 2001/937/ES se stanoví, že: „Konzultovaná třetí osoba, která je původcem dokumentu, má na odpověď lhůtu nejméně pět pracovních dnů, jejíž délka však musí Komisi umožnit dodržovat její vlastní lhůty pro odpověď ...“.