Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 14 a čl. 106 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na protokol č. 29 připojený ke Smlouvě o Evropské unii o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech,

–  s ohledem na čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. září 1996 o úloze veřejnoprávní televize v multimediální společnosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2009 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání(5),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o pluralitě sdělovacích prostředků v členských státech Evropské unie (SEK(2007)0032),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (96) 10 ze dne 11. září 1996 o záruce nezávislosti veřejnoprávního vysílání,

–  s ohledem na usnesení Rady a zástupců vlád členských států, kteří se dne 25. ledna 1999 setkali na zasedání Rady týkající se veřejnoprávního vysílání(6),

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. CM/Rec(2007)2 ze dne 31. ledna 2007 o pluralitě sdělovacích prostředků a rozmanitosti jejich obsahu,

–  s ohledem na doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. CM/Rec(2007)3 ze dne 31. ledna 2007 o úloze veřejnoprávních sdělovacích prostředků v informační společnosti,

–  s ohledem na doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1878 (2009) ze dne 25. června 2009 o financování veřejnoprávního vysílání,

–  s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 27. září 2006 o záruce nezávislosti veřejnoprávního vysílání v členských státech,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0286/2010),

A.  vzhledem k tomu, že v evropské demokratické společnosti jsou účast občanů na veřejné diskusi a přístup k informacím v digitálním světě založeny na dynamickém a konkurenceschopném audiovizuálním odvětví a tisku,

B.  vzhledem k tomu, že vysílané sdělovací prostředky jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů informací, jež jsou dostupné pro občany členských států EU, a jsou tedy významným faktorem při vytváření hodnot a názorů občanů,

C.  vzhledem k tomu, že jak veřejnoprávní, tak soukromé vysílání hrají zásadní úlohu, pokud jde o evropskou audiovizuální produkci, kulturní rozmanitost a identitu, informace, pluralitu, sociální soudržnost, podporu základních svobod a fungování demokracie,

D.  vzhledem k tomu, že veřejnoprávní vysílací společnosti mají úlohu průkopníků tím, že podporují a využívají technologický pokrok s  cílem nabízet svůj obsah veřejnosti prostřednictvím inovativních médií a technik distribuce,

E.  vzhledem k tomu, že audiovizuální prostředí v EU je jedinečné a charakterizuje je tzv. duální systém založený na skutečné rovnováze mezi veřejnoprávními a komerčními vysílacími společnostmi,

F.  vzhledem k tomu, že účinný duální systém se skutečně vyváženým poměrem mezi veřejnoprávním a soukromým vysíláním je v obecném zájmu,

G.  vzhledem k tomu, že tato koexistence veřejnoprávních a komerčních vysílacích společností zajišťuje různorodou škálu volně dostupných programů, z čehož mají prospěch všichni občané EU, a přispívá to k pluralitě sdělovacích prostředků, kulturní a jazykové rozmanitosti, konkurenci mezi redakcemi (ve vztahu ke kvalitě obsahu a jeho rozmanitosti) i ke svobodě vyjadřování,

H.  vzhledem k tomu, že EU přisuzuje zvláštní význam úloze duálního systému při vytváření a šíření evropského obsahu,

I.  vzhledem k tomu, že změny v audiovizuálním prostředí v nedávné době spolu s rozvojem digitálních technologií, placených chráněných platforem a nových hráčů v oblasti sdělovacích prostředků na internetu ovlivnily tradiční duální systém vysílání a konkurenci mezi redakcemi (z hlediska kvality a rozmanitosti obsahu) tím, že přiměly veřejnoprávní a soukromé vysílací společnosti odlišit jejich činnost a zvážit využití nových distribučních platforem,

J.  vzhledem k tomu, že šíření nových technologií změnilo způsob, jakým evropští občané získávají přístup ke sdělovacím prostředkům a k informacím,

K.  vzhledem k tomu, že tradiční hranice v oblasti sdělovacích prostředků nelze v internetovém prostředí již nadále udržet, protože tradiční sdělovací prostředky nemohou přežít, aniž by v souladu s cíli digitální agendy EU rozšířily svou činnost na nové platformy (např. služby SMS, internetové stránky a aplikace pro smart phony),

L.  vzhledem k tomu, že noviny a časopisy jsou, a měly by být i nadále, základním prvkem pluralitního a rozmanitého prostředí sdělovacích prostředků v Evropě,

M.  vzhledem k tomu, že v novém mediálním prostředí hrají stále důležitější roli poskytovatelé telekomunikačních či internetových služeb a vyhledávače,

N.  vzhledem k tomu, že v digitální době, která je charakterizována zvýšeným výběrem spotřebitelů, ale také rizikem fragmentace uživatelů, zvýšenou koncentrací sdělovacích prostředků, nárůstem vertikálně integrovaných mediálních společností, posunem k placeným a kódovaným službám, mělo by veřejnoprávní vysílání napomáhat zachování veřejné sféry a poskytuje vysokou kvalitu, sociálně hodnotné programy a objektivní informace,

O.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech není dosud veřejnoprávní vysílání dostatečně sociálně zakořeněno a nemá k dispozici odpovídající zdroje,

P.  vzhledem k tomu, že veřejnoprávní vysílací společnosti jsou v některých členských státech konfrontovány se zásadními problémy, které ohrožují jejich politickou nezávislost, životaschopnost a dokonce i finanční existenci, což představuje přímou hrozbu pro samotnou existenci duálního systému,

Q.  vzhledem k tomu, že komerční televize čelily v poslední době ekonomických problémům způsobeným omezením reklamy,

R.  vzhledem k tomu, že v souladu se zásadami Amsterodamského protokolu je ve výlučné kompetenci členských států definovat úkol veřejnoprávních služeb a zajistit financování veřejnoprávních vysílacích společností,

S.  vzhledem k tomu, že mají-li veřejnoprávní sdělovací prostředky plnit své úkoly a nabízet vysoce kvalitní kulturní pořady a zpravodajství, a tak výslovně rozvíjet mediální gramotnost ve prospěch veřejnosti, musí být náležitě financovány z veřejných prostředků a podílet se na příslušných nových technologiích a platformách a musí mít stálý a předvídatelný rámec předpisů,

T.  vzhledem k tomu, že je možné zlepšovat veřejnoprávní vysílání díky výměně zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy,

U.  vzhledem k tomu, že dodržování evropských norem pro svobodu vyjadřování, pluralitu sdělovacích prostředků a nezávislost, úkoly a financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků by mělo být prioritou pro všechny členské státy,

V.  vzhledem k tomu, že EU v současné době nemá vhodné nástroje, pomocí nichž by mohla sledovat rizika ohrožující veřejnoprávní sdělovací prostředky a duální systémy v členských státech či konkrétních regionech EU a reagovat na ně,

1.  znovu potvrzuje, že je zastáncem duálního vysílacího systému, v němž mají svou úlohu soukromé i veřejnoprávní sdělovací prostředky nezávisle na politickém a ekonomickém nátlaku, a žádá, aby byl zajištěn přístup k vysílání na nejvyšší úrovni bez ohledu na schopnosti spotřebitelů a uživatelů za něj platit;

2.  zdůrazňuje zejména základní úlohu skutečně vyváženého evropského duálního systému při podpoře demokracie, sociální soudržnosti a integrace a svobody vyjadřování, s důrazem na zachování a podporu plurality sdělovacích prostředků, mediální gramotnosti, kulturní a jazykové rozmanitosti a dodržování evropských norem v oblasti svobody tisku;

3.  konstatuje, že společná existence veřejnoprávních a soukromých sdělovacích prostředků velmi přispěla k inovaci a diverzifikaci nabídky obsahů a pozitivně ovlivnila kvalitu;

4.  potvrzuje nezbytnost zachování nezávislého, silného a dynamického veřejnoprávního vysílání a nutnost přizpůsobit toto vysílání požadavkům digitální doby; vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která by umožnila dosáhnout tohoto cíle;

5.  v této souvislosti zdůrazňuje skutečnost, že v digitální době má veřejnoprávní vysílání zvláštní poslání tím, že kultivuje veřejnou sféru vytvářením vysoce kvalitního mediálního obsahu veřejného zájmu, který je všeobecně dostupný na všech příslušných platformách;

6.  vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje umožňující veřejnoprávním vysílacím společnostem využívat nových digitálních technologií a zajistit tak, aby široká veřejnost mohla požívat výhod spojených s moderními audiovizuálními službami;

7.  vyzývá v této souvislosti veřejnoprávní vysílací společnosti, aby vytvořily takové struktury, které jim umožní nabízet zajímavý a kvalitní obsah on-line s cílem zasáhnout mladé, kteří přicházejí se sdělovacími prostředky do styku téměř výhradně prostřednictvím internetu;

8.  vyzývá členské státy, aby usilovaly o překonání rozdílů v digitálních technologiích – např. mezi městem a venkovem – a aby digitalizací zajistily, aby všechny osoby ve všech regionech měly rovný přístup k veřejnoprávnímu vysílání;

9.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zvážily možnost usnadnit spotřebitelům přechod z analogového na digitální televizní vysílání;

10.  naléhavě vyzývá členské státy, aby definovaly úkoly veřejnoprávních vysílacích společností, aby si mohly zachovat svou odlišnost prostřednictvím zaměření se na originální audiovizuální tvorbu a vysokou kvalitu programů a zpravodajství, které by byly jejich rozlišujícím znakem, a to bez ohledu na komerční hlediska nebo politické vlivy; konstatuje, že tyto úkoly musí být definovány co nejpřesněji, avšak s ohledem na programovou autonomii vysílacích společností;

11.  připomíná, že podle zásady technologické neutrality musí mít veřejnoprávní vysílací společnosti v rámci svého poslání příležitost nabízet své služby, včetně nových služeb, na všech platformách;

12.  zdůrazňuje, že právní ustanovení týkající se poskytování veřejnoprávního vysílání na internetu v některých členských státech neexistují, což by mohlo ovlivnit schopnost tohoto odvětví rozšířit se prostřednictvím nových platforem;

13.  připomíná, že pozemní vysílací platformy vycházející z norem otevřenosti a slučitelnosti mají zásadní význam pro duální systém vysílání a jsou ideálním nástrojem umožňujícím poskytovat uživatelům bezplatné a snadno dostupné audiovizuální mediální služby, které lépe odpovídají fragmentovaným místním trhům a vyhovují tedy místním kulturním a sociálním očekáváním;

14.  bere na vědomí sdělení Komise o vysílání z července 2009, které uznává právo veřejnoprávních vysílacích společností využívat všech vhodných distribučních platforem a potvrzuje pravomoc členských států rozhodovat o úkolech, financování a organizaci veřejnoprávního vysílání, přičemž uznává, že v pravomoci Komise je kontrola zjevných chyb, a vyzývá všechny členské státy, aby zachovaly rovnováhu mezi nabízenými digitálními mediálními službami, zajistily spravedlivou hospodářskou soutěž mezi veřejnoprávním vysíláním a soukromými sdělovacími prostředky a tím zachovaly dynamické prostředí ve sdělovacích prostředcích na internetu;

15.  vítá uznání zásady technologické neutrality a nezbytnosti respektovat nezávislost redakcí veřejnoprávních vysílacích společností, přičemž je třeba řádně zohledňovat potřebu stabilního a spolehlivého financování;

16.  konstatuje však, že náklady na (současné) předběžné testy jsou značné, a zdůrazňuje, že podporuje přiměřené hodnocení;

17.  připomíná význam doporučení a prohlášení Rady Evropy, na nichž se dohodly všechny členské státy EU a která stanoví evropské normy týkající se svobody vyjadřování, svobody tisku, plurality sdělovacích prostředků a nezávislosti, organizace, úkolů a financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, zejména v informační společnosti, a tím chrání důvěryhodnost veřejnoprávního vysílání;

18.  připomíná členských státům jejich závazky vůči těmto evropským normám a doporučuje jim, aby veřejnoprávním sdělovacím prostředkům poskytovaly odpovídající, přiměřené a stabilní finanční prostředky a umožnily jim tak plnit jejich úkoly, zaručit jejich politickou a ekonomickou nezávislost, přispívat ke společnosti založené na informacích a na znalostech a podporující sociální začlenění s reprezentativními vysoce kvalitními sdělovacími prostředky přístupnými pro všechny;

19.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy k výměně osvědčených postupů na různých úrovních (vnitrostátní orgány pro sdělovací prostředky, zúčastněné strany, vedoucí pracovníci veřejnoprávních vysílacích společností, nezávislé regulační subjekty a zástupci diváků a spotřebitelů);

20.  vyzývá členské státy, aby posílily spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány pro sdělovací prostředky v rámci Evropské platformy regulačních orgánů a posílily výměnu zkušeností a osvědčených postupů týkajících se jejich příslušných vnitrostátních systémů vysílání;

21.  připomíná členským státům, že členové správních rad veřejnoprávních vysílacích společností by měli být jmenováni na základě jejich schopností a znalostí sdělovacích prostředků;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Evropské audiovizuální observatoři poskytly mandát, spolu s nezbytnými zdroji ke shromažďování údajů a provádění výzkumu týkajícího se toho, jak členské státy tyto standardy dodržují, s cílem sledovat, zda tyto standardy dosáhly žádoucího účinku, a trvá na tom, že členské státy by měly za nesplnění těchto závazků nést odpovědnost;

23.  vyzývá Komisi, aby duálnímu systému jako součásti acquis EU poskytla během jednání o přistoupení vyšší prioritu, a naléhavě vyzývá k tomu, aby byl sledován pokrok, kterého v tomto ohledu kandidátské země dosáhly;

24.  vyzývá dále členské státy, aby se odpovídajícím způsobem zabývaly otázkou nedostatečného financování veřejnoprávních vysílacích společností, a to zejména z hlediska zvláštní úlohy veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které musí být přístupné co největšímu počtu diváků a posluchačů na všech nových mediálních platformách;

25.  konstatuje, že ve všech členských státech musí být zaručena transparentnost vlastnictví soukromých vysílacích společností a vyzývá Komisi, aby tuto oblast sledovala a podporovala pokrok v této oblasti;

26.  žádá členské státy, aby ukončily politické vměšování se do obsahu služeb nabízených veřejnoprávními vysílacími společnostmi;

27.  vítá závěry nezávislé studie vypracované na žádost Komise a týkající se určení ukazatelů plurality sdělovacích prostředků v EU;

28.  podporuje zřízení observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků, což je účinný nástroj pro odhalování ohrožení této plurality;

29.  připomíná finanční nástroje nabízené EIB a vyzývá veřejnoprávní vysílací společnosti, které mají finanční problémy, aby požádaly o zvýhodněnou půjčku od EIB na obnovu své infrastruktury, zejména v souvislosti s digitalizací a inovací;

30.  vyzývá různé zúčastněné strany, aby intenzivněji spolupracovaly s cílem zachovat duální systém, a zejména vyzývá veřejné a soukromé vysílací společnosti, aby spolupracovaly navzájem a rovněž s vydavateli na sdílení obsahu a uskutečňování inovačních projektů a aby vytvářely mechanismy spolupráce;

31.  vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativu, která by sdružila různé účastníky na poli sdělovacích prostředků, aby usnadnila vymezení případných oblastí spolupráce a výměnu osvědčených postupů a aby se zabývala příslušnými otázkami;

32.  v této souvislosti připomíná, že zejména v malých obcích čelí obecní vysílání obtížím s dlouhodobým financováním (například prostřednictvím reklamy); domnívá se, že nové možnosti, které nabízí digitalizace, mohou být využity s cílem zajistit obecní vysílání na regionální úrovní pokrývající širokou oblast;

33.  vyzývá Komisi, aby přizpůsobila autorské právo nové digitální době a umožnila tak vysílacím společnostem nadále poskytovat rozsáhlou nabídku kvalitního evropského obsahu, dále aby zvážila zejména konkrétní možnosti, jak usnadnit další využití archivního obsahu, a aby zavedla rozšířený systém kolektivních licencí a snadno dostupný systém jediné přepážky pro úhradu práv;

34.  očekává zprávu o provádění ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách, pokud jde o vysílací čas vyhrazený pro evropská díla, protože některé členské státy dosud v tomto směru nepřijaly žádná opatření;

35.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby agregátory obsahu byly v souladu se stávajícím právním rámcem, a vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem mohou vyhledávače a poskytovatelé on-line služeb přispět k financování vytváření obsahu;

36.  zdůrazňuje význam vzdělávání v oblasti sdělovacích prostředků s cílem zajistit odpovědné využívání služeb nabízených agregátory obsahu;

37.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (2) Úř. věst. C 320, 28.10.1996, s. 180. (3) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 85. (4) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 9. (5) Úř. věst. C 257, 27.10.2009, s. 1. (6) Úř. věst. C 30, 5.2.1999, s. 1.