Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2096(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0332/2010

Předložené texty :

A7-0332/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/12/2010 - 9.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0465

Přijaté texty
PDF 231kWORD 64k
Úterý, 14. prosince 2010 - Štrasburk
Nástroje rychlé reakce EU
P7_TA(2010)0465A7-0332/2010

Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 14. prosince 2010 týkající se vytvoření nástroje rychlé reakce EU (2010/2096(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 196 Lisabonské smlouvy, který stanoví, že „Unie podporuje spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim“ a že „činnost Unie je zaměřena na napomáhání soudržnosti akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni“;

–  s ohledem na článek 214 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že činnosti Unie v oblasti humanitární pomoci jsou určeny k poskytnutí „pomoci a podpory obyvatelstvu třetích zemí postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami“ a že její činnosti „jsou prováděny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace“,

–  s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci, který v prosinci 2007 společně podepsali předseda Rady Evropské unie, předseda Evropského parlamentu a předseda Evropské komise, a na akční plán pro uplatňování konsensu, který v květnu 2008 předložila Komise,

–  s ohledem na závěry Rady z prosince 2007, v nichž je Komise vyzývána, aby co nejlépe využívala mechanismus civilní ochrany Společenství a dále posilovala spolupráci mezi členskými státy,

–  s ohledem na zásady pro použití prostředků vojenské a civilní ochrany pro odstraňování následků katastrof („zásady z Osla“) revidované dne 27. listopadu 2006,

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 23. února 2009 nazvané „Strategie EU na podporu snižování rizika katastrof v rozvojových zemích“,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě z března 2008 nazvané „Posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“ (KOM(2008)0130) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 o „posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“(1),

–  s ohledem na zprávu Michela Barniera ze dne 9. května 2006 nazvanou „V zájmu evropských sil pro civilní ochranu: “europe aid„,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o nedávném zemětřesení na Haiti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem,

–  s ohledem na návrh doporučení Radě ze dne 23. března 2010 týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU, který předložili by Anneli Jäätteenmäkiová, Charles Goerens, Louis Michel, Marielle De Sarnezová a Frédérique Riesová za skupinu ALDE v souladu s čl. 121 odst. 1 jednacího řádu (B7-0228/2010),

–  s ohledem na čl. 121 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0332/2010),

A.  vzhledem k tomu, že počet katastrof způsobujících významné lidské, hospodářské a ekologické ztráty celosvětově stoupá, a vzhledem k tomu, že tyto krize mají stále větší dopad, četnost a rozsah ve více částech světa zejména kvůli důsledkům změny klimatu; a vzhledem k tomu, že se Evropská unie intenzivně snaží na tyto krize reagovat,

B.  vzhledem k tomu, že při větším množství a četnosti zásahů uvnitř i vně Evropské unie situaci ztěžují celosvětová finanční krize a rozpočtová omezení, kvůli nimž jsou nákladově efektivní operace ještě nezbytnější,

C.  vzhledem k tomu, že sdílení zdrojů mezi 31 státy, které jsou členy mechanismu civilní ochrany Společenství (EU-27, Norsko, Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Island) nebo v rámci posílené spolupráce mezi členskými státy může představovat operační a finanční přínos,

D.  vzhledem k tomu, že rozpočet Komise určený na humanitární katastrofy a zejména rozpočet GŘ ECHO nejenže nebyl navýšen, ale za posledních pět let v reálných hodnotách dokonce klesl,

E.  vzhledem k tomu, že byl v posledních letech učiněn pokrok směrem k ucelenější reakci EU na katastrofy, zejména díky postupnému posilování mechanismu civilní ochrany, lepší interakci / koordinaci mezi civilní ochranou a humanitární pomocí a také díky uznání toho, že integrovaný přístup ke zvládání katastrof zahrnuje nejen reakci, ale také prevenci a připravenost,

F.  vzhledem k tomu, že reakce Evropské unie na zemětřesení na Haiti spustila nejen rychlý, významný a rozsáhlý humanitární zásah, ale také mechanismus civilní ochrany, díky kterému bylo možné použít okamžitě a zároveň poprvé dva moduly (jednotka na čištění vody a předsunutá zdravotnická jednotka) financované prostřednictvím přípravné akce z roku 2008 pro nástroj rychlé reakce EU,

G.  vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při nedávných krizích i nadále ukazují, že je třeba zlepšit účinnost, koordinaci a viditelnost reakce EU na katastrofy, a vzhledem k tomu, že tyto katastrofy opět zdůraznily, že je třeba vytvořit nástroj rychlé reakce EU (evropskou jednotku civilní ochrany),

H.  vzhledem k tomu, že schopnost EU chránit životy a majetek svých občanů je rozhodujícím faktorem její důvěryhodnosti,

1.  doporučuje Radě následující:

   a) uznává, že začlenění civilní ochrany a humanitární pomoci do působnosti jediného komisaře odpovědného za humanitární pomoc a reakci na krize povede k lepší součinnosti uvnitř Komise a zvýší provázanost celkové reakce EU na katastrofy;
   b) vyzývá k větší integraci pracovních metodik v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci v rámci GŘ ECHO a zároveň k uchování jejich charakteristických rysů díky jasnému rozlišení a oddělení jejich úloh s cílem maximalizovat jejich součinnost a doplňkovost a posílit jejich účinnost; vyzývá také, aby vojenští a civilní zaměstnanci a humanitární pracovníci zapojení do reakce na katastrofu nebo humanitární akce jednali v souladu se zásadami neutrality, nezávislosti a nestrannosti;
   c) znovu opakuje, že by využití civilní ochrany při jakékoliv humanitární krizi mělo být založeno na potřebách a mělo by doplňovat humanitární pomoc, se kterou by zároveň mělo být v souladu podle Evropského konsensu o humanitární pomoci a pokynů OSN (pokynů z Osla) s cílem zajistit soulad s humanitárními zásadami neutrality, humanity, nestrannosti a nezávislosti;
   d) trvá na tom, že pomoc EU v případě přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem by měla být ve všech případech, kdy je to možné, zaměřena na pomoc místnímu hospodářství, například nákupem potravin produkovaných na místní nebo regionální úrovni, a na poskytování nezbytného materiálu pro zemědělce, aby tak mohlo být obnoveno hospodářství venkova;
   e) žádá Radu a Komisi, aby vyjasnily ujednání o spolupráci a koordinaci mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisí, pokud jde o řízení reakce na rozsáhlé katastrofy mimo území Evropské unie;
   f) navrhuje, aby bylo ve spolupráci s národní vládou postiženého státu a za využití zástupců EU a členských států na místě vyvinuto úsilí o místní koordinaci, čímž se zajistí cílená a kompetentní reakce v postižených oblastech;
   g) naléhavě vyzývá Radu, aby zvážila posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy a považovala tento úkol za významnou prioritu, zejména s ohledem na diskuse o zřízení jednotky civilní ochrany EU, a aby zohlednila opakované žádosti Evropského parlamentu o uskutečnění návrhů předložených v Barnierově zprávě z roku 2006;
   h) vyzývá k okamžitému zřízení jednotky civilní ochrany EU, která musí být přiměřeně vybavena všemi nezbytnými technologickými a technickými zdroji;
   i) v souvislosti s akcemi následujícími po přírodní katastrofě také vyzývá k lepší koordinaci mezi humanitárními agenturami a mechanismy civilní ochrany členských států a GŘ ECHO a případnou budoucí evropskou jednotkou civilní ochrany;
   j) naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s národními vládami, místními orgány a organizacemi občanské společnosti v přijímajících zemích vytvořila programy zaměřené na prevenci katastrof v rámci komunit a na schopnost řízení reakce na tyto události;
   k) vyzývá Radu, aby v rámci řádného legislativního postupu přijala opatření (která navrhne Komise) zaměřená na to, aby bylo v rámci stávajícího mechanismu civilní ochrany EU, jenž je v současnosti založen na ad hoc dobrovolných příspěvcích členských států, možno lépe předvídat a plánovat; navrhuje, že by tato opatření mohla obsahovat ujednání testovaná v rámci přípravné akce EU, včetně prostředků na úrovni EU, dobrovolného sdružování zdrojů, mapování stávajících kapacit, stanovení různých scénářů a rozvoje dalších vzdělávacích činností;
   l) vyzývá také k vytvoření realistických rozpočtů, v nichž budou prostředky na přírodní katastrofy nebo humanitární akce vyčleňovány na základě výdajů v minulém roce;
   m) domnívá se, že jednotka civilní ochrany EU by měla navazovat na mechanismus civilní ochrany EU, optimalizovat dostupné nástroje, které by se tak staly účinnějšími a viditelnějšími, na dobrovolném základě sdružovat stávající logistické a lidské zdroje, měla by se zabývat školením v oblasti reakce na katastrofy či řízení katastrof za současného rozvíjení iniciativ v oblasti přípravných akcí a měla by být schopna zajistit naléhavou pomoc do 24 hodin po katastrofě;
  n) doporučuje, aby jednotka civilní ochrany EU vycházela z následujících zásad, přičemž by měla:
   vycházet z posouzení potřeb připraveného za účasti všech subjektů působících v humanitární oblasti;
   mít civilní charakter;
   působit pod vlajkou Evropské unie;
   dodržovat mezinárodní humanitární právo;
   respektovat dobrovolný charakter účasti členských států na připravovaných nástrojích;
   vycházet ze zásady sdílení břemene;
   být otevřená příspěvkům zemí mimo EU;
   uznávat ústřední úlohu OSN při koordinaci mezinárodní pomoci mimo území Evropské unie;
   být uspořádána na preventivním základě v souladu s konkrétními scénáři;
   o) domnívá se, že zejména s ohledem na humanitární operace a na základě zkušeností získaných při zásazích na Haiti a v Pákistánu by EU pokud možno měla působit pod koordinačním vedením OSN a zaměřovat se na ty oblasti, kde mohou být její zásahy přínosnější;
   p) domnívá se, že evropská jednotka civilní ochrany by mohla být založena na závazku některých členských států dobrovolně poskytovat předem určené moduly civilní ochrany, které se mohou okamžitě zapojit do operací EU koordinovaných MIC, že by většina těchto modulů, které již na vnitrostátní úrovni existují, a nevyžadují tedy významné dodatečné náklady, zůstala pod jejich kontrolou, a vysílání těchto modulů připravených ve stavu pohotovosti by tvořilo jádro systému civilní ochrany EU pro reagování na katastrofy uvnitř i vně EU;
   q) domnívá se, že dodatečné moduly civilní ochrany by mohly být financovány z prostředků EU, pokud jde o některé konkrétní požadavky, u nichž byly zjištěny nedostatky, a v jejichž případě by byl zásah na úrovni EU přínosem, a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit financování dopravy a připravit dopravní moduly ve stavu pohotovosti;
   r) zdůrazňuje, že je třeba vytvořit komplexní a proaktivní systém reakce na katastrofy, v rámci něhož by se měly koordinovat různé zásahové prostředky, které mají Unie a členské státy k dispozici, jako je například krizové řízení (civilní a vojenské), finanční pomoc a rozvojová politika či sociální a environmentální politika; je v této souvislosti přesvědčen, že je třeba efektivněji zvládnout přechod mezi reakcí na katastrofu a odstraňováním následků katastrofy; připomíná návrh zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy (čl. 214 odst. 5) a s ohledem na Evropský rok dobrovolnictví 2011 vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby spolu s Evropským parlamentem začaly co nejdříve pracovat na pravidlech a postupech pro fungování sboru, a to zejména s ohledem na podobné iniciativy některých členských států;
   s) připomíná Radě, že využívání vojenských prostředků a schopností v reakci na katastrofy, zejména v oblasti logistiky, dopravy a infrastrukturní podpory humanitární pomoci, by mělo být výjimečné, a k takovémuto kroku by se mělo přistupovat až v nejkrajnějším případě a za podmínky v souladu se stávajícími dohodami, jako jsou Evropský konsensus o humanitární pomoci a zásady z Osla týkající se využití prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků mezinárodních katastrof;
   t) uznává, že vojenské a civilní obranné prostředky v případě pomoci při katastrofách by měly být využívány až v nejnutnějším případě, a to v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci a zásadami z Osla; připomíná, že vojenské prostředky jsou spolu s civilní ochranou a humanitární pomocí často významným přínosem v reakci na krizi, a konstatuje, že vojenské prostředky mohou být nezbytné pro pokrytí chybějící kritické kapacity (zejména v případě strategické přepravy, specializovaných prostředků, těžké techniky a přepravy); zdůrazňuje proto, že je třeba vytvořit komplexní přístup a zlepšit synergii civilních a vojenských kapacit a stanovit oblasti, v nichž by členské státy mohly spojit své úsilí a kapacity na úrovni EU s cílem posílit reakci EU na katastrofy, což má obzvláště význam v době obtížné ekonomické situace;
   u) zdůrazňuje, že je třeba vytvořit stále dostupné civilní kapacity, které budou operovat nezávisle na vojenských strukturách, a stanovit v této souvislosti oblasti, v nichž mohou členské státy sdružovat své úsilí a kapacity na úrovni EU;
   v) naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly na uskutečňování akčního plánu na podporu viditelnosti, který by měl zahrnovat konkrétní opatření na zvýšení viditelnosti reakce EU na katastrofy;
   w) vybízí k využívání systému Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) ke stálému sledování oblastí, v nichž by mohlo dojít ke krizím, což umožní zvýšit připravenost na vysílání humanitární pomoci, a zdůrazňuje, že je velmi důležité zřídit kontrolní mechanismus zaměřený na úsilí EU a posuzování vyslané pomoci;
   x) vybízí k vytvoření rozpočtů na výzkum a průmyslového potenciálu (například satelitní vyobrazení v programu GMES) s cílem zlepšit jednotlivé fáze zvládání katastrof;
   y) vyzývá Radu, aby výše uvedená doporučení vzala v úvahu při zkoumání nadcházejícího sdělení Komise o posílení schopnosti Evropské unie reagovat na katastrofy, který Evropská komise ohlásila, a při přijímání závěrů v souvislosti s tímto sdělením;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.

(1) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 15.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0015.

Právní upozornění - Ochrana soukromí