Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů (MiFID)(1),

–  s ohledem na směrnici 2003/6/ES o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(2),

–  s ohledem na prohlášení skupiny G-20 ze dne 2. dubna 2009 v Londýně, ze dne 25. září 2009 v Pittsburghu a ze dne 26. a 27. června 2010 v Torontu,

–  s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – akciové trhy (číslo oznámení: CESR/10-394),

–  s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – informační povinnost u transakcí (číslo oznámení: CESR/10-292),

–  s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – ochrana investorů a zprostředkovatelé (číslo oznámení: CESR/10-417),

–  s ohledem na výzvu Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry týkající se posouzení mikrostrukturálních otázek v oblasti evropských trhů s cennými papíry (číslo oznámení: CESR/10-142),

–  s ohledem na zprávu francouzského ministra hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti o přezkumu směrnice MiFID z února 2010,

–  s ohledem na konzultační zprávu Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) o „politikách přímého elektronického přístupu“ z února 2009,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry z listopadu 2004 týkající se centrálních protistran,

–  s ohledem na oznámení úřadu pro dohled na burze Spojených států o struktuře akciového trhu (č. 34-61358; spis č. S7-02-10),

–  s ohledem na technické poradenství Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) poskytované Evropské komisi v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID a na odpovědi na žádost Evropské komise o dodatečné informace (číslo oznámení: CESR/10-802, číslo oznámení: CESR/10-799, číslo oznámení: CESR/10-808, číslo oznámení: CESR/10-859, číslo oznámení: CESR/10-860),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0326/2010),

A.  vzhledem k tomu, že skupina G-20 stanovila, že žádná finanční instituce, finanční produkt ani území by neměly zůstat mimo oblast působnosti inteligentní regulace a účinného dohledu, a souhlasila s tím, že by se všemi standardizovanými mimoburzovními derivátovými smlouvami mělo obchodovat na burze nebo případně prostřednictvím elektronických platforem obchodování,

B.  vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti a s tím spojená nepřehlednost rizikových struktur v rámci finančního systému byly přitěžujícím faktorem při finanční krizi, a napomohly tak šíření všeobecné nedůvěry, čímž přispěly k radikálně sníženým tokům likvidity,

C.  vzhledem k tomu, že ochrana spotřebitele, transparentnost, zejména pokud jde o proces tvorby cen, efektivní a likvidní trhy a hospodářská soutěž za rovnocenných podmínek byly klíčovými cíli při vstupu směrnice MiFID v platnost, ale nebylo jich ještě dosaženo a musí proto zůstat prioritou; vzhledem k tomu, že po finanční krizi se při přezkumu směrnice MiFID musí stát prioritou též omezení systémového rizika,

D.  vzhledem k tomu, že při změnách směrnice MiFID by měl být vždy brán v úvahu její význam při řízení kapitálových toků do reálné ekonomiky a tudíž potenciální vliv na pracovní místa, investice a důchody,

E.  vzhledem k tomu, že mimoburzovní obchodování (OTC) stále tvoří až 40 % obchodovaného objemu; vzhledem k tomu, že účastníci trhu by měli být vybízeni k tomu, aby transakce prováděli více na organizovaných obchodních místech,

F.  vzhledem k tomu, že cílem zahrnutí výjimky pro požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu a vytvoření MTF a anonymních obchodních platforem do směrnice MiFID bylo usnadnění přechodu na regulovanější a transparentnější místa obchodování,

G.  vzhledem k tomu, že směrnice MiFID definuje obchodování OTC jako charakteristické pro ad hoc a nepravidelné obchodování, prováděné s velkoobchodními protistranami a jako součást obchodních vztahů, které je samo o sobě charakterizováno obchody nad standardní velikost na trhu a při kterém se obchody uskutečňují mimo systémy obvykle ze strany firem, jež mají obavy o své obchody jako systematický internalizátor,

H.  vzhledem k tomu, že navzdory ustanovení směrnice MiFID o výjimkách, které umožňují nepřehledné obchodování na organizovaných trzích, vytváření MTF a systematických internalizátorů (SI) a vymezení obchodů OTC jako nepravidelných a ad hoc, tvoří obchody OTC neprovedené na základě SI nadále vysoký podíl obchodování akcií ve výši 38 % všech oznámených obchodů v souladu s CESR/10-394 a tento podíl se od provedení směrnice MiFID nesnížil; vzhledem k tomu by se proto mělo zajistit přísnější a účinnější prosazování pravidel a výjimek směrnice MiFID,

I.  vzhledem k tomu, že fragmentace trhu v oblasti obchodování s akciemi má nežádoucí vliv na likviditu a efektivnost trhu z důvodu snížení transparentnosti, k němuž dochází v důsledku zvýšení počtu anonymních obchodních platforem a platforem křížení příkazů, a vlivem zvýšeného počtu obchodovacích míst, ať už v burzovním či mimoburzovním prostoru, a obchodování, které stále více využívá technologií, a že snížila průměrnou výši transakcí z 22 266 EUR v roce 2006 na 9 923 EUR v roce 2009, čímž se zvýšily celkové náklady transakcí pro některé uživatele,

J.  vzhledem k tomu, že snížení výše transakcí vedlo k omezení schopnosti účastníků trhu okamžitě vyřídit vysoký objem příkazů na konkrétním trhu a úsilí o zabránění dopadu velkého objemu příkazů na trh podpořilo rozvoj obchodování prostřednictvím anonymních obchodních platforem (tzv. „dark-pools“); vzhledem k tomu, že výjimek z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu uvedených ve směrnici MiFID se využívá v méně než 10 % veškerého obchodovaní s akciemi na organizovaných trzích v EHP (CESR/10-394), vzhledem k tomu, že tyto výjimky uvedené ve směrnici MiFID umožňují, aby bylo obchodování prostřednictvím anonymních obchodních platforem na organizovaném trhu transparentnější a lépe regulovanou alternativou k nepřehledným obchodům mimo burzovního prostoru (OTC), ale vzhledem k tomu, že absence dostatečné regulace OTC transakcí, včetně platforem křížení příkazů zadaných makléři (Broker Crossing Networks, (BCN)), poskytuje konkurenční výhodu prostoru OTC a podporuje růst nepřehledného obchodování, což snižuje transparentnost trhu obecně; vzhledem k tomu, že celkově se na přibližně polovinu obchodů v současnosti nevztahují požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu, ale polovina OTC transakcí se nachází pod tržním objemem a nevyžaduje proto ochranu před působením trhu,

K.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění rovných podmínek by platformy křížení příkazů zadaných makléři měly být předmětem hloubkového šetření jejich obchodních modelů s cílem zajistit, aby v případě, že poskytují služby, které znamenají, že v podstatě fungují jako regulované trhy (RT), multilaterální obchodní systémy (multilateral trading facilities, MTF) či jako systematičtí internalizátoři, byly regulovány stejně jako ony,

L.  vzhledem k tomu, že výhody hospodářské soutěže, které přinášejí konkurenceschopnější a inovativnější strukturu obchodování, nebyly prokázány, jelikož se celkové náklady na obchodování nesnížily a nepřehlednost se zvýšila, a zároveň je jasné, že kvalita a celistvost pro všechny účastníky na roztříštěnějším trhu není přiměřeně zaručena,

M.  vzhledem k tomu, že na základě tvrzení, která se objevují v souvislosti s vysokofrekvenčním obchodováním (high frequency trading, HFT) a která uvádí, že HFT poskytuje likviditu finančním trhům, by bylo užitečné zjistit, zda existují rizika spojená s elektronickými systémy zadávání příkazů a s významným podílem obchodovaných objemů, které je možno připsat strategiím HFT a které se v USA odhadují na 70 %, zejména ve světle závěrů americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) týkajících se bleskového propadu akcií v USA dne 6. května 2010, kdy poskytovatelé likvidity HFT opustili trh,

N.  vzhledem k tomu, že strategie HFT jsou v Evropě relativně novým jevem a podle odhadů tvoří nyní 35 % objemu trhu,

O.  vzhledem k tomu, že by prostřednictvím oznamování obchodních transakcí před uzavřením obchodu a po jeho uskutečnění ve všech třídách aktiv měla být vytvořena větší transparentnost, aby se zajistilo lepší včasné varování před narůstajícími problémy a jejich rozsahem, jakož i zlepšila efektivnost procesu tvorby cen a podpořila důvěra mezi účastníky trhu,

P.  vzhledem k tomu, že v rozhodnutích skupiny G-20 přijatých ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu se uvádí, že „se všemi standardizovanými mimoburzovními derivátovými smlouvami by se mělo obchodovat na burze nebo prostřednictvím platforem na elektronické obchodování“,

Q.  vzhledem k tomu, že odlišné provádění ve členských státech vedlo k nekompletnímu uplatňování rámce směrnice MiFID,

Místa obchodování MiFID

1.  uznává odolnost tržních infrastruktur během krize a vyzývá Komisi, aby nicméně posílila tržní infrastruktury na všech místech obchodování a v zúčtovacích systémech, aby se mohly s budoucími riziky vypořádat na základě zvýšené transparentnosti, vyšší odolnosti a regulačního dohledu nad všemi souhrnnými obchody;

2.  vítá návrh Komise na nařízení o derivátech OTC, centrálních protistranách a registrech obchodních údajů jako nezbytnou podmínku pro zvýšení transparentnosti a bezpečnosti na trzích s finančními nástroji a považuje to za první krok k přesunutí významného podílu obchodů OTC na obchodní místa podléhající regulaci směrnice MiFID;

3.  navrhuje, aby v zájmu rovnocenného zacházení podléhaly MTF stejné míře dohledu jako hospodářská soutěž mezi MTF a byly proto regulovány srovnatelným způsobem, a aby regulované trhy fungovaly na základě rovných podmínek, přičemž zároveň bere v úvahu důležitou úlohu MTF při vstupu na trh;

4.  žádá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby provedl šetření ve věci fungování režimu systematického internalizátora (SI), jeho účelu a předložení návrhů na zlepšení regulace této kategorie s cílem zajistit jeho využívání při provádění příkazů na bilaterálním základě s finančními protistranami;

5.  žádá, aby investičním firmám, které poskytují službu správy portfolia a jednají ve funkci správy portfolia, poskytly investiční firmy, u kterých zadávají objednávky, nejlepší způsob provádění objednávek, nehledě na skutečnost, že je správce portfolia ve směrnici MiFID považován za oprávněnou protistranu;

6.  žádá orgán ESMA o prezkoumání, zda je třeba lepší regulace nejlepšího způsobu provádění jednotlivých příkazů ve vztahu k dostupnosti údajů – po uskutečnění obchodu a ve vztahu ke kvalitě zadávání příkazů – a ve vztahu k tržní technologii, např. pokud jde o systémy posílání příkazů (order routers) a propojení různých míst obchodování;

7.  žádá důkladné prosazování ustanovení ve směrnici MiFID s cílem zajistit, aby platformy křížení příkazů zadaných makléři (BCN), které provádějí činnosti rovnocenné RT, MTF nebo SI, byly regulovány jako tyto systémy, a s cílem usnadnit toto prosazování trvá na tom, aby všechny BCN musely příslušným orgánům předkládat všechny potřebné informace zahrnující:

8.  žádá vyšetření obchodování OTC s akciemi a vyzývá ke zlepšení regulace mimoburzovního obchodování s cílem zajistit, aby se zvýšilo využívání RT a MTF při provádění příkazů na multilaterálním základě a SI při provádění příkazů na bilaterálním základě a aby se podstatně snížil podíl mimoburzovního obchodování s akciemi;

9.  žádá, aby Komise přezkoumala účinky stanovení minimální výše příkazu pro transakce prováděné prostřednictvím anonymních obchodních platforem a zjistila, zda by to mohlo být přísně prosazováno s cílem zachovat přiměřené obchodování prostřednictvím transparentních míst obchodování v zájmu stanovování cen;

Výjimky z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu

10.  žádá, aby Komise provedla přezkum současné výjimky z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu uvedené ve směrnici MiFID s cílem:

11.  žádá o jednotné uplatňování výjimek z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu ve všech členských státech s cílem omezit rozdíly při jejich provádění, které mohou vést k nejistotě, regulační arbitráži a nestejným podmínkám; navrhuje, že vhodným způsobem, jak toho dosáhnout, by mohlo být zavedení technických norem definovaných orgánem ESMA v souladu s koncepcí jednotné knihy pravidel pro finanční služby;

Konsolidace obchodních informací

12.  vítá nedávné sdělení účastníků trhu, že rozdělí své údaje před uskutečňováním obchodu a po jeho skončení, a vyzývá k dalšímu úsilí zaměřenému na společné normy údajů a jejich lepší dostupnost;

13.  vyzývá Komisi, aby zřídila pracovní skupinu pro překonávání obtíží, které brání konsolidaci tržních údajů v Evropě, a zejména špatné kvality vykazovaných údajů o všech transakcích;

14.  vyzývá orgán ESMA, aby na pomoc konsolidaci údajů vypracoval společné normy pro předkládání zpráv a formáty pro oznamování všech údajů po uskutečnění obchodu, a to jak o organizovaných místech obchodování, tak i o OTC;

15.  žádá, aby všechna místa oznamování uskutečněných obchodů měla povinnost oddělit údaje po uskutečnění obchodu od údajů před uskutečněním obchodu, aby mohli mít všichni účastníci trhu přístup k informacím za komerčně přiměřené a srovnatelné ceny; dále žádá, aby Komise zvážila zavedení konceptu opatření pro schválení zveřejnění (Approved Publication Arrangements - APA) s cílem zavést normy kvality pro zveřejňování obchodů a snížit počet míst, jimž mohou být oznamovány obchody, jakož i používání internetových stránek, které jsou překážkou konsolidace;

16.  žádá o omezení časové lhůty na odklad zveřejňování údajů o transakcích, aby byly transakce oznamovány regulačním orgánům do dvaceti čtyř hodin po uskutečnění; pokud jde o zveřejňování transakcí, zastává názor, že by zpoždění přesahující více než jednu minutu mělo být za běžných okolností považováno za nepřijatelné;

17.  domnívá se, že je důležité analyzovat poruchy a obchodní modely obchodování OTC, a žádá proto zavedení specifických označení transparentnosti obchodů OTC před uskutečněním obchodu a po jeho uskutečnění, aby bylo možno dále porozumět charakteristice těchto OTC obchodů a vyhodnotit, které typy transakcí mohou být legitimně prováděny jako OTC kvůli jejich specifickému charakteru;

Mikrostrukturální otázky

18.  trvá na tom, aby po bleskovém propadu akcií všechny obchodní platformy musely být schopny prokázat vnitrostátním orgánům dohledu, že jejich technologie a systémy dohledu dokážou odolávat tak velkému náporu příkazů, k jakému došlo 6. května 2010, s cílem zabezpečit, aby mohly úspěšně zvládnout činnost spojenou s vysokofrekvenčním obchodováním a algoritmickým obchodováním v extrémních podmínkách, a prokázat, že jsou schopny do konce dne znovu vytvořit knihy objednávek tak, aby bylo možno určit příčiny neobvyklé činnosti na trhu a rozpoznat podezření na zneužití trhu;

19.  vyzývá orgán ESMA, aby provedl přezkum nákladů a výnosů algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování pro trhy a jeho vlivu na ostatní uživatele trhu, zejména institucionální investory, s cílem zjistit, zda významný tržní tok, který je vyprodukován automaticky, poskytuje trhu skutečnou likviditu a jaký to má vliv na celkové stanovování cen, jakož i možnosti zneužívání prostřednictvím manipulace trhu vedoucí k nerovným podmínkám mezi účastníky trhu a dopad na celkovou stabilitu trhu;

20.  požaduje, aby praxe „vrstvení“ nebo „nadsazování nabídek“ byla výslovně označena za zneužívání trhu;

21.  žádá přezkoumat, zda regulovat firmy, jež využívají strategie vysokofrekvenčního obchodování s cílem zabezpečit, aby měly propracované systémy a kontrolu se soustavnými regulačními přezkumy algoritmů, které používají, kapacity pro sledování v rámci jednoho dne a zjišťování stávajících pozic v reálném čase a pákového efektu a schopnosti prokázat, že pro případy mimořádných situací mají připraveny zásadní řídící postupy;

22.  žádá o přezkoumání otázky vysokofrekvenčního obchodování z hlediska monitorování trhu; uznává, že regulační orgány potřebují mít vhodné prostředky k tomu, aby mohly odhalit a sledovat případné zneužití; z tohoto důvodu žádá, aby příslušným orgánům byly podávány zprávy o všech příkazech obdržených regulovanými trhy a multilaterálními obchodními systémy i o obchodování uskutečňovaném na těchto platformách;

23.  žádá, aby všechna místa obchodování, která umožňují společné umísťování serverů – přímo nebo prostřednictvím třetích stran poskytujících údaje –, zabezpečila rovnocenný přístup pro všechny společné klienty a pokud možno na základě stejné infrastruktury skrytých opatření, a to v souladu s nediskriminačním postupem stanoveným ve směrnici MiFID,

24.  vyzývá regulační orgány, aby sledovaly a regulovaly poskytování sponzorovaného přístupu na trh, a Komisi, aby zvážila další opatření včetně:

25.  bez ohledu na nezbytné uplatňování bezpečnostních opatření vyzývá orgán ESMA, aby dále zjišťoval, zda sponzorovaný přístup překračuje mez nediskriminačního přístupu;

26.  vyzývá Komisi, aby přijala zásady, jež vyvíjí technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, týkající se přímého elektronického přístupu na trh včetně sponzorovaného přístupu, které budou zahrnovat kritéria výběru klientů, kteří mohou získat sponzorovaný přístup, a smluvní vztah mezi platformou, členem a klientem a v nichž se stanoví jejich příslušné povinnosti, pokud jde o jejich využívání s vhodnými kontrolami a filtry;

27.  zastává názor, že na základě zásady, že by se ke všem investorům mělo přistupovat stejně, by měla být zcela jasně zakázána praxe používání bleskových příkazů;

28.  žádá orgán ESMA o přezkoumání struktur poplatků, aby bylo zabezpečeno, že prováděcí poplatky, vedlejší poplatky, zprostředkovatelské poplatky investičních firem a všechny další související stimuly jsou transparentní, nediskriminační a v souladu se spolehlivým vytvářením cen a jsou vytvořeny a prováděny tak, aby nepodporovaly obchodování za nevhodným účelem, a o posouzení, zda by minimální poplatek měli platit uživatelé zadávající příkazy bez ohledu na to, zda jsou tyto příkazy provedeny či nikoli, jelikož tržní infrastruktura musí tyto příkazy zpracovat;

29.  navrhuje, aby orgán ESMA provedl studii, která by se zabývala modelem poplatků „maker/taker“ - s cílem určit, zda by formálním povinnostem a dohledu měl podléhat i každý příjemce výhodnější struktury poplatků typu „maker“;

30.  požaduje dohled orgánu ESMA a definici v prováděcích aktech pro spolehlivé mechanizmy umožňující přerušení v závislosti na kolísání trhu a jiné přerušovací mechanizmy, jež by fungovaly současně na všech místech obchodování, aby se zabránilo bleskovému propadu akcií, k němuž došlo ve Spojených státech;

Oblast působnosti

31.  žádá, aby žádný účastník neregulovaného trhu neměl přímý nebo nefiltrovaný sponzorovaný přístup na oficiální místa obchodování a aby se významní účastníci trhu obchodující na svůj vlastní účet museli zaregistrovat u regulačního orgánu a umožnit, aby jejich obchodní činnost podléhala z důvodu zajištění stability přiměřené míře dohledu a kontroly;

32.  žádá, aby byla obchodní činnost na vlastní účet uskutečňovaná neregulovanými subjekty prostřednictvím algoritmických obchodních stratégií vykonávána pouze prostřednictvím regulované finanční protistrany;

33.  žádá rozšíření rozsahu působnosti režimu transparentnosti MiFID na všechny nástroje podobné akciím včetně depozitních certifikátů (depository receipts), podílových fondů obchodovaných na burze (Exchange Traded Funds), burzovních komodit (exchange traded commodities, EDC) a certifikátů (certificates);

34.  žádá Komisi a orgán ESMA, aby zvážily zavedení požadavků na transparentnost – před uskutečněním obchodu a po jeho skončení – pro všechny nemajetkové finanční nástroje, včetně trhů se státními a podnikovými dluhopisy a způsobilými deriváty ústředních protistran, které by byly uplatňovány způsobem, jenž se v případě potřeby liší v jednotlivých třídách aktiv a zároveň spojuje s opatřeními, která zajišťují větší standardizaci mimoburzovních derivátových produktů s cílem umožnit dosažení větší transparentnosti;

35.  zastává názor, že s ohledem na problémy, které nastaly v souvislosti s kvalitou údajů a konsolidací údajů po uskutečnění obchodu pro evropské akcie, by Komise měla zajistit, aby údaje po uskutečnění obchodu pro nekapitálové produkty byly poskytovány ve formě, která je již konsolidovaná;

36.  podporuje úmysl Komise uplatňovat na derivátové nástroje širší škálu ustanovení směrnice MiFID, protože obchodování s těmito produkty ve stále větší míře přechází na organizovaná místa obchodování a je předmětem zvyšující se standardizace a centrálních zúčtovacích požadavků;

37.  požaduje návrh Komise, který by zajistil, aby všechny smlouvy na deriváty OTC, které lze normalizovat, byly podle potřeby uskutečňovány na burzách nebo elektronických obchodních platformách, aby bylo zajištěno, že ceny takových smluv jsou tvořeny transparentním, spravedlivým a účinným způsobem, aniž by došlo ke střetu zájmů;

38.  žádá o přezkoumání norem Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry týkajících se zúčtovacích center, zúčtovacích systémů cenných papírů a systémově důležitých platebních systémů s cílem dále zlepšit transparentnost trhu;

39.  domnívá se, že pro regulační orgány na různých trzích s fyzickými a finančními produkty je nezbytné, aby měly přístup ke stejným údajům, a mohly tak identifikovat trendy a vzájemné souvislosti, a vyzývá Komisi, aby koordinovala toto úsilí v rámci EU a celosvětově;

o
o   o

40.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a Evropské centrální bance.

(1) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. (2) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.