Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/2114(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0349/2010

Předložené texty :

A7-0349/2010

Rozpravy :

Hlasování :

PV 14/12/2010 - 9.15
CRE 14/12/2010 - 9.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0467

Přijaté texty
PDF 506kWORD 184k
Úterý, 14. prosince 2010 - Štrasburk
Posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v oblasti CBRN
P7_TA(2010)0467A7-0349/2010

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (2010/2114(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o EU, čl. 2 odst. 5 a články 67, 74, 196 a 222 SFEU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na program Rady a Komise ze dne 20. prosince 2002 na zlepšení unijní spolupráce v oblasti prevence a snižování následků chemických, biologických, radiologických a jaderných teroristických hrozeb (program CBRN 2002)(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu(2) ve znění pozměněném rámcovým rozhodnutím Rady 2008/919/SVV(3),

–  s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů z roku 2003,

–  s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii z roku 2003 nazvanou „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003 na zasedání v Bruselu, a na strategii EU v oblasti vnitřní bezpečnosti z roku 2010(4) a příslušné sdělení Komise (KOM(2010)0673),

–  s ohledem na program solidarity EU na řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků z roku 2004(5),

–  s ohledem na strategii EU pro boj proti terorismu z roku 2005, kterou přijala Evropská rada dne 1. prosince 2005 na zasedání v Bruselu(6) a na provádění akčního plánu(7),

–  s ohledem na akční rámec z Hyogo na období 2005–2015(8) přijatý na Světové konferenci pro omezování katastrof, jež se konala ve dnech 18. až 22. ledna 2005 v Japonsku,

–  s ohledem na sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj(9), a zejména na jeho financování projektu CBRN Emap(10),

–  s ohledem na rozhodnutí Euratom a Rady 2007/162/ES ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu(11),

–  s ohledem na rozhodnutí Euratom a Rady 2007/779/ES ze dne 8. listopadu 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze)(12),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(13),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu(14), zejména v případě činností s přeshraničním dopadem, která mimo jiné stanoví pokyny pro integrovaný přístup ke zvyšování kapacit na ochranu kritických infrastruktur na úrovni EU, konstatuje, že je třeba vytvořit Evropský varovný systém pro kritické infrastruktury (CIWIN), a která svěřuje Komisi pravomoc předkládat návrhy a zajišťovat koordinaci v oblasti zvyšování ochrany těchto klíčových infrastruktur,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (KOM(2009)0273),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti(15),

–  s ohledem na Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je(16),

–  s ohledem na sdělení o politice EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly (KOM(2010)0386),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – akční plán provádění Stockholmského programu“ (KOM (2010)0171),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení týkající se chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti a předcházení katastrofám a reakcí na ně a s ohledem na své nedávné usnesení ze dne 10. února 2010 o zemětřesení na Haiti(17), které vyzývá ke zřízení jednotky civilní ochrany EU,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o sdělení Komise „Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem“(18),

–  s ohledem na revidovaný návrh předsednictva Rady ze dne 25. října 2010 týkající se návrhu závěrů Rady o připravenosti a reakci v případě chemického, biologického, radiologického či jaderného útoku připravený na základě cílů stanovených v Akci H.29 o zlepšení nouzového plánování v akčním plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti(19), který přijala Rada dne 8. listopadu 2010,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ (KOM(2010)0600),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zahraniční věci a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0349/2010),

A.  vzhledem k tomu, že EU může prokázat dlouhodobou angažovanost v programech chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti (dále „program CBRN“), počínaje závěry ze zasedání Evropské rady, která se konala v Gentu dne 19. října 2001 a v Laekenu ve dnech 13. až 14. prosince 2001; vzhledem k tomu, že program CBRN byl přijat v roce 2002 a v roce 2004 ho nahradil program solidarity EU a že Rada přijala dne 12. listopadu 2009 nový akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti,

B.  vzhledem k tomu, že chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy, ať již jsou neúmyslné nebo důsledkem teroristického útoku, vážně ohrožují bezpečnost a zdraví obyvatel EU, ovlivňují jejich životy, životní prostředí a majetek, včetně jejich kulturního dědictví, a dokonce i fungování společnosti v jednom či více členských státech EU, protože mohou narušit důležitou infrastrukturu a řídící kapacity,

C.  vzhledem k tomu, že se Rada i Komise shodují na tom, že počet nehod souvisejících s chemickým, biologickým, radiologickým či jaderným materiálem, a to včetně teroristických činů, byl dosud poměrně nízký, a vzhledem k tomu, že většina katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami byla průmyslovými nehodami nebo k nim došlo kvůli zvýšení objemu a celosvětového šíření nebezpečných patogenních látek,

D.  vzhledem k tomu, že stávající dlouhodobé riziko katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami na území Evropské unie, ať již jsou důsledkem náhody nebo záměru, vážně narušuje plné užívání všech základních práv a svobod a je v rozporu s přísliby a rozvojem evropského prostoru, svobody, bezpečnosti a práva,

E.  vzhledem k tomu, že největší riziko chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy vyplývá z šíření chemického, biologického, radiologického a jaderného materiálu teroristickými organizacemi, a vzhledem k tomu, že jedno z nejdůležitějších opatření se proto týká zpřísnění režimu nešíření zbraní a odzbrojování prostřednictvím všeobecného a bezvýhradného provádění všech souvisejících smluv a mezinárodních dohod (konkrétně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, Úmluvy o chemických zbraních a Úmluvy o biologických zbraních) a dosažení dohody o úmluvě týkající se zákazu výroby štěpných materiálů pro zbrojařské účely (smlouva o zákazu výroby štěpných materiálů pro jaderné zbraně (FMCT),

F.  vzhledem k tomu, že výroba, vlastnění, získávání, přeprava, dodávání nebo používání zbraní a výbušnin anebo jaderných či chemických zbraní, a také výzkum a vývoj biologických a chemických zbraní a návod na výrobu anebo použití výbušnin, střelných zbraní anebo jiných zbraní pro nelegální účely je součástí definice, kterou EU vymezuje terorismus a teroristický výcvik, jak je uvedeno v rámcových směrnicích Rady 2002/475/SVV a 2008/919/SVV,

G.  vzhledem k tomu, že opatření týkající se chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů jsou jedním ze základních kamenů strategie EU pro boj proti terorismu a že Rada s ohledem na tuto skutečnost schválila dne 30. listopadu 2009 akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti,

H.  vzhledem k tomu, že problém zneužívání některých chemikálií, které jsou široké veřejnosti na trhu snadno dostupné, jako prekurzorů k domácí výrobě výbušnin, může v EU vést k řadě teroristických i jiných trestných činů; vzhledem tomu, že tato situace vyžaduje přísné sledování a kontrolu provádění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání KOM(2010)0473),

I.  vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je nastolována nová rovnováha odpovědnosti mezi různými orgány EU na straně jedné a EU a jejími členskými státy, včetně odborných znalostí v oblasti obrany, na straně druhé; vzhledem k tomu, že budování tohoto nového rámce je neustálým procesem, který vyžaduje chápání společných hodnot a společný cíl,

J.  vzhledem k tomu, že za politiku v oblasti biologické, radiologické, jaderné a chemické bezpečnosti (politika v oblasti CBRN) jsou v zásadě odpovědné členské státy, avšak že je přesto nezbytná úzká spolupráce a koordinace na úrovni EU,

K.  vzhledem k tomu, že zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) poskytuje příležitost k tomu, aby se zlepšila celková reakce EU na krize prostřednictvím činností v rámci nástroje stability,

L.  vzhledem k tomu, že na základě akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti by měla být zabezpečena účinná interakce iniciativ členských států a EU při řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik a při přípravě potřebných protiopatření, přičemž by byla posílena tzv. horizontální koordinace mezi Komisí a členskými státy a tzv. vertikální koordinace mezi nástroji na úrovni EU a členských států s cílem zvýšit účinnost a rychlost společného využívání informací, výměny osvědčených postupů, analytického podávání zpráv ve všech fázích, společného plánování, rozvoje operačních postupů, operačních cvičení a hospodárného shromažďování stávajících zdrojů,

M.  vzhledem k tomu, že opatřeními v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti se zabývá několik agentur EU činných v trestním řízení, např. Europol, a to na základě vytvoření evropské databáze výbušných zařízení a systému včasného varování v oblasti výbušnin a chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; vzhledem k tomu, že tato praxe vyžaduje vytvoření řádných postupů pro provádění kontrol ze strany Evropského parlamentu a parlamentů členských států, jak je uvedeno např. v článku 88 SFEU,

N.  vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a s nimi související všudypřítomné nebezpečné patogenní látky se vyskytují ve stále větší míře v EU i na celém světě, jak dokázal nedávný výskyt případů nákazy virem A/H1N1,

O.  vzhledem k tomu, že problémy znečištění a kontaminace životního prostředí, včetně problémů přeshraniční povahy, mohou být zhoršeny incidenty v oblasti CBRN, kvůli nimž je zapotřebí do politiky v oblasti CBRN zahrnout i strategie EU na regeneraci a dekontaminaci,

P.  vzhledem k tomu, že celkovým cílem nové politiky EU v oblasti CBRN je snížit nebezpečí incidentů v oblasti CBRN a škody, které z nich pro občany Evropské unie vyplývají, a vzhledem k tomu, že tohoto cíle se dosáhne tak, že se „sníží pravděpodobnost výskytu incidentů v oblasti CBRN a omezí se jejich následky v případě, že k nim dojde“,

Q.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví(20) uznává, že je zapotřebí koordinovat opatření na úrovni EU i na celosvětové úrovni, aby bylo možno urychleně reagovat na hrozby pro zdraví, a zavazuje se ke zlepšení připravenosti a krizových mechanismů v případě epidemií či výskytu nákazy, včetně úmyslných aktů, jako je bioterorismus,

R.  vzhledem k tomu, že biologické materiály, jako je antrax, jsou v porovnání s nukleární technologií a jejími prekurzory mnohem levnější a snadněji dosažitelné a šiřitelné, což skýtá příležitosti pro nekonvenční teroristické útoky, které by mohly znamenat dlouhodobé obrovské ohrožení zdraví a životního prostředí, včetně zemědělství a dodávek potravin,

S.  vzhledem k tomu, že nebyla-li záchranářům, včetně policejních, požárních a zdravotnických služeb, předem poskytnuta ochrana ve formě zdravotních prostředků a dostatečné přípravy, nemohou pomáhat obětem přímo na místě incidentu způsobeného chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, aniž by se sami vystavovali riziku,

T.  vzhledem k tomu, že zásoby zdravotních záchranných prostředků v regionech poskytují dostatečnou ochranu pro občany tím, že uvádějí do rovnováhy ochranu veřejného zdraví a ekonomické zájmy a současně zajišťují odpovědnost a solidaritu členských států,

U.  vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace se svým celosvětovým programem včasného varování před katastrofami a reakcí na ně(21) usiluje o zlepšení biologické bezpečnosti a ochrany a připravenost na výskyty nákazy nebezpečnými a nově se objevujícími patogenními látkami,

V.  vzhledem k tomu, že EU se prostřednictvím členských států a Komise aktivně účastní diskusí v rámci iniciativy pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, jejímž cílem je dosáhnout koordinované celosvětové akce s cílem zvýšit připravenost v oblasti veřejného zdraví a zavést opatření v reakci na hrozbu mezinárodního biologického, chemického a jaderného terorismu,

W.  vzhledem k tomu, že ohrožení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nevzniká pouze v souvislosti s teroristickými útoky nebo s nedbalostí, ale i v oblastech, které jsou zamořeny chemickými zbraněmi z druhé světové války, jež byly navezeny na dno moří nebo na úložiště jaderného odpadu v EU,

X.  vzhledem k tomu, že míra chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v EU závisí také na míře bezpečnostních opatření uplatňovaných ve třetích zemích,

Y.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s využíváním nových technologií při plánování teroristických činů by mohla vzniknout nová rizika pro bezpečnost, protože bezpečnostní normy se technickému pokroku nepřizpůsobují dostatečně rychle,

Z.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí provést důkladnou revizi různých norem, které jsou v současné době uplatňovány, aby bylo možno stanovit nezbytné a dostatečné bezpečnostní požadavky,

AA.  vzhledem k tomu, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti má tři hlavní části – prevenci, detekci a připravenost a reakci – a obsahuje i čtvrtou kapitolu o opatřeních vztahujících se na prevenci, detekci a reakci v oblasti CBRN; vzhledem k tomu, že pochopení významu každé fáze má klíčový význam pro zabezpečení řádného provádění studií o hodnocení rizik, reakcí a protiopatření, přičemž je třeba k zacházení s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály přijmout průřezový a přeshraniční přístup, tj. přístup založený na řádném rozvržení měřitelných cílů a činností v každé fázi,

AB.  vzhledem k tomu, že změny, které učinila Rada ve stávajícím akčním plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti navrženém Komisí, tento akční plán oslabují a kvůli nim ztrácejí závazky členských států povinný charakter, a zmírňují se tak stanovená opatření, přičemž mnoho z nich bylo zavedeno na vnitrostátní úrovni místo toho, aby měly celoevropský rozměr, a zároveň oslabují monitorování a kontrolu jejich plnění ze strany Komise, přičemž Komise občas není postavena na roveň členským státům ani jako „zapojený aktér“,

Obecné směry

1.  konstatuje, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti si po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost osvojil nové rozdělení kompetencí mezi členskými státy a EU, jak je uvedeno v článku 5 Smlouvy o EU ve spojitosti se zásadou přenesení pravomocí, subsidiarity a proporcionality; poukazuje na to, že tento akční plán zahrnuje oblast sdílených vnitřních pravomocí (článek 4 SFEU), pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, společné bezpečnostní otázky a dopravu, opatření civilní ochrany (článek 196 SFEU) a dále vnější činnosti Unie (články 21 a 22 Smlouvy o EU);

2.  zdůrazňuje však, že provádění společného bezpečnostního systému v oblasti CBRN by neměl omezit pravomoci členských států v této oblasti politiky;

3.  domnívá se, že tento akční plán bude hrát klíčovou roli při zajišťování hladké interakce mezi vnitrostátními a evropskými iniciativami, které se zabývají řešením chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik;

4.  uznává, že je naprosto nezbytné posílit příslušné odborné znalosti a vyhnout se zdvojování činnosti, roztříštěnosti a nedůslednosti v úsilí, které orgány EU nebo členské státy vynakládají v oblastech bezpečnosti a obrany, v nichž je ohroženo základní právo na život a lehkovážnost a nedbalost mají nedozírné následky;

5.  zdůrazňuje, že EU by měla posílit společný přístup k prevenci, odhalování a řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik tím, že vytvoří zvláštní mechanismy (regulační, legislativní nebo nelegislativní), které by v případě chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy, k níž došlo v důsledku nehody nebo teroristického útoku, stanovily povinnost spolupráce a pomoci; připomíná, že hlavním cílem orgánů EU by mělo být zabezpečení účinné národní nebo mezinárodní reakce na chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou nehodu nebo teroristický útok na základě solidarity EU, a to koordinovaným způsobem pod záštitou Komise a s celoevropským dosahem;

6.  připomíná, že akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti je pro EU a její členské státy příležitostí k nalezení legislativních prostředků k účinnému uplatňování doložky solidarity, která je obsažena v článku 222 SFEU, a že se členské státy musejí vzájemně informovat o svých plánech a osvědčených postupech v případě chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, bez ohledu na to, zda se jedná o nehodu nebo zda byly způsobeny úmyslně, aby si mohly vzájemně koordinovaným a účinným způsobem pomáhat;

7.  zdůrazňuje, že je velmi důležité rozšířit rozsah normativního a regulačního zásahu Komise, která má vzhledem k množství stanovených cílů a opatření v současném znění akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti poněkud nejasnou úlohu; naléhá proto na Komisi, aby vydala legislativní návrhy pokud možno pro všechny oblasti, na něž se vztahuje akční plán, a zdůrazňuje, že mezery v úsilí vyvíjeném jednotlivými členskými státy je možno vyplnit pouze tehdy, bude-li Komisi svěřena silná regulační úloha;

8.  poukazuje na to, že závazek členských států bdít nad chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou bezpečností se v žádném případě nesmí omezit pouze na výměnu osvědčených postupů a informací a že by měly být shromažďovány, resp. společně využívány i technologie a infrastruktury s cílem zabránit zdvojování činností a plýtvání zdroji, aby tak byla navázána hodnotná a nákladově efektivní spolupráce na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby se dohodly na metodách odhalování a prevence katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, na převozu chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů na území EU a na protiopatřeních, včetně sdílení příslušných informací a přeshraniční pomoci;

9.  vyzývá proto členské státy s nejvyspělejšími systémy vnitřní bezpečnosti, aby sdílely své informace, technologie a infrastruktury navzdory jejich citlivé a výsostně vnitrostátní povaze a aby zahájily výše uvedené společné strategické projekty; vyzývá Komisi a Radu, aby vytvořily a pravidelně aktualizovaly databázi zdravotních protiopatření, která jsou v členských státech k dispozici v případě chemické, biologické, radiologické a jaderné havárie, aby podporovaly sdílení existujících kapacit a aby koordinovaly výhodný nákup zmíněných protiopatření;

10.  žádá, aby byly vypracovány kvalitativní a bezpečnostní normy EU a také systém a síť laboratoří EU na certifikaci bezpečnostního zařízení a technologií v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; zdůrazňuje, že přísné bezpečnostní normy a přijímací postupy musí platit také pro pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v zařízeních, v nichž mají přístup ke škodlivým látkám; vyzývá ke sdílení a využívání osvědčených postupů a znalostí, jak z civilní, tak z vojenské oblasti; zdůrazňuje, že pod záštitou Komise by mělo být zabezpečeno i potřebné financování výzkumu a vývoje, aby bylo zajištěno provádění aplikovaného výzkumu a významných demonstračních programů EU, a vzhledem k fragmentaci tohoto trhu zdůrazňuje, že je třeba vypracovat průmyslovou politiku EU v oblasti civilní bezpečnosti, která by podniky v EU podněcovala ke spolupráci a která by poskytovala zvláštní podporu malým a středním podnikům (průmyslovým odvětvím), jež se významně podílejí na inovacích 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (tematická oblast bezpečnost), a že tento podíl by měl být zvýšen; dále zdůrazňuje, že je třeba usilovat o povzbuzení (zejména přeshraniční) spolupráce mezi evropskými podniky; přeje si, aby byly vytvořeny kapacity pro globální řízení projektů, které budou dohlížet nad veškerými aspekty projektů v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti a pokryjí všechna stadia hrozeb, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, tj. prevenci, odhalování a reakci; vyzývá Komisi k navržení strategie pro rozvoj odvětví biologické ochrany v Evropě;

11.  vítá skutečnost, že chemická, biologická, radiologická a jaderná ochrana je jedním z témat evropské rámcové spolupráce v oblasti bezpečnostního a obranného výzkumu, která byla navázána mezi Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou obrannou agenturou; zdůrazňuje, že doplňkovost, koordinace a součinnost mezi investicemi do výzkumu a technologií v oblasti obrany a investicemi do výzkumu civilní bezpečnosti, které poskytuje Komise v souvislosti se sedmým rámcovým programem, by vyžadovaly efektivní zlepšení příslušných právních podmínek pro výměnu informací v rámci Hospodářského a finančního výboru a pro činnosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU v souladu s rozhodnutím Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(22); vyzývá k rozvoji aplikovaného výzkumu evropského rozměru v oblasti bezpečnosti zařízení, aby tak byla zajištěna ochrana místních obyvatel a životního prostředí, a k zahájení významných demonstračních programů; podporuje vytváření odborných středisek specializovaných na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a mobilitu výzkumných pracovníků;

12.  trvá na tom, aby byla při práci se sdílenými databázemi členských států a citlivými údaji získanými z výzkumu uplatňována vhodná ochranná a bezpečnostní opatření, neboť důraz na bezpečnost povzbudí k větší spolupráci a ke sdílení informací mezi orgány a subjekty členských států;

13.  zdůrazňuje, že je důležité posílit naši připravenost a vyzývá k pravidelnému mapování vnitrostátních kapacit a aktiv a ke společným cvičením členských států;

14.  žádá o naléhavé vytvoření evropského mechanismu reakcí na krize, který by byl začleněn do útvarů Komise a který by koordinoval civilní a vojenské prostředky, s cílem zabezpečit, aby byla EU schopna rychle řešit katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami; připomíná svou žádost o vytvoření evropských jednotek civilní ochrany vycházejících ze stávajícího mechanismu EU civilní ochrany, které by Unii umožnily sloučit zdroje potřebné k poskytnutí nouzové pomoci, včetně humanitární pomoci, do 24 hodin od vypuknutí chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy na území EU nebo mimo něj; zdůrazňuje, že je třeba vhodně propojit i orgány, jako je Europol, Interpol a vnitrostátní orgány činné v trestním řízení, jež by měly navázat partnerství a vytvořit odpovídající a účinnou síť pro proaktivní předvídání nouzových situací, jejich monitorování v reálném čase, operativní zapojení či koordinační činnost v zájmu řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, a dále zdůrazňuje, že je třeba poskytovat zprávy Komisi; připomíná Barnierovu zprávu z roku 2006 nazvanou „V zájmu zřízení evropské jednotky civilní ochrany Europe aid“(23), kterou Parlament významně podpořil, a v tomto ohledu vítá, že Komise projevila ochotu vytvořit evropskou kapacitu pro reakce na mimořádné situace, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ (KOM(2010)0600),

15.  vyzývá k zohlednění dvojího charakteru civilně-vojenských technologií jakožto zdroje součinnosti; v rámci řádně stanovených os strategické spolupráce vyzývá ke spolupráci s Evropskou obrannou agenturou, se zeměmi NATO, jako jsou Spojené státy a Kanada, a s třetími zeměmi, které jsou v oblasti bezpečnosti CBRN průkopníky; tato spolupráce by spočívala ve výměně osvědčených postupů, organizaci strukturovaných dialogů mezi odborníky a ve společném rozvíjení kapacit; zdůrazňuje, že je důležité, aby se členské státy EU účastnily společných cvičení zaměřených na prevenci a zvládání bezpečnostních incidentů způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, do nichž se zapojí ozbrojené síly a složky civilní ochrany členských států a mechanismus EU v oblasti civilní ochrany;

16.  konstatuje, že stávající mechanismus EU v oblasti civilní ochrany podle rozhodnutí Euratom a Rady 2007/779/ES představuje v současnosti vhodný nástroj k řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, a zdůrazňuje, že tato struktura by měla být fórem, kde budou přijímána nouzová rozhodnutí týkající se připravenosti a reakcí na chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy; konstatuje však, že v zájmu dosažení tohoto cíle a zajištění řádné prevence a odhalování katastrof je třeba v každém členském státě a na úrovni EU navázat spolupráci s orgány civilní ochrany, zpravodajskými službami, donucovacími orgány a také se středisky bezpečnostních služeb a s vojenskými informačními a operačními centry, například s Útvarem pro plánování a provádění civilních operací (CPCC) Politického a bezpečnostního výboru a se společným situačním střediskem (SitCen); připomíná také úlohu Stálého výboru pro operační spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI), která spočívá v usnadňování, prosazování a posilování operační spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti;

17.  připomíná, že společné situační středisko (SITCEN) je součástí nové Evropské služby pro vnější činnost a že jeho pracovníky jsou zejména příslušníci zpravodajských služeb a policejních útvarů členských států; zdůrazňuje, že jeho činnost má mimořádný význam pro podporu vnitrostátních center pro řešení krizí;

18.  vyzývá členské státy, aby pod dohledem Komise koordinovaly své úsilí s cílem zvýšit interoperabilitu zařízení, kapacit a technologií v oblasti civilní ochrany, a začaly tak účinně uplatňovat novou doložku o solidaritě v případě katastrofy způsobené chemickými, radiologickými, biologickými a jadernými látkami;

19.  zdůrazňuje, že posilování kapacit EU v oblasti civilní ochrany musí kromě využívání technologií, infrastruktur a kapacit dvojího použití zahrnovat i strategickou spolupráci s Evropskou obrannou agenturou, jak je uvedeno výše, Evropskou kosmickou agenturou, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, Organizací pro zákaz chemických zbraní a jinými vysoce specializovanými mezinárodními středisky nebo programy, které se zabývají chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami;

20.  důrazně vyzývá členské státy, aby určily nebo zřídily vnitrostátní orgán, který by v případě útoku nebo katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami měl za úkol jednat jako hlavní koordinátor všech zapojených vnitrostátních a místních struktur i všech opatření přijatých v reakci na tuto událost;

21.  ztotožňuje se s hodnocením, že chemické, biologické, radiologické a jaderné útoky představují pro obyvatele EU vážnou hrozbu; podporuje proto všechna opatření, která poskytnou před těmito útoky lepší ochranu;

22.  zdůrazňuje, že boj proti terorismu musí být prováděn za plného dodržování mezinárodního humanitárního práva a evropských předpisů, zásad a hodnot v oblasti základních práv, včetně zásady právního státu; připomíná, že je zapotřebí dodržovat zásady Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí;

23.  připomíná, že zabránit teroristům v přístupu k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálům je klíčovou prioritou jak v rámci současné (z roku 2005), tak i budoucí strategie EU pro boj proti terorismu a také v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů z roku 2003; žádá proto, aby koordinátor EU pro boj proti terorismu prostřednictvím vhodných a relevantních agentur a odborníků EU pravidelně podával Parlamentu zprávy o stupni všech možných chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik nebo hrozeb, které zaznamená na území Unie nebo vůči občanům či zájmům EU ve světě; trvá na tom, že je třeba jasněji stanovit příslušné úlohy různých orgánů EU a členských států zapojených do boje proti terorismu; v této souvislosti oceňuje koordinační úlohu výboru COSI a centra SitCen; vyzývá Parlament jakožto jediný přímo demokraticky volený orgán v EU, aby v rámci svých výsad zajistil demokratický dohled nad oběma těmito orgány a byl tak bezodkladně a plně informován o jejich činnostech, a to způsobem, jenž zaručí jejich bezpečné fungování;

24.  naléhavě vyzývá orgány EU, aby při vypracování a provádění všech částí akčního plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti zachovávaly demokratickou kontrolu a transparentnost v souladu s právem veřejnosti na přístup ke všem informacím a příslušným dokumentům, které se týkají veřejné bezpečnosti a každodenních rizik spojených s katastrofami způsobenými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami;

25.  žádá, aby byla opatření uvedená v akčním plánu EU v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik začleněna do všech nástrojů EU pro vnější vztahy v oblasti hospodářské spolupráce a do politického dialogu se třetími zeměmi (včetně doložek EU o nešíření zbraní); naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci politického a hospodářského dialogu se třetími zeměmi využívaly veškeré dostupné prostředky (včetně nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a vnějších vztahů) na podporu norem na odhalování a prevenci, včetně sdílení informací, a na reakci na nehody způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami ve třetích zemích, jak je nastíněno v akčním plánu;

26.  klade důraz na těsné propojení a vzájemnou souvislost mezi bezpečností uvnitř a vně Evropské unie; v této souvislosti vítá akce prováděné regionálními špičkovými pracovišti CBRN v oblastech napětí mimo Evropskou unii, které mají podpořit sítě odborné spolupráce, zlepšit kontrolu vývozu chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a zabránit nezákonnému obchodování s těmito látkami a posílit soubor nařízení příslušných států i regionální spolupráci v této oblasti; vyzývá, aby byli v Evropě vzděláváni mezinárodní experti z rizikových zemí, přičemž budou dodržována nezbytná pravidla bezpečnosti a důvěrnosti;

27.  naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby odolaly tlaku průmyslu a jiných zainteresovaných stran, jež se dle očekávání (a jak jasně vyplývá z porovnání obou verzí akčního plánu EU v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik ve znění Komise a Rady) snaží vyhnout zátěži vyplývající z přísnější regulace; domnívá se, že by měly být zohledněny obavy průmyslu ohledně kvality a dosahu navrhovaných regulačních opatření, aniž by byla opomenuta podstata věci – právo na život, svobodu a bezpečnost pro všechny lidi v Evropě a pro jejich společenství; zdůrazňuje, že prioritou je zabezpečit dohled nad chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály a jejich ochranu v celé EU a také účinnost reakce EU v případě katastrofy, ať už by se jednalo o nehodu nebo úmysl, a význam snahy o odstranění takovýchto hrozeb;

28.  vyzývá členské státy, aby se v plné míře účastnily prováděcích fází akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a aby v této souvislosti spolupracovaly s orgány EU, které převádějí cíle a opatření plánu do konkrétních kroků, aby v každém z členských států EU byla zaručena bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek;

Prevence

29.  vyzývá Komisi, aby vystupovala jako hlavní zprostředkovatel a monitorovala vytvoření a pravidelnou aktualizací seznamů EU chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, přičemž o přiměřeném časovém rámci by měla rozhodovat právě Komise; trvá na tom, aby součástí těchto seznamů byla i možná preventivní opatření a zásahy pro každou chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou látku v souladu se stupněm její nebezpečnosti, potenciálem zneužití a zranitelnosti obyvatel;

30.  zastává názor, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti musí stanovit vyšší normy založené na rizicích, pokud jde o kritéria posuzování bezpečnosti vysoce rizikových zařízení v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik, a zdůrazňuje úlohu a odpovědnost vnitrostátních orgánů v souvislosti s prováděním pravidelných kontrol těchto zařízení, protože vypracování „kritérií“ uvedených v současném akčním plánu, který pozměnila a přijala Rada, samo o sobě nepostačuje a stanovuje překvapivě nízkou normu, k čemuž se navíc pojí nízká míra odpovědnosti ze strany organizací pracujících s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, příslušných orgánů členských států a orgánů EU; dále konstatuje, že veškerá přijatá opatření by měla být úměrná pravděpodobným rizikům;

31.  zdůrazňuje, že bezpečnostní předpisy a požadavky na vysoce riziková zařízení v celé EU pracující s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami musí být předmětem právní úpravy EU, a nikoli pouze „dokumentů o osvědčených postupech“, a to na základě důsledného konzultačního procesu sdružujícího orgány EU, orgány členských států a organizace věnující se vysoce rizikovým chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám; důrazně vyzývá, aby až do přijetí a zavedení těchto právních úprav byla Komisi svěřena významnější monitorovací a inspekční úloha;

32.  vítá iniciativy Společného výzkumného střediska (JRC), jež podporují programy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a její inspekce v jaderných zařízeních; doporučuje přijmout opatření pro vzájemné využití databází a výsledků výzkumu střediska s databázemi a výzkumy členských států;

33.  podporuje vytváření strategií, které budou informovat podniky, vědeckou a akademickou obec a finanční instituce o rizicích, k nimž může dojít při jejich práci a činnosti a která jsou spojena s šířením chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a s obchodováním s nimi; na obecnější rovině se domnívá, že účinnost určitých bezpečnostních opatření v akčním plánu významně závisí na důvěrnosti informací a že je důležité zabránit riziku jejich vyzrazení, které by účinnost těchto opatření mohlo oslabit;

34.  je přesvědčen, že Komise a orgány členských států by měly dohlížet na činnost organizací, které pracují s rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, a měly by zabezpečit, aby tyto organizace dodržovaly normy bezpečnosti a ochrany veřejnosti založené na rizicích, z čehož vyplývá, že musejí pravidelně vykonávat řádné inspekce v rizikových lokalitách;

35.  domnívá se, že část akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, která se týká prevence, je třeba pozměnit tak, aby se zajistilo, že chemický průmysl nahradí využívání vysoce rizikových chemikálií vhodnými alternativami s nižším rizikem, pokud je jejich náhrada z vědeckého, technologického a environmentálního hlediska možná a jednoznačně se tím zvýší bezpečnost; bere na vědomí ekonomické náklady, které s sebou takové nahrazení může nést, a jejich dopad na příslušná odvětví, ale naléhavě EU, členské státy a soukromý sektor žádá, aby upřednostnily bezpečnost občanů EU; navrhuje v této souvislosti, aby byl vytvořen zvláštní odkaz na stávající nařízení REACH(24), o což správně usilovala Komise ve znění navrhovaného akčního plánu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala studii o provádění nařízení REACH;

36.  zdůrazňuje, že největší chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představuje šíření těchto materiálů teroristy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit účinnost mezinárodních kontrolních režimů a zlepšit kontroly na hranicích a při vývozu;

37.  vyzývá Radu a Komisi, aby důrazně vybízely všechny státy k podpisu Úmluvy o chemických zbraních (CWC) a Úmluvy o biologických zbraních (BWC) a dostály všem závazkům, které z nich vyplývají, a aby v nejvyšší možné míře podporovaly dodatečný ověřovací protokol k Úmluvě o biologických zbraních, který obsahuje seznam nebezpečných biologických a patogenních látek a ustanovení týkající se prohlášení o zveřejňování informací a výsledků inspekcí; naléhavě rovněž vyzývá členské státy, Radu, Komisi a mezinárodní společenství, aby jako součást ověřovacího protokolu k Úmluvě o chemických zbraních sestavily seznam všech potenciálně škodlivých chemických látek včetně bílého fosforu;

38.  vyzývá dále Komisi a Radu, aby posílily opatření na podporu systému smluv, zejména úmluv o chemických a biologických zbraních, a vyzývá proto všechny členské státy EU, aby uvalily přísný zákaz na výrobu a používání biologických a chemických zbraní a aby přikročily k vlastnímu odzbrojení;

39.  uvědomuje si, že šíření látek zvyšuje hrozbu, že budou zneužity teroristickými skupinami, a vybízí EU, aby nadále usilovala o zaručení obecné platnosti právního rámce pro boj proti jadernému terorismu a zajištění toho, že platné předpisy budou dodržovány; podporuje projekty spolupráce se třetími zeměmi, například zeměmi Středomoří, zaměřené na boj proti obchodování s jaderným a radiologickým materiálem; vyzývá EU, aby s ohledem na hodnotící konferenci k Úmluvě o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC), která se bude konat v roce 2011, zajistila obecnou platnost CWC a BWC;

40.  vyzývá Komisi, aby předložila srovnatelné údaje a celkové hodnocení současného stavu evropského průmyslu z hlediska zajištění a zpřísnění kontrol vysoce rizikových chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů, a to včetně přehledu všech příslušných vnitrostátních zákonů týkajících se uplatňování úmluvy CWC, BWC a jiných mezinárodních nástrojů týkajících se chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; tento přehled by měl zahrnovat informace o tom, nakolik členské státy a průmyslová odvětví plní své mezinárodní povinnosti; uznává však, že prosazování takových opatření, jako jsou úmluvy BWC a CWC, může být nedostatečné k řešení rizik plynoucích z používání chemických, biologických, radiologických a jaderných látek nestátními subjekty, zejména teroristickými sítěmi;

41.  vyzývá Radu a Komisi, aby podpořily stávající návrh úmluvy o zákazu vývoje, výroby, shromažďování, přepravy a používání zbraní obsahujících uran a o jejich zničení a aby tuto úmluvu předložily členským zemím OSN k podpisu a ratifikaci; vyzývá všechny členské státy EU a OSN, aby zavedly moratorium na používání zbraní s ochuzeným uranem do doby, než bude odsouhlasen celosvětový zákaz těchto zbraní;

42.  podporuje zavádění opatření zaměřených na boj proti financování šíření uvedených látek, přičemž se inspiruje mechanismy uplatňovanými v boji proti financování terorismu;

43.  vítá opatření Komise v rámci nástroje stability k ukončování činností souvisejících s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami; považuje tato opatření za doplňková k akčnímu plánu v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti a vyzývá Komisi, aby projekty rozšířila i na jiné regiony, než je bývalý Sovětský svaz; v návaznosti na zkušenosti získané v rámci nástroje stability žádá Komisi, aby vyzvala k předkládání návrhů zaměřených na posílení bezpečnosti a ochrany civilních laboratoří s cílem zamezit dalšímu šíření zbraní;

44.  domnívá se, že v akčním plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by mělo být jednoznačně požadováno vytvoření pokynů EU pro odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a normativní požadavky, které mají být uplatňovány ve všech 27 členských státech, a mělo by být zabezpečeno, aby personál bezpečnostní ochrany, který přichází do styku s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, včetně personálu v průmyslových odvětvích a výzkumných střediscích, v nichž se tyto materiály nacházejí, absolvoval zvláštní školící programy a dále by měly být stanoveny požadavky na pracovníky v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (úloha, kompetence a odborná příprava); zdůrazňuje, že bezpečnostní a informační školení musí být poskytovány také záchranářům;

45.  zdůrazňuje, že budoucí krátkodobá revize akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by neměla jednoduše prosazovat samoregulaci v příslušných průmyslových odvětvích a nemělo by jim být pouze doporučováno, aby přijaly kodexy chování, ale Komise by měla být vyzvána, aby vypracovala celoevropské pokyny a právní předpisy platné pro všechna odvětví, v nichž jsou používány vysoce rizikové chemické, biologické, radiologické a jaderné látky;

46.  domnívá se, že navýsost důležité důkladně sledovat všechny transakce s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály v EU a že místo obyčejného „naléhání“ na průmyslová odvětví, aby podávala zprávy o těchto transakcích, by měla Komise a členské státy pracovat na řádném právním rámci pro regulaci a monitorování transakcí, čímž se zvýší míra bezpečnosti a zajistí se řádné a rychlé podávání zpráv o všech podezřelých transakcích a také o ztrátě či krádeži chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; zdůrazňuje, že tyto právní předpisy by měly vytvořit řádný základ pro úplnou transparentnost ve všech odvětvích, v nichž jsou používány chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, čímž by byla zabezpečena odpovědnost průmyslových odvětví za tyto transakce; domnívá se, že v zájmu zajištění řádného dohledu by se v souvislosti se sledováním povinnosti subjektů soukromého sektoru podávat zprávy měla zohlednit jejich schopnost prosazovat příslušné právní předpisy a pravidla;

47.  zdůrazňuje, že zajištění bezpečnosti přepravy a skladování chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů je nepopiratelnou a nevyhnutelnou součástí postupu, který má co nejvíce ztížit dostupnost těchto materiálů, a tím řešit s nimi související bezpečnostní problémy;

48.  zdůrazňuje, že rizika spojená s obchodováním s chemickými látkami na internetu vyžadují další zkoumání a zvláštní opatření v této oblasti;

49.  žádá o vyjasnění úlohy členských států a Komise v souvislosti se zpřísněním dovozního / vývozního režimu; vyzývá členské státy, aby prováděly stávající mezinárodní právní úpravy a zabezpečily jejich uplatňování, a Komisi, aby převzala monitorovací úlohu, hodnotila jejich dodržování a podávala o něm zprávy; poukazuje na to, že s ohledem na rozvoj technologií je důležité provést přezkum a revizi příslušných právních předpisů a pravidel týkajících se nákupu, dovozu, prodeje, bezpečného skladování a přepravy chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů;

50.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit – a v případě, že existují, posílit – kontrolní a bezpečnostní mechanismy ve všech poštovních službách zabývajících se roznášením pošty, s ohledem na teroristické činy spáchané v evropských zemích umístěním výbušnin do balíčků odeslaných poštou;

Detekce

51.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány členských států zahájila studii, v níž posoudí situaci na místě z hlediska detekce chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a o bezpečnosti jaderných elektráren v EU a jejím sousedství v případě nehody nebo úmyslného teroristického útoku; doporučuje Komisi, aby navázala na výsledky takového posouzení a pracovala na společných pokynech EU, pokud jde o řešení takových nehod nebo úmyslných útoků včetně stanovení prostředků, jimiž bude zabezpečeno, aby členské státy vyčlenily na tato opatření dostatečné lidské a materiální zdroje;

52.  žádá o posílení úlohy monitorovacího a informačního střediska, které bylo zřízeno již v rámci mechanismu civilní ochrany EU, aby se zajistila řádná výměna informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a vedlo to ke stanovení celoevropských norem pro detekci činnosti v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek;

53.  žádá Komisi, aby monitorovala a posoudila, jak členské státy dodržují předpisy, a podávala o tom Parlamentu každoročně zprávy, a požaduje, aby vnitrostátní orgány zabezpečily, že příslušná průmyslová odvětví a organizace zabývající se vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály budou dodržovat právní úpravy a pokyny;

54.  považuje za zásadní, aby byly provedeny řádné studie s cílem povinně zapojit všechny příslušné orgány a zainteresované strany na úrovni členských států a EU, včetně posouzení, jak by bylo možné urychlit a zjednodušit výměnu informací a spolupráci, což by vedlo k účinnější reakci na ohrožení veřejné bezpečnosti;

Připravenost a reakce

55.  vyzývá Radu, aby v souvislosti s nouzovým plánováním svěřila Komisi úlohu „koordinátora“, aby mohla vystupovat jako monitorovací subjekt, čímž bude zabezpečena skutečná existence místních a vnitrostátních nouzových plánů; zdůrazňuje, že Komise by měla převzít úlohu správce takovýchto plánů, čímž by měla nejlepší možnost zjistit případné nedostatky, a mohla by tedy zareagovat rychleji než příslušné orgány;

56.  vítá záměr posílit kapacitu civilní ochrany EU; konstatuje však, že kvalifikace vojenských obranných útvarů v mnoha členských státech EU se na základě praktických zkušeností se zvládáním chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof výrazně zvyšuje; vyzývá v této souvislosti členské státy a Komisi, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a více investovaly do důsledné koordinace mezi civilními a vojenskými odborníky;

57.  naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zjišťovala, jaké potřeby je nutné naplnit k tomu, aby se zvýšily kapacity civilní ochrany, se záměrem vytvořit společné projekty zadávání zakázek; žádá v této souvislosti, aby se kladl zvláštní důraz na definování potřeb EU, pokud jde o její připravenost na chemické, biologické, radiologické a jaderné útoky a schopnost na ně reagovat, včetně zdravotnických protiopatření, takovým způsobem, aby byla dostupnost zdravotnických protiopatření v případě události chemického, biologického, radiologického nebo jaderného charakteru posuzována na úrovni EU i na úrovni členských států;

58.  žádá, aby byla organizována společná cvičení členských států EU a členských států a třetích zemí s cílem předcházet vzniku nebezpečných situací v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

59.  vítá plánovaná cvičení EU na simulaci chemických, biologických, radiologických a jaderných nehod nebo útoků a zdůrazňuje, že akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by měl zabezpečit, aby výsledky a posouzení těchto cvičení přispěly k pokud možno nepřetržité diskusi o rozvoji celoevropských norem;

60.  upozorňuje na to, že Komise by měla zaujmout vedoucí postavení při stanovování norem vycházejících z potřeb kapacit pro přijímání protiopatření; zdůrazňuje, že je to jediný způsob, jak dosáhnout nejvyšší možné úrovně bezpečnosti v celé EU, protože by to byl jediný možný způsob, jak zabezpečit, aby se všechny členské státy řídily stejnými pokyny a uplatňovaly stejné zásady při budování kapacit a při přípravě vhodných lidských a materiálních zdrojů na reakci na katastrofu, ať už náhodnou nebo úmyslnou;

61.  zdůrazňuje, že je nutné vytvářet na úrovni regionů/EU rezervy zdrojů na reakci na katastrofu, jejichž rozsah by měl pokud možno odrážet aktuální úroveň hrozby, ať už v podobě lékařského či jiného typu příslušného vybavení, které by koordinoval útvar civilní ochrany EU, financovaný EU a v souladu se společně dohodnutými pokyny EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zásoby řádně spravovány, a bylo tak zajištěno, aby rezervy zdrojů na reakci, lékařské nebo jiné důležité vybavení byly plně funkční, moderní a aktuální; naléhavě zdůrazňuje, že než dojde k takovémuto shromažďování zdrojů na úrovni EU/regionů, akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by měl ukázat, jak by členské státy mohly společně využívat protiopatření a zdroje v případě nehody nebo teroristického útoku v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, aby se tak v praxi použila nová doložka o solidaritě; zdůrazňuje, že jakémukoli aktu pomoci určitým členským státům EU musí předcházet žádost ze strany příslušných politických orgánu v postižených zemích a neměl by být na úkor schopnosti příslušného členského státu chránit své vlastní občany;

62.  žádá revizi pravidel, jimiž se řídí Evropský fond solidarity, jejímž záměrem bude, aby jeho prostředky byly dostupnější v případě přírodních a průmyslových katastrof i katastrof způsobených člověkem, a vyzývá členské státy, aby využívaly zdrojů dostupných v rámci strukturálních fondů pro zvýšení prevence a připravenosti;

63.  s cílem připravit se na neblahou možnost nehody, úniku nebo úmyslného použití chemických, biologických, radiologických a jaderných látek vyzývá Komisi, aby vytvořila oznamovací mechanismy, které by propojily činnost útvaru civilní ochrany EU s dalšími systémy včasného varování EU v příslušných oblastech zdravotnictví, životního prostředí, výroby potravin a dobrých životných podmínek zvířat; vyzývá též Komisi, aby zavedla mechanismy výměny informací a analýz s mezinárodními orgány, jako je Světová zdravotnická organizace, Světová meteorologická organizace a Organizace pro výživu a zemědělství;

64.  žádá, aby byly vytvořeny specializované zásahové skupiny na úrovni EU/regionů, které by zahrnovaly lékařský personál, personál donucovacích orgánů a vojenský personál, a konstatuje, že po případném vytvoření těchto skupin by měla být pravidelně plánována zvláštní školení a operativní cvičení;

65.  vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné financování na rozvoj lepšího vybavení pro stanovování a identifikaci biologických činitelů v případě útoku nebo nehody; hluboce lituje skutečnosti, že stávající detekční zařízení má kapacitní a rychlostní omezení, což v případě nouze vede ke ztrátě cenného času; zdůrazňuje, že pracovníci zasahující v případě nouze musí být řádně vybaveni a předem ochráněni lékařskými prostředky, aby pro ně práce v oblasti katastrofy, kde se mohou vyskytovat škodlivé patogenní látky, byla co možná nejbezpečnější; zdůrazňuje, že lepší vybavení pro identifikaci činitelů a diagnostiku je nezbytné také v nemocnicích a dalších zařízeních, které přijímají oběti mimořádné události;

66.  vyzývá jednotlivé orgány EU a vnitrostátní orgány zapojené do shromažďování informací, aby zrevidovaly svou organizační strukturu a v případě, že je nedostatečná, jmenovaly vhodné osoby se zkušenostmi a znalostmi v oblasti zjišťování a posuzování hrozeb a rizik v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti;

67.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy posuzující chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a rizika;

68.  vyzývá k zahájení školicích a osvětových programů v evropském měřítku při zvážení možností, které skýtá internet jakožto hlavní prostředek informování občanů o problematice chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat mechanismy rychlého varování a informování občanů EU, pokud jde o mimořádné události z hlediska chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; se zájmem bere na vědomí studii proveditelnosti týkající se evropského vzdělávacího střediska pro jadernou bezpečnost v rámci Společného výzkumného střediska (JRC);

Vliv na životní prostředí a zdraví

69.  bere na vědomí nekoordinované nadměrné investování do očkovacích látek během pandemie chřipky A/H1N1; vítá návrh závěrů Rady nazvaný „Poučení z pandemie A/N1H1 – zdravotní bezpečnost v Evropské unii“ (12665/2010), jenž počítá s rozvojem mechanismu pro společné zakázky očkovacích látek a antivirotik, který by mohl být na základě dobrovolnosti používán v členských státech, a vybízí členské státy ke společnému rozvoji regionálních koncepcí připravenosti, včetně sdílení stávajících kapacit a koordinace účinného a nákladově efektivního zadávání zakázek v oblasti lékařských protiopatření a současně k zajištění vysoké úrovně připravenosti v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v celé EU;

70.  konstatuje, že právní předpisy EU (rozhodnutí Rady 90/424/EHS, ve znění rozhodnutí Rady 2006/965/ES) stanoví přístup Společenství k eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz, včetně nákupu a vytváření rezerv veterinárních zdravotních prostředků na ochranu zvířat před nakažením; vyjadřuje politování nad skutečností, že takový přístup Společenství, který by koordinoval nákup a vytváření rezerv zdravotních prostředků na ochranu obyvatelstva EU před nakažením nebezpečnými biologickými patogenními látkami, neexistuje;

71.  upozorňuje na skutečnost, že mimořádná událost nebo útok, během něhož by byly použity biologické patogenní látky, např. antrax apod., zamoří postiženou oblast na desítky let, vážně poškodí rostliny, život a zdraví zvířat a lidí a bude znamenat dlouhodobé ekonomické náklady; vyzývá Komisi, aby do politiky v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti začlenila strategie na regeneraci a dekontaminaci;

72.  zdůrazňuje, že mimořádná událost spojená s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, jež ovlivní kvalitu půdy a/nebo dodávky pitné vody, může mít ničivé a dalekosáhlé následky na zdraví a životní podmínky všech obyvatel postižené oblasti; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti vzala tuto skutečnost v potaz;

73.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby existovala účinná kontrola nad mimořádnými událostmi způsobujícími znečištění vod, neboť s sebou přinášejí i znečištění životního prostředí, kontaminaci půdy, nutnost likvidace odpadů a/nebo uvolňování radioaktivních látek;

74.  vyjadřuje politování nad skutečností, že ve sdělení Komise a v závěrech Rady o akčním plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti, který je převážně zaměřen na odhalování a prevenci, není dostatečná pozornost věnována připravenosti a reakci; vyzývá Komisi a Radu, aby kladla větší důraz na vypracování mechanismů pro připravenost a reakci, které jsou zapotřebí na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí v případě, že by na území EU skutečně došlo k závažné mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

75.  lituje skutečnosti, že je v akčním plánu v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nedostatek opatření, která by zajišťovala bezpečnost radiologických a jaderných zařízení a materiálů a zlepšení plánů reakce, pokud jde o různé typy radiologických mimořádných situací a jejich následky pro obyvatelstvo a životní prostředí;

76.  je znepokojen případy jednotlivců a aktivistů, kterým se podařilo získat jaderný odpadový materiál z několika zařízení na přepracování vyhořelého paliva v Evropě, a vyzývá k bezodkladné, koordinované akci na posílení bezpečnosti radioaktivních a jaderných materiálů a zařízení;

77.  vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo k mnoha teroristickým útokům na dopravní struktury, a vzhledem k obecně zvýšenému nebezpečí úniku škodlivých látek během přepravy chemických, biologických, radioaktivních a jaderných materiálů vyjadřuje politování nad tím, že se sdělení Komise a závěry Rady o akčním plánu v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nezaměřují na dostatečnou ochranu veřejných dopravních sítí a zdraví jejich uživatelů; vyzývá členské státy, aby záchranářům zasahujícím v případech mimořádných událostí v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti zajistily poskytnutí preventivní ochrany a obětem, které byly vystaveny působení těchto látek, následnou péči, a to zejména pokud se jedná o biologické patogenní látky;

78.  zdůrazňuje, že mimořádná událost v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti by mohla mít dlouhodobé následky na pěstování potravinářských plodin, a tudíž i nepříznivý vliv na bezpečnost potravin a zajišťování jejich dodávek v EU; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti vzala tuto skutečnost v potaz;

79.  vyzývá ke spolupráci a výměně osvědčených postupů se zeměmi, jako jsou např. Spojené státy, Austrálie a Indie, které disponují odbornými poznatky týkajícími se hodnocení rizik, prevence, odhalování, informování a reakce v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

80.  vybízí k přijetí společných politik v zájmu dekontaminace půd zasažených chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými látkami, tak aby bylo možno půdu a danou oblast co nejdříve opět používat a aby se tak snížilo riziko pro zdraví osob a životní prostředí;

81.  vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily vypracování modelů reakce, které umožní ideální reakci v případě mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti a které budou věnovat zvláštní pozornost vzdělávacím zařízením, zařízením lékařské péče a střediskům geriatrické péče;

82.  vyzývá členské státy, aby při vypracovávání evakuačních plánů pro případ mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti věnovaly zvláštní pozornost potřebám starších osob, dětí, osob v lékařské péči, osob se zdravotním postižením a jiných takových zranitelných skupin;

83.  vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výstavbě krytů civilní obrany v prostorách institucí (veřejných a administrativních) i na místní a regionální úrovni, v nichž by se občané Evropy mohli v případě katastrofy skrýt;

84.  naléhavě vyzývá Komisi, aby se s třetími sousedícími zeměmi, na jejichž území se vyskytují objekty, které by v případě nehody mohly znamenat velké nebezpečí pro životní prostředí a obyvatele v EU, snažila dosáhnout dohody a stanovit společné minimální bezpečnostní normy;

85.  vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu počítala s flexibilnějším přizpůsobením bezpečnostních opatření technickému rozvoji;

86.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila stávající bezpečnostní opatření z hlediska jejich dopadu na životní prostředí a zdraví, a aby zajistila, aby se nová opatření zaváděla pouze na základě výsledků takového posouzení, které by se mělo provádět pravidelně;

o
o   o

87.  vyzývá Komisi, aby na období do roku 2013, kdy bude akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek revidován, vypracovala pro tuto oblast plán EU, v němž budou stanoveny úkoly a politická řešení a o němž bude Komise pravidelně informovat Parlament, pokud jde o aktuální vývoj a dosažený pokrok.

88.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně přezkoumaly a uplatňovaly akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek v souladu s jeho doporučeními, a očekává, že ho co nejdříve zrealizují; dále vyzývá Komisi a Radu, aby příští akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti předložily Parlamentu nejméně jeden rok předtím, než vstoupí do prováděcí fáze, aby Parlament stihl včas poskytnout své stanovisko;

89.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a národním parlamentům.

(1) 14627/2002.
(2) Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.
(3) Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 21.
(4) 5842/2/2010.
(5) 15480/2004.
(6) 14469/4/2005.
(7) 5771/1/2006.
(8) http://www.unisdr.org/eng/hfa/hfa.htm.
(9) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s.1).
(10) https://www.cbrnemap.org.
(11) Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9.
(12) Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.
(13) Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(14) Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
(15) 15505/1/2009 REV 1.
(16) Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.
(17) Přijaté texty, P7_TA(2010)0015.
(18) Přijaté texty, P7_TA(2010)0326.
(19) 15465/2010.
(20) Pracovní dokument Komise nazvaný Celosvětové zdraví – reakce na problémy spojené s globalizací (SEK(2010)0380), doprovodný dokument ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému Úloha EU v oblasti celosvětového zdraví (KOM(2010)0128).
(21) http://www.who.int/csr/en/
(22) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.
(23) http://ec.europa.eu/archives/commission_2004-2009/president/pdf/rapport_barnier_en.pdf
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

Právní upozornění - Ochrana soukromí