Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 18. května 2010 - Štrasburk
Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***II
 Energetická náročnost budov (přepracované znění) ***II
 Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) ***I
 Přechod z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) *
 Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) *
 Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování
 Klíčové kompetence v měnícím se světě: provádění pracovního programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na rok 2010
 Deontologické otázky spojené s řízením podniků
 Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení
 Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné ***II
 Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami ***I
 Makrofinanční pomoc Ukrajině ***I
 Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) ***I
 Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011– oddíl I – Parlament
 Zjednodušení SZP
 Nový vývoj v oblasti veřejných zakázek
 Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce „Oficiální rozvojová pomoc plus“
 Sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě
 Úsilí Evropské unie v boji proti korupci

Zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu ***II
PDF 200kWORD 32k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (16626/2/2009 – C7-0049/2010 – 2009/0027(COD))
P7_TA(2010)0158A7-0118/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (16626/2/2009 – C7-0049/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0066),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 63 odst. 1 body 1 a 2 a článek 66 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0071/2009),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7, článek 74 a čl. 78 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0118/2010),

1.  schvaluje postoj Rady;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie společně s předsedou Rady akt podepsal;

4.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Texty přijaté dne 7.5.2009, P6_TA(2009)0379.


Energetická náročnost budov (přepracované znění) ***II
PDF 213kWORD 42k
Usnesení
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (05386/3/2010 – C7-0095/2010 – 2008/0223(COD))
P7_TA(2010)0159A7-0124/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05386/3/2010 – C7-0095/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2008)0780),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0413/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. května 2009(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 21. dubna 2009(3),

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0124/2010),

1.  schvaluje postoj Rady;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

4.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady akt podepsal v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bude ověřeno, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

Prohlášení

ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komisek článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

„Evropský parlament, Rada a Komise prohlašují, že ustanoveními směrnice 2010/31/EU nejsou dotčeny budoucí postoje těchto orgánů, pokud jde o provádění článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jednotlivých legislativních aktů obsahujících tato ustanovení.“

Prohlášení Komise o období institucionálních prázdnin

„Evropská komise bere na vědomí, že Evropský parlament a Rada mají za to, že s výjimkou případů, kdy se legislativním aktem stanoví postup pro naléhavé případy, by oznamování aktů v přenesené pravomoci mělo zohledňovat období prázdnin daných orgánů (zimní, letní a období voleb do evropských orgánů) s cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly uplatnit svá práva ve lhůtách stanovených v příslušných legislativních aktech, a je připravena jednat odpovídajícím způsobem.“

Prohlášení Komise o financování energetické účinnosti budov

„Komise zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou nástroje financování hrají při úspěšné přeměně evropského stavebního odvětví na energeticky účinný a nízkouhlíkový sektor. Komise bude nadále členské státy podporovat v tom, aby široce využívaly dostupné finanční prostředky v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (na zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví bytové výstavby je možné v současné době kromě neomezené finanční podpory dostupné pro udržitelné zdroje energie v případě veřejných a obchodních/průmyslových budov využít až 4 % celkové výše vnitrostátních prostředků v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, což představuje částku 8 miliard EUR) a aby lépe využívaly všech dostupných finančních prostředků a fondů, které mohou sloužit jako pobídka v oblasti investic do energetické účinnosti.

Komise navíc přezkoumá možnost dalšího rozvoje všech stávajících iniciativ, jako je například Iniciativa pro inteligentní města(SET-Plan KOM (2009)0519) nebo využívání rozpočtových prostředků v rámci programu Inteligentní energie – Evropa II, a to například za účelem výměny poznatků a technické pomoci při zřizování vnitrostátních revolvingových fondů.

Kromě toho Komise připraví přehled a analýzu mechanismů financování, které se v současné době používají v členských státech, přičemž jejich závěry zohlední při snaze šířit osvědčené postupy v celé EU.

V návaznosti na analýzu uvedenou v čl. 10 odst. 5 směrnice 2010/31/EU Komise rovněž zváží další možný vývoj finančních pobídek (mimo jiné s ohledem na nástroje Unie uvedené za tímto účelem v čl. 10 odst. 5 písm. a) a jejich optimální využití v oblasti investic do zvyšování energetické účinnosti budov.„

(1) Přijaté texty, 23.4.2009, P6_TA(2009)0278.
(2) Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 75.
(3) Úř. věst. C 200, 25.8.2009, s. 41.


Evropský uprchlický fond na období 2008 až 2013 (změna rozhodnutí Rady č. 573/2007/ES) ***I
PDF 459kWORD 87k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (KOM(2009)0456 – C7-0123/2009 – 2009/0127(COD))
P7_TA(2010)0160A7-0125/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0456),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 2 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0123/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, čl. 78 odst. 2 a článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0125/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2010/EU, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“

P7_TC1-COD(2009)0127


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 78 odst. 2 a čl. 80 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Vzhledem k vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování, jehož cílem je zvýšit dopad úsilí Unie v oblasti znovuusídlování při poskytování ochrany uprchlíkům a dosáhnout co největšího strategického dopadu znovuusídlování díky lepšímu zaměření na ty osoby, které znovuusídlení potřebují nejvíce, je třeba v oblasti znovuusídlování na úrovni Unie pravidelně formulovat společné priority.

(2)  Za účelem splnění cílů rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES(2)by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví společné roční priority Unie, pokud jde o konkrétní zeměpisné regiony a státní příslušnost a o konkrétní kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídleni. Zejména je důležité, aby Komise vedla během přípravné fáze vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(3)  Při zohlednění potřeb v oblasti znovuusídlování stanovených rozhodnutím Komise o společných ročních prioritách Unie v této oblasti je rovněž nutné poskytnout dodatečnou finanční podporu na znovuusídlování osob, pokud jde o ▌zeměpisné regiony a státní příslušnost a o konkrétní kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídleni, je-li znovuusídlení označeno za nejvhodnější řešení jejich konkrétních potřeb.

(4)  V této souvislosti je vhodné přizpůsobit harmonogram týkající se lhůty pro poskytnutí údajů potřebných pro výpočet ročních částek, jež budou členským státům přiděleny, dále lhůty, ve kterých členské státy předloží Komisi své roční programy, a lhůty pro přijetí rozhodnutí Komise o financování.

(5)  Za účelem zapojení více členských států do aktivit spojených se znovuusídlováním je nutné, aby získaly dodatečnou finanční podporu ty členské státy, které se programu znovuusídlení účastní poprvé.

(6)  Rovněž je třeba stanovit pravidla způsobilosti výdajů na dodatečnou finanční podporu na znovuusídlování,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 573/2007/ES se mění takto:

1.  Článek  13 se mění takto:

   a) odstavec 5 se označuje jako odstavec 3;
   b) odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a nahrazuje se tímto:"
4.  Členské státy obdrží pevnou částku 4 000 EUR za každou osobu, která byla znovuusídlena v souladu se společnými ročními prioritami Unie, jež mají být stanoveny v souladu s odstavci 6 a 7, pokud jde o zeměpisné regiony a státní příslušnost ▌.
   ohrožené děti a ženy, zejména ty, jimž hrozí psychické, fyzické nebo sexuální násilí či zneužívání,
   nezletilé osoby bez doprovodu, pokud je znovuusídlení v jejich nejlepším zájmu, v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a s Úmluvou OSN o právech dítěte,
   osoby, jejichž vážný zdravotní stav vyžaduje zvláštní léčbu, zejména pokud jde o nemoc, která může být léčena pouze po znovuusídlení,
   osoby, které byly vystaveny násilí a mučení,
   osoby, jež je třeba mimořádně či bezodkladně znovuusídlit z právních důvodů a kvůli ochraně
"
   (c) vkládá se nový odstavec, který zní:"
4a.  U členských států, které se o poskytnutí finančních prostředků podle tohoto článku uchází poprvé, činí výše pevné částky za každou znovuusídlenou osobu 6 000 EUR v prvním kalendářním roce a 5 000 EUR v druhém kalendářním roce. V dalších letech bude výše pevné částky za každou znovuusídlenou osobu činit 4 000 EUR. Dodatečné prostředky, jež nově zapojené členské státy obdrží v průběhu prvních dvou let, budou vynaloženy na rozvoj udržitelného programu pro znovuusídlování."
   d) odstavec 4 se označuje jako odstavec 5 a nahrazuje se tímto:"
5.  V případě, že členský stát znovuusídlí osobu, která patří do více než jedné z kategorií uvedených ve společných ročních prioritách Unie v oblasti znovuusídlování stanovených v souladu s odstavci 6 a 7, obdrží za tuto osobu pevnou částku pouze jednou."
   e) odstavec 6 se nahrazuje tímto:"
6.   Za účelem splnění cíle tohoto rozhodnutí, kterým je učinit znovuusídlování účinným nástrojem ochrany, stanoví Komise formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 52a a za podmínek stanovených v článcích 52b a 52c společné roční priority Unie v oblasti znovuusídlování."
   f) vkládájí se nové odstavce, které znějí:"
7.  V případě nepředvídaných naléhavých okolností, kdy bude třeba společné roční priority Unie v oblasti znovuusídlování bezodkladně aktualizovat, se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 52d.
8.  Ve lhůtě dvaceti kalendářních dnů od oznámení o rozhodnutí Komise, které stanoví společné roční priority Unie v oblasti znovuusídlování v souladu s odstavci 6 a 7, poskytnou členské státy Komisi odhad počtu osob, které v souladu s tímto rozhodnutím v průběhu nadcházejícího kalendářního roku znovuusídlí. Komise sdělí tyto odhady Evropskému parlamentu a Radě;
9.  O výsledcích a dopadu finanční pobídky k činnostem v oblasti znovuusídlování v souladu se společnými ročními prioritami Unie podávají členské státy zprávu uvedenou v čl. 50 odst. 2 a Komise podává zprávu uvedenou v čl. 50 odst. 3."

2.  Článek 20 se mění takto:

   a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:"
2.  Do 1. září každého roku až do roku 2013 poskytne Komise členským státům odhad částek, které jim budou na následující kalendářní rok přiděleny z celkových rozpočtových prostředků přidělených v ročním rozpočtovém procesu, vypočtených podle článku 13."
   b) odstavec se 3 nahrazuje tímto:"
3.  Nejpozději 1. prosince každého roku do roku 2013 předloží členské státy Komisi návrh ročního programu na následující rok, který je vypracován v souladu s víceletým programem a který obsahuje tyto informace:
   a) obecná pravidla pro výběr projektů, které mají být financovány v rámci ročního programu;
   b) popis akcí, které mají být podporovány v rámci ročního programu;
   c) navrhované finanční rozdělení příspěvku fondu mezi jednotlivé akce programu a uvedení částky požadované k pokrytí technické pomoci podle článku 16 pro účely provádění ročního programu.
"
   c) v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"
Komise přijme rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje roční program, do 1. dubna daného roku. V rozhodnutí uvede částku přidělenou dotyčnému členskému státu a období, po které je výdaj způsobilý."

3.  V článku 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:"

5.  Pevná částka 4 000 EUR za každou znovuusídlenou osobu přidělená členskému státu bude poskytnuta formou paušální částky za každou osobu, která byla skutečně znovuusídlena.

"

4.  Vkládájí se nové články, které znějí:"

Článek 52a

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 6 a 7 je svěřena Komisi na dobu stanovenou v čl. 1 odst. 1.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 52b a 52c. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se postup stanovený v článku 52d.

Článek 52b

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 6 a 7 zrušit.

2.  Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mělo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 52c

Námitky k aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

3.  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 52d

Postup pro naléhavé případy

1.  Akt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a je použitelný, pokud proti němu není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament a Rada mohou ve lhůtě 3 měsíců ode dne oznámení vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci námitky. V takovém případě není akt nadále použitelný. Orgán, který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, ji odůvodní.

"

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V  dne .

Za Evropský parlamentZa Radu

předsedapředseda nebo předsedkyně

(1)Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010.
(2) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1.


Přechod z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna nařízení (ES) č. 1104/2008) *
PDF 414kWORD 96k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1104/2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (KOM(2009)0508 – C7-0244/2009 – 2009/0136(NLE))
P7_TA(2010)0161A7-0126/2010

(Knzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady předložený Komisí (KOM(2009)0508),

–  s ohledem na články 66 a 67 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0244/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0126/2010),

1.  schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.  bez ohledu na to, že Rada považuje SIS 1+ RE za náhradní plán pro případ neúspěchu SIS II, Evropský parlament si jako spolutvůrce právních předpisů, jejichž cílem je vytvoření Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (nařízení (ES) 1987/2006(1)), a rozpočtový orgán vyhrazuje právo držet v rezervě prostředky vyčleněné na vypracování SIS II pro rozpočtový rok 2011, s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem;

3.  vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh1
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 3
(3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II.
(3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. Pokud provedené testy prokáží selhání stávajícího projektu SIS II, mělo by být naplánováno alternativní technické řešení a všechny zúčastněné strany by měly být obeznámeny s komplexními finančními dopady.
Pozměňovací návrh2
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 4
(4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. Na doplnění stávající organizační struktury by měla být zřízena expertní skupina.
(4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. V závěrech zasedání Rady o SIS II ze dne 26.–27. února 2009 a 4.–5. června 2009 byl vytvořen neformální orgán skládající se z odborníků členských států označený jako Rada pro globální řízení programu SIS II s cílem posílit spolupráci a poskytnout přímou podporu členských států ústřednímu projektu SIS II. K doplnění stávající organizační struktury by tedy měla být podle tohoto nařízení formálně zřízena expertní skupina, jež by měla nést název Rada pro globální řízení programu SIS II (GPMB). S cílem zajistit účinnost a efektivitu nákladů by měli být členové GPMB trvalými členy a jejich počet by měl být omezený.
Pozměňovací návrh3
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 6
(6)   Měl by být vypracován technický pohotovostní plán pro dosažení dostupnosti funkcí systému SIS II. Popis technických složek architektury přechodu by proto měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II.
(6)   Je třeba přizpůsobit právní rámec, tak aby umožňoval přechod na případné alternativní technické řešení v případě, že testy prokáží, že SIS II nelze úspěšně provádět. Popis technických složek architektury přechodu by měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. Jakékoli alternativní technické řešení by mělo být založeno na nejlepší dostupné technologii, mělo by být nákladově účinné a mělo by se provádět podle přesně stanoveného a realistického harmonogramu. Komise by měla včas předložit podrobné finanční posouzení nákladů souvisejících s tímto alternativním technickým řešením. Mělo by být výslovně řečeno, že právní rámec stanovený nařízením (ES) č. 1987/2006 platí pro všechna řešení, a to bez ohledu na jejich technickou povahu.
Pozměňovací návrh4
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jako spolutvůrce právních předpisů odpovědný za zřízení, provoz a využívání SIS II, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1987/2006, a protože je přechod na nový systém financován z rozpočtu Unie, za nějž je Evropský parlament rovněž spoluodpovědný, měl by být do rozhodování týkajícího se tohoto přechodu zapojen. Před přechodem na nový Schengenský informační systém by se mělo na základě informací o výsledcích testů poskytnutých Komisí vyžadovat příznivé stanovisko Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh5
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 1 – odst. 1
-1)  V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.  Schengenský informační systém zřízený na základě hlavy IV Schengenské úmluvy z roku 1990 (SIS 1+) se nahrazuje novým systémem, a to Schengenským informačním systémem II (SIS II), nebo jakýmkoli alternativním technickým řešením, které je založeno na nejlepší dostupné technologii a je přijatelné z hlediska přesně stanoveného harmonogramu jeho provádění a jeho nákladové účinnosti. Zřízení, provoz a používání nového systému upravuje nařízení (ES) č. 1987/2006.
Pozměňovací návrh6
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod -1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
-1a)  V článku 1 se vkládá odstavec, který zní:
„1a.  V případě, že se v současném projektu SIS II nebude pokračovat a použije se alternativní technické řešení, rozumí se odkazy na SIS II v tomto nařízení jako odkazy na uvedené alternativní technické řešení.„
Pozměňovací návrh7
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 11 – odst. 2
2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu.
2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu nejpozději  31. prosince 2011. Pokud se použije alternativní technické řešení uvedené v čl. 11 odst. 5a, lze toto datum změnit v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 2.
Pozměňovací návrh8
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 11 – odst. 5
3a)  V článku 11 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5.  Přepojení, s nímž se počítá v procesu přechodu, proběhne až po provedení ověření podle čl. 8 odst. 7 a poté, co Evropský parlament předloží kladné stanovisko na základě informací o výsledcích testu poskytnutých Komisí v souladu s čl. 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006.„
Pozměňovací návrh9
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 b (nový)
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
3b)  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:
„5a.  Vývoje SIS II lze dosáhnout provedením alternativního technického řešení.„
Pozměňovací návrh10
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 c (nový)
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl. 14 – odst. 5 a (nový)
3c)  V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní:
„5a.  Komise vytvoří a uplatní balíček dodatečných opatření s cílem zabránit úniku informací o osobních údajích z databáze a zajistit ochranu osobních údajů po celou dobu testování a přechodu od systému SIS I na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).„
Pozměňovací návrh11
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl 17 a – odst. 1
1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum pro koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států.
1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum na pomoc vývoji SIS II na centrální úrovni. Měla by umožnit konzistentnost a zajišťovat koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států.
Pozměňovací návrh12
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl 17 a – odst. 2
2.  Radu GPMB tvoří nejvýše 10 odborníků. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše 8 odborníků a stejný počet náhradníků. Dva odborníci a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Jednání GPMB se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách.
2.  Radu GPMB tvoří nejvýše desetčlenů, kteří jsou kvalifikováni k tomu, aby aktivně přispívali k vývoji SIS II a kteří se pravidelně setkávají. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše osm členů a stejný počet náhradníků. Nejvýše dva členové a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Zainteresovaní poslanci nebo příslušní zaměstnanci Evropského parlamentu, odborníci z členských států a úředníci Komise přímo zapojení do vývoje projektů SIS II se mohou účastnit schůzí GPMB na náklady jejich příslušného správního orgánu nebo instituce. K účasti na zasedáních GPMB mohou být přizváni další odborníci v souladu s ustanoveními vymezenými v rámci mandátu, a to na náklady svého příslušného správního orgánu, instituce nebo společnosti.
Pozměňovací návrh13
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl 17 a – odst. 5
5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko.
5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. Rozsah mandátu rady GPMB zahrnuje požadavek na zveřejňování pravidelných zpráv, které budou zpřístupněny Evropskému parlamentu s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled.
Pozměňovací návrh14
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Čl 17 a – odst. 6
6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise.
6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise.' Potřebné prostředky na pokrytí nákladů na zasedání rady GPMB se čerpají z prostředků poskytnutých v současném finančním plánu na období 2010–2013 na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).
Pozměňovací návrh15
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 1104/2008
Článek 19
Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006.
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 nejpozději však 31. prosince 2013.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).


Přechod ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (změna rozhodnutí 2008/839/SVV) *
PDF 414kWORD 96k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/839/SVV o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (KOM(2010)0015 – C7-0040/2010 – 2010/0006(NLE))
P7_TA(2010)0162A7-0127/2010

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0015),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0040/2010),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0127/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  bez ohledu na to, že Rada považuje SIS 1+ RE za pohotovostní plán pro případ neúspěchu SIS II, Evropský parlament si jako spolutvůrce právních předpisů, jejichž cílem je vytvoření Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (nařízení (ES) 1987/2006(1)), a jako rozpočtový orgán vyhrazuje právo ponechat v rezervě prostředky, které budou vyčleněny na rozvoj SIS II v rozpočtovém roce 2011 s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU změnila odpovídajícím způsobem;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh1
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 3
(3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II.
(3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. Pokud provedené testy prokáží selhání stávajícího projektu SIS II, mělo by být naplánováno alternativní technické řešení a všechny zúčastněné strany by měly být obeznámeny s veškerými finančními dopady.
Pozměňovací návrh2
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 4
(4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. Na doplnění stávající organizační struktury bude zřízena expertní skupina.
(4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem tento proces dokončit. V závěrech zasedání Rady o SIS II z 26.–27. února 2009 a 4.–5. června 2009 byl vytvořen neformální orgán tvořený odborníky členských států označený jako Rada pro globální řízení programu SIS II s cílem posílit spolupráci a poskytnout přímou podporu členských států centrálnímu projektu SIS II. K doplnění stávající organizační struktury by tedy měla být podle tohoto nařízení formálně zřízena expertní skupina , jež by měla nést název Rada pro globální řízení programu SIS II (GPMB). S cílem zajistit účinnost a efektivitu nákladů by měli být členové GPMB jmenováni trvale a jejich počet by měl být omezen.
Pozměňovací návrh3
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 6
(6)   Měl by být vypracován technický pohotovostní plán pro dosažení dostupnosti funkcí systému SIS II. Popis technických složek architektury přechodu by proto měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II.
(6)  Je třeba přizpůsobit právní rámec, tak aby umožňoval přechod na případné alternativní technické řešení v případě, že testy prokáží, že SIS II nelze úspěšně provádět.. Popis technických složek architektury přechodu by měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. Jakékoli alternativní technické řešení by mělo být založeno na nejlepší dostupné technologii, mělo by být nákladově účinné a mělo by se provádět podle přesně stanoveného a realistického harmonogramu. Komise by měla včas předložit podrobné finanční ohodnocení nákladů souvisejících s tímto alternativním technickým řešením. Mělo by být výslovně řečeno, že právní rámec stanovený rozhodnutím 2007/533/SVV platí pro každé řešení, a to bez ohledu na jeho technickou povahu.
Pozměňovací návrh4
Návrh nařízení – pozměňující akt
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jako spolutvůrce právních předpisů odpovědný za zřízení, provoz a využívání SIS II, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1987/2006, a protože je přechod na nový systém financován z rozpočtu Unie, za nějž je Evropský parlament rovněž spoluodpovědný, měl by být do rozhodování týkajícího se tohoto přechodu zapojen. Před přechodem na nový Schengenský informační systém by se mělo na základě informací o výsledcích testů poskytnutých Komisí vyžadovat kladné stanovisko Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh5
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod -1 (nový)
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 1 – odst. 1
(-1) V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.  Schengenský informační systém (SIS 1+) zřízený na základě hlavy IV Schengenské úmluvy z roku 1990 se nahrazuje novým systémem, a to Schengenským informačním systémem II (SIS II) nebo jakýmkoli alternativním technickým řešením, které je založeno na nejlepší dostupné technologii a je přijatelné z hlediska přesně stanoveného harmonogramu jeho provádění a jeho nákladové účinnosti. Zřízení, provozování a využívání nového systému upravuje rozhodnutí 2007/533/SVV.„
Pozměňovací návrh6
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod -1 a (nový)
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 1 – odst. 1 a (nový)
(-1a) V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. 1a. V případě, že se v současném projektu SIS II nebude pokračovat a použije se alternativní technické řešení, rozumí se odkazy na SIS II v tomto nařízení jako odkazy na uvedené alternativní technické řešení.“
Pozměňovací návrh7
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 11 – odst. 2
2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu.
2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu nejpozději  31. prosince 2011. Pokud se použije alternativní technické řešení uvedené v čl. 11 odst. 5a, lze toto datum změnit v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 2.
Pozměňovací návrh8
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 a (nový)
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 11 – odst. 5
(3a)  V článku 11 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5.  Přepojení, jež je součástí procesu přechodu, se provede až po ověření uvedeném v čl. 8 odst. 7 a poté, co Evropský parlament předloží kladné stanovisko na základě informací o výsledcích testu poskytnutých Komisí v souladu s čl. 71 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV.„
Pozměňovací návrh9
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 b (nový)
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 11 – odst. 5a (nový)
(3b)  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:
„5a.  Vývoje systému SIS II lze dosáhnout pomocí alternativního technického řešení.„
Pozměňovací návrh10
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 3 c (nový)
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 14 – odst. 5 a (nový)
(3c)  V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní:
„5a.  Komise vytvoří a uplatní balíček dodatečných opatření s cílem zabránit úniku informací o osobních údajích z databáze a zajistit ochranu osobních údajů po celou dobu testování a přechodu ze systému SIS I na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).„
Pozměňovací návrh11
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 17 a – odst. 1
1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum pro koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států.
1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum na pomoc vývoji SIS II na centrální úrovni. Měla by umožnit konzistentnost a zajišťovat koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států.
Pozměňovací návrh12
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 17 a – odst. 2
2.  Radu GPMB tvoří nejvýše 10 odborníků. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše 8 odborníků a stejný počet náhradníků. Dva odborníci a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Jednání GPMB se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách.
2.  Radu GPMB tvoří nejvýše deset členů, kteří jsou kvalifikováni k tomu, aby aktivně přispívali k vývoji systému SIS II a kteří se pravidelně setkávají. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše osm členů a stejný počet náhradníků. Nejvýše dva členové a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Zainteresovaní poslanci nebo příslušní zaměstnanci Evropského parlamentu, odborníci z členských států a úředníci Komise přímo zapojení do vývoje projektů SIS II se mohou účastnit schůzí GPMB na náklady jejich příslušného správního orgánu nebo instituce. K účasti na zasedáních rady GPMB mohou být přizváni další odborníci v souladu s ustanoveními vymezenými v rámci mandátu, a to na náklady svého příslušného správního orgánu, instituce nebo společnosti.
Pozměňovací návrh13
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 17 a – odst. 5
5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko.
5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. Rozsah mandátu rady GPMB zahrnuje požadavek na zveřejňování pravidelných zpráv, které budou zpřístupněny Evropskému parlamentu s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled.
Pozměňovací návrh14
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 4
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Čl. 17 a – odst. 6
6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise.
6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností rady GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15 odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise. Potřebné prostředky na pokrytí nákladů na zasedání rady GPMB se čerpají z prostředků určených v současném finančním plánu na období 2010–2013 na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).
Pozměňovací návrh15
Návrh nařízení – pozměňující akt
Čl. 1 – bod 5
Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV
Článek 19
Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV, nejpozději však 31. prosince 2013.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).


Vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování
PDF 320kWORD 83k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (2009/2240(INI))
P7_TA(2010)0163A7-0131/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 78 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na mezinárodní a evropské nástroje na ochranu lidských práv, zejména na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), Listinu základních práv Evropské unie a na práva a záruky, které tyto nástroje přiznávají uprchlíkům a žadatelům o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte a na prvořadý záměr členských států chránit nejvyšší zájmy dítěte,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. června 2007 o budoucím společném evropském azylovém systému (KOM(2007)0301),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 nazvané Plán politiky pro azyl – Integrovaný přístup k ochraně celé EU (KOM(2008)0360),

–  s ohledem na závěry 2908. zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo dne 28. listopadu 2008 ((16325/1/08 REV 1 (Presse 344)) a bylo konkrétně zaměřeno na přijímání uprchlíků z Iráku,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (KOM(2009)0447),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 (KOM(2009)0456),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program(1),

–  s ohledem na komentář vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ke sdělení Komise o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a k návrhu rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013,

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států(2),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0131/2010),

A.  vzhledem k tomu, že součástí spravedlivé a realistické migrační politiky Evropské unie zahrnující společný evropský azylový systém (CEAS) musí být účinný, kvalitní a udržitelný program pro znovuusídlování, jenž nabídne trvalé řešení uprchlíkům, kteří se nemohou vrátit do své země původu a jejichž ochranu ani živobytí nelze v prvních azylových zemích zajistit,

B.  vzhledem k tomu, že účelem znovuusídlování není pouze poskytovat humanitární pomoc znovuusídlovaným osobám, ale také zbavit třetí země zátěže spojené s poskytováním útočiště velkému počtu prchlíků, a představuje velmi důležitý prostředek rozdělení odpovědnosti,

C.  vzhledem k tomu, že znovuusídlování uprchlíků je v současné době každoročně umožňováno pouze v 10 členských státech, přičemž koordinace této činnosti mezi nimi téměř neexistuje, což má za následek, že strategické využití znovuusídlování jako nástroje vnější politiky EU není dostatečné,

D.  vzhledem k tomu, že ze strategického využití programu znovuusídlení mohou mít přímý i nepřímý užitek jak uprchlíci, kteří jsou znovuusídlováni, tak ostatní uprchlíci, kteří zůstávají v první azylové zemi, dále přijímající i jiné země, ale i mezinárodní systém ochrany uprchlíků celkově,

E.  vzhledem k tomu, že program znovuusídlování může napomoci k tomu, aby nelegální přistěhovalectví bylo méně atraktivní pro uprchlíky snažící se o přístup do zemí Evropské unie,

F.  vzhledem k tomu, že potřeba projevit solidaritu třetím zemím, které přijímají velké množství uprchlíků, pro něž je nutno zajistit mezinárodní ochranu, je důležitá a dokazuje nezbytnost projevovat tuto solidaritu i v rámci EU,

G.  vzhledem k tomu, že podíl EU na celosvětovém znovuusídlování je i nadále dosti nízký; vzhledem k tomu, že tento nízký podíl má negativní dopad na snahu EU hrát stěžejní úlohu při řešení globálních humanitárních otázek a na mezinárodních scéně,

H.  vzhledem k tomu, že základem společných politik členských států v oblasti přistěhovalectví a azylu musí být skutečná solidarita, jež by jim umožnila vzít na sebe značný díl odpovědnosti za plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany uprchlíků, ale i odpovědnosti vůči třetím zemím, které jsou značně zatíženy poskytováním útočiště velkému počtu uprchlíků,

I.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 rovněž vyzýval k povinné solidaritě při znovuusídlování uprchlíků v rámci EU v případě, že je, mimo jiné, přijímající kapacita některého členského státu nedostatečná, s cílem umožnit přemístění osob požívajících mezinárodní ochrany do jiných členských států, pokud dotyčné osoby souhlasí a jsou-li dodržována jejich základní práva,

J.  vzhledem k tomu, že spolupráci se třetími zeměmi, které již několik programů pro znovuusídlování realizovaly, je třeba ještě posílit, aby bylo možné využít jejich zkušeností s přijímáním osob, integračními opatřeními a obecnou kvalitou iniciativ spojených se znovuusídlováním, a to prostřednictvím vzájemné výměny osvědčených postupů,

K.  vzhledem k tomu, že místní i mezinárodní organizace, stejně jako organizace vládní i nevládní, zejména UNHCR, by měly být zapojeny do všech fází programu EU pro znovuusídlování a přispívat k jeho realizaci svými specifickými informacemi, technickými odbornými znalostmi, prognózami v oblasti logistiky a zkušenostmi,

L.  vzhledem k tomu, že evropský program pro znovuusídlování nesmí proces znovuusídlování komplikovat,

M.  vzhledem k předpokladu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zahájí svou činnost v průběhu roku 2010; vzhledem k tomu, že EASO bude moci nabízet svou pomoc členským státům při realizaci iniciativ spojených se znovuusídlováním a současně zajišťovat koordinaci politik v rámci EU; vzhledem k tomu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu se bude muset aktivně účastnit rozhovorů mezi členskými státy, Komisí a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

N.  vzhledem k tomu, že pozornost je třeba věnovat nejen nutnosti zapojit do znovuusídlování více členských států, ale i kvalitě, udržitelnosti a účinnosti znovuusídlování, přičemž důraz by se měl klást na integrační opatření,

O.  vzhledem k tomu, že by uprchlíci měli mít neprodleně přístup k jazykovým kursům a kursům seznamujícím s kulturou dané země a v případě potřeby i k lékařské a psychologické péči,

P.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem úspěchu a účinnosti iniciativ v oblasti znovuusídlování je přístup dospělých na trh práce a okamžitá integrace dětí ve školách, a že by proto tyto osoby měly mít přístup k poradenským službám v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti,

Q.  vzhledem k tomu, že jak ve veřejné správě (např. v obcích), tak v rámci občanské společnosti (od organizací nevládních k organizacím dobročinným a od škol k sociálním službám) existuje několik subjektů, které mají zkušenosti i potřebné odborné znalosti, aby mohly uplatňovat vyhodnocovací mechanismy,

R.  vzhledem k tomu, že spolupráce s výše uvedenými subjekty – zejména s obcemi – se v zemích, které již mají ustálené postupy pro znovuusídlování, ukázala velmi přínosnou pro přijímání a integraci uprchlíků,

S.  vzhledem k tomu, že stanovování priorit by se mělo stát co nejflexibilnějším a vždy by se mělo přihlížet ke skutečné prioritě, kterou je nutno dát kategoriím nejzranitelnějších osob určeným UNHCR,

T.  vzhledem k tomu, že znovuusídlování je třeba realizovat jako doplňkové řešení k jiným trvalým řešením, jež mají žadatelé o mezinárodní ochranu v EU k dispozici a od nichž nelze odhlížet, a vzhledem k tomu, že snahy v oblasti znovuusídlování uprchlíků by neměly být na úkor úsilí o zajištění spravedlivého a účinného přístupu k azylu v rámci EU,

U.  vzhledem k tomu, že významnou úlohu hrají také programy pro přemísťování uprchlíků v rámci EU, a měly by proto být podporovány spolu s činnostmi spojenými se znovuusídlováním, jimiž se zabývá tato zpráva,

V.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 Evropský parlament rovněž vyzýval k zavedení systému, na jehož základě by se osoby požívající mezinárodní ochrany ze strany členských států, které se potýkají s mimořádnou a nepřiměřenou zátěží, převedly po konzultaci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky do jiných členských států s tím, že by bylo nutné zajistit, aby se přitom zachovávala nediskriminační, transparentní a jednoznačná pravidla, která je třeba v návaznosti na požadavek Parlamentu rovněž uplatňovat,

W.  vzhledem k tomu, že pokud členské státy, které se nikdy nezapojily do programů pro znovuusídlování, nebudou mít přístup k informacím, lidským zdrojům, odbornému poradenství a neustálému monitorování úsilí v oblasti znovuusídlování, nebude pro ně vůbec snadné se zapojit, a bude tak nesnadné dosáhnout cíle, kterým je zapojení většího počtu členských států,

Skutečný a účinný program EU pro znovuusídlování

1.  vítá iniciativu Komise, která navrhuje změnit Evropský uprchlický fond tak, aby se v něm projevil vliv programu EU pro znovuusídlování;

2.  kladně oceňuje výše uvedené obecné cíle stanovené ve sdělení o programu EU pro znovuusídlování a stále větší pozornost, jež je znovuusídlování věnována v obecné politice EU v oblasti azylu;

3.  požaduje přijetí opatření, na jejichž základě budou členské státy a místní orgány informováni o výhodách znovuusídlování uprchlíků;

4.  připomíná však, že rozpočtová položka a finanční podpora jsou nedostačující k tomu, aby byl program pro znovuusídlování uplatňován skutečně v celé EU;

5.  naléhavě žádá členské státy, aby podpořily zavedení mechanismů soukromého financování a obecnou součinnost státní a soukromé iniciativy s cílem posílit Evropský program pro znovuusídlování;

6.  žádá ambicióznější program, který zajistí kvalitu a účinnost znovuusídlování a bude obsahovat konkrétní pokyny týkající se vytvoření nového vzoru pro stanovování priorit, vytvoření pobídek pro členské státy, které je mají přimět k tomu, aby umožňovaly znovuusídlování uprchlíků, a zajištění souladu znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu, a který bude obsahovat také standardy pro podmínky přijímání a vyhodnocovací mechanismy, které je třeba přijmout v rámci každé iniciativy spojené se znovuusídlováním;

7.  domnívá se, že nové finanční výhledy (na období 2007–2013) by měly stanovit specifický rámec pro znovuusídlování. Ten by mohl mít podobu odděleného fondu na znovuusídlování a měl by poskytovat finanční podporu ambicióznějšímu programu znovuusídlování;

8.  vítá otevření nového Evakuačního transitního centra (ETC) v Rumunsku, jež poskytuje dočasné útočiště uprchlíkům, které je naléhavě potřeba znovuusídlit, a/nebo uprchlíkům, kteří nemohou zůstat v zemích prvního azylu; vyzývá Komisi, aby této možnosti využívala a aby rovněž podporovala znovuusídlování prostřednictvím Evakuačního transitního centra;

9.  vítá iniciativy ad hoc řady členských států ohledně přijetí uprchlíků, které je třeba naléhavě znovuusídlit, uznává však, že iniciativy tohoto druhu musí mít organizovanější podobu;

Požadavky účinnosti a schopnosti reagovat v souvislosti s opatřeními v oblasti znovuusídlování

10.  zdůrazňuje, že účinný program EU pro znovuusídlování by měl zajistit ochranu a trvalá řešení dlouhodobých rozvleklých situací uprchlíků a zároveň umožnit v mimořádných situacích či v případech nepředvídatelné události rychle a adekvátně reagovat, a že priority pro určitý rok by se měly stanovovat tak, aby v případě humanitární krize, která může nastat v průběhu daného roku, umožňovaly pohotovou reakci;

11.  trvá na tom, že kromě informací, které může poskytnout UNHCR, nevládní a jiné organizace, je pro přípravu znovuusídlování uprchlíků, vyhodnocení jejich potřeb a odpovídající naplánování další fáze znovuusídlování důležité umožnit práci v terénu,

12.  vybízí k tomu, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru s nevládními organizacemi a dalšími sociálními partnery, jako jsou náboženské a etnické organizace, přispívala k realizaci znovuusídlování a k propagaci dobrovolné činnosti v této oblasti;

13.  je přesvědčen, že obce, které jsou do znovuusídlování již zapojeny nebo se na něm začínají podílet, by měly vytvářet partnerství a sdružovat se s jinými obcemi ve své zemi i v členských státech EU, a tím v této oblasti umožnit výměnu zkušeností a posílení spolupráce v celé EU;

14.  zdůrazňuje, že je potřeba vytvořit organizovaný rámec spolupráce a v něm nadále získávat odborné znalosti a umožnit shromažďování a výměnu informací; zdůrazňuje také, že účinný program EU pro znovuusídlování musí členským státům (těm, které se programu již účastní nebo by se účastnit chtěly) umožňovat přístup k lidským zdrojům, odbornému poradenství a sdíleným informacím, které mohou být užitečné v každé fázi iniciativy spojené se znovuusídlováním; uznává, že všichni, kdo se účastní znovuusídlování, zvláště znovuusídlení uprchlíci, jsou významným zdrojem informací pro vyhodnocení iniciativ souvisejících se znovuusídlením;

15.  vyzývá členské státy ke společnému hledání a výměně osvědčených postupů vedoucích k lepší účinnosti, které mohou zahrnovat i realizaci společných programů, vzájemné hodnocení, zakládání společných misí, využívání společné infrastruktury (jako jsou např. tranzitní střediska) a pořádání návštěv ve členských státech za účelem vyhodnocení probíhajících iniciativ spojených se znovuusídlováním;

16.  žádá, aby byl respektován význam vyhodnocovacích mechanismů sledujících kvalitu přijetí a integrace v hostitelských členských státech; domnívá se, že úspěch znovuusídlování nelze posuzovat pouze z hlediska fyzického přemístění uprchlíků ze třetí země do členského státu, ale také z hlediska provádění opatření, jež umožňují integraci uprchlíků v hostitelské zemi;

17.  žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována lidským zdrojům podílejícím se na jakémkoli současném či budoucím programu EU pro znovuusídlování, aby se mohly využívat osvědčené postupy pro adaptaci a integraci uprchlíků v hostitelské společnosti, neboť se ukazuje, že opatření v oblasti znovuusídlování je nutné provádět pod dohledem příslušných úředníků a odborníků;

Stálé oddělení pro znovuusídlování, základní kámen účinného společného programu EU pro znovuusídlování

18.  je si vědom, že v EU neexistuje dostatečná strukturovaná spolupráce v oblasti znovuusídlování, která vyžaduje značné logistické přípravy, například pracovní návštěvy zaměřené na výběr a průzkum, lékařské prohlídky a bezpečnostní prověrky, organizaci cest a vyřizování víz, jakož i programy přijímání znovuusídlenců a jejich integraci, jak je uvedeno ve sdělení KOM(2009)0447;

19.  potvrzuje navíc svůj názor, že absence mechanismů spolupráce a koordinace mezi členskými státy zvyšuje náklady operací souvisejících se znovuusídlováním, snižuje jejich atraktivitu a oslabuje jejich strategický dopad;

20.  doporučuje proto vytvořit zvláštní oddělení s vlastními zaměstnanci, jejichž úkolem bude zajišťovat potřebnou koordinaci mezi všemi probíhající činnostmi členských států souvisejícími se znovuusídlováním;

21.  je přesvědčen, že nejvhodnějším institucionálním rámcem tohoto oddělení pro otázky znovuusídlování by byl Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kde by toto oddělení mohlo spolupracovat v rámci politik EU v oblasti azylu a migrace;

22.  domnívá se, že toto oddělení by mohlo navázat užší kontakt s UNHCR a místními nevládními organizacemi, a obdržet tak důležité informace týkající se např. naléhavých priorit, integračních technik atd. a tyto informace pak předávat členským státům a orgánům a institucím EU;

23.  trvá také na tom, že by oddělení pro otázky znovuusídlování mohlo hrát významnou úlohu při sledování a hodnocení kvality a účinnosti programu pro znovuusídlování na evropské úrovni, a to tím, že by na základě informací od institucí/orgánů zapojených v členských státech do iniciativ v oblasti znovuusídlování vypracovávalo výroční zprávy o všech činnostech;

24.  rád by zdůraznil, že oddělení pro otázky znovuusídlování by mělo vést seznam nevládních organizací, dobročinných organizací a dalších subjektů, které mohou v rámci procesu znovuusídlování uprchlíků spolupracovat se správními orgány; dále poznamenává, že výše zmíněné oddělení by mělo pravidelně vydávat dokumenty, v nichž budou stanoveny standardy a kritéria, které budou tyto subjekty muset splňovat, aby se mohly zapojit do programů EU v oblasti znovuusídlování;

25.  zdůrazňuje, že EASO se může velmi užitečným způsobem podílet na zajišťování souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování a dalších politik EU v oblasti azylu;

Flexibilní stanovování priorit

26.  uvědomuje si, že vhodný program pro znovuusídlování vyžaduje pravidelnou aktualizaci státních příslušností a kategorií uprchlíků, kteří by měli být v rámci procesu znovuusídlování upřednostňováni, přičemž zvláštní ohled je třeba brát na mimořádné události v různých zeměpisných oblastech a na obzvláště zranitelné osoby, které potřebují ochranu nejvíc;

27.  je přesvědčen, že v souladu s návrhem by priority EU pro určitý rok měla stanovit Komise, přičemž na všech fázích výběru a posuzování kandidátů na znovuusídlování by se měly velmi výrazně a účinně podílet úřad UNHCR a Evropský parlament;

28.  navrhuje, aby se výroční schůze odborné skupiny pro otázky znovuusídlování účastnila delegace poslanců z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj;

29.  domnívá se, že program EU pro znovuusídlování by měl zahrnovat zvláštní postupy, na jejichž základě se Evropský parlament bude moci zapojit do sestavování priorit EU pro daný rok;

30.  vybízí EASO, aby se významnou měrou podílel na sestavování plánu znovuusídlování v rámci EU;

31.  obhajuje zásadu, že v souladu s tím, že je nutné, aby priority EU pro určitý rok bylo možné upravovat, měly by existovat kategorie, jež zůstanou každý rok neměnné, aby členské státy mohly obzvláště zranitelným osobám nabízet možnost znovuusídlování kdykoli v průběhu roku;

32.  navrhuje, aby byla jednotlivým členským státům umožněna příprava na nouzové postupy pro případ nepředvídaného vývoje v humanitární oblasti – pro situace, kdy jsou uprchlíci například vystaveni ozbrojenému útoku nebo kdy přírodní neštěstí nebo katastrofy vážně ohrožují uprchlické tábory; domnívá se, že díky těmto postupům by bylo možné realizovat znovuusídlování v krátkém časovém horizontu, přičemž související administrativní opatření by bylo možné provést v rámci zkráceného časového rozvrhu nebo, v určitých případech, až poté, co se uprchlíci přemístí; doporučuje, aby byla tato oblast považována za jeden z cílů programu EU pro znovuusídlování;

Zajištění většího počtu členských států podílejících se na znovuusídlování

33.  vyjadřuje politování nad skutečností, že programy pro znovuusídlování má v současné době pouze 10 členských států a že vznikly bez jakékoli koordinace;

34.  je si vědom, že účast členských států je i nadále dobrovolná vzhledem k rozdílům týkajícím se podmínek přijímání, partnerů spolupráce a právních kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o tom, komu lze znovuusídlení poskytnout;

35.  uvědomuje si, že některé členské státy, zejména ty na jihu Evropy, čelí v důsledku své polohy na vnějších hranicích Unie zvláštním výzvám;

36.  přesto však žádá, aby byly vytvořeny větší pobídky, které budou motivovat další členské státy k účasti na programu EU pro znovuusídlování; uvědomuje si, že i když je větší finanční pomoc důležitá, nemělo by se zapomínat na EASO, které může v tomto ohledu představovat značný přínos, neboť se může snažit vyrovnávat situaci zlepšováním kvality služeb pro uprchlíky poskytovaných v členských státech a nabízením pomoci za použití nejúčinnějších postupů pro přijetí a integraci;

37.  navrhuje větší finanční pomoc členským státům, jež by se rády zapojily do programu EU pro znovuusídlování, s cílem poskytnout jim pomoc při vytváření udržitelného programu znovuusídlování a snížit zátěž těchto států, která je s podobnou iniciativou v počáteční fázi spojena; navrhuje, s cílem zabránit nadměrnému dopadu na Evropský uprchlický fond, aby byla výše finanční pomoci po počátečních letech účasti na programu uvedena na stejnou úroveň jako u ostatních členských států;

38.  je přesvědčen, že počet uprchlíků znovuusídlených v EU nebude možné zvyšovat, aniž by byl zaveden administrativní a odborný rámec, jenž by tvořil základ tohoto programu, a stálé struktury, jež by zajišťovaly přípravu na znovuusídlování a následnou kontrolu integračního procesu;

Vyhodnocovací mechanismy

39.  domnívá se, že účinný program EU pro znovuusídlování musí zahrnovat ustanovení o vyhodnocovacích mechanismech, neboť klade důraz na kvalitu znovuusídlování v každém členském státě a na dobré standardy ve všech fázích od uznání až po přijetí a integraci uprchlíků;

40.  vyzývá členské státy zapojené do programu pro znovuusídlování, aby vyhodnotily opatření, která přijaly v rámci postupu znovuusídlování, s cílem zajistit a zlepšit integraci uprchlíků. Členské státy by rovněž měly pravidelně sledovat integraci uprchlíků;

41.  je toho názoru, že vládní orgány by měly co nejvíce upevnit spolupráci s nevládními subjekty (např. s mezinárodními a místními nevládními organizacemi) a využívat jejich odborných znalostí a zkušeností s prací s uprchlíky při vytváření iniciativ v oblasti znovuusídlování uprchlíků; účast občanské společnosti v Evropském programu pro znovuusídlování bude oporou pro iniciativy členských států a místních orgánů na podporu a přijímání uprchlíků;

42.  podporuje velké úsilí ze strany všech zúčastněných subjektů, jehož cílem je umožnit uprchlíkům, a to zejména těm nejzranitelnějším, přístup k vhodnému bydlení, zdravotní péči, vzdělání, jazykovým kursům a psychologické pomoci, ale i na trh práce, a zajistit tak jejich úspěšnou integraci;

43.  žádá úřad EASO, a především jeho navrhované oddělení pro otázky znovuusídlování, aby v úzké spolupráci s UNHCR, nevládními organizacemi a místními orgány stanovil jasná kritéria pro kvalitu znovuusídlování a sledoval znovuusídlování uprchlíků, a přispěl tak k hodnocení a dalšímu zdokonalování činnosti vykonávané členskými státy v souvislosti se znovuusídlováním;

44.  znovu zdůrazňuje úlohu EASO jako subjektu, který by mohl upozorňovat na určité nedostatky iniciativ v oblasti znovuusídlování, pomáhat členským státům při hledání konkrétních řešení a podporovat dostupné osvědčené postupy spolu se stálým oddělením pro otázky znovuusídlování;

45.  vyzývá k uspořádání společné výroční rozpravy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro zahraniční věci EP, která by mohla přispět k rozvíjení programu;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2009)0090.
(2) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 348.


Klíčové kompetence v měnícím se světě: provádění pracovního programu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na rok 2010
PDF 323kWORD 93k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (2010/2013(INI))
P7_TA(2010)0164A7-0141/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2009 nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM(2009)0640),

–  s ohledem na osm klíčových schopností uvedených v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení – Evropském referenčním rámci(1),

–  s ohledem na desetiletý pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a na následné společné průběžné zprávy o pokroku v jeho provádění,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(2),

–  s ohledem na zprávu odborné skupiny pro nové dovednosti a nová pracovní místa nazvanou „Novými dovednostmi k novým povoláním: okamžitá opatření“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“(5),

–  s ohledem na rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže přijatý v listopadu roku 2009,

–  s ohledem na evropský konsenzus o rozvoji vzdělávání – strategický rámec, který sestavili zástupci orgánů EU, členských států, občanské společnosti a jiných zúčastněných stran v listopadu roku 2007,

–  s ohledem na podrobné hodnocení národních zpráv a porovnání výkonnosti se souborem ukazatelů a referenčních úrovní (SEK(2009)1598 a SEK(2009)1616),

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0141/2010),

A.  vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost,

B.  vzhledem k tomu, že zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností, a to v první řadě prostřednictvím nových, důraznějších politik zaměřených na rozšíření vzdělávací nabídky, je prioritou,

C.  vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení ve výkonnosti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii nebude většina referenčních úrovní stanovených EU pro rok 2010 dosažena; vzhledem k tomu, že zejména dovednosti stále nejsou na odpovídající úrovni a že jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání,

D.  vzhledem k tomu, že ani deset let po zahájení boloňského procesu nebylo dosaženo mezi členskými státy žádoucího sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

E.  vzhledem k tomu, že politika vzdělávání a odborné přípravy by měla všem občanům bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní, tělesný, duševní a psychický stav, jazyk, etnický původ, státní příslušnost, náboženství a sociální a ekonomickou situaci umožnit po celý život nabývat, aktualizovat a rozvíjet jejich dovednosti a schopnosti,

F.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými prvky v úspěšném provádění obnovené sociální agendy EU pro příležitosti, přístup a solidaritu; vzhledem k tomu, že provedení tohoto programu by pomohlo vytvořit větší počet pracovních míst, zvýšit jejich kvalitu a dát většímu množství evropských občanů možnost, aby co nejlépe využili svůj potenciál,

G.  vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byl zajištěn rovný přístup žen ke vzdělávání na všech úrovních a aby volba vzdělání nebyla předem určena stereotypy týkajícími se pohlaví,

H.  vzhledem k tomu, že k plnému uplatnění klíčových schopností jsou nezbytné další politické kroky jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni,

I.  vzhledem k tomu, že klíčovým problémem pro vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě je reforma vzdělávání směřující k ucelenému vzdělávacímu systému zaměřenému na vědomosti, který připraví mladé lidi tak, aby se stali spokojenými, aktivními světoobčany, připravenými na vstup na trh práce,

J.  vzhledem k tomu, že provádění a další rozvoj strategií celoživotního vzdělávání jsou pro mnohé členské státy i nadále závažným problémem; vzhledem k tomu, že by se mělo více pozornosti věnovat celému životnímu cyklu, a nikoliv se zaměřovat na konkrétní odvětví či skupiny,

K.  vzhledem k tomu, že výnosy investic do vzdělávání jsou patrné pouze z dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby je politický program neopomíjel; vzhledem k tomu, že bychom měli vyzvat k vypracování pokynů v oblasti kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, které by platily v celé EU, a že by v této oblasti neměla platit rozpočtová omezení, nebo by přinejmenším vyčleněné prostředky měly růst a ne klesat, vzhledem k tomu, že EU proto potřebuje rozpočtový mechanismus nezávislý na ročním programování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

L.  vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy, rekvalifikačních programů a doškolování a přizpůsobování znalostí a schopností všech jsou nezbytnou podmínkou pro překonání krize a řešení dlouhodobých problémů souvisejících s konkurenceschopností světového hospodářství, zaměstnaností, zvyšováním mobility a se sociálním začleněním,

M.  vzhledem k tomu, že více než 80 % učitelů na základních školách a 97 % učitelů v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco na středních školách jejich podíl dosahuje pouze 60 % a na vysokých školách a ve výzkumných zařízeních nedosahuje ani 40 %,

N.  vzhledem k tomu, že obtíže, s nimiž se učitelé potýkají, narůstají v souvislosti se složitějším a různorodějším vzdělávacím prostředím a patří k nim například změny informačních a komunikačních technologií (ICT), finanční omezení, která jsou důsledkem hospodářské krize, změny společenských a rodinných struktur a multikulturní prostředí,

O.  vzhledem k tomu, že k řešení těchto zásadních problémů bude důležité uplatnit strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020,

P.  vzhledem k tomu, že význam schopností pracovat s digitálními technologiemi se ve vyvíjející se znalostní ekonomice a na trhu práce EU bude zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto schopnosti skýtají příležitost k hospodářské obnově, podpoře podnikání a lepší dostupnosti zaměstnání,

Q.  vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti závislostem na návykových látkách (kouření, alkoholizmus a užívání drog), přičemž v tomto ohledu jsou žáci a studenti vysokých škol jednou z nejohroženějších společenských skupin; vzhledem k tomu, že prvořadou podmínkou pro sportovní činnost žáků a studentů je existence odpovídajícího zázemí a infrastruktury,

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“;

2.  konstatuje, že i přes pokrok, jehož bylo v uplynulých letech dosaženo, stále mnoho evropských občanů nemá dostatečné schopnosti; poukazuje na to, že jeden ze sedmi mladých lidí (ve věku 18–24 let) opouští školu předčasně (6 milionů žáků v EU 27 předčasně ukončí školní docházku), jeden ze čtyř patnáctiletých má nedostatečné schopnosti související se čtením, přibližně 77 milionů obyvatel (téměř jedna třetina evropské populace ve věku od 25 do 64 let) nemá žádnou nebo jen nízkou formální kvalifikaci, že pouze jedna čtvrtina má vysokou kvalifikaci a že příliš mnoho evropských občanů nemá dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že velmi nízká úroveň schopností je v celé EU přetrvávajícím problémem, a je znepokojen skutečností, že počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let nedosáhli plné gramotnosti, se zvyšuje (21,3 % v roce 2000, 24,1 % v roce 2006);

3.  žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi o dokumentu „Novými dovednostmi k novým povoláním“; poukazuje na to, že do roku 2020 bude vysokoškolské vzdělání nezbytné pro dalších 16 milionů pracovních míst, čtyři miliony pracovních míst budou vyžadovat středoškolské vzdělání, zatímco pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci bude o12 milionů méně; poukazuje na to, že do roku 2015 bude drtivá většina pracovních míst ve všech odvětvích vyžadovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; žádá, aby do této diskuse byly zapojeny všechny zainteresované strany, včetně učitelů, studentů, příslušných odborných organizací, nevládních organizací a odborových svazů, subjektů občanské společnosti a zejména sdružení rodičů a žáků, stejně jako zástupců podnikatelských kruhů;

4.  považuje za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy pro všechny studenty, a zdůrazňuje, že aby evropské vzdělávací systémy reagovaly na problémy související s celosvětovou konkurencí, je nutné zvýšit nabídku možností vzdělávání, která musí být kvalitnější a širší, aby odpovídala naléhavým požadavkům profesních odvětví a trhu práce;

5.  považuje studium jazyků za zásadní pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podporu jejich mobility a rovných příležitostí;

6.  vyzývá členské státy k dalšímu provádění evropského rámce kvalifikací;

7.  žádá, aby se pozornost věnovala nejen takzvaným „zeleným“, ale také „bílým“ pracovním místům; poukazuje na to, že poměr osob ve věku nad 65 let k osobám ve věku 15 až 64 let se zvýší z 26 % v roce 2008 na 38 % v roce 2030; konstatuje, že jsou proto stále potřebnější sdílené politiky pro aktivní stárnutí, se zvláštním odkazem na podporu gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, obnovy a aktualizace klíčových schopností v této oblasti s cílem překonat zaostávání v oblasti digitálních technologií, které je stále častější příčinou sociálního vyloučení seniorů;

8.  konstatuje, že ve sdělení Komise o strategii EU 2020 se zdůrazňuje, že „míra zaměstnanosti žen je mimořádně nízká“ (je zaměstnáno pouze 63 % žen oproti 76 % mužů) a že „bude nezbytné vypracovat politiky na podporu rovnosti žen a mužů s cílem zvýšit míru účasti pracovní síly“; konstatuje, že v této souvislosti je třeba, aby byla politika vzdělávání a odborné přípravy zacílena na odstranění tohoto rozdílu na trhu práce, a přispívala tak k dosažení udržitelného růstu a sociální soudržnosti; trvá na tom, že je nezbytné, aby ve vzdělávání byla od co nejnižšího věku uplatňována rovnost pohlaví;

9.  žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením bez ohledu na jejich věk do vzdělávání a odborné přípravy, se zvláštním ohledem na to, aby děti se zdravotním postižením byly od raného věku skutečně začleňovány do vzdělávacích zařízení; zdůrazňuje, že k odstranění jakýchkoli limitů v této oblasti budou zapotřebí náležité investice a dlouhodobá strategie;

10.  domnívá se, že vzdělávání by jako celek mělo podporovat získávání demokratických schopností, a to podporováním studentských rad, které studentům umožní, aby přijali spoluodpovědnost za vzdělávání, jak je zakotveno v chartě práv studentů; v této souvislosti dále vyzývá k důkladné diskusi evropské společnosti o fungování a úloze vzdělávání a navrhuje, aby prostorem pro tuto diskusi byla Agora evropských občanů;

11.  vyzývá Evropskou komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby v úzké spolupráci s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy podporovali zlepšování kvalifikací osob ze znevýhodněného prostředí;

12.  uvědomuje si, že globalizace zcela změnila evropské společnosti, a doporučuje, aby se globální a rozvojové vzdělávání stalo součástí celkového vzdělávání, a občané se tak měli možnost vypořádat se všemi hrozbami a příležitostmi měnícího se světa;

13.  považuje za nezbytné zavést na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální a mediální gramotnost, seznamování s novými technologiemi a všeobecnou výuku odborných znalostí a kritického přístupu jak při používání moderních forem komunikace, tak s ohledem na mediální obsah; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně zlepšovat elektronické dovednosti všech evropských občanů; poukazuje na to, že je nezbytná odborná příprava a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, neboť význam těchto dovedností na vyvíjejícím se trhu práce stoupá;

14.  zdůrazňuje, že je důležité dostatečně a kvalitně podporovat rozvíjení kompetencí učitelů a zavádět nové způsoby organizace vzdělávání v přitažlivém školním prostředí;

15.  zdůrazňuje význam umění, kultury a sportu ve vzdělávání a odborné přípravě a potřebu věnovat zvláštní pozornost těmto předmětům v předškolním, primárním, sekundárním i celoživotním vzdělávání; domnívá se, že stejně jako rozvíjení odborných a technických dovedností, je i kulturní a sociální vzdělávání nedílnou součástí politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť napomáhá rozvíjení praktických schopností, a tím podporuje seberealizaci jednotlivce a získání základních schopností;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje umožňující vzdělávacím institucím investovat do sportu a aby v této oblasti posílily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné investice do vzdělávání a zaručily tím všem kategoriím přístup na trh práce;

18.  zdůrazňuje, že dějiny a jazyk jsou nezbytným nástrojem pro dosažení sociální a kulturní integrace Evropy;

Předškolní vzdělávání

19.  poukazuje na význam vysoce kvalitního vzdělávání v raném dětství pro včasné získání klíčových schopností, včetně schopnosti dětí komunikovat jak v rodném jazyce, tak i v jazyce hostitelské země, a zejména pro podporu dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí se speciálními (vzdělávacími) potřebami s cílem bojovat proti budoucí chudobě a sociálnímu vyloučení;

20.  upozorňuje na význam podpory čtenářské vzdělanosti již od předškolního vzdělávání a na důležitost dostupných materiálů ke čtení již od předškolního věku;

21.  upozorňuje na význam vzdělávání v mateřském jazyce, včetně případů tradičních menšin;

22.  zdůrazňuje, že pro mobilitu je nezbytná znalost cizích jazyků: žádá proto členské státy, aby již v raném věku zavedly výuku druhého jazyka;

23.  zdůrazňuje, že by měla být zavedena opatření na podporu vzdělávání dětí přistěhovalců, aby se mohly lépe přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí hostitelské země;

24.  vyzdvihuje potřebu povzbuzovat a podporovat aktivity, které od raného věku rozvíjejí tvořivost dětí, a tak lépe připravují půdu pro inovativní myšlení v Evropě;

25.  poukazuje na barcelonské cíle, které usilovaly o to, aby byla do roku 2010 předškolní péče poskytována nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let, a aby k předškolní péči mělo přístup co nejvíce lidí;

Primární a sekundární vzdělávání

26.  vyzdvihuje potřebu pokračovat v rozvíjení a upevňování jazykových znalostí na základních a středních školách, a to i s ohledem na děti přistěhovalců, a zdůrazňuje význam výuky v mateřském jazyce v případě tradičních menšin;

27.  je zastáncem myšlenky, že by ve vzdělávání měla být podporována pravidelná komunikace a větší zapojení studentů do řízení vzdělávacího procesu, jakož i aktivní spolupráce jejich rodičů se školskými pracovníky a posílení vzájemné důvěry mezi studenty a učiteli, což přispívá k tvůrčímu ovzduší a získávání sociálních a občanských schopností, které jsou nepostradatelné pro aktivní občanství;

28.  zdůrazňuje význam začlenění nových technologií do osnov jakožto nezbytného nástroje pro výuku v moderním vzdělávacím systému; podporuje myšlenku, aby děti v raném věku získávaly pod vhodným dohledem schopnosti umožňující jim zodpovědně a kriticky pracovat s mediálním obsahem a zejména s internetem, a považuje za důležité seznamovat děti s otázkami ochrany soukromí a osobních dat a s dodržováním autorských práv;

29.  zastává názor, že pokrok, jehož bylo dosaženo v úpravě školních osnov v oblasti klíčových schopností je pozitivním krokem, ale je nezbytně důležité usilovat o další zlepšení, zejména prostřednictvím uznávání a certifikace schopností získaných v neformálním i informálním vzdělávání, a podporovat získávání klíčových dovedností osob ohrožených předčasným ukončením školní docházky a sociálním vyloučením;

30.  žádá, aby se ve školách podporovala tělesná a sportovní činnost, stejně jako tvůrčí aktivity a účast na školních soutěžích, což přispívá k lepšímu zdraví, podporuje integraci a napomáhá rozvíjet hodnoty, které přispívají k vytváření pozitivních norem chování;

31.  podporuje vzdělávání a odbornou přípravu dětí z přistěhovaleckých rodin a zdůrazňuje přitom rozhodující příspěvek vzdělávání k úspěšné integraci přistěhovalců do evropské společnosti;

32.  žádá o vypracování komplexní strategie pro získávání klíčových schopností zahrnující reformu školních vzdělávacích programů prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání a odborného rozvoje učitelů, jehož výsledkem budou vysoce kvalifikovaní pracovníci škol; domnívá se, že je třeba poskytovat pobídky učitelům, s cílem umožnit jim zdokonalovat jejich vyučování a zaměřit se na odborný rozvoj;

33.  vyzývá členské státy, aby do škol zajišťujících všeobecné vzdělávání zavedly nové kombinace předmětů a materiály umožňující mladým lidem s jednou z nejčastějších poruch učení – dyslexií – úspěšně ukončit studium i přes jejich znevýhodnění;

34.  zdůrazňuje význam integrovaného vzdělávání, které předchází sociálním předsudkům a diskriminaci, a tím přispívá k evropské společenské solidaritě;

Vysokoškolské vzdělávání

35.  podporuje vyšší mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou (např. studenti, učitelé, zaměstnanci, školitelé) s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost, kterých je na pracovním trhu stále více zapotřebí; domnívá se, že je proto třeba zabývat se bezodkladně stávajícími překážkami v rámci EU, se zvláštním zaměřením na finanční problémy a obtíže spojené s uznáváním kvalifikace, s cílem zlepšit kvalitu zkušeností s mobilitou u všech studentů; trvá na tom, že je třeba zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělávání, což umožní zvýšit mobilitu pro vědecké a výzkumné účely a vytvoří podmínky pro rovné pracovní příležitosti pro občany EU;

36.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout všem mladým lidem pevný vědomostní základ, což je zásadním předpokladem pro podporu celoživotní mobility, což jim umožní vyrovnávat se se změnami pracovního trhu a s novými hospodářskými a sociálními požadavky;

37.  žádá, aby byly podporovány výzkumné programy pro posílení „trojúhelníku znalostí“, který má klíčový význam pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropské unii;

38.  vyzývá členské státy, aby modernizovaly vysoké školství, a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce;

39.  vyzývá vysokoškolské instituce, aby modernizovaly své studijní programy a celkově urychlily Boloňský proces;

40.  zastává názor, že vysokoškolské instituce by měly být otevřenější a připravenější na všechny, zejména netradiční studenty, studenty se zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny; k tomu jsou zejména vhodné dobře nastavené systémy stipendií, jejichž prostřednictvím je možné podpořit mladé lidi ze sociálně slabých rodin, aby se věnovali studiu; domnívá se rovněž, že by členské státy měly zavést zvláštní politiky s cílem zajistit základní právo na vzdělání pro každého, včetně mladých lidí, kteří mají omezené finanční příležitosti, a že by proto měl být v budoucnu pro rovnost ve vysokoškolském vzdělávání vytvořen kombinovaný ukazatel jako součást strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu;

41.  připomíná v této souvislosti závěry ze zasedání Rady z května roku 2007(6) ohledně ukazatelů vytvořených v návaznosti na pekingskou akční platformu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy žen, zejména vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vyjadřuje však politování nad tím, že tyto ukazatele nejsou plně zohledňovány při monitorování pracovního programu Vzdělání a odborná příprava 2010; vyzývá v této souvislosti k jejich využívání jako nástroje pro sledování pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a odborné přípravě;

42.  konstatuje, že i když byl učiněn pokrok co se týče dostupnosti vysokoškolského vzdělávání ženám, zastoupení žen v oblasti matematiky, věd a technologií je stále nedostatečné (jen 32 % absolventů tvoří ženy oproti 68 % mužů); poukazuje na to, že odstranění nerovnováhy mezi muži a ženami v těchto oborech by přispělo ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se tato odvětví v EU potýkají;

43.  považuje neformální vzdělávání za oblast doplňující formální vzdělání a doporučuje, aby bylo náležitě zohledněno při tvorbě vzdělávací politiky v rámci strategie ET 2020;

44.  požaduje vyšší, účinnější a komplexnější investice do vysokého školství;

45.  žádá členské státy, aby podporovaly partnerství (na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni) mezi vysokoškolskými institucemi, univerzitami, výzkumnými centry a podnikatelským prostředím, jakož i investování finančních prostředků podnikatelských kruhů do vysokoškolského vzdělávání;

46.  vyzývá členské státy, aby přidělovaly vysokoškolskému odvětví potřebné zdroje a umožnily mu tím reagovat na globální změny, neboť se jedná o významný nástroj hospodářské a sociální obnovy po nedávném hospodářském poklesu;

47.  vyzývá členské státy, aby s využitím legislativních, správních a finančních prostředků podpořily výuku menšin v jejich mateřském jazyce;

Odborné vzdělávání a příprava

48.  trvá na tom, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava jsou základem pro nabídku nových kvalifikovaných pracovníků a jsou nezbytné pro iniciativu „novými dovednostmi k novým povoláním“, s tím, že zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování učení zaměřeného na pracovní činnost a učňovského vzdělávání i pro mladé absolventy na základě dohod mezi univerzitami a podniky; domnívá se rovněž, že je důležité podporovat studium a praxi studentů v učňovském vzdělávání v jiných státech Evropské unie, jako je tomu v rámci programu Erasmus u studentů vysokoškolských; žádá, aby byla zvýšena podpora učňovskému vzdělávání a jeho prestiž;

49.  zdůrazňuje, že je nutné dále modernizovat programy odborného vzdělávání zohledňováním klíčových kompetencí, a to jednak s cílem zlepšit jejich kvalitu a zvýšit jejich atraktivitu pro mladé lidi, a současně s cílem lépe je přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce; zastává názor, že programy odborného vzdělávání by měly zlepšovat průřezové klíčové schopnosti;

50.  zdůrazňuje požadavek přijmout na základě existujících osvědčených postupů model uznávání kreditů souvisejících s občanskými schopnostmi pro mladé lidi, kteří se účastní dobrovolnických činností a civilní služby podporované neziskovými organizacemi nebo v oblasti rozvojové spolupráce;

51.  požaduje, aby se zlepšil přechod mezi sekundárním odborným vzděláváním a vysokoškolským vzděláváním, čímž by bylo zajištěno zvýšení kvalifikací;

52.  zdůrazňuje celoživotní dimenzi doporučení o klíčových schopnostech a trvá na tom, že k dosažení jeho plného provedení je třeba většího pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, včetně uznání všeobecného práva na celoživotní vzdělávání v právních předpisech;

53.  zdůrazňuje význam výměny informací a výměny správných a osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

Celoživotní vzdělávání

54.  žádá o přijetí okamžitých opatření s cílem řešit skutečnost, že počet osob, jejichž schopnosti porozumět textu je nedostatečná, narůstá, prostřednictvím zvláštní podpory místních orgánů, protože ty jsou pro občany nejdostupnější; vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly pozornost negramotným osobám, jejichž počet je stále příliš vysoký, a aby tento problém – i u dospělých – důsledně řešily;

55.  je silně znepokojen vzrůstajícím počtem nezaměstnaných mladých lidí, zejména v současné ekonomické krizi; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění co nejflexibilnějších trhů práce, které zajistí, že mladí lidé budou moci snadno najít práci a měnit zaměstnání;

56.  zdůrazňuje, že je nutné do vytváření zastřešujících vnitrostátních rámců kvalifikací lépe začlenit poskytovatele vzdělávání, a posílit uznávání předchozího vzdělání, zejména vzdělání získaného neformálně nebo ad hoc;

57.  připomíná, že u čtyř z pěti referenčních úrovní přijatých v roce 2003 nebude dosaženo cíle; žádá Komisi, členské státy, regionální a místní úřady a další subjekty, aby zkoumali příčiny a přijali příslušné kroky nezbytné k nápravě této situace;

58.  zdůrazňuje význam pokračujícího strukturovaného dialogu a konzultací mezi těmi, kdo se nacházejí v závěrečném stadiu svého vzdělávání a odborné přípravy, vysokoškolskými institucemi a podniky;

59.  podporuje cíl zvýšit do roku 2020 účast dospělých na celoživotním vzdělávání z 12,5 % na 15 % a vyzývá k přijetí příslušných kroků; vyzývá proto univerzity, aby umožnily širší přístup ke vzdělávání, aby diverzifikovaly a rozšířily okruh posluchačů a aby přepracovaly studijní programy tak, aby byly zajímavé pro dospělé, kteří se ke studiu vrací; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly ještě rozhodnější opatření s cílem podporovat a rozšiřovat instituce celoživotního vzdělávání, např. náhradní školní vzdělávání; vyzývá k tomu, aby bylo při provádění strategií celoživotního vzdělávání plně zohledňováno a prosazováno hledisko rovného postavení žen a mužů; poukazuje na zásadní roli univerzit třetího věku v celoživotním vzdělávání;

60.  konstatuje, že jednou z největších překážek, s nimiž se potýkají dospělí, kteří se chtějí účastnit vzdělávání a odborné přípravy, je nedostatek podpůrných zařízení pro jejich rodiny; vyzývá proto členské státy, aby vytvářely podpůrná opatření jako způsob, jak zajistit, že všichni studenti a pracovníci s rodinnými povinnostmi (např. péče o děti a další nezaopatřené osoby) budou mít příležitost aktualizovat a/nebo zvyšovat své dovednosti a schopnosti na základě osvědčených postupů vytvořených v této oblasti v rámci programu Evropského sociálního fondu, včetně poukázek na služby a na sladění s rodinným životem; domnívá se, že by měly být zváženy zejména možnosti e-learningu, neboť ty umožňují větší flexibilitu pro skloubení vzdělávání, práce a péče o rodinu;

61.  vybízí Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, aby přijal opatření s cílem zlepšit shromažďování a rozbor srovnatelných údajů o rovnosti žen a mužů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, a zajistil, aby byly statistiky týkající se příslušných ukazatelů související s pekingskou akční platformou snadno přístupné a pravidelně aktualizované;

62.  doporučuje, aby instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu usilovaly o širší propagaci svých programů pro vzdělávání dospělých osob a aby zjednodušily administrativní postupy pro využití těchto programů;

63.  vyzývá Evropskou komisi, aby v plném rozsahu zohledňovala odborné znalosti zúčastněných subjektů a k jejich úloze při provádění strategie ET 2020;

64.  vyzývá Evropskou komisi, aby neformální vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu a studenty škol zahrnula do plánovaného ukazatele mobility pro ET 2020 a převzala ukazatel Boloňského procesu pro mobilitu studentů;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.
(2) Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1.
(3) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(4) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 46.
(5) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 33.
(6) Dokument Rady 9152/2007.


Deontologické otázky spojené s řízením podniků
PDF 232kWORD 68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků (2009/2177(INI))
P7_TA(2010)0165A7-0135/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/EC, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze(1),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politikách odměňování v odvětví finančních služeb(2),

–  s ohledem na sdělení Komise k oběma výše uvedeným doporučením, které bylo rovněž zveřejněno dne 30. dubna 2009 (KOM(2009)0211),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (KOM(2009)0362),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0135/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a celý svět zažívají nejvážnější hospodářskou krizi za posledních 60 let, že reálná ekonomika čelí nejhorší recesi za výše uvedené období a že přes relativní oživení hospodářství se očekává zhoršení podmínek pro zaměstnanost,

B.  vzhledem k tomu, že bez ohledu na typ podniku nebo odvětví, ve kterém působí, jsou v celkovém kontextu deontologie podnikatelského chování důležité některé otázky vztahující se k řízení podniků, jako je povinnost řádné péče, transparentnost, sociální odpovědnost podniků, řízení rizik, ekonomická udržitelnost rozhodnutí o finančních investicích, postupy správní popř. dozorčí rady nebo výkon práv akcionářů; vzhledem k tomu, že nedávná finanční krize ukázala, že tyto otázky musí být zvažovány s ohledem na zachování finanční stability a soustavně analyzovány, aby bylo možné nalézt řešení umožňující podnikům čelit současným výzvám a přispívat k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti v celé Evropské unii,

C.  vzhledem k tomu, že krize také ukázala existenci úzkých vazeb mezi řízením rizik a politikou odměňování a důležitost této politiky v rámci mechanismů zajišťujících řádné fungování podniků; z tohoto důvodu by mělo být náležitě zohledněno řízení rizik při takovém nastavení politiky odměňování, aby umožňovala vytvoření odpovídajících systémů řízení rizik v rámci širšího a vyváženého přístupu ke správě a řízení a k zajištění toho, že pokud budou zavedeny systémy pobídek, bude dbáno rovněž na zajištění jim odpovídajících systémů řízení rizik,

D.  vzhledem k tomu, že podniky ve všech odvětvích mají některé třídy rizik společné, ačkoli některé typy rizik jsou typické pro určitá odvětví (jako jsou rizika, kterým jsou vystaveny podniky činné ve finančním odvětví); vzhledem k tomu, že selhání účinného řízení rizik vyplývající z neadekvátního sledování, zda jsou dodržována pravidla dohledu, a nepřiměřené pobídky v politice odměňování sehrály v nedávné finanční krizi ústřední úlohu,

E.  vzhledem k tomu, že řízení rizik by mělo být chápáno a uplatňováno na úrovni celé organizace, a nejen na úrovni jejích jednotlivých operačních jednotek; měly by být také o něm podávány informace, mělo by být transparentní a podléhat oznamovací povinnosti,

F.  vzhledem k tomu, že každé řešení by mělo zajišťovat, aby každé přijímané riziko bylo v souladu s cílem podnikání a se strategií podniku s řádným ohledem na účinné řízení rizik; účinné řízení rizik by mělo být považováno za jeden z nejdůležitějších prvků dobrého podnikového řízení ve všech podnicích,

G.  vzhledem k tomu, že jeden z prvních kroků Komise po krizi se zaměřil na otázku politiky odměňování přijetím doplňků k doporučením Komise 2004/913/ES a 2005/162/ES, jejichž cílem bylo zajistit správnou politiku odměňování se stanovením nejlepších postupů pro její koncipování, s novým doporučením týkajícím se systému odměňování ředitelů podniků kótovaných na burze a se zveřejněním doporučení k politikám odměňování v odvětví finančních služeb,

H.  vzhledem k tomu, že úroveň doporučení se liší podle typu podniku s řádným přihlédnutím k jeho velikosti, vnitřnímu uspořádání a složitosti vykonávaných činností; že je třeba takto rozlišovat mezi finančními podniky (ať již s kótovanými akciemi či nikoli) a podniky s kótovanými akciemi, ale nikoli finančními, a mezi různými odvětvími finančnictví, jako je bankovnictví, pojišťovnictví a správa fondů,

I.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s odměňováním je nutné zvážit některé body jako jsou (i) systémy odměňování, včetně jejich struktury, transparentnosti a symetrie a vazby mezi odměňováním a motivací, (ii) postup při stanovení systémů odměňování, včetně definování činitelů, úkolů a odpovědnosti, (iii) kontrola systémů odměňování, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat akcionářům, a (iv) celková výše odměn včetně mezd a důchodů,

J.  vzhledem k tomu, že některé velmi důležité aspekty zásad obsažených v doporučeních zůstávají nejasné a musí být řádným způsobem zaváděny do praxe, například koncepce výkonových kritérií, jež by umožnila vytvořit vazbu mezi odměnou a dosaženými výsledky, zohlednění „nedostatečných výsledků“ při výplatě odchodného a variabilní složky odměňování v odvětví finančních služeb,

K.  vzhledem k tomu, že pro trvající potíže při definování vazby mezi odměnou a dosaženými výsledky by měl být důraz kladen na efektivitu postupu, ve kterém se rozhoduje o politice odměňování a o transparentnosti, kdy oba tyto momenty by měly vycházet ze zásad správného řízení podniků definovaných a posuzovaných ve vhodném časovém období, které se soustřeďuje na střednědobou a dlouhodobou perspektivu a aby se předešlo riskantním politikám řízení, jež nejsou udržitelné a jsou založeny na krátkodobé či dokonce velmi krátkodobé koncepci, s jasně vymezenými, oddělenými úkoly a odpovědností zúčastněných osob,

L.  vzhledem k tomu, že při každém přijímaném řešení by měl být uplatňován diferencovaný přístup a podnikům by měla být ponechána flexibilita v přizpůsobování systémů vlastním potřebám,

M.  vzhledem k tomu, že dosahované výsledky a politika odměňování musí být zpětně vyhodnocovány,

N.  vzhledem k tomu, že se prokázalo, že důležitým prvkem správného řízení je transparentnost; vzhledem k tomu, že by se neměla omezovat na pouhé poskytování informací, ale měla by znamenat, že podniky budou schopny vysvětlit, proč zvolily tu či onu politiku odměňování,

O.  vzhledem k tomu, že podávání jasných a snadno srozumitelných informací o politice odměňování ředitelů by v zásadě napomohlo procesu rozhodování, a zejména rozhodování akcionářů, o politice odměňování; taková informovanost by mohla zahrnovat podávání podrobných informací v ročních účetních závěrkách nebo ve zprávách o odměňování o celkové výši odměn a jiných výhod poskytovaných jednotlivým ředitelům,

P.  vzhledem k tomu, že cílem podniku by mělo být konstruktivní zapojení akcionářů a zaměstnanců; vzhledem k tomu, že to vyžaduje hledání dalších opatření k účinnému zapojení akcionářů do utváření politiky podniku v oblasti odměňování (jako je praxe zavedená v Německu, kde si podniky musí vyžádat souhlas akcionářů formou poradního hlasu), zejména protože akcionáři jsou ne vždy ochotni či připraveni převzít aktivnější úlohu; vzhledem k tomu, že by to mělo také znamenat hledání způsobů, jak zajistit spíše více proaktivní než reaktivní chování akcionářů ve vztahu k dozorčí popř. správní radě podniku,

Q.  vzhledem k tomu, že zejména v kótovaných společnostech je neúčast akcionářů vysoká, by bylo třeba podpořit elektronické hlasování na shromážděních akcionářů,

R.  vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy v oblasti informování a konzultace pracovníků při řízení jejich podniku musí být správně uplatňovány, aby jim byl umožněn skutečný dialog s vedoucími pracovníky podniků a aby mohlo být jednoznačně definováno odměňování v podnicích a jeho cíle,

S.  vzhledem k tomu, že mezi zákonné povinnosti správních orgánů podniku patří stanovit kritéria pro odměňování managementu a stanovení výše těchto odměn,

T.  vzhledem k tomu, že zlepšování výsledků činnosti dozorčích popř. správních rad podniků musí probíhat na základě dobrovolnosti a může vyžadovat přezkumy správných postupů,

U.  vzhledem k tomu, že cílem by mělo být vytvoření kompetentních správních a dozorčích rad podniků schopných přijímat objektivní a nezávislá rozhodnutí; vzhledem k tomu, že by měla být hodnocena účelnost a účinnost činnosti dozorčích popř. správních rad podniků,

V.  vzhledem k přiznávanému nedostatku stávajícího systému správy a řízení podniků by určitý podíl (např. 1/3) ředitelů měl být tvořen odborníky, kteří by byli odměňování pouze akcionáři, jimž by byli odpovědni a podřízeni. že tuto odpovědnost a podřízenost je třeba spojit s hlediskem odborných zkušeností,

W.  vzhledem k tomu, že legislativní proces v této oblasti může být obtížnější a časově náročnější než přijetí doporučení, avšak uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu nepostačuje,

X.  vzhledem k tomu, že se Komise hodlá řídit doporučeními obsaženými v legislativních návrzích a zavést přiměřený dohled nad systémy odměňování, a konkrétně navrhla revizi směrnici o kapitálových požadavcích; vzhledem k tomu, že Komise hodlá posoudit další opatření vztahující se k nebankovním finančním službám,

Y.  vzhledem k tomu, že doporučení vydaná Komisí a vztahující se k podnikům s kótovanými akciemi nemusí nutně představovat vhodné všeobecné pokyny pro vypracování správných postupů v jiných podnicích, než jsou podniky s kótovanými akciemi,

Z.  vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby jakýkoli nástroj přijatý v této oblasti byl dodržován v celé EU a všemi zainteresovanými stranami,

1.  vítá opatření směřující k řešení deontologických aspektů podnikového řízení, které, jak ukázala nedávná finanční krize, nejsou ani zdaleka vyřešeny; v této souvislosti vítá obě doporučení vydaná Komisí;

2.  zdůrazňuje, že uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu však nepostačuje;

3.  vítá proto první legislativní návrh Komise, který umožní, aby se zákonodárce EU mohl náležitě zabývat příslušnými otázkami, t.j. změnou směrnice o kapitálových požadavcích;

4.  připojuje se k zásadám, které Komise uvádí ve svých doporučeních ze dne 30. dubna 2009, především o struktuře odměňování a o řízení odměňování ředitelů a řídících pracovníků společností kótovaných na burze, a rovněž o struktuře odměňování, procesu vypracovávání a provádění politik odměňování (řízení), transparentnosti politiky odměňování a obezřetnostní kontroly (dohledu) ve finančním odvětví, ale zdůrazňuje, že tato doporučení byla členskými státy provedena jen neuspokojivě;

5.  zdůrazňuje, že Evropská unie potřebuje dlouhodobý výrobní, sociální a environmentální model, který by bral ohled na obecné zájmy podniků, akcionářů a zaměstnanců, a novou finanční architekturu založenou na systému obezřetostních a deontologických pravidel a na vnitrostátních a evropských orgánech dohledu vybavených závaznými pravomocemi; rovněž se domnívá, že finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a vykazovat co největší společenskou odpovědnost;

6.  připomíná, že ve fázi oživování hospodářství mají vedle opatření na pomoc reálné ekonomice klíčový význam také opatření zaměřená na ochranu pracovních míst, vzdělávání a pracovní podmínky a že by je měly vzít v potaz všechny zúčastněné strany;

7.  zdůrazňuje, že politiky odměňování zaměřené na zdravou a udržitelnou správu a řízení podniků nemají pouze deontologický důvod, ale i důvod čistě ekonomický, protože takové politiky mají přímý dopad na aktiva a perspektivy rozvoje těchto podniků, i obecně celého hospodářství, a na udržení a vytvoření co nejvyšší míry zaměstnanosti;

8.  domnívá se, že opatření v souvislosti s politikou odměňování řídících pracovníků bank a úvěrových institucí nesmí mít povahu pouhého doporučení, ale musí mít spíše formu závazných opatření spojených se systémem dohledu, přičemž cílem by mělo být, aby pohyblivá složka odměňování – prémie, opce na akcie a pobídky –, nevedly podniky k příliš riskantnímu investování a politikám řízení, které neberou ohled na dopady na reálnou ekonomiku;

9.  důrazně připomíná, že řízení podniku a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve směrnicích EU;

10.  považuje za nutné přijmout další legislativní opatření na evropské úrovni, aby se vyřešil problém různých vnitrostátních pravidel odměňování pro podniky v případech, kdy se řídící pracovníci přesunují z jednoho členského státu do druhého v rámci (holdingového) podniku nebo z jednoho podniku do jiného podniku v jiném členském státě, nebo kdy podniky využívají svobody pohybu na vnitřním trhu, například formou přeshraničních fúzí;

11.  považuje za důležité zdůrazňovat všeobecnou odpovědnost správních a dozorčích rad podniků za udržitelný a dlouhodobý rozvoj společností usazených v některém z členských států EU a domnívá se, že je úkolem těchto rad, aby strukturovaly odměňování řídících pracovníků podniků tak, aby tento cíl odráželo a aby bylo pro evropskou veřejnost transparentní;

12.  vyzývá Komisi, aby navrhla změny právních předpisů o finančních službách specifikované podle jednotlivých odvětví s cílem zajistit v politice odměňování konzistentnost mezi bankovními a nebankovními institucemi. Rovněž vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy v oblasti podnikového práva s cílem pomoci řešit otázky řízení podniků a zajistit konzistentnost politiky odměňování pro všechny typy společností;

13.  vyzývá Komisi, aby vyžadovala a podporovala účinné dodržování opatření přijatých na úrovni EU a soustřeďovala se přitom především na přeshraniční podniky, a aby splnila svůj záměr, že předloží hodnotící zprávu o uplatnění obou doporučení členskými státy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby do závěrů této hodnotící zprávy zapracovala plán vhodných legislativních i jiných činností, který by možná bylo nezbytné následně přijmout;

14.  žádá, aby byla účinným způsobem uplatňována pravidla týkající se konzultací a účasti zaměstnanců zvolených v rámci směrnice 2001/86/ES(5), kterou se doplňuje statut evropské společnosti;

15.  nahlíží na evropské podniky jako na vhodnou platformu pro zaváděni osvědčených postupů s cílem zavádět etické zásady, podle nichž mají být řízeny nadnárodní společnosti, a pro prosazování těchto zásad v praxi;

16.  vyzývá členské státy, aby účinně prováděly opatření, jako je směrnice o právech akcionářů v EU, aby odstranily překážky bránící účasti akcionářů při hlasování a aby takovou účast podpořily, zejména pokud jde o přeshraniční hlasování;

17.  vyzývá všechny akcionáře, aby se aktivně zapojili do revize podnikatelských postupů a do výměn v oblasti kultury podnikání;

18.  žádá o podporu účasti žen na vedoucích pozicích prostřednictvím doporučení Komise na zavedení režimu obsazování míst v podnikových řídících orgánech, a rovněž v dalších orgánech a na obsazování míst obecně;

19.  navrhuje, aby vnitrostátní kontrolní orgány přísněji definovaly nezávislost členů řídících orgánů podniku a zároveň vytvořily účinnější mechanismy boje proti korupci, jejichž zavedení umožní nejen posílit etické řízení podniků, ale může také zlepšit jejich hospodářskou výkonnost;

20.  podporuje vypracování jednotných a komplexních pokynů týkajících se řízení rizik, které, jak se zdá, se v současnosti řídí různými kodexy a normami, jež jsou v členských státech použitelné jen částečně;

21.  zdůrazňuje, že v případě hospodářské trestné činnosti by mělo být možné zahájit trestní stíhání proti jednotlivým členům správní rady podniku odpovědným za tyto trestné činy;

22.  vyzývá Komisi, aby podpořila využívání pokynů na základě osvědčených postupů pro nekótované společnosti, které by byly navrženy tak, aby zohledňovaly specifické rysy a odlišnosti těchto společností;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 28.
(2) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 22.
(3) Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17.
(4) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87.
(5) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.


Strategie EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení
PDF 343kWORD 109k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (2009/2159(INI))
P7_TA(2010)0166A7-0113/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 18. prosince 2000, a zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, a zejména na články 23 a 28 této úmluvy,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, a zejména na články 7 a 24 této úmluvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení; obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže(1),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“ – Zpráva EU o mládeži(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2009 o hodnocení současného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže a o budoucích perspektivách obnoveného rámce(5),

–  s ohledem na doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o Evropském roku dobrovolné činnosti na podporu aktivního občanství (2011)(7),

–  s ohledem na Evropský pakt mládeže, který Evropská rada přijala na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o „Obnovené sociální agendě“, jež je zaměřena na děti a mládež jako na jednu z hlavních priorit(9),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise(10),

–  s ohledem na své písemné prohlášení o zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(12),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0113/2010),

A.  vzhledem k tomu, že investování do mladých lidí je klíčové pro budoucnost evropských společností, zejména v době, kdy procento mladých lidí v poměru k celkové populaci stále klesá,

B.  vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou důležitým přínosem pro společnost a musí tak být vnímáni,

C.  vzhledem k tomu, že současné generace mají při vytváření dnešních politik velkou odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím generacím; vzhledem k tomu, že tvůrci politiky a badatelé musí brát v úvahu názory mladých lidí, a dát jim tak možnost ovlivňovat dění,

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje,

E.  vzhledem k tomu, že zaměstnání znamená více než jen práci, za kterou člověk pobírá mzdu; je činitelem socializace a může být důležitým zdrojem podpory, strukturace a formování osobnosti,

F.  vzhledem k tomu, že nejistota ohledně pracovního místa může vést mladé lidi k tomu, že nechtějí založit rodinu nebo její založení odkládají, což má dopad na demografický vývoj,

G.  vzhledem k tomu, že je dnešní evropská mládež vystavena vzrůstající míře nezaměstnanosti a je vážně ohrožena hospodářskou krizí, že nezaměstnanost více hrozí zejména mladým lidem s nízkou kvalifikací, a že je proto důležité zajistit, aby se mladým lidem dostalo co nejlepšího vzdělání, které jim zaručí snadný přístup na trh práce a schopnost se na něm dlouhodobě udržet,

H.  vzhledem k tomu, že by měl být na všech úrovních podporován rovný přístup všech mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a měly by být více prosazovány možnosti v oblasti celoživotního učení,

I.  vzhledem k tomu, že by měl být usnadněn přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby se naprostou prioritou staly problémy předčasného ukončování školní docházky a negramotnosti, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody,

K.  vzhledem k tomu, že otázky týkající se zdraví, bydlení a životního prostředí mají pro mladé lidí velký význam a mohou mít závažný dopad na jejich život a budoucnost; vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno příznivé prostředí, pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání, sociální začleňování a zdraví,

L.  vzhledem k tomu, že mladí lidé, i když musí mít možnost se opřít o zdravé rodinné prostředí, potřebují podporu při naplňování své potřeby být samostatní a nezávislí,

M.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise a v usnesení Rady nejsou explicitně obsažena hlediska životního prostředí, přestože jsou pro mladé lidi zásadní a mají závažný dopad na zdraví, kvalitu života a blaho budoucích generací; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro mládež by proto měla být hlediska životního prostředí jednoznačně uvedena mezi oblastmi činnosti,

N.  vzhledem k tomu, že aktivní účast ve společnosti není pouze důležitým prostředkem posilování postavení mladých lidí, ale přispívá také k jejich osobnímu rozvoji, k jejich lepšímu začlenění do společnosti, k získávání dovedností a rozvoji smyslu pro zodpovědnost,

O.  vzhledem k tomu, že práce mládeže má v rámci strategie EU pro mládež význam jako hodnotná volnočasová aktivita, které by se měli mladí lidé věnovat, ale která také slouží k získávání dovedností a k osobnímu rozvoji,

P.  vzhledem k tomu, že zjištění a poznání toho, co to znamená mít pevné místo ve společnosti, podporuje porozumění demokracii a jejím procesům a aktivní účast v nich,

Q.  vzhledem k tomu, že by mladí lidé měli být lépe informováni o existenci evropských programů, které pomáhají mládeži, aby se zvýšila jejich účast v těchto programech,

R.  vzhledem k tomu, že politika mládeže může přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení,

Obecné poznámky

1.  vítá sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“;

2.  vítá usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

3.  upozorňuje, že definice pojmu „mládež“ se v jednotlivých členských státech liší; poznamenává, že obsah tohoto pojmu ovlivňují různé sociální okolnosti a že z této skutečnosti vyplývá možnost různého přístupu v každém členském státě;

4.  zastává názor, že programy Společenství a finanční prostředky by měly odrážet to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili;

5.  vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže, jako je podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv;

Zásadní poznámky ohledně účinnosti strategie pro mládež

6.  uznává, že posílená otevřená metoda koordinace je s řádným ohledem na zásadu subsidiarity vhodným nástrojem pro spolupráci v oblasti politiky mládeže, a to i navzdory jejím slabým stránkám, omezené použitelnosti, nedostatku legitimity a skutečnosti, že neprobíhá efektivní spolupráce mezi „experty“ a volenými politiky, nedochází k patřičné integraci s vnitrostátními prioritami a hrozí riziko, že mezi různými úrovněmi vznikne zmatek v tom, kdo za co odpovídá; domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých výsledků by otevřená metoda koordinace měla být posilována;

7.  zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany všech zúčastněných; má za to, že nedostatky v jejím uplatňování jsou zásadní překážkou pro splnění stanovených cílů;

8.  uznává důležitost spolupráce mezi institucemi na místní, regionální, státní a evropské úrovni v zájmu dosažení cílů této strategie a vyzývá Komisi, členské státy a zástupce mládeže, aby při naplňování strategie pro mládež hráli aktivní roli;

9.  naléhavě vyzývá k užší spolupráci Evropského parlamentu, Komise a Rady v otázkách mládeže a zdůrazňuje nutnost integrovanější spolupráce s vnitrostátními parlamenty a mezi nimi v rámci otevřené metody koordinace;

10.  vítá jasnou definici dvojího přístupu, předložení pracovních postupů a zejména přehledný seznam nástrojů provádění, tak jak je stanovila Rada; žádá účast Evropského parlamentu při definování priorit pracovních cyklů; vyzývá k tomu, aby evropská spolupráce v oblasti mládeže byla fakticky podložená, věcná a konkrétní;

11.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet jasné a vůči uživatelům vstřícné ukazatele, jak na evropské, tak na národní úrovni, které umožní zdokonalit, rozšířit a aktualizovat naše znalosti o situaci mladých lidí a měřit a srovnávat pokrok v provádění obecně stanovených cílů; zdůrazňuje důležitost stálého sledování a hodnocení;

12.  upozorňuje na důležitost hodnocení stavu provádění strategie EU pro mládež; zdůrazňuje, že zprávy členských států o pokroku v oblasti mládeže by měly být veřejně dostupné, má-li se zvýšit povědomí veřejnosti; zdůrazňuje potřebu sledovat, jak se vyvíjí a mění způsob života mladých lidí v Evropě, aby bylo možné vyhodnotit, jakého pokroku bylo skutečně dosaženo;

13.  domnívá, že by mělo být více rozvíjeno vzájemné učení jako prostředek usnadňující výměnu osvědčených postupů a přispívající ke konzistentnosti činností prováděných na vnitrostátní úrovni;

14.  domnívá se, že pokud má být strategie EU pro mládež dokončena, vytváření politik mládeže by mělo jít ruku v ruce s programy a činnostmi EU, a to vhodným a transparentním způsobem; zejména se domnívá, že výsledky vyplývající z provádění programů EU by měly poskytnout zpětnou vazbu pro vytváření politik mládeže a obecně strategie EU a naopak;

15.  dále zdůrazňuje potřebu zevrubné analýzy stávajících programů, které již byly zahájeny, s cílem umožnit efektivní řízení kvality a na jejím základě navrhnout jakákoli zlepšení, která může být v budoucnu třeba v programech provést;

16.  zdůrazňuje potřebu mobilizovat a přizpůsobit programy a sociální fondy EU pro mládež, aby se zajistila jejich jednodušší přístupnost a zjednodušily se postupy pro jejich získávání; zdůrazňuje, že je důležité koncipovat praktický, nebyrokratický přístup v této oblasti s cílem uskutečnit integrovanou strategii směřující ke zlepšení života mladých lidí; upozorňuje na to, že je důležité, aby byli mladí lidé zapojeni do provádění programů pro mládež, aby bylo možné lépe zohlednit jejich potřeby;

17.  zdůrazňuje důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; znovu opakuje, že jeho politickou prioritou je považovat tyto programy za základní kámen při vytváření strategie EU pro mládež, zejména pro příští generaci víceletých programů;

18.  domnívá se, že by mělo být vyvinuto ještě větší úsilí s cílem podporovat mobilitu mladých lidí v rámci Evropy a že v programech mobility musí být dostatečný prostor pro to, aby byla věnována pozornost i výměnám mladých lidí mimo rámec formálního vzdělávání;

19.  vyzývá Komisi, aby v nových programech mobility věnovala zvláštní pozornost mobilitě pracovníků s mládeží, a za tímto účelem požaduje, aby byl zvláštní vízový režim, který v současnosti existuje pro studenty, rozšířen i na pracovníky s mládeží;

20.  upozorňuje na potřebu zapojit masové sdělovací prostředky do popularizace programů pro mladé lidi;

21.  uvědomuje si, že zlepšení života mladých lidí je průřezovým úkolem, na který je třeba brát zřetel v každé oblasti politiky; vybízí evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o to, aby ve všech administrativních útvarech a na ministerstvech byl vytvořen úsek pro mládež, který pomůže posílit vypracovávání odpovídajících politik týkajících se mládeže; zároveň žádá Komisi, aby jmenovala na svých generálních ředitelstvích „styčné důstojníky pro otázky mládeže“ a poskytla jim školení zaměřené na tuto problematiku; domnívá se, že cílem by mělo být posuzování dokumentů Komise z hlediska cílů politiky mládeže; s nadšením proto vítá meziodvětvový přístup, který představuje nezbytný faktor k dosažení maximální úrovně účinnosti; domnívá se, že zohlednění otázek týkajících se mládeže ve všech oblastech politiky je klíčovým faktorem pro úspěch strategie pro mládež;

22.  zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat mezigenerační spravedlnost na evropské úrovni a je nutno, aby tento princip přijaly členské státy v zájmu spravedlivé regulace vztahů mezi generacemi;

Oblasti činnosti

23.  zdůrazňuje, že celosvětová ekonomická krize má největší dopad zejména na mladé lidi a že tato skutečnost by tedy měla hluboce ovlivnit priority v rámci oblastí činnosti; domnívá se, že by se mělo postupovat tak, že bude stanoven okruh opatření, která podpoří strategii východiska z krize v sociální oblasti, a zvláštní pozornost by měla být věnována přezkumu záchranných sociálních sítí a systémů sociálního zabezpečení;

Obecné zásady platné pro všechny oblasti činnosti

24.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, jako je diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

25.  zdůrazňuje, že je důležité v rámci sociální vize EU považovat mladé lidi za prioritní skupinu;

26.  důrazně poukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem se zdravotním postižením účinnou a vhodnou podporu a skutečné a rovné příležitosti, pokud jde o fyzický, senzorický a kognitivní přístup ke vzdělávání, zaměstnání, kultuře, volnočasovým aktivitám, sportu, společenským aktivitám a zapojení do veřejné činnosti a řešení občanských záležitostí;

27.  vyzývá k opatřením, která zajistí respektování rozmanitosti a úspěšnou integraci mladých lidí a dětí;

28.  vyzývá členské státy, aby identifikovaly průřezové vazby mezi různými oblastmi, které spojují politiky mládeže a vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost, kulturu a další politiky;

29.  zdůrazňuje nutnost silných vazeb mezi politikami týkajícími se mládeže a dětí;

Vzdělávání a odborná příprava

30.  vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci mezi stranami znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace), neboť se jedná o klíčový prvek pro růst a vytváření pracovních míst; výrazně doporučuje podporovat společná kritéria pro vzájemné uznávání neformálního a odborného vzdělávání, např. urychlením přijetí systému ERK pro uznávání kvalifikací, transparentnost a uznávání dovedností;

31.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely více iniciativ a investovaly do správných dovedností pro profese, po kterých je poptávka, a vybízí je, aby propojily vzdělávací programy s požadavky trhu práce, aby přijaly právní předpisy pro krátkodobé odborné vzdělávání (tam, kde je to ještě stále zapotřebí) a v co největší možné míře využívaly uznávání dovedností a uznávání kvalifikací;

32.  upozorňuje na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku;

33.  důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci zvýšeného financování propagovaly studijní a vzdělávací mobilitu všech mladých lidí, která je klíčovým faktorem pro získávání studijních a pracovních zkušeností; zdůrazňuje důležitost mobility mládeže rovněž v regionech hraničících s EU, tím že se zajistí široká účast v evropských programech, které podporují mládež;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se vynasnažily dosáhnout strategických cílů a splnit hodnotící kritéria stanovená v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), zejména pokud jde o osoby, které dosáhly jen nízké úrovně základních dovedností, žáky a studenty, kteří předčasně opustili vzdělávací systém;

35.  vyzývá členské státy, aby vytvořily dostatečné možnosti a způsoby, které umožní lidem, kteří opustili vzdělávací systém, aby se do něj mohli vrátit, a aby zajistili, aby pro ty, kteří navštěvovali výuku odborného vzdělávání, bylo k dispozici vhodné přemostění, aby mohli dále pokračovat na vyšších stupních vzdělávání, a naléhavě je žádá, aby přijaly opatření a nabízely cílené programy pro mladé lidi, kteří ve studiu zaostali, protože se ocitli v obtížné situaci nebo se špatně rozhodli;

36.  zdůrazňuje, že je důležité poskytnout mladým lidem přístup ke konzultacím a poradenství ve věci přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu;

37.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé, bez ohledu na právní postavení jejich rodin, měli právo studovat v rámci státního vzdělávacího systému, a aby jim pomohly s řádným přihlédnutím k jejich kultuře a jazyku získat nezbytné jazykové znalosti hostitelského členského státu a znalost jeho kultury, která poslouží jako nástroj k jejich začlenění;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup mladých lidí ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ a finanční situaci a zaručily rovný přístup ke vzdělávání i znevýhodněným mladým lidem z rodin s nízkými příjmy;

39.  vyzývá členské státy k provedení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením a ke skutečné realizaci inkluzivního vzdělávání, které bude zahrnovat formální i neformální vzdělávání;

40.  zdůrazňuje důležitost nového, efektivního a kontinuálního systému odborné přípravy pro učitele s cílem pomoci mladým studentům lépe se vyrovnat s nároky rychle se měnící společnosti;

41.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost;

42.  poukazuje na to, že vzdělávání hraje v pozitivním vývoji osobních postojů zásadní úlohu;

Zaměstnanost a podnikání

43.  je silně znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi; rozhodně podporuje výzvu určenou Evropské radě, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a strategii EU 2020 zajistila začlenění perspektivy mládeže a aby podpořila pokračování iniciativ vyvíjených v souladu s celkovými cíli Evropského paktu pro mládež; rozhodně podporuje návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na mladé lidi;

44.  zdůrazňuje zásadní nutnost dosáhnout cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, kterou si Evropa vytyčila, a domnívá se, že nově formulovaná agenda EU 2020 by měla EU umožnit plně se zotavit z krize tak, že se bude rychleji vyvíjet směrem k inovativní ekonomice vytvářející pracovní místa; v této souvislosti naléhavě vyzývá k tomu, aby byla nově formulovaná agenda více zaměřena na mladé lidi;

45.  vyzývá členské státy, aby učinily opatření proti nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám, se kterými se mladí lidé setkávají na trhu práce, a aby aktivně podporovaly sladění světa zaměstnání a světa osobního a rodinného života;

46.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých politikách na podporu zaměstnanosti zohledňovaly také mezigenerační rozměr;

47.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup mladých lidí k různým druhům zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami, aby se zabránilo nepoměru mezi dovednostmi a pracovními příležitostmi, který představuje mrhání talentem; doporučuje v tomto ohledu zlepšit kvalitu poskytovaných stáží i práv stážistů zajištěním toho, aby většina interních programů vybavila mladé lidi dovednostmi a vedla k získání placeného místa;

48.  zároveň vyzývá členské státy, aby nabízely více pracovních příležitostí, prováděly politiky sociální ochrany pro znevýhodněné mladé lidi a zajistily rovné příležitosti pro mladé lidi v okrajových oblastech i v centru měst a poskytly zvláštní podporu mladým matkám;

49.  připomíná nebezpečí odlivu mozků a jeho nepříznivých důsledků pro země původu mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vypracovaly strategie, které pomohou udržet mladé lidi v zemích a oblastech s potenciálním úbytkem obyvatelstva, který se projevuje v různých formách, např. jako odliv mozků, náhrada nedostatku kvalifikovaných pracovníků a levná, flexibilní, nekvalifikovaná a často jen sezonní pracovní síla;

50.  vyzývá členské státy, aby odstranily případy, kdy jsou registrovány rozdíly ve výši příjmů mezi mladými muži a mladými ženami na základě pohlaví;

51.  vyzývá členské státy, aby v době globalizace zajistily práva na důstojné zaměstnání a sociální jistotu tím, že bude dosažena rovnováha mezi flexibilitou a jistotou;

52.  vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

53.  zdůrazňuje význam praktické přípravy v podnicích a institucích v průběhu studia, která může následně usnadnit hledání zaměstnání;

54.  navrhuje propagovat podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi zlepšením osvěty týkající se podnikání, podporováním rozvoje evropských struktur a sítí za tímto účelem, vybízením mladých lidí k zahájení podnikatelské činnosti a využitím nástrojů mikroúvěrů a mikrofinancování; zdůrazňuje význam celoživotního učení;

55.  souhlasí s tím, že je zapotřebí součinnosti mezi světem vzdělávání a světem průmyslu a pokročilejších forem integrace mezi vysokými školami a podniky;

56.  vybízí členské státy, aby podporovaly soukromé iniciativy pro mladé lidi, mj. prostřednictvím pomoci vnitrostátních programů, které doplňují programy na evropské úrovni;

57.  upozorňuje na to, že je potřeba vytvořit politiky, jejichž cílem bude sladit pracovní a soukromý život a vést mladé lidi k zakládání rodin; upozorňuje také, že je třeba zajistit, aby mladí lidé měli dostatečný příjem, který jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí, včetně rozhodnutí založit rodinu;

Zdraví, dobré životní podmínky a životní prostředí

58.  zdůrazňuje, že dopad změn klimatu a životního prostředí a zhoršujícího se životního prostředí má negativní vliv na životy mladých lidí a vyzývá k udržitelným opatřením v této oblasti;

59.  vyzývá členské státy, aby do svých plánů zařadily vhodné formy vzdělávání v oblasti předcházení zdravotním rizikům a prevence rizik spojených s ochranou životního prostředí;

60.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že rámec spolupráce neodkazuje na spotřebitelské politiky; zastává názor, že některé zdravotní problémy mohou souviset s výrobou nezdravých potravin a jejich uváděním na trh;

61.  zdůrazňuje, že při vytváření politik v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí je zapotřebí zohlednit zvláštní zranitelnost mladých lidí a dětí; zdůrazňuje, že je nutné pomocí opatření, jako jsou informativní a vzdělávací kampaně, zajistit vysokou míru ochrany mladých spotřebitelů;

62.  zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v boji proti užívání drog a alkoholu, újmy na zdraví v důsledku kouření a dalším formám závislosti, včetně hazardních her, zejména pomocí prevence a opětovného začlenění; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily protidrogového akčního plánu EU a strategie EU na podporu členských států v boji proti poškození spojenému s požíváním alkoholu a dalším formám závislosti;

63.  připomíná rovněž, že děti a mladí lidé jsou vystavováni velkému množství násilných scén v médiích; navrhuje, aby tato otázka byla dále prozkoumána a aby byla přijata veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nedocházelo k podobnému působení na jejich duševní zdraví;

64.  doporučuje, aby mladí lidé byli při využívání nových technologií vedeni pomocí politik mediálního vzdělávání a politik ke zvýšení informovanosti o nebezpečích, která s sebou nekontrolované využívání nových technologií přináší;

65.  zdůrazňuje, že při ochraně zdraví mladých lidí hraje svou úlohu jejich osvěta v oblasti sexuální výchovy;

66.  upozorňuje na přetrvávající vysokou míru těhotenství nezletilých dívek a vyzývá Komisi a členské státy, aby mladé lidi o tomto problému informovaly a prováděly osvětu zaměřenou na tuto problematiku;

67.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup dětí a mladých lidí z řad přistěhovalců k základní zdravotní péči bez ohledu na právní postavení jejich rodiny;

68.  zdůrazňuje úlohu sportu, jakožto celého souboru činností, které podporují zdravý životní styl mladých lidí, týmovou práci, smysl pro čestné jednání a odpovědnost a také úlohu osvěty mladých lidí v oblasti boje proti násilí na stadionech a ve sportovních areálech; vyzývá k zavedení speciálních programů pro zdravotně postižené mladé lidi;

69.  vyzývá členské státy, aby ve svém úsilí povzbuzovat mladé lidi k účasti na sportovní činnosti zohledňovaly otázky týkající se rovnosti pohlaví a aby podporovaly také méně populární sporty;

70.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně ke vzdělávání mládeže s cílem bojovat proti dopingu a podporovat čistý sport;

Zapojení

71.  zdůrazňuje význam trvalého strukturovaného dialogu a konzultací s mladými lidmi; důrazně vyzývá členské státy, aby na všech úrovních (místní, vnitrostátní a mezinárodní) prosazovaly účast mladých lidí a mládežnických organizací na vytváření obecných politik a zejména, nikoli však pouze, politiky mládeže, a to prostřednictvím probíhajícího strukturovaného dialogu;

72.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byla zohledněna co nejširší škála názorů mladých lidí, je důležité zvážit metodu konzultace s mládeží; vyslovuje se pro vytvoření struktur, v jejichž rámci budou všichni aktéři moci spolupracovat, ovlivňovat ve stejné míře politiky a rozhodnutí a také poskytovat prostředky, které jsou k vytvoření těchto struktur zapotřebí;

73.  vybízí členské státy, aby zapojily mládežnické organizace do procesu tvorby politiky, a to i na místní úrovni;

74.  zdůrazňuje důležitost reprezentativních zástupců mládeže ve strukturovaném dialogu a doporučuje Komisi, aby konzultovala se zástupci národních rad mládeže témata, která jsou pro mladé lidi prioritou;

75.  souhlasí s tím, že je nutné častěji vyjadřovat uznání a podporu mládežnickým organizacím a jejich velkému přínosu k neformálnímu vzdělávání; vyzývá Komisi a Radu, aby vybízely členské státy ke zřízení a podpoře místních parlamentů a rad mládeže a aby zavedly příslušné programy;

76.  zdůrazňuje potřebu většího a různorodějšího zapojení mladých lidí s cílem posílit jejich zastoupení; prosazuje podporování účasti mladých lidí již od raného věku; v tomto ohledu vybízí ke zvážení posílení vztahů mezi školami, mládežnickými organizacemi a jinými organizacemi občanské společnosti a důrazně doporučuje, aby bylo více uznáváno neformální vzdělávání;

77.  navrhuje, aby pro mladé lidi, kteří se aktivně účastní života společnosti, byly vytvořeny systémy vyznamenání, jejichž hlavním účelem bude vybudování kultury práv i povinností;

78.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na povzbuzování mladých lidí, kteří žijí v okrajových a venkovských oblastech a v chudých čtvrtích, aby se aktivně účastnili činností na evropské úrovni; lituje v tomto ohledu, že v rámci pro spolupráci nejsou navržena žádná konkrétní opatření, která zlepší proces informování mladých lidí o programech EU, zejména těch, kteří žijí na odlehlých místech a těch, kteří nejsou organizováni v politických, společenských nebo nevládních organizacích; žádá Komisi, aby v této oblasti přijala jednoznačný závazek;

79.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zvýšit úsilí o zajištění účinné výměny názorů a informací probíhající třemi směry – mezi akademickou, podnikatelskou a politickou komunitou – na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

Tvořivost a kultura

80.  vyzývá členské státy, aby zajistily jednoduchý přístup k novým technologiím s cílem rozvíjet tvořivost mladých lidí a jejich schopnost inovace a vzbudily u nich zájem o kulturu, umění a vědu;

81.  je překvapen, že ve sdělení Komise není jakýkoli přímý odkaz na kulturní otázky; dodává, že tyto otázky nemohou být zúženy pouze na podnikání a využívání nových technologií;

82.  vítá skutečnost, že usnesení Rady bere v úvahu úlohu sociálních a kulturních činností, které doplňují činnosti vyvíjené v rámci vzdělávacího systému a rodin; bere na vědomí, že tyto činnosti rovněž přispívají rozhodujícím způsobem k boji proti diskriminaci a nerovnostem a umožňují mladým lidem přístup k volnočasovým aktivitám, kultuře a sportu;

83.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při přidělování finančních prostředků podporovaly a uznávaly kulturu mládeže, neboť má pro rozvoj kreativity mladých lidí zásadní význam;

84.  vítá návrh na podporu odborného vzdělávání pracovníků s mládeží v oblasti kultury, nových médií a mezikulturních schopností obsažený v usnesení Rady;

85.  navrhuje, aby do politik, programů a činností v oblasti kultury a médií byla začleněna perspektiva mládeže;

86.  zastává názor, že kulturní instituce (např. muzea, knihovny a divadla) by měly být povzbuzovány k většímu zapojení dětí a mladých lidí;

87.  vyzývá Komisi a Radu, aby koncipovaly evropský pas mládeže, aby byl mladým lidem umožněn přístup do kulturních institucí v celé EU za velmi nízké ceny;

Dobrovolná činnost

88.  vítá rozhodnutí Rady, která vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, a opatření stanovená v doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie;

89.  je toho názoru, že dobrovolná činnost mládeže by měla být podporována, mimo jiné také rozšířením programu Evropské dobrovolné služby, a poskytnutím pomoci znevýhodněným mladým lidem, aby se také mohli věnovat dobrovolné činnosti;

90.  domnívá se, že podle toho, jaké budou výsledky hodnocení přípravné akce Amicus, by měly být naplánovány další podobné akce;

91.  zastává názor, že dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost přínosem;

92.  vyzývá k tomu, aby byl jako doplněk ke stávajícímu evropskému pasu mládeže zaveden a vzájemně uznáván „evropský pas dobrovolníků“; tento pas by poskytoval evidenci dobrovolné činnosti, kterou vykonávají děti a mladí lidé, a mohl by být potenciálním zaměstnavatelům předkládán jako doklad určité kvalifikace;

Sociální začleňování

93.  vítá fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která mladé lidi postihuje zvlášť těžce;

94.  zastává názor, že v kontextu stárnoucí populace je mezigenerační spravedlnost klíčovou výzvou; vyzývá členské státy, aby při vytváření svých politik braly v úvahu zájmy mladých lidí a budoucích generací, zejména v době hospodářské a finanční krize;

95.  zdůrazňuje také potřebu rozvíjet víc široce zaměřené programy pro okrajové skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí přistěhovalci a také všichni lidé se zvláštními potřebami (lidé se zdravotním postižením, mladí lidé, které je třeba znovu začlenit do společnosti poté, co strávili určitou dobu ve vězení, lidé bez domova, lidé s příležitostným zaměstnáním a další);

96.  uznává, že je nutné zlepšit informovanost o zdravotně postižených mladých lidech, a vyzývá evropské orgány, aby přijaly opatření, která zajistí, že v budoucnosti budou postižení mladí lidé plně integrováni;

97.  opakuje svůj požadavek zajišťovat ve všech oblastech života rovnost mezi pohlavími již od raného věku; vítá proto zejména skutečnost, že cílem usnesení Rady je zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi rodiče, aby bylo sladění pracovního a soukromého života umožněno mladým ženám i mladým mužům;

98.  zdůrazňuje, že je důležité informovat děti a mladé lidi o tom, že diskriminaci nelze akceptovat v žádné formě a v žádné oblasti, a že je důležité učinit důrazná opatření, jejichž cílem je boj proti všem formám extremismu;

99.  doporučuje, aby prioritou ve všech členských státech bylo zajištění toho, aby žádné nezletilé osobě nebyl odepřen přístup k sociální péči;

100.  zdůrazňuje význam inkluzivního digitálního prostředí; vybízí členské státy, aby jako součást svých systémů formálního i neformálního vzdělávání vypracovaly koncepce, které budou zaručovat přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a budou zlepšovat mediální dovednosti mladých lidí;

Mládež a svět

101.  doporučuje přímou rozvojovou pomoc na opatření ve prospěch mladých lidí a pro boj proti užívání drog a obchodu s nimi v rozvojových zemích;

102.  je nakloněn podpoře činností ve veřejném zájmu, které utvářejí smysl pro zodpovědnost mezi mladými lidmi, jako je např. dobrovolná činnost v rámci boje proti změně klimatu, dobrovolná činnost v zájmu rozvoje nebo humanitární pomoci; vítá v tomto ohledu příležitosti, které nabídne zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mladým lidem, pokud jde o jejich účast na humanitární činnosti EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily plnou informovanost mladých lidí o existenci tohoto sboru;

103.  vybízí Komisi k dalšímu prozkoumání možnosti posílit činnosti mezinárodní spolupráce, pokud jde o dobrovolnou činnost mládeže;

104.  vyzývá členské státy, aby vytvořily programy výměn a partnerství s třetími zeměmi a jejich společenstvími s cílem propagovat mezikulturní dialog a podporovat mladé lidi v tom, aby se angažovali ve společných projektech;

105.  vyzývá ke zlepšení a rozsáhlejšímu provádění programu Erasmus Mundus;

o
o   o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) KOM(2009) 0200.
(2) SEK(2009) 0549.
(3) Úř. věst. C 311, 19. 12. 2009, s. 1.
(4) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(5) 9169/09.
(6) Úř. věst. C 319, 13. 12. 2008, s. 8.
(7) 15658/09.
(8) Úř. věst. C 292, 24. 11. 2005, s. 5.
(9) 11517/08.
(10) SOC/349.
(11) DCE/2008/2193.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0066.


Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné ***II
PDF 280kWORD 68k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (17279/3/2009 – C7-0075/2010 – 2008/0192(COD))
P7_TA(2010)0167A7-0146/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17279/3/2009 – C7-0075/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2008)0636),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0341/2008),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané ' Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy' (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0146/2010),

1.  schvaluje tento postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 18. května 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS

P7_TC2-COD(2008)0192


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2010/41/EU.)

(1) Texty přijaté dne 6.5.2009, P6_TA(2009)0364.
(2) Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 107.


Názvy textilií a související označování textilních výrobků etiketami ***I
PDF 1040kWORD 1122k
Usnesení
Úplné znění
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18.května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami (KOM(2009)0031 – C6-0048/2009 – 2009/0006(COD))
P7_TA(2010)0168A7-0122/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0031),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0048/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a na článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. prosince 2009(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0122/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010 o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami, a kterým se zrušují směrnice Rady 73/44/EHS, směrnice 96/73/ES a směrnice 2008/121/ES

P7_TC1-COD(2009)0006


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken(4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken(5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES ze dne 14. ledna 2009 o názvech textilií (přepracované znění)(6),, byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by tyto akty měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem.

(2)  Právní předpisy Unie o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Aby se zabránilo nutnosti provést technické úpravy do vnitrostátních právních předpisů, a snížilo se tak správní zatížení vnitrostátních orgánů členských států a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových textilních vláken, které se mají používat v celé Unii současně, jeví se pro provedení právního zjednodušení jako nejvhodnější právní nástroj nařízení.

(3)  V zájmu odstranění možných překážek řádného fungování vnitřního trhu působených odlišnými ustanoveními členských států s ohledem na názvy, složení a označování textilních výrobků je nutné harmonizovat názvy textilních vláken a údaje na etiketách, v označení a průvodních dokladech textilních výrobků v různých stádiích jejich výroby, zpracování a distribuce.

(4)  Je vhodné stanovit pravidla umožňující výrobcům požadovat zahrnutí názvu nového textilního vlákna do seznamu názvů povolených vláken.

(5)  Mělo by být také vypracováno ustanovení týkající se určitých výrobků, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňují hospodářské subjekty.

(6)  Tolerance týkající se „cizích vláken“, která nemusí být uvedena na etiketách, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi.

(7)  Označování složení by mělo být povinné, aby bylo zajištěno, že jsou všem spotřebitelům v Unii k dispozici správné informace na jednotné úrovni. V případech, kdy je technicky obtížné určit složení výrobku v době výroby, by mělo být možno uvést na etiketě pouze ta vlákna, která byla v době výroby známa, za předpokladu, že představují určité procento hotového výrobku.

(8)  Pro zabránění rozdílům při uplatňování mezi členskými státy je nezbytné stanovit přesné metody označování určitých textilních výrobků složených ze dvou nebo více složek a rovněž specifikovat složky textilních výrobků, které není třeba brát v úvahu při označování etiketami a při analýzách.

(9)  Textilní výrobky, u kterých se vyžaduje pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích by měly být dodávány na trh takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu.

(10)  Používání popisů nebo názvů, které se těší zvláštnímu zájmu mezi uživateli a spotřebiteli, by mělo podléhat určitým podmínkám. Pro poskytování informací uživatelům a spotřebitelům je dále vhodné, aby názvy textilních vláken souvisely s charakteristikami vlákna.

(11)  Dozor nad trhem výrobků, jež náleží do oblasti působnosti tohoto nařízení, v členských státech ▌se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků(7), a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh(8).

(12)  Je nutné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení složení směsí vláken textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí by měly být jednotné, jak pokud jde o předúpravu vzorků, tak o jejich kvantitativní analýzu. Toto nařízení by proto mělo stanovit jednotné metody analýzy pro většinu textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí, jež jsou na trhu. Za účelem zjednodušení tohoto nařízení a přizpůsobení takových jednotných metod technickému pokroku je však vhodné, aby se z metod stanovených v tomto nařízení staly evropské normy. Za tímto účelem by Komise měla zorganizovat přechod ze současného systému, jehož metody jsou popsány v tomto nařízení, na systém založený na evropských normách.

(13)  Pokud jde o ▌směsi vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí ▌, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti ▌.

(14)  Toto nařízení by mělo stanovit smluvní přirážky pro přepočet suché hmotnosti každého vlákna zjištěného při analýze pro stanovení obsahu vláken v textilních výrobcích a mělo by uvádět dvě různé smluvní přirážky pro přepočet u česaných nebo mykaných vláken obsahujících vlnu nebo zvířecí chlupy. Jelikož není vždy možné stanovit, zda je výrobek zhotoven z česaných nebo mykaných vláken, a v důsledku toho mohou vznikat rozporné výsledky při uplatňování tolerancí při zkouškách shody textilních výrobků prováděných v Unii, měly by být laboratoře provádějící tyto zkoušky oprávněny uplatňovat ve sporných případech jedinou smluvní přirážku.

(15)  Měla by být stanovena pravidla týkající se výrobků nepodléhajících obecným požadavkům na označování etiketami stanoveným v tomto nařízení, zejména výrobků pro jednorázové použití nebo výrobků, u kterých je vyžadováno pouze označení společnou etiketou.

(16)  Je vhodné stanovit postup, včetně konkrétních požadavků, který musí dodržet jakýkoli výrobce nebo jakákoli osoba, která za něj jedná, a která si přeje zahrnout název nového textilního vlákna na harmonizovaný seznam názvů textilních vláken uvedený v příloze I. ▌

(17)  Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení a zároveň udržení kroku s technickým pokrokem by měla být Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungovaní Evropské unie akty v přenesené pravomoci, které jsou určeny k doplnění nebo změně jiných než podstatných prvků příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX tohoto nařízení.

(18)  Ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o označování původu zboží(9)Evropský parlament znovu zdůraznil, že ochrana spotřebitele vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla, včetně označování země původu. Takové označování by mělo umožnit, aby si spotřebitelé plně uvědomili přesný původ výrobků, které kupují, a chránit je tak před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími označeními původu. Za tímto účelem by měla být zavedena harmonizovaná pravidla týkající se textilních výrobků. Pokud jde o dovážené výrobky, měla by mít tato pravidla formu požadavků na povinné označování. Pokud jde o výrobky, na něž se nevztahuje povinné označování původu na úrovni Unie, měla by se zavést pravidla, která zajistí, že případné uvedení původu nebude nepravdivé nebo zavádějící.

(19)  Požadavky na označování původu stanovenými v tomto nařízení s ohledem na specifické odvětví textilních výrobků by neměla být dotčena probíhající diskuse o všeobecném systému označování původu, který by se vztahoval na výrobky dovážené ze třetích zemí a byl by součástí společné obchodní politiky Unie.

(20)  Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž přijetí jednotných pravidel pro používání názvů textilií a pro označování textilních výrobků etiketami, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(21)  Aby mohli spotřebitelé učinit informované rozhodnutí, měli by při koupi textilního výrobku vědět, zda výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu. Proto je důležité, aby na etiketě výrobku byly označeny materiály pocházející ze zvířat.

(22)  Toto nařízení se omezuje na pravidla týkající se harmonizace názvů textilních vláken a označování vlákenného složení textilních výrobků. Aby se však odstranily případné překážky řádného fungování vnitřního trhu, které by mohly vzniknout v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, měla by se prozkoumat harmonizace nebo standardizace ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami. Za tímto účelem by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se případných nových požadavků na označování, které je třeba zavést na unijní úrovni s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele v rámci Unie. Tato zpráva by měla zkoumat zejména názory spotřebitelů týkající se množství údajů, které by měly být uváděny na etiketách textilních výrobků, a zkoumat, jaké další prostředky kromě označování mohou být využívány k poskytování dalších informací spotřebitelům.Tato zpráva by měla vycházet z rozsáhlých konzultací se všemi zúčastněnými subjekty, z průzkumů spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a případně by měly být připojeny legislativní návrhy. Zpráva by se měla zejména zabývat přidanou hodnotou k případným požadavkům spotřebitelů na označování, pokud jde o péči a ošetřování, velikost, nebezpečné látky, hořlavost a ekologické aspekty textilních výrobků, používání symbolů nejazykové povahy k určení textilních vláken, sociální a elektronické označování, uvádění identifikačního čísla na etiketě, které umožní získat na požádání dodatečné informace o vlastnostech výrobků, zejména prostřednictvím internetu.

(23)  Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES by měly být zrušeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilních vláken, označování textilních výrobků etiketami a určování vlákenného složení textilních výrobků jednotnými metodami kvantitativní analýzy s cílem zlepšit jejich volný oběh na vnitřním trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky.

Pro účely tohoto nařízení se za textilní výrobky považují rovněž tyto výrobky:

   a) výrobky, u nichž tvoří textilní vlákna nejméně 80 % celkové hmotnosti;
   b) potahy nábytku, deštníků a slunečníků, u nichž tvoří textilní složky nejméně 80 % celkové hmotnosti;
   c) textilní složky vícevrstvých podlahových krytin, matrací a výrobků pro kempování, a oteplovací vložky do obuvi, rukavic, palčáků a rukavic bez prstů za předpokladu, že tyto části nebo vložky tvoří nejméně 80 % hmotnosti celého výrobku;
   d) textilie, které jsou obsaženy v jiných výrobcích a tvoří jejich neoddělitelnou součást, pokud je uvedeno jejich složení;

2.  Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na textilní výrobky, které:

   a) jsou určeny pro vývoz do třetích zemí;
   b) vstupují do členských států pod celní kontrolou za účelem tranzitu;
   c) jsou dováženy ze třetích zemí v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku;
   d) jsou předávány domáckým pracovníkům nebo nezávislým podnikům, které dodané výrobky dále za úplatu zpracovávají, aniž by došlo k převedení vlastnického práva k těmto výrobkům;
   e) jsou dodávány jednotlivým konečným spotřebitelům jako výrobky vyrobené na zakázku.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

   a) „textilními výrobky“ jakékoliv surové, částečně nebo zcela opracované, rozpracované nebo zpracované, předupravené nebo zhotovené výrobky, které jsou složeny výhradně z textilních vláken, bez ohledu na použitý postup směsování nebo spojování;
  b) „textilním vláknem“ jedno z těchto vláken:
   i) útvar charakterizovaný svou ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k maximálnímu příčnému rozměru, což jej činí vhodným pro textilní použití,
   ii) ohebné pásky nebo dutinky, jejichž zřejmá šířka je maximálně 5 mm, včetně pásků řezaných z širších pásů nebo fólií vyrobených z látek používaných pro výrobu vláken uvedených v tabulce 2 v příloze I a vhodných pro textilní použití;
   c) „zřejmou šířkou“ šířka pásku nebo šířka dutinky ve složeném, zploštělém, slisovaném nebo zkrouceném stavu, nebo průměrná šířka v případě, že šířka není jednotná;
   d) „textilní složkou“ část textilního výrobku se zřejmým obsahem vlákna;
   e) „cizími vlákny“ jiná vlákna než vlákna uvedená na etiketě;
   f) „vložkou“ oddělená položka používaná při sestavování oděvů a jiných výrobků, která sestává z jedné vrstvy nebo více vrstev textilního materiálu volně uchyceného na místě nejméně podél jednoho lemu;
   g) „označováním etiketami“ uvedení požadované informace na textilním výrobku připojením etikety nebo přišitím, výšivkou, potiskem, vytlačením nebo použitím jakékoli jiné technologie;
   h) „označováním společnou etiketou“ způsob označování etiketami, kdy se jediná etiketa použije pro několik textilních výrobků nebo složek;
   i) „výrobky pro jednorázové použití“ textilní výrobky, které lze použít pouze jednou nebo po omezenou dobu a jejichž běžné použití vylučuje jakoukoli obnovu pro následné použití ke stejnému nebo podobnému účelu.

2.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice výrazů „dodání na trh“, „uvedení na trh“, „výrobce“, „zplnomocněný zástupce“, „dovozce“, „distributor“, „hospodářské subjekty“, „harmonizovaná norma“, „dozor nad trhem“ a „orgán dozoru nad trhem“ uvedené v nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 4

Obecná pravidla

1.  Textilní výrobky jsou dodávány na trh, pouze pokud jsou ▌označeny etiketami nebo jsou k nim připojeny obchodní doklady v souladu s tímto nařízením.

2.  Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, vnitrostátní a unijní pravidla týkající se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení provenience, označení původu a předcházení nekalé soutěži, se nadále použijí pro textilní výrobky.

Kapitola 2

Názvy textilních vláken a související požadavky týkající se označování etiketou

Článek 5

Názvy textilních vláken

1.  Pro označování vlákenného složení textilních výrobků se používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I.

2.  Používání názvů v příloze I je omezeno na vlákna, jejichž povaha odpovídá popisu uvedenému v uvedené příloze.

Tyto názvy se nepoužívají pro jiná vlákna, a to ani samostatně ani jako základ slova ani jako přídavné jméno.

Výraz „hedvábí“ nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných nití z textilních vláken.

Článek 6

Žádosti o názvy nových textilních vláken

Každý výrobce nebo každá osoba, která za něj jedná, může požádat Komisi o doplnění názvu nového textilního vlákna na seznam uvedený v příloze I.

Žádost zahrnuje technickou dokumentaci vypracovanou v souladu s přílohou II.

Článek 7

Čisté výrobky

1.  Jako „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“ mohou být označeny pouze textilní výrobky složené výhradně ze stejných vláken.

Tyto nebo podobné výrazy nesmí být použity pro jiné výrobky.

2.  Textilní výrobek lze považovat za složený výhradně ze stejných vláken, pokud neobsahuje více než 2 % hmot. cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska správného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Za stejné podmínky lze za složený výhradně ze stejných vláken považovat textilní výrobek, který prošel mykáním, pokud neobsahuje více než 5 % hmot. cizích vláken.

Článek 8

Vlněné výrobky

1.  Textilní výrobek může být označen jedním z názvů uvedených v příloze III za předpokladu, že je složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

2.  Odchylně od odstavce 1 se mohou použít názvy uvedené v příloze III k popisu vlny obsažené ve směsi vláken, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

   a) veškerá vlna obsažená v dané směsi vyhovuje požadavkům uvedeným v odstavci 1;
   b) obsah této vlny tvoří nejméně 25 % celkové hmotnosti směsi;
   c) v případě mykané směsi vlna se mísí pouze s jedním dalším vláknem.

Uvádí se úplné procentuální složení této směsi.

3.  Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmí překročit 0,3 % jejich celkové hmotnosti a musí být opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska správného výrobního postupu.

Článek 9

Textilní výrobky z více vláken

1.  Textilní výrobek se označí názvy a procentuálním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí.

2.  Odchylně od odstavce 1 a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druhy vláken, které tvoří jednotlivě až 3 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 10 % celkové hmotnosti, společně označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje jejich celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud je nelze v době výroby snadno určit.

3.  Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“.

4.  Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít na etiketě výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“.

5.  Odchylně od odstavce 1, lze druh vlákna nezařazený do přílohy I označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud byla podána žádost o zařazení takového vlákna do přílohy I podle článku 6.

Článek 10

Vlákna pro dekorativní účely a vlákna s antistatickým účinkem

Viditelná, izolovatelná vlákna, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a nepřesáhnou 7 % hmotnosti hotového výrobku, nemusí být uváděna v údajích o složení vlákenných směsí podle článků 7 a 9.

Totéž platí pro kovová vlákna a jiná vlákna, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického účinku a jejichž množství nepřekročí 2 % hmotnosti hotového výrobku.

U výrobků uvedených v čl. 9 odst. 3 se tyto procentuální podíly započítávají zvlášť do hmotnosti osnovy a hmotnosti útku.

Článek 11

Materiály pocházející ze zvířat

1.  Pokud textilní výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu, musí být označen etiketou, na níž se uvádí, že tyto části jsou vyrobeny z materiálu pocházejícího ze zvířat. Označení nesmí být zavádějící a musí být prezentováno tak, aby spotřebitel snadno porozuměl, ke které části výrobku se údaje na etiketě vztahují.

2.  Členské státy oznámí Komisi analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat do ...(10), a poté vždy, když to bude z důvodu nových skutečností nezbytné.

3.  Komise přijme v souladu s články 24, 25 a 26 akty v přenesené pravomoci, které blíže určí formy a způsoby označování textilních výrobků etiketami podle odstavce 1 a stanoví analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat.

Článek 12

Označování etiketami

1.  Textilní výrobky musí být označeny etiketou ▌vždy, když jsou dodávány na trh.

Označení etiketami musí být snadno přístupné, viditelné a bezpečně připevněné k textilnímu výrobku. Musí zůstat čitelné po dobu běžného používání textilního výrobku. Označení etiketami a způsob, jímž jsou připevněny, je prováděno tak, aby spotřebitele při nošení textilního výrobku co nejméně obtěžovalo.

Označení etiketami může však být nahrazeno či doplněno průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění ▌zakázky jakéhokoli zadavatele ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby(11).

Názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v těchto průvodních obchodních dokladech jasně uvedeny.

Zkratky se nepoužívají s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou definovány v mezinárodně uznávaných standardech, za předpokladu, že jsou tyto zkratky v témže obchodním dokladu vysvětleny.

2.  Při uvádění textilního výrobku na trh výrobce nebo dovozce, pokud výrobce není usazen v Unii, zajistí dodání etikety a správnost informací na ní uvedených.

Při dodávání textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byl náležitě označen, jak stanoví toto nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se distributor považuje za výrobce, jestliže dodává na trh výrobek pod svou vlastní firmou či ochrannou známkou, označuje výrobky etiketou anebo mění obsah etikety.

Hospodářské subjekty zmíněné v prvním a druhém pododstavci zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy a popisy stanovenými tímto nařízením.

Článek 13

Používání názvů a popisů

1.  Při dodávání textilního výrobku na trh se názvy a vlákenného složení zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádí jednotnou velikostí písmen a číslic, jednotným stylem a fontem na dostupném místě, viditelně a čitelně v katalozích a prospektech, na obalech ▌a etiketách▌. Tyto údaje musí být pro zákazníka jasně viditelné před samotným nákupem, včetně případů, kdy se jedná o nákup elektronickými prostředky.

2.  Ochranné známky nebo firma mohou být uvedeny bezprostředně před názvy a popisy zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.

Pokud však ochranná známka nebo firmya obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, musí ochranná známka nebo firma bezprostředně předcházet nebo následovat názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9.

Ostatní informace musí být vždy uváděny odděleně.

3.  Označování etiketami ▌musí být dostupné v jakémkoli úředním jazyce Unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, ve kterém jsou výrobky dodávány na trh. Názvy textilních vláken mohou být případně nahrazeny srozumitelnými nejazykovými symboly nebo mohou být s těmito symboly kombinovány.

U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 16 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány konečným uživatelům jednotlivě, mohou být označeny v jakémkoli úředním jazyce Unie za podmínky, že jsou rovněž označeny společnou etiketou. Názvy textilních vláken mohou být případně nahrazeny srozumitelnými symboly nejazykové povahy nebo mohou být s těmito symboly kombinovány.

Komise přijme v souladu s články 24, 25 a 26 akty v přenesené pravomoci stanovující podrobné podmínky pro používání symbolů uvedených v tomto odstavci.

Článek 14

Textilní výrobky z více složek

1.  Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více složek musí být označen etiketou, na níž je uveden obsah vláken v každé složce.

Toto označení etiketou není povinné pro složky, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, s výjimkou hlavních vložek.

2.  Pokud dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a tvoří běžně jednu jednotku, mohou být označeny pouze jednou etiketou.

Článek 15

Zvláštní ustanovení

Složení vlákenných směsí výrobků zmíněných v příloze IV musí být uvedeno v souladu s pravidly pro označování stanovenými etiketami v uvedené příloze.

Článek 16

Výjimky

1.  Odchylně od článků 12, 13 a 14 se použijí pravidla stanovená v tomto článku odstavcích 2, 3 a 4.

Výrobky uvedené v tomto článku odstavcích 3 a 4 musí být v každém případě dodávány na trh takovým způsobem, aby se konečný spotřebitel mohl plně seznámit se složením těchto výrobků.

2.  Uvedení názvů textilních vláken nebo složení vlákenných směsí na etiketách nebo jiném označení textilních výrobků zařazených v příloze V se nevyžaduje.

Pokud však ochranná známka nebo firma obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, použijí se články 12, 13 a 14.

3.  Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a složení, mohou být dodávány na trh společně se společnou etiketou.

4.  Údaje o složení textilních výrobků prodávaných v metráži se mohou označit pouze na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh.

Kapitola 3

Dozor nad trhem

Článek 17

Ustanovení týkající se dozoru nad trhem

1.  Orgány dozoru nad trhem provádějí kontroly shody složení textilních výrobků s poskytnutými informacemi týkajícími se složení těchto výrobků v souladu s tímto nařízením.

2.  Pro účely určení vlákenného složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v odstavci 1 ▌prováděny v souladu s metodami či harmonizovanými normami podle přílohy VIII.

Za tímto účelem se stanoví procentuální podíly vláken uvedené v článcích 7, 8 a 9 na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX použité na suchou hmotnost každého vlákna poté, co byly odstraněny položky uvedené v příloze VII.

Při určování vlákenného složení stanoveného v článcích 7, 8 a 9 se nezohledňují položky uvedené v příloze VII.

3.  Každá laboratoř akreditovaná nebo schválená orgány členského státu k provádění zkoušek textilních směsí, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví vlákenné složení takových směsí ▌, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a ▌stupeň přesnosti této metody.

Článek 18

Tolerance

1.  Pro účely stanovení složení textilních výrobků určených pro konečného spotřebitele platí tolerance stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.  Přítomnost cizích vláken ve složení, které má být poskytnuto v souladu s článkem 9, nemusí být uvedena, pokud procentuální podíl těchto vláken nedosahuje těchto hodnot:

   a) 2 % celkové hmotnosti textilního výrobku, za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska správného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe;
   b) za stejné podmínky 5 % celkové hmotnosti v případě textilních výrobků, které prošly procesem mykání.

Písmenem b) tohoto odstavce nejsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 3.

3.  Připouští se výrobní tolerance 3 % mezi uvedeným procentuálním podílem vláken, který musí být poskytnut v souladu s článkem 9, a procentuálním podílem zjištěným analýzou provedenou v souladu s článkem 17 ve vztahu k celkové hmotnosti vláken uvedených na etiketě. Tato tolerance se vztahuje také na:

   a) vlákna, která jsou uvedena bez vyznačení jejich procentuálního podílu v souladu s čl. 9 odst. 2;
   b) procentuální podíl vlny uvedený v čl. 8 odst. 2 písm. b).

Tolerance se pro účely analýzy vypočítávají odděleně. Celková hmotnost braná v úvahu při výpočtu tolerance podle tohoto odstavce je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle odstavce 2.

Kumulování tolerancí uvedených v odstavcích 2 a 3 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle podle odstavce 2 mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více vláken uvedených na etiketě.

4.  U zvláštních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, mohou být při kontrole shody výrobku podle čl. 17 odst. 1 Komisí povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech a pokud výrobce podá náležité odůvodnění.

Výrobce předloží žádost obsahující dostatečné odůvodnění a důkazy pro výjimečné okolnosti výroby.

Kapitola 4

Označování původu textilních výrobků

Článek 19

Označování původu textilních výrobků dovážených ze třetích zemí

1.  Pro účely tohoto článku se výrazy „původ“ a „pocházející“ rozumí nepreferenční původ v souladu s články 35 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)(12).

2.  Na dovoz nebo uvádění textilních výrobků ze třetích zemí na trh, s výjimkou výrobků pocházejících z Turecka a ze smluvních stran dohody o EHP, se vztahuje označování původu za podmínek stanovených v tomto článku.

3.  Země původu textilních výrobků se uvádí na etiketě těchto výrobků. V případech, kdy jsou výrobky zabaleny, se označení provádí samostatně na obalu. Označení země původu nemůže být nahrazeno odpovídajícím označením v průvodních obchodních dokladech.

4.  Komise může v souladu s články 24, 25 a 26 přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem určit případy, kdy bude akceptováno označení původu na obalu místo označení na samotných výrobcích. Může se jednat zejména o případy, kdy se výrobky obvykle dostanou ke konečnému spotřebiteli nebo uživateli ve svém obvyklém balení.

5.  Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ textilního výrobku. Označení etiketami může být provedeno v jakémkoli úředním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, kde je výrobek dodáván na trh.

6.  Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během běžné manipulace viditelné, jasně odlišitelné od ostatních údajů a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a ani nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku.

7.  Textilní výrobky musí být označeny požadovanou etiketou při dovozu. Toto označení se nesmí odstranit nebo se do něj nesmí zasahovat až do doby, kdy jsou výrobky prodány spotřebiteli nebo uživateli.

Článek 20

Označování původu jiných textilních výrobků

1.  Pokud je původ textilních výrobků, kromě původu výrobků uvedených v článku 19, uveden na etiketě, vztahují se na toto označení podmínky stanovené v tomto článku.

2.  Výrobek je považován za výrobek pocházející ze země, kde proběhly alespoň dvě z těchto fází výroby:

   spřádání;
   tkaní;
   konečná úprava;
   zhotovení textilního výrobku.

3.  Textilní výrobek nesmí být na etiketě popsán jako pocházející výlučně z určité země, pokud v ní neproběhly všechny fáze výroby uvedené v odstavci 2.

4.  Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ výrobku. Označení etiketami může být provedeno v jakémkoli úředním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, kde je výrobek dodáván na trh.

5.  Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během běžné manipulace viditelné, jasně odlišitelné od ostatních údajů a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a ani nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku.

Článek 21

Akty v přenesené pravomoci

Komise je zmocněna v souladu s články 24, 25 a 26 přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem:

   podrobně určit formu a způsoby označování původu;
   sestavit seznam výrazů ve všech úředních jazycích Unie, které jasně vyjadřují, že výrobek pochází ze země uvedené na etiketě;
   určit případy, kdy všeobecně používané zkratky nepochybně označují zemi původu a mohou být pro účely nařízení použity;
   určit případy, kdy výrobky nemohou nebo nemusí být z technických nebo ekonomických důvodů označovány;
   určit další pravidla, která mohou být vyžadována, pokud se zjistí, že výrobky nesplňují ustanovení tohoto nařízení.

Článek 22

Společná ustanovení

1.  Textilní výrobky uvedené v článku 19 nesplňují ustanovení tohoto nařízení, jestliže:

   nejsou opatřeny etiketou s označením původu;
   označení původu na etiketě neodpovídá původu výrobků;
   označení původu na etiketě bylo změněno nebo odstraněno nebo do něj bylo jinak zasahováno, s výjimkou případů, kdy byla nutná oprava podle odstavce 5 tohoto článku;

2.  Textilní výrobky kromě výrobků uvedených v článku 19 nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, jestliže:

   označení původu na etiketě neodpovídá původu výrobků;
   označení původu na etiketě bylo změněno nebo odstraněno nebo do něj bylo jinak zasahováno, s výjimkou případů, kdy byla nutná oprava podle odstavce 5 tohoto článku.

3.  Komise je zmocněna v souladu s články 24, 25 a 26 přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se prohlášení a doprovodných dokumentů, které lze přijmout jako důkaz souladu s tímto nařízením.

4.  Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do ...(13)a neprodleně ji informují o všech následných změnách, které se jich týkají.

5.  Pokud výrobky nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, členské státy dále přijmou nezbytná opatření a budou požadovat, aby majitel výrobků nebo jakákoli jiná osoba za ně odpovědná výrobky označila etiketou v souladu s tímto nařízením a na vlastní náklady.

6.  Je-li to nezbytné pro účinné uplatňování tohoto nařízení, mohou si příslušné orgány vyměňovat informace, které obdržely při kontrole souladu s tímto nařízením, včetně orgánů, jiných osob nebo organizací, které členské státy pověřily podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(14).

Kapitola 4

Závěrečná ustanovení

Článek 23

Přizpůsobení technickému vývoji

▌Komise přijímá změny příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX, které jsou nezbytné k přizpůsobení těchto příloh technickému vývoji, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za podmínek stanovených v článcích 25 a 26.

Článek 24

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 11, 13, 19, 21, 22 a 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let po ...(15). Komise předloží zprávu o  přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. K této zprávě bude v případě potřeby připojen legislativní návrh na prodloužení doby platnosti tohoto přenesení.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 25

Zrušení přenesení pravomoci

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 13, 19, 21, 22 a 23 kdykoliv zrušit.

Článek 26

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevysloví, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, zveřejní se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Článek 27

Podávání zpráv

Nejpozději do ...(16) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, a to s důrazem na žádosti názvy nových textilních vláken a jejich přijetí a v odůvodněných případech připojí legislativní návrh.

Článek 28

Přezkum

1.  Komise do ...(17)* předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se nových možných požadavků na označování etiketami, které je třeba zavést na unijní úrovni, aby se spotřebitelům poskytly přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků. Tato zpráva vychází z rozsáhlých konzultací se všemi zúčastněnými subjekty, z průzkumů spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a případně se připojí legislativní návrhy. Tato se zpráva se mimo jiné zabývá těmito otázkami:

   harmonizovaným systémem označování etiketami týkajícími se péče,
   jednotným systémem EU pro označování velikosti oblečení a obuvi,
   uváděním údajů o jakýchkoli možných alergenních a nebezpečných látkách použitých při výrobě či zpracování textilních výrobků,
   ekologickým označováním etiketami týkajícími se environmentálních aspektů a udržitelné výroby textilních výrobků,
   sociálním označováním, díky němuž zákazník získá informace o podmínkách, v nichž byl textilní výrobek vyroben,
   varovnými etiketami informujícími o hořlavosti textilních výrobků, zejména u oděvů s vysokým rizikem vznětlivosti,
   elektronickým označováním, včetně identifikace rádiové frekvence,
   uváděním identifikačního čísla na etiketě k získání dodatečných informací o textilním výrobku na požádání, například prostřednictvím internetu,
   využitím symbolů nejazykové povahy pro určení vláken použitých k výrobě textilního výrobku, které spotřebiteli umožní snadno porozumět složení a především použití přírodních či syntetických vláken.

2.  Komise vypracuje do ...(18) studii, jejímž cílem bude posoudit, zda látky používané při výrobě či zpracování textilních výrobků představují riziko pro lidské zdraví. Tato studie především vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a syntetickými vlákny, barvivy, biocidy, konzervanty či nanočásticemi používanými v textilních výrobcích. Tato studie bude vycházet z vědeckých důkazů a zohlední výsledky činnosti v oblasti dozoru nad trhem. Na základě této studie Komise v odůvodněných případech připojí legislativní návrhy týkající se zákazu či omezení používání potenciálně nebezpečných látek používaných v textilních výrobcích, a to v souladu s příslušnými právními předpisy EU.

Článek 29

Přechodné ustanovení

Textilní výrobky, které jsou v souladu s ustanoveními směrnice 2008/121/ES a byly uvedeny na trh před ...(19) mohou být na trh i nadále uváděny až do …(20)*

Článek 30

Zrušení

Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES se s účinností od ...(21)** zrušují.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne .

Za Evropský parlamentZa Radu

Předsedapředseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

PŘEHLED TEXTILNÍCH VLÁKEN

Tabulka 1

Číslo

Název

Popis vlákna

1

vlna

vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna (Ovis aries) nebo směs vláken z ovčího nebo jehněčího rouna a chlupů zvířat uvedených v položce 2

2

alpaka, lama, velbloud, kašmír, mohér, angora, vikuňa, jak, guanako, kašgora, bobr, vydra, včetně slova „vlna“ nebo „chlupy“ nebo bez těchto slov

chlupy těchto zvířat: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza, angorská koza, angorský králík, vikuňa, jak, guanako, kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy), bobr, vydra

3

zvířecí chlupy nebo koňské žíně s uvedením druhu zvířete nebo nikoliv (např. hovězí chlupy, chlupy kozy domácí, koňské žíně)

chlupy různých zvířat neuvedených v položce 1 nebo 2

4

hedvábí

vlákno získané výhradně ze zámotků hmyzu snovajícího hedvábí

5

bavlna

vlákno získané z tobolek bavlníku (Gossypium)

6

kapok

vlákno získané z plodu kapoku (Ceiba pentandra)

7

len

vlákno získané z lýka stonku lnu (Linum usitatissimum)

8

konopí

vlákno získané z lýka konopí (Cannabis sativa)

9

juta

vlákno získané z lýka Corchorus olitorus a Colchorus capsularis. Pro účely tohoto nařízení se za jutu považují rovněž lýková vlákna získaná z druhů: Hibiscus canabinus, Hobicsus sabdariffa, Abultilon avicennae, Urena lobata, Urena sinuata

10

abaka (manilské konopí)

vlákno získané z pochvy listu Musa textilis

11

alfa

vlákno získané z listů Stipa tenacissima

12

kokos

vlákno získané z plodů Cocos nucifera

13

broom

vlákno získané z lýka Cytisus scoparius a/nebo Spartium Junceum

14

ramie

vlákno získané z lýka Boehmeria nivea a Boehmeria tenacissima

15

sisal

vlákno získané z listů agave sisalana

16

bengálské konopí

vlákno z lýka Crotalaria juncea

17

henequen

vlákno z lýka Agave Fourcroydes

18

maguey

vlákno z lýka Agave Cantala

Tabulka 2

19

acetát

vlákno z acetátu celulosy, v němž je nejvýše 92 % a méně než 74 % hydroxylových skupin acetylováno

20

alginát

vlákno získané z kovových solí kyseliny alginové

21

měďnaté vlákno

regenerované celulosové vlákno získané měďnatoamoniakálním postupem

22

modal

regenerované celulosové vlákno získané modifikovaným viskózovým postupem, s vysokou pevností při přetrhu a vysokým modulem pevnosti za mokra. Pevnost (BC) v klimatizovaném stavu a síla (BM) potřebná k prodloužení o 5 % v mokrém stavu jsou:

BC (CN) ≥ 1,3 √T + 2 T

BM (CN) ≥ 0,5 √T

kde T je průměrná délková hmotnost v decitex

23

bílkoviny

vlákno získané z přírodních proteinových látek, regenerované a stabilizované pomocí chemických činidel

24

triacetát

vlákno z acetátu celulosy, v němž je nejméně 92 % hydroxylových skupin acetylováno

25

viskóza

regenerované celulosové vlákno získané viskózovým postupem, při kterém vzniká nekonečné a střižové vlákno

26

akryl

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. akrylonotrilových jednotek

27

chlorovlákno

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci více než 50 % hmot. chlorovaných vinylových nebo chlorovaných vinylidenových monomérních jednotek

28

fluorethylen

vlákno z lineárních makromolekul tvořených fluorovanými alifatickými uhlovodíkovými monomery

29

modakryl

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 50 % a nejvýše 85 % hmot. akrylonitrilových jednotek

30

polyamid nebo nylon

vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se amidové vazby, z nichž nejméně 85 % je připojeno k alifatickým nebo cykloalifatickým jednotkám

31

aramid

vlákno ze syntetických lineárních makromolekul sestávajících z aromatických skupin spojených amidovými nebo imidovými vazbami, z nichž nejméně 85 % je napojeno přímo na dvě aromatická jádra, a pokud se vyskytují imidové vazby, jejich počet nepřesáhne počet amidových vazeb

32

polyimid

vlákno ze syntetických lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se imidové jednotky

33

lyocel

regenerované celulosové vlákno získané procesem rozpouštění a spřádání v organickém rozpouštědle(směs organických chemických látek a vody), bez tvorby derivátů

34

polylaktid

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. esterových jednotek kyseliny mléčné a jsou odvozeny od přírodních cukrů, jehož teplota tání je nejméně 135 °C

35

polyester

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci nejméně 85 % hmot. diolesteru kyseliny tereftalové

36

polyethylen

vlákno z lineárních makromolekul nesubstituovaných alifatických nasycených uhlovodíků

37

polypropylen

vlákno z lineárních makromolekul alifatických nasycených uhlovodíků, kde každý druhý atom uhlíku váže methylovou boční skupinu v izotaktickém uspořádání a bez dalších substitucí

38

polykarbamid

vlákno z lineárních makromolekul, které mají v řetězci opakující se ureylenovou funkční skupinu (NH-CO-NH)

39

polyuretan

vlákno z lineárních makromolekul složených z řetězců s opakující se uretanovou funkční skupinou

40

vinylal

vlákno z lineárních makromolekul, jejichž řetězec je vytvořen z polyvinylalkoholu s různým stupněm acetylace

41

trivinyl

vlákno na bázi terpolymeru akrylonitrilu, chlorovaného vinylového monomeru a třetího vinylového monomeru, z nichž žádný netvoří 50 % celkové hmotnosti

42

elastodien

pružné vlákno složené z přírodního nebo syntetického polyisoprenu nebo složené z jednoho nebo více dienů polymerovaných s jedním nebo několika vinylovými monomery nebo bez nich, které po protažení až na trojnásobek své původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky

43

elastan

pružné vlákno složené nejméně z 85 % hmot. ze segmentového polyuretanu, které po protažení až na trojnásobek své původní délky a po uvolnění znovu rychle nabývá v podstatě své původní délky

44

skleněné vlákno

vlákno vyrobené ze skla

45

název odpovídající materiálu, ze kterého jsou vlákna složena, např. kovová (metalická, metalizovaná), azbestová, papírová, po kterém následuje slovo „nit“, nebo „vlákno“ nebo nikoliv

vlákna získaná z různorodých nebo nových materiálů, které nejsou uvedeny výše

46

elastomultiester

vlákno vytvořené interakcí dvou nebo více chemicky rozdílných lineárních makromolekul ve dvou nebo více odlišných fázích (z nichž žádná nepřesahuje 85 % hmot.), obsahující esterové skupiny jako převládající funkční jednotku (minimálně 85 %), které po vhodném zpracování, při němž se protáhne na jeden a půl násobek původní délky, se po uvolnění v podstatě rychle vrátí na svoji počáteční délku

47

elastolefin

vlákno složené nejméně z 95 % hmot. částečně zesítěných makromolekul, vyrobené z ethylenu a z alespoň jednoho dalšího olefinu, které po natažení na jeden a půl násobek původní délky, se po uvolnění v podstatě rychle vrátí na svoji počáteční délku

48

melamin

vlákno složené nejméně z 85 % hmot. zesíťovaných makromolekul tvořených deriváty melaminu

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA TECHNICKOU DOKUMENTACI PŘI ŽÁDOSTI O NÁZEV NOVÉHO TEXTILNÍHO VLÁKNA

(Článek 6)

Technická dokumentace, kterou se navrhuje začlenění názvu nového textilního vlákna do přílohy I, jak se uvádí v článku 6, musí obsahovat alespoň jednu z těchto informací:

   Navrhovaný název vlákna;

Navrhovaný název musí souviset s chemickým složením a případně poskytovat informace o vlastnostech vlákna. Navrhovaný název musí být prostý práv a nesmí být vázán na výrobce.

   Navrhovaná definice vlákna;

Vlastnosti uvedené v definici nového vlákna, jako je například elasticita, musí být ověřitelné pomocí zkušebních metod, které se poskytují s technickou dokumentací spolu s experimentálními výsledky analýz.

   Značka vlákna: chemický vzorec, odlišnosti od existujících vláken, případně spolu s podrobnými údaji, jako je bod tání, hustota, index lomu, hořlavost materiálu a spektrum FTIR;
   Navrhovaná smluvní přirážka;
   Dostatečně rozvinuté metody identifikace a kvantifikace, včetně experimentálních údajů;

Žadatel vyhodnotí možnost používání metod uvedených v příloze VIII tohoto nařízení k analýze nejvíce očekávaných komerčních směsí nového vlákna s jinými vlákny a alespoň jednu z těchto metod navrhne. V případě metod, kde lze vlákno považovat za nerozpustnou složku, vyhodnotí žadatel hmotnostní opravné koeficienty nového vlákna. Všechny experimentální údaje se předkládají společně s žádostí.

Pokud nejsou metody uvedené v tomto nařízení vhodné, poskytne žadatel vhodné odůvodnění a navrhne novou metodu.

Žádost musí obsahovat veškeré experimentální údaje související s navrhovanými metodami. Údaje týkající se přesnosti, spolehlivosti a opakovatelnosti těchto metod jsou poskytovány s technickou dokumentací.

   Výsledky testů prováděných s cílem posoudit možné alergické reakce či jiné negativní účinky nových textilních vláken na lidské zdraví, a to v souladu s příslušnými právním předpisy EU;
   Další informace na podporu žádosti: výrobní postup, význam pro spotřebitele;
   Výrobce nebo jeho zástupce poskytnou na žádost Komise reprezentativní vzorky nového čistého vlákna a příslušných směsí vláken, které jsou nezbytné pro validaci navrhovaných metod identifikace a kvantifikace.

PŘÍLOHA III

NÁZVY UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 1

–bulharsky: „необработена вълна“,

–španělsky: „lana virgen“ nebo „lana de esquilado“,

–česky: „střižní vlna“,

–dánsky: „ren, ny uld“,

–německy: „Schurwolle“,

–estonsky: „uus vill“,

–irsky: „olann lomra“,

–řecky: „παρθέυο μαλλί“,

–anglicky: „fleece wool“ nebo „virgin wool“,

–francouzsky: „laine vierge“ nebo „laine de tonte“,

–italsky: „lana vergine“ nebo „lana di tosa“,

–lotyšsky: „pirmlietojuma vilna“ nebo „cirptā vilna“,

–litevsky: „natūralioji vilna“,

–maďarsky: „élőgyapjú“,

–maltsky: „suf verġni“,

–nizozemsky: „scheerwol“

–polsky: „żywa wełna“,

–portugalsky: „lã virgem“,

–rumunsky: „lână virgină“,

–slovensky: „strižná vlna“,

–slovinsky: „runska volna“,

–finsky: „uusi villa“,

–švédsky: „ren ull“.

PŘÍLOHA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNAČOVÁNÍ NĚKTERÝCH VÝROBKŮ ETIKETAMI

(Článek 15)

Výrobky

Ustanovení pro označování etiketami

1. Následující korzetářské výrobky:

Složení vlákenných směsí se uvede na etiketě tak, že se stanoví složení celého výrobku nebo složení dále uvedených částí, a to souhrnně nebo jednotlivě:

a) podprsenky

vnější a vnitřní textilie košíčků a zadního dílu

b) bokovky (podvazkové pásy a podvazkové kalhotky)

přední, zadní a postranní výztužné díly

c) korzety

vnější a vnitřní textilie košíčků, přední a zadní výztužné díly a boční díly.

2. Ostatní korzetářské zboží, které není uvedeno výše

Složení vlákenných směsí se uvede na etiketě tak, že se stanoví složení celého výrobku nebo složení různých složek výrobku, a to souhrnně nebo jednotlivě. Toto označování přitom není povinné pro části, které představují méně než 10 % celkové hmotnosti výrobku.

3. Veškeré korzetářské zboří

Jednotlivé označení různých částí korzetářského zboží musí být provedeno tak, aby konečný spotřebitel snadno porozuměl, ke které části výrobku se údaje na etiketě vztahují.

4. Textilní výrobky s leptaným tiskem

Udává se složení vlákenných směsí pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení základní textilie a složení textilie s vyleptanými místy. Tyto součásti musí být jmenovitě uvedeny.

5. Vyšívané textilní výrobky

Udává se složení vlákenných směsí pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení základní textilie a složení textilie s vyšívací nití. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny. Toto označování je povinné pouze pro vyšívané části, které představují nejméně 10 % povrchu výrobku.

6. Nitě sestávající z jádra a obalu utvořených odlišnými vlákny a dodávaných na trh konečnému spotřebiteli

Udává se složení vlákenných směsí pro celý výrobek a může být uvedeno samostatně složení jádra a složení obalu. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny.

7. Sametové a plyšové textilní výrobky nebo výrobky podobné sametu nebo plyši

Udává se složení vlákenných směsí pro celý výrobek, a pokud výrobek zahrnuje podklad a užitnou vrstvu tvořené odlišnými vlákny, lze složení vlákenných směsí pro tyto složky uvést samostatně. Tyto složky musí být jmenovitě uvedeny.

8. Podlahové krytiny a koberce, u nichž jsou podklad a užitná vrstva tvořeny odlišnými vlákny

Lze uvést pouze složení užitné vrstvy. Tato užitná vrstva musí být jmenovitě uvedena.

PŘÍLOHA V

VÝROBKY, PRO KTERÉ NENÍ OZNAČOVÁNÍ ETIKETAMI NEBO JINÉ OZNAČENÍ POVINNÉ

(Čl. 16 odst.2)

1.  Pásky na přidržování rukávů

2.  Pásky k hodinkám z textilních materiálů

3.  Etikety a štítky

4.  Držáky na nádobí z textilních materiálů a s výplní

5.  Kryty na kávové konvice

6.  Kryty na čajové konvice

7.  Chrániče rukávů

8.  Rukávníky, jiné než z vlasových materiálů

9.  Umělé květiny

10.  Polštářky na jehly

11.  Plachtoviny se zátěrem

12.  Textilní výrobky pro základné a podkladové textilie a výztužné textilie

13.  Použité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené

14.  Kamaše

15.  Použité obaly, prodávané jako takové

16.  Brašnářské zboží, měkké a bez výztuhy, sedlářské zboží, z textilních materiálů

17.  Cestovní potřeby z textilních materiálů

18.  Ručně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro takové tapisérie z plachtovin a prodávaných samostatně

19.  Zdrhovadla

20.  Knoflíky a spony potažené textilním materiálem

21.  Obaly na knihy z textilních materiálů

22.  Textilní části obuvi, s výjimkou oteplovacích vložek

23.  Stolní podložky z několika složek o ploše max. 500 cm2

24.  Ohnivzdorné rukavice a utěrky

25.  Kryty na vajíčka

26.  Pouzdra na kosmetické potřeby

27.  Textilní váčky na tabák

28.  Textilní pouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny

29.  Sportovní chrániče, s výjimkou rukavic

30.  Pouzdra na toaletní potřeby

31.  Pouzdra na potřeby k čištění bot

32.  Předměty pro použití při pohřbech

33.  Výrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty

34.  Textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky

35.  Textilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené

   a) k použití jako součásti nástrojů při výrobě a zpracování zboží;
   b) k začlenění do strojů, zařízení (např. topných, klimatizačních nebo osvětlovacích), domácích a jiných spotřebičů, vozidel a dalších dopravních prostředků nebo k jejich provozu, údržbě nebo vybavení, jiné než krycí plachty a textilní příslušenství motorových vozidel prodávané odděleně od těchto vozidel

36.  Ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a zvláštní ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)

37.  Nafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že budou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků

38.  Lodní plachty

39.  Oblečení pro zvířata

40.  Vlajky a prapory

PŘÍLOHA VI

VÝROBKY, KTERÉ SE POVINNĚ OZNAČUJÍ POUZE SPOLEČNOU ETIKETOU NEBO JINÝM SPOLEČNÝM OZNAČENÍM

(Čl. 16 odst.3)

1.  Hadry na podlahu

2.  Čistící plachetky

3.  Bordury a prýmky

4.  Lemovky

5.  Pásky

6.  Šle

7.  Podvazky

8.  Šněrovadla do bot

9.  Stuhy

10.  Pruženky

11.  Nové obaly, prodávané jako takové

12.  Motouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 35 přílohy V(22)

13.  Podložky na stůl

14.  Kapesníky

15.  Síťky na vlasy

16.  Dětské vázanky a motýlky

17.  Slintáčky; mycí žínky a rukavice

18.  Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nesmí překročit 1 g

19.  Tkanice k záclonám, roletám a žaluziím

PŘÍLOHA VII

POLOŽKY, KE KTERÝM SE PRO STANOVENÍ PROCENTUELNÍCH PODÍLŮ VLÁKEN NEPŘIHLÍŽÍ

(Článek 17)

Výrobky

Vyňaté položky

a) Všechny textilní výrobky

i) netextilní části, lemy, etikety a štítky, bordury a prýmky, které netvoří neoddělitelnou součást výrobku, knoflíky a spony potažené textilním materiálem, doplňky, ozdoby, nepružné stuhy, pružné nitě a pásky zapracované do určitých a vymezených míst výrobku,

ii) mastné látky, pojiva, plnidla, šlichtovací a preparační prostředky, impregnační prostředky, pomocné prostředky pro barvení a tisk a další textilní pomocné prostředky.

b) Podlahové krytiny a koberce:

všechny části, které netvoří užitný povrch

a) Potahové textilie

vazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří část užitného povrchu

d) Závěsy a záclony

vazné a výplňkové osnovní a útkové nitě, které netvoří část líce textilie

e) Ponožky

pružné nitě používané v manžetě a výztužné a zesilující nitě používané ve špičce a patě

f) Punčochové kalhoty

pružné nitě používané v manžetě a výztužné a zesilující nitě používané ve špičce a patě

g) Ostatní textilní výrobky kromě výrobků uvedených v písmenech b) až f)

základní nebo podkladové plošné textilie, výztužné vložky a tuženky, mezipodšívky a podkladová plátna, šicí a spojovací nitě, pokud nenahrazují osnovu a/nebo útek ve tkanině, výplně, pokud nemají izolační funkci, a s výhradou čl. 14 odst. 1, také vložky.

Pro účely tohoto ustanovení

i)se základní nebo podkladové materiály textilních výrobků, které slouží jako podklad užitného povrchu, zejména u přikrývek a oboulícních textilií, a podklady u sametů a plyšů a obdobných výrobků nepovažují za odstranitelné podklady,

ii)se „výztužnými vložkami a tuženkami“ rozumí nitě nebo materiály zapracované do určitých a vymezených míst textilního výrobku za účelem jejich zpevnění nebo zvýšení tuhosti nebo tloušťky.

PŘÍLOHA VIII

METODY KVANTITATIVNÍ ALAÝZY DVOUSLOŽKOVÝCH A TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN

KAPITOLA 1

I.  Příprava laboratorních a zkušebních vzorků ke stanovení složení vlákenných směsí textilních výrobků

1.  OBLAST POUŽITÍ

Tato kapitola uvádí postupy pro získání laboratorních vzorků vhodné velikosti k předúpravě pro kvantitativní analýzu (tj. o hmotnosti nepřesahující 100 g) z laboratorních vzorků dávky a pro výběr zkušebních vzorků z laboratorních vzorků, které byly předupraveny za účelem odstranění nevlákenných látek(23).

2.  DEFINICE

2.1.  Dávka – množství materiálu, které je hodnoceno na základě jedné série výsledků zkoušky. To může zahrnovat například veškerý materiál v jedné dodávce tkaniny, veškerou tkaninu utkanou z jednoho osnovního válu, zásilku příze, balík nebo skupinu balíků surového vlákna.

2.2.  Laboratorní vzorek dávky – část dávky, která byla odebrána jako reprezentativní vzorek celku a která je k dispozici laboratoři. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost dávky a umožněna snadná manipulace v laboratoři(24).

2.3.  Laboratorní vzorek – ta část laboratorního vzorku dávky, která je podrobena předúpravě za účelem odstranění nevlákenných látek a ze které jsou odebírány zkušební vzorky. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost laboratorního vzorku dávky(25).

2.4.  Zkušební vzorek – část materiálu potřebná k získání jednotlivého výsledku zkoušky a vybraná z laboratorního vzorku.

3.  PODSTATA METODY

Laboratorní vzorek se vybere tak, aby reprezentoval laboratorní vzorek dávky.

Zkušební vzorky se odebírají z laboratorního vzorku tak, aby každý z nich reprezentoval laboratorní vzorek.

4.  ODBĚR VZORKŮ Z VOLNÝCH VLÁKEN

4.1.  Neorientovaná vlákna – laboratorní vzorek se získá náhodným výběrem chomáčků z laboratorního vzorku dávky. Celý laboratorní vzorek se důkladně promísí pomocí laboratorního mykacího stroje(26). Pavučina z mykacího stroje či směs, jakož i volná vlákna a vlákna zachycená na zařízení použitém k mísení, se podrobí předúpravě. Pak se z pavučiny či směsi, z volných vláken a z vláken zachycených na zařízení odebere zkušební vzorek v poměru k hmotnosti.

Jestliže pavučina z mykacího stroje zůstane po předúpravě neporušená, odeberou se zkušební vzorky způsobem popsaným v bodu 4.2. Je-li pavučina z mykacího stroje předúpravou narušena, připraví se každý zkušební vzorek náhodným odběrem nejméně 16 malých chomáčků o vhodném a přibližně stejném rozměru, které se pak sloučí.

4.2.  Orientovaná vlákna (mykaná vlákna, pavučiny, prameny, přásty) – z náhodně vybraných částí laboratorního vzorku dávky se vyřízne nejméně 10 vzorků tak, aby zahrnovaly celý průřez, každý přibližně o hmotnosti 1 g. Takto vytvořený laboratorní vzorek se podrobí předúpravě. Jednotlivé odříznuté části se spojí tak, že se položí vedle sebe a zkušební vzorek se odebere z celého průřezu tak, aby se odebrala část z každé z deseti délek.

5.  ODBĚR VZORKŮ PŘÍZE

5.1.  Příze na cívkách nebo v přadenech – vzorky se odebírají ze všech cívek laboratorního vzorku dávky.

Odvinou se vhodné spojené stejné délky z každé cívky, buď navinutím přaden se stejným počtem ovinů na třídícím vijáku(27) nebo jinými prostředky. Jednotlivé délky se uloží vedle sebe buď jako jediné přadeno nebo svazek ve formě kabelu a vytvoří laboratorní vzorek, přičemž je třeba se ujistit, aby obsahoval stejné délky z každé cívky v přadenu nebo svazku ve formě kabelu.

Laboratorní vzorek se podrobí předúpravě.

Z laboratorního vzorku se odeberou zkušební vzorky vyříznutím svazku přízí stejné délky z přadena nebo svazku ve formě kabelu, přičemž se musí pečlivě dbát na to, aby svazek obsahoval všechny příze ve vzorku.

Je-li tex příze t a počet cívek vybraných z laboratorního vzorku dávky je N, musí délka příze odmotaná z každé cívky pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti 10 g činit 106/Nt cm.

Je-li hodnota Nt vysoká, tj. více než 2 000, navine se těžší přadeno a rozřízne se napříč ve dvou místech, aby se vytvořil svazek ve formě kabelu o vhodné hmotnosti. Konce vzorku ve formě kabelu musí být před předúpravou spolehlivě spojeny a zkušební vzorky se odeberou z místa dostatečně vzdáleného od tohoto spojení.

5.2.  Příze v osnově – laboratorní vzorek se odebere odstřižením části z konce osnovy o délce nejméně 20 cm a zahrnutím všech přízí v osnově s výjimkou okrajových přízí, které se vyřadí. Svazek přízí se sváže dohromady u jednoho konce. Je-li vzorek příliš velký pro předúpravu jako celek, rozdělí se do dvou nebo více částí, přičemž každá část se pro předúpravu sváže dohromady a poté, co byla každá část samostatně předupravena, se části opět spojí. Zkušební vzorek se odebere odstřižením vhodné délky z laboratorního vzorku z konce dostatečně vzdáleného od spojení a zahrnutím všech přízí v osnově. V případě osnovy n příze na tex t, délka vzorku o hmotnosti 1 g činí 105/Nt cm.

6.  ODBĚR VZORKŮ PLOŠNÝCH TEXTILIÍ

6.1.  Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z jediného reprezentativního odstřihu látky

Vystřihne se proužek po úhlopříčce od jednoho rohu ke druhému a odstraní se okraje. Tento proužek je laboratorní vzorek. Pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti x g se stanoví plocha proužku podle vzorce x104/G cm2.

G je plošná hmotnost látky v g/m2.

Laboratorní vzorek se podrobí předúpravě a pak se proužek příčně rozstřihne na čtyři stejně dlouhé části, které se položí na sebe. Zkušební vzorky se odeberou ze všech částí navrstveného materiálu proříznutím všech vrstev tak, aby každý vzorek obsahoval stejnou délku každé vrstvy.

Má-li textilie tkaný vzor, odebere se laboratorní vzorek ve směru osnovy o rozměru, který se rovná nejméně jedné osnovní střídě vzoru. Je-li při splnění této podmínky takový laboratorní vzorek příliš velký, aby mohl být upravován jako celek, rozřeže se na stejné části, ty se samostatně předupraví a před odebráním zkušebního vzorku se položí na sebe, přičemž se dbá na to, aby se odpovídající části vzoru nepřekrývaly.

6.2.  Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z několika odstřihů

Každý odstřih se upraví tak, jak je popsáno v bodě 6.1, a výsledky se uvádějí odděleně.

7.  ODBĚR VZORKŮ ZHOTOVENÝCH A HOTOVÝCH VÝROBKŮ

Laboratorní vzorek dávky je obvykle celý zhotovený nebo hotový výrobek nebo jeho reprezentativní část.

V případě potřeby se stanoví procentuální podíl různých částí výrobku, které nemají stejný obsah vláken, aby mohl být ověřena shoda s článkem 14.

Odebere se reprezentativní laboratorní vzorek z části zhotoveného nebo hotového výrobku, jehož složení musí být uvedeno na etiketě. Má-li zboží několik etiket, odeberou se reprezentativní laboratorní vzorky z každé části odpovídající dané etiketě.

Pokud výrobek, jehož složení má být stanoveno, není jednotný, může být nezbytné vybrat laboratorní vzorky z každé části výrobku a stanovit poměrné podíly různých částí ve vztahu k dotyčnému výrobku jako celku.

Poté se vypočte procentuální podíl, přičemž se berou v úvahu poměrné podíly zkoumaných částí.

Laboratorní vzorky se podrobí předúpravě.

Poté se odeberou reprezentativní zkušební vzorky z předupravených laboratorních vzorků.

II.  Úvod k metodám kvantitativní analýzy směsí textilních vláken

Metody kvantitativní analýzy směsí vláken jsou založeny na dvou hlavních postupech, ručním dělení a chemickém dělení jednotlivých vláken.

Metodu ručního dělení je třeba používat všude tam, kde je to možné, protože obecně dává přesnější výsledky než chemická metoda. Může být použita pro všechny textilie, jejichž vlákenné složky netvoří dokonalou směs, například příze složené z několika součástí, z nichž každá je zhotovena pouze z jednoho druhu vlákna, nebo tkaniny, u nichž je útek z jiného druhu vlákna než osnova, nebo páratelné pletené textilie, které jsou zhotoveny z přízí různých druhů.

Metody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Po odstranění složky se nerozpustný zbytek zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Tato první část přílohy uvádí informace společné analýzám prováděným touto metodou a používaným u všech směsí vláken, jimiž se tato příloha zabývá, a to bez ohledu na jejich složení. Musí být tedy použita společně s následujícími jednotlivými oddíly přílohy, které obsahují podrobné postupy použitelné pro jednotlivé směsi vláken. Analýza může být založena na principu jiném, než je selektivní rozpouštění; potom jsou všechny podrobnosti uvedeny v příslušném oddíle.

Směsi vláken během zpracování a v menší míře i hotové textilní výrobky mohou obsahovat nevlákenné složky, jako jsou tuky, vosky a preparační prostředky nebo vodorozpustné látky, které jsou buď přirozeně přítomny nebo jsou přidávány k usnadnění zpracování. Nevlákenné látky musí být před analýzou odstraněny. Z tohoto důvodu je rovněž uvedena metoda pro odstranění olejů, tuků, vosků a vodorozpustných látek.

Textilie mohou dále obsahovat pryskyřice nebo jiné látky přidané s cílem propůjčit jim zvláštní vlastnosti. Takové látky, k nimž patří ve výjimečných případech barviva, mohou narušovat působení činidla na rozpustnou složku a/nebo mohou být částečně či úplně tímto činidlem odstraněny. Tyto přidané látky mohou být příčinou chyb, a proto musí být před analýzou vzorku odstraněny. Jestliže není možné tyto přidané látky odstranit, nemohou být již použity metody kvantitativní chemické analýzy uvedené v této příloze.

Barvivo v barvených textiliích se považuje za neoddělitelnou část vlákna a neodstraňuje se.

Analýzy jsou prováděny na základě suché hmotnosti a postup stanovení této suché hmotnosti je uveden.

Výsledek se získá na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX tohoto nařízení použité na suchou hmotnost každého vlákna.

Před provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky (rozpustných složek).

Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken očištěných v rámci předúpravy, pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy.

Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, je nutné použít jiné opravné koeficienty. Uvedené metody platí pro jednotlivé analýzy.

Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení na samostatném zkušebním vzorku.

Pokud se vyskytnou pochybnosti a není to technicky nemožné, musí se pro ověření provést další analýza za použití alternativního postupu, kdy se složka, která tvořila zbytek při standardní metodě, nejdříve rozpustí.

KAPITOLA 2

Metody kvantitativní analýzy některých dvousložkových směsí vláken

I.  Obecné informace společné metodám kvantitativní chemické analýzy směsí textilních vláken

I.1.  Oblast použití

Oblast použití každé metody stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná.

I.2.  Podstata metody

Po identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté jedna ze složek, obvykle selektivním rozpouštěním(28). Nerozpustný zbytek se zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako zbytek získá vlákno s nižším zastoupením.

I.3.  Materiály a zařízení

I.3.1.  Přístroje a pomůcky

I.3.1.1.  Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

I.3.1.2.  Odsávací baňka.

I.3.1.3.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

I.3.1.4.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

I.3.1.5.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

I.3.1.6.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

I.3.2.  Činidla

I.3.2.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.

I.3.2.2.  Další činidla jsou uvedena v příslušných oddílech každé metody. Všechna činidla by měla být chemicky čistá.

I.3.2.3.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

I.3.2.4.  Aceton.

I.3.2.5.  Kyselina orthofosforečná.

I.3.2.6.  Močovina.

I.3.2.7.  Bikarbonát sodný.

Všechna použitá činidla musí být chemicky čistá.

I.4.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Protože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.

I.5.  Laboratorní vzorek

Odebere se laboratorní vzorek, který reprezentuje laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1 g.

I.6.  Předúprava laboratorního vzorku(29)

Pokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentuálních podílů (viz článek 17 tohoto nařízení), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.

Za tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroletheru a vody, odstraněna úpravou vzork u usušeného na vzduchu v Soxhletově extrakčním přístroji petroletherem po dobu jedné hodiny při nejmenší rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petrolether se nechá ze vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5 °C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapalina – vzorek je 100:1. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

V případě elastolefinu nebo směsí vláken obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, manilské konopí, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví a petrolether se nahradí acetonem.

V případě dvousložkových směsí vláken, které obsahují elastolefin a acetát, se pro předúpravu použije tento postup. Vzorek se extrahuje 10 minut při 80 °C roztokem obsahujícím 25 g/l 50 % kyseliny orthofosforečné a 50 g/l močoviny. Poměr kapalina – vzorek je 100:1. Vzorek se promyje vodou, osuší, promyje 0,1 % roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nakonec opatrně promyje vodou.

Pokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroletheru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroletherem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenský prostředek nerozpustný jak v petroletheru, tak i ve vodě.

Ve zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.

I.7.  Postup zkoušky

I.7.1.  Obecná ustanovení

I.7.1.1.  Sušení

Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.

Dotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.

Vzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Filtrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Je-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.

I.7.1.2.  Ochlazování

Veškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.

I.7.1.3.  Vážení

Po ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.

I.7.2.  Postup

Z předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek se suší ve vážence, ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek se přemístí do skleněné nádoby uvedené v příslušné části odpovídající metody Unie, váženka se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost vzorku. Poté se provede zkouška uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek vzorku se prozkoumá pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno.

I.8.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost nerozpustné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Procentuální podíl rozpustné složky se získá rozdílem. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy a analýzy. Výpočty se provádějí podle vzorce uvedeného v bodu I.8.2.

I.8.1.  Výpočet procentuálního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken.

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000001.jpg

kde:

P1 %je procentuální podíl čisté a suché nerozpustné složky,

mje procento suché hmotnosti zkušebního vzorku po předúpravě,

rje suchá hmotnost zbytku,

dje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti nerozpustné složky v činidle během analýzy. Vhodné hodnoty pro „d“ jsou uvedeny v příslušné části každé metody.

Tyto hodnoty pro „d“ jsou samozřejmě běžné hodnoty použitelné pro chemicky nedegradovaná vlákna.

I.8.2.  Výpočet procentuálního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy.

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000002.jpg

kde:

P1A% je procentuální podíl nerozpustné složky beroucí v úvahu smluvní přirážky a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy.

P1 je procentuální podíl čisté suché nerozpustné složky vypočtený podle vzorce uvedeného v bodu I.8.1.

a1 je smluvní přirážka pro nerozpustnou složku (viz příloha IX).

a2 je smluvní přirážka pro rozpustnou složku (viz příloha IX).

b1 je procentuální podíl ztráty hmotnosti nerozpustné složky vzniklé během předúpravy.

b2 je procentuální podíl ztráty hmotnosti rozpustné složky vzniklé během předúpravy.

Procentuální podíl druhé složky činí P2A% = 100 - P1A%.

Je-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1 a b2, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).

Nejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1 a b2 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.

Je-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroletherem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1 a b2 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.

V případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech nepřihlíží ke ztrátám hmotnosti způsobeným předúpravou v úvahu.

II.  Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením

II.1.  Oblast použití

Tato metoda je použitelná pro všechny typy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.

II.2.  Podstata metody

Po identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každéhovlákna ve směsi.

II.3.  Přístroje a pomůcky

II.3.1.  Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

II.3.2.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

II.3.3.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

II.3.4.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

II.3.5.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

II.3.6.  Jehla.

II.3.7.  Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.

II.4.  Činidla

II.4.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 – 60 °C.

II.4.2.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

II.5.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Viz bod I.4.

II.6.  Laboratorní vzorek

Viz bod I.5.

II.7.  Předúprava laboratorního vzorku

Viz bod I.6.

II.8.  Postup

II.8.1.  Analýza přízí

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.

Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly a, pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ±3 °C, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1. a I.7.2.

II.8.2.  Analýza plošných textilií

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pletenin ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí, uloží do předem zvážených váženek a poté se postupuje způsobem popsaným v bodu II.8.1.

II.9.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se upraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.

II.9.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čisté suché vlákenné složky bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000003.jpg

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky,

m1 je čistá a suchá hmotnost první složky,

m2 je čistá a suchá hmotnost druhé složky.

II.9.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s opravou pomocí smluvních přirážek a popřípadě opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy, se provede podle bodu I.8.2.

III.1.  Přesnost metod

Přesnost uvedená u jednotlivých metod se vztahuje k reprodukovatelnosti.

Reprodukovatelnost se týká spolehlivosti, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.

Reprodukovatelnost se vyjadřuje konfidenčním intervalem pro výsledky, a to s konfidenční úrovní 95 %.

Rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by tak byl při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročen pouze v pěti případech ze sta.

III.2.  Protokol o zkoušce

III.2.1.  Uvede se, že analýza byla provedena v souladu se zde popsanou metodou.

III.2.2.  Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).

III.2.3.  Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.

IV.  Zvláštní metody

SOUHRNNÁ TABULKA

Metoda

Oblast použití

Činidlo

Rozpustná složka

Nerozpustná složka

1.

Acetát

Další stanovená vlákna

Aceton

2.

Stanovená proteinová vlákna

Další stanovená vlákna

Chlornan

3.

Viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

Bavlna, elastolefin nebo melamin

Kyselina mravenčí a chlorid zinečnatý

4.

Polyamid nebo nylon

Další stanovená vlákna

Kyselina mravenčí, 80 % hmot.

5.

Acetát

Triacetát, elastolefin nebo melamin

Benzylalkohol

6.

Triacetát nebo polyaktid

Další stanovená vlákna

Dichlormethan

7.

Stanovená celulózová vlákna

Polyester, elastomultiester nebo elastolefin

Kyselina sírová, 75 % hmot.

8.

Akrylová, stanovená modakrylová vlákna nebo stanovená chlorovlákna

Další stanovená vlákna

Dimethylformamid

9.

Stanovená chlorovlákna

Další stanovená vlákna

Sirouhlík/aceton, 55,5 / 44,5 % obj.

10.

Acetát

Některá chlorovlákna, elastolefin nebo melamin

Bezvodá (ledová) kyselina octová

11.

Hedvábí

Vlna, zvířecí chlupy, elastolefin nebo melamin

Kyselina sírová, 75 % hmot.

12.

Juta

Stanovená živočišná vlákna

Metoda určující obsah dusíku

13.

Polypropylen

Další stanovená vlákna

Xylen

14.

Další stanovená vlákna

Clorovlákna (homopolymery vinylchloridu), elastolefin nebo melamin

Metoda s koncentrovanou kyselinou sírovou

15.

Chlorovlákna, stanovená modakrylová, stanovená elastanová, acetátová, triacetátová vlákna

Další stanovená vlákna

Cyklohexanon

16.

Melamin

Bavlna nebo aramid

Horká kyselina mravenčí, 90 % hmot.

METODA č. 1

ACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím acetonu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. acetátu (19)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), lnem (7), konopím (8), jutou (9), manilským konopím (10), alfou (11), kokosovým vláknem (12), broomem (13), ramií (14), sisalem (15), měďnatými vlákny (21), modalem (22), proteinem (23), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), elastomultiesterem (46), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Tuto metodu nelze za žádných okolností použít pro ta acetátová vlákna, která byla na povrchu deacetylována.

2.  PODSTATA METODY

Acetát se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní acetonem. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidlo

Aceton.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se na 1 g vzorku přidá 100 ml acetonu, baňka se protřepe a nechá stát 30 minut při pokojové teplotě za občasného míchání a poté se kapalina filtruje zváženým filtračním kelímkem.

Tato úprava se opakuje ještě dvakrát (tj. celkem tři extrakce), ale pouze po dobu 15 minut tak, aby celková doba úpravy v acetonu byla jedna hodina. Zbytek se přenese do filtračního kelímku. Ve filtračním kelímku se zbytek promývá acetonem a ten se odvádí odsáváním. Kelímek se znovu naplní acetonem a ten se nechá samovolně odtéct.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 2

STANOVENÁ PROTEINOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím chlornanu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. stanovených proteinových vláken, jmenovitě: vlny (1), zvířecích chlupů (2 a 3), hedvábí (4), proteinu (23)
   2. bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), viskózou (25), akrylem (26), chlorovlákny (27), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), polypropylenem (37), elastanem (43), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (46), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Jsou-li přítomna rozdílná proteinová vlákna, udává metoda jejich celkové množství, nikoli však jejich jednotlivé procentuální podíly.

2.  PODSTATA METODY

Proteinové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní roztokem chlornanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého proteinového vlákna se zjistí rozdílem.

Pro přípravu roztoku chlornanu lze použít chlornan lithný nebo chlornan sodný.

Chlornan lithný se doporučuje použít v případech s malým počtem analýz nebo analýz prováděných v poměrně dlouhých časových intervalech. Procentuální podíl chlornanu v tuhém chlornanu lithném je na rozdíl od chlornanu sodného totiž v podstatě konstantní. Je-li znám procentuální podíl chlornanu, nemusí se obsah chlornanu kontrolovat jodometricky pro každou analýzu, neboť se může pracovat s konstantní navážkou chlornanu lithného.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu 250 ml,

ii)  termostat nastavitelný na teplotu 20 (± 2) °C.

3.2.  Činidla

i)  Chlornanové činidlo

a)  Roztok chlornanu lithného

Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného. K přípravě se rozpustí 100 g chlornanu lithného obsahujících 35 % aktivního chlóru (nebo 115 g obsahujících 30 % aktivního chlóru) v přibližně 700 ml destilované vody, přidá se 5 g hydroxidu sodného rozpuštěného v přibližně 200 ml destilované vody a doplní se na 1 l destilovanou vodou. Roztok, který byl čerstvě připraven, není nutno kontrolovat jodometricky.

b)  Roztok chlonanu sodného

Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá 5 (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného.

Před každou analýzou je nutno zkontrolovat jodometricky obsah aktivního chlóru v roztoku.

ii)  Roztok zředěné kyseliny octové

5 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové se doplní na 1 l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: Přibližně 1 g vzorku se smíchá s přibližně 100 ml roztoku chlornanu (lithného nebo sodného) v 250ml baňce a důkladně se protřepe, aby se vzorek navlhčil.

Poté se baňka umístí na 40 minut do termostatu při teplotě 20 °C a plynule nebo alespoň v pravidelných intervalech se protřepává. Rozpouštění vlny probíhá exotermicky, a proto se musí reakční teplo této metody rozptylovat a odvádět. Jinak mohou vzniknout značné chyby způsobené počátečním rozpouštěním nerozpustných vláken.

Po 40 minutách se obsah baňky filtruje zváženým skleněným filtračním kelímkem a případná zbytková vlákna se přenesou do filtračního kelímku propláchnutím baňky malým množstvím chlornanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se postupně promyje vodou, zředěnou kyselinou octovou a nakonec vodou, přičemž se po každém přidání kapaliny kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek se zbytkem se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou bavlny, viskózy, modalových vláken a melaminu, pro které hodnota „d“ = 1,01, a nebělené bavlny, pro kterou hodnota „d“ = 1,03.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 3

VISKÓZA, MĚĎNATÁ VLÁKNA NEBO STANOVENÉ TYPY MODALOVÝCH VLÁKEN A BAVLNA

(Metoda s použitím kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. viskózy (25) nebo měďnatých vláken (21), včetně stanovených typů modalových vláken (22),
   2. bavlnou (5), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Je-li zjištěna přítomnost modalových vláken, musí se provést předběžná zkouška, aby se zjistilo, zda jsou v činidle rozpustná.

Tuto metodu nelze použít pro směsi, v nichž by byla bavlna silně chemicky degradována nebo v nichž jsou viskózová nebo měďnatá vlákna nedokonale rozpustná vzhledem k přítomnosti určitých barviv nebo úprav, které nemohou být zcela odstraněny.

2.  PODSTATA METODY

Viskóza, měďnatá nebo modalová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní činidlem sestávajícím z kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho opravená hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých viskózových, měďnatých nebo modalových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml;

ii)  přístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 40 (± 2) °C.

3.2.  Činidla

i)  Roztok obsahující 20 g roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého a 68 g bezvodé kyseliny mravenčí, doplněný na 100 g vodou (tj. 20 hmotnostních podílů roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého ku 80 hmotnostním podílům 85 % hmot. kyseliny mravenčí).

Pozn.:

V této souvislosti je třeba věnovat pozornost bodu I.3.2.2., ve kterém se stanoví, že všechna používaná činidla musí být chemicky čistá; navíc je nezbytné používat pouze roztavený bezvodý chlorid zinečnatý.

ii)  Vodný roztok čpavku: 20 ml koncentrovaného roztoku čpavku (hustota 0,880 g/ml) se doplní vodou na 1l.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: vzorek se ihned vloží do baňky předem zahřáté na teplotu 40 °C. Na 1 g vzorku se přidá 100 ml roztoku chloridu zinečnatého v kyselině mravenčí předem zahřátého na teplotu 40 °C. Baňka se zazátkuje a důkladně se protřepe. Baňka s obsahem se ponechá při stálé teplotě 40 °C po dobu dvou a půl hodiny a protřepává se v hodinových intervalech.

Obsah baňky se poté filtruje zváženým filtračním kelímkem a pomocí činidla se vypláchnou do kelímku všechna vlákna zbývající v baňce. Opláchnou se 20 ml činidla.

Kelímek a zbytek se důkladně promyje vodou o teplotě 40 °C. Vlákenný zbytek se propláchne přibližně 100 ml studeného roztoku čpavku (viz 3.2.ii), přičemž musí být zajištěno, že tento zbytek zůstane celý ponořený v roztoku po dobu 10 minut; poté se důkladně propláchne studenou vodou.

Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se odstraní zbývající kapalina odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,02 pro bavlnu, 1,01 pro melamin a 1,00 pro elastolefin.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 2 .

METODA č. 4

POLYAMID NEBO NYLON A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím 80 % hmot. kyseliny mravenčí)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. polyamidu nebo nylonu (30)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), chlorovlákny (27), polyesterem (35), polypropylenem (37), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (46), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Jak bylo uvedeno výše, tuto metodu lze rovněž použít pro směsi obsahující vlnu, avšak pokud obsah vlny přesahuje 25 %, musí být použita metoda č. 2 (rozpouštění vlny v roztoku alkalického chlornanu sodného).

2.  PODSTATA METODY

Polyamidové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí kyseliny mravenčí. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého polyamidu nebo nylonu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina mravenčí (80 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,186). 880 ml 90 % hmot. kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204) se zředí na 1l vodou. Nebo se 780 ml kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220) vodou doplní na 1 l.

Koncentrace není kritická v rozsahu 77 % až 83 % hmot. kyseliny mravenčí.

ii)  Roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C; 0,880) objem se doplní na 1 l.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek navlhčil. Ponechá se stát po dobu 15 minut při pokojové teplotě a za občasného protřepání. Obsah baňky se filtruje zváženým filtračním kelímkem a případná zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím kyseliny mravenčí.

Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se postupně promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 5

ACETÁT A TRIACETÁT

(Metoda s použitím benzylalkoholu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   acetátu (19)
   triacetátem (24), elastolefinem (47) a melaminem (48).

2.  PODSTATA METODY

Acetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní benzylalkoholem při teplotě 52 ± 2 ºC.

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

iii)  Termostat nebo jiný přístroj umožňující vystavení Erlenmeyerovy baňky teplotě 52 ± 2 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Benzylalkohol,

ii)  Ethanol

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se přidá 100 ml benzylalkoholu na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje, zajistí se na třepačce tak, aby byla ponořena ve vodní lázni udržované při teplotě 52 ± 2 ºC, a protřepává se při této teplotě 20 minut.

(Místo mechanické třepačky, lze baňku důkladně protřepat rukou).

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky se přidá další dávka benzylalkoholu a protřepává se jako předtím po 20 minut při teplotě 52 ± 2 ºC.

Kapalina se filtruje filtračním kelímkem. Postup se opakuje potřetí.

Nakonec se nalije kapalina a zbytek do filtračního kelímku; všechna zbývající vlákna se z baňky vypláchnou do filtračního kelímku dodatečným množstvím benzylalkoholu při teplotě 52 ± 2 ºC. Kelímek se nyní úplně vyprázdní.

Vlákna se přenesou do baňky, propláchnou se ethanolem a po ručním protřepání baňky se filtrují filtračním kelímkem.

Toto proplachování se opakuje dvakrát nebo třikrát. Zbytek se přenese do kelímku a důkladně vymačká. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 6

TRIACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím dichlormethanu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. triacetátu (24) nebo polylaktidu (34)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (46), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Poznámka

Triacetátová vlákna, která byla zvláštní úpravou částečně zmýdelněna, již nejsou v daném činidle úplně rozpustná. V takovém případě není metoda použitelná.

2.  PODSTATA METODY

Triacetátová nebo polylaktidová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dichlormethanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého triacetátu nebo polyaktidu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidlo

Dichlormethan.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml dichlormethanu na 1 g vzorku, baňka se zazátkuje, každých 10 minut se protřepe, aby se vzorek navlhčil, a ponechá se stát po dobu 30 minut při pokojové teplotě, přičemž se v pravidelných intervalech protřepává. Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky obsahující zbytek se přidá 60 ml dichlormethanu, ručně se protřepe a obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím dichlormethanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním, aby se odstranila přebytečná kapalina, znovu se naplní dichlormethanem a ten se nechá samovolně odtéct.

Nakonec se přebytečná kapalina odsaje, zbytek se upraví vroucí vodou, aby se odstranilo veškeré rozpouštědlo, odsaje se, filtrační kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou polyesteru, elastomultiesteru, elastolefinu a melaminu, pro které hodnota „d“ je 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 7

STANOVENÁ CELULOSOVÁ VLÁKNA A POLYESTER

(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. bavlny (5), lnu (7), konopí (8), ramie (14), měďnatých vláken (21), modalu (22), viskózy (25)
   2. polyesterem (35), elastomultiesterem (46) a elastolefinem (47).

2.  PODSTATA METODY

Celulosové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Podíl suchého celulosového vlákna se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml.

ii)  Termostat nebo jiný přístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 50 ± 5 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina sírová 75 ± 2 % hmot.

Připraví se za současného ochlazování opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 350 ml destilované vody.

Po ochlazení roztoku na pokojovou teplotu se doplní na 1l vodou.

ii)  Roztok zředěného čpavku

80 ml roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C: 0,88) objem se doplní na 1l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml se přidá 200 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku, baňka se zazátkuje a opatrně protřepe, aby se vzorek navlhčil.

Baňka se udržuje při teplotě 50 ± 5 ºC po dobu 1 hodiny a protřepává se v pravidelných, asi 10minutových intervalech. Obsah baňky se odsáváním filtruje zváženým filtračním kelímkem. Všechna zbytková vlákna se přenesou vymytím baňky malým množstvím 75 % kyseliny sírové. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se jednou promyje novou dávkou kyseliny sírové. Neodsává se, dokud kyselina samovolně neodteče.

Zbytek se postupně promyje několikrát studenou vodou, dvakrát zředěným roztokem čpavku a poté důkladně studenou vodou, přičemž se kelímek vyprázdní odsáváním po každém přidání kapaliny. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se z kelímku odsáváním odstraní zbývající kapalina, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 8

AKRYLOVÁ, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA NEBO STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím dimethylformamidu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. akrylových vláken (26), stanovených modakrylových vláken (29) nebo stanovených chlorovláken (27)(30)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), elastomultiesterem (46), elastolefinem (47) a melaminem (48).

Tato metoda je rovněž použitelná pro akrylová a stanovená modakrylová vlákna upravená předběžně metalizovanými barvivy, avšak není použitelná pro vlákna barvená s dodatečným chromováním.

2.  PODSTATA METODY

Akrylová vlákna, modakrylová vlákna nebo chlorovlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dimethylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi a procentuální podíl suchých akrylových a modakrylových vláken nebo chlorovláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Vroucí vodní lázeň.

3.2.  Činidlo

Dimethylformamid (bod varu 153 ± 1 ºC) neobsahující více než 0,1 % vody.

Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat pod digestoří.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá na 1 g vzorku 80 ml dimethylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni, baňka se zazátkuje, protřepe, aby se vzorek navlhčil, a zahřívá se ve vroucí vodní lázni po dobu 1 hodiny. Baňka a její obsah se během této doby opatrně ručně pětkrát protřepe.

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem, přičemž vlákna zůstávají v baňce. Do baňky se přidá dalších 60 ml dimethylformamidu a zahřívá se dalších 30 minut, přičemž se baňka a její obsah během této doby opatrně ručně dvakrát protřepe.

Obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem odsáváním.

Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky dimethylformamidem. Kelímek se vyprázdní odsáváním. Zbytek se propláchne přibližně 1l horké vody o teplotě 70–80 °C, přičemž se kelímek pokaždé naplní vodou.

Po každém přidání vody se voda nechá nejprve samovolně odtéct a pak se kelímek krátce odsaje. Pokud promývací kapalina protéká kelímkem příliš pomalu, lze použít mírné odsávání.

Nakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou těchto případů:

vlna 1,01

bavlna 1,01

měďnaté vlákno 1,01

modal 1,01

polyester 1,01

elastomultiester 1,01

melamin1,01

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 9

STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím směsi sirouhlíku a acetonu 55,5/44,5)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. stanovených chlorovláken (27), zejména stanovených polyvinylchloridových vláken, též dodatečně chlorovaných(31)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (46) a melaminem (48).

Přesahuje-li obsah vlny nebo hedvábí ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 2.

Přesahuje-li obsah polyamidu nebo nylonu ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 4.

2.  PODSTATA METODY

Chlorovlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí azeotropní směsi sirouhlíku a acetonu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého polyvinylchloridového vlákna se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

3.2.  Činidla

i)  Azeotropní směs sirouhlíku a acetonu (55,5 % obj. sirouhlíku a 44,5 % obj. acetonu). Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat pod digestoří.

ii)  Ethanol (92 % obj.) nebo methanol.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml azeotropní směsi na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě.

Supernatant se filtruje zváženým filtračním kelímkem.

Úprava se opakuje se 100 ml čerstvého činidla. Tento cyklus operací pokračuje, dokud nezůstane hodinové sklíčko po odpaření kapky extrakční kapaliny beze stopy po odparku polymeru. Zbytek se vypláchne do filtračního kelímku za použití většího množství činidla, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se dále propláchne 20 ml alkoholu a poté třikrát vodou. Promývací kapalina se nechá samovolně odtéct a teprve pak se odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

Poznámka:

Při použití určitých směsí, které mají vysoký obsah chlorovláken, může dojít k podstatnému vysrážení vzorku během sušení, následkem čehož je zpomaleno rozpouštění chlorovláken rozpouštědlem.

To však neovlivní konečné rozpouštění chlorovlákna v rozpouštědle.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 10

ACETÁT A STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA

(Metoda s použitím bezvodé (ledové) kyseliny octové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

se

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. acetátu (19)
   2. stanovenými chlorovlákny (27), zejména polyvinylchloridovými vlákny, též dodatečně chlorovanými. elastolefinem (47) a melaminem (48).

2.  PODSTATA METODY

Acetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí bezvodé (ledové) kyseliny octové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

3.2.  Činidlo

Bezvodá (ledová) kyselina octová (více než 99 %). S tímto činidlem se musí manipulovat opatrně, neboť je vysoce žíravé.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě. Supernatant se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Uvedený postup se opakuje ještě dvakrát za použití vždy 100 ml čerstvého činidla, takže se extrakce provádí celkem třikrát.

Zbytek se přenese do filtračního kelímku, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se propláchnou 50 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové a poté třikrát vodou. Po každém propláchnutí se kapalina nechá samovolně odtéct a teprve pak se odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 11

HEDVÁBÍ A VLNA NEBO ZVÍŘECÍ CHLUPY

(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. hedvábí (4)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), elastolefinem (47) a melaminem (48).

2.  PODSTATA METODY

Hedvábné vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové(32).

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého hedvábí se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina sírová (75 ± 2 % hmot.)

Připraví se za současného ochlazování opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 350 ml destilované vody.

Po ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní na 1l vodou.

ii)  Roztok zředěné kyseliny sírové: ke 100 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 ºC: 1,84) se pomalu přidá 1 900 ml destilované vody.

   iii) Zředěný roztok čpavku: 200 ml koncentrovaného čpavku (hustota při teplotě 20 ºC: 0,880) se doplní vodou na 1 000 ml.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku a baňka se zazátkuje. Důkladně se protřepe a nechá se stát 30 minut při pokojové teplotě. Opět se protřepe a nechá se stát 30 minut.

Naposledy se protřepe a obsah baňky se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Zbývající vlákna se z baňky vypláchnou 75 % hmot. kyselinou sírovou. Zbytek v kelímku se postupně promyje 50 ml zředěné kyseliny sírové, 50 ml vody a 50 ml zředěného roztoku čpavku. Vlákna se před odsáváním ponechávají vždy ve styku s kapalinou po dobu asi 10 minut. Nakonec se vlákna propláchnou vodou, přičemž se ponechají ve styku s vodou po dobu asi 30 minut.

Kapalina se z kelímku odsaje, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 0,985 pro vlnu, 1,00 pro elastolefin a 1,01 pro melamin.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 12

JUTA A STANOVENÁ ŽIVOČIŠNÁ VLÁKNA

(Metoda určující obsah dusíku)

1.  OBLAST POUŽITÍ

se

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. juty (9)
   2. stanovenými živočišnými vlákny.

Složka z živočišných vláken se může skládat pouze ze zvířecích chlupů (2 a 3) nebo vlny (1) nebo ze směsi kteréhokoli z těchto dvou. Tato metoda není použitelná pro textilní směsi obsahující nevlákenné látky (barviva, úpravy atd.) s obsahem dusíku.

2.  PODSTATA METODY

Stanoví se obsah dusíku ve směsi a z tohoto údaje a ze známého či předpokládaného obsahu dusíku obou složek se vypočte poměr každé složky.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Kjeldahlova digesční baňka o objemu 200 ml až 300 ml.

ii)  Kjeldahlův destilační přístroj s injektorem páry.

iii)  Titrační přístroj s přesností 0,05 ml.

3.2.  Činidla

i)  Toluen.

ii)  Methanol.

iii)  Kyselina sírová, relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84.

iv)  Síran draselný.

v)  Oxid seleničitý.

vi)  Roztok hydroxidu sodného (400 g/l). Rozpustí se 400 g hydroxidu sodného ve 400–500 ml vody a zředí se na 1l vodou.

vii)  Směsný indikátor. Rozpustí se 0,1 g methylenové červeně v 95 ml ethanolu a 5 ml vody a smíchá se s 0,5 g bromokrezolové zeleně rozpuštěné ve 475 ml ethanolu a 25 ml vody.

viii)  Roztok kyseliny borité. Rozpustí se 20 g kyseliny borité v 1l vody.

ix)  Kyselina sírová, 0,02N (standardní odměrný roztok).

4.  PŘEDÚPRAVA ZKUŠEBNÍHO VZORKU

Tato předúprava nahrazuje předúpravu popsanou v obecných ustanoveních.

Vzorek usušený na vzduchu se extrahuje v Soxhletově přístroji směsí 1 dílu toluenu a 3 dílů methanolu po dobu 4 hodin při nejmenší rychlosti 5 cyklů za hodinu. Rozpouštědlo se nechá na vzduchu ze vzorku odpařit a jeho poslední stopy se odstraní v sušárně při teplotě 105 ± 3 ºC. Poté se vzorek extrahuje ve vodě (50 ml vody na 1 g vzorku) za varu pod zpětným chladičem po dobu 30 minut. Filtruje se, vzorek se vrátí do baňky a extrahování se opakuje se stejným objemem vody. Filtruje se, odmačkáváním, odsáváním nebo odstřeďováním se odstraní přebytečná voda ze vzorku a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

Poznámka:

Při použití toluenu a methanolu musí být brány v úvahu jejich toxické účinky a přijata veškerá nezbytná bezpečnostní opatření.

5.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

5.1.  Obecná ustanovení

Při odběru, sušení a vážení vzorku se postupuje podle obecných ustanovení.

5.2.  Podrobný postup

Vzorek se přenese do Kjeldahlovy digesční baňky. Ke vzorku o hmotnosti nejméně 1 g obsaženému v digesční baňce se přidá v tomto pořadí: 2,5 g síranu draselného, 0,1 g až 0,2 g oxidu seleničitého a 10 ml kyseliny sírové (relativní hustota 1,84). Baňka se zahřívá nejprve mírně, dokud nejsou vlákna rozrušena, a poté silněji, dokud není roztok čirý a téměř bezbarvý. Poté se zahřívá ještě dalších 15 minut. Baňka se nechá ochladit, obsah se opatrně zředí 10 ml až 20 ml vody, ochladí se, obsah se přenese kvantitativně do odměrné baňky o objemu 200 ml a doplní se vodou po značku, aby vznikl mineralizovaný roztok. Do 100 ml Erlenmeyerovy baňky se dá asi 20 ml roztoku kyseliny borité a baňka se umístí pod chladič Kjeldahlova destilačního přístroje tak, aby byla výstupní trubice ponořena právě pod hladinou roztoku kyseliny borité. Přesně 10 ml mineralizovaného roztoku se přenese do destilační baňky, do nálevky se přidá roztok hydroxidu sodného o objemu nejméně 5 ml, zátka se lehce nadzdvihne a roztok hydroxidu sodného se nechá pomalu vytékat do baňky. Pokud mineralizovaný roztok a roztok hydroxidu sodného vytvoří dvě oddělené vrstvy, promíchají se opatrným protřepáváním. Destilační baňka se mírně zahřeje a zavede se do ní pára z vyvíječe páry. Shromáždí se asi 20 ml destilátu, Erlenmeyerova baňka se umístí níže tak, aby konec výstupní trubice chladiče byl asi 20 mm nad hladinou kapaliny, a destiluje se další 1 minutu. Konec výstupní trubice se opláchne vodou a oplachovací kapalina se zachytí do Erlenmeyerovy baňky. Erlenmeyerova baňka se vyjme, nahradí se jinou Erlenmeyerovou baňkou obsahující asi 10 ml roztoku kyseliny borité a shromáždí se v ní asi 10 ml destilátu.

Oba destiláty se odděleně titrují 0,02 N kyselinou sírovou za použití směsného indikátoru. Celkový titr obou destilátů se zaznamená. Je-li titr druhého destilátu více než 0,2 ml, zkouška se opakuje a začne se opět destilací za použití čerstvé alikvotní části mineralizovaného roztoku.

Provede se slepé stanovení, tj. mineralizace a destilace pouze za použití činidel.

6.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.1.  Procentuální podíl obsahu dusíku v suchém vzorku se vypočítá takto:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000004.jpg

kde:

A je procentuální podíl dusíku v čistém suchém vzorku,

V je celkový objem standardní kyseliny sírové použité při stanovení v ml,

b je celkový objem standardní kyseliny sírové použité při slepém stanovení v ml,

N je normalita standardní kyseliny sírové,

W je suchá hmotnost vzorku v g.

6.2.  Při použití hodnot 0,22 % pro obsah dusíku v jutě a 16,2 % pro obsah dusíku v živočišných vláknech, přičemž obě hodnoty jsou vyjádřeny v procentuálním podílu suché hmotnosti vláken, se vypočítá složení směsi takto:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000005.jpg

kde:

PA % je procentuální podíl živočišných vláken v čistém suchém vzorku.

7.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 13

POLYPROPYLENOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím xylenu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. polypropylenových vláken (37)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), acetátem (19), měďnatými vlákny (21), modalem (22), triacetátem (24), viskózou (25), akrylem (26), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), skleněnými vlákny (44), elastomultiesterem (46), melaminem (48).

2.  PODSTATA METODY

Polypropylenové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí vroucího xylenu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl polypropylenu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Zpětný chladič (vhodný pro kapaliny s vysokým bodem varu) se zábrusem uzpůsobeným k nasazení Erlenmeyerovy baňky i).

3.2.  Činidlo

Xylen destilující mezi teplotami 137 °C a 142 °C.

Poznámka:

Toto činidlo má vysokou zápalnost a toxicitu par. Při jeho použití je nutno provést příslušná bezpečnostní opatření.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce (viz 3.1.i)) se přidá 100 ml xylenu (viz 3.2) na 1 g vzorku. Připojí se zpětný chladič (viz 3.1.ii)), obsah se uvede do varu a udržuje se na bodu varu po dobu 3 minut.

Horká kapalina se ihned filtruje zváženým filtračním kelímkem (viz poznámka 1). Tento postup se opakuje dvakrát, vždy za použití 50 ml čerstvého rozpouštědla.

Zbytek, který zůstane v baňce, se postupně promyje 30 ml vroucího xylenu (dvakrát), poté dvakrát 75 ml petroletheru (bod I.3.2.1. obecných ustanovení) (dvakrát). Po druhém promývání petroletherem se obsah baňky filtruje filtračním kelímkem, zbytková vlákna se přenesou do kelímku pomocí malého množství petroletheru a rozpouštědlo se nechá odpařit. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

Poznámka:

1.  Filtrační kelímek, přes který má být xylen filtrován, musí být předem zahřátý.

2.  Po použití vroucího xylenu je třeba zajistit, aby byla baňka obsahující zbytek před přidáním petroletheru dostatečně ochlazena.

3.  Ke snížení nebezpečí vzniku ohně a toxicity pro obsluhu je možné použít přístroj pro extrakci za horka a využít vhodné postupy, které dávají stejné výsledky(33).

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 14

CHLOROVLÁKNA (HOMOPOLYMERY VINYLCHORIDU) A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím koncentrované kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. chlorovláken (27) založených na homopolymerech vinylchloridu, též dodatečně chlorovaných, elastolefinu (47)
   2. bavlnou (5), acetátem (19), měďnatými vlákny (21), modalem (22), triacetátem (24), viskózou (25), stanovenými akrylovými vlákny (26), stanovenými modakrylovými vlákny (29), polyamidem nebo nylonem (30), polyesterem (35), elastomultiesterem (46) a melaminem (48).

Uvedená modakrylová vlákna jsou ta, která dávají čirý roztok po ponoření do koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).

Tuto metodu lze použít místo metod č. 8 a 9.

2.  PODSTATA METODY

Složky jiné než chlorovlákna nebo elastolefin (tj. vlákna uvedená v bodu 1.2) se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).

Zbytek skládající se z chlorovlákna nebo elastolefinu se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl druhých složek se získá z rozdílu.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Skleněná tyčinka s plochým koncem.

3.2.  Činidla

i)  Koncentrovaná kyselina sírová (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84)

ii)  Kyselina sírová, přibližně 50 % (hmot.) vodný roztok.

Připravuje se za současného ochlazování opatrným přidáváním 400 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 500 ml destilované nebo deionizované vody za stálého ochlazování. Po ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní na 1l vodou.

iii)  Zředěný roztok čpavku.

60 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se zředí na 1l destilovanou vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v baňce (viz 3.1.i)) se přidá 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.i)) na 1 g vzorku.

Obsah baňky se ponechá při pokojové teplotě po dobu 10 minut a občas se promíchá skleněnou tyčinkou. Je-li zpracovávána tkanina nebo pletenina, mírně se přitlačí na stěnu baňky skleněnou tyčinkou, aby se oddělil materiál rozpouštěný kyselinou sírovou.

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky se přidá nových 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.i)) a celý postup se opakuje. Obsah baňky se přenese do filtračního kelímku, kam se přenese pomocí skleněné tyčinky i vlákenný zbytek. Je-li to nezbytné, přidá se do baňky malé množství koncentrované kyseliny sírové (viz 3.2.i)), aby se odstranila všechna vlákna ulpívající na stěnách. Filtrační kelímek se vyprázdní odsáváním; filtrát se odstraní vyprázdněním či výměnou filtračního kelímku, zbytek v kelímku se postupně promyje roztokem 50 % kyseliny sírové (viz 3.2.ii)), destilované nebo deionizované vody (viz I.3.2.3 obecných ustanovení), roztokem čpavku (viz 3.2.iii)) a nakonec se důkladně promyje destilovanou nebo deionozovanou vodou, přičemž se kelímek po každém přidání zcela vyprázdní odsáváním. (Nesmí se odsávat v průběhu promývání, ale až teprve poté, co kapalina samovolně odteče). Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 15

CHLOROVLÁKNA, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA, STANOVENÁ ELASTANOVÁ VLÁKNA,ACETÁTOVÁ, TRIACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím cyklohexanonu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. acetátových vláken (19), triacetátových vláken (24), chlorovláken (27), stanovených modakrylových vláken (29), stanovených elastanových vláken (43)
   2. vlnou (1), zvířecími chlupy (2 a 3), hedvábím (4), bavlnou (5), měďnatými vlákny (21), modalem (22), viskózou (25), polyamidem nebo nylonem (30), akrylem (26), skleněnými vlákny (44) a melaminem (48).

V případě přítomnosti modakrylových a elastanových vláken je třeba nejprve provést předběžnou zkoušku, aby se zjistilo, zda jsou v činidle rozpustná.

Rovněž je možno analyzovat směsi obsahující chlorovlákna s použitím metody č. 9 nebo 14.

2.  PODSTATA METODY

Acetátová a triacetátová vlákna, chlorovlákna, stanovená modakrylová a stanovená elastanová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí cyklohexanonu při teplotě blízké bodu varu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl chlorovláken, vláken modakrylových, elastanových, acetátových a triacetátových se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Přístroj pro extrakci za horka vhodný pro použití při zkušebním postupu podle oddílu 4. (viz obrázek: Jedná se o variantu přístroje popsaného v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643–645).

ii)  Filtrační kelímek pro uložení vzorku.

iii)  Porézní přepážka (stupeň poréznosti 1).

iv)  Zpětný chladič vhodný pro připojení k destilační baňce.

v)  Zařízení k ohřevu.

3.2.  Činidla

i)  Cyclohexanon, bod varu 156 ºC.

ii)  Ethylalkohol, 50 % obj.

Poznámka:

Cyklohexanon je hořlavý a toxický. Při jeho použití je nutno provést příslušná bezpečnostní opatření.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Do destilační baňky se nalije 100 ml cyklohexanonu na 1 g materiálu, nasadí se extrakční přístroj, do kterého se předem umístí filtrační kelímek se vzorkem a mírně nakloněnou porézní přepážkou. Nasadí se zpětný chladič. Kapalina se uvede do varu a extrakce se provádí po dobu 60 minut při nejmenší rychlosti 12 cyklů za 1 hodinu.

Po extrakci a ochlazení se odstraní extrakční část přístroje, vyjme se filtrační kelímek a odstraní se porézní přepážka. Obsah filtračního kelímku se promyje třikrát až čtyřikrát 50 % ethylalkoholem zahřátým na teplotu 60 °C a následně 1 l vody o teplotě 60 °C.

Během promývání nebo mezi promýváním se neodsává. Kapalina se nechá odtéct samovolně a teprve poté se odsává.

Nakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s těmito výjimkami:

     hedvábí a melamin 1,01
     akrylová vlákna 0,98.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000006.jpg

METODA č. 16

MELAMIN A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím horké kyseliny mravenčí)

1.  OBLAST POUŽITÍ

s

Tato metoda je použitelná, po odstranění nevlákenných látek, pro dvousložkové směsi:

   1. melaminu (47)
   2. bavlnou (5) a aramidem (31).

2.  PODSTATA METODY

Melamin se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí horké kyseliny mravenčí (90 % hmot.).

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl druhých složek se získá z rozdílu.

Poznámka :

Je třeba přísně dodržovat doporučené rozpětí teplot, protože rozpustnost melaminu je vysoce závislá na teplotě.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Třepací vodní lázeň nebo jiný přístroj umožňující protřepávání a udržení baňky při teplotě 90 ± 2 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina mravenčí (90 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204 g/ml). 890ml 98–100 % kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220 g/ml) se doplní na 1l vodou.

Horká kyselina mravenčí je velmi žíravá a je třeba s ní manipulovat opatrně.

ii)  Zředěný roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C: 0,880) se doplní na 1l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek navlhčil. Baňka se ponechá v třepací vodní lázni při teplotě 90 ± 2 ºC po dobu jedné hodiny a důkladně se protřepává. Nechá se vychladnout na pokojovou teplotu. Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky obsahující zbytek se přidá 50 ml kyseliny mravenčí, ručně se protřepe a obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím činidla kyseliny mravenčí. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ pro bavlnu a aramid je 1,02.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 2.

KAPITOLA 3

Kvantitativní analýza třísložkových vlákenných směsí

ÚVOD

Metody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Jsou čtyři možné varianty této metody:

1.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž jedna složka a) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a další složka b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze zkušebních vzorků se zváží a vypočítá se procentuální podíl každé ze dvou rozpustných složek z příslušné ztráty hmotnosti. Procentuální podíl třetí složky c) se vypočítá rozdílem.

2.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž složka a) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky a) a b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustný zbytek z prvního zkušebního vzorku se zváží a procentuální podíl složky a) se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Nerozpustný zbytek druhého zkušebního vzorku se zváží; odpovídá složce c). Procentuální podíl třetí složky b) se vypočítá rozdílem.

3.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž dvě složky a) a b) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky b) a c) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky odpovídají příslušným dvěma složkám c) a a). Procentuální podíl třetí složky b) se vypočítá rozdílem.

4.  Při použití pouze jednoho zkušebního vzorku se po odstranění jedné složky nerozpustný zbytek tvořený dvěma dalšími vlákny zváží a procentuální podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Jeden ze dvou druhů vláken ve zbytku se uvolní, nerozpustná složka se zváží a procentuální podíl druhé rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti.

Pokud existuje možnost výběru, je vhodné použít jednu z prvních tří variant.

Pokud se používá chemická analýza, musí odborník pověřený prováděním analýzy pečlivě vybrat metody předepisující rozpouštědla, která rozpouštějí pouze určené vlákno (určená vlákna) a další vlákno (vlákna) zanechávají neporušená.

Jako příklad je uvedena tabulka v kapitole 3.VI, která obsahuje určitý počet třísložkových směsí včetně metod analýzy dvousložkových směsí, jež mohou být v zásadě použity pro analýzu těchto třísložkových směsí.

V zájmu snížení možnosti vzniku chyb na minimum se doporučuje, aby byly, kdykoli je to možné, pro chemickou analýzu použity alespoň dvě z výše uvedených čtyř variant.

Před provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých chemických metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky. Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken čištěných v rámci předúpravy, pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy. Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, může být nutné použít jiné opravné koeficienty. Je-li nutno použít čtvrtou variantu, při které se na textilní vlákno působí postupně dvěma různými rozpouštědly, musí se použít opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti, ke kterým dochází u vlákna během těchto dvou úprav. Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení složení směsi.

I.  Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken

Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken.

I.1.  Oblast použití

Oblast použití každé metody analýzy dvousložkových směsí vláken stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná. (Viz kapitola 2 týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí vláken).

I.2.  Podstata metody

Po identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté se použije jedna nebo více ze čtyř variant postupu selektivního rozpouštění, které jsou popsány v úvodu. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako konečný zbytek získá nejmenší vlákenná složka.

I.3.  Materiály a zařízení

I.3.1.  Přístroje a pomůcky

I.3.1.1.  Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

I.3.1.2.  Odsávací baňka.

I.3.1.3.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

I.3.1.4.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

I.3.1.5.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

I.3.1.6.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

I.3.2.  Činidla

I.3.2.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.

I.3.2.2.  Další činidla jsou uvedena v příslušných oddílech každé metody.

Všechna použitá činidla musí být chemicky čistá.

I.3.2.3.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

I.3.2.4.  Aceton.

I.3.2.5.  Kyselina orthofosforečná.

I.3.2.6.  Močovina.

I.3.2.7.  Bikarbonát sodný.

I.4.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Protože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.

I.5.  Laboratorní vzorek

Odebere se laboratorní vzorek, který reprezentuje laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1g.

I.6.  Předúprava laboratorního vzorku(34)

Pokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentuálních podílů (viz článek 17 tohoto nařízení), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.

Za tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroletheru a vody, odstraněna úpravou vzorku usušeného na vzduchu v Soxhletově extrakčním přístroji petroletherem po dobu jedné hodiny při nejmenší rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petrolether se nechá ze vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5 °C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapaliny: vzorek je 100:1. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

V případě elastolefinu nebo směsí vláken obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, manilské konopí, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví a petrolether se nahradí acetonem.

Pokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroletheru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroletherem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenský prostředek nerozpustný jak v petroletheru, tak i ve vodě.

Ve zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.

I.7.  Zkušební postup

I.7.1.  Obecná ustanovení

I.7.1.1.  Sušení

Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.

Dotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.

Vzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Filtrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Je-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.

I.7.1.2.  Ochlazování

Veškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.

I.7.1.3.  Vážení

Po ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.

I.7.2.  Postup zkoušky

Z předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek (vzorky) se suší ve vážence (váženkách), ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek (vzorky) se přemístí do skleněné nádoby (nádob) uvedené (uvedených) v příslušné části metody Unie, váženka (váženky) se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost (suché hmotnosti) vzorku (vzorků); provede se zkouška, uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek (zbytky) se prozkoumá (prozkoumají) pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno (vlákna).

I.8.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty nevlákenných látek během předúpravy a analýzy.

I.8.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čistých a suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy.

I.8.1.1.  - VARIANTA 1 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se složka směsi odstraní z prvního vzorku a další složka z druhého vzorku.

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000008.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000009.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000010.jpg

P1%je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka v prvním vzorku rozpuštěná prvním činidlem);

P2%je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka v druhém vzorku rozpuštěná druhým činidlem);

P3%je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku(35),

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku;

d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.2.  - VARIANTA 2 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se složka a) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstanou další dvě složky b) a c) a poté se odstraní dvě složky a) a b) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka c).

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000011.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000012.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000013.jpg

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka v prvním vzorku rozpuštěná prvním činidlem);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka rozpuštěná druhým činidlem ve stejnou dobu jako první složka druhého vzorku);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.3.  - VARIANTA 3 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky a) a b) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka c) a poté se odstraní dvě složky b) a c) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane první složka a).

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000014.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000015.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000016.jpg

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem v druhém vzorku);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé a třetí složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.4.  - VARIANTA 4 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky postupně odstraní ze směsi při použití téhož vzorku.

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000017.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000018.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000019.jpg

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (první rozpustná složka);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (druhá rozpustná složka);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (nerozpustná složka);

m je suchá hmotnost vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky prvním a druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky prvním činidlem;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním činidlem;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním a druhým činidlem.

1.8.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy:

Pokud:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000020.jpg20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000021.jpg20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000022.jpg,

potom:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000023.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000024.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000025.jpg

P1A%je procentuální podíl první čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P2A% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P3A% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P1je procentuální podíl první čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

P2 je procentuální podíl druhé čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

P3 je procentuální podíl třetí čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

a1 je smluvní přirážka první složky;

a2 je smluvní přirážka druhé složky;

a3 je smluvní přirážka třetí složky;

b1 je procentuální ztráta hmotnosti první složky během předúpravy;

b2 je procentuální ztráta hmotnosti druhé složky během předúpravy;

b3 je procentuální ztráta hmotnosti třetí složky během předúpravy.

Je-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1, b2 a b3, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).

Nejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1, b2 a b3 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.

Je-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroletherem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1, b2 a b3 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.

V případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech neberou ztráty způsobené předúpravou v úvahu.

I.8.3.  Poznámka

Výpočty příkladů jsou uvedeny v kapitole 3.V.

II.  Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením třísložkových vlákenných směsí

II.1.  Oblast působnosti

Tato metoda je použitelná pro všechny typy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.

II.2.  Podstata metody

Po identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každého vlákna ve směsi.

II.3.  Přístroje a pomůcky

II.3.1.  Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

II.3.2.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

II.3.3.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

II.3.4.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

II.3.5.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

II.3.6.  Jehla.

II.3.7.  Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.

II.4.  Činidla

II.4.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40–60 °C.

II.4.2.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

II.5.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Viz bod I.4.

II.6.  Laboratorní vzorek

Viz bod I.5.

II.7.  Předúprava laboratorního vzorku

Viz bod I.6.

II.8.  Zkušební postup

II.8.1.  Analýza přízí

Z předpřipraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.

Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly a, pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ± 3 ºC, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1 a I.7.2.

II.8.2.  Analýza tkanin

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pleteniny ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí a uloží do předem zvážených váženek; poté se postupuje způsobem popsaným v bodu II.8.1.

II.9.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.

II.9.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čistých suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000026.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000027.jpg

20100518-P7_TA(2010)0168_CS-p0000028.jpg

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky;

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky;

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky;

m1 je čistá a suchá hmotnost první složky;

m2 je čistá a suchá hmotnost druhé složky;

m3 je čistá a suchá hmotnost třetí složky;

II.9.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy: viz I.8.2.

III.  Metoda kvantitativní analýzy třísložkových směsí vláken kombinací ručního a chemického dělení

Kdykoli je to možné, měl by se použít ruční způsob dělení, přičemž se berou v úvahu podíly složek oddělených dříve, než se přistoupí k chemickému působení na každou z oddělených složek.

IV.1.  Přesnost metod

Přesnost uvedená u každé metody analýzy dvousložkových směsí se vztahuje k reprodukovatelnosti (viz kapitola 2 týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken).

Reprodukovatelnost se týká spolehlivosti, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.

Reprodukovatelnost se vyjadřuje konfidenčním intervalem pro výsledky, a to s konfidenční úrovní 95 %.

Znamená to, že rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by byl při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročen pouze v 5 případech ze 100.

Ke stanovení přesnosti výsledků analýzy třísložkových směsí se použijí obvyklým způsobem hodnoty uvedené v metodách analýzy dvousložkových směsí, které byly použity k analýze třísložkových směsí.

Vzhledem k tomu, že pro čtyři varianty kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí se stanoví rozpouštění dvou složek (přičemž se použijí dva samostatné vzorky pro první tři varianty a jeden vzorek pro čtvrtou variantu), a za předpokladu, že E1 a E2 označuje přesnost těchto dvou metod analýzy dvousložkových směsí, je přesnost výsledků pro každou složku uvedena v této tabulce:

Vlákenná složka

Varianty

1

2 a 3

4

a)

E1

E1

E1

b)

E2

E1+E2

E1+E2

c)

E1+E2

E2

E1+E2

Při použití čtvrté varianty může být zjištěna přesnost nižší, než se stanoví výše uvedeným výpočtem, přičemž se tak stává následkem možného vlivu prvního činidla na zbytek skládající se ze složek b) a c), který je obtížné vyhodnotit.

IV.2.  Protokol o zkoušce

IV.1.  Označí se varianta nebo varianty použité pro provedení analýzy, metody, činidla a opravné koeficienty.

IV.2.  Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).

IV.3.  Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.

IV.4.  Kdykoli je to možné, stanoví se přesnost metody pro každou složku vypočtená podle tabulky v oddílu IV.1.

V.  Příklady výpočtu procentuálních podílů složek ve stanovených třísložkových směsí za použití některé z variant uvedených v bodu I.8.1.

Předpokládejme směs vláken, jejíž složení z hlediska surovin bylo podrobeno kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: 1. mykanou vlnu; 2. nylon (polyamid); 3. nebělenou bavlnu.

VARIANTA č. 1

Za použití dvou různých vzorků a rozpuštěním první složky (a = vlny) z prvního zkušebního vzorku a druhé složky (b = polyamidu) ze druhého zkušebního vzorku se získají tyto výsledky:

1.  Suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě (m1) = 1,6000g.

2.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (polyamid+bavlna) (r1) = 1,4166 g

3.  Suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě (m2) = 1,8000 g

4.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě kyselinou mravenčí (vlna+bavlna) (r2) = 0,9000 g

Působení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u polyamidu, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,0 a d2 = 1,03.

Působení kyseliny mravenčí nevede k žádné ztrátě hmotnosti u vlny a nebělené bavlny, a proto d3 = 1,0 a d4 = 1,0.

Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.1 se získá tento výsledek:

P1% (vlna) = [1,03/1,0 – 1,03×1,4166/1,6000 + 0,9000/1,8000 × (1 – 1,03 / 1,0)] ×100 = 10,30

P2% (polyamid) = [1,0 / 1,0 – 1,0×0,9000 / 1,8000 + 1,4166 / 1,6000 × (1– 1,0 /1,0)] ×100 = 50,00

P3% (bavlna) = 100–(10,30 + 50,00) = 39,70

Procentuální podíl různých čistých suchých vláken ve směsi je tento:

vlna

10,30 %

polyamid

50,00 %

bavlna

39,70 %

Tento procentuální podíl musí být opraven podle vzorců uvedených v bodu I.8.2, aby tak byly vzaty v úvahu smluvní přirážky a opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti po předúpravě.

Jak je uvedeno v příloze IX, smluvní přirážky činí: mykaná vlna 17,0 %, polyamid 6,25 %, bavlna 8,5 %, ztráta hmotnosti nebělené bavlny je po předúpravě petroletherem a vodou 4 %.

Proto:

P1A% (vlna) = 10,30×[1+(17,0+0,0)/100] / [10,30×(1+ (17,0+0,0)/100) + 50,00× (1+ (6,25+0,0)/100) + 39,70×(1+(8,5+4,0 /100)] × 100 = 10,97

P2A% (polyamid) = 50,0 × (1+ (6,25+0,0)/100) /109,8385 ×100 = 48,37

P3A% (bavlna) = 100 – (10,97 + 48,37) = 40,66

Složení směsi z hlediska surovin je tedy:

polyamid

48,4 %

bavlna

40,6 %

vlna

11,0 %

100,0 %

VARIANTA č. 4:

Předpokládejme směs vláken, která byla podrobena kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: mykanou vlnu, viskózu, nebělenou bavlnu.

Předpokládejme, že se při použití čtvrté varianty, tj. postupným odstraněním dvou složek ze směsi z jednoho vzorku, získají tyto výsledky:

1.  Suchá hmotnost vzorku po předúpravě je (m1) = 1,6000 g.

2.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (viskóza+bavlna)

(r1) = 1,4166 g.

3.  Suchá hmotnost zbytku po druhé úpravě zbytku r1 chloridem zinečnatým / kyselinou mravenčí (u bavlny)

(r2) = 0,6630 g

Působení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u viskózy, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 =1,0 a d2 = 1,03.

Po úpravě kyselinou mravenčí / chloridem zinečnatým se hmotnost bavlny zvýší o 4 %, takže d3 = 1,03×0,96 = 0,9888, zaokrouhleno na 0,99 (d3 je opravný koeficient pro ztrátu nebo zvýšení hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle).

Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.4 se získá tento výsledek:

P2% (viskóza) = 1,0×1,4166 / 1,6000 ×100 – 1,0 / 1,03 ×40,98=48,75 %

P3% (bavlna) = 0,99×0,6630 / 1,6000 × 100= 41,02 %

P1% (vlna) = 100 – (48,75 + 41,02) = 10,23 %

Jak již bylo uvedeno u varianty č. 1, musí se tyto procentuální podíly opravit podle vzorců uvedených v bodu I.8.2.

P1A% (vlna) = 10,23 × [1 + (17,0+0,0 / 100)]/[10,23×(1+ (17,00+0,0)/100) +48,75×(1+(13+0,0 / 100) + 41,02×(1+(8,5+4,0)/ 100)] × 100 = 10,57 %

P2A%(viskóza) = 48,75× [1+(13+0,0) / 100] / 113,2041 ×100 = 48,65 %

P3A% (bavlna) = 100 – (10,57 + 48,65) = 40,78 %

Složení směsi z hlediska surovin je tedy:

viskóza

48,6 %

bavlna

40,8 %

vlna

10,6 %

______

100,0 %

VI.  Tabulka typických třísložkových směsí, pro jejichž analýzu lze použít metody Unie pro analýzu dvousložkových směsí (Pro příklad)

Směs č.

Vlákenné složky

Varianta

Číslo používané metody a činidlo pro dvousložkové směsi

Složka 1

Složka 2

Složka 3

1.

vlna nebo zvířecí chlupy

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

1 a/nebo 4

2. (alkalický chlornan sodný) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)

2.

vlna nebo zvířecí chlupy

polyamid 6 nebo 6-6

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

1 a/nebo 4

2. (alkalický chlornan sodný) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

3.

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

stanovená chlorovlákna

viskóza, měďnatá vlákna, modal, bavlna

1 a/nebo 4

2. (alkalický chlornan sodný) a 9 (sirouhlík/aceton 55,5/44,5 hmot.)

4.

vlna nebo zvířecí chlupy

polyamid 6 nebo 6-6

polyester, polypropylen, akrylová nebo skleněná vlákna

1 a/nebo 4

2. (alkalický chlornan sodný) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

5.

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

stanovená chlorovlákna

polyester, akryl, polyamid nebo skleněná vlákna

1 a/nebo 4

2. (alkalický chlornan sodný) a 9 (sirouhlík/aceton 55,5/44,5 hmot.)

6.

hedvábí

vlna nebo zvířecí chlupy

polyester

2

11. (kyselina sírová, 75 % hmot.) a 2. (alkalický chlornan sodný)

7.

polyamid 6 nebo 6-6

akryl

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

1 a/nebo 4

4. (kyselina mravenčí , 80 % hmot.) a 8. (dimethylformamid)

8.

stanovená chlorovlákna

polyamid 6 nebo 6-6

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

1 a/nebo 4

8. (dimethylformamid) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

nebo 9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % hmot.) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

9.

akryl

polyamid 6 nebo 6-6

polyester

1 a/nebo 4

8. (dimethylformamid) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

10.

acetát

polyamid 6 nebo 6-6

viskóza, bavlna, měďnatá vlákna nebo modal

4

1. (aceton) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

11.

stanovená chlorovlákna

akryl

polyamid

2 a/nebo 4

9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % hmot.) a 8. (dimethylformamid)

12.

stanovená chlorovlákna

polyamid 6 nebo 6-6

akryl

1 a/nebo 4

9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % hmot.) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

13.

polyamid 6 nebo 6-6

viskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna

polyester

4

4. (kyselina mravenčí , 80 % hmot.) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

14.

acetát

viskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna

polyester

4

1. (aceton) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

15.

akryl

viskóza, měďnatá vlákna, modal nebo bavlna

polyester

4

8. (dimethylformamid) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

16.

acetát

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna, modal, polyamid, polyester, akryl

4

1. (aceton) a 2. (alkalický chlornan sodný)

17.

triacetát

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna, modal, polyamid, polyester, akryl

4

6. (dichloromethan) a 2. (alkalický chlornan sodný)

18.

akryl

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

polyester

1 a/nebo 4

8. (dimethylformamid) a 2. (alkalický chlornan sodný)

19.

akryl

hedvábí

vlna nebo zvířecí chlupy

4

8. (dimethylformamid) a 11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

20.

akryl

vlna nebo zvířecí chlupy, hedvábí

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

1 a/nebo 4

8. (dimethylformamid) a 2. (alkalický chlornan sodný)

21.

vlna, zvířecí chlupy nebo hedvábí

bavlna, viskóza, modal, měďnatá vlákna

polyester

4

2. (alkalický chlornan sodný) a 7. (kyselina sírová 75 %)

22.

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

polyester

2 a/nebo 4

3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí) a 7. (kyselina sírová 75 % hmot.)

23.

akryl

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

4

8. (dimethylformamid) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)

24.

stanovená chlorovlákna

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

1 a/nebo 4

9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % hmot.) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí) a 8. (dimethylformamid) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)

25.

acetát

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

4

1. (aceton) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)

26.

triacetát

viskóza, měďnatá vlákna nebo stanovené typy modalu

bavlna

4

6. (dichloromethan) a 3. (chlorid zinečnatý / kyselina mravenčí)

27.

acetát

hedvábí

vlna nebo zvířecí chlupy

4

1. (aceton) a11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

28.

triacetát

hedvábí

vlna nebo zvířecí chlupy

4

6. (dichloromethan) a 11. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

29.

acetát

akryl

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

4

1. (aceton) a 8. (dimethylformamid)

30.

triacetát

akryl

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

4

6. (dichloromethan) a 8. (dimethylformamid)

31.

triacetát

polyamid 6 nebo 6-6

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

4

6. (dichloromethan) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

32.

triacetát

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

polyester

4

6. (dichloromethan) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

33.

acetát

polyamid 6 nebo 6-6

polyester nebo akryl

4

1. (aceton) a 4. (kyselina mravenčí, 80 % hmot.)

34.

acetát

akryl

polyester

4

1. (aceton) a 8. (dimethylformamid)

35.

stanovená chlorovlákna

bavlna, viskóza, měďnatá vlákna nebo modal

polyester

4

8. (dimethylformamid) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

nebo 9. (sirouhlík/aceton, 55,5/44,5 % hmot.) a 7. (kyselina sírová, 75 % hmot.)

36.

bavlna

polyester

elastolefin

2 a/nebo 4

7. (kyselina sírová, 75 % hmot.) a 14. (koncentrovaná kyselina sírová)

37.

stanovená modakrylová vlákna

polyester

melamin

2 a/nebo 4

8. (dimethylformamid) a 14. (koncentrovaná kyselina sírová)]

PŘÍLOHA IX

SMLUVNÍ PŘIRÁŽKY POUŽÍVANÉ K VÝPOČTU HMOTNOSTI VLÁKEN OBSAŽENÝCH V TEXTILNÍM VÝROBKU

(Čl. 17 odst.2)

Číslo vlákna

Vlákna

Procentuální podíly

1‐2

Vlna a zvířecí chlupy:

česaná vlákna

18,25

mykaná vlákna

17,00(1)

3

Zvířecí chlupy:

česaná vlákna

18,25

mykaná vlákna

17,00(1)

Koňské žíně:

česaná vlákna

16,00

mykaná vlákna

15,00

4

Hedvábí

11,00

5

Bavlna:

neupravená vlákna

8,50

mercerovaná vlákna

10,50

6

Kapok

10,90

7

Len

12,00

8

Konopí

12,00

9

Juta

17,00

10

Abaka

14,00

11

Alfa

14,00

12

Kokos

13,00

13

Broom

14,00

14

Ramie (bělené vlákno)

8,50

15

Sisal

14,00

16

Bengálské konopí

12,00

17

Henequen

14,00

18

Maguey

14,00

19

Acetát

9,00

20

Alginát

20,00

21

Měďnaté vlákno

13,00

22

Modal

13,00

23

Protein

17,00

24

Triacetát

7,00

25

Viskóza

13,00

26

Akryl

2,00

27

Chlorovlákno

2,00

28

Fluorethylen

0,00

29

Modakryl

2,00

30

Polyamid nebo nylon:

střižové vlákno

6,25

nekonečné vlákno

5,75

31

Aramid

8,00

32

Polyamid

3,50

33

Lyocel

13,00

34

Polylaktid

1,50

35

Polyester:

střižové vlákno

1,50

nekonečné vlákno

1,50

36

Polyethylen

1,50

37

Polypropylen

2,00

38

Polykarbamid

2,00

39

Polyuretan:

střižové vlákno

3,50

nekonečné vlákno

3,00

40

Vinylal

5,00

41

Trivinyl

3,00

42

Elastodien

1,00

43

Elastan

1,50

44

Skleněné vlákno:

o středním průměru nad 5 μm

2,00

o středním průměru 5 μm a menším

3,00

45

Kovové vlákno

2,00

Metalizované vlákno

2,00

Azbest

2,00

Papírové nitě

13,75

46

Elastomultiester

1,50

47

Elastolefin

1,50

48

Melamin

7,00

(1)Smluvní přirážka 17,00 % se rovněž použije, pokud není možné zjistit, zda je textilní výrobek obsahující vlnu a/nebo zvířecí chlupy zhotoven z vláken česaných nebo mykaných.

PŘÍLOHA X

SROVNÁVACÍ TABULKY

Směrnice 2008/121/ES

Toto nařízení

Článek 1 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Článek 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 3 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 písm. b) návětí

Čl. 3 odst. 1 návětí

Čl. 2 odst. 1 písm. b) bod i)

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod i)

Čl. 2 odst. 1 písm. b) bod ii)

Čl. 3 odst. 1 písm. b) bod ii)

Čl. 2 odst. 2 návětí

Čl. 2 odst. 1 návětí

Čl. 2 odst. 2 písm. a)

Čl. 2 odst. 1 písm. a)

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 2 odst. 1 písm. b) a c)

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

Čl. 2 odst. 1 písm. d)

Článek 3

Článek 5

Článek 4

Článek 7

Čl. 5 odst. 1

Čl. 8 odst. 1 a příloha III

Čl. 5 odst. 2

Čl. 8 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 8 odst. 3

Čl. 6 odst. 1

Čl. 9 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 9 odst. 3

Čl. 6 odst. 4

Čl. 9 odst. 4

Čl. 6 odst. 5

Článek 18

Článek 7

Článek 10

Čl. 8 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 8 odst. 2

Čl. 8 odst. 3

Čl. 13 odst. 1 a 2

Čl. 8 odst. 4

Čl. 13 odst. 3

Čl. 8 odst. 5

-

Čl. 9 odst. 1

Čl. 14 odst. 1

Čl. 9 odst. 2

Čl. 14 odst. 2

Čl. 9 odst. 3

Článek 15 a příloha IV

Čl. 10 odst. 1 písm. a)

Čl. 16 odst. 2

Čl. 10 odst. 1 písm. b)

Čl. 16 odst. 3

Čl. 10 odst. 1 písm. c)

Čl. 16 odst. 4

Čl. 10 odst. 2

Čl. 16 odst. 1 druhý pododstavec

Článek 11

Čl. 12 odst. 2 čtvrtý pododstavec

Článek 12

▌Příloha VII

Článek 13

Čl. 17 odst. 2

Čl. 14 odst. 1

-

Čl. 14 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Článek 15 a 16

Článek 23▌

Článek 17

-

Článek 19 a 20

-

Příloha I č. 1 až 47

Příloha I č. 1 až 47

Příloha II č. 1 až 47

Příloha IX č. 1 až 47

Příloha III

Příloha V

Příloha III bod 36

Čl. 3 odst. 1 písm. i)

Příloha IV

Příloha VI

Směrnice 96/73/ES

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Příloha VIII kapitola 1 oddíl I odst. 2

Článek 3

Čl. 17 odst. 2 první pododstavec

Článek 4

Čl. 17 odst. 3

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Článek 23

Článek 6

Článek 7

-

Článek 8

-

Článek 9

-

Příloha I

Příloha VIII kapitola 1 oddíl I

Příloha II bod 1 úvod

Příloha VIII kapitola 1 oddíl II

Příloha II bod 1 oddíly I, II a III

Příloha VIII kapitola 2 oddíly I, II a III

Příloha II bod 2

Příloha VIII kapitola 2 oddíl IV

Směrnice 73/44/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Příloha VIII kapitola 1 oddíl I

Článek 3

Čl. 17 odst. 2 první pododstavec

Článek 4

Čl. 17 odst. 3

Článek 5

Článek 23 ▌

Článek 6

-

Článek 7

-

Příloha I

Příloha VIII kapitola 3 úvod a oddíly I až IV

Příloha II

Příloha VIII kapitola 3 oddíl V

Příloha III

Příloha VIII kapitola 3 oddíl VI

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2)Stanovisko ze dne 16. prosince 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010.
(4) Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1.
(5) Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1.
(6) Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29.
(7) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.
(8) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.
(9) Přijaté texty, P7_TA(2009)0093.
(10)* Prosím vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost.
(11) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
(12) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1.
(13)* Devět měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.
(14) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22.
(15)* Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.
(16)* Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(17)** Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(18)* Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(19)* Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(20)** Dva roky a šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(21)***Datum vstupu tohoto nařízení v platnost.
(22) U výrobků, které spadají pod tuto položku a které jsou prodávány v odstřizích, se společnou etiketou rozumí etiketa na návinu. Provazy a lana spadající pod tuto položku jsou ty, které se používají při horolezectví a při vodních sportech.
(23)V některých případech je třeba předupravit jednotlivý zkušební vzorek.
(24)Zhotovené a hotové výrobky viz oddíl 7.
(25)Viz bod 1.
(26)Laboratorní mykací stroj může být nahrazen mísičem vláken nebo mohou být vlákna mísena metodou tvorby a odhazování chomáčků.
(27)Pokud lze cívky nasadit na vhodný návin, lze navíjet větší počet současně.
(28)Výjimku představuje metoda č. 12. Je založena na stanovení obsahu podstatné látky jedné ze dvou složek.
(29)Viz kapitola 1.1.
(30)Před prováděním analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost těchto modakrylových vláken nebo chlorovláken v daném činidle.
(31)Před provedením analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost polyvinylchloridových vláken v činidle.
(32)Divoká hedvábí, jako např. tussah, nejsou v 75 % hmot. kyselině sírové úplně rozpustná.
(33)Viz např. přístroj popsaný v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643–645.
(34)Viz kapitola 1.1.
(35)Hodnoty d jsou uvedeny v kapitole 2 této přílohy týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.


Makrofinanční pomoc Ukrajině ***I
PDF 281kWORD 62k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (KOM(2009)0580 – C7-0277/2009 – 2009/0162(COD))
P7_TA(2010)0169A7-0058/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0580,

–  s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0101/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665) a dodatek k tomuto sdělení (KOM(2010)0147),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závazek, který dal zástupce Rady dopisem ze dne 17. května 2010, že Rada přijme postoj Parlamentu, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie;

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0058/2010),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal stanovisko Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtenídne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2010/EU o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

P7_TC1-COD(2009)0162


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 388/2010/EU.)


Zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (změna nařízení (ES) č. 247/2006) ***I
PDF 282kWORD 70k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (KOM(2009)0510 – C7-0255/2009 – 2009/0138(COD))
P7_TA(2010)0170A7-0054/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0510),

–  s ohledem na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0255/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 42, čl. 43 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. března 2010(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0054/2010),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

P7_TC1-COD(2009)0138


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 641/2010.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011– oddíl I – Parlament
PDF 482kWORD 90k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011 (2010/2005(BUD))
P7_TA(2010)0171A7-0134/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména na článek 31 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o pokynech pro rozpočtový proces pro rok 2011 – oddíly I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX(3),

–  s ohledem na zprávu o sestavení předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2011, kterou generální tajemník předložil předsednictvu,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který sestavilo předsednictvo dne 19. dubna 2010 podle čl. 23 odst. 6 a čl. 79 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu,

–  s ohledem na předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který vypracoval Rozpočtový výbor podle čl. 79 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu,

–  s ohledem na článek 79 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0134/2010),

A.  vzhledem k tomu, že v zájmu plnění svých úkolů podle Smlouvy Parlament hodlá plně využívat a rozvíjet své výsady, a vzhledem k tomu, že si to vyžádá posílení několika prioritních oblastí a současně je nutný přísný přístup k využívání dostupných zdrojů,

B.  vzhledem k tomu, že v tomto ohledu rozpočtová situace, pokud jde o okruh 5 (správní výdaje), vyžaduje pro rok 2011 více než kdy jindy obezřetný a disciplinovaný přístup k rozpočtu Parlamentu, aby bylo možno sladit politické cíle a jejich financování,

C.  vzhledem k tomu, že přede dvěma lety byl zahájen pilotní postup úzké spolupráce mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem a že tento projekt pokračuje i v rámci rozpočtového procesu pro rok 2010,

D.  vzhledem k tomu, že výsadní pravomoci pléna při schvalování odhadu příjmů a výdajů a konečného rozpočtu budou plně zachovány v souladu s ustanoveními Smlouvy a s jednacím řádem,

E.  vzhledem k tomu, že ve dnech 24. března 2010 a 13. dubna 2010 se uskutečnily dvě předběžné dohodovací schůzky delegací předsednictva a Rozpočtového výboru, na nichž obě delegace projednaly řadu klíčových otázek,

Obecný rámec a celkový rozpočet

1.  konstatuje, že rozpočet na rok 2010 dle návrhu předsednictva činí 1 710 547 354 EUR, což představuje 20,32 % okruhu 5 víceletého finančního rámce (VFR); konstatuje, že navrhovaná míra zvýšení je 5,8 % oproti rozpočtu na rok 2010, včetně návrhu opravného rozpočtu č. 1/2010;

2.  plně si vědom úkolů, které před ním stojí, zastává názor, že v tomto odhadu příjmů a výdajů musí být míra růstu a konečná výše rozpočtu upravena; rozhodl, že v této fázi činí celková výše rozpočtu 1 706 547 354 EUR, což představuje zvýšení o 5,5 % a v rámci okruhu 5 jde o podíl ve výši 20,28 %; před sestavením konečného rozpočtu na podzim 2010 chce rovněž vyjasnit různé otázky a podrobněji prozkoumat navrhovaná opatření, a také zjistit, kde by bylo možno dosáhnout úspor;

3.  připomíná svůj názor, že na základě původních údajů VFR, který byl sjednán v roce 2006 a v platnosti je od roku 2007, by měla být výše jeho výdajů stanovena v okolí tradičního 20% limitu, a to s přihlédnutím k potřebám ostatních orgánů a institucí a k rozpětí, které je k dispozici; bere v tomto ohledu na vědomí požadavky Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů na částku 10 milionů EUR pouze na rok 2010; opakuje, že na okruh 5 může mít vliv také vznik Evropské služby pro vnější činnost; potvrzuje svůj názor, že předsednictvo a Rozpočtový výbor musí spolupracovat na přehodnocení tohoto limitu předtím, než zahájí interinstitucionální dialog o této otázce; navrhuje vytvořit pro tento účel pracovní skupinu, která by měla začít pracovat před koncem července 2010;

4.  požaduje vyjasnění střednědobého finančního plánování pro okruh 5 a plánovaných rozpětí ve výši 109 milionů EUR pro rok 2011, 102 milionů EUR pro rok 2012 a 157 milionů EUR pro rok 2013; domnívá se, že by bylo užitečné dostávat informace o pracovních hypotézách Parlamentu k šesté zprávě generálních tajemníků (říjen 2009), pokud jde o rozpočet a o pracovní místa, ve srovnání s nyní předkládaným návrhem odhadu příjmů a výdajů; chtěl by si udělat jasno v tom, které významné (případné) projekty a personální změny jsou již zařazeny do výše uvedeného plánování na příští 2–3 roky; současně zdůrazňuje, že finanční plánování je pouze nezávazným orientačním nástrojem plánování a že konečné rozhodnutí přijímá rozpočtový orgán;

5.  ačkoli nemá námitek proti principu, že 1% podíl rozpočtu je rozumnou pohotovostní rezervou pro nepředvídané výdaje, souhlasí s návrhem předsednictva vzhledem k velmi napjaté situaci v okruhu 5 stanovit tuto rezervu na 14 milionů EUR;

6.  chápe, že pokud jde o žalobu ve věci platů, kterou právě projednává Soudní dvůr, je celkový „dopad“ pro Parlament v roce 2011, který by mohl v případě rozsudku ve prospěch Komise dosáhnout přibližně EUR 12 milionů, zahrnut v návrhu jako příděl prostředků v různých položkách rozpočtu;

7.  připomíná své předchozí požadavky, že již na jaře, tj. ve fázi, kdy je připravován odhad příjmů a výdajů, by měl být předložen úplný návrh rozpočtu, a následně by očekával, že na podzim budou navrženy již pouze menší či technické změny ve formě tzv. „návrhů na změnu“;

8.  znovu zdůrazňuje význam, který přikládá úzké spolupráci mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem při společném objasňování rozpočtových důsledků rozhodnutí, která mají být přijata; zdůrazňuje také, že v rámci každého rozhodovacího orgánu má zásadní význam používání finančních výkazů, které jeho členům jasně ukazují všechny rozpočtové důsledky;

Konkrétní otázky
Otázky související s Lisabonskou smlouvou

9.  vítá a schvaluje financování návrhů předsednictva týkajících se těchto opatření, tj. vytvoření zvláštní rezervy pro 18 poslanců ve výši 9,4 milionu EUR;

10.  může vyslovit souhlas s tím, že se předsednictvo zaměřuje na posílení odborného poradenství, které má přispět k tomu, aby byla legislativní činnost co nejkvalitnější;

11.  v tomto ohledu podporuje myšlenku, že je třeba v tematických sekcích nalézt vhodnou kombinaci interního a externího odborného poradenství podle toho, jaký druh informací je zapotřebí pro konkrétní projednávaná témata, chtěl by však obdržet bližší vysvětlení toho, zda a jakým způsobem lze navrhované zvýšení počtu zaměstnanců využít pružně, a rád by obdržel více informací o mírách čerpání prostředků v minulých letech a o poptávce výborů po tomto odborném poradenství;

12.  vítá skutečnost, že předsednictvo zohlednilo obavy vyjádřené v souvislosti s poměrem mezi místy AD a AST a oproti původnímu návrhu snížilo počet míst AST o 3; schvaluje prostředky na vytvoření 19 míst AD 5 a 13 míst AST 1 pro tematické sekce podle nynějšího návrhu předsednictva;

13.  souhlasí s tím, že je třeba posílit externí studie, a vítá dohodu mezi předsednictvem a Rozpočtovým výborem na tom, že příslušné prostředky budou navýšeny o 1,7 milionu EUR;

14.  bere na vědomí návrh rozšířit knihovnu o 28 pracovních míst, z nichž 13 míst bude určeno pro službu přípravy stručných podkladů pro poslance (dříve tuto činnost vykonávali smluvní zaměstnanci); schválí financování těchto 13 pracovních míst a jejich zařazení do plánu pracovních míst, pokud bude dána záruka, že budou obsazena na základě výběrového řízení a že se tím dosáhne odpovídajících úspor v prostředcích na smluvní zaměstnance; domnívá se, že další posílení stávajících informačních služeb z hlediska jak finančních, tak lidských zdrojů by mělo jít ruku v ruce s vytvořením uživatelsky vstřícného systému, který by umožnil poslancům snadný přístup ke všem informacím, které Parlament interně produkuje; rozhodl se zapsat do odhadu příjmů a výdajů prostředky na 15 dalších míst, umísťuje však polovinu této částky do rezervy do doby, než obdrží:

   další vysvětlení, jak budou tato místa využita v zájmu zlepšení poradenských služeb pro poslance;
   konkrétní informace o krocích, které učinily předsednictvo a správa, aby zavedly interní systém práce s poznatky, včetně předpokládaného časového rozvrhu pro jeho uvedení do praxe a informací o veškerých úsporách v důsledku racionalizace informačních zdrojů;

15.  domnívá se, že by měla být zajištěna – mj. prostřednictvím internetových stránek Parlamentu – široká obeznámenost se dvěma výše uvedenými službami nepřímé podpory a jejich patřičné zviditelnění, aby je poslanci skutečně využívali;

16.  připomíná své usnesení o pokynech, v němž již požadoval vyhodnocení situace u asistenčních příspěvků, včetně podrobného finančního výkazu celkových nákladů vyplývajících z jejich navrhovaného zvýšení; proto se rozhodl umístit příslušné prostředky do rezervy;

Rozšíření

17.  vítá rozpočtová rozhodnutí v rámci přípravy na rozšíření o Chorvatsko a schvaluje odpovídající prostředky a personální opatření;

Celkový plán pracovních míst

18.  bere na vědomí, že kromě požadavků na 68 pracovních míst souvisejících s Lisabonskou smlouvou a 62 pracovních míst souvisejících s rozšířením (včetně 11 míst pro skupiny) je požadováno 17 pracovních míst na dokončení druhého roku tříletého plánu pro GŘ INLO, který byl schválen v rozpočtovém procesu pro rok 2010, a 30 pracovních míst pro další oblasti, které by nebylo možné pokrýt ani po přesunech 20 zaměstnanců, které připadají v úvahu v roce 2011, což celkem činí 180 nových pracovních míst; požaduje podrobnější informace o pracovních místech, která byla přesunuta nebo převedena od začátku tohoto volebního období, včetně odhadu přesunů a převodů v roce 2010, a pokud je to možné, i pro rok 2011; rozhodl se zapsat do odhadu příjmů a výdajů prostředky na vytvoření těchto míst, umísťuje však do rezervy částku na vytvoření 30 míst pro „ostatní oblasti“, dokud neobdrží analýzu požadovaných informací;

19.  konstatuje, že návrh předsednictva nyní obsahuje 1 místo AD 5 a 1 místo AST 1 pro Evropsko-středomořské parlamentní shromáždění a 3 místa AD 5 a 1 místo AST 1 pro řízení rizik, neobsahuje však již plánované další 3 miliony EUR pro GŘ ITEC;

20.  konstatuje rovněž, že předsednictvo do návrhu zařadilo dalších 56 pracovních míst pro politické skupiny;

21.  schvaluje opatření a pracovní místa pro rok 2011 podle návrhu pro druhý rok tříletého plánu GŘ INLO schváleného minulý rok;

22.  rád by dostal více informací o přidělování prostředků na smluvní zaměstnance a přehled o čistých nákladech nebo čistých úsporách u prostředků na smluvní zaměstnance, které vyplynou ze schváleného navýšení plánu pracovních míst, zejména v souvislosti s obsazením různých funkcí v oblasti bezpečnosti, informačních a komunikačních technologií a knihovnických služeb interními zaměstnanci;

Budovy

23.  zdůrazňuje, že rozumná politika v oblasti budov bezprostředně souvisí s rozpočtovým procesem na rok 2011 a rovněž s obecnými otázkami udržitelného rozpočtu;

24.  vítá skutečnost, že předsednictvo svým rozhodnutím ze dne 24. března 2010 vyhovělo požadavku Evropského parlamentu na středně- a dlouhodobou politiku v oblasti nemovitostí a budov; vyjadřuje hned od počátku pochybnost nad tím, zda je reálné uskutečňovat souběžně všechny současné a plánované operace v oblasti budov, které by mohly vyplynout ze střednědobé až dlouhodobé strategie v této oblasti; není si jist, zda je možné uskutečňovat tak velký počet projektů v rámci současného VFR, a žádá nezbytná vysvětlení;

25.  v tomto ohledu bere na vědomí návrh předsednictva použít 85,9 milionu EUR účelově vázaných příjmů (které mají být použity pro politiku Parlamentu v oblasti budov) na kanceláře poslanců v Bruselu; připomíná, že každý projekt, který se týká nemovitostí a může mít značný finanční vliv na rozpočet, podléhá konzultaci s rozpočtovým orgánem podle čl. 179 odst. 3 finančního nařízení; připomíná dále, že pokud jde o přenosy, finanční nařízení stanoví, že přenesené účelově vázané příjmy musí být použity jako první; v této souvislosti vítá skutečnost, že Parlament díky úhradě ve výši 85,9 milionu EUR od belgického státu může upřednostnit nové projekty v oblasti nemovitostí, a tím rychleji uskutečnit část střednědobé strategie v této oblasti;

26.  nemůže souhlasit s tím, aby byl tento účelově vázaný příjem vyhrazen pro tento konkrétní projekt v oblasti nemovitostí;

27.  požaduje, aby v budoucnu byly do rozpočtu zapsány nezbytné prostředky podle střednědobého plánu v oblasti nemovitostí; dále požaduje, aby pro velké projekty v oblasti nemovitostí byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka, což by usnadnilo střednědobé plánování finančních prostředků na projekty v oblasti nemovitostí a zvýšila by se transparentnost;

28.  konstatuje, že v návrhu předsednictva byly vyčleněny prostředky na přímé předfinancování počáteční fáze stavby nové budovy KAD ve výši 10,2 milionu EUR v položce rozpočtu pro leasingové platby; uznává, že takové dobrovolné předfinancování by pomohlo snížit finanční náklady, avšak vzhledem k extrémně napjaté situaci v roce 2011 se rozhodl pro tento účel zapsat do odhadu příjmů a výdajů nižší částku, a to 6,2 milionu EUR; je ochoten na podzim 2010 tuto částku přehodnotit podle aktuálních údajů o rozpočtové situaci a vývoji politiky Parlamentu v oblasti budov;

Bezpečnost

29.  přikládá velký význam hloubkové revizi bezpečnostní politiky, kterou oznámilo předsednictvo, a v tomto ohledu připomíná, že vždy usiluje o obezřetné využívání zdrojů a zejména o nákladově efektivní rovnováhu mezi interními zaměstnanci a externími pracovníky; žádá předsednictvo, aby pečlivě přezkoumalo provozní a finanční dopady nové strategie s cílem dosáhnout v návrhu rovnováhy mezi otázkami zajištění bezpečnosti na jedné straně a přístupností a otevřeností na straně druhé; zdůrazňuje, že Parlament by měl být i nadále v co největší míře otevřenou a přístupnou institucí; z tohoto důvodu chce od správy obdržet více informací o tzv. „projektu Wiertz“, aby mohl posoudit jeho důsledky z hlediska přístupnosti Parlamentu pro veřejnost;

Strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT)

30.  vítá strukturovanější přístup k IKT a vypracování komplexní strategie v této oblasti; opakuje rovněž, že podporuje dostatečné obsazování funkcí interními zaměstnanci, aby se snížila závislost na externích dodavatelích; poznamenává však, že nová místa již byla poskytnuta během posledních tří let; proto se domnívá, že tato otázka by měla být vyjasněna;

31.  bere na vědomí, že na projekt IT mobility poslanců, zejména na financování mobilních komunikačních prostředků, je vyčleněno 5 milionů EUR; vzhledem k tomu, že jde o poměrně vysokou částku, by rád obdržel více informací;

Otázky související se životním prostředím

32.  vítá mírné zvýšení prostředků na uplatňování systému EMAS a provádění opatření ke snižování emisí CO2, které jsou rozptýleny po celém rozpočtu, a dále zdůrazňuje význam, který této otázce přikládá;

33.  bere v tomto ohledu na vědomí vývoj klíčových výkonnostních ukazatelů od roku 2006, jak je uvádí přehled řízení z hlediska životního prostředí za rok 2008, zejména snížení uhlíkové stopy o 12,9 %, snížení spotřeby elektřiny o 0,8 %, zvýšení spotřeby plynu/ropy/tepla o 7,4 % v roce 2008, po poklesu o 17,5 % v roce 2007, zvýšení emisí z mobility/dopravy o 8,8 %, zvýšení podílu recyklovaného odpadu z 49,8 % v roce 2006 na 55,4 % v roce 2008, zvýšení spotřeby vody o 18,1 % a snížení spotřeby papíru o 16,9 %;

34.  vítá přílohu rozpočtu o řízení v oblasti životního prostředí, která poskytuje dobrý technický přehled o příslušných položkách rozpočtu; uvítal by rovněž v této souvislosti, aby tato příloha obsahovala ve výročních zprávách o EMAS více informací o různé míře uhlíkové stopy v budovách Parlamentu ve Štrasburku, v Bruselu a v Lucemburku a o cestách a dopravě v souvislosti s dílčími zasedáními a prezentovala současné výsledky snižování uhlíkové stopy Parlamentu a aby ilustrovala příznivý dopad na životní prostředí jako výsledek těchto investic a jakékoli úspory, jichž bylo dlouhodobě dosaženo;

35.  vyjadřuje svou podporu provádění opatření s cílem dále snižovat uhlíkovou stopu Parlamentu; vítá v tomto ohledu právě prováděné studie o aspektech budov souvisejících s úsporami energie a způsobech uplatňování mechanismů kompenzace uhlíkových emisí vznikajících při cestách; podporuje také pobídky k používání veřejné dopravy místo aut a dostupnost většího množství jízdních kol ve Štrasburku;

36.  konstatuje, že bod rozpočtu na cestovní výdaje poslanců je vyšší než položka na platy; zdůrazňuje, že je nutno odpovědně využívat příspěvky, zejména příspěvky na cesty, a poukazuje na to, že bez změny platných pravidel a používáním pokud možno jiných dopravních prostředků než první třídy letadla z a do pracovních míst Parlamentu lze snížit uhlíkovou stopu Parlamentu a zároveň i náklady; vyzývá předsednictvo, aby podle dohody z předběžné dohodovací schůzky předložilo včas před prvním čtením Parlamentu studii zaměřenou na fungování tohoto nového systému a možných řešení k dosažení úspor;

37.  připomíná, že rozpočty evropských orgánů a institucí obdržely od rozpočtového orgánu prostředky vyčleněné na financování dotace na veřejnou dopravu pro zaměstnance jako opatření na ochranu životního prostředí, a to na základě iniciativy pana Barrosa; požaduje aktuální informace o současné situaci, pokud jde o Parlament;

38.  žádá, aby – kdekoli je to možné a vhodné – byly k finančním výkazům používaným v rámci Parlamentu připojeny také výkazy týkající se životního prostředí;

39.  domnívá se, že směrnice o zadávání veřejných zakázek musí být upraveny, aby v případě, že je to možné a vhodné, lépe umožňovaly začlenění environmentálních a sociálních ustanovení;

Víceleté projekty a další výdajové položky

40.  vítá dohodu na zvýšení příslušných prostředků o 2,6 milionu EUR s cílem financovat 110 návštěvníků ročně, které mohou poslanci pozvat, namísto současných 100 návštěvníků; zastává názor, že by před zvažováním jakéhokoli dalšího zvýšení bylo vhodné získat čas na vyhodnocení fungování nového návštěvnického centra; útvary odpovědné za organizaci těchto návštěv by měly také vzít v potaz, že poslanci mohou mít zájem rozdělit si skupiny návštěvníků během roku na skupiny různé velikosti;

41.  schvaluje částku 3 miliony EUR vyčleněnou na otevření návštěvnického centra a provozní náklady na celý standardní rok; zdůrazňuje, že je třeba vyhodnotit první rok také z finančního hlediska, včetně těchto provozních nákladů;

42.  bere na vědomí rozhodnutí předsednictva zavést příspěvky na výkon funkce v Parlamentu s rozpočtovým dopadem ve výši 400 000 EUR; konstatuje však, že diskuse o této věci byla kontroverzní; v tomto ohledu vítá skutečnost, že k úhradě mimořádných nákladů vynaložených při výkonu těchto povinností musí být předloženy podpůrné dokumenty;

43.  bere na vědomí návrh předsednictva, aby byla do rozpočtu zapsána částka 2,5 milionu EUR na Dům evropských dějin, a to na odborné studie na základě výsledků architektonického výběrového řízení, které se nyní vyhodnocuje; připomíná svůj loňský požadavek, aby obdržel přehledný rozpis celkových nákladů, s nimiž se na tento projekt počítá, a to včetně administrativních výdajů, nejpozději ve fázi předběžného odhadu příjmů a výdajů pro rozpočtový proces pro rok 2011; připomíná rovněž dohodu s předsednictvem z předběžné dohodovací schůzky v roce 2009; poukazuje na to, že zpráva výboru expertů pro Dům evropských dějin obsahuje výčet 11 bodů, které znamenají další náklady: (1) „akademický poradní orgán složený z odborníků a muzejních specialistů“, (2)„institucionální nezávislost instituce“, (3) „rozsáhlé muzejně-pedagogické nabídky“, (4) „místo setkávání mladých akademických pracovníků“, (5) „neustálé vyhodnocování činnosti“, (6) „přechodně vystavené exponáty a putovní výstavy“, (7) „související akce s evropským rozměrem“, (8) „vlastní publikační činnost“, (9) „rozsáhlé nabídky online“, (10) „vybudování vlastní muzejní sbírky“, (11) „neustálý rozvoj výstavních expozic a infrastruktury muzea“; zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné vyčíslit celkové náklady na tento projekt;

Horizontální otázky

44.  vřele vítá skutečnost, že součástí návrhu rozpočtu je počáteční analýza, v níž jsou označeny fixní a variabilní náklady; uvědomuje si, jaké metodické obtíže jsou s tímto postupem spojeny, je však přesvědčen, že tyto koncepty by se měly dále zkoumat; v tomto ohledu očekává od příslušných orgánů odpověď na otázku, jak by bylo možné v rámci rozpočtového procesu Parlamentu uplatňovat koncept sestavování rozpočtu s nulovým základem a využít přitom toto rozlišování mezi fixními a variabilními náklady; požaduje hlubší zkoumání otázky fixních nákladů, při němž je třeba rozlišovat trvalé fixní náklady, fixní náklady na pevně daná období a oblasti, v nichž by bylo možno dosáhnout úspor; požaduje hlubší zkoumání otázky variabilních nákladů, a to s jednoznačnou vazbou mezi náklady a cíli, politikami a opatřeními a se stanovením priorit a jejich seřazením podle důležitosti;

45.  upozorňuje na to, že limity pro různé postupy zadávání veřejných zakázek jsou v současné době pro orgány EU přísnější než limity stanovené v příslušných evropských směrnicích o zadávání veřejných zakázek, a že tato situace vede k dodatečným administrativním nákladům a k využívání lidských zdrojů, které by bylo možno ušetřit tím, že výše uvedené limity budou lépe sladěny;

46.  podporuje činnosti, které mají sociální, kulturní nebo jazykový rozměr pro zaměstnance a jejich rodiny, neschvaluje však individuální dotace poskytované v této souvislosti, a v důsledku toho upravuje poznámky k příslušnému bodu rozpočtu;

47.  rozhodně podporuje další úsilí o to, aby Parlament lépe vyhovoval potřebám zdravotně postižených osob, a to jak pokud jde o nezbytné změny infrastruktury, tak o personální opatření;

Závěrečné úvahy

48.  zdůrazňuje, že jednotlivé položky rozpočtu by měly být podrobněji prozkoumány ještě před hlasováním o návrhu rozpočtu na podzim, a to včetně analýzy toho, jaké jsou míry plnění; rozpočet proto přezkoumá na podzim a tehdy také přijme konečná rozpočtová rozhodnutí;

49.  schvalujeodhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2011 a připomíná, že přijímání postoje Parlamentu k návrhu rozpočtu v podobě pozměněné Radou proběhne v říjnu 2010 podle hlasovacího postupu stanoveného ve Smlouvě;

50.  schvaluje společné prohlášení dohodnuté na rozpočtovém trialogu dne 25. března 2010, které je připojeno k tomuto usnesení;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ DOHODNUTÉ NA ROZPOČTOVÉM TRIALOGU DNE 25. BŘEZNA 2010

ROZPOČTOVÝ TRIALOG

25. března 2010

Společné prohlášení

Evropský parlament, Rada a Komise vzaly na vědomí obavy, jež v souvislosti s novým rozpočtovým procesem a zejména s dohodovacím výborem vyjádřili vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora a generální tajemníci Účetního dvora, Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru v dopise zaslaném generálním tajemníkům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Navrhují tyto orgány vyzvat k tomu, aby své připomínky týkající se dopadu postoje Rady a změn Evropského parlamentu zaslaly písemně přímo dohodovacímu výboru.

(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(2) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0087.


Zjednodušení SZP
PDF 302kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o zjednodušení SZP (2009/2155(INI))
P7_TA(2010)0172A7-0051/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2005 nazvané „Zjednodušení a zlepšení právní úpravy společné zemědělské politiky“ (KOM(2005)0509),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. března 2009 nazvané „Zjednodušená společná zemědělská politika pro Evropu – úspěch pro všechny“ (KOM(2009)0128),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A7-0051/2010),

A.  vzhledem k tomu, že veškeré právní předpisy musí být vždy přiměřené cíli a měly by být zaváděny až po celkovém posouzení dopadů, v jehož rámci se vyhodnocuje finanční břemeno vyplývající z příslušných právních předpisů a analyzují se náklady a přínosy,

B.  vzhledem k tomu, že zjednodušení by mělo na základě převládajících zjištění být přínosem především a zejména pro zemědělce, nikoli pouze pro vnitrostátní orgány a platební instituce v členských státech,

C.  vzhledem k tomu, že nová SZP by měla zemědělcům umožnit soustředit se na jejich hlavní cíl, a to je zajišťovat bezpečné a kvalitní potraviny, u nichž lze zjistit jejich původ, a zároveň by měla podporovat zemědělce, aby poskytovali netržní veřejné statky,

D.  vzhledem k tomu, že cílem by mělo být snížení nákladů na provádění SZP a současně i administrativní zátěže producentů působících ve Společenství tak, aby zemědělci měli více času k obhospodařování své půdy,

E.  vzhledem k tomu, že SZP by měla zůstat trvale konkurenceschopnou,

F.  vzhledem k nutnosti přijmout jasné a srozumitelné právní předpisy, které poskytují příslušným orgánům a zemědělcům právní jistotu, a zrušit právní předpisy zbytečné,

G.  vzhledem k tomu, že rozdělení jednotných plateb na jednotlivé zemědělské podniky by mělo zajistit spravedlivé zacházení,

H.  vzhledem k tomu, že k řešení důležitých právních otázek souvisejících se SZP je nezbytný funkční právní rámec,

I.  vzhledem k tomu, že v souladu s posledními reformami společné zemědělské politiky by nová SZP měla být více zaměřena na trh a na omezování nadměrného protekcionismu a současně by měla zachovat nástroje, které by pomáhaly zemědělcům v dobách značné ekonomické nestability,

J.  vzhledem k tomu, že SZP by měla být jednodušší a vstřícnější,

K.  vzhledem k tomu, že právní předpisy by měly být pružnější, aby bylo možné SZP přizpůsobit tak, že by zohledňovala specifické regiony a specifická území, aniž by přitom byl oslaben její charakter společné politiky,

L.  vzhledem k tomu, že by se měla podporovat výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a orgány místní správy,

M.  vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika má v EU 27 ústřední význam nejen jako prostředek k zajištění odpovídající dodávky bezpečných potravin, ale také jako prostředek k řešení takových úkolů, jako je zachování venkovských, horských a znevýhodněných oblastí i zcela okrajových oblastí a k zajištění mnohoúčelového využití evropského zemědělství,

Obecné zásady

1.  zdůrazňuje, že SZP by měla usilovat o sladění právních předpisů odstraněním jejich zdvojování; rovněž žádá Komisi, aby její snahou při zavádění nového nařízení bylo současně i odstranění nadbytečné zátěže;

2.  naléhavě žádá Komisi, aby ve velké míře a pravidelně konzultovala zúčastněné strany, pokud jde o zemědělství, s cílem lépe posoudit dopad nařízení přímo na místě a určit předpisy, které jsou pro zemědělce praktické, jednoduché a transparentní;

3.  zdůrazňuje, že další zjednodušení SZP je nezbytné k tomu, aby se snížily náklady na její provádění hrazené orgány EU, členskými státy i samotnými příjemci podpor; takto bude politika také srozumitelnější pro zemědělce a daňové poplatníky;

4.  vyzývá Komisi, aby s cílem zvýšit konkurenceschopnost zemědělství ve všech členských státech sjednotila předpisy SZP tím, že odstraní zdvojení úkolů a omezí byrokracii;

5.  podtrhuje, že opatření SZP by měla odpovídat sledovanému cíli a legislativní cesta by měla být zvolena pouze tehdy, je-li to skutečně odůvodnitelné, čímž se zabrání vytváření právních ustanovení, která jsou pro zemědělce těžko srozumitelná;

6.  vyzývá k tomu, aby SZP byla více motivována výsledky než orientována na regulaci, a vyzývá členské státy a jejich regionální orgány, aby zemědělcům poskytovaly prostřednictvím nástrojů poradenství a vhodných metod komunikace více pomoci a poradenství;

7.  očekává, že v souladu se zásadami zlepšení právní úpravy budou všechny budoucí právní předpisy doplněny komplexními hodnoceními dopadu s přihlédnutím k nadbytečné regulaci a administrativní zátěži a že bude přitom zajištěno, aby všechny nové právní předpisy odpovídaly kýženým cílům;

8.  domnívá se, že členské státy by měly vždy, kdy je to možné, povolit provádění autocertifikace;

9.  domnívá se, že členské státy by měly mít možnost zavádět v plánech rozvoje venkova režim daňových paušálů podle velikosti pozemku, a to především pro malé zemědělské podniky, za předpokladu, že je zaručeno plnění stanovených povinností;

10.  uznává hodnotu zásady podmíněnosti jako jednu z klíčových koncepcí přímých plateb v rámci SZP, ale rovněž uznává, že se doporučuje rozsáhlé zjednodušení těchto plateb, aniž by se snížila jejich efektivita;

11.  podtrhuje, že je nutné, aby SZP byla jednodušší, transparentnější a spravedlivější;

12.  upozorňuje, že zjednodušení SZP nemusí vést k menší podpoře zemědělcům a ke zrušení tradičních nástrojů řízení trhu; vyzývá Evropskou unii, aby zavedla účinný mechanismus, jehož cílem bude v budoucnu omezit kolísavost cen;

13.  zdůrazňuje, že zjednodušení SZP musí doprovázet informační opatření pro příjemce podpory, a vyzývá Komisi, aby rozšířila a zpracovala informační opatření pro společnou zemědělskou politiku;

14.  požaduje možnost autokorekce chyb, která by umožnila příjemcům podpory, jež neúmyslně porušili předpisy, informovat orgány, aniž by byli v důsledku povinni platit pokuty;

15.  upozorňuje, že systém pokut pro zemědělce za chyby při podávání žádostí o platby by měl být úměrný rozsahu porušení předpisů, a že by se neměly uplatňovat sankce v případě drobných chyb, a zejména chyb, kterých se zemědělec nedopustil vlastní vinou;

16.  zdůrazňuje, že jakékoli správní pokuty, včetně povinnosti zemědělce vrátit získané platby, by neměly být založeny na okolnostech, které jsou zcela zjevně mimo kontrolu zemědělce, zejména pak jedná-li se o nepředvídané události;

17.  upozorňuje na problém zemědělců, jejichž manželé/manželky provozují samostatný zemědělský podnik, a měli by tudíž mít samostatná práva a povinnosti;

Podmíněnost

18.  je toho názoru, že hlavním cílem kontrol je poskytovat zemědělcům poradenství a usměrňovat je, aby lépe a s co nejmenší administrativní zátěží plnili ustanovení právních předpisů; kontroly by proto měly být nadále prováděny veřejnými orgány, aby se zajistila jejich objektivita a nezaujatost;

19.  zdůrazňuje, že má-li se uspokojit poptávka devíti miliard lidí po potravinách, je podle OSN třeba, aby se celosvětová produkce potravin zvýšila do roku 2050 o 70 %;

20.  domnívá se, že by měly být stanoveny podmínky týkající se podmíněnosti, které by měly zohledňovat také velikost zemědělských podniků, aby se snížila administrativní zátěž malých podniků, u nichž je riziko nižší;

21.  trvá na tom, že uplatňují-li členské státy u zemědělců sankce za porušení nařízení, musí je uplatňovat transparentním, jednoduchým a úměrným způsobem, který zohledňuje reálnou situaci jednotlivých případů;

22.  domnívá se, že zákonná ustanovení pro kontrolování podmíněnosti by měla být pro zemědělce i pro kontrolní orgány snadno pochopitelná;

23.  je toho názoru, že základním cílem kontrol je vybízet zemědělce k lepšímu plnění právních předpisů a že pokud se v posledních letech objevilo pouze několik případů porušení předpisů, mohly by být každoroční kontroly podmíněnosti prováděné za účelem splnění požadavků podle předpisů v oblasti řízení omezeny nebo nahrazeny náhodnými kontrolami;

24.  zdůrazňuje, že požadavek provádět v souvislosti s drobným porušením předpisů následné kontroly (limit triviality) by měl být omezen na náhodné vzorky;

25.  domnívá se, že uplatňování požadavků podle předpisů v oblasti řízení by mělo být zrušeno, pokud jejich plnění nelze snadno kontrolovat a není měřitelné;

26.  je toho názoru, že členským státům či regionálním a místním orgánům by mělo být případně povoleno snížení jejich inspekčního závazku na určitou nižší hranici v případě, že uplatňují předpisový rámec pro analýzu rizik, který odpovídá ustanovením právních předpisů Společenství, a že prokazují vysokou míru souladu;

27.  požaduje, aby s cílem snížit inspekční závazek na konkrétní nižší hranici byl zaveden rámec pro analýzu rizik, který by platil v každém členském státě a byl v souladu s právem Společenství;

28.  domnívá se, že poskytování pomoci a poradenství ve větším rozsahu prostřednictvím informačních a poradenských nástrojů, například telefonní linky pomoci nebo internetu, by pomohlo předcházet porušování předpisů a zajistilo by členským státům nástroje k trvalému snižování inspekčního závazku;

29.  domnívá se, že kontroly, jež byly či mají být v zemědělských podnicích provedeny různými subjekty, jejichž úkolem či zákonnou povinností je jejich provádění, by měly být koordinovány s cílem snížit počet kontrolních návštěv v zemědělských podnicích;

30.  domnívá se, že by měl být sestaven komunikační plán týkající se podmíněnosti, aby bylo zemědělcům i spotřebitelům poskytnuto co nejvíce informací o požadavcích podmíněnosti a přínosu, který přinášejí veřejné statky a služby poskytované zemědělci, jejichž činnost je v souladu s těmito požadavky;

31.  zastává názor, že počet požadavků týkajících se podmíněnosti by měl být snížen a jejich rozsah aktualizován;

32.  požaduje schválení uskutečnitelného a transparentního systému ukazatelů s cílem zjednodušit hodnotící nástroje kontrol podmíněnosti a vyzývá ke zrušení stávajícího systému a k zavedení možnosti uložit dvě či více sankcí za jedno pochybení; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu nepoměru mezi porušováním předpisů, které se týkají identifikace zvířat a představují asi 70 % všech případů porušování, a dalšími požadavky a aby učinila vhodné změny;

33.  je toho názoru, že o podmíněnosti by měl být vypracován jediný legislativní dokument a že kladné přínosy zemědělských podniků, jež představují veřejné statky a služby, by měly být náležitě ohodnoceny;

34.  vyzývá k zachování určitých přísných a nekompromisních pravidel podmíněnosti, jež jsou členské státy ochotny přijmout a dodržovat;

Přímé platby

35.  domnívá se, že zemědělci musejí mít přístup k funkčním systémům, které jim umožní snadno a bez zbytečné byrokracie podávat žádosti o přímé platby, a to obvykle v místě svého bydliště;

36.  domnívá se, že mají-li být zjednodušena pravidla pro režim jednotných plateb, každoroční poskytování stejných podrobných informací v této souvislosti by mělo být zrušeno;

37.  je toho názoru, že k žádostem není třeba poskytovat takové množství informací, jelikož potřebné informace lze zjistit u platebních agentur členských států;

38.  požaduje povolení flexibilnějších postupů pro provádění plateb, které umožní provádět platby ještě před úplným ukončením všech kontrol;

39.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila definici způsobilé půdy a její výklad používaný v jednotlivých členských státech;

40.  je toho názoru, že stávající definice zemědělské činnosti pro účely jednotné platby by měla být přezkoumána tak, aby bylo jisté, že žadatelé, jež nejsou činnými zemědělci, nebudou mít na tyto platby nárok;

41.  domnívá se, že v budoucím systému by měly být zohledněny zásady zjednodušování a že zjednodušení, transparentnost a spravedlnost by měly být klíčovými prioritami reformy SZP;

42.  vyzývá Komisi, aby zrevidovala systém kontrol a účetních závěrek;

43.  domnívá se, že pokud jde o regulační kontroly, provádění auditů prověřujících dodržování předpisů a stanovování finančních náprav, měla by Komise přijmout přiměřenější a konečně i na rizicích založený přístup;

44.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na možné zlepšení rámce pro provádění auditů a kontrol SZP;

45.  domnívá se, že je třeba předcházet stávajícím velkým nesrovnalostem v přímých podporách, které existují mezi členskými státy, a zajistit tak rovné zacházení pro všechny zemědělce v Evropské unii a zabránit narušování trhu a hospodářské soutěže;

46.  uznává, že při řešení ekologických výzev, včetně přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění následků, hrají zemědělci důležitou roli při hledání praktických opatření nezbytných ke splnění těchto cílů, a věří, že spíše než regulace jsou nejlepším způsobem, jak dosáhnout těchto cílů, výsledné dohody;

47.  zdůrazňuje, že omezení byrokracie související s monitorováním a podáváním zpráv, která zatěžuje producentské organizace působící v odvětví produkce ovoce a zeleniny, by tyto organizace zatraktivnilo u zemědělců, kteří by byli vybízeni ke sdružování a ke společným postupům;

Rozvoj venkova

48.  zdůrazňuje, že pokud se platby provádí v závislosti na stávajícím systému certifikací (např. u bioprodukce a režimů podpory souvisejících s životním prostředím), je pouze jeden audit dostačující;

49.  se znepokojením konstatuje vysokou míru chyb v žádostech o přímé platby, jež byly zaznamenány v některých členských státech; zdůrazňuje, že tyto chyby lze především připsat používanému ortofotografickému vybavení než zemědělcům; žádá, aby tyto chyby byly trestány pouze v případech, kdy se jasně prokáže pokus o podvod;

50.  domnívá se, že právní předpisy, které jsou v rozporu s jinými právními předpisy, by před tím, než se stanou pro zemědělce závazné, měly být uvedeny v soulad (např. právní předpisy v oblasti životního prostředí a režim jednotných plateb);

51.  domnívá se, že je třeba revidovat definice obsažené v právních předpisech, které upravují rozvoj venkova, a v případě potřeby je rozšířit, aby tak byl zajištěn soulad s právními předpisy upravujícími přímé platby;

52.  zastává názor, že by měla být zvýšena transparentnost, pokud jde o postihy a povinnosti zemědělců;

53.  žádá zavedení přesně definovaných povinností pro zemědělce s cílem napravit nedostatek transparentnosti, pokud jde o postihy;

54.  uvítal by, pokud by kontroly těchto režimů byly vnímány v širší a dlouhodobější perspektivě s větším důrazem na konečný dopad a výsledek a nebyly by zaměřené na míru specifické chybovosti způsobenou opatřeními pro rozvoj venkova, příp. opatřeními v oblasti životního prostředí;

55.  podtrhuje, že současný složitý systém ukazatelů je zapotřebí přezkoumat a zjednodušit a že v důsledku systému monitorování, výročních zpráv a předběžných a následných hodnocení i hodnocení v polovině období vznikl příliš složitý systém ukazatelů a zpráv;

56.  žádá Komisi, aby prověřila používání výsledných dohod jakožto jednoduché a účinnější metody pro poskytování veřejných statků v budoucnu;

57.  žádá o zavedení zjednodušeného a jednotného systému ukazatelů, který by implicitně vedl k jejich snadnějšímu pochopení a uplatňování, k náležitým hodnocením a ke snížení byrokracie;

58.  domnívá se, že předpisy týkající se způsobilosti pro financování DPH v rámci pilíře II SZP, zejména u činností prováděných subjekty, na něž se vztahuje veřejné právo, by měly být harmonizovány s předpisy používanými v rámci strukturálních fondů;

59.  zdůrazňuje, že současně se zjednodušením SZP musí dojít i ke zjednodušení jejího provádění, a vyzývá členské státy, aby snížily na minimum administrativní formality, které jsou požadovány od potenciálních příjemců podpory v rámci SZP, zejména v oblasti rozvoje venkova;

60.  vyzývá členské státy, aby ve svých vnitrostátních programech rozvoje venkova nabídly potenciálním příjemcům podpory systémy, které zaručí transparentnost, a poskytly jim nezbytně dlouhou dobu na přípravu žádostí o finanční prostředky a splnění různých požadavků způsobilosti, které jsou stanoveny režimy podpory; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato otázka se stane trvalým prvkem dvoustranných jednání s členskými státy;

Identifikace zvířat

61.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prověřila systém identifikace zvířat, který je používán v jednotlivých členských státech, a usilovala o jednotný systém identifikace zvířat, a zajistila tak odstranění zbytečné regulace, zejména pokud jde o prověřování čísla producenta a čísla zemědělského podniku, požadovaný počet registrů a rozdíl mezi producentem a zemědělským podnikem;

62.  vyzývá k rozsáhlé harmonizaci pravidel pro identifikaci zvířat, která jsou v současné době velmi rozdílná;

63.  zastává názor, že poskytování údajů o přemisťování ovcí a koz a předávání informací do databází a úřadům by mělo být co nejvíce zjednodušeno, a to za použití veškerých dostupných nástrojů komunikace, včetně nových technologií;

64.  domnívá se, že pro ovce a kozy i prasata je dostačující identifikace stáda;

65.  vyzývá k odložení povinnosti elektronické identifikace ovcí a koz od 31. prosince 2009, jelikož náklady na tuto identifikaci jsou vzhledem k období hospodářské krize příliš vysoké;

66.  vyzývá k tříletému osvobození od postihů za nedodržení podmíněnosti, jež se týkají elektronické identifikace ovcí a koz, neboť se jedná o novou a komplexní technologii, jež bude kromě ověření v praxi vyžadovat určitou dobu, než si na ni zemědělci zvyknou; dále vyzývá Komisi, aby provedla důkladný přezkum příslušných předpisů;

o
o   o

67.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


Nový vývoj v oblasti veřejných zakázek
PDF 413kWORD 114k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o novém vývoji v oblasti veřejných zakázek (2009/2175(INI))
P7_TA(2010)0173A7-0151/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, zejména s ohledem na změny zavedené Lisabonskou smlouvou,

–  s ohledem na směrnice 2004/18/ES a 2004/17/ES o postupech při zadávání veřejných zakázek a na směrnici 2007/66/ES o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2009 nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (KOM(2009)0615),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. května 2009 nazvané „Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem“ (KOM(2009)0215),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 nazvané „Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí“ (KOM(2008)0400),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise ze dne 5. února 2008 týkající se uplatňování právních předpisů Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru (IPPP) (C(2007)6661),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům ke smlouvám na veřejné zakázky“ (SEK(2008)2193),

–  s ohledem na interpretační sdělení Komise ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek(1),

–  s ohledem na následující rozsudky Soudního dvora Evropské unie:

   ze dne 19. dubna 2007 ve věci C-295/05 (Tragsa),
   ze dne 18. prosince 2007 ve věci C-532/03, Komise vs. Irsko (irská záchranná služba),
   ze dne 13. listopadu 2008ve věci C-324/07 (Coditel Brabant),
   ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, Komise vs. Německo (Stadtwerke Hamburg),
   ze dne 10. září 2009 ve věci C-206/08 (Eurawasser),
   ze dne 9. října 2009 ve věci C-573/07 (Sea S.r.l.),
   ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08 (Acoset),
   ze dne 15. října 2009 ve věci C-275/08, Komise vs. Německo (Datenzentrale Baden-Württemberg),
   ze dne 25. března 2010 ve věci C-451/08 (Helmut Müller),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. února 2010 ke sdělení „Příspěvek k udržitelnému rozvoji: role spravedlivého obchodu a nevládních koncepcí záruk udržitelnosti v souvislosti s obchodem“ (RELEX-IV-026),

–  s ohledem na následující studie:

   „Evaluation of Public Procurement Directives: Markt/2004/10/D Final Report“, Europe Economics ze dne 15. září 2006,
   „The Institutional Impacts of EU Legislation on Local and Regional Governments, A Case Study of the 1999/31/EC Landfill Waste and 2004/18/EC Public Procurement Directives“, European Institute of Public Administration (EIPA) ze září 2009,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 nazvané „Zadávání zakázek v předobchodní fázi: Podpora inovací za účelem zajištění trvale vysoké kvality veřejných služeb v Evropě“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. června 2007 o specifických problémech při provádění a uplatňování právních předpisů vztahujících se k veřejným zakázkám a o vztahu těchto právních předpisů k lisabonské agendě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2006 o partnerství veřejného a soukromého sektoru a právu Společenství o zadávání veřejných zakázek a koncesích(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o spravedlivém obchodu a rozvoji(5),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0151/2010),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize jasně upozornila na velký ekonomický význam veřejných zakázek, že účinky krize na místní orgány jsou již zcela zjevné a že zároveň platí, že veřejné orgány mohou řádně plnit své úkoly ve veřejném zájmu pouze tehdy, mohou-li počítat s nezbytnou právní jistotou v této oblasti a nejsou-li postupy zadávání veřejných zakázek příliš složité,

B.  vzhledem k tomu, že pro vnitřní trh je nezbytný dobře fungující trh veřejných zakázek, který by napomáhal přeshraniční hospodářské soutěži, podněcoval inovace, prosazoval nízkouhlíkové hospodářství a vytvářel optimálního hodnotu pro veřejné orgány,

C.  vzhledem k tomu, že právní předpisy o veřejných zakázkách mají zajistit, aby se s veřejnými prostředky řádně hospodařilo a aby podniky, které mají zájem, měly možnost získat veřejné zakázky v prostředí spravedlivé hospodářské soutěže,

D.  vzhledem k tomu, že cílem přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek v roce 2004 bylo zjednodušit a modernizovat příslušné postupy, učinit je flexibilnějšími a vytvořit větší právní jistotu,

E.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva poprvé zařadila do primárních právních předpisů Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv, upevnila pojem subsidiarity a udělila vnitrostátním parlamentům i Výboru regionů právo obrátit se na Soudní dvůr Evropské unie,

F.  vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr projednával neúměrně vysoký počet případů porušení právních předpisů v této oblasti, což naznačuje, že mnoho členských států mělo potíže s dodržováním směrnic o zadávání veřejných zakázek,

G.  vzhledem k tomu, že s cílem zajistit, aby se evropské politiky vyvíjely způsobem, který by naplnil touhy evropských občanů, obsahuje Smlouva o fungování Evropské unie pojem sociálně-tržního hospodářství, sociální klauzuli a protokol o službách obecného zájmu, které definují společné hodnoty Unie,

H.  vzhledem k tomu, že úmluva MOP č. 94 stanovuje, že obecné smlouvy o veřejných zakázkách musejí obsahovat ustanovení zajišťující rovné odměňování a pracovní podmínky, které nejsou horší než pracovní podmínky dohodnuté např. v kolektivních smlouvách,

Obecné připomínky a doporučení

1.  vyslovuje politování nad tím, že cílů přezkumu směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 dosud nebylo dosaženo, zejména pokud jde o zjednodušení předpisů o zadávání veřejných zakázek a vytvoření větší právní jistoty; doufá však, že nedávné rozsudky Soudního dvora Evropské unie pomohou vyřešit otevřené právní otázky a že počet soudních řízení klesne; vyzývá Komisi, aby při jakémkoli přezkumu evropských předpisů zohlednila a aktivně prosazovala cíle spočívající ve zjednodušení a zefektivnění postupu zadávání veřejných zakázek;

2.  vyslovuje dále politování nad tím, že stávající předpisy – v kombinaci s neúplnými prováděcími opatřeními na vnitrostátní a regionální úrovni, početnými iniciativami v oblasti právně nevynutitelných předpisů ze strany Evropské komise a s výkladem příslušných právních ustanovení Soudním dvorem Evropské unie a vnitrostátními soudy – vedly ke vzniku komplikovaného a nepřehledného souboru pravidel, který staví především veřejné subjekty, soukromé podniky a poskytovatele služeb obecného zájmu před složité právní problémy, které již nelze vyřešit bez značných administrativních nákladů nebo bez externí právní pomoci; naléhavě vyzývá Komisi, aby tuto situaci napravila a aby jako v rámci iniciativy pro lepší tvorbu právních předpisů prozkoumala důsledky právně nevynutitelných předpisů, omezila návrhy takových předpisů pouze na klíčové aspekty a vyhodnotila je z hlediska zásady subsidiarity a proporcionality, a to s přihlédnutím k pěti zásadám uvedeným v bílé knize o evropské správě z roku 2001 (otevřenost, účast, individuální odpovědnost, efektivita a koherence);

3.  poukazuje na to, že v důsledku tohoto vývoje musí zadavatelé veřejných zakázek často upřednostnit právní jistotu před potřebami politiky a s ohledem na tlak na veřejné rozpočty musí často veřejnou zakázku nebo službu zadat tomu, kdo předložil nejlevnější nabídku, namísto aby byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka; obává se, že se tím oslabí inovační základna a globální konkurenceschopnost EU; naléhavě žádá Komisi, aby tuto situaci napravila a vypracovala strategická opatření s cílem motivovat zadavatele veřejných zakázek a dát jim pravomoci k tomu, aby zadávali zakázky těm, kteří předloží ekonomicky nejvýhodnější a nejkvalitnější nabídky;

4.  zdůrazňuje, že evropské iniciativy v oblasti veřejných zakázek musí být efektivněji koordinovány, aby nebyl ohrožen jejich soulad se směrnicemi o zadávání veřejných zakázek nebo nevznikly právní problémy pro ty, kdo tyto předpisy uplatňují; požaduje proto povinná opatření pro zajištění koordinace v rámci Komise pod vedením generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby, které odpovídá za zadávání veřejných zakázek, a za účasti dalších příslušných generálních ředitelství; požaduje jednotné umístění na internetu a pravidelné informování zadavatelů s cílem zajistit, aby byla příslušná právní ustanovení transparentnější a uživatelsky vstřícnější;

5.  kritizuje nedostatečnou transparentnost, pokud jde o složení a práci interní poradní výbor Komise pro zadávání veřejných zakázek (ACPP) a o úlohu a pravomoci poradního výboru pro otevírání veřejných zakázek (CCO), a vyzývá Komisi, aby učinila kroky, kterými zajistí vyvážené složení a transparentnost práce tohoto výboru i nově plánovaného poradního výboru pro partnerství veřejného a soukromého sektoru, v nichž by měli být zastoupeni i odboráři a představitelé podnikatelské sféry, zejména malých a středních podniků; požaduje, aby byl Evropský parlament průběžně řádně informován a byly mu poskytovány veškeré dostupné informace ve všech fázích tohoto procesu a na jeho konci;

6.  zastává názor, že vzhledem k tomu, že se veřejné zakázky týkají veřejných finančních prostředků, měly by být transparentní a otevřené veřejné kontrole; žádá Komisi o vyjasnění s cílem zajistit, aby místní a ostatní veřejné orgány měly právní jistotu a mohly informovat své občany o svých smluvních závazcích;

7.  zdůrazňuje, že zadávání veřejných zakázek musí probíhat za transparentních podmínek, přičemž se se všemi zúčastněnými stranami musí zacházet stejným způsobem a nejdůležitějším kritériem musí být vztah ceny a výsledků projektu, aby tak zakázku získal předkladatel nejlepší nabídky, nikoli uchazeč, jehož nabídka je nejlevnější;

8.  vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení směrnic o zadávání veřejných zakázek ex post a zohlednila přitom názory vyjádřené v této zprávě; očekává, že tento přezkum bude proveden s plným zapojením všech zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Evropským parlamentem; je pro to, aby jakákoli revize přihlížela k celému rámci a zahrnovala i směrnici o přezkumném řízení při zadávání veřejných zakázek a analýzu vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici o přezkumném řízení, aby nedošlo k dalšímu tříštění právních předpisů o veřejných zakázkách; zastává názor, že praktický dopad této směrnice dosud nelze vyhodnotit, protože nebyla ve všech členských státech provedena ve vnitrostátním právu;

Spolupráce veřejných orgánů

9.  upozorňuje, že Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 2009, poprvé zařazuje do primárního práva Evropské unie uznání práva regionálních a místních samospráv (čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii); zdůrazňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích odkázal na právo místních samospráv a jednoznačně uvedl, že „veřejný orgán může pro výkon úkolů ve veřejném zájmu využívat vlastní prostředky, a to i ve spolupráci s jinými veřejnými orgány“ (rozsudek ve věci C-324/07); dále upozorňuje na rozsudek velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, v němž se dále uvádí, že právní předpisy Společenství nevyžadují, aby veřejné orgány používaly pro společné provádění úkolů ve veřejném zájmu žádnou zvláštní právní formu; proto se domnívá, že partnerství v rámci veřejného sektoru, jako jsou dohody o spolupráci mezi místními orgány a vnitrostátní spolupráce, spadají mimo oblast působnosti směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud jsou splněna tato kritéria:

   účelem daného partnerství je plnění úkolu ve veřejném zájmu uloženého všem dotčeným místním orgánům,
   tento úkol plní výhradně dotčené veřejné orgány, tj. bez zapojení soukromých subjektů, a
   příslušná činnost se v zásadě vykonává jménem dotčených veřejných orgánů;

10.  poukazuje na to, že Komise vyjasnila, že ne každý krok veřejných orgánů podléhá právním předpisům o zadávání veřejných zakázek a že dokud nebudou ustanovení evropských právních předpisů vyžadovat vytvoření trhu v určité oblasti, je i nadále na členských státech, aby rozhodovaly, zda a do jaké míry chtějí samy plnit veřejné funkce;

11.  poukazuje na to, že závěry Soudního dvora Evropské unie ve výše uvedeném rozsudku se nejen přímo vztahují na spolupráci mezi místními orgány, ale jsou obecně platné, a v důsledku toho je lze uplatňovat na spolupráci mezi ostatními veřejnými zadavateli;

12.  upozorňuje na to, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 10. září 2009 ve věci C-573/07 uvedl, že otevření kapitálu společnosti původně s veřejnou kapitálovou účastí soukromým investorům lze zvažovat pouze tehdy, jestliže se povaha společnosti s veřejnou kapitálovou účastí během doby platnosti zakázky změní, a tím dojde ke změně základní podmínky zakázky, což si vyžádá vyhlášení nové soutěže na danou zakázku; poznamenává, že v důsledku judikatury Soudního dvora došlo k závažným změnám u předpisů v oblasti spolupráce v rámci veřejného sektoru, a vítá nedávné rozsudky vydané Soudním dvorem v této oblasti; žádá proto Komisi a členské státy, aby veřejně zpřístupnily informace o právních důsledcích těchto rozsudků;

Koncese na služby

13.  poukazuje na to, že koncese na služby ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. b) směrnice 2004/17/ES a článku 4 směrnice 2004/18/ES „je smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na služby s tou výjimkou, že proti plnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou“; zdůrazňuje, že koncese na služby byly vyňaty z oblasti působnosti směrnic o veřejných zakázkách, aby se tím zadávajícím orgánům a smluvním dodavatelům poskytla větší flexibilita; upozorňuje, že Soudní dvůr Evropské unie v několika rozsudcích potvrdil, že na koncese na služby se tyto směrnice nevztahují, vztahují se na ně však obecné zásady stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie (zákaz diskriminace, zásada rovného zacházení a transparentnosti), a že musí zůstat otevřené pro veřejné zadavatele zakázek, aby mohli zajistit poskytování služeb prostřednictvím koncese, pokud se domnívají, že to je nejlepší metoda, jak danou veřejnou službu zajistit, a to i tehdy, když existuje omezené riziko spojené s touto operací, avšak toto riziko je plně převedeno na držitele koncese (rozsudek ve věci C-206/08 ze dne 10. září 2009, body 72–75);

14.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 19. listopadu 2009 o vývoji v partnerství veřejného a soukromého sektoru a s velkým zájmen očekává příslušné posouzení dopadu; očekává, že Komise se poučí z neúspěšných partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je třeba náležitě zohlednit složitost postupů i rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o právní kulturu a praxi v oblasti koncesí na služby; zastává názor, že proces definování termínu „koncese na služby“ a vytváření právního rámce upravujícího tyto koncese prošel vývojem, který je důsledkem směrnic o zadávání veřejných zakázek z roku 2004 a doplňující judikatury Soudního dvora Evropské unie; trvá na tom, že jakýkoli návrh právního aktu týkajícího se koncesí na služby by byl opodstatněný, pouze pokud by měl za cíl napravit narušení fungování vnitřního trhu; upozorňuje, že taková narušení dosud nebyla zjištěna, a právní akt o koncesích na služby je tudíž zbytečný, protože nesměřuje ke znatelnému zlepšení fungování vnitřního trhu;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

15.  vítá právní vyjasnění podmínek, za nichž se právní předpisy o veřejných zakázkách vztahují na institucionalizované partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména vzhledem k velkému významu, který Komise ve svém sdělení z 19. listopadu 2009 přikládá těmto partnerstvím v souvislosti s bojem proti změně klimatu a podporou obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy; upozorňuje na to, že směrnice o zadávání veřejných zakázek se použijí vždy, když má být určitý úkol svěřen podniku, který je v soukromém vlastnictví, a to i v pouze velmi malé míře; zdůrazňuje však, že jak Komise ve svém sdělení ze dne 5. února 2008, tak i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 15. října 2009 ve věci C-196/08 jasně konstatovaly, že v souvislosti se zadáním zakázky nebo převedením jistých úkolů na nově zřízené partnerství veřejného a soukromého sektoru není nutné dvojí výběrové řízení, ale že před udělením koncese bez výběrového řízení smíšenému veřejně-soukromému podniku speciálně zřízenému pro tento účel musí být splněna tato kritéria:

zastává proto názor, že otázka uplatnění právních předpisů o veřejných zakázkách na institucionalizovaná partnerství veřejného a soukromého sektoru byla vyřešena, a vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly prohlášení v tomto smyslu;

   výběr soukromého společníka musí být proveden na základě transparentního řízení, v němž musí být zakázka předem zveřejněna, po přezkumu finančních, technických, provozních a administrativních požadavků a podle charakteristik výběrového řízení s ohledem na konkrétní službu, která má být poskytována;
   smíšený veřejně-soukromý podnik si musí po celou dobu trvání koncese zachovat stejný účel společnosti; podstatná změna účelu společnosti nebo zadaného úkolu by si podle Soudního dvora Evropské unie vyžádala nutnost nového výběrového řízení;

16.  zdůrazňuje však, že nedávná finanční krize postavila do nového světla způsoby, jakými jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru často financována a jak jsou sdílena finanční rizika; žádá Komisi, aby řádně vyhodnotila finanční rizika spojená s vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru;

Městské plánování / rozvoj měst

17.  vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-451/08; zastává názor, že při výkladu směrnice je třeba mít na mysli rozsáhlé a ambiciózní cíle směrnice, nesmí to však vést k domněnce, že při odvolání na její účel lze její oblast působnosti rozšiřovat donekonečna – jinak by totiž hrozilo nebezpečí, že by se směrnice vztahovala na veškeré městské plánování, neboť ustanovení, jimiž se řídí možnost uskutečňovat stavební práce, již z definice podstatně mění hodnotu příslušných pozemků; zastává názor, že v posledních několika letech pronikly právní předpisy o veřejných zakázkách do oblastí, které z jejich podstaty nelze klasifikovat v rámci veřejných nákupů, a proto navrhuje, aby bylo při uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ještě více zdůrazněno kritérium nákupu;

Zakázky pod prahovou hodnotou

18.  upozorňuje, že Evropský parlament je stranou řízení ve věci Německo vs. Komise, předložené Soudnímu dvoru Evropské unie dne 14. září 2006, jde o žalobu proti interpretačnímu sdělení Komise ze dne 1. srpna 2006 o právních předpisech Společenství použitelných pro zadávání veřejných zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, a očekává rychlé rozhodnutí;

Mikropodniky a malé a střední podniky

19.  žádá Komisi, aby zhodnotila dopad směrnic o zadávání veřejných zakázek na mikropodniky a malé a střední podniky, zvláště pokud jde o jejich úlohu subdodavatele, a aby s ohledem na budoucí přezkum těchto směrnic zvážila, zda potřebujeme další předpisy pro zadávání subdodávek ve veřejných zakázkách, s cílem předejít zejména tomu, aby malé a střední podniky jako subdodavatelé měly horší podmínky než hlavní dodavatel veřejné zakázky;

20.  vyzývá Komisi, aby zjednodušila postupy pro zadávání veřejných zakázek s cílem zbavit místní samosprávu i podniky nutnosti vynakládat velké množství času a peněz pouze na byrokratické záležitosti; zdůrazňuje, že zjednodušení postupů usnadní přístup malých a středních podniků k těmto smlouvám a umožní jim účastnit se těchto zakázek za rovnějších a spravedlivějších podmínek;

21.  domnívá se, že subdodávky představují formu organizace práce, která je vhodná z hlediska odborné stránky provádění prací; zdůrazňuje, že smlouvy o subdodávkách musejí splňovat všechny povinnosti hlavních dodavatelů, zvláště v oblasti pracovněprávních předpisů a bezpečnosti; je toho názoru, že za tímto účelem by bylo vhodné vytvořit určitý vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem, pokud jde o odpovědnost;

22.  podporuje systematické přijímání alternativních nabídek (či variant); poukazuje na to, že z hlediska prosazování a šíření inovačních řešení jsou velmi důležité podmínky výběrového řízení, zejména přijímání alternativních nabídek; zdůrazňuje, že specifikace týkající se plnění a funkčních požadavků a výslovné přijímání variant dává předkladatelům nabídek možnost navrhovat inovační řešení;

23.  doporučuje, aby byl vytvořen jednotný internetový přístupový portál pro všechny informace týkající se veřejných zakázek jako vertikální síť pro všechny výzvy k podávání nabídek; podotýká, že cílem by mělo být zajistit odbornou přípravu a poskytovat informace, směrovat podniky k zakázkám a vysvětlovat platné právní předpisy, zejména v případě malých a středních podniků (které obvykle nemají mnoho lidských a administrativních zdrojů se zkušeností v oblasti terminologie a postupů týkajících se zadávání veřejných zakázek), a že specializovaná poradenská místa by jim mohla pomáhat i s posouzením toho, zda skutečně splňují podmínky výběrového řízení, a pokud ano, tak také s vyplněním příslušné dokumentace;

24.  konstatuje, že malé a střední podniky usilují o přístup na trhy veřejných zakázek a že pro rozvoj „strategie pro malé a střední podniky“ je třeba učinit více; v rámci této strategie proto vyzývá členské státy, aby pracovaly se zadavateli a ve vhodných případech podporovaly možnost subdodávek, rozvíjely a šířily osvědčené praktické metody, vyhýbaly se příliš normativním postupům před udělením zakázky, používaly v dokumentaci výběrových řízení normy s cílem zajistit, aby dodavatelé nemuseli začínat od úplného začátku, a aby vytvořily centralizovaný inzertní portál pro zakázky; rovněž vyzývá Komisi, aby zhodnotila iniciativy členských států v této oblasti a podpořila větší šíření evropského kodexu osvědčených postupů na základě iniciativy Small Business Act;

25.  povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly „program rozvoje dodavatelů“, který je již v některých zemích vypracován; konstatuje, že takový nástroj lze využít k podpoře dialogu mezi dodavateli a zadavateli, který umožní jednotlivých subjektům setkat se v rané fázi nákupního procesu; zdůrazňuje, že takový mechanismus je nezbytný pro podněcování inovací a zlepšování přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila významnější úlohu evropských malých a středních podniků v mezinárodních veřejných zakázkách a aby se intenzivněji snažila předcházet diskriminaci evropských malých a středních podniků zajištěním stejných podmínek, jaké mají někteří členové GPA (např. Kanada a USA); konstatuje, že opatření ke zlepšení transparentnosti a přístupu na vnitrostátní trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek by napomohla malým a středním podnikům v přístupu na tyto trhy;

27.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že do znovu vyjednané dohody WTO o veřejných zakázkách bude začleněna klauzule umožňující Evropské unii při zadávání veřejných zakázek upřednostňovat malé a střední podniky, obdobně jako je tomu u klauzulí, které již uplatňují jiné státy, jež jsou smluvními stranami této dohody;

Ekologické veřejné zakázky

28.  poukazuje na značný význam veřejných zakázek pro ochranu klimatu a životního prostředí, energetickou účinnost, inovace a stimulaci hospodářské soutěže a připomíná, že veřejné orgány by měly být povzbuzovány k tomu, aby při veřejných zakázkách zohledňovaly ekologická, sociální a jiná kritéria a měly by k tomu mít možnost; vítá praktickou pomoc poskytovanou veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnost využívání ekologických veřejných zakázek jako nástroje k prosazování udržitelného rozvoje;

29.  znovu opakuje svou předchozí žádost uvedenou ve zprávě z února 2009, aby Komise vytvořila příručku pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, která by měla dokládat praktické příklady rozdělení rizika a zisku podle podmínek na trhu; kromě toho se domnívá, že společnostem, které se účastní veřejných zakázek v předobchodní fázi, musejí být udělována práva duševního vlastnictví, což by podpořilo porozumění ze strany veřejných orgánů a vedlo dodavatele k účasti na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

30.  vítá vytvoření kontaktního místa systému EMAS při Evropské komisi, které poskytuje praktické informace a podporu podnikům a jiným organizacím při hodnocení, vykazování a dosahování lepších výsledků v oblasti ochrany životního prostředí v kontextu zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření obecnějšího on-line portálu, který by mohl poskytovat praktické rady a podporu subjektům využívajícím postupy zadávání veřejných zakázek, zejména subjektům zapojeným do složitých postupů zadávání veřejných zakázek vyžadujících spolupráci;

Sociálně odpovědné veřejné zakázky

31.  zdůrazňuje, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek je situace stále nejasná, a vyzývá Komisi, aby v této oblasti poskytla pomoc ve formě příruček; upozorňuje v této souvislosti na změny v právním rámci, které přinesla Lisabonská smlouva a Listina základních práv, a očekává, že Komise příslušná ustanovení vhodným způsobem provede; upozorňuje na základní problém, a to že se sociální kritéria vztahují na výrobní proces, takže jejich dopad v konečném produktu nelze rozeznat, a že globalizované výrobní systémy a složité dodavatelské řetězce způsobují, že jejich dodržování lze obtížně sledovat; očekává proto také, že v oblasti sociálně odpovědných veřejných zakázek budou vytvořena podrobná a ověřitelná kritéria a databáze s kritérii vztahujícími se na konkrétní produkty; upozorňuje na problémy, s nimiž se zadavatelé zakázek potýkají, a na náklady, které jim vznikají při ověřování dodržování těchto kritérií, a vyzývá Komisi, aby navrhla vhodnou pomoc a podpořila nástroje, které lze využívat k ověřování spolehlivosti dodavatelských řetězců;

32.  vyzývá Komisi, aby jasně stanovila, že veřejné orgány mohou zadávání veřejných zakázek založit na sociálních kritériích, jako je např. vyplácení příslušných standardních mezd a další požadavky; vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny nebo jinou praktickou pomoc veřejným orgánům a jiným subjektům v souvislosti s udržitelným zadáváním veřejných zakázek, a vyzývá Komisi a členské státy, aby organizovaly častá školení a kampaně s cílem zvýšit informovanost o této problematice; podporuje myšlenku transparentního procesu se zapojením členských států a místních orgánů, jehož cílem je příslušná kritéria dále rozvíjet; upozorňuje na to, že zejména v oblasti sociálních kritérií skýtá tento proces nadějné vyhlídky na zlepšení situace;

33.  žádá Komisi, aby povzbuzovala veřejné orgány k tomu, aby ve svých výběrových řízeních a nákupních politikách využívaly kritéria spravedlivého obchodu na základě definice spravedlivého obchodu uvedené v usnesení Evropského parlamentu o spravedlivém obchodu a rozvoji ze dne 6. července 2006 a v nedávném sdělení Komise ze dne 5. května 2009; opakuje svou předchozí výzvu Komisi, aby podporovala používání těchto kritérií např. tím, že vypracuje konstruktivní pokyny týkající se zadávání veřejných zakázek v rámci spravedlivého obchodu; vítá jednomyslné přijetí stanoviska Výboru regionů ze dne 11. února 2010, které požaduje společnou evropskou strategii spravedlivého obchodu pro místní a regionální orgány;

Praktická pomoc: databáze a vzdělávací kurzy

34.  žádá, aby byla vytvořena často aktualizovaná databáze norem, zejména norem týkajících se environmentálních a sociálních kritérií, která by byla k dispozici veřejným orgánům, aby tak bylo zajištěno, že zadavatelé budou mít při přípravě výběrových řízení vhodné pokyny a jasný soubor pravidel, aby si mohli snadno ověřit, zda dodržují příslušnou normu; očekává, že členské státy a všechny zúčastněné subjekty budou do tohoto procesu plně zapojeny; konstatuje, že tento proces směřující zdola nahoru by měl zohlednit cenné zkušenosti a znalosti, které často existují na místní, regionální a vnitrostátní úrovni; dále upozorňuje na negativní vliv trhu roztříštěného množstvím různých regionálních, vnitrostátních, evropských a mezinárodních charakteristik, zejména na oblast inovací a výzkumu;

35.  upozorňuje na význam norem pro zadávání veřejných zakázek, které mohou zadavatelům pomoci při plnění jejich cílů, umožní jim využívat vyzkoušené a osvědčené postupy v oblasti zadávání zakázek na výrobky a služby, zajistí nákladově efektivnější výběrové řízení a zabezpečí, aby zadávání veřejných zakázek splňovalo ostatní cíle politik, jako je udržitelnost nebo nákupy od malých podniků;

36.  uznává, že k překonání některých složitých problémů na trhu veřejných zakázek je nezbytná odborná příprava a výměna zkušeností mezi veřejnými orgány a Komisí; obává se však, že při snižování veřejných rozpočtů mohou být takové iniciativy omezeny; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby využívaly stávající zdroje a mechanismy, které mají k dispozici, například vzájemné hodnocení uvedené ve směrnici o službách, k podpoře malých týmů expertů v oblasti zadávání veřejných zakázek z jednoho regionu, které by zkoumaly činnost jiného regionu EU, což může pomoci nastolit důvěru a zavést osvědčené postupy v jednotlivých členských státech;

37.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pro místní orgány a politické činitele pořádaly vzdělávací kurzy a kampaně zaměřené na zvyšování informovanosti a aby do nich zařazovaly další zúčastněné subjekty, zejména poskytovatele sociálních služeb;

Regionální rozvoj

38.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr pravidelně ve svých výročních zprávách o plnění rozpočtu uvádí a také ve své poslední výroční zprávě za rozpočtový rok 2008 uvedl, že nedodržování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek je jedním ze dvou nejčastějších důvodů chyb a nesrovnalostí, které se vyskytují při realizaci evropských projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že nesrovnalosti bývají často způsobeny nesprávným provedením právních předpisů EU a uplatňováním odlišných pravidel členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s regionálními a místními orgány zrevidovaly jednotlivé soubory pravidel týkající se zadávání veřejných zakázek, a to s cílem tato pravidla sjednotit a zjednodušit celý právní rámec zadávání veřejných zakázek, zejména s cílem snížit riziko vzniku chyb a zajistit účinnější využívání strukturálních fondů;

39.  domnívá se, že překážkou může být nejen nákladnost a složitost, ale i doba potřebná k dokončení postupu zadávání veřejných zakázek a také hrozba právních kroků ve formě zdlouhavých odvolacích postupů, které často maří různí aktéři, a vítá tedy skutečnost, že plán obnovy umožňuje v souvislosti s rozsáhlými veřejnými projekty použít konkrétně v letech 2009 a 2010 zrychlené postupy, které jsou stanoveny ve směrnicích o zadávání veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby tento postup využívaly a poskytovaly místním a regionálním orgánům pomoc při jeho uplatňování a využívání, a to vždy v souladu s obecnými pravidly a předpisy pro zadávání veřejných zakázek;

40.  vyzývá Komisi, aby zvážila, zda je možné využít urychleného postupu v rámci strukturálních fondů a také prodloužení časově omezených hraničních hodnot zejména pro rychlejší investování i po roce 2010;

Mezinárodní obchod

41.  poukazuje na to, že vnitřní trh a mezinárodní trhy jsou stále více propojeny; v této souvislosti se domnívá, že zákonodárci na vnitřním trhu EU a vyjednávači EU v oblasti mezinárodního obchodu by měli mít při výkonu své činnosti vždy na mysli možné vzájemné důsledky a měli by zaujmout promyšlený přístup, který je v politice veřejných zakázek vždy zaměřen na podporování hodnot EU jako např. transparentnost, zásadní odmítání korupce a pokrok v oblasti sociálních a lidských práv; vyzývá k tomu, aby Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výbor pro mezinárodní obchod pořádaly společné informativní schůzky s cílem prohloubit součinnost;

42.  zdůrazňuje, že předpokladem spravedlivého a volného trhu zaměřeného na hospodářskou soutěž je vhodný rámec pro zadávání vládních zakázek, který by napomáhal boji proti korupci;

43.  v souvislosti se závazky Evropské unie v oblasti mezinárodních veřejných zakázek poukazuje dále na význam zpřísnění protikorupčních mechanismů v této oblasti a upozorňuje na potřebu zaměřit úsilí na zajištění transparentnosti a spravedlivosti při využívání veřejných prostředků;

44.  naléhavě požaduje, aby 22 pozorovatelských států ve výboru pro GPA urychlilo proces přistoupení k GPA;

45.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost zařadit do dohod o veřejných zakázkách s mezinárodními partnery ustanovení vyžadující dodržování základních lidských práv stanovených v úmluvách a mezinárodních dohodách;

46.  ačkoli rozhodně vystupuje proti ochranářským opatřením v oblasti zadávání veřejných zakázek na celosvětové úrovni, je pevně přesvědčen o zásadě reciprocity a proporcionality v této oblasti; vyzývá Komisi, aby posoudila zavedení přiměřených cílených omezení týkajících se přístupu na části trhu EU v oblasti zadávání veřejných zakázek pro ty obchodní partnery, kteří využívají otevřenost trhu EU, avšak neprojevili úmysl otevřít svůj vlastní trh společnostem z EU, s cílem pobídnout naše partnery, aby přijali přiměřená opatření zajišťující reciproční přístup na trh pro evropské společnosti;

47.  upozorňuje na ustanovení článků 58 a 59 směrnice 2004/17/ES; vyzývá členské státy, aby plně využívaly možnost informovat Komisi o problémech týkajících se přístupu jejich podniků na trhy třetích zemí, a vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření, který by zajistila, že podniky EU budou míst skutečně přístup na trhy třetích zemí;

o
o   o

48.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 179, 1.8.2006, s. 2.
(2) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 10.
(3) Úř. věst. C 146 E, 12.6.08, s. 227.
(4) Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 447.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2006)0320.


Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koncepce „Oficiální rozvojová pomoc plus“
PDF 277kWORD 119k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o soudržnosti politik EU ve prospěch rozvoje a o koncepci oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +) (2009/2218(INI))
P7_TA(2010)0174A7-0140/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 9 a 35 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“(1),

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii, a především na čl. 21 odst. 2 této smlouvy, který stanovuje principy a cíle EU v oblasti mezinárodních vztahů, a s ohledem na článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy), který znovu potvrzuje, že EU při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíží k cílům rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (Lisabonské smlouvy), který potvrzuje, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

–  s ohledem na článek 12 dohody o partnerství AKT-ES (dohody z Cotonou),

–  s ohledem na společnou strategii Afrika-EU přijatou v Lisabonu v prosinci 2007,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Soudržnost politik v zájmu rozvoje: jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (KOM(2005)0134 - SEK(2005)0455),

–  s ohledem na první dvouletou zprávu EU o soudržnosti politik v zájmu rozvoje (KOM(2007)0545) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2007)1202),

–  s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Kodex pravidel EU, pokud jde o dělbu práce v oblasti rozvojové politiky“ (KOM(2007)0072),

–  s ohledem na zprávu EU o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje za rok 2009 (KOM(2009)0461) a připojený pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2009)1137),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Soudržnost politik ve prospěch rozvoje – vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku“ (KOM(2009)0458),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o pracovním programu týkajícím se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (SEK(2010)0421 v konečném znění) připojený ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: dvanáctibodový akční plán EU na podporu rozvojových cílů tisíciletí (KOM(2010)0159),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“ (KOM(2009)0160),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o reformě společné rybářské politiky (KOM(2009)0163),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize Komise o reformě společné rybářské politiky(2),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 24. dubna 2009 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb, a zejména na přílohu I tohoto usnesení(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 21. a 22. prosince 2004 týkající se zemědělství a rybolovu,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 24. května 2005 o urychlení pokroku při plnění rozvojových cílů tisíciletí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. října 2006 o začlenění rozvojových otázek do rozhodování Rady,

–  s ohledem na bod 49 v závěrech předsednictví Evropské rady ze dnů 14. a 15. prosince 2006,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 19. a 20. listopadu 2007 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje,

–  s ohledem na bod 61 v závěrech předsednictví Evropské rady ze dnů 19. a 20 června 2008,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 18. května 2009 o pomoci rozvojovým zemím při řešení krize,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 17. listopadu 2009 o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a operačním rámci pro účinnost pomoci,

–  s ohledem na strategický dokument OECD z roku 1996 nazvaný „Formování 21. století: příspěvky rozvojové spolupráce“, na prohlášení ministrů OECD z roku 2002 „Opatření v zájmu společného rozvojového programu“ a na zprávu OECD z roku 2008 nazvanou „Budování základů soudržnosti politik ve prospěch rozvoje“,

–  s ohledem na pařížské prohlášení o účinnosti pomoci a akční program z Akkry,

–  s ohledem na prohlášení ministrů o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přijaté OECD dne 4. června 2008,

–  s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN a osmý rozvojový cíl tisíciletí,

–  s ohledem na ministerské zasedání WTO v listopadu 2001 a na Monterreyský konsensus z roku 2002,

–  s ohledem na světový summit o udržitelném rozvoji v roce 2002 a usnesení přijaté valným shromážděním v rámci světového summitu v roce 2005,

–  s ohledem na usnesení o úloze dohody o partnerství z Cotonou při řešení potravinové a finanční krize v zemích AKT přijaté na 17. zasedání Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU(4) konaném v Praze ve dnech 4. až 9. dubna 2009,

–  s ohledem na svá usnesení vycházející ze zpráv Výboru pro rozvoj: usnesení ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj(5), usnesení ze dne 1. února 2007 o začlenění hlediska udržitelnosti do politik rozvojové spolupráce(6), usnesení ze dne 25. října 2007 o současném stavu vztahů mezi EU a Afrikou(7), usnesení ze dne 17. června 2008 o soudržnosti politik v zájmu rozvoje a vlivech využívání některých biologických přírodních zdrojů Evropskou unií na rozvoj západní Afriky(8), usnesení ze dne 29. listopadu 2007 o podpoře afrického zemědělství – návrh rozvoje zemědělství a zajišťování potravin v Africe(9) a na usnesení ze dne 22. května 2008 o opatřeních následujících po Pařížské deklaraci o účinnosti pomoci z roku 2005(10),

–  s ohledem na svá usnesení vycházející ze zpráv Výboru pro mezinárodní obchod: usnesení ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu (11) a ze dne 1. června 2006 o obchodu a chudobě: navrhování obchodních politik pro co největší přínos obchodu při snižování chudoby(12),

–  s ohledem na zprávu Evropské konfederace nevládních organizací pro pomoc a rozvoj (CONCORD) z roku 2009 nazvanou „Soudržnost politik ve středu zájmu“,

–  s ohledem na studii agentury ActionAid z roku 2003 nazvanou „(Ne)soudržnost politik v rámci podpory poskytované Evropskou unií rozvojovým zemím: případová studie tří zemí“,

–  s ohledem na studii Guida Ashoffa z roku 2006 nazvanou „Posilování soudržnosti politik v zájmu rozvoje: koncepční otázky, institucionální přístupy a poznatky získané z komparativních materiálů“,

–  s ohledem na zprávu centra ECDPM nazvanou „Mechanismy orgánů EU a členských států pro prosazování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje: závěrečná zpráva“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0140/2010),

A.  vzhledem k tomu, že OECD navrhla definovat pojem soudržnost politik ve prospěch rozvoje jako „snahu o zajištění toho, aby cíle a výsledky vládních rozvojových politik nebyly podrývány ostatními politikami této vlády, které mají dopad na rozvojové země, a aby tyto ostatní politiky, kde to je možné, podporovaly rozvojové cíle“(13); vzhledem k tomu, že koncepce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vypracovaná EU má za cíl lépe provázat politiky EU a že nedostatečná politická činnost může v tomto ohledu nepříznivě ovlivnit očekávané výsledky v oblasti rozvojové spolupráce,

B.  připomínaje závazek Evropské unie přijmout v souladu se závěry, které v roce 2005 schválila Evropská rada, opatření na podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje(14),

C.  vzhledem k tomu, že existují rozdíly mezi soudržností jednotlivých politik (zamezováním rozporům mezi různými oblastmi vnější politiky) a soudržností v zájmu rozvoje (povinností, aby všechny politiky EU, které mají dopad na rozvojové země, braly v úvahu rozvojové cíle),

D.  vzhledem k tomu, že článek 208 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že snížení a v dlouhodobém výhledu vymýcení chudoby je hlavním cílem rozvojové politiky EU; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje slouží cílům rozvojové spolupráce Unie ve všech jejích politikách,

E.  vzhledem k tomu, že existují zjevné případy nesoudržnosti mezi politikami EU v oblasti obchodu, zemědělství, rybolovu, klimatu, práv duševního vlastnictví, migrace, financí, zbraní a surovin; vzhledem k tomu, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje může vést díky nalezení základní součinnosti mezi politikami EU ke snížení chudoby,

F.  vzhledem k tomu, že překážkami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje jsou chybějící politická podpora, nejasné pravomoci, nedostatečné zdroje, absence účinných nástrojů a ukazatelů pro monitorování a rovněž skutečnost, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje nemá přednost před protichůdnými zájmy,

G.  vzhledem k tomu, že finanční příspěvky, které EU vyplácí v rámci dohod o partnerství v odvětví rybolovu, nepřispěly ke konsolidaci rybářských politik partnerských zemí, a to z velké části kvůli nedostatečnému sledování toho, jak jsou tyto dohody prováděny, kvůli průtahům při vyplácení této pomoci, a někdy dokonce i kvůli nevyužití této pomoci,

H.  vzhledem k tomu, že prvním rozvojovým cílem tisíciletí je snížit do roku 2015 o polovinu podíl lidí trpících hladem, ale vzhledem k tomu, že každý den hladoví téměř miliarda lidí, přestože planeta produkuje dostatek potravin k nasycení všechny svých obyvatel,

I.  vzhledem k tomu, že vývozní dotace EU na zemědělské výrobky mají v rozvojových zemích katastrofální dopad na zabezpečení potravin a na rozvoj životaschopného zemědělství,

J.  vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že do roku 2015 splní cíl OSN vyčlenit 0,7 % hrubého národního důchodu na oficiální rozvojovou pomoc, přičemž na rok 2010 si v této oblasti stanovila prozatímní cíl 0,56 % HND,

K.  vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z listopadu 2008, podle kterého musí operace Evropské investiční banky (EIB) v rozvojových zemích upřednostňovat hledisko rozvoje před jakýmikoli hospodářskými či politickými cíli,

L.  vzhledem k tomu, že krize ukázala, že oficiální rozvojová pomoc je jedinečná ve svém zaměření na nejchudší země a v poskytování finančních prostředků na rozvoj předvídatelnějším a spolehlivějším způsobem než ostatní finanční toky,

M.  vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že z rozvojových zemí každoročně nelegálně odchází přibližně 900 miliard EUR, což závažným způsobem snižuje daňové příjmy rozvojových zemí, a tedy i kapacity pro jejich vlastní rozvoj,

1.  vítá, že podle dvouleté zprávy věnují Komise, Rada a členské státy zvýšenou pozornost soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a že v této oblasti přijímají ambicióznější závazky,

2.  opětovně potvrzuje svůj závazek posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v EU a ve své parlamentní práci,

3.  zdůrazňuje, že Evropská unie je zdaleka největším světovým dárcem (v roce 2008 dosáhla pomoc EU 49 miliard EUR, což představuje 0,40 % HND) a že má-li být dosaženo kolektivního cíle 0,56 % HND, k němuž se EU zavázala v roce 2005 na vrcholné schůzce v Gleneagles, úroveň poskytované podpory se zřejmě v roce 2010 vyšplhá na 69 miliard EUR; poukazuje na skutečnost, že by se tak na rozvojové cíle uvolnilo dodatečných 20 miliard EUR;

4.  připomíná, že v říjnu 2007 EU přijala strategii pomoci v oblasti obchodu („Aid for Trade“), v níž se zavázala, že do roku 2010 každoročně zvýší společnou pomoc EU v oblasti obchodu o 2 miliardy EUR (1 miliarda EUR z prostředků Společenství a 1 miliarda EUR od členských států);

5.  vyzývá rozvojové země, a především ty z nich, jimž je určena největší část pomoci EU, aby zajistily řádnou veřejnou správu, zejména při hospodaření s obdrženou pomocí, a důrazně vyzývá Komisi, aby učinila veškeré nezbytné kroky k zajištění transparentního a účinného uplatňování pomoci;

6.  vítá pracovní program týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje na období 2010–2013, který může sloužit jako vodítko pro orgány EU a členské státy, a uznává jeho úlohu jakožto systému včasného varování pro budoucí politické iniciativy; vítá rovněž, že je provázán s různými oblastmi politik;

7.  připomíná povinnost Evropské unie zohledňovat zájmy rozvojových zemí a jejich občanů;

8.  domnívá se, že veškeré oblasti politik EU s externím dopadem musí být vytvářeny tak, aby podporovaly boj proti chudobě, dosažení rozvojových cílů tisíciletí a dodržování lidských práv, včetně rovnoprávnosti mužů a žen a sociálních, ekonomických a environmentálních práv;

9.  zdůrazňuje, že v dvoustranných, regionálních a vícestranných obchodních dohodách, které jsou pevně zakotveny v systému WTO založeném na předem stanovených pravidlech, je třeba zohlednit příslušné aspekty soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a v této souvislosti naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby aktivně spolupracovaly se všemi ostatními partnery v rámci WTO, kteří mohou pomoci dosáhnout vyváženého, ambiciózního a na rozvoj zaměřeného výsledku kola jednání z Dohá již ve velmi blízké budoucnosti;

10.  zdůrazňuje skutečnost, že tzv. „singapurské otázky“, jako je liberalizace služeb, investice a zadávání veřejných zakázek, zavedení pravidel hospodářské soutěže a důraznější vymáhání práv v oblasti duševního vlastnictví, nepřispívají k dosažení osmi rozvojových cílů tisíciletí;

11.  trvá na tom, aby Evropská unie, členské státy a EIB v tomto ohledu převzaly vedoucí roli a snížily atraktivitu investic prováděných prostřednictvím daňových rájů tím, že přijmou taková pravidla pro zadávání veřejných zakázek a poskytování veřejných financí, která znemožní všem společnostem, bankám nebo jiným institucím se sídlem v některém daňovém ráji mít prospěch z veřejných financí; žádá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby využily střednědobé revize vnějšího úvěrování EIB ke konkrétnímu zlepšení jejích schopností hodnotit příjemce těchto úvěrů a aby zajistily, aby její investice v rozvojových zemích skutečně přispívaly k vymýcení chudoby tím, že bude každoročně předkládat zprávy o dosažených výsledcích;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly celkové hodnocení dohod o rybolovu uzavřených se třetími zeměmi, aby byla vnější politika Unie v odvětví rybolovu plně v souladu s rozvojovou politikou a aby byla zvýšena kapacita partnerských zemí Unie zajistit ve svých vodách udržitelné provozování rybolovu, což zlepší zásobování potravinami a zvýší zaměstnanost v tomto odvětví;

13.  připomíná, že přístup EU k populacím ryb ve třetích zemích by v žádném případě neměl být podmínkou rozvojové pomoci v těchto zemích;

14.  naléhavě žádá Komisi, aby do všech dohod o partnerství v odvětví rybolovu začlenila kromě sociálních doložek i doložky týkající se lidských práv, aby Evropská unie mohla v případě prokázaného porušení lidských práv ve třetích zemích, které s Unií podepsaly dohody o partnerství v odvětví rybolovu, uplatnit vhodná opatření;

15.  připomíná, že 75 % nejchudších obyvatel světa žije ve venkovských oblastech, ale že jen 4 % oficiální rozvojové pomoci je určeno na zemědělství; vyzývá proto Komisi, členské státy a rozvojové země, aby se ve svých rozvojových politikách prioritně zabývaly zemědělstvím;

16.  je znepokojen negativním dopadem, který mají na vývoj ve třetích zemích finanční instituce, jež se především snaží vyhýbat daňovým povinnostem; v této souvislosti žádá Komisi, aby zintenzívnila spolupráci v oblasti daňové správy, především se zeměmi uvedenými v příloze I legislativního návrhu Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2009 (A6-0244/2009), které dostávají pomoc z evropských rozvojových fondů;

17.  vítá doporučení obsažené v závěrech ze zasedání Rady konaného dne 14. května 2008, aby součástí obchodních smluv byla doložka o řádné správě v daňové oblasti, neboť ta představuje první krok v boji proti daňovým ustanovením a postupům, které podporují daňové úniky a podvody; žádá Komisi, aby tuto doložku bezprostředně začlenila mezi body jednání o budoucích obchodních dohodách;

18.  vyzývá Komisi a země AKT, aby pokračovaly v dialogu vedeném o migraci s cílem posílit princip cirkulační migrace a usnadnit ji vydáváním cirkulačních víz; zdůrazňuje, že dodržování lidských práv a spravedlivé zacházení s příslušníky států AKT je závažně ohroženo dvoustrannými dohodami o zpětném přebírání se zeměmi tranzitu v souvislosti s externalizací řízení migrace, kterou uplatňuje Evropa a která nezaručuje dodržování práv migrantů a může vyústit v „kaskádové'zpětné přebírání, ohrožující jejich bezpečnost a životy;

19.  důrazně naléhá na Radu, aby urychleně dospěla k souhrnné dohodě v otázce návrhu revize směrnice o zdanění příjmů z úspor, a to především pokud jde o země uvedené v příloze I výše zmíněného legislativního návrhu, které přijímají pomoc z evropských rozvojových fondů;

20.  zdůrazňuje, že ERF, který je hlavním nástrojem financování rozvojové spolupráce EU, je třeba zahrnout do soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; potvrzuje, že v kontextu demokratické parlamentní kontroly a transparentního využívání ERF podporuje jeho plné začlenění do rozpočtu, přičemž je třeba zohlednit zejména rostoucí význam prováděných rozvojových politik EU, v jejichž rámci jsou zřizována konkrétní zařízení (jak je tomu např. ve strategii EU pro Afriku);

21.  vyzývá Komisi, aby sledovala nejen cíle hospodářského růstu, ale aby usilovala zejména o zmírnění nerovného rozdělování příjmů v jednotlivých rozvojových zemích i na celosvětové úrovni; zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování participačních procesů v rámci udržitelného rozvoje z vlastních kapacit, a to prostřednictvím různých forem sdružení, jako jsou např. družstva a metodika „participační reflexe a akce“, které jsou založeny na konsensu a účasti místních komunit, a vytvářejí tak účinnější organizační modely s trvalejšími výsledky a v procesu rozvoje zhodnocují úlohu sociálního hospodářství;

22.  vyzývá Komisi, aby podporovala činnosti spojené s rozvojovou pomocí, které by mohly při zohlednění dopadů finanční krize předcházet zvyšování nejistoty a častějšímu výskytu konfliktních situací, světové politické a hospodářské nestabilitě a růstu nucené migrace („uprchlíci před hladem“);

23.  žádá rozvojové země, aby v zájmu lepšího zabezpečení dodávek potravin a intenzivnějšího boje proti chudobě poskytovaly základní veřejné služby a zaručily přístup k půdě, včetně úvěrů pro drobné zemědělce, což pomůže omezit koncentraci velkých farem a intenzivní spekulativní využívání zdrojů spojené s ničením ekosystémů, a dále žádá Komisi, aby takové politiky podporovala;

24.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila dopad digitální propasti mezi bohatými a chudými zeměmi a věnovala zvláštní pozornost rizikům vyplývajícím z informačních technologií, neboť mohou napomáhat diskriminaci tím, že vytlačují na okraj ty, kteří jsou ze společenských, hospodářských a politických důvodů vyloučeni z přístupu k novým produktům, jejichž prostřednictvím se šíří nová informační revoluce;

25.  požaduje, aby existoval jednoznačný mandát pro posuzování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jasné a přesné operační cíle a detailně propracované postupy pro plnění těchto cílů;

26.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné, aby se k soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přistupovalo jako k dlouhodobému cíli a zajistila se tak pro tuto oblast trvalá podpora; zdůrazňuje význam včasného posouzení politik s cílem zabránit negativním dopadům na rozvojové země; za tím účelem požaduje přezkoumání dopadu činnosti soukromých evropských i mimoevropských subjektů se zvláštní pozorností věnovanou nadnárodním subjektům;

27.  vyzývá k zhodnocení přístupu, metodiky a výsledků politiky mimoevropské spolupráce a pomoci a příslušné úrovně mezinárodní spolupráce formou srovnávací analýzy se zvláštní pozorností zaměřenou na působení Číny v Africe;

28.  zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady zaměřit se při posouzení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje v roce 2009 na pět širokých oblastí nesmí nahradit sledování 12 tradičních politických oblastí: obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, dvoustranné dohody o rybolovu, sociální politiky (zaměstnanost), migrace, výzkum/inovace, informační technologie, doprava a energetika; dále vyzývá Komisi, aby označila případy nesoudržnosti, kdykoli by měly evropské politiky negativní dopad na rozvoj, a navrhla řešení; žádá Komisi, aby vytvořila mechanismy pro začlenění nových politických oblastí, které náležitě nezapadají mezi stávajících 12 oblastí, např. suroviny;

29.  připomíná své naléhavé mezinárodní závazky ve výši 0,7 % ODA/HND pro rok 2015, které musí být výlučně určeny na vymýcení chudoby; je znepokojen, že tzv. přístup oficiální rozvojové pomoci plus (ODA +) může rozmělnit příspěvek EU v rámci oficiální rozvojové pomoci pro boj proti chudobě; je znepokojen, že prostředky získané přístupem ODA + nemají žádný právní závazek k vymýcení chudoby nebo k pomoci při plnění rozvojových cílů tisíciletí;

30.  se znepokojením konstatuje, že není nijak zmíněn odliv kapitálu z rozvojových zemí do EU způsobený nesoudržnými politikami v rámci přístupu ODA + a že nejsou zohledněny škody způsobené rozvojovým zemím nerovnou fiskální soutěží a nelegálním odlivem kapitálu;

31.  vyjadřuje obavy nad tím, že se přístup ODA + zaměřuje pouze na příliv financí z EU na jih a opomíjí odliv financí z jihu směrem do EU, což podává zavádějící obrázek o směrech finančních toků;

32.  žádá Komisi, aby dále objasnila celounijní přístup a jeho dopad na rozvojovou politiku EU; vyjadřuje obavy, že by tento přístup mohl být začleněn do příštího finančního výhledu;

33.  vyzývá evropské členy Výboru OECD pro rozvojovou pomoc, aby odmítli veškeré pokusy rozšířit definici oficiální rozvojové pomoci, jež by zahrnovala přístup „Unie jako celku“ a koncept ODA +, které nedávno navrhla Evropská komise, stejně jako jiné položky nesouvisející s pomocí, jako jsou finanční toky, vojenské výdaje, promíjení dluhů, a to zejména rušení dluhů z vývozních úvěrů, a peníze vynaložené v Evropě na studenty a uprchlíky;

34.  uznává, že splnění závazků oficiální rozvojové pomoci je zcela nezbytné, ale stále nepostačuje k vyřešení rozvojové nouze, a opakuje svou výzvu Komisi, aby urychleně našla další zdroje finančních prostředků pro rozvoj a aby předložila návrhy na zavedení mezinárodní daně z finančních transakcí, která by přinášela dodatečné zdroje s cílem překonat nejhorší dopady krize a pokračovat v plnění rozvojových cílů tisíciletí;

35.  důrazně připomíná Komisi a členským státům, že oficiální rozvojová pomoc musí zůstat páteří evropské politiky rozvojové spolupráce zaměřené na vymýcení chudoby; zdůrazňuje proto, že pokud má dojít k výrazné podpoře nových zdrojů financování rozvoje, musí být tyto zdroje doplňkové, musí se používat ke snižování chudoby a nesmí v žádném případě nahrazovat oficiální rozvojovou pomoc;

36.  obává se, že ve většině rozvinutých zemích nebude do roku 2015 většina rozvojových cílů tisíciletí dosažena; vyzývá proto členské státy, aby splnily své společné cíle a aby dál přijímaly závazné právní předpisy a vydávaly roční harmonogramy s cílem splnit své sliby; vítá v této souvislosti „Návrh mezinárodního rozvojového účtu“, který představila britská vláda v lednu 2010;

37.  připomíná, že v souladu s institucionálním rámcem EU navrhuje jmenovat stálého zpravodaje pro „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“, který bude pověřen sledováním situace a informováním Výboru pro rozvoj o zjištěných případech nesoudržnosti v politikách EU;

38.  vyzývá Komisi, aby soustavně používala jednoznačné standardy a pravidelně aktualizované ukazatele s cílem posuzovat míru soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, například ukazatele udržitelného rozvoje, a zlepšit transparentnost vůči Evropskému parlamentu, státům, které jsou příjemci pomoci, a vůči občanské společnosti;

39.  žádá rozvojové země, aby vytvořily specifické vnitrostátní ukazatele soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jež budou v souladu se všeobecnými ukazateli EU, aby bylo možné hodnotit skutečné rozvojové potřeby a výsledky jednotlivých zemí;

40.  je toho názoru, že jestliže činnosti a opatření v rámci rozvojové politiky EU nesplňují zásady a cíle uvedené v článku 208 Lisabonské smlouvy a zásady a cíle vnější činnosti Unie vyjmenované v článku 21 Smlouvy o Evropské unii, představuje to porušení povinnosti, které může být předmětem žaloby u Soudnímu dvora Evropské unie v souladu s články 263 a 265 Smlouvy o fungování Evropské unie;

41.  zdůrazňuje, že má-li být podpořen lepší rozvoj a dosaženo hmatatelných výsledků, je důležité zajistit soudržnost mezi obchodními a rozvojovými politikami, a vítá v tomto ohledu zprávu EU o soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje pro rok 2009 (KOM(2009)0461);

42.  znovu zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost mezi obchodní politikou a dalšími (environmentálními a sociálními) politikami, zvláště v případě obchodních dohod obsahujících pobídky pro produkci biopaliv v rozvojových zemích;

43.  připomíná význam soudržnosti mezi obchodními a rozvojovými politikami a zdůrazňuje, že uplatňování kapitol o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách by mělo být pro Evropskou komisi příležitostí pro prosazování řádné správy a uplatňování zásadních evropských hodnot;

44.  považuje nedávné rozhodnutí EU opět zavést vývozní dotace na sušené mléko a další mléčné výrobky, které v podstatě dotují evropské zemědělské podniky na úkor chudých zemědělců v rozvojových zemích, za jednoznačné porušení klíčových zásad soudržnosti rozvojové politiky a vyzývá Radu a Komisi, aby toto rozhodnutí neprodleně zrušily;

45.  vyzývá, aby byly zastaveny vývozní subvence; v této souvislosti připomíná závazek, který v roce 2001 učinili v Dohá všichni členové WTO, totiž že ukončí kolo jednání o rozvoji zaměřené na nápravu existující nerovnováhy v obchodním systému přijetím požadavku, aby obchod sloužil rozvoji a přispíval k vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

46.  vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila podmínky, které stanovil Parlament pro udělení souhlasu s uzavřením obchodních dohod, s cílem zajistit, aby GŘ pro obchod disponovalo konzistentním mandátem pro obchodní jednání;

47.  vyzývá Komisi, aby všemi prostředky zajistila, že v době, kdy končí protokol o cukru a probíhá reforma režimu cukru v EU, budou všichni zainteresovaní partneři ochráněni proti dočasným otřesům na trhu;

48.  navrhuje další rozvoj existujících nástrojů EU ke snížení cel, jako je systém všeobecných celních preferenci GSP/GSP+ a kapitoly v dohodách o volném obchodu a v dohodách o hospodářském partnerství, a větší začlenění mezinárodních norem v oblasti práce a životního prostředí do těchto nástrojů;

49.  vyzývá opět Komisi, aby plně využívala mechanismy všeobecných celních preferencí GSP a GSP+ na vybudování institucionální kapacity v rozvojových zemích, a zlepšila tak jejich vlastní vnitřní soudržnost při vytváření rozvojových strategií;

50.  zdůrazňuje, že systematické konzultace s organizacemi práce a s odbory ohledně plnění sociálních a environmentálních standardů v třetích zemích, především před uzavřením dohod o hospodářském partnerství či před poskytnutím systému všeobecných preferencí GSP+, by v rozvojových zemích posílily soudržnost obchodních politik a podpořily udržitelný rozvoj;

51.  bere na vědomí, že podle monitorovací zprávy Komise o pomoci v oblasti obchodu za rok 2009 (KOM(2009)0160 v konečném znění, s. 30) klesly závazky EU v této oblasti vůči africkým, karibským a tichomořským státům (AKT) z 2 975 milionů EUR v roce 2005 na 2 097 milionů EUR v roce 2007, že podíl států AKT na celkových závazcích EU v této oblasti ve stejném období klesl z 50 % na 36 % a že tento vývoj není v souladu s předchozími sliby o upřednostnění rozvoje a vymýcení chudoby;

52.  v této souvislosti vítá všechny stávající iniciativy v oblasti obchodu s rozvojovými zeměmi na úrovni EU i WTO, především iniciativu „Vše kromě zbraní“ (EBA), systém GSP a GSP+, asymetrii a přechodná období ve všech platných dohodách EU o hospodářském partnerství (EPA) a pracovní program týkající se pomoci v oblasti obchodu na období 2010–2011, a vyzývá k revizi tohoto pracovního programu s cílem posílit jeho pákový efekt při podpoře udržitelného rozvoje;

53.  uznává významnou úlohu, již může hrát systém GSP+ zavedený EU v rámci podpory řádné správy a udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, a vybízí Komisi, aby zajistila, aby byl tento nástroj účinný a úmluvy MOP a OSN byly řádně uplatňovány v místní praxi;

54.  znovu zdůrazňuje, že EU by měla podporovat rozvojové země, které využívají „pružných ustanovení“ v rámci dohody TRIPS, aby mohly zajistit léky za dostupné ceny v rámci svých domácích programů v oblasti veřejného zdraví;

55.  vítá začlenění ochranné doložky o zabezpečení dodávek potravin do dohod o hospodářském partnerství a vybízí Komisi, aby zajistila její účinné uplatňování;

56.  vyjadřuje hluboké politování nad ustanoveními TRIPS+, která byla zahrnuta do dohody o hospodářském partnerství CARIFORUM-ES, a nad ustanoveními ztěžujícími dostupnost základních léků v dohodách, jež jsou v současné době vyjednávány se zeměmi Andského společenství a Střední Ameriky;

57.  naléhá na Komisi, aby v rámci jednání o uzavření dohod EPA ustoupila od svého stávajícího přístupu TRIPS+ týkajícího se farmaceutických a léčivých přípravků, a umožnila tak rozvojovým zemím poskytovat v rámci domácích veřejných zdravotních systémů léky za dostupné ceny;

58.  upozorňuje, že žádné opatření přijaté při jednáních ACTA o posílení pravomoci při přeshraničních kontrolách a zabavování zboží by nemělo být na újmu obecnému přístupu k legálním, cenově dostupným a bezpečným lékům;

59.  je znepokojen nedávnými případy, kdy celní orgány členských států EU zabavily generické léky přepravované přes evropské přístavy a letiště, a zdůrazňuje, že takové jednání oslabuje prohlášení WTO o přístupu k lékům; žádá příslušné členské státy EU, aby tyto praktiky urychleně zastavily; vyzývá Komisi, aby Parlamentu zaručila, že právě probíhající jednání ACTA nezabrání přístupu rozvojových zemí k lékům;

60.  domnívá se, že otázku změny klimatu je nutné řešit pomocí strukturálních reforem, a vyzývá k systematickému posuzování rizik plynoucích ze změny klimatu ve všech aspektech politického plánování a rozhodování, včetně oblastí obchodu, zemědělství a zabezpečení dodávek potravin; žádá, aby se výsledky tohoto posuzování používaly při formulování jasných a ucelených národních a regionálních strategických dokumentů a ve všech rozvojových programech a projektech;

61.  vítá nedávné vyjádření Komise, že opětovně přezkoumá nařízení (ES) č. 1383/2003, které má nezamýšlené důsledky pro tranzit generických léků, jejichž konečným adresátem byly rozvojové země, přes EU;

62.  je přesvědčen, že iniciativy, jako je patentový fond UNITAID pro léky proti HIV/AIDS, mohou napomoci dosáhnout soudržnosti politik EU v oblasti zdravotnictví a práv duševního vlastnictví;

63.  vítá, že Komise podporuje návrhy na poskytnutí pomoci domorodým společenstvím při využívání jejich tradičních znalostí a genetických zdrojů;

64.  vítá vyjádření Komise, že by v případě, že nebude možné dosáhnout dohody v rámci WTO, mohla EU ve spolupráci se zeměmi, které zaujmou obdobný postoj, snížit cla uplatňovaná na zboží šetrné vůči životnímu prostředí;

65.  podporuje snahy Komise o usnadnění převodu technologií do rozvojových zemí, obzvláště nízkouhlíkových technologií a technologií odolných vůči klimatu, které jsou zásadní pro přizpůsobení se změně klimatu;

66.  uznává hospodářský význam peněžních prostředků zasílaných zpět do rozvojových zemí, ale zdůrazňuje, že při uplatňování dvoustranných dohod o obchodu je třeba řešit problém tzv. „odlivu mozků“, zvláště ve zdravotnictví;

67.  vyzdvihuje práci mnoha organizací občanské společnosti v oblasti daňových úniků, k nimž se v rozvojových zemích uchylují nadnárodní společnosti se sídlem v EU, a žádá Komisi, aby jejich doporučení zohlednila při budoucích jednáních;

68.  vítá mechanismy, které Komise používá k posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, zejména systém konzultací mezi jednotlivými útvary, proces posouzení dopadu, posuzování dopadu na udržitelný rozvoj, meziútvarovou skupinu na podporu kvality a případně strategické posuzování vlivů na životní prostředí; táže se však, jaká kritéria GŘ pro rozvoj použilo při rozhodování o zrušení nesoudržných politických iniciativ, a žádá o větší transparentnost, pokud jde o výsledky meziútvarových konzultací; žádá, aby informace získané při posuzování dopadu byly Evropskému parlamentu zpřístupňovány ve srozumitelnější formě, a požaduje větší zapojení Evropského parlamentu, národních parlamentů a parlamentů rozvojových zemí do těchto mechanismů;

69.  žádá, aby byla strategie pomoci v oblasti obchodu prospěšná všem rozvojovým zemím, a ne jen těm, které souhlasí s větší liberalizací svých trhů; žádá Komisi, aby v průběhu jednání – zejména o dohodách o hospodářském partnerství – neprosazovala proti vůli rozvojových zemí zahájení jednání o kapitole o tzv. „singapurských otázkách“ a o finančních službách a aby neuzavírala dohody tohoto druhu, pokud tyto země ještě nezavedly příslušný vnitrostátní předpisový rámec a systém dohledu;

70.  žádá Komisi, aby do obchodních dohod, které vyjednává Evropská unie, byly systematicky začleňovány právně závazné sociální a environmentální normy za účelem prosazování cíle využití obchodu pro rozvoj;

71.  žádá Komisi, aby zahajovala posouzení dopadu dříve, tzn. ještě před tím, než se dospěje do pokročilé fáze přípravy návrhů politických iniciativ, a aby vycházela z existujících nebo speciálně provedených důkazně podložených studií a systematicky zohledňovala sociální, environmentální a lidskoprávní rozměry, neboť vzhledem k nedostatku údajů a složitosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje je výhledová analýza velmi užitečná a prakticky upotřebitelná; žádá Komisi, aby výsledky posouzení dopadu zahrnula do regionálních a národních strategických dokumentů týkajících se nástroje rozvojové spolupráce, společně s návrhy na další postup;

72.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že z 82 případů posuzování dopadů, které Komise provedla v roce 2009, se jen jeden věnoval rozvoji; zdůrazňuje, že je nutné přijmout systematický přístup k měření výkonnosti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; vyzývá proto Komisi, aby ústřední roli při prosazování většího zohledňování soudržnosti politik ve prospěch rozvoje přisoudila svému útvaru pro výhledové studie a soudržnost politik v GŘ pro rozvoj;

73.  vyzývá Komisi, aby do procesu vypracování své zprávy o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila Evropský parlament, a to např. formou dotazníku, lepším načasováním a zohledněním zpráv, které Parlament vypracoval z vlastního podnětu;

74.  vyzývá Komisi, aby do své práce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zapojila delegace EU tak, že v každé z delegací určí koordinační článek odpovědný za soudržnost politik ve prospěch rozvoje, jenž bude mít za úkol sledovat dopad politiky EU na úrovni partnerské země; žádá, aby se problematika soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stala součástí odborného vzdělávání zaměstnanců; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala výsledky konzultací, které povedou delegace EU; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby delegacím zajistila dostatečnou způsobilost, aby se mohly obracet na místní vlády a parlamenty a aby byla v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zaručena možnost aktivní účasti nestátních subjektů a občanské společnosti;

75.  navrhuje, aby útvary Evropské komise a členové delegací Rady působící v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje prošli školením, které by zvýšilo jejich povědomí o cíli této politiky;

76.  vyzývá Komisi, aby komisaři odpovědnému za rozvoj svěřila výhradní odpovědnost za prostředky přidělované jednotlivým zemím, za vnitrostátní, regionální a tematické strategické dokumenty, za vnitrostátní víceleté orientační programy, za roční akční programy a za realizaci pomoci ve všech rozvojových zemích, a to v úzké spolupráci s vysokým představitelem a komisařem pro humanitární pomoc, aby nedocházelo k nesoudržnému přístupu v rámci kolegia a Rady;

77.  vyzývá členské státy a jejich národní parlamenty, aby podporovaly soudržnost politik ve prospěch rozvoje prostřednictvím specifického pracovního programu se závazným časovým harmonogramem, aby se dosáhlo zlepšení evropského pracovního programu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a zvýšilo úsilí o poskytování pomoci tím, že se zajistí, že tato agenda není v rozporu s rozvojovými strategiemi partnerských zemí;

78.  navrhuje, aby byla soudržnost politik ve prospěch rozvoje zahrnuta do přezkumu nástroje rozvojové pomoci v polovině období, zejména pokud jde o relevantní tématické programy;

79.  navrhuje, aby byly specifické závazky v oblasti soudržnosti politik ve prospěch rozvoje zahrnuty do pracovního programu každého předsednictví;

80.  navrhuje, aby Rada zlepšila fungování stávajících struktur pro posílení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje například tím, že bude probíhat více společných schůzí pracovních skupin a jejich pracovní program se zpřístupní veřejnosti;

81.  navrhuje vypracovat dvouletou zprávu EP o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; navrhuje všem výborům, aby vypracovaly zprávy o svých postojích k rozvojové oblasti;

82.  zdůrazňuje význam spolupráce mezi výbory Evropského parlamentu; za tímto účelem navrhuje, aby v případě, že se v některém výboru diskutuje o citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, byly do diskuze úzce zapojeny ostatní příslušné výbory, a pokud některý výbor pořádá expertní slyšení k citlivé otázce týkající se soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, aby se na organizaci tohoto slyšení podílely i ostatní příslušné výbory;

83.  žádá o institucionální vyjasnění týkající se sdělení Komise o soudržnosti politik ve prospěch rozvoje (KOM(2009)0458) ohledně posílení partnerství a dialogu s rozvojovými zeměmi v otázce soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; ptá se, zda toto posílené partnerství bude zahrnovat i mechanismus pro poskytování rad rozvojovým zemím, aby věděly, co mohou samy udělat pro podporu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a plán budování kapacit na úrovni států pro provádění hodnocení soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

84.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.
(2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0039.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2009)0325.
(4) AKT-EU/100 568/09/fin.
(5) Úř. věst. C 292E, 1.12.2006, s. 121.
(6) Úř. věst. C 250E, 25.10.2007, s. 77.
(7) Úř. věst. C 263E, 16.10.2008, s. 633.
(8) Úř. věst. C 286E, 27.11.2009, s. 5.
(9) Úř. věst. C 297E, 20.11.2008, s. 201.
(10) Úř. věst. C 279E, 19.11.2009, s. 100.
(11) Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 291.
(12) Úř. věst. C 298E, 8.12.2006, s. 261.
(13) „Soudržnost politik ve prospěch rozvoje: institucionální přístupy: technický seminář“: seminář OECD konaný v Paříži dne 13. října 2003.
(14) Článek 35 společného prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise k rozvojové politice Evropské unie: „Evropský konsensus“ (2006/C 46/01).


Sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě
PDF 287kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o sankcích v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě (2009/2154(INI))
P7_TA(2010)0175A7-0130/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise „Analýza sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě“ (KOM(2009)0225),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A7-0130/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie s cílem zvýšit bezpečnost na silnicích a zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž vytvořila v posledních letech systém sociálních předpisů v silniční dopravě tím, že přijala nařízení (EHS) č. 3821/85 a nařízení (ES) č. 561/2006 a rovněž směrnici 2006/22/ES,

B.  vzhledem k tomu, že trestněprávní systémy v členských státech Evropské unie prošly svým historickým vývojem a z tohoto důvodu vykazují velké rozdíly, přičemž peněžité pokuty v jedné zemi mohou být v krajních případech až desetkrát vyšší než v zemi jiné,

C.  vzhledem k tomu, že se právní stav v oblasti mezinárodní přepravy zboží stal pro dopravce, a především také pro řidiče značně nepřehledným; vzhledem k tomu, že členské státy stojí při provádění právní úpravy před velkou výzvou a současná situace není slučitelná s jednotným trhem;

D.  znepokojen zprávami o závadách postihujících digitální tachografy, které je činí velmi zranitelnými vůči manipulaci,

Obecné shrnutí

1.  vítá zprávu Komise „Analýza sankcí stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě“; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že zpráva nepředstavuje vzhledem k chybějícím údajům některých členských států úplnou analýzu současné situace v Evropě; žádá Komisi, aby vyzvala členské státy k dodání chybějících údajů;

2.  konstatuje, že zpráva Komise vychází z kategorizace porušení předpisů podle nové přílohy III směrnice 2006/22/ES, aniž by byla zohledněna lhůta pro provedení stanovená v čl. 2 odst. 1 směrnice Komise 2009/5/ES;

3.  vyzývá proto Komisi, aby do konce roku 2010 předložila aktualizovanou a úplnou zprávu o provádění nové přílohy III směrnice 2006/22/ES;

4.  poukazuje na to, že v minulých vykazovacích obdobích došlo k výrazným zpožděním, takže se například stávající zpráva ze dne 3. srpna 2009 (24. zpráva Komise analyzující sankce v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě) zabývá pouze údaji z let 2005 a 2006, a proto může jen stěží předkládat jakékoliv závěry o současném stavu harmonizace sociálních předpisů pro uživatele silniční dopravy;

5.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejvíce usilovaly o zajištění rychlejšího plnění cílů stanovených v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006, aby byly pro budoucí harmonizační opatření k dispozici aktuálnější statistické údaje;

6.  připomíná, že také v příloze IV nařízení (ES) č. 1071/2009 se nachází výčet vážných porušení předpisů ve smyslu tohoto nařízení; je proto toho názoru, že je naprosto nezbytné, aby byla vytvořena harmonizovaná kategorizace vážných porušení sociálních předpisů;

Podstatné rozdíly mezi členskými státy

7.  konstatuje, že rozdíly v sankcích stanovených v právních předpisech členských států v případě vážného porušení sociálních předpisů v silniční dopravě nejsou jenom ve výši peněžitých pokut, ale týkají se také typů a kategorizace sankcí;

8.  poukazuje na to, že tyto odlišnosti mohou být vysvětleny na základě hospodářských a zeměpisných podmínek a také rozdílností právních systémů jednotlivých členských států v otázkách stíhání trestných činů a rozdílností politických přístupů ve věcech bezpečnosti silničního provozu;

9.  konstatuje, že sociální předpisy v silniční dopravě, především nařízení (EHS) č. 3821/85 a nařízení (ES) č. 561/2006 a rovněž směrnice 2006/22/ES, nechávají členským státům mnoho prostoru pro interpretaci; vyjadřuje politování nad tím, že četné nepřesné formulace v evropských právních předpisech nutně vedou k nejednotnému provádění do vnitrostátních právních předpisů členských států; je toho názoru, že pro dosažení další harmonizace potřebujeme nejprve jednotný a závazný výklad těchto nařízení a této směrnice;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy nemají zavedeno rozlišení sankcí podle závažnosti porušení předpisů; vyzývá členské státy, aby schválily takové vnitrostátní právní předpisy, které by měly efektivní, přiměřené a odrazující účinky, a které by zohledňovaly závažnost porušení předpisů;

Další harmonizace

11.  zdůrazňuje, že účinný a vyvážený sankční systém s odrazujícími účinky může být založen pouze na jasných, průhledných a srovnatelných sankcích ve všech členských státech; vyzývá členské státy, aby našly legislativní a praktická řešení, která by vedla ke snížení z části velmi značných rozdílů ohledně druhu a výše sankce;

12.  vyzývá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s kontrolními orgány a představiteli odvětví dopravy předložila jednotný a závazný výklad nařízení o době jízdy a době odpočinku; kontrolní orgány musí k tomuto výkladu přihlížet;

13.  je toho názoru, že v rámci dalšího sbližování druhů sankcí a výše peněžitých pokut je třeba vytvořit kategorizaci peněžitých pokut spojenou s kategorizací sankcí, a rovněž by měla být u jednotlivých porušení sociálních předpisů v silniční dopravě stanovena nejnižší a nejvyšší sankce; zdůrazňuje, že při zjednodušování systému sankcí musí být potřeba spravedlivých peněžitých pokut přiměřených pro jednotlivé členské státy podle objektivních kritérií (jako je HDP nebo zeměpisné faktory) vyvážena účinným odrazujícím prostředkem proti závažným porušením předpisů;

14.  poukazuje na to, že nová příloha III směrnice 2006/22/ES, zavedená směrnicí Komise 2009/5/ES, musí být chápána jako základ pro jednotný přístup při kategorizaci porušení sociálních předpisů v silniční dopravě stanovené v právních předpisech členských států; vyzývá důrazně členské státy, aby přijaly potřebné zákony, právní a správní předpisy za účelem rychlého provedení směrnice Komise 2009/5/ES;

15.  připomíná nadto, že Lisabonskou smlouvou byl do Smlouvy o fungování Evropské unie vtělen nový čl. 83 odst. 2 o sbližování trestněprávních předpisů členských států; žádá Komisi, aby prozkoumala tyto nové legislativní prostředky v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech, a aby během dvanácti měsíců předala Radě a Evropskému parlamentu zprávu o možných harmonizačních opatřeních, která bude zahrnovat aspekty týkající se bezpečnosti silničního provozu a přeshraničního ukládání peněžitých pokut, pokud tak již neučinila;

16.  vítá, že Komise na základě ustanovení čl. 22 odst. 4 nařízení (ES) č. 561/2006 připravila za účelem podpory členských států v otázkách výkladu a uplatňování tohoto nařízení v jednotlivých členských státech „pokyny“; konstatuje ale, že tyto pokyny nejsou právně závazné, a z tohoto důvodu nedosáhly svého cíle spočívajícího v jednotném provedení v členských státech;

17.  je toho názoru, že pro vytvoření vnitřního trhu v oblasti dopravy a pro zvýšení právní jistoty řidičů a dopravců je třeba harmonizovat výklad použití sociálních předpisů; proto vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s organizacemi Corte, Tispol a Euro Contrôle Route předložila návrhy usilující o ukončení diskriminačního používání sociálních předpisů v silniční dopravě; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu společného výkladu použití nařízení č. 561/2006 a nařízení (EHS) č. 3821/85 článek po článku;

18.  žádá členské státy, aby tyto pokyny použily při provádění sociálních předpisů, aby tak mohlo být provedení harmonizované;

Kontroly

19.  připomíná výslovně to, že pouze na základě důsledného a nediskriminačního prosazování platných právních předpisů lze zabránit nekalé hospodářské soutěži a zajistit bezpečnost silničního provozu; důrazně poukazuje na to, že pro účely provedení sociálních předpisů v silniční dopravě je nezbytná harmonizovaná a účinná koncepce kontrol;

20.  upozorňuje na to, že dopravní situace je v jednotlivých členských státech s ohledem na infrastrukturu, objem přepravy a dopravní zatížení značně rozdílná, a proto se domnívá, že tyto faktory by mimo jiné mohly být zohledněny při stanovování četnosti kontrol vzhledem k tomu, že jedním z jejich hlavních cílů je zajistit dodržování sociálních předpisů;

21.  je přesvědčen, že Komise by měla vyvíjet a podporovat takovéto harmonizované koncepce kontrol a přijímat regulační opatření, aby odstranila překážky jednotného evropského trhu a zvýšila bezpečnost silničního provozu; vyzývá Komisi, aby za účelem splnění těchto cílů vytvořila účinný a vhodný koordinační nástroj na evropské úrovni;

22.  vyzývá Komisi, aby vypracovala doporučení a evropské minimální standardy pro vzdělávání kontrolních orgánů a koordinaci jejich spolupráce; žádá Komisi, aby zlepšila shromažďování statistických dat za účelem věrohodnější analýzy účinného prosazování, a aby podporovala harmonizovaný postup členských států v otázkách prosazování;

23.  vyzývá členské státy, aby vždy vzdělávaly příslušný personál stran nejnovějšího vývoje v oblasti shromažďování údajů a aby za účelem podpory harmonizovaného přístupu ke kontrolám při uplatňování společných standardů spolupracovaly s Evropskou komisí, a vytvářely tak právní jistotu;

24.  je toho názoru, že kontroly musí být prováděny na silnicích a v prostorách podniku dopravců častěji a důkladněji; vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy budou dodržovat počet kontrol, které mají být prováděny podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2006/22/ES; vyzývá Komisi, aby informovala Evropský parlament o dalších krocích, jež hodlá ohledně těchto kontrol podniknout;

25.  vyzývá Komisi, aby podle možností co nejdříve předložila zprávu o kontrolách závad postihujících digitální tachografy a o krocích, které přijme, aby zabránila tomu, že budou zranitelné;

26.  zdůrazňuje, že podle nařízení (EHS) č. 3821/85 je třeba digitální tachografy jako kontrolní nástroj vylepšit: Komise by měla přezkoumat, jak by kontrolní orgány mohly provádět nahrávání údajů z digitálních tachografů rychleji;

27.  upozorňuje na místo pro podávání stížností na nepřiměřené peněžité pokuty zřízené organizací Euro Contrôle Route a vyzývá řidiče a dopravce, aby se v případě nepřiměřeného použití sociálních předpisů v silniční dopravě na toto místo obrátili;

Další iniciativy

28.  je toho názoru, že by byla pro dopravce a pro řidiče nákladních automobilů užitečná srozumitelná brožura ve všech úředních jazycích Evropské unie; zdůrazňuje, že tato brožura by měla příslušné řidiče a dopravce lépe informovat o platných sociálních předpisech a s nimi spojených sankcích v jednotlivých členských státech; je toho názoru, že takovéto informace by měly být k dispozici rovněž dopravcům a řidičům ze třetích zemí; upozorňuje na to, že využívání inteligentních dopravních systémů je velmi cenné pro poskytování takovýchto informací řidičům v reálném čase;

29.  je přesvědčen, že v souvislosti s využíváním moderních informačních a komunikačních technologií a inteligentních dopravních systémů by mělo být pro dopravce a řidiče možné získat informace o platných sociálních předpisech a sankcích za jejich porušení;

30.  vyzývá všechny členské státy, aby posílily spolupráci na základě stávajících struktur, například organizace Euro Contrôle Route, a zlepšily tak koordinaci společných kontrol, výměnu osvědčených postupů a společnou organizaci programů vzdělávání kontrolních orgánů;

31.  je toho názoru, že pro poskytování informací o příslušných sociálních předpisech a sankcích za jejich porušení v různých členských státech řidičům nákladních automobilů, včetně řidičů pocházejících ze sousedních zemí, v reálném čase je třeba využívat veškeré dostupné technologie, například pomocí GPS nebo jiných dostupných nástrojů;

32.  vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající infrastrukturu, včetně dostatečného počtu bezpečných parkovacích míst a služeb, v rámci evropské silniční sítě tak, aby řidiči skutečně mohli dodržet předpisy o době řízení a odpočinku, a aby mohly být kontroly účinně prováděny; poukazuje na to, že hledisko bezpečnosti musí mít u těchto zařízení mimořádný význam; vyzývá Komisi, aby v pro tento účel nejvhodnějším formátu pravidelně zveřejňovala seznam veřejných i soukromých zařízení v rámci celé evropské silniční sítě, přičemž bude poskytovat informace o službách nabízených pracovníkům v odvětví silniční dopravy;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a financovaly plány výstavby bezpečných parkovacích míst, protože tato jsou nepostradatelná, mají-li řidiči dodržovat ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006;

o
o   o

34.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.


Úsilí Evropské unie v boji proti korupci
PDF 72kWORD 33k
Prohlášení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o úsilí Evropské unie v boji proti korupci
P7_TA(2010)0176P7_DCL(2010)0002

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 123 jednacího řádu,

A.  se znepokojením nad tím, že korupce oslabuje právní stát, vede ke zneužívání finančních prostředků Evropské unie poskytnutých daňovými poplatníky a narušuje trh, přičemž sehrála úlohu v současné hospodářské krizi,

B.  vzhledem k tomu, že Unie schválila Úmluvu OSN proti korupci, a k tomu, že 78 % občanů Unie pokládá korupci ve své zemi za významný důvod k obavám (Eurobarometr, prosinec 2009),

C.  vzhledem k důrazu, který Parlament klade na potírání korupce v svém usnesení o  Stockholmském programu týkajícím se svobody, bezpečnosti a práva,

D.  vzhledem k Mezinárodnímu dni boje proti korupci (9. prosinec), v souvislosti s nímž je toto prohlášení sepsáno,

1.  vyzývá evropské instituce k přijetí komplexní protikorupční politiky a k vytvoření jasného nástroje pro pravidelné sledování situace v členských státech;

2.  vyzývá Komisi, aby poskytla veškeré nutné prostředky k provádění tohoto kontrolního mechanismu a aby zajistila, že na jeho zjištění bude účinně reagováno;

3.  vyzývá Komisi a příslušné agentury Unie, aby přijaly veškerá opatření a poskytly dostatečné zdroje k zajištění toho, aby se finanční prostředky EU nestaly předmětem korupce, a aby zavedly odrazující sankce v případě odhalení korupce nebo podvodu;

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto prohlášení předal společně se jmény jeho signatářů(1) Radě, Komisi a členským státům.

(1) Viz příloha 1 k zápisu ze zasedání ze dne 18.5.2010 (P7_PV(2010)05-18(ANN1)).

Právní upozornění - Ochrana soukromí