Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (16626/2/2009 – C7-0049/2010 – 2009/0027(COD))

P7_TA(2010)0158 A7-0118/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (16626/2/2009 – C7-0049/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0066),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 63 odst. 1 body 1 a 2 a článek 66 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0071/2009),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7, článek 74 a čl. 78 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0118/2010),

1.  schvaluje postoj Rady;

2.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie společně s předsedou Rady akt podepsal;

4.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

(1) Texty přijaté dne 7.5.2009, P6_TA(2009)0379.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (přepracované znění) (05386/3/2010 – C7-0095/2010 – 2008/0223(COD))

P7_TA(2010)0159 A7-0124/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (05386/3/2010 – C7-0095/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2008)0780),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0413/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. května 2009(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 21. dubna 2009(3),

–  s ohledem na článek 72 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0124/2010),

1.  schvaluje postoj Rady;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise připojené k tomuto usnesení;

3.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

4.  konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady;

5.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady akt podepsal v souladu s čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  pověřuje generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co bude ověřeno, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

Prohlášení

ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracované znění)

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komisek článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie

„Evropský parlament, Rada a Komise prohlašují, že ustanoveními směrnice 2010/31/EU nejsou dotčeny budoucí postoje těchto orgánů, pokud jde o provádění článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jednotlivých legislativních aktů obsahujících tato ustanovení.“

Prohlášení Komise o období institucionálních prázdnin

„Evropská komise bere na vědomí, že Evropský parlament a Rada mají za to, že s výjimkou případů, kdy se legislativním aktem stanoví postup pro naléhavé případy, by oznamování aktů v přenesené pravomoci mělo zohledňovat období prázdnin daných orgánů (zimní, letní a období voleb do evropských orgánů) s cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly uplatnit svá práva ve lhůtách stanovených v příslušných legislativních aktech, a je připravena jednat odpovídajícím způsobem.“

Prohlášení Komise o financování energetické účinnosti budov

„Komise zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou nástroje financování hrají při úspěšné přeměně evropského stavebního odvětví na energeticky účinný a nízkouhlíkový sektor. Komise bude nadále členské státy podporovat v tom, aby široce využívaly dostupné finanční prostředky v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (na zvyšování energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví bytové výstavby je možné v současné době kromě neomezené finanční podpory dostupné pro udržitelné zdroje energie v případě veřejných a obchodních/průmyslových budov využít až 4 % celkové výše vnitrostátních prostředků v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, což představuje částku 8 miliard EUR) a aby lépe využívaly všech dostupných finančních prostředků a fondů, které mohou sloužit jako pobídka v oblasti investic do energetické účinnosti.

Komise navíc přezkoumá možnost dalšího rozvoje všech stávajících iniciativ, jako je například Iniciativa pro inteligentní města(SET-Plan KOM (2009)0519) nebo využívání rozpočtových prostředků v rámci programu Inteligentní energie – Evropa II, a to například za účelem výměny poznatků a technické pomoci při zřizování vnitrostátních revolvingových fondů.

Kromě toho Komise připraví přehled a analýzu mechanismů financování, které se v současné době používají v členských státech, přičemž jejich závěry zohlední při snaze šířit osvědčené postupy v celé EU.

V návaznosti na analýzu uvedenou v čl. 10 odst. 5 směrnice 2010/31/EU Komise rovněž zváží další možný vývoj finančních pobídek (mimo jiné s ohledem na nástroje Unie uvedené za tímto účelem v čl. 10 odst. 5 písm. a) a jejich optimální využití v oblasti investic do zvyšování energetické účinnosti budov.„

(1) Přijaté texty, 23.4.2009, P6_TA(2009)0278. (2) Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 75. (3) Úř. věst. C 200, 25.8.2009, s. 41.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (KOM(2009)0456 – C7-0123/2009 – 2009/0127(COD))

P7_TA(2010)0160 A7-0125/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2009)0456),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 63 odst. 2 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0123/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, čl. 78 odst. 2 a článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0125/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2010/EU, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 78 odst. 2 a čl. 80 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Vzhledem k vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování, jehož cílem je zvýšit dopad úsilí Unie v oblasti znovuusídlování při poskytování ochrany uprchlíkům a dosáhnout co největšího strategického dopadu znovuusídlování díky lepšímu zaměření na ty osoby, které znovuusídlení potřebují nejvíce, je třeba v oblasti znovuusídlování na úrovni Unie pravidelně formulovat společné priority.

(2)  Za účelem splnění cílů rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES(2)by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, které stanoví společné roční priority Unie, pokud jde o konkrétní zeměpisné regiony a státní příslušnost a o konkrétní kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídleni. Zejména je důležité, aby Komise vedla během přípravné fáze vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(3)  Při zohlednění potřeb v oblasti znovuusídlování stanovených rozhodnutím Komise o společných ročních prioritách Unie v této oblasti je rovněž nutné poskytnout dodatečnou finanční podporu na znovuusídlování osob, pokud jde o ▌zeměpisné regiony a státní příslušnost a o konkrétní kategorie uprchlíků, kteří mají být znovuusídleni, je-li znovuusídlení označeno za nejvhodnější řešení jejich konkrétních potřeb.

(4)  V této souvislosti je vhodné přizpůsobit harmonogram týkající se lhůty pro poskytnutí údajů potřebných pro výpočet ročních částek, jež budou členským státům přiděleny, dále lhůty, ve kterých členské státy předloží Komisi své roční programy, a lhůty pro přijetí rozhodnutí Komise o financování.

(5)  Za účelem zapojení více členských států do aktivit spojených se znovuusídlováním je nutné, aby získaly dodatečnou finanční podporu ty členské státy, které se programu znovuusídlení účastní poprvé.

(6)  Rovněž je třeba stanovit pravidla způsobilosti výdajů na dodatečnou finanční podporu na znovuusídlování,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 573/2007/ES se mění takto:

1.  Článek  13 se mění takto:

2.  Článek 20 se mění takto:

3.  V článku 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:"

5.  Pevná částka 4 000 EUR za každou znovuusídlenou osobu přidělená členskému státu bude poskytnuta formou paušální částky za každou osobu, která byla skutečně znovuusídlena.

4.  Vkládájí se nové články, které znějí:"

Článek 52a

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 6 a 7 je svěřena Komisi na dobu stanovenou v čl. 1 odst. 1.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 52b a 52c. Pokud je to ze závažných naléhavých důvodů nutné, použije se postup stanovený v článku 52d.

Článek 52b

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 6 a 7 zrušit.

2.  Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mělo být zrušeno, a důvody tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 52c

Námitky k aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

3.  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 52d

Postup pro naléhavé případy

1.  Akt v přenesené pravomoci přijatý postupem pro naléhavé případy vstupuje v platnost bezodkladně a je použitelný, pokud proti němu není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.  Evropský parlament a Rada mohou ve lhůtě 3 měsíců ode dne oznámení vyslovit proti aktu v přenesené pravomoci námitky. V takovém případě není akt nadále použitelný. Orgán, který vyslovuje námitku proti aktu v přenesené pravomoci, ji odůvodní.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V  dne .

Za Evropský parlamentZa Radu

předsedapředseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010. (2) Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1104/2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (KOM(2009)0508 – C7-0244/2009 – 2009/0136(NLE))

P7_TA(2010)0161 A7-0126/2010

(Knzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh nařízení Rady předložený Komisí (KOM(2009)0508),

–  s ohledem na články 66 a 67 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0244/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0126/2010),

1.  schvaluje návrh Komise v pozměněném znění;

2.  bez ohledu na to, že Rada považuje SIS 1+ RE za náhradní plán pro případ neúspěchu SIS II, Evropský parlament si jako spolutvůrce právních předpisů, jejichž cílem je vytvoření Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (nařízení (ES) 1987/2006(1)), a rozpočtový orgán vyhrazuje právo držet v rezervě prostředky vyčleněné na vypracování SIS II pro rozpočtový rok 2011, s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem;

3.  vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 (3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. (3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. Pokud provedené testy prokáží selhání stávajícího projektu SIS II, mělo by být naplánováno alternativní technické řešení a všechny zúčastněné strany by měly být obeznámeny s komplexními finančními dopady. Pozměňovací návrh2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 (4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. Na doplnění stávající organizační struktury by měla být zřízena expertní skupina. (4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. V závěrech zasedání Rady o SIS II ze dne 26.–27. února 2009 a 4.–5. června 2009 byl vytvořen neformální orgán skládající se z odborníků členských států označený jako Rada pro globální řízení programu SIS II s cílem posílit spolupráci a poskytnout přímou podporu členských států ústřednímu projektu SIS II. K doplnění stávající organizační struktury by tedy měla být podle tohoto nařízení formálně zřízena expertní skupina, jež by měla nést název Rada pro globální řízení programu SIS II (GPMB). S cílem zajistit účinnost a efektivitu nákladů by měli být členové GPMB trvalými členy a jejich počet by měl být omezený. Pozměňovací návrh3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6 (6)   Měl by být vypracován technický pohotovostní plán pro dosažení dostupnosti funkcí systému SIS II. Popis technických složek architektury přechodu by proto měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. (6)   Je třeba přizpůsobit právní rámec, tak aby umožňoval přechod na případné alternativní technické řešení v případě, že testy prokáží, že SIS II nelze úspěšně provádět. Popis technických složek architektury přechodu by měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. Jakékoli alternativní technické řešení by mělo být založeno na nejlepší dostupné technologii, mělo by být nákladově účinné a mělo by se provádět podle přesně stanoveného a realistického harmonogramu. Komise by měla včas předložit podrobné finanční posouzení nákladů souvisejících s tímto alternativním technickým řešením. Mělo by být výslovně řečeno, že právní rámec stanovený nařízením (ES) č. 1987/2006 platí pro všechna řešení, a to bez ohledu na jejich technickou povahu. Pozměňovací návrh4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jako spolutvůrce právních předpisů odpovědný za zřízení, provoz a využívání SIS II, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1987/2006, a protože je přechod na nový systém financován z rozpočtu Unie, za nějž je Evropský parlament rovněž spoluodpovědný, měl by být do rozhodování týkajícího se tohoto přechodu zapojen. Před přechodem na nový Schengenský informační systém by se mělo na základě informací o výsledcích testů poskytnutých Komisí vyžadovat příznivé stanovisko Evropského parlamentu. Pozměňovací návrh5 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod -1 (nový) Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 1 – odst. 1 -1)  V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.  Schengenský informační systém zřízený na základě hlavy IV Schengenské úmluvy z roku 1990 (SIS 1+) se nahrazuje novým systémem, a to Schengenským informačním systémem II (SIS II), nebo jakýmkoli alternativním technickým řešením, které je založeno na nejlepší dostupné technologii a je přijatelné z hlediska přesně stanoveného harmonogramu jeho provádění a jeho nákladové účinnosti. Zřízení, provoz a používání nového systému upravuje nařízení (ES) č. 1987/2006.„ Pozměňovací návrh6 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod -1 a (nový) Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 1 – odst. 1 a (nový) -1a)  V článku 1 se vkládá odstavec, který zní: „1a.  V případě, že se v současném projektu SIS II nebude pokračovat a použije se alternativní technické řešení, rozumí se odkazy na SIS II v tomto nařízení jako odkazy na uvedené alternativní technické řešení.„ Pozměňovací návrh7 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 11 – odst. 2 2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu. 2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu nejpozději  31. prosince 2011. Pokud se použije alternativní technické řešení uvedené v čl. 11 odst. 5a, lze toto datum změnit v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 2. Pozměňovací návrh8 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 a (nový) Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 11 – odst. 5 3a)  V článku 11 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5.  Přepojení, s nímž se počítá v procesu přechodu, proběhne až po provedení ověření podle čl. 8 odst. 7 a poté, co Evropský parlament předloží kladné stanovisko na základě informací o výsledcích testu poskytnutých Komisí v souladu s čl. 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 1987/2006.„ Pozměňovací návrh9 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 b (nový) Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 11 – odst. 5 a (nový) 3b)  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní: „5a.  Vývoje SIS II lze dosáhnout provedením alternativního technického řešení.„ Pozměňovací návrh10 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 c (nový) Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl. 14 – odst. 5 a (nový) 3c)  V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní: „5a.  Komise vytvoří a uplatní balíček dodatečných opatření s cílem zabránit úniku informací o osobních údajích z databáze a zajistit ochranu osobních údajů po celou dobu testování a přechodu od systému SIS I na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).„ Pozměňovací návrh11 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl 17 a – odst. 1 1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum pro koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. 1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum na pomoc vývoji SIS II na centrální úrovni. Měla by umožnit konzistentnost a zajišťovat koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. Pozměňovací návrh12 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl 17 a – odst. 2 2.  Radu GPMB tvoří nejvýše 10 odborníků. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše 8 odborníků a stejný počet náhradníků. Dva odborníci a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Jednání GPMB se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách. 2.  Radu GPMB tvoří nejvýše desetčlenů, kteří jsou kvalifikováni k tomu, aby aktivně přispívali k vývoji SIS II a kteří se pravidelně setkávají. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše osm členů a stejný počet náhradníků. Nejvýše dva členové a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Zainteresovaní poslanci nebo příslušní zaměstnanci Evropského parlamentu, odborníci z členských států a úředníci Komise přímo zapojení do vývoje projektů SIS II se mohou účastnit schůzí GPMB na náklady jejich příslušného správního orgánu nebo instituce. K účasti na zasedáních GPMB mohou být přizváni další odborníci v souladu s ustanoveními vymezenými v rámci mandátu, a to na náklady svého příslušného správního orgánu, instituce nebo společnosti. Pozměňovací návrh13 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl 17 a – odst. 5 5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. 5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. Rozsah mandátu rady GPMB zahrnuje požadavek na zveřejňování pravidelných zpráv, které budou zpřístupněny Evropskému parlamentu s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled. Pozměňovací návrh14 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Čl 17 a – odst. 6 6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise. 6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise.' Potřebné prostředky na pokrytí nákladů na zasedání rady GPMB se čerpají z prostředků poskytnutých v současném finančním plánu na období 2010–2013 na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Pozměňovací návrh15 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Nařízení (ES) č. 1104/2008 Článek 19 Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 nejpozději však 31. prosince 2013.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/839/SVV o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (KOM(2010)0015 – C7-0040/2010 – 2010/0006(NLE))

P7_TA(2010)0162 A7-0127/2010

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0015),

–  s ohledem na článek 74 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0040/2010),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0127/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  bez ohledu na to, že Rada považuje SIS 1+ RE za pohotovostní plán pro případ neúspěchu SIS II, Evropský parlament si jako spolutvůrce právních předpisů, jejichž cílem je vytvoření Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (nařízení (ES) 1987/2006(1)), a jako rozpočtový orgán vyhrazuje právo ponechat v rezervě prostředky, které budou vyčleněny na rozvoj SIS II v rozpočtovém roce 2011 s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled nad tímto procesem;

3.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování EU změnila odpovídajícím způsobem;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh1 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 3 (3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. (3)  Předběžné podmínky nutné k přechodu však do 30. června 2010 nebudou splněny. Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV vyžadují, aby se prostředí SIS II stálo plně funkčním, proto by se nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV měly uplatňovat až do dokončení přechodu na prostředí SIS II. Pokud provedené testy prokáží selhání stávajícího projektu SIS II, mělo by být naplánováno alternativní technické řešení a všechny zúčastněné strany by měly být obeznámeny s veškerými finančními dopady. Pozměňovací návrh2 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 4 (4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem dokončit proces. Na doplnění stávající organizační struktury bude zřízena expertní skupina. (4)  Komise a členské státy by měly ve všech fázích přechodu nadále úzce spolupracovat s cílem tento proces dokončit. V závěrech zasedání Rady o SIS II z 26.–27. února 2009 a 4.–5. června 2009 byl vytvořen neformální orgán tvořený odborníky členských států označený jako Rada pro globální řízení programu SIS II s cílem posílit spolupráci a poskytnout přímou podporu členských států centrálnímu projektu SIS II. K doplnění stávající organizační struktury by tedy měla být podle tohoto nařízení formálně zřízena expertní skupina , jež by měla nést název Rada pro globální řízení programu SIS II (GPMB). S cílem zajistit účinnost a efektivitu nákladů by měli být členové GPMB jmenováni trvale a jejich počet by měl být omezen. Pozměňovací návrh3 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 6 (6)   Měl by být vypracován technický pohotovostní plán pro dosažení dostupnosti funkcí systému SIS II. Popis technických složek architektury přechodu by proto měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. (6)  Je třeba přizpůsobit právní rámec, tak aby umožňoval přechod na případné alternativní technické řešení v případě, že testy prokáží, že SIS II nelze úspěšně provádět.. Popis technických složek architektury přechodu by měl být uzpůsoben tomu, aby byl použitelný s jiným technickým řešením týkajícím se vývoje Centrálního SIS II. Jakékoli alternativní technické řešení by mělo být založeno na nejlepší dostupné technologii, mělo by být nákladově účinné a mělo by se provádět podle přesně stanoveného a realistického harmonogramu. Komise by měla včas předložit podrobné finanční ohodnocení nákladů souvisejících s tímto alternativním technickým řešením. Mělo by být výslovně řečeno, že právní rámec stanovený rozhodnutím 2007/533/SVV platí pro každé řešení, a to bez ohledu na jeho technickou povahu. Pozměňovací návrh4 Návrh nařízení – pozměňující akt Bod odůvodnění 16 a (nový) (16a)  Vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jako spolutvůrce právních předpisů odpovědný za zřízení, provoz a využívání SIS II, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1987/2006, a protože je přechod na nový systém financován z rozpočtu Unie, za nějž je Evropský parlament rovněž spoluodpovědný, měl by být do rozhodování týkajícího se tohoto přechodu zapojen. Před přechodem na nový Schengenský informační systém by se mělo na základě informací o výsledcích testů poskytnutých Komisí vyžadovat kladné stanovisko Evropského parlamentu. Pozměňovací návrh5 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod -1 (nový) Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 1 – odst. 1 (-1) V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.  Schengenský informační systém (SIS 1+) zřízený na základě hlavy IV Schengenské úmluvy z roku 1990 se nahrazuje novým systémem, a to Schengenským informačním systémem II (SIS II) nebo jakýmkoli alternativním technickým řešením, které je založeno na nejlepší dostupné technologii a je přijatelné z hlediska přesně stanoveného harmonogramu jeho provádění a jeho nákladové účinnosti. Zřízení, provozování a využívání nového systému upravuje rozhodnutí 2007/533/SVV.„ Pozměňovací návrh6 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod -1 a (nový) Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 1 – odst. 1 a (nový) (-1a) V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. 1a. V případě, že se v současném projektu SIS II nebude pokračovat a použije se alternativní technické řešení, rozumí se odkazy na SIS II v tomto nařízení jako odkazy na uvedené alternativní technické řešení.“ Pozměňovací návrh7 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 11 – odst. 2 2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu. 2.  Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou za podpory Francie a Komise z N.SIS na N.SIS II za použití provizorní architektury přechodu nejpozději  31. prosince 2011. Pokud se použije alternativní technické řešení uvedené v čl. 11 odst. 5a, lze toto datum změnit v souladu s postupem stanoveným v čl. 17 odst. 2. Pozměňovací návrh8 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 a (nový) Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 11 – odst. 5 (3a)  V článku 11 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5.  Přepojení, jež je součástí procesu přechodu, se provede až po ověření uvedeném v čl. 8 odst. 7 a poté, co Evropský parlament předloží kladné stanovisko na základě informací o výsledcích testu poskytnutých Komisí v souladu s čl. 71 odst. 4 rozhodnutí 2007/533/SVV.„ Pozměňovací návrh9 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 b (nový) Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 11 – odst. 5a (nový) (3b)  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní: „5a.  Vývoje systému SIS II lze dosáhnout pomocí alternativního technického řešení.„ Pozměňovací návrh10 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 3 c (nový) Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 14 – odst. 5 a (nový) (3c)  V článku 14 se vkládá nový odstavec, který zní: „5a.  Komise vytvoří a uplatní balíček dodatečných opatření s cílem zabránit úniku informací o osobních údajích z databáze a zajistit ochranu osobních údajů po celou dobu testování a přechodu ze systému SIS I na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).„ Pozměňovací návrh11 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 17 a – odst. 1 1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum pro koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. 1.  Tímto se zřizuje skupina technických odborníků nazvaná „Rada pro globální řízení programu SIS II“ (dále jen „GPMB“), aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. GPMB poskytne fórum na pomoc vývoji SIS II na centrální úrovni. Měla by umožnit konzistentnost a zajišťovat koordinaci projektů v rámci SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. Pozměňovací návrh12 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 17 a – odst. 2 2.  Radu GPMB tvoří nejvýše 10 odborníků. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše 8 odborníků a stejný počet náhradníků. Dva odborníci a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Jednání GPMB se mohou účastnit další úředníci Komise, kteří mají zájem na projednávaných otázkách. 2.  Radu GPMB tvoří nejvýše deset členů, kteří jsou kvalifikováni k tomu, aby aktivně přispívali k vývoji systému SIS II a kteří se pravidelně setkávají. Členské státy, které působí v rámci Rady, jmenují nejvýše osm členů a stejný počet náhradníků. Nejvýše dva členové a dva náhradníci budou jmenováni generálním ředitelem odpovědného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise. Zainteresovaní poslanci nebo příslušní zaměstnanci Evropského parlamentu, odborníci z členských států a úředníci Komise přímo zapojení do vývoje projektů SIS II se mohou účastnit schůzí GPMB na náklady jejich příslušného správního orgánu nebo instituce. K účasti na zasedáních rady GPMB mohou být přizváni další odborníci v souladu s ustanoveními vymezenými v rámci mandátu, a to na náklady svého příslušného správního orgánu, instituce nebo společnosti. Pozměňovací návrh13 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 17 a – odst. 5 5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. 5.  Rada GPMB sama formuluje rozsah svého mandátu. Mandát nabývá účinku poté, co generální ředitel odpovědného generálního ředitelství Komise vydá příznivé stanovisko. Rozsah mandátu rady GPMB zahrnuje požadavek na zveřejňování pravidelných zpráv, které budou zpřístupněny Evropskému parlamentu s cílem zajistit plnou parlamentní kontrolu a dohled. Pozměňovací návrh14 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 4 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Čl. 17 a – odst. 6 6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15, odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise. 6.  Administrativní a cestovní náklady vyplývající z činností rady GPMB se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 15 odst. 2. Pokud jde o cestovní náklady odborníků rady GPMB jmenovaných členskými státy, které působí v rámci Rady, a odborníků pozvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací rady GPMB, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise. Potřebné prostředky na pokrytí nákladů na zasedání rady GPMB se čerpají z prostředků určených v současném finančním plánu na období 2010–2013 na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II). Pozměňovací návrh15 Návrh nařízení – pozměňující akt Čl. 1 – bod 5 Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV Článek 19 Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada v souladu s čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV, nejpozději však 31. prosince 2013.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (2009/2240(INI))

P7_TA(2010)0163 A7-0131/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 78 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na mezinárodní a evropské nástroje na ochranu lidských práv, zejména na Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), Listinu základních práv Evropské unie a na práva a záruky, které tyto nástroje přiznávají uprchlíkům a žadatelům o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte a na prvořadý záměr členských států chránit nejvyšší zájmy dítěte,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 6. června 2007 o budoucím společném evropském azylovém systému (KOM(2007)0301),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2008 nazvané Plán politiky pro azyl – Integrovaný přístup k ochraně celé EU (KOM(2008)0360),

–  s ohledem na závěry 2908. zasedání Rady ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo dne 28. listopadu 2008 ((16325/1/08 REV 1 (Presse 344)) a bylo konkrétně zaměřeno na přijímání uprchlíků z Iráku,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (KOM(2009)0447),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 (KOM(2009)0456),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o prostoru svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům – Stockholmský program(1),

–  s ohledem na komentář vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ke sdělení Komise o vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a k návrhu rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí č. 573/2007/ES o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013,

–  s ohledem na postoj Evropského parlamentu ze dne 7. května 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států(2),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0131/2010),

A.  vzhledem k tomu, že součástí spravedlivé a realistické migrační politiky Evropské unie zahrnující společný evropský azylový systém (CEAS) musí být účinný, kvalitní a udržitelný program pro znovuusídlování, jenž nabídne trvalé řešení uprchlíkům, kteří se nemohou vrátit do své země původu a jejichž ochranu ani živobytí nelze v prvních azylových zemích zajistit,

B.  vzhledem k tomu, že účelem znovuusídlování není pouze poskytovat humanitární pomoc znovuusídlovaným osobám, ale také zbavit třetí země zátěže spojené s poskytováním útočiště velkému počtu prchlíků, a představuje velmi důležitý prostředek rozdělení odpovědnosti,

C.  vzhledem k tomu, že znovuusídlování uprchlíků je v současné době každoročně umožňováno pouze v 10 členských státech, přičemž koordinace této činnosti mezi nimi téměř neexistuje, což má za následek, že strategické využití znovuusídlování jako nástroje vnější politiky EU není dostatečné,

D.  vzhledem k tomu, že ze strategického využití programu znovuusídlení mohou mít přímý i nepřímý užitek jak uprchlíci, kteří jsou znovuusídlováni, tak ostatní uprchlíci, kteří zůstávají v první azylové zemi, dále přijímající i jiné země, ale i mezinárodní systém ochrany uprchlíků celkově,

E.  vzhledem k tomu, že program znovuusídlování může napomoci k tomu, aby nelegální přistěhovalectví bylo méně atraktivní pro uprchlíky snažící se o přístup do zemí Evropské unie,

F.  vzhledem k tomu, že potřeba projevit solidaritu třetím zemím, které přijímají velké množství uprchlíků, pro něž je nutno zajistit mezinárodní ochranu, je důležitá a dokazuje nezbytnost projevovat tuto solidaritu i v rámci EU,

G.  vzhledem k tomu, že podíl EU na celosvětovém znovuusídlování je i nadále dosti nízký; vzhledem k tomu, že tento nízký podíl má negativní dopad na snahu EU hrát stěžejní úlohu při řešení globálních humanitárních otázek a na mezinárodních scéně,

H.  vzhledem k tomu, že základem společných politik členských států v oblasti přistěhovalectví a azylu musí být skutečná solidarita, jež by jim umožnila vzít na sebe značný díl odpovědnosti za plnění mezinárodních závazků v oblasti ochrany uprchlíků, ale i odpovědnosti vůči třetím zemím, které jsou značně zatíženy poskytováním útočiště velkému počtu uprchlíků,

I.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 rovněž vyzýval k povinné solidaritě při znovuusídlování uprchlíků v rámci EU v případě, že je, mimo jiné, přijímající kapacita některého členského státu nedostatečná, s cílem umožnit přemístění osob požívajících mezinárodní ochrany do jiných členských států, pokud dotyčné osoby souhlasí a jsou-li dodržována jejich základní práva,

J.  vzhledem k tomu, že spolupráci se třetími zeměmi, které již několik programů pro znovuusídlování realizovaly, je třeba ještě posílit, aby bylo možné využít jejich zkušeností s přijímáním osob, integračními opatřeními a obecnou kvalitou iniciativ spojených se znovuusídlováním, a to prostřednictvím vzájemné výměny osvědčených postupů,

K.  vzhledem k tomu, že místní i mezinárodní organizace, stejně jako organizace vládní i nevládní, zejména UNHCR, by měly být zapojeny do všech fází programu EU pro znovuusídlování a přispívat k jeho realizaci svými specifickými informacemi, technickými odbornými znalostmi, prognózami v oblasti logistiky a zkušenostmi,

L.  vzhledem k tomu, že evropský program pro znovuusídlování nesmí proces znovuusídlování komplikovat,

M.  vzhledem k předpokladu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zahájí svou činnost v průběhu roku 2010; vzhledem k tomu, že EASO bude moci nabízet svou pomoc členským státům při realizaci iniciativ spojených se znovuusídlováním a současně zajišťovat koordinaci politik v rámci EU; vzhledem k tomu, že Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu se bude muset aktivně účastnit rozhovorů mezi členskými státy, Komisí a Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

N.  vzhledem k tomu, že pozornost je třeba věnovat nejen nutnosti zapojit do znovuusídlování více členských států, ale i kvalitě, udržitelnosti a účinnosti znovuusídlování, přičemž důraz by se měl klást na integrační opatření,

O.  vzhledem k tomu, že by uprchlíci měli mít neprodleně přístup k jazykovým kursům a kursům seznamujícím s kulturou dané země a v případě potřeby i k lékařské a psychologické péči,

P.  vzhledem k tomu, že nezbytným předpokladem úspěchu a účinnosti iniciativ v oblasti znovuusídlování je přístup dospělých na trh práce a okamžitá integrace dětí ve školách, a že by proto tyto osoby měly mít přístup k poradenským službám v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti,

Q.  vzhledem k tomu, že jak ve veřejné správě (např. v obcích), tak v rámci občanské společnosti (od organizací nevládních k organizacím dobročinným a od škol k sociálním službám) existuje několik subjektů, které mají zkušenosti i potřebné odborné znalosti, aby mohly uplatňovat vyhodnocovací mechanismy,

R.  vzhledem k tomu, že spolupráce s výše uvedenými subjekty – zejména s obcemi – se v zemích, které již mají ustálené postupy pro znovuusídlování, ukázala velmi přínosnou pro přijímání a integraci uprchlíků,

S.  vzhledem k tomu, že stanovování priorit by se mělo stát co nejflexibilnějším a vždy by se mělo přihlížet ke skutečné prioritě, kterou je nutno dát kategoriím nejzranitelnějších osob určeným UNHCR,

T.  vzhledem k tomu, že znovuusídlování je třeba realizovat jako doplňkové řešení k jiným trvalým řešením, jež mají žadatelé o mezinárodní ochranu v EU k dispozici a od nichž nelze odhlížet, a vzhledem k tomu, že snahy v oblasti znovuusídlování uprchlíků by neměly být na úkor úsilí o zajištění spravedlivého a účinného přístupu k azylu v rámci EU,

U.  vzhledem k tomu, že významnou úlohu hrají také programy pro přemísťování uprchlíků v rámci EU, a měly by proto být podporovány spolu s činnostmi spojenými se znovuusídlováním, jimiž se zabývá tato zpráva,

V.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 7. května 2009 Evropský parlament rovněž vyzýval k zavedení systému, na jehož základě by se osoby požívající mezinárodní ochrany ze strany členských států, které se potýkají s mimořádnou a nepřiměřenou zátěží, převedly po konzultaci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky do jiných členských států s tím, že by bylo nutné zajistit, aby se přitom zachovávala nediskriminační, transparentní a jednoznačná pravidla, která je třeba v návaznosti na požadavek Parlamentu rovněž uplatňovat,

W.  vzhledem k tomu, že pokud členské státy, které se nikdy nezapojily do programů pro znovuusídlování, nebudou mít přístup k informacím, lidským zdrojům, odbornému poradenství a neustálému monitorování úsilí v oblasti znovuusídlování, nebude pro ně vůbec snadné se zapojit, a bude tak nesnadné dosáhnout cíle, kterým je zapojení většího počtu členských států,

Skutečný a účinný program EU pro znovuusídlování

1.  vítá iniciativu Komise, která navrhuje změnit Evropský uprchlický fond tak, aby se v něm projevil vliv programu EU pro znovuusídlování;

2.  kladně oceňuje výše uvedené obecné cíle stanovené ve sdělení o programu EU pro znovuusídlování a stále větší pozornost, jež je znovuusídlování věnována v obecné politice EU v oblasti azylu;

3.  požaduje přijetí opatření, na jejichž základě budou členské státy a místní orgány informováni o výhodách znovuusídlování uprchlíků;

4.  připomíná však, že rozpočtová položka a finanční podpora jsou nedostačující k tomu, aby byl program pro znovuusídlování uplatňován skutečně v celé EU;

5.  naléhavě žádá členské státy, aby podpořily zavedení mechanismů soukromého financování a obecnou součinnost státní a soukromé iniciativy s cílem posílit Evropský program pro znovuusídlování;

6.  žádá ambicióznější program, který zajistí kvalitu a účinnost znovuusídlování a bude obsahovat konkrétní pokyny týkající se vytvoření nového vzoru pro stanovování priorit, vytvoření pobídek pro členské státy, které je mají přimět k tomu, aby umožňovaly znovuusídlování uprchlíků, a zajištění souladu znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu, a který bude obsahovat také standardy pro podmínky přijímání a vyhodnocovací mechanismy, které je třeba přijmout v rámci každé iniciativy spojené se znovuusídlováním;

7.  domnívá se, že nové finanční výhledy (na období 2007–2013) by měly stanovit specifický rámec pro znovuusídlování. Ten by mohl mít podobu odděleného fondu na znovuusídlování a měl by poskytovat finanční podporu ambicióznějšímu programu znovuusídlování;

8.  vítá otevření nového Evakuačního transitního centra (ETC) v Rumunsku, jež poskytuje dočasné útočiště uprchlíkům, které je naléhavě potřeba znovuusídlit, a/nebo uprchlíkům, kteří nemohou zůstat v zemích prvního azylu; vyzývá Komisi, aby této možnosti využívala a aby rovněž podporovala znovuusídlování prostřednictvím Evakuačního transitního centra;

9.  vítá iniciativy ad hoc řady členských států ohledně přijetí uprchlíků, které je třeba naléhavě znovuusídlit, uznává však, že iniciativy tohoto druhu musí mít organizovanější podobu;

Požadavky účinnosti a schopnosti reagovat v souvislosti s opatřeními v oblasti znovuusídlování

10.  zdůrazňuje, že účinný program EU pro znovuusídlování by měl zajistit ochranu a trvalá řešení dlouhodobých rozvleklých situací uprchlíků a zároveň umožnit v mimořádných situacích či v případech nepředvídatelné události rychle a adekvátně reagovat, a že priority pro určitý rok by se měly stanovovat tak, aby v případě humanitární krize, která může nastat v průběhu daného roku, umožňovaly pohotovou reakci;

11.  trvá na tom, že kromě informací, které může poskytnout UNHCR, nevládní a jiné organizace, je pro přípravu znovuusídlování uprchlíků, vyhodnocení jejich potřeb a odpovídající naplánování další fáze znovuusídlování důležité umožnit práci v terénu,

12.  vybízí k tomu, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru s nevládními organizacemi a dalšími sociálními partnery, jako jsou náboženské a etnické organizace, přispívala k realizaci znovuusídlování a k propagaci dobrovolné činnosti v této oblasti;

13.  je přesvědčen, že obce, které jsou do znovuusídlování již zapojeny nebo se na něm začínají podílet, by měly vytvářet partnerství a sdružovat se s jinými obcemi ve své zemi i v členských státech EU, a tím v této oblasti umožnit výměnu zkušeností a posílení spolupráce v celé EU;

14.  zdůrazňuje, že je potřeba vytvořit organizovaný rámec spolupráce a v něm nadále získávat odborné znalosti a umožnit shromažďování a výměnu informací; zdůrazňuje také, že účinný program EU pro znovuusídlování musí členským státům (těm, které se programu již účastní nebo by se účastnit chtěly) umožňovat přístup k lidským zdrojům, odbornému poradenství a sdíleným informacím, které mohou být užitečné v každé fázi iniciativy spojené se znovuusídlováním; uznává, že všichni, kdo se účastní znovuusídlování, zvláště znovuusídlení uprchlíci, jsou významným zdrojem informací pro vyhodnocení iniciativ souvisejících se znovuusídlením;

15.  vyzývá členské státy ke společnému hledání a výměně osvědčených postupů vedoucích k lepší účinnosti, které mohou zahrnovat i realizaci společných programů, vzájemné hodnocení, zakládání společných misí, využívání společné infrastruktury (jako jsou např. tranzitní střediska) a pořádání návštěv ve členských státech za účelem vyhodnocení probíhajících iniciativ spojených se znovuusídlováním;

16.  žádá, aby byl respektován význam vyhodnocovacích mechanismů sledujících kvalitu přijetí a integrace v hostitelských členských státech; domnívá se, že úspěch znovuusídlování nelze posuzovat pouze z hlediska fyzického přemístění uprchlíků ze třetí země do členského státu, ale také z hlediska provádění opatření, jež umožňují integraci uprchlíků v hostitelské zemi;

17.  žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována lidským zdrojům podílejícím se na jakémkoli současném či budoucím programu EU pro znovuusídlování, aby se mohly využívat osvědčené postupy pro adaptaci a integraci uprchlíků v hostitelské společnosti, neboť se ukazuje, že opatření v oblasti znovuusídlování je nutné provádět pod dohledem příslušných úředníků a odborníků;

Stálé oddělení pro znovuusídlování, základní kámen účinného společného programu EU pro znovuusídlování

18.  je si vědom, že v EU neexistuje dostatečná strukturovaná spolupráce v oblasti znovuusídlování, která vyžaduje značné logistické přípravy, například pracovní návštěvy zaměřené na výběr a průzkum, lékařské prohlídky a bezpečnostní prověrky, organizaci cest a vyřizování víz, jakož i programy přijímání znovuusídlenců a jejich integraci, jak je uvedeno ve sdělení KOM(2009)0447;

19.  potvrzuje navíc svůj názor, že absence mechanismů spolupráce a koordinace mezi členskými státy zvyšuje náklady operací souvisejících se znovuusídlováním, snižuje jejich atraktivitu a oslabuje jejich strategický dopad;

20.  doporučuje proto vytvořit zvláštní oddělení s vlastními zaměstnanci, jejichž úkolem bude zajišťovat potřebnou koordinaci mezi všemi probíhající činnostmi členských států souvisejícími se znovuusídlováním;

21.  je přesvědčen, že nejvhodnějším institucionálním rámcem tohoto oddělení pro otázky znovuusídlování by byl Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), kde by toto oddělení mohlo spolupracovat v rámci politik EU v oblasti azylu a migrace;

22.  domnívá se, že toto oddělení by mohlo navázat užší kontakt s UNHCR a místními nevládními organizacemi, a obdržet tak důležité informace týkající se např. naléhavých priorit, integračních technik atd. a tyto informace pak předávat členským státům a orgánům a institucím EU;

23.  trvá také na tom, že by oddělení pro otázky znovuusídlování mohlo hrát významnou úlohu při sledování a hodnocení kvality a účinnosti programu pro znovuusídlování na evropské úrovni, a to tím, že by na základě informací od institucí/orgánů zapojených v členských státech do iniciativ v oblasti znovuusídlování vypracovávalo výroční zprávy o všech činnostech;

24.  rád by zdůraznil, že oddělení pro otázky znovuusídlování by mělo vést seznam nevládních organizací, dobročinných organizací a dalších subjektů, které mohou v rámci procesu znovuusídlování uprchlíků spolupracovat se správními orgány; dále poznamenává, že výše zmíněné oddělení by mělo pravidelně vydávat dokumenty, v nichž budou stanoveny standardy a kritéria, které budou tyto subjekty muset splňovat, aby se mohly zapojit do programů EU v oblasti znovuusídlování;

25.  zdůrazňuje, že EASO se může velmi užitečným způsobem podílet na zajišťování souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování a dalších politik EU v oblasti azylu;

Flexibilní stanovování priorit

26.  uvědomuje si, že vhodný program pro znovuusídlování vyžaduje pravidelnou aktualizaci státních příslušností a kategorií uprchlíků, kteří by měli být v rámci procesu znovuusídlování upřednostňováni, přičemž zvláštní ohled je třeba brát na mimořádné události v různých zeměpisných oblastech a na obzvláště zranitelné osoby, které potřebují ochranu nejvíc;

27.  je přesvědčen, že v souladu s návrhem by priority EU pro určitý rok měla stanovit Komise, přičemž na všech fázích výběru a posuzování kandidátů na znovuusídlování by se měly velmi výrazně a účinně podílet úřad UNHCR a Evropský parlament;

28.  navrhuje, aby se výroční schůze odborné skupiny pro otázky znovuusídlování účastnila delegace poslanců z Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj;

29.  domnívá se, že program EU pro znovuusídlování by měl zahrnovat zvláštní postupy, na jejichž základě se Evropský parlament bude moci zapojit do sestavování priorit EU pro daný rok;

30.  vybízí EASO, aby se významnou měrou podílel na sestavování plánu znovuusídlování v rámci EU;

31.  obhajuje zásadu, že v souladu s tím, že je nutné, aby priority EU pro určitý rok bylo možné upravovat, měly by existovat kategorie, jež zůstanou každý rok neměnné, aby členské státy mohly obzvláště zranitelným osobám nabízet možnost znovuusídlování kdykoli v průběhu roku;

32.  navrhuje, aby byla jednotlivým členským státům umožněna příprava na nouzové postupy pro případ nepředvídaného vývoje v humanitární oblasti – pro situace, kdy jsou uprchlíci například vystaveni ozbrojenému útoku nebo kdy přírodní neštěstí nebo katastrofy vážně ohrožují uprchlické tábory; domnívá se, že díky těmto postupům by bylo možné realizovat znovuusídlování v krátkém časovém horizontu, přičemž související administrativní opatření by bylo možné provést v rámci zkráceného časového rozvrhu nebo, v určitých případech, až poté, co se uprchlíci přemístí; doporučuje, aby byla tato oblast považována za jeden z cílů programu EU pro znovuusídlování;

Zajištění většího počtu členských států podílejících se na znovuusídlování

33.  vyjadřuje politování nad skutečností, že programy pro znovuusídlování má v současné době pouze 10 členských států a že vznikly bez jakékoli koordinace;

34.  je si vědom, že účast členských států je i nadále dobrovolná vzhledem k rozdílům týkajícím se podmínek přijímání, partnerů spolupráce a právních kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o tom, komu lze znovuusídlení poskytnout;

35.  uvědomuje si, že některé členské státy, zejména ty na jihu Evropy, čelí v důsledku své polohy na vnějších hranicích Unie zvláštním výzvám;

36.  přesto však žádá, aby byly vytvořeny větší pobídky, které budou motivovat další členské státy k účasti na programu EU pro znovuusídlování; uvědomuje si, že i když je větší finanční pomoc důležitá, nemělo by se zapomínat na EASO, které může v tomto ohledu představovat značný přínos, neboť se může snažit vyrovnávat situaci zlepšováním kvality služeb pro uprchlíky poskytovaných v členských státech a nabízením pomoci za použití nejúčinnějších postupů pro přijetí a integraci;

37.  navrhuje větší finanční pomoc členským státům, jež by se rády zapojily do programu EU pro znovuusídlování, s cílem poskytnout jim pomoc při vytváření udržitelného programu znovuusídlování a snížit zátěž těchto států, která je s podobnou iniciativou v počáteční fázi spojena; navrhuje, s cílem zabránit nadměrnému dopadu na Evropský uprchlický fond, aby byla výše finanční pomoci po počátečních letech účasti na programu uvedena na stejnou úroveň jako u ostatních členských států;

38.  je přesvědčen, že počet uprchlíků znovuusídlených v EU nebude možné zvyšovat, aniž by byl zaveden administrativní a odborný rámec, jenž by tvořil základ tohoto programu, a stálé struktury, jež by zajišťovaly přípravu na znovuusídlování a následnou kontrolu integračního procesu;

Vyhodnocovací mechanismy

39.  domnívá se, že účinný program EU pro znovuusídlování musí zahrnovat ustanovení o vyhodnocovacích mechanismech, neboť klade důraz na kvalitu znovuusídlování v každém členském státě a na dobré standardy ve všech fázích od uznání až po přijetí a integraci uprchlíků;

40.  vyzývá členské státy zapojené do programu pro znovuusídlování, aby vyhodnotily opatření, která přijaly v rámci postupu znovuusídlování, s cílem zajistit a zlepšit integraci uprchlíků. Členské státy by rovněž měly pravidelně sledovat integraci uprchlíků;

41.  je toho názoru, že vládní orgány by měly co nejvíce upevnit spolupráci s nevládními subjekty (např. s mezinárodními a místními nevládními organizacemi) a využívat jejich odborných znalostí a zkušeností s prací s uprchlíky při vytváření iniciativ v oblasti znovuusídlování uprchlíků; účast občanské společnosti v Evropském programu pro znovuusídlování bude oporou pro iniciativy členských států a místních orgánů na podporu a přijímání uprchlíků;

42.  podporuje velké úsilí ze strany všech zúčastněných subjektů, jehož cílem je umožnit uprchlíkům, a to zejména těm nejzranitelnějším, přístup k vhodnému bydlení, zdravotní péči, vzdělání, jazykovým kursům a psychologické pomoci, ale i na trh práce, a zajistit tak jejich úspěšnou integraci;

43.  žádá úřad EASO, a především jeho navrhované oddělení pro otázky znovuusídlování, aby v úzké spolupráci s UNHCR, nevládními organizacemi a místními orgány stanovil jasná kritéria pro kvalitu znovuusídlování a sledoval znovuusídlování uprchlíků, a přispěl tak k hodnocení a dalšímu zdokonalování činnosti vykonávané členskými státy v souvislosti se znovuusídlováním;

44.  znovu zdůrazňuje úlohu EASO jako subjektu, který by mohl upozorňovat na určité nedostatky iniciativ v oblasti znovuusídlování, pomáhat členským státům při hledání konkrétních řešení a podporovat dostupné osvědčené postupy spolu se stálým oddělením pro otázky znovuusídlování;

45.  vyzývá k uspořádání společné výroční rozpravy Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro zahraniční věci EP, která by mohla přispět k rozvíjení programu;

o
o   o

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2009)0090. (2) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 348.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o klíčových schopnostech pro měnící se svět: provádění pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava 2010 (2010/2013(INI))

P7_TA(2010)0164 A7-0141/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2009 nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“ (KOM(2009)0640),

–  s ohledem na osm klíčových schopností uvedených v doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení – Evropském referenčním rámci(1),

–  s ohledem na desetiletý pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a na následné společné průběžné zprávy o pokroku v jeho provádění,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 nazvané „Novými dovednostmi k novým povoláním“(2),

–  s ohledem na zprávu odborné skupiny pro nové dovednosti a nová pracovní místa nazvanou „Novými dovednostmi k novým povoláním: okamžitá opatření“,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2008 o vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o celoživotním učení jako základu znalostí, kreativity a inovací – provádění pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“(5),

–  s ohledem na rámec evropské spolupráce v oblasti mládeže přijatý v listopadu roku 2009,

–  s ohledem na evropský konsenzus o rozvoji vzdělávání – strategický rámec, který sestavili zástupci orgánů EU, členských států, občanské společnosti a jiných zúčastněných stran v listopadu roku 2007,

–  s ohledem na podrobné hodnocení národních zpráv a porovnání výkonnosti se souborem ukazatelů a referenčních úrovní (SEK(2009)1598 a SEK(2009)1616),

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0141/2010),

A.  vzhledem k tomu, že kvalitní vzdělávání a odborná příprava jsou nutné pro osobní rozvoj každého jedince, pro rovnost a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, pro aktivní občanství a sociální soudržnost,

B.  vzhledem k tomu, že zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy všech studentů s cílem dosáhnout lepších výsledků a schopností, a to v první řadě prostřednictvím nových, důraznějších politik zaměřených na rozšíření vzdělávací nabídky, je prioritou,

C.  vzhledem k tomu, že i přes určitá zlepšení ve výkonnosti vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii nebude většina referenčních úrovní stanovených EU pro rok 2010 dosažena; vzhledem k tomu, že zejména dovednosti stále nejsou na odpovídající úrovni a že jedna třetina evropské populace dosahuje nízké úrovně vzdělání,

D.  vzhledem k tomu, že ani deset let po zahájení boloňského procesu nebylo dosaženo mezi členskými státy žádoucího sblížení v oblasti vysokoškolského vzdělávání,

E.  vzhledem k tomu, že politika vzdělávání a odborné přípravy by měla všem občanům bez ohledu na jejich věk, pohlaví, zdravotní, tělesný, duševní a psychický stav, jazyk, etnický původ, státní příslušnost, náboženství a sociální a ekonomickou situaci umožnit po celý život nabývat, aktualizovat a rozvíjet jejich dovednosti a schopnosti,

F.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava jsou klíčovými prvky v úspěšném provádění obnovené sociální agendy EU pro příležitosti, přístup a solidaritu; vzhledem k tomu, že provedení tohoto programu by pomohlo vytvořit větší počet pracovních míst, zvýšit jejich kvalitu a dát většímu množství evropských občanů možnost, aby co nejlépe využili svůj potenciál,

G.  vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byl zajištěn rovný přístup žen ke vzdělávání na všech úrovních a aby volba vzdělání nebyla předem určena stereotypy týkajícími se pohlaví,

H.  vzhledem k tomu, že k plnému uplatnění klíčových schopností jsou nezbytné další politické kroky jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni,

I.  vzhledem k tomu, že klíčovým problémem pro vzdělávání a odbornou přípravu v Evropě je reforma vzdělávání směřující k ucelenému vzdělávacímu systému zaměřenému na vědomosti, který připraví mladé lidi tak, aby se stali spokojenými, aktivními světoobčany, připravenými na vstup na trh práce,

J.  vzhledem k tomu, že provádění a další rozvoj strategií celoživotního vzdělávání jsou pro mnohé členské státy i nadále závažným problémem; vzhledem k tomu, že by se mělo více pozornosti věnovat celému životnímu cyklu, a nikoliv se zaměřovat na konkrétní odvětví či skupiny,

K.  vzhledem k tomu, že výnosy investic do vzdělávání jsou patrné pouze z dlouhodobého hlediska, a vzhledem k tomu, že je důležité zajistit, aby je politický program neopomíjel; vzhledem k tomu, že bychom měli vyzvat k vypracování pokynů v oblasti kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy, které by platily v celé EU, a že by v této oblasti neměla platit rozpočtová omezení, nebo by přinejmenším vyčleněné prostředky měly růst a ne klesat, vzhledem k tomu, že EU proto potřebuje rozpočtový mechanismus nezávislý na ročním programování v oblasti vzdělávání a odborné přípravy,

L.  vzhledem k tomu, že investice do vzdělávání a odborné přípravy, rekvalifikačních programů a doškolování a přizpůsobování znalostí a schopností všech jsou nezbytnou podmínkou pro překonání krize a řešení dlouhodobých problémů souvisejících s konkurenceschopností světového hospodářství, zaměstnaností, zvyšováním mobility a se sociálním začleněním,

M.  vzhledem k tomu, že více než 80 % učitelů na základních školách a 97 % učitelů v předškolních zařízeních v Unii jsou ženy, zatímco na středních školách jejich podíl dosahuje pouze 60 % a na vysokých školách a ve výzkumných zařízeních nedosahuje ani 40 %,

N.  vzhledem k tomu, že obtíže, s nimiž se učitelé potýkají, narůstají v souvislosti se složitějším a různorodějším vzdělávacím prostředím a patří k nim například změny informačních a komunikačních technologií (ICT), finanční omezení, která jsou důsledkem hospodářské krize, změny společenských a rodinných struktur a multikulturní prostředí,

O.  vzhledem k tomu, že k řešení těchto zásadních problémů bude důležité uplatnit strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do roku 2020,

P.  vzhledem k tomu, že význam schopností pracovat s digitálními technologiemi se ve vyvíjející se znalostní ekonomice a na trhu práce EU bude zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto schopnosti skýtají příležitost k hospodářské obnově, podpoře podnikání a lepší dostupnosti zaměstnání,

Q.  vzhledem k tomu, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů v boji proti závislostem na návykových látkách (kouření, alkoholizmus a užívání drog), přičemž v tomto ohledu jsou žáci a studenti vysokých škol jednou z nejohroženějších společenských skupin; vzhledem k tomu, že prvořadou podmínkou pro sportovní činnost žáků a studentů je existence odpovídajícího zázemí a infrastruktury,

1.  vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Klíčové schopnosti pro měnící se svět“;

2.  konstatuje, že i přes pokrok, jehož bylo v uplynulých letech dosaženo, stále mnoho evropských občanů nemá dostatečné schopnosti; poukazuje na to, že jeden ze sedmi mladých lidí (ve věku 18–24 let) opouští školu předčasně (6 milionů žáků v EU 27 předčasně ukončí školní docházku), jeden ze čtyř patnáctiletých má nedostatečné schopnosti související se čtením, přibližně 77 milionů obyvatel (téměř jedna třetina evropské populace ve věku od 25 do 64 let) nemá žádnou nebo jen nízkou formální kvalifikaci, že pouze jedna čtvrtina má vysokou kvalifikaci a že příliš mnoho evropských občanů nemá dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; zdůrazňuje, že velmi nízká úroveň schopností je v celé EU přetrvávajícím problémem, a je znepokojen skutečností, že počet mladých lidí, kteří ve věku 15 let nedosáhli plné gramotnosti, se zvyšuje (21,3 % v roce 2000, 24,1 % v roce 2006);

3.  žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi o dokumentu „Novými dovednostmi k novým povoláním“; poukazuje na to, že do roku 2020 bude vysokoškolské vzdělání nezbytné pro dalších 16 milionů pracovních míst, čtyři miliony pracovních míst budou vyžadovat středoškolské vzdělání, zatímco pracovních míst vyžadujících nízkou kvalifikaci bude o12 milionů méně; poukazuje na to, že do roku 2015 bude drtivá většina pracovních míst ve všech odvětvích vyžadovat dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií; žádá, aby do této diskuse byly zapojeny všechny zainteresované strany, včetně učitelů, studentů, příslušných odborných organizací, nevládních organizací a odborových svazů, subjektů občanské společnosti a zejména sdružení rodičů a žáků, stejně jako zástupců podnikatelských kruhů;

4.  považuje za zásadní, aby byly zavedeny politiky, které by směřovaly ke zlepšení kvality vzdělávání a odborné přípravy pro všechny studenty, a zdůrazňuje, že aby evropské vzdělávací systémy reagovaly na problémy související s celosvětovou konkurencí, je nutné zvýšit nabídku možností vzdělávání, která musí být kvalitnější a širší, aby odpovídala naléhavým požadavkům profesních odvětví a trhu práce;

5.  považuje studium jazyků za zásadní pro usnadnění přístupu mladých lidí na trh práce a pro podporu jejich mobility a rovných příležitostí;

6.  vyzývá členské státy k dalšímu provádění evropského rámce kvalifikací;

7.  žádá, aby se pozornost věnovala nejen takzvaným „zeleným“, ale také „bílým“ pracovním místům; poukazuje na to, že poměr osob ve věku nad 65 let k osobám ve věku 15 až 64 let se zvýší z 26 % v roce 2008 na 38 % v roce 2030; konstatuje, že jsou proto stále potřebnější sdílené politiky pro aktivní stárnutí, se zvláštním odkazem na podporu gramotnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, obnovy a aktualizace klíčových schopností v této oblasti s cílem překonat zaostávání v oblasti digitálních technologií, které je stále častější příčinou sociálního vyloučení seniorů;

8.  konstatuje, že ve sdělení Komise o strategii EU 2020 se zdůrazňuje, že „míra zaměstnanosti žen je mimořádně nízká“ (je zaměstnáno pouze 63 % žen oproti 76 % mužů) a že „bude nezbytné vypracovat politiky na podporu rovnosti žen a mužů s cílem zvýšit míru účasti pracovní síly“; konstatuje, že v této souvislosti je třeba, aby byla politika vzdělávání a odborné přípravy zacílena na odstranění tohoto rozdílu na trhu práce, a přispívala tak k dosažení udržitelného růstu a sociální soudržnosti; trvá na tom, že je nezbytné, aby ve vzdělávání byla od co nejnižšího věku uplatňována rovnost pohlaví;

9.  žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována potřebě usnadňovat zapojení osob se zdravotním postižením bez ohledu na jejich věk do vzdělávání a odborné přípravy, se zvláštním ohledem na to, aby děti se zdravotním postižením byly od raného věku skutečně začleňovány do vzdělávacích zařízení; zdůrazňuje, že k odstranění jakýchkoli limitů v této oblasti budou zapotřebí náležité investice a dlouhodobá strategie;

10.  domnívá se, že vzdělávání by jako celek mělo podporovat získávání demokratických schopností, a to podporováním studentských rad, které studentům umožní, aby přijali spoluodpovědnost za vzdělávání, jak je zakotveno v chartě práv studentů; v této souvislosti dále vyzývá k důkladné diskusi evropské společnosti o fungování a úloze vzdělávání a navrhuje, aby prostorem pro tuto diskusi byla Agora evropských občanů;

11.  vyzývá Evropskou komisi, členské státy a zaměstnavatele, aby v úzké spolupráci s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy podporovali zlepšování kvalifikací osob ze znevýhodněného prostředí;

12.  uvědomuje si, že globalizace zcela změnila evropské společnosti, a doporučuje, aby se globální a rozvojové vzdělávání stalo součástí celkového vzdělávání, a občané se tak měli možnost vypořádat se všemi hrozbami a příležitostmi měnícího se světa;

13.  považuje za nezbytné zavést na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy digitální a mediální gramotnost, seznamování s novými technologiemi a všeobecnou výuku odborných znalostí a kritického přístupu jak při používání moderních forem komunikace, tak s ohledem na mediální obsah; zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně zlepšovat elektronické dovednosti všech evropských občanů; poukazuje na to, že je nezbytná odborná příprava a vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, neboť význam těchto dovedností na vyvíjejícím se trhu práce stoupá;

14.  zdůrazňuje, že je důležité dostatečně a kvalitně podporovat rozvíjení kompetencí učitelů a zavádět nové způsoby organizace vzdělávání v přitažlivém školním prostředí;

15.  zdůrazňuje význam umění, kultury a sportu ve vzdělávání a odborné přípravě a potřebu věnovat zvláštní pozornost těmto předmětům v předškolním, primárním, sekundárním i celoživotním vzdělávání; domnívá se, že stejně jako rozvíjení odborných a technických dovedností, je i kulturní a sociální vzdělávání nedílnou součástí politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, neboť napomáhá rozvíjení praktických schopností, a tím podporuje seberealizaci jednotlivce a získání základních schopností;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné zdroje umožňující vzdělávacím institucím investovat do sportu a aby v této oblasti posílily spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem;

17.  vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné investice do vzdělávání a zaručily tím všem kategoriím přístup na trh práce;

18.  zdůrazňuje, že dějiny a jazyk jsou nezbytným nástrojem pro dosažení sociální a kulturní integrace Evropy;

Předškolní vzdělávání

19.  poukazuje na význam vysoce kvalitního vzdělávání v raném dětství pro včasné získání klíčových schopností, včetně schopnosti dětí komunikovat jak v rodném jazyce, tak i v jazyce hostitelské země, a zejména pro podporu dětí ze znevýhodněného prostředí a dětí se speciálními (vzdělávacími) potřebami s cílem bojovat proti budoucí chudobě a sociálnímu vyloučení;

20.  upozorňuje na význam podpory čtenářské vzdělanosti již od předškolního vzdělávání a na důležitost dostupných materiálů ke čtení již od předškolního věku;

21.  upozorňuje na význam vzdělávání v mateřském jazyce, včetně případů tradičních menšin;

22.  zdůrazňuje, že pro mobilitu je nezbytná znalost cizích jazyků: žádá proto členské státy, aby již v raném věku zavedly výuku druhého jazyka;

23.  zdůrazňuje, že by měla být zavedena opatření na podporu vzdělávání dětí přistěhovalců, aby se mohly lépe přizpůsobit vzdělávacímu a sociálnímu prostředí hostitelské země;

24.  vyzdvihuje potřebu povzbuzovat a podporovat aktivity, které od raného věku rozvíjejí tvořivost dětí, a tak lépe připravují půdu pro inovativní myšlení v Evropě;

25.  poukazuje na barcelonské cíle, které usilovaly o to, aby byla do roku 2010 předškolní péče poskytována nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do zahájení povinné školní docházky a nejméně 33 % dětí ve věku do tří let, a aby k předškolní péči mělo přístup co nejvíce lidí;

Primární a sekundární vzdělávání

26.  vyzdvihuje potřebu pokračovat v rozvíjení a upevňování jazykových znalostí na základních a středních školách, a to i s ohledem na děti přistěhovalců, a zdůrazňuje význam výuky v mateřském jazyce v případě tradičních menšin;

27.  je zastáncem myšlenky, že by ve vzdělávání měla být podporována pravidelná komunikace a větší zapojení studentů do řízení vzdělávacího procesu, jakož i aktivní spolupráce jejich rodičů se školskými pracovníky a posílení vzájemné důvěry mezi studenty a učiteli, což přispívá k tvůrčímu ovzduší a získávání sociálních a občanských schopností, které jsou nepostradatelné pro aktivní občanství;

28.  zdůrazňuje význam začlenění nových technologií do osnov jakožto nezbytného nástroje pro výuku v moderním vzdělávacím systému; podporuje myšlenku, aby děti v raném věku získávaly pod vhodným dohledem schopnosti umožňující jim zodpovědně a kriticky pracovat s mediálním obsahem a zejména s internetem, a považuje za důležité seznamovat děti s otázkami ochrany soukromí a osobních dat a s dodržováním autorských práv;

29.  zastává názor, že pokrok, jehož bylo dosaženo v úpravě školních osnov v oblasti klíčových schopností je pozitivním krokem, ale je nezbytně důležité usilovat o další zlepšení, zejména prostřednictvím uznávání a certifikace schopností získaných v neformálním i informálním vzdělávání, a podporovat získávání klíčových dovedností osob ohrožených předčasným ukončením školní docházky a sociálním vyloučením;

30.  žádá, aby se ve školách podporovala tělesná a sportovní činnost, stejně jako tvůrčí aktivity a účast na školních soutěžích, což přispívá k lepšímu zdraví, podporuje integraci a napomáhá rozvíjet hodnoty, které přispívají k vytváření pozitivních norem chování;

31.  podporuje vzdělávání a odbornou přípravu dětí z přistěhovaleckých rodin a zdůrazňuje přitom rozhodující příspěvek vzdělávání k úspěšné integraci přistěhovalců do evropské společnosti;

32.  žádá o vypracování komplexní strategie pro získávání klíčových schopností zahrnující reformu školních vzdělávacích programů prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání a odborného rozvoje učitelů, jehož výsledkem budou vysoce kvalifikovaní pracovníci škol; domnívá se, že je třeba poskytovat pobídky učitelům, s cílem umožnit jim zdokonalovat jejich vyučování a zaměřit se na odborný rozvoj;

33.  vyzývá členské státy, aby do škol zajišťujících všeobecné vzdělávání zavedly nové kombinace předmětů a materiály umožňující mladým lidem s jednou z nejčastějších poruch učení – dyslexií – úspěšně ukončit studium i přes jejich znevýhodnění;

34.  zdůrazňuje význam integrovaného vzdělávání, které předchází sociálním předsudkům a diskriminaci, a tím přispívá k evropské společenské solidaritě;

Vysokoškolské vzdělávání

35.  podporuje vyšší mobilitu mezi vysokoškolskými institucemi, podnikatelským prostředím a odborným vzděláváním a přípravou (např. studenti, učitelé, zaměstnanci, školitelé) s cílem podpořit učení zaměřené na studenty a získávání schopností, jako je podnikavost, mezikulturní porozumění, kritické myšlení a tvořivost, kterých je na pracovním trhu stále více zapotřebí; domnívá se, že je proto třeba zabývat se bezodkladně stávajícími překážkami v rámci EU, se zvláštním zaměřením na finanční problémy a obtíže spojené s uznáváním kvalifikace, s cílem zlepšit kvalitu zkušeností s mobilitou u všech studentů; trvá na tom, že je třeba zajistit kvalitu vysokoškolského vzdělávání, což umožní zvýšit mobilitu pro vědecké a výzkumné účely a vytvoří podmínky pro rovné pracovní příležitosti pro občany EU;

36.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout všem mladým lidem pevný vědomostní základ, což je zásadním předpokladem pro podporu celoživotní mobility, což jim umožní vyrovnávat se se změnami pracovního trhu a s novými hospodářskými a sociálními požadavky;

37.  žádá, aby byly podporovány výzkumné programy pro posílení „trojúhelníku znalostí“, který má klíčový význam pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropské unii;

38.  vyzývá členské státy, aby modernizovaly vysoké školství, a především slaďovaly vzdělávací programy s potřebami trhu práce;

39.  vyzývá vysokoškolské instituce, aby modernizovaly své studijní programy a celkově urychlily Boloňský proces;

40.  zastává názor, že vysokoškolské instituce by měly být otevřenější a připravenější na všechny, zejména netradiční studenty, studenty se zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny; k tomu jsou zejména vhodné dobře nastavené systémy stipendií, jejichž prostřednictvím je možné podpořit mladé lidi ze sociálně slabých rodin, aby se věnovali studiu; domnívá se rovněž, že by členské státy měly zavést zvláštní politiky s cílem zajistit základní právo na vzdělání pro každého, včetně mladých lidí, kteří mají omezené finanční příležitosti, a že by proto měl být v budoucnu pro rovnost ve vysokoškolském vzdělávání vytvořen kombinovaný ukazatel jako součást strategického rámce pro vzdělávání a odbornou přípravu;

41.  připomíná v této souvislosti závěry ze zasedání Rady z května roku 2007(6) ohledně ukazatelů vytvořených v návaznosti na pekingskou akční platformu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy žen, zejména vysokoškolského vzdělávání a výzkumu; vyjadřuje však politování nad tím, že tyto ukazatele nejsou plně zohledňovány při monitorování pracovního programu Vzdělání a odborná příprava 2010; vyzývá v této souvislosti k jejich využívání jako nástroje pro sledování pokroku při dosahování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a odborné přípravě;

42.  konstatuje, že i když byl učiněn pokrok co se týče dostupnosti vysokoškolského vzdělávání ženám, zastoupení žen v oblasti matematiky, věd a technologií je stále nedostatečné (jen 32 % absolventů tvoří ženy oproti 68 % mužů); poukazuje na to, že odstranění nerovnováhy mezi muži a ženami v těchto oborech by přispělo ke snížení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, se kterým se tato odvětví v EU potýkají;

43.  považuje neformální vzdělávání za oblast doplňující formální vzdělání a doporučuje, aby bylo náležitě zohledněno při tvorbě vzdělávací politiky v rámci strategie ET 2020;

44.  požaduje vyšší, účinnější a komplexnější investice do vysokého školství;

45.  žádá členské státy, aby podporovaly partnerství (na mezinárodní, vnitrostátní, regionální i místní úrovni) mezi vysokoškolskými institucemi, univerzitami, výzkumnými centry a podnikatelským prostředím, jakož i investování finančních prostředků podnikatelských kruhů do vysokoškolského vzdělávání;

46.  vyzývá členské státy, aby přidělovaly vysokoškolskému odvětví potřebné zdroje a umožnily mu tím reagovat na globální změny, neboť se jedná o významný nástroj hospodářské a sociální obnovy po nedávném hospodářském poklesu;

47.  vyzývá členské státy, aby s využitím legislativních, správních a finančních prostředků podpořily výuku menšin v jejich mateřském jazyce;

Odborné vzdělávání a příprava

48.  trvá na tom, že kvalitní odborné vzdělávání a příprava jsou základem pro nabídku nových kvalifikovaných pracovníků a jsou nezbytné pro iniciativu „novými dovednostmi k novým povoláním“, s tím, že zvláštní pozornost by měla být věnována rozšiřování učení zaměřeného na pracovní činnost a učňovského vzdělávání i pro mladé absolventy na základě dohod mezi univerzitami a podniky; domnívá se rovněž, že je důležité podporovat studium a praxi studentů v učňovském vzdělávání v jiných státech Evropské unie, jako je tomu v rámci programu Erasmus u studentů vysokoškolských; žádá, aby byla zvýšena podpora učňovskému vzdělávání a jeho prestiž;

49.  zdůrazňuje, že je nutné dále modernizovat programy odborného vzdělávání zohledňováním klíčových kompetencí, a to jednak s cílem zlepšit jejich kvalitu a zvýšit jejich atraktivitu pro mladé lidi, a současně s cílem lépe je přizpůsobovat měnícím se potřebám trhu práce; zastává názor, že programy odborného vzdělávání by měly zlepšovat průřezové klíčové schopnosti;

50.  zdůrazňuje požadavek přijmout na základě existujících osvědčených postupů model uznávání kreditů souvisejících s občanskými schopnostmi pro mladé lidi, kteří se účastní dobrovolnických činností a civilní služby podporované neziskovými organizacemi nebo v oblasti rozvojové spolupráce;

51.  požaduje, aby se zlepšil přechod mezi sekundárním odborným vzděláváním a vysokoškolským vzděláváním, čímž by bylo zajištěno zvýšení kvalifikací;

52.  zdůrazňuje celoživotní dimenzi doporučení o klíčových schopnostech a trvá na tom, že k dosažení jeho plného provedení je třeba většího pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých, včetně uznání všeobecného práva na celoživotní vzdělávání v právních předpisech;

53.  zdůrazňuje význam výměny informací a výměny správných a osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

Celoživotní vzdělávání

54.  žádá o přijetí okamžitých opatření s cílem řešit skutečnost, že počet osob, jejichž schopnosti porozumět textu je nedostatečná, narůstá, prostřednictvím zvláštní podpory místních orgánů, protože ty jsou pro občany nejdostupnější; vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly pozornost negramotným osobám, jejichž počet je stále příliš vysoký, a aby tento problém – i u dospělých – důsledně řešily;

55.  je silně znepokojen vzrůstajícím počtem nezaměstnaných mladých lidí, zejména v současné ekonomické krizi; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění co nejflexibilnějších trhů práce, které zajistí, že mladí lidé budou moci snadno najít práci a měnit zaměstnání;

56.  zdůrazňuje, že je nutné do vytváření zastřešujících vnitrostátních rámců kvalifikací lépe začlenit poskytovatele vzdělávání, a posílit uznávání předchozího vzdělání, zejména vzdělání získaného neformálně nebo ad hoc;

57.  připomíná, že u čtyř z pěti referenčních úrovní přijatých v roce 2003 nebude dosaženo cíle; žádá Komisi, členské státy, regionální a místní úřady a další subjekty, aby zkoumali příčiny a přijali příslušné kroky nezbytné k nápravě této situace;

58.  zdůrazňuje význam pokračujícího strukturovaného dialogu a konzultací mezi těmi, kdo se nacházejí v závěrečném stadiu svého vzdělávání a odborné přípravy, vysokoškolskými institucemi a podniky;

59.  podporuje cíl zvýšit do roku 2020 účast dospělých na celoživotním vzdělávání z 12,5 % na 15 % a vyzývá k přijetí příslušných kroků; vyzývá proto univerzity, aby umožnily širší přístup ke vzdělávání, aby diverzifikovaly a rozšířily okruh posluchačů a aby přepracovaly studijní programy tak, aby byly zajímavé pro dospělé, kteří se ke studiu vrací; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijímaly ještě rozhodnější opatření s cílem podporovat a rozšiřovat instituce celoživotního vzdělávání, např. náhradní školní vzdělávání; vyzývá k tomu, aby bylo při provádění strategií celoživotního vzdělávání plně zohledňováno a prosazováno hledisko rovného postavení žen a mužů; poukazuje na zásadní roli univerzit třetího věku v celoživotním vzdělávání;

60.  konstatuje, že jednou z největších překážek, s nimiž se potýkají dospělí, kteří se chtějí účastnit vzdělávání a odborné přípravy, je nedostatek podpůrných zařízení pro jejich rodiny; vyzývá proto členské státy, aby vytvářely podpůrná opatření jako způsob, jak zajistit, že všichni studenti a pracovníci s rodinnými povinnostmi (např. péče o děti a další nezaopatřené osoby) budou mít příležitost aktualizovat a/nebo zvyšovat své dovednosti a schopnosti na základě osvědčených postupů vytvořených v této oblasti v rámci programu Evropského sociálního fondu, včetně poukázek na služby a na sladění s rodinným životem; domnívá se, že by měly být zváženy zejména možnosti e-learningu, neboť ty umožňují větší flexibilitu pro skloubení vzdělávání, práce a péče o rodinu;

61.  vybízí Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, aby přijal opatření s cílem zlepšit shromažďování a rozbor srovnatelných údajů o rovnosti žen a mužů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, a zajistil, aby byly statistiky týkající se příslušných ukazatelů související s pekingskou akční platformou snadno přístupné a pravidelně aktualizované;

62.  doporučuje, aby instituce pro vzdělávání a odbornou přípravu usilovaly o širší propagaci svých programů pro vzdělávání dospělých osob a aby zjednodušily administrativní postupy pro využití těchto programů;

63.  vyzývá Evropskou komisi, aby v plném rozsahu zohledňovala odborné znalosti zúčastněných subjektů a k jejich úloze při provádění strategie ET 2020;

64.  vyzývá Evropskou komisi, aby neformální vzdělávání, odborné vzdělávání a odbornou přípravu a studenty škol zahrnula do plánovaného ukazatele mobility pro ET 2020 a převzala ukazatel Boloňského procesu pro mobilitu studentů;

o
o   o

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10. (2) Úř. věst. C 290, 4.12.2007, s. 1. (3) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2. (4) Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 46. (5) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 33. (6) Dokument Rady 9152/2007.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků (2009/2177(INI))

P7_TA(2010)0165 A7-0135/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/EC, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze(1),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politikách odměňování v odvětví finančních služeb(2),

–  s ohledem na sdělení Komise k oběma výše uvedeným doporučením, které bylo rovněž zveřejněno dne 30. dubna 2009 (KOM(2009)0211),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (KOM(2009)0362),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0135/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a celý svět zažívají nejvážnější hospodářskou krizi za posledních 60 let, že reálná ekonomika čelí nejhorší recesi za výše uvedené období a že přes relativní oživení hospodářství se očekává zhoršení podmínek pro zaměstnanost,

B.  vzhledem k tomu, že bez ohledu na typ podniku nebo odvětví, ve kterém působí, jsou v celkovém kontextu deontologie podnikatelského chování důležité některé otázky vztahující se k řízení podniků, jako je povinnost řádné péče, transparentnost, sociální odpovědnost podniků, řízení rizik, ekonomická udržitelnost rozhodnutí o finančních investicích, postupy správní popř. dozorčí rady nebo výkon práv akcionářů; vzhledem k tomu, že nedávná finanční krize ukázala, že tyto otázky musí být zvažovány s ohledem na zachování finanční stability a soustavně analyzovány, aby bylo možné nalézt řešení umožňující podnikům čelit současným výzvám a přispívat k hospodářskému růstu a zvyšování zaměstnanosti v celé Evropské unii,

C.  vzhledem k tomu, že krize také ukázala existenci úzkých vazeb mezi řízením rizik a politikou odměňování a důležitost této politiky v rámci mechanismů zajišťujících řádné fungování podniků; z tohoto důvodu by mělo být náležitě zohledněno řízení rizik při takovém nastavení politiky odměňování, aby umožňovala vytvoření odpovídajících systémů řízení rizik v rámci širšího a vyváženého přístupu ke správě a řízení a k zajištění toho, že pokud budou zavedeny systémy pobídek, bude dbáno rovněž na zajištění jim odpovídajících systémů řízení rizik,

D.  vzhledem k tomu, že podniky ve všech odvětvích mají některé třídy rizik společné, ačkoli některé typy rizik jsou typické pro určitá odvětví (jako jsou rizika, kterým jsou vystaveny podniky činné ve finančním odvětví); vzhledem k tomu, že selhání účinného řízení rizik vyplývající z neadekvátního sledování, zda jsou dodržována pravidla dohledu, a nepřiměřené pobídky v politice odměňování sehrály v nedávné finanční krizi ústřední úlohu,

E.  vzhledem k tomu, že řízení rizik by mělo být chápáno a uplatňováno na úrovni celé organizace, a nejen na úrovni jejích jednotlivých operačních jednotek; měly by být také o něm podávány informace, mělo by být transparentní a podléhat oznamovací povinnosti,

F.  vzhledem k tomu, že každé řešení by mělo zajišťovat, aby každé přijímané riziko bylo v souladu s cílem podnikání a se strategií podniku s řádným ohledem na účinné řízení rizik; účinné řízení rizik by mělo být považováno za jeden z nejdůležitějších prvků dobrého podnikového řízení ve všech podnicích,

G.  vzhledem k tomu, že jeden z prvních kroků Komise po krizi se zaměřil na otázku politiky odměňování přijetím doplňků k doporučením Komise 2004/913/ES a 2005/162/ES, jejichž cílem bylo zajistit správnou politiku odměňování se stanovením nejlepších postupů pro její koncipování, s novým doporučením týkajícím se systému odměňování ředitelů podniků kótovaných na burze a se zveřejněním doporučení k politikám odměňování v odvětví finančních služeb,

H.  vzhledem k tomu, že úroveň doporučení se liší podle typu podniku s řádným přihlédnutím k jeho velikosti, vnitřnímu uspořádání a složitosti vykonávaných činností; že je třeba takto rozlišovat mezi finančními podniky (ať již s kótovanými akciemi či nikoli) a podniky s kótovanými akciemi, ale nikoli finančními, a mezi různými odvětvími finančnictví, jako je bankovnictví, pojišťovnictví a správa fondů,

I.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s odměňováním je nutné zvážit některé body jako jsou (i) systémy odměňování, včetně jejich struktury, transparentnosti a symetrie a vazby mezi odměňováním a motivací, (ii) postup při stanovení systémů odměňování, včetně definování činitelů, úkolů a odpovědnosti, (iii) kontrola systémů odměňování, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat akcionářům, a (iv) celková výše odměn včetně mezd a důchodů,

J.  vzhledem k tomu, že některé velmi důležité aspekty zásad obsažených v doporučeních zůstávají nejasné a musí být řádným způsobem zaváděny do praxe, například koncepce výkonových kritérií, jež by umožnila vytvořit vazbu mezi odměnou a dosaženými výsledky, zohlednění „nedostatečných výsledků“ při výplatě odchodného a variabilní složky odměňování v odvětví finančních služeb,

K.  vzhledem k tomu, že pro trvající potíže při definování vazby mezi odměnou a dosaženými výsledky by měl být důraz kladen na efektivitu postupu, ve kterém se rozhoduje o politice odměňování a o transparentnosti, kdy oba tyto momenty by měly vycházet ze zásad správného řízení podniků definovaných a posuzovaných ve vhodném časovém období, které se soustřeďuje na střednědobou a dlouhodobou perspektivu a aby se předešlo riskantním politikám řízení, jež nejsou udržitelné a jsou založeny na krátkodobé či dokonce velmi krátkodobé koncepci, s jasně vymezenými, oddělenými úkoly a odpovědností zúčastněných osob,

L.  vzhledem k tomu, že při každém přijímaném řešení by měl být uplatňován diferencovaný přístup a podnikům by měla být ponechána flexibilita v přizpůsobování systémů vlastním potřebám,

M.  vzhledem k tomu, že dosahované výsledky a politika odměňování musí být zpětně vyhodnocovány,

N.  vzhledem k tomu, že se prokázalo, že důležitým prvkem správného řízení je transparentnost; vzhledem k tomu, že by se neměla omezovat na pouhé poskytování informací, ale měla by znamenat, že podniky budou schopny vysvětlit, proč zvolily tu či onu politiku odměňování,

O.  vzhledem k tomu, že podávání jasných a snadno srozumitelných informací o politice odměňování ředitelů by v zásadě napomohlo procesu rozhodování, a zejména rozhodování akcionářů, o politice odměňování; taková informovanost by mohla zahrnovat podávání podrobných informací v ročních účetních závěrkách nebo ve zprávách o odměňování o celkové výši odměn a jiných výhod poskytovaných jednotlivým ředitelům,

P.  vzhledem k tomu, že cílem podniku by mělo být konstruktivní zapojení akcionářů a zaměstnanců; vzhledem k tomu, že to vyžaduje hledání dalších opatření k účinnému zapojení akcionářů do utváření politiky podniku v oblasti odměňování (jako je praxe zavedená v Německu, kde si podniky musí vyžádat souhlas akcionářů formou poradního hlasu), zejména protože akcionáři jsou ne vždy ochotni či připraveni převzít aktivnější úlohu; vzhledem k tomu, že by to mělo také znamenat hledání způsobů, jak zajistit spíše více proaktivní než reaktivní chování akcionářů ve vztahu k dozorčí popř. správní radě podniku,

Q.  vzhledem k tomu, že zejména v kótovaných společnostech je neúčast akcionářů vysoká, by bylo třeba podpořit elektronické hlasování na shromážděních akcionářů,

R.  vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy v oblasti informování a konzultace pracovníků při řízení jejich podniku musí být správně uplatňovány, aby jim byl umožněn skutečný dialog s vedoucími pracovníky podniků a aby mohlo být jednoznačně definováno odměňování v podnicích a jeho cíle,

S.  vzhledem k tomu, že mezi zákonné povinnosti správních orgánů podniku patří stanovit kritéria pro odměňování managementu a stanovení výše těchto odměn,

T.  vzhledem k tomu, že zlepšování výsledků činnosti dozorčích popř. správních rad podniků musí probíhat na základě dobrovolnosti a může vyžadovat přezkumy správných postupů,

U.  vzhledem k tomu, že cílem by mělo být vytvoření kompetentních správních a dozorčích rad podniků schopných přijímat objektivní a nezávislá rozhodnutí; vzhledem k tomu, že by měla být hodnocena účelnost a účinnost činnosti dozorčích popř. správních rad podniků,

V.  vzhledem k přiznávanému nedostatku stávajícího systému správy a řízení podniků by určitý podíl (např. 1/3) ředitelů měl být tvořen odborníky, kteří by byli odměňování pouze akcionáři, jimž by byli odpovědni a podřízeni. že tuto odpovědnost a podřízenost je třeba spojit s hlediskem odborných zkušeností,

W.  vzhledem k tomu, že legislativní proces v této oblasti může být obtížnější a časově náročnější než přijetí doporučení, avšak uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu nepostačuje,

X.  vzhledem k tomu, že se Komise hodlá řídit doporučeními obsaženými v legislativních návrzích a zavést přiměřený dohled nad systémy odměňování, a konkrétně navrhla revizi směrnici o kapitálových požadavcích; vzhledem k tomu, že Komise hodlá posoudit další opatření vztahující se k nebankovním finančním službám,

Y.  vzhledem k tomu, že doporučení vydaná Komisí a vztahující se k podnikům s kótovanými akciemi nemusí nutně představovat vhodné všeobecné pokyny pro vypracování správných postupů v jiných podnicích, než jsou podniky s kótovanými akciemi,

Z.  vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby jakýkoli nástroj přijatý v této oblasti byl dodržován v celé EU a všemi zainteresovanými stranami,

1.  vítá opatření směřující k řešení deontologických aspektů podnikového řízení, které, jak ukázala nedávná finanční krize, nejsou ani zdaleka vyřešeny; v této souvislosti vítá obě doporučení vydaná Komisí;

2.  zdůrazňuje, že uplatnění přístupu právně nevynutitelného předpisu však nepostačuje;

3.  vítá proto první legislativní návrh Komise, který umožní, aby se zákonodárce EU mohl náležitě zabývat příslušnými otázkami, t.j. změnou směrnice o kapitálových požadavcích;

4.  připojuje se k zásadám, které Komise uvádí ve svých doporučeních ze dne 30. dubna 2009, především o struktuře odměňování a o řízení odměňování ředitelů a řídících pracovníků společností kótovaných na burze, a rovněž o struktuře odměňování, procesu vypracovávání a provádění politik odměňování (řízení), transparentnosti politiky odměňování a obezřetnostní kontroly (dohledu) ve finančním odvětví, ale zdůrazňuje, že tato doporučení byla členskými státy provedena jen neuspokojivě;

5.  zdůrazňuje, že Evropská unie potřebuje dlouhodobý výrobní, sociální a environmentální model, který by bral ohled na obecné zájmy podniků, akcionářů a zaměstnanců, a novou finanční architekturu založenou na systému obezřetostních a deontologických pravidel a na vnitrostátních a evropských orgánech dohledu vybavených závaznými pravomocemi; rovněž se domnívá, že finanční odvětví musí odpovídat potřebám reálné ekonomiky, přispívat k udržitelnému růstu a vykazovat co největší společenskou odpovědnost;

6.  připomíná, že ve fázi oživování hospodářství mají vedle opatření na pomoc reálné ekonomice klíčový význam také opatření zaměřená na ochranu pracovních míst, vzdělávání a pracovní podmínky a že by je měly vzít v potaz všechny zúčastněné strany;

7.  zdůrazňuje, že politiky odměňování zaměřené na zdravou a udržitelnou správu a řízení podniků nemají pouze deontologický důvod, ale i důvod čistě ekonomický, protože takové politiky mají přímý dopad na aktiva a perspektivy rozvoje těchto podniků, i obecně celého hospodářství, a na udržení a vytvoření co nejvyšší míry zaměstnanosti;

8.  domnívá se, že opatření v souvislosti s politikou odměňování řídících pracovníků bank a úvěrových institucí nesmí mít povahu pouhého doporučení, ale musí mít spíše formu závazných opatření spojených se systémem dohledu, přičemž cílem by mělo být, aby pohyblivá složka odměňování – prémie, opce na akcie a pobídky –, nevedly podniky k příliš riskantnímu investování a politikám řízení, které neberou ohled na dopady na reálnou ekonomiku;

9.  důrazně připomíná, že řízení podniku a politiky odměňování musí respektovat a podporovat zásady stejných mezd a rovnosti v odměňování mezi ženami a muži, které jsou stanoveny ve Smlouvách a ve směrnicích EU;

10.  považuje za nutné přijmout další legislativní opatření na evropské úrovni, aby se vyřešil problém různých vnitrostátních pravidel odměňování pro podniky v případech, kdy se řídící pracovníci přesunují z jednoho členského státu do druhého v rámci (holdingového) podniku nebo z jednoho podniku do jiného podniku v jiném členském státě, nebo kdy podniky využívají svobody pohybu na vnitřním trhu, například formou přeshraničních fúzí;

11.  považuje za důležité zdůrazňovat všeobecnou odpovědnost správních a dozorčích rad podniků za udržitelný a dlouhodobý rozvoj společností usazených v některém z členských států EU a domnívá se, že je úkolem těchto rad, aby strukturovaly odměňování řídících pracovníků podniků tak, aby tento cíl odráželo a aby bylo pro evropskou veřejnost transparentní;

12.  vyzývá Komisi, aby navrhla změny právních předpisů o finančních službách specifikované podle jednotlivých odvětví s cílem zajistit v politice odměňování konzistentnost mezi bankovními a nebankovními institucemi. Rovněž vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrhy v oblasti podnikového práva s cílem pomoci řešit otázky řízení podniků a zajistit konzistentnost politiky odměňování pro všechny typy společností;

13.  vyzývá Komisi, aby vyžadovala a podporovala účinné dodržování opatření přijatých na úrovni EU a soustřeďovala se přitom především na přeshraniční podniky, a aby splnila svůj záměr, že předloží hodnotící zprávu o uplatnění obou doporučení členskými státy; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby do závěrů této hodnotící zprávy zapracovala plán vhodných legislativních i jiných činností, který by možná bylo nezbytné následně přijmout;

14.  žádá, aby byla účinným způsobem uplatňována pravidla týkající se konzultací a účasti zaměstnanců zvolených v rámci směrnice 2001/86/ES(5), kterou se doplňuje statut evropské společnosti;

15.  nahlíží na evropské podniky jako na vhodnou platformu pro zaváděni osvědčených postupů s cílem zavádět etické zásady, podle nichž mají být řízeny nadnárodní společnosti, a pro prosazování těchto zásad v praxi;

16.  vyzývá členské státy, aby účinně prováděly opatření, jako je směrnice o právech akcionářů v EU, aby odstranily překážky bránící účasti akcionářů při hlasování a aby takovou účast podpořily, zejména pokud jde o přeshraniční hlasování;

17.  vyzývá všechny akcionáře, aby se aktivně zapojili do revize podnikatelských postupů a do výměn v oblasti kultury podnikání;

18.  žádá o podporu účasti žen na vedoucích pozicích prostřednictvím doporučení Komise na zavedení režimu obsazování míst v podnikových řídících orgánech, a rovněž v dalších orgánech a na obsazování míst obecně;

19.  navrhuje, aby vnitrostátní kontrolní orgány přísněji definovaly nezávislost členů řídících orgánů podniku a zároveň vytvořily účinnější mechanismy boje proti korupci, jejichž zavedení umožní nejen posílit etické řízení podniků, ale může také zlepšit jejich hospodářskou výkonnost;

20.  podporuje vypracování jednotných a komplexních pokynů týkajících se řízení rizik, které, jak se zdá, se v současnosti řídí různými kodexy a normami, jež jsou v členských státech použitelné jen částečně;

21.  zdůrazňuje, že v případě hospodářské trestné činnosti by mělo být možné zahájit trestní stíhání proti jednotlivým členům správní rady podniku odpovědným za tyto trestné činy;

22.  vyzývá Komisi, aby podpořila využívání pokynů na základě osvědčených postupů pro nekótované společnosti, které by byly navrženy tak, aby zohledňovaly specifické rysy a odlišnosti těchto společností;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 28. (2) Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 22. (3) Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17. (4) Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87. (5) Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení (2009/2159(INI))

P7_TA(2010)0166 A7-0113/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 18. prosince 2000, a zejména na článek 14 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, a zejména na články 23 a 28 této úmluvy,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, a zejména na články 7 a 24 této úmluvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. dubna 2009 o strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení; obnovená otevřená metoda koordinace přístupu k problémům a příležitostem mládeže(1),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise doprovázející sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – investování do mládeže a posílení jejího postavení“ – Zpráva EU o mládeži(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2009 o hodnocení současného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže a o budoucích perspektivách obnoveného rámce(5),

–  s ohledem na doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie(6),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady o Evropském roku dobrovolné činnosti na podporu aktivního občanství (2011)(7),

–  s ohledem na Evropský pakt mládeže, který Evropská rada přijala na svém zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o „Obnovené sociální agendě“, jež je zaměřena na děti a mládež jako na jednu z hlavních priorit(9),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise(10),

–  s ohledem na své písemné prohlášení o zapojení mládeže do politik EU, jemuž je třeba věnovat zvýšenou pozornost(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy(12),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A7-0113/2010),

A.  vzhledem k tomu, že investování do mladých lidí je klíčové pro budoucnost evropských společností, zejména v době, kdy procento mladých lidí v poměru k celkové populaci stále klesá,

B.  vzhledem k tomu, že všichni mladí lidé jsou důležitým přínosem pro společnost a musí tak být vnímáni,

C.  vzhledem k tomu, že současné generace mají při vytváření dnešních politik velkou odpovědnost vůči mladým lidem a budoucím generacím; vzhledem k tomu, že tvůrci politiky a badatelé musí brát v úvahu názory mladých lidí, a dát jim tak možnost ovlivňovat dění,

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie má k dispozici důležité nástroje pro politiky týkající se mládeže, tyto nástroje však musí členské státy plně využívat, informovat o nich a začlenit je mezi své politické nástroje,

E.  vzhledem k tomu, že zaměstnání znamená více než jen práci, za kterou člověk pobírá mzdu; je činitelem socializace a může být důležitým zdrojem podpory, strukturace a formování osobnosti,

F.  vzhledem k tomu, že nejistota ohledně pracovního místa může vést mladé lidi k tomu, že nechtějí založit rodinu nebo její založení odkládají, což má dopad na demografický vývoj,

G.  vzhledem k tomu, že je dnešní evropská mládež vystavena vzrůstající míře nezaměstnanosti a je vážně ohrožena hospodářskou krizí, že nezaměstnanost více hrozí zejména mladým lidem s nízkou kvalifikací, a že je proto důležité zajistit, aby se mladým lidem dostalo co nejlepšího vzdělání, které jim zaručí snadný přístup na trh práce a schopnost se na něm dlouhodobě udržet,

H.  vzhledem k tomu, že by měl být na všech úrovních podporován rovný přístup všech mladých lidí k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a měly by být více prosazovány možnosti v oblasti celoživotního učení,

I.  vzhledem k tomu, že by měl být usnadněn přechod mladých lidí z procesu vzdělávání a odborné přípravy na trh práce,

J.  vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné, aby se naprostou prioritou staly problémy předčasného ukončování školní docházky a negramotnosti, zejména mezi dospívajícími a mladými lidmi ve výkonu trestu odnětí svobody,

K.  vzhledem k tomu, že otázky týkající se zdraví, bydlení a životního prostředí mají pro mladé lidí velký význam a mohou mít závažný dopad na jejich život a budoucnost; vzhledem k tomu, že by mělo být podporováno příznivé prostředí, pokud jde o vzdělávání, zaměstnávání, sociální začleňování a zdraví,

L.  vzhledem k tomu, že mladí lidé, i když musí mít možnost se opřít o zdravé rodinné prostředí, potřebují podporu při naplňování své potřeby být samostatní a nezávislí,

M.  vzhledem k tomu, že ve sdělení Komise a v usnesení Rady nejsou explicitně obsažena hlediska životního prostředí, přestože jsou pro mladé lidi zásadní a mají závažný dopad na zdraví, kvalitu života a blaho budoucích generací; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro mládež by proto měla být hlediska životního prostředí jednoznačně uvedena mezi oblastmi činnosti,

N.  vzhledem k tomu, že aktivní účast ve společnosti není pouze důležitým prostředkem posilování postavení mladých lidí, ale přispívá také k jejich osobnímu rozvoji, k jejich lepšímu začlenění do společnosti, k získávání dovedností a rozvoji smyslu pro zodpovědnost,

O.  vzhledem k tomu, že práce mládeže má v rámci strategie EU pro mládež význam jako hodnotná volnočasová aktivita, které by se měli mladí lidé věnovat, ale která také slouží k získávání dovedností a k osobnímu rozvoji,

P.  vzhledem k tomu, že zjištění a poznání toho, co to znamená mít pevné místo ve společnosti, podporuje porozumění demokracii a jejím procesům a aktivní účast v nich,

Q.  vzhledem k tomu, že by mladí lidé měli být lépe informováni o existenci evropských programů, které pomáhají mládeži, aby se zvýšila jejich účast v těchto programech,

R.  vzhledem k tomu, že politika mládeže může přispět k rozvoji evropského způsobu myšlení,

Obecné poznámky

1.  vítá sdělení Komise o „Strategii EU pro mládež – Investování do mládeže a posílení jejího postavení“;

2.  vítá usnesení Rady o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018);

3.  upozorňuje, že definice pojmu „mládež“ se v jednotlivých členských státech liší; poznamenává, že obsah tohoto pojmu ovlivňují různé sociální okolnosti a že z této skutečnosti vyplývá možnost různého přístupu v každém členském státě;

4.  zastává názor, že programy Společenství a finanční prostředky by měly odrážet to, jak si Evropa přeje, aby mladí lidé žili;

5.  vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly ustanovení Lisabonské smlouvy v oblasti politiky mládeže, jako je podpora účasti mladých lidí na demokratickém životě, zvláštní pozornost mladým sportovcům a sportovkyním a právní vymáhání Listiny základních práv;

Zásadní poznámky ohledně účinnosti strategie pro mládež

6.  uznává, že posílená otevřená metoda koordinace je s řádným ohledem na zásadu subsidiarity vhodným nástrojem pro spolupráci v oblasti politiky mládeže, a to i navzdory jejím slabým stránkám, omezené použitelnosti, nedostatku legitimity a skutečnosti, že neprobíhá efektivní spolupráce mezi „experty“ a volenými politiky, nedochází k patřičné integraci s vnitrostátními prioritami a hrozí riziko, že mezi různými úrovněmi vznikne zmatek v tom, kdo za co odpovídá; domnívá se, že v zájmu dosažení dlouhodobých výsledků by otevřená metoda koordinace měla být posilována;

7.  zdůrazňuje, že pokud má otevřená metoda koordinace přinést maximální výsledky, musí být aplikována se silnou politickou vůlí ze strany všech zúčastněných; má za to, že nedostatky v jejím uplatňování jsou zásadní překážkou pro splnění stanovených cílů;

8.  uznává důležitost spolupráce mezi institucemi na místní, regionální, státní a evropské úrovni v zájmu dosažení cílů této strategie a vyzývá Komisi, členské státy a zástupce mládeže, aby při naplňování strategie pro mládež hráli aktivní roli;

9.  naléhavě vyzývá k užší spolupráci Evropského parlamentu, Komise a Rady v otázkách mládeže a zdůrazňuje nutnost integrovanější spolupráce s vnitrostátními parlamenty a mezi nimi v rámci otevřené metody koordinace;

10.  vítá jasnou definici dvojího přístupu, předložení pracovních postupů a zejména přehledný seznam nástrojů provádění, tak jak je stanovila Rada; žádá účast Evropského parlamentu při definování priorit pracovních cyklů; vyzývá k tomu, aby evropská spolupráce v oblasti mládeže byla fakticky podložená, věcná a konkrétní;

11.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet jasné a vůči uživatelům vstřícné ukazatele, jak na evropské, tak na národní úrovni, které umožní zdokonalit, rozšířit a aktualizovat naše znalosti o situaci mladých lidí a měřit a srovnávat pokrok v provádění obecně stanovených cílů; zdůrazňuje důležitost stálého sledování a hodnocení;

12.  upozorňuje na důležitost hodnocení stavu provádění strategie EU pro mládež; zdůrazňuje, že zprávy členských států o pokroku v oblasti mládeže by měly být veřejně dostupné, má-li se zvýšit povědomí veřejnosti; zdůrazňuje potřebu sledovat, jak se vyvíjí a mění způsob života mladých lidí v Evropě, aby bylo možné vyhodnotit, jakého pokroku bylo skutečně dosaženo;

13.  domnívá, že by mělo být více rozvíjeno vzájemné učení jako prostředek usnadňující výměnu osvědčených postupů a přispívající ke konzistentnosti činností prováděných na vnitrostátní úrovni;

14.  domnívá se, že pokud má být strategie EU pro mládež dokončena, vytváření politik mládeže by mělo jít ruku v ruce s programy a činnostmi EU, a to vhodným a transparentním způsobem; zejména se domnívá, že výsledky vyplývající z provádění programů EU by měly poskytnout zpětnou vazbu pro vytváření politik mládeže a obecně strategie EU a naopak;

15.  dále zdůrazňuje potřebu zevrubné analýzy stávajících programů, které již byly zahájeny, s cílem umožnit efektivní řízení kvality a na jejím základě navrhnout jakákoli zlepšení, která může být v budoucnu třeba v programech provést;

16.  zdůrazňuje potřebu mobilizovat a přizpůsobit programy a sociální fondy EU pro mládež, aby se zajistila jejich jednodušší přístupnost a zjednodušily se postupy pro jejich získávání; zdůrazňuje, že je důležité koncipovat praktický, nebyrokratický přístup v této oblasti s cílem uskutečnit integrovanou strategii směřující ke zlepšení života mladých lidí; upozorňuje na to, že je důležité, aby byli mladí lidé zapojeni do provádění programů pro mládež, aby bylo možné lépe zohlednit jejich potřeby;

17.  zdůrazňuje důležitou roli programů Comenius, Erasmus a Leonardo da Vinci při vytváření evropských politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; znovu opakuje, že jeho politickou prioritou je považovat tyto programy za základní kámen při vytváření strategie EU pro mládež, zejména pro příští generaci víceletých programů;

18.  domnívá se, že by mělo být vyvinuto ještě větší úsilí s cílem podporovat mobilitu mladých lidí v rámci Evropy a že v programech mobility musí být dostatečný prostor pro to, aby byla věnována pozornost i výměnám mladých lidí mimo rámec formálního vzdělávání;

19.  vyzývá Komisi, aby v nových programech mobility věnovala zvláštní pozornost mobilitě pracovníků s mládeží, a za tímto účelem požaduje, aby byl zvláštní vízový režim, který v současnosti existuje pro studenty, rozšířen i na pracovníky s mládeží;

20.  upozorňuje na potřebu zapojit masové sdělovací prostředky do popularizace programů pro mladé lidi;

21.  uvědomuje si, že zlepšení života mladých lidí je průřezovým úkolem, na který je třeba brát zřetel v každé oblasti politiky; vybízí evropské orgány a členské státy, aby usilovaly o to, aby ve všech administrativních útvarech a na ministerstvech byl vytvořen úsek pro mládež, který pomůže posílit vypracovávání odpovídajících politik týkajících se mládeže; zároveň žádá Komisi, aby jmenovala na svých generálních ředitelstvích „styčné důstojníky pro otázky mládeže“ a poskytla jim školení zaměřené na tuto problematiku; domnívá se, že cílem by mělo být posuzování dokumentů Komise z hlediska cílů politiky mládeže; s nadšením proto vítá meziodvětvový přístup, který představuje nezbytný faktor k dosažení maximální úrovně účinnosti; domnívá se, že zohlednění otázek týkajících se mládeže ve všech oblastech politiky je klíčovým faktorem pro úspěch strategie pro mládež;

22.  zdůrazňuje, že je třeba institucionalizovat mezigenerační spravedlnost na evropské úrovni a je nutno, aby tento princip přijaly členské státy v zájmu spravedlivé regulace vztahů mezi generacemi;

Oblasti činnosti

23.  zdůrazňuje, že celosvětová ekonomická krize má největší dopad zejména na mladé lidi a že tato skutečnost by tedy měla hluboce ovlivnit priority v rámci oblastí činnosti; domnívá se, že by se mělo postupovat tak, že bude stanoven okruh opatření, která podpoří strategii východiska z krize v sociální oblasti, a zvláštní pozornost by měla být věnována přezkumu záchranných sociálních sítí a systémů sociálního zabezpečení;

Obecné zásady platné pro všechny oblasti činnosti

24.  zdůrazňuje, že je důležité odstranit všechny typy diskriminace mezi mladými lidmi, jako je diskriminace založená na pohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání, zdravotním postižení, věku a sexuální orientaci;

25.  zdůrazňuje, že je důležité v rámci sociální vize EU považovat mladé lidi za prioritní skupinu;

26.  důrazně poukazuje na potřebu poskytnout mladým lidem se zdravotním postižením účinnou a vhodnou podporu a skutečné a rovné příležitosti, pokud jde o fyzický, senzorický a kognitivní přístup ke vzdělávání, zaměstnání, kultuře, volnočasovým aktivitám, sportu, společenským aktivitám a zapojení do veřejné činnosti a řešení občanských záležitostí;

27.  vyzývá k opatřením, která zajistí respektování rozmanitosti a úspěšnou integraci mladých lidí a dětí;

28.  vyzývá členské státy, aby identifikovaly průřezové vazby mezi různými oblastmi, které spojují politiky mládeže a vzdělávání, odbornou přípravu, zaměstnanost, kulturu a další politiky;

29.  zdůrazňuje nutnost silných vazeb mezi politikami týkajícími se mládeže a dětí;

Vzdělávání a odborná příprava

30.  vyzývá členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci mezi stranami znalostního trojúhelníku (vzdělávání – výzkum – inovace), neboť se jedná o klíčový prvek pro růst a vytváření pracovních míst; výrazně doporučuje podporovat společná kritéria pro vzájemné uznávání neformálního a odborného vzdělávání, např. urychlením přijetí systému ERK pro uznávání kvalifikací, transparentnost a uznávání dovedností;

31.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely více iniciativ a investovaly do správných dovedností pro profese, po kterých je poptávka, a vybízí je, aby propojily vzdělávací programy s požadavky trhu práce, aby přijaly právní předpisy pro krátkodobé odborné vzdělávání (tam, kde je to ještě stále zapotřebí) a v co největší možné míře využívaly uznávání dovedností a uznávání kvalifikací;

32.  upozorňuje na problém předčasného ukončování školní docházky a potřebu přijmout opatření s cílem zajistit, aby co největší procento mladých lidí řádně ukončilo povinnou školní docházku;

33.  důrazně vyzývá členské státy, aby v rámci zvýšeného financování propagovaly studijní a vzdělávací mobilitu všech mladých lidí, která je klíčovým faktorem pro získávání studijních a pracovních zkušeností; zdůrazňuje důležitost mobility mládeže rovněž v regionech hraničících s EU, tím že se zajistí široká účast v evropských programech, které podporují mládež;

34.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se vynasnažily dosáhnout strategických cílů a splnit hodnotící kritéria stanovená v rámci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), zejména pokud jde o osoby, které dosáhly jen nízké úrovně základních dovedností, žáky a studenty, kteří předčasně opustili vzdělávací systém;

35.  vyzývá členské státy, aby vytvořily dostatečné možnosti a způsoby, které umožní lidem, kteří opustili vzdělávací systém, aby se do něj mohli vrátit, a aby zajistili, aby pro ty, kteří navštěvovali výuku odborného vzdělávání, bylo k dispozici vhodné přemostění, aby mohli dále pokračovat na vyšších stupních vzdělávání, a naléhavě je žádá, aby přijaly opatření a nabízely cílené programy pro mladé lidi, kteří ve studiu zaostali, protože se ocitli v obtížné situaci nebo se špatně rozhodli;

36.  zdůrazňuje, že je důležité poskytnout mladým lidem přístup ke konzultacím a poradenství ve věci přechodu ze vzdělávání do pracovního procesu;

37.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé, bez ohledu na právní postavení jejich rodin, měli právo studovat v rámci státního vzdělávacího systému, a aby jim pomohly s řádným přihlédnutím k jejich kultuře a jazyku získat nezbytné jazykové znalosti hostitelského členského státu a znalost jeho kultury, která poslouží jako nástroj k jejich začlenění;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup mladých lidí ke vzdělávání bez ohledu na jejich sociální původ a finanční situaci a zaručily rovný přístup ke vzdělávání i znevýhodněným mladým lidem z rodin s nízkými příjmy;

39.  vyzývá členské státy k provedení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením a ke skutečné realizaci inkluzivního vzdělávání, které bude zahrnovat formální i neformální vzdělávání;

40.  zdůrazňuje důležitost nového, efektivního a kontinuálního systému odborné přípravy pro učitele s cílem pomoci mladým studentům lépe se vyrovnat s nároky rychle se měnící společnosti;

41.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost;

42.  poukazuje na to, že vzdělávání hraje v pozitivním vývoji osobních postojů zásadní úlohu;

Zaměstnanost a podnikání

43.  je silně znepokojen vzrůstajícím počtem mladých lidí, kteří jsou nezaměstnaní, nedostatečně zaměstnaní nebo nemají jistotu pracovního místa, a to zejména v současné ekonomické krizi; rozhodně podporuje výzvu určenou Evropské radě, aby v Lisabonské strategii na období po roce 2010 a strategii EU 2020 zajistila začlenění perspektivy mládeže a aby podpořila pokračování iniciativ vyvíjených v souladu s celkovými cíli Evropského paktu pro mládež; rozhodně podporuje návrh, aby do plánů obnovy navrhovaných v rámci plánů boje proti hospodářské a finanční krizi byla zapracována i vhodná opatření zaměřená na mladé lidi;

44.  zdůrazňuje zásadní nutnost dosáhnout cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, kterou si Evropa vytyčila, a domnívá se, že nově formulovaná agenda EU 2020 by měla EU umožnit plně se zotavit z krize tak, že se bude rychleji vyvíjet směrem k inovativní ekonomice vytvářející pracovní místa; v této souvislosti naléhavě vyzývá k tomu, aby byla nově formulovaná agenda více zaměřena na mladé lidi;

45.  vyzývá členské státy, aby učinily opatření proti nejistotě zaměstnání a špatným pracovním podmínkám, se kterými se mladí lidé setkávají na trhu práce, a aby aktivně podporovaly sladění světa zaměstnání a světa osobního a rodinného života;

46.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých politikách na podporu zaměstnanosti zohledňovaly také mezigenerační rozměr;

47.  vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup mladých lidí k různým druhům zaměstnání s dobrými pracovními podmínkami, aby se zabránilo nepoměru mezi dovednostmi a pracovními příležitostmi, který představuje mrhání talentem; doporučuje v tomto ohledu zlepšit kvalitu poskytovaných stáží i práv stážistů zajištěním toho, aby většina interních programů vybavila mladé lidi dovednostmi a vedla k získání placeného místa;

48.  zároveň vyzývá členské státy, aby nabízely více pracovních příležitostí, prováděly politiky sociální ochrany pro znevýhodněné mladé lidi a zajistily rovné příležitosti pro mladé lidi v okrajových oblastech i v centru měst a poskytly zvláštní podporu mladým matkám;

49.  připomíná nebezpečí odlivu mozků a jeho nepříznivých důsledků pro země původu mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a vypracovaly strategie, které pomohou udržet mladé lidi v zemích a oblastech s potenciálním úbytkem obyvatelstva, který se projevuje v různých formách, např. jako odliv mozků, náhrada nedostatku kvalifikovaných pracovníků a levná, flexibilní, nekvalifikovaná a často jen sezonní pracovní síla;

50.  vyzývá členské státy, aby odstranily případy, kdy jsou registrovány rozdíly ve výši příjmů mezi mladými muži a mladými ženami na základě pohlaví;

51.  vyzývá členské státy, aby v době globalizace zajistily práva na důstojné zaměstnání a sociální jistotu tím, že bude dosažena rovnováha mezi flexibilitou a jistotou;

52.  vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou převoditelnost získaných sociálních výhod, aby nebyla ohrožena sociální ochrana mladých pracovníků, kteří se rozhodli pro mobilitu;

53.  zdůrazňuje význam praktické přípravy v podnicích a institucích v průběhu studia, která může následně usnadnit hledání zaměstnání;

54.  navrhuje propagovat podnikatelskou kulturu mezi mladými lidmi zlepšením osvěty týkající se podnikání, podporováním rozvoje evropských struktur a sítí za tímto účelem, vybízením mladých lidí k zahájení podnikatelské činnosti a využitím nástrojů mikroúvěrů a mikrofinancování; zdůrazňuje význam celoživotního učení;

55.  souhlasí s tím, že je zapotřebí součinnosti mezi světem vzdělávání a světem průmyslu a pokročilejších forem integrace mezi vysokými školami a podniky;

56.  vybízí členské státy, aby podporovaly soukromé iniciativy pro mladé lidi, mj. prostřednictvím pomoci vnitrostátních programů, které doplňují programy na evropské úrovni;

57.  upozorňuje na to, že je potřeba vytvořit politiky, jejichž cílem bude sladit pracovní a soukromý život a vést mladé lidi k zakládání rodin; upozorňuje také, že je třeba zajistit, aby mladí lidé měli dostatečný příjem, který jim umožní přijímat nezávislá rozhodnutí, včetně rozhodnutí založit rodinu;

Zdraví, dobré životní podmínky a životní prostředí

58.  zdůrazňuje, že dopad změn klimatu a životního prostředí a zhoršujícího se životního prostředí má negativní vliv na životy mladých lidí a vyzývá k udržitelným opatřením v této oblasti;

59.  vyzývá členské státy, aby do svých plánů zařadily vhodné formy vzdělávání v oblasti předcházení zdravotním rizikům a prevence rizik spojených s ochranou životního prostředí;

60.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že rámec spolupráce neodkazuje na spotřebitelské politiky; zastává názor, že některé zdravotní problémy mohou souviset s výrobou nezdravých potravin a jejich uváděním na trh;

61.  zdůrazňuje, že při vytváření politik v oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí je zapotřebí zohlednit zvláštní zranitelnost mladých lidí a dětí; zdůrazňuje, že je nutné pomocí opatření, jako jsou informativní a vzdělávací kampaně, zajistit vysokou míru ochrany mladých spotřebitelů;

62.  zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v boji proti užívání drog a alkoholu, újmy na zdraví v důsledku kouření a dalším formám závislosti, včetně hazardních her, zejména pomocí prevence a opětovného začlenění; vyzývá členské státy, aby co nejlépe využily protidrogového akčního plánu EU a strategie EU na podporu členských států v boji proti poškození spojenému s požíváním alkoholu a dalším formám závislosti;

63.  připomíná rovněž, že děti a mladí lidé jsou vystavováni velkému množství násilných scén v médiích; navrhuje, aby tato otázka byla dále prozkoumána a aby byla přijata veškerá opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby nedocházelo k podobnému působení na jejich duševní zdraví;

64.  doporučuje, aby mladí lidé byli při využívání nových technologií vedeni pomocí politik mediálního vzdělávání a politik ke zvýšení informovanosti o nebezpečích, která s sebou nekontrolované využívání nových technologií přináší;

65.  zdůrazňuje, že při ochraně zdraví mladých lidí hraje svou úlohu jejich osvěta v oblasti sexuální výchovy;

66.  upozorňuje na přetrvávající vysokou míru těhotenství nezletilých dívek a vyzývá Komisi a členské státy, aby mladé lidi o tomto problému informovaly a prováděly osvětu zaměřenou na tuto problematiku;

67.  vyzývá členské státy, aby zajistily přístup dětí a mladých lidí z řad přistěhovalců k základní zdravotní péči bez ohledu na právní postavení jejich rodiny;

68.  zdůrazňuje úlohu sportu, jakožto celého souboru činností, které podporují zdravý životní styl mladých lidí, týmovou práci, smysl pro čestné jednání a odpovědnost a také úlohu osvěty mladých lidí v oblasti boje proti násilí na stadionech a ve sportovních areálech; vyzývá k zavedení speciálních programů pro zdravotně postižené mladé lidi;

69.  vyzývá členské státy, aby ve svém úsilí povzbuzovat mladé lidi k účasti na sportovní činnosti zohledňovaly otázky týkající se rovnosti pohlaví a aby podporovaly také méně populární sporty;

70.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat kampaně ke vzdělávání mládeže s cílem bojovat proti dopingu a podporovat čistý sport;

Zapojení

71.  zdůrazňuje význam trvalého strukturovaného dialogu a konzultací s mladými lidmi; důrazně vyzývá členské státy, aby na všech úrovních (místní, vnitrostátní a mezinárodní) prosazovaly účast mladých lidí a mládežnických organizací na vytváření obecných politik a zejména, nikoli však pouze, politiky mládeže, a to prostřednictvím probíhajícího strukturovaného dialogu;

72.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byla zohledněna co nejširší škála názorů mladých lidí, je důležité zvážit metodu konzultace s mládeží; vyslovuje se pro vytvoření struktur, v jejichž rámci budou všichni aktéři moci spolupracovat, ovlivňovat ve stejné míře politiky a rozhodnutí a také poskytovat prostředky, které jsou k vytvoření těchto struktur zapotřebí;

73.  vybízí členské státy, aby zapojily mládežnické organizace do procesu tvorby politiky, a to i na místní úrovni;

74.  zdůrazňuje důležitost reprezentativních zástupců mládeže ve strukturovaném dialogu a doporučuje Komisi, aby konzultovala se zástupci národních rad mládeže témata, která jsou pro mladé lidi prioritou;

75.  souhlasí s tím, že je nutné častěji vyjadřovat uznání a podporu mládežnickým organizacím a jejich velkému přínosu k neformálnímu vzdělávání; vyzývá Komisi a Radu, aby vybízely členské státy ke zřízení a podpoře místních parlamentů a rad mládeže a aby zavedly příslušné programy;

76.  zdůrazňuje potřebu většího a různorodějšího zapojení mladých lidí s cílem posílit jejich zastoupení; prosazuje podporování účasti mladých lidí již od raného věku; v tomto ohledu vybízí ke zvážení posílení vztahů mezi školami, mládežnickými organizacemi a jinými organizacemi občanské společnosti a důrazně doporučuje, aby bylo více uznáváno neformální vzdělávání;

77.  navrhuje, aby pro mladé lidi, kteří se aktivně účastní života společnosti, byly vytvořeny systémy vyznamenání, jejichž hlavním účelem bude vybudování kultury práv i povinností;

78.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vynaložit zvláštní úsilí na povzbuzování mladých lidí, kteří žijí v okrajových a venkovských oblastech a v chudých čtvrtích, aby se aktivně účastnili činností na evropské úrovni; lituje v tomto ohledu, že v rámci pro spolupráci nejsou navržena žádná konkrétní opatření, která zlepší proces informování mladých lidí o programech EU, zejména těch, kteří žijí na odlehlých místech a těch, kteří nejsou organizováni v politických, společenských nebo nevládních organizacích; žádá Komisi, aby v této oblasti přijala jednoznačný závazek;

79.  zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zvýšit úsilí o zajištění účinné výměny názorů a informací probíhající třemi směry – mezi akademickou, podnikatelskou a politickou komunitou – na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni;

Tvořivost a kultura

80.  vyzývá členské státy, aby zajistily jednoduchý přístup k novým technologiím s cílem rozvíjet tvořivost mladých lidí a jejich schopnost inovace a vzbudily u nich zájem o kulturu, umění a vědu;

81.  je překvapen, že ve sdělení Komise není jakýkoli přímý odkaz na kulturní otázky; dodává, že tyto otázky nemohou být zúženy pouze na podnikání a využívání nových technologií;

82.  vítá skutečnost, že usnesení Rady bere v úvahu úlohu sociálních a kulturních činností, které doplňují činnosti vyvíjené v rámci vzdělávacího systému a rodin; bere na vědomí, že tyto činnosti rovněž přispívají rozhodujícím způsobem k boji proti diskriminaci a nerovnostem a umožňují mladým lidem přístup k volnočasovým aktivitám, kultuře a sportu;

83.  zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy při přidělování finančních prostředků podporovaly a uznávaly kulturu mládeže, neboť má pro rozvoj kreativity mladých lidí zásadní význam;

84.  vítá návrh na podporu odborného vzdělávání pracovníků s mládeží v oblasti kultury, nových médií a mezikulturních schopností obsažený v usnesení Rady;

85.  navrhuje, aby do politik, programů a činností v oblasti kultury a médií byla začleněna perspektiva mládeže;

86.  zastává názor, že kulturní instituce (např. muzea, knihovny a divadla) by měly být povzbuzovány k většímu zapojení dětí a mladých lidí;

87.  vyzývá Komisi a Radu, aby koncipovaly evropský pas mládeže, aby byl mladým lidem umožněn přístup do kulturních institucí v celé EU za velmi nízké ceny;

Dobrovolná činnost

88.  vítá rozhodnutí Rady, která vyhlásila rok 2011 Evropským rokem dobrovolnictví, a opatření stanovená v doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie;

89.  je toho názoru, že dobrovolná činnost mládeže by měla být podporována, mimo jiné také rozšířením programu Evropské dobrovolné služby, a poskytnutím pomoci znevýhodněným mladým lidem, aby se také mohli věnovat dobrovolné činnosti;

90.  domnívá se, že podle toho, jaké budou výsledky hodnocení přípravné akce Amicus, by měly být naplánovány další podobné akce;

91.  zastává názor, že dobrovolné činnosti nenahrazují profesionální, placené pracovní příležitosti, ale jsou pro společnost přínosem;

92.  vyzývá k tomu, aby byl jako doplněk ke stávajícímu evropskému pasu mládeže zaveden a vzájemně uznáván „evropský pas dobrovolníků“; tento pas by poskytoval evidenci dobrovolné činnosti, kterou vykonávají děti a mladí lidé, a mohl by být potenciálním zaměstnavatelům předkládán jako doklad určité kvalifikace;

Sociální začleňování

93.  vítá fakt, že rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména v souvislosti s hospodářskou a finanční krizí, která mladé lidi postihuje zvlášť těžce;

94.  zastává názor, že v kontextu stárnoucí populace je mezigenerační spravedlnost klíčovou výzvou; vyzývá členské státy, aby při vytváření svých politik braly v úvahu zájmy mladých lidí a budoucích generací, zejména v době hospodářské a finanční krize;

95.  zdůrazňuje také potřebu rozvíjet víc široce zaměřené programy pro okrajové skupiny obyvatelstva, jako jsou mladí přistěhovalci a také všichni lidé se zvláštními potřebami (lidé se zdravotním postižením, mladí lidé, které je třeba znovu začlenit do společnosti poté, co strávili určitou dobu ve vězení, lidé bez domova, lidé s příležitostným zaměstnáním a další);

96.  uznává, že je nutné zlepšit informovanost o zdravotně postižených mladých lidech, a vyzývá evropské orgány, aby přijaly opatření, která zajistí, že v budoucnosti budou postižení mladí lidé plně integrováni;

97.  opakuje svůj požadavek zajišťovat ve všech oblastech života rovnost mezi pohlavími již od raného věku; vítá proto zejména skutečnost, že cílem usnesení Rady je zlepšit péči o děti a prosazovat rozdělení povinností mezi rodiče, aby bylo sladění pracovního a soukromého života umožněno mladým ženám i mladým mužům;

98.  zdůrazňuje, že je důležité informovat děti a mladé lidi o tom, že diskriminaci nelze akceptovat v žádné formě a v žádné oblasti, a že je důležité učinit důrazná opatření, jejichž cílem je boj proti všem formám extremismu;

99.  doporučuje, aby prioritou ve všech členských státech bylo zajištění toho, aby žádné nezletilé osobě nebyl odepřen přístup k sociální péči;

100.  zdůrazňuje význam inkluzivního digitálního prostředí; vybízí členské státy, aby jako součást svých systémů formálního i neformálního vzdělávání vypracovaly koncepce, které budou zaručovat přístup k informacím, vzdělávání a kultuře a budou zlepšovat mediální dovednosti mladých lidí;

Mládež a svět

101.  doporučuje přímou rozvojovou pomoc na opatření ve prospěch mladých lidí a pro boj proti užívání drog a obchodu s nimi v rozvojových zemích;

102.  je nakloněn podpoře činností ve veřejném zájmu, které utvářejí smysl pro zodpovědnost mezi mladými lidmi, jako je např. dobrovolná činnost v rámci boje proti změně klimatu, dobrovolná činnost v zájmu rozvoje nebo humanitární pomoci; vítá v tomto ohledu příležitosti, které nabídne zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mladým lidem, pokud jde o jejich účast na humanitární činnosti EU, a vyzývá členské státy, aby zajistily plnou informovanost mladých lidí o existenci tohoto sboru;

103.  vybízí Komisi k dalšímu prozkoumání možnosti posílit činnosti mezinárodní spolupráce, pokud jde o dobrovolnou činnost mládeže;

104.  vyzývá členské státy, aby vytvořily programy výměn a partnerství s třetími zeměmi a jejich společenstvími s cílem propagovat mezikulturní dialog a podporovat mladé lidi v tom, aby se angažovali ve společných projektech;

105.  vyzývá ke zlepšení a rozsáhlejšímu provádění programu Erasmus Mundus;

o
o   o

106.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) KOM(2009) 0200. (2) SEK(2009) 0549. (3) Úř. věst. C 311, 19. 12. 2009, s. 1. (4) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2. (5) 9169/09. (6) Úř. věst. C 319, 13. 12. 2008, s. 8. (7) 15658/09. (8) Úř. věst. C 292, 24. 11. 2005, s. 5. (9) 11517/08. (10) SOC/349. (11) DCE/2008/2193. (12) Přijaté texty, P6_TA(2008)0066.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS (17279/3/2009 – C7-0075/2010 – 2008/0192(COD))

P7_TA(2010)0167 A7-0146/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (17279/3/2009 – C7-0075/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2008)0636),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0341/2008),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané ' Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy' (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0146/2010),

1.  schvaluje tento postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 18. května 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/…/EU o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice 86/613/EHS

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici 2010/41/EU.)

(1) Texty přijaté dne 6.5.2009, P6_TA(2009)0364. (2) Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 107.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18.května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami (KOM(2009)0031 – C6-0048/2009 – 2009/0006(COD))

P7_TA(2010)0168 A7-0122/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0031),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0048/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a na článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. prosince 2009(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0122/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010 o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami, a kterým se zrušují směrnice Rady 73/44/EHS, směrnice 96/73/ES a směrnice 2008/121/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 73/44/EHS ze dne 26. února 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kvantitativní analýzy třísložkových směsí textilních vláken(4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES ze dne 16. prosince 1996 o některých metodách kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken(5) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/121/ES ze dne 14. ledna 2009 o názvech textilií (přepracované znění)(6),, byly několikrát změněny. Vzhledem k dalším potřebným změnám by tyto akty měly být z důvodu jasnosti nahrazeny jediným právním nástrojem.

(2)  Právní předpisy Unie o názvech textilií a souvisejícím označování textilních výrobků etiketami jsou z hlediska obsahu velmi technické, přičemž podrobná ustanovení je třeba pravidelně upravovat. Aby se zabránilo nutnosti provést technické úpravy do vnitrostátních právních předpisů, a snížilo se tak správní zatížení vnitrostátních orgánů členských států a aby se umožnilo rychlejší přijímání názvů nových textilních vláken, které se mají používat v celé Unii současně, jeví se pro provedení právního zjednodušení jako nejvhodnější právní nástroj nařízení.

(3)  V zájmu odstranění možných překážek řádného fungování vnitřního trhu působených odlišnými ustanoveními členských států s ohledem na názvy, složení a označování textilních výrobků je nutné harmonizovat názvy textilních vláken a údaje na etiketách, v označení a průvodních dokladech textilních výrobků v různých stádiích jejich výroby, zpracování a distribuce.

(4)  Je vhodné stanovit pravidla umožňující výrobcům požadovat zahrnutí názvu nového textilního vlákna do seznamu názvů povolených vláken.

(5)  Mělo by být také vypracováno ustanovení týkající se určitých výrobků, které nejsou vyrobeny výlučně z textilních materiálů, ale obsahují textilie, které tvoří podstatnou část výrobku, nebo na tyto textilie zvlášť upozorňují hospodářské subjekty.

(6)  Tolerance týkající se „cizích vláken“, která nemusí být uvedena na etiketách, by se měla vztahovat jak na čisté výrobky, tak na směsi.

(7)  Označování složení by mělo být povinné, aby bylo zajištěno, že jsou všem spotřebitelům v Unii k dispozici správné informace na jednotné úrovni. V případech, kdy je technicky obtížné určit složení výrobku v době výroby, by mělo být možno uvést na etiketě pouze ta vlákna, která byla v době výroby známa, za předpokladu, že představují určité procento hotového výrobku.

(8)  Pro zabránění rozdílům při uplatňování mezi členskými státy je nezbytné stanovit přesné metody označování určitých textilních výrobků složených ze dvou nebo více složek a rovněž specifikovat složky textilních výrobků, které není třeba brát v úvahu při označování etiketami a při analýzách.

(9)  Textilní výrobky, u kterých se vyžaduje pouze označování společnou etiketou, a výrobky prodávané v metráži nebo odstřizích by měly být dodávány na trh takovým způsobem, aby se spotřebitel mohl plně seznámit s informacemi uvedenými na společném obalu nebo na návinu.

(10)  Používání popisů nebo názvů, které se těší zvláštnímu zájmu mezi uživateli a spotřebiteli, by mělo podléhat určitým podmínkám. Pro poskytování informací uživatelům a spotřebitelům je dále vhodné, aby názvy textilních vláken souvisely s charakteristikami vlákna.

(11)  Dozor nad trhem výrobků, jež náleží do oblasti působnosti tohoto nařízení, v členských státech ▌se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků(7), a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh(8).

(12)  Je nutné stanovit metody odběru vzorků a analýzy textilních výrobků s cílem předejít možným námitkám proti používaným metodám. Metody používané při úředních zkouškách v členských státech ke stanovení složení směsí vláken textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí by měly být jednotné, jak pokud jde o předúpravu vzorků, tak o jejich kvantitativní analýzu. Toto nařízení by proto mělo stanovit jednotné metody analýzy pro většinu textilních výrobků složených z dvousložkových a třísložkových směsí, jež jsou na trhu. Za účelem zjednodušení tohoto nařízení a přizpůsobení takových jednotných metod technickému pokroku je však vhodné, aby se z metod stanovených v tomto nařízení staly evropské normy. Za tímto účelem by Komise měla zorganizovat přechod ze současného systému, jehož metody jsou popsány v tomto nařízení, na systém založený na evropských normách.

(13)  Pokud jde o ▌směsi vláken, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, je třeba, aby laboratoř pověřená prováděním zkoušek mohla stanovit složení takových směsí ▌, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a její stupeň přesnosti ▌.

(14)  Toto nařízení by mělo stanovit smluvní přirážky pro přepočet suché hmotnosti každého vlákna zjištěného při analýze pro stanovení obsahu vláken v textilních výrobcích a mělo by uvádět dvě různé smluvní přirážky pro přepočet u česaných nebo mykaných vláken obsahujících vlnu nebo zvířecí chlupy. Jelikož není vždy možné stanovit, zda je výrobek zhotoven z česaných nebo mykaných vláken, a v důsledku toho mohou vznikat rozporné výsledky při uplatňování tolerancí při zkouškách shody textilních výrobků prováděných v Unii, měly by být laboratoře provádějící tyto zkoušky oprávněny uplatňovat ve sporných případech jedinou smluvní přirážku.

(15)  Měla by být stanovena pravidla týkající se výrobků nepodléhajících obecným požadavkům na označování etiketami stanoveným v tomto nařízení, zejména výrobků pro jednorázové použití nebo výrobků, u kterých je vyžadováno pouze označení společnou etiketou.

(16)  Je vhodné stanovit postup, včetně konkrétních požadavků, který musí dodržet jakýkoli výrobce nebo jakákoli osoba, která za něj jedná, a která si přeje zahrnout název nového textilního vlákna na harmonizovaný seznam názvů textilních vláken uvedený v příloze I. ▌

▌

(17)  Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení a zároveň udržení kroku s technickým pokrokem by měla být Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungovaní Evropské unie akty v přenesené pravomoci, které jsou určeny k doplnění nebo změně jiných než podstatných prvků příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX tohoto nařízení.

(18)  Ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2009 o označování původu zboží(9)Evropský parlament znovu zdůraznil, že ochrana spotřebitele vyžaduje transparentní a důsledná obchodní pravidla, včetně označování země původu. Takové označování by mělo umožnit, aby si spotřebitelé plně uvědomili přesný původ výrobků, které kupují, a chránit je tak před podvodnými, nepřesnými nebo zavádějícími označeními původu. Za tímto účelem by měla být zavedena harmonizovaná pravidla týkající se textilních výrobků. Pokud jde o dovážené výrobky, měla by mít tato pravidla formu požadavků na povinné označování. Pokud jde o výrobky, na něž se nevztahuje povinné označování původu na úrovni Unie, měla by se zavést pravidla, která zajistí, že případné uvedení původu nebude nepravdivé nebo zavádějící.

(19)  Požadavky na označování původu stanovenými v tomto nařízení s ohledem na specifické odvětví textilních výrobků by neměla být dotčena probíhající diskuse o všeobecném systému označování původu, který by se vztahoval na výrobky dovážené ze třetích zemí a byl by součástí společné obchodní politiky Unie.

(20)  Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž přijetí jednotných pravidel pro používání názvů textilií a pro označování textilních výrobků etiketami, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekročí toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

(21)  Aby mohli spotřebitelé učinit informované rozhodnutí, měli by při koupi textilního výrobku vědět, zda výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu. Proto je důležité, aby na etiketě výrobku byly označeny materiály pocházející ze zvířat.

(22)  Toto nařízení se omezuje na pravidla týkající se harmonizace názvů textilních vláken a označování vlákenného složení textilních výrobků. Aby se však odstranily případné překážky řádného fungování vnitřního trhu, které by mohly vzniknout v důsledku rozdílných ustanovení nebo postupů členských států, a aby se držel krok s rozvojem elektronického obchodu a budoucími výzvami na trhu s textilními výrobky, měla by se prozkoumat harmonizace nebo standardizace ostatních aspektů označování textilních výrobků etiketami. Za tímto účelem by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se případných nových požadavků na označování, které je třeba zavést na unijní úrovni s cílem usnadnit volný pohyb textilních výrobků na vnitřním trhu a dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitele v rámci Unie. Tato zpráva by měla zkoumat zejména názory spotřebitelů týkající se množství údajů, které by měly být uváděny na etiketách textilních výrobků, a zkoumat, jaké další prostředky kromě označování mohou být využívány k poskytování dalších informací spotřebitelům.Tato zpráva by měla vycházet z rozsáhlých konzultací se všemi zúčastněnými subjekty, z průzkumů spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a případně by měly být připojeny legislativní návrhy. Zpráva by se měla zejména zabývat přidanou hodnotou k případným požadavkům spotřebitelů na označování, pokud jde o péči a ošetřování, velikost, nebezpečné látky, hořlavost a ekologické aspekty textilních výrobků, používání symbolů nejazykové povahy k určení textilních vláken, sociální a elektronické označování, uvádění identifikačního čísla na etiketě, které umožní získat na požádání dodatečné informace o vlastnostech výrobků, zejména prostřednictvím internetu.

(23)  Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES by měly být zrušeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví pravidla týkající se používání názvů textilních vláken, označování textilních výrobků etiketami a určování vlákenného složení textilních výrobků jednotnými metodami kvantitativní analýzy s cílem zlepšit jejich volný oběh na vnitřním trhu a poskytnout spotřebitelům přesné informace.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na textilní výrobky.

2.  Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na textilní výrobky, které:

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice výrazů „dodání na trh“, „uvedení na trh“, „výrobce“, „zplnomocněný zástupce“, „dovozce“, „distributor“, „hospodářské subjekty“, „harmonizovaná norma“, „dozor nad trhem“ a „orgán dozoru nad trhem“ uvedené v nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 4

Obecná pravidla

1.  Textilní výrobky jsou dodávány na trh, pouze pokud jsou ▌označeny etiketami nebo jsou k nim připojeny obchodní doklady v souladu s tímto nařízením.

2.  Pokud není v tomto nařízení uvedeno jinak, vnitrostátní a unijní pravidla týkající se ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví, označení provenience, označení původu a předcházení nekalé soutěži, se nadále použijí pro textilní výrobky.

Kapitola 2

Názvy textilních vláken a související požadavky týkající se označování etiketou

Článek 5

Názvy textilních vláken

1.  Pro označování vlákenného složení textilních výrobků se používají pouze názvy textilních vláken uvedené v příloze I.

2.  Používání názvů v příloze I je omezeno na vlákna, jejichž povaha odpovídá popisu uvedenému v uvedené příloze.

Tyto názvy se nepoužívají pro jiná vlákna, a to ani samostatně ani jako základ slova ani jako přídavné jméno.

Výraz „hedvábí“ nesmí být používán pro označování tvaru nebo zvláštního provedení nekonečných nití z textilních vláken.

Článek 6

Žádosti o názvy nových textilních vláken

Každý výrobce nebo každá osoba, která za něj jedná, může požádat Komisi o doplnění názvu nového textilního vlákna na seznam uvedený v příloze I.

Žádost zahrnuje technickou dokumentaci vypracovanou v souladu s přílohou II.

Článek 7

Čisté výrobky

1.  Jako „100 %“, „čisté“ nebo „pouze z“ mohou být označeny pouze textilní výrobky složené výhradně ze stejných vláken.

Tyto nebo podobné výrazy nesmí být použity pro jiné výrobky.

2.  Textilní výrobek lze považovat za složený výhradně ze stejných vláken, pokud neobsahuje více než 2 % hmot. cizích vláken za předpokladu, že toto množství je opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska správného výrobního postupu a nepřidává se v rámci obvyklé praxe.

Za stejné podmínky lze za složený výhradně ze stejných vláken považovat textilní výrobek, který prošel mykáním, pokud neobsahuje více než 5 % hmot. cizích vláken.

Článek 8

Vlněné výrobky

1.  Textilní výrobek může být označen jedním z názvů uvedených v příloze III za předpokladu, že je složen výhradně z vlněných vláken, která nebyla dříve součástí hotového výrobku, nebyla vystavena žádnému jinému spřádacímu nebo zplsťovacímu procesu než tomu, který je vyžadován při výrobě daného výrobku, a která nebyla poškozena zpracováním nebo používáním.

2.  Odchylně od odstavce 1 se mohou použít názvy uvedené v příloze III k popisu vlny obsažené ve směsi vláken, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

Uvádí se úplné procentuální složení této směsi.

3.  Cizí vlákna ve výrobcích uvedených v odstavcích 1 a 2, včetně vlněných výrobků, které prošly procesem mykání, nesmí překročit 0,3 % jejich celkové hmotnosti a musí být opodstatněné jako technicky nezbytné z hlediska správného výrobního postupu.

Článek 9

Textilní výrobky z více vláken

1.  Textilní výrobek se označí názvy a procentuálním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, v sestupném pořadí.

2.  Odchylně od odstavce 1 a aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, lze druhy vláken, které tvoří jednotlivě až 3 % celkové hmotnosti textilního výrobku, nebo druhy vláken, které tvoří dohromady až 10 % celkové hmotnosti, společně označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje jejich celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud je nelze v době výroby snadno určit.

3.  Výrobky, které mají čistě bavlněnou osnovu a čistě lněný útek, kde procentuální podíl lnu je nejméně 40 % celkové hmotnosti nešlichtované tkaniny, mohou být označeny názvem „směs bavlna – len“, který musí být doplněn specifikací složení „čistě bavlněná osnova – čistě lněný útek“.

4.  Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1, u textilních výrobků, jejichž složení je v době výroby obtížné určit, je možné použít na etiketě výrazy „směs vláken“ nebo „nespecifikované složení textilie“.

5.  Odchylně od odstavce 1, lze druh vlákna nezařazený do přílohy I označit výrazem „jiná vlákna“, za kterým následuje celkový hmotnostní podíl v procentech, pokud byla podána žádost o zařazení takového vlákna do přílohy I podle článku 6.

Článek 10

Vlákna pro dekorativní účely a vlákna s antistatickým účinkem

Viditelná, izolovatelná vlákna, která jsou určena pouze pro dekorativní účely a nepřesáhnou 7 % hmotnosti hotového výrobku, nemusí být uváděna v údajích o složení vlákenných směsí podle článků 7 a 9.

Totéž platí pro kovová vlákna a jiná vlákna, která se přidávají do výrobku pro docílení antistatického účinku a jejichž množství nepřekročí 2 % hmotnosti hotového výrobku.

U výrobků uvedených v čl. 9 odst. 3 se tyto procentuální podíly započítávají zvlášť do hmotnosti osnovy a hmotnosti útku.

Článek 11

Materiály pocházející ze zvířat

1.  Pokud textilní výrobek obsahuje netextilní části živočišného původu, musí být označen etiketou, na níž se uvádí, že tyto části jsou vyrobeny z materiálu pocházejícího ze zvířat. Označení nesmí být zavádějící a musí být prezentováno tak, aby spotřebitel snadno porozuměl, ke které části výrobku se údaje na etiketě vztahují.

2.  Členské státy oznámí Komisi analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat do ...(10), a poté vždy, když to bude z důvodu nových skutečností nezbytné.

3.  Komise přijme v souladu s články 24, 25 a 26 akty v přenesené pravomoci, které blíže určí formy a způsoby označování textilních výrobků etiketami podle odstavce 1 a stanoví analytické metody používané k identifikaci materiálů pocházejících ze zvířat.

Článek 12

Označování etiketami

1.  Textilní výrobky musí být označeny etiketou ▌vždy, když jsou dodávány na trh.

Označení etiketami musí být snadno přístupné, viditelné a bezpečně připevněné k textilnímu výrobku. Musí zůstat čitelné po dobu běžného používání textilního výrobku. Označení etiketami a způsob, jímž jsou připevněny, je prováděno tak, aby spotřebitele při nošení textilního výrobku co nejméně obtěžovalo.

Označení etiketami může však být nahrazeno či doplněno průvodními obchodními doklady, pokud jsou tyto výrobky dodávány hospodářským subjektům v rámci dodavatelského řetězce nebo jsou dodávány ke splnění ▌zakázky jakéhokoli zadavatele ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby(11).

Názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 musí být v těchto průvodních obchodních dokladech jasně uvedeny.

Zkratky se nepoužívají s výjimkou mechanizovaného operačního kódu, nebo pokud jsou definovány v mezinárodně uznávaných standardech, za předpokladu, že jsou tyto zkratky v témže obchodním dokladu vysvětleny.

2.  Při uvádění textilního výrobku na trh výrobce nebo dovozce, pokud výrobce není usazen v Unii, zajistí dodání etikety a správnost informací na ní uvedených.

Při dodávání textilního výrobku na trh distributor zajistí, aby byl náležitě označen, jak stanoví toto nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se distributor považuje za výrobce, jestliže dodává na trh výrobek pod svou vlastní firmou či ochrannou známkou, označuje výrobky etiketou anebo mění obsah etikety.

Hospodářské subjekty zmíněné v prvním a druhém pododstavci zajistí, aby informace poskytované při dodávání textilních výrobků na trh nemohly být zaměněny s názvy a popisy stanovenými tímto nařízením.

Článek 13

Používání názvů a popisů

▌

1.  Při dodávání textilního výrobku na trh se názvy a vlákenného složení zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9 uvádí jednotnou velikostí písmen a číslic, jednotným stylem a fontem na dostupném místě, viditelně a čitelně v katalozích a prospektech, na obalech ▌a etiketách▌. Tyto údaje musí být pro zákazníka jasně viditelné před samotným nákupem, včetně případů, kdy se jedná o nákup elektronickými prostředky.

2.  Ochranné známky nebo firma mohou být uvedeny bezprostředně před názvy a popisy zmíněnými v článcích 5, 7, 8 a 9 nebo za nimi.

Pokud však ochranná známka nebo firmya obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, musí ochranná známka nebo firma bezprostředně předcházet nebo následovat názvy a popisy zmíněné v článcích 5, 7, 8 a 9.

Ostatní informace musí být vždy uváděny odděleně.

3.  Označování etiketami ▌musí být dostupné v jakémkoli úředním jazyce Unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, ve kterém jsou výrobky dodávány na trh. Názvy textilních vláken mohou být případně nahrazeny srozumitelnými nejazykovými symboly nebo mohou být s těmito symboly kombinovány.

U cívek, návinů, přadének, klubek nebo jiných malých jednotek šicích, látacích a vyšívacích nití se první pododstavec použije na společné etikety podle čl. 16 odst. 3. Pokud jsou tyto výrobky prodávány konečným uživatelům jednotlivě, mohou být označeny v jakémkoli úředním jazyce Unie za podmínky, že jsou rovněž označeny společnou etiketou. Názvy textilních vláken mohou být případně nahrazeny srozumitelnými symboly nejazykové povahy nebo mohou být s těmito symboly kombinovány.

Komise přijme v souladu s články 24, 25 a 26 akty v přenesené pravomoci stanovující podrobné podmínky pro používání symbolů uvedených v tomto odstavci.

Článek 14

Textilní výrobky z více složek

1.  Každý textilní výrobek složený ze dvou nebo více složek musí být označen etiketou, na níž je uveden obsah vláken v každé složce.

Toto označení etiketou není povinné pro složky, které tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti výrobku, s výjimkou hlavních vložek.

2.  Pokud dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a tvoří běžně jednu jednotku, mohou být označeny pouze jednou etiketou.

Článek 15

Zvláštní ustanovení

Složení vlákenných směsí výrobků zmíněných v příloze IV musí být uvedeno v souladu s pravidly pro označování stanovenými etiketami v uvedené příloze.

Článek 16

Výjimky

1.  Odchylně od článků 12, 13 a 14 se použijí pravidla stanovená v tomto článku odstavcích 2, 3 a 4.

Výrobky uvedené v tomto článku odstavcích 3 a 4 musí být v každém případě dodávány na trh takovým způsobem, aby se konečný spotřebitel mohl plně seznámit se složením těchto výrobků.

2.  Uvedení názvů textilních vláken nebo složení vlákenných směsí na etiketách nebo jiném označení textilních výrobků zařazených v příloze V se nevyžaduje.

Pokud však ochranná známka nebo firma obsahují buď samostatně nebo jako přídavné jméno nebo jako základ slova jeden z názvů uvedených v příloze I nebo název, který by s nimi mohl být zaměněn, použijí se články 12, 13 a 14.

3.  Pokud jsou textilní výrobky uvedené v příloze VI stejného typu a složení, mohou být dodávány na trh společně se společnou etiketou.

4.  Údaje o složení textilních výrobků prodávaných v metráži se mohou označit pouze na kusu nebo na návinu, který je dodáván na trh.

Kapitola 3

Dozor nad trhem
▌

Článek 17

Ustanovení týkající se dozoru nad trhem

1.  Orgány dozoru nad trhem provádějí kontroly shody složení textilních výrobků s poskytnutými informacemi týkajícími se složení těchto výrobků v souladu s tímto nařízením.

2.  Pro účely určení vlákenného složení textilních výrobků jsou kontroly uvedené v odstavci 1 ▌prováděny v souladu s metodami či harmonizovanými normami podle přílohy VIII.

Za tímto účelem se stanoví procentuální podíly vláken uvedené v článcích 7, 8 a 9 na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX použité na suchou hmotnost každého vlákna poté, co byly odstraněny položky uvedené v příloze VII.

Při určování vlákenného složení stanoveného v článcích 7, 8 a 9 se nezohledňují položky uvedené v příloze VII.

3.  Každá laboratoř akreditovaná nebo schválená orgány členského státu k provádění zkoušek textilních směsí, pro které neexistuje na úrovni Unie jednotná metoda analýzy, stanoví vlákenné složení takových směsí ▌, přičemž ve zprávě o analýze uvede získaný výsledek, použitou metodu a ▌stupeň přesnosti této metody.

Článek 18

Tolerance

1.  Pro účely stanovení složení textilních výrobků určených pro konečného spotřebitele platí tolerance stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

2.  Přítomnost cizích vláken ve složení, které má být poskytnuto v souladu s článkem 9, nemusí být uvedena, pokud procentuální podíl těchto vláken nedosahuje těchto hodnot:

Písmenem b) tohoto odstavce nejsou dotčena ustanovení čl. 8 odst. 3.

3.  Připouští se výrobní tolerance 3 % mezi uvedeným procentuálním podílem vláken, který musí být poskytnut v souladu s článkem 9, a procentuálním podílem zjištěným analýzou provedenou v souladu s článkem 17 ve vztahu k celkové hmotnosti vláken uvedených na etiketě. Tato tolerance se vztahuje také na:

Tolerance se pro účely analýzy vypočítávají odděleně. Celková hmotnost braná v úvahu při výpočtu tolerance podle tohoto odstavce je hmotnost vláken v hotovém výrobku po odečtení hmotnosti případných cizích vláken zjištěných při uplatnění tolerance podle odstavce 2.

Kumulování tolerancí uvedených v odstavcích 2 a 3 se připouští pouze v případě, kdy se zjistí, že případná cizí vlákna zjištěná při analýze s uplatněním tolerance podle podle odstavce 2 mají stejnou chemickou podstatu jako jeden nebo více vláken uvedených na etiketě.

4.  U zvláštních výrobků, u kterých výrobní technologie vyžaduje tolerance vyšší než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, mohou být při kontrole shody výrobku podle čl. 17 odst. 1 Komisí povoleny vyšší tolerance pouze ve výjimečných případech a pokud výrobce podá náležité odůvodnění.

Výrobce předloží žádost obsahující dostatečné odůvodnění a důkazy pro výjimečné okolnosti výroby.

Kapitola 4

Označování původu textilních výrobků

Článek 19

Označování původu textilních výrobků dovážených ze třetích zemí

1.  Pro účely tohoto článku se výrazy „původ“ a „pocházející“ rozumí nepreferenční původ v souladu s články 35 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex)(12).

2.  Na dovoz nebo uvádění textilních výrobků ze třetích zemí na trh, s výjimkou výrobků pocházejících z Turecka a ze smluvních stran dohody o EHP, se vztahuje označování původu za podmínek stanovených v tomto článku.

3.  Země původu textilních výrobků se uvádí na etiketě těchto výrobků. V případech, kdy jsou výrobky zabaleny, se označení provádí samostatně na obalu. Označení země původu nemůže být nahrazeno odpovídajícím označením v průvodních obchodních dokladech.

4.  Komise může v souladu s články 24, 25 a 26 přijmout akty v přenesené pravomoci s cílem určit případy, kdy bude akceptováno označení původu na obalu místo označení na samotných výrobcích. Může se jednat zejména o případy, kdy se výrobky obvykle dostanou ke konečnému spotřebiteli nebo uživateli ve svém obvyklém balení.

5.  Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ textilního výrobku. Označení etiketami může být provedeno v jakémkoli úředním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, kde je výrobek dodáván na trh.

6.  Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během běžné manipulace viditelné, jasně odlišitelné od ostatních údajů a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a ani nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku.

7.  Textilní výrobky musí být označeny požadovanou etiketou při dovozu. Toto označení se nesmí odstranit nebo se do něj nesmí zasahovat až do doby, kdy jsou výrobky prodány spotřebiteli nebo uživateli.

Článek 20

Označování původu jiných textilních výrobků

1.  Pokud je původ textilních výrobků, kromě původu výrobků uvedených v článku 19, uveden na etiketě, vztahují se na toto označení podmínky stanovené v tomto článku.

2.  Výrobek je považován za výrobek pocházející ze země, kde proběhly alespoň dvě z těchto fází výroby:

3.  Textilní výrobek nesmí být na etiketě popsán jako pocházející výlučně z určité země, pokud v ní neproběhly všechny fáze výroby uvedené v odstavci 2.

4.  Slova „vyrobeno v“ (made in) spolu s názvem země původu označují původ výrobku. Označení etiketami může být provedeno v jakémkoli úředním jazyce Evropské unie, který je snadno srozumitelný pro konečného zákazníka v členském státě, kde je výrobek dodáván na trh.

5.  Označení původu musí být provedeno jasně čitelným a nesmazatelným písmem, musí být během běžné manipulace viditelné, jasně odlišitelné od ostatních údajů a musí být učiněno způsobem, který není zavádějící a ani nevytváří mylný dojem, pokud jde o původ výrobku.

Článek 21

Akty v přenesené pravomoci

Článek 22

Společná ustanovení

1.  Textilní výrobky uvedené v článku 19 nesplňují ustanovení tohoto nařízení, jestliže:

2.  Textilní výrobky kromě výrobků uvedených v článku 19 nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, jestliže:

3.  Komise je zmocněna v souladu s články 24, 25 a 26 přijmout akty v přenesené pravomoci týkající se prohlášení a doprovodných dokumentů, které lze přijmout jako důkaz souladu s tímto nařízením.

4.  Členské státy stanovují pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijímají veškerá opatření nezbytná pro provádění těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi do ...(13)a neprodleně ji informují o všech následných změnách, které se jich týkají.

5.  Pokud výrobky nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, členské státy dále přijmou nezbytná opatření a budou požadovat, aby majitel výrobků nebo jakákoli jiná osoba za ně odpovědná výrobky označila etiketou v souladu s tímto nařízením a na vlastní náklady.

6.  Je-li to nezbytné pro účinné uplatňování tohoto nařízení, mohou si příslušné orgány vyměňovat informace, které obdržely při kontrole souladu s tímto nařízením, včetně orgánů, jiných osob nebo organizací, které členské státy pověřily podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu(14).

Kapitola 4

Závěrečná ustanovení

Článek 23

Přizpůsobení technickému vývoji

▌Komise přijímá změny příloh I, II, IV, V, VI, VII, VIII a IX, které jsou nezbytné k přizpůsobení těchto příloh technickému vývoji, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 za podmínek stanovených v článcích 25 a 26.

Článek 24

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 11, 13, 19, 21, 22 a 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let po ...(15). Komise předloží zprávu o  přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. K této zprávě bude v případě potřeby připojen legislativní návrh na prodloužení doby platnosti tohoto přenesení.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 25

Zrušení přenesení pravomoci

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 13, 19, 21, 22 a 23 kdykoliv zrušit.

Článek 26

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevysloví, nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, zveřejní se akt v přenesené pravomoci v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

▌

Článek 27

Podávání zpráv

Nejpozději do ...(16) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení, a to s důrazem na žádosti názvy nových textilních vláken a jejich přijetí a v odůvodněných případech připojí legislativní návrh.

Článek 28

Přezkum

1.  Komise do ...(17)* předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu týkající se nových možných požadavků na označování etiketami, které je třeba zavést na unijní úrovni, aby se spotřebitelům poskytly přesné, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace o vlastnostech textilních výrobků. Tato zpráva vychází z rozsáhlých konzultací se všemi zúčastněnými subjekty, z průzkumů spotřebitelů a důkladné analýzy nákladů a přínosů a případně se připojí legislativní návrhy. Tato se zpráva se mimo jiné zabývá těmito otázkami:

2.  Komise vypracuje do ...(18) studii, jejímž cílem bude posoudit, zda látky používané při výrobě či zpracování textilních výrobků představují riziko pro lidské zdraví. Tato studie především vyhodnotí, zda existuje příčinná souvislost mezi alergickými reakcemi a syntetickými vlákny, barvivy, biocidy, konzervanty či nanočásticemi používanými v textilních výrobcích. Tato studie bude vycházet z vědeckých důkazů a zohlední výsledky činnosti v oblasti dozoru nad trhem. Na základě této studie Komise v odůvodněných případech připojí legislativní návrhy týkající se zákazu či omezení používání potenciálně nebezpečných látek používaných v textilních výrobcích, a to v souladu s příslušnými právními předpisy EU.

Článek 29

Přechodné ustanovení

Textilní výrobky, které jsou v souladu s ustanoveními směrnice 2008/121/ES a byly uvedeny na trh před ...(19) mohou být na trh i nadále uváděny až do …(20)*

Článek 30

Zrušení

Směrnice 73/44/EHS, 96/73/ES a 2008/121/ES se s účinností od ...(21)** zrušují.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze X.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne .

Za Evropský parlamentZa Radu

Předsedapředseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

PŘEHLED TEXTILNÍCH VLÁKEN

Tabulka 1

Tabulka 2

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA TECHNICKOU DOKUMENTACI PŘI ŽÁDOSTI O NÁZEV NOVÉHO TEXTILNÍHO VLÁKNA

(Článek 6)

Navrhovaný název musí souviset s chemickým složením a případně poskytovat informace o vlastnostech vlákna. Navrhovaný název musí být prostý práv a nesmí být vázán na výrobce.

Vlastnosti uvedené v definici nového vlákna, jako je například elasticita, musí být ověřitelné pomocí zkušebních metod, které se poskytují s technickou dokumentací spolu s experimentálními výsledky analýz.

Žadatel vyhodnotí možnost používání metod uvedených v příloze VIII tohoto nařízení k analýze nejvíce očekávaných komerčních směsí nového vlákna s jinými vlákny a alespoň jednu z těchto metod navrhne. V případě metod, kde lze vlákno považovat za nerozpustnou složku, vyhodnotí žadatel hmotnostní opravné koeficienty nového vlákna. Všechny experimentální údaje se předkládají společně s žádostí.

Pokud nejsou metody uvedené v tomto nařízení vhodné, poskytne žadatel vhodné odůvodnění a navrhne novou metodu.

Žádost musí obsahovat veškeré experimentální údaje související s navrhovanými metodami. Údaje týkající se přesnosti, spolehlivosti a opakovatelnosti těchto metod jsou poskytovány s technickou dokumentací.

PŘÍLOHA III

NÁZVY UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 1

–bulharsky: „необработена вълна“,

–španělsky: „lana virgen“ nebo „lana de esquilado“,

–česky: „střižní vlna“,

–dánsky: „ren, ny uld“,

–německy: „Schurwolle“,

–estonsky: „uus vill“,

–irsky: „olann lomra“,

–řecky: „παρθέυο μαλλί“,

–anglicky: „fleece wool“ nebo „virgin wool“,

–francouzsky: „laine vierge“ nebo „laine de tonte“,

–italsky: „lana vergine“ nebo „lana di tosa“,

–lotyšsky: „pirmlietojuma vilna“ nebo „cirptā vilna“,

–litevsky: „natūralioji vilna“,

–maďarsky: „élőgyapjú“,

–maltsky: „suf verġni“,

–nizozemsky: „scheerwol“

–polsky: „żywa wełna“,

–portugalsky: „lã virgem“,

–rumunsky: „lână virgină“,

–slovensky: „strižná vlna“,

–slovinsky: „runska volna“,

–finsky: „uusi villa“,

–švédsky: „ren ull“.

PŘÍLOHA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNAČOVÁNÍ NĚKTERÝCH VÝROBKŮ ETIKETAMI

(Článek 15)

PŘÍLOHA V

VÝROBKY, PRO KTERÉ NENÍ OZNAČOVÁNÍ ETIKETAMI NEBO JINÉ OZNAČENÍ POVINNÉ

(Čl. 16 odst.2)

1.  Pásky na přidržování rukávů

2.  Pásky k hodinkám z textilních materiálů

3.  Etikety a štítky

4.  Držáky na nádobí z textilních materiálů a s výplní

5.  Kryty na kávové konvice

6.  Kryty na čajové konvice

7.  Chrániče rukávů

8.  Rukávníky, jiné než z vlasových materiálů

9.  Umělé květiny

10.  Polštářky na jehly

11.  Plachtoviny se zátěrem

12.  Textilní výrobky pro základné a podkladové textilie a výztužné textilie

▌

13.  Použité zhotovené textilní výrobky, výslovně takto označené

14.  Kamaše

15.  Použité obaly, prodávané jako takové

▌

16.  Brašnářské zboží, měkké a bez výztuhy, sedlářské zboží, z textilních materiálů

17.  Cestovní potřeby z textilních materiálů

18.  Ručně vyšívané tapisérie, též nedohotovené, a materiály pro jejich výrobu, včetně vyšívacích nití zvláště určených pro takové tapisérie z plachtovin a prodávaných samostatně

19.  Zdrhovadla

20.  Knoflíky a spony potažené textilním materiálem

21.  Obaly na knihy z textilních materiálů

▌

22.  Textilní části obuvi, s výjimkou oteplovacích vložek

23.  Stolní podložky z několika složek o ploše max. 500 cm2

24.  Ohnivzdorné rukavice a utěrky

25.  Kryty na vajíčka

26.  Pouzdra na kosmetické potřeby

27.  Textilní váčky na tabák

28.  Textilní pouzdra na brýle, cigarety a doutníky, zapalovače a hřebeny

29.  Sportovní chrániče, s výjimkou rukavic

30.  Pouzdra na toaletní potřeby

31.  Pouzdra na potřeby k čištění bot

32.  Předměty pro použití při pohřbech

33.  Výrobky pro jednorázové použití, s výjimkou vaty

34.  Textilní výrobky podléhající pravidlům Evropského lékopisu a v tomto smyslu označené, lékařské a ortopedické obvazy pro opakované použití a obecně ortopedické textilní výrobky

35.  Textilní výrobky včetně provazů, lan a šňůr s výhradou položky 12 přílohy VI, běžně určené

36.  Ochranné a bezpečnostní textilní výrobky, jako např. bezpečnostní pásy, padáky, záchranné vesty, záchranné skluzavky, věcné prostředky požární ochrany, neprůstřelné vesty a zvláštní ochranné oděvy (např. pro ochranu proti ohni, chemickým látkám nebo jiným bezpečnostním rizikům)

37.  Nafukovací konstrukce (např. sportovní haly, výstavní stánky, skladovací prostory apod.) za předpokladu, že budou poskytnuty údaje o užitných vlastnostech a technických specifikacích těchto výrobků

38.  Lodní plachty

39.  Oblečení pro zvířata

40.  Vlajky a prapory

PŘÍLOHA VI

VÝROBKY, KTERÉ SE POVINNĚ OZNAČUJÍ POUZE SPOLEČNOU ETIKETOU NEBO JINÝM SPOLEČNÝM OZNAČENÍM

(Čl. 16 odst.3)

1.  Hadry na podlahu

2.  Čistící plachetky

3.  Bordury a prýmky

4.  Lemovky

5.  Pásky

6.  Šle

7.  Podvazky

8.  Šněrovadla do bot

9.  Stuhy

10.  Pruženky

11.  Nové obaly, prodávané jako takové

12.  Motouzy určené k balení a pro použití v zemědělství; šňůry, provazy a lana, jiné než zařazené do položky 35 přílohy V(22)

13.  Podložky na stůl

14.  Kapesníky

15.  Síťky na vlasy

16.  Dětské vázanky a motýlky

17.  Slintáčky; mycí žínky a rukavice

18.  Šicí, látací a vyšívací nitě určené k maloobchodnímu prodeji v malých množstvích, jejichž čistá hmotnost nesmí překročit 1 g

19.  Tkanice k záclonám, roletám a žaluziím

PŘÍLOHA VII

POLOŽKY, KE KTERÝM SE PRO STANOVENÍ PROCENTUELNÍCH PODÍLŮ VLÁKEN NEPŘIHLÍŽÍ

(Článek 17)

PŘÍLOHA VIII

METODY KVANTITATIVNÍ ALAÝZY DVOUSLOŽKOVÝCH A TŘÍSLOŽKOVÝCH SMĚSÍ TEXTILNÍCH VLÁKEN

KAPITOLA 1

I.  Příprava laboratorních a zkušebních vzorků ke stanovení složení vlákenných směsí textilních výrobků

1.  OBLAST POUŽITÍ

Tato kapitola uvádí postupy pro získání laboratorních vzorků vhodné velikosti k předúpravě pro kvantitativní analýzu (tj. o hmotnosti nepřesahující 100 g) z laboratorních vzorků dávky a pro výběr zkušebních vzorků z laboratorních vzorků, které byly předupraveny za účelem odstranění nevlákenných látek(23).

2.  DEFINICE

2.1.  Dávka – množství materiálu, které je hodnoceno na základě jedné série výsledků zkoušky. To může zahrnovat například veškerý materiál v jedné dodávce tkaniny, veškerou tkaninu utkanou z jednoho osnovního válu, zásilku příze, balík nebo skupinu balíků surového vlákna.

2.2.  Laboratorní vzorek dávky – část dávky, která byla odebrána jako reprezentativní vzorek celku a která je k dispozici laboratoři. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost dávky a umožněna snadná manipulace v laboratoři(24).

2.3.  Laboratorní vzorek – ta část laboratorního vzorku dávky, která je podrobena předúpravě za účelem odstranění nevlákenných látek a ze které jsou odebírány zkušební vzorky. Velikost a povaha laboratorního vzorku dávky musí být dostatečná, aby byla přiměřeně překonána nestejnoměrnost laboratorního vzorku dávky(25).

2.4.  Zkušební vzorek – část materiálu potřebná k získání jednotlivého výsledku zkoušky a vybraná z laboratorního vzorku.

3.  PODSTATA METODY

Laboratorní vzorek se vybere tak, aby reprezentoval laboratorní vzorek dávky.

Zkušební vzorky se odebírají z laboratorního vzorku tak, aby každý z nich reprezentoval laboratorní vzorek.

4.  ODBĚR VZORKŮ Z VOLNÝCH VLÁKEN

4.1.  Neorientovaná vlákna – laboratorní vzorek se získá náhodným výběrem chomáčků z laboratorního vzorku dávky. Celý laboratorní vzorek se důkladně promísí pomocí laboratorního mykacího stroje(26). Pavučina z mykacího stroje či směs, jakož i volná vlákna a vlákna zachycená na zařízení použitém k mísení, se podrobí předúpravě. Pak se z pavučiny či směsi, z volných vláken a z vláken zachycených na zařízení odebere zkušební vzorek v poměru k hmotnosti.

Jestliže pavučina z mykacího stroje zůstane po předúpravě neporušená, odeberou se zkušební vzorky způsobem popsaným v bodu 4.2. Je-li pavučina z mykacího stroje předúpravou narušena, připraví se každý zkušební vzorek náhodným odběrem nejméně 16 malých chomáčků o vhodném a přibližně stejném rozměru, které se pak sloučí.

4.2.  Orientovaná vlákna (mykaná vlákna, pavučiny, prameny, přásty) – z náhodně vybraných částí laboratorního vzorku dávky se vyřízne nejméně 10 vzorků tak, aby zahrnovaly celý průřez, každý přibližně o hmotnosti 1 g. Takto vytvořený laboratorní vzorek se podrobí předúpravě. Jednotlivé odříznuté části se spojí tak, že se položí vedle sebe a zkušební vzorek se odebere z celého průřezu tak, aby se odebrala část z každé z deseti délek.

5.  ODBĚR VZORKŮ PŘÍZE

5.1.  Příze na cívkách nebo v přadenech – vzorky se odebírají ze všech cívek laboratorního vzorku dávky.

Odvinou se vhodné spojené stejné délky z každé cívky, buď navinutím přaden se stejným počtem ovinů na třídícím vijáku(27) nebo jinými prostředky. Jednotlivé délky se uloží vedle sebe buď jako jediné přadeno nebo svazek ve formě kabelu a vytvoří laboratorní vzorek, přičemž je třeba se ujistit, aby obsahoval stejné délky z každé cívky v přadenu nebo svazku ve formě kabelu.

Laboratorní vzorek se podrobí předúpravě.

Z laboratorního vzorku se odeberou zkušební vzorky vyříznutím svazku přízí stejné délky z přadena nebo svazku ve formě kabelu, přičemž se musí pečlivě dbát na to, aby svazek obsahoval všechny příze ve vzorku.

Je-li tex příze t a počet cívek vybraných z laboratorního vzorku dávky je N, musí délka příze odmotaná z každé cívky pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti 10 g činit 106/Nt cm.

Je-li hodnota Nt vysoká, tj. více než 2 000, navine se těžší přadeno a rozřízne se napříč ve dvou místech, aby se vytvořil svazek ve formě kabelu o vhodné hmotnosti. Konce vzorku ve formě kabelu musí být před předúpravou spolehlivě spojeny a zkušební vzorky se odeberou z místa dostatečně vzdáleného od tohoto spojení.

5.2.  Příze v osnově – laboratorní vzorek se odebere odstřižením části z konce osnovy o délce nejméně 20 cm a zahrnutím všech přízí v osnově s výjimkou okrajových přízí, které se vyřadí. Svazek přízí se sváže dohromady u jednoho konce. Je-li vzorek příliš velký pro předúpravu jako celek, rozdělí se do dvou nebo více částí, přičemž každá část se pro předúpravu sváže dohromady a poté, co byla každá část samostatně předupravena, se části opět spojí. Zkušební vzorek se odebere odstřižením vhodné délky z laboratorního vzorku z konce dostatečně vzdáleného od spojení a zahrnutím všech přízí v osnově. V případě osnovy n příze na tex t, délka vzorku o hmotnosti 1 g činí 105/Nt cm.

6.  ODBĚR VZORKŮ PLOŠNÝCH TEXTILIÍ

6.1.  Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z jediného reprezentativního odstřihu látky

Vystřihne se proužek po úhlopříčce od jednoho rohu ke druhému a odstraní se okraje. Tento proužek je laboratorní vzorek. Pro získání laboratorního vzorku o hmotnosti x g se stanoví plocha proužku podle vzorce x104/G cm2.

G je plošná hmotnost látky v g/m2.

Laboratorní vzorek se podrobí předúpravě a pak se proužek příčně rozstřihne na čtyři stejně dlouhé části, které se položí na sebe. Zkušební vzorky se odeberou ze všech částí navrstveného materiálu proříznutím všech vrstev tak, aby každý vzorek obsahoval stejnou délku každé vrstvy.

Má-li textilie tkaný vzor, odebere se laboratorní vzorek ve směru osnovy o rozměru, který se rovná nejméně jedné osnovní střídě vzoru. Je-li při splnění této podmínky takový laboratorní vzorek příliš velký, aby mohl být upravován jako celek, rozřeže se na stejné části, ty se samostatně předupraví a před odebráním zkušebního vzorku se položí na sebe, přičemž se dbá na to, aby se odpovídající části vzoru nepřekrývaly.

6.2.  Z laboratorního vzorku dávky, který se skládá z několika odstřihů

Každý odstřih se upraví tak, jak je popsáno v bodě 6.1, a výsledky se uvádějí odděleně.

7.  ODBĚR VZORKŮ ZHOTOVENÝCH A HOTOVÝCH VÝROBKŮ

Laboratorní vzorek dávky je obvykle celý zhotovený nebo hotový výrobek nebo jeho reprezentativní část.

V případě potřeby se stanoví procentuální podíl různých částí výrobku, které nemají stejný obsah vláken, aby mohl být ověřena shoda s článkem 14.

Odebere se reprezentativní laboratorní vzorek z části zhotoveného nebo hotového výrobku, jehož složení musí být uvedeno na etiketě. Má-li zboží několik etiket, odeberou se reprezentativní laboratorní vzorky z každé části odpovídající dané etiketě.

Pokud výrobek, jehož složení má být stanoveno, není jednotný, může být nezbytné vybrat laboratorní vzorky z každé části výrobku a stanovit poměrné podíly různých částí ve vztahu k dotyčnému výrobku jako celku.

Poté se vypočte procentuální podíl, přičemž se berou v úvahu poměrné podíly zkoumaných částí.

Laboratorní vzorky se podrobí předúpravě.

Poté se odeberou reprezentativní zkušební vzorky z předupravených laboratorních vzorků.

II.  Úvod k metodám kvantitativní analýzy směsí textilních vláken

Metody kvantitativní analýzy směsí vláken jsou založeny na dvou hlavních postupech, ručním dělení a chemickém dělení jednotlivých vláken.

Metodu ručního dělení je třeba používat všude tam, kde je to možné, protože obecně dává přesnější výsledky než chemická metoda. Může být použita pro všechny textilie, jejichž vlákenné složky netvoří dokonalou směs, například příze složené z několika součástí, z nichž každá je zhotovena pouze z jednoho druhu vlákna, nebo tkaniny, u nichž je útek z jiného druhu vlákna než osnova, nebo páratelné pletené textilie, které jsou zhotoveny z přízí různých druhů.

Metody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Po odstranění složky se nerozpustný zbytek zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Tato první část přílohy uvádí informace společné analýzám prováděným touto metodou a používaným u všech směsí vláken, jimiž se tato příloha zabývá, a to bez ohledu na jejich složení. Musí být tedy použita společně s následujícími jednotlivými oddíly přílohy, které obsahují podrobné postupy použitelné pro jednotlivé směsi vláken. Analýza může být založena na principu jiném, než je selektivní rozpouštění; potom jsou všechny podrobnosti uvedeny v příslušném oddíle.

Směsi vláken během zpracování a v menší míře i hotové textilní výrobky mohou obsahovat nevlákenné složky, jako jsou tuky, vosky a preparační prostředky nebo vodorozpustné látky, které jsou buď přirozeně přítomny nebo jsou přidávány k usnadnění zpracování. Nevlákenné látky musí být před analýzou odstraněny. Z tohoto důvodu je rovněž uvedena metoda pro odstranění olejů, tuků, vosků a vodorozpustných látek.

Textilie mohou dále obsahovat pryskyřice nebo jiné látky přidané s cílem propůjčit jim zvláštní vlastnosti. Takové látky, k nimž patří ve výjimečných případech barviva, mohou narušovat působení činidla na rozpustnou složku a/nebo mohou být částečně či úplně tímto činidlem odstraněny. Tyto přidané látky mohou být příčinou chyb, a proto musí být před analýzou vzorku odstraněny. Jestliže není možné tyto přidané látky odstranit, nemohou být již použity metody kvantitativní chemické analýzy uvedené v této příloze.

Barvivo v barvených textiliích se považuje za neoddělitelnou část vlákna a neodstraňuje se.

Analýzy jsou prováděny na základě suché hmotnosti a postup stanovení této suché hmotnosti je uveden.

Výsledek se získá na základě příslušné smluvní přirážky uvedené v příloze IX tohoto nařízení použité na suchou hmotnost každého vlákna.

Před provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky (rozpustných složek).

Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken očištěných v rámci předúpravy, pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy.

Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, je nutné použít jiné opravné koeficienty. Uvedené metody platí pro jednotlivé analýzy.

Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení na samostatném zkušebním vzorku.

Pokud se vyskytnou pochybnosti a není to technicky nemožné, musí se pro ověření provést další analýza za použití alternativního postupu, kdy se složka, která tvořila zbytek při standardní metodě, nejdříve rozpustí.

KAPITOLA 2

Metody kvantitativní analýzy některých dvousložkových směsí vláken

I.  Obecné informace společné metodám kvantitativní chemické analýzy směsí textilních vláken

I.1.  Oblast použití

Oblast použití každé metody stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná.

I.2.  Podstata metody

Po identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté jedna ze složek, obvykle selektivním rozpouštěním(28). Nerozpustný zbytek se zváží a podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako zbytek získá vlákno s nižším zastoupením.

I.3.  Materiály a zařízení

I.3.1.  Přístroje a pomůcky

I.3.1.1.  Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

I.3.1.2.  Odsávací baňka.

I.3.1.3.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

I.3.1.4.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

I.3.1.5.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

I.3.1.6.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

I.3.2.  Činidla

I.3.2.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.

I.3.2.2.  Další činidla jsou uvedena v příslušných oddílech každé metody. Všechna činidla by měla být chemicky čistá.

I.3.2.3.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

I.3.2.4.  Aceton.

I.3.2.5.  Kyselina orthofosforečná.

I.3.2.6.  Močovina.

I.3.2.7.  Bikarbonát sodný.

Všechna použitá činidla musí být chemicky čistá.

I.4.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Protože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.

I.5.  Laboratorní vzorek

Odebere se laboratorní vzorek, který reprezentuje laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1 g.

I.6.  Předúprava laboratorního vzorku(29)

Pokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentuálních podílů (viz článek 17 tohoto nařízení), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.

Za tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroletheru a vody, odstraněna úpravou vzork u usušeného na vzduchu v Soxhletově extrakčním přístroji petroletherem po dobu jedné hodiny při nejmenší rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petrolether se nechá ze vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5 °C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapalina – vzorek je 100:1. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

V případě elastolefinu nebo směsí vláken obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, manilské konopí, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví a petrolether se nahradí acetonem.

V případě dvousložkových směsí vláken, které obsahují elastolefin a acetát, se pro předúpravu použije tento postup. Vzorek se extrahuje 10 minut při 80 °C roztokem obsahujícím 25 g/l 50 % kyseliny orthofosforečné a 50 g/l močoviny. Poměr kapalina – vzorek je 100:1. Vzorek se promyje vodou, osuší, promyje 0,1 % roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nakonec opatrně promyje vodou.

Pokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroletheru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroletherem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenský prostředek nerozpustný jak v petroletheru, tak i ve vodě.

Ve zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.

I.7.  Postup zkoušky

I.7.1.  Obecná ustanovení

I.7.1.1.  Sušení

Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.

Dotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.

Vzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Filtrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Je-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.

I.7.1.2.  Ochlazování

Veškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.

I.7.1.3.  Vážení

Po ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.

I.7.2.  Postup

Z předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek se suší ve vážence, ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek se přemístí do skleněné nádoby uvedené v příslušné části odpovídající metody Unie, váženka se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost vzorku. Poté se provede zkouška uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek vzorku se prozkoumá pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno.

I.8.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost nerozpustné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Procentuální podíl rozpustné složky se získá rozdílem. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy a analýzy. Výpočty se provádějí podle vzorce uvedeného v bodu I.8.2.

I.8.1.  Výpočet procentuálního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken.

kde:

P1 %je procentuální podíl čisté a suché nerozpustné složky,

mje procento suché hmotnosti zkušebního vzorku po předúpravě,

rje suchá hmotnost zbytku,

dje opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti nerozpustné složky v činidle během analýzy. Vhodné hodnoty pro „d“ jsou uvedeny v příslušné části každé metody.

Tyto hodnoty pro „d“ jsou samozřejmě běžné hodnoty použitelné pro chemicky nedegradovaná vlákna.

I.8.2.  Výpočet procentuálního podílu nerozpustné složky na základě suché hmotnosti čistých vláken s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy.

kde:

P1A% je procentuální podíl nerozpustné složky beroucí v úvahu smluvní přirážky a ztráty hmotnosti vzniklé během předúpravy.

P1 je procentuální podíl čisté suché nerozpustné složky vypočtený podle vzorce uvedeného v bodu I.8.1.

a1 je smluvní přirážka pro nerozpustnou složku (viz příloha IX).

a2 je smluvní přirážka pro rozpustnou složku (viz příloha IX).

b1 je procentuální podíl ztráty hmotnosti nerozpustné složky vzniklé během předúpravy.

b2 je procentuální podíl ztráty hmotnosti rozpustné složky vzniklé během předúpravy.

Procentuální podíl druhé složky činí P2A% = 100 - P1A%.

Je-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1 a b2, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).

Nejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1 a b2 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.

Je-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroletherem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1 a b2 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.

V případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech nepřihlíží ke ztrátám hmotnosti způsobeným předúpravou v úvahu.

II.  Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením

II.1.  Oblast použití

Tato metoda je použitelná pro všechny typy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.

II.2.  Podstata metody

Po identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každéhovlákna ve směsi.

II.3.  Přístroje a pomůcky

II.3.1.  Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

II.3.2.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

II.3.3.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

II.3.4.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

II.3.5.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

II.3.6.  Jehla.

II.3.7.  Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.

II.4.  Činidla

II.4.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 – 60 °C.

II.4.2.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

II.5.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Viz bod I.4.

II.6.  Laboratorní vzorek

Viz bod I.5.

II.7.  Předúprava laboratorního vzorku

Viz bod I.6.

II.8.  Postup

II.8.1.  Analýza přízí

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.

Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly a, pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ±3 °C, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1. a I.7.2.

II.8.2.  Analýza plošných textilií

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pletenin ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí, uloží do předem zvážených váženek a poté se postupuje způsobem popsaným v bodu II.8.1.

II.9.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se upraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.

II.9.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čisté suché vlákenné složky bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky,

m1 je čistá a suchá hmotnost první složky,

m2 je čistá a suchá hmotnost druhé složky.

II.9.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s opravou pomocí smluvních přirážek a popřípadě opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy, se provede podle bodu I.8.2.

III.1.  Přesnost metod

Přesnost uvedená u jednotlivých metod se vztahuje k reprodukovatelnosti.

Reprodukovatelnost se týká spolehlivosti, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.

Reprodukovatelnost se vyjadřuje konfidenčním intervalem pro výsledky, a to s konfidenční úrovní 95 %.

Rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by tak byl při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročen pouze v pěti případech ze sta.

III.2.  Protokol o zkoušce

III.2.1.  Uvede se, že analýza byla provedena v souladu se zde popsanou metodou.

III.2.2.  Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).

III.2.3.  Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.

IV.  Zvláštní metody

SOUHRNNÁ TABULKA

METODA č. 1

ACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím acetonu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Tuto metodu nelze za žádných okolností použít pro ta acetátová vlákna, která byla na povrchu deacetylována.

2.  PODSTATA METODY

Acetát se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní acetonem. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidlo

Aceton.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se na 1 g vzorku přidá 100 ml acetonu, baňka se protřepe a nechá stát 30 minut při pokojové teplotě za občasného míchání a poté se kapalina filtruje zváženým filtračním kelímkem.

Tato úprava se opakuje ještě dvakrát (tj. celkem tři extrakce), ale pouze po dobu 15 minut tak, aby celková doba úpravy v acetonu byla jedna hodina. Zbytek se přenese do filtračního kelímku. Ve filtračním kelímku se zbytek promývá acetonem a ten se odvádí odsáváním. Kelímek se znovu naplní acetonem a ten se nechá samovolně odtéct.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 2

STANOVENÁ PROTEINOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím chlornanu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Jsou-li přítomna rozdílná proteinová vlákna, udává metoda jejich celkové množství, nikoli však jejich jednotlivé procentuální podíly.

2.  PODSTATA METODY

Proteinové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní roztokem chlornanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého proteinového vlákna se zjistí rozdílem.

Pro přípravu roztoku chlornanu lze použít chlornan lithný nebo chlornan sodný.

Chlornan lithný se doporučuje použít v případech s malým počtem analýz nebo analýz prováděných v poměrně dlouhých časových intervalech. Procentuální podíl chlornanu v tuhém chlornanu lithném je na rozdíl od chlornanu sodného totiž v podstatě konstantní. Je-li znám procentuální podíl chlornanu, nemusí se obsah chlornanu kontrolovat jodometricky pro každou analýzu, neboť se může pracovat s konstantní navážkou chlornanu lithného.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu 250 ml,

ii)  termostat nastavitelný na teplotu 20 (± 2) °C.

3.2.  Činidla

i)  Chlornanové činidlo

a)  Roztok chlornanu lithného

Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného. K přípravě se rozpustí 100 g chlornanu lithného obsahujících 35 % aktivního chlóru (nebo 115 g obsahujících 30 % aktivního chlóru) v přibližně 700 ml destilované vody, přidá se 5 g hydroxidu sodného rozpuštěného v přibližně 200 ml destilované vody a doplní se na 1 l destilovanou vodou. Roztok, který byl čerstvě připraven, není nutno kontrolovat jodometricky.

b)  Roztok chlonanu sodného

Sestává z čerstvě připraveného roztoku obsahujícího 35 (± 2) g/l aktivního chlóru (přibližně 1 M), ke kterému se přidá 5 (± 0,5) g/l předem rozpuštěného hydroxidu sodného.

Před každou analýzou je nutno zkontrolovat jodometricky obsah aktivního chlóru v roztoku.

ii)  Roztok zředěné kyseliny octové

5 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové se doplní na 1 l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: Přibližně 1 g vzorku se smíchá s přibližně 100 ml roztoku chlornanu (lithného nebo sodného) v 250ml baňce a důkladně se protřepe, aby se vzorek navlhčil.

Poté se baňka umístí na 40 minut do termostatu při teplotě 20 °C a plynule nebo alespoň v pravidelných intervalech se protřepává. Rozpouštění vlny probíhá exotermicky, a proto se musí reakční teplo této metody rozptylovat a odvádět. Jinak mohou vzniknout značné chyby způsobené počátečním rozpouštěním nerozpustných vláken.

Po 40 minutách se obsah baňky filtruje zváženým skleněným filtračním kelímkem a případná zbytková vlákna se přenesou do filtračního kelímku propláchnutím baňky malým množstvím chlornanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se postupně promyje vodou, zředěnou kyselinou octovou a nakonec vodou, přičemž se po každém přidání kapaliny kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek se zbytkem se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou bavlny, viskózy, modalových vláken a melaminu, pro které hodnota „d“ = 1,01, a nebělené bavlny, pro kterou hodnota „d“ = 1,03.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 3

VISKÓZA, MĚĎNATÁ VLÁKNA NEBO STANOVENÉ TYPY MODALOVÝCH VLÁKEN A BAVLNA

(Metoda s použitím kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Je-li zjištěna přítomnost modalových vláken, musí se provést předběžná zkouška, aby se zjistilo, zda jsou v činidle rozpustná.

Tuto metodu nelze použít pro směsi, v nichž by byla bavlna silně chemicky degradována nebo v nichž jsou viskózová nebo měďnatá vlákna nedokonale rozpustná vzhledem k přítomnosti určitých barviv nebo úprav, které nemohou být zcela odstraněny.

2.  PODSTATA METODY

Viskóza, měďnatá nebo modalová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní činidlem sestávajícím z kyseliny mravenčí a chloridu zinečnatého. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho opravená hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých viskózových, měďnatých nebo modalových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml;

ii)  přístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 40 (± 2) °C.

3.2.  Činidla

i)  Roztok obsahující 20 g roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého a 68 g bezvodé kyseliny mravenčí, doplněný na 100 g vodou (tj. 20 hmotnostních podílů roztaveného bezvodého chloridu zinečnatého ku 80 hmotnostním podílům 85 % hmot. kyseliny mravenčí).

Pozn.:

V této souvislosti je třeba věnovat pozornost bodu I.3.2.2., ve kterém se stanoví, že všechna používaná činidla musí být chemicky čistá; navíc je nezbytné používat pouze roztavený bezvodý chlorid zinečnatý.

ii)  Vodný roztok čpavku: 20 ml koncentrovaného roztoku čpavku (hustota 0,880 g/ml) se doplní vodou na 1l.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: vzorek se ihned vloží do baňky předem zahřáté na teplotu 40 °C. Na 1 g vzorku se přidá 100 ml roztoku chloridu zinečnatého v kyselině mravenčí předem zahřátého na teplotu 40 °C. Baňka se zazátkuje a důkladně se protřepe. Baňka s obsahem se ponechá při stálé teplotě 40 °C po dobu dvou a půl hodiny a protřepává se v hodinových intervalech.

Obsah baňky se poté filtruje zváženým filtračním kelímkem a pomocí činidla se vypláchnou do kelímku všechna vlákna zbývající v baňce. Opláchnou se 20 ml činidla.

Kelímek a zbytek se důkladně promyje vodou o teplotě 40 °C. Vlákenný zbytek se propláchne přibližně 100 ml studeného roztoku čpavku (viz 3.2.ii), přičemž musí být zajištěno, že tento zbytek zůstane celý ponořený v roztoku po dobu 10 minut; poté se důkladně propláchne studenou vodou.

Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se odstraní zbývající kapalina odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,02 pro bavlnu, 1,01 pro melamin a 1,00 pro elastolefin.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 2 .

METODA č. 4

POLYAMID NEBO NYLON A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím 80 % hmot. kyseliny mravenčí)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Jak bylo uvedeno výše, tuto metodu lze rovněž použít pro směsi obsahující vlnu, avšak pokud obsah vlny přesahuje 25 %, musí být použita metoda č. 2 (rozpouštění vlny v roztoku alkalického chlornanu sodného).

2.  PODSTATA METODY

Polyamidové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí kyseliny mravenčí. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého polyamidu nebo nylonu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina mravenčí (80 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,186). 880 ml 90 % hmot. kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204) se zředí na 1l vodou. Nebo se 780 ml kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220) vodou doplní na 1 l.

Koncentrace není kritická v rozsahu 77 % až 83 % hmot. kyseliny mravenčí.

ii)  Roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C; 0,880) objem se doplní na 1 l.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto: Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek navlhčil. Ponechá se stát po dobu 15 minut při pokojové teplotě a za občasného protřepání. Obsah baňky se filtruje zváženým filtračním kelímkem a případná zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím kyseliny mravenčí.

Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se postupně promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče.

Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 5

ACETÁT A TRIACETÁT

(Metoda s použitím benzylalkoholu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Acetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní benzylalkoholem při teplotě 52 ± 2 ºC.

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

iii)  Termostat nebo jiný přístroj umožňující vystavení Erlenmeyerovy baňky teplotě 52 ± 2 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Benzylalkohol,

ii)  Ethanol

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se přidá 100 ml benzylalkoholu na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje, zajistí se na třepačce tak, aby byla ponořena ve vodní lázni udržované při teplotě 52 ± 2 ºC, a protřepává se při této teplotě 20 minut.

(Místo mechanické třepačky, lze baňku důkladně protřepat rukou).

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky se přidá další dávka benzylalkoholu a protřepává se jako předtím po 20 minut při teplotě 52 ± 2 ºC.

Kapalina se filtruje filtračním kelímkem. Postup se opakuje potřetí.

Nakonec se nalije kapalina a zbytek do filtračního kelímku; všechna zbývající vlákna se z baňky vypláchnou do filtračního kelímku dodatečným množstvím benzylalkoholu při teplotě 52 ± 2 ºC. Kelímek se nyní úplně vyprázdní.

Vlákna se přenesou do baňky, propláchnou se ethanolem a po ručním protřepání baňky se filtrují filtračním kelímkem.

Toto proplachování se opakuje dvakrát nebo třikrát. Zbytek se přenese do kelímku a důkladně vymačká. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 6

TRIACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím dichlormethanu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Poznámka

Triacetátová vlákna, která byla zvláštní úpravou částečně zmýdelněna, již nejsou v daném činidle úplně rozpustná. V takovém případě není metoda použitelná.

2.  PODSTATA METODY

Triacetátová nebo polylaktidová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dichlormethanu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého triacetátu nebo polyaktidu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidlo

Dichlormethan.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml dichlormethanu na 1 g vzorku, baňka se zazátkuje, každých 10 minut se protřepe, aby se vzorek navlhčil, a ponechá se stát po dobu 30 minut při pokojové teplotě, přičemž se v pravidelných intervalech protřepává. Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky obsahující zbytek se přidá 60 ml dichlormethanu, ručně se protřepe a obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím dichlormethanu. Kelímek se vyprázdní odsáváním, aby se odstranila přebytečná kapalina, znovu se naplní dichlormethanem a ten se nechá samovolně odtéct.

Nakonec se přebytečná kapalina odsaje, zbytek se upraví vroucí vodou, aby se odstranilo veškeré rozpouštědlo, odsaje se, filtrační kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou polyesteru, elastomultiesteru, elastolefinu a melaminu, pro které hodnota „d“ je 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 7

STANOVENÁ CELULOSOVÁ VLÁKNA A POLYESTER

(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Celulosové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Podíl suchého celulosového vlákna se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml.

ii)  Termostat nebo jiný přístroj umožňující zahřátí Erlenmeyerovy baňky na teplotu 50 ± 5 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina sírová 75 ± 2 % hmot.

Připraví se za současného ochlazování opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 350 ml destilované vody.

Po ochlazení roztoku na pokojovou teplotu se doplní na 1l vodou.

ii)  Roztok zředěného čpavku

80 ml roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C: 0,88) objem se doplní na 1l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 500 ml se přidá 200 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku, baňka se zazátkuje a opatrně protřepe, aby se vzorek navlhčil.

Baňka se udržuje při teplotě 50 ± 5 ºC po dobu 1 hodiny a protřepává se v pravidelných, asi 10minutových intervalech. Obsah baňky se odsáváním filtruje zváženým filtračním kelímkem. Všechna zbytková vlákna se přenesou vymytím baňky malým množstvím 75 % kyseliny sírové. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek na filtru se jednou promyje novou dávkou kyseliny sírové. Neodsává se, dokud kyselina samovolně neodteče.

Zbytek se postupně promyje několikrát studenou vodou, dvakrát zředěným roztokem čpavku a poté důkladně studenou vodou, přičemž se kelímek vyprázdní odsáváním po každém přidání kapaliny. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se z kelímku odsáváním odstraní zbývající kapalina, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 8

AKRYLOVÁ, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA NEBO STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím dimethylformamidu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Tato metoda je rovněž použitelná pro akrylová a stanovená modakrylová vlákna upravená předběžně metalizovanými barvivy, avšak není použitelná pro vlákna barvená s dodatečným chromováním.

2.  PODSTATA METODY

Akrylová vlákna, modakrylová vlákna nebo chlorovlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí dimethylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi a procentuální podíl suchých akrylových a modakrylových vláken nebo chlorovláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Vroucí vodní lázeň.

3.2.  Činidlo

Dimethylformamid (bod varu 153 ± 1 ºC) neobsahující více než 0,1 % vody.

Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat pod digestoří.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá na 1 g vzorku 80 ml dimethylformamidu zahřátého ve vroucí vodní lázni, baňka se zazátkuje, protřepe, aby se vzorek navlhčil, a zahřívá se ve vroucí vodní lázni po dobu 1 hodiny. Baňka a její obsah se během této doby opatrně ručně pětkrát protřepe.

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem, přičemž vlákna zůstávají v baňce. Do baňky se přidá dalších 60 ml dimethylformamidu a zahřívá se dalších 30 minut, přičemž se baňka a její obsah během této doby opatrně ručně dvakrát protřepe.

Obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem odsáváním.

Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky dimethylformamidem. Kelímek se vyprázdní odsáváním. Zbytek se propláchne přibližně 1l horké vody o teplotě 70–80 °C, přičemž se kelímek pokaždé naplní vodou.

Po každém přidání vody se voda nechá nejprve samovolně odtéct a pak se kelímek krátce odsaje. Pokud promývací kapalina protéká kelímkem příliš pomalu, lze použít mírné odsávání.

Nakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou těchto případů:

vlna 1,01

bavlna 1,01

měďnaté vlákno 1,01

modal 1,01

polyester 1,01

elastomultiester 1,01

melamin1,01

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 9

STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím směsi sirouhlíku a acetonu 55,5/44,5)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Přesahuje-li obsah vlny nebo hedvábí ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 2.

Přesahuje-li obsah polyamidu nebo nylonu ve směsi 25 %, musí být použita metoda č. 4.

2.  PODSTATA METODY

Chlorovlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí azeotropní směsi sirouhlíku a acetonu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého polyvinylchloridového vlákna se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

3.2.  Činidla

i)  Azeotropní směs sirouhlíku a acetonu (55,5 % obj. sirouhlíku a 44,5 % obj. acetonu). Toto činidlo je toxické, doporučuje se proto pracovat pod digestoří.

ii)  Ethanol (92 % obj.) nebo methanol.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml azeotropní směsi na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě.

Supernatant se filtruje zváženým filtračním kelímkem.

Úprava se opakuje se 100 ml čerstvého činidla. Tento cyklus operací pokračuje, dokud nezůstane hodinové sklíčko po odpaření kapky extrakční kapaliny beze stopy po odparku polymeru. Zbytek se vypláchne do filtračního kelímku za použití většího množství činidla, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se dále propláchne 20 ml alkoholu a poté třikrát vodou. Promývací kapalina se nechá samovolně odtéct a teprve pak se odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

Poznámka:

Při použití určitých směsí, které mají vysoký obsah chlorovláken, může dojít k podstatnému vysrážení vzorku během sušení, následkem čehož je zpomaleno rozpouštění chlorovláken rozpouštědlem.

To však neovlivní konečné rozpouštění chlorovlákna v rozpouštědle.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 10

ACETÁT A STANOVENÁ CHLOROVLÁKNA

(Metoda s použitím bezvodé (ledové) kyseliny octové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Acetátové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí bezvodé (ledové) kyseliny octové. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchých acetátových vláken se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Mechanická třepačka.

3.2.  Činidlo

Bezvodá (ledová) kyselina octová (více než 99 %). S tímto činidlem se musí manipulovat opatrně, neboť je vysoce žíravé.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové na 1 g vzorku. Baňka se bezpečně uzavře a protřepává na mechanické třepačce nebo důkladně rukou po dobu 20 minut při pokojové teplotě. Supernatant se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Uvedený postup se opakuje ještě dvakrát za použití vždy 100 ml čerstvého činidla, takže se extrakce provádí celkem třikrát.

Zbytek se přenese do filtračního kelímku, kapalina se odstraní odsáváním a kelímek a zbytek se propláchnou 50 ml bezvodé (ledové) kyseliny octové a poté třikrát vodou. Po každém propláchnutí se kapalina nechá samovolně odtéct a teprve pak se odsává. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 11

HEDVÁBÍ A VLNA NEBO ZVÍŘECÍ CHLUPY

(Metoda s použitím 75 % hmot. kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Hedvábné vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí 75 % hmot. kyseliny sírové(32).

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží. Jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl suchého hedvábí se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina sírová (75 ± 2 % hmot.)

Připraví se za současného ochlazování opatrným přidáním 700 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 350 ml destilované vody.

Po ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní na 1l vodou.

ii)  Roztok zředěné kyseliny sírové: ke 100 ml kyseliny sírové (hustota při teplotě 20 ºC: 1,84) se pomalu přidá 1 900 ml destilované vody.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml 75 % hmot. kyseliny sírové na 1 g vzorku a baňka se zazátkuje. Důkladně se protřepe a nechá se stát 30 minut při pokojové teplotě. Opět se protřepe a nechá se stát 30 minut.

Naposledy se protřepe a obsah baňky se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Zbývající vlákna se z baňky vypláchnou 75 % hmot. kyselinou sírovou. Zbytek v kelímku se postupně promyje 50 ml zředěné kyseliny sírové, 50 ml vody a 50 ml zředěného roztoku čpavku. Vlákna se před odsáváním ponechávají vždy ve styku s kapalinou po dobu asi 10 minut. Nakonec se vlákna propláchnou vodou, přičemž se ponechají ve styku s vodou po dobu asi 30 minut.

Kapalina se z kelímku odsaje, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 0,985 pro vlnu, 1,00 pro elastolefin a 1,01 pro melamin.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 12

JUTA A STANOVENÁ ŽIVOČIŠNÁ VLÁKNA

(Metoda určující obsah dusíku)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Složka z živočišných vláken se může skládat pouze ze zvířecích chlupů (2 a 3) nebo vlny (1) nebo ze směsi kteréhokoli z těchto dvou. Tato metoda není použitelná pro textilní směsi obsahující nevlákenné látky (barviva, úpravy atd.) s obsahem dusíku.

2.  PODSTATA METODY

Stanoví se obsah dusíku ve směsi a z tohoto údaje a ze známého či předpokládaného obsahu dusíku obou složek se vypočte poměr každé složky.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Kjeldahlova digesční baňka o objemu 200 ml až 300 ml.

ii)  Kjeldahlův destilační přístroj s injektorem páry.

iii)  Titrační přístroj s přesností 0,05 ml.

3.2.  Činidla

i)  Toluen.

ii)  Methanol.

iii)  Kyselina sírová, relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84.

iv)  Síran draselný.

v)  Oxid seleničitý.

vi)  Roztok hydroxidu sodného (400 g/l). Rozpustí se 400 g hydroxidu sodného ve 400–500 ml vody a zředí se na 1l vodou.

vii)  Směsný indikátor. Rozpustí se 0,1 g methylenové červeně v 95 ml ethanolu a 5 ml vody a smíchá se s 0,5 g bromokrezolové zeleně rozpuštěné ve 475 ml ethanolu a 25 ml vody.

viii)  Roztok kyseliny borité. Rozpustí se 20 g kyseliny borité v 1l vody.

ix)  Kyselina sírová, 0,02N (standardní odměrný roztok).

4.  PŘEDÚPRAVA ZKUŠEBNÍHO VZORKU

Tato předúprava nahrazuje předúpravu popsanou v obecných ustanoveních.

Vzorek usušený na vzduchu se extrahuje v Soxhletově přístroji směsí 1 dílu toluenu a 3 dílů methanolu po dobu 4 hodin při nejmenší rychlosti 5 cyklů za hodinu. Rozpouštědlo se nechá na vzduchu ze vzorku odpařit a jeho poslední stopy se odstraní v sušárně při teplotě 105 ± 3 ºC. Poté se vzorek extrahuje ve vodě (50 ml vody na 1 g vzorku) za varu pod zpětným chladičem po dobu 30 minut. Filtruje se, vzorek se vrátí do baňky a extrahování se opakuje se stejným objemem vody. Filtruje se, odmačkáváním, odsáváním nebo odstřeďováním se odstraní přebytečná voda ze vzorku a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

Poznámka:

Při použití toluenu a methanolu musí být brány v úvahu jejich toxické účinky a přijata veškerá nezbytná bezpečnostní opatření.

5.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

5.1.  Obecná ustanovení

Při odběru, sušení a vážení vzorku se postupuje podle obecných ustanovení.

5.2.  Podrobný postup

Vzorek se přenese do Kjeldahlovy digesční baňky. Ke vzorku o hmotnosti nejméně 1 g obsaženému v digesční baňce se přidá v tomto pořadí: 2,5 g síranu draselného, 0,1 g až 0,2 g oxidu seleničitého a 10 ml kyseliny sírové (relativní hustota 1,84). Baňka se zahřívá nejprve mírně, dokud nejsou vlákna rozrušena, a poté silněji, dokud není roztok čirý a téměř bezbarvý. Poté se zahřívá ještě dalších 15 minut. Baňka se nechá ochladit, obsah se opatrně zředí 10 ml až 20 ml vody, ochladí se, obsah se přenese kvantitativně do odměrné baňky o objemu 200 ml a doplní se vodou po značku, aby vznikl mineralizovaný roztok. Do 100 ml Erlenmeyerovy baňky se dá asi 20 ml roztoku kyseliny borité a baňka se umístí pod chladič Kjeldahlova destilačního přístroje tak, aby byla výstupní trubice ponořena právě pod hladinou roztoku kyseliny borité. Přesně 10 ml mineralizovaného roztoku se přenese do destilační baňky, do nálevky se přidá roztok hydroxidu sodného o objemu nejméně 5 ml, zátka se lehce nadzdvihne a roztok hydroxidu sodného se nechá pomalu vytékat do baňky. Pokud mineralizovaný roztok a roztok hydroxidu sodného vytvoří dvě oddělené vrstvy, promíchají se opatrným protřepáváním. Destilační baňka se mírně zahřeje a zavede se do ní pára z vyvíječe páry. Shromáždí se asi 20 ml destilátu, Erlenmeyerova baňka se umístí níže tak, aby konec výstupní trubice chladiče byl asi 20 mm nad hladinou kapaliny, a destiluje se další 1 minutu. Konec výstupní trubice se opláchne vodou a oplachovací kapalina se zachytí do Erlenmeyerovy baňky. Erlenmeyerova baňka se vyjme, nahradí se jinou Erlenmeyerovou baňkou obsahující asi 10 ml roztoku kyseliny borité a shromáždí se v ní asi 10 ml destilátu.

Oba destiláty se odděleně titrují 0,02 N kyselinou sírovou za použití směsného indikátoru. Celkový titr obou destilátů se zaznamená. Je-li titr druhého destilátu více než 0,2 ml, zkouška se opakuje a začne se opět destilací za použití čerstvé alikvotní části mineralizovaného roztoku.

Provede se slepé stanovení, tj. mineralizace a destilace pouze za použití činidel.

6.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.1.  Procentuální podíl obsahu dusíku v suchém vzorku se vypočítá takto:

kde:

A je procentuální podíl dusíku v čistém suchém vzorku,

V je celkový objem standardní kyseliny sírové použité při stanovení v ml,

b je celkový objem standardní kyseliny sírové použité při slepém stanovení v ml,

N je normalita standardní kyseliny sírové,

W je suchá hmotnost vzorku v g.

6.2.  Při použití hodnot 0,22 % pro obsah dusíku v jutě a 16,2 % pro obsah dusíku v živočišných vláknech, přičemž obě hodnoty jsou vyjádřeny v procentuálním podílu suché hmotnosti vláken, se vypočítá složení směsi takto:

kde:

PA % je procentuální podíl živočišných vláken v čistém suchém vzorku.

7.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 13

POLYPROPYLENOVÁ VLÁKNA A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím xylenu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Polypropylenové vlákno se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí vroucího xylenu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl polypropylenu se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Zpětný chladič (vhodný pro kapaliny s vysokým bodem varu) se zábrusem uzpůsobeným k nasazení Erlenmeyerovy baňky i).

3.2.  Činidlo

Xylen destilující mezi teplotami 137 °C a 142 °C.

Poznámka:

Toto činidlo má vysokou zápalnost a toxicitu par. Při jeho použití je nutno provést příslušná bezpečnostní opatření.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce (viz 3.1.i)) se přidá 100 ml xylenu (viz 3.2) na 1 g vzorku. Připojí se zpětný chladič (viz 3.1.ii)), obsah se uvede do varu a udržuje se na bodu varu po dobu 3 minut.

Horká kapalina se ihned filtruje zváženým filtračním kelímkem (viz poznámka 1). Tento postup se opakuje dvakrát, vždy za použití 50 ml čerstvého rozpouštědla.

Zbytek, který zůstane v baňce, se postupně promyje 30 ml vroucího xylenu (dvakrát), poté dvakrát 75 ml petroletheru (bod I.3.2.1. obecných ustanovení) (dvakrát). Po druhém promývání petroletherem se obsah baňky filtruje filtračním kelímkem, zbytková vlákna se přenesou do kelímku pomocí malého množství petroletheru a rozpouštědlo se nechá odpařit. Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

Poznámka:

1.  Filtrační kelímek, přes který má být xylen filtrován, musí být předem zahřátý.

2.  Po použití vroucího xylenu je třeba zajistit, aby byla baňka obsahující zbytek před přidáním petroletheru dostatečně ochlazena.

3.  Ke snížení nebezpečí vzniku ohně a toxicity pro obsluhu je možné použít přístroj pro extrakci za horka a využít vhodné postupy, které dávají stejné výsledky(33).

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 14

CHLOROVLÁKNA (HOMOPOLYMERY VINYLCHORIDU) A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím koncentrované kyseliny sírové)

1.  OBLAST POUŽITÍ

Uvedená modakrylová vlákna jsou ta, která dávají čirý roztok po ponoření do koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).

Tuto metodu lze použít místo metod č. 8 a 9.

2.  PODSTATA METODY

Složky jiné než chlorovlákna nebo elastolefin (tj. vlákna uvedená v bodu 1.2) se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí koncentrované kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84).

Zbytek skládající se z chlorovlákna nebo elastolefinu se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl druhých složek se získá z rozdílu.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Skleněná tyčinka s plochým koncem.

3.2.  Činidla

i)  Koncentrovaná kyselina sírová (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84)

ii)  Kyselina sírová, přibližně 50 % (hmot.) vodný roztok.

Připravuje se za současného ochlazování opatrným přidáváním 400 ml kyseliny sírové (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,84) k 500 ml destilované nebo deionizované vody za stálého ochlazování. Po ochlazení na pokojovou teplotu se roztok doplní na 1l vodou.

iii)  Zředěný roztok čpavku.

60 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při teplotě 20 °C: 0,880) se zředí na 1l destilovanou vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v baňce (viz 3.1.i)) se přidá 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.i)) na 1 g vzorku.

Obsah baňky se ponechá při pokojové teplotě po dobu 10 minut a občas se promíchá skleněnou tyčinkou. Je-li zpracovávána tkanina nebo pletenina, mírně se přitlačí na stěnu baňky skleněnou tyčinkou, aby se oddělil materiál rozpouštěný kyselinou sírovou.

Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky se přidá nových 100 ml kyseliny sírové (viz 3.2.i)) a celý postup se opakuje. Obsah baňky se přenese do filtračního kelímku, kam se přenese pomocí skleněné tyčinky i vlákenný zbytek. Je-li to nezbytné, přidá se do baňky malé množství koncentrované kyseliny sírové (viz 3.2.i)), aby se odstranila všechna vlákna ulpívající na stěnách. Filtrační kelímek se vyprázdní odsáváním; filtrát se odstraní vyprázdněním či výměnou filtračního kelímku, zbytek v kelímku se postupně promyje roztokem 50 % kyseliny sírové (viz 3.2.ii)), destilované nebo deionizované vody (viz I.3.2.3 obecných ustanovení), roztokem čpavku (viz 3.2.iii)) a nakonec se důkladně promyje destilovanou nebo deionozovanou vodou, přičemž se kelímek po každém přidání zcela vyprázdní odsáváním. (Nesmí se odsávat v průběhu promývání, ale až teprve poté, co kapalina samovolně odteče). Kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ je 1,00 s výjimkou melaminu, pro nějž „d“ = 1,01.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 15

CHLOROVLÁKNA, STANOVENÁ MODAKRYLOVÁ VLÁKNA, STANOVENÁ ELASTANOVÁ VLÁKNA,ACETÁTOVÁ, TRIACETÁTOVÁ A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím cyklohexanonu)

1.  OBLAST POUŽITÍ

V případě přítomnosti modakrylových a elastanových vláken je třeba nejprve provést předběžnou zkoušku, aby se zjistilo, zda jsou v činidle rozpustná.

Rovněž je možno analyzovat směsi obsahující chlorovlákna s použitím metody č. 9 nebo 14.

2.  PODSTATA METODY

Acetátová a triacetátová vlákna, chlorovlákna, stanovená modakrylová a stanovená elastanová vlákna se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí cyklohexanonu při teplotě blízké bodu varu. Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl chlorovláken, vláken modakrylových, elastanových, acetátových a triacetátových se zjistí rozdílem.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Přístroj pro extrakci za horka vhodný pro použití při zkušebním postupu podle oddílu 4. (viz obrázek: Jedná se o variantu přístroje popsaného v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643–645).

ii)  Filtrační kelímek pro uložení vzorku.

iii)  Porézní přepážka (stupeň poréznosti 1).

iv)  Zpětný chladič vhodný pro připojení k destilační baňce.

v)  Zařízení k ohřevu.

3.2.  Činidla

i)  Cyclohexanon, bod varu 156 ºC.

ii)  Ethylalkohol, 50 % obj.

Poznámka:

Cyklohexanon je hořlavý a toxický. Při jeho použití je nutno provést příslušná bezpečnostní opatření.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Do destilační baňky se nalije 100 ml cyklohexanonu na 1 g materiálu, nasadí se extrakční přístroj, do kterého se předem umístí filtrační kelímek se vzorkem a mírně nakloněnou porézní přepážkou. Nasadí se zpětný chladič. Kapalina se uvede do varu a extrakce se provádí po dobu 60 minut při nejmenší rychlosti 12 cyklů za 1 hodinu.

Po extrakci a ochlazení se odstraní extrakční část přístroje, vyjme se filtrační kelímek a odstraní se porézní přepážka. Obsah filtračního kelímku se promyje třikrát až čtyřikrát 50 % ethylalkoholem zahřátým na teplotu 60 °C a následně 1 l vody o teplotě 60 °C.

Během promývání nebo mezi promýváním se neodsává. Kapalina se nechá odtéct samovolně a teprve poté se odsává.

Nakonec se kelímek se zbytkem usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 1.

METODA č. 16

MELAMIN A DALŠÍ STANOVENÁ VLÁKNA

(Metoda s použitím horké kyseliny mravenčí)

1.  OBLAST POUŽITÍ

2.  PODSTATA METODY

Melamin se ze známé suché hmotnosti směsi uvolní pomocí horké kyseliny mravenčí (90 % hmot.).

Zbytek se shromáždí, promyje, usuší a zváží; jeho hmotnost, v případě potřeby opravená, se vyjádří jako procentuální podíl ze suché hmotnosti směsi. Procentuální podíl druhých složek se získá z rozdílu.

Poznámka :

Je třeba přísně dodržovat doporučené rozpětí teplot, protože rozpustnost melaminu je vysoce závislá na teplotě.

3.  PŘÍSTROJE A ČINIDLA (kromě uvedených v obecných ustanoveních)

3.1.  Přístroje a pomůcky

i)  Erlenmeyerova baňka se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml.

ii)  Třepací vodní lázeň nebo jiný přístroj umožňující protřepávání a udržení baňky při teplotě 90 ± 2 ºC.

3.2.  Činidla

i)  Kyselina mravenčí (90 % hmot., relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,204 g/ml). 890ml 98–100 % kyseliny mravenčí (relativní hustota při teplotě 20 °C: 1,220 g/ml) se doplní na 1l vodou.

Horká kyselina mravenčí je velmi žíravá a je třeba s ní manipulovat opatrně.

ii)  Zředěný roztok čpavku: 80 ml koncentrovaného roztoku čpavku (relativní hustota při 20 °C: 0,880) se doplní na 1l vodou.

4.  ZKUŠEBNÍ POSTUP

Při zkoušce se dodržují postupy popsané v obecných ustanoveních a postupuje se takto:

Ke vzorku obsaženému v Erlenmeyerově baňce se zabroušenou skleněnou zátkou o objemu nejméně 200 ml se přidá 100 ml kyseliny mravenčí na 1 g vzorku. Baňka se zazátkuje a protřepe, aby se vzorek navlhčil. Baňka se ponechá v třepací vodní lázni při teplotě 90 ± 2 ºC po dobu jedné hodiny a důkladně se protřepává. Nechá se vychladnout na pokojovou teplotu. Kapalina se filtruje zváženým filtračním kelímkem. Do baňky obsahující zbytek se přidá 50 ml kyseliny mravenčí, ručně se protřepe a obsah baňky se filtruje filtračním kelímkem. Zbytková vlákna se přenesou do kelímku vymytím baňky malým množstvím činidla kyseliny mravenčí. Kelímek se vyprázdní odsáváním a zbytek se promyje kyselinou mravenčí, horkou vodou, zředěným roztokem čpavku a nakonec studenou vodou, přičemž se po každém přidání kelímek vyprázdní odsáváním. Neodsává se, dokud každá promývací kapalina samovolně neodteče. Nakonec se kelímek vyprázdní odsáváním, kelímek a zbytek se usuší, ochladí a zváží.

5.  VÝPOČET A VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Výsledky se vypočtou podle obecných ustanovení. Hodnota „d“ pro bavlnu a aramid je 1,02.

6.  PŘESNOST

U homogenní směsi textilních materiálů není při konfidenční úrovni 95 % konfidenční interval pro výsledky získané touto metodou větší než ± 2.

KAPITOLA 3

Kvantitativní analýza třísložkových vlákenných směsí

ÚVOD

Metody kvantitativní chemické analýzy jsou obecně založeny na selektivním rozpouštění jednotlivých složek směsi. Jsou čtyři možné varianty této metody:

1.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž jedna složka a) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a další složka b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky každého ze zkušebních vzorků se zváží a vypočítá se procentuální podíl každé ze dvou rozpustných složek z příslušné ztráty hmotnosti. Procentuální podíl třetí složky c) se vypočítá rozdílem.

2.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž složka a) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky a) a b) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustný zbytek z prvního zkušebního vzorku se zváží a procentuální podíl složky a) se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Nerozpustný zbytek druhého zkušebního vzorku se zváží; odpovídá složce c). Procentuální podíl třetí složky b) se vypočítá rozdílem.

3.  Použijí se dva různé zkušební vzorky, přičemž dvě složky a) a b) se uvolní z prvního zkušebního vzorku a dvě složky b) a c) z druhého zkušebního vzorku. Nerozpustné zbytky odpovídají příslušným dvěma složkám c) a a). Procentuální podíl třetí složky b) se vypočítá rozdílem.

4.  Při použití pouze jednoho zkušebního vzorku se po odstranění jedné složky nerozpustný zbytek tvořený dvěma dalšími vlákny zváží a procentuální podíl rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti. Jeden ze dvou druhů vláken ve zbytku se uvolní, nerozpustná složka se zváží a procentuální podíl druhé rozpustné složky se vypočítá ze ztráty hmotnosti.

Pokud existuje možnost výběru, je vhodné použít jednu z prvních tří variant.

Pokud se používá chemická analýza, musí odborník pověřený prováděním analýzy pečlivě vybrat metody předepisující rozpouštědla, která rozpouštějí pouze určené vlákno (určená vlákna) a další vlákno (vlákna) zanechávají neporušená.

Jako příklad je uvedena tabulka v kapitole 3.VI, která obsahuje určitý počet třísložkových směsí včetně metod analýzy dvousložkových směsí, jež mohou být v zásadě použity pro analýzu těchto třísložkových směsí.

V zájmu snížení možnosti vzniku chyb na minimum se doporučuje, aby byly, kdykoli je to možné, pro chemickou analýzu použity alespoň dvě z výše uvedených čtyř variant.

Před provedením každé analýzy musí být identifikována všechna vlákna přítomná ve směsi. U některých chemických metod se nerozpustná složka směsi může částečně rozpouštět v činidle, které bylo použito k rozpouštění rozpustné složky. Kde je to možné, měla by být zvolena taková činidla, která mají malý nebo žádný vliv na nerozpustná vlákna. Je-li známo, že během analýzy dojde ke ztrátě hmotnosti, měl by být výsledek opraven; k tomuto účelu jsou uvedeny opravné koeficienty. Tyto koeficienty byly stanoveny v několika laboratořích zpracováním vláken čištěných v rámci předúpravy, pomocí příslušných činidel uvedených v metodách analýzy. Tyto opravné koeficienty platí pouze pro nedegradovaná vlákna a pokud vlákna před zpracováním nebo během zpracování degradovala, může být nutné použít jiné opravné koeficienty. Je-li nutno použít čtvrtou variantu, při které se na textilní vlákno působí postupně dvěma různými rozpouštědly, musí se použít opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti, ke kterým dochází u vlákna během těchto dvou úprav. Jak v případě ručního dělení, tak i v případě chemického dělení se musí provést alespoň dvojí stanovení složení směsi.

I.  Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken

Obecné informace k metodám kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí vláken.

I.1.  Oblast použití

Oblast použití každé metody analýzy dvousložkových směsí vláken stanoví, pro která vlákna je metoda použitelná. (Viz kapitola 2 týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí vláken).

I.2.  Podstata metody

Po identifikaci složek směsi se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenný materiál a poté se použije jedna nebo více ze čtyř variant postupu selektivního rozpouštění, které jsou popsány v úvodu. Pokud to nečiní technické obtíže, je výhodnější rozpouštět největší vlákennou složku, čímž se jako konečný zbytek získá nejmenší vlákenná složka.

I.3.  Materiály a zařízení

I.3.1.  Přístroje a pomůcky

I.3.1.1.  Filtrační kelímky a váženky, které jsou dostatečně velké, aby obsáhly tyto kelímky, nebo jakékoliv jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

I.3.1.2.  Odsávací baňka.

I.3.1.3.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

I.3.1.4.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

I.3.1.5.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

I.3.1.6.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

I.3.2.  Činidla

I.3.2.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40 °C až 60 °C.

I.3.2.2.  Další činidla jsou uvedena v příslušných oddílech každé metody.

Všechna použitá činidla musí být chemicky čistá.

I.3.2.3.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

I.3.2.4.  Aceton.

I.3.2.5.  Kyselina orthofosforečná.

I.3.2.6.  Močovina.

I.3.2.7.  Bikarbonát sodný.

I.4.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Protože se stanovuje suchá hmotnost, není nutné vzorek klimatizovat nebo provádět analýzy v klimatizovaném ovzduší.

I.5.  Laboratorní vzorek

Odebere se laboratorní vzorek, který reprezentuje laboratorní vzorek dávky a postačuje pro přípravu všech potřebných zkušebních vzorků, z nichž každý má hmotnost nejméně 1g.

I.6.  Předúprava laboratorního vzorku(34)

Pokud je přítomna látka, která nemá být brána v úvahu při výpočtech procentuálních podílů (viz článek 17 tohoto nařízení), musí být tato látka nejdříve odstraněna vhodnou metodou, která neovlivní žádnou z vlákenných složek.

Za tímto účelem je nevlákenná látka, která může být extrahována pomocí petroletheru a vody, odstraněna úpravou vzorku usušeného na vzduchu v Soxhletově extrakčním přístroji petroletherem po dobu jedné hodiny při nejmenší rychlosti 6 cyklů za hodinu. Petrolether se nechá ze vzorku vypařit a vzorek je poté extrahován přímým zpracováním, tzn. že se nejprve namáčí ve vodě po dobu jedné hodiny při pokojové teplotě a poté po dobu další hodiny při teplotě 65 ± 5 °C za občasného míchání kapaliny. Poměr kapaliny: vzorek je 100:1. Přebytečná voda se ze vzorku odstraní ždímáním, odsáváním nebo odstřeďováním a poté se vzorek nechá usušit na vzduchu.

V případě elastolefinu nebo směsí vláken obsahujících elastolefin a jiná vlákna (vlnu, zvířecí chlupy, hedvábí, bavlnu, len, konopí, jutu, manilské konopí, alfu, kokosové vlákno, broom, ramii, sisal, měďnatá vlákna, modalová vlákna, protein, viskózu, akryl, polyamid nebo nylon, polyester, elastomultiester) se výše popsaný postup mírně upraví a petrolether se nahradí acetonem.

Pokud není možné nevlákenné látky odstranit extrakcí pomocí petroletheru a vody, měly by se odstranit jinou vhodnou metodou, která podstatně nemění žádnou z vlákenných složek a která nahradí výše popsanou metodu s použitím vody. Je však třeba poznamenat, že u některých nebělených přírodních rostlinných vláken (např. juta, kokosová vlákna) neodstraní běžná předúprava petroletherem a vodou všechny přírodní nevlákenné látky; přesto se další předúprava nepoužívá, pokud vzorek neobsahuje úpravárenský prostředek nerozpustný jak v petroletheru, tak i ve vodě.

Ve zprávě o analýze musí být podrobně popsány metody použité pro předúpravu.

I.7.  Zkušební postup

I.7.1.  Obecná ustanovení

I.7.1.1.  Sušení

Všechny postupy sušení se provádějí v sušárně s odvětráním po dobu nejméně 4 hodin a nejvíce 16 hodin při teplotě 105 ± 3 °C, přičemž dveře sušárny jsou uzavřené. Pokud je doba sušení kratší než 14 hodin, ověřuje se, zda bylo dosaženo konstantní hmotnosti vzorku. Hmotnost může být považována za konstantní, jestliže změna hmotnosti po dalším sušení po dobu 60 minut je menší než 0,05 %.

Dotýkat se holýma rukama kelímků a váženek, vzorků nebo zbytků není během sušení, ochlazování a vážení vhodné.

Vzorky se suší ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka před vyjmutím ze sušárny uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Filtrační kelímek se suší v sušárně, ve vážence s víčkem položeným vedle. Po vysušení se váženka uzavře a rychle se přenese do exsikátoru.

Je-li použit jiný přístroj než filtrační kelímek, musí být sušení v sušárně provedeno tak, aby byla suchá hmotnost vláken stanovena beze ztrát.

I.7.1.2.  Ochlazování

Veškeré ochlazování se provádí v exsikátoru umístěném vedle vah po dobu nejméně 2 hodin, dokud se nedocílí úplného ochlazení váženek.

I.7.1.3.  Vážení

Po ochlazení se váženka zváží tak, aby bylo vážení ukončeno do 2 minut po vyjmutí z exsikátoru. Váží se s přesností na 0,0002 g.

I.7.2.  Postup zkoušky

Z předupraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. Příze nebo tkanina se rozstříhá na odstřihy asi 10 mm dlouhé a co možná nejvíce se rozvlákní. Vzorek (vzorky) se suší ve vážence (váženkách), ochladí se v exsikátoru a zváží. Vzorek (vzorky) se přemístí do skleněné nádoby (nádob) uvedené (uvedených) v příslušné části metody Unie, váženka (váženky) se ihned převáží a z rozdílu se vypočítá suchá hmotnost (suché hmotnosti) vzorku (vzorků); provede se zkouška, uvedená v příslušné části použitelné metody. Zbytek (zbytky) se prozkoumá (prozkoumají) pod mikroskopem, aby se ověřilo, že bylo úpravou skutečně zcela odstraněno rozpustné vlákno (vlákna).

I.8.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty nevlákenných látek během předúpravy a analýzy.

I.8.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čistých a suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy.

I.8.1.1.  - VARIANTA 1 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se složka směsi odstraní z prvního vzorku a další složka z druhého vzorku.

P1%je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka v prvním vzorku rozpuštěná prvním činidlem);

P2%je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka v druhém vzorku rozpuštěná druhým činidlem);

P3%je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku(35),

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku;

d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.2.  - VARIANTA 2 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se složka a) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstanou další dvě složky b) a c) a poté se odstraní dvě složky a) a b) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka c).

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka v prvním vzorku rozpuštěná prvním činidlem);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka rozpuštěná druhým činidlem ve stejnou dobu jako první složka druhého vzorku);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka nerozpuštěná v žádném z obou vzorků);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d4 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.3.  - VARIANTA 3 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky a) a b) odstraní z prvního vzorku a jako zbytek zůstane třetí složka c) a poté se odstraní dvě složky b) a c) ze druhého vzorku a jako zbytek zůstane první složka a).

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (složka rozpuštěná činidlem v druhém vzorku);

m1 je suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě;

m2 je suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky z prvního vzorku prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění druhé a třetí složky z druhého vzorku druhým činidlem;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky nerozpuštěné prvním činidlem v prvním vzorku;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti první složky nerozpuštěné druhým činidlem v druhém vzorku.

I.8.1.4.  - VARIANTA 4 –

Vzorce se použijí v případě, kdy se dvě složky postupně odstraní ze směsi při použití téhož vzorku.

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky (první rozpustná složka);

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky (druhá rozpustná složka);

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky (nerozpustná složka);

m je suchá hmotnost vzorku po předúpravě;

r1 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první složky prvním činidlem;

r2 je suchá hmotnost zbytku po odstranění první a druhé složky prvním a druhým činidlem;

d1 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti druhé složky prvním činidlem;

d2 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním činidlem;

d3 je opravný koeficient pro ztrátu hmotnosti třetí složky prvním a druhým činidlem.

1.8.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy:

Pokud:

,

potom:

P1A%je procentuální podíl první čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P2A% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P3A% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky, včetně obsahu vlhkosti a ztráty hmotnosti během předúpravy;

P1je procentuální podíl první čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

P2 je procentuální podíl druhé čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

P3 je procentuální podíl třetí čisté a suché složky získaný použitím jednoho ze vzorců uvedených v I.8.1.

a1 je smluvní přirážka první složky;

a2 je smluvní přirážka druhé složky;

a3 je smluvní přirážka třetí složky;

b1 je procentuální ztráta hmotnosti první složky během předúpravy;

b2 je procentuální ztráta hmotnosti druhé složky během předúpravy;

b3 je procentuální ztráta hmotnosti třetí složky během předúpravy.

Je-li použit zvláštní způsob předúpravy, stanoví se hodnoty b1, b2 a b3, pokud je to možné, provedením předúpravy používané při analýze u každé čisté vlákenné složky. Čistými vlákny se rozumí vlákna zbavená všech nevlákenných látek s výjimkou těch, které běžně obsahují (v surovině nebo přidané při zpracování), v takovém stavu, ve kterém se nalézají v analyzovaném materiálu (nebělená, bělená).

Nejsou-li pro analýzu k dispozici čistá separovaná vlákna použitá při výrobě zboží, použijí se průměrné hodnoty b1, b2 a b3 zjištěné při zkouškách čistých vláken podobných těm, která jsou ve zkoušené směsi.

Je-li použit běžný způsob předúpravy, tj. extrakce petroletherem a vodou, neberou se obecně opravné koeficienty b1, b2 a b3 v úvahu s výjimkou nebělené bavlny, neběleného lnu a neběleného konopí, kde ztráty hmotnosti způsobené předúpravou jsou obvykle stanoveny ve výši 4 %, a v případě polypropylenu ve výši 1 %.

V případě ostatních vláken se obvykle při výpočtech neberou ztráty způsobené předúpravou v úvahu.

I.8.3.  Poznámka

Výpočty příkladů jsou uvedeny v kapitole 3.V.

II.  Metoda kvantitativní analýzy ručním dělením třísložkových vlákenných směsí

II.1.  Oblast působnosti

Tato metoda je použitelná pro všechny typy textilních vláken za předpokladu, že nevytváří dokonalou směs a že je možno je ručně dělit.

II.2.  Podstata metody

Po identifikaci textilních složek se vhodnou předúpravou odstraní nevlákenné látky a poté se vlákna ručně oddělí, usuší a zváží, aby se vypočítal podíl každého vlákna ve směsi.

II.3.  Přístroje a pomůcky

II.3.1.  Váženky nebo jiné přístroje, které dávají shodné výsledky.

II.3.2.  Exsikátor obsahující silikagel s indikátorem vlhkosti.

II.3.3.  Sušárna s odvětráním pro sušení zkušebních vzorků při teplotě 105 ± 3 °C.

II.3.4.  Analytické váhy s přesností na 0,0002 g.

II.3.5.  Soxhletův extrakční přístroj nebo jiný přístroj, který dává shodné výsledky.

II.3.6.  Jehla.

II.3.7.  Zákrutoměr nebo obdobný přístroj.

II.4.  Činidla

II.4.1.  Petrolether, redestilovaný, rozmezí bodu varu 40–60 °C.

II.4.2.  Destilovaná nebo deionizovaná voda.

II.5.  Klimatizace a zkušební ovzduší

Viz bod I.4.

II.6.  Laboratorní vzorek

Viz bod I.5.

II.7.  Předúprava laboratorního vzorku

Viz bod I.6.

II.8.  Zkušební postup

II.8.1.  Analýza přízí

Z předpřipraveného laboratorního vzorku se odebere zkušební vzorek o hmotnosti nejméně 1 g. U velmi jemné příze se analýza může provádět na délce nejméně 30 m bez ohledu na její hmotnost.

Příze se rozstříhá na kousky vhodné délky a jednotlivé druhy vláken se oddělují pomocí jehly a, pokud je to nutné, pomocí zákrutoměru. Takto získané druhy vláken se ukládají do předem zvážených váženek a suší se při teplotě 105 ± 3 ºC, dokud není dosaženo konstantní hmotnosti, jak je popsáno v bodech I.7.1 a I.7.2.

II.8.2.  Analýza tkanin

Z laboratorního vzorku se po předúpravě odebere zkušební vzorek neobsahující okraje o hmotnosti nejméně 1 g s pečlivě zastřiženými okraji, aby nedocházelo ke třepení, a s paralelními útkovými nebo osnovními nitěmi nebo u pleteniny ve směru sloupků a řádků. Jednotlivé druhy vláken se oddělí a uloží do předem zvážených váženek; poté se postupuje způsobem popsaným v bodu II.8.1.

II.9.  Výpočet a vyjádření výsledků

Hmotnost každé vlákenné složky se vyjádří jako procentuální podíl z celkové hmotnosti vláken obsažených ve směsi. Výsledky se vypočtou na základě suché hmotnosti čistých vláken, která se opraví pomocí a) smluvních přirážek a b) opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráty hmotnosti během předúpravy vzorků.

II.9.1.  Výpočet procentuálního hmotnostního podílu čistých suchých vláken bez ohledu na ztrátu hmotnosti vláken během předúpravy:

P1% je procentuální podíl první čisté a suché složky;

P2% je procentuální podíl druhé čisté a suché složky;

P3% je procentuální podíl třetí čisté a suché složky;

m1 je čistá a suchá hmotnost první složky;

m2 je čistá a suchá hmotnost druhé složky;

m3 je čistá a suchá hmotnost třetí složky;

II.9.2.  Výpočet procentuálního podílu každé složky s použitím smluvních přirážek a případně opravných koeficientů, jimiž se zohlední ztráta hmotnosti během předúpravy: viz I.8.2.

III.  Metoda kvantitativní analýzy třísložkových směsí vláken kombinací ručního a chemického dělení

Kdykoli je to možné, měl by se použít ruční způsob dělení, přičemž se berou v úvahu podíly složek oddělených dříve, než se přistoupí k chemickému působení na každou z oddělených složek.

IV.1.  Přesnost metod

Přesnost uvedená u každé metody analýzy dvousložkových směsí se vztahuje k reprodukovatelnosti (viz kapitola 2 týkající se některých metod kvantitativní analýzy dvousložkových směsí textilních vláken).

Reprodukovatelnost se týká spolehlivosti, tj. blízkosti shody mezi experimentálními hodnotami získanými pracovníky v různých laboratořích nebo v různých časových obdobích při použití stejné metody a jednotlivými výsledky získanými u vzorků shodné homogenní směsi.

Reprodukovatelnost se vyjadřuje konfidenčním intervalem pro výsledky, a to s konfidenční úrovní 95 %.

Znamená to, že rozdíl mezi dvěma výsledky série analýz provedených v různých laboratořích by byl při běžném a správném použití metody na stejnou a homogenní směs překročen pouze v 5 případech ze 100.

Ke stanovení přesnosti výsledků analýzy třísložkových směsí se použijí obvyklým způsobem hodnoty uvedené v metodách analýzy dvousložkových směsí, které byly použity k analýze třísložkových směsí.

Vzhledem k tomu, že pro čtyři varianty kvantitativní chemické analýzy třísložkových směsí se stanoví rozpouštění dvou složek (přičemž se použijí dva samostatné vzorky pro první tři varianty a jeden vzorek pro čtvrtou variantu), a za předpokladu, že E1 a E2 označuje přesnost těchto dvou metod analýzy dvousložkových směsí, je přesnost výsledků pro každou složku uvedena v této tabulce:

Při použití čtvrté varianty může být zjištěna přesnost nižší, než se stanoví výše uvedeným výpočtem, přičemž se tak stává následkem možného vlivu prvního činidla na zbytek skládající se ze složek b) a c), který je obtížné vyhodnotit.

IV.2.  Protokol o zkoušce

IV.1.  Označí se varianta nebo varianty použité pro provedení analýzy, metody, činidla a opravné koeficienty.

IV.2.  Uvede se podrobný popis případné zvláštní předúpravy (viz bod I.6).

IV.3.  Uvedou se jednotlivé výsledky a aritmetický průměr výsledků, zaokrouhlené na jedno desetinné místo.

IV.4.  Kdykoli je to možné, stanoví se přesnost metody pro každou složku vypočtená podle tabulky v oddílu IV.1.

V.  Příklady výpočtu procentuálních podílů složek ve stanovených třísložkových směsí za použití některé z variant uvedených v bodu I.8.1.

Předpokládejme směs vláken, jejíž složení z hlediska surovin bylo podrobeno kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: 1. mykanou vlnu; 2. nylon (polyamid); 3. nebělenou bavlnu.

VARIANTA č. 1

Za použití dvou různých vzorků a rozpuštěním první složky (a = vlny) z prvního zkušebního vzorku a druhé složky (b = polyamidu) ze druhého zkušebního vzorku se získají tyto výsledky:

1.  Suchá hmotnost prvního vzorku po předúpravě (m1) = 1,6000g.

2.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (polyamid+bavlna) (r1) = 1,4166 g

3.  Suchá hmotnost druhého vzorku po předúpravě (m2) = 1,8000 g

4.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě kyselinou mravenčí (vlna+bavlna) (r2) = 0,9000 g

Působení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u polyamidu, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 = 1,0 a d2 = 1,03.

Působení kyseliny mravenčí nevede k žádné ztrátě hmotnosti u vlny a nebělené bavlny, a proto d3 = 1,0 a d4 = 1,0.

Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.1 se získá tento výsledek:

P1% (vlna) = [1,03/1,0 – 1,03×1,4166/1,6000 + 0,9000/1,8000 × (1 – 1,03 / 1,0)] ×100 = 10,30

P2% (polyamid) = [1,0 / 1,0 – 1,0×0,9000 / 1,8000 + 1,4166 / 1,6000 × (1– 1,0 /1,0)] ×100 = 50,00

P3% (bavlna) = 100–(10,30 + 50,00) = 39,70

Procentuální podíl různých čistých suchých vláken ve směsi je tento:

Tento procentuální podíl musí být opraven podle vzorců uvedených v bodu I.8.2, aby tak byly vzaty v úvahu smluvní přirážky a opravné koeficienty pro případné ztráty hmotnosti po předúpravě.

Jak je uvedeno v příloze IX, smluvní přirážky činí: mykaná vlna 17,0 %, polyamid 6,25 %, bavlna 8,5 %, ztráta hmotnosti nebělené bavlny je po předúpravě petroletherem a vodou 4 %.

Proto:

P1A% (vlna) = 10,30×[1+(17,0+0,0)/100] / [10,30×(1+ (17,0+0,0)/100) + 50,00× (1+ (6,25+0,0)/100) + 39,70×(1+(8,5+4,0 /100)] × 100 = 10,97

P2A% (polyamid) = 50,0 × (1+ (6,25+0,0)/100) /109,8385 ×100 = 48,37

P3A% (bavlna) = 100 – (10,97 + 48,37) = 40,66

Složení směsi z hlediska surovin je tedy:

VARIANTA č. 4:

Předpokládejme směs vláken, která byla podrobena kvalitativní analýze, obsahuje tyto složky: mykanou vlnu, viskózu, nebělenou bavlnu.

Předpokládejme, že se při použití čtvrté varianty, tj. postupným odstraněním dvou složek ze směsi z jednoho vzorku, získají tyto výsledky:

1.  Suchá hmotnost vzorku po předúpravě je (m1) = 1,6000 g.

2.  Suchá hmotnost zbytku po úpravě alkalickým chlornanem sodným (viskóza+bavlna)

(r1) = 1,4166 g.

3.  Suchá hmotnost zbytku po druhé úpravě zbytku r1 chloridem zinečnatým / kyselinou mravenčí (u bavlny)

(r2) = 0,6630 g

Působení alkalického chlornanu sodného nevede k žádné ztrátě hmotnosti u viskózy, zatímco u nebělené bavlny činí ztráta 3 %, a proto d1 =1,0 a d2 = 1,03.

Po úpravě kyselinou mravenčí / chloridem zinečnatým se hmotnost bavlny zvýší o 4 %, takže d3 = 1,03×0,96 = 0,9888, zaokrouhleno na 0,99 (d3 je opravný koeficient pro ztrátu nebo zvýšení hmotnosti třetí složky v prvním a druhém činidle).

Dosazením hodnot získaných při chemické analýze a opravných koeficientů do vzorců podle bodu I.8.1.4 se získá tento výsledek:

P2% (viskóza) = 1,0×1,4166 / 1,6000 ×100 – 1,0 / 1,03 ×40,98=48,75 %

P3% (bavlna) = 0,99×0,6630 / 1,6000 × 100= 41,02 %

P1% (vlna) = 100 – (48,75 + 41,02) = 10,23 %

Jak již bylo uvedeno u varianty č. 1, musí se tyto procentuální podíly opravit podle vzorců uvedených v bodu I.8.2.

P1A% (vlna) = 10,23 × [1 + (17,0+0,0 / 100)]/[10,23×(1+ (17,00+0,0)/100) +48,75×(1+(13+0,0 / 100) + 41,02×(1+(8,5+4,0)/ 100)] × 100 = 10,57 %

P2A%(viskóza) = 48,75× [1+(13+0,0) / 100] / 113,2041 ×100 = 48,65 %

P3A% (bavlna) = 100 – (10,57 + 48,65) = 40,78 %

Složení směsi z hlediska surovin je tedy:

VI.  Tabulka typických třísložkových směsí, pro jejichž analýzu lze použít metody Unie pro analýzu dvousložkových směsí (Pro příklad)

PŘÍLOHA IX

SMLUVNÍ PŘIRÁŽKY POUŽÍVANÉ K VÝPOČTU HMOTNOSTI VLÁKEN OBSAŽENÝCH V TEXTILNÍM VÝROBKU

(Čl. 17 odst.2)

PŘÍLOHA X

SROVNÁVACÍ TABULKY

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku. (2) Stanovisko ze dne 16. prosince 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010. (4) Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 1. (5) Úř. věst. L 32, 3.2.1997, s. 1. (6) Úř. věst. L 19, 23.1.2009, s. 29. (7) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4. (8) Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. (9) Přijaté texty, P7_TA(2009)0093. (10) * Prosím vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (11) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. (12) Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1. (13) * Devět měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. (14) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (15) * Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (16) * Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (17) ** Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (18) * Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. (19) * Šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. (20) ** Dva roky a šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. (21) ***Datum vstupu tohoto nařízení v platnost. (22) U výrobků, které spadají pod tuto položku a které jsou prodávány v odstřizích, se společnou etiketou rozumí etiketa na návinu. Provazy a lana spadající pod tuto položku jsou ty, které se používají při horolezectví a při vodních sportech. (23) V některých případech je třeba předupravit jednotlivý zkušební vzorek. (24) Zhotovené a hotové výrobky viz oddíl 7. (25) Viz bod 1. (26) Laboratorní mykací stroj může být nahrazen mísičem vláken nebo mohou být vlákna mísena metodou tvorby a odhazování chomáčků. (27) Pokud lze cívky nasadit na vhodný návin, lze navíjet větší počet současně. (28) Výjimku představuje metoda č. 12. Je založena na stanovení obsahu podstatné látky jedné ze dvou složek. (29) Viz kapitola 1.1. (30) Před prováděním analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost těchto modakrylových vláken nebo chlorovláken v daném činidle. (31) Před provedením analýzy se musí zkontrolovat rozpustnost polyvinylchloridových vláken v činidle. (32) Divoká hedvábí, jako např. tussah, nejsou v 75 % hmot. kyselině sírové úplně rozpustná. (33) Viz např. přístroj popsaný v Melliand Textilberichte 56 (1975), s. 643–645. (34) Viz kapitola 1.1. (35) Hodnoty d jsou uvedeny v kapitole 2 této přílohy týkající se různých metod analýzy dvousložkových směsí.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině (KOM(2009)0580 – C7-0277/2009 – 2009/0162(COD))

P7_TA(2010)0169 A7-0058/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0580,

–  s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0101/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665) a dodatek k tomuto sdělení (KOM(2010)0147),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závazek, který dal zástupce Rady dopisem ze dne 17. května 2010, že Rada přijme postoj Parlamentu, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie;

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0058/2010),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal stanovisko Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtenídne 18. května 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. .../2010/EU o poskytnutí makrofinanční pomoci Ukrajině

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, rozhodnutí č. 388/2010/EU.)

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. května 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (KOM(2009)0510 – C7-0255/2009 – 2009/0138(COD))

P7_TA(2010)0170 A7-0054/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2009)0510),

–  s ohledem na články 36 a 37 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0255/2009),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 42, čl. 43 odst. 2 a článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. března 2010(1),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0054/2010),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. května 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem a Radou, postoj Evropského parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 641/2010.)

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.