Seznam 
Přijaté texty
Středa, 7. července 2010 - Štrasburk
Odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politiky odměňování v odvětví finančních služeb
 Nové potraviny ***II
 Průmyslové emise (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění) ***II
 Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***II
 Pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ***I
 Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ***I
 Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika ***I
 Evropský orgán pro bankovnictví ***I
 Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ***I
 Kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a dohled nad politikami odměňování ***I
 Zvláštní úkoly Evropské centrální banky, které se týkají fungování Evropského výboru pro systémová rizika *
 Řízení přeshraničních krizí v bankovním sektoru
 Evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus finanční stabilizace a další opatření
 Žádost Islandu o členství v Evropské unii

Odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a politiky odměňování v odvětví finančních služeb
PDF 314kWORD 75k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 o odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze a o politikách odměňování v odvětví finančních služeb (2010/2009(INI))
P7_TA(2010)0265A7-0208/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politikách odměňování v odvětví finančních služeb (C(2009)3159),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (C(2009)3177),

–  s ohledem na Komisí vypracovaný návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad politikami odměňování (KOM(2009)0362),

–  s ohledem na zásady řádného postupu odměňování, které zveřejnilo Fórum pro finanční stabilitu (FSB) dne 2. dubna 2009, a na prováděcí normy ze dne 25. září 2009, jež jsou k těmto zásadám připojeny,

–  s ohledem na zásady vysoké kvality pro politiky odměňování ze dne 20. dubna 2009, které vypracoval Evropský výbor orgánů bankovního dohledu,

–  s ohledem na zprávu Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS) o provádění jeho zásad vysoké kvality pro politiky odměňování ze dne 11. června 2010 v jednotlivých státech,

–  s ohledem na metodiku posuzování zásad a norem odměňování z ledna 2010, kterou vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled,

–  s ohledem na dokument OECD z února 2010 nazvaný Správa a řízení podniků a finanční krize – závěry a nově vznikající osvědčené postupy k lepšímu uplatňování zásad,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2010 o deontologických otázkách vztahujících se k řízení podniků(1),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 2. června 2010 nazvanou „Správa a řízení podniku ve finančních institucích a politika odměňování“ (KOM(2010)0284),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. června 2010 o uplatňování doporučení Komise 2009/385/ES, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (doporučení o odměňování členů správních orgánů z roku 2009), ze strany členských států EU (KOM(2010)0285),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. června 2010 o uplatňování doporučení Komise 2009/384/ES o politice odměňování v odvětví finančních služeb ze strany členských států EU (doporučení z roku 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb) (KOM(2010)0286),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0208/2010),

A.  vzhledem k tomu, že politiky odměňování těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnost má podstatný dopad na rizikový profil společnosti, ve finančním sektoru a v některých společnostech kótovaných na burze podporují transakce zaměřené na krátkodobé zisky, což vede k vytváření stále riskantnějších obchodních modelů, které poškozují pracovníky, střadatele, investory a obecně i trvale udržitelný růst,

B.  vzhledem k tomu, že zelená kniha Komise o správě a řízení podniku ve finančních institucích a politice odměňování zdůrazňuje, že nedostatek účinných kontrolních mechanismů významně přispěl k přijímání nadměrně vysokých rizik ze strany finančních institucí a že při správě a řízení společnosti by měla být zohledněna stabilita finančního systému, jež je závislá na krocích mnoha aktérů,

C.  vzhledem k tomu, že nevhodné systémy odměňování v některých finančních institucích, které příliš podněcují k nadměrnému a neobezřetnému podstupování rizik, sehrály úlohu při hromadění rizik, která vedla k současné finanční, hospodářské a sociální krizi, a proto jsou pro tvůrce politik a regulátory vážným důvodem ke znepokojení,

D.  vzhledem k tomu, že finanční instituce musí brát v úvahu – jako součást společenské odpovědnosti podniků – společenské prostředí, v němž daná instituce působí, a také zájmy všech zainteresovaných stran, např. svých klientů, akcionářů a zaměstnanců, a to se zahrnutím všech aspektů,

E.  vzhledem k tomu, že na celosvětové a evropské úrovni a rovněž na úrovni jednotlivých států byla zahájena celá řada iniciativ s cílem vyřešit otázku problematických postupů odměňování a že zásadním předpokladem je přijmout přístup koordinovaný na celosvětové úrovni s cílem zaručit nejen rovné podmínky, ale také zajistit konkurenceschopnost Evropy v celosvětovém měřítku a prosazovat udržitelnou a spravedlivou soutěž mezi jednotlivými trhy,

F.  vzhledem k tomu, že zásady řádného postupu odměňování FSB, jež byly přijaty vedoucími představiteli skupiny G20, stanoví pět aspektů řádného postupu odměňování, a vzhledem k významu prosazování souběžného uplatňování těchto zásad,

G.  vzhledem k tomu, že dojednané zásady a opatření, která již byla přijata v souvislosti s politikou odměňování, by měla být nepřetržitě přezkoumávána a případně upravena, aby byly v celé Evropě nastoleny stejné podmínky a zajištěna celosvětová konkurenceschopnost evropského finančního sektoru,

H.  vzhledem k tomu, že různé vědecké studie a praktické zkušenosti prokázaly, že nezávazná doporučení týkající se politik odměňování mají pouze omezený dopad, což zvýrazňuje potřebu zavést autoritativnější nástroj, který by zajistil respektování uvedených zásad,

I.  vzhledem k tomu, že podle zprávy Komise uplatnilo doporučení Komise zcela nebo částečně pouze 16 členských států, a to navzdory motivaci k zásadní reformě v oblasti odměňování v důsledku stávající krize,

Obecné poznámky

1.  vítá iniciativy Komise a FSB v oblasti politik odměňování ve finančním odvětví a u společností kótovaných na burze obecně; domnívá se však, že velikost finančního podniku, a tudíž podíl jeho činnosti na systémovém riziku, by měly být proporcionálně zohledněny při zavádění další regulace finančních institucí v oblasti politiky odměňování a kapitálových požadavků;

2.  bere na vědomí návrhy obsažené ve zprávě týkající se směrnic o kapitálových požadavcích, které zavedou závazné zásady politik odměňování ve finančním odvětví;

Efektivní řízení odměňování

3.  zdůrazňuje, že o tom, zda by měl být ve finanční instituci nebo společnosti kótované na burze výbor pro odměňování, by měly rozhodovat orgány dohledu; měly by tak učinit způsobem, který odpovídá velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činností této instituce či společnosti; domnívá se, že pokud to orgán dohledu považuje za vhodné, měl by politiku odměňování stanovovat výbor pro odměňování, jež musí být nezávislý a odpovědný akcionářům a orgánům dohledu a měl by úzce spolupracovat s výborem pro řízení rizik dané instituce při vyhodnocování pobídek vytvořených v rámci systému odměňování;

4.  zdůrazňuje, že výbor pro odměňování musí mít přístup k obsahu smluv, čímž se dosáhne toho, že výbor bude moci smlouvy kontrolovat a že budou koncipovány tak, aby případy hrubé nedbalosti bylo možno postihovat srážkou z odměny. K případům hrubé nedbalosti dochází zejména tehdy, když nebyla dodržena nezbytná obezřetnost; v takovém případě výbor pro odměňování zajistí, aby srážka nebyla pouze symbolické povahy, nýbrž aby přispěla podstatnou měrou k uhrazení způsobené škody. Finanční instituce by kromě toho měly být motivovány, aby využívaly malus, což znamená, že v případě zjištění špatných výsledků bude od pracovníka vymáhána zpět část odměny vázaná na výsledky;

5.  domnívá se, že předseda výboru pro odměňování a jeho členové s hlasovacím právem musí být členy řídícího orgánu, kteří v dotyčné finanční instituci nebo společnosti kótované na burze nezastávají žádné výkonné funkce. Domnívá se, že členové správních orgánů by neměli zároveň být členy správních orgánů jiných společností, pokud existuje nebezpečí střetu zájmů;

6.  je toho názoru, že akcionáři by v případě potřeby měli mít možnost podílet se na stanovování udržitelných politik odměňování, a mohli by proto dostat příležitost vyjádřit své názory na politiky odměňování prostřednictvím nezávazného hlasování o zprávě o odměňování na valné hromadě společnosti;

7.  zdůrazňuje, že odměny členů správních orgánů bez výkonných pravomocí by měly být pouze pevně stanovenou částkou, a neměly by tedy zahrnovat výkonnostní odměny nebo odměny, jejichž výše se řídí cenou akcií;

8.  poukazuje na to, že členové, kteří se zabývají řízením rizik, by měli být nezávislí na provozních útvarech, které kontrolují, mít přiměřenou autoritu a být odměňováni nezávisle na výkonnosti těchto provozních útvarů;

Efektivní sladění odměňování s obezřetným podstupováním rizik

9.  zdůrazňuje, že odměňování musí být přizpůsobeno všem typům rizik, musí být symetrické s rizikovými výslednými hodnotami a citlivé vůči časovému horizontu stávajících a potenciálních rizik, která mají dopad na celkovou výkonnost a stabilitu společnosti;

10.  upozorňuje na to, že členové správních orgánů by při řízení společností kótovaných na burze neměli sledovat svůj osobní finanční zájem; domnívá se, že osobní finanční zájem členů správních orgánů, který má vazbu na pohyblivou složku odměny, se v mnoha případech střetává s dlouhodobým zájmem společnosti, včetně zájmů jejích zaměstnanců a zainteresovaných subjektů;

11.  domnívá se, že systémy odměňování by měly odpovídat velikosti, vnitřní organizaci a složitosti struktury finančních institucí a měly by odrážet rozdíly mezi jednotlivými finančními sektory, tj. bankovnictvím, pojišťovnictvím a správou fondů;

12.  poukazuje na to, že opatření k řízení operačního rizika uplatňovaná vedoucími pracovníky, osobami rozhodujícími o riziku a kontrolními orgány by měla být přezkoumávána a pečlivě kontrolována orgánem dohledu; domnívá se, že tyto postupy by se měly vztahovat rovněž na zaměstnance, jejichž celkové odměny včetně příspěvků na důchodové zabezpečení je staví do stejné pozice jako uvedené kategorie zaměstnanců;

13.  domnívá se, že výše pohyblivé složky odměny by měla vycházet z předem stanovených a měřitelných kritérií výkonnosti, jež by měla podporovat dlouhodobou udržitelnost společnosti;

14.  zdůrazňuje, že při odměňování podmíněném výkonností by měla být výše prémiového fondu podmíněna celkovou výkonností a základním kapitálem společnosti, zatímco odměna podmíněná výkonností by u každého zaměstnance měla vycházet z kombinace posouzení výkonnosti jednotlivce, příslušného provozního útvaru a celkových výsledků instituce;

15.  domnívá se, že osobní finanční zájem členů správních orgánů spojený s variabilními odměnami je v mnoha případech v rozporu s dlouhodobými zájmy společnosti; zdůrazňuje, že politika odměňování členů správních orgánů a dalších pracovníků, kteří přijímají rozhodnutí mající vliv na rizikový profil, by měla být v souladu se zásadami vyváženého a funkčního řízení rizika; pevné a variabilní složky odměny by přitom měly být v rovnováze; naléhavě žádá, aby byla všeobecně zavedena opatření umožňující snížit, případně odebrat variabilní složky odměny u těch kategorií pracovníků, jejichž výkonnost způsobuje zhoršení výsledků jejich společnosti;

16.  je toho názoru, že při stanovování výše pohyblivé složky odměny by měla být zohledněna nejen kvantitativní opatření, ale také kritéria dosažení výsledků s vazbou na kvalitu a lidský úsudek;

17.  domnívá se, že zaručené prémie by neměly být součástí platových systémů;

18.  je toho názoru, že nejen z etických důvodů, ale i v zájmu sociální spravedlnosti a hospodářské udržitelnosti by měl být rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším platem ve společnosti v rozumných mezích;

19.  zdůrazňuje, že společnosti by měly stanovit interní postup, který by schválily orgány dohledu a jehož cílem by bylo řešit jakékoli spory, k nimž by mohlo dojít mezi jejich oddělením řízení rizik a provozními odděleními;

20.  poukazuje na potřebu rozšířit tyto zásady na odměňování všech zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil společnosti, pro kterou pracují, včetně vedoucích pracovníků, osob rozhodujících o riziku a kontrolních orgánů a těch zaměstnanců, jejichž celkové odměny včetně příspěvků na důchodové zabezpečení je staví do stejné pozice;

21.  zdůrazňuje, že pojištění profesní odpovědnosti členů správních orgánů a vedení, jehož záměrem je chránit členy správních orgánů společností a pracovníky vedení před odpovědností za riskantní rozhodnutí a činy nebo nedbalost při výkonu jejich činností, není v souladu s udržitelným řízením rizik v oblasti odměňování;

Vyvážená struktura jednotlivých složek odměňování

22.  zdůrazňuje, že musí existovat přiměřená rovnováha mezi pohyblivou a pevnou složkou odměny;

23.  navrhuje, aby pohyblivá složka odměny byla vyplacena pouze tehdy, je-li to únosné s ohledem na finanční situaci a základní kapitál instituce a odůvodněné z hlediska dlouhodobé výkonnosti společnosti; domnívá se, že v případě finančních institucí by měl mít příslušný orgán dohledu právo omezit celkovou výši pohyblivé složky odměny s cílem posílit kmenový kapitál;

24.  zdůrazňuje, že vyplacení podstatné části proměnlivé složky odměny by se mělo po dostatečně dlouhé období odložit; výše odložené částky a délka tohoto období by měly odpovídat hospodářskému cyklu, povaze podnikání, rizikům s ním spojeným a činnostem vykonávaným dotyčným pracovníkem; na odměnu, která má být vyplacena v rámci ujednání o odkladu, by neměl existovat nárok rychleji než na odměnu, která má být vyplacena poměrným dílem; mělo by se odložit alespoň 40 % proměnlivé složky odměny; pokud proměnlivá složka odměny představuje zvlášť vysokou částku, měla by se odložit výplata alespoň 60 % této částky, přičemž doba odkladu by měla činit nejméně pět let;

25.  domnívá se, že podstatná část pohyblivé složky odměny by měla být poskytována v bezhotovostních nástrojích, jako je podřízený dluh nebo podmíněný kapitál, akcie nebo s akciemi související nástroje, pokud tyto nástroje vytvářejí pobídky sladěné s vytvářením dlouhodobé hodnoty a s časovým horizontem rizika;

26.  domnívá se, že politiky odměňování by se měly týkat celkové odměny, včetně důchodového zabezpečení a platů, aby se v oblasti odměn předešlo arbitráži; dále je toho názoru, že odměny v podobě důchodového zabezpečení by měly být poskytovány v bezhotovostních nástrojích, jako je podřízený dluh, podmíněný kapitál, akcie nebo s akciemi související nástroje s cílem sladit je s dlouhodobými pobídkami;

27.  navrhuje, aby byla u členů správních orgánů v případě předčasného ukončení pracovního poměru stanovena maximální výše pro vyplacení odstupného („zlatého padáku“) odpovídající dvojnásobku jejich roční pevné složky platu a aby v případě, kdy takový člen špatně plnil své pracovní povinnosti nebo rozvázal pracovní poměr z vlastního rozhodnutí, bylo vyplacení odstupného zakázáno;

28.  žádá, aby při přípravě politik odměňování byly zohledňovány otázky rovnosti žen a mužů;

29.  znovu opakuje, že je nezbytné postihovat všechny druhy diskriminace v podnicích, zejména pokud jde o stanovování politik odměňování, kariérní postup a proces náboru vedoucích pracovníků;

Účinný dohled orgánů dohledu a zapojení zainteresovaných stran

30.  domnívá se, že by společnosti měly včas zveřejňovat jasně formulované a podrobné informace o svých postupech odměňování a že by orgány dohledu měly mít přístup k veškerým informacím, které potřebují k posouzení toho, zda jsou platné zásady dodržovány;

31.  požaduje, aby veřejnoprávní podniky uplatňovaly stejně jako další společnosti úplnou transparentnost politik odměňování a poskytování podílů ze zisku;

32.  žádá rovněž, aby byly zveřejňovány důchodové systémy společností nebo jejich pravidla poskytování příplatků k důchodu, včetně systémů a pravidel uplatňovaných veřejnoprávními podniky;

33.  vyzývá Komisi, aby posílila svá doporučení ze dne 30. dubna 2009 o systému odměn a usměrňování rizik, jak vyžadují pravidla stanovená Radou pro finanční stabilitu a schválená skupinou G-20 v září 2009;

34.  vyzývá Komisi, aby přijala pevné a závazné zásady politik odměňování ve finančním odvětví na základě návrhů pro bankovnictví ve zprávě o směrnici o kapitálových požadavcích a v případě kótovaných společností, které tyto zásady nedodržují, zavedla režim zveřejňování informací s povinností dodržovat pravidla nebo poskytnout vysvětlení, proč tak nečiní;

35.  naléhavě žádá orgány dohledu ve finančním odvětví, aby zavedly do praxe metodiku posuzování zásad a norem odměňování předloženou Basilejským výborem pro bankovní dohled v lednu 2010;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly společné mezinárodní struktury pro zveřejňování počtu jednotlivců, kteří pobírají plat vyšší než 1 milion EUR, včetně hlavních složek mezd, prémií, dlouhodobých odměn či příspěvků na důchodové zabezpečení;

37.  vyzývá Komisi, aby posoudila role interních a externích auditorů jako součásti opatření k zajištění plného spektra nástrojů pro účinnou správu a řízení podniků;

38.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost posílení úlohy členů správních orgánů bez výkonných pravomocí, včetně zajištění toho, aby společnosti poskytovaly dlouhodobé školení a nezávislé odměňování odrážející nezávislou úlohu členů správních orgánů bez výkonných pravomocí, a aby udělila orgánům dohledu pravomoci k provádění pohovorů se „schválenými osobami“;

39.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila ve svých legislativních návrzích roli orgánů dohledu v politice odměňování;

40.  zdůrazňuje, že pohyblivá složka odměny by neměla být vyplácena prostřednictvím nástrojů nebo metod, které umožňují snadno se vyhnout placení daní z příjmu z takovéto odměny;

41.  vyzývá k zajištění toho, aby regulace odměňování neprobíhala na úkor základních práv zaručených Smlouvami, zejména práva sociálních partnerů uzavírat a vymáhat kolektivní smlouvy v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi;

42.  žádá Komisi, aby zřídila rámec EU pro řízení krizí s cílem zabránit nové finanční krizi a vzala přitom v úvahu iniciativy mezinárodních subjektů, jako jsou např. skupina G20 a MMF;

43.  žádá Komisi, aby členské státy podnítila k tomu, aby společnostem kótovaným na burze a společnostem poskytujícím finanční služby připomínaly jejich společenskou odpovědnost, jejich poškozenou pověst a nutnost jít v prosperující mezinárodní společnosti příkladem;

44.  domnívá se, že zachování činností nebo poboček v zemích, které nespolupracují, je v rozporu s dlouhodobými cíli společností obecně, a žádá, aby byla vypracována evropská strategie boje proti daňovým rájům s cílem uvést do praxe prohlášení G-20 v Londýně a v Pittsburghu;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a regulačním orgánům EU a jednotlivých členských států.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0165.


Nové potraviny ***II
PDF 525kWORD 260k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 k postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. 1331/2008 a zrušuje nařízení (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (11261/3/2009 – C7-0078/2010 – 2008/0002(COD))
P7_TA(2010)0266A7-0152/2010

(Řádný legislativní postup : druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (11261/3/2009 – C7-0078/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0872),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 95 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0027/2008),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. května 2008(2),

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0152/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 7. července 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010 o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. 1331/2008 a zrušují nařízení (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001

P7_TC2-COD(2008)0002


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:▌

(1)  Při provádění politik Unie a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a ochrany spotřebitele, jakož i vysokou úroveň ochrany životních podmínek zvířat a životního prostředí. V každém případě by se navíc měla uplatňovat zásada předběžné opatrnosti stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin(5).

(2)  Při provádění politik Unie je třeba zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, jež by měla mít přednost před fungováním vnitřního trhu.

(3)  Článek 13 Smlouvy o fungování EU objasňuje, že při stanovování a provádění politik Unie a členské státy mají plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí.

(4)  Normy stanovené v právních předpisech Unie se musí vztahovat na veškeré potraviny uváděné na trh v Unii, včetně potravin dovážených ze třetích zemí.

(5)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 3. září 2008 o klonování zvířat za účelem výroby potravin(6) vyzval Komisi , aby předložila návrhy zakazující za účelem výroby potravin i) klonování zvířat, ii) chov klonovaných zvířat nebo jejich potomků, iii) přístup na trh masným a mléčným výrobkům pocházejícím z klonovaných zvířat nebo jejich potomků a iv) dovoz klonovaných zvířat, jejich potomků, spermatu a embryí klonovaných zvířat nebo jejich potomků, a dovoz masných či mléčných výrobků pocházejících z klonovaných zvířat nebo jejich potomků.

(6)  Vědecký výbor Komise pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) přijal ve dnech 28.–29. září 2005 stanovisko, v němž dospěl k závěru, že existují „velké mezery ve znalostech nezbytných pro posouzení rizik. To se týká charakterizace nanočástic, detekce a měření nanočástic, závislosti účinku na dávce, výskytu a perzistence nanočástic v lidském organismu a v životním prostředí i veškerých aspektů toxikologie a environmentální toxikologie souvisejících s nanočásticemi“. Stanovisko výboru SCENIHR dále upozornilo na skutečnost, že „stávající toxikologické a ekotoxikologické metody nemusejí být pro posouzení rizik souvisejících s nanočásticemi vhodné“.

(7)  Pravidla Unie týkající se nových potravin byla stanovena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin(7) a nařízením Komise (ES) č. 1852/2001 ze dne 20. září 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zveřejňování některých informací a pro ochranu informací poskytovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97(8). V zájmu přehlednosti by měla být nařízení (ES) č. 258/97 a nařízení (ES) č. 1852/2001 zrušena a nařízení (ES) č. 258/97 nahrazeno tímto nařízením. Doporučení Komise 97/618/ES ze dne 29. července 1997 o vědeckých hlediscích a předkládání nezbytných informací na podporu žádostí k uvádění na trh nových potravin a nových složek potravin a o přípravě prvních hodnotících zpráv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97(9) by tedy mělo být překonáno, pokud jde o nové potraviny.

(8)  Za účelem zajištění návaznosti na nařízení (ES) č. 258/97 by se měla jako kritérium pro určování novosti potravin zachovat skutečnost, že se tyto potraviny v Unii ve významné míře nepoužívaly k lidské spotřebě před 15. květnem 1997, tedy dnem použitelnosti nařízení (ES) č. 258/97. Používáním v Unii se rozumí používání v členských státech bez ohledu na den jejich přistoupení k Evropské unii.

(9)  ▌Je třeba upřesnit ▌stávající definici „nové potraviny“ s vysvětlením kritérií novosti a aktualizovat ji nahrazením stávajících kategorií, s odkazem na obecnou definici potraviny obsaženou v nařízení (ES) č. 178/2002.

(10)  Za nové potraviny se podle tohoto nařízení považují potraviny s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou, potraviny sestávající nebo izolované z mikroorganismů, hub či řas, nových kmenů mikroorganismů, u kterých nebyla prokázána historie bezpečného používání, a koncentráty látek, které se přirozeně vyskytují v rostlinách.

(11)  Mělo by být také jasně uvedeno, že potravina by měla být považována za novou, je-li při její výrobě uplatněna technologie, která se při výrobě potravin, jež mají být uvedeny na trh a spotřebovány, dříve nepoužívala. Toto nařízení by se mělo vztahovat zejména na nově vznikající technologie v oblasti chovu zvířat a procesu výroby potravin, které mají vliv na potraviny, a tudíž by mohly ovlivnit bezpečnost potraviny. Mezi nové potraviny by tedy měly patřit i potraviny získané z rostlin a zvířat, při jejichž pěstování či chovu bylo použito netradičních pěstitelských nebo chovatelských metod, a ▌potraviny modifikované novými výrobními postupy, jako jsou nanotechnologie a nanověda, které mohou mít na potraviny vliv▌. Potraviny získané z nových odrůd rostlin nebo z nových plemen zvířat pěstovaných či chovaných tradičními pěstitelskými nebo chovatelskými metodami by neměly být považovány za nové potraviny. ▌

(12)  Klonování zvířat je v rozporu se směrnicí Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(10), v jejíž příloze  bod 20 stanoví, že se nesmějí používat způsoby přirozeného nebo umělého chovu, které způsobují nebo mohou způsobit utrpení nebo poškození dotčeným zvířatům. Potraviny vyráběné z klonovaných zvířat nebo jejich potomků nesmějí být proto uváděny na unijním seznamu.

(13)  Evropská skupina pro etiku ve vědě a nové technologie, zřízená rozhodnutím Komise ze dne 16. prosince 1997, ve svém stanovisku (č. 23) ze dne 16. ledna 2008 k etickým aspektům klonování zvířat za účelem získávání potravin uvedla, že „nevidí přesvědčivé argumenty, které by odůvodnily výrobu potravin z klonů a jejich potomků“. Vědecký výbor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) došel ve svém stanovisku ze dne 15. července 2008 o klonování zvířat(11) k závěru, že „bylo zjištěno, že zdraví a dobré životní podmínky značné části klonů ... byly nepříznivě ovlivněny a často byly provázeny těžkými a smrtelnými následky pro zvířata“.

(14)  Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na potraviny získané z klonovaných zvířat a jejich potomků. Tyto potraviny je třeba upravit zvláštním nařízením přijatým řádným legislativním postupem a neměly by podléhat jednotnému povolovacímu postupu. Přede dnem použitelnosti tohoto nařízení by Komise měla předložit příslušný legislativní návrh. Do doby, než vstoupí nařízení o klonovaných zvířatech v platnost, by mělo být uvaleno moratorium na uvádění potravin vyráběných z klonovaných zvířat nebo jejich potomků na trh.

(15)  Měla by být přijata prováděcí opatření stanovící další kritéria, která usnadní posouzení, zda se potravina v  Unii před 15. květnem 1997 používala ve významné míře k lidské spotřebě. Pokud se potravina ▌používala výlučně jako doplněk stravy nebo jeho složka podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy(12) před uvedeným datem, lze ji ▌po uvedeném dni uvádět na trh ▌ke stejnému použití, aniž by se považovala za novou potravinu. Toto používání jako doplněk stravy nebo jako jeho složka by však nemělo být bráno v úvahu v případě posouzení, zda se potravina používala ve významné míře k lidské spotřebě v Unii před 15. květnem 1997. Jiné způsoby používání dané potraviny, konkrétně jiné než jako doplněk stravy, musejí být proto povoleny v souladu s tímto nařízením.

(16)  Využívání umělých nanomateriálů při výrobě potravin by se mohlo s dalším rozvojem technologie zvýšit. V zájmu zajištění vysoké ochrany lidského zdraví ▌je nezbytné vypracovat jednotnou definici umělých nanomateriálů.

(17)  Zkušební metody, které jsou v současnosti k dispozici, nejsou pro posouzení rizik spojených s nanomateriály dostačující. Je třeba bezodkladně vyvinout zkušební metody pro zkoušky nanomateriálů, při nichž nejsou používána zvířata.

(18)  V potravinových obalech by měly být přítomny pouze nanomateriály uvedené na seznamu povolených látek spolu s uvedením nejvyššího povoleného množství pro migraci do potravinářských produktů zabalených v takovém obalu nebo na tyto produkty.

(19)  Upravené potravinářské produkty vyrobené z existujících složek potravin dostupných na trhu v Unii, zejména ty, u nichž došlo k úpravě změnou složení nebo obsahu těchto složek potravin, by neměly být považovány za nové potraviny. ▌

(20)  Pokud by se s přihlédnutím ke všem jeho vlastnostem mohla na určitý výrobek vztahovat definice „léčivého přípravku“ i definice výrobku, na který se vztahují jiné předpisy Unie, měla by se použít směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků(13). Stanoví-li členský stát v souladu se směrnicí 2001/83/ES, že výrobek je léčivým přípravkem, mělo by mu být umožněno v tomto ohledu omezit v souladu s právem Unie jeho uvádění na trh. Léčivé přípravky jsou navíc vyloučeny z definice potraviny obsažené v nařízení (ES) č. 178/2002 a neměly by být předmětem tohoto nařízení.

(21)  Novým potravinám povoleným podle nařízení (ES) č. 258/97 by měl být zachován jejich status nové potraviny, ale pro jakákoli nová použití takových potravin by mělo být vyžadováno povolení.

(22)  Potraviny určené pro technologické použití nebo potraviny geneticky modifikované by do oblasti působnosti tohoto nařízení spadat neměly. Na geneticky modifikované potraviny spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003(14), potraviny používané výhradně jako přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1333/2008(15), aromata spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1334/2008(16), enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1332/2008(17) a extrakční rozpouštědla spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/32/ES(18) by se proto toto nařízení nemělo vztahovat.

(23)  Na používání vitaminů a minerálních látek se vztahují jednotlivé odvětvové předpisy potravinového práva. Vitaminy a minerální látky spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/46/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin(19) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES ze dne 6. května 2009 o potravinách určených pro zvláštní výživu (přepracované znění)(20) by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Tyto zvláštní právní předpisy však neupravují případy, kdy jsou povolené vitaminy a minerální látky získávány výrobními postupy nebo za použití nových zdrojů, které nebyly zohledněny v době jejich povolování. Proto by tyto vitaminy a minerální látky neměly být do doby změny těchto zvláštních právních předpisů z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny, pokud výrobní postupy nebo nové zdroje způsobují významné změny složení nebo struktury vitaminů nebo minerálních látek, jež mají vliv na jejich výživovou hodnotu, metabolizaci nebo obsah nežádoucích látek.

(24)  Nové potraviny, jiné než vitaminy a minerální látky, určené pro zvláštní výživu, k obohacení potravin nebo jako doplňky stravy by měly být posuzovány v souladu s tímto nařízením. Rovněž by se na ně měla nadále vztahovat pravidla stanovená směrnicí 2002/46/ES, nařízením (ES) č. 1925/2006, směrnicí 2009/39/ES a zvláštními směrnicemi uvedenými ve směrnici 2009/39/ES a v její příloze I.

(25)  Nemá-li Komise k dispozici informace o lidské spotřebě před 15. květnem 1997, měla by pro takové případy stanovit jednoduchý a transparentní postup. Do tohoto postupu by měly být zapojeny členské státy. Tento postup by měl být přijat do ...(21).

(26)  Nové potraviny by měly být uváděny na trh v Unii pouze tehdy, jsou-li bezpečné a neuvádějí-li spotřebitele v omyl. Posouzení jejich bezpečnosti by mělo být založeno na zásadě předběžné opatrnosti stanovené v článku 7 nařízení (ES) č. 178/2002. Kromě toho by se neměly odlišovat od potravin, které mají nahrazovat natolik, aby jejich spotřeba byla pro spotřebitele z hlediska výživy nevhodná.

(27)  Je nezbytné uplatnit harmonizovaný centralizovaný postup posuzování bezpečnosti a povolování, který je účinný, časově omezený a transparentní. Vzhledem k další harmonizaci různých postupů povolování potravin by se posuzování bezpečnosti nových potravin a jejich zařazení na unijní seznam mělo provádět postupem stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata(22), jež by se mělo použít ve všech případech, kdy toto nařízení výslovně nestanoví jinak. Po obdržení žádosti o povolení výrobku jako nové potraviny by Komise měla ověřit platnost a použitelnost dané žádosti. Povolování nových potravin by mělo rovněž zohledňovat další faktory týkající se dané záležitosti, včetně etických faktorů a faktorů týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a zásady předběžné opatrnosti.

(28)  Měla by být také stanovena kritéria pro posouzení možných rizik, která mohou nové potraviny představovat. S cílem zajistit harmonizované vědecké posouzení nových potravin by toto posouzení měl provádět úřad.

(29)  V rámci posouzení rizik během povolovacího řízení musí být zohledněna i etická a environmentální hlediska . Tato hlediska by měla posuzovat Evropská skupina pro etiku ve vědě a nové technologie a Evropská agentura pro životní prostředí.

(30)  Za účelem zjednodušení postupů by žadatelům mělo být dovoleno podávat jedinou žádost pro potraviny podléhající různým odvětvovým předpisům potravinového práva. Nařízení (ES) č. 1331/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Kromě toho by po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 mělo být v uvedeném nařízení slovo „Společenství“ nahrazeno slovem „Unie“.

(31)  Jsou-li tradiční potraviny ze třetích zemí zařazeny na seznam tradičních potravin ze třetích zemí, mělo by být jejich uvádění na trh v Unii povoleno za podmínek, které odpovídají podmínkám platným pro potraviny, u nichž byla prokázána historie bezpečného používání. Pokud jde o posuzování a řízení bezpečnosti tradičních potravin ze třetích zemí, měla by se zohlednit jejich historie bezpečného používání v zemi jejich původu. Historie bezpečného používání potraviny by neměla zahrnovat nepotravinářské používání ani používání, které nesouvisí s běžnou výživou.

(32)  V případě potřeby a na základě závěrů posouzení bezpečnosti by u používání nových potravin k lidské spotřebě měly být zavedeny požadavky na sledování po uvedení na trh.

(33)  Zařazením nové potraviny na unijní seznam nových potravin ▌ by neměla být dotčena možnost posouzení vlivu celkové spotřeby látky, která se do této potraviny přidává nebo se používá při její výrobě, nebo srovnatelného produktu podle článku 8 nařízení (ES) č. 1925/2006.

(34)  Za určitých okolností je za účelem podpory výzkumu a vývoje, a tím i inovací, v rámci zemědělsko-potravinářského průmyslu vhodné chránit investice novátorů do shromažďování informací a údajů poskytovaných na podporu uplatňování tohoto nařízení. Nové vědecké důkazy a údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, předkládané na podporu žádosti o zařazení nové potraviny na unijní seznam by po určitou omezenou dobu ▌neměly být použity ve prospěch jiného žadatele bez souhlasu prvního žadatele. Ochrana vědeckých údajů poskytovaných jedním žadatelem by ostatním žadatelům neměla bránit v úsilí o zařazení výrobku na unijní seznam nových potravin na základě jejich vlastních vědeckých údajů. Kromě toho by neměla ochrana vědeckých údajů bránit transparentnosti a přístupu k informacím týkajícím se údajů využívaných při posuzování bezpečnosti nových potravin. Měla by však být dodržována práva duševního vlastnictví.

(35)  Na nové potraviny se vztahují obecné požadavky na označování stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy(23). V určitých případech může být nezbytné poskytnutí dodatečných informací pro označení výrobku, zejména pokud jde o popis potraviny, její zdroj nebo její podmínky použití. Zařazení nové potraviny na unijní seznam může proto podléhat zvláštním podmínkám použití nebo požadavkům na označování.

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin(24) harmonizuje předpisy v členských státech vztahující se na výživová a zdravotní tvrzení. Tvrzení týkající se nových potravin by proto měla být výhradně v souladu s uvedeným nařízením. Chce-li žadatel, aby nová potravina byla opatřena zdravotním tvrzením, které musí být schváleno v souladu s článkem 17 nebo 18 nařízení (ES) č. 1924/2006, a obsahují-li žádosti o povolení nové potraviny a žádost o schválení zdravotního tvrzení požadavek na ochranu údajů, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, měly by lhůty na ochranu údajů začít běžet ve stejnou dobu a měly by běžet současně, pokud o to žadatel požádá.

(37)  ▌Evropská skupina pro etiku ve vědě a nové technologie by měla být ve zvláštních případech konzultována ve věci poradenství k etickým otázkách souvisejícím s využíváním nových technologií a uváděním nových potravin na trh▌.

(38)  Nové potraviny uváděné na trh v Unii podle nařízení (ES) č. 258/97 by měly být uváděny na trh i nadále. Nové potraviny povolené v souladu s nařízením (ES) č. 258/97 by měly být zařazeny na unijní seznam nových potravin zřízený tímto nařízením. Kromě toho by žádosti podané podle nařízení (ES) č. 258/97, k nimž dosud Komisi nebyla předána zpráva o prvním posouzení stanovená v  čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení a k nimž se přede dnem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s čl. 6 odst. 3 nebo čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení vyžaduje zpráva o dalším posouzení, měly být považovány za žádosti podle tohoto nařízení. Je-li požadováno stanovisko, měly by úřad a členské státy zohlednit výsledek prvního posouzení. Ostatní ▌žádosti podané podle článku 4 nařízení (ES) č. 258/97 přede dnem použitelnosti tohoto nařízení by měly být vyřízeny podle nařízení (ES) č. 258/97.

(39)  Nařízení (ES) č. 882/2004(25) stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol za účelem ověření dodržování potravinového práva. Členské státy by proto měly provádět úřední kontroly v souladu s uvedeným nařízením s cílem prosadit dodržování tohoto nařízení.

(40)  Použijí se požadavky na hygienu potravin podle nařízení (ES) č. 852/2004(26).

(41)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení harmonizovaných pravidel pro uvádění nových potravin na trh v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(42)  Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a přijmout opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(43)  ▌Je třeba zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o kritéria pro určování, zda se potraviny ve významné míře používaly k lidské spotřebě v Unii před 15. květnem 1997, pokud jde o určení, zda typ potraviny spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, o úpravu a přizpůsobení definice „umělého nanomateriálu“ s přihlédnutím k technickému a vědeckému vývoji a v souladu s definicemi následně dohodnutými na mezinárodní úrovni, o pravidla upravující postup v případech, kdy Komise nemá k dispozici informace o používání potraviny k lidské spotřebě před 15. květnem 1997, a rovněž pokud jde o pravidla pro uplatňování čl. 4 odst. 1 a článku 9 a o aktualizaci unijního seznamu. Zvláště důležité je, aby Komise vedla během přípravné fáze příslušné konzultace, včetně konzultací s odborníky,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Úvodní ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění nových potravin na trh v  Unii, jejichž cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitelů a současně zajistit transparentnost, účinné fungování vnitřního trhu a podporu inovací v rámci zemědělsko-potravinářského průmyslu.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na uvádění nových potravin na trh v Unii.

2.  Toto nařízení se nevztahuje

  a) na potraviny, pokud se používají jako
   i) potravinářské přídatné látky spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1333/2008;
   ii) potravinářská aromata spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1334/2008;
   iii) extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin a spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/32/ES;
   iv) potravinářské enzymy spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1332/2008;
   v) vitaminy a minerální látky spadající do oblasti působnosti směrnice 2002/46/ES, nařízení (ES) č. 1925/2006 nebo směrnice 2009/39/ES, s výjimkou již povolených vitaminů a minerálních látek, které jsou získávány výrobními postupy nebo za použití nových zdrojů, jež nebyly zohledněny při jejich povolování na základě zvláštních právních předpisů, pokud takové výrobní postupy nebo nové zdroje způsobují významné změny uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iii) tohoto nařízení;
   b) na potraviny spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1829/2003;
   c) na potraviny pocházející z klonovaných zvířat a jejich potomků. Do ...(27) předloží Komise legislativní návrh, který zakazuje uvádění potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků na trh Unie. Návrh bude předložen Evropskému parlamentu a Radě.

3.  V případě potřeby a s ohledem na oblast působnosti vymezenou v tomto článku může Komise stanovit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu se čl. 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22, zda typ potraviny spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 3

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené nařízením (ES) č. 178/2002.

2.  Vedle toho se rozumí:

  a) „novou potravinou“ ▌

   i) potravina, která se před 15. květnem 1997 v Unii ve významné míře nepoužívala k lidské spotřebě;
   ii) potravina rostlinného nebo živočišného původu získaná z rostlin a živočichů, při jejichž pěstování či chovu byla použita netradiční pěstitelská nebo chovatelská metoda, která se před 15. květnem 1997 ▌k produkci potravin nepoužívala, s výjimkou potravin pocházejících z klonovaných zvířat a jejich potomků;
   iii) potravina, u níž se používá nový výrobní postup, který se v Unii před 15. květnem 1997 nepoužíval, pokud tento výrobní postup způsobuje významné změny složení nebo struktury potraviny, jež mají vliv na její výživovou hodnotu, metabolizaci nebo množství nežádoucích látek;
   iv) potravina obsahující umělé nanomateriály nebo z nich sestávající;
   b) „umělým nanomateriálem“ jakýkoli záměrně vyrobený materiál, který má jeden nebo více rozměrů v řádu nejvýše 100 nm nebo se skládá ze samostatných funkčních částí uvnitř nebo na povrchu, z nichž mnohé mají jeden nebo více rozměrů v řádu nejvýše 100 nm, včetně struktur, tedy aglomerátů nebo agregátů, jejichž velikost může přesahovat řád 100 nm, ale zachovávají si vlastnosti charakteristické pro nanoměřítko.

   i) vlastnosti související s velkým specifickým povrchem daných materiálů nebo
   ii) specifické fyzikálně-chemické vlastnosti, které se liší od vlastností forem jiných než nanoformy stejného materiálu;
   c) „klonovanými zvířaty“ zvířata, která vznikla metodou nepohlavního umělého rozmnožování s cílem vytvořit geneticky identickou nebo téměř identickou kopii jednotlivého zvířete;
   d) „potomky klonovaných zvířat“ zvířata, která vznikla pohlavním rozmnožováním, přičemž alespoň jeden z jejich předků je klonovaných zvířetem;
   e) „tradiční potravinou ze třetí země“ přírodní nová potravina, která není uměle vyrobena, s historií používání ve třetí zemi, což znamená, že daná potravina ve třetí zemi byla po dobu alespoň 25 let před ...(28) součástí běžné výživy velké části obyvatelstva dané země a zůstává jí i nadále;
   f) „historií bezpečného používání potraviny ve třetí zemi“ skutečnost, že bezpečnost dané potraviny potvrzují údaje o jejím složení a zkušenosti s jejím dřívějším i současným používáním po dobu alespoň 25 let v obvyklé výživě velké části obyvatelstva dané země.

3.  S ohledem na různé definice nanomateriálů, které byly zveřejněny jednotlivými subjekty na mezinárodní úrovni, a s ohledem na neustálý vědecký a technický vývoj v oblasti nanotechnologií Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22 upraví a přizpůsobí odst. 2 písm. c) vědecko-technickému pokroku a definicím následně dohodnutým na mezinárodní úrovni.

Článek 4

Shromažďování informací týkajících se klasifikace nové potraviny

1.  Komise shromažďuje informace od členských států nebo provozovatelů potravinářských podniků či jakýchkoli jiných zúčastněných subjektů za účelem určení, zda potravina spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Členské státy, provozovatelé podniků a jiné zúčastněné subjekty poskytují Komisi informace o tom, do jaké míry se potravina před 15. květnem 1997 v Unii používala k lidské spotřebě.

2.  Komise zveřejní tyto údaje a závěry vyvozené ze shromážděných údajů, jakož i podpůrné informace, které nejsou považovány za důvěrné.

3.  Aby byla zachována úplnost informací týkajících se klasifikace nových potravin, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22 do ...(29) pravidla upravující postup v případech, kdy Komise nemá k dispozici informace o používání potraviny k lidské spotřebě před 15. květnem 1997.

4.  Komise může přijmout podrobná prováděcí pravidla k odstavci 1, zejména pokud jde o druh informací, které se mají shromáždit od členských států nebo od provozovatelů potravinářských podniků, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22.

Článek 5

Unijní seznam nových potravin

Na trh lze uvést pouze nové potraviny zařazené na unijní seznam nových potravin (dále jen „unijní seznam“). Komise vede a zveřejňuje tento unijní seznam na stránce přístupné veřejnosti, zřízené k tomuto účelu, která je součástí internetových stránek Komise.

Kapitola II

Požadavky týkající se uvádění nových potravin na trh v Unii

Článek 6

Zákaz nevyhovujících nových potravin

Nové potraviny nesmějí být uváděny na trh, pokud nejsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

Článek 7

Obecné podmínky pro zařazení nových potravin na unijní seznamy

1.  Novou potravinu lze na příslušný unijní seznam zařadit, pouze pokud splňuje tyto podmínky:

   a) na základě dostupných vědeckých důkazů nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele ani zvířat, z čehož vyplývá, že kumulativní a synergické účinky a rovněž možné nepříznivé účinky na určité skupiny obyvatelstva budou zohledněny při posouzení rizik;
   b) neuvádí spotřebitele v omyl;
   c) je-li určena k tomu, aby nahradila jinou potravinu, neodlišuje se od uvedené potraviny tak, aby její běžná spotřeba byla pro spotřebitele z hlediska výživy nevhodná;
   d) při posouzení rizik se zohledňuje stanovisko Evropské agentury pro životní prostředí, které se zveřejní nejpozději ke dni vydání hodnocení úřadu a v němž je uvedeno, do jaké míry má výrobní postup a běžná spotřeba škodlivé dopady na životní prostředí;
   e) při posouzení rizik se zohledňuje stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nové technologie, které se zveřejní nejpozději ke dni vydání hodnocení úřadu a v němž je uvedeno, do jaké míry existují etické výhrady;
   f) nová potravina, která může mít nepříznivé účinky na určité skupiny obyvatelstva, bude povolena jen tehdy, byla-li přijata zvláštní opatření, jež mají těmto nepříznivým účinkům zabránit;
   g) nepochází z klonovaného zvířete nebo z jeho potomků.
   h) budou stanoveny nejvyšší povolená množství pro příjem nové potraviny jako takové nebo jako součásti jiné potraviny nebo jiných kategorií potravin, pokud to vyžaduje bezpečné používání;
   i) byly posouzeny kumulativní účinky nových potravin, které jsou použity v jiných potravinách nebo kategoriích potravin.

2.  Potraviny, při jejichž výrobě byly použity postupy, které vyžadují zvláštní metody posouzení rizik (např. potraviny vyrobené s využitím nanotechnologií), nesmějí být zařazeny na unijní seznam, dokud nebylo použití těchto zvláštních metod schváleno úřadem  a odpovídající posouzení bezpečnosti na základě těchto metod neukázalo, že používání příslušných potravin je bezpečné.

3.  Nová potravina může být na unijní seznam zařazena pouze tehdy, předložil-li příslušný orgán stanovisko o zdravotní nezávadnosti této potraviny.

4.  V případě pochyb, např. v důsledku nedostatečné vědecké jistoty nebo chybějících údajů, se použije zásada předběžné opatrnosti a příslušná potravina se na unijní seznam nezařadí.

Článek 8

Obsah unijního seznamu

1.  Komise aktualizuje unijní seznam mimo jiné v případech ochrany údajů uvedených v článku 14 v souladu s postupem stanoveným v nařízení (ES) č. 1331/2008▌. Odchylně od čl. 7 odstavců 4 až 6 nařízení (ES) č. 1331/2008, se nařízení, kterým se aktualizuje unijní seznam, přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22. Komise zveřejní unijní seznam na na své internetové stránce určené k tomuto účelu.

2.  Zápis nové potraviny na unijní seznam zahrnuje:

   a) specifikaci potraviny;
   b) určené použití potraviny;
   c) podmínky použití;
   d) je-li to vhodné, dodatečné zvláštní požadavky na označování za účelem informování konečného spotřebitele;
   e) datum zařazení nové potraviny na unijní seznam a datum obdržení žádosti;
   f) název a adresu žadatele;
   g) datum a výsledky poslední inspekce v souladu s požadavky sledování stanovenými v článku 12;
   h) skutečnost, že zařazení na seznam se zakládá na nových vědeckých důkazech nebo údajích, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, chráněného v souladu s článkem 14;
   i) skutečnost, že nová potravina může být uvedena na trh pouze žadatelem uvedeným v písm. f), s výjimkou případů, kdy další žadatel získá povolení pro potravinu bez odkazu na údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, původního žadatele.

3.  U každé nové potraviny se vyžaduje sledování po uvedení na trh. Každá nový potravina, jejíž uvedení na trh bylo povoleno, podléhá přezkumu po pěti letech a vždy, pokud jsou k dispozici nové vědecké důkazy. Při sledování by měla být zvláštní pozornost věnována kategoriím obyvatelstva s nejvyšším příjmem ve stravě.

4.  Jestliže nová potravina obsahuje látku, která může při nadměrné spotřebě představovat riziko pro lidské zdraví, je její používání podmíněno stanovením nejvyššího povoleného množství v určitých potravinách nebo kategoriích potravin.

5.  Jakákoliv složka obsažená ve formě nanomateriálu musí být jasně uvedena v seznamu složek potraviny. Za názvy těchto složek potraviny musí být v závorce uvedeno slovo „nano“.

6.  Před uplynutím doby uvedené v článku 14 odst. 1 je unijní seznam aktualizován v souladu s odstavcem 1 tohoto článku tak, aby do něj, pokud potravina, na kterou se vztahuje povolení, stále splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení, již nebyla zahrnuta zvláštní označení uvedená v odst. 2 písm. h) tohoto článku.

7.  Pro účely aktualizace unijního seznamu zařazením nové potraviny v případě, že nová potravina nesestává z potravin, jež podléhají ochraně údajů podle článku 14, ani je neobsahuje, a jestliže

   a) je tato nová potravina, pokud jde o složení, jakým způsobem je metabolizována a množství nežádoucích látek, rovnocenná se stávajícími potravinami nebo
   b) tato nová potravina sestává z potravin již dříve schválených pro použití v potravinách v Unii nebo tyto potraviny obsahuje a lze očekávat, že nové určené použití podstatně nezvýší její příjem spotřebiteli, včetně spotřebitelů ze zranitelných skupin,
  

se použije obdobně postup oznamování podle článku 9, odchylně od článku 1 odstavce 1 tohoto článku.

Článek 9

▌Tradiční potraviny ze třetí země

1.  Provozovatelé potravinářských podniků, kteří hodlají uvést na trh v Unii tradiční potraviny ze třetí země, oznámí tuto skutečnost Komisi a uvedou název dané potraviny, ▌její složení a zemi původu▌.

K oznámení se připojí dokumentace prokazující historii bezpečného používání potraviny v kterékoli třetí zemi.

2.  Komise ▌předá oznámení včetně dokumentace prokazující historii bezpečného používání potraviny uvedené v odstavci 1 neprodleně členským státům a úřadu a zpřístupní je veřejnosti na svých internetových stránkách.

3.  Členské státy a úřad mohou Komisi do čtyř měsíců ode dne, kdy bylo oznámení uvedené v odstavci 1 předáno Komisi podle odstavce 2, uvědomit o tom, že mají odůvodněné, vědecky podložené námitky ohledně bezpečnosti týkající se uvedení dotyčných tradičních potravin na trh.

V uvedeném případě není potravina uvedena na trh Unie a použijí se články 5 až 8. Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku se považuje za žádost podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008. Žadatel se může případně rozhodnout, že oznámení vezme zpět.

Komise o tom uvědomí dotyčného provozovatele potravinářského podniku bez zbytečného odkladu a prokazatelným způsobem do pěti měsíců ode dne oznámení podle odstavce 1.

4.  V případě, že nebyly vysloveny žádné odůvodněné a vědecky podložené námitky ohledně bezpečnosti a dotyčnému provozovateli potravinářského podniku nebyly v této věci v souladu s odstavcem 3 sděleny žádné informace, příslušné tradiční potraviny lze uvést na trh v Unii po pěti měsících ode dne oznámení stanového v odstavci 1.

5.  Komise podle odstavce 4 zveřejní seznam tradičních potravin ze třetích zemí, které lze uvést na trh v Unii, na internetové stránce Komise, která je k tomu určena. Tyto stránky jsou přístupné prostřednictvím odkazu ze stránky, na níž je uveden unijní seznam podle článku 5.

6.  Aby bylo zajištěno řádné fungování postupu oznamování uvedeného v tomto článku, Komise do ...(30)přijme podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22.

Článek 10

Technické pokyny

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1331/2008, poskytne Komise, případně v úzké spolupráci s úřadem, provozovateli potravinářských podniků a malými a středními podniky do...* technické pokyny a nástroje za účelem pomoci provozovatelům potravinářských podniků a malým a středním podnikům s přípravou a podáváním žádostí podle tohoto nařízení. Doporučením 97/618/ES se mohou žadatelé řídit až do té doby, než bude nahrazeno revidovanými technickými pokyny vydanými v souladu s tímto článkem.

Technické pokyny a nástroje budou do ...* zveřejněny na internetové stránce přístupné veřejnosti, která bude zřízena k tomuto účelu na internetových stránkách Komise.

Článek 11

Stanovisko úřadu

Je-li to vhodné, úřad při posuzování bezpečnosti nových potravin zejména

   a) posoudí, zda nová potravina, bez ohledu na to, zda je či není určena k nahrazení potravin, které již na trhu ▌existují, představuje riziko škodlivých či toxických účinků na lidské zdraví, a zohlední přitom důsledky vyplývající z jakýchkoli nových charakteristik;
   b) zohlední u tradiční potraviny z třetí země historii bezpečného používání této potraviny.

Článek 12

▌Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků

1.  Komise▌z důvodů bezpečnosti potravin a na základě stanoviska úřadu uloží požadavek sledování po uvedení na trh. Toto sledování se provádí pět let po zařazení nové potraviny na unijní seznam.

2.  Požadavky sledování se použijí i u nových potravin, které již na trhu existují, včetně těch, které byly povoleny zjednodušeným postupem oznámení podle článku 5 nařízení (ES) č. 258/97.

3.  Členské státy jmenují příslušné orgány, které budou odpovědné za sledování po uvedení na trh.

4.  Výrobce a provozovatel potravinářského podniku nebo úřad neprodleně uvědomí Komisi:

   a) o veškerých nových vědeckých nebo technických informacích, které by mohly ovlivnit posouzení bezpečnosti používání nové potraviny;
   b) o veškerých zákazech nebo omezeních vydaných příslušným orgánem kterékoli třetí země, v níž je nová potravina uváděna na trh.

Každý provozovatel potravinářského podniku oznámí Komisi a příslušným orgánům členského státu, v němž provozuje svou činnost, jakékoli zdravotní problémy, o nichž jej informovali spotřebitelé nebo organizace na ochranu spotřebitelů.

Příslušný orgán členského státu informuje Komisi do tří měsíců od provedení inspekce. Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě do jednoho roku od uplynutí pětiletého období uvedeného v odstavci 1.

Článek 13

Evropská skupina pro etiku ve vědě a nové technologie

Je-li to vhodné, může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu konzultovat Evropskou skupinu pro etiku ve vědě a nové technologie s cílem získat její stanovisko k etickým otázkám klíčového významu týkajícím se vědy a nových technologií.

Komise takové stanovisko Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nové technologie zpřístupní veřejnosti.

Článek 14

Ochrana údajů

1.  Na žádost žadatele podloženou odpovídajícími a ověřitelnými údaji obsaženými v dokumentaci k žádosti nesmějí být nové vědecké důkazy a vědecké údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, poskytnuté jako podklad k žádosti po dobu pěti let ode dne zařazení nové potraviny na unijní seznam ▌použity ve prospěch jiné žádosti, pokud se další žadatel s předchozím žadatelem nedohodli, že tyto údaje a informace mohou být použity, a jestliže:

   a) žadatel při podání první žádosti prohlásil, že nové vědecké důkazy nebo vědecké údaje jsou předmětem průmyslového vlastnictví;
   b) předchozí žadatel měl při podání předchozí žádosti výhradní právo používat údaje, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví;
   c) nová potravina by nemohla být povolena bez předložení údajů, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, předchozím žadatelem; a
   d) vědecké údaje a jiné informace označil předchozí žadatel za předmět průmyslového vlastnictví při podání předchozí žádosti.

Předchozí žadatel se však může s dalším žadatelem dohodnout, že se tyto údaje a informace mohou použít.

2.  Údaje získané na základě výzkumných projektů částečně nebo zcela financovaných Unií nebo veřejnými institucemi se zveřejňují společně se žádostí a jsou volně k dispozici k použití ostatním žadatelům.

3.  S cílem zamezit opakování studie na obratlovcích je dovoleno, aby další žadatel odkazoval na studie na obratlovcích a další studie, čímž se může zabránit pokusům na zvířatech. Vlastník těchto údajů může za užití těchto údajů požadovat přiměřené odškodnění.

4.  Komise po konzultaci žadatele stanoví, na které informace by se měla vztahovat ochrana podle odstavce 1, a vyrozumí o svém rozhodnutí žadatele, úřad a členské státy.

Článek 15

Harmonizovaná ochrana údajů

Bez ohledu na povolení nové potraviny podle článků 7 a 14 nařízení (ES) č. 1331/2008 nebo schválení zdravotního tvrzení podle článků 17, 18 a 25 nařízení (ES) č. 1924/2006, v případě, že je vyžadováno povolení nové potraviny a schválení zdravotního tvrzení o této potravině, a v případě, že ochrana údajů je podle ustanovení obou nařízení zaručena a žadatel o ni požádal, údaje týkající se povolení nebo schválení a zveřejnění daného povolení nebo schválení v Úředním věstníku Evropské unie se musí shodovat a lhůty pro ochranu údajů běží současně.

Článek 16

Inspekční a kontrolní opatření

K zajištění dodržování tohoto nařízení je třeba provádět úřední kontroly v souladu s nařízením (ES) č. 882/2004.

Kapitola III

Obecná ustanovení

Článek 17

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí takto stanovené sankce Komisi do ... (31) a neprodleně jí oznámí všechny následné změny těchto ustanovení.

Článek 18

Výsady členských států

1.  Pokud členský stát na základě podrobného odůvodnění v důsledku nových informací nebo přehodnocení stávajících informací shledá, že použití potraviny nebo složky potraviny odpovídající tomuto nařízení ohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí, může přechodně omezit nebo pozastavit používání a uvádění dotyčné potraviny nebo složky potraviny na trh na svém území. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

2.  Komise v úzké spolupráci s úřadem co nejdříve přezkoumá důvody podle odstavce 1 a přijme vhodná opatření. Členský stát, který přijal rozhodnutí podle odstavce 1, je v tom případě může ponechat v platnosti do doby, než taková opatření vstoupí v platnost.

Článek 19

Akty v přenesené pravomoci

Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení uvedených v článku 1 přijme Komise do ...(32) další kritéria pro posouzení, zda se potravina používala ve významné míře k lidské spotřebě v Unii před 15. květnem 1997, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 písm. a), prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 a s výhradou podmínek uvedených v článcích 21 a 22.

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 6 a článku 19 je svěřena Komisi na dobu pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích do šesti měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 21.

2.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 21 a 22.

Článek 21

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 8 odst. 1, čl. 9 odst. 6 a článku 19 kdykoli zrušit.

2.  Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, se bude snažit uvědomit druhý orgán a Komisi v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí ▌a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno, včetně případných důvodů tohoto zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 22

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení.

Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

2.  Pokud Evropský parlament ani Rada v této lhůtě námitky proti aktu v přenesené pravomoci nevysloví, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost dnem v něm stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém úmyslu námitky nevyslovit, může být akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím uvedené lhůty.

3.  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán, který vyslovuje námitky proti aktu v přenesené pravomoci, je odůvodní.

Článek 23

Přezkum

1.  Do... (33)a s ohledem na získané zkušenosti předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, a zejména článků 3, 9 a 14, k níž v případě potřeby připojí vhodné legislativní návrhy.

2.  Do ...(34)* předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o všech aspektech potravin vyprodukovaných ze zvířat získaných za použití technologie klonování a z jejich potomků, k níž v případě potřeby připojí vhodné legislativními návrhy.

3.  Tyto zprávy i veškeré návrhy se zpřístupní veřejnosti.

Kapitola IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 24

Zrušení

Nařízení (ES) č. 258/97 a (ES) č. 1852/2001 se zrušují s účinkem ode dne... (35)**, s výjimkou ohledně dosud nevyřízených žádostí, na které se vztahuje článek 26 tohoto nařízení.

Článek 25

Sestavení unijního seznamu

Do...* sestaví Komise unijní seznam tak, že na něj zařadí nové potraviny povolené nebo oznámené podle článků 4, 5 a 7 nařízení (ES) č. 258/97, včetně všech případných stávajících podmínek povolení.

Článek 26

Přechodná ustanovení

1.  Všechny žádosti o uvedení nové potraviny na trh podané členskému státu podle článku 4 nařízení (ES) č. 258/97, k nimž není Komisi předložena zpráva o prvním posouzení podle čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení před ...(36), se považují za žádosti podané podle tohoto nařízení ▌.

2.  Ostatní ▌žádosti podané podle čl. 3 odst. 4 a článků 4 a 5 nařízení (ES) č. 258/97 před ...* se vyřídí podle nařízení (ES) č. 258/97.

Článek 27

Změny nařízení (ES) č. 1331/2008

Nařízení (ES) č. 1331/2008 se mění takto:

1)  Název se nahrazuje tímto:"

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotný povolovací postup pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, potravinářská aromata a nové potraviny

"

2)  V článku 1 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

1.  Toto nařízení stanoví ▌postup pro posuzování a povolování (dále jen ‚jednotný postup‘) pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy, potravinářská aromata a zdroje potravinářských aromat používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu a nových potravin (dále jen ‚látky nebo výrobky‘), který přispívá k volnému pohybu potravin v Unii a k vysoké úrovni ochrany lidského zdraví a ▌ochrany zájmů spotřebitelů.

2.  Jednotný postup stanoví procedurální podmínky, jimiž se řídí aktualizace seznamů látek a výrobků, jejichž uvádění na trh v Unii je povoleno na základě nařízení (ES) č. 1333/2008, nařízení (ES) č. 1332/2008, nařízení (ES) č. 1334/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/... ze dne ... o nových potravinách*(37) (dále jen ‚odvětvové předpisy potravinového práva‘).

________________

* Úř. věst. L... (38)+

"

3)  V článku 1 odst. 3, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 9 odst. 2, č. 12 odst. 1 a článku 13 se slova „látka“ nebo „látky“ nahrazují slovy „látka nebo výrobek“ nebo „látky nebo výrobky“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

4)  Název článku 2 se nahrazuje tímto:"

Unijní seznam látek nebo výrobků

"

5)  V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

3.  K aktualizaci jednotlivých unijních seznamů, na které se vztahují různé odvětvové předpisy potravinového práva, lze podat jedinou žádost týkající se určité látky nebo výrobku, pokud tato žádost splňuje požadavky každého takového předpisu.

"

6)  Na začátek čl. 6 odst. 1 se vkládá nová věta, která zní:"

Existují-li vědecky podložené důvody k obavám o bezpečnost, budou stanoveny dodatečné informace týkající se posouzení rizik, o které bude žadatel požádán.

"

7)  V celém nařízení se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru a příslušná věta se případně odpovídajícím způsobem mluvnicky upravuje.

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ...(39).

Avšak články 25, 26 a 27 se použijí ode dne ...(40)*. Kromě toho, odchylně od druhého pododstavce tohoto článku a od čl. 16 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1331/2008, lze žádosti o povolení potravin uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) tohoto nařízení podávat podle tohoto nařízení ode dne ...**, pokud jsou k tomuto dni dané potraviny již na trhu v Unii.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 236.
(2) Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 81.
(3) Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 81.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. března 2009 (Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 236), postoj Rady v prvním čtení ze dne 15. března 2010 (Úř. věst. C 122 E, 11.5.2010, s. 38.), postoj Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010.
(5) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
(6) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 42.
(7) Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1.
(8) Úř. věst. L 253, 21.9.2001, s. 17.
(9) Úř. věst. L 253, 16.9.1997, s. 1.
(10) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(11) The EFSA Journal(2008)767, s. 32.
(12) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(13) Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (přepracované znění) (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 3).
(19) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.
(20) Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 21.
(21)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum:šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(22) Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1.
(23) ▌Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.
(24) ▌Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9.
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(27)* Pro Úř. věst. : vložte prosím datum: šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(28)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum :šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(29)* Pro Úř. věst.: Vložte prosím datum : šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(30)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(31)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum :dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(32)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(33)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(34)** Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: Tři roky a šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(35)*** Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(36)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(37)+ Pro Úř. věst: vložte prosím číslo a datum tohoto nařízení.
(38)++ Pro Úř. věst: vložte prosím odkaz na zveřejnění tohoto nařízení v Úř. věst.
(39)* Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(40)** Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: den vstupu tohoto nařízení v platnost.


Průmyslové emise (integrovaná prevence a omezování znečištění) (přepracované znění) ***II
PDF 280kWORD 104k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 k postoji Rady z prvního čtení ohledně přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění) (11962/2/2009 – C7-0034/2010 – 2007/0286(COD))
P7_TA(2010)0267A7-0145/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady z prvního čtení (11962/2/2009 – C7-0034/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2007)0844),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0002/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na svůj postoj z prvního čtení(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. ledna 2009(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 9. října 2008(3),

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7–0145/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a národním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 7. července 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/.../ EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (přepracované znění)

P7_TC2-COD(2007)0286


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2010/75/EU)

(1) Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 191.
(2) Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 46.
(3) Úř. věst. C 325, 19.12.2008, s.60.


Povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky ***II
PDF 284kWORD 68k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. července 2010 k postoji Rady přijatému v prvním čtení s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (05885/4/2010 – C7-0053/2010 – 2008/0198(COD))
P7_TA(2010)0268A7-0149/2010

(Řádný legislativní postup: druhé čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na postoj Rady při prvním čtení (05885/4/2010 – C7-0053/2010),

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0644),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0373/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 7 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1),

–  s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 1. října 2009(2),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 66 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A7-0149/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj ve druhém čtení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 7. července 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky

P7_TC2-COD(2008)0198


(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 995/2010)

(1) Přijaté texty, 22.4.2009, P6_TA(2009)0225.
(2) Úř.věst. C 318, 23.12.2009, s. 88.


Pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ***I
PDF 790kWORD 595k
Text
Úplné znění
Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2009)0576 – C7-0251/2009 – 2009/0161(COD))
P7_TA(2010)0269A7-0163/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn dne 7. července 2010 takto(1):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRH PARLAMENTU(2)
P7_TA(2010)0269A7-0163/2010
k návrhu Komise
P7_TA(2010)0269A7-0163/2010

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy
(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 50, čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 144 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice ▌. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(1a)  Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažné případy selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy.

(2)  Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 (Larosièrova zpráva) došla k závěru, že rámec dohledu by měl být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila proto dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním sektorem v Evropské unii. Larosièrova zpráva dále dospěla k závěru, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu (ESFS), který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu (ESA) – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro sektor cenných papírů a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění – a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika.

(3)  Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“(6) Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení ESFS a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“(7) uvedla podrobnější informace o možné architektuře tohoto nového rámce dohledu.

(4)  Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří ESA. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami s přeshraniční působností, vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na vnitřním trhu, a zajištění vhodné harmonizace kritérií a metod, které budou příslušné orgány používat při posuzování rizika úvěrových institucí. Evropská rada zdůraznila, že orgány ESA by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy ESFS v krizových situacích.

(5)  Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy tří nařízení zřizujících ESFS, zahrnující zřízení tří orgánů ESA.

(6)  Má-li ESFS účinně fungovat, je nutné provést změny právních předpisů Unie v oblasti fungování zmíněných tří orgánů ESA. Tyto změny se týkají vymezení rozsahu některých pravomocí orgánů ESA začlenění některých pravomocí ▌stanovených právními předpisy Unie a změn k zajištění řádného a účinného fungování v rámci ESFS.

(7)  Zřízení tří ▌orgánů ESA by mělo být doprovázeno vytvořením jednotného kodexu, aby se zajistila důsledná harmonizace a jednotné uplatňování, a tím se přispělo k účinnějšímu fungování vnitřního trhu. ▌

(7a)  Nařízení o zřízení ESFS stanoví, že orgány ESA mohou v oblastech konkrétně stanovených příslušnými právními předpisy připravovat návrhy technických norem, které se předkládají Komisi ke schválení v souladu s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. Tato směrnice určuje první soubor takových oblastí a neměla by se dotýkat zařazení dalších oblastí v budoucnosti.

(7b)  Příslušné právní předpisy by měly definovat oblasti, v nichž mají orgány ESA pravomoc připravovat návrhy technických norem, a způsob jejich schvalování. Zatímco v případě aktů v přenesené pravomoci musí příslušné právní předpisy stanovit prvky, podmínky a specifikace, jak je podrobně uvedeno v článku 290 SFEU, v případě prováděcích aktů by měly být pravidla a obecné zásady pro mechanismy kontroly stanoveny na základě rozhodnutí 1999/468/ES až do přijetí nařízení uvedeného v článku 291 SFEU.

(8)  V rámci identifikace oblastí technických norem by se měla nalézt přiměřená rovnováha při vytváření jednotného souboru harmonizovaných pravidel a předejít zbytečně komplikované regulaci a vymáhání. Měly by být vybrány pouze takové oblasti, v nichž konzistentní technická pravidla významně a efektivně přispějí k dosažení cílů příslušných právních předpisů, přičemž musí být zajištěno, aby politická rozhodnutí přijímaly svými obvyklými postupy Evropský parlament, Rada a Komise.

(9)  Problematika, která je předmětem technických norem, by měla být skutečně technická, takže jejich příprava bude vyžadovat odborné znalosti odborníků v oblasti dohledu. Technické normy, které byly přijaty jako akty v přenesené pravomoci, by měly dále rozvíjet, upřesňovat a určovat podmínky důsledné harmonizacejednotného uplatňování pravidel obsažených v základních nástrojích přijímaných Evropským parlamentem a Radou a doplňovat nebo měnit jiné než podstatné prvky legislativního aktu. Na druhé straně by technické normy přijaté jako prováděcí předpisy měly stanovit podmínky pro jednotné uplatňování právně závazných aktů EU. Technické normy by neměly umožňovat politickou volbu. ▌

(9a)  V případě aktů v přenesené pravomoci je vhodné zavést postup přijímání technických norem stanovený v článku 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA]. Prováděcí normy by měly být přijímány postupem uvedeným v článku 7e nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA]. Evropská rada podpořila tzv. Lamfalussyho čtyřúrovňový přístup, aby se postup při vypracování právních předpisů Uniie ve finanční oblasti stal efektivnějším a transparentnějším. Komise se zmocňuje k přijetí prováděcích aktů v mnoha oblastech a platí rozsáhlá řada nařízení a směrnic úrovně 2 přijatých Komisí. V případě, že technické normy mají dále rozpracovat, upřesnit nebo určit podmínky uplatňování těchto opatření úrovně 2, měly by být přijaty až poté, co je toto opatření úrovně 2 přijato, a měly by respektovat jeho obsah.

(9b)  Závazné technické normy přispívají k jednotnému kodexu právních předpisů v oblasti finančních služeb, jak potvrdila Evropská rada ve svých závěrech z června roku 2009. Jelikož některé požadavky legislativních aktů EU nejsou v současné fázi plně harmonizovány a v souladu se zásadou obezřetnosti v oblasti dohledu, vytváření a upřesňování závazných technických norem, specifikace nebo určování podmínek uplatňování těchto požadavků by nemělo bránit členským státům, aby požadovaly dodatečné informace nebo ukládaly přísnější požadavky. Technické normy by proto měly umožňovat členským státům, aby tak v konkrétních oblastech činily, pokud tyto právní akty takovou možnost rozhodování v otázkách obezřetnosti připouštějí.

(10)  Jak je stanoveno v nařízeních o zřízení ESFS, měly by evropské orgány dohledu před předložením technických norem Komisi v případě potřeby uspořádat otevřené veřejné konzultace o technických normách a provést analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů.

(11)  Nařízení o zřízení ESFS stanoví mechanismus pro urovnávání sporů mezi příslušnými vnitrostátními orgány dohledu. V případě, že příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v oblastech uvedených v právních předpisech Unie podle nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA], ve kterých příslušné právní předpisy vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování příslušných vnitrostátních orgánů z více než jednoho členského státu, měly by orgány ESA být schopny na žádost dotčeného příslušného orgánu pomoci orgánům dosáhnout dohody ve lhůtě stanovené orgány ESA, která zohledňuje veškeré relevantní lhůty v příslušných právních předpisech a naléhavost a složitost sporu. Pokud takový spor přetrvává, měly by být orgány ESA schopny záležitost urovnat.

(12)  Čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA] o možnosti řešení sporů v nařízeních o zřízení ESFS obecně nevyžadují následné změny příslušných právních předpisů. Avšak v těch oblastech, kde již příslušné právní předpisy zavedly určitou formu nezávazného zprostředkování nebo kde existují lhůty k přijetí společných rozhodnutí jedním či více příslušnými vnitrostátními orgány, jsou zapotřebí změny s cílem zajistit jasnost a minimální narušení procesu dosahování společného rozhodnutí, avšak takovým způsobem, aby v případě potřeby orgány ESA mohly spory vyřešit. Závazný postup pro urovnávání sporů má řešit situace, kdy příslušné orgány dohledu nemohou mezi sebou vyřešit procedurální či věcné otázky týkající se souladu s právem Unie.

(12a)  Tato směrnice by tudíž měla určit situace, ve kterých může vznikat potřeba řešit procedurální nebo věcnou otázku týkající se souladu s právem Unie a orgány dohledu přitom nemusí být schopny danou záležitost vyřešit samy. V takových situacích by měl některý z orgánů podílejících se na dohledu předložit záležitost příslušnému evropskému orgánu dohledu. Tento evropský orgán dohledu by měl jednat v souladu s postupem stanoveným ve zřizovacím nařízení a v této směrnici. Měl by mít možnost požadovat od dotyčných příslušných orgánů, aby za účelem urovnání dané záležitosti a zajištění souladu s právem Unie podnikly určitá opatření nebo od nich upustily, a to se závaznou platností pro tyto příslušné orgány. V případech, kdy příslušné právní předpisy Unie přenechávají právo rozhodování členským státům, by neměla rozhodnutí evropského orgánu dohledu nahrazovat výkon tohoto práva příslušející v souladu s právem Unie příslušným orgánům.

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu(8) stanoví zprostředkování nebo společná rozhodnutí, pokud jde o určení významných poboček pro účely členství v kolegiu dohledu, validaci modelu a hodnocení rizika skupiny. Ve všech těchto oblastech by změna měla jasně stanovit, že v případě sporu během stanovené časové lhůty může Evropský orgán pro bankovnictví spor vyřešit uplatněním procesu uvedeného v nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]. Tento přístup ozřejmuje, že i když Evropský orgán pro bankovnictví by neměl nahradit výkon vlastního rozhodnutí příslušných orgánů dohledu v souladu s právními předpisy Unie, spory mohou být řešeny a spolupráce posílena dříve, než je učiněno či zveřejněno konečné rozhodnutí ve vztahu k instituci.

(14)  Aby se zajistil hladký přechod stávajících úkolů ▌Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS), Evropského výboru orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) na nové orgány ESA, měly by být odkazy na tyto výbory nahrazeny ve všech příslušných právních předpisech odkazy na Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(14a)  Uvedení postupu projednávání ve výborech do souladu se SFEU, zejména s jejími články 290 a 291, by mělo proběhnout postupně a tento proces by měl být plně dokončen během tří let. S cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích a specifikovat požadavky stanovené v pozměněných směrnicích, měla by mít Komise pravomoc přijmout opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU.

(14b)  Evropský parlament a Rada by měly mít možnost proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady by tuto lhůtu mělo být možno prodloužit o tři měsíce v případě, že se jedná o oblasti důležitého zájmu. Evropský parlament a Rada mohou ostatní instituce informovat o svém záměru námitky nevyslovit. Takové časné schválení aktů v přenesené pravomoci je obzvláště vhodné, jestliže je třeba dodržet lhůty, např. v případě harmonogramů stanovených v základním aktu, podle nichž má Komise přijímat akty v přenesené pravomoci.

(14c)  V prohlášení č. 39 k článku 290 Smlouvy o fungování EU, připojeném k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu podepsanou dne 13. prosince 2007, vzala tato konference na vědomí záměr Komise pokračovat při vypracovávání návrhů aktů v přenesené pravomoci v oblasti finančních služeb v konzultacích s odborníky jmenovanými členskými státy, a to v souladu se svými zavedenými postupy.

(15)  Nová architektura dohledu zřízená ESFS bude vyžadovat, aby vnitrostátní orgány dohledu úzce spolupracovaly s orgány ESA. Změny příslušných právních předpisů by měly zajistit, že vykonávání povinnosti sdílení informací obsažené v nařízeních ▌kterými se orgány ESA zřizují, nebrání žádné právní překážky.

(15a)  Důvěrné informace vyměněné mezi příslušnými orgány a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy nebo Evropským výborem pro systémová rizika nebo těmto orgánům předané by měly podléhat povinnosti zachování profesního tajemství, která platí pro osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané u příslušných orgánů, které informace získají.

(16)  Nařízení o zřízení ESFS ▌stanoví, že orgány ESA mohou navazovat kontakty s orgány dohledu ze třetích zemí a napomáhají při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(9) a směrnice 2006/48/ES by měly být změněny, aby se orgánům ESA umožnilo zavést dohody o spolupráci s třetími zeměmi a vyměňovat informace v případech, kdy uvedené třetí země mohou zaručit ochranu služebního nebo profesního tajemství.

(17)  Existence jediného konsolidovaného seznamu či rejstříku pro každou kategorii finančních firem v Evropské unii, což je nyní úkolem všech příslušných vnitrostátních orgánů, zlepší transparentnost a bude lépe odrážet realitu jednotného finančního trhu. Orgánům ESA by měla být uložena povinnost zřídit, zveřejňovat a pravidelně aktualizovat rejstříky a seznamy finančních subjektů v rámci Evropské unie. To se týká seznamu povolení úvěrovým institucím udělených vnitrostátními orgány dohledu. Rovněž se to týká rejstříku všech investičních podniků a seznamu regulovaných trhů podle směrnice 2004/39/ES. Podobně by orgánu ESMA měla být uložena povinnost zřídit, zveřejnit a pravidelně aktualizovat seznamy schválených prospektů a osvědčení o schválení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování ▌(10).

(18)  V těch oblastech, kde mají orgány ESA povinnost připravovat návrhy technických norem, by uvedené návrhy měly být předkládány Komisi do tří let od zřízení těchto orgánů ESA, nebyla-li příslušným nařízením stanovena jiná lhůta.

(18a)  Úkoly orgánu ESMA v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(11) by se neměly dotknout pravomoci Evropského systému centrálních bank podporovat plynulé fungování platebních systémů v souladu s čl. 127 odst. 2 čtvrtou odrážkou SFEU.

(18b)  Technické normy, které má vytvořit orgán EIOPA v souladu s touto směrnicí a v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi(12), by se neměly dotknout pravomocí členských států, pokud jde o obezřetnostní požadavky na tyto instituce podle směrnice 2003/41/ES.

(18c)  Podle čl. 13 odst. 5 směrnice 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, může příslušný orgán domovského členského státu přenést schvalování prospektu na příslušný orgán jiného členského státu, pokud s tím tento orgán souhlasí. Čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] požaduje, aby takové dohody o delegování byly příslušnému orgánu oznámeny nejméně jeden měsíc před zahájením jejich účinnosti. S ohledem na zkušenosti z přenášení schválení podle směrnice 2003/71/ES, která zahrnuje kratší lhůty, je nicméně vhodné ustanovení čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] na tuto situaci neuplatnit.

(18d)  Orgány ESA by v této fázi neměly vytvářet návrhy technických norem týkající se stávajících požadavků na to, aby osoby, které skutečně řídí činnost investičních podniků, úvěrových institucí, SKIPCP a jejich správcovských společností, měly dostatečně dobrou pověst a dostatečné množství zkušeností, aby se zajistilo řádné a obezřetné řízení z jejich strany. S ohledem na důležitost těchto požadavků by však orgány ESA měly dát přednost tomu, aby v pokynech určily nejlepší postupy a zajistily přibližování dohledových a obezřetnostních postupů k těmto osvědčeným postupům. Měly by činit totéž i pokud jde o obezřetnostní požadavky týkající se skutečného sídla nebo správního ústředí těchto institucí.

(18e)  Účelem vytváření návrhů technických norem v souvislosti s přístupem založeným na interním ratingu, pokročilým přístupem k měření a na přístupech zohledňujících vnitřní model tržního rizika, jak je uvedeno v této směrnici, by mělo být zajištění kvality a robustnosti takových přístupů, jakož i důslednost jejich přezkoumávání ze strany příslušných orgánů. Tyto normy by měly příslušným orgánům umožňovat, aby institucím povolily vyvíjet rozdílné přístupy založené na jejich zkušenostech a zvláštních podmínkách, v rámci požadavků směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES a s výhradou požadavků technických norem.

(19)  Jelikož cílů této směrnice, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany vkladatelů, investorů a oprávněných osob, a tím podniků a spotřebitelů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, zachovávání stability a udržitelnosti finančního systému, udržování reálné ekonomiky, zajišťování veřejných financí a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich lépe dosáhnout s ohledem na rozsah opatření na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(19a)  Komise by měla do 1. ledna 2014 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, že orgány ESA předložily návrh technických norem uvedených v této směrnici a měla by předložit vhodné návrhy.

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(13), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ▌(14), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(15), směrnice 2003/41/ES ▌(16), směrnice 2003/71/ES, směrnice 2004/39/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ▌(17), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(18), směrnice 2006/48/ES ▌(19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí(20) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(21) by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 98/26/ES

Směrnice 98/26/ES se mění takto:

1)  V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Členský stát uvedený v odstavci 2 okamžitě uvědomí Evropský výbor pro systémová rizika, ostatní členské státy a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č …/2010(22)(ESMA).

"

2)  V čl. 10 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Členské státy určí systémy a příslušné provozovatele systémů, kteří spadají do oblasti působnosti této směrnice, oznámí je orgánu ESMA a sdělí mu, které orgány byly určeny v souladu s čl. 6 odst. 2. Orgán ESMA zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách.

2a)  Vkládá se nový článek 10a, který zní:"

Článek 10a

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [ESMA].

2.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA].

"

Článek 2

Změny směrnice 2002/87/ES

Směrnice 2002/87/ES se mění takto:

1)  Článek 4 se mění takto:

a)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Koordinátor určený v souladu s článkem 10 informuje mateřský podnik v čele skupiny, nebo pokud mateřský podnik neexistuje, informuje regulovaný podnik s nejvyšší bilanční sumou v nejvýznamnějším finančním sektoru ve skupině o tom, že skupina byla určena za finanční konglomerát, a o určení koordinátora. Koordinátor rovněž informuje příslušné orgány, které povolily regulované podniky ve skupině, a příslušné orgány členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová společnost, a Smíšený výbor evropských orgánů dohledu zřízený článkem 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.…/2010 [ESMA](23) (dále jen ‚smíšený výbor‘).

"

b)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:"

3.  JCESA zveřejní na své internetové stránce seznam určených finančních konglomerátů a seznam aktualizuje. Tyto informace jsou dostupné pomocí hypertextového odkazu na internetových stránkách každého z evropských orgánů dohledu.

"

1a)  V čl. 9 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

   ca) vytvoření strategie řešení problémů, která je pravidelně aktualizována a nejméně jednou ročně přezkoumávána a která zahrnuje strukturovaný mechanismus včasné intervence, pohotová nápravná opatření a pohotovostní plán pro případ úpadku.
"

1b)  Název oddílu 3 se nahrazuje tímto:"

OPATŘENÍ K USNADNĚNÍ DOPLŇKOVÉHO DOZORU A DOZORU NA EVROPSKÉ ÚROVNI

"

1c)  V oddílu 3 se vkládá tento článek:"

Článek -10

Smíšený výbor v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] zajistí ve všech odvětvích i státech soulad s právními předpisy Evropské unie.

"

1d)  V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Pro zajištění vhodného doplňkového dozoru nad regulovanými podniky ve finančním konglomerátu je určen jediný koordinátor příslušný pro koordinaci a výkon doplňkového dozoru z řad příslušných orgánů dotčených členských států, včetně orgánů členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová společnost. Na internetových stránkách JCESA se zveřejní totožnost koordinátora.

"

1e)  V čl. 11 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

V zájmu usnadnění doplňkového dozoru a jeho vybudování na širokém právním základě zavedou koordinátor a jiné dotyčné příslušné orgány a v případě potřeby ostatní dotyčné příslušné orgány vzájemné koordinační dohody. Koordinační dohody mohou koordinátorovi svěřovat další úkoly a mohou upřesňovat postupy pro dotyčné příslušné orgány při rozhodování podle článků 3 a 4, čl. 5 odst. 4, článku 6, čl. 12 odst. 2 a článků 16 a 18 a pro spolupráci s ostatními příslušnými orgány.

V souladu s článkem 8 a s postupem stanoveným v článku 42 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] JCESA vytvoří pokyny zaměřené na sbližování praxe dohledu s ohledem na konzistenci koordinačních dohod o dohledu v souladu s článkem 131a směrnice 2006/48/ES a čl. 248 odst. 4 směrnice 2009/138/ES.

"

1f)  V čl. 12 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

Příslušné orgány si mohou rovněž vyměňovat informace, které mohou být nutné pro plnění jejich úkolů, o regulovaných podnicích ve finančním konglomerátu v souladu se sektorovými předpisy s těmito orgány: centrální banky, Evropský systém centrálních bank, Evropská centrální banka a Evropský výbor pro systémová rizika v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB].

"

1g)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 12a

1.  Příslušené orgány spolupracují pro účely této směrnice s JCESA v souladu s nařízením (EU) č. .../2010 [EBA], nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízením (EU) č. …/2010[ESMA].

2.  Příslušené orgány bezodkladně poskytnou JCESA veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].‚.

"

1h)  V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy zajistí, aby na jejich území neexistovaly žádné právní překážky, které by bránily fyzickým a právnickým osobám zahrnutým do doplňkového dozoru, bez ohledu na to, zda se jedná o regulované podniky či nikoli, vyměňovat si mezi sebou informace, které mohou být významné pro účely doplňkového dozoru, a vyměňovat si informace v souladu s touto směrnicí a s evropskými orgány dohledu podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA], v případě potřeby prostřednictvím JCESA.

"

1i)  V článku 16 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Aniž je dotčen čl. 17 odst. 2, mohou JCESA a členské státy určit, jaká opatření mohou příslušné orgány přijmout ohledně smíšených finančních holdingových společností. V souladu s článkem 8 a s postupem stanoveným v článku 42 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] mohou vytvořit pokyny pro opatření vztahující se k smíšeným finančním holdingovým společnostem.

"

2)  V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

Aniž jsou dotčeny sektorové předpisy, ověřují příslušné orgány v případě, kdy platí čl. 5 odst. 3, zda regulované podniky, jejichž mateřský podnik má sídlo ve třetí zemi, podléhají dozoru ze strany příslušného orgánu třetí země, který je rovnocenný dozoru stanovenému touto směrnicí pro doplňkový dozor nad regulovanými podniky uvedenými v čl. 5 odst. 2. Ověření provádí příslušný orgán, který by byl koordinátorem, kdyby se měla použít kritéria stanovená v čl. 10 odst. 2, na žádost mateřského podniku nebo kteréhokoli z regulovaných podniků povolených v Unii nebo z vlastního podnětu.

Tento příslušný orgán konzultuje ostatní dotyčné příslušné orgány a ▌ všechny použitelné pokyny, které jsou vypracovány prostřednictvím JCESA v souladu s články 8 a 2 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA]. Pro tento účel příslušný orgán věc konzultuje JCESA před přijetím rozhodnutí.

"

2a)  V článku 18 se vkládá nový odstavec, který zní:"

'1a.  V případě, že příslušný orgán rozhodne, že třetí země má rovnocenný dohled, na rozdíl o názoru jiného příslušného orgánu, může tento jiný příslušný orgán věc předložit JCESA, který může jednat v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

2b)  V článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Aniž je dotčen čl. 218 odst. 1 a 2 SFEU, posuzuje Komise, jíž je nápomocen JCESA, Evropský bankovní výbor, Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Výbor pro finanční konglomeráty, výsledky jednání uvedených v odstavci 1 a výsledný stav.

"

3)  Název kapitoly III před článkem 20 se nahrazuje tímto:"

PŘENESENÉ PRAVOMOCI ▌

"

4)  V čl. 20 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

1.  Komise přijme v souladu s články 21, 21a a 21b prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci úpravy, které budou provedeny v této směrnici, a to v následujících oblastech:

     a) přesnější formulace definic uvedených v článku 2 s ohledem na pokrok na finančních trzích ve vztahu k uplatňování této směrnice;
     b) přesnější formulace definic uvedených v článku 2 s cílem zajistit důslednou harmonizaci a jednotné uplatňování této směrnice v Unii;
     c) sladění terminologie a úprava definic ve směrnici v souladu s následnými akty Unie o regulovaných podnicích a jiných souvisejících otázkách;
     d) přesnější definice metod výpočtu stanovených v příloze I beroucí v úvahu pokrok na finančních trzích a techniky finančního dohledu;
     e) koordinace předpisů přijatých podle článků 7 a 8 a přílohy II za účelem podpory důsledné harmonizace a jednotného uplatňování v rámci Unie.

"

5)  Článek 21 se mění takto:

   a) Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 20 odst. 1 se svěří Komisi na období čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 21a nezruší."
  

Vkládají se nové odstavce, které znějí:"

2a.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

2b.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 21a a 21b.

"

  

Odstavec 3 se zrušuje.

  

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4.  JCESA může poskytovat obecné pokyny ohledně toho, zda je pravděpodobné, že ujednání o doplňkovém dozoru příslušných orgánů ve třetích zemích dosahují cílů doplňkového dozoru, jak jsou vymezeny v této směrnici, ve vztahu k regulovaným podnikům ve finančním konglomerátu, v jehož čele stojí podnik se sídlem mimo Unii. JCESA tyto pokyny průběžně přezkoumává a přihlíží ke všem změnám doplňkového dozoru prováděného takovými příslušnými orgány.

"

   e) Odstavec 5 se zrušuje.

6)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 21a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci podle čl. 20 odst. 1 může Evropský parlament nebo Rada kdykoli zrušit.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jež by se mohly stát předmětem zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm uveden. Nedotýká se již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 21b

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlamentu i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví proti aktu v přenesené pravomoci námitky, nevstoupí tento akt v platnost. V souladu s článkem 296 SFEU orgán, který vznese námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.

Článek 21c

Technické normy

1.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování této směrnice, mohou evropské orgány dohledu v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] připravovat ▌:

   a) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 2 bod 11 pro upřesnění uplatňování článku 17 směrnice Rady 78/660/EHS(24) v kontextu této směrnice;
   b) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 2 bod 17 pro stanovení postupů nebo upřesnění kritérií pro určení ‚dotyčných příslušných orgánů‘;
   c) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 3 odst. 5 pro upřesnění alternativních parametrů pro určení finančního konglomerátu;
   d) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 6 odst. 2 k zajištění jednotného uplatňování této směrnice a upřesnění metod výpočtu uvedených v příloze I části II, avšak aniž je dotčen čl. 6 odst. 4;
   e) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 7 odst. 2 k zajištění jednotného uplatňování postupů zahrnutí položek do rozsahu definice ‚koncentrací rizik‘ v rámci obezřetnostního dohledu uvedeného v druhém pododstavci uvedeného článku;
   f) návrh regulačních norem s ohledem na čl. 8 odst. 2 k zajištění jednotného uplatňování postupů zahrnutí položek do rozsahu definice ‚koncentrací rizik‘ v rámci obezřetnostního dohledu uvedeného v druhém pododstavci uvedeného článku;

2.  Na Komisi jsou přeneseny pravomoci k přijetí návrhů regulačních norem uvedených v písm. a), b) a c) prvního odstavce postupem podle článku 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA]. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v písm. d), e) a f) prvního odstavce postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA], a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

Článek 3

Změny směrnice 2003/6/ES

Směrnice 2003/6/ES se mění takto:

-1)  Článek 1 se mění takto:

Bod 5) se nahrazuje tímto:"

   5. ‚uznávanými tržními postupy‘ postupy, které se rozumně očekávají na jednom nebo více finančních trzích a jsou uznány příslušným orgánem podle obecných zásad přijatých Komisí postupem aktů v přenesené pravomoci podle článků 17, 17a a 17b;

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 může vytvořit návrhy prováděcích technických norem s cílem zajistit jednotné podmínky uplatňování aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí v souladu s prvním a třetím pododstavcem ve vztahu k uznávaným tržním postupům.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v druhém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"

Aby se vzal v úvahu technický pokrok na finančních trzích a zajistilo jednotné uplatňování této směrnice v Unii, Komise stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci opatření týkající se bodů 1, 2 a 3 tohoto článku. Tato opatření se přijímají postupem platným pro akty v přenesené pravomoci podle článků 17, 17a a 17b.

"

-1a)  Článek 6 se mění takto:

V odstavci 10 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Tato opatření se přijímají postupem platným pro akty v přenesené pravomoci podle článků 17, 17a a 17b.

"

Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

10a.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování právně závazných aktů Unie přijatých Komisi v souladu s šestou odrážkou prvního pododstavce odstavce 10, může orgán EMSA vypracovat návrhy technických norem.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].‚.

"

-1a)  Článek 8 se mění takto:

   a) Dosavadní znění se označuje jako odstavec 1 a nahrazuje se tímto:"
1.  Zákazy stanovené v této směrnici se nevztahují na obchodování s vlastními akciemi v rámci programů ‚zpětného odkupu‘ nebo za účelem stabilizace finančního nástroje, pokud toto obchodování probíhá v souladu s prováděcími opatřeními. Tato opatření se přijímají postupem platným pro akty v přenesené pravomoci podle článků 17, 17a a 17b."
   b) Doplňuje se nový odstavec, který zní:"
1a.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí v souladu odstavcem 1, může orgán EMSA vypracovat návrhy prováděcích technických norem.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA]."

-1c)  V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Členské státy poskytnou každoročně orgánu ESMA souhrnné informace týkající se všech administrativních opatření a sankcí uvalených v souladu s odstavci 1 a 2.

Příslušný orgán podá současně orgánu ESMA zprávu o všech sankcích, které se zveřejní v souladu s prvním pododstavcem. V případě, kdy se zveřejněná sankce týká investiční firmy povolené v souladu se směrnicí 2004/39/ES, ESMA připojí odkaz na zveřejněnou sankci v rejstříku investičních firem zřízených podle čl. 5 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.

"

-1d)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 15a

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [ESMA].

2.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA].

"

1)  ▌Článek 16 se mění takto:

   a) V odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:"
Aniž je dotčen článek 258 SFEU, může příslušný orgán, jehož žádosti o informace nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno nebo jehož žádost o informace byla zamítnuta, na toto zamítnutí nebo nevyhovění v přiměřené lhůtě upozornit orgán ESMA. V takovém případě orgán ESMAS může jednat v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], aniž jsou dotčeny možnosti odmítnout vyhovět žádosti o informace uvedené v druhém pododstavci a možnost orgánu ESMA jednat v těchto případech v souladu s článkem 9 tohoto nařízení.
Aniž je dotčen článek 258 SFEU, může příslušný orgán, jehož žádosti o zahájení vyšetřování nebo žádosti o povolení pro jeho zaměstnance, aby mohli doprovázet své protějšky v příslušných orgánech jiného členského státu, není vyhověno v přiměřené lhůtě nebo jehož žádost je zamítnuta, na toto zamítnutí nebo nevyhovění v přiměřené lhůtě upozornit orgán ESMA. V takovém případě orgán ESMAS může jednat v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], aniž jsou dotčeny možnosti odmítnout vyhovět žádosti o informace uvedené ve čtvrtém pododstavci čl. 16 odst. 4 a možnost orgánu ESMA jednat v těchto případech v souladu s článkem 9 tohoto nařízení.
   b) V odstavci 4 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:
"
   c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"
5.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování odstavců 2 a 4, může ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem pro postupy a formy týkající výměny informací a přeshraniční kontroly, jak jsou uvedeny v tomto článku.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA]."

1a)  Článek 17 se mění takto:

Odstavec 2a se nahrazuje tímto:"

2a.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 1, čl. 6 odst. 10, článku 8, čl. 14 odst. 2 a čl. 16 odst. 5 se svěří Komisi na období čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 17a nezruší.

"

Vkládají se nové odstavce, které znějí:"

2aa.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

2ab.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 17a a 17b.

"

Odstavec 3 se zrušuje.

1b)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 17a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci podle článku 1, čl. 6 odst. 10, článku 8, čl.14 odst. 2 a čl. 16 odst. 5 mohou kdykoliv Evropský parlament nebo Rada zrušit.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jež by se mohly stát předmětem zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm uveden. Nedotýká se již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 17b

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlamentu i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví proti aktu v přenesené pravomoci námitky, nevstoupí tento akt v platnost. V souladu s článkem 296 SFEU orgány, který vznesou námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.

"

Článek 4

Změny směrnice 2003/41/ES

Směrnice 2003/41/ES se mění takto:

-1)  Článek 9 se mění takto:

Písmeno a) se nahrazuje tímto:"

   a) instituce byla zapsána příslušným dozorovým orgánem ve vnitrostátním rejstříku nebo byla povolena; v případě přeshraničních činností uvedených v článku 20 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých instituce působí; tyto informace jsou sděleny Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), který je zveřejní na svých internetových stránkách;
"

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

5.  V případě přeshraniční činnosti uvedené v článku 20 podléhají podmínky provozování instituce předchozímu povolení příslušnými orgány domovského členského státu. Při udělení tohoto povolení členské státy okamžitě informují EIOPA.

"

1)  Článek 13 se mění takto:

a)  Dosavadní text se označuje jako odstavec 1.

b)  Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

2.  Orgán EIOPA zřízený nařízením (EU) č. .../2010 může připravit návrhy prováděcích norem pro formy a formáty dokumentů uvedených v odst. 1 písm. c) body i) až vi).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

1a)  V čl. 14 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Každé rozhodnutí zakázat činnost instituce musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané instituci. Musí být také oznámeno orgánu EIOPA.

"

1b)  V čl. 15 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

6.  Za účelem další harmonizace pravidel výpočtu technických rezerv, která může být odůvodněná zejména u úrokových sazeb a dalších předpokladů ovlivňujících úroveň technických rezerv, vydá Komise po poradě s EIOPA každé dva roky nebo na žádost členského státu zprávu o situaci ohledně vývoje přeshraničních činností.

"

2)  V článku 20 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

11.  ▌Členské státy podají zprávu orgánu EIOPA o svých vnitrostátních předpisech obezřetnostní povahy relevantní pro oblast plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahuje odkaz na vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy v odstavci 1. ▌

Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a nejméně jednou za dva roky a orgán EIOPA dá tuto informaci k dispozici na svých internetových stránkách.

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto odstavce, orgán EIOPA vytvoří návrhy prováděcích technických norem pro postupy, formáty a šablony, jež mají být používány příslušnými orgány členských států při předávání a aktualizaci příslušných informací pro orgán EIOPA. Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA].

"

2a)  Článek 21 se mění takto:

Název se nahrazuje tímto:"

Spolupráce mezi členskými státy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Komisí

"

b) vkládá se nový odstavec, který zní:"

2a.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [EIOPA].

Příslušné orgány neprodleně poskytnou EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA], v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.

"

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

3.  Každý členský stát informuje Komisi a orgán EIOPA o hlavních obtížích, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice.

Komise, orgán EIOPA a příslušné orgány daných členských států prošetří tyto obtíže co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

"

Článek 5

Změny směrnice 2003/71/ES

Směrnice 2003/71/ES se mění takto:

-1)  V článku 4 se vkládá nový odstavec, který zní:"

3a.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace této směrnice, může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) vypracovat návrhy technických norem po určení výjimek týkajících odst. 1 písm. a), d) a e) a odst. 2 písm. a), b), e), f), g) a h).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7a až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

-1a)  V čl. 5 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, orgán ESMA připraví návrh prováděcích technických norem s cílem zajistit jednotné uplatňování aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí postupem podle odstavce 5 v souvislosti s jednotnou šablonou pro prezentaci souhrnu a aby se investorům umožnilo porovnat příslušný cenný papír s dalšími relevantními produkty.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

-1b)  V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

3a.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí v souladu odstavcem 1, může orgán EMSA vypracovat návrhy prováděcích technických norem.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

1)  V článku 8 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

5.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí v souladu odstavcem 4, může orgán EMSA vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Orgán uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

2)  Článek 13 se mění takto:

   a) V odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"
Příslušný orgán oznámí orgánu ESMA schválení prospektu a dodatku k tomuto prospektu v témže okamžiku, kdy je toto schválení oznámeno emitentovi, předkladateli nabídky nebo osobě, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu. Příslušné orgány informují v témže okamžiku orgán ESMA a poskytnou mu kopii uvedeného prospektu a dodatku k tomuto prospektu."
   b) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"
5.  Příslušný orgán domovského členského státu může přenést schvalování prospektu na příslušný orgán jiného členského státu po předchozím oznámení orgánu ESMA a po dohodě s příslušným orgánem. Toto přenesení se oznámí emitentovi, předkladateli nabídky nebo osobě, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, do tří pracovních dnů ode dne rozhodnutí, které přijme příslušný orgán domovského členského státu. Lhůta uvedená v odstavci 2 začne běžet od uvedeného dne. Čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] se nepoužije na přenesení schvalování prospektu podle tohoto odstavce.
Pro zajištění jednotného uplatňování této směrnice a pro usnadnění komunikace mezi orgány dohledu a orgánem ESMA může orgán ESMA vytvořit návrhy prováděcích technických norem pro zavedení standardních formulářů, šablon a postupů pro oznamování uvedené v tomto odstavci.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v druhém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA]."

3)  Článek 14 se mění takto:

   a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Jakmile je prospekt schválen, uloží jej emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, u příslušného orgánu domovského členského státu, který jej zpřístupní orgánu ESMA, a zveřejní jej co nejdříve, v každém případě přiměřenou dobu před veřejnou nabídkou dotyčných cenných papírů nebo jejich přijetím k obchodování, nejpozději na počátku této nabídky či obchodování. Kromě toho v případě počáteční veřejné nabídky třídy akcií dosud nepřijaté k obchodování na regulovaném trhu, která má být poprvé přijata k obchodování, bude prospekt k dispozici nejméně šest pracovních dnů před koncem nabídky."

b)  Vkládá se odstavec ▌, který zní:"

4a.  Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam prospektů schválených v souladu s článkem 13, případně včetně hypertextového odkazu na prospekty zveřejněné na internetových stránkách příslušného orgánu domovského členského státu, na internetových stránkách emitenta nebo na internetových stránkách regulovaného trhu. Zveřejněný seznam je aktualizován a každá položka seznamu zůstává na internetových stránkách po dobu nejméně 12 měsíců.

"

4)  V článku 16 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

3.  Aby se zajistila soudržná harmonizace, upřesnily požadavky stanovené v tomto článku a zohlednil technický vývoj na finančních trzích, orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních norem s cílem upřesnit situace, kdy si významná nová skutečnost, podstatná chyba nebo nepřesnost týkající se údajů uvedených v prospektu vyžadují zveřejnění dodatku k prospektu. Orgán ESMA předloží uvedené návrhy regulačních norem Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

5)  Článek 17 se mění takto:

   a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto:

1.  Aniž je dotčen článek 23, jestliže se veřejná nabídka nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu provádí v jednom členském státě nebo více členských státech nebo v členském státě jiném nežli domovském členském státu, je prospekt schválený domovským členským státem s veškerými dodatky platný pro veřejnou nabídku nebo přijetí k obchodování v jakémkoli počtu hostitelských členských států za předpokladu, že orgán ESMA a příslušný orgán každého hostitelského členského státu obdrží oznámení v souladu s článkem 18. Příslušné orgány hostitelských členských států neprovádějí žádné schvalovací nebo správní řízení týkající se prospektů.

"

b)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Pokud po schválení prospektu vyvstanou významné nové skutečnosti, podstatné chyby nebo nepřesnosti uvedené v článku 16, požaduje příslušný orgán domovského členského státu zveřejnění dodatku, který musí být schválen v souladu s čl. 13 odst. 1. Orgán ESMA a příslušný orgán hostitelského členského státu mohou příslušný orgán domovského členského státu informovat o potřebě nových údajů.

"

6)  V článku 18 se doplňují nové odstavce ▌, které znějí:"

3.  Příslušný orgán domovského členského státu oznámí orgánu ESMA osvědčení o schválení prospektu v témže okamžiku jako příslušnému orgánu hostitelského členského státu.

Orgán ESMA a příslušný orgán hostitelského členského státu na svých internetových stránkách zveřejní seznam osvědčení o schválení prospektů (včetně případně dodatků k těmto prospektům) oznámených v souladu s tímto článkem, případně včetně hypertextového odkazu na tyto položky zveřejněné na internetových stránkách příslušného orgánu domovského členského státu, na internetových stránkách emitenta nebo na internetových stránkách regulovaného trhu. Zveřejněný seznam je aktualizován a každá položka seznamu zůstává na internetových stránkách po dobu nejméně 12 měsíců.

4.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice a aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích, může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích norem pro zavedení standardních formulářů, šablon a postupů oznamování osvědčení o schválení, kopií prospektů, překladu souhrnu a jakéhokoli dodatku prospektu.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

7)  Článek 21 se mění takto:

Vkládají se nové odstavce, které znějí:

1a.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [ESMA].

1b.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA].

"

   b) V odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"
Členské státy uvědomí Komisi, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států o všech ujednáních uzavřených v souvislosti s přenesením úkolů, včetně přesných podmínek tohoto přenesení."

c)  V odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Orgán se může účastnit kontrol na místě podle písmene d) prováděných společně dvěma či více příslušnými orgány.

"

8)  Článek 22 se mění takto:

a)  Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

3.  Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům ve výměně důvěrných informací či v předávání důvěrných informací orgánu ESMA nebo Evropskému výboru pro systémová rizika, s výhradou omezení, která se týkají informací o konkrétních firmách a o působení na třetí země, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESRB]. Informace vyměněné mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA nebo Evropským výborem pro systémová rizika podléhají povinnosti zachování profesního tajemství, která platí pro osoby zaměstnané nebo dříve zaměstnané u příslušných orgánů, které informace získají.

"

b)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:"

4.  Aby se zajistila soudržná harmonizace podle tohoto článku a zohlednil technický vývoj na finančních trzích, orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních norem s cílem upřesnit informace, jež stanoví odstavec 2.

Na Komisi se přenáší pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

8a)  Článek 23 se nahrazuje tímto:

Článek 23

Bezpečnostní opatření

1.  Jestliže příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že se emitent nebo finanční instituce pověřené veřejnou nabídkou dopustili protiprávního činu nebo že došlo k porušení povinností emitenta z důvodu skutečnosti, že cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, sdělí svá zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.

2.  Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo z důvodu toho, že se tato opatření ukážou jako nedostatečná, emitent nebo finanční instituce pověřená veřejnou nabídkou nadále porušuje příslušné právní předpisy, příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA přijme veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a co nejdříve o tom informuje Komisi a orgán ESMA.

"

Článek 6

Změny směrnice 2004/39/ES

Směrnice 2004/39/ES se mění takto:

-1)  V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  K zohlednění vývoje na finančních trzích a zajištění jednotného uplatňování této směrnice vymezí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b ve věci výjimek uvedených v písmenech c), i) a k) kritéria k určení toho, kdy má být činnost považována na úrovni skupiny za doplňkovou k hlavní činnosti, a určení toho, kdy je činnost prováděna příležitostně.

"

-1a)  V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  K zohlednění vývoje na finančních trzích a k zajištění jednotného uplatňování této směrnice, upřesní Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b definice uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

"

1)  V článku 5 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3.  Členské státy vytvoří rejstřík všech investičních podniků. Rejstřík je veřejně přístupný a obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má investiční podnik povolení. Rejstřík se pravidelně aktualizuje. Každé vydané povolení musí být oznámeno Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Orgán ESMA vytvoří seznam všech investičních podniků v Unii. Seznam obsahuje údaje o službách nebo činnostech, pro něž má investiční podnik povolení, a je pravidelně aktualizován. Orgán ESMA zveřejňuje tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

Pokud příslušný orgán v souladu s čl. 8 písm. b) až d) povolení odejme, informace o tomto odejmutí se v seznamu zveřejní po dobu pěti let.

"

2)  V článku 7 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

4.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku a čl. 9 odst. 2 až 4, čl. 10 odst. 1 a 2 a článku 12, orgán ESMA připraví návrhy regulačních norem s cílem:

     a) upřesnit údaje, které mají být poskytnuty příslušným orgánům podle čl. 7 odst. 2, včetně plánu činností;
     b) upřesnit požadavky na vedení investičních podniků podle čl. 9 odst. 4 a informace pro oznamování předpokládané v čl. 9 odst. 2;
     c) upřesnit požadavky na akcionáře a členy s kvalifikovanou účastí a překážky, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu podle čl. 10 odst. 1 a 2.

Orgán Komisi předloží návrhy technických norem uvedené v písmenech a) a b) do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních technických norem uvedených v písmenech a), b) a c) podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění čl. 7 odst 2 a čl. 9 odst. 2 vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem k určení standardních formulářů, šablon a postupů pro oznamování či poskytování informací podle těchto ustanovení.

Orgán návrhy prováděcích technických regulačních norem uvedené ve čtvrtém pododstavci předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

2a)  V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

Každé odejmutí povolení se oznamuje orgánu ESMA.

"

3)  V článku 10a se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

8.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, orgán ESMA připravuje návrhy regulačních norem ke stanovení vyčerpávajícího seznamu informací uvedených v odstavci 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen čl. 10a odst. 2.

Orgán uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování článků 10, 10a a 10b, vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem k určení standardních formulářů, šablon a postupů pro konzultační proces mezi příslušnými orgány podle čl. 10 odst. 4.

Orgán uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

3a)  V čl. 10b odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

Aby byl zohledněn vývoj na finančních trzích a bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření, která upraví kritéria stanovená v prvním pododstavci tohoto odstavce.

"

3b)  V článku 13 se odstavec 10 nahrazuje tímto:"

K zohlednění vývoje na finančních trzích a k zajištění jednotného uplatňování odstavců 2 až 9, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b prováděcí opatření upřesňující konkrétní organizační požadavky kladené na investiční podniky, které poskytují různé investiční služby nebo vykonávají různé investiční činnosti a poskytují doplňkové služby nebo jejich kombinaci.

"

3c)  Článek 15 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy uvědomí Komisi a orgán ESMA o veškerých potížích obecné povahy, s nimiž se jejich investiční podniky potýkají při svém usazování nebo poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve třetích zemích.

"

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Pokud Komise na základě informací, které jí byly předány podle odstavce 1, shledá, že určitá třetí země neumožňuje investičním podnikům z Unie účinný přístup na trh srovnatelný s přístupem, který Unie umožňuje investičním podnikům dotyčné třetí země, předloží Radě návrhy zohledňující pokyny vydané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a požadující, aby jí bylo uděleno odpovídající zmocnění pro jednání za účelem získání srovnatelných podmínek hospodářské soutěže pro investiční podniky z Unie. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

V souladu s článkem 217 SFEU je Evropský parlament neprodleně a plně informován ve všech stádiích tohoto postupu.

Pro účely tohoto článku je orgán Komisi nápomocen.

"

3d)  V čl. 16 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy může vypracovat pokyny pro metody sledování uvedené v tomto článku.

"

3e)  V čl. 18 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

3.  K zohlednění vývoje na finančních trzích a k zajištění důsledné harmonizace a jednotného uplatňování odstavců 1 a 2, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b:

"

3f)  V čl. 19 odst. 6 se první odrážka nahrazuje tímto:"

   výše uvedené služby se týkají akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu nebo na rovnocenném trhu třetí země, nástrojů peněžního trhu, dluhopisů nebo jiných forem dluhových cenných papírů (kromě dluhopisů nebo cenných papírů zahrnujících derivátový nástroj), SKIPCP a jiných nekomplexních finančních nástrojů. Trh třetí země se považuje za rovnocenný regulovanému trhu, pokud splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III. Komise a orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam trhů, které jsou považovány za rovnocenné. Tento seznam se pravidelně aktualizuje. Orgán ESMA napomáhá Komisi v tomto hodnocení trhů třetích zemí;
"

3g)  V čl. 19 odst. 10 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

10.  K zajištění nutné ochrany investorů a jednotného uplatňování odstavců 1 až 8 Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b zajistí, aby investiční podniky jednaly při poskytování investičních nebo doplňkových služeb svým klientům v souladu se zásadami stanovenými v uvedených ustanoveních. Tato opatření přihlédnou k:

"

3h)  V čl. 21 odst. 6 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

6.  K zajištění nezbytné ochrany investorů, spravedlivého a řádného fungování trhů a jednotného uplatňování odstavců 1, 3 a 4 přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření týkající se:

"

3i)  V čl. 22 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

3.  K zajištění toho, aby opatření na ochranu investorů a zaručení spravedlivého a řádného fungování trhů zohledňovala technický vývoj na finančních trzích a jednotné uplatňování odstavců 1 a 2, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b stanoví opatření, která vymezí:

"

3j)  V čl. 23 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

3.  Členské státy, které rozhodnou, že investičním podnikům povolí využívat smluvní zástupce, zřídí veřejný rejstřík. Smluvní zástupci se zapisují do veřejného rejstříku v členském státě, v němž jsou usazeni. Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách odkazy/hyperlinky na veřejné rejstříky zřízené na základě tohoto článku členskými státy, které rozhodly, že investičním podnikům povolí využívat smluvní zástupce.

"

3k)  V čl. 24 odst. 5 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

5.  K zajištění důsledné harmonizace a jednotného uplatňování odstavců 2, 3 a 4 s ohledem na měnící se tržní praxi a k usnadnění účinného fungování jednotného trhu vymezí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b:

"

3l)  Článek 25 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

1.  Aniž je dotčeno rozdělení odpovědnosti za kontrolu dodržování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu), zajistí členské státy, které v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] koordinuje orgán ESMA, přijetí vhodných opatření umožňujících příslušnému orgánu sledovat činnosti investičních podniků k zajištění toho, aby jednaly čestně, spravedlivě, profesionálně a způsobem podporujícím integritu trhu.

"

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Členské státy vyžadují, aby investiční podniky uchovávaly nejméně po dobu pěti let pro příslušný orgán relevantní údaje týkající se všech transakcí s finančními nástroji, které provedly na vlastní účet nebo jménem klienta. V případě transakcí provedených jménem klientů obsahují záznamy všechny informace o totožnosti klienta a informace požadované podle směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz.

Orgán ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 20 nařízení (EU) č. .../2010.

"

c) odstavec 7 se nahrazuje tímto:"

7.  ' K zajištění toho, že opatření na ochranu integrity trhu budou upravována způsobem zohledňujícím technický vývoj na finančních trzích, a k zajištění důsledné harmonizace a jednotného uplatňování odstavců 1 až 5 Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b vymezí metody a opatření pro ohlašování finančních transakcí, formu a obsah těchto hlášení a kritéria pro vymezení relevantního trhu v souladu s odstavcem 3.‚.

"

3m)  Článek 27 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

'2.  Orgán příslušný pro trh nejrelevantnější z hlediska likvidity ve smyslu článku 25 stanoví nejméně jednou ročně na základě aritmetického průměru hodnot příkazů provedených na trhu pro danou akcii třídu akcií, ke které daná akcie přísluší. Tyto informace se zpřístupňují všem účastníkům trhu a předávají Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách.

"

b)  v odstavci 7 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

7.  ‚K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 až 6 způsobem, který podporuje efektivní oceňování akcií a maximalizuje možnost investičních podniků dosáhnout pro jejich klienty nejlepších podmínek, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření, která:‘.

"

3n)  V čl. 28 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

'3.  K zajištění transparentního a řádného fungování trhů a jednotného uplatňování odstavce 1 přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření, která:

"

3o)  V čl. 29 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

3.  ‚K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření týkající se:‘.

"

3p)  V čl. 30 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

'3.  K zajištění účinného a řádného fungování finančních trhů a k zajištění  jednotného uplatňování odstavců 1 a 2, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření týkající se:

"

4)  Článek 31 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Pokud investiční podnik hodlá využívat smluvní zástupce, sdělí příslušný orgán domovského členského státu investičního podniku na žádost příslušného orgánu hostitelského členského státu a v přiměřené lhůtě totožnost smluvních zástupců, které hodlá investiční podnik v tomto členském státě využívat. Hostitelský členský stát může tyto informace zveřejnit. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 20 nařízení (EU) č. .../2010.

"

   b) doplňuje se odstavec 7, který zní:"

7.  Aby byla zajištěna jednotná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA vypracovat návrh regulačních norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 2, 4 a 6.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3, 4 a 6.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

5)  V článku 32 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

10.  Aby byla zajištěna jednotná harmonizace tohoto článku ▌, může orgán ESMA vypracovat návrh regulačních norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 2, 4 a 9.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3 a 9.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

5a)  V článku 36 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

5a.  ‚Každé odejmutí povolení se oznamuje orgánu ESMA.‘.

"

5b)  V článku 39 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

'1a.  Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku, připravuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem pro určení podmínek uplatňování písmene d). Orgán uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

5c)  V čl. 40 odst. 6 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

6.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování odstavců 1 až 5, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b:

"

5d)  V článku 41 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Příslušný orgán, který požaduje pozastavení obchodování s finančním nástrojem nebo stažení finančního nástroje z obchodování na jednom nebo více regulovaných trzích, své rozhodnutí ihned zveřejní a uvědomí o něm Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány ostatních členských států. S výjimkou případů, kdy by to mohlo závažně poškodit zájmy investorů nebo řádné fungování trhu, požádají příslušné orgány ostatních členských států o pozastavení obchodování s tímto finančním nástrojem nebo stažení tohoto finančního nástroje z obchodování na regulovaných trzích a MTF, jež jsou provozovány pod jejich dohledem.

"

5e)  Článek 42 se mění takto:

a) v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Regulovaný trh sdělí příslušnému orgánu svého domovského členského státu, ve kterém členském státě hodlá takové systémy vytvořit. Příslušný orgán domovského členského státu tuto informaci sdělí do jednoho měsíce členskému státu, ve kterém daný regulovaný trh hodlá takové systémy vytvořit. Orgán ESMA může požádat o přístup k těmto údajům v souladu s postupem a podmínkami stanovenými v článku 20 nařízení (EU) č. .../2010.

"

b) doplňuje se nový odstavec, který zní:"

7a.  Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích a byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku, připravuje orgán ESMA návrhy technických norem pro určení podmínek uplatňování odstavce 1. Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

5f)  V čl. 44 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

3.  K zohlednění vývoje na finančních trzích a k zajištění důsledné harmonizace a jednotného uplatňování odstavců 1 a 2, Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b přijme opatření týkající se:

"

5g)  V čl. 45 odst. 3 se návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

3.  K zajištění účinného a řádného fungování finančních trhů s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích a zajistit důslednou harmonizaci a jednotné uplatňování tohoto článku přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b opatření týkající se:

"

6)  Článek 47 se nahrazuje tímto:"

Článek 47

Seznam regulovaných trhů

Každý členský stát vypracuje seznam regulovaných trhů, pro které je domovským členským státem, a předá tento seznam ostatním členským státům a orgánu ESMA. Podobné sdělení se uskuteční při každé změně uvedeného seznamu. Orgán ESMA seznam všech regulovaných trhů zveřejňuje na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

"

7)  Článek 48 se mění takto:

   a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Každý členský stát určí příslušné orgány pověřené plněním každého z úkolů stanovených touto směrnicí. Členské státy sdělí Komisi, orgánu ESMA a příslušným orgánům ostatních členských států, které příslušné orgány jsou pověřené plněním těchto úkolů a případné rozdělení těchto úkolů."
   b) V odstavci 2 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"
Členské státy uvědomí Komisi, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních členských států o všech ujednáních uzavřených v souvislosti s přenesením úkolů, včetně přesných podmínek tohoto přenesení."
   c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:"
3.  Orgán ESMA seznam všech příslušných orgánů podle odstavců 1 a 2 zveřejňuje na svých internetových stránkách a aktualizuje jej."

7a)  V článku 51 se vkládají nové odstavce, které znějí:"

Členské státy poskytnou každoročně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy souhrnné informace týkající se všech administrativních opatření a sankcí uvalených v souladu s odstavci 1 a 2.

Příslušný orgán podá současně orgánu ESMA zprávu o všech sankcích, které se zveřejní v souladu s předchozím pododstavcem. V případě, že se zveřejněná sankce týká investičního podniku povoleného v souladu s touto směrnicí, připojí orgán ESMA odkaz na zveřejněnou sankci v rejstříku investičních podniků zřízeným podle čl. 5 odst. 3 této směrnice.

"

8)  V článku 53 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

3.  Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA postupy vyřizování stížností a zjednávání nápravy podle odstavce 1, které jsou dostupné v jejich jurisdikci.

Orgán ESMA seznam všech mimosoudních mechanismů zveřejňuje na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

"

8a)  Název kapitoly II se nahrazuje tímto:"

Spolupráce mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy

"

8b)  V čl. 56 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

K usnadnění a urychlení spolupráce, a zejména výměny informací, určí členské státy jediný příslušný orgán jako kontaktní místo pro účely této směrnice. Členské státy sdělí Komisi, orgánu ESMA a ostatním členským státům názvy orgánů, které určí k přijímání žádostí o výměnu informací nebo o spolupráci podle tohoto odstavce. Orgán ESMA seznam těchto orgánů zveřejňuje na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

"

8c)  V článku 56 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

Pokud má příslušný orgán závažné důvody se domnívat, že subjekty, které nespadají pod jeho dohled, na území jiného členského státu jednají nebo jednaly v rozporu s touto směrnicí, informuje o tom co nejkonkrétněji příslušný orgán jiného členského státu a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy. Tento orgán přijme příslušná opatření. Vyrozumí rovněž informující příslušný orgán a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o výsledku opatření a v rámci možností o významném vývoji, k němuž došlo v mezidobí. Tímto odstavcem není dotčena příslušnost příslušného orgánu, který informace předal.

"

8d)  V článku 56 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

5.  K zajištění jednotného uplatňování odstavců 1 a 2 vymezí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 64, 64a a 64b podobu spolupráce příslušných orgánů a kritéria, podle nichž by bylo možné považovat činnost regulovaného trhu v hostitelském členském státě za činnost se značným významem pro fungování trhů cenných papírů, a stanoví ochranu investorů v tomto hostitelském členském státě.

"

9)  V článku 56 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:"

6.  Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro dohody o spolupráci uvedené v odstavci 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

10)  Článek 57 se mění takto:

a)  Dosavadní znění se označuje jako odstavec 1.

   aa) Doplňuje se nový odstavec, který zní:"
1a.  Aby bylo dosaženo sbližování postupů dohledu, může se orgán podílet na činnosti kolegií orgánů dohledu, včetně šetření na místě, které společně provádí dva nebo více příslušných orgánů v souladu s článkem 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. ..../2010 [ESMA]."
   b) Doplňuje se odstavec 2, který zní:"
2.  Pro zajištění důsledné harmonizace odstavce 1 může orgán ESMA vypracovat návrhy regulačních norem upřesňující, jaké údaje si vyměňují příslušné orgány v rámci své spolupráce při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].
Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování odstavce 1 může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro spolupráci příslušných orgánů při dohledu, kontrole na místě a vyšetřování.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010."

11)  Článek 58 se mění takto:

a)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4.  Pro zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro výměnu informací.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. .../2010.

"

   b) odstavec 5 se nahrazuje tímto:"
5.  Články 54, 58 a 63 nebrání příslušnému orgánu, aby předával orgánu ESMA, Evropskému výboru pro systémová rizika zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010, centrálním bankám, Evropskému systému centrálních bank a Evropské centrální bance jako měnovým orgánům a případně jiným orgánům veřejné moci příslušným pro dohled nad platebními systémy a systémy vypořádání důvěrné informace určené k plnění jejich úkolů; podobně mohou tyto orgány nebo instituce předávat příslušným orgánům informace, které mohou příslušné orgány potřebovat pro účely plnění svých funkcí podle této směrnice."

11a)  V článku 59 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  V případě takového odmítnutí o něm příslušný orgán vyrozumí dožadující orgán a orgán ESMA a poskytne co nejpodrobnější informace.

"

12)  V článku 60 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

4.  V zájmu zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem pro zavedení standardních formulářů, šablon a postupů pro konzultace dalších příslušných orgánů před udělením povolení.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci ▌podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

13)  Článek 62 se mění takto:

a)  v odst. 1 druhém pododstavci se třetí věta nahrazuje tímto:"

Komise a orgán ESMA jsou o těchto opatřeních neprodleně informovány.‚;

"

   b) v odst. 2 třetím pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:"
‚Komise a orgán ESMA jsou o těchto opatřeních neprodleně informovány.‘;"
   c) V odst. 3 druhém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:"
‚Komise a orgán ESMA jsou o těchto opatřeních neprodleně informovány.‘."

13a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

'Článek 62a

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [ESMA].

2.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.

"

14)  V článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy a orgán ESMA mohou v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] uzavírat s příslušnými orgány třetích zemí dohody o spolupráci upravující výměnu informací pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 54. Tato výměna informací musí být určena k plnění úkolů uvedených příslušných orgánů.

Členské státy a orgán ESMA mohou do třetí země předávat osobní údaje v souladu s kapitolou IV směrnice 95/46/ES.

Členské státy a orgán ESMA mohou dohody o spolupráci upravující výměnu informací uzavírat rovněž s orgány, subjekty a fyzickými nebo právnickými osobami třetích zemí příslušnými pro jeden nebo několik z následujících úkolů:

   a) dohled nad úvěrovými institucemi, jinými finančními institucemi, pojišťovnami a finančními trhy;
   b) likvidaci a konkurs investičních podniků a jiná podobná řízení;
   c) provádění povinných auditů účetnictví investičních podniků a jiných finančních institucí, úvěrových institucí a pojišťoven při výkonu dohledu nebo při plnění jejich úkolů v oblasti správy systémů odškodnění;
   d) dozor nad orgány, které se účastní likvidace a konkursu investičních podniků a podobných řízení;
   e) dozor nad osobami pověřenými výkonem povinných auditů pojišťoven, úvěrových institucí, investičních podniků a jiných finančních institucí.

Dohody o spolupráci uvedené ve třetím pododstavci mohou být uzavírány pouze tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle článku 54. Výměna informací je určena k plnění úkolů uvedených orgánů či subjektů nebo fyzických či právnických osob.

"

14a)  Článek 64 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 2, článku 4, čl. 10b odst. 1, čl. 13 odst. 10, článcích 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 40, 44, 45 a čl. 56 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu čtyř let po vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 64c nezruší.

"

   b) Vkládají se nové odstavce, které znějí:"
-2a.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament a Radu.
-2b.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 64a a 64b."
   c) odstavec 2a se nahrazuje tímto:"
2a.  Žádný z aktů v přenesené pravomoci nesmí měnit základní ustanovení této směrnice."
   d) odstavec 4 se zrušuje.

14b)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 64a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli zrušit přenesení pravomocí uvedené v článcích 2, 4, čl. 10b odst. 1, čl. 13 odst. 10, článcích 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 28, 29, 30, 40, 44, 45 a čl. 56 odst. 2.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jež by se mohly stát předmětem zrušení.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm uveden. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 64b

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud jak Evropský parlament, tak i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vysloví proti aktu v přenesené pravomoci námitky, nevstoupí tento akt v platnost. V souladu s článkem 296 SFEU orgán, který vznese námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.

"

Článek 7

Změny směrnice 2004/109/ES

Směrnice 2004/109/ES se mění takto:

-1)  Ustanovení čl. 2 odst. 3 se mění takto:

a)  první pododstavec se nahrazuje tímto:"

3.  Aby byl zohledněn technický vývoj na finančních trzích, byla zajištěna důsledná harmonizace a upřesněny požadavky odstavce 1, přijme Komise v souladu s postupy stanovenými v čl. 27 odst. 2 a 2a akty v přenesené pravomoci a prováděcí opatření týkající se definic uvedených v odstavci 1.

"

b) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:"

Opatření uvedená v písmenech a) a b) druhého pododstavce se stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b.

"

-1a)  Článek 4 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se vkládá nové písmeno, které zní:"

   aa) přílohu obsahující shrnutí ročních účetních závěrek podle zemí;
"

b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

6.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavci 1. Komise zejména specifikuje technické podmínky, za nichž má zveřejněná výroční finanční zpráva, včetně auditorské zprávy, zůstat veřejně přístupná. Komise může případně rovněž upravit dobu pěti let uvedenou v odstavci 1.

"

-1b)  V článku 5 se odstavec 6 mění takto:

a)  první pododstavec se nahrazuje tímto:"

6.  Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích, zajistila důslednou harmonizaci a upřesnila příslušné požadavky odstavců 1 až 5 tohoto článku a zaručila jejich jednotné uplatňování, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 a 2a příslušná opatření.

"

b) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:"

Opatření uvedená v písmenu a) se přijímají regulativním postupem uvedeným v čl. 27 odst. 2. Opatření uvedená v písm. b) a c) se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b.

"

c) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:"

V případě potřeby může Komise upravit dobu pěti let uvedenou v odstavci 1 prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článků 27, 27a a 27b.

"

-1c)  Ustanovení čl. 9 odst. 7 se mění takto:

a)  první pododstavec se nahrazuje tímto:"

7.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavcích 2, 4 a 5.

"

b)  druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"

Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 27, 27a a 27b specifikuje maximální délku ‚krátkého vypořádacího cyklu‘ uvedeného v odstavci 4 tohoto článku, jakož i vhodné kontrolní mechanismy příslušného orgánu domovského členského státu.

"

1)  Článek 12 se mění takto:

a)  v odstavci 8:

  i) návětí prvního pododstavce nahrazuje tímto:"

8.  Aby vzala v úvahu technický vývoj na finančních trzích, zajistila důslednou harmonizaci a specifikovala požadavky stanovené v odstavcích 1, 2, 4, 5 a 6 tohoto článku, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření:

"

   ii) písmeno a) se zrušuje;
     iii) druhý pododstavec se zrušuje;

b)  doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:"

9.  Aby zajistil jednotné podmínky uplatňování ▌ tohoto článku a vzal v úvahu technický vývoj na finančních trzích, může ESMApřipravovat návrhy prováděcích technických norem pro stanovení ▌standardního formuláře, šablon a postupů, které se použijí pro oznamování požadovaných informací emitentovi podle odstavce 1 nebo při podávání informací podle čl. 19 odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

2)  Článek 13 se mění takto:

a)  v odstavci 2 ▌:

   i) první pododstavec se nahrazuje tímto:

2.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavci 1. Zejména určí:

"

     ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:"
   c) obsah oznámení, které má být provedeno,
"
     iii) druhý pododstavec se zrušuje;

b)  Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

3.  Aby zajistil jednotné podmínky uplatňování ▌ tohoto článku a vzal v úvahu technický vývoj na finančních trzích, může ESMApřipravovat návrhy prováděcích technických norem pro stanovení ▌ standardního formuláře, šablon a postupů, které se použijí pro oznamování požadovaných informací emitentovi podle odstavce 1 tohoto článku nebo při podávání informací podle čl. 19 odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchprvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

2a)  V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

2.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavci 1.

"

2b)  V článku 17 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, přihlédnout k vývoji informačních a komunikačních technologií a zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3. Zejména specifikuje druhy finančních institucí, jejichž prostřednictvím může akcionář vykonávat finanční práva podle odst. 2 písm. c).

"

2c)  V článku 18 se odstavec 5 nahrazuje tímto:"

5.  Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, přihlédnout k vývoji informačních a komunikačních technologií a zajistit důslednou harmonizaci a specifikovat požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4. Zejména specifikuje druhy finančních institucí, jejichž prostřednictvím může držitel dluhového cenného papíru vykonávat finanční práva stanovená v odst. 2 písm. c).

"

2d)  V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Aby zajistila důslednou harmonizaci a specifikovala požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a3, přijímá Komise opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s čl. 27, 27a a 27b.

Komise zejména specifikuje postup, kterým emitent, držitel akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoba uvedená v článku 10 musí podat informace u příslušného orgánu domovského členského státu podle odstavců 1 nebo 3, aby:

     a) umožnila podání elektronickými prostředky v domovském členském státě;
     b) koordinovala podání výroční finanční zprávy uvedené v článku 4 této směrnice s podáním ročních informací uvedených v článku 10 směrnice 2003/71/ES.

"

2e)  V článku 21 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  S cílem zohlednit technický vývoj na finančních trzích, přihlédnout k vývoji informačních a komunikačních technologií a specifikovat požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3, přijímá Komise opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b.

Komise zejména specifikuje:

     a) minimální standardy pro šíření regulovaných informací podle odstavce 1;
     b) minimální standardy pro mechanismus centrálního ukládání podle odstavce 2.

Komise může rovněž určit a aktualizovat seznam médií pro šíření informací k veřejnosti.

"

2f)  V článku 22 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

1.  Orgán ESMA vypracuje pokyny v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] pro další usnadnění přístupu veřejnosti k informacím zveřejňovaným podle směrnice 2003/6/ES, směrnice 2003/71/ES a této směrnice.

"

2g)  Článek 23 se mění takto:

     a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Pokud je sídlo emitenta ve třetí zemi, může příslušný orgán domovského členského státu osvobodit emitenta od povinností podle článků 4 až 7 a čl. 12 odst. 6, článků 14, 15 a 16 až 18 za předpokladu, že právní předpisy dané třetí země stanoví rovnocenné požadavky nebo takový emitent splní požadavky právních předpisů třetí země, které příslušný orgán domovského členského státu považuje za rovnocenné.
Příslušný orgán poté informuje ESMA o udělené výjimce."
   b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:"
4.  Aby zajistila důslednou harmonizaci a jednotné uplatňování odstavce 1, přijme Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 prováděcí opatření:
   i) která stanoví mechanismus zajišťující určení rovnocennosti informací vyžadovaných podle této směrnice, včetně účetní závěrky, a informací, včetně účetní závěrky, vyžadovaných podle právních a správních předpisů třetí země;
   ii) která stanoví, že na základě svých právních a správních předpisů nebo praxe a postupů založených na mezinárodních standardech stanovených mezinárodními organizacemi, zajišťuje třetí země, ve které je emitent registrován, rovnocennost požadavků na informace stanovených v této směrnici.

V souvislosti s prvním pododstavcem bodem ii) rovněž Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření týkající se hodnocení standardů platných pro emitenty z více než jedné země.
Komise postupem stanoveným v čl. 27 odst. 2 přijme nutná rozhodnutí o rovnocennosti účetních standardů užívaných emitenty ze třetí země za podmínek stanovených v čl. 30 odst. 3 nejpozději do pěti let po datu uvedeném v článku 31. Pokud Komise rozhodne, že účetní standardy třetí země nejsou rovnocenné, může dotčeným emitentům povolit, aby po vhodné přechodné období tyto účetní standardy nadále používali.
V souvislosti s třetím pododstavcem rovněž Komise přijímá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření s cílem stanovit obecná kritéria rovnocennosti pro účetní standardy platné pro emitenty z více než jedné země.
Návrh aktu v přenesené pravomoci vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy."
   c) Odstavec 5 se nahrazuje tímto:"
5.  Aby zajistila důslednou harmonizaci a specifikovala požadavky stanovené v odstavci 2, může Komise přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření definující druh informací zveřejňovaných ve třetí zemi, který je důležitý pro veřejnost v Unii."
   d) V odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"
Komise rovněž přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 27, 27a a 27b opatření na zavedení obecných kritérií pro posouzení rovnocennosti pro účely prvního pododstavce."
   e) Doplňuje se nový odstavec, který zní:"
7a.  Orgán ESMA je nápomocen Komisi při provádění úkolů podle tohoto článku v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA]"

2h)  Článek 24 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

1.  Každý členský stát určí ústřední orgán uvedený v čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/71/ES jako příslušný ústřední správní orgán, který plní povinnosti stanovené v této směrnici a zajišťuje uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice. Členské státy o tom odpovídajícím způsobem uvědomí Komisi a ESMA.

"

   b) Odstavec 3 se nahrazuje tímto:"
3.  Členské státy uvědomí Komisi, ESMA v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) č. .../2010[ESMA] a příslušné orgány jiných členských států o jakékoli přijaté úpravě týkající se delegování úkolů, včetně přesných podmínek upravujících toto delegování."

3)  ▌Článek 25 se mění takto:

     a) vkládají se nové odstavce, které znějí:"
2a.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s ESMA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [ESMA].
2b.  Příslušné orgány neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], v souladu s článkem 10 uvedeného nařízení."
     b) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:"
Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům, aby si vyměňovaly důvěrné informace s orgánem ESMAEvropským výborem pro systémová rizika (ESRB) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č.…/2010.‚.nebo je těmto orgánům předávaly."
  

c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4.  Členské státy a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy podle článku 18 nařízení (../..ESMA) mohou uzavírat dohody o spolupráci stanovící výměnu informací s příslušnými orgány nebo subjekty třetích zemí, kterým jejich příslušné právní předpisy povolují plnit jakýkoliv z úkolů, které tato směrnice ukládá příslušným orgánům, v souladu s článkem 24. V případě, že členské státy uzavírají dohody o spolupráci, uvědomí o tom ESMA. Tato výměna informací podléhá zárukám úředního tajemství nejméně na úrovni uvedené v tomto článku. Cílem takové výměny informací je výkon funkce dohledu uvedených orgánů nebo subjektů. Pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, ke kterým tyto orgány daly souhlas.

"

3a)  Článek 26 se nahrazuje tímto:"

Článek 26

Bezpečnostní opatření

1.  Jestliže příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí, že se emitent nebo držitel akcií či jiných finančních nástrojů nebo osoba uvedená v článku 10 dopustili protiprávního činu nebo porušili své povinnosti, sdělí svá zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.

2.  Pokud i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nebo z důvodu toho, že se tato opatření projeví jako nedostatečná, emitent nebo držitel cenných papírů nadále porušuje příslušné právní předpisy, příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu přijme v souladu s čl. 3 odst. 2 veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a co nejdříve o tom informuje Komisi a ESMA.

"

3b)  Název kapitoly VI se nahrazuje tímto:"

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

"

3c)  Článek 27 se mění takto:

   a) odstavec 2a se nahrazuje tímto:"

2a.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 5 odst. 6, čl. 9 odst. 7, čl. 12 odst. 8, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 4, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 5 a čl. 23 odst. 7 se Komisi svěří na dobu čtyř let po vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 27c.

"

b) vkládají se nové odstavce, které znějí:"

2aa.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí to současně Evropskému parlamentu i Radě.

2ab.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi s výhradou podmínek stanovených v článcích 27a a 27b.

"

3d)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 27a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci podle čl. 2 odst. 3, čl. 5 odst. 6, čl. 9 odst. 7, čl. 12 odst. 8, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 5, čl. 19 odst. 4, čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 5 a čl. 23 odst. 7 mohou kdykoliv Evropský parlament nebo Rada zrušit.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3.  Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí blíže určených v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě, nebo od pozdějšího, v tomto rozhodnutí uvedeného data. Rozhodnutí nemá vliv na účinnost aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27b

Námitky k aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou vznést námitku proti aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě tří měsíců od oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlamentu i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou námitku k přijatému aktu v přenesené pravomoci, tento akt v platnost nevstoupí. V souladu s článkem 296 SFEU orgán, který vznese námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.

"

Článek 8

Změny směrnice 2005/60/ES

Směrnice 2005/60/ES se mění takto:

-1a)  V článku 11 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Členské státy informují sebe navzájem, evropské orgány dohledu v rozsahu odpovídajícím účelům této směrnice a v souladu s příslušenými ustanoveními nařízení (EU) č .../2010 [EBA], nařízení (EU) .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a Komisi o případech, kdy mají za to, že třetí země splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, nebo o jiných situacích, v nichž jsou splněna technická kritéria stanovená v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. b).

"

-1b)  V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Členské státy informují sebe navzájem, evropské orgány dohledu v rozsahu odpovídajícím účelům této směrnice a v souladu s příslušenými ustanoveními nařízení (EU) č .../2010 [EBA], nařízení (EU) .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a Komisi o případech, kdy mají za to, že třetí země splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b).

"

-1c)  V článku 28 se odstavec 7 nahrazuje tímto:"

7.  Členské státy informují sebe navzájem, evropské orgány dohledu v rozsahu odpovídajícím účelům této směrnice a v souladu s příslušenými ustanoveními nařízení (EU) č .../2010 [EBA], nařízení (EU) .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a Komisi o případech, kdy mají za to, že třetí země splňuje podmínky stanovené v odstavcích 3, 4 nebo 5.

"

-1d)  V článku 31 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Členské státy, evropské orgány dohledu v rozsahu odpovídajícím účelům této směrnice a v souladu s příslušenými ustanoveními nařízení (EU) č .../2010 [EBA], nařízení (EU) .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a Komise informují sebe navzájem o případech, kdy právní předpisy třetí země neumožňují uplatňovat opatření požadovaná v odstavci 1 prvním pododstavci, a mohou být podniknuty koordinované kroky k nalezení řešení

"

1)  V článku 31 se doplňuje ▌ odstavec, který zní:"

4.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku a zohledněn technický vývoj v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu, Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [EBA], Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [ESMA], a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA, mohou s přihlédnutím ke stávajícímu rámci a ve vhodných případech za spolupráce s dalšími příslušnými orgány EU v oblasti potírání praní špinavých peněz a boje proti financování terorismu připravovat návrhy regulačních norem v souladu s článkem 42 těchto nařízení za účelem upřesnění typu doplňkových opatření uvedených v ▌odstavci 3 tohoto článku a minimálních opatření, která mají úvěrové a finanční instituce přijmout v případě, kdy právní předpisy třetí země nedovolují uplatňování opatření požadovaných podle odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

2)  V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

3.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a byl zohledněn technický vývoj v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu, mohou orgány EBA, ESMA a EIOPA vytvořit návrhy regulačních norem v souladu s článkem 42 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 [EBA], nařízením (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA]upřesnění minimálního obsahu sdělení uvedeného v odstavci 2, přičemž zohlední stávající rámec a budou, je-li to vhodné, spolupracovat s dalšími příslušnými orgány EU v oblasti potírání praní špinavých peněz a boje proti financování terorismu.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

2a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 37a

1.  Příslušené orgány spolupracují pro účely této směrnice s evropskými orgány dohledu, v souladu s nařízením (EU) č. .../2010 [EBA], nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízením (EU) č. …/2010[ESMA].

2.  Příslušené orgány poskytnou evropským orgánům dohledu veškeré informace nezbytné k tomu, aby tyto orgány mohly plnit své povinnosti podle této směrnice podle nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010[ESMA].

"

2b)  Název kapitoly VI se nahrazuje tímto:"

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI

"

2c)  Článek 40 se mění takto:

  a) v odstavci 1:
   i) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
1.  Aby bylo možné při boji proti praní peněz nebo financování terorismu vzít v úvahu technický rozvoj a upřesnit požadavky stanovené v této směrnici, může Komise přijmout tato opatření:
Tato opatření se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 41, 41a a 41b.
   ii) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:
"
   b) V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"
Tato opatření se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 41, 41a a 41b."

2d)  Článek 41 se mění takto:

   a) V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:"
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 tohoto rozhodnutí, a to za předpokladu, že opatření přijatá tímto postupem nemění základní ustanovení této směrnice."
   b) odstavec 2a se nahrazuje tímto:"
2a.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 40 se svěří Komisi na období čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 41a nezruší."
   c) vkládají se nové odstavce, které znějí:"
'2b.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí to současně Evropskému parlamentu i Radě.
2c.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 41a a 41b."
   d) odstavec 3 se zrušuje.

2e)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 41a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 40 může kdykoli zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3.  Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí blíže určených v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě, nebo od pozdějšího, v tomto rozhodnutí uvedeného data. Rozhodnutí nemá vliv na účinnost aktů v přenesené pravomoci, které jsou již v platnosti. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie.

"

Článek 41b

Námitky k aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou vznést námitku proti aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě tří měsíců od oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlamentu i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou námitku k přijatému aktu v přenesené pravomoci, tento akt v platnost nevstoupí. V souladu s článkem 296 SFEU orgán, který vznese námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.„.

Článek 9

Změny směrnice 2006/48/ES

1)  ▌Článek 6 se nahrazuje tímto ▌:"

1.  Členské státy stanoví, že úvěrové instituce musí před zahájením své činnosti získat povolení. Aniž jsou dotčeny články 7 až 12, stanoví požadavky pro toto povolení a sdělí je Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA) zřízenému nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady č. .../2010 [EBA].

2.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku vypracuje EBA:

     a) návrh regulačních norem o informacích poskytovaných příslušným orgánům při žádostech povolení úvěrových institucí, včetně plán činností uvedeného v článku 7,
     b) návrh regulačních norem stanovících podmínky ke splnění požadavků uvedených v článku 8;
   ( c) návrh na zavedení technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro takovéto poskytování informací;
   ( d) návrh regulačních norem ke stanovení požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí a k upřesnění překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu podle článku 12.

Orgán EBA předloží návrhy technických norem uvedené v písmenech a), b) a c) Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedenýchpísm. a), c), a d) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchpísm. b) prvního pododstavce postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].‚.

"

1a)  V čl. 9 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

     'b) dotyčné členské státy sdělí Komisi a EBA důvody využití této možnosti; a
"

2)  Článek 14 se nahrazuje tímto:"

Článek 14

Každé vydání povolení musí být oznámeno orgánu EBA.

Název každé úvěrové instituce, které bylo vydáno povolení, se zapíše do seznamu. ▌Orgán EBA zveřejňuje ▌tento seznam na svých internetových stránkách a aktualizuje jej.

"

2a)  V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Odnětí povolení se oznámí Komisi a EBA a musí být opatřeno zdůvodněním. Osoby, kterých se týká, jsou o těchto důvodech vyrozuměny.

"

3)  V článku 19 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace této směrnice, EBA připravuje návrhy regulačních norem ke stanovení taxativnícho seznamu informací uvedených v čl. 19a odst. 4, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen čl. 19 odst. 3.

Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, vypracuje EBA návrh prováděcích technických norem ke stanovení společných postupů, formulářů a šablon ke konzultačnímu procesu mezi příslušnými orgány uvedenými v článku 19b.

Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].‚.

"

3a)  V článku 22 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

2a.  Orgán EBA může za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto článku a zajištění sbližování postupů dohledu vytvořit návrhy technických norem pro specifikaci systémů, postupů a mechanismů uvedených v odstavci 1 při dodržování zásad přiměřenosti a úplnosti zmíněných v odstavci 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

2b.  Aby se usnadnilo provádění a byla zajištěna konzistentnost informací shromažďovaných podle odstavce 2a tohoto článku a zásady politiky odměňování stanovené v bodech 22 a 22a přílohy 5, může EBA vypracovat návrhy regulačních norem k upřesnění systémů, postupů a mechanismů uvedených v odstavci 1 při dodržování zásad přiměřenosti a úplnosti zmíněných v odstavci 2.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Orgán ESMA úzce spolupracuje s EBA při vytváření těchto technických norem pro politiky odměňování pro kategorie pracovníků, kteří se podílejí na zajišťování investičních služeb a činností ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů.

4)  V článku 26 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

5.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování článku 25 a tohoto článku ▌, připravuje EBA:

     a) návrhy regulačních norem k upřesnění informací, které mají být uvedeny v souladu s článkem 25 a tímto článkem, a
     b) návrh na zavedení technických norem pro vypracování standardních formulářů, šablon a postupů pro takovéto oznamování;

Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchpísm. b) prvního pododstavce postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].‚.

"

5)  V článku 28 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

'4.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku ▌ vypracuje EBA:

     a) návrhy regulačních norem k upřesnění informací, které mají být uvedeny v souladu s tímto článkem, a
     b) návrh na zavedení technických norem pro vypracování standardních formulářů, šablon a postupů pro takovéto oznamování.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v písm. b) prvního pododstavce postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

6)  V článku 33 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Dříve než zahájí postup podle článku 30, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu v naléhavých případech učinit předběžná opatření nezbytná pro ochranu vkladatelů, investorů a dalších osob, jimž jsou služby poskytovány. O takových opatřeních neprodleně uvědomí Komisi, EBA a příslušné orgány ostatních dotčených členských států.

"

6a)  Článek 36 se nahrazuje tímto:"

Článek 36

Členské státy sdělí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví počet a povahu případů, v nichž došlo k zamítnutí podle článku 25 a čl. 26 odst. 1 až 3 nebo k učinění opatření podle čl. 30 odst. 3.

"

6b)  V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Příslušné orgány oznámí Komisi, orgánu EBA a Evropskému bankovnímu výboru veškerá povolení vydaná úvěrovým institucím se skutečným sídlem mimo Evropskou Unii pro jejich pobočky.

"

6c)  V čl. 39 odst. 2 se doplňuje nové písmeno ba), které zní:"

     ba) že úřad EBA může získávat informace od příslušných orgánů členských států obdržené od vnitrostátních orgánů třetích zemí podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA];
"

6d)  V článku 39 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

3a.  Orgán EBA je nápomocen Komisi při provádění úkolů podle tohoto článku v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA].

"

7)  V článku 42 se doplňuje nový odstavec, který zní:

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, připravuje EBA:

     a) návrhy regulačních norem pro upřesnění informací v něm obsažených.
   b) Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, návrhy prováděcích technických norem k vypracování standardních formulářů, šablon a postupů pro požadavky na sdílení informací ▌, které pravděpodobně usnadní dohled nad úvěrovými institucemi.

Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchpísm. a) druhého pododstavce postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]

8)  V čl. 42a odst. 1 se na konci čtvrtého pododstavce doplňuje toto:"

Pokud na konci původního dvouměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil záležitost Evropskému orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], příslušné orgány hostitelského členského státu odloží přijetí svého rozhodnutí a vyčkají ▌rozhodnutí, které Evropský orgán pro bankovnictví může přijmout v souladu s čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení. Příslušné orgány hostitelského členského státu přijmou své rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Dvouměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu uvedeného nařízení. Evropský orgán pro bankovnictví přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu postoupena po skončení původního dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

"

9)  Článek 42b se mění takto:

   a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Při výkonu svých povinností vezmou příslušné orgány v úvahu sbližování v oblasti nástrojů dohledu a postupů dohledu při uplatňování požadavků právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice. Pro tento účel členské státy zajistí:
   a) aby se příslušné orgány podílely na činnosti orgánu EBA;
   b) aby se příslušné orgány řídily pokyny a doporučeními orgánu EBA a aby případně uvedly, z jakého důvodu tak nečiní;
   c) aby vnitrostátní mandáty příslušných orgánů nebránily těmto orgánům ve výkonu povinností plynoucích z členství v orgánu EBA podle této směrnice.
"
   b) odstavec 2 se zrušuje.

10)  V článku 44 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Odstavec 1 není překážkou výměně informací mezi příslušnými orgány jednotlivých členských států nebo předávání informací orgánu EBA v souladu s touto směrnicí a ostatními směrnicemi vztahujícími se na úvěrové instituce i v souladu s články 16 a 20 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA]. Na tyto informace se vztahuje profesní tajemství podle odstavce 1.

"

11)  Článek 46 se ▌nahrazuje tímto:"

Článek 46

‚Členské státy a orgán EBA mohou v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA] s příslušnými orgány třetích zemí nebo s orgány či subjekty třetích zemí, jak jsou vymezeny v článku 47 a čl. 48 odst. 1 této směrnice, uzavírat dohody o spolupráci, upravující výměnu informací, pouze tehdy, pokud jsou sdělené informace chráněny profesním tajemstvím alespoň v míře stanovené v čl. 44 odst. 1 této směrnice. Účelem této výměny informací je plnění dohlížecích úkolů zmíněných orgánů nebo subjektů.

Pocházejí-li informace z jiného členského státu, lze je předávat pouze s výslovným souhlasem orgánů, které je poskytly, a případně pouze pro účely, ke kterým tyto orgány udělily souhlas.

12)  Článek 49 se mění takto:

a)  ▌první odstavec se nahrazuje tímto:

Tento oddíl není příslušnému orgánu překážkou v tom, aby sděloval následujícím orgánům či subjektům informace určené k výkonu jejich funkce:

     a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank a jiným subjektům s obdobnými úkoly, které jednají jako měnové orgány, mají-li tyto informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy, včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému;
     b) případně jiným státním orgánům odpovědným za dohled nad platebními systémy;
   c) Evropskému výboru pro systémová rizika (ESRB) v případě, že mají tyto informace význam pro výkon jeho úkolů stanovených nařízením (EU) Evropského parlamentu a Rady ▌.

Tento oddíl nebrání těmto orgánům nebo subjektům uvedeným v prvním pododstavci sdělovat příslušným orgánům informace, které pro ně jsou nezbytné pro účely článku 45.

"

b)  Čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:"

V naléhavé situaci podle čl. 130 odst. 1 umožní členské státy příslušným orgánům neprodleně sdělit informaci centrálním bankám v Evropském systému centrálních bank, pokud má tato informace význam pro výkon jejich úkolů stanovených právními předpisy včetně provádění měnové politiky a souvisejícího zajištění likvidity, dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry a ochrany stability finančního systému, a ESRB podle nařízení (EU) č. .../2010 [ESRB], pokud má tato informace význam pro výkon jeho úkolů stanovených právními předpisy.‚

"

13)  Článek 63a se mění takto:

   a) odstavec 4 se nahrazuje tímto:"
4.  Ustanovení, jimiž se nástroj řídí, stanoví jistinu, nezaplacený úrok nebo dividendu tak, aby absorbovaly ztráty a nebránily rekapitalizaci úvěrové instituce prostřednictvím vhodných mechanismů, vypracovaných orgánem EBA podle odstavce 6."
   b) odstavec 6 se nahrazuje tímto:"
6.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a sbližování postupů dohledu, připravuje EBA návrhy regulačních technických norem pro určení požadavků vztahujících se na nástroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Orgán uvedené návrhy regulačních norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v předchozím pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].
Orgán EBA rovněž vydá pokyny týkající se nástrojů uvedených v čl. 57 prvním pododstavci písm. a).
Orgán EBA sleduje uplatňování těchto pokynů."

14)  V čl. 74 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice pro sdělování těchto výpočtů úvěrovými institucemi uplatní příslušné orgány od 31. prosince 2012 jednotný formát, jednotnou četnost, jazyk a jednotné lhůty podávání zpráv. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, orgán EBA připravuje návrhy prováděcích technických norem pro zavedení jednotného formátu (se souvisejícími specifikacemi), jednotné četnosti ▌a jednotné lhůty podávání zpráv v rámci Evropské unie před 1. lednem 2012. Formáty podávání zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností úvěrových institucí.

Aby bylo zajištěno uplatňování této směrnice, připravuje orgán EBA i návrhy prováděcích norem, pokud jde o řešení v oblasti informačních technologií, která mají být u tohoto podávání zpráv použita.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve druhém a třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

15)  V čl. 81 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, připravuje orgán EBA po konzultaci s orgánem ESMA návrhy regulačních norem k upřesnění metody hodnocení, pokud jde o úvěrová hodnocení. Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

(16)  V čl. 84 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, připravuje orgán EBA po konzultaci s orgánem ESMA návrhy regulačních norem k upřesnění metody hodnocení, pokud jde o úvěrová hodnocení. Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

17)  V čl. 97 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, připravuje orgán EBA po konzultaci s orgánem ESMA návrhy regulačních norem k upřesnění metody hodnocení, pokud jde o úvěrová hodnocení. Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

18)  V čl. 105 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán EBA připravovat návrhy regulačních norem, aby se upřesnily metody hodnocení, podle nichž příslušné orgány povolují úvěrovým institucím používat pokročilé přístupy k měření.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010

"

19)  V čl. 106 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto odstavce, připravuje orgán EBA návrhy regulačních norem pro upřesnění výjimek podle písmen c) a d) a pro upřesnění podmínek, jež se používají k určení ekonomicky spjaté skupiny klientů, jak je uvedeno v odstavci 3. Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

20)  V článku 110 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Členské státy stanoví, že ohlášení je učiněno alespoň dvakrát ročně. Příslušné orgány uplatní od 31. prosince 2012 jednotný formát, četnost a lhůty pro podávání zpráv. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, orgán EBA připravuje návrhy prováděcích technických norem pro zavedení jednotného formátu (se souvisejícími specifikacemi), jednotné četnosti ▌a jednotné lhůty podávání zpráv v rámci Evropské unie před 1. lednem 2012. Formáty podávání zpráv musí být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti činností úvěrových institucí.

Aby bylo zajištěno uplatňování této směrnice, připravuje orgán EBA i návrhy prováděcích technických norem, pokud jde o řešení v oblasti informačních technologií, která mají být u tohoto podávání zpráv použita.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním a druhém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

20a)  V čl. 111 odst. 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:"

Členské státy mohou stanovit nižší limit než 150 milionů EUR a informují o tom orgán EBA a Komisi.

"

21)  V článku 122a se odstavec 10 nahrazuje tímto:"

10.  Orgán EBA každoročně podá Komisi zprávu o dodržování tohoto článku příslušnými orgány.

Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku, EBA připravuje návrhy regulačních norem pro sbližování postupů dohledu s ohledem na tento článek, včetně opatření přijatých v případě porušení povinností týkajících se hloubkové kontroly a řízení rizik. Orgán EBA uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

22)  V článku 124 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

6.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán EBA připravovat návrhy regulačních norem pro upřesnění tohoto článku a společného postupu a metodiky hodnocení rizika.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

22a)  V článku 126 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  ‚Příslušné orgány oznámí EBA a Komisi veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 3.‘.

"

V čl. 129 odst. 1 se za pododstavec 1 vkládá nový pododstavec, který zní:"

'Pokud orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě neplní úkoly uvedené v prvním pododstavci nebo pokud příslušné orgány v dostatečné míře nespolupracují s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě při plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci, může jakýkoli z příslušných orgánů předložit věc orgánu EBA, který může jednat v souladu s článkem 11 nařízení .../2010 [EBA].

"

23)  V čl. 129 odst. 2 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:"

Pokud na konci šestiměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží přijetí svého rozhodnutí, vyčká jakéhokoli rozhodnutí, které EBA může přijmout v souladu s čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme rozhodnutí v souladu s rozhodnutím EBA. Dvouměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu EBA postoupena po skončení šestiměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

"

23a)  V čl. 129 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Orgán EBA může připravit návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto odstavci s ohledem na žádosti o povolení uvedené v čl. 84 odst. 1, čl. 87 odst. 9 a článku 105 a příloze III části 6 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených v předchozích dvou pododstavcích postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

24)  Ustanovení čl. 129 odst. 3 se mění takto:

a)  Ve třetím pododstavci se pojem 'Evropský výbor orgánů bankovního dohledu' nahrazuje tímto: „Evropský orgán pro bankovnictví“.

   b) Čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:"
V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí do čtyř měsíců, rozhodne o použití článků 123 a 124 a čl. 136 odst. 2 na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizik dceřiných podniků, které vypracovaly příslušné odpovědné orgány. Pokud na konci čtyřměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 11 nařízení (EU č. …/2010 [EBA], orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží přijetí svého rozhodnutí, vyčká jakéhokoli rozhodnutí, které orgán EBA může přijmout v souladu s čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme rozhodnutí v souladu s rozhodnutím EBA. Čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírčí ve smyslu uvedeného nařízení. Orgán EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu EBA postoupena po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí."
   c) Pátý pododstavec se nahrazuje tímto:"
Odpovídající příslušné orgány pověřené dohledem nad dceřinými podniky mateřských úvěrových institucí v EU nebo mateřských finančních holdingových společností v EU rozhodnou o použití článků 123 a 124 a čl. 136 odst. 2 na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci čtyřměsíčního období kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupil záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 11 nařízení (EU č. …/2010 [EBA], příslušné orgány odloží přijetí svého rozhodnutí, vyčkají jakéhokoli rozhodnutí, které orgán EBA může přijmout v souladu s čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijmou rozhodnutí v souladu s rozhodnutím EBA. Čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírčí jednání ve smyslu uvedeného nařízení. Orgán EBA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce. Záležitost není orgánu postoupena po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí."
   d) Sedmý pododstavec se nahrazuje tímto:"
Pokud byl konzultován orgán EBA, všechny příslušné orgány jeho stanovisko zváží a podají vysvětlení ohledně veškerých významných odchylek od tohoto stanoviska."
   e) Desátý pododstavec se nahrazuje tímto:"
Orgán EBA může vytvářet návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto odstavci a s ohledem na použití článků 123 a 124 a čl. 136 odst. 2 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí. ▌
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchprvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]."

25)  V čl. 130 odst. 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:"

130.  ‚Nastane-li naléhavá situace, včetně situace uvedené v článku 10 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], včetně nepříznivého vývoje na ▌ trzích, která by mohla ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v jakémkoli členském státě, v němž byly povoleny subjekty skupiny nebo v němž jsou usazeny významné pobočky uvedené v článku 42a, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě uvědomí, jakmile je to možné, s výhradou kapitoly 1 oddílu 2, EBA, ESRB a orgány uvedené v čl. 49 čtvrtém pododstavci a v článku 50 a sdělí veškeré informace nezbytné k plnění jejich úkolů. Tyto povinnosti se vztahují na všechny příslušné orgány podle článků 125 a 126 a na příslušný orgán určený podle čl. 129 odst. 1.

Pokud orgán uvedený v čl. 49 čtvrtém pododstavci zjistí situaci popsanou v prvním pododstavci tohoto odstavce, uvědomí, jakmile je to možné, příslušné orgány uvedené v článcích 125 a 126 a orgán EBA.‚

"

26)  V článku 131 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

‚Orgány příslušné k vydání povolení dceřiným podnikům úvěrových institucí mohou dvoustrannou dohodou, v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA], přenést svou dohlížecí pravomoc na příslušné orgány, které vydaly povolení mateřskému podniku a vykonávají nad ním dohled, aby na sebe převzaly odpovědnost za dohled nad dceřiným podnikem v souladu s touto směrnicí. O existenci a obsahu takových dohod se uvědomí orgán EBA. Tyto informace předá příslušným orgánům ostatních členských států a Evropskému bankovnímu výboru.

"

27)  Článek 131a se mění takto:

     a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:"
1.  Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě zřizuje kolegia orgánů dohledu s cílem usnadnit provádění úkolů uvedených v článku 129 a čl. 130 odst. 1 a v souladu s požadavky důvěrnosti uvedenými v odstavci 2 tohoto článku a s právními předpisy Unie případně zajišťuje vhodnou koordinaci a spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí.
EBA vykonává vedoucí úlohu při zajišťování, podpoře a sledování účinného, efektivního a systematického fungování kolegií uvedených v tomto článku, v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]. Za tímto účelem se orgán EBA účastní způsobem, jaký považuje za vhodný, a je v tomto ohledu považován za příslušný orgán.
     a) výměna informací mezi sebou a s orgánem EBA, v souladu s článkem 12 nařízení (EU) č. …/2010 [EBA];
     b) dohoda o dobrovolném svěření úkolů a případném dobrovolném delegování odpovědností;
     c) stanovení programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika skupiny v souladu s článkem 124;
     d) zvýšení účinnosti dohledu vyloučením nadbytečných duplicit požadavků dohledu, také ve vztahu k požadavkům na informace podle čl. 130 odst. 2 a čl. 132 odst. 2;
     e) důsledné uplatňování obezřetnostních požadavků podle této směrnice na všechny subjekty v rámci bankovní skupiny, aniž jsou dotčeny možnosti a diskreční pravomoci, jež stanoví právní předpisy Společenství;
     f) použití čl. 129 odst. 1 písm. c) s ohledem na činnost ostatních fór případně zřízených v této oblasti.

Příslušné orgány a orgán EBA zúčastněné v kolegiích orgánů dohledu úzce spolupracují. Požadavky důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu 2 nebrání příslušným orgánům ve výměně informací důvěrné povahy v rámci kolegií orgánů dohledu. Zřízením a činností kolegií orgánů dohledu nejsou dotčena práva a povinnosti příslušných orgánů podle této směrnice."
    b) v odstavci 2:
     i) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"
Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku a čl. 42a odst. 3, může orgán EBA připravit návrhy regulačních norem s cílem upřesnit obecné podmínky pro ▌činnost kolegií,
Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) druhého pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]."
   ii) Šestý pododstavec se nahrazuje tímto:"
‚S výhradou požadavků důvěrnosti podle kapitoly 1 oddílu 2 orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě informuje orgán EBA o činnostech kolegia orgánů dohledu, a to i v průběhu naléhavých situací, a sdělí orgánu EBA veškeré informace, které mají zvláštní význam pro účely sbližování dohledu."

27a)  V čl. 132 odst. 1 se za první pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí:"

Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EBA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [EBA].

Příslušné orgány poskytnou orgánu EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.‚.

"

27b)  V článku 140 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

3.  Orgány příslušné k dohledu na konsolidovaném základě sestaví seznamy finančních holdingových společností uvedených v čl. 71 odst. 2. Tyto seznamy předávají příslušným orgánům ostatních členských států, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Komisi.

"

28)  Ustanovení čl. 143 odst. 2 se mění takto:

a)  Na konci prvního pododstavce se doplňuje nová věta, která zní:"

Orgán EBA je Komisi a Evropskému bankovnímu výboru nápomocen při výkonu uvedených úkolů, včetně toho, zda by takové pokyny měly být aktualizovány.‚ ;

"

   b) Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"
‚Příslušný orgán, který provádí ověření uvedená v odst. 1 prvním pododstavci, k těmto pokynům přihlíží. Pro tento účel příslušný orgán konzultuje orgán EBA před přijetím rozhodnutí."

28a)  Ustanovení čl. 143 odst. 3 čtvrtého pododstavce se nahrazuje tímto:"

Techniky dohledu se zaměří na dosažení cílů dohledu na konsolidovaném základě, jak jsou vymezeny v této kapitole, a oznámí se ostatním dotčeným příslušným orgánům, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Komisi.

"

29)  V článku 144 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

‚Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, Evropský orgán pro bankovnictví připravuje návrhy prováděcích technických norem pro určení ▌ formátu, struktury, obsahu a data každoročního zveřejnění údajů podle tohoto článku. Orgán uvedené návrhy technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA].

"

30)  V článku 150 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

a)  Doplňuje se nový odstavec 3, který zní:"

3.  Orgán EBA připravuje návrhy prováděcích technických norem, aby bylo zajištěno jednotné provádění této směrnice, co se týče:

   a) podmínek použití přílohy V bodů 15 až 17;
   b) podmínek použití přílohy VI části 2, pokud jde o kvantitativní faktory uvedené v bodě 12, kvalitativní faktory uvedené v bodě 13 a srovnávací standard uvedený v bodě 14;
  

Orgán EBA uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedenýchprvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [EBA]

"

31)  ▌Článek 156 se mění takto:

     a) slova „Evropský výbor orgánů bankovního dohledu“ se ve všech pádech nahrazují slovy „Evropský orgán pro bankovnictví“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru„;
     b) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
Komise ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví a členskými státy a se zřetelem k příspěvku Evropské centrální banky pravidelně kontroluje, zda tato směrnice, spolu se směrnicí 2006/49/ES, má významný dopad na hospodářský cyklus, a v návaznosti na tuto kontrolu zváží, zda existuje důvod k přijetí jakýchkoli nápravných opatření."

Článek 10

Změny směrnice 2006/49/ES

Směrnice 2006/49/ES se mění takto:

1)  V článku 18 ▌se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

5.  ▌Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2010 může vytvořit návrhy regulačních norem pro upřesnění metod hodnocení, za nichž příslušné orgány povolují ▌ institucím používat interní modely pro účely výpočtu kapitálových požadavků podle této směrnice.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písm. a) prvního pododstavce postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

1a)  V čl. 22 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Pokud příslušné orgány nevyžadují uplatňování kapitálových požadavků na konsolidovaném základě, oznámí tuto skutečnost orgánu EBA a Komisi.

"

1b)  Ustanovení čl. 32 odst. 1 se mění takto:

a) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:"

Příslušné orgány oznámí uvedené postupy Evropskému orgánu pro bankovnictví, Radě a Komisi.

"

b)  Doplňuje se nový odstavec, který zní:"

3a.  Evropský orgán pro bankovnictví vydá pokyny týkající se postupů uvedených v prvním odstavci tohoto článku.

"

1c)  V článku 36 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy určí orgány, které jsou příslušné vykonávat povinnosti uvedené v této směrnici. Uvědomí o tom Evropský orgán pro bankovnictví a Komisi, přičemž uvedou veškeré rozdělení působnosti.

"

1d)  V čl. 38 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

1.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EBA v souladu s nařízením (EU) č .../2010 [EBA].

2.  Příslušné orgány poskytnou neprodleně orgánu EBA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.

Článek 11

Změny směrnice 2009/65/ES (SKIPCP)

Směrnice 2009/65/ES se mění takto:

1)  V článku 5 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:

8.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy regulačních norem pro upřesněníinformací, které mají být příslušným orgánům poskytnuty v žádosti o povolení SKIPCP.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

1a)  V čl. 6 odst. 1 se doplňují nový pododstavec, který zní:"

Veškerá udělená povolení se oznamují orgánu ESMA, jenž na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam správcovských společností, jimž bylo vydáno povolení.

"

2)  V článku 7 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

6.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, připravuje orgán ESMA návrhy regulačních norem pro

     a) upřesnění informací, které jsou příslušným orgánům poskytovány v žádosti o povolení správcovské společnosti, včetně programu činností;
     b) upřesnění požadavků na správcovskou společnost podle čl. 7 odst. 2 a informací pro oznamování předpokládaných v čl. 7 odst. 2;
     c) určení požadavků na akcionáře a společníky s kvalifikovanou účastí a upřesnění překážek, jež mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu ve smyslu čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice 2004/39/ES, jak uvádí článek 11 této směrnice.

Orgán EBA předloží návrhy regulačních norem uvedené v písmenech a), a b) Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v písmenech a), b) a c) podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto článku, vypracuje orgán ESMA návrh prováděcích technických norem k vymezení standardních formulářů, šablon a postupů pro oznamování či poskytování informací podle písmen a) a b) prvního pododstavce.

Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených ve čtvrtém pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

2a)  V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Členské státy informují orgán ESMA a Komisi o všech obecných obtížích, kterým musí SKIPCP čelit při uvádění svých podílových jednotek na trh v třetí zemi.

Komise tyto obtíže co nejdříve prošetří v  zájmu nalezení vhodného řešení. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy jí bude při plnění tohoto úkolu nápomocen.

"

2b)  V článku 11 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

3.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace této směrnice, orgán EBA může připravovat návrhy regulačních norem ke stanovení vyčerpávajícího seznamu informací uvedených v tomto článku, s odkazem na čl. 10b odst. 4 směrnice 2004/39/ES, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení, aniž je dotčen čl. 10a odst. 2 této směrnice.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování této směrnice, může orgán ESMA vypracovat návrh provádění technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů ke konzultačnímu procesu mezi příslušnými orgány uvedenými v tomto článku, s odkazem na čl. 10 odst. 4 směrnice 2004/39/ES.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

(2c)  Ustanovení čl. 12 odst. 3 se mění takto:

     a) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
3.  Aniž je dotčen článek 116, přijme Komise do 1. července 2010 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b opatření, jimiž stanoví postupy a opatření uvedené v druhém pododstavci odst. 1 písm. a), a požadavky na strukturu a organizaci , jimiž se zajistí minimalizace střetu zájmů v souladu s odst. 1 písm. b) druým pododstavcem."
     b) druhý pododstavec se zrušuje.

3)  V článku 12 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

4.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA vytvořit návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se postupů, opatření, struktur a organizačních požadavků, na které odkazuje odstavec 3 tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. .../2010.

"

3a)  Ustanovení čl. 14 odst. 2 se mění takto:

     a) v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:"
2.  Aniž je dotčen článek 116, přijme Komise formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b opatření, jimiž zajistí, aby správcovská společnost dodržovala povinnosti stanovené v odstavci 1, přičemž zejména:"
     b) druhý pododstavec se zrušuje.

4)  V článku 14 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:"

3.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA vytvořit návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se kritérií, zásad a opatření uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

4a)  V článku 17 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

10.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA vypracovat návrh regulačních norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 1, 2, 3, 8 a 9.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vytvořit návrhy technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 3 a 9.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

4b)  V článku 18 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

4a.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA vypracovat návrhy regulačních norem k upřesnění informací, jež mají být oznamovány, v souladu s odstavci 1, 2 a 4.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vytvořit návrhy technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu s odstavci 2 a 4.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

4c)  V článku 20 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

4a.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace a jednotné uplatňování tohoto článku, orgán ESMA může připravit návrhy technických regulačních norem za účelem stanovení informací, které se poskytují příslušným orgánům spolu se žádostí o správu SKIPCP zřízeného v jiném členském státě.

Komise může přijmout návrhy technických norem uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 7 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA vytvořit návrhy prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených ve třetím pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

5)  V čl. 21 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

7.  ‚V naléhavých případech mohou příslušné orgány hostitelského členského státu správcovské společnosti před zahájením postupu podle odstavců 3, 4 nebo 5 učinit předběžná opatření nezbytná k ochraně zájmů investorů a dalších osob, kterým jsou služby poskytovány. Komise, orgán ESMA a příslušné orgány ostatních dotčených členských států jsou  o těchto opatřeních co nejdříve informovány.‘.

"

5a)  V čl. 21 odst. 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

'Po konzultaci s příslušnými orgány dotyčných členských států může Komise rozhodnout, že dotčený členský stát musí tato opatření pozměnit či zrušit, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánu ESMA podle článku 9 nařízení EU) č. .../2010 [ESMA]

"

5b)  V článku 21 odst. 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

9.  Členské státy informují orgán ESMA a Komisi o počtu a druhu případů, v nichž neudělily povolení podle článku 17 nebo zamítly žádost podle článku 20, a o opatřeních přijatých v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

"

5c)  Ustanovení čl. 23 odst. 6 se mění takto:

     a) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
6.  Komise může formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b přijmout opatření týkající se opatření, která má přijmout depozitář za účelem plnění svých povinností, pokud jde o SKIPCP spravovaný správcovskou společností usazenou v jiném členském státě, včetně podrobností, které je nutné zahrnout do standardní smlouvy, již má používat depozitář a správcovská společnost v souladu s odstavcem 5."
     b) druhý pododstavec čl. 23 odst. 6 se zrušuje.

6.  V článku 29 se doplňují nové odstavce, které znějí:"

5.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy regulačních norem k upřenění:

     a) informací, které jsou příslušným orgánům poskytovány v žádosti o povolení investiční společnosti, včetně programu činností, a
     b) překážek, které mohou bránit účinnému výkonu dohledu ze strany příslušného orgánu, jak je uvedeno v čl. 29 odst. 1 písm. c).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

6.  Pro zajištění jednotných podmínek pro uplatňování tohoto článku může orgán ESMA vytvořit návrhy prováděcích technických norem s cílem zavést standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odst. 5 písm. a).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy provádění technických norem uvedenýchprvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

6a)  V článku 32 se odstavec 6 nahrazuje tímto:"

6.  Členské státy sdělí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy a Komisi totožnost investičních společností, na které se vztahují zvláštní ustanovení odstavců 4 a 5.

"

6b)  Ustanovení čl. 33 odst. 6 se mění takto:

     a) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
6.  Komise může formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b přijmout opatření týkající se opatření, která má přijmout depozitář za účelem plnění svých povinností, pokud jde o SKIPCP spravovaný správcovskou společností usazenou v jiném členském státě, včetně podrobností, které je nutné zahrnout do standardní smlouvy, již má používat depozitář a správcovská společnost v souladu s odstavcem 5."
     b) druhý pododstavec se zrušuje.

6c)  Ustanovení čl. 43 odst. 5 se mění takto:

     a) první pododstavec se nahrazuje tímto:"
5.  Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b přijmout opatření, která stanoví podrobný obsah, formu a způsob poskytnutí informací uvedených v odstavcích 1 a 3."
     b) druhý pododstavec se zrušuje.

7)  V článku 43 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:"

6.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravit návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se obsahu, formátu a způsobu, jakým mají být poskytovány informace uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci ▌ podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

8)  V článku 50 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

4.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích norem pro upřesnění podmínek uplatňování ustanovení týkajících se kategorií aktiv, do nichž SKIPCP mohou investovat v souladu s tímto článkem a s akty v přenesené pravomoci, které přijímá Komise a které se týkají těchto ustanovení.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

9)  Článek 51 se mění takto:

a)  V odstavci 1 se doplňuje pododstavec, který zní:"

Příslušné orgány členských států zajišťují, aby k veškerým informacím obdrženým podle předchozího odstavce, které se týkají všech správcovských a investičních společností, na něž dohlížejí, měly přístup orgán ESMA a ESRB za účelem sledování systémových rizik na úrovni Unie.

"

   b) Čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto:"
4.  Aniž je dotčen článek 116, Komise přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b opatření, která podrobněji stanoví
     a) kritéria pro posouzení přiměřenosti postupů pro řízení rizik uplatňovaných správcovskou společností v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem;
     b) podrobná pravidla pro přesný a nezávislý odhad hodnoty OTC derivátů a 
     c) podrobná pravidla pro obsah a způsob sdělování informací uvedených v odst. 1 třetím pododstavci příslušným orgánům domovského členského státu správcovské společnosti.
"

c)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:"

5.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se kritérií a pravidel uvedených v odst. 4 písm. a), b) a c).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

9a)  V čl. 52 odst. 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

Členské státy zašlou orgánu ESMA seznam kategorií dluhopisů uvedených v prvním pododstavci a emitentů, kteří jsou v souladu s právními předpisy a předpisy o dohledu podle uvedeného pododstavce oprávněni emitovat dluhopisy splňující kritéria stanovená v tomto článku. K těmto seznamům připojí oznámení o statusu nabízených záruk. Komise a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy neprodleně předají tyto informace ostatním členským státům, spolu s veškerými komentáři, které považují za vhodné, a tyto informace zveřejní na svých internetových stránkách. Tato sdělení mohou být předmětem výměny názorů v rámci Evropského výboru pro cenné papíry uvedeného v čl. 112 odst. 1.

"

10)  Článek 60 se mění takto:

a) v odstavci 6:

i) první pododstavec se nahrazuje tímto:"

6.  Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b opatření, kterými stanoví:

ii) druhý pododstavec se zrušuje;

b)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:

7.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se smluv a druhů nesrovnalostí uvedených v odst. 6 písm. a), b) a c).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

11)  Článek 61 se mění takto:

   a) odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

3.  Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b opatření, která podrobněji stanoví:

     a) informace, které mají být uvedeny ve smlouvě podle odstavce 1; a 
     b) druhy nesrovnalostí podle odstavce 2, které se považují za nesrovnalosti s nepříznivým dopadem na ‚feeder‘ SKIPCP.

"

b)  Doplňuje se nový odstavec ▌, který zní:"

4.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se smluv, opatření a druhů nesrovnalostí uvedených v odst. 3 písm. a) a b).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

11a)  V článku 62 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Komise může prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b přijmout opatření, kterými se podrobněji stanoví obsah smlouvy podle odst. 1 prvního pododstavce.

"

11b)  V článku 64 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b opatření, kterými stanoví:

     a) formu a způsob poskytnutí informací podle odstavce 1 nebo
     b) pro případ, že ‚feeder‘ SKIPCP převádí všechna svá aktiva nebo část svých aktiv na ‚master‘ SKIPCP výměnou za podílové jednotky, postup ocenění a auditu takového majetkového vkladu a úlohu depozitáře ‚feeder‘ SKIPCP v tomto procesu.

"

12)  V článku 64 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

5.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, podle nichž jsou informace poskytovány, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí týkajících se formátu a způsobu jejich poskytování a postupu uvedených v odst. 4 písm. a) a b).

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

13)  V článku 69 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

5.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy regulačních norem pro upřesnění podmínek uplatňování ustanovení týkajících se obsahu prospektu, výroční a pololetní zprávy, jak je stanoveno v příloze I, a formátu těchto dokumentů.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

13a)  V článku 75 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

4.  Komise může prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b přijmout opatření stanovující konkrétní podmínky, jež musí být splněny při poskytnutí prospektu na jiném než papírovém nosiči trvalého charakteru nebo prostřednictvím internetových stránek, které nejsou nosičem trvalého charakteru.

"

13b)  V článku 78 se odstavec 7 nahrazuje tímto:"

7.  Komise přijme formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b opatření, kterými se stanoví:

     a) podrobný a vyčerpávající obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům podle odstavců 2, 3 a 4;
    b) podrobný a vyčerpávající obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům v těchto specifických případech:
     i) v případě SKIPCP tvořených více podfondy obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům upisujícím určitý podfond včetně informace, jak přejít z jednoho podfondu do druhého a jaké náklady jsou s tím spojeny;
     ii) v případě SKIPCP s různými třídami akcií obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům upisujícím konkrétní třídu akcií,
     iii) v případě fondu fondů obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům upisujícím SKIPCP, který sám investuje do jiného SKIPCP nebo jiného subjektu kolektivního investování uvedeného v čl. 50 odst. 1 písm. e),
     iv) v případě ‚master-feeder‘ struktur obsah klíčových údajů pro investory poskytovaných investorům upisujícím ‚feeder‘ SKIPCP and
     v) v případě strukturovaných SKIPCP, SKIPCP s ochranou kapitálu nebo jiných srovnatelných SKIPCP obsah klíčových informací pro investory poskytovaných investorům, pokud jde o zvláštní charakteristiku těchto SKIPCP; and
     c) podrobnosti o formátu a prezentování klíčových informací pro investory poskytovaných investorům podle odstavce 5.

"

14)  V článku 78 se doplňuje nový odstavec ▌, který zní:"

8.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy technických norem ▌ pro určení aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí v souladu s odstavcem 7 týkajících se informací uvedených v odstavci 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

14a)  V článku 81 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Komise může formou aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b přijmout opatření stanovující konkrétní podmínky, jež musí být splněny při poskytnutí klíčových informací pro investory na jiném než papírovém trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek, které nejsou trvalým nosičem.

"

14b)  V článku 83 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

3.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy regulačních norem pro upřesnění požadavků tohoto článku týkajících se půjček.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

15)  V článku 84 se doplňuje nový pododstavec ▌, který zní:"

4.  Aby byla zajištěna důsledná harmonizace tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy regulačních norem pro upřesnění podmínek, které SKIPCP musí splnit po přijetí dočasného pozastavení odkupu nebo vyplácení podílových jednotek SKIPCP uvedené v odst. 2 písm. a), pokud bylo přijato rozhodnutí o pozastavení.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy regulačních norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 7 až 7d nařízení (EU) č. …/2010.

"

15a)  Článek 95 odst. 1 se mění takto:"

1.  Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 112, 112a a 112b opatření, kterými stanoví:

     a) rozsah informací podle čl. 91 odst. 3;
     b) umožnění přístupu příslušných orgánů hostitelského členského státu SKIPCP k informacím nebo dokumentům podle čl. 93 odst. 1, 2 a 3, v souladu s čl. 93 odst. 7.

"

16.  V článku 95 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

2.  Aby byly zajištěny jednotné podmínky uplatňování článku 93, může orgán ESMA připravovat návrhy prováděcích technických norem k upřesnění ▌:

   a) formy a obsahu standardního vzorového oznámení, které SKIPCP použije pro účely oznámení podle čl. 93 odst. 1, včetně informace o tom, k jakým dokumentům se překlady vztahují;
   b) formy a obsahu standardního vzorového osvědčení, které použijí příslušné orgány členského státu podle čl. 93 odst. 3;
   c) postupu pro výměnu informací a používání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování podle ustanovení článku 93.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010.

"

16a)  V článku 97 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

1.  Členské státy určí příslušné orgány příslušné k plnění úkolů stanovených v této směrnici. Uvědomí o tom Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a Komisi, přičemž uvedou případné rozdělení jejich působnosti.

"

16b)  V článku 101 se vkládá odstavec, který zní:"

2a.  Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením …/… [ESMA].

Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 20 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA].

"

17)  V článku 101 se odstavce 8 a 9 nahrazují tímto:"

8.  Příslušné orgány mohou upozornit orgán ESMA na situace, kdy

   a) žádost o výměnu informací podle článku 109 byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno;
   b) žádost o provedení šetření nebo ověření na místě podle článku 110 byla zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno; or
   c) žádost o povolení, aby vlastní pracovníci mohli doprovázet pracovníky příslušného orgánu druhého členského státu, byla zamítnuta nebo jí nebylo vyhověno v přiměřené lhůtě.

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 258 SFEU, může orgán ESMA v těchto případech jednat v souladu s pravomocemi, které mu svěřuje článek 11 nařízení (EU) No .../2010 [ESMA], aniž jsou dotčeny možnosti odmítnout vyhovět žádosti o informace či šetření podle odstavce 6 tohoto článku a možnost orgánu ESMA jednat v těchto případech v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení.

9.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, může orgán ESMA připravovat návrhy technických prováděcích norem pro vytvoření jednotných postupů pro spolupráci příslušných orgánů při provádění ověřování na místě a šetření uvedených v odstavcích 4 a 5.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení .../2010 [ESMA].

"

18)  Článek 102 se mění takto:

a)  V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

2.  Odstavec 1 nebrání příslušným orgánům členských států ve výměně informací podle této směrnice nebo jiných právních předpisů Unie o SKIPCP nebo podnicích podílejících se na činnosti SKIPCP nebo v předávání informací orgánu ESMA v souladu s nařízením (EU) č. .../2010 nebo Evropskému výboru pro systémová rizika zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010. Na tyto informace se vztahuje profesní tajemství podle odstavce 1 tohoto článku.

"

b)  V odstavci 5 se doplňuje nové písmeno ▌, které zní:"

   d) Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění [EIOPA] zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) No .../2010 a ESRB.
"

18a)  Čl. 103 odst.3 se nahrazuje tímto:"

3.  Členské státy oznámí orgánu ESMA, Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů, které mohou obdržet informace v souladu s odstavcem 1.

"

18b)  Čl. 103 odst. 7 se nahrazuje tímto:"

7.  Členské státy oznámí orgánu ESMA, Komisi a ostatním členským státům názvy orgánů nebo subjektů, které mohou obdržet informace v souladu s odstavcem 4.

"

19)  Článek 105 se nahrazuje tímto:"

Článek 105

Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ustanovení této směrnice týkající se výměny informací, může orgán ESMA připravovat návrhy technických norem pro určení podmínek uplatňování s ohledem na postupy pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a mezi příslušnými orgány a orgán ESMA.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout návrhy prováděcích technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článku 7e nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

"

20)  V čl. 108 odst. 5 se první pododstavec písm. b) a druhý pododstavec nahrazují tímto:

   b) pokud je to nezbytné, upozornit orgán ESMA, který může jednat v souladu s pravomocemi, které mu svěřuje článek 11 nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy je bezodkladně oznámeno každé opatření přijaté podle prvního pododstavce písm. a).

20a)  Název kapitoly XIII se nahrazuje tímto:"

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A VÝKONNÉ PRAVOMOCI

"

20b)  Článek 111 se nahrazuje tímto:"

Článek 111

Komise může přijímat technické změny této směrnice v těchto oblastech:

     a) objasnění definic s cílem zajistit důslednou harmonizaci a jednotné používání této směrnice v celé Unii nebo
     b) přizpůsobení terminologie a vypracování definic v souladu s následnými předpisy týkajícími se SKIPCP a souvisejících otázek.

Tato opatření se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 112, 112a a 112b.

"

20c)  Článek 112 se nahrazuje tímto:"

Článek 112

1.  Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry, zřízený rozhodnutím Komise 2001/528/ES.

'2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 12, 14, 23, 33, 43, 51, 60, 61, 62, 64, 75, 78, 81, 95 a 111 se svěří Komisi na období čtyř let od vstupu této směrnice v platnost. Komise předloží zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud toto přenesení Evropský parlament nebo Rada podle článku 64c nezruší.

2a.  Jakmile Komise přijme akt v přenesené pravomoci, oznámí to současně Evropskému parlamentu i Radě.

2b.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci se Komisi udělí v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 112a a 112b.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.‚.

"

20d)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 112a

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci podle článků 12, 14, 23, 33, 43, 51, 60, 61, 62, 64, 75, 78, 81, 95 a 111 může kdykoli zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2.  Orgán, který zahájí interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhého zákonodárce a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

3.  Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm uvedených. Nabývá účinku okamžitě, nebo od pozdějšího, v tomto rozhodnutí uvedeného data. Nedotýká se již platných aktů v přenesené pravomoci. Zveřejňuje se v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 112b

Námitky proti aktům v přenesené pravomoci

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou vznést námitku proti aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě tří měsíců od oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta může prodloužit o tři měsíce.

2.  Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k aktu v přenesené pravomoci, je akt v přenesené pravomoci zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost v den, který je v něm uveden.

Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím tohoto období, pokud jak Evropský parlament, tak i Rada sdělí Komisi svůj záměr nevznést žádné připomínky.

3.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou námitku k přijatému aktu v přenesené pravomoci, tento akt v platnost nevstoupí. V souladu s článkem 296 SFEU orgán, který vznese námitku proti aktu v přenesené pravomoci, tuto námitku odůvodní.

"

Článek 11a

Přezkum

Komise do 1. ledna 2014 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda orgány ESA předložily návrh technických norem uvedených v této směrnici, je-li toto předložení povinné či dobrovolné, a příslušné návrhy.

Článek 12

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0163/2010).
(2)* Politické pozměňovací návrhy: nový či pozměněný text je vyznačen tučnou kurzívou , vypuštěný text je indikován znakem ▌
(3) Stanovisko ze dne 18. března 2010 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).
(4) Stanovisko ze dne 18. března 2010 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku).
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne ....
(6) KOM(2009)0114.
(7) KOM(2009)0252.
(8) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
(9) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
(10) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.
(11) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.
(12) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.
(13) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.
(14) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.
(15) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.
(16) Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.
(17) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.
(18) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
(19) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.
(20) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.
(21) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.
(22) Úř. věst. L
(23) Úř. věst. L .
(24) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.


Evropský orgán pro cenné papíry a trhy ***I
PDF 709kWORD 475k
Text
Úplné znění
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (KOM(2009)0503 – C7-0167/2009 – 2009/0144(COD))
P7_TA(2010)0270A7-0169/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn dne 7. července 2010 takto(1)

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)
P7_TA(2010)0270A7-0169/2010
k návrhu Komise k přijetí
P7_TA(2010)0270A7-0169/2010

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(1a)  Již dlouhou dobu před finanční krizí Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažná selhání dohledu Unie nad stále rostoucí integrací finančních trhů (viz usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu(7), ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(8), ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha(9), v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech(10), ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(11), ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu(12) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách(13)).

(2)  Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 (Larosièrova zpráva) došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila ▌reformy struktury dohledu nad finančním sektorem v Unii. Tato skupina odborníků dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a jednoho pro cenné papíry–, a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika. Doporučení ve zprávě představovala nejnižší míru změn, kterou odborníci označili za nezbytnou, aby se zabránilo podobné krizi v budoucnosti.

(3)  Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“ uvedla podrobnější informace o případné architektuře tohoto nového rámce dohledu, nezařadila však do něj všechna doporučení obsažená v de Larosièrově zprávě.

(4)  Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přes hranice a vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny účastníky finančního trhu na jednotném trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů finančního dohledu v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „orgán ESMA“) by měl také vykonávat dohled nad registry obchodních údajů. Od Komise se požaduje, aby navrhla řešení, jak by orgán ESMA prováděl dohled nad ústředními protistranami, a to po vzoru řešení zvoleného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách(14).

(4a)  Zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 16. dubna 2010 nazvaná „Spravedlivý a podstatný příspěvek finančního sektoru“, která byla napsána na žádost summitu G20 v Pittsburghu, uváděla, že „náklady vzniklé selháním finančního sektoru by měly být pokryty a uhrazeny prostřednictvím příspěvku k finanční stabilitě spojeného s věrohodným a účinným mechanismem řešení krizí. Řádně stanovený mechanismus řešení krizí by měl předejít tomu, aby byly v budoucnosti vlády nuceny zachraňovat před úpadkem příliš významné, příliš velké a příliš propojené instituce“.

(4b)  Ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020“ bylo také vyhlášeno, že bude stanovena zásadní priorita v krátkodobém výhledu, „která nám [...] umožní lépe předcházet případné finanční krizi a v případě potřeby ji řídit a která také – s ohledem na odpovědnost finančního sektoru za současnou krizi – přezkoumá, zda je výše příspěvků finančního sektoru odpovídající“.

(4c)  Evropská rada na svém zasedání dne 25. března 2010 jednoznačně prohlásila, že „je zapotřebí pokročit zejména v otázkách, jako jsou ... systémové instituce, finanční nástroje pro řešení krizí.“

(4d)  Dne 17. června 2010 se Evropská rada konečně vyslovila v tom smyslu, že „by členské státy měly zavést systémy odvodů a daní pro finanční instituce s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika. Tyto odvody by měly být součástí důvěryhodného rámce pro řešení problémů“.

(5)  V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu finančního systému a fungování vnitřního trhu. V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.

(6)  Unie se dostala na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu ▌. Unie nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad institucemi, které působí přes hranice, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na evropské problémy a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém finančního dohledu (ESFS) by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb Unie a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě v rámci Unie.

(7)  ESFS by měl představovat integrovanou síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Unie, která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni ▌. Orgán by měl mít vůdčí úlohu v kolegiích orgánů dohledu vykonávajících dohled nad účastníky přeshraničního finančního trhu a měly by být pro ně stanoveny jasné normy pro výkon dohledu. Orgán by měl věnovat zvláštní pozornost účastníkům finančního trhu, kteří mohou představovat systémové riziko, protože jejich úpadek by mohl ohrozit stabilitu finančního systému Unie, pokud by se vnitrostátní orgán řádně nezhostil výkonu svých pravomocí. Kromě toho by mělo být dosaženo lepší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celé Unii. Kromě orgánu ESMA by měl být zřízen Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) a Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor). Evropský výbor pro systémová rizika by měl být součástí EFSF.

(8)  Evropský orgán dohledu by měl nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES(15), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES(16) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES(17) a převzít všechny úkoly a kompetence těchto výborů, včetně případného pokračování probíhající práce a projektů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena ▌. Jestliže to vyžadují institucionální důvody a povinnosti stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie, měla by být součástí sítě pro činnost dohledu i Komise.

(9)  ▌Orgán ▌by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, ▌především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu při zohlednění různých zájmů všech členských států a odlišné povahy jednotlivých účastníků finančního trhu. Orgán by měl chránit veřejné hodnoty, jako je stabilita finančního systému, transparentnost trhů a finančních produktů a ochrana vkladatelů a investorů. Orgán by se měl také snažit zabránit regulační arbitráži a zaručovat rovné podmínky a posilovat koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. Mezi jeho úkoly by měla rovněž patřit podpora sbližování dohledu a poskytování poradenství orgánům EU v oblasti regulace cenných papírů a trhů a dohledu nad nimi a související otázky správy společností a finančního výkaznictví. Orgánu by rovněž měla být svěřena odpovědnost za celkový dohled nad stávajícími a novými finančními produkty / typy transakcí.

(9a)  Orgán by měl brát patřičný ohled na dopad svých činností na hospodářskou soutěž a inovaci na vnitřním trhu, na konkurenceschopnost Unie v globálním měřítku, na finanční začlenění a na novou strategii Unie pro zaměstnanost a růst.

(9b)  Aby mohl orgán ESMA plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu a administrativní a finanční autonomii. Orgán by měl mít „pravomoc zabývat se dodržováním právních předpisů, zejména otázkami souvisejícími se systémovými a přeshraničními riziky“ (Basilejský výbor pro bankovní dohled).

(9c)  Systémové riziko definují mezinárodní orgány (MMF, FSB, BIS) jako „riziko rozvratu finančních služeb, i) které je způsobeno výrazným narušením celého finančního systému nebo jeho části a ii) které může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktur mohou být do jisté míry potenciálně systémově důležité“.

(9d)  Přeshraničním rizikem se podle těchto institucí rozumějí veškerá rizika způsobená hospodářskou nerovnováhou nebo finančními poruchami v celé Unii nebo v jejích částech, které mohou mít výrazně negativní dopady na transakce mezi hospodářskými subjekty dvou nebo více členských států, na fungování vnitřního trhu nebo na veřejné finance Unie nebo jakéhokoli z jejích členských států.

(10)  Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ▌(Spojené království v. Evropský parlament a Rada) konstatoval, že: „nic ve znění článku 95 Smlouvy o ES [článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie] neumožňuje dojít k závěru, že opatření přijatá zákonodárcem Společenství jsou určena pouze členským státům. Podle uvážení uvedeného zákonodárce se totiž může ukázat nezbytné stanovit zřízení subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace v situacích, kdy se zdá vhodné přijmout nezávazná doprovodná a usměrňující opatření pro usnadnění jednotného provádění a uplatňování aktů založených na uvedeném ustanovení“(18). Účel a úkol orgánu ESMA – podporovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Unie a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci – úzce souvisejí s cíli Unie v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být orgán ESMA zřízen na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU.

(11)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů(19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(20), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny(21), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění(22), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu(23), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(24), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES(25), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí(26), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(27), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES(28), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(29), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku(30), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí (přepracované znění)(31), aniž by byla dotčena pravomoc Evropského orgánu pro bankovnictví, pokud jde o obezřetnostní dohled, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů(32), směrnice ... (budoucí směrnice AIFM) a nařízení ... (budoucí nařízení o ratingových agenturách), včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí Komise založených na těchto právních aktech, a jakéhokoli dalšího právního aktu Společenství, který orgánu uděluje úkoly.

(12)  Pojem „účastník finančního trhu“ by měl zahrnovat různorodou řadu účastníků, na něž se vztahují právní předpisy Společenství v této oblasti. Může zahrnovat jak právnické, tak fyzické osoby. Může zahrnovat například investiční podniky, SKIPCP a jejich správcovské společnosti, správce alternativních investičních fondů, organizátory trhů, zúčtovací střediska, systémy vypořádání, ratingové agentury, emitenty, předkladatele nabídek, investory, osoby, které kontrolují účastníky nebo na nich mají zájem, osoby podílející se na řízení účastníků, jakož i jiné osoby, na něž se uplatňuje požadavek daný právními předpisy. Měl by rovněž zahrnovat finanční instituce jako úvěrové instituce a pojišťovny, pokud vykonávají činnosti, na něž se vztahují právní předpisy Společenství v této oblasti. Příslušné orgány v EU a příslušné orgány třetích zemí ani Komise do této definice nespadají.

(13)  Je žádoucí, aby orgán ESMA podporoval jednotný přístup v oblasti systémů pro odškodnění investorů s cílem zajistit stejné podmínky a rovnoprávný přístup k investorům v rámci celé Unie. Jelikož jsou systémy pro odškodnění investorů v členských státech místo regulačního dohledu spíše předmětem správní kontroly, měl by být orgán ESMA schopen uplatňovat své pravomoci podle tohoto nařízení ve vztahu k samotnému systému pro odškodnění investorů a jeho poskytovateli ▌. Úloha orgánu ESMA by měla být přezkoumána po zřízení Evropského fondu pro záruky investorům.

(14)  Je nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných regulačních technických norem ve finančních službách, aby se i pomocí jednotného kodexu zajistily stejné podmínky a přiměřená ochrana vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Evropě. V oblastech vymezených právem Unie je vhodné a smysluplné pověřit orgán ESMA jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí není politická volba. Komise by měla schválit tyto návrhy regulačních a prováděcích technických norem v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby jim dala závaznou právní účinnost. ▌

(15)  Komise by měla schválit tyto návrhy regulačních technických norem, aby jim dala závaznou právní účinnost. Bude v nich možno provádět změny pouze za velmi přísně omezených a mimořádných podmínek za předpokladu, že orgán ESMA bude v úzkém kontaktu s finančními trhy a bude dobře obeznámen s jejich každodenním fungováním. Měly by podléhat změnám, například pokud by návrhy regulačních norem nebyly slučitelné s právem Unie, nedodržovaly zásadu proporcionality nebo by byly v rozporu se základními zásadami vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, které se odrážejí v acquis Společenství týkajícím se finančních služeb. Komise by neměla měnit obsah technických norem, které orgán ESMA vypracoval, bez předchozí koordinace s tímto orgánem. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být stanovena lhůta pro rozhodnutí Komise o jejich schválení.

(15a)  Komisi by v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU měla být také svěřena pravomoc provádět právní akty.

(15b)  Regulační a prováděcí technické normy musí zohledňovat zásadu proporcionality, tj. požadavky stanovené v těchto normách by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spjatých s činností dané finanční instituce.

(16)  V oblastech, kterými se regulační technické normy nezabývají, by měl mít orgán ESMA pravomoc vydávat ▌pokyny a doporučení pro uplatňování právních předpisů Unie. Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by měly mít vnitrostátní orgány povinnost zveřejnit důvody v případě, že se pokyny a doporučeními neřídí, s cílem zajistit plnou transparentnost pro účastníky trhu.

(17)  Zajištění správného a úplného uplatňování práva Unie je základním předpokladem pro dosažení integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro konkurenci mezi finančními institucemi Unie. Měl by tedy být vytvořen mechanismus, na jehož základě by orgán ESMA řešil případy neuplatňování nebo nesprávného ▌uplatňování, což představuje porušování práva Unie. Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Společenství stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.

(18)  Pro přiměřenou odezvu na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Společenství by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Na první úrovni by měl být orgán ESMA oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Společenství ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení. Pokud se příslušný vnitrostátní orgán tímto doporučením neřídí, měla by mít Komise pravomoc vydat formální stanovisko zohledňující doporučení orgánu ESMA a požadující, aby příslušný orgán přijal nezbytná opatření k zajištění souladu s právem Unie.

(19)  Jestliže vnitrostátní orgán doporučení ve lhůtě stanovené orgánem ESMA nesplní, měl by orgán ESMAneprodleně adresovat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu rozhodnutí, aby zajistil dodržování práva Unie, přičemž toto rozhodnutí by mělo mít přímou právní účinnost, na kterou se lze odvolávat u vnitrostátních soudů a orgánů a kterou lze vymáhat podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(20)  Pro vyřešení výjimečných případů trvalé nečinnosti příslušného vnitrostátního orgánu by měl být orgán ESMA oprávněn jako poslední východisko přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo se mělo omezit na výjimečné okolnosti, kdy příslušný orgán nedodržuje formální stanovisko, které mu bylo určeno, a kdy se na finanční instituce přímo vztahuje právo Unie na základě stávajících(33) či budoucích nařízení EU. V této souvislosti Evropský parlament a Rada očekávají, že Komise splní svůj program pro rok 2010, zejména pokud jde o návrh na reformu směrnice o kapitálových požadavcích.

(21)  Vážné ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému v Evropské unii vyžaduje urychlenou a společnou odezvu na úrovni Unie. Orgán by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření pro nápravu mimořádné situace. Se zřetelem k citlivosti tohoto problému by pravomoc rozhodnout, že nastala mimořádná situace, měla být svěřena Komisi, která by tak měla učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady, ESRB nebo orgánu ESMA. Pokud mají Evropský parlament, Rada, ESRP nebo Evropský orgán dohledu (ESA) za to, že vznik mimořádné situace je na obzoru, měly by kontaktovat Komisi. Při tomto postupu je nanejvýš důležité náležitě dbát na důvěrnost. Pokud Komise rozhodne, že nastala mimořádná situace, měla by o tom řádně informovat Evropský parlament a Radu.

(22)  Pro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek příslušných orgánů v různých členských státech je zapotřebí, aby orgán ESMA mohl závazně urovnávat spory mezi příslušnými vnitrostátními orgány, a to i v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírčí jednání, kdy by mohly příslušné vnitrostátní orgány dosáhnout dohody. Pokud této dohody nedosáhnou, může orgán ESMA od dotyčných příslušných orgánů vyžadovat přijetí konkrétního opatření nebo zdržení se přijetí opatření s cílem urovnat danou záležitost a zajistit soulad s právem EU, a to se závaznými účinky pro dotyčné příslušné orgány. V případě nečinnosti dotčených vnitrostátních orgánů dohledu by měl mít orgán ESMA pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí určená přímo finančním institucím, a to v oblastech práva Unie, které se na tyto instituce přímo vztahují.

(22a)  Krize prokázala, že pouhá spolupráce mezi vnitrostátními orgány, jejichž pravomoc je omezena pouze na území příslušného členského státu, jednoznačně nestačí pro dohled nad finančními institucemi působícími přes hranice.

(22b)  Kromě toho „stávající úprava kombinující práva na přeshraniční činnost bank (passporting) s dohledem domovského státu a čistě vnitrostátním pojištěním vkladů není vhodným základem pro budoucí nařízení a dohled nad evropskými komerčními bankami, jejichž činnost přesahuje hranice“ (Turnerova zpráva).

(22c)  Turnerova zpráva dospívá k závěru, že „vhodnější úprava vyžaduje buď větší pravomoci pro jednotlivé státy, což by znamenalo méně otevřený jednotný trh, nebo vyšší míru evropské integrace“.

(22d)  Řešení „na úrovni jednotlivých států“ znamená, že hostitelská země bude mít právo uložit zahraničním institucím, aby jednaly pouze prostřednictvím dceřiných společností, a nikoli prostřednictvím poboček, a monitorovat kapitál a likviditu bank, jež jsou činné v daném státě, což by vedlo ke zvýšení protekcionismu.

(22e)  Řešení „na evropské úrovni“ vyžaduje posílení orgánu ESMA v rámci kolegia orgánů dohledu v rámci a posílení dohledu nad finančními institucemi, které představují systémové riziko.

(23)  Důležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přes hranice hrají kolegia orgánů dohledu. Orgán ESMA by měl hrát vůdčí úlohu a mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Unie. Jak se uvádí v Larosièrově zprávě, „je třeba se vyvarovat narušování hospodářské soutěže a regulační arbitráže důsledku odlišných postupů dohledu, jelikož mohou ohrozit finanční stabilitu, mimo jiné podporováním přesunu finančních činností do zemí, v nichž je dohled laxní. Je třeba, aby byl systém dohledu vnímán jako spravedlivý a vyvážený“.

(23a)  Orgán ESMA a vnitrostátní orgány dohledu by měly posílit dohled nad finančními institucemi, které splňují kritéria systémového rizika, protože jejich úpadek by mohl ohrozit stabilitu finančního systému Unie a poškodit reálnou ekonomiku.

(23b)  Kritéria systémového rizika by mělo být stanovena se zřetelem k mezinárodním normám, zejména k těm, jež stanovila Rada pro finanční stabilitu, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví (IAIS) a skupina G20. Propojenost, nahraditelnost a časový sled jsou nejčastěji používaná kritéria pro stanovení systémového rizika.

(23c)  Měl by být vytvořen rámec pro to, jak přistupovat k institucím v problematické situaci, s cílem stabilizovat je nebo je zlikvidovat, protože „bylo jednoznačně prokázáno, že při bankovní krizi jde vládě a společnosti vůbec o velmi mnoho, neboť taková situace může potenciálně ohrozit finanční stabilitu a reálnou ekonomiku“ (de Larosièrova zpráva). Komise by měla předložit vhodné návrhy na vytvoření nového rámce pro krizové řízení v případě finanční krize. Klíčovým prvkem krizového řízení je společný soubor pravidel a nástrojů řešení finanční krize (provádění opatření a finanční prostředky nutné k řešení krizí velkých, přeshraničních nebo vzájemně propojených institucí).

(23d)  Měl by být vytvořen Evropský fond pro pojištění vkladů, který by zajistil sdílenou odpovědnost přeshraničních finančních institucí, ochránil zájmy evropských vkladatelů a snížil náklady, které by museli nést daňoví poplatníci v případě systémové finanční krize. Fond na úrovni EU se jeví jako nejlepší způsob ochrany zájmů vkladatelů a nejlepší obrana proti narušení hospodářské soutěže. Je ovšem zřejmé, že přístupy EU jsou složitější a někteří z ostatních si chtějí zachovat své vnitrostátní systémy. Proto jako naprosté minimum musí orgán ESMA harmonizovat nejdůležitější prvky vnitrostátních systémů. Může také zajistit, aby finanční instituce musely platit pouze v jednom z těchto systémů.

(23e)  Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů by měl financovat řádné následné či záchranné intervence pro finanční instituce, které se potýkají s problémy, jež by mohly ohrozit finanční stabilitu jednotného finančního trhu Unie. Fond by měl být financován z odpovídajících příspěvků finančního sektoru. Příspěvky do fondu by měly nahradit příspěvky do vnitrostátních fondů obdobné povahy.

(24)  Delegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo duplicitě úkolů dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí, zejména těch finančních institucí, které nemají unijní rozměr. Nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí jiný orgán dohledu místo odpovědného orgánu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Díky delegování povinností by měl mít jeden vnitrostátní orgán dohledu, tj. pověřený orgán, možnost rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo orgánu ESMA nebo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou přidělování působnosti orgánu dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout potřebné opatření. Přerozdělení povinností by bylo vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Příslušné právní předpisy Unie mohou dále stanovit zásady přerozdělení povinností dle dohody. Orgán by měl všemi možnými prostředky podporovat a sledovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám. Měl by určit a šířit osvědčené postupy ohledně delegování a dohod o delegování.

(25)  Orgán by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celé Unie s cílem zavedení společné kultury dohledu.

(26)  Účinným a efektivním nástrojem pro podporu jednotnosti v rámci sítě orgánů finančního dohledu je vzájemné hodnocení. Orgán by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu kvalitních výsledků a na nezávislost příslušných orgánů. Výsledky srovnávacích hodnocení by se měly zveřejňovat a osvědčené postupy by měly být taktéž zveřejněny poté, co budou určeny.

(27)  Orgán by měl aktivně podporovat koordinovanou odezvu Unie v oblasti dohledu, zejména aby zajistil správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Evropské unie. Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by mu tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci ESFS. Činnost orgánu ESMA by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi příslušnými orgány.

(28)  Pro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Orgán by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti vlastní působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a ESRB. Dále by měl orgán iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni. Aby orgán ESMA řádně plnil své funkce, měl by provádět ekonomickou analýzu trhů a dopadu, který by mohl mít potenciální vývoj trhu.

(29)  Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl orgán ESMA zastupovat Evropskou unii v rámci dialogu a spolupráce s orgány dohledu ve třetích zemích.

(30)  Orgán by měl působit jako nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise v oblasti své působnosti. Měl by být schopen předložit stanovisko k obezřetnostnímu posuzování fúzí a nabývání účastí podle směrnice 2004/39/ES ve znění směrnice 2007/44/ES(34).

(31)  Pro účinné vykonávání svých povinností by měl mít orgán ESMA právo vyžadovat veškeré nezbytné informace související s obezřetnostním dohledem. Aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti účastníků finančního trhu, měly by být tyto informace za běžných okolností předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a účastníkům trhu a zohledňují již existující statistické údaje. Orgán ESMA by však jako krajní řešení měl mít možnost podat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo u účastníka finančního trhu, jestliže příslušný vnitrostátní orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat orgánu ESMA při prosazování těchto přímých požadavků. V této souvislosti je naprosto zásadní práce na společných formátech výkaznictví.

(31a)  Opatřeními pro shromažďování informací by neměl být dotčen právní rámec Evropského statistického systému (ESS) a Evropského systému centrálních bank (ESCB) v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(35) ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou(36).

(32)  Pro zajištění plné efektivity fungování Evropského výboru pro systémová rizika a následné odezvy na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi orgánem ESMA a Evropským výborem pro systémová rizika. Orgán ESMA a Evropský výbor pro systémová rizika by vzájemně měly sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze na žádost s odůvodněním. Jakmile orgán ESMA nebo vnitrostátní orgán dohledu obdrží od Evropského výboru pro systémová rizika varování či doporučení, měl by orgán ESMA ▌zajistit následná opatření.

(33)  ▌ Orgán ESMA by měl vést konzultace o regulačních normách, pokynech a doporučeních se zúčastněnými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhů regulačních norem, pokynů a doporučení by měl orgán ESMA provést studii dopadů. Z důvodu účinnosti by měla být zřízena skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů, kde budou účastníci finančního trhu Unie (zastupující rozdílné modely a typy finančních institucí a podniků, případně též institucionální investoři a jiné finanční instituce, které samy využívají finančních služeb), malé a střední podniky, odbory, akademičtí pracovníci a spotřebitelé a jiní retailoví uživatelé bankovních služeb včetně malých a středních podniků. Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů by měla aktivně vystupovat jako prostředník ve vztahu k ostatním skupinám uživatelů finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Unie.

(33a)  Neziskové organizace jsou ve srovnání s dobře financovanými a dobře propojenými zástupci odvětví v rámci rozpravy o budoucnosti finančních služeb a příslušných rozhodovacích procesů odsouvány na okraj. Tato nevýhoda by měla být vyvážena odpovídajícím financováním jejich zástupců ve skupině zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů.

(34)  Základní povinností členských států je zajišťování koordinovaného krizového řízení a udržování finanční stability v krizových situacích, zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních účastníků finančního trhu, kteří jsou v problematické situaci. Jejich činnost by měla být úzce koordinována s rámcem HMU a jejími zásadami. Opatření orgánu ESMA v mimořádných situacích či při řešení problémů s dopadem na stabilitu finanční instituce by neměla výrazně ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu.

(34a)  Během tří let od vstupu nařízení, které tento mechanismus zřizuje, v platnost by měla Komise na základě získaných zkušeností stanovit jednoznačné a spolehlivé pokyny na úrovni Unie, které určí, kdy mohou členské státy uplatnit ochranné opatření. Použití ochranné doložky členskými státy bude následně posuzováno na základě těchto pokynů.

(34b)  Aniž by byly dotčeny konkrétní povinnosti členských států v krizových situacích, měl by být v případě, že se členský stát rozhodne odvolat se na ochranné opatření, Evropský parlament informován současně s orgánem ESMA, Radou a Komisí. Členský stát by měl dále vysvětlit své důvody pro odvolání se na ochranné opatření. Orgán ESMA by měl ve spolupráci s Komisí stanovit další kroky, které je třeba učinit.

(35)  Při svém rozhodování by měl být orgán ESMA vázán předpisy Společenství a obecnými principy pro řádný proces a transparentnost. Mělo by být plně respektováno právo příjemců rozhodnutí orgánu ESMA vyjádřit se. Akty orgánu ESMA tvoří nedílnou součást práva Unie.

(36)  Hlavním rozhodovacím orgánem orgánu ESMA by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných orgánů v každém členském státu, v jejímž čele by byl předseda orgánu ESMA. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, Evropského výboru pro systémová rizika a ▌Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro bankovnictví. Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Unie. U aktů obecné povahy, včetně aktů souvisejících s přijímáním regulačních technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi, je vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, zatímco všechna ostatní rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší odbornou skupinou.

(36a)  Jako obecné pravidlo by rada orgánů dohledu měla přijímat svá rozhodnutí prostou většinou podle zásady jednoho hlasu na jednoho člena rady. U aktů souvisejících s přijímáním technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi je však vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie a Protokolem č. 36 o přechodných ustanoveních k nim připojeným. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší nestrannou odbornou skupinou, složenou z členů, kteří nejsou zástupci příslušných orgánů, jichž se spory týkají, ani nemají žádný zájem na sporu nebo přímé spojení s dotyčnými příslušnými orgány. Složení odborné skupiny by mělo být přiměřeně vyvážené. Rozhodnutí přijaté odbornou skupinou by mělo být schváleno radou orgánů dohledu prostou většinou v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas. Co se však týče rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu, mohla by být rozhodnutí navržená odbornou skupinou zamítnuta blokační menšinou hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

(37)  Plnění poslání orgánu ESMA a vykonávání přidělených úkolů tímto orgánem by měla zajistit řídící rada složená z předsedy orgánu a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Řídící rada by měla disponovat nezbytnými pravomocemi, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky orgánu ESMA, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva přístupu k dokumentům a přijímat výroční zprávu.

(38)  Orgán ESMA by měl zastupovat předseda zaměstnaný na plný pracovní úvazek, kterého vybere Evropský parlament poté, co proběhne otevřené výběrové řízení uspořádané Komisí, a poté, co pro ni následně vypracuje užší seznam uchazečů. Řízení orgánu ESMA by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady, avšak neměl by disponovat hlasovacím právem.

(39)  Aby byl zajištěn soulad v činnosti evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti prostřednictvím Evropského orgánu dohledu (Smíšeného výboru) (dále jen „Smíšený výbor“) a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu by měl koordinovat funkce všech tří evropských orgánů dohledu ve vztahu k finančním konglomerátům. V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně. Smíšenému výboru by měli předsedat po dobu 12 měsíců na rotačním základě předsedové tří evropských orgánů dohledu. Předseda Smíšeného výboru by měl být místopředsedou Evropského výboru pro systémová rizika. Smíšený výbor by měl mít stálý sekretariát složený ze zaměstnanců vyslaných ze tří evropských orgánů dohledu, aby se umožnila neformální výměna informací a rozvoj společného kulturního postoje ve všech třech evropských orgánech dohledu.

(40)  Je nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá orgánem ESMA, mohly uplatňovat odpovídající opravné prostředky. Má-li orgán ESMA rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolání k odvolacímu senátu. Z důvodu účinnosti a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech tří evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich administrativní a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat odvolání k Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru Evropských společenství.

(41)  Aby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost orgánu, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, a to ze samostatného rozpočtového oddílu v jeho rámci. Na financování orgánu ESMA z prostředků Unie se musí dohodnout rozpočtový orgán v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(37) (IID). Na příspěvek Evropské unie by se měla vztahovat rozpočtová pravidla Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Celkový rozpočet je předmětem postupu udělování absolutoria.

(42)  Orgán ESMA by měl podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(38). Orgán ESMA by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(39).

(43)  Aby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci, budou se na zaměstnance orgánu ESMA vztahovat služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství(40).

(44)  Je zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. Důvěrnost informací zpřístupněných orgánu ESMA a sdílených v rámci sítě by měla být předmětem přísných a účinných pravidel důvěrnosti.

(45)  Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(41) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(42), které se v plném rozsahu vztahují na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(46)  Pro zajištění transparentní činnosti orgánu ESMA by měl tento orgán podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(43).

(47)  Země, které nejsou členy Evropské unie, by měly být připuštěny k účasti na práci orgánu ESMA v souladu s příslušnými dohodami, které Unie uzavře.

(48)  Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany vkladatelů a investorů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich s ohledem na rozsah opatření lépe dosáhnout na úrovni Evropské unie, může Evropská unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(49)  Orgán ESMA přebírá všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Mělo by tudíž být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/77/ES ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES ze dne 16. září 2009, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů(44).

(50)  Je vhodné stanovit lhůtu pro uplatňování tohoto nařízení, aby se zajistila odpovídající připravenost orgánu ESMA na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) („orgán ESMA“).

2.  Orgán ESMA jedná v rámci pravomocí vyplývajících z tohoto nařízení a v rozsahu působnosti směrnice 97/9/ES, směrnice 98/26/ES, směrnice 2001/34/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2002/87/ES, směrnice 2003/6/ES, směrnice 2003/71/ES, ▌ směrnice 2004/39/ES, směrnice 2004/109/ES, ▌ směrnice 2009/65/ES a směrnice 2006/49/ES, ▌ aniž je dotčena pravomoc Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o obezřetnostní dohled ▌ , směrnice ... [budoucí směrnice AIFM] a nařízení (ES) č. 1060/2009 a relevantních částí směrnice 2005/60/ES a směrnice 2002/65/ES do té míry, do jaké se tyto akty vztahují na podniky poskytující investiční služby nebo na subjekty kolektivního investování obchodující se svými podíly nebo akciemi a na příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí založených na těchto aktech, a jakéhokoli dalšího právního aktu Unie, který orgánu ESMA uděluje úkoly.

2a.  Orgán ESMA jedná rovněž v oblasti činností, na které se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 2, včetně záležitostí, které se týkají správy společností, auditů a finančního výkaznictví, pokud je taková činnost orgánu ESMA nezbytná k zajištění účinného a jednotného uplatňování právních předpisů uvedených v odstavci 2.

3.  Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.  Cílem orgánu ESMA je chránit veřejný zájem tím, že bude přispívat ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a efektivitě finančního systému, a to pro hospodářství Unie, její občany a podniky. Orgán ESMA přispívá: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především řádné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ▌ iii) k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů, iv) ▌ k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, v) k zabránění regulační arbitráži a k napomáhání rovným podmínkám hospodářské soutěže, vi) zajištění toho, aby investování a podstupování dalších rizik bylo odpovídajícím způsobem regulováno a bylo předmětem odpovídajícího dohledu, a vii) ke zlepšení ochrany spotřebitele. Pro tyto účely přispívá orgán ESMA k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování právních aktů Unie uvedených v odstavci 2 tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomické analýzy trhů s cílem podpořit dosažení cíle orgánu ESMA.

Při plnění úkolů, které mu ukládá toto nařízení, věnuje orgán ESMA zvláštní pozornost jakémukoli systémovému riziku, které představují účastníci trhu, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního sytému nebo reálné ekonomiky.

Pří plnění svých úkolů jedná orgán ESMA nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie.

Článek 1a

Evropský systém finančního dohledu

1.  Orgán ESMA je součástí Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby právní předpisy platné pro finanční odvětví byly náležitě uplatňovány v zájmu zachování finanční stability a zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.

2.  ESFS má tyto členy:

   a) Evropský výbor pro systémová rizika pro účely plnění úkolů uvedených v nařízení (EU) č. .../2010 (ESRB) a v tomto nařízení;
   b) orgán ESMA;
   c) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 [EBA];
   d) Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. …/2010 [EIOPA];
   e) Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor) pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 40 až 43 (dále jen „Smíšený výbor“);
   f) orgány členských států uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EBA];
   g) Komise pro účely plnění úkolů uvedených v článcích 7 a 9.

3.  Orgán ESMA prostřednictvím Smíšeného výboru pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským výborem pro systémová rizika i s Evropským orgánem dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (bankovnictví), zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost činnosti a vyjednává společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

4.  Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii jednotliví členové ESFS spolupracují na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování náležité vzájemné výměny náležitých a spolehlivých informací.

5.  Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, mají povinnost provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s právními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 1b

Orgány uvedené v čl. 1a odst. 2 se ze své činnosti zodpovídají Evropskému parlamentu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

   1) „účastníkem finančního trhu“ rozumí jakákoli osoba, na niž se vztahuje požadavek daný právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 nebo vnitrostátním právem provádějícím uvedené právní předpisy;
   2) „příslušnými orgány“ rozumějí příslušné orgány nebo orgány dohledu tak, jak jsou vymezeny právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. S ohledem na směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES se „příslušnými orgány“ rozumějí orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic ze strany podniků poskytujících finanční služby a subjektů kolektivního investování obchodujících se svými podíly nebo akciemi. Pokud jde o systémy pro odškodnění investorů, příslušnými orgány se rozumějí subjekty, které spravují vnitrostátní systémy pro odškodnění podle směrnice 97/9/ES, nebo, pokud je činnost systému pro odškodnění investorů řízena soukromou společností, orgán veřejné moci vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice.

Článek 3

Právní postavení

1.  Orgán ESMA je institucí Unie s právní subjektivitou.

2.  V každém členském státě požívá orgán ESMA nejširšího rozsahu právní způsobilosti stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3.  Orgán ESMA zastupuje předseda.

Článek 4

Složení

Orgán ESMA tvoří:

   1) rada orgánů dohledu, která vykonává úkoly stanovené článkem 28;
   2) správní rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 32;
   3) předseda, který vykonává úkoly stanovené článkem 33;
   4) výkonný ředitel, který vykonává úkoly stanovené článkem 38;
   5) odvolací senát podle článku 44, který vykonává úkoly stanovené článkem 46.

Článek 5

Sídlo

Orgán ESMA má sídlo ve Frankfurtu.

Může mít zastoupení v nejdůležitějších finančních centrech Evropské unie.

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU ESMA

Článek 6

Úkoly a pravomoci orgánu ESMA

1.  Orgán ESMA má následující úkoly:

   a) přispívat k vytváření kvalitních společných norem a zásad regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a přípravou pokynů, doporučení a návrhů regulačních technických a prováděcích technických norem, které vycházejí z právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;
   b) přispívat k jednotnému uplatňování právních aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mj. v mimořádných situacích;
   c) stimulovat a podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;
   d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v souladu s varováními a doporučeními ESRB;
   e) organizovat a provádět srovnávací analýzy činnosti příslušných orgánů, včetně poskytování poradenství, v zájmu posílení jednotnosti výsledků dohledu;
   f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;
   fa) provádět ekonomické analýzy trhů s cílem informovat orgán ESMA při plnění jeho funkcí;
   fb) posilovat ochranu vkladatelů a investorů;
   fc) pomáhat řešit kritickou situaci přeshraničních institucí, které by mohly představovat systémové riziko podle článku 12b, řízení a provádění všech včasných zásahů, řešení krizí nebo insolvenčních postupů v případě těchto institucí, a to prostřednictvím útvaru pro řešení krizí podle článku 12c;
   g) plnit všechny ostatní konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení nebo v právních aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2;
   ga) vykonávat dohled nad těmi účastníky finančního trhu, kteří nepodléhají dohledu příslušných orgánů;
   gb) na svých internetových stránkách zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti informace o registrovaných účastnících finančního trhu, s cílem zajistit pro veřejnost snadno přístupné informace.
   gc) přebírat podle potřeby veškeré stávající a pokračující úkoly od Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry;

2.  Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 orgán ESMA disponuje pravomocemi stanovenými tímto nařízením, zejména pravomocí:

   a) vytvářet návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7;
   aa) vytvářet návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7e;
   b) vydávat pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 8;
   c) vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 3;
   d) přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v článcích 10 a 11;
   e) přijímat individuální rozhodnutí určená účastníkům finančního trhu v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 4;
   f) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 19.
   fa) shromažďovat nezbytné informace o účastnících finančního trhu podle článku 20;
   fb) vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a procesů distribuce na finanční pozici účastníků finančního trhu a na ochranu spotřebitele;
   fc) zajišťovat databázi registrovaných účastníků finančního trhu v rámci své pravomoci a – v případech vymezených v právních předpisech uvedených v čl. 1 odst. 2 – na centrální úrovni;
   fd) vytvořit regulační normu stanovující minimální informace, které musí orgán ESMA obdržet o transakcích a účastnících trhu a o tom, jak má být koordinován sběr těchto informací a jak budou propojeny stávající databáze v jednotlivých státech, aby se zajistilo, aby měl orgán ESMA vždy přístup k relevantním a potřebným informacím týkajícím se transakcí a trhu.

3.  Orgán ESMA vykonává veškeré výlučné pravomoci dohledu nad subjekty s působností v celé Unii nebo hospodářskou činností s působností v celé Unii, které mu jsou svěřeny právními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3a.  Za  účelem výkonu svých výlučných pravomocí dohledu podle odstavce 3 disponuje orgán ESMA odpovídajícími pravomocemi pro vyšetřování a prosazování, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech, i pro případné vyměřování poplatků. Orgán ESMA při výkonu svých povinností úzce spolupracuje s příslušnými orgány a využívá jejich zkušeností, zařízení a pravomocí.

Článek 6a

Ochrana spotřebitele a finanční činnost

1.  S cílem posilovat ochranu vkladatelů a investorů hraje orgán ESMA vůdčí úlohu při prosazování transparentnosti, jednoduchosti a spravedlivosti na trhu s finančními produkty nebo službami na celém jednotném trhu, a to mj. tím, že

   i) shromažďuje informace o spotřebitelských trendech, analyzuje je a podává o nich zprávy,
   ii) zkoumá a koordinuje iniciativy v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání,
   iii) vytváří standardy vzdělávání pro finanční sektor,
   iv) přispívá k vytvoření společných pravidel pro zveřejňování, a
   v) posuzuje především přístupnost, dostupnost a úvěrové náklady pro domácnosti a podniky, zejména malé a střední podniky.

2.  Orgán ESMA sleduje nové a stávající finanční činnosti a může přijímat pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a řádné fungování trhů a sbližování regulační praxe.

3.  Orgán ESMA může také vydávat varování v případě, že určitá finanční činnost představuje vážnou hrozbu pro plnění úkolů stanovených v čl. 1 odst. 4.

4.  Orgán ESMA zřídí jako nedílnou součást své struktury výbor pro finanční inovace, v jehož rámci budou všechny relevantní příslušné vnitrostátní orgány dohledu společně pracovat na tom, aby dospěly ke koordinovanému přístupu v otázce toho, jak z hlediska regulace a dohledu přistupovat k novým a inovativním finančním činnostem, a poskytovaly v této věci poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Evropské komisi.

5.  Orgán ESMA může dočasně zakázat nebo omezit některé druhy finančních činností, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech uvedených a za podmínek stanovených v právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace v souladu s článkem 10 a za podmínek v něm stanovených.

Orgán ESMA takové rozhodnutí pravidelně a včas přezkoumává.

Orgán ESMA může rovněž posuzovat, zda je třeba zakázat nebo omezit některé druhy finančních činností, a pokud to třeba je, informovat o tom Komisi s cílem usnadnit přijetí takového zákazu nebo omezení.

Článek 7

Regulační technické normy

1.  Evropský parlament a Rada mohou delegovat na Komisi pravomoci přijímat regulační technické normy podle článku 290 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit jednotnou harmonizaci v oblastech konkrétně stanovených právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. Tyto normy jsou technické a nepředstavují strategická rozhodnutí nebo politické volby a jejich obsah je přesně vymezen právními akty, z nichž vycházejí. Návrhy regulačních technických norem vypracovává orgán ESMA a předkládá je Komisi ke schválení. Pokud orgán ESMA nepředloží Komisi návrh ve lhůtě stanovené v právním předpisu uvedeném v čl. 1 odst. 2, může regulační technickou normu přijmout Komise.

1a.  Předtím, než je předloží Komisi, ▌ uspořádá orgán ESMA otevřené veřejné konzultace o regulačních technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly nepřiměřené z hlediska oblasti působnosti a dopadu dotčených regulačních technických norem nebo vzhledem k obzvláštní naléhavosti dané věci. Orgán ESMA rovněž požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů podle článku 22.

1b.  Jakmile Komise obdrží od orgánu ESMA návrhy regulačních technických norem, okamžitě je zašle Evropskému parlamentu a Radě. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy technických norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Unie.

Článek 7a

Neschválení nebo pozměnění návrhu regulačních norem

1.  Pokud má Komise v úmyslu nepotvrdit návrh regulačních technických norem nebo je potvrdit zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu ESMA a navrhne odůvodněné změny.

2.  Ve lhůtě šesti týdnů může orgán ESMA pozměnit návrhy regulačních technických norem na základě změn navržených Komisí a opětovně je Komisi předložit ke schválení.. Orgán ESMA o svém rozhodnutí informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

3.  Pokud orgán ESMA nesouhlasí s rozhodnutím Komise o zamítnutí nebo změně jeho původních návrhů, Evropský parlament nebo Rada mohou nejpozději do jednoho měsíce vyzvat příslušného komisaře a předsedu orgánu ESMA, aby se zúčastnili zvláštní schůze příslušného výboru Evropského parlamentu nebo Rady a představili a vysvětlili své odlišné názory.

Článek 7b

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 7 jsou svěřeny Komisi na dobu čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocích nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období stejné délky, pokud je Evropský parlament nebo Rada podle článku 7c nezruší.

2.  Jakmile Komise přijme regulační technickou normu, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

3.  Ve zprávě uvedené v čl. 35 odst. 2 předseda orgánu ESMA informuje Evropský parlament a Radu o regulačních normách, jež byly schváleny, a o tom, které příslušné orgány je neplní.

Článek 7c

Námitky proti regulačním technickým normám

1.  Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy Komise normu oznámila. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady lze tuto lhůta prodloužit o další tři měsíce.

2.  Regulační technická norma se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost před uplynutím tohoto období, pokud Evropský parlament i Rada Komisi sdělí, že nehodlají vznést žádné námitky. Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada námitku k regulační technické normě, je tato norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Poté, co Komise předloží návrh, mohou Evropský parlament a Rada přijmout anticipované a podmíněné prohlášení o nevyslovení námitek, které vstupuje v platnost, jakmile Komise přijme regulační normu bez změny návrhu.

4.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou proti regulační technické normě námitku, nevstoupí tato norma v platnost. Orgán, který vznese námitku, uvede v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování Evropské unie důvody pro vznesení námitky k aktu v přenesené pravomoci.

Článek 7d

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 7 může zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2.  Rozhodnutím o zrušení je přenesení pravomocí ukončení.

3.  Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede, kterých pravomocí k přijetí regulačních technických norem by se zrušení mohlo týkat.

Článek 7e

Prováděcí technické normy

1.  Pokud Evropský parlament a Rada v případech, kdy jsou zapotřebí jednotné podmínky provádění právně závazných aktů Unie v oblastech výslovně určených v právním předpisu uvedeném v čl. 1 odst. 2, přenesou na Komisi pravomoci k přijetí prováděcích technických norem podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie, použijí se tato ustanovení:

   a) pokud v souladu s výše uvedeným právním předpisem orgán ESMA předkládá Komisi návrhy prováděcích technických morem, musí mít tyto normy technickou povahu, nesmí obsahovat politické volby a musí být omezeny na stanovení podmínek uplatnění právně závazných aktů Unie;
   b) pokud orgán ESMA ve lhůtě stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2 nepředloží Komisi návrh nebo pokud orgán ESMA nepředloží Komisi návrh ve lhůtě uvedené v žádosti, kterou Komisi zaslala orgánu ESMA v souladu s článkem 19, může Komise přijmout prováděcí technickou normu pomocí prováděcího aktu.

2.  Před předložením návrhu Komisi uspořádá orgán ESMA otevřené veřejné konzultace o prováděcích technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, pokud takové konzultace a analýzy nejsou nepřiměřené z hlediska oblasti působnosti a dopadu daných technických norem a pokud věc není obzvláště naléhavá.

Orgán ESMA rovněž požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů podle článku 22.

3.  Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi ke schválení v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a současně je předloží Evropskému parlamentu a Radě.

4.  Komise rozhodne o tom, zda návrhy prováděcích technických norem schválí, do tří měsíců od jejich obdržení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Unie.

Ve všech případech, kdy Komise přijímá prováděcí technické normy, které se liší od návrhu prováděcí technické normy předloženého orgánem ESMA, sdělí tuto skutečnost Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Komise tyto normy přijímá v podobě nařízení nebo rozhodnutí, která se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Pokyny a doporučení

1.  S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie vydává orgán ESMA pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či účastníkům finančního trhu.

1a.  Orgán ESMA uspořádá ve vhodných případech otevřené veřejné konzultace o pokynech a doporučeních a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů. Orgán ESMA rovněž ve vhodných případech požádá o stanovisko nebo poradenství skupinu zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 22. Tyto konzultace, analýzy, stanoviska a poradenství musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadům daných pokynů nebo doporučení.

2.  Příslušné orgány a účastníci finančního trhu vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny a doporučení plnily.

Do dvou měsíců od vydání pokynů nebo doporučení každý příslušný vnitrostátní orgán potvrdí, zda má v úmyslu tyto pokyny nebo doporučení plnit. V případě, že je příslušný orgán plnit nehodlá, informuje o tom orgán ESMA s uvedením důvodů. Orgán ESMA tyto důvody zveřejní.

Pokud příslušný orgán neplní určitý pokyn nebo doporučení, orgán ESMA tuto skutečnost zveřejní.

Orgán ESMA může v konkrétním případě rozhodnout, že důvody neplnění určitého pokynu nebo doporučení sdělené příslušným orgánem zveřejní. Příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Pokud to daný pokyn nebo doporučení vyžadují, účastníci finančního trhu každoročně předkládají jednoznačné a podrobné zprávy, zda tento pokyn nebo doporučení plní.

2a.  Ve zprávě uvedené v čl. 28 odst. 4a předseda orgánu ESMA informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných pokynech a doporučeních a o tom, který příslušný orgán je neplní, a jakým způsobem hodlá orgán ESMA zajistit, aby v budoucnu uvedený příslušný orgán jeho doporučení a pokyny dodržoval.

Článek 9

Porušení práva Unie

1.  Jestliže příslušný orgán neuplatňuje legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatňuje způsobem, který se jeví být v rozporu s právem Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem vytvořených v souladu s článkem 7 a 7e, zejména jestliže nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky stanovené těmito právními předpisy, má orgán ESMA pravomoci stanovené v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Komise, Evropského parlamentu, Rady, skupiny zainteresovaných stran v oblasti cenných papírů a trhů nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může orgán ESMA provádět šetření údajného porušení nebo neuplatňování práva Unie.

2a.  Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 20, poskytne příslušný orgán orgánu ESMA neprodleně veškeré informace, které orgán ESMA považuje za nezbytné pro své šetření.

3.  Orgán ESMA může nejpozději do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán ESMA o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro zajištění souladu s právem Společenství.

4.  Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu ESMA, může Komise po uvědomění ze strany orgánu ESMA nebo z vlastního podnětu vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu, aby přijal opatření nezbytná pro soulad s právem Evropské unie. Ve formálním stanovisku Komise se zohlední doporučení orgánu ESMA.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán ESMA a příslušné orgány poskytnou Komisi všechny nezbytné informace.

5.  Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán ESMA o krocích, které podnikl nebo které hodlá podniknout, aby vyhověl formálnímu stanovisku Komise.

6.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ▌ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit neplnění ▌, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro konkurenci na trhu nebo aby se zajistilo správné fungování a integrita finančního systému, může orgán ESMA v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na účastníky finančního trhu podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přijmout individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu ESMA musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Při přijímání opatření ▌ souvisejících s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6 musí příslušné orgány jednat v souladu s tímto formálním stanoviskem nebo rozhodnutím.

7a.  Ve své zprávě podle čl. 28 odst. 4a orgán ESMA uvede, které vnitrostátní orgány a účastníci finančního trhu nesplnily formální stanoviska a rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6.

Článek 10

Opatření v mimořádných situacích

1.  V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Evropské unie nebo jeho části, orgán ESMA aktivně podporuje, a pokud je to pokládáno za nutné, rovněž koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány dohledu.

Aby mohl orgán ESMA vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá zasedání.

1a.  Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Radu, ESRB nebo orgánu ESMA přijmout rozhodnutí adresované orgánu ESMA, v němž určí existenci mimořádné situace pro účely tohoto nařízení. Komise přezkoumává toto rozhodnutí jednou za měsíc, a jakmile to je vhodné, vyhlásí ukončení mimořádné situace.

Pokud Komise určí existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Radu.

2.  Jestliže Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1a, může orgán ESMA za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření ze strany orgánů členských států v zájmu řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Evropské unii vážně narušit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému nebo jeho části, přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 s cílem řešit takový vývoj, a to tak, že zajistí, aby účastníci finančního trhu a příslušné orgány plnili požadavky stanovené těmito právními předpisy.

3.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu ESMA uvedenému v odstavci 2 ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím, může orgán ESMA v případě, že se příslušné požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na účastníky finančního trhu, přijmout individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 11

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány

1.  Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 9, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v oblastech, ve kterých legislativní uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování příslušných orgánů z více než jednoho členského státu, zaujme orgán ESMA z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů vedoucí postavení při poskytování pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4.

2.  Orgán ESMA stanoví časovou lhůtu pro smírčí jednání mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související časové lhůty stanovené legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. Orgán ESMA vystupuje v této fázi jako zprostředkovatel.

3.  Jestliže do uplynutí lhůty pro smírčí jednání nedosáhnou dotčené příslušné orgány dohody, přijme orgán ESMA v souladu s postupem uvedeným v čl. 29 odst. 1 třetím pododstavci rozhodnutí o urovnání sporu, v němž po nich bude požadovat přijetí konkrétních opatření v souladu s právem Unie závazné pro příslušné orgány.

4.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu ESMA, a tedy nezajistí, aby účastník finančního trhu plnil požadavky, které se na něj přímo vztahují podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, ▌orgán ESMA přijme individuální rozhodnutí určené účastníku finančního trhu, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4a.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

4b.  Ve své zprávě podle čl. 35 odst. 2 informuje předseda o otázkách, v nichž došlo mezi příslušnými orgány ke sporu, o dosažených dohodách a o rozhodnutí ohledně urovnání takových sporů.

Článek 11a

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Smíšený výbor urovná v souladu s postupem stanoveným v článcích 11 a 42 spory, k nimž může dojít mezi příslušnými orgány v různých odvětvích uvedenými v čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení a nařízení (ES) č. .../2010 [EBA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA].

Článek 12

Kolegia orgánů dohledu

1.  Orgán ESMA přispívá k podpoře a monitorování účinného, účelného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotnost uplatňování práva Unie mezi nimi. Zaměstnanci orgánu ESMA musí být připraveni účastnit se jakýchkoli činností, včetně šetření na místě, které společně připraví dva nebo více příslušných orgánů.

2.  Orgán ESMA řídí dle vlastního uvážení ▌kolegia orgánů dohledu. Pro tyto účely orgán ESMA považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů ▌. Přinejmenším:

   a) shromažďuje a sdílí veškeré související informace v běžných i naléhavých situacích, které usnadní práci kolegií orgánů dohledu, a zřizuje a spravuje centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiích orgánů dohledu;
   b) iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí – zejména institucí uvedených v článku 12b – vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni.
   c) připravuje a řídí dohled při probíhající činnosti i v naléhavých situacích, včetně hodnocení rizik, kterým čelí nebo mohou čelit finanční instituce; a dále
   d) dohlíží na činnost příslušných orgánů.

3a.  Orgán ESMA může vydávat regulační a prováděcí normy, pokyny a doporučení přijatá na základě článků 7, 7e a 8 s cílem harmonizovat fungování dohledu a osvědčené postupy přijímané kolegii orgánů dohledu. Orgány schvalují písemné dohody pro fungování každého kolegia tak, aby bylo zajištěno jednotné fungování všech kolegií.

3b.  Právně závazná role zprostředkovatele by měla umožnit orgánu ESMA řešit neshody mezi příslušnými orgány postupem uvedeným v článku 11. V případě, že v rámci příslušného kolegia orgánů dohledu nebylo možné dosáhnout dohody, může orgán ESMA přijmout rozhodnutí v oblasti dohledu, jež budou přímo použitelná na dotčenou instituci.

Článek 12a

Obecná ustanovení

1.  Orgán ESMA věnuje zvláštní pozornost a řeší rizika rozvratu finančních služeb, který (i) je způsoben narušením celého finančního systému nebo jeho částí a (ii) může mít závažné negativní důsledky pro vnitřní trh a reálnou ekonomiku (systémové riziko). Všechny druhy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do jisté míry systémově důležité.

2.  Orgán ESMA vypracuje ve spolupráci s Evropským výborem pro systémová rizika společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů („přehled ukazatelů rizik“), na jejichž základě bude přeshraničním účastníkům finančního trhu uvedeným v článku 12b přidělováno hodnocení bonity. Toto hodnocení je pravidelně revidováno s cílem přihlédnout k podstatným změnám v rizikovém profilu instituce. Hodnocení bonity má zásadní význam pro rozhodnutí o přímém dohledu nebo zásahu v nezdravé instituci.

3.  Aniž by tím byly dotčeny legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, předloží orgán ESMA v případě potřeby další návrhy regulačních a prováděcích norem, pokynů a doporučení pro instituce uvedené v článku 12b.

4.  Orgán ESMA uplatní dohled nad přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko podle článku 12b. V takových případech jedná orgán ESMA prostřednictvím příslušných orgánů.

5.  Orgán ESMA zřídí útvar pro řešení krizí, jejímž posláním je uvést do praxe jasně definované řízení, postup řešení krize od včasného zásadu do vyřešení a insolvenční postup a řídit tyto postupy.

Článek 12b

Určení přeshraničních účastníků finančního trhu, kteří by mohly představovat systémové riziko

1.  Rada orgánů dohledu může po konzultaci s ESRB v souladu s postupem stanoveným v čl. 29 odst. 1 určit přeshraniční účastníky finančního trhu, kteří mohou být kvůli systémovému riziku podrobeny přímému dohledu ze strany orgánu ESMA nebo přiděleny útvaru pro řešení krizí uvedenému v článku 12c.

2.  Kritéria pro určování těchto účastníků finančního trhu jsou v souladu s kritérii Rady pro finanční stabilitu (FSB), Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Banky pro mezinárodní platby (BIS).

Článek 12c

Útvar pro řešení krizí

1.  Útvar pro řešení krizí udržuje finanční stabilitu a minimalizuje možnost přenosu nákazy z institucí v problematické situaci určených v článku 12b na zbytek systému a ekonomiku jako celek a omezuje náklady pro daňové poplatníky, přičemž dodržuje zásadu proporcionality a hierarchii věřitelů a zaručuje rovné přeshraniční podmínky.

2.  Útvar pro řešení krizí může mít oprávnění vykonávat činnost uvedenou v odstavci 1 s cílem rehabilitovat instituce v obtížné situaci nebo rozhodovat o likvidaci institucí, které nejsou životaschopné (rozhodující pro omezení morálního hazardování). Kromě jiných kroků by mohl vyžadovat úpravu výše kapitálu či likvidity, změnit kombinaci činností, zlepšit postupy, jmenovat či vyměnit management, doporučit záruky, půjčky a pomoc v oblasti likvidity, úplný či částečný prodej, vytvořit banku s dobrými / špatnými aktivy nebo strukturu zvláštního určení (bridge bank), vyměnit pohledávky za akcie (s náležitým snížením) nebo instituci převést na instituci s přechodným veřejným vlastnictvím.

3.  Útvar pro řešení krizí se skládá z odborníků jmenovaných radou orgánů dohledu, kteří mají znalosti a zkušenost s restrukturalizací, stabilizací podniků a likvidací finančních institucí.

Článek 12d

Evropský systém režimů zajištění investic

1.  Orgán ESMA přispívá k posilování vnitrostátních systémů pro odškodnění investorů (ICS) tím, že zajišťuje jejich přiměřené financování z příspěvků od finančních institucí, včetně účastníků trhu se sídlech ve třetích zemích, a poskytuje vysokou úroveň ochrany všem investorům v harmonizovaném rámci v celé Unii, čímž není narušena stabilizační ochranná úloha systémů vzájemných garancí, pokud jsou tyto systémy v souladu s normami Unie.

2.  Článek 8 o pravomocích orgánu ESMA přijímat pokyny a doporučení se použije na systémy pro odškodnění investorů.

3.  Komise může přijmout regulační a prováděcí technické normy dle specifikací stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v článcích 7 až 7d tohoto nařízení.

Článek 12e

Evropský systém pro řešení sporů a financování

1.  Zřizuje se Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů za účelem posílení internalizace nákladů finančního systému a pomoci při řešení krizí u přeshraničních účastníku finančního trhu, kteří čelí potížím. Účastníci finančního trhu, kteří působí pouze v jednom členském státě, mají možnost se k fondu připojit. Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů přijme vhodná opatření, kterými zabrání, aby dostupnost pomoci vedla k morálnímu hazardování.

2.  Evropský fond pro stabilitu cenných papírů a trhů se financuje přímými příspěvky od všech přeshraničních účastníků trhu určených podle článku 12b a od subjektů, které se rozhodly účastnit se systému podle odstavce 1. Tyto příspěvky jsou přiměřené míře rizika, které jednotliví účastníci finančního trhu představují. Požadovaná výše příspěvků zohlední širší hospodářskou situaci, např. schopnost poskytovat půjčky průmyslu a malým a středním podnikům, a potřebu účastníků finančního trhu držet kapitál s ohledem na další regulatorní a obchodní požadavky.

3.  Evropský fond pro stabilitu řídí rada, kterou jmenuje orgán ESMA na dobu pěti let. Členové rady jsou vybíráni ze zaměstnanců navržených vnitrostátními orgány. Fond rovněž vytvoří poradní výbor, jehož členy bez hlasovacího práva jsou rovněž zástupci účastníků finančního trhu, kteří se na fondu účastní. Rada fondu může navrhnout, aby orgán ESMA zadal řízení své likvidity renomovaným institucím (např. EIB). Tyto finanční prostředky by měly být investovány do bezpečných a likvidních nástrojů.

Článek 13

Delegování úkolů a povinností

1.  Příslušné orgány dohledu mohou se souhlasem pověřené osoby delegovat úkoly a povinnosti na orgán ESMA nebo na jiné příslušné orgány za podmínek uvedených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit na delegování povinností zvláštní požadavky, které musí být splněny předtím, než příslušné orgány uzavřou takové dohody, a které mohou omezit rozsah svěřených úkolů a povinnosti na to, co je nezbytné pro účinný dohled nad přeshraničními účastníky finančních trhů nebo jejich skupinami.

2.  Orgán ESMA podporuje a usnadňuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že označí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje osvědčené postupy.

2a.  Delegace povinností vede k přerozdělení pravomocí stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postup, prosazování a správní a soudní přezkum týkající se svěřených povinností se řídí právem pověřeného orgánu.

3.  Příslušné orgány informují orgán ESMA o dohodách o delegování, které chtějí uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán ESMA informován.

Orgán ESMA může předložit stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán ESMA vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 14

Společná kultura dohledu

1.  Orgán ESMA hraje aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a jednotných zásad dohledu a při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Evropské unie a vykonává alespoň následující činnosti:

   a) předkládá stanoviska příslušným orgánům;
   b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje použitelná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných právních předpisech Společenství;
   c) přispívá k vypracování kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 2a;
   d) přezkoumává uplatňování příslušných regulačních a prováděcích technických norem přijatých Komisí a pokynů a doporučení vydaných orgánem ESMA a v případě potřeby navrhuje změny;
   e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2.  Orgán ESMA může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Článek 15

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.  Orgán ESMA pravidelně organizuje a provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů. Při provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotyčného příslušného orgánu.

2.  Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

   a) přiměřenosti ▌uspořádání v oblasti zdrojů a řízení, financování a odborných znalostí zaměstnanců příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování regulačních technických a prováděcích technických standardů uvedených v článcích 7 a 7e a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost odezvy na vývoj na trhu;
   b) úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulativních a prováděcích technických norem, pokynů a doporučení přijatých podle článků 7 a 8, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;
   c) osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány.
   d) účinnosti a stupně konvergence dosažené s ohledem na prosazování ustanovení přijatých v rámci provádění práva Unie, včetně administrativních opatření a sankcí použitých proti odpovědným osobám v případě, že tato ustanovení byla porušena.

3.  Na základě srovnávacího hodnocení může orgán ESMA vydávat ▌příslušným orgánům pokyny doporučení v souladu s článkem 8. Orgán ESMA přihlédne při přípravě návrhu regulačních technických nebo prováděcích technických norem v souladu s články 7 až 7e k výsledku srovnávacího hodnocení. Příslušné orgány se snaží řídit se radami orgánu ESMA. Jestliže se příslušný orgán těmito radami neřídí, sdělí orgánu ESMA důvody tohoto jednání.

Orgán ESMA zpřístupní veřejnosti osvědčené postupy, které lze v těchto vzájemných hodnoceních určit. Veškeré ostatní výsledky srovnávacích hodnocení mohou být zveřejněny na základě dohody s příslušným orgánem, který je předmětem srovnávacího hodnocení.

Článek 16

Funkce koordinace

Orgán ESMA plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, včetně případů, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Evropské unie.

Orgán ESMA podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

   1) usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;
   2) určuje rozsah, a pokud je to možné a vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;
   3) na žádost příslušných orgánů nebo z vlastního podnětu provádí nezávazná zprostředkování, aniž je tím dotčen článek 11;
   4) neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;
   4a) přijímá veškerá vhodná opatření, pokud dojde k vývoji, který může ohrozit fungování finančních trhů, s cílem usnadnit koordinaci činnosti dotčených příslušných orgánů;
   4b) shromažďuje na jednom místě informace, které obdržel od příslušných orgánů v souladu s články 12 a 20 na základě povinností podávat zprávy o regulaci v případě institucí působících ve více než jednom členském státě. Orgán ESMA tyto informace sdílí s ostatními dotčenými příslušnými orgány.

Článek 17

Posuzování tržního vývoje

1.  Orgán ESMA sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropský orgán pro bankovnictví, ESRB a Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Orgán ESMA do svého hodnocení zahrne ekonomickou analýzu trhů, na nichž účastníci finančního trhu působí, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na ně.

1a.  Ve spolupráci s ESRB orgán ESMA v rámci celé Unie iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti klíčových účastníků finančního trhu vůči nepříznivému tržnímu vývoji. K tomuto účelu vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

   a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční situaci klíčového účastníka finančního trhu;
   b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti ▌účastníků finančního trhu.
   ba) společné metodiky pro posuzování vlivu určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci účastníků finančního trhu a na informování vkladatelů, investorů a zákazníků.

2.  Aniž by byly dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (ES) č. …/2010 [ESRB], předkládá orgán ESMA tato posouzení trendů, možných rizik a zranitelných míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Orgán ESMA zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a zranitelných míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3.  Orgán ESMA zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro bankovnictví prostřednictvím smíšeného výboru.

Článek 18

Mezinárodní vztahy

1.  Aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů Unie a členských států, může orgán ESMA navazovat kontakty a uzavírat administrativní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Takové dohody nevytváří právní závazky vůči Evropské unii a jejím členským státům ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných ujednání se třetími zeměmi.

2.  Orgán ESMA napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3.  Orgán ESMA ve své zprávě podle čl. 28 odst. 4a uvede administrativní dohody s mezinárodními organizacemi či správními orgány třetích zemí a pomoc poskytnutou při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti.

Článek 19

Další úkoly

1.  Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán ESMA předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

1a.  Pokud orgán ESMA ve lhůtě stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2 nepředloží návrh regulační nebo prováděcí technické normy nebo pokud tato lhůta nebyla stanovena, Komise si může takový návrh vyžádat a stanovit lhůtu pro jeho předložení.

Komise může s ohledem na naléhavost dané záležitosti požádat o to, aby byl návrh regulační nebo prováděcí technické normy předložen před uplynutím lhůty stanovené v právním předpise uvedeném v čl. 1 odst. 2. V tomto případě Komise uvede vhodné důvody.

2.  Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v oblasti působnosti směrnice 2007/44/ES, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán ESMA ▌na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, pokud nejde o kritéria uvedená v čl. 19a odst. 1 písm. e) směrnice 2006/48/ES. Stanovisko se vydá neprodleně, a v každém případě před uplynutím lhůty pro posuzování v souladu se směrnicí 2007/44/ES. Článek 20 se použije v oblastech, ve kterých může orgán ESMA vydávat stanovisko.

Článek 20

Shromažďování informací

1.  Příslušné orgány ▌členských států poskytnou orgánu ESMA na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, pokud má adresát legální přístup k příslušným údajům a pod podmínkou, že žádost o informace je přiměřená povaze příslušné povinnosti.

1a.  Orgán ESMA může také požádat o předkládání informací v pravidelných intervalech. Tyto žádosti používají pokud možno jednotné formáty pro podávání informací.

1b.  Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu může orgán ESMA poskytnout jakékoli informace, které jsou nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností zachovávat služební tajemství stanovenou v odvětvových právních předpisech a v článku 56.

1c.  Dříve než si orgán ESMA vyžádá informace podle tohoto článku, zohlední za účelem zamezení duplikaci poskytování informací veškeré stávající statistiky, které vytváří, šíří a rozvíjí Evropský statistický systém a Evropský systém centrálních bank.

2.  Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány a jiné orgány veřejné správy členských států neposkytnou včas, může orgán ESMA předložit řádně odůvodněnou žádost ostatním orgánům dohledu, ministerstvu financí, pokud má toto ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, centrální bance nebo statistickému úřadu dotyčného členského státu.

2a.  Pokud informace nejsou k dispozici nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1, 1a, 1b, 1c nebo 2, může orgán ESMA předložit řádně odůvodněnou žádost přímo příslušným účastníkům finančních trhů. Odůvodněná žádost obsahuje vysvětlení, proč jsou údaje týkající se příslušných jednotlivých účastníků finančních trhů nezbytné.

Orgán ESMA informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle odstavců 2 a 2a.

Na žádost orgánu ESMA jsou příslušné orgány ▌orgánu ESMA při shromažďování těchto informací nápomocny.

3.  Orgán ESMA může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 21

Vztah s ESRB

2.  Orgán ESMA úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

Orgán ESMA ▌pravidelně ESRB předkládá aktualizované informace nutné pro plnění jeho úkolů. Jakékoli údaje nutné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné nebo obecné podobě, neprodleně poskytne ESRB na jeho odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku [15] nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB]. Orgán ESMA ve spolupráci s ESRB stanoví vhodné vnitřní postupy pro předávání důvěrných informací, zejména pokud jde o jednotlivé účastníky finančního trhu.

3.  Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku [16] nařízení (ES) č. …/2010 [ESRB] zajistí orgán ESMA odpovídající následné kroky podle odstavce 4 a 5.

4.  Jakmile orgán ESMA obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jimiž disponuje podle tohoto nařízení, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže orgán ESMA doporučení nevyhoví, vysvětlí Evropskému parlamentu, Radě a ESRB důvody pro toto jednání.

5.  Jestliže orgán ESMA obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, kterými disponuje podle tohoto nařízení, aby zajistil včasné následné kroky.

Jestliže příjemce doporučení ESRB nemá v úmyslu doporučení vyhovět, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody pro tuto nečinnost.

Když příslušný orgán informuje Radu a ESRB podle článku [17] nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB], vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.

6.  Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením orgán ESMA v nejvyšší možné míře přihlíží k varováním a doporučením ESRB.

Článek 22

Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů

1.  Pro usnadnění konzultací se zúčastněnými stranami v oblastech souvisejících s úkoly orgánu ESMA se zřizuje skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů. Se skupinou zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů se konzultují opatření přijatá v souladu s článkem 7 o regulačních technických normách a prováděcích technických normách a v míře, v níž se netýkají jednotlivých účastníků finančního trhu, s článkem 8 o pokynech a doporučeních. Pokud musí být přijaty naléhavé kroky a konzultace není možná, je skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů co nejdříve informována.

Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů zasedá alespoň čtyřikrát ročně.

2.  Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů sestává ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují investiční instituce působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitele, ▌uživatele finančních služeb a představitele malých a středních podniků. Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Počet členů zastupujících účastníky finančního trhu nesmí překročit deset.

3.  Členy skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů jmenuje rada orgánů dohledu orgánu ESMA na návrh příslušných zúčastněných stran.

Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen i zúčastněných stran z celé Evropské unie.

4.  Orgán ESMA předává skupině zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů veškeré nezbytné informace a zajistí jí potřebnou podporu sekretariátu.

Pro členy skupiny zúčastněných stran zastupující neziskové organizace bude stanovena adekvátní náhrada. Skupina může zřizovat pracovní skupiny pro technické otázky. Funkční období členů skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů trvá dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5.  Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů může předkládat stanoviska orgánu ESMA a poskytovat mu poradenství ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu ESMA se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 7 až 7e a článcích 8, 14, 15 a 17.

6.  Skupina zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů přijme svůj jednací řád na základě dohody dvoutřetinové většiny členů.

7.  Orgán ESMA zveřejní stanoviska a rady skupiny zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 23

Ochranná opatření

1.  ▌Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 10 odst. 2 nebo článku 11 má přímý a významný vliv na jeho fiskální povinnosti, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA, Komisi a Evropskému parlamentu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu ESMA sděleno příslušnému orgánu. Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a poskytne posouzení dopadu s ohledem na to, do jaké míry rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

2.  ▌Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán ESMA informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší.

Jestliže orgán ESMA své rozhodnutí potvrdí nebo pozmění, rozhodne Rada ▌o tom, zda se rozhodnutí orgánu ESMA potvrzuje, nebo ruší. Rozhodnutí potvrdit rozhodnutí orgánu ESMA se přijímá prostou většinou členů. Rozhodnutí zrušit rozhodnutí orgánu ESMA se přijímá kvalifikovanou většinou členů. V žádném z uvedených případů se nebere v úvahu hlasování dotčených členů.

3.  ▌Jestliže Rada nerozhodne v případě článku 10 do deseti pracovních dnů a v případě článku 11 do jednoho měsíce, považuje se rozhodnutí orgánu ESMA za potvrzené.

3a.  Vede-li rozhodnutí přijaté podle článku 10 k využití fondu zřízeného podle článku 12d nebo 12e, členské státy mohou Radu nevyzvat k potvrzení nebo zrušení rozhodnutí přijatého orgánem ESMA.

Článek 24

Rozhodovací postupy

1.  Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí orgán ESMA příjemci rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může příjemce rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky této záležitosti. To platí obdobně pro doporučení uvedená v čl. 9 odst. 4.

2.  Rozhodnutí orgánu ESMA obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3.  Příjemci rozhodnutí orgánu ESMA jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4.  Jestliže orgán ESMA přijme rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, v odpovídajících intervalech toto rozhodnutí přezkoumává.

5.  Rozhodnutí přijatá orgánem ESMA podle článků 9, 10 a 11 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo účastníka finančních trhů a hlavní obsah rozhodnutí, pokud takové zveřejnění není v rozporu s oprávněným zájmem účastníků finančních trhů na ochraně jejich obchodního tajemství a nemůže závažným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části v Evropské unii.

KAPITOLA III

ORGANIZACE

Oddíl 1

Rada orgánů dohledu

Článek 25

Složení

1.  Rada orgánů dohledu má tyto členy:

   a) předsedu, který nemá hlasovací právo,
   b) vedoucí představitele vnitrostátních orgánů veřejné správy odpovědných za dohled nad účastníky finančních trhů v každém členském státě, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;
   c) jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,
   d) jednoho zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,
   e) jednoho zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

1a.  Rada orgánů dohledu svolává nejméně dvakrát ročně schůzi se skupinou zúčastněných stran v oblasti cenných papírů a trhů.

2.  Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého orgánu, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

2a.  V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovídající za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), takový člen může být doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, který nemá hlasovací právo.

3.  Pro účely postupu podle směrnice 97/9/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státě spravují systémy záruk pro investory, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

4.  Rada orgánů dohledu může podle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 26

Vnitřní výbory a odborné skupiny

1.  Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může stanovit delegování určitých jednoznačně definovaných úkolů a rozhodnutí na interní výbory nebo odborné skupiny, na řídící radu nebo na předsedu.

2.  Pro účely článku 11 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, která má vyvážené složení, aby mohla pomoci spor nestranně urovnat, přičemž tuto skupinu budou tvořit předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu a jež nemají žádný zájem na konfliktu ani přímé vazby na dotyčné příslušné orgány.

2a.  S výhradou čl. 11 odst. 2 odborná skupina navrhne rozhodnutí ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu postupem podle čl. 29 odst. 1 třetího pododstavce.

2b.  Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborné skupiny uvedené v článku 2.

Článek 27

Nezávislost

Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně výlučně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při výkonu jejich úkolů.

Článek 28

Úkoly

1.  Rada orgánů dohledu udává směr pro práci orgánu ESMA a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2.  Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a vydává rady podle kapitoly II.

3.  Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4.  Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu řídící rady pracovní program orgánu ESMA pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

4a.  Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu řídící rady výroční zprávu o činnosti orgánu ESMA, včetně informací o plnění úkolů předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a do 15. června každého roku ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

5.  Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu ESMA a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

6.  Rada orgánů dohledu přijímá rozpočet podle článku 49.

7.  Rada orgánů dohledu uplatňuje disciplinární pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 33 odst. 5 v případě předsedy a čl. 36 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 29

Rozhodování

1.  Rada orgánů dohledu přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů podle zásady, že každý člen má jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 7 a 8 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle kapitoly VI a odchylně od prvního pododstavce, rada orgánů dohledu přijímá rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.

Pokud jde o rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3, rozhodnutí navržená odbornou skupinou se v případě rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu považují za přijatá, jsou-li schválena prostou většinou členů rady orgánů dohledu, ledaže by je zamítli členové zastupující blokační menšinu hlasů ve smyslu čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článku 3 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU.

U všech ostatních rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3 se rozhodnutí navržená odbornou skupinou přijímají prostou většinou členů rady orgánů dohledu v souladu se zásadou, že každý člen má jeden hlas.

2.  Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3.  Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4.  Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé s výjimkou předsedy a výkonného ředitele se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých účastnících finančního trhu, pokud článek 61 nebo právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

Oddíl 2

Řídící rada

Článek 30

Složení

1.  Řídící radu tvoří předseda a šest dalších členů rady orgánů dohledu, zvolených jejími členy s hlasovacím právem z řad členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem.

Každý člen s výjimkou předsedy má náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zasedání řídící rady zúčastnit.

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo. Složení řídící rady je vyvážené a proporcionální a odráží složení Evropské unie jako celku. Mandáty se překrývají a použije se vhodný systém rotace členů.

2.  Rozhodnutí řídící rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání řídící rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, kteří nemají hlasovací právo.

Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 49.

Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3.  Zasedání řídící rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání řídící rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak to rada považuje za nutné. ▌Zasedání řídící rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.  Členům řídící rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se neúčastní diskusí řídící rady, které se týkají konkrétních finančních institucí.

Článek 31

Nezávislost

Členové řídící rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Žádný členský stát, orgán nebo instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží členy řídící rady ovlivňovat.

Článek 32

Úkoly

1.  Řídící rada zajistí, aby orgán ESMA vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly podle tohoto nařízení.

2.  Řídící rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3.  Řídící rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 49 a 50.

4.  Řídící rada přijme plán personální politiky orgánu ESMA a podle čl. 54 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění Služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

5.  Řídící rada přijme zvláštní ustanovení o právu přístupu k dokumentům orgánu ESMA podle článku 58.

6.  Na základě návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 navrhne řídící rada ▌výroční zprávu o činnosti orgánu ESMA, pojednávající mimo jiné i o povinnostech předsedy, a ▌předloží ji radě orgánů dohledu ke schválení a k předložení Evropskému parlamentu ▌.

7.  Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8.  Řídící rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 44 odst. 3 a 5.

Oddíl 3

Předseda

Článek 33

Jmenování a úkoly

1.  Orgán ESMA zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady.

2.  Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení, které pořádá a vede Komise, na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a znalostí trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací.

Komise předloží Evropskému parlamentu seznam s užším výběrem tří kandidátů. Poté, co proběhnou slyšení těchto kandidátů, Evropský parlament jednoho z těchto kandidátů vybere. Takto vybraného kandidáta jmenuje rada orgánů dohledu.

Rada orgánů dohledu dále zvolí mezi svými členy náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Náhradníkem nesmí být člen řídící rady.

3.  Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

   a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení;
   b) povinnosti a potřeby orgánu ESMA v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5.  Předseda může být odvolán z funkce pouze Evropským parlamentem na základě rozhodnutí rady orgánů dohledu ▌.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se týkají předsedy, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takových záležitostí se neúčastní.

Článek 34

Nezávislost

Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží předsedu při plnění jeho povinností ovlivňovat.

V souladu se služebním řádem zmíněným v článku 54 je předseda po skončení svého funkčního období i nadále povinen jednat při přijímání určitých funkcí a výhod čestně a uvážlivě.

Článek 35

Zpráva

1.  Evropský parlament a Rada mohou předsedu nebo jeho náhradníka vyzvat, aby vystoupil s prohlášením ▌, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy. Kdykoli je k tomu vyzván, vystoupí předseda s prohlášením před Evropským parlamentem a odpoví na veškeré dotazy jeho poslanců.

2.  Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o hlavní činnosti orgánu ESMA, a to minimálně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1.

2a.  Kromě informací uvedených v článcích 7a až 7e, 8, 9, 10, 11a a 18 obsahuje zpráva i veškeré relevantní informace, které si Evropský parlament vyžádá ad hoc.

Oddíl 4

Výkonný ředitel

Článek 36

Jmenování

1.  Orgán ESMA řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2.  Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení a po potvrzení Evropským parlamentem na základě zásluh, dovedností, znalostí účastníků finančního trhu a znalostí trhů, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením.

3.  Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele provede rada orgánů dohledu hodnocení.

V tomto hodnocení rada orgánů dohledu posoudí zejména:

   a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení;
   b) povinnosti a potřeby orgánu ESMA v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5.  Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 37

Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha řídící rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo orgán ESMA.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů ovlivňovat.

V souladu se služebním řádem zmíněným v článku 54 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období i nadále povinen jednat při přijímání určitých funkcí a výhod čestně a uvážlivě.

Článek 38

Úkoly

1.  Výkonný ředitel je odpovědný za řízení orgánu ESMA a připravuje práci řídící rady.

2.  Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu orgánu ESMA pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou řídící rady.

3.  Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu ESMA v souladu s tímto nařízením.

4.  Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 32 odst. 2.

5.  Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 32 odst. 2.

6.  Výkonný ředitel vypracuje podle článku 49 předběžný návrh rozpočtu orgánu ESMA a podle článku 50 plní rozpočet orgánu ESMA.

7.  Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh ▌zprávy, která obsahuje oddíl týkající se činnosti orgánu ESMA v oblasti regulace a dohledu a oddíl týkající se finančních a správních záležitostí.

8.  Pokud jde o zaměstnance orgánu ESMA, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 54 a řídí personální záležitosti.

KAPITOLA IV

EVROPSKÝ SYSTÉM ORGÁNŮ FINANČNÍHO DOHLEDU

Oddíl 1

Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor)

Článek 40

Zřízení

1.  Tímto se zřizuje Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor).

2.  Smíšený výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán ESMA pravidelně a úzce spolupracuje ▌a zajišťuje ▌meziodvětvovou jednotnost s ostatními evropskými orgány dohledu, zejména pokud jde o:

   finanční konglomeráty;
   účetnictví a audit;
   analýzu obezřetnostního dohledu na mikroúrovni meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst pro finanční stabilitu;
   investiční produkty určené pro drobné investory;
   opatření proti praní špinavých peněz; a dále
   výměnu informací s Evropským výborem pro systémová rizika a rozvíjení vztahů mezi Evropským výborem pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu.

3.  Smíšený výbor má vlastní zaměstnance, jež poskytnou tři evropské orgány dohledu, kteří vykonávají funkci sekretariátu. Orgán ESMA přispívá odpovídajícími zdroji na personální, administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

Článek 40a

Dohled

V případě, že činnost finanční instituce zasahuje do různých odvětví, rozhoduje neshody v souladu s článkem 42 tohoto nařízení Smíšený výbor.

Článek 41

Složení

1.  Členy Smíšeného výboru jsou ▌předsedové evropských orgánů dohledu a ▌případně i předseda podvýboru zřízeného podle článku 43.

2.  Výkonný ředitel, zástupce Komise a ESRB jsou zváni na zasedání Smíšeného výboru ▌i podvýborů uvedených v článku 43 jako pozorovatelé.

3.  Předseda Smíšeného výboru ▌je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Předseda Smíšeného výboru jmenovaný podle odstavce 3 tohoto článku je rovněž jmenován místopředsedou Evropského výboru pro systémová rizika.

4.  Smíšený výbor ▌přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit další účastníky zasedání Smíšeného výboru.

Zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 42

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II, a zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES dosáhne orgán ESMA podle situace společného postoje s Evropským orgánem dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a s Evropským orgánem dohledu (bankovnictví).

Akty podle článků 7, 9, 10 nebo 11 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (bankovnictví), se přijímají podle situace souběžně orgánem ESMA, Evropským orgánem dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (bankovnictví).

Článek 43

Podvýbory

1.  Pro účely článku 42 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty Smíšeného výboru ▌.

2.  Tento podvýbor tvoří osoby uvedené v čl. 41 odst. 1 a jeden zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

3.  Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je rovněž členem Smíšeného výboru ▌.

4.  Smíšený výbor může zřizovat další podvýbory.

Oddíl 3

Odvolací senát

Článek 44

Složení

1.  Odvolací senát je společným orgánem tří evropských orgánů dohledu.

2.  Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby s vysokou reputací a prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů nebo v rámci jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu ESMA. Značný počet členů odvolacího senátu má dostatečné právnické znalosti pro poskytování právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí orgánu ESMA.

Odvolací senát určí svého předsedu.

Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud napadené rozhodnutí spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, musí tato většina čtyř členů zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu, které jmenoval orgán ESMA.

Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

3.  Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje řídící rada orgánu ESMA ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (ES) č. …/2010 [EBA] a nařízení (ES) č. …/2010 [ESMA].

4.  Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5.  Člen odvolacího senátu jmenovaný řídící radou orgánu ESMA nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a řídící rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6.  ▌Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí pro odvolací senát prostřednictvím Smíšeného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 45

Nezávislost a nestrannost

1.  Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí v orgánu ESMA, v jeho řídící radě ani v jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2.  Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3.  Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4.  Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6.  Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

K tomuto účelu učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.

KAPITOLA V

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY

Článek 46

Odvolání

1.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí orgánu ESMA uvedenému v článcích 9, 10 nebo 11 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem ESMA podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2.  Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu ESMA do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy orgán ESMA své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3.  Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává, pokud to podle jeho názoru vyžadují okolnosti.

4.  Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. ▌V rámci určených časových lhůt vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně jím vydaných oznámení nebo ohledně sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5.  Odvolací senát může ▌potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu ESMA nebo může věc postoupit příslušnému orgánu orgánu ESMA. Tento orgán je vázán rozhodnutím odvolacího senátu a pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci přijme.

6.  Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7.  Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a orgán ESMA je zveřejní.

Článek 47

Žaloby u Tribunálu a Soudního dvora

1.  Proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, lze podle článku 263 SFEU podat proti rozhodnutí přijatému orgánem ESMA žalobu u Tribunálu nebo u Soudního dvora.

1a.  Členské státy, orgány Unie a jakákoli fyzická či právnická osoba mohou podle článku 263 SFEU podat přímou žalobu proti rozhodnutím orgánu ESMA u Soudního dvora.

2.  V případě, že má orgán ESMA povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Tribunálu nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 SFEU.

3.  Úřad je povinen přijmout nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Tribunálu nebo Soudního dvora.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 48

Rozpočet orgánu ESMA

1.  Příjmy orgánu ESMA, evropské instituce podle článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, tvoří především kombinace:

   a) povinných příspěvků vnitrostátních orgánů veřejné správy odpovědných za dohled nad finančními institucemi, které se odvádějí v souladu s vážením hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a k SFEU;
   b) dotace Unie ze souhrnného rozpočtu ▌(oddíl Komise); jak je stanoveno v bodě 47 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, je financování orgánu ESMA Unií předmětem dohody rozpočtového orgánu;
   c) poplatků vyplácených orgánu ESMA v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie.

2.  Výdaje orgánu ESMA pokrývají alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

3.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.  Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu ESMA, které se zahrnou do rozpočtu orgánu ESMA.

Článek 49

Sestavování rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vypracuje do 15. února každého roku předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží řídící radě a radě orgánů dohledu spolu s plánem pracovních míst. Rada orgánů dohledu sestaví každý rok na základě předběžného návrhu vypracovaného výkonným ředitelem a schváleného řídící radou odhad příjmů a výdajů orgánu ESMA na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží rada orgánů dohledu Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem řídící rada.

2.  Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3.  Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhadované položky, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článků 313 a 314 Smlouvy.

4.  Plán pracovních míst orgánu ESMA přijímá rozpočtový orgán. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro orgán ESMA.

5.  Rozpočet orgánu ESMA přijímá rada orgánů dohledu. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6.  Řídící rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu ESMA, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Řídící rada o svém záměru uvědomí i Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí orgánu ESMA svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může orgán ESMA zahájit plánovaný projekt.

6a.  Rozpočet orgánu ESMA pro první rok jeho činnosti končící dnem 31. prosince 2011 schválí po konzultaci s Komisí členové výboru 3. úrovně a následně jej předají ke schválení Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 50

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet orgánu ESMA.

2.  Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní orgánu ESMA účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní orgánu ESMA zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje prozatímní účetní závěrky institucí a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(45) (dále jen „finanční nařízení“).

3.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce orgánu ESMA podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu ESMA a předloží ji řídící radě k vyjádření stanoviska.

4.  Řídící rada vydá ke konečné účetní závěrce orgánu ESMA stanovisko.

5.  Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídící rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.  Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7.  Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi řídící radě a Komisi.

8.  Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9.  Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu ESMA před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu (zahrnujícího všechny náklady a příjmy orgánu ESMA) za rozpočtový rok N.

Článek 51

Finanční pravidla

Řídící rada po poradě s Komisí přijme finanční pravidla pro orgán ESMA. Tato pravidla se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002(46), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu ESMA a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 52

Opatření proti podvodům

1.  Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán ESMA bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.  Orgán ESMA přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(47) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánu ESMA.

3.  Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem ESMA a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Výsady a imunity

Na orgán ESMA a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 54

Zaměstnanci

1.  Na zaměstnance orgánu ESMA, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla společně přijatá orgány ▌Unie pro uplatňování těchto řádů.

2.  Řídící rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán ESMA pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4.  Řídící rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států orgánu ESMA.

Článek 55

Odpovědnost orgánu ESMA

1.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán ESMA v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2.  Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců orgánu ESMA vůči orgánu ESMA se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu ESMA.

Článek 56

Povinnost služebního tajemství

1.  Členové rady orgánů dohledu a řídící rady, výkonný ředitel a zaměstnanci orgánu ESMA, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán ESMA na smluvním základě, se řídí požadavky služebního tajemství podle článku 339 SFEU a příslušných ustanovení ▌právních předpisů Unie, i když jejich povinnosti již byly ukončeny.

Podle služebního řádu uvedeného v článku 54 jsou zaměstnanci i po ukončení funkčního období vázáni povinností čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo výhod.

Žádný členský stát, orgán nebo instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží zaměstnance orgánu ESMA ovlivňovat.

2.  Aniž by byly dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých finančních institucí.

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce ani nebrání orgánu ESMA a vnitrostátním orgánům dohledu v používání informací pro prosazování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při řízeních týkajících se přijetí rozhodnutí.

3.  Odstavce 1 a 2 nejsou překážkou výměně informací mezi orgánem ESMA a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na účastníky finančního trhu.

Článek 57

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti orgánu ESMA týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 58

Přístup k dokumentům

1.  Na dokumenty v držení orgánu ESMA se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Řídící rada přijme do 31. května 2011 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.  Rozhodnutí přijímaná orgánem ESMA v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 SFEU.

Článek 59

Jazykový režim

1.  Na orgán ESMA se vztahuje nařízení Rady č. 1(48).

2.  O vnitřním jazykovém režimu orgánu ESMA rozhoduje řídící rada.

3.  Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu ESMA zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 60

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu ESMA zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy řídící rady, zaměstnance orgánu ESMA a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem ESMA a daným členským státem po získání souhlasu řídící rady.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu ESMA, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 61

Účast třetích zemí

1.  Účast na práci orgánu ESMA je otevřena zemím, které nejsou členy Evropské unie a které uzavřely s Evropskou unií dohody, čímž přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu ESMA podle čl. 1 odst. 2.

1a.  Orgán ESMA může umožnit účast třetím zemím, jež uplatňují právní předpisy, které byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu ESMA podle čl. 1 odst. 2, jak to stanoví mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 216 SFEU.

2.  Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce orgánu ESMA, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých účastnících finančního trhu, s výjimkou případů přímého zájmu.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Přípravná opatření

-1.  V období po vstupu tohoto nařízení v platnost a před zřízením orgánu ESMA jedná Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry v úzké spolupráci s Komisí s cílem připravit nahrazení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry orgánem ESMA.

1.  Jakmile je orgán ESMA zřízen, Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti orgánu ESMA, dokud orgán ESMA nebude mít dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

K tomuto účelu, dokud není radou orgánů dohledu jmenován výkonný ředitel podle článku 36 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele. [Toto období je omezeno na dobu, než bude mít orgán ESMA provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu.]

2.  Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu řídící rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu orgánu ESMA a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst orgánu ESMA.

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a řídící rady.

3a.  Orgán ESMA se považuje za právního nástupce Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Veškerá přípustná aktiva a závazky a všechny probíhající operace Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry je možné převést na orgán ESMA. Přehled uvádějící konečný zůstatek aktiv a pasiv Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry vypracuje nezávislý auditor. Než dojde k jakémukoli převodu aktiv či pasiv, stane se tento přehled předmětem auditu a schválí jej členové Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry a Komise.

Článek 63

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1.  Odchylně od článku 54 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení pracovníků uzavřené Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry nebo jeho sekretariátem a platné v den použitelnosti tohoto nařízení nadále plněny až do uplynutí jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2.  Všem zaměstnancům ▌podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu ESMA.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry nebo jeho sekretariátu podle odstavce 1, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Vnitřní výběrové řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před zahájením zaměstnaneckého poměru.

3 V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí se úspěšným žadatelům nabídne smlouva dočasného zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4.  Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy dočasného zaměstnance nebo kterým není nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance podle odstavce 2.

Článek 63a

Vnitrostátní ustanovení

Členské státy přijmou vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 64

Změny

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES, se tímto pozměňuje tak, že Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 65

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/77/ES o zřízení Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry se s účinností od 1. ledna 2011 zrušuje.

Článek 66

Doložka o přezkumu

-1.  Do ...(49) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy nezbytné k posílení dohledu nad institucemi, jež mohou představovat systémové riziko ve smyslu článku 12b, a ke zřízení nového rámce pro krizové řízení v případě finanční krize, zahrnující mechanismus financování.

1.  Do ...(50)* a každé tři roky poté předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy nezbytné k vytvoření důvěryhodného rámce pro řešení problémů, zahrnující mechanismus příspěvků účastníků finančního trhu určených k omezení systémového rizika, a zveřejní souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných při provádění činnosti orgánu ESMA a postupů stanovených tímto nařízením.

Tato zpráva mimo jiné vyhodnotí ▌:

   a) sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány;
   b) působení kolegií orgánů dohledu;
   c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti prevence, řízení a řešení krizí, včetně evropských mechanismů financování;
   d) zda je třeba – zejména s ohledem na pokrok dosažený v oblastech uvedených v písmenu c) – posílit úlohu orgánu ESMA při dohledu nad účastníky finančního trhu, kteří představují systémové riziko, a zda je u těchto účastníků trhu třeba uplatňovat posílené pravomoci dohledu;
   e) uplatňování ochranné doložky zavedené článkem 23, a zejména otázku, zda tato doložka nemůže bránit orgánu ESMA v plnění jeho úkolů, jak je stanoví toto nařízení.

1a.  Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž vyhodnotí, zda:

   a) je vhodné přemístit orgány do jednoho sídla, aby se zlepšila jejich vzájemná koordinace;
   b) je vhodné provádět i nadále dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, cennými papíry a finančními trhy odděleně;
   c) je vhodné dohlížet na činnost v oblasti obezřetnostního dohledu a obchodní činnosti odděleně, nebo zda by tak měl činit tentýž orgán dohledu;
   d) je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makroúrovní a mikroúrovní a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu;
   e) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;
   f) ESFS se vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;
   g) požadavky na zveřejňování jsou dostatečné z hlediska transparentnosti a odpovědnosti;
   h) má orgán ESMA vhodné sídlo;
   i) je třeba na úrovni EU zřídit Fond pro stabilitu cenných papírů a trhů jako nejlepší obranu proti narušení hospodářské soutěže a nejúčinnější způsob řešení problémů spojených s úpadkem přeshraničních účastníkům trhu.

2.  Tato zpráva a případně veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 67

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 62 a čl. 63 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Orgán ESMA se zřizuje v den použitelnosti tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V [...] dne [...].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0169/2010).
(2)* Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Úř. věst. C , , s. .
(5) Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 1.
(6) Postoj Evropského parlamentu ze dne ....
(7) Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.
(8) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.
(9) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392..
(10) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.
(11) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2009)0251.
(13) Přijaté texty, P6_TA(2009)0279.
(14) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.
(15) Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 23.
(16) Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 28.
(17) Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.
(18) Bod 44; dosud nezveřejněno ve Sb. rozh. Evropského soudního dvora.
(19) Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22.
(20) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45.
(21) Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1.
(22) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.
(23) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.
(24) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.
(25) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.
(26) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.
(27) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
(28) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.
(29) Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.
(30) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.
(31) Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.
(32) Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32.
(33) Následující nařízení jsou platná v oblasti působnosti orgánu: nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1; nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, Úř. věst. L 149, 30.4.2004, s. 1; nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů, Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 33; nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES, Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66.
(34) Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1.
(35) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.
(36) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.
(37) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(38) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
(39) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(40) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(41) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.
(42) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
(43) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(44) Úř. věst. L 253, 25.9.2009, s. 8.
(45) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(46) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.
(47) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(48) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58.
(49)* šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
(50)** Pro Úř. věst.: vložte prosím datum: tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení.


Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Společenství a zřízení Evropského výboru pro systémová rizika ***I
PDF 411kWORD 166k
Text
Úplné znění
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Společenství a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (KOM(2009)0499 – C7-0166/2009 – 2009/0140(COD))
P7_TA(2010)0271A7-0168/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn dne 7. července 2010 takto(1):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)
P7_TA(2010)0271A7-0168/2010
k návrhu Komise k přijetí
P7_TA(2010)0271A7-0168/2010

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Unie a o zřízení Evropského výboru pro systémová rizika

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Finanční stabilita je předpokladem toho, aby reálná ekonomika vytvářela pracovní místa, úvěry a růst. Finanční krize odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu, který nedokázal zabránit akumulaci přílišných rizik ve finančním systému. Stávající krize má obrovské důsledky pro daňové poplatníky, pro mnoho občanů Unie, kteří jsou v současné době bez zaměstnání, a pro mnoho malých a středních podniků (MSP). Členské státy si v případě další krize stejného rozsahu nemohou dovolit uvolnit finanční prostředky na záchranu finančních institucí, aniž by porušily pravidla Paktu o stabilitě a růstu.

(1a)  Již dlouho před vypuknutím finanční krize Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažné případy selhání dohledu Unie nad stále integrovanějšími finančními trhy (ve svém usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu(6), ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(7), ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005–2010) – bílá kniha(8), v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech(9), v usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(10), ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu(11) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách(12)).

(2)  V listopadu 2008 Komise pověřila skupinu na vysoké úrovni vedenou panem Jacquesem de Larosièrem (dále jen „de Larosièrova skupina“), aby vypracovala doporučení ohledně posílení evropských opatření týkajících se dohledu za účelem lepší ochrany svých občanů a opětovného vybudování důvěry ve finanční systém.

(3)  Ve své závěrečné zprávě předložené dne 25. února 2009 (tzv. „de Larosièrova zpráva“) de Larosièrova skupina doporučila, kromě jiného, aby byl zřízen orgán na úrovni Unie, pověřený výkonem dohledu nad riziky ve finančním systému jako celku.

(4)  Ve svém sdělení nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ ze dne 4. března 2009 Komise uvítala a všestranně podpořila doporučení de Larosièrovy skupiny. Na svém zasedání konaném ve dnech 19. a 20. března 2009 se Evropská rada dohodla, že je nutné zlepšit regulaci finančních institucí v EU a dohled nad nimi a že základem pro tuto činnost je zpráva de Larosièrovy skupiny.

(5)  Ve svém sdělení nazvaném „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května 2009 Komise stanovila řadu reforem stávajícího režimu pro ochranu finanční stability na úrovni Unie, zejména zahrnula zřízení Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který ponese odpovědnost za finanční dohled na makroúrovni. Rada dne 9. června 2009 a Evropská rada na svém zasedání konaném ve dnech 18. a 19. června podpořily stanovisko Komise a uvítaly záměr Komise předložit legislativní návrhy tak, aby byl nový rámec zaveden v průběhu roku 2010. V souladu se stanovisky Komise bylo závěrem mimo jiné to, že ECB „by měla ESRB poskytovat analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu, která se bude rovněž opírat o technické poradenství centrálních bank a orgánů dohledu členských států“. Podporou, kterou bude ECB poskytovat ESRB, a úkoly svěřenými a přidělenými ESRB by neměla být dotčena zásada nezávislosti ECB při plnění úkolů podle Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(5a)  S ohledem na integraci mezinárodních finančních trhů je nutné, aby Unie přijala na globální úrovni přesvědčivý závazek. Evropský výbor pro systémová rizika by měl čerpat odborné znalosti u vědeckého výboru na vysoké úrovni a vzít na sebe veškeré nezbytné globální úkoly, které zajistí, aby byl vyslyšen hlas Unie ve věcech finanční stability, zejména pak prostřednictvím úzké spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), Komisí pro finanční služby (FSB) a všemi partnery ze skupiny G20.

(5b)  Výbor ESRB by měl mimo jiné přispívat k provádění doporučení MMF, FSB a Banky pro mezinárodní platby (BIS) v rámci zemí G20 v počáteční fázi úvah o jejich zprávě týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí, trhů a nástrojů, který byl publikován v říjnu 2009 a v němž se uvádí, že systémová rizika musí být dynamická, aby mohla zohlednit vývoj finančního sektoru a celosvětové ekonomiky. Systémové riziko lze chápat jako riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno oslabením celého finančního systému nebo jeho částí a může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku.

(5c)  Zpráva týkající se Průvodce hodnocením systémového významu finančních institucí rovněž uvádí, že posouzení systémového rizika může být proměnlivé v závislosti na hospodářském prostředí. Je rovněž podmíněno finanční infrastrukturou, opatřeními v oblasti řešení krizí a schopností řešit selhání v okamžiku jejich vzniku. Instituce mohou mít systémový význam pro místní, celostátní či mezinárodní finanční systémy a hospodářství. Ke klíčovým kritériím pro určení systémového významu trhů a institucí patří velikost (objem finančních služeb poskytovaných jednotlivými segmenty finančního systému), nahraditelnost (rozsah, v jakém mohou v případě selhání ostatní segmenty systému poskytovat stejné služby) a propojenost (vazby s ostatními segmenty systému). Hodnocení založené na těchto třech kritériích by mělo být doplněno údaji o finančních slabinách a schopnosti institucionálního rámce řešit finanční selhání.

(5d)  Úkolem ESRB by mělo být sledování a hodnocení systémového rizika za běžných podmínek s cílem snížit riziko, že dojde k selhání systémových segmentů, a zvýšit odolnost finančního systému vůči otřesům. V tomto ohledu by ESRB měl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Má-li ESRB plnit své úkoly, je třeba, aby analyzoval veškeré relevantní informace, zejména pak příslušné právní předpisy s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou např. předpisy v oblasti účetnictví, úpadku a pravidla pro poskytování finanční pomoci.

(6)  Řádné fungování finančních systémů v Unii a ve světě a zmírnění hrozeb proto vyžaduje posílenou soudržnost mezi makro- a mikrodohledem. Zpráva lorda Turnera nazvaná „Regulační odpověď na celosvětovou bankovní krizi“ z března 2009 uvádí, že „důkladná opatření si žádají posílení vnitrostátních pravomocí, což povede k méně otevřenému jednotnému trhu, anebo větší míru evropské integrace“. Vzhledem k úloze, kterou plní zdravý finanční systém, pokud jde o jeho příspěvek ke konkurenceschopnosti a růstu v Unii a jeho dopad na reálnou ekonomiku, zvolily orgány Unie v návaznosti na doporučení de Larosièrovy zprávy větší míru evropské integrace.

(6a)  Tento nově vytvořený systém makrodohledu si žádá věrohodné a vysoce uznávané vedení. Z tohoto důvodu by se vzhledem ke své klíčové roli a mezinárodní důvěryhodnosti a rovněž v duchu de Larosièrovy zprávy předsedou ESRB měl stát prezident Evropské centrální banky. Kromě toho by měly být požadavky na odpovědnost posíleny současně s rozšířením složení orgánů ESRB s cílem pojmout co nejširší okruh poznatků, zkušeností a názorů.

(6b)  De Larosièrova zpráva rovněž uvádí, že makroobezřetnostní dohled nemá smysl, pokud nemá určitý dopad na dohled na mikroúrovni, přičemž mikroobezřetnostní dohled nemůže účinně zaručit finanční stabilitu, jestliže patřičně nezohledňuje vývoj, k němuž dochází na makroúrovni.

(6c)  Je třeba vytvořit Evropský systém finančního dohledu (ESFS) sdružující subjekty finančního dohledu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které budou fungovat jako síť. V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by subjekty zapojené do ESFS měly spolupracovat v duchu důvěry a navzájem se plně respektovat, a to především za účelem zajištění vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací. Na úrovni Unie by tato síť měla zahrnovat ESRB a tři orgány mikrodohledu: Evropský orgán dohledu (bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. …/2010, Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 a Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. .../2010.

(7a)  ESRB by se měl skládat z generální rady, řídícího výboru, sekretariátu a poradního technického výboru. Zřízení poradního technického výboru by mělo zohlednit stávající struktury s cílem nedopustit žádné zdvojení.

(8)  ESRB by měl v případě potřeby vydávat a zveřejňovat varování a doporučení obecné povahy týkající se Unie jako celku, jednotlivých členských států nebo skupin členských států se stanovenou lhůtou pro příslušnou politickou reakci. Pokud jsou tato varování a doporučení adresována jednomu členskému státu nebo skupině členských států, měl by ESRB mít rovněž možnost navrhnout vhodná podpůrná opatření. Komise by v případě potřeby měla z vlastního podnětu nebo na žádost ESRB, bankovního orgánu, Evropského parlamentu nebo Rady přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž rozhodne o existenci mimořádné situace.

(8a)  ESRB by měl rozhodnout, zda by doporučení mělo zůstat důvěrné nebo zda by mělo být zveřejněno, přičemž si musí být vědom skutečnosti, že zveřejnění může za určitých okolností podpořit dodržování doporučení.

(8b)  ESRB by měl vypracovat systém barevných kódů s cílem zajistit, aby zúčastněné strany mohly lépe posoudit povahu daného rizika.

(9)  Pro zvýšení váhy a oprávněnosti by tato varování a doporučení měla být předávána prostřednictvím Evropského parlamentu, Rady, Komise, jejich adresátů a v případě potřeby prostřednictvím orgánů ESA.

(10)  ESRB by měl také monitorovat dodržování svých doporučení na základě zpráv od adresátů, aby bylo zajištěno, že jeho varování a doporučení jsou účinně dodržována. Adresáti doporučení by měli případné nesplnění doporučení ESRB náležitě odůvodnit (zásada „konej, nebo vysvětli“), a to především Evropskému parlamentu. ESRB by měl být oprávněn podat stížnost Evropskému parlamentu a Radě, pokud považuje reakci adresátů na jím vydaná doporučení za neuspokojivou.

(12)  ESRB by měl podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě nejméně jednou ročně, v případě rozsáhlých finančních problémů častěji.

(13)  ECB a národní centrální banky by měly hrát vedoucí úlohu v makroobezřetnostním dohledu z důvodu svých odborných znalostí a stávající odpovědnosti v oblasti finanční stability. Podíl orgánů mikroobezřetnostního dohledu na práci ESRB je velmi důležitý, aby bylo zajištěno, že posouzení makroobezřetnostního rizika je založeno na úplných a přesných informacích o vývoji finančního systému. V souladu s touto skutečností by předsedové evropských orgánů dohledu měli být členy s hlasovacím právem. V duchu otevřenosti by se členy generální rady mělo stát šest nezávislých osob, které by neměly být členy některého z evropských orgánů dohledu a které budou vybrány na základě své obecné způsobilosti a loajality vůči Unii i podle různé průpravy v akademické oblasti či v soukromém sektoru, zejména v malých a středních podnicích a odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či spotřebitelů finančních služeb, přičemž tyto osoby budou moci poskytnout veškeré záruky, pokud jde o nezávislost a důvěrnost. Jeden zástupce příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát by se měl účastnit zasedání generální rady jako pozorovatel bez hlasovacího práva.

(14)  Účast člena Komise napomůže vytvořit kontakt s makroekonomickým a finančním dohledem Unie, zatímco přítomnost předsedy Hospodářského a finančního výboru odráží úlohu ministerstev financí při ochraně finanční stability.

(14a)  Vzhledem k tomu, že banky a finanční instituce ze třetích zemí, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu, mohou působit v Unii, mělo by být možné pozvat jednoho vysoce postaveného zástupce každé z těchto zemí k účasti na zasedáních generální rady, pokud k tomu jejich domovská země dá souhlas.

(15)  Je klíčové, aby členové ESRB vykonávali své funkce nestranně a aby zvažovali finanční stabilitu Evropské unie pouze jako celku. V případech, kdy nelze dosáhnout konsenzu, by hlasování o varováních a doporučeních v rámci ESRB ▌nemělo být vážené a rozhodnutí by měla být zpravidla přijímána prostou většinou hlasů.

(16)  Vzájemná propojenost finančních institucí a trhů má za následek, že monitorování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů. Tato systémová rizika zahrnují riziko narušení kontinuity finančních služeb, které je způsobeno výrazným oslabením celého finančního systému v Unii nebo jeho části a které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Systémový význam mohou mít všechny typy finančních institucí, zprostředkovatelských subjektů, trhů, infrastruktur a nástrojů. ESRB by proto měl mít přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností při požadovaném zachování důvěrnosti těchto údajů.

(17)  Účastníci trhu mohou poskytnout cenný vstup pro pochopení vývoje, který postihuje finanční systém. V případě potřeby by tedy ESRB měl konzultovat se zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru (zástupci finančního odvětví, sdružení spotřebitelů, skupiny uživatelů v oblasti finančních služeb, které byly zřízené Komisí nebo na základě právních předpisů Unie…) a poskytnout jim rovnou příležitost k vyjádření jejich stanovisek. Dále vzhledem k tomu, že neexistuje žádná pevně stanovená definice systémového rizika a že posouzení systémového rizika se může měnit v čase v závislosti na ekonomickém prostředí, by měl ESRB zajistit, aby jeho zaměstnanci a poradci disponovali širokou škálou zkušeností a dovedností.

(19)  Zřízení ESRB by mělo přímo přispět k dosažení cílů vnitřního trhu. Makroobezřetnostní dohled Unie nad finančním systémem je nedílnou součástí celkového nového režimu dohledu v Unii, neboť makroobezřetnostní hledisko je úzce spjato s úkoly mikroobezřetnostního dohledu, které patří do pravomoci evropských orgánů dohledu. Pouze se zavedeným režimem, který správně chápe vzájemnou závislost mezi mikro- a makroobezřetnostními riziky, mohou mít všechny zúčastněné strany dostatečnou jistotu při zapojování se do přeshraničních finančních aktivit. ESRB by měl monitorovat a posuzovat rizika pro finanční stabilitu vyplývající z vývoje, která mohou mít dopad na odvětvové úrovni nebo na úrovni finančního systému jako celku. Řešením těchto rizik by měl ESRB přímo přispívat k integrované struktuře dohledu Unie nutné pro podporu včasných a jednotných politických reakcí členských států, čímž by se zabránilo rozdílným přístupům a zlepšilo fungování vnitřního trhu.

(20)  Protože z důvodu integrace evropských finančních trhů nelze v dostatečné míře dosáhnout účinného makroobezřetnostního dohledu nad finančním systémem Unie prostřednictvím členských států, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno ve zmíněném článku, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nutné pro dosažení uvedených cílů,

(20a)  Jak navrhuje de Larosièrova zpráva, je třeba jednat postupně po jednotlivých krocích a Evropský parlament a Rada by do ...(13) měly provést úplný přezkum ESFS, ESRB a orgánů ESA,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1▌

1.  Zřizuje se Evropský výbor pro systémová rizika, dále označovaný jen jako „ESRB“ („ESRB“). Má sídlo ve Frankfurtu.

1a.  ESRB tvoří součást Evropského systému finančního dohledu (ESFS), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie.

1b.  ESFS se skládá z:

   a) ESRB;
   b) Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 [ESMA];
   c) Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 [EIOPA];
   d) Evropského orgánu dohledu (bankovnictví) zřízeného nařízením (EU) č. .../2010 [EBA];
   e) Evropského orgánu dohledu (Smíšený výbor) zřízeného podle článku 40 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA];
     f) orgánů členských států uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA];
   g) Komise pro provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA].

Evropské orgány dohledu uvedené v bodech b), c) a d) mají sídlo ve Frankfurtu.

Mohou mít zastoupení v nejvýznamnějších finančních centrech Evropské unie.

1c.  V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty zapojené do ESFS v duchu důvěry a navzájem se plně respektují, zejména při zajišťování vhodné a spolehlivé vzájemné výměny informací.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

   a) „finanční institucí“ se rozumí jakýkoliv podnik, na který se vztahují právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č.../2010 [EBA], nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA], a jakýkoli jiný podnik nebo subjekt působící v Unii, jehož finanční aktivity mohou vytvářet systémové riziko, ač nemají žádné přímé vztahy se širokou veřejností;
   b) „finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy, produkty a tržní infrastruktury;
   ba) „systémovými riziky“ se rozumí narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou mít do určité míry systémový význam.

Článek 3

Poslání, cíle a úkoly

1.  ESRB nese odpovědnost za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich zmírňování, při zohlednění makroekonomického vývoje, a vyvarovat se tak obdobím rozsáhlých finančních problémů, a přispívat k řádnému fungování vnitřního trhu a tím zajistit udržitelný příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu.

2.  Pro účely odstavce 1 plní ESRB následující úkoly:

   a) určovat a/nebo podle potřeby shromažďovat a analyzovat veškeré informace, včetně právních předpisů s možným dopadem na finanční stabilitu, jako jsou pravidla v oblasti účetnictví, reorganizace a likvidace, které jsou relevantní pro cíle popsané v odstavci 1;
   b) identifikovat systémová rizika a řadit je podle důležitosti;
   c) vydávat varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná, a ve vhodných případech je zveřejňovat;
   d) ▌vydávat doporučení pro nápravná opatření reagující na zjištěná rizika a podle potřeby je zveřejňovat;
   da) vydávat důvěrné varování adresované Komisi, dospěje-li ESRB k závěru, že může nastat mimořádná situace, jak je definována v článku 10 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EBA]. ESRB poskytne posouzení situace, aby mohla Komise stanovit, zda je nezbytné přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu konstatující existenci mimořádné situace.
   e) sledovat reakce na varování a doporučení;
   f) úzce spolupracovat se všemi ostatními zúčastněnými stranami ESFS a podle potřeby poskytovat evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích požadované pro plnění jejich úkolů; ve spolupráci s evropskými orgány dohledu ESRB zejména vypracuje společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik), který bude sloužit jako základ pro hodnocení bonity přeshraničních institucí, které by případně mohly představovat systémové riziko.

Hodnocení se pravidelně přezkoumávají, přičemž se zohledňují věcné změny rizikového profilu dané instituce. Tato hodnocení bonity budou klíčovým prvkem při rozhodování o tom, zda má být zahájen přímý dohled nebo zda zasahovat do chodu instituce, která se ocitla v nesnázích;

   fa) zapojit se podle potřeby do činnosti Smíšeného výboru;
   g) provádět koordinaci s mezinárodními finančními institucemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu, jakož i s příslušnými orgány ve třetích zemích, pokud se jedná o záležitosti vztahující se k makroobezřetnostnímu dohledu;
   h) vykonávat související úkoly, jak je uvedeno v právních předpisech Unie.

KAPITOLA II

ORGANIZACE

Článek 4

Struktura

1.  ESRB má generální radu, řídící výbor, sekretariát a poradní vědecký výbor.

2.  Generální rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění výkonu úkolů svěřených ESRB.

3.  Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhající práce ESRB.

4.  Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB a veškeré personální záležitosti. Poskytuje vysoce kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy generální rady v souladu s nařízením Rady (EU) č. .../2010 [ESRB]. Využívá také technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu.

5.  Poradní vědecký výbor podle článku 12 ▌poskytuje poradenství a pomoc v otázkách vztahujících se k práci ESRB.

Článek 5

Předsednictví

1.  Předsedou ESRB je prezident ECB.

1a.  Prvního místopředsedu volí ze svých řad členové Generální rady ECB na období 5 let s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení členských států a států, které patří do eurozóny, i států mimo ni. Předseda může být jednou opětovně zvolen.

1b.  Druhým místopředsedou je předseda Smíšeného výboru jmenovaný podle článku XX nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA].

1c.  Předseda a první místopředsedové sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.  Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.

3.  Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí generální radu a/nebo řídící výbor v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.

4.  Pokud funkční období členů Generální rady ECB, kteří byli zvoleni za prvního místopředsedu, skončí před uplynutím 5 letého období nebo pokud první místopředseda nemůže z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový první místopředseda v souladu s odstavcem 1a.

5.  Předseda zastupuje ESRB navenek.

Článek 6

Generální rada

1.  Členy generální rady s hlasovacím právem jsou následující osoby:

   a) prezident a viceprezident ECB;
   b) guvernéři národních centrálních bank;
   c) člen Evropské komise;
   d) předseda Evropského orgánu pro bankovnictví;
   e) předseda Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění;
   f) předseda Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy;
     fa) šest nezávislých osob jmenovaných členy generální rady s hlasovacím právem na návrh Smíšeného výboru; jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni podle celkové způsobilosti a podle různé průpravy v akademické oblasti či v jiných sektorech, zejména v malých a středních podnicích, odborech, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb; při jejich jmenování musí Smíšený výbor oznámit, která z těchto osob je určena také pro práci v řídícím výboru; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů.

2.  Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou následující osoby:

   a) jeden zástupce na vysoké úrovni příslušných vnitrostátních orgánů dohledu za každý členský stát, v souladu s odstavcem 3 tohoto článku;
   b) předseda Hospodářského a finančního výboru.

3.  Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu a pokud se tyto orgány nedohodnou na společném zástupci, zúčastní se příslušný zástupce na vysoké úrovni ▌jednání na rotačním principu podle toho, který bod se právě projednává.

4.  Generální rada přijme jednací řád ESRB.

Článek 7

Nestrannost

1.  Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB vykonávají členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Evropské unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od členských států, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu.

1a.  Členové generální rady, kteří jsou současně členy Generální rady ECB, jednají při výkonu svých povinností nezávisle.

2.  Členské státy, orgány Evropské unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy ESRB při výkonu jejich úkolů v rámci ESRB.

Článek 8

Služební tajemství

1.  Členové generální rady ESRB a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných pracovníků centrálních bank, poradního vědeckého výboru, ESA a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí poskytovat informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností.

2.  Informace, které členové ESRB získají, lze používat pouze během výkonu povinností a při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.

3.  Aniž je dotčen článek 16 a použití ustanovení trestního práva, jakékoli důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 1 získají při plnění svých povinností, nesmějí být sděleny žádné osobě ani žádnému orgánu, s výjimkou souhrnné nebo obecné podoby, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

4.  ESRB se spolu s evropskými orgány dohledu dohodne na konkrétních postupech týkajících se důvěrnosti s cílem ochrany informací, které se vztahují k jednotlivým finančním institucím nebo ▌které umožňují identifikaci jednotlivých finančních institucí, a tyto postupy zavede.

Článek 9

Zasedání generální rady

1.  Řádná plenární zasedání generální rady svolává předseda generální rady a konají se nejméně čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolávána z iniciativy předsedy generální rady nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů s hlasovacím právem.

2.  Každý člen je na zasedáních generální rady přítomen osobně a nesmí být zastoupen.

3.  Odchylně od odstavce 2 smí člen, který se nemůže účastnit zasedání po delší dobu, jmenovat náhradníka. Takový člen smí být rovněž nahrazen osobou, která byla oficiálně jmenována podle pravidel pro dočasné zastupování zástupců, jimiž se řídí daná instituce.

3a.  Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních institucí, které se zabývají dalšími souvisejícími činnostmi.

3b.  Na zasedání generální rady může být případně ad hoc přizván – v závislosti na projednávané problematice – jeden zástupce na vysoké úrovni z třetí země, a to zejména z členské země Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu.

4.  Jednání na zasedáních jsou důvěrná.

Článek 10

Mechanismus hlasování generální rady

1.  Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas.

2.  Aniž jsou dotčeny hlasovací postupy uvedené v čl. 18 odst. 1, rozhoduje generální rada ▌prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů má předseda rozhodující hlas.

3.  Při jakémkoliv hlasování generální rady je nutné kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li kvora dosaženo, může předseda svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být ▌rozhodnutí přijímána při kvoru jedné třetiny členů s hlasovacím právem. Náležité oznámení, které se použije pro svolání mimořádného zasedání, stanoví jednací řád.

3a.  Odchylně od odstavce 2 je pro zveřejnění varování nebo doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů.

Článek 11

Řídící výbor

1.  Složení řídícího výboru je následující:

   a) předseda ESRB;
   b) první místopředseda ESRB;
     ba) viceprezident ECB;
   c) čtyři další členové generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, s ohledem na nutnost zajistit vyvážené zastoupení členských států a států v eurozóně a mimo ni. Jsou voleni členy a z řad členů generální rady, kteří jsou rovněž členy Generální rady ECB, na dobu tří let;
   d) člen Evropské komise;
   e) předseda Evropského orgánu dohledu (bankovnictví);
   f) předseda Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
   g) předseda Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy);
  

     ha) tři ze šesti nezávislých osob uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. fa).

Jakékoliv volné místo pro voleného člena řídícího výboru je obsazeno na základě volby nového člena generální radou.

2.  Zasedání řídícího výboru svolává předseda nejméně jednou za čtvrtletí před každým zasedáním generální rady. Předseda může také svolávat zasedání ad hoc.

Článek 12

Poradní vědecký výbor

1.  Složení poradního vědeckého výboru je následující:

   a) devět řídícím výborem navržených uznávaných odborníků, u nichž je zaručena nezávislost a kteří zastupují širokou škálu zkušeností a dovedností, přičemž jejich čtyřletý, obnovitelný mandát musí schválit generální rada; jmenované osoby nesmí při plnění svých povinností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce, úřadu ani jiného subjektu či soukromé osoby; jmenované osoby se zdrží jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou jejich funkce nebo plněním jejich úkolů;
  

   c) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (bankovnictví);
   d) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
     e) jeden zástupce Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy);
   f) dva zástupci Komise;
   g) jeden zástupce Hospodářského a finančního výboru.
  

2.  Předseda poradního vědeckého výboru je jmenován generální radou na základě návrhu předsedy generální rady.

3.  Výbor vykonává úkoly uvedené v čl. 4 odst. 5 na žádost předsedy generální rady.

4.  Sekretariát ESRB podporuje práci poradního vědeckého výboru a vedoucí sekretariátu se účastní zasedání.

4a.  Poradní vědecký výbor případně vede otevřeným a transparentním způsobem včasné konzultace se zúčastněnými stranami, mezi něž patří např. účastníci trhu, spotřebitelské subjekty a akademičtí odborníci, přičemž dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti.

4b.  Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, především analytické nástroje a nástroje IKT, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.

Článek 13

Jiné zdroje poradenství

Při plnění svých úkolů si ESRB v případě potřeby vyžádá stanoviska příslušných zúčastněných stran ze soukromého nebo veřejného sektoru, zejména, avšak nikoli výhradně, členů evropských orgánů dohledu.

Článek 14

Přístup k dokumentům

1.  Na dokumenty v držení ESRB se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(14).

2.  Generální rada přijme praktická opatření pro provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Rozhodnutí přijatá ESRB podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv nebo žaloby k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

KAPITOLA III

ÚKOLY

Článek 15

Shromažďování a výměna informací

1.  ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

2.  Evropské orgány dohledu, ESCB, Komise, vnitrostátní orgány dohledu a národní statistické úřady úzce spolupracují s ESRB a poskytují mu veškeré informace, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, v souladu s právními předpisy Evropské unie.

3.  S výhradou čl. 21 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2010 [EBA], nařízení(EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. .../2010 [EIOPA] může ESRB vyžadovat informace od evropských orgánů dohledu, zpravidla v souhrnné nebo obecné podobě, kdy není možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. ▌

3a.  Před vyžádáním informací podle tohoto článku ESRB nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a ESCB.

3b.  Pokud uvedené orgány nemají požadované údaje k dispozici nebo nejsou k dispozici včas, může ESRB tyto údaje požadovat od ESCB, vnitrostátních orgánů dohledu nebo národních statistických úřadů. Nemají-li tyto orgány údaje k dispozici, může si je ESRB vyžádat od dotyčných členských států.

3c.  Žádá-li ESRB o údaje, které nejsou v souhrnné nebo obecné podobě, obsahuje odůvodněná žádost vysvětlení, proč jsou údaje o dané jednotlivé finanční instituci považovány za systémově důležité a nezbytné, s ohledem na převažující situaci na trhu.

5.  Před podáním žádosti o informace které v souhrnné nebo obecné podobě, ESRB provede řádnou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že žádost je přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá jej o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované údaje ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným údajům umožňují.

Článek 16

Varování a doporučení

1.  Jestliže jsou identifikována významná rizika týkající se dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, pak ESRB poskytne varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření, včetně případných legislativních iniciativ.

2.  Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) mohou být buď obecné, nebo zvláštní povahy a jsou určena zejména Unii jako celku nebo jednomu či více členským státům nebo jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více orgánům dohledu, je o tom dotyčný členský stát informován. Doporučení zahrnují stanovené lhůty pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.

3.  Varování či doporučení jsou rovněž předávána Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, adresátům podle odstavce 2 a v případě, že jsou určena jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, evropským orgánům dohledu.

4.  V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v evropském hospodářství a v zájmu klasifikace těchto rizik podle závažnosti vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ESFS systém barevných kódů odpovídajících situacím s různou mírou závažnosti rizika.

Po vypracování kritérií pro tuto klasifikaci budou varování a doporučení v jednotlivých případech podle potřeby podávat informaci o tom, do které kategorie dané riziko spadá.

Článek 16a

Opatření v mimořádných situacích

V případě nepříznivého vývoje, který by mohl vážným způsobem ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Evropské unii nebo jeho části, může ESRB vydat krizové varování.

Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost ESRB, bankovního orgánu, Evropského parlamentu nebo Rady přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž rozhodne o existenci mimořádné situace. Komise toto rozhodnutí v přiměřených intervalech, minimálně však jednou měsíčně, přezkoumá, a jakmile to bude vhodné, vyhlásí ukončení mimořádné situace.

Jestliže Komise rozhodne o tom, že nastala mimořádná situace, informuje o tom náležitě a bez prodlení Evropský parlament a Radu.

Článek 17

Reakce na doporučení ESRB

1.  Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu nebo jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, adresáti informují ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení nebo vysvětlí svou nečinnost. Evropský parlament, Rada a případně evropské orgány dohledu jsou informovány.

2.  Pokud ESRB rozhodne, že některý adresát jednoho z jeho doporučení toto doporučení nedodržel, nebo se jím řídil nevhodným způsobem, a že tento adresát své selhání nezdůvodnil, ▌informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a případně příslušné evropské orgány dohledu.

2a.  Pokud ESRB přijme rozhodnutí podle odstavce 2, může Evropský parlament adresáta případně přizvat k výměně názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu. Tato výměna názorů za přítomnosti ESRB je obzvláště důležitá v případě, že mají vnitrostátní rozhodnutí dopad na jeden či více členských států (efekt přelévání).

Článek 18

Veřejná varování a doporučení

1.  Generální rada ESRB v každém jednotlivém případě rozhodne, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Odchylně od čl. 10 odst. 2 se vyžaduje většina dvou třetin hlasů pro zveřejnění varování nebo doporučení. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se v souvislosti s rozhodnutími podle tohoto odstavce vždy použije kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem.

2.  Jestliže se generální rada ESRB rozhodne zveřejnit varování nebo doporučení, informuje adresáta/adresáty předem.

2a.  Adresáti varování a doporučení, která vydává ESRB, by rovněž měli mít právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na varování a doporučení zveřejněná ESRB.

3.  Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, adresát a případně Rada a evropské orgány dohledu přijmou veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrné povahy varování nebo doporučení. ▌

3a.  Veškeré údaje, jež generální rada ESRB používá pro vypracování analýzy před vydáním varování nebo doporučení, se zveřejňují vhodným způsobem v anonymní podobě. V případě důvěrných varování se informace zpřístupňují v přiměřené době, kterou stanoví jednací řád ESRB.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Odpovědnost a povinnosti podávat zprávy

1.  ▌Nejméně jednou ročně, ale v případě rozsáhlých finančních problémů častěji, je předseda ESRB zván na každoroční slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána mimo rámec měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem Evropské centrální banky.

1a.  Zprávy uvedené v tomto článku obsahují informace, o nichž v souladu s článkem 18 generální rada ESRB rozhodne, zda by měly být zveřejněny. Tyto zprávy se zpřístupní veřejnosti.

2.  Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise ESRB také přezkoumá konkrétní otázky.

2a.  Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB a ostatní členové řídícího výboru účastnili slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu.

Článek 20

Ustanovení o přezkumu

Na základě zprávy předložené Komisí prozkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení do … (15)* a po obdržení stanoviska ECB rozhodne, zda cíle a organizace ESRB vyžadují přezkum.

Tato zpráva zejména posoudí, zda:

   a) je vhodné zjednodušit a posílit organizační strukturu ESFS s cílem zvýšit provázanost mezi makro- a mikroúrovněmi a mezi jednotlivými evropskými orgány dohledu;
   b) je vhodné posílit regulační pravomoci evropských orgánů dohledu;
   c) je vývoj ESFS v souladu s globálním vývojem v této oblasti;
   d) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;
   e) odpovědnost a transparentnost ve vztahu k požadavkům na zveřejnění jsou odpovídající.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0168/2010).
(2)* Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Úř. věst. C 270, 11.11.2009, s. 1.
(4) Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne… července 2010.
(6) Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.
(7) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.
(8) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.
(9) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.
(10) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.
(11) Přijaté texty, P6_TA(2009)0251.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2009)0279.
(13)* Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.
(14) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(15)* Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.


Evropský orgán pro bankovnictví ***I
PDF 765kWORD 525k
Text
Úplné znění
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví (KOM(2009)0501 – C7-0169/2009 – 2009/0142(COD))
P7_TA(2010)0272A7-0166/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh byl pozměněn dne 7. července 2010 takto(1):

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY PARLAMENTU(2)
P7_TA(2010)0272A7-0166/2010
k návrhu Komise k přijetí
P7_TA(2010)0272A7-0166/2010

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za finanční globalizací a realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Unie a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

(1a)  Již dlouhou dobu před finanční krizí Evropský parlament pravidelně vyzýval k posílení skutečně rovných podmínek pro všechny zúčastněné subjekty na úrovni Unie a současně poukazoval na závažná selhání dohledu Unie nad stále rostoucí integrací finančních trhů (viz usnesení ze dne 13. dubna 2000 o sdělení Komise o  provádění rámce pro finanční trhy: akčním plánu(7), ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(8), ze dne 11. července 2007 o politice finančních služeb (2005-2010) – bílá kniha(9), v usnesení ze dne 23. září 2008 obsahujícím doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech(10), v usnesení ze dne 9. října 2008 s doporučeními Komisi ohledně opatření navazujících na Lamfalussyho proces: budoucí struktura dohledu(11), a stanoviska Parlamentu ze dne 22. dubna 2009 o pozměněném návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II)(12) a ze dne 23. dubna 2009 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách(13)).

(2)  Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 (Larosièrova zpráva) došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila reformy struktury dohledu nad finančním sektorem v Unii. Tato skupina odborníků dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro odvětví cenných papírů a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění –, a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika. Doporučení ve zprávě představovaly nejnižší úroveň změny, kterou odborníci označili za nezbytnou, aby se zabránilo podobné krizi v budoucnosti.

(3)  Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled'▌ uvedla podrobnější informace o případné architektuře tohoto nového rámce dohledu, nezahrnula však všechna doporučení obsažená v Larosièrově zprávě.

(4)  Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přes hranice a vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na jednotném trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů finančního dohledu v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států.

(4a)  Ve zprávě Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 16. dubna 2010 nazvané „Spravedlivý a podstatný příspěvek ze strany finančního sektoru“, jež byla sestavena na žádost vrcholné schůzky skupiny G-20 v Pittsburghu, se uvádí, že ' náklady selhání finančního odvětví by měly být obsaženy a pokryty příspěvkem k finanční stabilitě (FSC), v propojení s důvěryhodným a účinným mechanismem řešení. Řádně stanovený mechanismus řešení krizí by měl předejít tomu, aby byly v budoucnosti vlády nuceny zachraňovat před úpadkem velmi významné, příliš velké a silně propojené instituce„.

(4b)  Ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020“ se rovněž uvádí, že zásadní prioritou v krátkodobém výhledu je „lépe předcházet případné finanční krizi a v případě potřeby ji řídit a – s ohledem na odpovědnost finančního sektoru za současnou krizi – přezkoumat, zda je výše příspěvků finančního sektoru odpovídající.“

(4c)  Evropská rada dne 25. března 2010 jasně prohlásila, že „pokroku je třeba dosáhnout zejména v takových otázkách, jako jsou finanční nástroje systémových institucí pro řízení krize“.

(4d)  Evropská rada se nakonec dne 17. června 2010 prohlásila, že by „členské státy měly zavést systémy odvodů pro finanční instituce s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika. Tyto odvody by měly být součástí důvěryhodného rámce pro řešení problémů“.

(5)  V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu finančního systému a fungování vnitřního trhu. V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb.

(6)  Unie se dostala na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu▌. Unie nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad institucemi, které působí přes hranice, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na evropské problémy a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém finančního dohledu (ESFS) by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb Unie a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě v rámci Unie.

(7)  ESFS by měl představovat integrovanou síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Unie, která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni. Evropský orgán dohledu (dále jen „bankovní orgán“ ) by měl mít vedoucí postavení v rámci kolegia orgánů dohledu, které dohlížejí nad přeshraničními finančními institucemi, a pro tyto instituce by se měly stanovit jednoznačné normy dohledu. Bankovní orgán by měl věnovat zvláštní pozornost finančním institucím, které mohou představovat systémové riziko, neboť jejich selhání by v případě, kdy se vnitrostátnímu orgánu nepodařilo uplatnit své pravomoci, mohlo ohrozit stabilitu finančního systému Unie. Kromě toho by mělo být dosaženo lepší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celé Unii. Kromě bankovního orgánu by měly být dále zřízeny Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor). ESRB by měl tvořit součást EFSF.

(8)  Evropský orgán dohledu by měl nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES(14), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES(15) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES(16) a měly by převzít všechny úkoly a kompetence těchto výborů, včetně případného pokračování probíhající práce a projektů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena. Jestliže to vyžadují institucionální důvody a povinnosti stanovené Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU), měla by být součástí sítě pro činnost dohledu i Komise.

(9)  Bankovní orgán ▌by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, ▌ především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na různé zájmy všech členských států a na rozdílnou povahu finančních institucí. Bankovní orgán by měl chránit veřejné hodnoty, jako je stabilita finančního systému, transparentnost trhů a finančních produktů a ochrana vkladatelů a investorů. Bankovní orgán by rovněž měl předcházet regulační arbitráži, zajistit rovné podmínky a posílit koordinaci dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně finančních institucí a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. Mezi jeho úkoly by měla rovněž patřit podpora sbližování dohledu a poskytování poradenství orgánům EU v oblasti regulace bankovnictví, plateb a elektronických peněz a dohledu nad nimi, jakož i související otázky správy společností, auditů a finančního výkaznictví. Bankovnímu orgánu by také měla být svěřena odpovědnost za obecný dohled nad stávajícími i novými finančními produkty/typy transakcí.

(9a)  Bankovní orgán bere náležitě v úvahu dopad svých činností na hospodářskou soutěž a inovace v rámci vnitřního trhu, konkurenceschopnost Unie v celosvětovém měřítku, finanční začlenění a novou strategii Unie pro růst a zaměstnanost.

(9b)  Aby mohl bankovní orgán plnit své cíle, měl by mít právní subjektivitu i administrativní a finanční autonomii. Bankovnímu orgánu by měla být svěřena „pravomoc k zajištění dodržování právních předpisů, zejména těch, které se týkají systémových a přeshraničních rizik“ (Basilejský výbor pro bankovní dohled).

(9c)  Systémové riziko definují mezinárodní orgány (MMF, Rada pro finanční stabilitu (FSB) a Banka pro mezinárodní platby (BIS)) jako „riziko narušení finančních služeb, které je i) způsobeno závažným zhoršením celého finančního systému nebo jeho části a ii) může mít potenciální vážné negativní dopady na reálnou ekonomiku. Určitý stupeň systémové důležitosti mohou mít potenciálně všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury“.

(9d)  Přeshraničním rizikem se podle těchto institucí rozumí veškerá rizika způsobená hospodářskou nerovnováhou nebo finančními poruchami v celé Unii nebo v jejích částech, které mohou mít výrazně negativní dopady na transakce mezi hospodářskými subjekty dvou nebo více členských států, na fungování vnitřního trhu nebo na veřejné finance Unie nebo jakéhokoli z jejích členských států.

(10)  Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04 (Spojené království v. Evropský parlament a Rada) konstatoval, že: „nic ve znění článku 95 Smlouvy o ES [nyní článek 114 SFEU] neumožňuje dojít k závěru, že opatření přijatá zákonodárcem Společenství na základě tohoto ustanovení jsou určena pouze členským státům. Podle uvážení uvedeného zákonodárce se totiž může ukázat nezbytné stanovit zřízení subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace v situacích, kdy se zdá vhodné přijmout nezávazná doprovodná a usměrňující opatření pro usnadnění jednotného provádění a uplatňování aktů založených na uvedeném ustanovení.“ Účel a úkol bankovního orgánu – podporovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Unie a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci – úzce souvisejí s cíli acquis Unie v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být bankovní orgán zřízen na základě článku 114 SFEU.

(11)  Právní akty, které stanoví úkoly příslušných orgánů členských států, včetně vzájemné spolupráce a spolupráce s Komisí, jsou následující: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu(17), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí(18) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů(19).

(12)  Mezi platné právní předpisy Unie regulující oblast, kterou se zabývá toto nařízení, dále patří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu(20), nařízení (ES) č. 1781/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků(21), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností(22) a příslušné části směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu(23),▌ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku(24)a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu(25).

(13)  Je žádoucí, aby bankovní orgán podporoval jednotný přístup v oblasti pojištění vkladů s cílem zajistit stejné podmínky a rovnoprávný přístup ke vkladatelům v rámci celé Unie. Jelikož jsou systémy pojištění vkladů v členských státech místo regulačního dohledu spíše předmětem správní kontroly, měl by být bankovní orgán schopen uplatňovat své pravomoci podle tohoto nařízení ve vztahu k samotnému systému pojištění vkladů a jeho poskytovateli. Úloha bankovního orgánu by měla být přezkoumána po zřízení Evropského fondu pojištění vkladů.

(14)  Je nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných regulačních technických norem ve finančních službách, aby byly rovněž díky jednotnému kodexu zajištěny rovné podmínky na trhu a odpovídající ochrana vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. V oblastech vymezených právem Unie je vhodné a smysluplné pověřit bankovní orgán, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí. Komise by měla schválit tyto regulační a prováděcí technické normy v souladu s článkem 290 SFEU, aby jim dala závaznou právní účinnost.

(15)  Návrh regulačních technických norem by měl být měněn jen za velmi omezených a mimořádných okolností, a to na základě předpokladu, že bankovní orgán je tím, kdo je v úzkém kontaktu s každodenním fungováním finančních trhů a reaguje na něj. Ke změně by se přistoupilo, pokud by například navržené regulační normy nebyly v souladu s právem Unie, neodpovídaly zásadě proporcionality nebo by odporovaly základním zásadám vnitřního trhu finančních služeb odrážejícím se v acquis Unie pro oblast finančních služeb. Komise by neměla měnit obsah technických norem připravených bankovním orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být pro rozhodnutí Komise o jejich schválení stanovena lhůta.

(15a)  Komise by měla být rovněž zmocněna provádět právně závazné akty Unie, jak uvádí článek 291 SFEU. Regulační a prováděcí technické normy musí zohledňovat zásadu proporcionality, tzn. že požadavky stanovené v těchto normách by měly odpovídat povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s obchodováním dotčené finanční instituce.

(16)  V oblastech, kterými se regulační technické normy nezabývají, by měl mít bankovní orgán pravomoc vydávat pokyny a doporučení pro uplatňování právních předpisů Unie. Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by měly mít vnitrostátní orgány povinnost zveřejnit důvody v případě, že se pokyny a doporučeními neřídí, s cílem zajistit úplnou transparentnost pro účastníky trhu.

(17)  Zajištění správného a úplného uplatňování práva Unie je základním předpokladem pro dosažení integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro konkurenci mezi finančními institucemi Unie. Měl by tedy být vytvořen mechanismus, na jehož základě by bankovní orgán řešil případy neuplatňování nebo nesprávného ▌uplatňování, a tedy porušování práva Unie. Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Unie stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.

(18)  Pro přiměřenou reakci na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Unie by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Na první úrovni by měl být bankovní orgán oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Unie ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení. Pokud se příslušný vnitrostátní orgán neřídí doporučením, Komise by měla být zmocněna k vydání formálního stanoviska zohledňujícího doporučení bankovního orgánu požadujícího po příslušném orgánu, aby přijal nutná opatření pro zajištění souladu s právem Unie.

(19)  Jestliže vnitrostátní orgán doporučení během lhůty stanovené bankovním orgánem nesplní, měl by bankovní orgán neprodleně adresovat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu rozhodnutí, aby zajistil dodržování práva Unie, přičemž toto rozhodnutí by mělo mít přímou právní účinnost, na kterou se lze dovolávat u vnitrostátních soudů a orgánů a kterou lze vymáhat podle článku 258 SFEU.

(20)  Pro vyřešení výjimečných případů trvalé nečinnosti příslušného vnitrostátního orgánu by měl být bankovní orgán oprávněn jako poslední východisko přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo být omezeno na výjimečné situace, kdy příslušný orgán neplní jemu určené formální stanovisko a kdy se právo Unie přímo vztahuje na finanční instituce prostřednictvím současných nebo budoucích nařízení EU. V této souvislosti Evropský parlament a Rada očekávají provedení programu Komise na rok 2010, zejména pokud jde o návrh reformy směrnice o kapitálových požadavcích.

(21)  Vážné ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému v Evropské unii vyžaduje urychlenou a společnou odezvu na úrovni Unie. Bankovní orgán by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření pro nápravu mimořádné situace. S ohledem na citlivou povahu této otázky by pravomoc stanovit existenci mimořádné situace měla být svěřena Komisi, která tak bude činit na základě vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu, Rady, ESRB či bankovního orgánu. Pokud se Evropský parlament, Rada, ESRB nebo Evropský orgán dohledu domnívají, že by mohla nastat mimořádná situace, obrátí se na Komisi. Při tomto postupu je nanejvýš důležité dbát na zachování důvěrnosti. Pokud Komise rozhodne o tom, že mimořádná situace nastala, informuje řádně Evropský parlament a Radu.

(22)  Pro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek příslušných orgánů v různých členských státech je zapotřebí, aby bankovní orgán mohl závazně urovnávat spory mezi příslušnými vnitrostátními orgány, včetně v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírčí jednání, kdy by mohly příslušné vnitrostátní orgány dosáhnout dohody. Pokud této dohody není dosaženo, bankovní orgán může od dotyčných příslušných orgánů vyžadovat přijetí konkrétního opatření nebo zdržení se přijetí opatření s cílem urovnat danou záležitost a zajistit soulad s právem EU, a to se závaznými účinky pro dotyčné příslušné orgány. V případech, kdy příslušné právní předpisy EU svěřují příslušným orgánům členských států diskreční pravomoc, nemohou rozhodnutí přijatá Evropským orgánem dohledu nahradit výkon této diskreční pravomoci v souladu s právem Unie. V případě nečinnosti dotčených vnitrostátních orgánů dohledu by měl mít bankovní orgán pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí určená přímo finančním institucím, a to v oblastech práva Společenství, které se na tyto instituce přímo vztahují.

(22a)  Krize ukázala, že pouhá spolupráce mezi vnitrostátními orgány, jejichž jurisdikce končí na vnitrostátních hranicích, jednoznačně nedostačuje k vykonávání dohledu nad finančními institucemi, které se věnují přeshraniční činnosti.

(22b)  Navíc „stávající úprava kombinující práva na přeshraniční činnost bank (passporting) s dohledem domovského státu a čistě vnitrostátním pojištěním vkladů není vhodným základem pro budoucí nařízení a dohled nad evropskými komerčními bankami, jejichž činnost přesahuje hranice“ (Turnerova zpráva).

(22c)  Podle závěrů Turnerovy zprávy „vhodnější úprava vyžaduje buď větší pravomoci pro jednotlivé státy, což by znamenalo méně otevřený jednotný trh, nebo vyšší míru evropské integrace.“ Řešení na vnitrostátní úrovni by znamenalo dát hostitelské právo uložit zahraničním institucím, aby jednaly pouze prostřednictvím dceřiných společností, a nikoli poboček, a monitorovat kapitál a likviditu bank, jež jsou činné v daném státě, což by vedlo ke zvýšení protekcionismu. Řešení na evropské úrovni vyžaduje posílení postavení bankovního orgánu v rámci kolegia orgánů dohledu a zvýšení dohledu nad finančními institucemi, které představují systémové riziko.

(23)  Důležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přes hranice hrají kolegia orgánů dohledu. Bankovní orgán by měl hrát hlavní úlohu a mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Unie. Jak se uvádí v Larosièrově zprávě, „je třeba se vyvarovat narušování hospodářské soutěže a regulační arbitráži v důsledku odlišných postupů dohledu, jelikož mohou ohrozit finanční stabilitu, mimo jiné podporováním přesunu finančních činností do zemí, v nichž je dohled laxní“. Je třeba, aby byl systém dohledu vnímán jako spravedlivý a vyvážený„.

(23a)  Bankovní orgán a vnitrostátní orgány dohledu by měly zvýšit dohled nad finančními institucemi, jež splňují kritéria pro systémová rizika, neboť jejich selhání může ohrozit stabilitu finančního systému Unie a poškodit reálnou ekonomiku.

(23b)  Při stanovení systémového rizika by měly být zohledněny mezinárodní standardy, zejména ty, které vypracovaly Rada pro finanční stabilitu, MMF, Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví a skupina G-20. Propojenost, nahraditelnost a časový sled jsou nejčastěji používaná kritéria pro stanovení systémového rizika.

(23c)  Je nezbytné stanovit rámec pro postupy v případě institucí nacházejících se v obtížné situaci, aby bylo možné jejich situaci stabilizovat nebo provést jejich likvidaci, neboť „se jasně ukázalo, že v případě bankovní krize je pro vládu i širokou veřejnost příliš mnoho v sázce, protože taková situace by mohla ohrozit finanční stabilitu a reálnou ekonomiku“ (de Larosièrova zpráva). Komise by měla předložit vhodné návrhy na vytvoření nového rámce pro řízení finanční krize. Klíčovými prvky při řešení krizí je společný soubor pravidel a prostředky na finanční řešení (výkonná moc a financování pro řešení krizí velkých přeshraničních nebo navzájem propojených institucí).

(23d)  Měl by být zřízen Evropský fond pojištění vkladů s cílem zajistit spoluodpovědnost přeshraničních finančních institucí, ochránit zájmy vkladatelů v Unii a snížit náklady vyplývající ze systémové finanční krize pro daňové poplatníky. Fond zřízený na úrovni EU se zdá být nejúčinnějším způsobem ochrany zájmů vkladatelů a nejlepší obranou proti narušování hospodářské soutěže. Je však zřejmé, že opatření EU jsou nevyhnutelně složitější a že některé státy takové systémy už začaly navrhovat nebo dokonce používat. Bankovní orgán by proto měl alespoň zajistit sladění těch nejdůležitějších prků vnitrostátních systémů. Měl by být také schopen zajistit, aby finanční instituce měly povinnost přispívat pouze do jednoho systému.

(23e)  Evropský fond bankovní stability by měl financovat řádné následné či záchranné intervence pro finanční instituce, které se potýkají s problémy, jež by mohly ohrozit finanční stabilitu vnitřního finančního trhu Unie. Fond by měl být financován z odpovídajících příspěvků finančního sektoru. Příspěvky do fondu by měly nahradit příspěvky do vnitrostátních fondů obdobné povahy.

(24)  Delegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo duplicitě úkolů dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí, a to zejména těch finančních institucí, které nemají unijní rozměr. Nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí jiný orgán dohledu místo odpovědného orgánu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Díky delegování povinností by měl mít jeden vnitrostátní orgán dohledu, tj. pověřený orgán, možnost rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo bankovního orgánu nebo místo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou přidělování působnosti orgánu dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout potřebné opatření. Přerozdělení povinností by bylo vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Příslušné právní předpisy Unie mohou dále stanovit zásady přerozdělení povinností dle dohody. Bankovní orgán by měl všemi možnými prostředky podporovat a sledovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám. Měl by také určit a zveřejnit osvědčené postupy týkající se delegování a dohod o delegování.

(25)  Bankovní orgán by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celé Evropské unie s cílem zavedení společné kultury dohledu.

(26)  Účinným a efektivním nástrojem pro podporu jednotnosti v rámci sítě orgánů finančního dohledu je srovnávací hodnocení. Bankovní orgán by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu kvalitních výsledků a na nezávislost příslušných orgánů. Výsledky srovnávacích hodnocení by se měly zveřejňovat a osvědčené postupy by měly být taktéž zveřejněny poté, co budou určeny.

(27)  Bankovní orgán by měl aktivně podporovat koordinovanou odezvu Unie v oblasti dohledu, zejména zajistit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Evropské unie. Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by mu tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci ESFS. Činnost bankovního orgánu by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi příslušnými orgány.

(28)  Pro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Bankovní orgán by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti vlastní působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a ESRB. Dále by měl bankovní orgán iniciovat a koordinovat v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni. Má-li bankovní orgán plnit řádně své funkce, měl by provádět hospodářské analýzy trhů a dopadu, který by na dané trhy mohl mít potenciální vývoj trhu.

(29)  Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl bankovní orgán zastupovat Evropskou unii v rámci dialogu a spolupráce s orgány dohledu ve třetích zemích.

(30)  Bankovní orgán by měl působit jako nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise v oblasti své působnosti. Měl by být schopen předložit stanovisko k obezřetnostnímu posuzování fúzí a nabývání účastí podle směrnice 2006/48/ES.

(31)  Pro účinné vykonávání svých povinností by měl mít bankovní orgán právo vyžadovat veškeré nezbytné informace související s obezřetnostním dohledem. Aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti finančních institucí, měly by být tyto informace za běžných okolností předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a institucím, a měly by zohlednit již existující statistické údaje. Bankovní orgán by však jako nejzazší řešení měl mít možnost podat řádně odůvodněnou žádost o informace přímo u finančních institucí ▌, jestliže příslušný vnitrostátní orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat bankovnímu orgánu při prosazování těchto přímých požadavků. V této souvislosti je naprosto zásadní pracovat na společných formátech výkaznictví.

(31a)  Opatřeními pro shromažďování informací by neměl být dotčen právní rámec Evropského statistického systému (ESS) a Evropského systému centrálních bank (ESCB) v oblasti statistiky. Tímto nařízením by proto nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice(26) ani nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou(27).

(32)  Pro zajištění plné efektivity fungování ESRB a následné odezvy na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi bankovním orgánem a ESRB. Bankovní orgán by měl s ESRB sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze na žádost s odůvodněním. Jakmile bankovní orgán nebo vnitrostátní orgán dohledu obdrží od ESRB varování či doporučení, měl by bankovní orgán případně zajistit následná opatření.

(33)  ▌Bankovní orgán by měl vést konzultace o regulačních normách, pokynech a doporučeních se zúčastněnými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Před přijetím návrhu regulačních norem, pokynů či doporučení by měl bankovní orgán provést studii dopadů. Za tímto účelem a z důvodu vyšší účinnosti by měla být zřízena skupina zúčastněných stran v bankovnictví, kde budou vyváženě zastoupeny úvěrové a investiční instituce Unie (zastupující rozdílné modely a typy finančních institucí a podniků, případně též institucionální investoři a jiné finanční instituce, které samy využívají finančních služeb), malé a střední podniky, odbory, akademičtí pracovníci, spotřebitelé a jiní retailoví uživatelé bankovních služeb. Skupina zúčastněných stran v bankovnictví by měla aktivně vystupovat jako prostředník ve vztahu s ostatními skupinami uživatelů finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Unie.

(33a)  Neziskové organizace jsou ve srovnání s dobře financovanými a dobře propojenými zástupci odvětví v rámci rozpravy o budoucnosti finančních služeb a příslušných rozhodovacích procesů odsouvány na okraj. Toto znevýhodnění by mělo být kompenzováno adekvátním financováním jejich zástupců ve skupině zúčastněných stran v bankovnictví.

(34)  Základní povinností členských států je zajišťování koordinovaného řešení krizí a udržování finanční stability v krizových situacích, zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních finančních institucí, které jsou v problematické situaci. Jejich činnost by měla být úzce spjata a koordinována s Hospodářskou a měnovou unií a jejími zásadami. Opatření bankovního orgánu v mimořádných situacích a při řešení problémů, která mají dopad na stabilitu finanční instituce, by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu.

(34a)  Během tří let od vstupu nařízení, které tento mechanismus zřizuje, v platnost by měla Komise na základě získaných zkušeností stanovit jednoznačné a spolehlivé pokyny na úrovni Unie, které určí, kdy mohou členské státy uplatnit ochranné opatření. Použití ochranné doložky členskými státy bude následně posuzováno na základě těchto pokynů.

(34b)  Aniž by byly dotčeny konkrétní povinnosti členských států v krizových situacích, v případě, že se členský stát rozhodne odvolat se na ochranné opatření, Evropský parlament by měl být informován současně s bankovním orgánem, Radou a Komisí. Členský stát by měl dále vysvětlit své důvody pro odvolání se na ochranné opatření. Bankovní orgán by měl ve spolupráci s Komisí stanovit další kroky, které je třeba přijmout.

(35)  Při svém rozhodování by měl být bankovní orgán vázán předpisy Společenství a obecnými principy pro řádný proces a transparentnost. Mělo by být plně respektováno právo příjemců rozhodnutí bankovního orgánu na vyjádření. Akty bankovního orgánu tvoří nedílnou součást práva Unie.

(36)  Hlavním rozhodovacím orgánem bankovního orgánu by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných orgánů v každém členském státu, v jejímž čele by byl předseda bankovního orgánu. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, ESRB, Evropské centrální banky a Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy). Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Unie. U aktů obecné povahy, včetně aktů souvisejících s přijímáním regulačních norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi, by bylo vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená v článku 16 SFEU, zatímco všechna ostatní rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší odbornou skupinou.

(36a)  Jako obecné pravidlo by řídící rada měla přijímat svá rozhodnutí jednoduchou většinou podle zásady jednoho hlasu na jednoho člena rady. U aktů souvisejících s přijímáním technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi je však vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená Smlouvou o Evropské unii, SFEU a Protokolem č. 36 o přechodných ustanoveních k nim připojeným. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší nestrannou odbornou skupinou, složenou z členů, kteří nejsou zástupci příslušných orgánů, jichž se spory týkají, ani nemají žádný zájem na sporu nebo přímé spojení s dotyčnými příslušnými orgány. Složení odborné skupiny by mělo být přiměřeně vyvážené. Rozhodnutí přijaté odbornou skupinou by mělo být schváleno radou orgánů dohledu prostou většinou v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas. Co se však týče rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu, mohla by být rozhodnutí navržená odbornou skupinou zamítnuta blokační menšinou hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a SFEU.

(37)  Plnění poslání bankovního orgánu a vykonávání přidělených úkolů tímto orgánem by měla zajistit řídící rada složená z předsedy orgánu a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Řídící rada by měla disponovat nezbytnými pravomocemi, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky bankovního orgánu, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva přístupu k dokumentům a přijímat výroční zprávu.

(38)  Bankovní orgán by měl zastupovat předseda vybraný Evropským parlamentem v otevřeném výběrovém řízení uspořádaném Komisí po vypracování užšího seznamu uchazečů. Řízení bankovního orgánu by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady, avšak neměl by disponovat hlasovacím právem.

(39)  Aby byl zajištěn soulad v činnosti evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti prostřednictvím Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu (dále jen „Smíšený výbor“) a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Smíšený výbor ▌by měl koordinovat funkce tří evropských orgánů dohledu ve vztahu k finančním konglomerátům. V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (cenné papíry a trhy) přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně. Smíšenému výboru by měli předsedat po dobu 12 měsíců na rotačním základě předsedové tří evropských orgánů dohledu. Předseda smíšeného výboru by měl být místopředsedou ESRB. Smíšený výbor by měl mít stálý sekretariát složený ze zaměstnanců dočasně přidělených ze tří evropských orgánů dohledu, aby se umožnila neformální výměna informací a rozvoj společného kulturního postoje ve všech třech evropských orgánech dohledu.

(40)  Je nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá bankovním orgánem, mohly uplatňovat odpovídající opravné prostředky. Má-li bankovní orgán rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolání k odvolacímu senátu. Z důvodu účinnosti a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech tří evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich administrativní a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat odvolání k Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru Evropských společenství.

(41)  Aby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost bankovního orgánu, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Financování bankovního orgánu z prostředků Unie by mělo být předmětem dohody s rozpočtovým orgánem v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(28) (IIA). ▌Měla by platit rozpočtová pravidla Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Celkový rozpočet by měl být předmětem postupu udělování absolutoria.

(42)  Bankovní orgán by měl podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(29). Bankovní orgán by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(30).

(43)  Aby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci, budou se na zaměstnance bankovního orgánu vztahovat Služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství(31).

(44)  Je zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. ▌Důvěrnost informací poskytnutých bankovnímu orgánu a sdílených v rámci sítě by měla podléhat přísným a účinným pravidlům důvěrnosti.

(45)  Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(32) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů(33), které se v plném rozsahu vztahují na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

(46)  Pro zajištění transparentní činnosti bankovního orgánu by měl tento orgán podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(34).

(47)  Země, které nejsou členy Evropské unie, by měly být připuštěny k účasti na práci bankovního orgánu v souladu s příslušnými dohodami, které Unie uzavře.

(48)  Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany vkladatelů a investorů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich lépe dosáhnout s ohledem na rozsah opatření na úrovni Unie, může Evropská unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(49)  Bankovní orgán přebírá všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru orgánů bankovního dohledu, tudíž by mělo být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/78/ES ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES ze dne 16. září 2009, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů(35).

(50)  Je vhodné stanovit lhůtu pro uplatňování tohoto nařízení, aby se zajistila odpovídající připravenost bankovního orgánu na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru orgánů bankovního dohledu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský bankovní orgán, „bankovní orgán“).

2.  Bankovní orgán jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny v tomto nařízení, a v rozsahu směrnice 2006/48/ES, směrnice 2006/49/ES, směrnice 2002/87/ES, nařízení (ES) č. 1781/2006, směrnice 94/19/ES a relevantní části směrnice 2005/60/ES, směrnice 2002/65/ES, směrnice 2007/64/ES a směrnice 2009/110/ES do té míry, do jaké se tyto akty vztahují na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány vykonávající nad nimi dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z těchto aktů, a v rozsahu dalších legislativních aktů Unie, které stanoví úkoly bankovního orgánu.

2a.  Bankovní orgán jedná rovněž v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz, včetně otázek správy společností, auditů a finančního výkaznictví, za předpokladu, že takové činnosti ze strany bankovního orgánu jsou nutné pro zajištění účinného a důsledného uplatňování právních předpisů uvedených v odstavci 2.

3.  Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování evropské unie.

4.  Cílem bankovního orgánu je chránit veřejné zájmy přispíváním ke krátko-, středně- a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému v zájmu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Bankovní orgán přispívá:

   i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;
  

   iii) k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a správného fungování finančních trhů,
  

   v) k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,
   va) k předcházení regulační arbitráži a k dosažení rovných podmínek hospodářské soutěže,
   vb) k zajištění toho, aby pro čerpání úvěru a jiná rizika byla stanovena řádná pravidla a dohled, a
   vc) ke  zlepšení ochrany spotřebitelů.

Za těmito účely přispívá bankovní orgán k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování legislativních aktů Unie podle článku 2 tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a provádí ekonomický rozbor trhů za účelem podpořit dosažení cíle bankovního orgánu.

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje bankovní orgán zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům spojeným s finančními institucemi, jejichž selhání může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

Pří plnění svých úkolů jedná bankovní orgán nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie.

Článek 1a

Evropský systém finančního dohledu

1.  Bankovní orgán je součástí Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby právní předpisy platné pro finanční odvětví byly náležitě uplatňovány v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a dostatečné ochrany spotřebitelů finančních služeb.

2.  ESFS má tyto členy:

   a) Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB, a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. .../2010 (ESRB) a tímto nařízením;
   b) bankovní orgán;
   c) Evropský orgán dohledu (cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 [ESMA];
   d) Evropský orgán dohledu (pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. .../2010 [EIOPA],
   e) Evropský orgán dohledu (Smíšený výbor), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 40 až 43 („Smíšený výbor“);
   f) orgány členských států uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA], nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a v tomto nařízení;
   g) Komisi, a to pro účely provádění úkolů uvedených v článcích 7 a 9.

3.  Prostřednictvím Smíšeného výboru spolupracuje bankovní orgán pravidelně a úzce s ESRB i s orgány EIOPA a ESMA, zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost činnosti a vyjednává společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

4.  Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii jednotlivé strany ESFS spolupracují na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou.

5.  Orgány dohledu, které nejsou členy ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 1b

Odpovědnost vůči Evropskému parlamentu

Orgány dohledu uvedené v čl. 1a odst. 2 jsou odpovědné Evropskému parlamentu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

   1) „finančními institucemi“ rozumí „úvěrové instituce“ podle definice uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/48/ES, „investiční podniky“ podle definice uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/49/ES a „finanční konglomeráty“ podle definice uvedené v čl. 2 odst. 14 směrnice 2002/87/ES, a kromě toho, v souladu se směrnicí 2005/60/ES, se „finančními institucemi“ rozumí úvěrové instituce a finanční instituce podle definice uvedené v čl. 3 odst. 1 a 2 této směrnice;
  2) „příslušným orgánem“ rozumí:
     i) příslušné orgány definované ve směrnicích 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES a uvedené ve směrnici 2009/110/ES;
   ii) pokud jde o směrnice 2002/65/ES a 2005/60/ES, orgány příslušné pro zajištění souladu s požadavky těchto směrnic ze strany úvěrových a finančních institucí;
   iii) pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice 94/19/ES, nebo, pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle směrnice 94/19/ES.

Článek 3

Právní postavení

1.  Bankovní orgán je institucí Unie s právní subjektivitou.

2.  V každém členském státě požívá bankovní orgán nejširšího rozsahu právní způsobilosti stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3.  Bankovní orgán zastupuje předseda.

Článek 4

Složení

Bankovní orgán tvoří:

   1) rada orgánů dohledu, která vykonává úkoly stanovené článkem 28;
   2) řídící rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 32;
   3) předseda, který vykonává úkoly stanovené článkem 33;
   4) výkonný ředitel, který vykonává úkoly stanovené článkem 38;
   5) odvolací senát podle článku 44, který vykonává úkoly stanovené článkem 46.

Článek 5

Ústředí a sídlo

Bankovní orgán má ústředí ve Frankfurtu.

Může mít zastoupení v nejvýznamnějších finančních centrech Evropské unie.

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI BANKOVNÍHO ORGÁNU

Článek 6

Úkoly a pravomoci bankovního orgánu

1.  Bankovní orgán má následující úkoly:

   a) přispívat k vytváření kvalitních společných norem a výkonu regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Unie a přípravou pokynů, doporučení a návrhů regulačních technických a prováděcích technických norem, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;
   b) přispívat k jednotnému uplatňování legislativních aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mj. v mimořádných situacích;
   c) povzbuzovat a podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;
   d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v souladu s varováními a doporučeními ESRB;
   e) organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů, včetně poskytování poradenství, v zájmu posílení jednotnosti výsledků dohledu;
   f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;
   fa) provádět ekonomickou analýzu trhů s cílem informovat o plnění funkcí bankovního orgánu;
   fb) posilovat ochranu vkladatelů a investorů;
   fc) přispívat k řízení krize přeshraničních institucí, která by mohla představovat systémové riziko, jak je uvedeno v článku 12b, řídit a vykonávat veškeré včasné zásahy, řešení krizí nebo insolvenční řízení takovýchto institucí prostřednictvím svého bankovního útvaru pro řešení krizí podle článku 12c;
   g) plnit všechny ostatní konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2;
   ga) vykonávat dohled na finančními institucemi, které nepodléhají dohledu příslušných orgánů;
   gb) zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své příslušnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadno přístupné informace;
   gc) přebírat podle potřeby veškeré stávající a pokračující úkoly od Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (CEBS);

2.  Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 bankovní orgán disponuje pravomocemi stanovenými tímto nařízením, zejména pravomocí:

   a) vytvářet návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7;
   aa) vytvářet návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7e;
   b) vydávat pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 8;
   c) vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 3;
   d) přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v článcích 10 a 11;
   e) přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 4;
   f) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 19;
   fa) shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 20;
   fb) vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a procesů distribuce na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů;
   fc) zajistit databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti a, je-li to upraveno v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, na centrální úrovni;
   fd) vypracovat regulační technickou normu, která stanoví nejnutnější informace, jež musí být poskytnuty bankovnímu orgánu o transakcích a účastnících trhu, a způsob, jakým je nutno shromažďování těchto informací koordinovat a jakým musí být databáze členských zemí propojeny, aby byl zajištěn nepřetržitý přístup bankovního orgánu k příslušným nezbytným informacím týkajícím se transakcí a trhu.

3.  Bankovní orgán vykonává veškeré výlučné pravomoci dohledu nad subjekty s působností v celé Unii nebo hospodářskou činností s působností v celé Unii, které mu jsou svěřeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

4.  Za  účelem výkonu svých výlučných pravomocí dohledu podle odstavce 3 disponuje bankovní orgán odpovídajícími pravomocemi pro vyšetřování a prosazování, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech, i pro případné vyměřování poplatků. Bankovní orgán při výkonu svých povinností úzce spolupracuje s příslušnými orgány a využívá jejich zkušeností, zařízení a pravomocí.

Článek 6a

Úkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi

  1 V zájmu posílení ochrany vkladatelů a investorů převezme bankovní orgán vedoucí úlohu při prosazování transparentnosti, jednoduchosti a spravedlivých podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci celého jednotného trhu, a to i prostřednictvím:

   i) shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich,
   ii) posuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání,
   iii) vypracovávání norem pro odbornou přípravu v odvětví,
   iv) účasti na sestavování společných pravidel pro zveřejňování údajů a
     v) hodnocení především přístupnosti, dostupnosti a úvěrových nákladů pro domácnosti a podniky, zejména malé a střední podniky.

2.  Bankovní orgán sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a přiměřenost trhů a sbližování regulačních postupů.

3.  Bankovní orgán může rovněž vydat varování v případě, že určitá finanční činnost představuje ohrožení pro cíle stanovené v čl. 1 odst. 4.

4.  Bankovní orgán zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro finanční inovace, který bude sdružovat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu s cílem dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a vykonávání dohledu nad nimi a poskytovat odborné poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5.  Bankovní orgán může dočasně zakázat nebo omezit určité typy finančních činností, které ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo pokud si to vyžádá mimořádná situace v souladu s článkem 10 a za podmínek v něm stanovených.

Bankovní orgán toto rozhodnutí pravidelně a včas přehodnocuje.

Bankovní orgán může rovněž posoudit nutnost zakázat nebo omezit určité typy finančních činností a v případě, že to skutečně nutné je, informovat Komisi, aby jakýkoli zákaz či omezení usnadnil.

Článek 7

Regulační technické normy

1.  Evropský parlament a Rada mohou svěřit Komisi pravomoci přijímat regulační technické normy podle článku 290 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit konzistentní harmonizaci v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst.2. Tyto regulační normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická rozhodnutí či politickou volbu a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí. Návrh regulačních technických norem vypracuje bankovní orgán a předloží jej Komisi ke schválení. V případě, že bankovní orgán nepředloží návrh Komisi ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 může Komise přijmout regulační technickou normu.

2.   Před předložením návrhu Komisi bankovní orgán uspořádá otevřené veřejné konzultace o regulačních  technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Bankovní orgán si rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny zúčastněných stran v bankovnictví uvedené v článku 22.

3.  Komise poté, co od bankovního orgánu obdrží návrh regulační technické normy, okamžitě předá tento návrh Evropskému parlamentu a Radě.

4.  Komise do tří měsíců po obdržení návrhu rozhodne o tom, zda návrh regulační technické normy přijme. Regulační technické normy se přijímají prostřednictvím nařízení či rozhodnutí. Pokud Komise nehodlá normu přijmout, informuje o tom Evropský parlament a Radu a podá v této věci zdůvodnění.

Článek 7a

Neschválení nebo změna návrhů regulačních norem

1.  Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulačních technických norem nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulačních technických norem zpět bankovnímu orgánu a navrhne odůvodněné změny.

2.  Během 6 týdnů bankovní orgán může návrh regulačních technických norem pozměnit na základě změn Komise a znovu jej předložit Komisi ke schválení. Bankovní orgán informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o svém rozhodnutí.

3.  Jestliže bankovní orgán nesouhlasí s rozhodnutím Komise odmítnout či změnit jeho původní návrhy, může Evropský parlament nebo Rada do jednoho měsíce pozvat příslušného komisaře a předsedu bankovního orgánu na schůzi příslušného výboru Evropského parlamentu či Rady k tomuto účelu svolanou, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 7b

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoci přijímat regulační normy uvedené v článku 7 jsou svěřeny Komisi na dobu čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise předloží zprávu zabývající se  přenesenými pravomocemi nejpozději 6 měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhé období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 7c.

2.  Jakmile Komise přijme regulační normu, uvědomí o této skutečnosti současně Evropský parlament i Radu.

3.  Zpráva předsedy bankovního orgánu uvedená v čl. 35 odst. 2 informuje Evropský parlament a Radu o regulačních normách, jež byly schváleny, a o tom, které příslušné orgány je neplní.

Článek 7c

Námitky proti regulačním normám

1.  Pokud Komise přijímá delegovaný akt v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, platí, že:

a)  Evropský parlament nebo Rada mohou vznést námitky k aktu v přenesené pravomoci do tří měsíců od data oznámení regulační normy přijaté Komisí. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o další tři měsíce;

b)  Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o tom, že nehodlají vznést žádné námitky, akt v přenesené pravomoci se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a vstupuje v platnost před uplynutím tohoto období. Pokud po uplynutí této lhůty nevznese Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky, je akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie;

c)  Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. V souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU uvede orgán, který vznese námitku, důvody pro vznesení námitky k aktu v přenesené pravomoci.

2.  Jestliže Komise přijímá regulační normu, která je shodná s návrhem regulační normy, který předložil bankovní orgán , uplatňuje se odst. 1 písm. a), b) a c), pokud období, během něhož mohou Evropský parlament a Rada vznést námitky, činí jeden měsíc před uplynutím tříměsíčního období uvedeného v čl. 7 odst. 4. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o další měsíc.

3.  Evropský parlament a Rada mohou ihned poté, co jim Komise předá návrh, přijmout předběžné a podmíněné prohlášení o tom, že nehodlají vznést námitku, které vstupuje v platnost poté, co Komise přijme regulační technickou normu, aniž by změnila návrh.

4.  Pokud Evropský parlament nebo Rada vznesou proti regulační normě námitku, nevstoupí tato norma v platnost. V souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU uvede orgán, který vznese námitku, důvody pro vznesení námitky proti regulační technické normě.

Článek 7d

Zrušení přenesení pravomoci

1.  Přenesení pravomoci uvedené v článku 7 může zrušit Evropský parlament nebo Rada.

2.  Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí.

3.  Orgán, který zahájí interní postup, jehož cílem je rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede regulační technické normy, u nichž by mohlo být přenesení pravomocí zrušeno.

Článek 7e

Provádění technických norem

1.  Jestliže Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoci přijímat prováděcí technické normy podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v případech, kdy pro provádění právně závazných aktů Unie jsou nezbytné jednotné podmínky v oblastech, které jsou konkrétně uvedeny v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, platí následující:

a)  jestliže v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 orgán dohledu vypracuje návrh prováděcích technických norem, který má být předložen Komisi, jsou tyto normy technické povahy, neobsahují žádné politické volby a omezují se na stanovení podmínek pro uplatňování právně závazných aktů Unie;

b)  jestliže orgán dohledu nepředloží návrh Komisi ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 či uvedené v žádosti, kterou Komise zašle orgánu dohledu v souladu s článkem 19, může Komise přijmout prováděcí technickou normu prostřednictvím prováděcího aktu.

2.  Před předložením návrhu Komisi uspořádá bankovní orgán otevřené veřejné konzultace o prováděcích technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Bankovní orgán si rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny zúčastněných stran v bankovnictví uvedené v článku 22.

3.  Orgán dohledu své návrhy prováděcích technických norem předkládá ke schválení Komisi v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a současně také Evropskému parlamentu a Radě.

4.  Do tří měsíců od obdržení návrhů prováděcích technických norem rozhodne Komise o tom, zda tyto návrhy schválí. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Unie.

Pokaždé, když Komise přijme prováděcí technické normy, kterými se mění návrh prováděcích technických norem předložený orgánem dohledu, informuje o této skutečnosti Evropský parlament a Radu.

5.  Komise tyto normy přijímá v podobě nařízení nebo rozhodnutí, která se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Pokyny a doporučení

1.  S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie vydává bankovní orgán pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.

1a.  Orgán dohledu uspořádá případně otevřené veřejné konzultace o pokynech a doporučeních a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů. Bankovní orgán si případně rovněž vyžádá stanovisko nebo radu skupiny zúčastněných stran v bankovnictví uvedené v článku 22. Takovéto konzultace, analýzy, stanoviska a rady by měly být přiměřené, pokud jde o rozsah, povahu a dopady daných pokynů či doporučení.

2.  Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny a doporučení plnily. Do dvou měsíců od vydání pokynu nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, že hodlá tento pokyn nebo doporučení plnit. V případě, že příslušný orgán nemá v úmyslu pokyny nebo doporučení plnit, informuje o tom bankovní orgán a uvede své důvody. Bankovní orgán tyto důvody zveřejní.

Jestliže příslušný orgán nebude pokyn či doporučení uplatňovat, bankovní orgán tuto skutečnost zveřejní.

Bankovní orgán může v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní zdůvodnění, které poskytly příslušné orgány s ohledem na neplnění pokynu či doporučení. Dotyčný příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Jestliže to daný pokyn či doporučení stanoví, finanční instituce každoročně jasným a podrobným způsobem podává zprávu o tom, zda tento pokyn nebo doporučení plní.

2a.  Ve zprávě uvedené v čl. 28 odst. 4a bankovní orgán informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných pokynech a doporučeních a o tom, který příslušný orgán je neplní, a jakým způsobem hodlá bankovní orgán zajistit, aby v budoucnu byly jeho doporučení a pokyny dodržovány.

Článek 9

Porušení právních předpisů Unie

1.  Jestliže příslušný orgán neuplatňuje ▌legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení právních předpisů Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 7 a 7e, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené těmito právními předpisy, postupuje bankovní orgán v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2.  Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo skupiny zúčastněných stran v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může bankovní orgán provádět šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

2a.  Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 20, poskytne příslušný orgán bankovnímu orgánu neprodleně veškeré informace, které bankovní orgán považuje za nezbytné pro své šetření.

3.  Bankovní orgán může nejpozději do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

3a.  Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje bankovní orgán o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4.  Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení bankovního orgánu, může Komise po uvědomění ze strany bankovního orgánu nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro soulad s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení bankovního orgánu.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Bankovní orgán a příslušné orgány poskytnou Komisi všechny nezbytné informace.

5.  Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a bankovní orgán o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout, aby vyhověl formálnímu stanovisku Komise.

6.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 ▌ ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit neplnění ▌, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro konkurenci na trhu nebo aby se zajistilo správné fungování a integrita finančního systému, může bankovní orgán v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí bankovního orgánu musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Při přijetí opatření ▌souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6 musí příslušné orgány vyhovět formálnímu stanovisku nebo rozhodnutí.

7a.  Ve zprávě podle čl. 28 odst. 4a bankovní orgán uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nesplnily rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6.

Článek 10

Opatření v mimořádných situacích

1.  V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Evropské unie nebo jeho části, bankovní orgán aktivně podporuje a, pokud se to pokládá za nezbytné, koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými vnitrostátními orgány dohledu.

Aby mohl bankovní orgán vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné vnitrostátní orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá zasedání.

1a.  Komise může z vlastního podnětu či na žádost Evropského parlamentu, Rady, ESRB či bankovního orgánu přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, v němž vyhlásí mimořádný stav pro účely tohoto nařízení. Komise provádí každý měsíc přezkum tohoto rozhodnutí a vyhlásí konec mimořádné situace, jakmile to bude vhodné.

Pokud Komise rozhodne o tom, že mimořádná situace nastala, informuje bez prodlení patřičným způsobem Evropský parlament a Radu.

2.  Jestliže Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1a a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření ze strany vnitrostátních orgánů v zájmu řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Evropské unii ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, může bankovní orgán přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.

3.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí bankovního orgánu uvedenému v odstavci 2 ve lhůtě stanovené zmíněným rozhodnutím, může bankovní orgán v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 11

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány

1.  Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 9, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v oblastech, ve kterých legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování příslušných orgánů z více než jednoho členského státu, ▌bankovní orgán z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů zaujme vedoucí postavení při poskytování pomoci orgánům dosáhnout dohody podle postupu stanoveného v odstavcích 2 až 4.

2.  Bankovní orgán stanoví časovou lhůtu pro smírčí jednání mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související časové lhůty stanovené legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí bankovní orgán jako zprostředkovatel.

3.  Jestliže do uplynutí lhůty pro smírčí jednání nedosáhnou dotčené příslušné orgány dohody, přijme bankovní orgán v souladu s postupem uvedeným v čl. 29 odst. 1 třetím pododstavci rozhodnutí požadující urovnání sporu, v němž po nich bude požadovat přijetí konkrétních opatření ▌ v souladu s právem Unie, přičemž toto rozhodnutí bude mít závazné účinky pro dotčené příslušné orgány.

4.  Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí bankovního orgánu, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují prostřednictvím legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, může bankovní orgán přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4a.  Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

4b.  Ve zprávě podle čl. 28 odst. 4a informuje předseda o sporech mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutí ohledně urovnání takových sporů.

Článek 11a

Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích

Smíšený výbor v souladu s postupem stanoveným v článku 11 a článku 42 řeší spory napříč odvětvími, které mohou vzniknout mezi jedním či více příslušnými orgány, jak je vymezuje čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení a nařízení (EU) č. .../2010 [ESMA] a nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA]..

Článek 12

Kolegia orgánů dohledu

1.  Bankovní orgán přispívá k podpoře a monitorování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotnost uplatňování práva Unie mezi nimi. Zaměstnanci bankovního orgánu mají možnost účastnit se jakýchkoli činností, včetně šetření na místě, které společně provádějí nejméně dva příslušné orgány.

2.  Bankovní orgán vede kolegia orgánů dohledu podle potřeby.

Pro tyto účely se bankovní orgán považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

  Bankovní orgán přinejmenším:

     a) shromažďuje a sdílí veškeré související informace v běžných i mimořádných situacích s cílem usnadnit práci kolegií orgánů dohledu a zřizuje a spravuje centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiích orgánů dohledu;
   b) iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí – zejména institucí uvedených v článku 12b – vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni;
   c) připravuje a řídí dohled při probíhající činnosti i v mimořádných situacích, včetně hodnocení rizik, kterým jsou nebo mohou být vystaveny finanční instituce; a
   d) dohlíží na úkoly prováděné příslušnými orgány.

3a.  Bankovní orgán může vydávat regulační a prováděcí normy, pokyny a doporučení přijatá na základě článků 7, 7e a 8 s cílem harmonizovat fungování dohledu a osvědčené postupy přijímané kolegii orgánů dohledu. Orgány schvalují písemné dohody pro fungování každého kolegia tak, aby bylo zajištěno jednotné fungování všech kolegií.

3b.  Právně závazná role zprostředkovatele by měla umožnit bankovnímu orgánu řešit neshody mezi příslušnými orgány postupem uvedeným v článku 11. V případě, že v rámci příslušného kolegia orgánů dohledu nebylo možné dosáhnout dohody, může bankovní orgán přijmout rozhodnutí v oblasti dohledu, jež budou přímo použitelná na dotčenou instituci.

Článek 12a

Obecná ustanovení

1.  Bankovní orgán věnuje zvláštní pozornost a řeší rizika rozvratu finančních služeb, který i) je způsoben narušením celého finančního systému nebo jeho částí a ii) může mít závažné negativní důsledky pro vnitřní trh a reálnou ekonomiku (systémové riziko). Všechny druhy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do jisté míry systémově důležité.

2.  Bankovní orgán vypracuje ve spolupráci s Evropským výborem pro systémová rizika společný soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů („přehled ukazatelů rizik“), na jejichž základě bude přeshraničním institucím uvedeným v článku 12b přidělováno hodnocení bonity. Toto hodnocení je pravidelně revidováno s cílem přihlédnout k podstatným změnám v rizikovém profilu instituce. Hodnocení bonity má zásadní význam pro rozhodnutí o přímém dohledu nebo zásahu v nezdravé instituci.

3.  Aniž by tím byly dotčeny legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, předloží bankovní orgán v případě potřeby další návrhy regulačních a prováděcích norem, pokynů a doporučení pro instituce uvedené v článku 12b.

4.  Bankovní orgány provádí dohled nad přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko podle článku 12b. V takových případech jedná bankovní orgán prostřednictvím příslušných orgánů.

5.  Bankovní orgán vytvoří bankovní útvar pro řešení krizí, jenž bude mít mandát zavádět jasně vymezenou správu a pracovní postup v oblasti řízení krizí od včasného zakročení až po vyřešení a v oblasti platební neschopnosti a jenž bude mít rovněž pravomoc takovéto postupy vést.

Článek 12b

Určení přeshraničních institucí, které by mohly představovat systémové riziko

1.  Rada orgánů dohledu může po konzultaci s ESRB v souladu s postupem stanoveným v čl. 29 odst. 1 určit přeshraniční instituce, jež mohou být kvůli systémovému riziku, které by mohly přestavovat, předmětem přímého dohledu ze strany bankovního orgánu nebo se jimi může zabývat bankovní útvar pro řešení krizí uvedený v článku 12c.

2.  Kritéria pro určování těchto finančních institucí jsou v souladu s kritérii Rady pro finanční stabilitu (FSB), Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Banky pro mezinárodní platby (BIS).

Článek 12c

Bankovní útvar pro řešení krizí

1.  Bankovní útvar pro řešení krizí udržuje finanční stabilitu a minimalizuje možnost přenosu negativního dopadu institucí v problematické situaci vymezených v článku 12b na zbytek systému a ekonomiku jako takovou a omezuje náklady daňových poplatníků, přičemž dodržuje zásadu proporcionality a hierarchii věřitelů a zaručuje rovné přeshraniční podmínky.

2.  Bankovní útvar pro řešení krizí má pravomoc vykonávat úkoly stanovené v odstavci 1 s cílem ozdravit instituce v problematické situaci nebo rozhodnout o likvidaci institucí, které nejsou životaschopné (což má zásadní význam pro omezení morálního rizika). Kromě jiných kroků by mohl vyžadovat úpravu výše kapitálu či likvidity, změnit kombinaci obchodních činností, zlepšit postupy, jmenovat či vyměnit management, doporučit záruky, půjčky a pomoc v oblasti likvidity, úplný či částečný prodej, rozdělit instituci na „dobrou“ a „špatnou“ banku nebo vytvořit strukturu zvláštního určení (bridge bank), vyměnit pohledávky za akcie (s náležitým „sestřihem“) nebo instituci převést na instituci s přechodným veřejným vlastnictvím.

3.  Bankovní útvar pro řešení krizí tvoří odborníci jmenovaní radou orgánů dohledu bankovního orgánu, kteří mají vzdělání a odborné znalosti v oblasti restrukturalizace, přeměny a likvidace finančních institucí.

Článek 12d

Evropské systémy pojištění vkladů

1.  Bankovní orgán přispívá k posílení evropské sítě vnitrostátních systémů pojištění vkladů, a to tím, že jedná v rámci pravomoci, které mu svěřilo toto nařízení, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice 94/19/ES, aby se tak zajistilo patřičné financování vnitrostátních systémů pojištění vkladů prostřednictvím příspěvků finančních institucí, a to včetně institucí, které jsou usazeny a přijímají vklady v Unii, ale jejich ústředí se nachází mimo Unii, jak stanoví směrnice 94/19/ES, a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany pro všechny vkladatele v rámci harmonizovaného systému napříč Unií, čímž zůstává stabilizující bezpečnostní úloha systémů vzájemných záruk nenarušená, za předpokladu, že splňují normy Unie.

2.  Článek 8 týkající se pravomocí bankovního orgánu přijímat pokyny a doporučení se vztahuje na systémy pojištění vkladů.

3.  Komise může přijmout regulační a prováděcí technické normy stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v článcích 7 až 7d tohoto nařízení.

Článek 12e

Evropský fond bankovní stability

1.  Za účelem posílení internalizace nákladů finančního systému a pomoci problémovým přeshraničním finančním institucím při řešení krizí se zřizuje Evropský fond bankovní stability(dále jen „fond“). Finanční instituce, které působí pouze v jednom členském státě, mají možnost připojit se k tomuto fondu. Fond přijímá vhodná opatření, kterými zabraňuje, aby dostupnost pomoci vedla k morálnímu riziku.

2.  Evropský fond bankovní stability je financován z přímých příspěvků všech finančních institucí určených v čl. 12b odst. 1. Tyto příspěvky jsou úměrné míře rizika, jejich podílu na systémovém riziku, které každá instituce představuje, a kolísání celkového rizika v čase, stanovené prostřednictvím jejich ukazatelů rizik. Výše požadovaných příspěvků odráží širší ekonomickou situaci a potřebu finančních institucí udržovat kapitál pro další regulační a provozní požadavky.

3.  Evropský fond bankovní stability spravuje rada, kterou jmenuje bankovní orgán na dobu pěti let. Členové rady jsou vybíráni ze zaměstnanců navržených vnitrostátními orgány. Fond rovněž vytvoří poradní výbor, který se skládá ze zástupců finančních institucí, které se fondu účastní, přičemž tito zástupci nemají hlasovací práva. Rada fondu může navrhnout, aby bankovní orgán zadal řízení likvidity renomovaným institucím (např. EIB), přičemž tato likvidita bude investována prostřednictvím bezpečných a likvidních nástrojů.

4.  Nejsou-li prostředky získané z příspěvků bank za účelem řešení problémů dostatečné, má fond pro stabilitu možnost navýšit své zdroje vydáním dluhopisů nebo jinými finančními prostředky.

Článek 13

Delegování úkolů a povinností

1.  Příslušné orgány dohledu mohou se souhlasem delegovaného orgánu na základě dvojstranné dohody delegovat úkoly a povinnosti na bankovní orgán nebo na jiné příslušné orgány dohledu. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou taková ujednání, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad přeshraničními finančními institucemi nebo skupinami.

2.  Bankovní orgán povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že označí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje osvědčené postupy.

2a.  Delegování povinností vede k přesunu kompetencí stanovených v právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Právní předpis o pověřeném orgánu upravuje postup, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi.

3.  Příslušné orgány informují bankovní orgán o dohodách o delegování, které chtějí uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich bankovní orgán informován.

Bankovní orgán může předložit stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Bankovní orgán vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 14

Společná kultura dohledu Společné školení

1.  Bankovní orgán hraje aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a jednotných zásad dohledu a při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Evropské unie a vykonává alespoň následující činnosti:

   a) předkládá stanoviska příslušným orgánům;
   b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje použitelná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných právních předpisech Společenství;
   c) přispívá k vypracování kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 2a;
   d) přezkoumává uplatňování příslušných regulačních a prováděcích norem přijatých Komisí a pokynů a doporučení vydaných bankovním orgánem a v případě potřeby navrhuje změny;
   e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2.  Bankovní orgán může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Článek 15

Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1.  Bankovní orgán pravidelně organizuje a provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů. Při provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotyčného příslušného orgánu.

2.  Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

   a) přiměřenosti zdrojů a postupů řádného řízení ▌příslušného orgánu příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování regulačních technických a prováděcích technických norem uvedených v článcích 7 a 7elegislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost odezvy na vývoj na trhu;
   b) úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulativních technických a prováděcích technických norem, pokynů a doporučení přijatých podle článků 7 a 8, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;
   c) osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány.
   ca) účinnosti a míry sbližování dosažené v souvislosti s prosazováním uplatňování ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně administrativních opatření a sankcí určených proti odpovědným osobám v případech, kdy nebyla tato ustanovení dodržena.

3.  Na základě srovnávacího hodnocení může bankovní orgán vydávat dotčeným příslušným orgánům pokyny a doporučení podle článku 8. Bankovní orgán zohlední při zpracovávání návrhu regulativních nebo prováděcích norem v souladu s články 7 až 7e výsledky srovnávacího hodnocení. Příslušné orgány se vynasnaží, aby se pokyny vydanými bankovním orgánem řídily. Jestliže se příslušný orgán nebude těmito pokyny řídit, sdělí bankovnímu orgánu důvody tohoto jednání.

Bankovní orgán zveřejní osvědčené postupy, které lze na základě tohoto srovnávacího hodnocení stanovit. Kromě toho mohou být zveřejněny všechny další výsledky srovnávacích hodnocení s výhradou dohody s příslušným orgánem, který je předmětem srovnávacího hodnocení.

Článek 16

Funkce koordinace

Bankovní orgán plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, včetně případů, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.

Bankovní orgán podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

   1) usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;
   2) určuje rozsah a, pokud je to možné a vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;
   3) na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 11;
   4) neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;
     4a) přijímá veškerá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů s cílem podpořit koordinaci opatření přijatých dotyčnými příslušnými orgány;
     4b) shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 12 a 20 v rámci plnění oznamovací povinnosti regulačnímu orgánu u institucí činných ve více než jednom členském státě. Bankovní orgán sdílí tyto informace s dalšími dotyčnými příslušnými orgány.

Článek 17

Posuzování tržního vývoje

1.  Bankovní orgán sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje EIOPA, ESMA, ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech. Bankovní orgán do svého hodnocení zahrne ekonomickou analýzu trhů, v nichž finanční instituce fungují, a hodnocení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

1a.  Ve spolupráci s ESRB orgán pro pojišťovnictví v rámci celé Unie zejména iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. K tomuto účelu vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

   a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,
   b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,
   ba) společné metodiky pro posuzování vlivu určitých produktů nebo distribučních procesů na finanční situaci instituce a na informování vkladatelů, investorů a zákazníků.

2.  Aniž by byly dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB], předkládá bankovní orgán tato posouzení trendů, možných rizik a zranitelných míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Bankovní orgán zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a zranitelných míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3.  Bankovní orgán zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s EIOPA a ESMA prostřednictvím Smíšeného výboru.

Článek 18

Mezinárodní vztahy

1.  Aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů Unie a členských států, může bankovní orgán navazovat kontakty a uzavírat administrativní dohody s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Evropskou unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných ujednání se třetími zeměmi.

2.  Bankovní orgán napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2.

3.  Ve zprávě uvedené v čl. 28 odst. 4a uvede bankovní orgán správní opatření, která byla odsouhlasena s mezinárodními organizacemi nebo se správními orgány třetích zemí, a pomoc, která bude poskytována při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti.

Článek 19

Další úkoly

1.  Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může bankovní orgán předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

1a.  V případě, že bankovní orgán nepředložil návrh regulačních nebo prováděcích technických norem ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo nebyla stanovena žádná lhůta, může Komise o takový návrh požádat a může stanovit lhůtu pro jeho předložení.

Komise může s ohledem na naléhavost záležitosti požádat, aby návrh regulačních nebo prováděcích technických norem byl předložen před uplynutím lhůty stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. V takovém případě Komise uvede řádné důvody.

2.  Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí v rámci působnosti směrnice 2007/44/ES, jež podle této směrnice vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může bankovní orgán ▌na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, kromě případu kritérií uvedených v čl. 19a odst. 1 písm. e) směrnice 2006/48/ES. Stanovisko bude vydáno bez prodlení, a v každém případě před tím, než uplyne lhůta pro posuzování v souladu se směrnicí 2007/44/ES. Článek 20 se použije v oblastech, ve kterých může bankovní orgán vydávat stanovisko.

Článek 20

Sběr informací

1.  Příslušné orgány ▌členských států poskytnou bankovnímu orgánu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením, za předpokladu, že adresát má zákonný přístup k příslušným údajům, a pokud tato žádost o informace je nezbytná vzhledem k povaze dotyčné povinnosti.

1a.  Bankovní orgán může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu. Tyto žádosti využijí pokud možno jednotné formáty pro předkládání zpráv.

1b.  Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu členského státu může bankovní orgán poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby příslušný orgán mohl plnit své povinnosti v souladu s povinností služebního tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 56.

1c.  Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti bankovní orgán nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.

2.  Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány ▌neposkytnou včas, může bankovní orgán předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu financí, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, centrální bance nebo statistickému úřadu dotyčného členského státu.

2a.  Pokud informace nejsou k dispozici nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 nebo 2, může bankovní orgán předložit řádně odůvodněnou žádost přímo příslušným finančním institucím. Odůvodněná žádost obsahuje vysvětlení, proč jsou údaje týkající se příslušných konkrétních finančních institucí nezbytné.

Bankovní orgán informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle odstavce 2 a tohoto odstavce.

Na žádost bankovního orgánu jsou příslušné orgány ▌bankovnímu orgánu při shromažďování těchto informací nápomocny.

3.  Bankovní orgán může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 21

Vztah s ESRB

2.  Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

Bankovní orgán ▌ pravidelně ESRB předkládá aktualizované informace nutné pro plnění jeho úkolů. Jakékoli údaje nutné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné nebo obecné podobě, neprodleně poskytne ESRB na jeho odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku [15] nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB]. Bankovní orgán ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména pokud jde o jednotlivé finanční instituce.

3.  Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku [16] nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB] zajistí bankovní orgán odpovídající následné kroky podle odstavce 4 a 5.

4.  Jakmile bankovní orgán obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jimiž disponuje podle tohoto nařízení, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže bankovní orgán doporučení nevyhoví, vysvětlí Evropskému parlamentu, Radě a ESRB důvody pro toto jednání.

5.  Jestliže bankovní orgán obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, kterými disponuje podle tohoto nařízení, aby zajistil včasné následné kroky.

Jestliže příjemce doporučení ESRB nemá v úmyslu doporučení vyhovět, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody pro tuto nečinnost.

Když příslušný orgán informuje Evropský parlament, Radu a ESRB podle článku [17] nařízení (EU) č. …/2010 [ESRB], vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.

6.  Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením bankovní orgán v nejvyšší možné míře přihlíží k varováním a doporučením ESRB.

Článek 22

Skupina zúčastněných stran v bankovnictví

1.  Na podporu konzultací se zúčastněnými stranami v oblastech souvisejících s úkoly bankovního orgánu se zřídí skupina zúčastněných stran v bankovnictví. Se skupinou zúčastněných stran se konzultují opatření přijatá v souladu s článkem 7 týkajícím se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a, v případě že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 8 týkajícím se pokynů a doporučení. Pokud musí být přijaty naléhavé kroky a konzultace není možná, je skupina zúčastněných stran v bankovnictví co nejdříve informována.

Skupina zúčastněných stran v bankovnictví zasedá alespoň čtyřikrát ročně.

2.  Skupina zúčastněných stran v bankovnictví sestává ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují úvěrové a investiční instituce působící v Unii, zástupce jejich zaměstnanců, jakož i spotřebitele, uživatele bankovních služeb a představitele MSP. Nejméně pět jejích členů tvoří nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci. Deset jejích členů zastupuje finanční instituce, z nichž tři zastupují družstevní banky a spořitelny.

3.  Členy skupiny zúčastněných stran v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu bankovního orgánu na návrh příslušných zúčastněných stran. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen i zúčastněných stran z celé Evropské unie.

4.  Bankovní orgán poskytne veškeré nezbytné informace a zajistí pro skupinu zúčastněných stran v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Pro členy skupiny zúčastněných stran zastupující neziskové organizace bude stanovena adekvátní náhrada cestovních výloh. Skupina může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny zúčastněných stran v bankovnictví trvá dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5.  Skupina zúčastněných stran v bankovnictví předkládá stanoviska a radí bankovnímu orgánu ve všech otázkách souvisejících s úkoly bankovního orgánu, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 7 až 7f, 8, 14, 15 a 17.

6.  Skupina zúčastněných stran v bankovnictví přijme na základě shody dvoutřetinové většiny svých členů svůj jednací řád.

7.  Bankovní orgán zveřejní stanoviska a rady skupiny zúčastněných stran v bankovnictví a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 23

Ochranná opatření

2.  Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 10 odst. 2 nebo článku 11 má přímý a významný vliv na jeho fiskální povinnosti, oznámí tuto skutečnost bankovnímu orgánu, Komisi a Evropskému parlamentu do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí bankovního orgánu sděleno příslušnému orgánu ▌.

Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a poskytne posouzení dopadu s ohledem na to, do jaké míry rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

2a.  Do jednoho měsíce od oznámení členského státu bankovní orgán informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší.

3.  Jestliže bankovní orgán své rozhodnutí potvrdí, nebo pozmění, rozhodne Rada o tom, zda se rozhodnutí bankovního orgánu potvrzuje, nebo ruší. Rozhodnutí potvrdit rozhodnutí bankovního orgánu se přijímá prostou většinou. Rozhodnutí zrušit rozhodnutí bankovního orgánu se přijímá kvalifikovanou většinou členů Rady. V žádném z uvedených případů se nebere v úvahu hlasování dotčených členů.

3a.  Jestliže Rada nepřijme do deseti pracovních dnů v případě článku 10 a do jednoho měsíce v případě článku 11 rozhodnutí, považuje se rozhodnutí bankovního orgánu za potvrzené.

3b.  Jestliže se rozhodnutí přijaté podle článku 10 týká využití prostředků stanovených v článcích 12d nebo 12e, neobracejí se členské státy na Radu se žádostí o potvrzení nebo zrušení rozhodnutí bankovního orgánu.

Článek 24

Rozhodovací postupy

1.  Před přijetím rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí bankovní orgán všem jmenovaným příjemcům rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může příjemce rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky záležitosti. Totéž platí mutatis mutandis v případě doporučení, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 4.

2.  Rozhodnutí bankovního orgánu obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3.  Příjemci rozhodnutí bankovního orgánu jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4.  Jestliže bankovní orgán přijme rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, v odpovídajících intervalech toto rozhodnutí přezkoumává.

5.  Rozhodnutí přijatá bankovním orgánem podle článků 9, 10 a 11 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v konfliktu s oprávněným zájmem finančních institucí na ochraně jejich obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Evropské unie nebo jeho části.

KAPITOLA III

ORGANIZACE

Oddíl 1

Rada orgánů dohledu

Článek 25

Složení

1.  Členy rady orgánů dohledu jsou:

   a) předseda, který nemá hlasovací právo,
   b) vedoucí představitelé vnitrostátního orgánu veřejné správy odpovědní za dohled nad úvěrovými institucemi, z každého členského státu jeden, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;
   c) jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,
   d) jeden zástupce Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo,
   e) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,
   f) jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

1a.  Rada orgánů dohledu pravidelně svolává setkání se skupinou zúčastněných stran, nejméně dvakrát ročně.

2.  Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

3.  Jestliže orgánem uvedeným v odst. 1 písm. b) není centrální banka, může se člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) rozhodnout s sebou přivést zástupce centrální banky členského státu, který nemá hlasovací právo.

3a.  V členských státech, v nichž existuje více než jeden orgán odpovídající za dohled podle tohoto nařízení, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci. Pokud však věc projednávaná radou orgánů dohledu nespadá do příslušnosti vnitrostátního orgánu zastupovaného členem podle odst. 1 písm. b), takový člen může být doprovázen zástupcem z příslušného vnitrostátního orgánu, který nemá hlasovací právo.

4.  Pro účely postupu podle směrnice 94/19/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státu spravují systémy pojištění vkladů, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

5.  Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 26

Vnitřní výbory a odborné skupiny

1.  Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může stanovit delegování určitých jednoznačně definovaných úkolů a rozhodnutí na interní výbory nebo odborné skupiny, na řídící radu nebo na předsedu.

2.  Pro účely článku 11 svolá rada orgánů dohledu nezávislou odbornou skupinu, která má rovnocenné zastoupení členů a má pomoci spor nestranně urovnat, přičemž tuto skupinu budou tvořit předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu, a kteří na sporu nemají žádný zájem ani nejsou nijak přímo spjati s danými příslušnými orgány.

2a.  S výhradou čl. 11 odst. 2 odborná skupina navrhne rozhodnutí ke konečnému přijetí radou orgánů dohledu postupem podle čl. 29 odst. 1 třetího pododstavce.

2b.  Rada orgánů dohledu přijme jednací řád odborné skupiny uvedené v odstavci 2.

Článek 27

Nezávislost

1.  Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

2.  Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy rady orgánů dohledu při výkonu jejich úkolů v rámci bankovního orgánu.

Článek 28

Úkoly

1.  Rada orgánů dohledu udává směr pro práci bankovního orgánu a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2.  Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a vydává rady podle kapitoly II.

3.  Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4.  Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu řídící rady pracovní program bankovního orgánu pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

4a.  Rada orgánů dohledu přijme na základě návrhu řídící rady výroční zprávu o činnosti bankovního orgánu, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

5.  Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program bankovního orgánu a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

6.  Rada orgánů dohledu přijímározpočet podle článku 49.

7.  Rada orgánů dohledu uplatňuje disciplinární pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 33 odst. 5 v případě předsedy a čl. 36 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 29

Rozhodování

1.  Rozhodnutí rady orgánů dohledu jsou přijímána prostou většinou jejích členů v souladu se zásadou, podle níž má každý člen rady jeden hlas.

Pokud jde o akty uvedené v článcích 7 a 8 a opatření a rozhodnutí přijímaná podle kapitoly VI a odchylně od prvního pododstavce, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

Pokud jde o rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3, rozhodnutí navržená odbornou skupinou se v případě rozhodnutí přijímaných konsolidujícím orgánem dohledu považují za přijatá, jsou-li schválena prostou většinou členů rady orgánů dohledu, ledaže by je zamítli členové zastupující blokační menšinu hlasů uvedenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článku 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

U všech ostatních rozhodnutí v souladu s čl. 11 odst. 3 se rozhodnutí navržená odbornou skupinou přijímají prostou většinou členů rady orgánů dohledu v souladu se zásadou, podle níž má každý člen jeden hlas.

2.  Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3.  Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4.  Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy a výkonného ředitele, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud článek 61 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

Oddíl 2

Řídící rada

Článek 30

Složení

1.  Řídící radu tvoří předseda a šest dalších členů rady orgánů dohledu zvolených jejími členy s hlasovacím právem.

Každý člen s výjimkou předsedy má náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání řídící rady.

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo. Složení řídící rady musí být vyvážené a úměrné a musí odrážet složení Evropské unie jako celku. Mandáty se překrývají a použije se vhodný postup pro rotaci členů.

2.  Rozhodnutí řídící rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání řídící rady se účastní výkonný ředitel a zástupce Komise, přičemž nemají hlasovací právo.

Zástupce Komise má hlasovací právo v záležitostech uvedených v článku 49.

Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3.  Zasedání řídící rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.

Zasedání řídící rady se koná před každým zasedáním rady orgánů dohledu a tak často, jak rada považuje za nutné. ▌Zasedání řídící rady se koná alespoň pětkrát ročně.

4.  Členům řídící rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci. Členové bez hlasovacího práva s výjimkou výkonného ředitele se v rámci řídící rady neúčastní jednání souvisejících s jednotlivými finančními institucemi.

Článek 31

Nezávislost

Členové řídící rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány nebo subjekty Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat členy řídící rady.

Článek 32

Úkoly

1.  Řídící rada zajišťuje, aby bankovní orgán vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly podle tohoto nařízení.

2.  Řídící rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3.  Řídící rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 49 a 50.

4.  Řídící rada přijme plán personální politiky bankovního orgánu a podle čl. 54 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění Služebního řádu úředníků Evropských společenství ( „služební řád“).

5.  Řídící rada přijme zvláštní ustanovení o právu přístupu k dokumentům bankovního orgánu podle článku 58.

6a.  Řídící rada navrhne výroční zprávu o činnosti bankovního orgánu, včetně výkonu funkce předsedy, vycházející z návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a předloží ji ke schválení radě orgánů dohledu, která ji pak předá Evropskému parlamentu.

7.  Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8.  Řídící rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 44 odst. 3 a 5.

Oddíl 3

Předseda

Článek 33

Jmenování a úkoly

1.  Bankovní orgán zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady.

2.  Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení pořádaném a vedeném radou orgánů dohledu na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací.

Komise předloží Evropskému parlamentu seznam s užším výběrem tří kandidátů. Poté, co proběhnou slyšení těchto kandidátů, Evropský parlament jednoho z těchto kandidátů vybere. Takto vybraný kandidát je jmenován radou orgánů dohledu.

Rada orgánů dohledu dále zvolí mezi svými členy náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů řídící rady.

3.  Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

   a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,
   b) povinnosti a potřeby bankovního orgánu v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5.  Předseda může být odvolán z funkce pouze ▌Evropským parlamentem na základě rozhodnutí rady orgánů dohledu.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se předsedy týkají, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takové záležitosti se neúčastní.

Článek 34

Nezávislost

Aniž by byla dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat předsedu při plnění jeho povinností.

V souladu se služebním řádem podle článku 54 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

Článek 35

Zpráva

1.  Evropský parlament a Rada mohou vyzvat předsedu nebo jeho náhradníka, aby vystoupil s prohlášením, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a odpoví na veškeré dotazy poslanců, kdykoli je o to požádán.

2.  Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o hlavní činnosti bankovního orgánu, a to minimálně 15 dní před svým vystoupením s prohlášením uvedeným v odstavci 1.

2a.  Kromě informací uvedených v článcích 7a až 7f, 8, 9, 10, 11a a 18 zpráva dále obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

Oddíl 4

Výkonný ředitel

Článek 36

Jmenování

1.  Bankovní orgán řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2.  Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením, poté co jeho jmenování schválí Evropský parlament.

3.  Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4.  Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu provede hodnocení.

V tomto hodnocení rada orgánů dohledu posoudí zejména:

   a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,
   b) povinnosti a potřeby bankovního orgánu v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5.  Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 37

Nezávislost

1.  Aniž by byla dotčena příslušná úloha řídící rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo bankovní orgán.

1a.  Členské státy, orgány Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů.

V souladu se služebním řádem podle článku 54 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

Článek 38

Úkoly

1.  Výkonný ředitel je odpovědný za řízení bankovního orgánu a připravuje práci řídící rady.

2.  Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu bankovního orgánu pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou řídící rady.

3.  Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování bankovního orgánu v souladu s tímto nařízením.

4.  Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 32 odst. 2.

5.  Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 32 odst. 2.

6.  Výkonný ředitel podle článku 49 vypracuje předběžný návrh rozpočtu bankovního orgánu a podle článku 50 plní rozpočet bankovního orgánu.

7.  Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh ▌zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti bankovního orgánu v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8.  Pokud jde o zaměstnance bankovního orgánu, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 54 a řídí personální záležitosti.

Kapitola IV

Evropský systém orgánů finančního dohledu

Oddíl 2

▌EVROPSKÉ ORGÁNY DOHLEDU (SMÍŠENÝ VÝBOR)

Článek 40

Zřízení

1.  Tímto se zřizuje Smíšený výbor evropských orgánů dohledu.

2.  Smíšený výbor slouží jako fórum, v jehož rámci bankovní orgán pravidelně a úzce spolupracuje a zajišťuje meziodvětvovou jednotnost s ostatními evropskými orgány dohledu, zejména pokud jde o:

   finanční konglomeráty;
   účetnictví a audit;
   analýzu mikroobezřetnostního dohledu meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst s ohledem na finanční stabilitu;
   investiční produkty určené pro drobné investory;
   opatření proti praní špinavých peněz; a
   výměnu informací s ESRB a rozvoj vztahů mezi ESRB a evropskými orgány dohledu.

3.  Smíšený výbor má k dispozici zaměstnance, jež poskytnou tři evropské orgány dohledu. Tito zastávají funkci sekretariátu. Bankovní orgán odpovídajícími zdroji přispívá na ▌administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

Článek 40a

Dohled

V případě, že činnost finanční instituce zasahuje do různých odvětví, řeší Smíšený výbor spory podle článku 42.

Článek 41

Složení

1.  Členy Smíšeného výboru jsou předsedové evropských orgánů dohledu a případně i předseda podvýboru zřízeného podle článku 43.

2.  Výkonný ředitel, zástupce Komise a ESRB jsou zváni na zasedání ▌Smíšeného výboru ▌ i podvýborů uvedených v článku 43 jako pozorovatelé.

3.  Předsedající Smíšeného výboru ▌je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Předsedající Smíšeného výboru jmenovaný podle tohoto článku je také jmenován místopředsedou ESRB.

4.  Smíšený výbor ▌přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit další účastníky zasedání Smíšeného výboru.

Zasedání rady Smíšeného výboru ▌se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 42

Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES dosáhne bankovní orgán podle situace společného postoje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Akty podle článků 7, 9, 10 nebo 11 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, se přijímají podle situace souběžně bankovním orgánem, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 43

Podvýbory

1.  Pro účely článku 42 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty Smíšeného výboru ▌.

2.  Tento podvýbor tvoří osoby uvedené v čl. 41 odst. 1 a jeden zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

3.  Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je současně členem Smíšeného výboru ▌.

4.  Smíšený výbor může zřizovat další podvýbory.

Oddíl 3

Odvolací senát

Článek 44

Složení

1.  Odvolací senát je společným orgánem tří příslušných evropských orgánů dohledu.

2.  Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby s vysokou reputací a prokázanými příslušnými znalostmi a odbornými zkušenostmi na dostatečně vysoké úrovni, včetně zkušeností v oblasti dohledu, v bankovnictví, v pojišťovnictví, na trzích cenných papírů nebo v rámci jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Unie, jež se podílejí na činnosti bankovního orgánu. Velká část členů odvolacího senátu má dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti výkonu pravomocí bankovního orgánu.

Odvolací senát určí svého předsedu.

Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů. Pokud se na napadené rozhodnutí vztahuje oblast působnosti tohoto nařízení, tato většina čtyř členů musí zahrnovat nejméně jednoho ze dvou členů odvolacího senátu jmenovaných bankovním orgánem.

Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

3.  Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje řídící rada bankovního orgánu ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (EU) č. …/2010 [EIOPA] a nařízení (EU) č. …/2010 [ESMA].

4.  Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5.  Člen odvolacího senátu jmenovaný řídící radou bankovního orgánu nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a řídící rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6.  Evropský bankovní orgán, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí pro odvolací senát prostřednictvím Smíšeného výboru odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 45

Nezávislost a nestrannost

1.  Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí v bankovním orgánu, v jeho řídící radě ani v jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2.  Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3.  Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4.  Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6.  Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

K tomuto účelu učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.

Kapitola V

Opravné prostředky

Článek 46

Odvolání

1.  Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí bankovního orgánu uvedenému v článku 9, 10 nebo 11 či jinému rozhodnutí přijatému bankovním orgánem podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2.  Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně bankovnímu orgánu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy bankovní orgán své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3.  Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4.  Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. ▌V rámci určených časových lhůt vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně jím vydaných oznámení odvolacím senátem nebo sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5.  Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem bankovního orgánu nebo ▌ věc postoupit příslušnému orgánu bankovního orgánu. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.

6.  Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7.  Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a bankovní orgán je zveřejní.

Článek 47

Žaloby u Tribunálu a Soudního dvora

1.  Podle článku 263 SFEU lze proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí přijatému bankovním orgánem podat žalobu u Tribunálu nebo u Soudního dvora.

1a.  V souladu s článkem 263 SFEU mohou členské státy a orgány Unie, ale i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí bankovního orgánu přímou žalobu u Soudního dvora.

2.  V případě, že bankovní orgán má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Tribunálu nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 SFEU.

3.  Bankovní orgán musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu nebo Soudního dvora.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 48

Rozpočet bankovního orgánu

1.  Příjmy bankovního orgánu, evropského orgánu v souladu s článkem 185 nařízení Rady(ES, Euratom) č. 1605/2002, tvoří v různých kombinacích především:

   a) povinné příspěvky vnitrostátních orgánů veřejné správy pověřených provádět dohled nad finančními institucemi, které se provádí podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a SFEU;
   b) dotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise); financování bankovního orgánu Evropskou unií je předmětem dohody rozpočtového orgánu, jak je stanoveno v bodě 47 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení;
   c) poplatky placené bankovnímu orgánu v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie.

2.  Výdaje bankovního orgánu pokrývají alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

3.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.  Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů bankovního orgánu, které se zahrnou do rozpočtu bankovního orgánu.

Článek 49

Sestavování rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vypracuje do 15. února každého roku předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží řídící radě a radě orgánů dohledu spolu s plánem pracovních míst. Rada orgánů dohledu sestaví každý rok na základě předběžného návrhu vypracovaného výkonným ředitelem a schváleného řídící radou odhad příjmů a výdajů bankovního orgánu na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží rada orgánů dohledu Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem řídící rada.

2.  Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3.  Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhadované položky, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článků 313 a 314 SFEU.

4.  Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst bankovního orgánu. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro bankovní orgán.

5.  Rada orgánů dohledu přijme rozpočet bankovního orgánu. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6.  Řídící rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu bankovního orgánu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Řídící rada o svém záměru uvědomí i Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí bankovnímu orgánu svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může bankovní orgán zahájit plánovaný projekt.

6a.  Rozpočet bankovního orgánu pro první rok jeho činnosti končící dnem 31. prosince 2011 schválí po konzultaci s Komisí členové výboru 3. úrovně a následně jej předloží Evropskému parlamentu a Radě ke schválení.

Článek 50

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet bankovního orgánu.

2.  Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní bankovního orgánu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní bankovního orgánu zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje prozatímní účetní závěrky institucí a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(36) (dále jen „finanční nařízení“).

3.  Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce bankovního orgánu podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku bankovního orgánu a předloží ji řídící radě k vyjádření stanoviska.

4.  Řídící rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce bankovního orgánu.

5.  Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídící rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.  Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7.  Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi řídící radě a Komisi.

8.  Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9.  Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí bankovnímu orgánu před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu (včetně veškerých nákladů a příjmů bankovního orgánu) za rozpočtový rok N.

Článek 51

Finanční pravidla

Řídící rada po poradě s Komisí přijme finanční pravidla pro bankovní orgán. Tato pravidla se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002(37), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování bankovního orgánu a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 52

Opatření proti podvodům

1.  Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na bankovní orgán bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2.  Bankovní orgán přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(38) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky bankovního orgánu.

3.  Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných bankovním orgánem a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 53

Výsady a imunity

Na bankovní orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 54

Zaměstnanci

1.  Na zaměstnance bankovního orgánu, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla společně přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

2.  Řídící rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3.  Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává bankovní orgán pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4.  Řídící rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států bankovnímu orgánu.

Článek 55

Odpovědnost bankovního orgánu

1.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí bankovní orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2.  Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců bankovního orgánu vůči bankovnímu orgánu se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance bankovního orgánu.

Článek 56

Povinnost služebního tajemství

1.  Členové rady orgánů dohledu a řídící rady, výkonný ředitel a zaměstnanci bankovního orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro bankovní orgán na smluvním základě, se řídí požadavky služebního tajemství podle článku 339 SFEU a příslušných ustanovení souvisejících právních předpisů Unie, i když jejich povinnosti již byly ukončeny.

Podle služebního řádu uvedeného v článku 54 budou zaměstnanci i po ukončení funkčního období povinni jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.

Členské státy, orgány nebo subjekty Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesnaží ovlivňovat zaměstnance bankovního orgánu.

2.  Aniž by byly dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých finančních institucí.

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce ani nebrání bankovnímu orgánu a vnitrostátním orgánům dohledu v používání informací pro prosazování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při řízeních týkajících se přijetí rozhodnutí.

3.  Odstavce 1 a 2 nejsou překážkou výměně informací mezi bankovním orgánem a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Společenství vztahujícími se na finanční instituce.

Tyto informace podléhají podmínkám služebního tajemství uvedeným v odstavcích 1 a 2. Bankovní orgán ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

4.  Bankovní orgán uplatňuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom(39).

Článek 57

Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti bankovního orgánu týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 58

Přístup k dokumentům

1.  Na dokumenty v držení bankovního orgánu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Řídící rada přijme do 31. května 2011 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.  Rozhodnutí přijímaná orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 SFEU.

Článek 59

Jazykový režim

1.  Na bankovní orgán se vztahuje nařízení Rady č. 1(40).

2.  O vnitřním jazykovém režimu bankovního orgánu rozhoduje řídící rada.

3.  Překladatelské služby potřebné pro fungování bankovního orgánu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 60

Dohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být bankovnímu orgánu zajištěno ve členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy řídící rady, zaměstnance bankovního orgánu a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi bankovním orgánem a daným členským státem po získání souhlasu řídící rady.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování bankovního orgánu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 61

Účast třetích zemí

1.  Účast na práci bankovního orgánu je otevřená zemím, které nejsou členy Evropské unie a které uzavřely s Evropskou unií dohody, čímž přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti bankovního orgánu podle čl. 1 odst. 2.

1a.  Bankovní orgán může umožnit účast třetím zemím, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti bankovního orgánu uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 SFEU.

2.  Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce bankovního orgánu, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů přímého zájmu.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Přípravná opatření

-1.  V období po vstupu tohoto nařízení v platnost a před zřízením bankovního orgánu pracuje Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS) v úzké spolupráci s Komisí na přípravě nahrazení CEBS bankovním orgánem.

1.  Jakmile bude bankovní orgán zřízen, Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti bankovního orgánu, dokud bankovní orgán nebude mít dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

K tomuto účelu, dokud rada orgánů dohledu nejmenuje výkonného ředitele podle článku 36 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele. Přechodné období je omezené a platí pouze do té doby, než bude mít bankovní orgán dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

2.  Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu řídící rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu bankovního orgánu a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst bankovního orgánu.

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a řídící rady.

3a.  Bankovní orgán je považován za právního nástupce CEBS. Veškerá způsobilá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS mohou být převedeny na bankovní orgán. Nezávislý auditor vypracuje přehled uvádějící konečný zůstatek aktiv a pasív CEBS. Tento přehled bude předmětem auditu a před provedením jakéhokoli převodu aktiv nebo pasiv bude schválen členy CEBS a Komisí.

Článek 63

Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1.  Odchylně od článku 54 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEBS nebo jeho sekretariátem a platné v den použitelnosti tohoto nařízení nadále plněny až do uplynutí jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2.  Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst bankovního orgánu.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance CEBS nebo jeho sekretariátu uvedené v odstavci 1, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.

3.  V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4.  Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy dočasného zaměstnance nebo kterým není nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance podle odstavce 2.

Článek 63a

Vnitrostátní předpisy

Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.

Článek 64

Změny

Rozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto pozměňuje tak, že CEBS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí

Článek 65

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/78/ES o zřízení CEBS se zrušuje s platností od 1. ledna 2011.

Článek 66

Přezkum

-1.   Do...(41)Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy nezbytné k posílení dohledu nad institucemi uvedenými v článku 12b, které mohou představoval systémové riziko a návrhy na zřízení nového rámce pro řízení finančních krizí včetně mechanismu financování.

1.  Do ...(42)* a každé tři roky poté zveřejní Komise souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných při provádění činnosti bankovního orgánu a postupů stanovených tímto nařízením. ▌Tato zpráva mimo jiné hodnotí:

   a) sbližování standardních postupů dohledu uplatňovaných příslušnými orgány;
   b) fungování kolegií orgánů dohledu;
   c) pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně evropských mechanismů financování;
   d) zdali by zejména s ohledem na dosažený pokrok v oblastech uvedených v bodě c) měla být úloha bankovního orgánu při dohledu nad finančními institucemi představujícími potenciálně systémové riziko posílena a zdali by tento orgán měl uplatňovat rozšířené kontrolní pravomoci nad těmito institucemi;
   e) uplatňování ustanovení o ochranných opatřeních podle článku 23.

1a.  Zpráva podle odstavce 1 rovněž zhodnotí, zda:

   a) je vhodné i nadále vykonávat oddělený dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy;
   b) je vhodné sledovat činnost v oblasti obezřetnostního dohledu a obchodní činnosti odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;
   c) je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;
   d) vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;
   e) se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;
   f) požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;
   g) je vhodné zachovávat sídlo bankovního orgánu ve Frankfurtu.

2.  Tato zpráva a případně veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 67

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 62 a čl. 63 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Orgán se zřizuje s platností ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Věc byla postoupena zpět do výboru v souladu s čl. 57 odst. 2 druhým pododstavcem (A7-0166/2010).
(2)* Politické pozměňující návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučně a kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Stanovisko ze dne 22. ledna 2010 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Úř. věst. C , , s. .
(5) Úř. věst. C 13, 20.1.2010, s. 1.
(6) Postoj Evropského parlamentu ze dne ....
(7) Úř. věst. C 40, 7.2.2001, s. 453.
(8) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394.
(9) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 392.
(10) Úř. věst. C 8 E, 14.1.2010, s. 26.
(11) Úř. věst. C 9 E, 15.1.2010, s. 48.
(12) Přijaté texty, P6_TA(2009)0251.
(13)