Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (11222/1/2010/REV 1 a COR 1 – C7-0158/2010 – 2010/0178(NLE))

P7_TA(2010)0279 A7-0224/2010

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11222/1/2010/REV 1 a COR 1),

–  s ohledem na znění Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu pro sledování financování terorismu, která tvoří přílohu výše zmíněného návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim(1),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 22. června 2010(2),

–  s ohledem na stanovisko, které dne 25. června 2010 vydala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29 a pracovní skupina pro policii a spravedlnost,

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou v souladu s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) ve spojení s čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie předložila Rada (C7-0158/2010),

–  s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0224/2010),

1.  souhlasí s uzavřením této dohody;

2.  vyzývá Komisi, aby v souladu s článkem 8 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že na dodržování pravidel týkajících se osobních údajů musí dohlížet „nezávislý orgán“, Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve předložila seznam tří kandidátů, kteří by mohli plnit úlohu nezávislé osoby uvedenou v čl. 12 odst. 1 této dohody; upozorňuje na to, že uplatňovat by se měl mutatis mutandis stejný postup jako v případě jmenování evropského inspektora ochrany osobních údajů Evropským parlamentem a Radou, kdy se postupuje podle nařízení (ES) č. 45/2001(3), jež provádí článek 286 Smlouvy o ES;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě Spojených států amerických; dále pověřuje svého předsedu, aby zahájil meziparlamentní dialog s předsedkyní Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických a předsedou pro tempore Senátu Spojených států amerických ohledně budoucí rámcové dohody o ochraně údajů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0143. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (08029/2010 – C7-0090/2010 – 2010/0816(NLE))

P7_TA(2010)0280 A7-0228/2010

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (08029/2010),

–  s ohledem na prohlášení o základní organizaci ústřední správy Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), které vysoký představitel učinil na plenárním zasedání Parlamentu dne 8. července 2010,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele o politické odpovědnosti,

–  s ohledem na čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7-0090/2010),

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0228/2010),

1.  schvaluje návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v pozměněném znění;

2.  je odhodlán posílit v souladu s požadavky Smlouvy svou spolupráci s národními parlamenty členských států v oblasti vnější činnosti Unie, a zejména SZBP a SBOP;

3.  je toho názoru, že by změny finančního nařízení měly navíc ke stávajícímu rozhodnutí Rady dále upřesnit úlohu Komise, co se týče přenesení pravomocí na vedoucí delegací za účelem plnění provozních položek, a zejména zajistit, aby Komise prováděla veškerá nezbytná opatření, jež zaručí, že přenesení pravomocí neovlivní proces udělování absolutoria;

4.  vyzývá Komisi, aby do svého komplexního pracovního dokumentu o výdajích souvisejících s vnější činností EU, jehož návrh má být vypracován společně s návrhem rozpočtu EU, zahrnula podrobnosti, jež se budou mimo jiné týkat plánů pracovních míst delegací Unie i výdajů v oblasti vnější činnosti rozepsaných podle země a zastoupení; upozorňuje, že má v úmyslu finanční nařízení odpovídajícím způsobem změnit;

5.  opakuje, že dojde-li ke sporu ve věci pokynů Komise udělených vedoucím delegací EU, kteří podle čl. 221 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají pod vedení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, či dojde-li k neshodě mezi vysokým představitelem a komisaři odpovědnými za vytvoření programů pro příslušné nástroje vnější pomoci, je přijetí konečného rozhodnutí na sboru komisařů;

6.  naléhavě vyzývá vysokého představitele, aby zajistila, aby ustanovení článku 6 rozhodnutí Rady, na jejichž základě musí být nejméně 60 % zaměstnanců ESVČ na úrovni AD stálými zaměstnanci EU, platila pro všechny úrovně zaměstnanců ESVČ;

7.  je toho názoru, že by zvláštní dodatečná opatření předpokládaná v čl. 6 odst. 6 rozhodnutí Rady k posílení zeměpisné rovnováhy a vyváženého zastoupení mužů a žen měla, co se týče zeměpisné rovnováhy, zahrnovat obdobná opatření jako ta, která jsou stanovena v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 401/2004(1);

8.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

9.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu změnit návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. července 2010 k přijetí rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 27 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“)(2),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu(3),

s ohledem na souhlas Komise(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Účelem tohoto rozhodnutí je stanovit organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“), funkčně nezávislé instituce Unie pod vedením vysokého představitele zřízené podle čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) ve znění Lisabonské smlouvy. Toto rozhodnutí a zejména odkaz na pojem „vysoký představitel“ budou vykládány v souladu s jednotlivými úkoly vysokého představitele podle článku 18 SEU.

(2)  V souladu s čl. 21 odst. 3 druhým pododstavcem SEU bude Unie dbát na soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Rada a Komise, jimž bude nápomocen vysoký představitel, budou tuto soudržnost zajišťovat a za tímto účelem spolupracovat.

(3)  ESVČ bude vysokému představiteli, který je zároveň místopředsedou Komise a předsedou Rady pro zahraniční věci, poskytovat podporu při plnění jeho pověření k vedení společné zahraniční a bezpečnostní politiky (dále jen „SZBP“) Evropské unie a k zajišťování soudržnosti vnější činnosti EU, jak je uvedeno zejména v článcích 18 a 27 SEU. ESVČ bude podporovat vysokého představitele při jeho působení coby předsedy Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny běžné úkoly generálního sekretariátu Rady. ESVČ bude vysokého představitele rovněž podporovat při jeho působení coby místopředsedy Komise zodpovědného za úkoly, které Komisi přísluší v oblasti vnějších vztahů, a za koordinaci dalších hledisek vnější činnosti Unie, aniž jsou dotčeny běžné úkoly útvarů Komise.

(4)  ESVČ by měla v rámci svého příspěvku k programům vnější spolupráce EU usilovat o zajištění toho, aby tyto programy odpovídaly cílům vnější činnosti podle článku 21 SEU a zejména odst. 2 písm. d) uvedeného článku a aby dodržovaly cíle rozvojové politiky EU v souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie. V této souvislosti by ESVČ měla rovněž prosazovat plnění cílů Evropského konsensu o rozvoji a Evropského konsensu o humanitární pomoci.

(5)  Jak vyplývá z Lisabonské smlouvy, ESVČ musí být provozuschopná co nejdříve po vstupu této smlouvy v platnost, aby bylo možné provádět její ustanovení.

(6)  Evropský parlament bude plně zastávat svou úlohu v oblasti vnější činnosti Unie, včetně svých funkcí politické kontroly, jak stanoví čl. 14 odst. 1 SEU, jakož i v legislativních a rozpočtových záležitostech, jak je stanoveno ve Smlouvách. V souladu s článkem 36 SEU bude vysoký představitel také pravidelně konzultovat Evropský parlament ohledně hlavních hledisek a základních voleb SZBP a zajistí, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. ESVČ bude vysokému představiteli v tomto ohledu nápomocna. Měla by být přijata zvláštní opatření v souvislosti s přístupem členů Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům a informacím v oblasti SZBP. Do přijetí těchto opatření se uplatní stávající ustanovení interinstitucionální dohody z roku 2002 o utajovaných dokumentech a informacích v oblasti EBOP.

(7)  Pokud jde o Evropskou obrannou agenturu, Satelitní středisko EU, Ústav Evropské unie pro studium bezpečnosti a Evropskou bezpečnostní a obrannou školu, vysoký představitel nebo jeho zástupce by měl plnit povinnosti stanovené v příslušných zřizovacích aktech těchto subjektů. ESVČ by měla těmto subjektům poskytovat podporu, která je v současnosti zajišťována generálním sekretariátem Rady.

(8)  Je třeba přijmout ustanovení týkající se personálu ESVČ a jeho náboru, pokud jsou nezbytná pro stanovení organizace a fungování ESVČ. Zároveň je třeba v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování Evropské unie přijmout nezbytné změny služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie, aniž je dotčen článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud jde o záležitosti týkající se jejího personálu, ESVČ by měla být chápána jako orgán ve smyslu služebního řádu. ▌Vysoký představitel bude zastávat funkci orgánu oprávněného ke jmenování, a to jak v případě úředníků, na něž se vztahuje služební řád, tak i zaměstnanců, pro něž platí pracovní řád ostatních zaměstnanců. Počet úředníků a zaměstnanců ESVČ bude každý rok stanoven v rámci rozpočtového procesu a bude zohledněn v plánu pracovních míst.

(9)  Členové personálu ESVČ budou plnit své povinnosti a jednat výhradně v zájmu Unie.

(10)  Nábor personálu bude probíhat na základě kvalit a při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a rovnovážného zastoupení žen a mužů. Mezi personálem ESVČ by měli být významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum stanovený na rok 2013 by se měl týkat i této otázky a v případě potřeby zahrnovat návrhy na dodatečná konkrétní opatření k nápravě případné nerovnováhy.

(11)  V souladu s čl. 27 odst. 3 Smlouvy o EU budou ESVČ tvořit úředníci generálního sekretariátu Rady, úředníci Komise, jakož i personál pocházející z diplomatických služeb členských států. Za tímto účelem se příslušná oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise převedou pod ESVČ, a to spolu s úředníky a dočasnými zaměstnanci, kteří zastávají pozice v těchto odděleních nebo v souvislosti s těmito funkcemi. Do 1. července 2013 bude ESVČ provádět nábor personálu výhradně z řad úředníků generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i personálu pocházejícího z diplomatických služeb členských států. Po tomto datu by měli mít možnost ucházet se o volné pozice v ESVČ všichni úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie.

(12)  ESVČ může ve zvláštních případech využít specializovaných vyslaných národních odborníků, jejichž vedení bude zajišťovat vysoký představitel. Místa vyslaných národních odborníků na pozicích v ESVČ nebudou započítávána do jedné třetiny míst, která by měla být zastávána personálem z členských států poté, co ESVČ dosáhne plného početního stavu. Jejich převedení při zřizování ESVČ nebude automatický a bude proveden se souhlasem orgánů jejich členského státu původu. Okamžikem skončení platnosti smlouvy vyslaného národního odborníka převedeného pod ESVČ podle čl. 7 se daná funkce změní na pracovní místo pro dočasného zaměstnance v případech, kdy funkce vykonávaná vyslaným národním odborníkem odpovídá funkci běžně vykonávané personálem funkční skupiny AD, je-li nezbytné pracovní místo k dispozici v plánu pracovních míst.

(13)  Komise a ESVČ se dohodnou na podmínkách vydávání pokynů Komise delegacím. Tyto podmínky by měly zejména stanovit, že vydá-li Komise delegaci pokyn, poskytne současně jeho kopii vedoucímu delegace a ústředí ESVČ.

(14)  Finanční nařízení by mělo být upraveno tak, aby ESVČ byla uvedena v jeho článku 1 a v rozpočtu Unie jí byl vyhrazen zvláštní oddíl. V souladu s platnými pravidly bude, stejně jako v případě jiných orgánů, část výroční zprávy Účetního dvora vyhrazena i ESVČ, která na zprávu vždy vypracuje odpověď. Na ESVČ se budou vztahovat postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. ESVČ poskytne Evropskému parlamentu veškerou podporu nezbytnou k výkonu pravomoci, kterou Evropský parlament disponuje coby orgán udělující absolutorium. Za plnění provozního rozpočtu bude v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovědná Komise. Rozhodnutí mající finanční dopad budou zejména v souladu s povinnostmi stanovenými v hlavě IV finančního nařízení, zvláště v článku 75 o výdajových operacích a v článcích 64 až 68 o odpovědnosti účastníků finančních operací.

(15)  Zřízení Evropské služby pro vnější činnost by se mělo řídit zásadou nákladové efektivnosti, jejímž cílem je rozpočtová neutralita. Za tímto účelem se budou muset uplatnit přechodná opatření a postupně se budovat kapacita. Je třeba zabránit zbytečnému zdvojování úkolů, funkcí a zdrojů s dalšími strukturami. Měly by se využít všechny příležitosti k racionalizaci.
Rovněž bude zapotřebí řady dalších míst pro dočasné zaměstnance ze členských států, přičemž tato místa musí být financována v souladu se stávajícím víceletým rámcem.

(16)  Pro činnosti ESVČ a její personál by měla být stanovena pravidla v oblasti bezpečnosti, ochrany utajovaných informací a transparentnosti.

(17)  Připomíná se, že se na ESVČ, její úředníky a ostatní zaměstnance, kterých se týká služební řád nebo pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Unie.

(18)  Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii mají i nadále jeden institucionální rámec. Je proto nezbytně nutné zajistit soudržnost v oblasti jejich vnějších vztahů a umožnit delegacím Unie zastupování Evropského společenství pro atomovou energii ve třetích zemích a mezinárodních organizacích.

(19)  Vysoký představitel by měl do konce první poloviny roku 2013 provést přezkum fungování a organizace ESVČ, jenž bude případně doplněn o návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. Tato revize by měla být přijata nejpozději na počátku roku 2014.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Povaha a oblasti působnosti

1.  Tímto rozhodnutím se stanoví organizace a fungování Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“).

2.  ESVČ, jejíž sídlo se nachází v Bruselu, je funkčně nezávislou institucí Evropské unie, oddělenou od Komise a generálního sekretariátu Rady, jež má právní způsobilost nezbytnou pro plnění svých úkolů a dosahování stanovených cílů.

3.  ESVČ je pod vedením vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

4.  ESVČ sestává z ústředí a delegací Unie ve třetích zemích a při mezinárodních organizacích.

Článek 2

Úkoly

1.  ESVČ poskytuje vysokému představiteli podporu při plnění jeho pověření, jež vyplývají zejména z článků 18 a 27 Smlouvy o EU:

2.  ESVČ je nápomocna předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise a Komisi při výkonu jejich příslušných funkcí v oblasti vnějších vztahů.

Článek 3

Spolupráce

1.  ESVČ podporuje diplomatické služby členských států a spolupracuje s nimi, jakož i s generálním sekretariátem Rady a útvary Komise▌, a to s cílem zajistit soudržnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti Unie a mezi těmito oblastmi a dalšími politikami Unie.

2.  ESVČ a útvary Komise při výkonu svých příslušných funkcí vzájemně konzultují veškeré otázky související s vnější činností Unie, s výjimkou záležitostí v rámci SBOP. ESVČ se účastní přípravných prací a postupů souvisejících s akty, jež Komise v této oblasti připravuje. Tento odstavec se použije v souladu s hlavou V kapitolou 1 SEU a s článkem 205 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.  ESVČ může s příslušnými útvary Komise, generálním sekretariátem Rady nebo jinými úřady nebo interinstitucionálními subjekty Evropské unie uzavírat ujednání o poskytování služeb.

4.  ESVČ poskytuje ostatním orgánům a institucím Unie, zejména Evropskému parlamentu, příslušnou podporu a vhodným způsobem s nimi spolupracuje. Rovněž může využívat podpory těchto orgánů a institucí, ve vhodných případech včetně agentur, a spolupráce s nimi. Interní auditor ESVČ bude spolupracovat s interním auditorem Komise, aby byla zajištěna soudržnost politiky auditu, a to se zvláštním zřetelem k odpovědnosti Komise za provozní výdaje. Dále bude ESVČ v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Zejména pak v souladu s požadavkem stanoveným v tomto nařízení urychleně přijme rozhodnutí o podmínkách vedení vnitřního vyšetřování. Jak je v uvedeném nařízení stanoveno, v souladu s vnitrostátními předpisy členské státy a orgány poskytují zaměstnancům OLAF při plnění jejich úkolů nezbytnou pomoc.

Článek 4

Ústředí

1.  ESVČ řídí výkonný generální tajemník jednající pod vedením vysokého představitele. Výkonný generální tajemník přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného chodu ESVČ, a to včetně jejího administrativního a rozpočtového řízení. Generální tajemník zajišťuje účinnou koordinaci mezi jednotlivými odděleními ústředí, jakož i ve vztahu k delegacím Unie.

2.  Výkonnému generálnímu tajemníkovi jsou nápomocni dva náměstci generálního tajemníka.

3.  Ústředí ESVČ se člení na generální ředitelství. K těm zejména patří:

Přitom musí být respektována specifika uvedených struktur, jakož i zvláštní povaha jejich úkolů, náboru a postavení jejich personálu.

Mezi všemi strukturami ESVČ musí být zajištěna plná koordinace.

4.  Vysoký představitel určí ▌předsedy přípravných orgánů Rady, jimž předsedá zástupce vysokého představitele, včetně předsedy Politického a bezpečnostního výboru v souladu s pokyny uvedenými v příloze II rozhodnutí Rady ze dne 1. prosince 2009, kterým se stanoví prováděcí opatření k rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady, a o předsednictví přípravných orgánů Rady (2009/908/EU)(5).

5.  V případě potřeby poskytují generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise podporu ESVČ a vysokému představiteli. Za tímto účelem mohou ESVČ, generální sekretariát Rady a příslušná oddělení Komise uzavírat ujednání o poskytování služeb.

Článek 5

Delegace Unie

1.  Rozhodnutí o otevření nebo uzavření delegace přijímá vysoký představitel po dohodě s Radou a Komisí.

2.  Každá delegace Unie je pod vedením vedoucího delegace.

Vedoucí delegace je nadřízeným všech členů personálu delegace, a to bez ohledu na jejich postavení, a řídí veškerou činnost delegace. Odpovídá vysokému představiteli za celkový chod delegace a za zajištění koordinace všech činností Unie.

Personál delegací zahrnuje pracovníky ESVČ a také pracovníky Komise, pokud je to vhodné z hlediska provádění rozpočtu Unie a jejích politik, jež nespadají do pravomoci ESVČ.

3.  Vedoucí delegace přijímá od vysokého představitele a ESVČ pokyny a odpovídá za jejich provedení.

V oblastech, v nichž Komise vykonává pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvami, může Komise v souladu s čl. 221 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, rovněž vydávat pokyny pro delegace, přičemž jejich provedení spadá do rámce celkové odpovědnosti vedoucího delegace.

4.  Byl-li k tomu zmocněn Komisí, rozhoduje vedoucí delegace v souladu s finančním nařízením o využití provozních finančních prostředků souvisejících s projekty EU v příslušné třetí zemi.

5.  Provoz každé delegace je pravidelně vyhodnocován generálním tajemníkem ESVČ; součástí hodnocení jsou finanční a správní audity. Generální tajemník ESVČ může pro tento účel požádat, aby mu byla nápomocna příslušná oddělení Komise. Nad rámec vnitřních opatření ESVČ vykonává v souladu s nařízením (ES) č. 1073/1999 své pravomoci i OLAF, a to zejména přijímáním opatření proti podvodům.

6.  Vysoký představitel uzavře s hostitelskou zemí, mezinárodní organizací nebo příslušnou třetí zemí nezbytná ujednání. Vysoký představitel přijme zejména opatření nezbytná k zajištění toho, aby hostitelské státy poskytly pro delegace Unie, jejich pracovníky a jejich majetek stejné výsady a imunity jako ty, jež jsou uvedeny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961.

7.  Delegace Unie mají v rámci kontaktů s mezinárodními organizacemi nebo třetími zeměmi, u nichž jsou delegace pověřeny, oprávnění provádět úkony na žádost jiných orgánů, zejména ▌Evropského parlamentu.

8.  Vedoucí delegace má pravomoc zastupovat EU v zemi, v níž je delegace pověřena, a to zejména při uzavírání smluv a účasti v soudních řízeních.

9.  Delegace Unie úzce spolupracují a sdílejí informace s diplomatickými službami členských států.

10.  V souladu s čl. 35 třetím pododstavcem Smlouvy o EU a na žádost členských států poskytují delegace Unie členským státům podporu v jejich diplomatických stycích a při poskytování konzulární ochrany občanům Unie ve třetích zemích.

Článek 6

Personál

1.  Ustanovení tohoto článku s výjimkou odstavce 2 se uplatní, aniž je dotčen služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců těchto společenství, a to včetně změn těchto pravidel provedených v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem jejich přizpůsobení potřebám ESVČ.

2.  Personál ESVČ tvoří ▌úředníci a ostatní zaměstnanci Evropské unie, včetně personálu pocházejícího z diplomatických služeb členských států, jehož členové jsou jmenováni jako dočasní zaměstnanci(6);

Na tento personál se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců.

3.  Je-li to nezbytné, může ESVČ ve zvláštních případech využít omezeného počtu specializovaných vyslaných národních odborníků.

Vysoký představitel přijme pravidla odpovídající pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ve znění rozhodnutí Rady 2007/829/ES ze dne 5. prosince 2007(7), podle kterých budou národní odborníci přidělováni k ESVČ za účelem poskytnutí specializovaných odborných znalostí.

4.  Členové personálu ESVČ plní své povinnosti a jednají výhradně v zájmu Unie. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 třetí odrážka, čl. 2 odst. 2 a čl. 5 odst. 3, personál nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo ESVČ nebo od jiného subjektu nebo osoby, než je vysoký představitel. V souladu s čl. 11 druhým pododstavcem služebního řádu nepřijme personál ESVČ žádnou úplatu jakéhokoli druhu od zdroje mimo ESVČ.

▌

5.  Pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování na základě služebního řádu a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy na základě pracovního řádu ostatních zaměstnanců vykonává vysoký představitel, který může tyto pravomoci přenést v rámci ESVČ.

6.  Nábor personálu do ESVČ probíhá na základě kvalit při současném zajištění odpovídající zeměpisné rovnováhy a rovnovážného zastoupení žen a mužů. Mezi personálem ESVČ jsou významným způsobem zastoupeni státní příslušníci všech členských států. Přezkum plánovaný na rok 2013 se týká i této otázky a v případě potřeby zahrnuje návrhy na zvláštní dodatečná opatření, která by napravila případnou nerovnováhu.

7.  Úředníci Evropské unie a dočasní zaměstnanci pocházející z diplomatických služeb členských států mají stejná práva a stejné povinnosti a je s nimi zacházeno stejným způsobem, zejména v souvislosti se způsobilostí k výkonu všech pozic za stejných podmínek. Pokud jde o přidělování úkolů ve všech oblastech činností a politik prováděných ESVČ, nerozlišuje se mezi dočasnými zaměstnanci pocházejícími z diplomatických služeb členských států a úředníky Evropské unie. V souladu s finančním nařízením členské státy podporují Unii při uplatňování finanční odpovědnosti, jež vyplývá z odpovědnosti podle článku 66 finančního nařízení, vůči dočasným zaměstnancům ESVČ pocházejícím z diplomatických služeb členských států.

8.  Vysoký představitel stanoví postupy pro výběrová řízení pro nábor personálu ESVČ, přičemž tato řízení musí probíhat transparentním způsobem na základě kvalit jednotlivých uchazečů s cílem zajistit služby personálu s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti a zároveň zajistit odpovídající zeměpisnou rovnováhu, potřebu významného zastoupení státních příslušníků ze všech členských států mezi personálem ESVČ a vyvážené zastoupení žen a mužů. Náboru personálu na volná pracovní místa v ESVČ se účastní zástupci členských států, generálního sekretariátu Rady a Komise.▌

9.  Po dosažení plného početního stavu ESVČ by členové personálu z členských států, uvedení v odst. 1 prvním pododstavci, měli představovat alespoň jednu třetinu veškerého personálu ESVČ na úrovni AD. Obdobně by stálí úředníci EU měli představovat alespoň 60 % veškerého personálu ESVČ na úrovni AD, a to včetně zaměstnanců pocházejících z diplomatických služeb členských států, kteří se v souladu se služebním řádem stali stálými úředníky EU. Vysoký představitel každý rok předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o obsazení pracovních míst v ESVČ.

10.  Vysoký představitel stanoví pravidla mobility s cílem zajistit vysokou úroveň pracovní mobility členů personálu ESVČ. Na personál uvedený v čl. 4 odst. 3 třetí odrážce se vztahují zvláštní podmínky. V zásadě všichni členové personálu ESVČ jsou pravidelně přidělováni k delegacím Unie. Vysoký představitel stanoví pro tento účel příslušná pravidla.

11.  Každý členský stát v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy poskytne svým úředníkům, kteří se stali dočasnými zaměstnanci ESVČ, záruku okamžitého návratu na původní působiště po skončení jejich služby v ESVČ. V souladu s článkem 50b pracovního řádu ostatních zaměstnanců nesmí délka služby přesahovat osm let, s výjimkou případů, kdy je prodloužena za výjimečných okolností a v zájmu služby o maximálně dva roky.

Úředníci EU, kteří pracují v ESVČ, mají právo ucházet se o místo v orgánu, ve kterém byli původně zaměstnáni, a to za stejných podmínek jako interní uchazeči.

12.  Přijmou se příslušná opatření s cílem poskytnout personálu ESVČ odpovídající společnou odbornou přípravu, která bude vycházet zejména z existujících postupů a struktur jednotlivých členských států i EU. Vysoký představitel přijme za tímto účelem do jednoho roku od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost příslušná opatření.

Článek 7

Přechodná ustanovení týkající se personálu

1.  Příslušná oddělení a funkce generálního sekretariátu Rady a Komise, jejichž seznam je uveden v příloze, se převedou pod ESVČ. Úředníci a dočasní zaměstnanci zastávající pozice v odděleních nebo funkce, jež jsou uvedeny na seznamu v příloze, jsou převedeni pod ESVČ. Výše uvedené se vztahuje obdobně rovněž na smluvní a místní zaměstnance pracující v těchto odděleních a funkcích. Vyslaní národní odborníci, kteří pracují v těchto odděleních a funkcích, jsou se souhlasem orgánů členského státu původu rovněž převedeni pod ESVČ.

Tato převedení nabývají účinku dne 1. ledna 2011.

Vysoký představitel přidělí v souladu se služebním řádem každému úředníkovi převedenému pod ESVČ pracovní místo v rámci jeho funkční skupiny, které odpovídá jeho třídě.

2.  Nábor personálu na pracovní místa převedená pod ESVČ probíhající k datu vstupu tohoto rozhodnutí v platnost je uskutečňován podle dosud platných postupů: je prováděn a dokončen pod vedením vysokého představitele a v souladu s oznámeními o volných místech a platnými pravidly podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 8

Rozpočet

1.  Úkoly schvalující osoby pro oddíl souhrnného rozpočtu Evropské unie týkající se ESVČ jsou přenášeny v souladu s článkem 59 finančního nařízení. Vysoký představitel přijímá vnitřní pravidla pro řízení rozpočtových linií souvisejících s administrativou. Provozní výdaje zůstávají zařazeny v oddíle rozpočtu, který se týká Komise.

2.  ESVČ vykonává své pravomoci v souladu s finančním nařízením vztahujícím se na souhrnný rozpočet Unie a v mezích prostředků, které jí byly přiděleny.

3.  Při sestavování odhadů administrativních výdajů ESVČ bude vysoký představitel konzultovat komisaře odpovědného za rozvojovou politiku a komisaře odpovědného za politiku sousedství ohledně jejich příslušných povinností.

4.  V souladu s čl. 314 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie sestavuje ESVČ předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Komise může návrh rozpočtu měnit v souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie .

5.  V zájmu zajištění transparentnosti rozpočtu v oblasti vnější činnosti Unie Komise spolu s návrhem rozpočtu EU předloží rozpočtovému orgánu pracovní dokument, který bude obsahovat komplexní přehled všech výdajů spojených s vnější činností Unie.

6.  Na ESVČ se vztahují postupy týkající se udělení absolutoria, které jsou stanoveny v článku 319 Smlouvy o fungování Evropské unie a v článcích 145 až 147 finančního nařízení. ESVČ bude v této souvislosti plně spolupracovat s orgány zapojenými do postupů týkajících se udělení absolutoria a v případě potřeby poskytne další nezbytné informace, a to i prostřednictvím účasti na zasedáních příslušných orgánů.

Článek 9

Nástroje pro vnější činnost a programování v rámci vnější činnosti

1.  Za řízení programů vnější spolupráce EU je odpovědná Komise, aniž je dotčena úloha Komise a ESVČ při programování podle následujících odstavců.

2.  Vysoký představitel zajišťuje celkovou politickou koordinaci vnější činnosti EU, její jednotnost, soudržnost a účinnost, zejména prostřednictvím těchto nástrojů vnější pomoci:

3.  ESVČ se zejména podílí na cyklu programování a řízení uvedených nástrojů, a to na základě politických cílů, jež jsou v nich stanoveny. ESVČ nese odpovědnost za přípravu následujících rozhodnutí Komise týkajících se strategických a víceletých opatření v rámci cyklu programování:

V souladu s článkem 3 a aniž je dotčen čl. 1 odst. 3, vysoký představitel a ESVČ spolupracují v průběhu celého cyklu programování, plánování a provádění uvedených nástrojů s příslušnými komisaři a útvary Komise. Veškeré návrhy rozhodnutí budou připravovány v souladu s příslušnými postupy Komise a předloženy Komisi, aby o nich rozhodla.

4.  Pokud jde o Evropský rozvojový fond a finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3 výše, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře odpovědného za rozvojovou politiku a poté je společně s vysokým představitelem předloží Komisi, aby o nich rozhodla.

Tematické programy, s výjimkou evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a části nástroje stability uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, připraví příslušný útvar Komise pod vedením komisaře pro rozvoj a se souhlasem vysokého představitele a dalších příslušných komisařů je představí kolegiu.

5.  Pokud jde o evropský nástroj sousedství a partnerství, veškeré návrhy, včetně návrhů na změny základních nařízení a programových dokumentů uvedených v odstavci 3 výše, připraví společně příslušné útvary ESVČ a Komise pod vedením komisaře odpovědného za politiku sousedství a poté je společně s vysokým představitelem předloží Komisi, aby o nich rozhodla.

6.  Za činnosti prováděné v rámci rozpočtu SZBP, nástroje stability, s výjimkou části uvedené v odst. 2 sedmé odrážce, nástroje pro spolupráci s průmyslovými zeměmi a v oblasti komunikace a veřejné diplomacie, jakož i za činnost volebních pozorovatelských misí odpovídá vysoký představitel / ESVČ. Komise je odpovědná za jejich finanční realizaci pod vedením vysokého představitele jakožto místopředsedy Komise(8). Útvar Komise, který je za tuto realizaci odpovědný, je umístěn v prostorách ESVČ.

Článek 10

Bezpečnost

1.  Vysoký představitel rozhodne po konzultaci výboru uvedeného v rozhodnutí Rady 2001/264/ES o bezpečnostních pravidlech pro ESVČ a přijme veškerá příslušná opatření, aby zajistil, že ESVČ účinně řeší rizika hrozící jejímu personálu, fyzickým aktivům a informacím, a že splňuje povinnost náležité péče. Tato pravidla se vztahují na všechny členy personálu ESVČ a veškerý personál delegací Unie, bez ohledu na jejich administrativní zařazení nebo vysílající subjekt.

2.  Do přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1:

3.  V rámci ESVČ se zřizuje oddělení pro bezpečnostní záležitosti, kterému jsou nápomocny příslušné služby členských států.

4.  Vysoký představitel přijme veškerá opatření nezbytná k zavedení bezpečnostních pravidel v rámci ESVČ, zejména pokud jde o ochranu utajovaných informací a opatření pro případ nedodržení bezpečnostních pravidel ze strany členů personálu ESVČ. ESVČ za tímto účelem konzultuje bezpečnostní kancelář generálního sekretariátu Rady, příslušné útvary Komise a příslušné služby členských států.

Článek 11

Přístup k dokumentům, archivy a ochrana údajů

1.  ESVČ uplatňuje pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

2.  Organizaci archivů ESVČ zajišťuje její generální tajemník. Příslušné archivy oddělení převedených z generálního sekretariátu Rady a Komise jsou rovněž převedeny pod ESVČ.

3.  ESVČ zajišťuje ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. O prováděcích pravidlech platných pro ESVČ rozhodne vysoký představitel.

Článek 12

Nemovitý majetek

1.  Generální sekretariát Rady a příslušné útvary Komise přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby spolu s převedením podle článku 7 mohly být převedeny i budovy Rady a Komise nezbytné pro fungování ESVČ.

2.  Vysoký představitel, případně spolu s generálním sekretariátem Rady a Komisí, rozhodne o podmínkách, za kterých bude nemovitý majetek dán k dispozici ústředí ESVČ a delegacím Unie.

Článek 13

Závěrečná ustanovení

1.  Vysoký představitel, Rada, Komise a členské státy jsou odpovědné za provádění tohoto rozhodnutí a za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření.

2.  Vysoký představitel předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi nejpozději do konce roku 2011 zprávu o fungování ESVČ. Tato zpráva se zabývá zejména prováděním a čl. 5 odst. 3 a 10 článku 9.

3.  Vysoký představitel do konce první poloviny roku 2013 provede přezkum fungování a organizace ESVČ, který se bude mimo jiné zabývat prováděním čl. 6 odst. 8 a 11. V případě potřeby bude přezkum zahrnovat odpovídající návrhy na revizi tohoto rozhodnutí. V takovém případě Rada provede nejpozději na začátku roku 2014 revizi tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 27 odst. 3 SEU a s ohledem na uvedený přezkum.

4.  Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí. Ustanovení o finančním řízení a náboru personálu nabývají účinku až po přijetí nezbytných změn služebního řádu, finančního nařízení a opravného rozpočtu. V zájmu plynulého přechodu přijmou vysoký představitel, generální sekretariát Rady a Komise příslušná ujednání a požádají členské státy o konzultaci.

5.  Nejpozději jeden měsíc po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží vysoký představitel Komisi odhad příjmů a výdajů ESVČ, včetně plánu pracovních míst, aby Komise mohla předložit návrh opravného rozpočtu.

6.  Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne [datum]

Za Radu

předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

Oddělení a funkce, které mají být převedeny pod ESVČ(9)

Následuje seznam všech administrativních subjektů, jež mají být společně převedeny pod ESVČ. Nijak tím nejsou dotčeny další potřeby a přidělení prostředků, jež má být stanoveno v rámci jednání o celkovém rozpočtu v souvislosti se zřízením ESVČ, ani rozhodnutí o poskytnutí odpovídajícího personálu pověřeného podpůrnými funkcemi, ani související potřeba dohod uzavíraných mezi generálním sekretariátem Rady a Komisí a ESVČ o poskytování služeb.

1.  GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY

Veškerý personál v rámci níže uvedených oddělení a funkcí se společně převádí pod ESVČ, a to s výjimkou velmi omezeného počtu zaměstnanců, jež mají vykonávat obvyklé úkoly generálního sekretariátu Rady v souladu s čl. 2 odst. 1 druhou odrážkou, a některých specifických funkcí, jež jsou uvedeny níže:

Útvar politiky

EBOP a struktury pro řešení krizí

·  Ředitelství pro řešení krizí a krizové plánování (CMDP)

·  Útvar schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC)

·  Vojenský štáb Evropské unie (EUMS)

o oddělení přímo podléhající generálnímu řediteli EUMS

o ředitelství pro koncepce a schopnosti

o ředitelství pro zpravodajství

o ředitelství pro operace

o ředitelství pro logistiku

o ředitelství pro komunikační a informační systémy

·  Situační středisko EU (SITCEN)

Výjimka:

·  personál SITCEN určený pro podporu oddělení pro bezpečnostní akreditaci

Generální ředitelství E

·  subjekty přímo podléhající generálnímu řediteli

·  ředitelství pro Ameriku a Organizaci spojených národů

·  ředitelství pro západní Balkán, východní Evropu a Střední Asii

·  ředitelství pro nešíření zbraní hromadného ničení

·  ředitelství pro parlamentní záležitosti v oblasti SZBP

·  styčný úřad v New Yorku

·  styčný úřad v Ženevě

Úředníci generálního sekretariátu Rady vyslaní ke zvláštním zástupcům Evropské unie a misím SBOP.

2.  KOMISE (VČETNĚ DELEGACÍ)

Veškerý personál v rámci níže uvedených oddělení a funkcí se společně převádí pod ESVČ, a to kromě omezeného počtu zaměstnanců uvedených v oddíle „Výjimky“ níže.

Generální ředitelství pro vnější vztahy

·  všechny pozice v rámci hierarchie a jejich přímý podpůrný personál

·  ředitelství A (krizová platforma a politická koordinace v SZBP)

·  ředitelství B (mnohostranné vztahy a lidská práva)

·  ředitelství C (Severní Amerika, východní Asie, Austrálie, Nový Zéland, EHP, ESVO, San Marino, Andorra, Monako)

·  ředitelství D (koordinace evropské politiky sousedství)

·  ředitelství E (východní Evropa, jižní Kavkaz, středoasijské republiky)

·  ředitelství F (Blízký a Střední východ, jižní Středomoří)

·  ředitelství G (Latinská Amerika)

·  ředitelství H (Asie (kromě Japonska a Koreje))

·  ředitelství I (zdroje v ústředí, informace, interinstitucionální vztahy)

·  ředitelství K (zahraniční útvary)

·  ředitelství L (strategie, koordinace a analýza)

·  pracovní skupina pro Východní partnerství

·  oddělení Relex-01 (audit)

Výjimky:

·  personál pověřený řízením finančních nástrojů

·  personál pověřený výplatou mezd a příspěvků zaměstnancům v rámci delegací

Zahraniční útvary

·  všichni vedoucí delegací a zástupci vedoucích delegací a přímý podpůrný personál pro tyto pozice

·  všechny politické útvary a jednotky a personál

·  všechny útvary a personál v oblasti informací a veřejné diplomacie

·  všechny administrativní útvary

Výjimky:

·  personál pověřený prováděním finančních nástrojů

Generální ředitelství pro rozvoj

·  ředitelství D (AKT II – západní a střední Afrika, Karibik a zámořské země a území), s výjimkou pracovní skupiny pro zámořské země a území

·  ředitelství E (Africký roh, východní a jižní Afrika, Indický oceán a Tichomoří)

·  oddělení CI (AKT I: plánování a řízení pomoci): personál pověřený plánováním

·  oddělení C2 (panafrické otázky a instituce, správa a řízení, migrace): personál pověřený panafrickými vztahy

·  příslušné pozice v rámci hierarchie a přímý podpůrný personál pro tyto pozice

PŘÍLOHA

Prohlášení vysoké představitelky(10) o politické odpovědnosti

Ve svých vztazích s Evropským parlamentem bude vysoká představitelka navazovat na závazky týkající se konzultací, informování a podávání zpráv, jež v minulém volebním období přijali bývalá komisařka pro vnější vztahy, bývalý vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a rotující předsednictví Rady. V případě potřeby budou tyto závazky upraveny s ohledem na úlohu politické kontroly zastávanou Parlamentem a na změnu vymezení úlohy vysokého představitele, jak je stanovena Smlouvami a v souladu se článkem 36 SEU.

V tomto ohledu:

1.  V oblasti SZBP bude vysoká představitelka v souladu s článkem 36 SEU žádat Evropský parlament o vyjádření názoru na hlavní hlediska a základní volby této politiky. Veškeré výměny názorů předcházející přijetí mandátů a strategií v oblasti SZBP budou probíhat ve vhodném formátu, jenž bude odpovídat citlivosti a důvěrnosti projednávaných témat. V této souvislosti bude rovněž dále posílena praxe společných konzultačních jednání s předsednictvy Výboru pro zahraniční věci (AFET) a Rozpočtového výboru (COBU). Informace podávané na těchto jednáních se budou týkat zejména misí SZBP financovaných z rozpočtu EU, a to jak probíhajících tak připravovaných. V případě potřeby mohou být kromě pravidelných jednání uspořádána i další společná konzultační jednání. ESVČ budou (na všech jednáních) zastupovat vedle stálého předsedy Politického a bezpečnostního výboru i vyšší úředníci odpovědní za danou politiku.

2.  Vysoká představitelka uplatní výsledky pokračujících jednání o rámcové dohodě mezi Evropským parlamentem a Komisí týkající se sjednávání mezinárodních dohod obdobně i na dohody, jež spadají do její oblasti působnosti a u nichž je vyžadován souhlas Parlamentu. Evropský parlament bude v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU okamžitě a v plném rozsahu informován ve všech etapách tohoto postupu, a to i u dohod uzavřených v oblasti SZBP.

3.  Vysoká představitelka bude nadále vést podrobný dialog o všech dokumentech týkajících se strategických fází plánování finančních nástrojů (s výjimkou Evropského rozvojového fondu) a bude o nich poskytovat informace. Stejný postup se použije i pro veškeré konzultační dokumenty, jež jsou předkládány členským státům během přípravné fáze. Tímto postupem není dotčen výsledek jednání o oblasti působnosti a uplatňování článku 290 SFEU o aktech v přenesené pravomoci.

4.  Nadále se bude používat stávající systém poskytování důvěrných informací o misích a operacích SBOP (prostřednictvím zvláštního výboru Evropského parlamentu zřízeného interinstitucionální dohodou o EBOP z roku 2002). Vysoká představitelka může rovněž na žádost předsedy výboru AFET a v případě potřeby předsedy Evropského parlamentu poskytnout přístup k jiným dokumentům v oblasti SZBP dalším poslancům Evropského parlamentu, kteří je potřebují znát a kteří byli v případě, že se jedná o utajované dokumenty, náležitě bezpečnostně prověřeni v souladu s použitelnými pravidly, vyžaduje-li takový přístup výkon jejich institucionální funkce. Vysoká představitelka v této souvislosti přezkoumá a v nezbytných případech navrhne úpravu stávajících ustanovení o přístupu poslanců Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům a k informacím v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (interinstitucionální dohoda z roku 2002 o EBOP). Do provedení takové úpravy rozhodne vysoká představitelka o přechodných opatřeních, jež bude považovat za nezbytná, s cílem umožnit řádně určeným a oznámeným poslancům Evropského parlamentu, kteří vykonávají institucionální funkci, snadnější přístup k výše uvedeným informacím.

5.  Vysoká představitelka bude reagovat kladně na žádosti Evropského parlamentu o to, aby se nově jmenovaní vedoucí delegací v zemích a při organizacích, jež Parlament považuje za strategicky významné, dostavili předtím, než se ujmou své funkce, na zasedání výboru AFET za účelem výměny názorů (nikoli ke slyšení). Stejně tomu bude v případě zvláštních zástupců EU. Tyto výměny názorů budou probíhat ve formátu dohodnutém s vysokou představitelkou, jenž bude odpovídat citlivosti a důvěrnosti projednávaných témat.

6.  Pokud se vysoká představitelka nemůže zúčastnit rozpravy na plenárním zasedání Evropského parlamentu, určí svého zástupce z řad členů orgánů EU, kterým bude buď komisař, budou-li projednávány otázky spadající výlučně či převážně do oblasti působnosti Komise, nebo člen Rady pro zahraniční věci, budou-li projednávány otázky spadající výlučně či zejména do oblasti SZBP. V druhém případě bude tímto zástupcem v souladu s článkem 26 jednacího řádu Rady buď představitel rotujícího předsednictví, nebo představitel trojice předsednických zemí. Evropský parlament bude o rozhodnutí vysoké představitelky ohledně určeného zástupce informován.

7.  Za účelem pravidelného podávání informací umožní vysoká představitelka vystoupení vedoucích delegací, zvláštních zástupců EU, vedoucích misí SBOP a vyšších úředníků ESVČ na zasedáních příslušných parlamentních výborů a podvýborů.

8.  Pokud jde o vojenské operace SBOP financované členskými státy, budou informace i nadále poskytovány v souladu s bodem 4 prostřednictvím zvláštního výboru Evropského parlamentu zřízeného interinstitucionální dohodou o EBOP z roku 2002 s výhradou její revize.

9.  Evropský parlament bude konzultován ohledně určení a plánování volebních pozorovatelských misí a následných činností – v souladu s právem Parlamentu v oblasti rozpočtové kontroly příslušného finančního nástroje, tj. evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR). Hlavní pozorovatelé EU budou jmenování po konzultaci se skupinou pro koordinaci voleb a s náležitým předstihem před zahájením volební pozorovatelské mise.

10.  Vysoká představitelka bude hrát aktivní úlohu v nadcházejících jednáních o aktualizaci stávajících ujednání o financování SZBP obsažených v interinstitucionální dohodě z roku 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, a to na základě závazku ohledně otázek uvedených v bodě 1. Pro rozpočet SZBP se v plném rozsahu použije nový rozpočtový proces zavedený Lisabonskou smlouvou. Vysoká představitelka se rovněž zasadí o větší transparentnost rozpočtu SZBP, mimo jiné včetně možnosti identifikovat hlavní mise SBOP v rozpočtu (například současné mise v Afghánistánu, Kosovu a Gruzii) při zachování flexibility rozpočtu a potřeby zajistit pokračování již zahájených misí.

Prohlášení vysoké představitelky na plenárním zasedání Evropského parlamentu o základní organizaci ústředí ESVČ

Vysoká představitelka zřídí v rámci ESVČ útvary a funkce nezbytné k plnění jejích cílů a k posílení schopnosti EU vykonávat soudržnou vnější činnost, aniž by docházelo ke zdvojování činností. V případě potřeby zajistí, aby byly rozpočtovému orgánu předloženy příslušné návrhy.

Útvary a funkce budou postupně přizpůsobovány novým prioritám a vývoji.

Řešení krizí a budování míru: struktury SBOP budou součástí ESVČ tak, jak bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v říjnu roku 2009 a jak je uvedeno v rozhodnutí o ESVČ. Vhodným se jeví začlenění příslušných oddělení Komise zabývajících se reakcí na krize a budováním míru.

Vysoká představitelka zajistí, aby příslušná oddělení Komise převedená pod ESVČ, která se zabývají plánováním a programováním reakcí na krize, předcházením konfliktů a budováním míru, a struktury SBOP působily v úzké spolupráci a součinnosti v rámci přímé odpovědnosti a pod přímým vedením vysoké představitelky v rámci příslušné struktury. Tím samozřejmě není dotčena zvláštní mezivládní a unijní povaha politik.

Pod přímým vedením a v rámci odpovědnosti vysoké představitelky bude v plném rozsahu zajištěna koordinace mezi všemi útvary ESVČ, zejména mezi strukturami SBOP a ostatními příslušnými útvary ESVČ, přičemž budou zohledňována specifika těchto struktur.

Vysoká představitelka zajistí nezbytnou koordinaci mezi zvláštními zástupci EU a příslušnými odděleními ESVČ.

Vysoká představitelka bude přikládat vysokou prioritu prosazování lidských práv a řádné správy věcí veřejných na celém světě a podporovat začlenění této problematiky do vnějších politik prostřednictvím ESVČ. Na úrovni ústředí bude existovat struktura pro lidská práva a demokracii a na všech příslušných delegacích Unie budou kontaktní místa, jejichž úkolem bude sledovat situaci v oblasti lidských práv a podporovat účinné uskutečňování cílů politiky EU v oblasti lidských práv.

(1) Nařízení Rady (ES) č. 401/2004 ze dne 23. února 2004, kterým se při příležitosti přistoupení Kypru, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska zavádějí zvláštní dočasná opatření pro nábor úředníků Evropských společenství (Úř. věst. L 67, 5.3.2004, s. 1). (2) Úř. věst. Pro Úř. věst.: doplňte, prosím, poznámky pod čarou… (3) Úř. věst. … (4) Úř. věst. … (5) Úř. věst. L 322, 9.12.2009, s. 28. (6) Druhý pododstavec čl. 98 odst. 1 služebního řádu bude znít takto: ' Od 1. července 2013 zvažuje orgán oprávněný ke jmenování rovněž žádosti úředníků z jiných orgánů, aniž by jakoukoli z těchto kategorií upřednostňoval. (7) Úř. věst. L 327, 13.12.2007, s. 10. (8) Komise za tímto účelem učiní prohlášení v tom smyslu, že vysoký představitel bude mít v této oblasti nezbytnou pravomoc, a to v plném souladu s finančním nařízením. (9) Všechny lidské zdroje, k jejichž převedení má dojít, jsou financovány v rámci výdajového okruhu 5 (Správa) víceletého finančního rámce. (10) Označení „vysoká představitelka“ se v tomto prohlášení vztahuje na všechny funkce vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která je rovněž místopředsedkyní Evropské komise a předsedkyní Rady pro zahraniční věci, aniž jsou dotčeny konkrétní povinnosti v rámci jednotlivých funkcí, jež vykonává.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o evropském integračním procesu v případě Kosova

P7_TA(2010)0281 B7-0409/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví přijaté na zasedání Evropské rady v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, na němž bylo všem západobalkánským zemím přislíbeno, že budou moci přistoupit k Evropské unii,

–  s ohledem na závěry schůze Rady pro všeobecné záležitosti ze dne 7. prosince 2009, v nichž Rada, aniž by byla dotčena stanoviska členských států ke statusu Kosova, zdůrazňuje, že z perspektivy případného uvolnění vízového režimu by po splnění všech podmínek mělo těžit i Kosovo, a vyzývá Komisi, aby zaujala strukturovaný přístup, který přiblíží kosovské občany EU,

–  s ohledem na společnou akci Rady 2008/124/SZBP ze dne 4. února 2008 o misi Evropské unie na podporu právního státu v Kosovu EULEX KOSOVO pozměněnou společnou akcí 2009/445/SZBP ze dne 9. června 2009,

–  s ohledem na společnou akci Rady 2008/123/SZBP ze dne 4. února 2008, kterou byl jmenován zvláštní zástupce Evropské unie pro Kosovo, a rozhodnutí Rady 2010/118/SZBP ze dne 25. února 2010, jež prodlužuje mandát zvláštního zástupce Evropské unie pro Kosovo,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2009 nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010“ (KOM(2009)0533) a zprávu Komise o pokroku Kosova za rok 2009 a studii nazvanou Kosovo(1) – Plnění evropské perspektivy (KOM(2009)0534),

–  s ohledem na doporučení 2. zasedání meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ze dne 7. dubna 2009 a na 3. zasedání meziparlamentního shromáždění EP-Kosovo ze dne 23. června 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 k budoucnosti Kosova a úloze EU(2) a usnesení ze dne 5. února 2009 o Kosovu a úloze EU(3),

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244(1999),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1244/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se mění nařízení (EC) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni(4), a zejména jeho příloha I, v níž se odkazuje na osoby s bydlištěm v Kosovu (rezoluce RB OSN 1244 (1999)) z důvodů právní jistoty a bezpečnosti,

–  s ohledem na usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 8. října 2008 (A/RES/63/3), v němž žádá Mezinárodní soudní dvůr o odborné stanovisko ohledně souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti prozatímními orgány samosprávy Kosova s mezinárodními předpisy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o dokumentu Komise z roku 2009 o strategii rozšíření, který se týká zemí západního Balkánu, Islandu a Turecka(5),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu zvláštního vyslance OSN o budoucím statusu Kosova a na souhrnný návrh na řešení statusu Kosova ze dne 26. března 2007,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že územní stabilita západního Balkánu a integrace zemí tohoto regionu do EU patří mezi priority Evropské unie; vzhledem k tomu, že tyto priority mohou být zachovány pouze tehdy, bude-li členství v EU dosažitelným příslibem pro všechny země v regionu,

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství vždy obhajovalo udržitelnost multietnických států s několika náboženstvími na západním Balkáně na základě hodnot demokracie, tolerance a multikulturalismu,

C.  vzhledem k tomu, že občané Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Černé Hory mohou cestovat do EU bez víz od 19. prosince 2009 a očekává se, že totéž bude zakrátko možné i pro občany Albánie a Bosny a Hercegoviny; vzhledem k tomu, že obyvatelé Kosova nemohou zůstat za obyvateli dalších zemí v tomto regionu a nemohou být od nich izolováni, a proces uvolňování vízového režimu s Kosovem by tedy měl být zahájen co nejdříve, a to za předpokladu, že jsou splněna všechna nezbytná kritéria,

D.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní soudní dvůr byl požádán o odborné stanovisko ohledně souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti prozatímními orgány samosprávy Kosova s mezinárodními předpisy a čeká se na jeho závěry,

E.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí nezačlenit Kosovo do procesu uvolňování vízového režimu je projevem vážného protiřečení v kosovské strategii EU, které spočívá v rozporu mezi obrovským objemem pomoci z hlediska zdrojů a pracovníků na jedné straně a udržováním zavřených hranic pro všechny, jejichž práce by mohla přispět k rozvoji, na straně druhé,

1.  bere na vědomí prohlášení nezávislosti Kosova ze dne 17. února 2008, které uznalo 69 zemí; konstatuje, že 22 členských států EU uznalo Kosovo jako nezávislý stát a 5 států nikoli; vyzývá členské státy, aby pro zajištění větší účinnosti politik EU pro všechny občany v Kosovu lépe sjednotily postoj ke Kosovu s cílem umožnit přistoupení Kosova k EU; vítá konstruktivní přístup ke Kosovu, který zdůraznilo španělské předsednictví, přestože jeho země neuznala nezávislost Kosova; přivítal by uznání nezávislosti Kosova všemi členskými státy;

2.  upozorňuje na zcela rozhodující důležitost procesu integrace všech zemí regionu do EU pro zajištění stability v tomto regionu; zdůrazňuje, že perspektiva přistoupení k EU je významným motivačním prvkem k provedení nezbytných reforem v Kosovu, a žádá, aby byla přijata praktická opatření, která zajistí, aby uplatňováním lidských práv a posílením právního státu získala tato perspektiva pro občany Kosova konkrétní podobu; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby informovala orgány Kosova o tom, jaké kroky je nezbytné přijmout předtím, než Komise připraví plán pro uvolnění vízového režimu, a aby vypracovala tento plán, jakmile budou nezbytné kroky přijaty;

3.  konstatuje, že většina sousedních zemí uznala nezávislost Kosova a udržují mezi sebou dobré sousedské vztahy; bere na vědomí, že Kosovo se stalo členem Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a dalších mezinárodních organizací;

4.  znovu opakuje své stanovisko vyjádřené v usneseních ze dne 29. března 2007 a 5. února 2009, že zamítá možnost rozdělení Kosova;

5.  je znepokojen vývojem vztahů se Srbskem a zdůrazňuje, že dobré sousedské vztahy jsou základním kritériem případného přijetí Srbska a Kosova i všech dalších zemí této oblasti do EU; přestože chápe emocionální dozvuky v důsledku války, jež proběhla v roce 1999, a chápe, že oficiální uznání Kosova není v této chvíli pro bělehradskou vládu přijatelnou možností, žádá nicméně Srbsko, aby k otázce statutu zaujalo pragmatický přístup; vítá v tomto ohledu podpis protokolu o policejní spolupráci s misí EULEX a vyzývá k větší spolupráci s touto misí; kromě toho vyzývá Srbsko, aby se zdrželo blokování členství Kosova v mezinárodních organizacích a zejména jeho nedávné žádosti o členství ve Světové zdravotnické organizaci; zdůrazňuje, že konflikt má také dopad na regionální obchod a spolupráci v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA), což má negativní vliv na hospodářství zemí tohoto regionu; vyzývá všechny zainteresované strany, aby přijaly pragmatický přístup k umožnění integrace Kosova v rámci regionu; zdůrazňuje v této souvislosti, že očekávané odborné stanovisko Mezinárodního soudního dvora o zákonnosti vyhlášení nezávislosti Kosova by nemělo bránit zainteresovaným stranám se jasně zavázat k účinné přeshraniční, regionální a místní spolupráci v nejlepším zájmu všeho obyvatelstva v Kosovu i sousedních zemích;

6.  připomíná, že každá země, která si přeje stát se členem EU, musí splnit přístupová kritéria, a že v případě západního Balkánu je rámcem jednání s EU proces stabilizace a přidružení; zdůrazňuje, že jedním ze tří důležitých cílů procesu stabilizace a přidružení je regionální spolupráce;

7.  zdůrazňuje, že regionální integrace a spolupráce je zásadní jak pro evropskou bezpečnost a stabilitu, tak pro vytváření příznivého kontextu pro normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem; zastává názor, že by byl žádoucí ucelený návrh týkající se bezpečnosti a spolupráce na západním Balkáně;

8.  vyzývá k posílení přeshraniční spolupráce, zejména na místní úrovni, mezi Srbskem a Kosovem v otázkách, kterým jejich občané přikládají význam, jako jsou životní prostředí, infrastruktura a obchod;

9.  konstatuje, že některé členské státy uplatňují jednotně opatření pro zjednodušení vízového režimu, zatímco osm členských států stále požaduje vízové poplatky v plné výši; vyzývá členské státy EU a Komisi, aby vynaložily veškeré úsilí o rychlé přijetí jednotných, dočasně platných, zjednodušených postupů s cílem usnadnit občanům Kosova cestování, zejména s ohledem na možnosti, které nabízí nový kodex o vízech;

10.  vítá místní volby, které proběhly dne 15. listopadu 2009, jako první volby, za něž nesla politickou odpovědnost nová vláda Kosova; vítá skutečnost, že volby proběhly v obecně klidné a dobré atmosféře; zdůrazňuje nicméně, že byla hlášena řada nesrovnalostí; vyzývá orgány, aby neprodleně provedly doporučení mezinárodního společenství, včetně nezbytných úprav volebního práva s cílem objasnit, které soudní instance se zabývají stížnostmi, a jasně rozdělit pravomoci mezi ústřední volební komisi a komisí pro stížnosti a odvolání, aktualizovat seznam voličů a zajistit důslednou osvětu voličů; zdůrazňuje, že s ohledem na nadcházející všeobecné volby je krajně důležité, aby existovala politická vůle pokračovat v těchto reformách a aby byli povoláni k odpovědnosti ti, kteří jsou odpovědní za volební podvody;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že Bělehrad nadále podporuje paralelní struktury v srbských enklávách, čímž zpochybňuje a oslabuje pravomoci nově vytvořených samosprávných celků; vyzývá Srbsko, aby přijalo konstruktivnější postoj a přestalo podporovat tyto struktury;

12.  znovu zdůrazňuje důležitost účinného provádění decentralizačního procesu a s radostí vítá hojnou účast kosovských Srbů z území na jih od řeky Ibar na posledních volbách, což považuje za krok k budování jejich udržitelné budoucnosti v zemi; naléhavě žádá vládu, aby plně podpořila nově zvolené vedení v těchto samosprávných celcích poskytnutím dostatečných finančních prostředků a politické podpory, aby mohly rychle zřídit nezbytné struktury a začít poskytovat za pomoci Komise důležité služby; považuje účinné fungování samosprávných celků za základní předpoklad účasti kosovských Srbů v politickém procesu a v administrativních strukturách Kosova; vyzývá mezinárodní společenství, aby podpořilo rozvojové a infrastrukturní projekty, které začínají realizovat nově vytvořené samosprávní celky; s cílem zabránit střetu s paralelně fungujícími strukturami, zejména v oblasti vzdělávání a zdravotní péče, žádá vládu, aby s pomocí zvláštního zástupce Evropské unie / představitele mezinárodního společenství navrhla strategii, jak v otázce těchto struktur postupovat;

13.  vítá otevření Evropského domu v severním Kosovu, je však znepokojen situací v severním Kosovu, které dosud trpí vážnými nedostatky z hlediska právního státu, rostoucím tlakem radikálních skupin a organizovaného zločinu na občanskou společnost a jejím zastrašováním; zdůrazňuje proto, jak je potřebné, aby Rada zajistila funkčnost mise na podporu právního státu na celém území Kosova, a žádá Komisi, aby zdůraznila význam její práce ve prospěch srbské komunity na severu a připomenula všem zúčastněným stranám, že místní, regionální a přeshraniční spolupráce je přínosem pro obyvatelstvo jako celek; v tomto ohledu vítá registraci obchodního zboží na celních přechodech 1 a 31, což napomohlo k omezení pašování v této oblasti, a vyzývá k zavedení dalších opatření, jejichž cílem bude znovuzavedení výběru celních poplatků; vyjadřuje obavu z problému stávajícího fungování soudnictví v mitrovické oblasti a vyzývá misi EULEX, vládu Kosova a zástupce komunity kosovských Srbů, aby dokončili dohodu o zaměstnání a jmenování soudců a žalobce na soudě v Severní Mitrovici z řad kosovských Srbů; podporuje plán na znovuzačlenění severu do politických a administrativních struktur Kosova a žádá, aby znovuzačlenění bylo provedeno s řádným přihlédnutím k citlivé problematice srbské menšiny s cílem zlepšit a posílit služby veřejné správy v regionu a zlepšit životní podmínky zdejších občanů, a to způsobem, který umožní samosprávu ve velké řadě oblastí; vyzývá misi EULEX, aby usilovala o zintenzivnění své činnosti na severu, zejména s cílem posílit dobré mezietnické vztahy, a aby informovala obyvatelstvo o důvodu akce EU a o pokračující misi na podporu právního státu;

14.  Je velice znepokojen smrtelným výbuchem na severu Mitrovice dne 2. července 2010 během demonstrací proti otevření střediska státní správy, jež zabil jednoho člověka a zranil deset dalších osob a útokem ze dne 5. července 2010 na etnicky srbského člena poslanecké sněmovny Kosova; důrazně odsuzuje veškeré akty násilí a vyzývá strany, aby jednaly zodpovědně; naléhá na misi EULEX, aby učinila veškeré úsilí ke zmírnění napětí a zamezení dalšímu násilí a vyzývá kosovskou policii, aby s pomocí mise EULEX začala s nestranným vyšetřováním událostí, s cílem postavit pachatele před soud;

15.  zdůrazňuje, že úspěch mise EULEX, jejímž úkolem je prosazování právního státu, je důležitý pro udržitelný rozvoj, konsolidaci orgánů a stabilitu Kosova a pro splnění cíle EU jakožto celosvětového hráče, jímž je upevňování míru; zdůrazňuje odpovědnost mise EULEX, pokud jde o její výkonné pravomoci a její mandát ke sledování, odbornému vedení a poskytování poradenství; v této souvislosti vyzývá misi EULEX k přijetí konkrétních opatření, která napomohou k tomu, aby se pokročilo s případy korupce ve vysokých kruzích; uznává významný pokrok, jehož bylo dosaženo v některých oblastech, jako např. policejní a celní služby, zdůrazňuje však, že je třeba pracovat intenzivněji, aby mise mohla konečně začít prokazovat hmatatelnější výsledky v dalších oblastech, zejména v případech korupce ve vysokých kruzích, v oblasti organizovaného zločinu a válečných zločinů; vítá proto rozhodnutí mise EULEX zabývat se rovněž případy možné korupce v těch nejvyšších vládních kruzích a na úrovni nejvyšších správních orgánů, a zdůrazňuje, že je nezbytné se i nadále ubírat touto cestou, má-li se zajistit důvěryhodnost mise EULEX a zviditelnit její činnost; zdůrazňuje, že v této souvislosti je velmi důležité věnovat zvláštní pozornost oblasti zadávání veřejných zakázek a že EULEX musí pokračovat v oblasti potírání organizovaného zločinu v zájmu dosažení konkrétních výsledků přímo na místě; v tomto ohledu je znepokojen velkým množstvím nevyřešených případů, jehož důvodem bylo neočekávané převedení velkého počtu případů na misi EULEX prozatímní správní misí OSN v Kosovu; zdůrazňuje, že počet soudců a žalobců, který byl nabídnut misi EULEX, je nedostatečný, a vyzývá členské státy, aby vyslaly požadovaný počet odborníků nebo zajistily, aby s nimi byla uzavřena smlouva; zdůrazňuje význam snížení administrativní zátěže v rámci mise EULEX; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pro účinné fungování mise jsou nezbytné kompetentní interní vedení, koordinace a spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba, aby práce mise EULEX byla transparentní a odpovědná a aby se citlivě zacházelo s politickým kontextem její činnosti s cílem posílit legitimitu mise v očích občanů; kromě toho zdůrazňuje, že je důležité udržovat bezprostřední komunikaci s vládou Kosova, jejími občany a sdělovacími prostředky; vyzývá misi EULEX, aby občany Kosova obeznamovala s výsledky, jichž dosáhla, a aby také usilovala o získání větší důvěry a věnovala pozornost očekávání občanů; vítá nedávné vytvoření kontrolní komise pro dodržování lidských práv, která bude mít za úkol šetřit stížnosti občanů, kteří tvrdí, že mise EULEX porušila při uplatňování svého výkonného mandátu jejich lidská práva;

16.  vyzývá své příslušné subjekty, zejména podvýbor pro bezpečnost a obranu, aby zintenzívnily dohled nad misí EULEX, a to případně ve spolupráci s kosovskou občanskou společností; za tímto účelem vyzývá Radu, aby Parlamentu předložila všechna řádná i mimořádná hodnocení a hodnotící zprávy týkající se mise EULEX;

17.  bere na vědomí úsilí, které Srbsko i Kosovo vynakládá, aby byly prostřednictvím „pracovní skupiny pro osoby nezvěstné v důsledku událostí v Kosovu“ nalezeny osoby, které jsou pohřešovány od konfliktu v letech 1998–1999; zdůrazňuje, že je důležité tuto otázku vyřešit tím, že se od konfliktu odehrávajícího se v letech 1998–1999 pokročí dále; dále bere na vědomí přibližně 1 862 případů stále nezvěstných osob a vyzývá Kosovo i Srbsko, aby co nejvíce zintenzívnily jak vzájemnou spolupráci, tak i spolupráci s mezinárodním výborem Červeného kříže, misí EULEX a dalšími subjekty, s cílem pátrat po těchto osobách;

18.  zdůrazňuje, že rok 2010 je jak pro kosovskou vládu, tak pro všechny úrovně správy rozhodujícím rokem pro dosažení pokroku při provádění klíčových reforem v oblastech, jako je boj proti korupci a organizovanému zločinu, decentralizace a reforma veřejné správy; zdůrazňuje, že má-li být postup provádění reforem úspěšný, musí být založen na důkladné diskuzi týkající se návrhů právních předpisů, do níž se zapojí všechny zúčastněné strany, včetně všech složek občanské společnosti; kromě toho připomíná vládě Kosova, že by měla věnovat zvláštní pozornost neprodlenému a účinnému provádění právních předpisů, bez něhož by přijetí právního rámce nemělo žádný skutečný dopad na situaci v zemi;

19.  je velice znepokojen rozsáhlou korupcí, která zůstává společně s organizovaným zločinem jedním z největších problémů v Kosovu, a požaduje, aby byly učiněny okamžité kroky k řešení tohoto problému, a sice aby byl zlepšen právní rámec pro boj proti korupci, byla přijata protikorupční strategie a akční plán a byla posílena spolupráce s policejními a soudními orgány ve všech zemích tohoto regionu; je hluboce znepokojen nedávným krveprolitím, k němuž došlo u hranic Kosova v důsledku násilného incidentu, a vyzývá k okamžitému přijetí opatření, která by v budoucnu podobným incidentům zabránila a která by učinila přítrž pašování zbraní, jež přispívá k destabilizaci západobalkánského regionu; vítá zřízení zvláštního protikorupčního útvaru v rámci zvláštního úřadu státního žalobce v Kosovu, zdůrazňuje však, že je nezbytné zapojení všech ministrů příslušných oddělení, aby tento útvar mohl pracovat účinně, a že všichni zaměstnanci, kteří pracují na jednotlivých případech, musí být bezúhonní; požaduje urychlené přijetí právních předpisů upravujících financování politických stran, které by účinným a transparentním způsobem stanovily pravidla pro nakládání s finančními prostředky stran a zajistily by úplné zveřejnění jejich finančních výkazů;

20.  zdůrazňuje zásadní význam reformy soudních orgánů a státních zastupitelství, které se stále ještě nacházejí v rané fázi vývoje, aby se zajistila nezávislost a profesionální přístup soudců a žalobců a občané mohli znovu získat důvěru v právní stát; v tomto ohledu vítá jmenování veřejného ochránce práv, soudců vrchního soudu, státních žalobců v rámci úřadu státního zastupitelství a žalobců zvláštního úřadu státního žalobce v Kosovu; je znepokojen skutečností, že nedostatky v systému ochrany svědků tvoří i nadále překážku bránící spravedlnosti u těch nejzávažnějších trestných činů; žádá přijetí a urychlené provedení zákona o soudech a zavedení účinného systému ochrany svědků a soudců; v tomto smyslu naléhá na zástupce mise EULEX, aby i nadále zveřejňovali zprávy o úkolech v oblasti právního státu, které je třeba v Kosovu ještě vykonat;

21.  žádá, aby bylo vyvinuto další úsilí ke zrychlení reformy veřejné správy s cílem vytvořit systém s odborně připravenými a nezávislými státními úředníky, kteří budou uznávat rovnoprávnost mezi ženami a muži a mezi nimiž budou zastoupeny různé etnické skupiny obyvatel v Kosovu; zdůrazňuje, že je nezbytné v této souvislosti přijmout a provádět legislativní rámec a věnovat odpovídající pozornost tomu, aby byly zajištěny lidské zdroje a k tomu potřebné finanční prostředky; je znepokojen politickým ovlivňováním, k němuž dochází při jmenování osob na klíčové pozice ve státní službě, a žádá, aby byla těmto praktikám, jež závažným způsobem narušují fungování státní správy, učiněna přítrž;

22.  naléhavě žádá vládu Kosova, aby zajistila pluralitu médií, finanční a vydavatelskou nezávislost sdělovacích prostředků bez politických tlaků a transparentnost v otázce vlastnictví a financování; žádá, aby bylo dodržováno pracovní právo novinářů a byly přijaty účinné postupy na ochranu investigativních novinářů před nebezpečím; zdůrazňuje význam veřejných vysílacích stanic při poskytování vysoce kvalitních a nezávislých informací všemu obyvatelstvu a je znepokojen neexistencí udržitelného finančního systému, který by toto umožňoval; vítá investice vlády Kosova do oblasti přístupu k internetu; naléhá na tuto vládu, aby zajistila ještě dostupnější přístup k internetu pro občany Kosova; zdůrazňuje významnou roli necenzurovaného přístupu k internetu pro podnikatelskou a politickou sféru, a to zejména s cílem zvýšit účast mladých občanů v době konání voleb; vyjadřuje politování nad tím, že vláda Kosova náhle znemožnila přístup k systému mobilní komunikace na severu země;

23.  vyzývá k podpoře a posílení poslanecké sněmovny Kosova, aby mohla účinným způsobem vykonávat své legislativní funkce a provádět demokratickou kontrolu vládních politických a rozpočtových činností; v tomto ohledu požaduje zavedení jednorázového twinningového programu s cílem nabídnout administrativním pracovníkům sněmovny Kosova možnost stáže v Evropském parlamentu a vyzývá parlamenty členských států, aby vytvořily twinningové programy s cílem nabídnout členům poslanecké sněmovny a administrativním pracovníkům Kosova příležitost výměnných pobytů a budování kapacit v oblasti parlamentních postupů tvorby právních předpisů a kontroly, zejména v případě zastoupení menšin ve sněmovně a opozičních skupin;

24.  vyjadřuje uspokojení nad pokrokem, kterého vláda Kosova dosáhla s ohledem na přijetí právních předpisů na ochranu lidských práv, a vyzývá ji, aby neprodleně přijala zbývající právní předpisy; konstatuje však, že provádění právního rámce je nadále neuspokojivé a celkový pokrok je pomalý; požaduje aktivnější politiky, jejichž cílem bude boj proti veškeré diskriminaci (na základě etnického původu, náboženství, sexuální orientace, zdravotního postižení a jiné) a zajištění genderové rovnováhy i aktivní účasti menšin na politickém životě a v administrativních strukturách, ať už na celostátní nebo místní úrovni; zdůrazňuje význam, který má v tomto procesu vzdělávání; vyzývá vládu Kosova, aby menšinám zajistila vzdělávání v jejich jazyce, a to včetně osnov a učebnic, které jim pomohou zachovat jejich kulturu a identitu, a aby jim poskytla pomoc při rozvoji lidských zdrojů;

25.  je znepokojen vysokým výskytem domácího násilí, diskriminací žen a obchodováním s lidmi, zejména s dívkami a ženami za účelem sexuálního vykořisťování; žádá, aby byly učiněny aktivní kroky k zajištění rovnosti mezi ženami a muži a k účinné ochraně práv žen a dětí;

26.  zdůrazňuje velice složitý odkaz ozbrojeného konfliktu, který narušil víru veřejnosti v možnost mírového řešení konfliktů jak mezi různými sociálními skupinami, tak v soukromém životě;

27.  zdůrazňuje, že nestabilní politická situace, výskyt střetů mezi národnostními skupinami v některých regionech a špatné hospodářské podmínky brání trvalému návratu uprchlíků, a žádá, aby bylo vyvinuto větší úsilí s cílem tuto situaci zlepšit;

28.  poukazuje na obtížnou situaci a diskriminaci, kterým čelí menšiny a zejména Romové, pokud jde o přístup ke vzdělávání, bydlení, sociálním službám a zaměstnání; vítá iniciativu Komise, jejímž cílem je zrušení táborů postavených na olovem zamořené půdě na severu regionu Mitrovica a přesídlení rodin, které v těchto táborech přebývají, a vyzývá k neprodlenému provedení této iniciativy; sdílí obavy, které vyjádřil komisař Rady Evropy pro lidská práva, a sice že Kosovo zatím není s to poskytnout řádné podmínky pro opětovné začlenění násilně vystěhovaných Romů, a naléhavě žádá členské státy, aby upustily od tohoto postupu; bere v tomto ohledu na vědomí dohodu, které bylo dosaženo mezi německými a kosovskými orgány, o postupném navrácení 14 000 uprchlíků do Kosova, z nichž asi 10 000 jsou Romové, a naléhavě žádá Komisi, aby posílila asistenční programy pro konkrétní případy; vyzývá země účastnící se iniciativy Desetiletí romské integrace, aby umožnily zapojení Kosova do programů v rámci této iniciativy;

29.  zdůrazňuje, že vzdělávání má zásadní význam jak pro poskytování dovedností mladým lidem, které jsou nezbytné na trhu práce, tak pro podporu usmíření mezi národnostními skupinami; v tomto ohledu vyzývá k postupnému zavádění společných tříd, v nichž se budou vyučovat menšinové jazyky, a to zejména srbština v případě žáků albánského původu a albánština v případě žáků všech menšin; vítá nedávné otevření Mezinárodní obchodní školy v Mitrovici, která kromě toho, že představuje významnou mezinárodní investici do místního hospodářství, přivádí studenty ze všech komunit, klade si za cíl zajistit mladým lidem vyhlídky do budoucnosti tím, že podporuje podnikání, a seznamuje je s evropskými profesionálními standardy, pokud jde o řízení podniků, řízení v oblasti životního prostředí a veřejnou správu;

30.  zdůrazňuje, že respektování kulturní rozmanitosti bylo vždy jednou z hlavních zásad evropského projektu a že náboženské a kulturní dědictví je nezbytným předpokladem pro dosažení míru a bezpečnosti v regionu; zdůrazňuje, že odpovídající ochrana kulturního dědictví je důležitá pro všechny kosovské komunity; vyzývá vládu Kosova, aby přistoupila k plánované institucionální reformě v oblasti kulturního dědictví; zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro provedení právních předpisů v oblasti kulturního dědictví je přijetí seznamu objektů kulturního dědictví; vítá činnost vyvíjenou zprostředkovatelem pro ochranu náboženského a kulturního dědictví srbské pravoslavné církve a vyzývá všechny zúčastněné strany k aktivní spolupráci s tímto subjektem;

31.  zdůrazňuje, že akademické výměny musí být podporovány a propagovány prostřednictvím programů jako Erasmus Mundus, aby obyvatelé Kosova měli možnost získat kvalifikaci a zkušenosti v EU a aby se posílily jejich kontakty s občany EU;

32.  vyzývá kosovské orgány, aby aktivně podporovaly občanskou společnost a její účast na vytváření sociálních a hospodářských politik, přičemž by měla být plně podporována svoboda projevu a sdružování, zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají občanská společnost a nevládní organizace v procesu usmíření mezi etnickými skupinami, a vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční podporu věnovanou na jejich činnost; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit tyto otázky do ročního plánu pro Kosovo v rámci nástroje předvstupní pomoci; poznamenává, že mezi jednotlivci z různých národnostních skupin existují dobré osobní a hlavně obchodní vztahy a že by kosovské orgány, občanská společnost a mezinárodní společenství měly vyvinout větší úsilí o podporu místních projektů, které posilují tento druh spolupráce;

33.  je vážně znepokojen skutečností, že Kosovo zůstává nadále jednou z nejchudších zemí Evropy s nezaměstnaností převyšující 40 %; zdůrazňuje, že tato situace je neudržitelná a že špatné životní podmínky mají za následek narůstající nespokojenost ve společnosti; vyzývá k přijetí okamžitých opatření na zlepšení účinnosti sociálních systémů s cílem vytvořit systém podpory pro zranitelné skupiny společnosti a prosazovat aktivní politiky zaměstnanosti, které povedou ke snížení nezaměstnanosti; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby plně využila nástroje předvstupní pomoci k podpoře sociálně-hospodářského rozvoje Kosova, zejména s ohledem na mládež; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly co největší počet občanů Kosova jako sezónní pracovníky a v odvětvích vyznačujících se nedostatkem pracovních sil;

34.  považuje hospodářský rozvoj za klíčový předpoklad řešení důležitých problémů v zemi, včetně jeho důležitého přínosu pro zlepšení situace žen a menšin a podporu vztahů mezi jednotlivými etnickými skupinami; zdůrazňuje v tomto ohledu důležitost zemědělského odvětví; vítá skutečnost, že se pracuje na přípravě řady právních předpisů a vyzývá k jejich rychlému přijetí; zdůrazňuje nicméně, že účinné provádění již přijatých právních rámců je základním předpokladem k tomu, aby se zlepšily podmínky na tomto území;

35.  zdůrazňuje, že Kosovo by mělo zvolit vhodné hospodářské politiky, které zajistí udržitelný hospodářský růst, ochranu životního prostředí a vytváření pracovních míst a snížení sociálního vyloučení; vyzývá kosovské orgány, aby zlepšily hospodářské prostředí pro zahraniční investice a transparentnost obchodních vztahů;

36.  požaduje přijetí aktivních opatření v oblasti energetiky, aby se zajistila energetická bezpečnost nezbytná pro rozvoj Kosova; zdůrazňuje, že rozsáhlé potřeby v oblasti energetické infrastruktury nabízí příležitost diversifikovat dodávky energie tak, aby zahrnovaly více ekologických zdrojů, modernizovat a zvýšit energetickou účinnost elektrické sítě a uplatnit nejlepší dostupné technologie, a to i v rámci plánovaných uhelných elektráren; žádá, aby byla s okamžitou platností uzavřena elektrárna Kosovo A a co nejdříve také Kosovo B, aniž by to mělo nepříznivý vliv na uspokojování energetických potřeb v zemi;

37.  vyzývá kosovské orgány, aby pokračovaly v investování do energie z obnovitelných zdrojů a ve snaze o navázání regionální spolupráce v této oblasti;

38.  poukazuje na to, že dopravní politika Kosova se dosud zaměřovala na budování silnic; lituje špatného stavu veřejné dopravy, zejména železnic; vyzývá kosovskou vládu, aby plně využívala prostředků z nástroje předvstupní pomoci k rozvoji, zdokonalování a modernizaci železniční sítě a ke zlepšování spojení se sousedními zeměmi jak v osobní, tak nákladní dopravě tak, aby bylo dosaženo udržitelné mobility;

39.  vyjadřuje znepokojení nad rozsáhlými ekologickými problémy, které se týkají půdy, ovzduší i vodních zdrojů, a vyzývá vládu, aby revidovala a prováděla legislativní rámec s cílem sjednotit jej s normami EU a aby zavedla osvětu v oblasti ochrany životního prostředí jako klíčovou součást vzdělávacího systému;

40.  zdůrazňuje, že je nezbytné sjednotit přítomnost EU v Kosovu s vývojem evropské služby pro vnější činnost, sestavováním delegací EU ve světě a přeměnou kontaktního úřadu Evropské komise na delegaci EU, aby se zlepšila účinnost a koordinace činnosti EU v Kosovu; bere na vědomí otevření nové kanceláře EU v Bělehradě v rámci mandátu ZZEU v Kosovu, která bude provozovat činnost nezávisle na stávající delegaci EU v Srbsku;

41.  vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností spojenou s posledním rozšířením mandátu ZZEU v Kosovu, včetně podstatného nárůstu položek; připomíná, že přijetí nové interinstitucionální dohody týkající se rozpočtových záležitostí bude muset v plné míře odpovídat požadavkům EP, pokud jde o informace, neboť bude muset zohlednit Lisabonskou smlouvu;

42.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě a Komisi, zvláštnímu zástupci Evropské unie / mezinárodnímu civilnímu zástupci v Kosovu, vládě a poslanecké sněmovně Kosova, vládě Srbska, členům mezinárodní řídící skupiny pro Kosovo a Radě bezpečnosti OSN.

(1) Podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999). (2) Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 207. (3) Úř. věst. C 67 E, 18.3.2010, s. 126. (4) Úř. věst. L 336, 18.12.2009, s. 1. (5) Příjaté texty, P7_TA(2009)0097.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o Albánii

P7_TA(2010)0282 B7-0408/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví vydané v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010“ (KOM(2009)0533) a k němu připojenou zprávu o pokroku Albánie za rok 2009 (SEK(2009)1337) ze dne 14. října 2009,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/210/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství s Albánií o zrušení rozhodnutí 2006/54/ES(1),

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru stabilizace a přidružení EU – Albánie, která se konala ve dnech 3. a 4. května 2010,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady stabilizace a přidružení EU – Albánie, které se konalo dne 18. května 2009,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/821/ES ze dne 8. listopadu 2007 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o usnadnění udělování víz(2),

–  s ohledem na doporučení 16. zasedání meziparlamentního shromáždění EP – Albánie, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2009,

–  s ohledem na své rozhodnutí zintenzivnit politický dialog s Albánií na parlamentní úrovni v reakci na vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1709(2010) o fungování demokratických institucí v Albánii,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že obnovený konsenzus v otázce rozšíření vyjádřený v závěrech Evropské rady ze dnů 14. a 15. prosince 2006 znovu potvrzuje, že budoucnost zemí západního Balkánu je v EU,

B.  vzhledem k tomu, že vidina integrace do EU představuje pro západní Balkán motivaci k provedení různých reforem a měla by konstruktivním způsobem zlepšovat schopnost této oblasti dosáhnout míru, stability a předcházet konfliktům, k prohlubování dobrých sousedských vztahů a k řešení hospodářských a sociálních problémů prostřednictvím udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že mají-li být vyhlídky na členství v EU realistické, nestačí pouze administrativní či technické postupy, nýbrž je zapotřebí, aby příslušní tvůrci politiky v členských státech přijali skutečný politický závazek,

C.  vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2009 vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení s Albánií; vzhledem k tomu, že tato země požádala dne 28. dubna 2009 o členství v EU a dne 14. dubna 2010 předložila Komisi vyplněný předvstupní dotazník; vzhledem k tomu, že Komise v současnosti připravuje své stanovisko k této záležitosti,

D.  vzhledem k tomu, že pokrok každé země na cestě ke vstupu do EU závisí na jejím úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek spojených s procesem stabilizace a přidružení,

1.  v souladu se závěry zasedání Evropské rady konaného v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, se salcburským prohlášením ze dne 11. března 2006 a následnými příslušnými závěry ze zasedání Rady potvrzuje, že plně podporuje žádost Albánie o členství v EU (a budoucí členství všech ostatních západobalkánských zemí), jakmile bude náležitě politicky stabilní a bude splňovat kodaňská kritéria;

2.  uznává pokrok, jehož Albánie dosáhla v rámci reformního procesu, avšak zdůrazňuje, že je nutné vyvinout další značné úsilí potřebné jak k posílení demokracie a právního státu, tak k udržitelnému rozvoji země;

3.  s uspokojením bere na vědomí, že Albánie zaslala Komisi dne 14. dubna 2010 vyplněný dotazník v rámci přípravy stanoviska k žádosti Albánie o členství v EU, a současně zdůrazňuje, že pokrok kandidátské země na cestě k členství v EU záleží na schopnosti této země plnit kodaňská kritéria, včetně existence stabilních institucí zaručujících demokracii;

4.  vyjadřuje naději, že albánská vláda a opozice jasně chápou, že překonání stávajících politických rozporů má zásadní význam pro pokrok země na cestě k integraci do EU a pro posílení evropských ambicí albánských občanů; připomíná závěr ze zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci, které se konalo dne 14. června 2010, že je nejvyšší čas najít řešení současné politické krize, jehož základ obstojí ve zkoušce času, a že je společnou odpovědností albánské vlády a opozice, aby transparentně a při plném dodržování albánské ústavy neprodleně nalezly řešení a postupy, které tato země bude potřebovat na své cestě do EU;

5.  vyjadřuje politování nad politickou krizí, která v Albánii vypukla po parlamentních volbách v červnu 2009, a zdůrazňuje, že plně funkční a reprezentativní instituce (zejména parlament) jsou ústřední oporou pevného demokratického systému a že jako klíčová priorita evropského partnerství představují důležité politické kritérium integrace do EU; vítá rozhodnutí opozice podílet se aktivně na činnosti albánského parlamentu, lituje však skutečnosti, že navzdory nedávným rozhovorům zprostředkovaným EU nebylo dosud dosaženo konsenzu ohledně voleb v roce 2009; naléhavě žádá všechny politické strany, aby převzaly odpovědnost a zapojily se do konstruktivního politického dialogu, včetně diskusí o novém volebním zákoně, který by zajistil plně transparentní průběh budoucích voleb; zdůrazňuje, že východisko z patové situace lze nalézt pouze tehdy, bude-li v plné míře dodržována ústava a zásady transparentnosti;

6.  je toho názoru, že je třeba co nejdříve realizovat základní dohodu o zřízení parlamentní vyšetřovací komise, jejímž úkolem bude prošetřit průběh parlamentních voleb v roce 2009, jejíž předseda a většina členů budou vybráni z řad opozice a která bude pověřena mandátem prošetřit materiál týkající se voleb; zdůrazňuje, že tato vyšetřovací komise by měla předložit své závěry včas, aby parlament mohl na základě jejích zjištění a návrhů předložených Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva přijmout nové právní předpisy s dostatečným předstihem před příštími místními a regionálními volbami;

7.  vyzývá vládu a opozici, aby se v případě, že se nepodaří nalézt řešení bez pomoci z vnějšku, dohodly na mediaci, např. společném přizvání zástupců Rady Evropy nebo Evropského parlamentu;

8.  naléhavě žádá albánské orgány, aby co nejdříve navrhly a provedly reformu parlamentního jednacího řádu, založenou na konsenzu, která zajistí transparentnost ve vztahu k administrativním a finančním zdrojům, kvalitní právní předpisy vycházející z hlubokých odborných znalostí, posílené kontrolní funkce parlamentu a odpovídající práva a zastoupení opozice v parlamentních výborech a činnostech; vyzývá obě strany, většinu i opozici, aby vedly konstruktivní dialog s cílem zajistit otevřený a transparentní legislativní proces, v rámci něhož budou probíhat konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami a subjekty občanské společnosti a který by měl bez dalšího odkladu vést k přijetí a schválení klíčových právních předpisů, včetně zákonů, jež vyžadují schválení 3/5 většinou;

9.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo ve zdokonalování právního a správního rámce volebního procesu, a bere na vědomí celkově pozitivní hodnocení Benátské komise, jež vyjádřila ve svém společném stanovisku k volebnímu zákonu Albánské republiky; dále konstatuje, že podle hodnocení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva sice splnily parlamentní volby v červnu 2009 většinu mezinárodních standardů, avšak nezvýšily důvěru ve volební proces; upozorňuje na nutnost plně uplatňovat doporučení uvedená v závěrečné zprávě o parlamentních volbách z roku 2009, kterou vydal Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, a vyzývá většinu i opozici v albánském parlamentu, aby okamžitě přistoupily k uplatňování těchto doporučení v plném rozsahu;

10.  vyjadřuje zklamání nad tím, že na schůzích parlamentního právního výboru, které proběhly před plenárním zasedáním albánského parlamentu konaným dne 18. března 2010, se většina a opozice neshodly na návrzích týkajících se vyšetřovací komise k volbám z roku 2009;

11.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dosáhnout konsenzu napříč stranami v otázce hospodářských, politických a sociálních reforem, které by zlepšily blahobyt albánských občanů a umožnily této zemi pokročit na její cestě k členství v EU;

12.  vítá skutečnost, že dne 27. května 2010 byl přijat legislativní návrh Komise o uvolnění vízového režimu, a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících měsících prověřila plnění zbývajících kritérií s cílem připravit podmínky pro to, aby Rada a Parlament mohly schválit zavedení bezvízového styku pro albánské občany do konce roku 2010;

13.  vítá politickou podporu uvolnění vízového režimu, kterou vyjádřily strany napříč celým politickým spektrem v usnesení přijatém albánským parlamentem dne 11. března 2010;

14.  zdůrazňuje, že je důležité, aby dodržování lidských práv a práv menšin a jejich ochrana byly hlavní prioritou;

15.  připomíná, že ochrana osobních údajů by měla být vždy zajištěna, a nikoli svévolně přehlížena, a vyzývá všechny orgány, aby se touto zásadou řídily ve své legislativní i jiné činnosti;

16.  bere na vědomí pokrok dosažený v souvislosti se soudním systémem, avšak zdůrazňuje, že provádění reforem je stále teprve v raném stádiu; zastává názor, že soudní reforma, včetně výkonu soudních rozhodnutí, je nezbytným předpokladem pro vyřízení žádosti Albánie o členství v EU, a zdůrazňuje, že je důležité, aby pravomoci v demokratické společnosti byly odděleny; vyzdvihuje skutečnost, že transparentní, nestranné a účinné soudnictví, nezávislé na jakémkoli tlaku ze strany politiků či jiných subjektů, je zásadní pro právní stát, a vyzývá k neprodlenému přijetí komplexní dlouhodobé strategie pro tuto oblast, jejíž součástí bude plán pro přijetí nezbytných právních předpisů a prováděcích opatření; vyzývá opozici, aby se podílela na vypracování této strategie a plně podpořila reformu soudnictví; dále zdůrazňuje, že pro oblast soudnictví je třeba zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohlo v celé zemi efektivně fungovat; očekává nové iniciativy Komise v oblasti pomoci a vítá v tomto ohledu nedávné slavnostní otevření soudu pro závažné trestné činy v Tiraně;

17.  vítá skutečnost, že ústavní soud pozastavil uplatňování lustračního zákona a zákon je v současnosti revidován; požaduje intenzivnější konzultaci a širší konsenzus, zejména s Benátskou komisí, bude-li připravován nový návrh zákona, a zdůrazňuje, že je důležité zachovat nezávislost ústavních institucí;

18.  vítá přijatá opatření k boji proti drobné korupci, a zejména přijetí souhrnného protikorupčního akčního plánu na rok 2010; upozorňuje na to, že boj proti korupci zůstává jedním z hlavních politických úkolů, že výsledky v oblasti prosazování práva a soudního stíhání jsou dosud nedostatečné a že je třeba učinit další rázná opatření, aby se zabránilo situacím, kdy osoby, které se dopustily korupce, unikají trestu; zdůrazňuje, že je nutné zřídit evidenci vyšetřování a rozsudků, a to i v případech korupce na vysoké úrovni, a pokračovat v uplatňování nejnovějších doporučení vydaných skupinou GRECO (Skupinou států proti korupci), zejména pokud jde o snižování počtu úředníků požívajících imunitu; vítá skutečnost, že strategické dokumenty byly zveřejněny s cílem umožnit sledování pokroku dosaženého při jejich provádění; dále žádá přijetí legislativního rámce, který zajistí plnou transparentnost financování politických stran;

19.  vítá úmysl zřídit ústav veřejné správy a vyzývá k další aktivitě při provádění strategie pro reformu veřejné správy a k zajištění plného vymáhání zákona o státní službě, včetně odpovídajícího systému řízení lidských zdrojů; upozorňuje na rizika spojená s politizací veřejné správy skrze netransparentní postupy náboru pracovníků a na praxi přijímání dočasných pracovníků mimo oblast působnosti zákona a vyzývá orgány, aby od této praxe upustily a zavedly nepolitickou státní službu založenou na zásluhách, což by rovněž přispělo ke zvýšení důvěry občanů ve veřejnou správu;

20.  podtrhuje zásadní význam profesionálních, nezávislých a rozmanitých sdělovacích prostředků, a to veřejných i soukromých, jako základního kamene demokracie; je znepokojen tím, že při dokončování právního rámce pro sdělovací prostředky bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; naléhavě vyzývá orgány, aby učinily vše potřebné pro přijetí a provádění právního rámce, který bude v souladu se standardy EU, a aby zajistily nezávislost sdělovacích prostředků na politických či jakýchkoli jiných vlivech, a to i ze strany výkonné moci; je znepokojen tím, že na Národní radu pro rozhlasové a televizní vysílání je vyvíjen politický nátlak, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily její nezávislost; žádá, aby byla přijata opatření, která zajistí transparentnost ve vlastnických vztazích a financování sdělovacích prostředků; lituje toho, že neexistují pevně zakotvená pracovní práva novinářů, což oslabuje jejich možnost pracovat objektivně a nezávisle, a naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly příslušné kroky, které povedou k řešení této situace; zejména žádá, aby byly přijaty právní předpisy upravující internetové vysílání a provedena revize občanského zákoníku, tak aby pomluva a urážka na cti nebyly považovány za trestný čin ani přestupek; vítá skutečnost, že vláda neomezuje přístup k internetu, a naléhavě vládu žádá, aby zajistila širší dostupnost internetu pro všechny občany;

21.  vítá zavedení právního rámce pro potírání organizované trestné činnosti a její předcházení, včetně praní špinavých peněz a obchodování s drogami a lidmi; bere na vědomí úsilí v boji proti organizovanému zločinu, upozorňuje však na to, že má-li být dosaženo konkrétních výsledků, je nezbytně nutné přijmout další opatření a vynaložit veškeré lidské i finanční zdroje; podtrhuje důležitost efektivního vyšetřování, soudního stíhání a potrestání pachatelů; vítá rozhodnutí zřídit interinstitucionální výbor pro opatření proti organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování, jemuž bude předsedat premiér; zdůrazňuje, že vzhledem k důsledkům organizované trestné činnosti v regionu je zapotřebí zvýšit úsilí o prohloubení policejní a soudní spolupráce s okolními zeměmi, včetně společné ostrahy hranic;

22.  zdůrazňuje, že velký význam přikládá organizacím občanské společnosti, a oceňuje, že vláda pozvolna zvyšuje četnost konzultací s nimi při navrhování zákonů a probíhajících reformách; vyzývá k přijetí dalších opatření, která by formalizovala a zvýšila účast občanské společnosti na tvorbě politiky a monitorování jejího provádění a účinnosti na všech úrovních, včetně transparentnosti organizací občanské společnosti a jejich financování;

23.  zdůrazňuje význam programů mobility, zejména pokud se zaměřují na mládež, učitele a výzkumné pracovníky, a je toho názoru, že by se na těchto programech mělo podílet více účastníků; vítá v této souvislosti iniciativy, jejichž cílem je umožnit albánským studentům studovat v zemích EU;

24.  konstatuje, že ačkoli jsou základní práva odborů uznána v ústavě, jejich činnosti je často zamezováno a omezení práva na stávku pracovníků ve státní službě a veřejných subjektech je ve srovnání s mezinárodními standardy nepřiměřené; lituje toho, že v nedávné době vláda získala aktiva odborů; vítá skutečnost, že Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. dubna 2010 označil tento zákon za neústavní, a vyzývá vládu, aby aktiva neprodleně vrátila; žádá albánskou vládu, aby plně respektovala práva odborů a učinila veškerá nezbytná právní opatření, která zaručí všem pracovníkům právo na účast v odborech, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru;

25.  vítá opatření přijatá za účelem zvýšení účasti žen na politickém životě; domnívá se však, že státní výbor pro rovné příležitosti má stále slabý vliv a zákon o rovnosti žen a mužů z velké části není prováděn; je proto toho názoru, že je třeba učinit další opatření, která by ženám usnadnila začlenění na trh práce a jejich účast na rozhodovacím procesu;

26.  vítá nedávné právní reformy v oblasti ochrany obětí domácího násilí a obchodování s lidmi; nicméně konstatuje, že reformy nejsou dostatečné a měla by být přijata další opatření, a je nadále vážně znepokojen rozšířeným problémem domácího násilí a obchodování s ženami a dětmi za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli počet nahlášených případů v této oblasti značně vzrostl, často není zahájeno řádné policejní vyšetřování ani vydán soudní příkaz na ochranu obětí; vyzývá k plnému provádění platných právních předpisů v oblasti ochrany žen a dětí vůči všem formám násilí a k přijetí a provádění komplexního systému na jejich ochranu a navrácení do normálního života, jenž bude zahrnovat povinnou a účelnou registraci všech dětí a novorozenců, plné poskytování bezplatné právní, sociální a psychologické pomoci obětem, informační kampaně určené široké veřejnosti, náležité školení pracovníků donucovacích orgánů a vytvoření sítě azylových domů (jež budou dostatečné co do kvality i počtu a budou mít schopnost pokrýt různé potřeby obětí domácího násilí a obchodování); vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zvýšila svou podporu albánským orgánům;

27.  uznává pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti ochrany menšin, a oceňuje, že již z velké části existuje přiměřený institucionální a legislativní rámec na ochranu menšin; konstatuje však, že v Albánii nadále přetrvává problém diskriminace, zejména pokud jde o skupiny obyvatel, které jsou jejím nejsnadnějším cílem, a o respektování pohlavní identity a sexuální orientace, a že na boj proti tomuto jevu je třeba vynaložit více úsilí, včetně zvyšování povědomí o této problematice; se znepokojením v této souvislosti bere na vědomí nedávnou demonstraci v Albánii proti homosexuálům; zdůrazňuje, že je třeba se intenzivněji zabývat prioritami evropského partnerství v oblasti menšin, konkrétně užíváním menšinových jazyků a zajištěním výuky v menšinových jazycích, jakož i nediskriminačním zacházením s příslušníky všech menšin;

28.  vítá novelu trestního zákona zaměřenou na rasově motivované trestné činy; oceňuje nedávné přijetí antidiskriminačního zákona, který byl vypracován ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti, a vyzývá k jeho urychlenému a účinnému provádění; vítá zejména zavedení funkce nezávislého komisaře pro ochranu vůči diskriminaci, jenž je odpovědný za monitorování provádění tohoto zákona a za prošetřování stížností; zdůrazňuje navíc, že má-li být provádění antidiskriminačních opatření účinné, je naléhavě nutné mít přesné a spolehlivé statistické údaje, a v této souvislosti upozorňuje na to, že je důležité, aby sčítání lidu, které se má v zemi uskutečnit v roce 2011, proběhlo v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a aby při něm byla plně dodržena zásada svobodného sebeurčení;

29.  vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí s cílem zlepšit situaci Romů, kteří nadále žijí v obtížných podmínkách a čelí diskriminaci v přístupu ke vzdělávání, sociální ochraně, zdravotní péči, zaměstnání a slušnému bydlení; vítá v této souvislosti vládní akční plán desetiletí začleňování Romů, avšak upozorňuje, že při provádění tohoto akčního plánu by měly hrát klíčovou úlohu místní orgány a komunity a že by jim za tímto účelem měly být poskytnuty dostatečné finanční prostředky; vybízí příslušné orgány, aby akční plán prováděly a aby pravidelně zveřejňovaly zprávy o pokroku;

30.  oceňuje, že v posledních letech došlo díky výraznému růstu reálného HDP ke značnému snížení chudoby; upozorňuje však, že navzdory hospodářskému pokroku žije značná část obyvatelstva stále v chudobě, a je tedy nutné soustavně usilovat o další snižování míry chudoby, zejména ve venkovských a  horských oblastech;

31.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti předcházení mučení a špatnému zacházení, včetně vězeňského systému; vyzývá ke zlepšení životních podmínek ve věznicích, tak aby odpovídaly standardům respektujícím lidskou důstojnost, a k boji proti rozsáhlé korupci pracovníků vězeňské služby; poukazuje na to, že je třeba dosáhnout pokroku ve snaze zlepšit podmínky ve vazebních zařízeních a věznicích v návaznosti na příslušná doporučení vydaná v roce 2008 Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a připomíná zjištění veřejného ochránce práv, že podmínky, v nichž vězni žijí, neodpovídají vnitrostátním ani mezinárodním normám v oblasti lidských práv a není vynakládáno dostatečné úsilí k boji proti rozsáhlé korupci pracovníků vězeňské služby;

32.  zdůrazňuje, že většina soudů neprovádí soudní přezkum u psychiatrických pacientů, takže nedobrovolně hospitalizovaným pacientům znemožňují předstoupit před soud; připomíná rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dybeku v. Albánie a žádá záruku, aby vězni trpící psychickou poruchou nebyli umisťováni do stejných zařízení jako vězni, kteří takové poruchy nemají;

33.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že děti bývají umisťovány do dětských domovů z důvodu chudoby, aniž by to bylo opravdu nutné, a nad trvalými následky, kterými tito sirotci trpí v dospělosti, stejně jako nad nerovným zacházením s nimi, pokud jde o přístup k sociálním službám, např. k bydlení;

34.  domnívá se, že dobré vztahy Albánie s jejími sousedy mají zásadní význam pro regionální stabilitu, a vítá skutečnost, že vztahy mezi Albánií a Srbskem se v poslední době zlepšují a že se Albánie účastní na regionálních iniciativách, jako jsou Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Energetické společenství, Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Dopravní observatoř pro jihovýchodní Evropu (SEETO) a jednání o uzavření smlouvy o dopravním společenství; zdůrazňuje, že pro řešení problémů, jako je obchodování s lidmi, má zásadní význam přeshraniční spolupráce v regionu;

35.  s uspokojením bere na vědomí, že Albánie vyvíjí iniciativy s cílem zrušit vízovou povinnost pro sousední země, což je pozitivní krok, jenž usnadňuje mezilidské kontakty a napomáhá procesu usmíření v regionu; zastává názor, že tyto iniciativy by měly probíhat současně s procesem uvolňování vízového režimu mezi zeměmi schengenského prostoru a západobalkánskými zeměmi;

36.  chválí Albánii za to, že i v době celosvětové hospodářské recese prokazuje hospodářský růst; poukazuje nicméně na rozsáhlou albánskou neformální ekonomiku, vysokou míru nezaměstnanosti a neregulovaný trh práce, jež vedou k nejistotě zaměstnání a výrazně oslabují práva pracovníků; upozorňuje na nárůst fiskálních a veřejných dluhů;

37.  doufá, že nástroj předvstupní pomoci (IPA) pomůže zlepšit hospodářskou situaci Albánie; podotýká však, že programy financování z IPA musí doprovázet účinný systém hodnocení;

38.  zastává názor, že Albánie musí pokračovat v provádění nezbytných hospodářských politik, které zajistí udržitelný hospodářský růst, ochranu životního prostředí a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že je důležité udržet makroekonomickou stabilitu;

39.  poukazuje na to, že v konsolidaci vlastnických práv zatím bylo dosaženo jen malého pokroku, což brání rozvoji funkčního trhu s pozemky; zdůrazňuje, že procesy registrace nemovitostí, soupisu státní půdy a případných odškodnění stále nejsou transparentní a je třeba je dokončit spravedlivým způsobem a aniž by docházelo k diskriminaci osob náležejících k menšinám; vyzývá k dalšímu úsilí, pokud jde o registraci nemovitosti, restituci majetku, legalizaci nepovolené výstavby a odškodnění;

40.  vítá snahy albánských orgánů o zlepšení podnikatelského prostředí pomocí zjednodušení postupů pro registraci podniků a udílení licencí a povolení; zdůrazňuje nicméně, že na této oblasti je třeba dále pracovat, neboť podnikatelské prostředí v Albánii je stále považováno za jedno z nejtvrdších na západním Balkánu; vyzývá orgány k odstranění četných nedostatků, například v souvislosti s postupy pro získávání vlastnických práv k půdě, dodržováním smluv, slabou veřejnou správou a vysokou mírou korupce;

41.  s ohledem na skutečnost, že významná část albánské ekonomiky je založena na finančních prostředcích zasílaných Albánci žijícími v sousedních zemích, zdůrazňuje, že je třeba vytrvale pracovat na veřejných politikách a investicích do zdokonalování infrastruktury v oblastech, které jsou zásadní pro udržitelný hospodářský rozvoj a sociální soudržnost, jako je mimo jiné vzdělávání, zdraví, právo, doprava a zemědělství;

42.  zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se především na zabezpečení dodávek energie a diversifikaci energetických zdrojů a současně zlepšovat energetickou účinnost, a opakuje že je třeba dále pokročit v provádění zákona o energetické účinnosti z roku 2005; upozorňuje obzvláště na značný potenciál Albánie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vyzývá k usilovnějším snahám o jejich další rozvoj s ohledem na to, že většina energetické infrastruktury země se právě buduje; vítá v této souvislosti nové projekty v odvětví hydroenergetiky a vyzývá k usilovnější činnosti, pokud jde o projekty solární a větrné energie; upozorňuje, že investice do energie z obnovitelných zdrojů vytvářejí příležitosti k růstu a zvyšování zaměstnanosti na místní a regionální úrovni;

43.  v souvislosti s projektem výstavby jaderné elektrárny v Albánii, jenž byl zveřejněn v roce 2007, zdůrazňuje zásadní význam jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením; v této souvislosti poukazuje na to, že Albánie dosud nepodepsala Úmluvu o jaderné bezpečnosti ani Společnou úmluvu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady;

44.  důrazně žádá albánskou vládu, aby rozvíjela obnovitelné zdroje energie, zlepšovala provádění politiky nakládání s odpady a dále rozvíjela ekologicky udržitelný cestovní ruch v zájmu zachování obdivuhodného přírodního a architektonického dědictví země;

45.  vyjadřuje znepokojení nad špatným stavem veřejné dopravy, zejména železnic; vyzývá albánskou vládu, aby plně využívala prostředků z nástroje předvstupní pomoci k rozvoji, zdokonalování a modernizaci železniční sítě a aby zlepšovala spojení se sousedními zeměmi jak v osobní, tak nákladní dopravě;

46.  vyzývá k většímu pokroku, pokud jde o ochranu životního prostředí, a to jak v městských, tak venkovských oblastech, dále k plnému uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí a k posílení regionální spolupráce za účelem zvyšování udržitelnosti z hlediska životního prostředí; v této souvislosti vítá dohodu o ochraně a udržitelném rozvoji Národního parku Prespa, kterou podepsala Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Řecko a Komise;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Albánie.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 1. (2) Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 84.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o situaci v Kyrgyzstánu

P7_TA(2010)0283 RC-B7-0419/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kyrgyzstánu a Střední Asii, zejména na usnesení ze dne 12. května 2005 a ze dne 6. května 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. února 2008 o strategii EU pro Střední Asii(1),

–  s ohledem na program EU pro předcházení násilným konfliktům přijatý Evropskou radou v Göteborgu v roce 2001,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie Catherine Ashtonové o nových střetech, k nimž došlo dne 11. června 2010, a o ústavním referendu ze dne 28. června 2010,

–  s ohledem na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 14. června 2010,

–  s ohledem na společné prohlášení zvláštního vyslance úřadujícího předsedy OBSE, zvláštního zástupce OSN a zvláštního zástupce EU v Kyrgyzstánu o situaci v Kyrgyzstánu ze dne 16. června 2010,

–  s ohledem na strategii EU pro nové partnerství se Střední Asií přijatou Evropskou radou na zasedání konaném ve dnech 21. a 22. června 2007,

–  s ohledem na společnou zprávu o pokroku ze dne 14. června 2010, kterou Rada a Komise předložily Evropské radě a která se týkala provádění Strategie EU pro Střední Asii,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem, která vstoupila v platnost v roce 1999,

–  s ohledem na regionální strategický dokument Evropského společenství pro pomoc Střední Asii na období 2007–2013,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. června 2010 vypukly ve městech a Džalal-Abad na jihu Kyrgyzstánu násilné střety, které se vyostřily tak, že dne 14. června 2010 do ulic těchto měst údajně vtrhly stovky ozbrojených mužů, kteří stříleli na civilisty, podpalovali obchody a své oběti si vybírali na základě etnické příslušnosti,

B.  vzhledem k tomu, že podle údajů kyrgyzských orgánů zahynulo při těchto střetech přibližně 300 osob, ačkoli zaznívají obavy, mj. z úst vedoucí představitelky prozatímní vlády Rozy Otunbajevové, že skutečný počet by mohl být daleko vyšší; vzhledem k tomu, že více než 2000 osob bylo zraněno nebo hospitalizováno a mnoho lidí je stále nezvěstných,

C.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v důsledku násilí bylo na 300 000 osob přemístěno v rámci země a že na 100 000 osob našlo útočiště v blízkém Uzbekistánu; vzhledem k tomu, že vláda v Taškentu za přispění mezinárodních organizací poskytla uprchlíkům humanitární pomoc, ale dne 14. června 2010 uzavřela hranice s Kyrgyzstánem s poukazem na to, že nemá dostatečné kapacity k přijetí dalších uprchlíků,

D.  vzhledem k tomu, že prozatímní vláda vyhlásila v dané oblasti výjimečný stav a bezpečnostním jednotkám se nepodařilo dostat situaci pod kontrolu; vzhledem k tomu, že prozatímní prezidentka Roza Otunbajevová se obrátila na ruského prezidenta Medveděva a Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti s žádostí o poskytnutí vojenské podpory při opětovném nastolení pořádku, avšak byla odmítnuta; vzhledem k tomu, že žádost o vyslání mezinárodních policejních sil byla předložena organizaci OBSE, která ji v současnosti zpracovává,

E.  vzhledem k tomu, že EU má jednoznačný zájem na tom, aby byl Kyrgyzstán demokratickou a hospodářsky prosperující zemí žijící v míru; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, zejména prostřednictvím Strategie pro Střední Asii, k tomu, že bude zemím této oblasti partnerem; vzhledem k tomu, že v současnosti je naléhavě nutné, aby mezinárodní společenství vyvinulo mnohem větší úsilí, přičemž reakce EU ovlivní její důvěryhodnost coby partnera,

F.  vzhledem k tomu, že Komise vyčlenila 5 milionů eur na poskytnutí mimořádné lékařské podpory, humanitární pomoci, nepotravinového materiálu, ochrany a psychologické podpory lidem postiženým krizí; vzhledem k tomu, že tato pomoc by měla být srovnatelná s naléhavou žádostí OSN o poskytnutí 71 milionů USD pro nouzovou pomoc,

G.  vzhledem k tomu, že EU prostřednictvím Göteborgského programu přijatého v roce 2001 a následných dokumentů uznává, že je důležité předcházet konfliktům, a vzhledem k tomu, že současná situace v Kyrgyzstánu vyžaduje, aby teoretické úvahy vyústily v konkrétní kroky,

H.  vzhledem k tomu, že v referendu, které proběhlo v poklidné atmosféře dne 27. června 2010 a zaznamenalo vysokou účast, se více než 90 % voličů vyslovilo pro novou ústavu, která vyvažuje pravomoci prezidenta a parlamentu, potvrdilo Rozu Otunbajevovou jako prozatímní prezidentku do 31. prosince 2011 a hlasovalo pro rozpuštění ústavního soudu; vzhledem ke skutečnosti, že datum konání parlamentních voleb je stanoveno na 10. října 2010,

I.  vzhledem k tomu, že země Střední Asie čelí řadě společných problémů, jako je chudoba a vážné ohrožení osob a potřeba posílit demokracii, řádnou správu a právní stát; vzhledem k tomu, že je třeba oživit a posílit regionální spolupráci s cílem dosáhnout společného přístupu k problémům a výzvám, kterým tato oblast čelí; vzhledem k tomu, že je nutné, aby regionální a mezinárodní aktéři zaujali k problémům a výzvám tohoto regionu jednotnější přístup,

J.  vzhledem k tomu, že EU musí vždy naplňovat svůj závazek, kterým je začleňování otázek lidských práv, demokracie a zásad právního státu do dohod, které uzavírá se třetími zeměmi, a podpora demokratických reforem prostřednictvím soudržných politik, jež posilují důvěryhodnost EU jako regionálního aktéra,

1.  je hluboce znepokojen tragickými násilnými konflikty, které propukly v jižním Kyrgyzstánu, a vyjadřuje soustrast rodinám všech obětí těchto událostí;

2.  odsuzuje nedávnou vlnu násilí v jižním Kyrgyzstánu; hluboce lituje ztráty lidských životů a vyjadřuje naději, že konflikt v Kyrgyzstánu bude moci být vyřešen mírovou cestou, a to na základě dodržování zásad demokracie, právního státu a lidských práv;

3.  vyzývá dočasnou vládu, aby hodnověrně, nestranně a nezávisle vyšetřila tyto násilnosti, pokud možno za přispění mezinárodních aktérů, s cílem postavit pachatele před soud;

4.  vyzývá prozatímní orgány, aby vynaložily veškeré úsilí s cílem vrátit situaci k normálu a zajistit veškeré podmínky potřebné k tomu, aby se uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby mohli dobrovolně, bezpečně a důstojně vrátit do svých domovů; naléhavě žádá místní orgány, aby přijaly účinná opatření na budování důvěry a aby zahájily skutečný dialog se všemi etnickými skupinami žijícími v jižním Kyrgyzstánu s cílem rozvíjet důvěryhodný proces usmíření;

5.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními organizacemi zvýšila humanitární pomoc a zahájila krátkodobé a střednědobé programy obnovy zahrnující vybudování zničených obydlí a náhradu zničeného majetku a uskutečnila projekty obnovy ve spolupráci s kyrgyzskými orgány a dalšími dárci s cílem vytvořit příznivé podmínky pro návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob; upozorňuje v tomto ohledu na význam projektů v oblasti místního rozvoje;

6.  upozorňuje na to, že je třeba vyvinout na mezinárodní úrovni značné úsilí a pomoci při obnově, stabilizaci a usmíření v jižním Kyrgyzstánu a že příležitostí pro zahájení práce v souvislosti s tímto úsilím by se mohlo stát plánované setkání s dárci, které se dne 27. července 2010 uskuteční v Biškeku;

7.  zdůrazňuje, že humanitární pomoc musí být doprovázena úsilím o stabilizaci situace, o snížení značného rizika, že se projevy násilí budou opakovat, a o předcházení tomuto riziku, které by mohlo ohrozit i mír a bezpečnost v jiných částech Ferganské kotliny, která prochází Uzbekistánem, Kyrgyzstánem a Tádžikistánem;

8.  žádá, aby humanitární pomoc EU určená lidem postiženým nedávnou vlnou násilností v jižním Kyrgyzstánu byla výrazně navýšena a aby byl komplexně využíván nástroj stability;

9.  je přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska bude třeba, aby se EU v jižním Kyrgyzstánu zapojila novým způsobem; opakuje svou výzvu Komisi, aby připravila návrhy na přerozdělení prostředků z nástroje pro rozvojovou spolupráci, které EU umožní lépe a udržitelným způsobem reagovat na novou situaci v Kyrgyzstánu; trvá na tom, že je nezbytně nutné, aby se politika EU pro Střední Asii soustředila na bezpečnost osob;

10.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie a členské státy, aby podpořily rychlé rozmístnění policejní mise OBSE a aby se na tomto úkolu aktivně podílely s cílem zabránit vypuknutí nového násilí, stabilizovat situaci ve městech postižených střety, chránit jejich oběti a nejzranitelnější osoby a usnadnit návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob;

11.  bere na vědomí vcelku poklidný průběh ústavního referenda, které se v Kyrgyzstánu konalo dne 27. června 2010; zdůrazňuje, že pro dlouhodobou stabilizaci situace v zemi je návrat k ústavnímu pořádku a právnímu státu klíčový; zdůrazňuje, že příští parlamentní volby prozatímně stanovené na říjen 2010 by měly poskytnout ústavní základ pro vládu se silnou legitimitou a širokou veřejnou podporou; vyzývá proto příslušné orgány, aby okamžitě a rozhodně přijaly opatření na odstranění zásadních nedostatků zjištěných OBSE/ODIHR před nadcházejícími parlamentními volbami; očekává navázání pevných meziparlamentních vztahů s budoucím kyrgyzským parlamentem;

12.  vyjadřuje znepokojení nad zprávami o zatýkání některých obhájců lidských práv v Kyrgyzstánu a žádá jejich okamžité propuštění; vyzývá kyrzgyzské orgány, aby přijaly všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby obhájci lidských práv mohli bez překážek vykonávat svou práci v oblasti prosazování a ochrany lidských práv;

13.  zdůrazňuje společný zájem a společnou odpovědnost Kyrgyzstánu, jeho sousedů, Ruska, Číny, EU, USA a ostatních zemí mezinárodního společenství na tom, aby se zabránilo destabilizaci, a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby usilovaly o vzájemnou součinnost;

14.  vyjadřuje znepokojení nad těžkostmi procesu demokratizace v Kyrgyzstánu, které pravděpodobně mají svůj původ v slabém postavení kyrgyzské prozatímní vlády a silné pozici zločineckých sítí v zemi, včetně pašeráků drog v jižním Kyrgyzstánu;

15.  je přesvědčen, že je nezbytné vytvořit pluralitní politický systém, který dovoluje zastoupení rozdílných zájmů a umožňuje rozhodovat spory mezi nimi, má-li se zmírnit napětí a zabránit vypuknutí další vlny násilí, a že EU a její členské státy musí aktivně podpořit demokratizaci a snažit se překonat rozdíly v postojích mezinárodních aktérů, aby se zlepšily vyhlídky na zdárný průběh reforem v Kyrgyzstánu;

16.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, prozatímní vládě Kyrgyzstánu, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi OBSE a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

(1) Úř. věst. C 184 E, 6.8.2009, s. 49.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o přístupu EU k HIV/AIDS založeném na právech

P7_TA(2010)0284 RC-B7-0412/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na nadcházející XVIII. mezinárodní konferenci o AIDS nazvanou: „Právě tady, právě teď“, která se bude konat ve Vídni ve dnech 18.–23. července 2010,

–  s ohledem na prohlášení OSN o závazku přijatém ohledně HIV/AIDS s názvem „Globální krize – globální přístup“, které přijalo Valné shromáždění OSN na svém 26. mimořádném zasedání dne 27. června 2001,

–  s ohledem na mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN o HIV/AIDS na vysoké úrovni, které se konalo dne 2. června 2006, a na politické prohlášení, které zde bylo přijato,

–  s ohledem na mezinárodní pokyny UNAIDS pro HIV/AIDS a stav lidských práv z roku 2006 vydané na základě druhých mezinárodních konzultací o HIV/AIDS a lidských právech, které se konaly v Ženevě ve dnech 23.–25. září 1996, a třetích mezinárodních konzultací o HIV/AIDS, které proběhly v Ženevě ve dnech 25.–26. července 2002,

–  s ohledem na zprávu WHO nazvanou „Zajištění všeobecného přístupu k péči: posílení priority zásahů v souvislosti s HIV/AIDS ve zdravotnictví“,

–  s ohledem na prohlášení z Abudži ze dne 27. dubna 2001o HIV/AIDS, tuberkulóze a jiných příbuzných nakažlivých chorobách a na společný postoj Afriky k mimořádnému zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni v roce 2006 a na výzvu k urychlenému zajištění všeobecného přístupu ke zdravotnickým službám v Africe zaměřeným na HIV a AIDS, tuberkulózu a malárii, které Africká unie podepsala v Abudži dne 4. května 2006,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o HIV/AIDS „Čas jednat“, na usnesení ze dne 24. dubna 2007 o boji s HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích v období 2006–2009 a usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o HIV/AIDS s názvem „Včasná diagnóza a včasná léčba“,

–  s ohledem na závěry Rady o pokroku v provádění Evropského akčního programu boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím vnější činnosti (2007–2011) z listopadu 2009,

–  s ohledem na sdělení Komise o boji proti HIV/AIDS v Evropské unii a v sousedních zemích a na strategii boje proti HIV/AIDS v EU a v sousedních zemích na období 2009–2013,

–  s ohledem na zprávu UNAIDS z roku 2009 o celosvětové epidemii AIDS,

–  s ohledem na výsledný rámec UNAIDS na období 2009–2011,

–  s ohledem na zprávu Organizace spojených národů o rozvojových cílech tisíciletí za rok 2010,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o pokroku při dosahování rozvojových cílů tisíciletí: střednědobý přezkum v rámci přípravy zasedání OSN na vysoké úrovni v září 2010,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že počet osob, které žijí s HIV/AIDS, nadále roste a že podle odhadů žije na světě 33,4 milionů osob nakažených virem HIV, a vzhledem ke zvláště znepokojující skutečnosti, že v roce 2008 se nově nakazilo 2,7 milionu lidí, což představuje celosvětovou hrozbu, která vyžaduje výjimečnou a komplexní reakci na celosvětové úrovni,

B.  vzhledem k tomu, že onemocnění HIV/AIDS celosvětově zůstává hlavní příčinou úmrtí a že si v roce 2008 vyžádalo životy 2 milionů osob a i v příštích desetiletích pravděpodobně zůstane celosvětově významnou příčinou předčasných úmrtí,

C.  vzhledem k tomu, že na konci roku 2009 podstupovalo odhadem pět milionů osob v zemích s nízkými a středními příjmy antiretrovirální léčbu, což během pěti let představuje desetinásobný nárůst a bezprecedentní rozsah v dějinách veřejného zdravotnictví,

D.  vzhledem k tomu, že počet nově nakažených je stále v předstihu před rozvojem léčby a dvěma třetinám osob nakažených HIV/AIDS se jí v roce 2009 nedostávalo, což znamená, že 10 milionů osob, jež nutně potřebují účinnou léčbu k ní nemělo přístup,

E.  vzhledem k tomu, že s 22,4 miliony osob žijícími s HIV/AIDS a se 71 % všech nových infekcí HIV/AIDS v roce 2008 je nejpostiženější oblastí i nadále subsaharská Afrika,

F.  vzhledem k tomu, že existují pádné důkazy o tom, že prevence HIV/AIDS je účinným prostředkem ke snížení počtu nově nakažených osob,

G.  vzhledem k tomu, že do programů prevence a do úsilí o zmírněni stigmatizace a diskriminace nejsou dostatečně zapojeny osoby žijící s HIV/AIDS, a to zejména do programů na tyto osoby změřených,

H.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou i nadále neúměrně postiženy HIV/AID a že ženy představují přibližně 60 % nakažených v subsaharské Africe, a vzhledem k tomu, že HIV/AIDS je stále nejčastější příčinou úmrtí a onemocnění žen v reprodukčním věku,

I.  vzhledem k tomu, že současné možnosti prevence HIV nejsou dostatečně účinné k tomu, aby ženy ochránily, a že metody prevence jako kondomy a abstinence nejsou pro mnoho žen reálné, zejména pro ty, jež jsou vdané, chtějí mít děti nebo jim hrozí sexuální násilí, a vzhledem k tomu, že bezpečná a účinná vakcína nebo mikrobicidy by mohly ženám poskytnout účinný prostředek, jak se chránit před HIV, aniž by byla omezena jejich volba mít děti,

J.  vzhledem k tomu, že navzdory přibývajícím důkazům o zvýšené míře nákaz a rizika u klíčových skupin obyvatel, k nimž patří osoby poskytující sexuální služby, muži, kteří provozují sex s muži, transsexuálnové, vězňové, uživatelé drog nitrožilním způsobem, migranti, uprchlíci, mobilní pracovníci v téměř všech regionech a rovněž v zemích s všeobecnou epidemií, nemají obvykle programy prevence HIV/AIDS pro tyto skupiny obyvatel dostatečnou prioritu a jsou nedostatečně financovány,

K.  vzhledem k tomu, že kvůli stigmatu provázejícímu HIV/AIDS si asi 30 % osob nakažených HIV/AIDS v EU není vědomo toho, že jsou HIV/AIDS pozitivní, a že studie naznačují, že nediagnostikované nakažení usnadňuje další přenášení HIV/AIDS a zvyšuje náchylnost k časné úmrtnosti lidí žijících s HIV/AIDS,

L.  vzhledem k tomu, že podle zprávy WHO nazvané „Zajištění všeobecného přístupu k péči: posílení priority zásahů v souvislosti s HIV/AIDS ve zdravotnictví“ se odhaduje, že úroveň pokrytí antiretrovirální léčbou je v Evropě a Střední Asii pouze 23 %, což se vzhledem k situaci v Rusku a na Ukrajině pokládá za špatný výsledek,

M.  vzhledem k tomu, že homosexualita je doposud značně stigmatizována, zejména v subsaharské Africe, kde je v 31 zemích homosexuální pohlavní styk mezi dospělými osobami na základě vzájemného souhlasu trestný čin, který čtyři země trestají smrtí a další ukládají trestní sazby přesahující 10 let vězení, a že tato stigmatizace znesnadňuje práci v oblasti prevence HIV/AIDS,

N.  vzhledem k tomu, že kriminalizace uživatelů nezákonných drog v mnoha zemích brání jejich přístupu k prevenci HIV/AIDS, léčbě, péči a podpoře a zvyšuje riziko přenášení HIV/AIDS nitrožilním užíváním drog,

O.  vzhledem k tomu, že 106 zemí dodnes uplatňuje právní předpisy a politiky, které představují závažné překážky pro účinnou reakci na HIV/AIDS,

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 přibližně 17,5 milionu dětí ztratilo jednoho nebo oba rodiče v důsledku HIV/AIDS, přičemž většina těchto dětí žije v subsaharské Africe, a vzhledem k tomu, že tyto děti často trpí stigmatizací a diskriminací a někdy je jim odepírán přístup k základním službám, jako je vzdělávání a poskytnutí přístřeší, čímž se také zvyšuje jejich zranitelnost z hlediska nákazy HIV/AIDS,

Q.  vzhledem k tomu, že vztahu mezi HIV/AIDS a zdravotním postižením není věnována patřičná pozornost, ačkoli se lidé se zdravotním postižením nacházejí mezi všemi klíčovými skupinami obyvatel, které jsou vystaveny většímu riziku HIV/AIDS, a setkávají se se znevýhodněním při přístupu ke službám prevence, léčby a péče,

R.  vzhledem k tomu, že v úsilí o ukončení epidemie má klíčový význam reakce na HIV/AIDS vycházející z lidskoprávního přístupu,

1.  potvrzuje, že přístup ke zdravotní péči patří mezi práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a že vlády musí dostát své povinnosti, pokud jde o zajištění veřejných zdravotních služeb pro všechny občany;

2.  současně se domnívá, že EU musí přisoudit vysokou prioritu ochraně a podpoře zastánců lidských práv v EU i mimo ni, včetně těch osob, které svou činnost zaměřují hlavně na vzdělávání obyvatelstva o problematice HIV/AIDS; v této souvislosti vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila, aby všechny praktické kroky a opatření uvedené v obecných zásadách EU o ochráncích lidských práv byly náležitě uplatňovány, pokud jde o zástupce občanské společnosti, kteří se zabývají problematikou HIV/AIDS;

3.  žádá Komisi a Radu, aby splnily své závazky a zvýšily úsilí při řešení problému HIV/AIDS jako celosvětové priority v oblasti veřejného zdraví, přičemž by ústředním prvkem prevence, léčby, péče o nemocné a podpory včetně rozvojové spolupráce EU byla lidská práva;

4.  vyzývá Komisi a Radu, aby podpořily úsilí o dekriminalizaci neúmyslného přenosu HIV/AIDS(1) mimo jiné i tím, že budou vybízet k tomu, aby pro účely stávajících a budoucích nediskriminujících právních předpisů bylo HIV/AIDS uznáno za zdravotní postižení;

5.  vyzývá pobaltské státy, Rusko a Ukrajinu, aby ve svých zemích zavedly politiky pro rozhodný boj proti HIV/AIDS;

6.  vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci politického dialogu o reakci na HIV/AIDS založené na právech, který je veden na celosvětové úrovni i na úrovni jednotlivých zemí, podpořily osvědčené politiky a postupy, které:

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se v souvislosti s prevencí HIV/AIDS, jeho léčbou a péčí o nemocné zaměřily na potřeby žen, jejichž řešení má zásadní význam pro omezení epidemie, a to zejména rozšířením přístupu k programům zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, jejichž pevnou součástí bude testování HIV/AIDS, poradenství a prevence, a změnou zásadních socioekonomických faktorů, které zvyšují riziko nákazy žen HIV/AIDS, jako je nerovné postavení mužů a žen, chudoba, chybějící ekonomické příležitosti a možnosti vzdělávání a nedostatečná zákonná ochrana a ochrana lidských práv;

8.  vyzývá EU a členské státy, aby poskytly spravedlivé a pružné financování výzkumu nových preventivních technologií, včetně vakcín a mikrobicidů;

9.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad skutečností, že polovina všech nově nakažených HIV jsou děti a mladí lidé; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby se zabývaly potřebami dětí a mladých lidí v oblasti prevence HIV/AIDS, jeho léčby, péče o nemocné a podpory a aby zajistily, že budou mít přístup k službám týkajícím se HIV/AIDS, zejména k diagnóze u malých dětí, vhodným a cenově dostupným antiretrovirálním lékům, psychologické a sociální podpoře a k sociální a  právní ochraně;

10.  žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly zapojení osob se zdravotním postižením do programů boje proti HIV/AIDS a aby ve vnitrostátních strategických plánech a politikách týkajících se HIV/AIDS zohledňovaly lidská práva těchto osob s cílem zajistit jim přístup ke službám poskytovaným v souvislosti s HIV/AIDS, jež budou přizpůsobeny jejich potřebám a budou odpovídat službám, které jsou dostupné ostatním skupinám obyvatel;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly programy usilující o snížení rizika mezi vězni a nitrožilními uživateli drog;

12.  vyzývá Komisi a Radu, aby apelovaly na země, jež jsou HIV a AIDS nejvíce postiženy, aby vytvořily koordinované, transparentní a kontrolovatelné rámce vnitrostátní politiky boje proti HIV, které zaručí dostupnost a efektivitu opatření v oblasti prevence a péče o nakažené HIV; žádá v této souvislosti Komisi, aby podporovala vlády členských států a angažovala občanskou společnost při zlepšování špatné úrovně pokrytí programů na zmírnění stigmatizace a diskriminace a zlepšování přístupu ke spravedlnosti v souvislosti s vnitrostátními reakcemi na HIV/AIDS;

13.  vyzývá Komisi a Radu ke spolupráci s UNAIDS a dalšími partnery, jejímž cílem bude zlepšit ukazatele pro měření pokroku a sdílení znalostí při zmírňování stigmatizace a diskriminace spojené s HIV/AIDS na celosvětové a vnitrostátní úrovni i v rámci jednotlivých programů, včetně zvláštních ukazatelů pro klíčové skupiny obyvatelstva, a v otázkách lidských práv v souvislosti s HIV a v oblasti ochranných mechanismů na mezinárodní úrovni;

14.  žádá Komisi a Radu, aby podpořily práci nedávno zřízeného světové komise pro HIV a právo s cílem zajistit, aby právní předpisy napomáhaly účinně reagovat na HIV/AIDS;

15.  vyzývá Komisi a Radu, aby do získávání dalších důkazů o situaci osob žijících s HIV/AIDS a ostatních klíčových skupin obyvatel v Evropě v oblasti lidských práv zapojily Agenturu Evropské unie pro základní práva, a aby zejména zohlednily jejich zranitelnost vůči mnohonásobné a mnohostranné diskriminaci;

16.  vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby přidělily alespoň 20 % celkových výdajů na rozvojovou spolupráci na zajištění základních potřeb v oblasti zdravotnictví a vzdělávání, aby zvýšily příspěvky do Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii a zvýšily financování dalších programů, jejichž účelem je posílit systémy zdravotní péče a komunitní systémy; vyzývá rovněž rozvojové země, aby upřednostňovaly výdaje na zdravotnictví obecně a zejména na boj proti HIV/AIDS; a vyzývá Komisi, aby pro partnerské země vytvořila pobídky s cílem podporovat v národních strategických dokumentech prioritní zájem o zdravotnictví jako klíčový sektor;

17.  vyzývá všechny členské státy a Komisi, aby zvrátily znepokojující pokles financování v oblasti podpory pohlavního a reprodukčního zdraví a práv v rozvojových zemích a aby podporovaly politiky týkající se léčby pohlavně přenosných infekcí a poskytování materiálu pro reprodukční zdraví formou léčivých přípravků na záchranu života a antikoncepce, včetně kondomů;

18.  vyzývá EU, aby kromě poskytování rozpočtové pomoci pokračovala ve své práci, v jejímž rámci by měla využívat soubor finančních nástrojů na celosvětové i vnitrostátní úrovni, a aby spolupracovala s relevantními organizacemi a mechanismy, jež se ukázaly jako úspěšné při řešení aspektu lidských práv, pokud jde o HIV/AIDS, zejména s organizacemi občanské společnosti a s komunitními organizacemi;

19.  vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby přijaly právní předpisy, které zajistí cenově dostupné léky účinné při nakažení virem HIV, včetně antiretrovirálních léků a jiných bezpečných a efektivních léčiv, diagnostiky a souvisejících technologií pro preventivní, kurativní a paliativní léčbu osob nakažených HIV a s tím souvisejících oportunních infekcí a stavů;

20.  kritizuje dvoustranné a regionální obchodní dohody, které obsahují ustanovení přesahující dohodu TRIPS organizace WTO („TRIPS-plus“), a tím účinně oslabují, ne-li de facto znemožňují záruky, které byly stanoveny v prohlášení z Dohá z roku 2001 v zájmu upřednostnění zdraví před obchodními zájmy; upozorňuje na odpovědnost zemí, které vyvíjí nátlak na rozvojové země, aby podepisovaly podobné smlouvy o volném obchodu;

21.  zdůrazňuje, že se tento problém nepodařilo plně vyřešit povinným poskytováním licencí a zavedením odstupňovaných cen, a vyzývá Komisi, aby navrhla nová řešení, jak skutečně zajistit přístup k cenově dostupné léčbě HIV/AIDS;

22.  vítá, že pracovní skupina Rady pro lidská práva přijala balíček nástrojů sloužících k podpoře a ochraně všech lidských práv lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů, a vyzývá Radu a Komisi, aby tato doporučení uplatňovaly;

23.  vyzývá orgány EU, které v rámci svého mandátu vypracovávají výroční zprávy o stavu lidských práv, aby se v těchto zprávách mimo jiné soustředily na lidská práva související s HIV, a to způsobem, který zohlední mínění osob, jež s HIV žijí, a osob touto infekcí ohrožených;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zdůraznily svou podporu bodu 16 závěrů Rady o akčním programu z listopadu 2009: zahájit rozsáhlý proces konzultací s členskými státy a s ostatními zúčastněnými stranami o přípravě evropského akčního programu boje proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze prostřednictvím vnější činnosti na rok 2012 a následující období a aby se zasadily o zřízení akčních týmů EU zajišťujících společný postup Komise a členských států v akcích ve stanovených prioritních oblastech;

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Společnému programu k HIV/AIDS Organizace spojených národů, Světové zdravotnické organizaci a organizátorům XVIII. mezinárodní konference o AIDS.

(1) Podle pokynů UNAIDS o kriminalizaci přenosu HIV by vlády měly omezit kriminalizaci na případy úmyslného přenosu, tj. případy, kdy si je daná osoba vědoma, že je HIV pozitivní, jedná s úmyslem přenést HIV a skutečně jej přenese. (2) Podpora sexuálního a reprodukčního zdraví a práv osob, které žijí s HIV/AIDS, a řešení těchto problémů je základním prvkem přístupu k HIV založeném na právech. Tento přístup by měl odrážet právo osob žijících s HIV/AIDS na plný a uspokojivý sexuální život, respektování volby na plodnost a přání HIV pozitivních osob.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o vstupu Úmluvy o kazetové munici (CCM) v platnost a o úloze EU

P7_TA(2010)0285 RC-B7-0413/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu o kazetové munici (CCM) přijatou 107 zeměmi na diplomatické konferenci konané v Dublinu ve dnech 19.–30. května 2008,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN ze dne 30. května 2008, v němž vyzývá „státy, aby tuto významnou dohodu bezodkladně podepsaly a ratifikovaly“, a uvádí, že očekává „její urychlený vstup v platnost“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2008 o Úmluvě o kazetové munici(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o uplatňování evropské strategie v oblasti bezpečnosti a společné bezpečnostní a obranné politiky(2),

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Úmluvu o kazetové munici bylo možno podepsat od 3. prosince 2008 v Oslu a poté v sídle OSN v New Yorku a že tato úmluva vstoupí v platnost prvním dnem šestého měsíce po její třicáté ratifikaci, což bude dne 1. srpna 2010,

B.  vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici definuje kazetovou munici jako munici, která je určena k rozptýlení nebo uvolnění výbušné submunice, jejíž jednotlivé nálože váží méně než 20 kilogramů, a která tuto výbušnou submunici obsahuje,

C.  vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici zakáže používání, výrobu, hromadění zásob a přepravu kazetové munice jakožto kategorie zbraní,

D.  vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici bude vyžadovat, aby její smluvní strany zničily zásoby této munice,

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva o kazetové munici vytvoří nový humanitární standard pro pomoc obětem a bude vyžadovat, aby dotčené státy odstranily zbytky nevybuchlé kazetové munice, které zůstaly po konfliktech,

F.  vzhledem k tomu, že kazetová munice, pokud se používá v blízkosti osídlených oblastí, představuje vážné riziko pro civilisty, protože má typicky rozsáhlý smrtící dosah, a v prostředí, v němž se odehrál konflikt, způsobilo používání této munice mnoho tragických zranění a úmrtí civilistů, jelikož zbytky nevybuchlé submunice často naleznou děti či jiní nic netušící nevinní lidé,

G.  vzhledem k tomu, že Úmluvu o kazetové munici dosud podepsalo dvacet členských států EU, jedenáct států ji ratifikovalo a sedm států ji nepodepsalo ani neratifikovalo,

H.  vzhledem k tomu, že poté, co Úmluva o kazetové munici vstoupí dne 1. srpna 2010 v platnost, bude přístupový proces vztahující se k této úmluvě náročnější, protože státy k ní budou muset přistoupit v jednom kroku,

I.  vzhledem k tomu, že pro úspěšné uzavření procesu dohodnutého v Oslu vypracováním Úmluvy o kazetové munici byla rozhodující podpora většiny členských států EU, meziparlamentních iniciativ a velkého počtu organizací občanské společnosti,

J.  vzhledem k tomu, že podpis a ratifikace Úmluvy o kazetové munici všemi 27 členskými státy EU před jejím vstupem v platnost dne 1. srpna 2010 by byly významným politickým signálem na podporu snahy o svět bez kazetové munice a o splnění cílů EU v oblasti boje proti šíření zbraní bez cíleného účinku,

1.  vítá nadcházející vstup Úmluvy o kazetové munici (CCM) v platnost ke dni 1. srpna 2010;

2.  vyzývá všechny členské státy EU a kandidátské země, aby neprodleně do konce roku 2010 podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici, a to včetně Estonska, Finska, Řecka, Lotyšska, Polska, Rumunska, Slovenska a Turecka, které ji dosud nepodepsaly, a včetně států, které úmluvu podepsaly, avšak neratifikovaly, tj. Bulharska, Kypru, České republiky, Maďarska, Itálie, Litvy, Nizozemska, Portugalska a Švédska;

3.  vyslovuje uznání všem státům, které podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o kazetové munici a které rovněž přijaly moratorium na používání, výrobu a přepravu kazetové munice a zničily své zásoby této munice;

4.  naléhavě žádá všechny členské státy EU, které podepsaly Úmluvu o kazetové munici, aby využily veškerých příležitostí, včetně dvoustranných schůzek, dialogů mezi armádami a mnohostranných fór, k povzbuzování států, které nejsou smluvními stranami úmluvy, aby ji podepsaly a ratifikovaly nebo aby co nejrychleji k této úmluvě přistoupily a aby v souladu s povinnostmi smluvních stran stanovenými v článku 21 úmluvy vyvinuly veškeré úsilí k odrazování států, které nejsou smluvními stranami úmluvy, od používání kazetové munice;

5.  vyzývá členské státy EU, aby nepodnikaly žádné kroky, kterými by tuto úmluvu a její ustanovení mohly obcházet nebo které by ji mohly ohrozit; zejména vyzývá všechny členské státy EU, aby nepřijímaly, neschvalovaly ani následně neratifikovaly jakýkoli protokol k Úmluvě o některých konvenčních zbraních (CCW), jenž by umožňoval používání kazetové munice, což by nebylo slučitelné se zákazem této munice podle článků 1 a 2 Úmluvy o kazetové munici; vyzývá Radu a členské státy EU, aby v tomto smyslu jednaly na příští schůzce o Úmluvě o některých konvenčních zbraních, která se bude konat ve dnech 30. srpna – 3. září 2010 v Ženevě;

6.  naléhavě žádá členské státy EU, které dosud nejsou smluvními stranami Úmluvy o kazetové munici, aby do přistoupení k ní přijaly prozatímní opatření, včetně moratoria na používání, výrobu a přepravu kazetové munice, a aby neprodleně zahájily ničení zásob kazetové munice;

7.  naléhavě žádá všechny státy, aby se zúčastnily nadcházející první schůzky smluvních stran, která se bude konat ve dnech 8.–12. listopadu 2010 ve Vientiane v Laosu, který je zemí nejvíce zamořenou kazetovou municí na světě;

8.  naléhavě žádá členské státy EU, aby podnikly kroky k provádění úmluvy, včetně ničení zásob, odstraňování nevybuchlé munice a poskytování pomoci obětem, a aby přispívaly k financování či jiným formám pomoci poskytovaným dalším státům ochotným uplatňovat tuto úmluvu;

9.  naléhavě žádá členské státy EU, které úmluvu podepsaly, aby na vnitrostátní úrovni přijaly právní předpisy k jejímu provádění;

10.  vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vyvinula veškeré úsilí k zajištění přistoupení Unie k Úmluvě o kazetové munici, které je po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost možné, a aby se nadto maximálně zasadila o vypracování strategie pro první hodnotící konferenci ve formě rozhodnutí Rady o společném postoji;

11.  vyzývá Radu a Komisi, aby kromě standardní doložky o nešíření zbraní hromadného ničení začlenily do dohod se třetími zeměmi jako standardní doložku také zákaz kazetové munice;

12.  vyzývá Radu a Komisi, aby začlenily boj proti kazetové munici jako nedílnou součást do programů vnější pomoci Společenství s cílem podporovat třetí země při ničení zásob a při poskytování humanitární pomoci;

13.  vyzývá členské státy EU, Radu a Komisi, aby přijaly opatření zabraňující třetím zemím poskytovat kazetovou munici nestátním subjektům;

14.  naléhavě žádá členské státy EU, aby úsilí, které vyvinou na základě tohoto usnesení, bylo transparentní a aby zveřejňovaly zprávy o své činnosti vyvíjené v souladu s úmluvou;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU a kandidátských zemí, generálnímu tajemníkovi OSN a Koalici proti kazetové munici.

(1) Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 61. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0061.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 (2009/2236(INI))

P7_TA(2010)0286 A7-0204/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na část třetí , hlavu III Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na kontrolu stavu společné zemědělské politiky,

–  s ohledem na dokument Komise „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na svou studii „Režim jednotné platby po roce 2013 – nový přístup, nový cíl“,

–  s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj (IAASTD), kterou vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství a Světová banka a již podepsalo 58 zemí,

–  s ohledem na publikaci Komise „Perspektivy trhů a příjmů v zemědělství 2008–2015“,

–  s ohledem na dokument Komise ' Perspektiva SPZ – od zásahu na trhu po politickou inovaci„,

–  s ohledem na studii Ústavu pro evropskou environmentální politiku „Poskytování veřejných statků prostřednictvím zemědělství v Evropské unii“,

–  s ohledem na bílou knihu Komise nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (KOM(2009)0147) a na pracovní dokumenty útvarů Komise nazvané „Přizpůsobení se změně klimatu: úkol pro evropské zemědělství a venkovské oblasti“ (SEK(2009)0417) a „Úloha evropského zemědělství při zmírňování změny klimatu“ (SEK(2009)1093),

–  s ohledem na studii „Reforma SZP po roce 2013: představa delší vyhlídky“ vypracovanou sdružením Notre Europe,

–  s ohledem na pracovní dokument o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o začlenění nových členských států do SZP(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o zemědělství EU a změně klimatu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o politice jakosti zemědělských produktů: jakou strategii zvolit?(4),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Rozpočtového výboru (A7-0204/2010),

A.  vzhledem k tomu, že EU musí i nadále zaručovat dodávky potravin pro své občany a podílet se na jejich zajišťování v celosvětovém měřítku, přičemž by měla lépe a soudržněji spolupracovat se zbytkem světa, zejména s rozvojovými zeměmi, aby přispěla k dlouhodobému rozvoji jejich zemědělských odvětví, a to udržitelným způsobem, který bude co nejvíce obohacovat místní know-how; vzhledem k tomu, že v důsledku současné situace, kdy počet hladovějících lidí na celém světě překročil jednu miliardu a kdy v Evropské unii žije přes 40 milionů chudých lidí, kteří trpí nedostatkem potravy, je nezbytné využívat nových vědeckých poznatků, mohou-li nabídnout vhodná řešení ke zmírnění hladovění ve světě, zejména lepší účinností zdrojů,

B.  vzhledem k tomu, že podle organizace FAO se očekává zdvojnásobení světové poptávky po potravinách a do roku 2050 i zvýšení světové populace ze současných 7 miliard na 9 miliard a že světovou výrobu potravin bude potřeba odpovídajícím způsobem zvýšit, což vytvoří tlak na přírodní zdroje a povede k tomu, že ve světě bude muset být vyráběno více potravin za použití menšího množství vody, půdy, energie, hnojiv a pesticidů,

C.  vzhledem k tomu, že mezi cíle SZP stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie patří zvýšení zemědělské produktivity, zajištění důstojné životní úrovně zemědělců, stabilizace trhu, zaručení dostupnosti dodávek a zásobování spotřebitelů za rozumné ceny; vzhledem k tomu, že k dnešnímu datu SZP své cíle z velké části splnila a podílela se na úsilí směřujícímu k posílení integrace v rámci EU, územní soudržnosti v Evropě a fungování jednotného trhu; k důstojné životní úrovni však přispěla jen částečně a dosud se jí nepodařilo dosáhnout stabilizace zemědělského trhu, neboť trhy se staly mimořádně nestálými, což ohrožuje zajištění dodávek potravin; vzhledem k tomu, že ke splnění cílů SZP je nezbytné vyvinout další úsilí, ale současně chránit životní prostředí a udržet zaměstnanost ve venkovských oblastech,

D.  vzhledem k tomu, že zemědělství a lesnictví zůstávají důležitými odvětvími hospodářství, které zachováváním přírodních zdrojů a kulturních krajin současně zajišťují základní veřejné statky, což je předpokladem pro veškerou lidskou činnost ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že tato odvětví již nyní v rámci EU přispívají největším dílem k dosažení evropských cílů v oblasti klimatu a energetiky, zejména pokud jde o cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pocházejících ze zemědělské a lesní biomasy; vzhledem k tomu, že tyto přínosy se musí v budoucnosti zvyšovat; vzhledem k tomu, že tyto zdroje bioenergie pomáhají také snižovat energetickou závislost EU a v souvislosti se zvyšujícími se cenami energií i vytvářet nové pracovní příležitosti a zlepšovat příjmy v tomto odvětví,

E.  vzhledem k tomu, že SZP přináší občanům EU velké výhody, pokud jde o dostupnost a výběr bezpečných a vysoce kvalitních potravin za rozumné ceny, zajištění dodávek potravin, ochranu životního prostředí, vytváření pracovních míst a opatření pro boj proti změně klimatu,

F.  vzhledem k tomu, že 13,6 milionu obyvatel pracuje přímo v zemědělství, lesnictví a v odvětví rybolovu a dalších 5 milionů osob pracuje v zemědělsko-potravinářském průmyslu, přičemž EU je největším světovým výrobcem potravin a nápojů; vzhledem k tomu, že to představuje 8,6 % veškerých pracovních míst EU a 4 % HDP EU,

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku posledního rozšíření EU (v roce 2004 a 2007) přibylo k celkové pracovní síle v zemědělství dalších 7 milionů zemědělců a plocha zemědělské půdy se zvýšila o 40 %; vzhledem k tomu, že reálný příjem na osobu klesl v zemědělství v rámci EU-27 za posledních deset let o 12,2 %, přičemž se postupně snížil na úroveň z roku 1995; vzhledem k tomu, že průměrný zemědělský příjem v EU-27 nedosahuje ani 50 % průměrného příjmu v ostatních odvětvích hospodářství, zatímco výrobní náklady takových komodit, jako jsou např. hnojiva, elektřina a paliva dosahují nejvyšší úrovně za posledních 15 let, což další fungování zemědělské výroby v EU značně ztěžuje,

H.  vzhledem k tomu, že 7 % zemědělců v Evropě je mladších 35 let, zatímco čtyři a půl milionu zemědělců, kteří mají více než 65 let, přestanou do roku 2020 pracovat a bude-li pokračovat úbytek zemědělců, může být budoucnost zemědělství ohrožena,

I.  vzhledem k tomu, že zemědělství zůstává hlavním typem krajinného pokryvu EU a zaujímá 47 % celého území Evropské unie; vzhledem k tomu, že v celé EU je 13,7 milionu zemědělských podniků, které svou produkcí vytvářejí více než 337 miliard EUR; vzhledem k tomu, že 15 % zemědělské půdy (přibližně 26 milionů hektarů) se nachází v horských oblastech, a vhledem k tomu, že přirozené znevýhodnění těchto oblastí ztěžuje zemědělskou činnost,

J.  vzhledem k tomu, že se v důsledku restrukturalizace odvětví zvětšila průměrná velikost zemědělských podniků, avšak na území EU i nadále převládají malá hospodářství, přičemž průměrná velikost jednoho hospodářství je 12,6 hektarů; vzhledem k tomu, že soběstačné zemědělské podniky zůstávají zásadní výzvou, zejména v nových členských státech, kde soběstačné hospodaření představuje polovinu veškeré pracovní síly, a vzhledem k tomu, že malá hospodářství a zemědělci, kteří je provozují, mají zvláštní význam pro vytváření nevýrobních veřejných statků,

K.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize měla závažný negativní dopad na zemědělství, což vedlo mezi lety 2008 a 2009 k průměrnému poklesu zemědělských příjmů o 12,2 % a v minulém roce ke zvýšení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že se spotřeba v Evropě snížila v letech 2008 až 2009 v průměru o 10,55 %, což je přímý dopad ekonomické krize, a že v některých členských státech toto snížení překročilo 20 %; vzhledem k tomu, že dalšími důsledky hospodářské krize jsou nesnadný přístup zemědělců k úvěrům a zatížení veřejných financí členských států, což oslabuje jejich schopnost zajišťovat spolufinancování,

L.  vzhledem k tomu, že cenová nestabilita na zemědělských trzích je jednou z jejich stálých charakteristik, avšak v nedávné době souhrou několika faktorů, jakými jsou mimo jiné extrémní povětrnostní podmínky, ceny energií, spekulace a změna v poptávce, tato nestabilita dramaticky vzrostla, a očekává se, že se podle odhadů organizací OECD a FAO ještě zvýší, což povede k extrémním nárůstům a propadům v cenách zemědělských komodit na evropských trzích; vzhledem k tomu, že se mezi lety 2006 a 2008 ceny některých komodit výrazně zvýšily, některé až o 180 %, jak tomu bylo v případě obilí; vzhledem k tomu, že se ceny mléčných výrobků v roce 2009 zhroutily a klesly v průměru o 40 %; vzhledem k tomu, že další produkty – například obilí, ovoce a zelenina, olivový olej – byly rovněž zasaženy a extrémní výkyvy v cenách měly ničivé důsledky pro výrobce a ani pro zákazníky nebyly vždy přínosem,

M.  vzhledem k tomu, že ze zemědělsko-environmentálních ukazatelů vyplývá, že zemědělství má významný potenciál zmírňovat důsledky změny klimatu, zejména pokud jde o sekvestraci uhlíku, přímé snižování čistého objemu emisí skleníkových plynů a výrobu obnovitelné energie, které zajišťují skutečné snížení emisí; vzhledem k tomu, že zemědělská činnost prováděná udržitelným způsobem je podstatná pro zachování biologické rozmanitosti, hospodaření s vodními zdroji a boj proti erozi půdy a může být klíčovým faktorem při řešení otázky změny klimatu,

N.  vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů způsobené zemědělskou činností (včetně chovu hospodářských zvířat) klesly v letech 1990 až 2007 ve všech 27 členských státech o 20 %; vzhledem k tomu, že podíl emisí produkovaných zemědělstvím se snížil z 11 % v roce 1990 na 9,3 % v roce 2007, a to mimo jiné v důsledku efektivnějšího využívání hnojiv a močůvky, posledních strukturálních reforem SZP a postupného zavádění zemědělských a environmentálních iniciativ,

O.  vzhledem k tomu, že se EU stala čistým dovozcem zemědělského zboží, u něhož hodnota každoročně dovážených produktů přesahuje 87,6 miliard EUR (přibližně 20 % světového zemědělského dovozu); vzhledem k tomu, že se v některých případech obchodní bilance postupně přesouvá ve prospěch třetích zemí (EU nyní dováží ze zemí Mercosur zemědělské produkty v hodnotě 19 miliard EUR, přičemž její vývoz do tohoto regionu činí méně než 1 miliardu EUR); vzhledem k tomu, že EU i nadále zažívá rostoucí obchodní deficit, pokud jde o zemědělské produkty,

P.  vzhledem k tomu, že EU zůstává vedoucím světovým vývozcem zemědělských produktů (zhruba 17 % veškerého světového obchodu); vzhledem k tomu, že EU ztratila v posledních deseti letech významný podíl na trhu (v roce 2000 EU ke světovému obchodu přispívala přibližně ve výši 19 %); vzhledem k tomu, že EU vyváží hlavně výrobky s vysokou přidanou hodnotou a zpracované produkty (67 % všech jejích zemědělských vývozů),

Q.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní produkty jsou základem výrobního a vývozního potenciálu Evropské unie a představují značný podíl na jejím mezinárodním obchodu; vzhledem k tomu, že EU vyváží špičkové výrobky se značnou hospodářskou hodnotou a v případech výrobků s chráněným původem a zeměpisným označením představuje čistá hodnota těchto výrobků a potravin 14 miliard EUR ročně (nepočítaje vína a lihoviny, jež také představují značný podíl vývozů EU); vzhledem k tomu, že má-li se i nadále rozvíjet vysoce kvalitní výroba, která splňuje očekávání spotřebitelů, je třeba zohlednit specifické potřeby těchto odvětví s cílem zajistit jejich konkurenceschopnost, a to včetně potřeby účinnější ochrany zeměpisných označení EU a označení výrobků s chráněným původem ze strany partnerů ze třetích zemí,

R.  vzhledem k tomu, že odhadovaná podpora výrobcům (producer support estimates, PSE) ukazuje, že celková podpora zemědělských podniků v EU byla od roku 2000 postupně snižována a je nyní v přepočtu na osobu srovnatelná s úrovní podpory poskytované v zemích hlavních obchodních partnerů EU, zatímco jiní obchodní partneři v posledních letech zachovávali nebo zvýšili dotace, jež narušují trh,

S.  vzhledem k tomu, že nynější rozdělení a výše podpory členským státům a zemědělcům vyplývá z rozdělení a výše této podpory v minulosti, kdy byla spjata s druhem a objemem výroby a představovala náhradu za poklesy příjmů zemědělců v důsledku značného propadu garantovaných cen; vzhledem k tomu, že tento způsob rozdělení vyvolává u některých zemědělců z EU pochopitelný pocit nespravedlnosti a jeho zachování není navíc v souladu s příštími cíly SZP,

T.  vzhledem k tomu, že mechanismy dobrovolného odlišení umožňují od roku 2007 přesouvání finančních podpor mezi přímými platbami a rozvojem venkova, aniž by se však zvýšila transparentnost a legitimita přidělování finančních prostředků na zemědělství a aniž by bylo toto přidělování zjednodušeno,

U.  vzhledem k tomu, že podíl výdajů na SZP v rozpočtu EU se postupně snižuje z téměř 75 % v roce 1985 na 39,3 %, která jsou předpokladem pro rok 2013; vzhledem k tomu, že to představuje méně než 0,45 % HDP EU; vzhledem k tomu, že pokles v rozpočtových výdajích na tržní opatření je ještě výraznější – z celkových 74 % výdajů na SZP v roce 1992 na méně než 10 % v současnosti; vzhledem k tomu, že výdaje SZP se neustále pohybují směrem od podpory trhu a vývozních subvencí k odděleným platbám a rozvoji venkova,

V.  vzhledem k tomu, že tyto reformy vedly ke značným změnám v nástrojích podpory zemědělství, i když přitom jsou dodržovány tři základní zásady SZP, tedy:

W.  vzhledem k tomu, že SZP bude po roce 2013 muset čelit mnoha problémům a sledovat rozsáhlejší cíle, je zásadní, aby rozpočet EU vyčleněný na SZP zůstal přinejmenším ve stejné výši jako nyní,

X.  vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie činí z víceletého finančního rámce (VFR) právně závazný akt, jehož ustanovení musí roční rozpočet dodržovat,

Y.  vzhledem k tomu, že výdaje ve formě přímých podpor představují 0,38 % evropského HDP (údaj z roku 2008) a že výdaje spojené s politikou rozvoje venkova představují 0,11 % HDP Evropské unie,

Z.  vzhledem k tomu, že kvůli malým rozpětím, která budou od rozpočtového roku 2011 v okruhu 2, bude pro Unii velmi obtížné vhodně reagovat na krize na trhu a neočekávané celosvětové události, čímž může rozpočtový proces ztratit svůj smysl,

AA.  vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost získal Evropský parlament pravomoc utvářet zemědělskou politiku Unie, a to nejen co se týče víceletých zemědělských programů, ale také změn v ročním rozpočtu na zemědělství, díky čemuž nyní nese odpovědnost za spravedlivou a udržitelnou společnou zemědělskou politiku,

AB.  vzhledem k tomu, že se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se společná zemědělská politika stala předmětem běžného legislativního postupu a Evropský parlament nese významný díl odpovědnosti za to, aby pomohl přijmout přiměřenou a účinnou legislativu v této oblasti,

AC.  vzhledem k tomu, že v souladu s posledními údaji Eurobarometru považuje 90 % dotázaných občanů EU zemědělské a venkovské oblasti za důležité pro budoucnost Evropy, 83 % dotázaných občanů EU je pro finanční podporu zemědělcům a v průměru věří, že by se mělo o zemědělské politice nadále rozhodovat na evropské úrovni,

AD.  vzhledem k tomu, že cíle a hlavní obsah budoucí společné zemědělské politiky musí být předmětem širokých veřejných debat, aby se zvýšila informovanost veřejnosti o SZP; vzhledem k tomu, že iniciativa Komise v podobě veřejné debaty o budoucnosti SZP po roce 2013 je tedy vítána,

AE.  vzhledem k tomu, že SZP musí směřovat k zachování a rozvoji multifunkčního, celoplošného a udržitelného zemědělství v Evropě,

Vývoj SZP: od narušení trhu po tržní orientaci

1.  opětovně připomíná, ze SZP prošla v průběhu posledních dvaceti pěti let radikálními reformami, zejména tím, že provedla základní přesun z podpory produkce na podporu producentů(5), omezila pravidelné intervenční nákupy a dumping evropských přebytků na světových trzích(6) a přeorientovala SZP a zemědělce EU více na trh;

2.  připomíná, že SZP sehrála zásadní úlohu při zvyšování produkce a zajištění potravin pro evropské obyvatelstvo po druhé světové válce; dále připomíná, že SZP byla první společnou politikou EHS, která vydláždila cestu pro evropskou spolupráci a integraci v dalších politických oblastech;

3.  zdůrazňuje, že tržní nástroje SZP specifické pro každé odvětví hrají základní roli a jsou nyní používány coby záchranné sítě, které pomáhají snížit nestabilitu trhu, a zajišťovat tak zemědělcům určitý stupeň stability; zdůrazňuje, že upravená tržní politika nevedla ke snížení závislosti zemědělců na kupujících; konstatuje také, že od přijetí oddělených jednotných plateb na zemědělský podnik nastal výrazný odklon od opatření narušujících trh v souladu s požadavky Světové obchodní organizace;

4.  konstatuje, že reformy SZP zahájené v letech 1992 a 1999 a zejména reforma z roku 2003, která byla přezkoumána v rámci kontroly stavu a zavedla zásadu oddělení plateb od produkce, ale i další reformy v tomto odvětví byly pojaty tak, aby umožnily zemědělcům EU lépe odpovídat a reagovat na signály a podmínky trhu; uvítal by, kdyby tento vývoj pokračoval dalšími reformami, neboť vzhledem ke specifickým rysům zemědělské produkce jsou další opatření v oblasti trhu zapotřebí;

5.  zdůrazňuje, že rozvoj venkova je nyní nedílnou součástí struktury SZP a měl by zůstat významným prvkem budoucí SZP, a sice jako strategie rozvoje venkova zajištěná patřičnými prostředky a zaměřená na venkovské oblasti, na zlepšení životního prostředí, modernizaci a restrukturalizaci zemědělství, posilování soudržnosti ve venkovských oblastech EU, revitalizaci znevýhodněných oblastí a oblastí, kterým hrozí vylidnění, zlepšení uvádění výrobků na trh a konkurenceschopnosti, udržení zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, ale i na nové výzvy uvedené v kontrole stavu, zejména změnu klimatu, energii z obnovitelných zdrojů, hospodaření s vodou a biologickou rozmanitost;

6.  připomíná, že zemědělství vždy vytvářelo veřejné statky, které se v současném kontextu označují jako „veřejné statky první generace“; klade důraz na bezpečnost potravin a jejich zajištění i na vysokou výživnou hodnotu zemědělských výrobků jako na hlavní důvody další existence SZP, odpovídající podstatě SZP a stojící nadále ve středu zájmu evropských občanů; ačkoli jsou cílem SZP také veřejné statky, jež byly stanoveny později jako tzv. statky druhé generace, tj. životní prostředí, plánování či dobré životní podmínky zvířat, jde o statky, které statky první generace pouze doplňují, a neměly by je tudíž nahrazovat;

7.  vítá uznání multifunkční úlohy zemědělců v poskytování veřejných statků jako je ochrana našeho životního prostředí, vysoká kvalita výroby potravin, řádný chov zvířat, vytváření a vylepšování různorodosti a kvality hodnotné krajiny v EU a směřování k udržitelnějším postupům hospodaření nejen při plnění základních požadavků na udržení půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC), ale také při dosahování ještě vyšších standardů pomocí zemědělsko-environmentálních opatření, přesného zemědělství, ekologické produkce a veškerých ostatních forem udržitelných zemědělských postupů;

8.  opětovně připomíná, že SZP je nejvíce integrovanou politikou EU a logicky na ni tedy také připadá největší podíl rozpočtu EU; uznává, že její podíl na rozpočtu se postupně snížil z původních 75 % celkového rozpočtu EU v roce 1985 na 39,3 % v roce 2013(7), což představuje méně než 0,45 % z celkového HDP EU(8), a to v situaci, kdy podpora je dnes méně poskytována i 12 novým státům, které přistoupily k EU;

9.  domnívá se, že SZP se rozvinula, stala se ekologičtější a více orientovanou na trh a výrazně snížila svůj dopad na rozvojové země, avšak současně podporuje zemědělce při vyrábění vysoce kvalitních potravin pro evropské spotřebitele;

Výzvy, na které musí SZP reagovat po roce 2013

10.  zdůrazňuje, že zajišťování dodávek potravin zůstává hlavní výzvou nejen pro zemědělství EU, ale i pro celosvětové zemědělství, zejména v rozvojových zemích, a to vzhledem k tomu, že se do roku 2050 očekává nárůst světové populace ze 7 na 9 miliard a FAO v téže časové lhůtě předvídá zdvojnásobení poptávky po potravinách (zejména v rozvíjejících se ekonomikách, jako je Čína či Indie);

11.  potvrzuje, že Evropa se musí nadále podílet na světových dodávkách potravin, aby reagovala na tuto potřebu, přestože řada zemědělců ukončuje svou činnost a v důsledku změny klimatu je k dispozici méně vodních zdrojů i méně zdrojů energie, což vážně omezí schopnost Evropy zvýšit dodávky;

12.  poznamenává, že globální energetická krize a zvyšující se ceny energie zvýší náklady na zemědělskou výrobu, což povede ke zvýšení cen potravin a k nárůstu nestability tržních cen jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele; neblaze se to projeví na stabilitě potravinových dodávek a závažně to naruší schopnost udržet a zvýšit současné úrovně produkce; domnívá se nicméně, že energetická soběstačnost v zemědělském a lesnickém odvětví by mohla zvýšit jejich udržitelnost;

13.  věří, že zemědělství může výrazně přispět k boji proti změně klimatu tím, že bude pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů a ve zvyšování sekvestrace uhlíku;

14.  uznává, že v zemědělství již bylo dosaženo výrazného pokroku při snižování emisí skleníkových plynů a při řešení problémů životního prostředí obecně (hospodaření s vodními zdroji a s půdou, biologická rozmanitost, biomasa atd.), ale že bude třeba pokračovat v tomto úsilí, aby způsoby výroby směřovaly k udržitelnější formě rozvoje, která je účinná z hlediska environmentálního, sociálního i ekonomického;

15.  připomíná, že očekávání spotřebitelů ohledně zaručení bezpečnosti potravin musí být splněna, stejně tak jako musí být splněn jejich požadavek na vyšší standardy kvality, lepší životní podmínky zvířat a na zhodnocení vynaložených peněz;

16.  domnívá se, že SZP musí i nadále poskytovat řešení a hmatatelnou pomoc při boji proti hrozbě opouštění půdy, odlivu lidí z venkova a stárnutí venkovské populace v EU tím, že k tomuto účelu zřídí odpovídající formy financování a pomoci, aby zajistila dlouhodobou udržitelnost venkovského společenství v EU; domnívá se proto, že je rovněž nezbytné, aby se v rámci SZP pokračovalo v rozvoji venkova zaměřeném na výsledky;

17.  věří, že SZP musí okamžitě reagovat na důsledky hospodářské krize pro zemědělské podniky, jako je nemožnost přístupu zemědělců k úvěrům, omezení příjmů zemědělských podniků(9) a narůstající nezaměstnanost na venkově;

18.  poukazuje proto na skutečnost, že rozdílné schopnosti členských států čelit hospodářské krizi mohou mít za následek zvýšení rozdílů mezi jednotlivými venkovskými regiony v EU;

19.  uznává, že SZP musí brát v úvahu strukturální rozdíly a potřeby modernizace zemědělství v rozšířené EU, aby se dosáhlo stejné úrovně rozvoje a soudržnosti;

20.  věří, že na pozadí těchto výzev by priority pro SZP po roce 2013 měly být zakotveny v silné, udržitelné, náležitě podporované a spolehlivé multifunkční potravinové a zemědělské politice, která výrazně signalizuje připravenost poskytovat zemědělcům účinnou a cílenou podporu a reaguje na problémy venkova, což je přínosem i pro širší společnost;

Potřeba silné SZP po roce 2013
Uspokojování socio-ekonomických potřeb

21.  domnívá se, že vzhledem ke strategii Evropa 2020 je silné a udržitelné evropské společné zemědělské politiky zapotřebí k hájení zájmů všech evropských zemědělců a zajištění větších přínosů pro společnost; je toho názoru, že by tato politika měla zajistit, aby zemědělství mohlo plnit svou úlohu v rámci evropského hospodářství a aby mělo k dispozici nástroje, které mu umožní konkurovat na světových trzích; domnívá se, že vzhledem ke změně klimatu, k politické nestabilitě v některých oblastech světa a k případným výskytům nemocí nebo jiných událostí, které by případně mohly narušit kapacitu produkce, si EU ze strategických důvodů nemůže dovolit spoléhat na jiné části světa při zabezpečování potravin pro Evropu;

22.  připomíná, že zemědělství zůstává centrálním odvětvím hospodářství EU, jelikož představuje významný přímý i nepřímý přínos jak pro HDP EU, tak pro pracovní příležitosti, které vytváří na základě multiplikačního efektu jak na potravinovém a nápojovém trhu v rámci výrobního procesu, tak i při prodeji a odbytu; proto věří, že silné zemědělství a stabilní potravinový a nápojový průmysl nelze oddělit, neboť vzájemně přispívají ke svému úspěchu, zejména pokud jde o vývoz;

23.  připomíná, že jeden z hlavních důvodů, proč EU potřebuje silnou SZP, je to, že přispívá k zachování a rozvoji životaschopných a dynamických venkovských společenství, která jsou jádrem evropské kulturní rozmanitosti a mají klíčový význam pro zajištění udržitelného a vyváženého sociálně-ekonomického rozvoje na celém evropském území; domnívá se, že dosažení takového rozvoje však vyžaduje snížení sociálně-ekonomických rozdílů mezi venkovskými a městskými společenstvími, aby nedocházelo k opouštění půdy a vylidňování venkova, což vede k ještě větší izolaci venkova;

24.  poukazuje na to, že má-li být zajištěna udržitelná venkovská populace, jsou naléhavě potřebné dlouhodobé politiky, které by do venkovských oblastí přilákaly mladé generace a ženy, kterým musí být poskytnuty nové a alternativní ekonomické příležitosti; domnívá se, že je třeba prozkoumat nové způsoby, jak přilákat mladé lidi, jako jsou např. dostupné výhodné půjčky a investiční úvěry nebo uznávání jejich odborné kvalifikace, aby pro ně bylo relativně snadné začlenit se do hospodářství venkova; je si vědom překážek, se kterými se mladí zemědělci setkávají, když chtějí v tomto odvětví zahájit činnost, jako jsou vysoké počáteční náklady, občas neúměrně vysoká cena půdy a obtíže se získáním úvěru, zejména v krizových obdobích;

25.  věří, že zvyšující se venkovská nezaměstnanost by mohla být řešena zachováním stávajících pracovních míst, podporou kvalitních pracovních míst a dalších možností pro diversifikaci a nové zdroje příjmů;

26.  připomíná, že zemědělství – jak je to náležitě uvedeno v článku 39 Lisabonské smlouvy – je specifické odvětví, které je nepříznivě ovlivňováno dlouhými cykly produkce a různými druhy selhání na trhu, jako je vysoká nestabilita trhu, velké nebezpečí přírodních katastrof, vysoká úroveň rizika, chybějící pružnost poptávky a skutečnost, že zemědělci fungují v potravinovém řetězci jako příjemci cen spíše než jejich tvůrci;

27.  domnívá se, že v případě některých zemědělských odvětví, která vyžadují velké kapitálové investice v průběhu víceletého cyklu produkce (mléka, citrusových plodů, vína, oliv a ovoce obecně), je nezbytné zavést nové metody řízení dodávek;

28.  poukazuje hlavně na to, že budoucí evropská zemědělská politika musí být i nadále společnou politikou a že pouze vyvážený a spravedlivý systém podpory v celé EU se společným souborem cílů a pravidel může při zohlednění specifických charakteristik určitých odvětví a regionů zajistit odpovídající podmínky pro zemědělce a řádné fungování jednotného trhu se spravedlivými podmínkami hospodářské soutěže pro zemědělské výrobky a zemědělce v EU, čímž se zajistí lepší zhodnocení finančních prostředků, než by tomu bylo v případě zemědělských politik, které by byly opět přesunuty do působnosti členských států a případně by byly v jednotlivých členských státech ve vzájemném rozporu;

29.  domnívá se, že v SZP by měly vedle sebe existovat:

Přínosy týkající se veřejných statků

30.  zdůrazňuje, že potraviny jsou nejdůležitějším veřejným statkem pocházejícím ze zemědělství; uznává, že zemědělci dodávají řadu veřejných statků, za které je trh neodměňuje; trvá proto na tom, že musí být spravedlivě odměňováni a nadále podněcováni, aby pokračovali v dodávání bezpečných a kvalitních produktů, ve zlepšování životních podmínek zvířat, poskytování dalších ekologických přínosů a vytváření většího počtu pracovních míst, a chránili tak venkov v celé Evropě;

31.  připomíná proto, že nebude-li i nadále provozována udržitelná zemědělská činnost v rámci celé EU (tj. dlouhodobě možná z hlediska hospodářského, sociálního i environmentálního), bude poskytování veřejných statků ohroženo;

32.  uznává, že generace zemědělců vytvářely hodnotné krajiny EU a měly by být tedy odměněny za pokračování v této činnosti udržitelným způsobem, zejména v horských a přírodně znevýhodněných oblastech; věří, že aktivně přispívají ke značné kulturní hodnotě a atraktivitě Evropy, neboť poskytují zázemí pro úspěšné rozvíjení cestovního ruchu na venkově; konstatuje však, že by to mělo být doplňováno evropskou regionální politikou a vnitrostátními nástroji, jež by vhodnou součinností zajišťovaly stabilní regionální podmínky, které jsou zásadním předpokladem pro řádné fungování zemědělství;

33.  poukazuje na to, že zemědělci mají potenciál poskytovat další ekologické přínosy, což odpovídá společenským požadavkům, zejména na ochranu a obnovu půdy, zdravé vodní hospodářství a zlepšování kvality a ochranu biologické rozmanitosti zemědělské půdy a že v této činnosti musí být podporováni a musí jim k tomu být poskytnuty investiční prostředky;

34.  poukazuje na to, že systém podmíněnosti podmiňuje poskytnutí přímé pomoci dodržováním zákonných požadavků a uchováním zemědělské půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu a zůstává nejvhodnějším prostředkem pro optimalizaci ekosystémových služeb poskytovaných zemědělci i pro řešení problémů v oblasti životního prostředí zajišťováním poskytování základního veřejného statku; připomíná však, že zavedení systému podmíněnosti navíc vyvolalo celou řadu problémů, pokud jde o administrativní otázky a jeho přijetí zemědělci, kteří získali dojem, že ve své práci ztrácejí určitou míru svobody; žádá proto, aby se snížila administrativní zátěž zemědělců použitím jednoduššího způsobu plnění požadavků systému podmíněnosti;

35.  věří, že vliv zemědělství na klima lze do značné míry zmírnit lepším vzděláváním a školením lidí pracujících v zemědělství, lepším využíváním inovací vyplývajících z výzkumu a vývoje a zvýšením účinnosti zemědělské výroby;

36.  věří, v souladu s nejnovějšími dostupnými výzkumy, že bez společné zemědělské politiky a správných zemědělských postupů by se v celé EU rozšířily neudržitelné způsoby výroby (extrémně intenzivní využívání nejlepší půdy a častější opouštění půdy v znevýhodněných oblastech), což by způsobilo vážné škody na životním prostředí; trvá na tom, že náklady na podporu prostřednictvím silné SZP nejsou ničím v porovnání s náklady na nečinnost a jejími negativními nezáměrnými důsledky;

Nové priority pro SZP ve 21. století

37.  věří, že zemědělství je v dobré pozici, aby poskytlo významný přínos pro plnění nových strategických priorit EU 2020 pro řešení změn klimatu a vytváření nových pracovních míst pomocí ekologického růstu a dodávek obnovitelných zdrojů energie a současně zajišťovalo potraviny pro evropské spotřebitele díky výrobě bezpečných a vysoce kvalitních potravinářských produktů;

Spravedlivá SZP

38.  zdůrazňuje, že zemědělství EU musí zůstat konkurenceschopné ve vztahu k silné konkurenci a opatřením narušujícím obchod přijímaným obchodními partnery nebo zeměmi, ve kterých se výrobci nemusí řídit stejně vysokými standardy jako výrobci v EU, zejména pokud jde o jakost výrobků, bezpečnost potravin, životní prostředí, právní předpisy v sociální oblasti a dobré životní podmínky zvířat; z tohoto důvodu věří, že zlepšení konkurenceschopnosti na různých úrovních (místní, regionální, v rámci vnitřního i celosvětového trhu) by stále mělo být základním cílem SZP po roce 2013, má-li být zajištěno, aby EU měla širokou škálu různorodých vysoce hodnotných potravin a jiných zemědělských produktů, jež by získávaly stále větší podíl na světovém trhu, a má-li být zároveň zajištěn spravedlivý obchod a rentabilní ceny pro zemědělce;

39.  opětovně připomíná, že zemědělci EU vyrábějí potraviny v souladu s nejvyššími standardy v oblasti bezpečnosti, kvality a dobrých životních podmínek zvířat a měli by být za to oceněni; věří, že dovoz ze třetích zemí by v souladu s právy a povinnostmi stanovenými WTO měl splňovat stejné požadavky, aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž a spotřebitelům byla zaručena možnost učinit při koupi výrobků informovanou volbu, zejména na základě možnosti spolehlivě zjistit původ výrobků; vyzývá Komisi, aby v rámci vícestranných a dvoustranných obchodních dohod vyjednaných jménem EU podporovala zájmy evropských zemědělců;

40.  trvá na tom, že zachování zemědělské činnosti v celé Evropě je základem pro udržení různorodé a místní produkce potravin, zajištění sociálně-ekonomické dynamiky venkova a pracovních příležitostí v této oblasti, zejména s ohledem na současnou hospodářskou krizi, a pro zabránění hrozbě opouštění venkovských oblastí po celé EU díky důsledné ochraně životního prostředí a péči o krajinu; domnívá se proto, že znevýhodněné regiony by měly mít možnost vyrovnat se s dodatečnými obtížemi vyplývajícími z jejich specifické situace, a přijmout nezbytná adaptační opatření; domnívá se, že je nutné řešit specifickou výzvu týkající se soběstačného zemědělství;

41.  zdůrazňuje, že k tomu, aby mohli vykonávat své úkoly, požadují zemědělci dlouhodobé investiční perspektivy a přiměřené příjmy; vyzývá proto, aby záruka spravedlivých a stabilních výnosů pro zemědělce zůstala primárním cílem nové SZP, která bude zároveň poskytovat produkty za zajímavé ceny a zajišťovat spravedlivé zacházení se spotřebiteli zejména díky zvyšující se konkurenceschopnosti v zemědělském odvětví a schopnosti zemědělců pokrýt své reálné náklady;

42.  vyzývá k přijetí opatření na podporu kapacity řízení primárních producentů a seskupení producentů a vyjednávacího postavení vůči dalším hospodářským subjektům v potravinovém řetězci a vybízí k vytváření organizací, které posilují vazby mezi jednotlivým zúčastněnými stranami v různých odvětvích, vzhledem k tomu, že je možné zlepšit sdílení informací a pomoci sladit nabídku s poptávkou spotřebitelů; domnívá se, že takováto opatření by mohla zlepšit fungování řetězce dodávek potravin a umožnit větší transparentnost cen potravin a činnost zaměřenou proti nekalým obchodním praktikám tak, aby to zemědělcům přineslo zasloužený prospěch; je přesvědčen, že tyto cíle si mohou vyžádat úpravu či vyjasnění pravidel hospodářské soutěže EU s cílem zohlednit specifickou charakteristiku zemědělských trhů, a to za předpokladu, že nebudou bránit řádnému fungování jednotného trhu;

43.  domnívá se, že v rámci budoucí SZP musí existovat flexibilní a účinná tržní opatření, která zajistí odpovídající záchrannou síť, aby se zabránilo extrémní volatilitě tržních cen, zajistila se větší míra stability a umožnily se rychlé a účinné reakce na hospodářské krize v tomto odvětví; domnívá se, že by tato opatření měl doplňovat systém řízení rizik, který pomůže minimalizovat následky přírodních a zdravotních katastrof;

44.  domnívá se také, že k tomu, aby trh mohl být řízen účinněji a aby se předešlo krizím z nadprodukce, měly by být na základě zásady spravedlnosti a nediskriminace zachovány specifické nástroje pro řízení produkčního potenciálu, jež jsou v některých odvětvích využívány;

45.  vyzývá ke spravedlivému rozdělování plateb SZP a trvá na tom, že by toto rozdělování mělo být spravedlivé jak vůči zemědělcům ze starých, tak z nových členských států;

46.  domnívá se, že snížení přímých plateb v rámci prvního pilíře by mělo zničující následky nejenom pro zemědělce, ale stejnou měrou také pro venkov, veřejné služby související se zemědělstvím, pro spotřebitele i pro společnost, neboť jejich uživatelem je společnost jako celek; přímé platby jsou proto nezbytné a musí být zachovány, upozorňuje na to, že jakékoli snížení financování SZP by mohlo mít nepříznivý dopad na hodnotu zemědělských hospodářství a vážné důsledky zejména pro ty zemědělce, kteří mají bankovní úvěry, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí, jež evropské zemědělství vážně postihla;

47.  věří, že životaschopné zemědělské podniky jsou zásadní pro udržení prosperujících venkovských společenství, neboť takovéto podniky vytvářejí pracovní místa a služby na místní úrovni; domnívá se proto, že by do SZP měla být zapojena místní společenství, která mohou vytvořit nezbytné podmínky pro dosažení své sociálně-hospodářské životaschopnosti, např. zachováním rodinných zemědělských podniků a nepřetržitou restrukturalizací a modernizací zemědělských podniků; znovu připomíná, že v tomto ohledu jsou rovněž důležitá diverzifikační opatření a rozvoj venkovské infrastruktury;

Udržitelná SZP

48.  věří, že zemědělství bude hrát vedoucí úlohu při řešení změny klimatu snížením emisí vyvolávajících skleníkový efekt, zvýšením kapacity pro sekvestraci uhlíku a rozvojem a používáním většího počtu obnovitelných zdrojů energie a biologických materiálů; věří, že pokud je to možné, měla by být do opatření SZP začleněna klimatická hlediska;

49.  domnívá se, že účinnost produkce je pro udržitelnější řízení omezených přírodních zdrojů zásadní a že zemědělci by v rámci svých technických výrobních metod měli zavádět inovace používáním nejúčinnějších finančních, vědeckých a technických nástrojů řízení, které jim pomohou lépe uspokojit vzrůstající poptávku po potravinách a obnovitelných zemědělských materiálech způsobem, který je z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska udržitelnější;

50.  v souvislosti se strategií EU 2020 zdůrazňuje, že pro zlepšení konkurenceschopnosti a zvýšení produkce je důležitý výzkum a vývoj, používání nových technologií a správných zemědělských postupů a že je zároveň třeba omezit používání pesticidů, hnojiv a spotřebu omezených zdrojů, jako je voda a energie; domnívá se, že mají-li být nalezena řešení pro nové úkoly, měly by se více podporovat investice do zemědělských inovací, mimo jiné prostřednictvím rámcových programů SZP a EU pro výzkum a vývoj;

51.  za tímto účelem doporučuje aktivní přítomnost agronomických poradců v regionech, aby pomáhali zemědělcům v úsilí poskytovat environmentální veřejné statky;

52.  domnívá se, že je nutné zavést ochranná opatření, aby se zajistilo, že bude možné v zemědělství i nadále využívat biotechnologii, aniž by to mělo vliv na stávající výrobní metody;

Ekologická SZP

53.  poznamenává, že trh dosud řádně neoceňuje zemědělce za ochranu životního prostředí a jiných veřejných statků; proto věří, že SZP musí klást větší důraz na udržitelnost tím, že bude zemědělcům poskytovat vhodné ekonomické pobídky, aby optimalizovali poskytování eko-systémových služeb a dále zlepšovali řádné environmentální řízení zdrojů, pokud jde o zemědělskou půdu v EU; zdůrazňuje, že by toho mělo být dosaženo bez vytvoření dodatečné finanční nebo administrativní zátěže pro zemědělce;

54.  věří, že díky zlepšení faktorů produkce souvisejících s vědeckým pokrokem mají zemědělci možnost přispívat k ekologickému růstu a reagovat na energetické krize prostřednictvím rozvoje ekologických zdrojů energie, jako je biomasa, biologický odpad, bioplyn, biopaliva druhé generace a menší zdroje větrné, solární a vodní energie, což také napomůže vytváření nových pracovních příležitostí souvisejících s ochranou životního prostředí;

Společná a jednoduchá politika

55.  zdůrazňuje, že společná zemědělská politika je dnes významnější než kdy jindy pro zajištění toho, aby na řádně fungujícím jednotném trhu byl zaručen přeshraniční rozměr dodávek potravin, ohled na změny klimatu, vysoké společné standardy ochrany životního prostředí, bezpečnost výrobků a kvalita a dobré životní podmínky zvířat;

56.  domnívá se, že systém podpory v rámci nové SZP musí být zjednodušen, čímž se usnadní jeho správa, musí být transparentní a snížit byrokracii a správní zatížení zemědělců, zejména drobných producentů, aby se mohli soustředit na svůj hlavní úkol, jímž je dodávat vysoce kvalitní zemědělské produkty; domnívá se, že by toho mohlo být dosaženo mimo jiné tím, že se začnou používat prováděcí nástroje, jako jsou výsledné dohody, jednoduché smlouvy a víceleté platby, které stanovují cíle a umožňují zemědělcům zvolit si své vlastní zemědělské systémy, pomocí nichž cíle splní;

57.  vyzývá k přijetí vhodných opatření, která vysvětlí, z čeho se SZP skládá, a to nejen zemědělcům, ale všem evropským občanům, a zároveň poskytnou transparentní informace o sledovaných cílech, dostupných prostředcích a očekávaných přínosech uplatňování SZP;

58.  domnívá se, že by Komise měla při provádění regulačních kontrol a auditů zaměřených na dodržování předpisů a při stanovování finančních náprav zaujmout přiměřenější přístup založený na posouzení rizik;

59.  vyzývá k tomu, aby Evropskému parlamentu byly poskytovány včasné a aktuální informace o stávající situaci, pokud jde o rozpočet na zemědělství;

Dosažení spravedlivé, ekologické a udržitelné SZP

60.  očekává změnu koncepce SZP v souladu se závěry jarního zasedání Evropské rady o Evropě 2020, která umožní, aby SZP poskytla nástroje, jež budou napomáhat inteligentnímu, souhrnnému a ekologickému růstu;

61.  uznává široký záběr stávajících a nových priorit pro SZP a poznamenává, že nové členské státy při vstupu do Evropské unie oprávněně očekávaly, že jejich podpora v rámci SZP bude časem srovnatelná s podporou, kterou dostávají staré členské státy; aby bylo možné plně míře reagovat na nové výzvy a dosáhnout priorit stanovených v rámci reformované SZP, vyzývá, aby částky vyčleněné na SZP v rozpočtu na rok 2013 byly zachovány i v příštím finančním programovém období;

62.  vyzývá k tomu, aby v rozpočtu SZP existoval mechanismus flexibility použitelný na konci roku, který umožní přesunout a přerozdělit nedočerpané prostředky do následujícího roku;

63.  zdůrazňuje, že by SZP neměla být opětovně převedena do působnosti jednotlivých členských států, a domnívá se tedy, že by přímá podpora měla být i nadále plně financována z rozpočtu EU, a z tohoto důvodu odmítá jakékoli další spolufinancování, jež by mohlo narušit spravedlivou hospodářskou soutěž v rámci jednotného trhu EU;

64.  vyzývá ke spravedlivému rozdělení prostředků SZP zemědělcům v celé EU; připomíná, že zachování různorodosti zemědělství v EU vyžaduje stanovení objektivních kritérií pro zavedení spravedlivého systému rozdělování; zdůrazňuje , že přímé platby přispívají k poskytování veřejných statků, pomáhají stabilizovat příjmy zemědělců a zajišťují proti rizikům, přičemž jsou i částečnou kompenzací za společensky žádoucí vysoké standardy v EU a pokračující odstraňování celních překážek a poskytují odměnu za vytváření základních veřejných statků, což není v rámci trhu žádným způsobem oceněno;

65.  věří, že přímá podpora poskytovaná v závislosti na velikosti plochy by se měla začít používat ve všech členských státech v rámci příštího finančního programového období; tím by se vytvořilo dostatečně dlouhé přechodné období, které poskytne zemědělcům a zemědělským strukturám, jež stále používají historický systém plateb, flexibilitu pro přizpůsobení se změnám a umožní vyhnout se příliš radikálnímu přerozdělování podpory, aniž by bylo ohroženo rychlé dosažení vyváženého rozdělování podpory mezi členské státy; poznamenává, že upuštění od historického základu může vést ke specifickým problémům v členských státech nebo regionech s relativně velkým množstvím takzvané „neobsazené půdy“ (půda vhodná k využívání, v jejímž případě však nebyl vznesen nárok); vyzývá k tomu, aby byl při přípravě budoucích podpor brán ohled na specifické potřeby těchto regionů; dále věří, že členské státy a regiony musí i nadále disponovat flexibilitou, aby mohly převést svůj systém plateb na regionální úroveň tak, aby odrážel jejich specifické priority a zároveň dodržoval pravidla spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

66.  domnívá se, že hlavní zásadou SZP by mělo být úplné upuštění od vázaných plateb; nicméně se domnívá, že vzhledem k přechodu z režimu historické pomoci na režim pomoci v závislosti na velikosti plochy je s ohledem na rozhodnutí učiněná v návaznosti na kontrolu stavu SZP vhodné ponechat členským státům odpovídající manévrovací prostor; domnívá se, že tato flexibilita členským státům umožní reagovat na specifické potřeby jejich území a zabrání úplnému zastavení produkce či snížení různorodosti zemědělské činnosti; je toho názoru, že tento manévrovací prostor by se projevil ve formě vázaných plateb s určeným stropem pro zranitelná zemědělská odvětví a území a environmentálně citlivé oblasti v souladu s požadavky WTO a zajistil by spravedlivé tržní podmínky pro zemědělce v celé EU;

67.  domnívá, se, že k tomu, aby bylo dosaženo spravedlivé a udržitelnější SZP, je třeba, aby v rámci SZP existovaly ústřední klíčové oblasti – zabezpečení dodávek potravin a spravedlivý obchod, udržitelnost, zemědělství v celé Evropě, kvalita potravin, ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí a ekologický růst; domnívá se, že by měla být zachována struktura dvou pilířů, ale že by se v jejím rámci mělo zabránit překrývání politických cílů a nástrojů a že by měla zohledňovat náplň zde uvedených klíčových oblastí;

68.  věří, že v zájmu zjednodušení, transparentnosti a společného přístupu musí být financování každé ze základních priorit SZP dohodnuto od počátku reformy;

Bezpečnost potravin a spravedlivý obchod

69.  trvá na tom, že rentabilita zemědělských podniků a kvalita života zemědělců jsou nezbytnými předpoklady pro pokračování zemědělské činnosti; domnívá se proto, že by všem zemědělcům EU měla být poskytnuta základní přímá platba v závislosti na velikosti plochy financovaná Evropskou unií s cílem zajistit sociální a ekonomickou udržitelnost evropského modelu zemědělské produkce, který by měl zajistit dodávky základních potravin pro evropské spotřebitele, umožnit zemědělcům vyrábět vysoce kvalitní konkurenceschopné potraviny, zajistit, že zemědělská činnost a pracovní příležitosti ve venkovských oblastech budou podporovány v celé EU, a poskytnout základní veřejné statky tím, že stanoví požadavky podmíněnosti týkající se dobrých zemědělských a environmentálních podmínek, stejně jako standardů vysoké kvality a dobrých životních podmínek zvířat;

70.  vyzývá, aby bylo bezpodmínečně stanoveno, že odměňována bude pouze aktivní zemědělská výroba, a to tak, že se v pravidlech podmíněnosti stanoví minimální činnost, která je pro vyplacení odměny nezbytná, a při prosazování těchto pravidel se uplatní klíčová zásada proporcionality;

Udržitelnost

71.  věří, že dodatečné platby financované Evropskou unií by měly být vypláceny zemědělcům v rámci jednoduchých víceletých smluv, jež by je odměňovaly za snižování emisí uhlíku na jednotku výroby nebo za zvýšení sekvestrace uhlíku v půdě udržitelnými výrobními metodami a výrobou biomasy, kterou lze použít při výrobě agromateriálů s dlouhou životností;

72.  poznamenává, že toto opatření bude mít pro zemědělství EU dvojí přínos: zemědělství se stane ekologicky i hospodářsky udržitelnějším díky nižším emisím uhlíku nebo zvýšené účinnosti, a zajistí se také, že zemědělci budou mít finanční přínos z intenzivnější sekvestrace uhlíku na svých pozemcích a budou mít stejné podmínky pro obchodování s emisemi jako ostatní průmyslová odvětví v systému EU; žádá, aby byla náležitě stanovena jasná a měřitelná kritéria a cíle, jež by měly umožnit co nejrychlejší provedení těchto plateb ve všech členských státech;

Zemědělství v celé Evropě

73.  vyzývá k dalšímu zavádění specifických opatření s cílem nabídnout kompenzaci zemědělcům produkujícím ve znevýhodněných oblastech, jako jsou oblasti s přírodním znevýhodněním, včetně horských oblastí, environmentálně citlivé oblasti nebo regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu, a nejvzdálenější regiony, s cílem zajistit zachování místní zemědělské činnosti, aby byla půda i nadále obhospodařována a v celé Evropské unii byly produkovány místní potraviny, čímž se sníží riziko opuštění půdy a zajistí vyvážená teritoriální správa v celé EU a racionální rozvoj zemědělské výroby;

74.  domnívá se, že při uskutečňování veškerých reforem režimu znevýhodněných oblastí, zejména pokud jde o vymezování a klasifikaci těchto oblastí, by se mělo přihlížet k obtížím, jimž čelí zemědělci ve všech částech EU, protože tyto problémy se velmi liší v závislosti na různých biofyzikálních a klimatických podmínkách; zastává názor, že oblastem, které mohou být na základě jakéhokoli nového pravidla z uvedeného režimu vyloučeny, by měla být poskytnuta náležitě dlouhá přechodná lhůta;

75.  upozorňuje na zvláštní úlohu zemědělců v příměstských oblastech, v nichž může být vyvíjen silný tlak na venkovské a zemědělské zdroje; zdůrazňuje, že tento typ produkce potravin a veřejných státků v blízkosti městského obyvatelstva by měl být zachován;

Jakost potravin

76.  zdůrazňuje, že prioritním aspektem SZP musí být vypracování politiky jakosti potravin, zejména pokud jde o zeměpisná označení (CHOP/CHZO/ZTS), a že by tato politika měla být dále propracována a posílena, aby si EU mohla v této oblasti udržet vedoucí pozici; je toho názoru, že v případě těchto vysoce kvalitních produktů by mělo být povoleno používání původních nástrojů pro řízení, ochranu a podporu, aby se mohly harmonicky rozvíjet a nadále velkou měrou přispívat k udržitelnému růstu a konkurenceschopnosti evropského zemědělství;

Ochrana biologické rozmanitosti a životního prostředí

77.  domnívá se, že zemědělci mohou přispět k zachování biologické rozmanitosti a ochraně životního prostředí, ale i k přizpůsobení se změně klimatu a k jejímu zmírňování, a to nákladově efektivním způsobem; proto je třeba je v tomto ohledu nadále motivovat; žádá, aby bylo v rámci SZP umožněno zahrnout velkou většinu zemědělské půdy do zemědělsko-environmentálních systémů, jež budou zemědělce odměňovat za poskytování dodatečných eko-systémových služeb a podporovat udržitelnější výrobní postupy s nižšími vstupy, jako je biologické zemědělství, integrované zemědělství, rozvoj zemědělství s vysokou přírodní hodnotou a udržitelné intenzívní zemědělské postupy; domnívá se, že všechna tato opatření pro rozvoj venkova by měla zůstat spolufinancována, případně i prostřednictvím navýšeného rozpočtu;

Ekologický růst

78.  věří, že „ekologický růst“ by měl být jádrem nové strategie rozvoje venkova zaměřující se na vyváření nových pracovních příležitostí souvisejících s ochranou životního prostředí prostřednictvím:

79.  domnívá se, že by pro podporu klíčových oblastí SZP měla být ještě k dispozici odpovídající záchranná síť; zastává názor, že tato záchranná síť by měla být dostatečně flexibilní, aby zohledňovala vývoj na trhu, a že by měla zahrnovat nástroje jako veřejné a soukromé skladování, intervence a vyrovnávací tržní mechanismy, které by měly být aktivovány v případě, že je jich zapotřebí k zamezení extrémní volatilitě cen a jako nástroje rychlé reakce v případě krize; domnívá se, že by za tímto účelem měla být v rozpočtu EU k dispozici zvláštní rezerva, která by v případě krize mohla být rychle aktivována;

80.  vyzývá k tomu, aby tato opatření byla podpořena nástroji navrženými za účelem přispívat ke snížení volatility cen a poskytovat stabilní podmínky pro obchodování a plánování v zemědělském odvětví; v této souvislosti je nezbytné vzít v potaz také nové inovační ekonomické a finanční nástroje, jako je široce pojatá politika pojištění sklizně, trhy s „futures“ a vzájemné fondy, které by také mohly poskytovat ochranu před extrémními podmínkami na trhu a klimatickými jevy, aniž by narušovaly případně vznikající soukromé systémy;

81.  zastává názor, že v zajištění udržitelného růstu řady zemědělských odvětví může hrát zásadní úlohu regulace rozšiřování produkční kapacity;

82.  zdůrazňuje, že pro doplnění opatření na trhu je naléhavě třeba posílit pozici primárních soukromých výrobců v rámci potravinářského řetězce prostřednictvím řady opatření určených k zajištění transparentnosti, vylepšení smluvních vztahů a k boji proti nekalým obchodním praktikám; je toho názoru, že by měly být přezkoumány možné úpravy pravidel hospodářské soutěže, s cílem umožnit organizacím primárních producentů, aby zvýšily svou účinnost a případně se rozrostly, a posílit jejich vyjednávací pozici natolik, aby se mohly postavit významným maloobchodům a zpracovatelům; v této souvislosti se domnívá, že je třeba zvážit jmenování vnitrostátních veřejných ochránců práv / evropského ochránce práv, kteří by mohli řešit spory v rámci potravinářského řetězce;

83.  připomíná, že v souladu se závazky v rámci WTO by ze současného souboru tržních nástrojů měly být v EU postupně odstraněny vývozní náhrady, a to souběžně s podobnými opatření přijímanými partnery ve WTO;

84.  domnívá se, že je třeba podpořit konkurenceschopnost evropského zemědělství uvnitř i vně Společenství, abychom byli schopni se vyrovnat s budoucími výzvami, k nimž patří zabezpečení potravin v EU, dodávky potravin rostoucí světové populaci, přístup respektující životní prostředí, udržování biologické rozmanitosti a řešení změny klimatu;

85.  připomíná, že EU může v evropských i třetích zemích financovat opatření zaměřená na poskytování informací o evropských zemědělských a potravinářských výrobcích v Evropě i ve světě nebo na propagaci předností těchto výrobků; domnívá se, že rozpočet vyhrazený na tento účel by měl být přezkoumán s cílem více zviditelnit zemědělské a potravinářské produkty vyráběné v EU na trzích EU i ve třetích zemích; zastává názor, že by tyto režimy podpory měly být rozšířenější a v rámci nové SZP by měly být uplatňovány častěji a účinněji;

86.  je toho názoru, že společná zemědělská politika musí umožnit, aby všichni spotřebitelé, zejména ti nejchudší, měli k dispozici zdravější stravu na základě pestřejší škály cenově dostupných produktů; v zájmu boje proti chudobě a zlepšování zdravotního stavu populace musí pokračovat provádění programů pomoci pro nejchudší vrstvy společnosti a musí být prodlouženy programy zaměřené na konzumaci ovoce a zeleniny ve školách;

87.  domnívá se, že jádrem návrhu i uplatňování nové SZP by měla být jednoduchost, vyváženost a snížení administrativní zátěže a administrativních nákladů;

SZP ve víceletém finančním rámci a ročním rozpočtovém procesu

88.  zdůrazňuje, že vzhledem k novým cílům společné zemědělské politiky je třeba, aby byly v novém VFR vyhrazeny odpovídající finanční prostředky, které umožní lepší podporu této politiky v souladu s hlavními úkoly, které bude muset toto odvětví, jež je klíčové pro zabezpečení potravin v EU, řešit v příštích letech;

89.  připomíná, že v posledních čtyřech letech současného VFR bylo možné roční rozpočet schválit jen díky tomu, že byla buď využita stávající rozpětí v jednotlivých okruzích VFR, nebo byla provedena revize stanovená v bodě 23 interinstitucionální dohody (IID) ze dne 17. května 2006 a rozpětí, jež byla k dispozici v rámci stropů okruhu 2, byla využita k financování jiných priorit EU; připomíná, že od rozpočtového roku 2011 až do skončení stávajícího VFR (2013) budou rozpětí v rámci stropu okruhu 2 nesmírně omezena;

90.  zdůrazňuje, že právně závazný charakter VFR vyžaduje, aby byla zavedena flexibilnější prováděcí opatření, která Unii umožní dostatečně pružně a efektivně reagovat na nepředvídané události;

91.  upozorňuje na skutečnost, že podle čl. 314 odst. 3 Smlouvy o fungování EU již Komise nemůže měnit svůj návrh rozpočtu poté, co byl svolán dohodovací výbor; připomíná, že Komise musí na podzim předložit návrh na změnu, jímž aktualizuje předpověď vývoje zemědělského odvětví; trvá na tom, aby byl tento návrh na změnu k dispozici před hlasováním EP; vyzývá své příslušné výbory, aby zavedly interní postup, jehož prostřednictvím bude formulován postoj Parlamentu pro setkání dohodovacího výboru;

92.  připomíná, že se pilotní projekty a přípravné akce zavedené Evropským parlamentem staly významnými nástroji pro stanovování politických priorit a zahajování nových iniciativ, z nichž se často vyvinuly činnosti a programy EU, a to i v oblasti zemědělství a rozvoje venkova; domnívá se, že i budoucí pilotní projekty a přípravné akce mohou být platformou pro testování nových myšlenek v souvislosti s reformou;

93.  vyzývá Komisi, aby doporučení Evropského parlamentu vzala plně v úvahu při práci na svém sdělení a při přípravě svých legislativních návrhů;

o
o   o

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) AGRI_DT (2010)439305. (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0101. (3) Přijaté texty, P7_TA(2010)0131. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0088. (5) Viz graf 1 v příloze ke zprávě A7-0204/2010. (6) Viz graf 2 v příloze ke zprávě A7-0204/2010. (7) Viz graf 3 v příloze ke zprávě A7-0204/2010. (8) Viz graf 4 v příloze ke zprávě A7-0204/2010. (9) Viz graf 5 v příloze zprávy A7-0204/2010.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP (2009/2238(INI))

P7_TA(2010)0287 A7-0207/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982,

–  s ohledem na Dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 („Dohoda z New Yorku“),

–  s ohledem na kodex chování pro odpovědný rybolov přijatý Organizací pro výživu a zemědělství dne 31. října 1995,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté Světovým summitem o udržitelném rozvoji, který se konal v Johannesburgu ve dnech 26. srpna až 4. září 2002,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2007 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU(5),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise s názvem „O reformě společné rybářské politiky“ (KOM(2009)0163),

–  s ohledem na usnesení ze dne 25. února 2010 o zelené knize o reformě společné rybářské politiky(6),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Vytváření udržitelné budoucnosti pro akvakulturu - Nový impuls pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“ (KOM(2009)0162),

–  s ohledem na usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury(7),

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu ze dne 15. dubna 1994 o zřízení Světové obchodní organizace,

–  s ohledem na ministerské prohlášení WTO přijaté v Dohá dne 14. listopadu 2001,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu“ (KOM(2006)0567),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o nové úloze a odpovědnostech Parlamentu při provádění Lisabonské smlouvy(8),

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A7-0207/2010),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu a akvakultury má strategický význam pro zásobování obyvatelstva a zajištění rovnováhy v zásobování potravinami v členských státech a v Evropské unii jako celku, a vzhledem k podílu tohoto odvětví na sociálním a hospodářském blahobytu pobřežních komunit, místním rozvoji, zaměstnanosti a zachování kulturních tradic,

B.  vzhledem k tomu, že ryba je přírodní zdroj, který může být při správném hospodaření obnovitelný a může zajišťovat jak obživu, tak pracovní příležitosti v rámci EU a na celém světě, a je třeba jej chránit, aby se zabránilo výraznému úbytku rybí populace a následnému strádání přímořských komunit v EU i v třetích zemích; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu uznává potřebu posílit efektivní řízení rybolovu, které bude zahrnovat dimenzi mezinárodního obchodu a jeho dopad na rybolovné zdroje na celém světě,

C.  vzhledem k ambiciózní reformě společné rybářské politiky, kterou zahájila Evropská komise přijetím zelené knihy dne 22. dubna 2009 za účelem přezkumu většiny aspektů této politiky,

D.  vzhledem k nové strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury stanovené Evropskou komisí ve sdělení ze dne 8. dubna 2009 (KOM(2009)0162),

E.  vzhledem ke konkrétním cílům, které byly pro řízení rybolovu stanoveny na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburgu a k nimž patří i cíl omezit využívání rybolovných zdrojů do roku 2015 na úroveň, jež bude odpovídat maximálnímu udržitelnému výnosu,

F.  vzhledem k tomu, že produkce v oblasti rybolovu a akvakultury ve Společenství v průběhu posledních deseti let klesla přibližně o 30 %,

G.  vzhledem k tomu, že tento pokles je způsoben jak ubýváním rybolovných zdrojů ve vodách zemí EU, tak (opodstatněnými) opatřeními, která byla zavedena za účelem omezení intenzity rybolovu a zajištění udržitelného řízení zásob ryb v rámci společné rybářské politiky, a to ve vodách EU i třetích zemí, zejména v případech, kdy se rybolov v EU řídí dohodami o partnerství v odvětví rybolovu,

H.  vzhledem k tomu, že evropský rybolov představuje méně než 6 % světových úlovků,

I.  vzhledem k tomu, že i když zelená kniha o reformě společné rybářské politiky představuje dlouhodobou vizi, podle níž by mělo být možné zvrátit tendenci poklesu úlovků, rázná opatření, jež mají umožnit regeneraci přírodních zdrojů (snížení kapacity loďstev, přísnější správní opatření, bedlivější kontroly atd.) tuto tendenci naopak v krátkodobém a střednědobém horizontu posílí,

J.  dále vzhledem k tomu, že navzdory nové strategii vypracované pro tuto oblast je rozvoj akvakultury ve Společenství omezován mnoha faktory takové povahy, že v krátkodobém či střednědobém horizontu nebude tento rozvoj pravděpodobně moci podstatným způsobem kompenzovat obecný trend nižší produkce odvětví rybolovu,

K.  vzhledem k tomu, že je tudíž velmi důležité podporovat zvýšení evropské produkce, a to především v nových členských státech EU s prokazatelným potenciálem v odvětví akvakultury,

L.  vzhledem k tomu, že poptávka po produktech rybolovu a akvakultury naopak obecně v Evropské unii stoupá, a to obzvlášť výrazně na trzích nových členských států ve střední a východní Evropě, a že se v důsledku různých faktorů v příštích dvaceti letech očekává stálý růst spotřeby,

M.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je již dnes pro produkty rybolovu a akvakultury největším světovým trhem (12 milionů tun a 55 miliard EUR v roce 2007), který předčil i Japonsko a Spojené státy, a vzhledem k tomu, že tento trh je značně závislý na dovozu ze třetích zemí, který pokrývá více než 60 % potřeby, a tato závislost se má ještě zvýšit,

N.  vzhledem k tomu, že otázka dovozu produktů rybolovu a akvakultury do EU a podmínek, za kterých tento dovoz probíhá, se jeví jako naprosto zásadní ve všech analýzách politik Evropské unie v odvětví rybolovu a akvakultury, a že jí tedy musí být v rámci probíhajících reforem věnována zvýšená pozornost,

O.  vzhledem k tomu, že tato otázka musí být posouzena ze všech hledisek: obchodních, environmentálních, sociálních, zdravotních i kvalitativních,

P.  vzhledem k tomu, že neselektivní rybolovné postupy a vysoké objemy výmětů v některých rybolovných oblastech vyvážejících na trhy EU vedou ke ztrátě značného množství ryb, jež by byly vhodné ke konzumaci,

Q.  vzhledem k tomu, že je třeba se zamyslet zejména nad společnou organizací trhů v oblasti produktů rybolovu a akvakultury, neboť se ukazuje, že současná právní úprava je v mnoha ohledech zastaralá a musí být co nejdříve revidována,

R.  vzhledem k tomu, že toto zamyšlení rovněž vybízí ke kritickému zhodnocení společné obchodní politiky, jak je uplatňována konkrétně na toto odvětví, jakož i k posouzení soudržnosti rozhodnutí přijímaných v tomto rámci s cílem zachovat životaschopné a odpovědné odvětví evropského rybolovu,

S.  vzhledem k tomu, že i když se na produkty rybolovu a akvakultury teoreticky dosud vztahuje celní ochrana podle společného celního sazebníku, která je o něco vyšší, než je průměr pro nezemědělské produkty, v praxi je tato ochrana výrazně omezována různými výjimkami a srážkami uplatňovanými nezávisle či na základě smluv, přičemž jejich uplatňování způsobuje, že dovoz, na který se skutečně použijí celní sazby podle doložky nejvyšších výhod (uplatňované automaticky), představuje přibližně 5 % z celkového dovozu,

T.  vzhledem k tomu, že politika otevírání trhů EU dovozu produktů rybolovu a akvakultury bude pravděpodobně nadále pokračovat, a to jak na multilaterální úrovni, v rámci jednání Světové organizace obchodu, zejména v rámci jednání z Dohá o přístupu na trh pro nezemědělské produkty, tak v rámci souboru preferenčních jednání s obchodními partnery všech typů v Asii, Latinské Americe, Severní Americe, ve Středomoří a s různými skupinami afrických, karibských a tichomořských zemí,

U.  vzhledem k tomu, že pokud by jednání z Dohá o přístupu na trh pro nezemědělské produkty byla uzavřena na základě nyní projednávaného „švýcarského vzorce“ s koeficientem 8, došlo by k poklesu maximální celní sazby pro produkty rybolovu a akvakultury v EU z 26 % na přibližně 6 % a ke snížení průměrné sazby z 12 % na přibližně 5 %,

V.  vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí by nejen téměř úplně zrušilo ochranný účinek dosud platných sazeb, ale také by vážně narušilo již poskytnuté i projednávané preference ve prospěch rozvojových zemí a zbavilo by je jakéhokoli významu, a vzhledem k tomu, že by to oslabilo i samotné základy mechanismů společné organizace trhů, které umožňují řídit přístup na trh Společenství podle potřeb evropského průmyslu zpracovávajícího produkty rybolovu a akvakultury (pozastavení cel a celní kvóty),

W.  vzhledem k tomu, že z požadavku EU zajistit soudržnost mezi cíli její rozvojové politiky (odstraňování chudoby, rozvoj místního udržitelného rybolovu) a její obchodní politiky vyplývá, že je zapotřebí vybízet rozvojové země k vývozům produktů rybolovu s vyšší přidanou hodnotou za předpokladu, že se jedná o ryby z náležitě řízených a udržitelných rybolovů, které splňují nezbytné hygienické podmínky,

X.  dále vzhledem k tomu, že v posledních letech měli zástupci EU v obchodních jednáních sklon snáze souhlasit s výjimkami z pravidel preferenčního původu tradičně uplatňovaných na produkty rybolovu a akvakultury, a to jak pro surové produkty (kritéria určování příslušnosti plavidel), tak pro zpracované produkty (možnost zachovat preferenční původ i přes použití jiných než původních surovin),

Y.  vzhledem k tomu, že jedna ze studií organizace FAO prokázala, že ačkoliv mezinárodní obchod s rybími produkty může vést k lepšímu zabezpečení dodávek potravin v rozvojových zemích, vede rovněž k většímu objemu rybolovu za účelem zásobování vývozních trhů, což může zvýraznit úbytek zásob ryb, a tudíž poukázala na nutnost zajistit řádné řízení a náležitou kontrolu rybolovu, aby k úbytku zásob ryb nedocházelo,

Z.  vzhledem k tomu, že zájmy evropských producentů v oblasti rybolovu a akvakultury (tj. rybářů a chovatelů ryb), zpracovatelského průmyslu, distributorů, dovozců a spotřebitelů se částečně liší, politiky na evropské úrovni by měly usilovat o jejich vzájemné sladění, a to účinným a vyváženým způsobem,

AA.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit pro producenty ze Společenství (rybáře a podniky zabývající se akvakulturou) vhodná odbytiště na základě dostatečně rentabilních cen a současně i s ohledem na náklady, omezení a nepředvídatelné faktory spojené s jejich činností,

AB.  vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby zpracovatelé ze Společenství mohli celý rok využívat dostatečné množství surovin stejné kvality za stabilní ceny,

AC.  vzhledem k tomu, že je nutné pokrýt ve Společenství poptávku spotřebitelů po vysoce kvalitních produktech za konkurenční ceny a vzít v úvahu jejich rostoucí zájem o informace o vlastnostech a původu těchto produktů, jakož i o podmínkách, za nichž byly tyto produkty uloveny či vyrobeny,

AD.  vzhledem k tomu, že dopad dovozu na trh Společenství se liší podle toho, o které druhy se jedná, podle stupně zpracovanosti produktů a použitého distribučního řetězce,

AE.  vzhledem k tomu, že například negativní vliv konkurence ze strany dovozu, který se při prvním prodeji projevuje na cenách, se ve srovnání s jinými druhy jeví jako ožehavější problém u průmyslově využívaných druhů (druhů určených pro zpracovatelský průmysl),

Obecné připomínky

1.  vyjadřuje politování nad tím, že zelená kniha o reformě společné politiky rybolovu věnuje otázce dovozu pouze několik řádků a zjevně podceňuje význam, který má přiměřené řešení této otázky pro důvěryhodnost a úspěch reformy;

2.  konstatuje, že obchodní politika EU v posledních dvaceti letech vedla k tomu, že liberalizace přístupu na trh Společenství pro dovážené produkty rybolovu a akvakultury již pokročila velmi daleko;

3.  konstatuje, že výroba produktů rybolovu a akvakultury ve Společenství je a zůstane zcela nedostačující pro pokrytí potřeb zpracovatelského průmyslu a zvyšující se poptávky spotřebitelů; uznává proto, že je nezbytné prosazovat odpovědnou spotřebu, která bude založena spíše na kvalitě a udržitelnosti než na kvantitě, a posilovat řízení rybolovu tak, aby byla podporována obnova rybích populací, a rovněž uznává, že dovoz bude v zásobování trhu EU i nadále hrát důležitou úlohu;

4.  uznává, že existuje maximální hranice pro množství ryb, které je možné na udržitelném základě lovit, ať už ke konzumaci či pro průmyslové účely, což znamená, že dodávky ryb na trh EU nemohou stoupat do nekonečna;

5.  trvá však na tom, že je nezbytně nutné zachovat v EU dlouhodobě environmentálně udržitelná a ekonomicky životaschopná odvětví rybolovu a akvakultury (včetně malovýroby), přiměřeně rozložená podél celého pobřeží, která přispívají k zachování kulturní identity daných regionů, vytváří pracovní příležitosti ve všech oblastech odvětví, dodávají bezpečné a kvalitní potraviny a zajišťují, aby rybáři dostávali za své produkty spravedlivě zaplaceno; zdůrazňuje rovněž, že zaměstnanci v odvětví rybolovu by měli pracovat v přiměřených podmínkách a v souladu s úmluvami MOP o bezpečnosti a zdraví při práci;

6.  konstatuje, že současné otevření trhu Společenství dovozům produktů rybolovu a akvakultury může mít za určitých okolností negativní dopad na místní hospodářství v některých oblastech, především v nejodlehlejších regionech, pokud jde o odbyt jejich místních produktů;

Konkrétní připomínky
Obchodní a celní politika

7.  domnívá se, že EU jako největší světový dovozce produktů rybolovu nese spolu s ostatními hlavními zeměmi dovážejícími ryby politickou odpovědnost za zabezpečení toho, aby obchodní pravidla WTO respektovala co nejpřísnější celosvětové normy řízení a zachování rybolovu; za tímto účelem vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v rámci dvoustranných a mnohostranných obchodních dohod uzavíraných EU byl posílen spravedlivý, transparentní a udržitelný obchod s rybami;

8.  domnívá se, že rozumná míra celní ochrany je a měla by zůstat důležitým a legitimním nástrojem regulace dovozu, který mají orgány veřejné správy k dispozici; připomíná, že celní ochrana vztahující se na všechny produkty plně zakládá hodnotu preferencí, jež EU poskytla některým, zejména rozvojovým, zemím; připomíná, že zrušení této ochrany by zvýhodněné země připravilo o veškeré výhody, jichž v současnosti požívají; dále připomíná užitečnost flexibilního charakteru této celní ochrany, jejíž uplatňování může EU pozastavit v případě, že produkce surovin ve Společenství nestačí náležitě zásobovat jeho zpracovatelský průmysl;

9.  odmítá proto koncept prosazovaný v současné obchodní politice, že odstranění veškeré celní ochrany v oblasti produktů rybolovu a akvakultury je nevyhnutelné a že producenti Společenství – rybáři, chovatelé ryb a zpracovatelé – nemají jinou možnost, než se s tím smířit;

10.  domnívá se, že stejně jako odvětví zemědělství je i odvětví rybolovu a akvakultury strategickým a multifunkčním odvětvím, které závisí na zachování a udržitelném využívání přírodních zdrojů a zahrnuje několik velmi citlivých prvků, které se neslučují s přístupem založeným čistě na volném obchodu, jenž neomezeně využívá komparativních výhod;

11.  lituje toho, že na rozdíl od obchodních jednání ohledně zemědělských produktů, která vede komisař pro zemědělství, se jednání týkající se produktů rybolovu a akvakultury považují za jednání „nezemědělská“ a spadají tedy do pravomoci komisaře pro obchod, pro něhož často představují pouze faktor ovlivňující daleko rozsáhlejší problematiku;

12.  požaduje, aby se pravomoc vést obchodní jednání týkající se produktů rybolovu a akvakultury převedla z komisaře pro obchod na komisaře pro rybolov a námořní záležitosti;

13.  požaduje, aby byl pomocí souboru studií a konzultací vytvořen jasný, úplný a podle jednotlivých druhů členěný přehled o trhu Společenství s produkty rybolovu a akvakultury, o předpokládaných trendech poptávky a produkce ve Společenství a o odbytištích, která by měla být v zájmu této produkce a v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže zachována;

14.  žádá dále Komisi, aby spolehlivěji a přesněji vyhodnocovala dopad dovozu produktů rybolovu a akvakultury na trh Společenství, a to především s ohledem na ceny, a připravila zavedení systému shromažďování a výměny údajů s cílem usnadnit toto vyhodnocování;

15.  požaduje, aby se pro účely „švýcarského vzorce“ v rámci části NAMA kola jednání WTO z Dohá zacházelo s produkty rybolovu a akvakultury jako s citlivými výrobky, čímž by se zamezilo zastropování celní ochrany, která se dosud vztahuje na produkty podle Společného celního sazebníku, a zachovala se tak hodnota preferencí poskytnutých určitým partnerům i účinnost mechanismů Světové obchodní organizace;

16.  připomíná, že podle odstavce 47 ministerského prohlášení z Dohá ze dne 14. listopadu 2001 jsou jednání probíhajícího kola vedena na základě zásady jednotného závazku a že dokud nebude celé kolo uzavřeno, má Evropská unie stále možnost přehodnotit svůj postoj k některým kapitolám;

17.  nabádá také vyjednavače EU ve Světové obchodní organizaci, aby i nadále kategoricky odmítali zapojení Evropské unie do jakékoli iniciativy mnohostranné liberalizace v odvětví produktů rybolovu a akvakultury;

18.  vyzývá Komisi, aby požadovala, aby případné uzavření dohody o subvencích v odvětví rybolovu v rámci Světové obchodní organizace, o níž se právě jedná, především s ohledem na opatření na regulaci trhu, nevedlo k nespravedlivému konkurenčnímu znevýhodnění evropských výrobců ve srovnání s dodavateli ze třetích zemí; zásadně nesouhlasí s jakýmkoliv předčasným a separátním uplatňováním takové dohody (tzv. early harvest), jelikož tato dohoda by měla být nerozlučně spjata s ostatními prvky kola jednání z Dohá;

19.  vyzývá vyjednavače EU pro dvoustranná a regionální jednání, aby systematičtěji vyžadovali účinné kompenzace za obchodní ústupky poskytované třetím zemím v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury, a tím cílevědomě chránili ofenzivní zájmy Evropské unie v tomto odvětví tam, kde takové zájmy existují;

20.  zdůrazňuje, že si Evropská unie musí udržet kontrolu nad obchodními preferencemi, které poskytuje některým partnerům, a požadovat uplatňování přísných pravidel pro určení původu vycházejících z principu „zcela získaných“ produktů; nabádá k opatrnosti při případném zmírňování tradičních kritérií pro určení příslušnosti lodí v případě surovin a požaduje zamítnutí jakýchkoli nových žádostí o výjimku v oblasti zpracovaných produktů; domnívá se, že pravidlo „zákazu navrácení cla“ (tzv. non drawback) má být používáno systematicky a možnosti kumulace by měly být omezeny;

21.  naléhavě vybízí Komisi, aby kvantitativně i kvalitativně zdokonalila hodnocení dopadu celních preferencí udělených některým zemím na odvětví rybolovu a akvakultury, a to zejména s ohledem na ziskovost podniků a zaměstnanost jak v EU, tak ve zvýhodněných zemích, především zemích AKT; požaduje dále, aby tyto analýzy poskytovaly náležitě kvantifikované výsledky a obzvláště zohledňovaly citlivé druhy;

22.  připomíná, že průmyslová odvětví Společenství mají možnost využívat nástroje EU na ochranu obchodu v případě dumpingu, subvencí či velkého a nečekaného navýšení dovozu určitých kategorií produktů rybolovu a akvakultury;

Environmentální, sociální, zdravotní a kvalitativní aspekty

23.  domnívá se, že jedním z hlavních cílů politiky Společenství v oblasti dovozu produktů rybolovu a akvakultury musí být zajištění toho, aby dovážené produkty splňovaly ve všech oblastech stejné požadavky, jaké jsou kladeny na produkty Společenství; domnívá se, že tento cíl odpovídá zásadním snahám o zajištění spravedlnosti, soudržnosti a účinnosti platných opatření v této oblasti nebo opatření plánovaných v rámci reformy; dále poznamenává, že dodržování požadavků EU třetími zeměmi přispěje ke spravedlivější hospodářské soutěži mezi produkcí v EU a produkcí třetích zemí, jelikož produkce ryb v souladu s normami EU zvýší třetím zemím náklady;

24.  obává se, že masivní příliv produktů rybolovu a akvakultury na trh Společenství ze třetích zemí by mohl ovlivnit nákupní návyky spotřebitelů;

25.  domnívá se, že zvýšené úsilí EU o zachování rybolovných zdrojů a zajištění udržitelnosti rybolovu v rámci společné rybářské politiky je neslučitelné s dovozem produktů rybolovu a akvakultury ze zemí, které zvyšují intenzitu rybolovných činností bez ohledu na udržitelnost a zajímají se výhradně o krátkodobý zisk;

26.  zdůrazňuje, že politika Společenství usilující o zachování zdrojů, obzvláště prostřednictvím plánů zpětného získávání a řízení, zvýhodňuje dovoz produktů rybolovu a akvakultury pocházejících ze třetích zemí a umožňuje jim – často nevratně – nahrazovat produkci ze Společenství; žádá proto Komisi, aby při vypracovávání těchto plánů toto riziko dostatečně zohledňovala;

27.  obává se, že pokud v této oblasti nebude existovat rozhodná politika, značná atraktivita trhu Společenství v oblasti produktů rybolovu a akvakultury s poměrně volným přístupem a rychle rostoucí poptávkou bude tyto země trvale podněcovat k nadměrnému rybolovu;

28.  vítá, že nedávno vstoupily v platnost předpisy v oblasti boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, kterými se zavádí certifikace všech produktů uváděných na trh Společenství; podporuje důsledné a účinné uplatňování těchto předpisů, které by současně zohledňovalo, že je s jejich řádným uplatňováním a s bojem proti nezákonnému rybolovu třeba pomoci mnohým rozvojovým zemím; připomíná však, že se jedná pouze o minimální požadavek, který sám o sobě nemůže zajistit udržitelnost rybolovu, ze kterého pochází uvedené produkty;

29.  věří, že kromě uplatňování předpisů Společenství v oblasti nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu je nutné v dalších fázích řetězce přísněji kontrolovat uvádění takových ryb na trh, zejména provádět přísnější audity v členských státech a podnicích, které jsou podezřelé z využívání produktů pocházejících z nezákonného rybolovu;

30.  vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, k zajištění toho, aby hlavní země dovážející produkty rybolovu a akvakultury do EU dodržovaly závazky z Johannesburgu a uplatňovaly důslednou politiku v oblasti zachování zdrojů; podporuje spolupráci s těmito zeměmi na všech příslušných fórech, a zejména v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu;

31.  domnívá se dále, že Unie musí tyto závazky posílit také proto, aby zajistila, aby všechny produkty vyvážené do Evropské unie bez výjimky pocházely ze zemí, které ratifikovaly hlavní mezinárodní dohody v oblasti námořního práva, a zejména Úmluvu o mořském právu a Úmluvu o tažných a vysoce stěhovavých populacích ryb Organizace spojených národů, a které jsou smluvními stranami příslušné dohody regionální organizace pro řízení rybolovu, pokud jde o vývozy pocházející z vod spravovaných některou regionální organizací pro řízení rybolovu;

32.  zdůrazňuje, že rybáři, chovatelé ryb a zpracovatelé ve Společenství jsou oproti konkurentům z některých třetích zemí značně znevýhodněni, neboť v těchto zemích jsou mnohem nižší náklady na pracovní síly a platí méně přísné sociální normy;

33.  domnívá se, že problém „sociálního dumpingu“, který se v současnosti vyskytuje i v několika dalších hospodářských odvětvích, je v odvětví produktů rybolovu a akvakultury obzvlášť palčivý, zejména ve zpracovatelském průmyslu, který ve velkém rozsahu využívá pracovní síly;

34.  vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici, a zajistila, aby hlavní země dovážející produkty rybolovu a akvakultury do EU dodržovaly alespoň osm dohod Mezinárodní organizace práce týkajících se základních pracovních práv;

35.  požaduje, aby všechny obchodní preference poskytované EU na produkty rybolovu a akvakultury byly přísně podmiňovány plněním požadavků v oblasti životního prostředí a v oblasti sociální; žádá také, aby ustanovení vložená za tímto účelem do uzavíraných dohod obsahovala spolehlivé mechanismy pro kontrolu dodržování přijatých závazků a pozastavení či úplné zrušení preferencí v případě porušování těchto závazků; v případě rozvojových zemí vyzývá k zavedení programů, které jsou specificky určeny k poskytování technické a v případě potřeby i finanční podpory, s cílem pomoci zemím, jichž se tyto problémy týkají, dodržovat své sociální a environmentální závazky;

36.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly na dovážené produkty rybolovu a akvakultury, včetně krmiv a surovin určených k výrobě krmiv, důsledně uplatňovány předpisy Společenství v oblasti zdravotních norem a kontrol, a to ve všech aspektech (bezpečnost potravin, vysledovatelnost, prevence), které jsou nezbytné pro zajištění ochrany spotřebitele; naléhavě v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zlepšila svůj program kontrol ve třetích zemích zdokonalením inspekcí Potravinového a veterinárního úřadu, zejména zvýšením počtu zařízení kontrolovaných při každé inspekci tak, aby získala výsledky, které lépe odrážejí skutečnou situaci ve třetích zemích;

37.  vyzývá k tomu, aby se při uznávání požadavků uplatňovaných v některých třetích zemích za rovnocenné s požadavky Evropské unie pro účely uplatňování těchto předpisů a při schvalování seznamů zemí a podniků, jež mají povolení vyvážet produkty rybolovu a akvakultury do EU, postupovalo s největší opatrností; domnívá se, že GŘ pro zdraví a spotřebitele (GŘ SANCO) by mělo mít možnost vyškrtnout z těchto schválených seznamů jednotlivá plavidla nebo zpracovatelská zařízení, nesplňují-li minimální normy;

38.  vyzývá k velké obezřetnosti vůči produktům pocházejícím z nových mimořádně intenzivních forem akvakultury, která se provozuje v některých oblastech světa, a požaduje, aby byly kriticky zhodnoceny techniky a postupy pro zvýšení produktivity těchto podniků a posouzeny možné negativní důsledky těchto postupů v oblasti zdraví, jakož i jejich místní dopad sociálního a environmentálního charakteru;

39.  požaduje intenzivní a časté kontroly na všech úrovních, zejména účinně harmonizované a transparentní kontroly na hranicích, přiměřené rizikům, jež představují dané produkty, zejména s ohledem na jejich povahu a původ; žádá členské státy, aby na kontroly vyčlenily veškeré potřebné finanční i lidské zdroje;

Reforma společné organizace trhu

40.  připomíná svá různá usnesení přijatá v průběhu 6. volebního období, ve kterých vyzývá Komisi, aby urychleně provedla ctižádostivou reformu organizace společného trhu produktů rybolovu, jež by přispěla k lepšímu zajištění příjmů v tomto odvětví, stabilitě trhů, lepšímu uvádění produktů rybolovu na trh a zvýšení jejich přidané hodnoty; lituje, že v této oblasti došlo ke zpoždění; odkazuje na výše uvedená usnesení, co se týče otázky, jaké mají být základní osy této reformy;

41.  trvá na tom, že nové mechanismy zavedené v tomto rámci musí v každém případě zohlednit neopominutelnou skutečnost silné konkurence nízkonákladového dovozu, který je výsledkem postupů, jež škodí životnímu prostředí, nebo jsou jistou formou sociálního dumpingu, a musí se snažit zajistit alespoň běžný odbyt produkce Společenství za dostatečně výnosné ceny;

Informace pro spotřebitele

42.  vyjadřuje přesvědčení, že evropští spotřebitelé by se často rozhodovali jinak, kdyby byli lépe informováni o skutečné povaze a zeměpisném původu prodávaných produktů, o podmínkách, za kterých byly tyto produkty získány nebo uloveny, a o jejich kvalitě;

43.  zdůrazňuje nutnost stanovit přísná a transparentní kritéria certifikace kvality a vysledovatelnosti produktů rybolovu a evropské akvakultury a podpořit co nejrychlejší zavedení zvláštní ekoznačky Společenství pro tyto produkty s cílem ukončit nekontrolované šíření soukromých systémů certifikace;

44.  věří, že přidělování certifikátů ekologické produkce a ekoznačky produktům rybolovu a akvakultury by mělo probíhat transparentním a pro spotřebitele snadno pochopitelným postupem, a tyto certifikáty a značky by měly být dostupné celému odvětví bez výjimky, pod podmínkou přísného souladu se základními kritérii přidělování;

Akvakultura

45.  zdůrazňuje, že podíl produktů akvakultury mezi dovozy v oblasti rybolovu a akvakultury do Evropské unie vzrůstá;

46.  připisuje tento jev značnému rozšíření akvakultury v určitých oblastech světa v průběhu posledních deseti let, zatímco akvakultura Společenství, která představuje pouze 2 % světové produkce, se nacházela v období stagnace;

47.  bere na vědomí značné substituční účinky, pokud jde o spotřebitelské návyky a poptávku ze strany evropských distributorů, kdy čerstvé produkty pocházející ze Společenství jsou nahrazovány některými druhy dovážených produktů akvakultury;

48.  domnívá se, že aktivní politika podporující rozvoj udržitelné akvakultury ve Společenství patří společně se snížením jejího dopadu na životní prostředí ke klíčovým aspektům politiky zaměřené na omezení závislosti na dovozu v oblasti produktů rybolovu a akvakultury, podnícení hospodářské činnosti v Evropské unii a uspokojování rychle se zvyšující poptávky prostřednictvím bohatší a různorodější nabídky; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné aktivně podporovat výzkum a vývoj týkající se produktů evropské akvakultury;

49.  odkazuje v této věci na usnesení ze dne 17. června 2010 o „novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury“;

50.  žádá Komisi a členské státy, aby ve svých návrzích a rozhodnutích souvisejících s reformou společné rybářské politiky řádně zohlednily hlavní doporučení obsažená v této zprávě;

o
o   o

51.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. (2) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. (3) Úř. věst. C 323 E, 18.12.2008, s. 271. (4) Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1. (5) Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1. (6) Přijaté texty, P7_TA(2010)0039. (7) Přijaté texty, P7_TA(2010)0243. (8) Přijaté texty P6_TA(2009)0373.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o Zimbabwe, zejména o případu Faraie Maguwua

P7_TA(2010)0288 RC-B7-0415/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá četná předchozí usnesení o Zimbabwe, z nichž poslední bylo přijato dne 17. prosince 2008(1),

–  s ohledem na společný postoj Rady 2010/92/SZBP ze dne 15. února 2010(2), kterým se do 20. února 2011 obnovují restriktivní opatření vůči Zimbabwe uložená společným postojem 2004/161/SZBP(3), a na nařízení Komise (ES) č. 1226/2008 ze dne 8. prosince 2008(4), kterým se mění společný postoj,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci o Zimbabwe ze dne 22. února 2010 a na závěry 10. politického dialogu ministrů EU a Jihoafrické republiky o Zimbabwe, který se konal dne 11. května 2010,

–  s ohledem na předchozí rezoluce OSN o krvavých diamantech, a zejména na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1459 (2003) o kimberleyském systému certifikace,

–  s ohledem na Kimberleyský systém certifikace (KPCS), který od svých členů vyžaduje potvrdit, že surové diamanty neslouží k financování ozbrojených konfliktů,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů, jíž Zimbabwe ratifikovala,

–  s ohledem na komuniké sedmého plenárního zasedání Kimberleyského systému certifikace (KPCS), které se dne 5. listopadu 2009 konalo v namibijském Swakopmundu, zejména na jeho body 13, 14 a 22,

–  s ohledem na schůzi Kimberleyského systému konanou mezi zasedáními ve dnech 21. až 24. června 2010 v izraelském Tel Avivu,

–  s ohledem na Dohodu o partnerství z Cotonou uzavřenou mezi EU a zeměmi AKT, která byla podepsána dne 23. června 2000,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Zimbabwe je dobrovolným členem Kimberleyského systému certifikace, který umožňuje svým členům prodávat surové diamanty na legitimním mezinárodním trhu za předpokladu, že tento obchod neslouží k financování ozbrojených konfliktů,

B.  vzhledem k tomu, že Kimberleyský systém se v současné chvíli nezabývá porušováním lidských práv,

C.  vzhledem k tomu, že podle odhadů by se Zimbabwe mohlo během několika příštích let stát jedním z největších producentů diamantů, dosáhne-li diamantové naleziště Marange (Chiadzwa) v provincii Manicaland plného rozvoje, a jeho příjmy by mohly dosahovat výše miliard eur,

D.  vzhledem k tomu, že Zimbabwe se v listopadu roku 2009 v namibijském Svakopmundu zavázalo k tomu, že podnikne řadu kroků, aby těžbu diamantů v Marange uvedlo v soulad s Kimberleyským systémem certifikace,

E.  vzhledem k tomu, že na schůzi Kimberleyského systému konané mezi zasedáními ve dnech 21. až 23. června 2010 v Tel Avivu se nepodařilo dosáhnout konsensu o možném zahrnutí otázek lidských práv do Kimberleyského systému,

F.  vhledem k tomu, že mnohé mezinárodní nevládní organizace (včetně Human Rights Watch, Global Witness a Partnerství pro Afriku a Kanadu) vyslovily vážné znepokojení nad stavem lidských práv v Chiadzwě, zejména v souvislosti s jejich porušováním příslušníky zimbabwských bezpečnostních jednotek,

G.  vzhledem k tomu, že Farai Maguwu, zimbabwský občan a zakladatel/ředitel Střediska pro výzkum a rozvoj, nevládní organizace se sídlem v provincii Manicaland, upozornil na skutečnost, že se státní bezpečnostní jednotky v několika zimbabwských diamantových nalezištích, zejména v Chiadzwě, dopustili vážného porušení lidských práv,

H.  vzhledem k tomu, že Farai Maguwu byl zatčen zimbabwskými úřady dne 3. června 2010 na základě obžaloby, že zveřejnil informace poškozující zimbabwský stát, a od té doby je zadržován za špatných podmínek, jsou mu upírány nezbytné léky, právo na řešení případu soudcem do 48 hodin po zatčení, a právo být na propuštění na kauci,

1.  žádá okamžité a bezpodmínečné propuštění Faraie Maguwua a odsuzuje podmínky, za nichž byl zatčen a je zadržován;

2.  trvá na tom, aby zimbabwské úřady dostály svým povinnostem, k nimž se v rámci Kimberleyského systému zavázaly na setkání ve Swakopmundu, a plně demilitarizovaly diamantová naleziště v Marange a zavedly rázná opatření na zachování práva a pořádku způsobem, který respektuje práva místních obyvatel;

3.  žádá, aby při přezkumu Kimberleyského procesu byly řádně zohledněny zásady lidských práv;

4.  trvá na tom, aby zimbabwská vláda využila značných příjmů, které těžba diamantů v Chiadzwě nepochybně přinese, na obnovu zimbabwského hospodářství jako celku a na financování odvětví zdravotnictví, vzdělávání a sociální oblasti, které jsou v současné době podporovány mezinárodními dárci, a za tímto účelem naléhavě vyzývá vládu, aby vytvořila diamantový svěřenecký fond, který by sloužil zimbabwskému lidu;

5.  vyzývá zimbabwskou vládu, aby se své zemi zaručila a potvrdila neomezené právo na svobodu projevu, aby nevládní organizace (jako například Středisko pro výzkum a rozvoj Faraie Maguwua) mohlo svobodně vyjádřit své názory, aniž by mu hrozilo stíhání a věznění;

6.  žádá, aby Kymberleyský systém zajistil, aby poradce pro Zimbabwe mohl své úkoly vykonávat zcela nezávisle, čestně a s ohledem na lidská práva;

7.  vyzývá Jihoafrickou republiku a Společenství pro rozvoj jižní Afriky (SADC), aby ve svém vlastním zájmu i v zájmu Zimbabwe a širšího regionu jižní Afriky aktivně podpořily opětovné nastolení demokracie v Zimbabwe a respektovaly zásady právního státu a lidská práva zimbabwského lidu; konstatuje, že Mugabe a jeho blízcí přívrženci i nadále velkou měrou brání procesu politické a hospodářské obnovy a usmíření v Zimbabwe a rozkrádají jeho hospodářské zdroje pro vlastní prospěch;

8.  vítá nedávnou aktualizaci (z února 2010) seznamu osob a subjektů napojených na režim prezidenta Mugabeho, kteří mají zakázán vstup na území EU; zdůrazňuje, že tato restriktivní opatření jsou zaměřena výhradně na prvky zimbabwského režimu a nebudou mít žádný dopad na zimbabwský lid jako celek;

9.  zdůrazňuje význam dialogu mezi Evropskou unií a Zimbabwe a vítá pokrok, kterého bylo v tomto směru dosaženo;

10.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám členských států a kandidátských zemí, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Evropské komise, vládám a parlamentům Zimbabwe a Jihoafrické republiky, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění EU-AKT, orgánům Africké unie včetně Panafrického parlamentu, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi SADC, úřadujícímu předsedovi Kimberleyského systému (Izrael) a generálnímu tajemníkovi Společenství národů.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2008)0640. (2) Úř. věst. L 41, 16.2.2010, s. 6. (3) Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 66. (4) Úř. věst. L 331, 10.12.2008, s. 11.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o Venezuele, zejména o případu Marie Lourdes Afiuniové

P7_TA(2010)0289 RC-B7-0414/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci ve Venezuele, zejména na usnesení ze dne 11. února 2010, 7. května 2009, 23. října 2008 a 24. května 2007,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že samostatnost a nezávislost jednotlivých mocí (moci soudní, zákonodárné a výkonné) je základem každého demokratického státu, v němž vládne ústavní pořádek,

B.  vzhledem k tomu, že dne 10. prosince 2009 vyšetřující soudkyně v Caracasu Maria Lourdes Afiuniová v souladu s venezuelskými právními předpisy a na základě stanoviska pracovní skupiny OSN pro nezákonné zadržování propustila z vazby k vyšetřování na svobodě (za přísných omezení včetně odebrání cestovního pasu) Eligia Cedeña, který byl ve vyšetřovací vazbě od února 2007,

C.  vzhledem k tomu, že podle venezuelského práva je délka vyšetřovací vazby maximálně dva roky a že soudkyně Afiuniová vydáním tohoto rozhodnutí dodržela základní práva chráněná venezuelským i mezinárodním právem,

D.  vzhledem k tomu, že soudkyně Afiuniová byla bez jakéhokoli obvinění okamžitě zatčena přímo v soudní budově pracovníky DISIP (Ředitelství pro zpravodajství a prevenci) a dne 12. prosince 2009 byla převezena do INOF (Instituto Nacional de Orientación Femenina, Nápravný institut pro ženy), věznice s nejpřísnější ostrahou, v níž je i nyní, více než šest měsíců po zatčení, zadržována v podmínkách, které i nadále ohrožují její fyzické i duševní zdraví, protože až 24 spoluvězeňkyň sama odsoudila za trestné činy jako zabití, nezákonné obchodování s drogami a únosy; vzhledem k tomu, že během vazby byla terčem urážek, výhrůžek, slovních i fyzických napadení a útoků, při nichž jí šlo o život,

E.  vzhledem k tomu, že dne 11. prosince 2009 ji prezident Hugo Chávez v projevu přenášeném televizí označil za lotra a požadoval, aby jí nejvyšší státní zástupce uložil maximální možný trest, a dokonce naléhal na Národní shromáždění, aby přijalo nový zákon, který by zpřísnil tresty za tento druh jednání a bylo by možné jej uplatnit se zpětnou účinností,

F.  vzhledem k tomu, že článek 26 venezuelské ústavy stanoví, že soudní moc by měla být autonomní a nezávislá a že prezident Venezuelské republiky odpovídá za to, aby byla zaručena nezávislost soudní moci,

G.  vzhledem k tomu, že po prezidentových výrocích na adresu soudkyně Afiuniové byla soudkyně obviněna ze zneužití pravomoci, z korupce, ze spiknutí a z napomáhání útěku z vězení, a že ačkoli státní žalobce potvrdil, že neobdržela peníze, a že tedy nejsou důkazy svědčící o korupci, stále zůstává ve vězení,

H.  vzhledem k tomu, že případ soudkyně Afiuniové vyvolal reakci v podobě řady zpráv, rezolucí a prohlášení odsuzujících venezuelské orgány a vyjadřujících solidaritu se soudkyní a právníci a úředníci ve veřejné správě z celého světa, neziskové organizace jako Amnesty International a Human Rights Watch a vysoká komisařka OSN pro lidská práva vyjádřili své znepokojení nad její situací a prohlašovali, že je uvězněna za své čestné jednání a boj za nezávislost soudní moci a Inter-American Commission on Human Rights požadovala ochranná opatření s cílem zajistit jí osobní bezpečnost,

I.  vzhledem k tomu, že případ soudkyně Afiuniové není ojedinělým útokem politických orgánů na soudní moc: někteří soudci již byli propuštěni a další raději odešli do exilu,

J.  vzhledem k tomu, že zhoršování stavu demokracie ve Venezuele je zjevné i v jiných oblastech, zejména pokud jde o svobodu sdělovacích prostředků – a to i na internetu –, která je neustále terčem útoků vlády a proti níž byla přijata široká škála opatření, mj. došlo ke zrušení novin, zastavení vysílání rozhlasových kanálů, zrušení internetových stránek a zastavení vysílání televizních stanic,

K.  vzhledem k tomu, že svobodné sdělovací prostředky mají prvořadý význam pro demokracii a dodržování základních svobod, neboť hrají stěžejní úlohu při svobodném šíření názorů a myšlenek, přičemž náležitě zohledňují práva menšin, včetně politické opozice, a přispívají k účinnému zapojení jednotlivců do demokratických procesů, a umožňují tak konat svobodné a spravedlivé volby,

L.  vzhledem k tomu, že s ohledem na blížící se parlamentní volby, které se mají konat 26. září 2010, změnila Národní volební rada na žádost vlády hranice volebních obvodů, v nichž má být zvoleno 167 poslanců Národního shromáždění, a tyto změny zasáhly až 80 % států, v nichž vládne opozice,

M.  vzhledem k tomu, že opatření jako svévolná konfiskace majetku a znárodňování, k nimž došlo od roku 2005 u 760 podniků a v některých z těchto případů byly dotčeny zájmy EU, podrývají základní sociální a ekonomická práva občanů,

N.  s ohledem na napjatou politickou situaci ve Venezuele projevující se útoky, výhružkami, zastrašováním a politickou a trestní perzekucí, která je namířena proti demokratické opozici, proti jejím představitelům, proti demokraticky zvoleným starostům a guvernérům z jejích řad, proti studentskému hnutí, proti příslušníkům armády a soudním úředníkům, kteří nesouhlasí s Chávezovou oficiální politikou, proti novinářům a sdělovacím prostředkům a která vedla k uvěznění mnoha z nich z politických důvodů,

1.  vyjadřuje politování nad útoky na nezávislost soudní moci; vyslovuje znepokojení nad zatčením soudkyně Afiuniové a pokládá tento akt za porušení jejích základních osobních práv a za velmi vážné ohrožení nezávislosti soudní moci, která je základním pilířem právního státu;

2.  vyzývá k jejímu propuštění a žádá venezuelskou vládu, aby usilovala o zachování hodnot právního státu, napomohla konání spravedlivého a rychlého soudního procesu se všemi nezbytnými právními zárukami;

3.  vyjadřuje znepokojení nad podmínkami, v nichž je soudkyně Afiuniová držena ve vazbě a které ohrožují její fyzické a psychické zdraví, a vyzývá vězeňské orgány, aby důsledně a okamžitě zavedly opatření a uplatnily doporučení, o která se zasazovala Inter-American Commission on Human Rights ve svém prohlášení ze dne 11. ledna 2010 o podmínkách vazby paní Afiuniové;

4.  odsuzuje veřejná prohlášení prezidenta Venezuelské republiky, v nichž soudkyni urážel a očerňoval a požadoval pro ni maximální možný trest a změnu zákona tak, aby umožňoval uložení ještě přísnějšího trestu; domnívá se, že tato prohlášení zhoršují okolnosti její vazby a jsou útokem na nezávislost soudní moci ze strany prezidenta země, který by měl být hlavním garantem této nezávislosti;

5.  připomíná vládě Bolívarovské republiky Venezuela její povinnost dodržovat svobodu projevu, názoru a sdělovacích prostředků a respektovat nezávislost soudní moci, jak jí to ukládá její vlastní ústava a různé mezinárodní a regionální úmluvy a listiny, jejichž je Venezuela smluvní stranou; je přesvědčen, že venezuelské sdělovací prostředky by měly zajistit pluralitní zpravodajství o politickém a společenském životě v zemi;

6.  vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vstoupila v jednání s venezuelskými orgány a vyjádřila znepokojení EU, pokud jde o dodržování lidských práv, demokracii a právní stát v této jihoamerické zemi a rozhodně hájila zájmy a majetek občanů a společností z členských států EU;

7.  připomíná, že podle demokratické charty Organizace amerických států musí být každá demokracie charakterizována jednoznačně a legitimně nabytou mocí na základě voleb a současně tuto moc vykonávat legitimním způsobem, což musí doprovázet dodržování pluralismu, stanovených pravidel, platné ústavy, právních předpisů a zásad právního státu jako záruky plně fungující demokracie, a nutnou součástí tohoto prostředí je respektování pokojné a demokratické politické opozice, zejména byla-li tato opozice zvolena ve volbách a má mandát od občanů;

8.  vyzývá venezuelskou vládu, aby před blížícími se parlamentními volbami, jež mají proběhnout 26. září 2010, dodržovala pravidla demokracie a zásady svobody projevu, shromažďování, sdružování a svobodných voleb a aby pozvala Evropskou unii a mezinárodní společenství, aby sledovaly průběh voleb jako pozorovatelé;

9.  vyzývá svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. července 2010 o Severní Koreji

P7_TA(2010)0290 RC-B7-0416/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Korejském poloostrově,

–  s ohledem na Chartu OSN, Všeobecnou deklaraci lidských práv, mezinárodní úmluvy o lidských právech a další nástroje v oblasti lidských práv,

–  s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 25. března 2010 o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice, kterou podpořily členské státy EU a která odsuzuje „soustavné, všeobecně rozšířené a závažné přestupky vůči občanským, politickým, hospodářským, sociálním a kulturním právům“ a „závažné, všeobecně rozšířené a soustavné porušování lidských práv“, k němuž dochází v KLDR,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006) a 1874 (2009),

–  s ohledem na rezoluci, kterou Valnému shromáždění OSN předložil třetí výbor OSN o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice a která byla přijata na 64. zasedání dne 19. listopadu 2009,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2009/1002/SZBP ze dne 22. prosince 2009,

–  s ohledem na zprávu o všeobecném srovnávacím hodnocení Korejské lidově demokratické republiky ze dne 7. listopadu 2009 a na souhlas KLDR s tím, že projedná 117 doporučení obsažených ve zprávě pracovní skupiny pro všeobecný pravidelný přezkum, kterou ustanovila Rada pro lidská práva, přijaté dne 18. března 2010,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje Vitita Muntarbhorna o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice ze dne 17. února 2010,

–  s ohledem na 29. kolo dialogu mezi EU a Čínou o lidských právech, které se uskutečnilo dne 29. června 2010 v Madridu a v jehož rámci se jednalo o otázce uprchlíků ze Severní Koreje,

–  s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice zůstává hluboce znepokojivá a humanitární situace je závažným důvodem k obavám,

B.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady OSN pro lidská práva ze dne 25. března 2010 o situaci v oblasti lidských práv v Korejské lidově demokratické republice vyjadřuje hluboké obavy v souvislosti s přetrvávajícími zprávami o soustavném, všeobecně rozšířeném a závažném porušování občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv v KLDR,

C.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v KLDR označil ve své výroční zprávě pro Radu OSN pro lidská práva situaci v oblasti lidských práv za „bezútěšnou“,

D.  vzhledem k tomu, že vláda KLDR odmítá uznat mandát zvláštního zpravodaje pro lidská práva v Severní Koreji, nepovoluje mu přístup do země a odmítá spolupráci s mechanismy OSN v oblasti lidských práv,

E.  vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN uvádí, že obnovení šestistranných rozhovorů o jaderném odzbrojení zbraní by bylo rovněž vhodnou příležitostí vytvořit prostor pro zlepšení situace v oblasti lidských práv,

F.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN navrhl, aby Rada bezpečnosti projednala porušování lidských práv v KLDR a aby byla zřízena vyšetřovací komise OSN, která by vyšetřila zločiny proti lidskosti, kterých se měla dopustit vláda KLDR,

G.  vzhledem k tomu, že řada mezinárodních nevládních organizací činných v oblasti lidských práv vyzvala Evropskou unii, aby se více zabývala problematikou lidských práv v Severní Koreji,

H.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady OSN pro lidská práva vyjadřuje politování nad závažným, všeobecně rozšířeným a soustavným porušováním lidských práv v KLDR, zejména nad užíváním mučení a existencí pracovních táborů pro politické vězně a repatriované občany KLDR,

I.  vzhledem k tomu, že státní orgány KLDR soustavně praktikují popravy bez řádného soudu, svévolná zadržování a násilná zmizení,

J.  vzhledem k tomu, že soudní systém je podřízen státu a že trest smrti je ukládán za celou řadu protistátních trestných činů, jejichž seznam pravidelně trestní zákoník rozšiřuje, a vzhledem k tomu, že občané, včetně dětí, jsou nuceni účastnit se veřejných poprav,

K.  vzhledem k tomu, že vláda KLDR nepovoluje organizovanou politickou opozici, svobodné a spravedlivé volby, svobodu sdělovacích prostředků, svobodu vyznání, svobodu sdružování či kolektivní vyjednávání,

L.  vzhledem k tomu, že únosy a odvlečení občanů třetích zemí z Japonska, Korejské republiky a dalších zemí, které se údajně týkají také občanů EU, zůstávají nevyřešeny a vyžadují rozhodný zásah mezinárodního společenství,

M.  vzhledem k tomu, že značný počet občanů Severní Koreje prchá do Čínské lidové republiky, kde se údajně mnoho žen stává obětí obchodu s lidmi a nucených sňatků; vzhledem k tomu, že ČLR údajně v rozporu s mezinárodními normami zakazujícími navracení tyto občany násilně vrací do KLDR a údajně rovněž brání občanům KLDR v přístupu k azylovým postupům Organizace spojených národů pro uprchlíky, čímž porušuje Úmluvu OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a její protokol z roku 1967, k nimž ČLR přistoupila; vzhledem ke znepokojivým zprávám o osudu těchto násilně navrácených občanů,

N.  vzhledem ke státním praktikám stanovení viny na základě asociace, jejichž výsledkem je uvěznění celých rodin, včetně dětí a prarodičů; vzhledem k tomu, že tito vězni jsou vystaveni hrubému porušování lidských práv, mučení, hladovění, otrocké práci a přibližně 100 000 jich údajně již zemřelo, často vyčerpáním nebo kvůli neléčeným nemocem,

O.  vzhledem k tomu, že satelitní snímky a vyprávění severokorejských uprchlíků dokládají tvrzení, že KLDR provozuje nejméně šest politických koncentračních táborů s více než 150 000 politických vězňů, a přičtou-li se k tomuto počtu i všechny ostatní kategorie vězňů, jako např. ti, kteří byli násilně navráceni do vlasti z ČLR, je v zadržovacích zařízeních umístěno odhadem přibližně 200 000 osob,

P.  vzhledem k tomu, že značná část obyvatelstva strádá hladem a v široké míře závisí na mezinárodní potravinové pomoci, a vzhledem k tomu, že Světový potravinový program uváděl v září 2009, že třetina severokorejských žen a dětí trpí podvýživou,

Q.  vzhledem k tomu, že společnost se řídí politikou „nejprve vojáci“ a ideologií čučche, která vyžaduje oslavování hlavního představitele země,

R.  vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zpráv uprchlíků podléhá obyvatelstvo mobilizačním kampaním nucené práce, zatímco jejich přístup ke vzdělání a k pracovním příležitostem je založen na jejich sociálně třídním statutu (songbun), který vyplývá z jejich loajality vůči režimu či z loajality jejich rodiny,

S.  vzhledem k tomu, že výsledkem „měnové reformy“, která byla provedena dne 30. listopadu 2009, bylo poškození již tak chřadnoucího hospodářství a že tato reforma vedla k dalšímu zbídačení neprivilegovaných vrstev společnosti, což vyvolalo závažnou nespokojenost ve společnosti,

T.  vzhledem k tomu, že zahraničním novinářům je povolen vstup do KLDR pouze s omezeními, a vzhledem k tomu, že korejská státní tisková agentura (Korean Central New Agency) je jediným zdrojem informací pro veškeré sdělovací prostředky v Severní Koreji, přičemž rozhlasové a televizní přijímače mohou přijímat pouze signál vládních stanic a příjem zahraničního vysílání je přísně zakázán a postihován; vzhledem k tomu, že většina obyvatel této země nemá přístup k internetu,

1.  vyzývá KLDR, aby okamžitě skoncovala s případy závažného, všeobecně rozšířeného a soustavného porušování lidských práv, jichž se dopouští na svých občanech a které mohou být považovány za zločiny proti lidskosti, a tudíž se na ně vztahuje jurisdikce mezinárodního trestního soudu;

2.  vyzývá KLDR, aby okamžitě a s konečnou platností zastavila veřejné popravy a zrušila trest smrti uplatňovaný v KLDR;

3.  vyzývá KLDR, aby skoncovala s praktikováním poprav bez řádného soudu a násilných zmizení, aby přestala používat mučení a nucené práce, propustila politické vězně a umožnila svým občanům svobodně cestovat;

4.  vyzývá orgány KLDR, aby zajistily přístup k potravinové a humanitární pomoci všem občanům na základě jejich potřeb;

5.  vyzývá KLDR, aby povolila svobodný projev a svobodu tisku, stejně jako necenzurovaný přístup k internetu pro všechny občany;

6.  vyzývá EU, aby podpořila zřízení vyšetřovací komise OSN, která by posoudila minulé a současné případy porušování lidských práv v KLDR s cílem stanovit, do jaké míry tato porušení a beztrestnost v souvislosti s hrubým zacházením představují zločiny proti lidskosti, a vyzývá členské státy EU, aby podpořily na Valném shromáždění rezoluci OSN, která bude vypracována s tímto cílem;

7.  s ohledem na závažnost situace vyzývá EU, aby jmenovala zvláštního zástupce EU pro KLDR, a zajistila tak trvalý dohled a koordinaci jak v rámci Evropské unie, tak s klíčovými partnery, jako jsou Spojené státy americké a Korejská republika;

8.  vyzývá orgány KLDR, aby se řídily doporučeními obsaženými ve zprávě pracovní skupiny pro všeobecný pravidelný přezkum ustanovené Radou OSN pro lidská práva, aby jako první krok umožnily Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a dalším nezávislým mezinárodním expertům inspekci všech typů zadržovacích zařízení a aby umožnily zvláštním zpravodajům OSN navštívit zemi;

9.  vyzývá vládu KLDR, aby zajistila komplexní vyšetřování s transparentním a uspokojivým výsledkem, aby konečně předala kompletní informace o občanech EU a státních příslušnících třetích zemí, kteří byli údajně uneseni státními agenty Severní Koreje v uplynulých desetiletích, a aby okamžitě propustila unesené osoby, které jsou dodnes drženy v zemi;

10.  naléhavě žádá členské státy EU, aby i nadále poskytovaly severokorejským uprchlíkům azyl a přijaly systematičtější přístup k organizování evropské a mezinárodní ochrany pro občany Severní Koreje, kteří uprchli před zoufalou situací ve své zemi, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v podpoře organizací občanské společnosti, které pomáhají severokorejským uprchlíkům;

11.  vyzývá ČLR, aby přestala zatýkat severokorejské uprchlíky a vracet je zpět do KLDR, aby plnila své závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího protokolu z roku 1967, aby umožnila Organizaci spojených národů pro uprchlíky přístup k severokorejským uprchlíkům, aby mohla posoudit jejich status a mohla jim pomoci bezpečně se znovu usídlit, a aby udělila severokorejským ženám provdaným za občany ČLR statut občana legálně pobývajícího v této zemi;

12.  vyzývá ČLR, aby využívala blízké vztahy ke KLDR k podpoře hospodářských a sociálních reforem v zemi s cílem zlepšovat životní podmínky a sociální práva severokorejských obyvatel;

13.  vyzývá Komisi, aby se zabývala situací v oblasti lidských práv v KLDR a otázkou severokorejských uprchlíků v ČLR na všech jednáních na vysoké úrovni mezi EU a Čínou a v rámci dialogu EU-Čína o lidských právech;

14.  vyzývá Komisi, aby zachovala stávající programy humanitární pomoci a komunikační kanály s KLDR a aby důsledně kontrolovala, zda rozdělování potravinové a humanitární pomoci v Severní Koreji odpovídá mezinárodním standardům transparentnosti a odpovědnosti;

15.  vyzývá Komisi a členské státy EU, aby pokračovaly v aktivním dialogu a v podpoře nevládních organizací a subjektů občanské společnosti ve snaze navázat kontakty v rámci KLDR s cílem podporovat změny vedoucí ke zlepšení situace v oblasti lidských práv;

16.  vyzývá Komisi, aby začlenila doložku o sledování lidských práv pracovníků pracujících v průmyslovém komplexu Keasong v KLDR do dohody o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení členským státům a kandidátským zemím, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládě Korejské republiky a vládě Korejské lidově demokratické republiky, vládě Čínské lidové republiky a generálnímu tajemníkovi OSN.