Přijaté texty - Úterý, 14. prosince 2010

Choisissez la langue de votre document :

Přijaté texty

Úterý, 14. prosince 2010 - Štrasburk

		Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: Portugalsko/záplavy - Francie/bouře Xynthia
		Návrh opravného rozpočtu č. 9/2010: Fond solidarity EU (záplavy v Portugalsku - bouře Xynthia ve Francii) - hospodářská obnova: evropská distribuční soustava větrné energie na moři
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: SI/Mura, Slovinsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Heidelberger Druckmaschinen AG/Německo
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Wielkopolskie Automotive, Polsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci:Aragón Retail trade, Španělsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Comunidad Valenciana Textiles, Španělsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Comunidad Valenciana, Natural Stone/Španělsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Lear/Španělsko
		Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: H. Cegielski - Poznaň/Polsko
		Rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany ***I
		Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz ***
		Nástroje rychlé reakce EU
		Regulace obchodování s finančními nástroji - „dark pools“ atd.
		Posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v oblasti CBRN
		Řádná správa s ohledem na regionální politiku EU
		Vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví ***I
		Evropský ochranný příkaz ***I
		Obchodování s lidmi ***I
		Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob ***
		Územní, sociální a hospodářská soudržnost

Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU: Portugalsko/záplavy - Francie/bouře Xynthia

287k

42k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (KOM(2010)0578 – C7-0323/2010 – 2010/2237(BUD))

P7_TA(2010)0453

A7-0335/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0578 – C7-0323/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1), a zejména na bod 26 této dohody,

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie(2),

– s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o Fondu solidarity přijaté v rámci dohodovacího řízení dne 17. července 2008,

– s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0335/2010),

1. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

2. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady toto rozhodnutí podepsal a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 26 této dohody,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, kterým se zřizuje Fond solidarity Evropské unie(4),

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská unie zřídila Fond solidarity Evropské unie (dále jen „fond“), aby prokázala svou solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených přírodními katastrofami.

(2) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z fondu v rámci ročního stropu ve výši 1 miliardy EUR.

(3) Nařízení (ES) č. 2012/2002 obsahuje ustanovení, podle nichž mohou být prostředky z fondu uvolněny.

(4) Portugalsko podalo žádost o uvolnění prostředků z fondu z důvodu přírodní katastrofy způsobené sesuvy půdy a povodněmi na ostrově Madeira.

(5) Francie podala žádost o uvolnění prostředků z fondu s ohledem na katastrofu způsobenou bouří „Xynthia“.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 bude z Fondu solidarity Evropské unie uvolněna částka ve výši 66 891 540 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

Návrh opravného rozpočtu č. 9/2010: Fond solidarity EU (záplavy v Portugalsku - bouře Xynthia ve Francii) - hospodářská obnova: evropská distribuční soustava větrné energie na moři

274k

37k

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 9/2010 na rozpočtový rok 2010, oddíl III – Komise (17633/2010 – C7-0409/2010 – 2010/2238(BUD))

P7_TA(2010)0454

A7-0341/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

– s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(1), a zejména články 37 a 38,

– s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010, schválený s konečnou platností dne 17. prosince 2009(2),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o řádném finančním řízení(3),

– s ohledem na předběžný návrh opravného rozpočtu č. 9/2010 Evropské unie na rozpočtový rok 2010, který předložila Komise dne 13. října 2010 (KOM(2010)0577),

– s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 9/2010 sestavený Radou dne 10. prosince 2010 (17633/2010 – C7-0409/2010),

– s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0341/2010),

A. vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 9/2010 k souhrnnému rozpočtu na rok 2010 zahrnuje následující prvky:

	–	uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU ve výši 66,9 milionů EUR v prostředcích na závazky a platby v souvislosti s následky sesuvů půdy a mohutných záplav na portugalském ostrově Madeira a s následky bouře Xynthia ve Francii,
	–	odpovídající snížení prostředků na platby ve výši 66,9 milionů EUR v položce 06 04 14 03 – Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – evropská distribuční soustava větrné energie na moři,

B. vzhledem k tomu, že účelem návrhu opravného rozpočtu č. 9/2010 je formálně zapsat tuto rozpočtovou úpravu do rozpočtu na rok 2010,

1. bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 9/2010;

2. schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 9/2010 beze změny a pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 8/2010 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)	Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 64, 12.3.2010.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: SI/Mura, Slovinsko

299k

53k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/014 SI/Mura, Slovinsko) (KOM(2010)0582 – C7-0334/2010 – 2010/2243(BUD))

P7_TA(2010)0455

A7-0336/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0582 – C7-0334/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 28 této dohody,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0336/2010),

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, které mají poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce,

B. vzhledem k tomu, že u žádostí podaných v období od 1. května 2009 byla působnost EFG rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,

D. vzhledem k tomu, že Slovinsko požádalo o finanční pomoc v souvislosti s případy propuštění 2 554 pracovníků v podniku Mura, European Fashion Design, který působí v odvětví výroby oděvů,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

2. připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;

3. zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; opětovně poukazuje na to, že finanční pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách, včetně posouzení, jaké dopady mají tyto dočasné a individualizované služby na dlouhodobou reintegraci propuštěných pracovníků na trh práce;

5. vítá skutečnost, že v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby, neboť Evropský parlament opakovaně připomínal, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a termíny plnění, a je tedy nutné identifikovat příslušné rozpočtové položky pro převody;

6. bere však na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se Komise dopustila při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, při níž by se měla výrazně zvýšit potřeba této podpory;

7. připomíná, že fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecných hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období;

8. vítá novou formu návrhu Komise, která ve své důvodové zprávě předložila jasné a podrobné informace o této žádosti a zhodnotila kritéria způsobilosti, přičemž zároveň vysvětlila důvody, které ji vedly ke schválení této žádosti, což je v souladu s požadavky Parlamentu;

9. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/014 SI/Mura, Slovinsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(4), a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory propuštěným pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem poskytování podpory při jejich opětovném začleňování na pracovní trh.

(2) Působnost EFG byla rozšířena na žádosti podané od 1. května 2009, aby zahrnovala podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Slovinsko předložilo dne 28. dubna 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Mura a doplnilo ji o dodatečné informace dne 24. června 2010. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku 2 247 940 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Slovinska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci uvolní celkem 2 247 940 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Heidelberger Druckmaschinen AG/Německo

301k

53k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/018 DE/Heidelberger Druckmaschinen, Německo) (KOM(2010)0568 – C7-0332/2010 – 2010/2241(BUD))

P7_TA(2010)0456

A7-0337/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0568 – C7-0332/2010),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0337/2010),

D. vzhledem k tomu, že Německo požádalo o finanční pomoc v souvislosti s případy propuštění 1 181 pracovníků ve čtyřech výrobních závodech podniku Heidelberger Druckmaschinen v Bádensku-Württembersku, který působí v odvětví výroby tiskařských strojů,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

4. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách, včetně posouzení toho, jaké účinky mají tyto dočasné a individualizované služby z hlediska dlouhodobého znovuzačlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se Komise dopustila při provádění rámcových programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, při níž by se měla výrazně zvýšit potřeba této podpory;

9. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Německo předložilo dne 27. května 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku Heidelberger Druckmaschinen a až do 1. července 2010 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku 8 308 555 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Německa by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolní částka ve výši 8 308 555 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Wielkopolskie Automotive, Polsko

302k

52k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (žádost EGF/2010/004 PL/Wielkopolskie Automotive, Polsko) (KOM(2010)0616 – C7-0347/2010 – 2010/2253(BUD))

P7_TA(2010)0457

A7-0359/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0616 – C7-0347/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0359/2010),

C. vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,

D. vzhledem k tomu, že Polsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 590 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Wielkopolskie,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

7. zdůrazňuje, že fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecných hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období;

9. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Polsko předložilo dne 5. února 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 29 (výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Wielkopolskie (PL41) a do 6. července 2010 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku 633 077 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Polska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci uvolní celkem 633 077 EUR v prostředcích na závazky a na platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci:Aragón Retail trade, Španělsko

301k

52k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/016 ES/Aragón Retail trade, Španělsko) (KOM(2010)0615 – C7-0346/2010 – 2010/2252(BUD))

P7_TA(2010)0458

A7-0358/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0615 – C7-0346/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0358/2010),

D. vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti s propuštěním 1154 osob ve 593 podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Aragonie,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

7. zdůrazňuje, že fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecných hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období;

9. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 28 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Španělsko předložilo dne 6. května 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění v 593 podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 47 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Aragonie (ES24) a do 1. července 2010 ji doplnilo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit prostředky ve výši 1 560 000 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Španělska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 1 560 000 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda nebo předsedkyně

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Comunidad Valenciana Textiles, Španělsko

298k

53k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(žádost EGF/2010/009 ES/Comunidad Valenciana Textiles, Španělsko) (KOM(2010)0613 – C7-0345/2010 – 2010/2251(BUD))

P7_TA(2010)0459

A7-0357/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0613 – C7-0345/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IIA ze dne 17. březen 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci („nařízení o EFG“)(2),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0357/2010),

D. vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti se zrušením 350 pracovních míst ve 143 podnicích, jejich činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) v rámci klasifikace NACE (2. revize) v regionu NUTS II Comunidad Valenciana,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

6. bere však na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

9. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Španělsko předložilo dne 22. března 2010 žádost o uvolnění prostředků z EGF v souvislosti s propouštěním v 143 podnicích, jejichž činnost spadá do oddílu 13 (výroba oděvů) klasifikace NACE (2. revize) v jediném regionu NUTS II Comunidad Valenciana (ES52) a ke dni 17. června 2010 ji doplnilo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 2 059 466 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Španělska by proto měly být z EGF uvolněny prostředky na finanční příspěvek.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 2 059 466 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Comunidad Valenciana, Natural Stone/Španělsko

298k

52k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/005 ES/Comunidad Valenciana, Natural Stone/Španělsko) (KOM(2010)0617 – C7-0344/2010 – 2010/2250(BUD))

P7_TA(2010)0460

A7-0356/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0617 – C7-0344/2010),

– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.°1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci („nařízení o EFG“)(2),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0356/2010),

D. vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o pomoc v souvislosti se zrušením 300 pracovních míst v 66 podnicích, jejich činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) odvětví NACE (2. revize) v regionu NUTS II Comunidad Valenciana,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

9. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Dne 9. března 2010 Španělsko předložilo žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v 66 podnicích, jejichž činnost spadá do oddílu 23 (výroba ostatních nekovových minerálních výrobků) odvětví NACE revize 2 v jediném regionu NUTS II, Comunidad Valenciana (ES52), a do 25. května 2010 ji doplnilo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje požadavky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 1 422 850 EUR.

(5) V souvislosti s uvedenou žádostí Španělska by proto měly být z EGF uvolněny prostředky na finanční příspěvek.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 1 422 850 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: Lear/Španělsko

299k

51k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/023 ES/Lear, Španělsko) (KOM(2010)0625 – C7-0360/2010 – 2010/2265(BUD))

P7_TA(2010)0461

A7-0351/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0625– C7-0360/2010),

– s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IIA ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0351/2010),

D. vzhledem k tomu, že Španělsko požádalo o finanční pomoc v souvislosti s případy 508 propuštěných pracovníků v podniku Lear Automotive (EEDS) Spain, S.L Sociedad Unipersonal, který působí v automobilovém průmyslu,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

4. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách, včetně posouzení toho, jaké účinky mají tyto dočasné a individualizované služby z hlediska dlouhodobého znovuzačlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

9. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze xxx

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (žádost EGF/2010/023 ES/Lear, Španělsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem poskytování podpory při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2) Působnost EFG byla rozšířena na žádosti podané od 1. května 2009, aby zahrnovala i podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Španělsko předložilo dne 23. července 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění ve společnosti Lear a dne 10. srpna 2010 ji doplnilo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 382 200 EUR.

(5) Z EFG by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek v souvislosti s uvedenou žádostí Španělska,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 382 200 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: H. Cegielski - Poznaň/Polsko

300k

52k

		Usnesení
		Příloha

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/006 PL/H.Cegielski-Poznań, Polsko) (KOM(2010)0631 – C7-0361/2010 – 2010/2266(BUD))

P7_TA(2010)0462

A7-0352/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0631 – C7-0361/2010),

– s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

– s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0352/2010),

D. vzhledem k tomu, že Polsko požádalo o finanční pomoc v souvislosti s případy 189 propuštěných pracovníků ve společnosti H.Cegielski-Poznań a u čtyř jejích dodavatelů, kteří působí v odvětví výroby naftových motorů k pohánění lodí,

E. vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1. žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

4. konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách, včetně posouzení toho, jaké účinky mají tyto dočasné a individualizované služby z hlediska dlouhodobého znovuzačlenění propuštěných pracovníků na trh práce;

6. bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

9. schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10. pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

ze dne xxx

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4) Polsko předložilo dne 8. března 2010 žádost o uvolnění prostředků z EFG z důvodu propouštění ve společnosti H.Cegielski-Poznań Poland S.A. a až do dne 10. srpna 2010 ji doplňovalo o dodatečné informace. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 114 250 EUR.

(5) Z EFG by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek v souvislosti s uvedenou žádostí Polska,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 114 250 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.
(3)	Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
(4)	Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Rozšíření oblasti působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany ***I

283k

36k

		Usnesení
		Text

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany (KOM(2007)0298 – C6-0196/2007 – 2007/0112(COD))

P7_TA(2010)0463

A7-0347/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0298),

– s ohledem na čl. 63 odst. 3 a 4 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0196/2007),

– s ohledem na svůj postoj ze dne 23. dubna 2008(1)

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 79 odst. 2 písm. a) a b) Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na příslib zástupce Rady obsažený v dopise ze dne 18. listopadu 2010, že postoj Parlamentu bude schválen, v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0347/2010),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/.../EU, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice Rady 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany

P7_TC1-COD(2007)0112

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/51/EU.)

(1)	Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s.126.

Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz ***

194k

32k

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (11324/2010 – C7-0391/2010 – 2010/0106(NLE))

P7_TA(2010)0464

A7-0345/2010

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (11324/2010),

– s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o usnadnění udělování víz (10304/2010),

– s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě čl. 77 odst. 2 písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0391/2010),

– s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

– s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0345/2010),

1. souhlasí s uzavřením dohody;

2. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Gruzie.

Nástroje rychlé reakce EU

231k

64k

Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 14. prosince 2010 týkající se vytvoření nástroje rychlé reakce EU (2010/2096(INI))

P7_TA(2010)0465

A7-0332/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 196 Lisabonské smlouvy, který stanoví, že „Unie podporuje spolupráci mezi členskými státy ve snaze posílit účinnost systémů pro předcházení přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám a pro ochranu proti nim“ a že „činnost Unie je zaměřena na napomáhání soudržnosti akcí podnikaných v oblasti civilní ochrany na mezinárodní úrovni“;

– s ohledem na článek 214 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že činnosti Unie v oblasti humanitární pomoci jsou určeny k poskytnutí „pomoci a podpory obyvatelstvu třetích zemí postiženému přírodními nebo člověkem způsobenými pohromami“ a že její činnosti „jsou prováděny v souladu se zásadami mezinárodního práva a v souladu se zásadami nestrannosti, neutrality a nepřípustnosti diskriminace“,

– s ohledem na Evropský konsensus o humanitární pomoci, který v prosinci 2007 společně podepsali předseda Rady Evropské unie, předseda Evropského parlamentu a předseda Evropské komise, a na akční plán pro uplatňování konsensu, který v květnu 2008 předložila Komise,

– s ohledem na závěry Rady z prosince 2007, v nichž je Komise vyzývána, aby co nejlépe využívala mechanismus civilní ochrany Společenství a dále posilovala spolupráci mezi členskými státy,

– s ohledem na zásady pro použití prostředků vojenské a civilní ochrany pro odstraňování následků katastrof („zásady z Osla“) revidované dne 27. listopadu 2006,

– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 23. února 2009 nazvané „Strategie EU na podporu snižování rizika katastrof v rozvojových zemích“,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě z března 2008 nazvané „Posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“ (KOM(2008)0130) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 o „posílení schopnosti Unie reagovat na katastrofy“(1),

– s ohledem na zprávu Michela Barniera ze dne 9. května 2006 nazvanou „V zájmu evropských sil pro civilní ochranu: “europe aid„,

– s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o nedávném zemětřesení na Haiti(2),

– s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o prevenci přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem,

– s ohledem na návrh doporučení Radě ze dne 23. března 2010 týkajícího se vytvoření nástroje rychlé reakce EU, který předložili by Anneli Jäätteenmäkiová, Charles Goerens, Louis Michel, Marielle De Sarnezová a Frédérique Riesová za skupinu ALDE v souladu s čl. 121 odst. 1 jednacího řádu (B7-0228/2010),

– s ohledem na čl. 121 odst. 3 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0332/2010),

A. vzhledem k tomu, že počet katastrof způsobujících významné lidské, hospodářské a ekologické ztráty celosvětově stoupá, a vzhledem k tomu, že tyto krize mají stále větší dopad, četnost a rozsah ve více částech světa zejména kvůli důsledkům změny klimatu; a vzhledem k tomu, že se Evropská unie intenzivně snaží na tyto krize reagovat,

B. vzhledem k tomu, že při větším množství a četnosti zásahů uvnitř i vně Evropské unie situaci ztěžují celosvětová finanční krize a rozpočtová omezení, kvůli nimž jsou nákladově efektivní operace ještě nezbytnější,

C. vzhledem k tomu, že sdílení zdrojů mezi 31 státy, které jsou členy mechanismu civilní ochrany Společenství (EU-27, Norsko, Lichtenštejnsko, Chorvatsko, Island) nebo v rámci posílené spolupráce mezi členskými státy může představovat operační a finanční přínos,

D. vzhledem k tomu, že rozpočet Komise určený na humanitární katastrofy a zejména rozpočet GŘ ECHO nejenže nebyl navýšen, ale za posledních pět let v reálných hodnotách dokonce klesl,

E. vzhledem k tomu, že byl v posledních letech učiněn pokrok směrem k ucelenější reakci EU na katastrofy, zejména díky postupnému posilování mechanismu civilní ochrany, lepší interakci / koordinaci mezi civilní ochranou a humanitární pomocí a také díky uznání toho, že integrovaný přístup ke zvládání katastrof zahrnuje nejen reakci, ale také prevenci a připravenost,

F. vzhledem k tomu, že reakce Evropské unie na zemětřesení na Haiti spustila nejen rychlý, významný a rozsáhlý humanitární zásah, ale také mechanismus civilní ochrany, díky kterému bylo možné použít okamžitě a zároveň poprvé dva moduly (jednotka na čištění vody a předsunutá zdravotnická jednotka) financované prostřednictvím přípravné akce z roku 2008 pro nástroj rychlé reakce EU,

G. vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při nedávných krizích i nadále ukazují, že je třeba zlepšit účinnost, koordinaci a viditelnost reakce EU na katastrofy, a vzhledem k tomu, že tyto katastrofy opět zdůraznily, že je třeba vytvořit nástroj rychlé reakce EU (evropskou jednotku civilní ochrany),

H. vzhledem k tomu, že schopnost EU chránit životy a majetek svých občanů je rozhodujícím faktorem její důvěryhodnosti,

1. doporučuje Radě následující:

uznává, že začlenění civilní ochrany a humanitární pomoci do působnosti jediného komisaře odpovědného za humanitární pomoc a reakci na krize povede k lepší součinnosti uvnitř Komise a zvýší provázanost celkové reakce EU na katastrofy;

vyzývá k větší integraci pracovních metodik v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci v rámci GŘ ECHO a zároveň k uchování jejich charakteristických rysů díky jasnému rozlišení a oddělení jejich úloh s cílem maximalizovat jejich součinnost a doplňkovost a posílit jejich účinnost; vyzývá také, aby vojenští a civilní zaměstnanci a humanitární pracovníci zapojení do reakce na katastrofu nebo humanitární akce jednali v souladu se zásadami neutrality, nezávislosti a nestrannosti;

znovu opakuje, že by využití civilní ochrany při jakékoliv humanitární krizi mělo být založeno na potřebách a mělo by doplňovat humanitární pomoc, se kterou by zároveň mělo být v souladu podle Evropského konsensu o humanitární pomoci a pokynů OSN (pokynů z Osla) s cílem zajistit soulad s humanitárními zásadami neutrality, humanity, nestrannosti a nezávislosti;

trvá na tom, že pomoc EU v případě přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem by měla být ve všech případech, kdy je to možné, zaměřena na pomoc místnímu hospodářství, například nákupem potravin produkovaných na místní nebo regionální úrovni, a na poskytování nezbytného materiálu pro zemědělce, aby tak mohlo být obnoveno hospodářství venkova;

žádá Radu a Komisi, aby vyjasnily ujednání o spolupráci a koordinaci mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Komisí, pokud jde o řízení reakce na rozsáhlé katastrofy mimo území Evropské unie;

navrhuje, aby bylo ve spolupráci s národní vládou postiženého státu a za využití zástupců EU a členských států na místě vyvinuto úsilí o místní koordinaci, čímž se zajistí cílená a kompetentní reakce v postižených oblastech;

naléhavě vyzývá Radu, aby zvážila posílení schopnosti EU reagovat na katastrofy a považovala tento úkol za významnou prioritu, zejména s ohledem na diskuse o zřízení jednotky civilní ochrany EU, a aby zohlednila opakované žádosti Evropského parlamentu o uskutečnění návrhů předložených v Barnierově zprávě z roku 2006;

vyzývá k okamžitému zřízení jednotky civilní ochrany EU, která musí být přiměřeně vybavena všemi nezbytnými technologickými a technickými zdroji;

v souvislosti s akcemi následujícími po přírodní katastrofě také vyzývá k lepší koordinaci mezi humanitárními agenturami a mechanismy civilní ochrany členských států a GŘ ECHO a případnou budoucí evropskou jednotkou civilní ochrany;

naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s národními vládami, místními orgány a organizacemi občanské společnosti v přijímajících zemích vytvořila programy zaměřené na prevenci katastrof v rámci komunit a na schopnost řízení reakce na tyto události;

vyzývá Radu, aby v rámci řádného legislativního postupu přijala opatření (která navrhne Komise) zaměřená na to, aby bylo v rámci stávajícího mechanismu civilní ochrany EU, jenž je v současnosti založen na ad hoc dobrovolných příspěvcích členských států, možno lépe předvídat a plánovat; navrhuje, že by tato opatření mohla obsahovat ujednání testovaná v rámci přípravné akce EU, včetně prostředků na úrovni EU, dobrovolného sdružování zdrojů, mapování stávajících kapacit, stanovení různých scénářů a rozvoje dalších vzdělávacích činností;

vyzývá také k vytvoření realistických rozpočtů, v nichž budou prostředky na přírodní katastrofy nebo humanitární akce vyčleňovány na základě výdajů v minulém roce;

domnívá se, že jednotka civilní ochrany EU by měla navazovat na mechanismus civilní ochrany EU, optimalizovat dostupné nástroje, které by se tak staly účinnějšími a viditelnějšími, na dobrovolném základě sdružovat stávající logistické a lidské zdroje, měla by se zabývat školením v oblasti reakce na katastrofy či řízení katastrof za současného rozvíjení iniciativ v oblasti přípravných akcí a měla by být schopna zajistit naléhavou pomoc do 24 hodin po katastrofě;

doporučuje, aby jednotka civilní ochrany EU vycházela z následujících zásad, přičemž by měla:

	–	vycházet z posouzení potřeb připraveného za účasti všech subjektů působících v humanitární oblasti;
	–	mít civilní charakter;
	–	působit pod vlajkou Evropské unie;
	–	dodržovat mezinárodní humanitární právo;
	–	respektovat dobrovolný charakter účasti členských států na připravovaných nástrojích;
	–	vycházet ze zásady sdílení břemene;
	–	být otevřená příspěvkům zemí mimo EU;
	–	uznávat ústřední úlohu OSN při koordinaci mezinárodní pomoci mimo území Evropské unie;
	–	být uspořádána na preventivním základě v souladu s konkrétními scénáři;

domnívá se, že zejména s ohledem na humanitární operace a na základě zkušeností získaných při zásazích na Haiti a v Pákistánu by EU pokud možno měla působit pod koordinačním vedením OSN a zaměřovat se na ty oblasti, kde mohou být její zásahy přínosnější;

domnívá se, že evropská jednotka civilní ochrany by mohla být založena na závazku některých členských států dobrovolně poskytovat předem určené moduly civilní ochrany, které se mohou okamžitě zapojit do operací EU koordinovaných MIC, že by většina těchto modulů, které již na vnitrostátní úrovni existují, a nevyžadují tedy významné dodatečné náklady, zůstala pod jejich kontrolou, a vysílání těchto modulů připravených ve stavu pohotovosti by tvořilo jádro systému civilní ochrany EU pro reagování na katastrofy uvnitř i vně EU;

domnívá se, že dodatečné moduly civilní ochrany by mohly být financovány z prostředků EU, pokud jde o některé konkrétní požadavky, u nichž byly zjištěny nedostatky, a v jejichž případě by byl zásah na úrovni EU přínosem, a zdůrazňuje, že je důležité zvýšit financování dopravy a připravit dopravní moduly ve stavu pohotovosti;

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit komplexní a proaktivní systém reakce na katastrofy, v rámci něhož by se měly koordinovat různé zásahové prostředky, které mají Unie a členské státy k dispozici, jako je například krizové řízení (civilní a vojenské), finanční pomoc a rozvojová politika či sociální a environmentální politika; je v této souvislosti přesvědčen, že je třeba efektivněji zvládnout přechod mezi reakcí na katastrofu a odstraňováním následků katastrofy; připomíná návrh zřídit Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy (čl. 214 odst. 5) a s ohledem na Evropský rok dobrovolnictví 2011 vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby spolu s Evropským parlamentem začaly co nejdříve pracovat na pravidlech a postupech pro fungování sboru, a to zejména s ohledem na podobné iniciativy některých členských států;

připomíná Radě, že využívání vojenských prostředků a schopností v reakci na katastrofy, zejména v oblasti logistiky, dopravy a infrastrukturní podpory humanitární pomoci, by mělo být výjimečné, a k takovémuto kroku by se mělo přistupovat až v nejkrajnějším případě a za podmínky v souladu se stávajícími dohodami, jako jsou Evropský konsensus o humanitární pomoci a zásady z Osla týkající se využití prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků mezinárodních katastrof;

uznává, že vojenské a civilní obranné prostředky v případě pomoci při katastrofách by měly být využívány až v nejnutnějším případě, a to v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci a zásadami z Osla; připomíná, že vojenské prostředky jsou spolu s civilní ochranou a humanitární pomocí často významným přínosem v reakci na krizi, a konstatuje, že vojenské prostředky mohou být nezbytné pro pokrytí chybějící kritické kapacity (zejména v případě strategické přepravy, specializovaných prostředků, těžké techniky a přepravy); zdůrazňuje proto, že je třeba vytvořit komplexní přístup a zlepšit synergii civilních a vojenských kapacit a stanovit oblasti, v nichž by členské státy mohly spojit své úsilí a kapacity na úrovni EU s cílem posílit reakci EU na katastrofy, což má obzvláště význam v době obtížné ekonomické situace;

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit stále dostupné civilní kapacity, které budou operovat nezávisle na vojenských strukturách, a stanovit v této souvislosti oblasti, v nichž mohou členské státy sdružovat své úsilí a kapacity na úrovni EU;

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby spolupracovaly na uskutečňování akčního plánu na podporu viditelnosti, který by měl zahrnovat konkrétní opatření na zvýšení viditelnosti reakce EU na katastrofy;

vybízí k využívání systému Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES) ke stálému sledování oblastí, v nichž by mohlo dojít ke krizím, což umožní zvýšit připravenost na vysílání humanitární pomoci, a zdůrazňuje, že je velmi důležité zřídit kontrolní mechanismus zaměřený na úsilí EU a posuzování vyslané pomoci;

vybízí k vytvoření rozpočtů na výzkum a průmyslového potenciálu (například satelitní vyobrazení v programu GMES) s cílem zlepšit jednotlivé fáze zvládání katastrof;

vyzývá Radu, aby výše uvedená doporučení vzala v úvahu při zkoumání nadcházejícího sdělení Komise o posílení schopnosti Evropské unie reagovat na katastrofy, který Evropská komise ohlásila, a při přijímání závěrů v souvislosti s tímto sdělením;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.

(1)	Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 15.
(2)	Přijaté texty, P7_TA(2010)0015.

Regulace obchodování s finančními nástroji - „dark pools“ atd.

328k

89k

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o regulaci obchodování s finančními nástroji – anonymní obchodní platformy (tzv. „dark pools“) atd. (2010/2075(INI))

P7_TA(2010)0466

A7-0326/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na směrnici 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů (MiFID)(1),

– s ohledem na směrnici 2003/6/ES o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(2),

– s ohledem na prohlášení skupiny G-20 ze dne 2. dubna 2009 v Londýně, ze dne 25. září 2009 v Pittsburghu a ze dne 26. a 27. června 2010 v Torontu,

– s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – akciové trhy (číslo oznámení: CESR/10-394),

– s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – informační povinnost u transakcí (číslo oznámení: CESR/10-292),

– s ohledem na poskytování technického poradenství Evropské komisi Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID – ochrana investorů a zprostředkovatelé (číslo oznámení: CESR/10-417),

– s ohledem na výzvu Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry týkající se posouzení mikrostrukturálních otázek v oblasti evropských trhů s cennými papíry (číslo oznámení: CESR/10-142),

– s ohledem na zprávu francouzského ministra hospodářství, průmyslu a zaměstnanosti o přezkumu směrnice MiFID z února 2010,

– s ohledem na konzultační zprávu Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) o „politikách přímého elektronického přístupu“ z února 2009,

– s ohledem na doporučení Výboru pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry z listopadu 2004 týkající se centrálních protistran,

– s ohledem na oznámení úřadu pro dohled na burze Spojených států o struktuře akciového trhu (č. 34-61358; spis č. S7-02-10),

– s ohledem na technické poradenství Evropského výboru regulátorů trhů s cennými papíry (CESR) poskytované Evropské komisi v souvislosti s přezkumem směrnice MiFID a na odpovědi na žádost Evropské komise o dodatečné informace (číslo oznámení: CESR/10-802, číslo oznámení: CESR/10-799, číslo oznámení: CESR/10-808, číslo oznámení: CESR/10-859, číslo oznámení: CESR/10-860),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0326/2010),

A. vzhledem k tomu, že skupina G-20 stanovila, že žádná finanční instituce, finanční produkt ani území by neměly zůstat mimo oblast působnosti inteligentní regulace a účinného dohledu, a souhlasila s tím, že by se všemi standardizovanými mimoburzovními derivátovými smlouvami mělo obchodovat na burze nebo případně prostřednictvím elektronických platforem obchodování,

B. vzhledem k tomu, že nedostatek transparentnosti a s tím spojená nepřehlednost rizikových struktur v rámci finančního systému byly přitěžujícím faktorem při finanční krizi, a napomohly tak šíření všeobecné nedůvěry, čímž přispěly k radikálně sníženým tokům likvidity,

C. vzhledem k tomu, že ochrana spotřebitele, transparentnost, zejména pokud jde o proces tvorby cen, efektivní a likvidní trhy a hospodářská soutěž za rovnocenných podmínek byly klíčovými cíli při vstupu směrnice MiFID v platnost, ale nebylo jich ještě dosaženo a musí proto zůstat prioritou; vzhledem k tomu, že po finanční krizi se při přezkumu směrnice MiFID musí stát prioritou též omezení systémového rizika,

D. vzhledem k tomu, že při změnách směrnice MiFID by měl být vždy brán v úvahu její význam při řízení kapitálových toků do reálné ekonomiky a tudíž potenciální vliv na pracovní místa, investice a důchody,

E. vzhledem k tomu, že mimoburzovní obchodování (OTC) stále tvoří až 40 % obchodovaného objemu; vzhledem k tomu, že účastníci trhu by měli být vybízeni k tomu, aby transakce prováděli více na organizovaných obchodních místech,

F. vzhledem k tomu, že cílem zahrnutí výjimky pro požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu a vytvoření MTF a anonymních obchodních platforem do směrnice MiFID bylo usnadnění přechodu na regulovanější a transparentnější místa obchodování,

G. vzhledem k tomu, že směrnice MiFID definuje obchodování OTC jako charakteristické pro ad hoc a nepravidelné obchodování, prováděné s velkoobchodními protistranami a jako součást obchodních vztahů, které je samo o sobě charakterizováno obchody nad standardní velikost na trhu a při kterém se obchody uskutečňují mimo systémy obvykle ze strany firem, jež mají obavy o své obchody jako systematický internalizátor,

H. vzhledem k tomu, že navzdory ustanovení směrnice MiFID o výjimkách, které umožňují nepřehledné obchodování na organizovaných trzích, vytváření MTF a systematických internalizátorů (SI) a vymezení obchodů OTC jako nepravidelných a ad hoc, tvoří obchody OTC neprovedené na základě SI nadále vysoký podíl obchodování akcií ve výši 38 % všech oznámených obchodů v souladu s CESR/10-394 a tento podíl se od provedení směrnice MiFID nesnížil; vzhledem k tomu by se proto mělo zajistit přísnější a účinnější prosazování pravidel a výjimek směrnice MiFID,

I. vzhledem k tomu, že fragmentace trhu v oblasti obchodování s akciemi má nežádoucí vliv na likviditu a efektivnost trhu z důvodu snížení transparentnosti, k němuž dochází v důsledku zvýšení počtu anonymních obchodních platforem a platforem křížení příkazů, a vlivem zvýšeného počtu obchodovacích míst, ať už v burzovním či mimoburzovním prostoru, a obchodování, které stále více využívá technologií, a že snížila průměrnou výši transakcí z 22 266 EUR v roce 2006 na 9 923 EUR v roce 2009, čímž se zvýšily celkové náklady transakcí pro některé uživatele,

J. vzhledem k tomu, že snížení výše transakcí vedlo k omezení schopnosti účastníků trhu okamžitě vyřídit vysoký objem příkazů na konkrétním trhu a úsilí o zabránění dopadu velkého objemu příkazů na trh podpořilo rozvoj obchodování prostřednictvím anonymních obchodních platforem (tzv. „dark-pools“); vzhledem k tomu, že výjimek z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu uvedených ve směrnici MiFID se využívá v méně než 10 % veškerého obchodovaní s akciemi na organizovaných trzích v EHP (CESR/10-394), vzhledem k tomu, že tyto výjimky uvedené ve směrnici MiFID umožňují, aby bylo obchodování prostřednictvím anonymních obchodních platforem na organizovaném trhu transparentnější a lépe regulovanou alternativou k nepřehledným obchodům mimo burzovního prostoru (OTC), ale vzhledem k tomu, že absence dostatečné regulace OTC transakcí, včetně platforem křížení příkazů zadaných makléři (Broker Crossing Networks, (BCN)), poskytuje konkurenční výhodu prostoru OTC a podporuje růst nepřehledného obchodování, což snižuje transparentnost trhu obecně; vzhledem k tomu, že celkově se na přibližně polovinu obchodů v současnosti nevztahují požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu, ale polovina OTC transakcí se nachází pod tržním objemem a nevyžaduje proto ochranu před působením trhu,

K. vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění rovných podmínek by platformy křížení příkazů zadaných makléři měly být předmětem hloubkového šetření jejich obchodních modelů s cílem zajistit, aby v případě, že poskytují služby, které znamenají, že v podstatě fungují jako regulované trhy (RT), multilaterální obchodní systémy (multilateral trading facilities, MTF) či jako systematičtí internalizátoři, byly regulovány stejně jako ony,

L. vzhledem k tomu, že výhody hospodářské soutěže, které přinášejí konkurenceschopnější a inovativnější strukturu obchodování, nebyly prokázány, jelikož se celkové náklady na obchodování nesnížily a nepřehlednost se zvýšila, a zároveň je jasné, že kvalita a celistvost pro všechny účastníky na roztříštěnějším trhu není přiměřeně zaručena,

M. vzhledem k tomu, že na základě tvrzení, která se objevují v souvislosti s vysokofrekvenčním obchodováním (high frequency trading, HFT) a která uvádí, že HFT poskytuje likviditu finančním trhům, by bylo užitečné zjistit, zda existují rizika spojená s elektronickými systémy zadávání příkazů a s významným podílem obchodovaných objemů, které je možno připsat strategiím HFT a které se v USA odhadují na 70 %, zejména ve světle závěrů americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) týkajících se bleskového propadu akcií v USA dne 6. května 2010, kdy poskytovatelé likvidity HFT opustili trh,

N. vzhledem k tomu, že strategie HFT jsou v Evropě relativně novým jevem a podle odhadů tvoří nyní 35 % objemu trhu,

O. vzhledem k tomu, že by prostřednictvím oznamování obchodních transakcí před uzavřením obchodu a po jeho uskutečnění ve všech třídách aktiv měla být vytvořena větší transparentnost, aby se zajistilo lepší včasné varování před narůstajícími problémy a jejich rozsahem, jakož i zlepšila efektivnost procesu tvorby cen a podpořila důvěra mezi účastníky trhu,

P. vzhledem k tomu, že v rozhodnutích skupiny G-20 přijatých ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburghu se uvádí, že „se všemi standardizovanými mimoburzovními derivátovými smlouvami by se mělo obchodovat na burze nebo prostřednictvím platforem na elektronické obchodování“,

Q. vzhledem k tomu, že odlišné provádění ve členských státech vedlo k nekompletnímu uplatňování rámce směrnice MiFID,

Místa obchodování MiFID

1. uznává odolnost tržních infrastruktur během krize a vyzývá Komisi, aby nicméně posílila tržní infrastruktury na všech místech obchodování a v zúčtovacích systémech, aby se mohly s budoucími riziky vypořádat na základě zvýšené transparentnosti, vyšší odolnosti a regulačního dohledu nad všemi souhrnnými obchody;

2. vítá návrh Komise na nařízení o derivátech OTC, centrálních protistranách a registrech obchodních údajů jako nezbytnou podmínku pro zvýšení transparentnosti a bezpečnosti na trzích s finančními nástroji a považuje to za první krok k přesunutí významného podílu obchodů OTC na obchodní místa podléhající regulaci směrnice MiFID;

3. navrhuje, aby v zájmu rovnocenného zacházení podléhaly MTF stejné míře dohledu jako hospodářská soutěž mezi MTF a byly proto regulovány srovnatelným způsobem, a aby regulované trhy fungovaly na základě rovných podmínek, přičemž zároveň bere v úvahu důležitou úlohu MTF při vstupu na trh;

4. žádá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby provedl šetření ve věci fungování režimu systematického internalizátora (SI), jeho účelu a předložení návrhů na zlepšení regulace této kategorie s cílem zajistit jeho využívání při provádění příkazů na bilaterálním základě s finančními protistranami;

5. žádá, aby investičním firmám, které poskytují službu správy portfolia a jednají ve funkci správy portfolia, poskytly investiční firmy, u kterých zadávají objednávky, nejlepší způsob provádění objednávek, nehledě na skutečnost, že je správce portfolia ve směrnici MiFID považován za oprávněnou protistranu;

6. žádá orgán ESMA o prezkoumání, zda je třeba lepší regulace nejlepšího způsobu provádění jednotlivých příkazů ve vztahu k dostupnosti údajů – po uskutečnění obchodu a ve vztahu ke kvalitě zadávání příkazů – a ve vztahu k tržní technologii, např. pokud jde o systémy posílání příkazů (order routers) a propojení různých míst obchodování;

7. žádá důkladné prosazování ustanovení ve směrnici MiFID s cílem zajistit, aby platformy křížení příkazů zadaných makléři (BCN), které provádějí činnosti rovnocenné RT, MTF nebo SI, byly regulovány jako tyto systémy, a s cílem usnadnit toto prosazování trvá na tom, aby všechny BCN musely příslušným orgánům předkládat všechny potřebné informace zahrnující:

	–	popis systému, vlastnictví a klientů,
	–	podrobnosti týkající se přístupu do systému,
	–	spárované příkazy v systému,
	–	metody obchodování a velikost rozpětí ponechaného na uvážení makléře (broker discretion),
	–	opatření týkající se okamžitého oznamování údajů po uskutečnění obchodu;

8. žádá vyšetření obchodování OTC s akciemi a vyzývá ke zlepšení regulace mimoburzovního obchodování s cílem zajistit, aby se zvýšilo využívání RT a MTF při provádění příkazů na multilaterálním základě a SI při provádění příkazů na bilaterálním základě a aby se podstatně snížil podíl mimoburzovního obchodování s akciemi;

9. žádá, aby Komise přezkoumala účinky stanovení minimální výše příkazu pro transakce prováděné prostřednictvím anonymních obchodních platforem a zjistila, zda by to mohlo být přísně prosazováno s cílem zachovat přiměřené obchodování prostřednictvím transparentních míst obchodování v zájmu stanovování cen;

Výjimky z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu

10. žádá, aby Komise provedla přezkum současné výjimky z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu uvedené ve směrnici MiFID s cílem:

	–	zvážit možnost zavedení vhodného minimálního prahu pro výjimku z referenční ceny s cílem podpořit využívání transparentních míst obchodování,
	–	zvážit rozšíření výjimky z referenční ceny, aby zahrnovala obchody, které patří do současného rozpětí na referenčním trhu,
	–	zavést maximální objem transakcí, které by mohly využívat výjimky z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu, aby byla zaručeno účinné stanovování cen,
	–	poskytnout orgánu ESMA možnost podle potřeby upravit a omezit výjimky z požadavků před uskutečněním obchodu s ohledem na dopad nepřehledných obchodů na účinnost trhů;

11. žádá o jednotné uplatňování výjimek z požadavků na transparentnost před uskutečněním obchodu ve všech členských státech s cílem omezit rozdíly při jejich provádění, které mohou vést k nejistotě, regulační arbitráži a nestejným podmínkám; navrhuje, že vhodným způsobem, jak toho dosáhnout, by mohlo být zavedení technických norem definovaných orgánem ESMA v souladu s koncepcí jednotné knihy pravidel pro finanční služby;

Konsolidace obchodních informací

12. vítá nedávné sdělení účastníků trhu, že rozdělí své údaje před uskutečňováním obchodu a po jeho skončení, a vyzývá k dalšímu úsilí zaměřenému na společné normy údajů a jejich lepší dostupnost;

13. vyzývá Komisi, aby zřídila pracovní skupinu pro překonávání obtíží, které brání konsolidaci tržních údajů v Evropě, a zejména špatné kvality vykazovaných údajů o všech transakcích;

14. vyzývá orgán ESMA, aby na pomoc konsolidaci údajů vypracoval společné normy pro předkládání zpráv a formáty pro oznamování všech údajů po uskutečnění obchodu, a to jak o organizovaných místech obchodování, tak i o OTC;

15. žádá, aby všechna místa oznamování uskutečněných obchodů měla povinnost oddělit údaje po uskutečnění obchodu od údajů před uskutečněním obchodu, aby mohli mít všichni účastníci trhu přístup k informacím za komerčně přiměřené a srovnatelné ceny; dále žádá, aby Komise zvážila zavedení konceptu opatření pro schválení zveřejnění (Approved Publication Arrangements - APA) s cílem zavést normy kvality pro zveřejňování obchodů a snížit počet míst, jimž mohou být oznamovány obchody, jakož i používání internetových stránek, které jsou překážkou konsolidace;

16. žádá o omezení časové lhůty na odklad zveřejňování údajů o transakcích, aby byly transakce oznamovány regulačním orgánům do dvaceti čtyř hodin po uskutečnění; pokud jde o zveřejňování transakcí, zastává názor, že by zpoždění přesahující více než jednu minutu mělo být za běžných okolností považováno za nepřijatelné;

17. domnívá se, že je důležité analyzovat poruchy a obchodní modely obchodování OTC, a žádá proto zavedení specifických označení transparentnosti obchodů OTC před uskutečněním obchodu a po jeho uskutečnění, aby bylo možno dále porozumět charakteristice těchto OTC obchodů a vyhodnotit, které typy transakcí mohou být legitimně prováděny jako OTC kvůli jejich specifickému charakteru;

Mikrostrukturální otázky

18. trvá na tom, aby po bleskovém propadu akcií všechny obchodní platformy musely být schopny prokázat vnitrostátním orgánům dohledu, že jejich technologie a systémy dohledu dokážou odolávat tak velkému náporu příkazů, k jakému došlo 6. května 2010, s cílem zabezpečit, aby mohly úspěšně zvládnout činnost spojenou s vysokofrekvenčním obchodováním a algoritmickým obchodováním v extrémních podmínkách, a prokázat, že jsou schopny do konce dne znovu vytvořit knihy objednávek tak, aby bylo možno určit příčiny neobvyklé činnosti na trhu a rozpoznat podezření na zneužití trhu;

19. vyzývá orgán ESMA, aby provedl přezkum nákladů a výnosů algoritmického a vysokofrekvenčního obchodování pro trhy a jeho vlivu na ostatní uživatele trhu, zejména institucionální investory, s cílem zjistit, zda významný tržní tok, který je vyprodukován automaticky, poskytuje trhu skutečnou likviditu a jaký to má vliv na celkové stanovování cen, jakož i možnosti zneužívání prostřednictvím manipulace trhu vedoucí k nerovným podmínkám mezi účastníky trhu a dopad na celkovou stabilitu trhu;

20. požaduje, aby praxe „vrstvení“ nebo „nadsazování nabídek“ byla výslovně označena za zneužívání trhu;

21. žádá přezkoumat, zda regulovat firmy, jež využívají strategie vysokofrekvenčního obchodování s cílem zabezpečit, aby měly propracované systémy a kontrolu se soustavnými regulačními přezkumy algoritmů, které používají, kapacity pro sledování v rámci jednoho dne a zjišťování stávajících pozic v reálném čase a pákového efektu a schopnosti prokázat, že pro případy mimořádných situací mají připraveny zásadní řídící postupy;

22. žádá o přezkoumání otázky vysokofrekvenčního obchodování z hlediska monitorování trhu; uznává, že regulační orgány potřebují mít vhodné prostředky k tomu, aby mohly odhalit a sledovat případné zneužití; z tohoto důvodu žádá, aby příslušným orgánům byly podávány zprávy o všech příkazech obdržených regulovanými trhy a multilaterálními obchodními systémy i o obchodování uskutečňovaném na těchto platformách;

23. žádá, aby všechna místa obchodování, která umožňují společné umísťování serverů – přímo nebo prostřednictvím třetích stran poskytujících údaje –, zabezpečila rovnocenný přístup pro všechny společné klienty a pokud možno na základě stejné infrastruktury skrytých opatření, a to v souladu s nediskriminačním postupem stanoveným ve směrnici MiFID,

24. vyzývá regulační orgány, aby sledovaly a regulovaly poskytování sponzorovaného přístupu na trh, a Komisi, aby zvážila další opatření včetně:

	–	výslovného zákazu nefiltrovaného sponzorovaného přístupu společnostem, bez ohledu na to, zda patří ke stejné skupině společností jako sponzor,
	–	požadavků, aby makléři a investiční firmy zřídili, evidovali a udržovali systém kontrol řízení rizik (před uskutečněním obchodu a po jeho skončení) a postupy dohledu na řízení finančních, regulačních a jiných rizik spojených s přístupem na trh;

25. bez ohledu na nezbytné uplatňování bezpečnostních opatření vyzývá orgán ESMA, aby dále zjišťoval, zda sponzorovaný přístup překračuje mez nediskriminačního přístupu;

26. vyzývá Komisi, aby přijala zásady, jež vyvíjí technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, týkající se přímého elektronického přístupu na trh včetně sponzorovaného přístupu, které budou zahrnovat kritéria výběru klientů, kteří mohou získat sponzorovaný přístup, a smluvní vztah mezi platformou, členem a klientem a v nichž se stanoví jejich příslušné povinnosti, pokud jde o jejich využívání s vhodnými kontrolami a filtry;

27. zastává názor, že na základě zásady, že by se ke všem investorům mělo přistupovat stejně, by měla být zcela jasně zakázána praxe používání bleskových příkazů;

28. žádá orgán ESMA o přezkoumání struktur poplatků, aby bylo zabezpečeno, že prováděcí poplatky, vedlejší poplatky, zprostředkovatelské poplatky investičních firem a všechny další související stimuly jsou transparentní, nediskriminační a v souladu se spolehlivým vytvářením cen a jsou vytvořeny a prováděny tak, aby nepodporovaly obchodování za nevhodným účelem, a o posouzení, zda by minimální poplatek měli platit uživatelé zadávající příkazy bez ohledu na to, zda jsou tyto příkazy provedeny či nikoli, jelikož tržní infrastruktura musí tyto příkazy zpracovat;

29. navrhuje, aby orgán ESMA provedl studii, která by se zabývala modelem poplatků „maker/taker“ - s cílem určit, zda by formálním povinnostem a dohledu měl podléhat i každý příjemce výhodnější struktury poplatků typu „maker“;

30. požaduje dohled orgánu ESMA a definici v prováděcích aktech pro spolehlivé mechanizmy umožňující přerušení v závislosti na kolísání trhu a jiné přerušovací mechanizmy, jež by fungovaly současně na všech místech obchodování, aby se zabránilo bleskovému propadu akcií, k němuž došlo ve Spojených státech;

Oblast působnosti

31. žádá, aby žádný účastník neregulovaného trhu neměl přímý nebo nefiltrovaný sponzorovaný přístup na oficiální místa obchodování a aby se významní účastníci trhu obchodující na svůj vlastní účet museli zaregistrovat u regulačního orgánu a umožnit, aby jejich obchodní činnost podléhala z důvodu zajištění stability přiměřené míře dohledu a kontroly;

32. žádá, aby byla obchodní činnost na vlastní účet uskutečňovaná neregulovanými subjekty prostřednictvím algoritmických obchodních stratégií vykonávána pouze prostřednictvím regulované finanční protistrany;

33. žádá rozšíření rozsahu působnosti režimu transparentnosti MiFID na všechny nástroje podobné akciím včetně depozitních certifikátů (depository receipts), podílových fondů obchodovaných na burze (Exchange Traded Funds), burzovních komodit (exchange traded commodities, EDC) a certifikátů (certificates);

34. žádá Komisi a orgán ESMA, aby zvážily zavedení požadavků na transparentnost – před uskutečněním obchodu a po jeho skončení – pro všechny nemajetkové finanční nástroje, včetně trhů se státními a podnikovými dluhopisy a způsobilými deriváty ústředních protistran, které by byly uplatňovány způsobem, jenž se v případě potřeby liší v jednotlivých třídách aktiv a zároveň spojuje s opatřeními, která zajišťují větší standardizaci mimoburzovních derivátových produktů s cílem umožnit dosažení větší transparentnosti;

35. zastává názor, že s ohledem na problémy, které nastaly v souvislosti s kvalitou údajů a konsolidací údajů po uskutečnění obchodu pro evropské akcie, by Komise měla zajistit, aby údaje po uskutečnění obchodu pro nekapitálové produkty byly poskytovány ve formě, která je již konsolidovaná;

36. podporuje úmysl Komise uplatňovat na derivátové nástroje širší škálu ustanovení směrnice MiFID, protože obchodování s těmito produkty ve stále větší míře přechází na organizovaná místa obchodování a je předmětem zvyšující se standardizace a centrálních zúčtovacích požadavků;

37. požaduje návrh Komise, který by zajistil, aby všechny smlouvy na deriváty OTC, které lze normalizovat, byly podle potřeby uskutečňovány na burzách nebo elektronických obchodních platformách, aby bylo zajištěno, že ceny takových smluv jsou tvořeny transparentním, spravedlivým a účinným způsobem, aniž by došlo ke střetu zájmů;

38. žádá o přezkoumání norem Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry týkajících se zúčtovacích center, zúčtovacích systémů cenných papírů a systémově důležitých platebních systémů s cílem dále zlepšit transparentnost trhu;

39. domnívá se, že pro regulační orgány na různých trzích s fyzickými a finančními produkty je nezbytné, aby měly přístup ke stejným údajům, a mohly tak identifikovat trendy a vzájemné souvislosti, a vyzývá Komisi, aby koordinovala toto úsilí v rámci EU a celosvětově;

o
o o

40. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a Evropské centrální bance.

(1)	Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.
(2)	Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16.

Posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v oblasti CBRN

506k

184k

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (2010/2114(INI))

P7_TA(2010)0467

A7-0349/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na článek 3 Smlouvy o EU, čl. 2 odst. 5 a články 67, 74, 196 a 222 SFEU,

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

– s ohledem na program Rady a Komise ze dne 20. prosince 2002 na zlepšení unijní spolupráce v oblasti prevence a snižování následků chemických, biologických, radiologických a jaderných teroristických hrozeb (program CBRN 2002)(1),

– s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu(2) ve znění pozměněném rámcovým rozhodnutím Rady 2008/919/SVV(3),

– s ohledem na strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů z roku 2003,

– s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii z roku 2003 nazvanou „Bezpečná Evropa v lepším světě“, kterou přijala Evropská rada dne 12. prosince 2003 na zasedání v Bruselu, a na strategii EU v oblasti vnitřní bezpečnosti z roku 2010(4) a příslušné sdělení Komise (KOM(2010)0673),

– s ohledem na program solidarity EU na řešení důsledků teroristických hrozeb a útoků z roku 2004(5),

– s ohledem na strategii EU pro boj proti terorismu z roku 2005, kterou přijala Evropská rada dne 1. prosince 2005 na zasedání v Bruselu(6) a na provádění akčního plánu(7),

– s ohledem na akční rámec z Hyogo na období 2005–2015(8) přijatý na Světové konferenci pro omezování katastrof, jež se konala ve dnech 18. až 22. ledna 2005 v Japonsku,

– s ohledem na sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj(9), a zejména na jeho financování projektu CBRN Emap(10),

– s ohledem na rozhodnutí Euratom a Rady 2007/162/ES ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu(11),

– s ohledem na rozhodnutí Euratom a Rady 2007/779/ES ze dne 8. listopadu 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze)(12),

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití(13),

– s ohledem na směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu(14), zejména v případě činností s přeshraničním dopadem, která mimo jiné stanoví pokyny pro integrovaný přístup ke zvyšování kapacit na ochranu kritických infrastruktur na úrovni EU, konstatuje, že je třeba vytvořit Evropský varovný systém pro kritické infrastruktury (CIWIN), a která svěřuje Komisi pravomoc předkládat návrhy a zajišťovat koordinaci v oblasti zvyšování ochrany těchto klíčových infrastruktur,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti (KOM(2009)0273),

– s ohledem na závěry Rady ze dne 30. listopadu 2009 o posílení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii – akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti(15),

– s ohledem na Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je(16),

– s ohledem na sdělení o politice EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly (KOM(2010)0386),

– s ohledem na sdělení Komise nazvané „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům – akční plán provádění Stockholmského programu“ (KOM (2010)0171),

– s ohledem na svá dřívější usnesení týkající se chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti a předcházení katastrofám a reakcí na ně a s ohledem na své nedávné usnesení ze dne 10. února 2010 o zemětřesení na Haiti(17), které vyzývá ke zřízení jednotky civilní ochrany EU,

– s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o sdělení Komise „Přístup Společenství v oblasti prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem“(18),

– s ohledem na revidovaný návrh předsednictva Rady ze dne 25. října 2010 týkající se návrhu závěrů Rady o připravenosti a reakci v případě chemického, biologického, radiologického či jaderného útoku připravený na základě cílů stanovených v Akci H.29 o zlepšení nouzového plánování v akčním plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti(19), který přijala Rada dne 8. listopadu 2010,

– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ (KOM(2010)0600),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro zahraniční věci a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0349/2010),

A. vzhledem k tomu, že EU může prokázat dlouhodobou angažovanost v programech chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti (dále „program CBRN“), počínaje závěry ze zasedání Evropské rady, která se konala v Gentu dne 19. října 2001 a v Laekenu ve dnech 13. až 14. prosince 2001; vzhledem k tomu, že program CBRN byl přijat v roce 2002 a v roce 2004 ho nahradil program solidarity EU a že Rada přijala dne 12. listopadu 2009 nový akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti,

B. vzhledem k tomu, že chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy, ať již jsou neúmyslné nebo důsledkem teroristického útoku, vážně ohrožují bezpečnost a zdraví obyvatel EU, ovlivňují jejich životy, životní prostředí a majetek, včetně jejich kulturního dědictví, a dokonce i fungování společnosti v jednom či více členských státech EU, protože mohou narušit důležitou infrastrukturu a řídící kapacity,

C. vzhledem k tomu, že se Rada i Komise shodují na tom, že počet nehod souvisejících s chemickým, biologickým, radiologickým či jaderným materiálem, a to včetně teroristických činů, byl dosud poměrně nízký, a vzhledem k tomu, že většina katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami byla průmyslovými nehodami nebo k nim došlo kvůli zvýšení objemu a celosvětového šíření nebezpečných patogenních látek,

D. vzhledem k tomu, že stávající dlouhodobé riziko katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami na území Evropské unie, ať již jsou důsledkem náhody nebo záměru, vážně narušuje plné užívání všech základních práv a svobod a je v rozporu s přísliby a rozvojem evropského prostoru, svobody, bezpečnosti a práva,

E. vzhledem k tomu, že největší riziko chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy vyplývá z šíření chemického, biologického, radiologického a jaderného materiálu teroristickými organizacemi, a vzhledem k tomu, že jedno z nejdůležitějších opatření se proto týká zpřísnění režimu nešíření zbraní a odzbrojování prostřednictvím všeobecného a bezvýhradného provádění všech souvisejících smluv a mezinárodních dohod (konkrétně Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, Úmluvy o chemických zbraních a Úmluvy o biologických zbraních) a dosažení dohody o úmluvě týkající se zákazu výroby štěpných materiálů pro zbrojařské účely (smlouva o zákazu výroby štěpných materiálů pro jaderné zbraně (FMCT),

F. vzhledem k tomu, že výroba, vlastnění, získávání, přeprava, dodávání nebo používání zbraní a výbušnin anebo jaderných či chemických zbraní, a také výzkum a vývoj biologických a chemických zbraní a návod na výrobu anebo použití výbušnin, střelných zbraní anebo jiných zbraní pro nelegální účely je součástí definice, kterou EU vymezuje terorismus a teroristický výcvik, jak je uvedeno v rámcových směrnicích Rady 2002/475/SVV a 2008/919/SVV,

G. vzhledem k tomu, že opatření týkající se chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů jsou jedním ze základních kamenů strategie EU pro boj proti terorismu a že Rada s ohledem na tuto skutečnost schválila dne 30. listopadu 2009 akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti,

H. vzhledem k tomu, že problém zneužívání některých chemikálií, které jsou široké veřejnosti na trhu snadno dostupné, jako prekurzorů k domácí výrobě výbušnin, může v EU vést k řadě teroristických i jiných trestných činů; vzhledem tomu, že tato situace vyžaduje přísné sledování a kontrolu provádění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání KOM(2010)0473),

I. vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je nastolována nová rovnováha odpovědnosti mezi různými orgány EU na straně jedné a EU a jejími členskými státy, včetně odborných znalostí v oblasti obrany, na straně druhé; vzhledem k tomu, že budování tohoto nového rámce je neustálým procesem, který vyžaduje chápání společných hodnot a společný cíl,

J. vzhledem k tomu, že za politiku v oblasti biologické, radiologické, jaderné a chemické bezpečnosti (politika v oblasti CBRN) jsou v zásadě odpovědné členské státy, avšak že je přesto nezbytná úzká spolupráce a koordinace na úrovni EU,

K. vzhledem k tomu, že zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) poskytuje příležitost k tomu, aby se zlepšila celková reakce EU na krize prostřednictvím činností v rámci nástroje stability,

L. vzhledem k tomu, že na základě akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti by měla být zabezpečena účinná interakce iniciativ členských států a EU při řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik a při přípravě potřebných protiopatření, přičemž by byla posílena tzv. horizontální koordinace mezi Komisí a členskými státy a tzv. vertikální koordinace mezi nástroji na úrovni EU a členských států s cílem zvýšit účinnost a rychlost společného využívání informací, výměny osvědčených postupů, analytického podávání zpráv ve všech fázích, společného plánování, rozvoje operačních postupů, operačních cvičení a hospodárného shromažďování stávajících zdrojů,

M. vzhledem k tomu, že opatřeními v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti se zabývá několik agentur EU činných v trestním řízení, např. Europol, a to na základě vytvoření evropské databáze výbušných zařízení a systému včasného varování v oblasti výbušnin a chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; vzhledem k tomu, že tato praxe vyžaduje vytvoření řádných postupů pro provádění kontrol ze strany Evropského parlamentu a parlamentů členských států, jak je uvedeno např. v článku 88 SFEU,

N. vzhledem k tomu, že zdravotní rizika a s nimi související všudypřítomné nebezpečné patogenní látky se vyskytují ve stále větší míře v EU i na celém světě, jak dokázal nedávný výskyt případů nákazy virem A/H1N1,

O. vzhledem k tomu, že problémy znečištění a kontaminace životního prostředí, včetně problémů přeshraniční povahy, mohou být zhoršeny incidenty v oblasti CBRN, kvůli nimž je zapotřebí do politiky v oblasti CBRN zahrnout i strategie EU na regeneraci a dekontaminaci,

P. vzhledem k tomu, že celkovým cílem nové politiky EU v oblasti CBRN je snížit nebezpečí incidentů v oblasti CBRN a škody, které z nich pro občany Evropské unie vyplývají, a vzhledem k tomu, že tohoto cíle se dosáhne tak, že se „sníží pravděpodobnost výskytu incidentů v oblasti CBRN a omezí se jejich následky v případě, že k nim dojde“,

Q. vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví(20) uznává, že je zapotřebí koordinovat opatření na úrovni EU i na celosvětové úrovni, aby bylo možno urychleně reagovat na hrozby pro zdraví, a zavazuje se ke zlepšení připravenosti a krizových mechanismů v případě epidemií či výskytu nákazy, včetně úmyslných aktů, jako je bioterorismus,

R. vzhledem k tomu, že biologické materiály, jako je antrax, jsou v porovnání s nukleární technologií a jejími prekurzory mnohem levnější a snadněji dosažitelné a šiřitelné, což skýtá příležitosti pro nekonvenční teroristické útoky, které by mohly znamenat dlouhodobé obrovské ohrožení zdraví a životního prostředí, včetně zemědělství a dodávek potravin,

S. vzhledem k tomu, že nebyla-li záchranářům, včetně policejních, požárních a zdravotnických služeb, předem poskytnuta ochrana ve formě zdravotních prostředků a dostatečné přípravy, nemohou pomáhat obětem přímo na místě incidentu způsobeného chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, aniž by se sami vystavovali riziku,

T. vzhledem k tomu, že zásoby zdravotních záchranných prostředků v regionech poskytují dostatečnou ochranu pro občany tím, že uvádějí do rovnováhy ochranu veřejného zdraví a ekonomické zájmy a současně zajišťují odpovědnost a solidaritu členských států,

U. vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace se svým celosvětovým programem včasného varování před katastrofami a reakcí na ně(21) usiluje o zlepšení biologické bezpečnosti a ochrany a připravenost na výskyty nákazy nebezpečnými a nově se objevujícími patogenními látkami,

V. vzhledem k tomu, že EU se prostřednictvím členských států a Komise aktivně účastní diskusí v rámci iniciativy pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, jejímž cílem je dosáhnout koordinované celosvětové akce s cílem zvýšit připravenost v oblasti veřejného zdraví a zavést opatření v reakci na hrozbu mezinárodního biologického, chemického a jaderného terorismu,

W. vzhledem k tomu, že ohrožení chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nevzniká pouze v souvislosti s teroristickými útoky nebo s nedbalostí, ale i v oblastech, které jsou zamořeny chemickými zbraněmi z druhé světové války, jež byly navezeny na dno moří nebo na úložiště jaderného odpadu v EU,

X. vzhledem k tomu, že míra chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v EU závisí také na míře bezpečnostních opatření uplatňovaných ve třetích zemích,

Y. vzhledem k tomu, že v souvislosti s využíváním nových technologií při plánování teroristických činů by mohla vzniknout nová rizika pro bezpečnost, protože bezpečnostní normy se technickému pokroku nepřizpůsobují dostatečně rychle,

Z. vzhledem k tomu, že je zapotřebí provést důkladnou revizi různých norem, které jsou v současné době uplatňovány, aby bylo možno stanovit nezbytné a dostatečné bezpečnostní požadavky,

AA. vzhledem k tomu, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti má tři hlavní části – prevenci, detekci a připravenost a reakci – a obsahuje i čtvrtou kapitolu o opatřeních vztahujících se na prevenci, detekci a reakci v oblasti CBRN; vzhledem k tomu, že pochopení významu každé fáze má klíčový význam pro zabezpečení řádného provádění studií o hodnocení rizik, reakcí a protiopatření, přičemž je třeba k zacházení s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály přijmout průřezový a přeshraniční přístup, tj. přístup založený na řádném rozvržení měřitelných cílů a činností v každé fázi,

AB. vzhledem k tomu, že změny, které učinila Rada ve stávajícím akčním plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti navrženém Komisí, tento akční plán oslabují a kvůli nim ztrácejí závazky členských států povinný charakter, a zmírňují se tak stanovená opatření, přičemž mnoho z nich bylo zavedeno na vnitrostátní úrovni místo toho, aby měly celoevropský rozměr, a zároveň oslabují monitorování a kontrolu jejich plnění ze strany Komise, přičemž Komise občas není postavena na roveň členským státům ani jako „zapojený aktér“,

Obecné směry

1. konstatuje, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti si po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost osvojil nové rozdělení kompetencí mezi členskými státy a EU, jak je uvedeno v článku 5 Smlouvy o EU ve spojitosti se zásadou přenesení pravomocí, subsidiarity a proporcionality; poukazuje na to, že tento akční plán zahrnuje oblast sdílených vnitřních pravomocí (článek 4 SFEU), pokud jde o prostor svobody, bezpečnosti a práva, společné bezpečnostní otázky a dopravu, opatření civilní ochrany (článek 196 SFEU) a dále vnější činnosti Unie (články 21 a 22 Smlouvy o EU);

2. zdůrazňuje však, že provádění společného bezpečnostního systému v oblasti CBRN by neměl omezit pravomoci členských států v této oblasti politiky;

3. domnívá se, že tento akční plán bude hrát klíčovou roli při zajišťování hladké interakce mezi vnitrostátními a evropskými iniciativami, které se zabývají řešením chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik;

4. uznává, že je naprosto nezbytné posílit příslušné odborné znalosti a vyhnout se zdvojování činnosti, roztříštěnosti a nedůslednosti v úsilí, které orgány EU nebo členské státy vynakládají v oblastech bezpečnosti a obrany, v nichž je ohroženo základní právo na život a lehkovážnost a nedbalost mají nedozírné následky;

5. zdůrazňuje, že EU by měla posílit společný přístup k prevenci, odhalování a řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik tím, že vytvoří zvláštní mechanismy (regulační, legislativní nebo nelegislativní), které by v případě chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy, k níž došlo v důsledku nehody nebo teroristického útoku, stanovily povinnost spolupráce a pomoci; připomíná, že hlavním cílem orgánů EU by mělo být zabezpečení účinné národní nebo mezinárodní reakce na chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou nehodu nebo teroristický útok na základě solidarity EU, a to koordinovaným způsobem pod záštitou Komise a s celoevropským dosahem;

6. připomíná, že akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti je pro EU a její členské státy příležitostí k nalezení legislativních prostředků k účinnému uplatňování doložky solidarity, která je obsažena v článku 222 SFEU, a že se členské státy musejí vzájemně informovat o svých plánech a osvědčených postupech v případě chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, bez ohledu na to, zda se jedná o nehodu nebo zda byly způsobeny úmyslně, aby si mohly vzájemně koordinovaným a účinným způsobem pomáhat;

7. zdůrazňuje, že je velmi důležité rozšířit rozsah normativního a regulačního zásahu Komise, která má vzhledem k množství stanovených cílů a opatření v současném znění akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti poněkud nejasnou úlohu; naléhá proto na Komisi, aby vydala legislativní návrhy pokud možno pro všechny oblasti, na něž se vztahuje akční plán, a zdůrazňuje, že mezery v úsilí vyvíjeném jednotlivými členskými státy je možno vyplnit pouze tehdy, bude-li Komisi svěřena silná regulační úloha;

8. poukazuje na to, že závazek členských států bdít nad chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou bezpečností se v žádném případě nesmí omezit pouze na výměnu osvědčených postupů a informací a že by měly být shromažďovány, resp. společně využívány i technologie a infrastruktury s cílem zabránit zdvojování činností a plýtvání zdroji, aby tak byla navázána hodnotná a nákladově efektivní spolupráce na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby se dohodly na metodách odhalování a prevence katastrof způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, na převozu chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů na území EU a na protiopatřeních, včetně sdílení příslušných informací a přeshraniční pomoci;

9. vyzývá proto členské státy s nejvyspělejšími systémy vnitřní bezpečnosti, aby sdílely své informace, technologie a infrastruktury navzdory jejich citlivé a výsostně vnitrostátní povaze a aby zahájily výše uvedené společné strategické projekty; vyzývá Komisi a Radu, aby vytvořily a pravidelně aktualizovaly databázi zdravotních protiopatření, která jsou v členských státech k dispozici v případě chemické, biologické, radiologické a jaderné havárie, aby podporovaly sdílení existujících kapacit a aby koordinovaly výhodný nákup zmíněných protiopatření;

10. žádá, aby byly vypracovány kvalitativní a bezpečnostní normy EU a také systém a síť laboratoří EU na certifikaci bezpečnostního zařízení a technologií v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; zdůrazňuje, že přísné bezpečnostní normy a přijímací postupy musí platit také pro pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v zařízeních, v nichž mají přístup ke škodlivým látkám; vyzývá ke sdílení a využívání osvědčených postupů a znalostí, jak z civilní, tak z vojenské oblasti; zdůrazňuje, že pod záštitou Komise by mělo být zabezpečeno i potřebné financování výzkumu a vývoje, aby bylo zajištěno provádění aplikovaného výzkumu a významných demonstračních programů EU, a vzhledem k fragmentaci tohoto trhu zdůrazňuje, že je třeba vypracovat průmyslovou politiku EU v oblasti civilní bezpečnosti, která by podniky v EU podněcovala ke spolupráci a která by poskytovala zvláštní podporu malým a středním podnikům (průmyslovým odvětvím), jež se významně podílejí na inovacích 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (tematická oblast bezpečnost), a že tento podíl by měl být zvýšen; dále zdůrazňuje, že je třeba usilovat o povzbuzení (zejména přeshraniční) spolupráce mezi evropskými podniky; přeje si, aby byly vytvořeny kapacity pro globální řízení projektů, které budou dohlížet nad veškerými aspekty projektů v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti a pokryjí všechna stadia hrozeb, která představují chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, tj. prevenci, odhalování a reakci; vyzývá Komisi k navržení strategie pro rozvoj odvětví biologické ochrany v Evropě;

11. vítá skutečnost, že chemická, biologická, radiologická a jaderná ochrana je jedním z témat evropské rámcové spolupráce v oblasti bezpečnostního a obranného výzkumu, která byla navázána mezi Komisí, Evropskou kosmickou agenturou a Evropskou obrannou agenturou; zdůrazňuje, že doplňkovost, koordinace a součinnost mezi investicemi do výzkumu a technologií v oblasti obrany a investicemi do výzkumu civilní bezpečnosti, které poskytuje Komise v souvislosti se sedmým rámcovým programem, by vyžadovaly efektivní zlepšení příslušných právních podmínek pro výměnu informací v rámci Hospodářského a finančního výboru a pro činnosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU v souladu s rozhodnutím Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013)(22); vyzývá k rozvoji aplikovaného výzkumu evropského rozměru v oblasti bezpečnosti zařízení, aby tak byla zajištěna ochrana místních obyvatel a životního prostředí, a k zahájení významných demonstračních programů; podporuje vytváření odborných středisek specializovaných na chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a mobilitu výzkumných pracovníků;

12. trvá na tom, aby byla při práci se sdílenými databázemi členských států a citlivými údaji získanými z výzkumu uplatňována vhodná ochranná a bezpečnostní opatření, neboť důraz na bezpečnost povzbudí k větší spolupráci a ke sdílení informací mezi orgány a subjekty členských států;

13. zdůrazňuje, že je důležité posílit naši připravenost a vyzývá k pravidelnému mapování vnitrostátních kapacit a aktiv a ke společným cvičením členských států;

14. žádá o naléhavé vytvoření evropského mechanismu reakcí na krize, který by byl začleněn do útvarů Komise a který by koordinoval civilní a vojenské prostředky, s cílem zabezpečit, aby byla EU schopna rychle řešit katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami; připomíná svou žádost o vytvoření evropských jednotek civilní ochrany vycházejících ze stávajícího mechanismu EU civilní ochrany, které by Unii umožnily sloučit zdroje potřebné k poskytnutí nouzové pomoci, včetně humanitární pomoci, do 24 hodin od vypuknutí chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy na území EU nebo mimo něj; zdůrazňuje, že je třeba vhodně propojit i orgány, jako je Europol, Interpol a vnitrostátní orgány činné v trestním řízení, jež by měly navázat partnerství a vytvořit odpovídající a účinnou síť pro proaktivní předvídání nouzových situací, jejich monitorování v reálném čase, operativní zapojení či koordinační činnost v zájmu řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, a dále zdůrazňuje, že je třeba poskytovat zprávy Komisi; připomíná Barnierovu zprávu z roku 2006 nazvanou „V zájmu zřízení evropské jednotky civilní ochrany Europe aid“(23), kterou Parlament významně podpořil, a v tomto ohledu vítá, že Komise projevila ochotu vytvořit evropskou kapacitu pro reakce na mimořádné situace, jak je uvedeno ve sdělení Komise „Na cestě k důraznější evropské reakci na katastrofy: úloha civilní ochrany a humanitární pomoci“ (KOM(2010)0600),

15. vyzývá k zohlednění dvojího charakteru civilně-vojenských technologií jakožto zdroje součinnosti; v rámci řádně stanovených os strategické spolupráce vyzývá ke spolupráci s Evropskou obrannou agenturou, se zeměmi NATO, jako jsou Spojené státy a Kanada, a s třetími zeměmi, které jsou v oblasti bezpečnosti CBRN průkopníky; tato spolupráce by spočívala ve výměně osvědčených postupů, organizaci strukturovaných dialogů mezi odborníky a ve společném rozvíjení kapacit; zdůrazňuje, že je důležité, aby se členské státy EU účastnily společných cvičení zaměřených na prevenci a zvládání bezpečnostních incidentů způsobených chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, do nichž se zapojí ozbrojené síly a složky civilní ochrany členských států a mechanismus EU v oblasti civilní ochrany;

16. konstatuje, že stávající mechanismus EU v oblasti civilní ochrany podle rozhodnutí Euratom a Rady 2007/779/ES představuje v současnosti vhodný nástroj k řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof, a zdůrazňuje, že tato struktura by měla být fórem, kde budou přijímána nouzová rozhodnutí týkající se připravenosti a reakcí na chemické, biologické, radiologické a jaderné katastrofy; konstatuje však, že v zájmu dosažení tohoto cíle a zajištění řádné prevence a odhalování katastrof je třeba v každém členském státě a na úrovni EU navázat spolupráci s orgány civilní ochrany, zpravodajskými službami, donucovacími orgány a také se středisky bezpečnostních služeb a s vojenskými informačními a operačními centry, například s Útvarem pro plánování a provádění civilních operací (CPCC) Politického a bezpečnostního výboru a se společným situačním střediskem (SitCen); připomíná také úlohu Stálého výboru pro operační spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI), která spočívá v usnadňování, prosazování a posilování operační spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů členských států v oblasti vnitřní bezpečnosti;

17. připomíná, že společné situační středisko (SITCEN) je součástí nové Evropské služby pro vnější činnost a že jeho pracovníky jsou zejména příslušníci zpravodajských služeb a policejních útvarů členských států; zdůrazňuje, že jeho činnost má mimořádný význam pro podporu vnitrostátních center pro řešení krizí;

18. vyzývá členské státy, aby pod dohledem Komise koordinovaly své úsilí s cílem zvýšit interoperabilitu zařízení, kapacit a technologií v oblasti civilní ochrany, a začaly tak účinně uplatňovat novou doložku o solidaritě v případě katastrofy způsobené chemickými, radiologickými, biologickými a jadernými látkami;

19. zdůrazňuje, že posilování kapacit EU v oblasti civilní ochrany musí kromě využívání technologií, infrastruktur a kapacit dvojího použití zahrnovat i strategickou spolupráci s Evropskou obrannou agenturou, jak je uvedeno výše, Evropskou kosmickou agenturou, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, Organizací pro zákaz chemických zbraní a jinými vysoce specializovanými mezinárodními středisky nebo programy, které se zabývají chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami;

20. důrazně vyzývá členské státy, aby určily nebo zřídily vnitrostátní orgán, který by v případě útoku nebo katastrofy způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami měl za úkol jednat jako hlavní koordinátor všech zapojených vnitrostátních a místních struktur i všech opatření přijatých v reakci na tuto událost;

21. ztotožňuje se s hodnocením, že chemické, biologické, radiologické a jaderné útoky představují pro obyvatele EU vážnou hrozbu; podporuje proto všechna opatření, která poskytnou před těmito útoky lepší ochranu;

22. zdůrazňuje, že boj proti terorismu musí být prováděn za plného dodržování mezinárodního humanitárního práva a evropských předpisů, zásad a hodnot v oblasti základních práv, včetně zásady právního státu; připomíná, že je zapotřebí dodržovat zásady Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí;

23. připomíná, že zabránit teroristům v přístupu k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálům je klíčovou prioritou jak v rámci současné (z roku 2005), tak i budoucí strategie EU pro boj proti terorismu a také v rámci strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů z roku 2003; žádá proto, aby koordinátor EU pro boj proti terorismu prostřednictvím vhodných a relevantních agentur a odborníků EU pravidelně podával Parlamentu zprávy o stupni všech možných chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik nebo hrozeb, které zaznamená na území Unie nebo vůči občanům či zájmům EU ve světě; trvá na tom, že je třeba jasněji stanovit příslušné úlohy různých orgánů EU a členských států zapojených do boje proti terorismu; v této souvislosti oceňuje koordinační úlohu výboru COSI a centra SitCen; vyzývá Parlament jakožto jediný přímo demokraticky volený orgán v EU, aby v rámci svých výsad zajistil demokratický dohled nad oběma těmito orgány a byl tak bezodkladně a plně informován o jejich činnostech, a to způsobem, jenž zaručí jejich bezpečné fungování;

24. naléhavě vyzývá orgány EU, aby při vypracování a provádění všech částí akčního plánu EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti zachovávaly demokratickou kontrolu a transparentnost v souladu s právem veřejnosti na přístup ke všem informacím a příslušným dokumentům, které se týkají veřejné bezpečnosti a každodenních rizik spojených s katastrofami způsobenými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami;

25. žádá, aby byla opatření uvedená v akčním plánu EU v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik začleněna do všech nástrojů EU pro vnější vztahy v oblasti hospodářské spolupráce a do politického dialogu se třetími zeměmi (včetně doložek EU o nešíření zbraní); naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci politického a hospodářského dialogu se třetími zeměmi využívaly veškeré dostupné prostředky (včetně nástrojů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a vnějších vztahů) na podporu norem na odhalování a prevenci, včetně sdílení informací, a na reakci na nehody způsobené chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami ve třetích zemích, jak je nastíněno v akčním plánu;

26. klade důraz na těsné propojení a vzájemnou souvislost mezi bezpečností uvnitř a vně Evropské unie; v této souvislosti vítá akce prováděné regionálními špičkovými pracovišti CBRN v oblastech napětí mimo Evropskou unii, které mají podpořit sítě odborné spolupráce, zlepšit kontrolu vývozu chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a zabránit nezákonnému obchodování s těmito látkami a posílit soubor nařízení příslušných států i regionální spolupráci v této oblasti; vyzývá, aby byli v Evropě vzděláváni mezinárodní experti z rizikových zemí, přičemž budou dodržována nezbytná pravidla bezpečnosti a důvěrnosti;

27. naléhavě vyzývá orgány EU a členské státy, aby odolaly tlaku průmyslu a jiných zainteresovaných stran, jež se dle očekávání (a jak jasně vyplývá z porovnání obou verzí akčního plánu EU v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik ve znění Komise a Rady) snaží vyhnout zátěži vyplývající z přísnější regulace; domnívá se, že by měly být zohledněny obavy průmyslu ohledně kvality a dosahu navrhovaných regulačních opatření, aniž by byla opomenuta podstata věci – právo na život, svobodu a bezpečnost pro všechny lidi v Evropě a pro jejich společenství; zdůrazňuje, že prioritou je zabezpečit dohled nad chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály a jejich ochranu v celé EU a také účinnost reakce EU v případě katastrofy, ať už by se jednalo o nehodu nebo úmysl, a význam snahy o odstranění takovýchto hrozeb;

28. vyzývá členské státy, aby se v plné míře účastnily prováděcích fází akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a aby v této souvislosti spolupracovaly s orgány EU, které převádějí cíle a opatření plánu do konkrétních kroků, aby v každém z členských států EU byla zaručena bezpečnost chemických, biologických, radiologických a jaderných látek;

Prevence

29. vyzývá Komisi, aby vystupovala jako hlavní zprostředkovatel a monitorovala vytvoření a pravidelnou aktualizací seznamů EU chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, přičemž o přiměřeném časovém rámci by měla rozhodovat právě Komise; trvá na tom, aby součástí těchto seznamů byla i možná preventivní opatření a zásahy pro každou chemickou, biologickou, radiologickou a jadernou látku v souladu se stupněm její nebezpečnosti, potenciálem zneužití a zranitelnosti obyvatel;

30. zastává názor, že akční plán EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti musí stanovit vyšší normy založené na rizicích, pokud jde o kritéria posuzování bezpečnosti vysoce rizikových zařízení v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik, a zdůrazňuje úlohu a odpovědnost vnitrostátních orgánů v souvislosti s prováděním pravidelných kontrol těchto zařízení, protože vypracování „kritérií“ uvedených v současném akčním plánu, který pozměnila a přijala Rada, samo o sobě nepostačuje a stanovuje překvapivě nízkou normu, k čemuž se navíc pojí nízká míra odpovědnosti ze strany organizací pracujících s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, příslušných orgánů členských států a orgánů EU; dále konstatuje, že veškerá přijatá opatření by měla být úměrná pravděpodobným rizikům;

31. zdůrazňuje, že bezpečnostní předpisy a požadavky na vysoce riziková zařízení v celé EU pracující s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami musí být předmětem právní úpravy EU, a nikoli pouze „dokumentů o osvědčených postupech“, a to na základě důsledného konzultačního procesu sdružujícího orgány EU, orgány členských států a organizace věnující se vysoce rizikovým chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným látkám; důrazně vyzývá, aby až do přijetí a zavedení těchto právních úprav byla Komisi svěřena významnější monitorovací a inspekční úloha;

32. vítá iniciativy Společného výzkumného střediska (JRC), jež podporují programy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a její inspekce v jaderných zařízeních; doporučuje přijmout opatření pro vzájemné využití databází a výsledků výzkumu střediska s databázemi a výzkumy členských států;

33. podporuje vytváření strategií, které budou informovat podniky, vědeckou a akademickou obec a finanční instituce o rizicích, k nimž může dojít při jejich práci a činnosti a která jsou spojena s šířením chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a s obchodováním s nimi; na obecnější rovině se domnívá, že účinnost určitých bezpečnostních opatření v akčním plánu významně závisí na důvěrnosti informací a že je důležité zabránit riziku jejich vyzrazení, které by účinnost těchto opatření mohlo oslabit;

34. je přesvědčen, že Komise a orgány členských států by měly dohlížet na činnost organizací, které pracují s rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami, a měly by zabezpečit, aby tyto organizace dodržovaly normy bezpečnosti a ochrany veřejnosti založené na rizicích, z čehož vyplývá, že musejí pravidelně vykonávat řádné inspekce v rizikových lokalitách;

35. domnívá se, že část akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, která se týká prevence, je třeba pozměnit tak, aby se zajistilo, že chemický průmysl nahradí využívání vysoce rizikových chemikálií vhodnými alternativami s nižším rizikem, pokud je jejich náhrada z vědeckého, technologického a environmentálního hlediska možná a jednoznačně se tím zvýší bezpečnost; bere na vědomí ekonomické náklady, které s sebou takové nahrazení může nést, a jejich dopad na příslušná odvětví, ale naléhavě EU, členské státy a soukromý sektor žádá, aby upřednostnily bezpečnost občanů EU; navrhuje v této souvislosti, aby byl vytvořen zvláštní odkaz na stávající nařízení REACH(24), o což správně usilovala Komise ve znění navrhovaného akčního plánu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala studii o provádění nařízení REACH;

36. zdůrazňuje, že největší chemická, biologická, radiologická a jaderná rizika představuje šíření těchto materiálů teroristy; zdůrazňuje proto, že je důležité zvýšit účinnost mezinárodních kontrolních režimů a zlepšit kontroly na hranicích a při vývozu;

37. vyzývá Radu a Komisi, aby důrazně vybízely všechny státy k podpisu Úmluvy o chemických zbraních (CWC) a Úmluvy o biologických zbraních (BWC) a dostály všem závazkům, které z nich vyplývají, a aby v nejvyšší možné míře podporovaly dodatečný ověřovací protokol k Úmluvě o biologických zbraních, který obsahuje seznam nebezpečných biologických a patogenních látek a ustanovení týkající se prohlášení o zveřejňování informací a výsledků inspekcí; naléhavě rovněž vyzývá členské státy, Radu, Komisi a mezinárodní společenství, aby jako součást ověřovacího protokolu k Úmluvě o chemických zbraních sestavily seznam všech potenciálně škodlivých chemických látek včetně bílého fosforu;

38. vyzývá dále Komisi a Radu, aby posílily opatření na podporu systému smluv, zejména úmluv o chemických a biologických zbraních, a vyzývá proto všechny členské státy EU, aby uvalily přísný zákaz na výrobu a používání biologických a chemických zbraní a aby přikročily k vlastnímu odzbrojení;

39. uvědomuje si, že šíření látek zvyšuje hrozbu, že budou zneužity teroristickými skupinami, a vybízí EU, aby nadále usilovala o zaručení obecné platnosti právního rámce pro boj proti jadernému terorismu a zajištění toho, že platné předpisy budou dodržovány; podporuje projekty spolupráce se třetími zeměmi, například zeměmi Středomoří, zaměřené na boj proti obchodování s jaderným a radiologickým materiálem; vyzývá EU, aby s ohledem na hodnotící konferenci k Úmluvě o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC), která se bude konat v roce 2011, zajistila obecnou platnost CWC a BWC;

40. vyzývá Komisi, aby předložila srovnatelné údaje a celkové hodnocení současného stavu evropského průmyslu z hlediska zajištění a zpřísnění kontrol vysoce rizikových chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů, a to včetně přehledu všech příslušných vnitrostátních zákonů týkajících se uplatňování úmluvy CWC, BWC a jiných mezinárodních nástrojů týkajících se chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; tento přehled by měl zahrnovat informace o tom, nakolik členské státy a průmyslová odvětví plní své mezinárodní povinnosti; uznává však, že prosazování takových opatření, jako jsou úmluvy BWC a CWC, může být nedostatečné k řešení rizik plynoucích z používání chemických, biologických, radiologických a jaderných látek nestátními subjekty, zejména teroristickými sítěmi;

41. vyzývá Radu a Komisi, aby podpořily stávající návrh úmluvy o zákazu vývoje, výroby, shromažďování, přepravy a používání zbraní obsahujících uran a o jejich zničení a aby tuto úmluvu předložily členským zemím OSN k podpisu a ratifikaci; vyzývá všechny členské státy EU a OSN, aby zavedly moratorium na používání zbraní s ochuzeným uranem do doby, než bude odsouhlasen celosvětový zákaz těchto zbraní;

42. podporuje zavádění opatření zaměřených na boj proti financování šíření uvedených látek, přičemž se inspiruje mechanismy uplatňovanými v boji proti financování terorismu;

43. vítá opatření Komise v rámci nástroje stability k ukončování činností souvisejících s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými látkami; považuje tato opatření za doplňková k akčnímu plánu v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti a vyzývá Komisi, aby projekty rozšířila i na jiné regiony, než je bývalý Sovětský svaz; v návaznosti na zkušenosti získané v rámci nástroje stability žádá Komisi, aby vyzvala k předkládání návrhů zaměřených na posílení bezpečnosti a ochrany civilních laboratoří s cílem zamezit dalšímu šíření zbraní;

44. domnívá se, že v akčním plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by mělo být jednoznačně požadováno vytvoření pokynů EU pro odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti a normativní požadavky, které mají být uplatňovány ve všech 27 členských státech, a mělo by být zabezpečeno, aby personál bezpečnostní ochrany, který přichází do styku s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, včetně personálu v průmyslových odvětvích a výzkumných střediscích, v nichž se tyto materiály nacházejí, absolvoval zvláštní školící programy a dále by měly být stanoveny požadavky na pracovníky v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (úloha, kompetence a odborná příprava); zdůrazňuje, že bezpečnostní a informační školení musí být poskytovány také záchranářům;

45. zdůrazňuje, že budoucí krátkodobá revize akčního plánu EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by neměla jednoduše prosazovat samoregulaci v příslušných průmyslových odvětvích a nemělo by jim být pouze doporučováno, aby přijaly kodexy chování, ale Komise by měla být vyzvána, aby vypracovala celoevropské pokyny a právní předpisy platné pro všechna odvětví, v nichž jsou používány vysoce rizikové chemické, biologické, radiologické a jaderné látky;

46. domnívá se, že navýsost důležité důkladně sledovat všechny transakce s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály v EU a že místo obyčejného „naléhání“ na průmyslová odvětví, aby podávala zprávy o těchto transakcích, by měla Komise a členské státy pracovat na řádném právním rámci pro regulaci a monitorování transakcí, čímž se zvýší míra bezpečnosti a zajistí se řádné a rychlé podávání zpráv o všech podezřelých transakcích a také o ztrátě či krádeži chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů; zdůrazňuje, že tyto právní předpisy by měly vytvořit řádný základ pro úplnou transparentnost ve všech odvětvích, v nichž jsou používány chemické, biologické, radiologické a jaderné látky, čímž by byla zabezpečena odpovědnost průmyslových odvětví za tyto transakce; domnívá se, že v zájmu zajištění řádného dohledu by se v souvislosti se sledováním povinnosti subjektů soukromého sektoru podávat zprávy měla zohlednit jejich schopnost prosazovat příslušné právní předpisy a pravidla;

47. zdůrazňuje, že zajištění bezpečnosti přepravy a skladování chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů je nepopiratelnou a nevyhnutelnou součástí postupu, který má co nejvíce ztížit dostupnost těchto materiálů, a tím řešit s nimi související bezpečnostní problémy;

48. zdůrazňuje, že rizika spojená s obchodováním s chemickými látkami na internetu vyžadují další zkoumání a zvláštní opatření v této oblasti;

49. žádá o vyjasnění úlohy členských států a Komise v souvislosti se zpřísněním dovozního / vývozního režimu; vyzývá členské státy, aby prováděly stávající mezinárodní právní úpravy a zabezpečily jejich uplatňování, a Komisi, aby převzala monitorovací úlohu, hodnotila jejich dodržování a podávala o něm zprávy; poukazuje na to, že s ohledem na rozvoj technologií je důležité provést přezkum a revizi příslušných právních předpisů a pravidel týkajících se nákupu, dovozu, prodeje, bezpečného skladování a přepravy chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů;

50. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit – a v případě, že existují, posílit – kontrolní a bezpečnostní mechanismy ve všech poštovních službách zabývajících se roznášením pošty, s ohledem na teroristické činy spáchané v evropských zemích umístěním výbušnin do balíčků odeslaných poštou;

Detekce

51. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s orgány členských států zahájila studii, v níž posoudí situaci na místě z hlediska detekce chemických, biologických, radiologických a jaderných látek a o bezpečnosti jaderných elektráren v EU a jejím sousedství v případě nehody nebo úmyslného teroristického útoku; doporučuje Komisi, aby navázala na výsledky takového posouzení a pracovala na společných pokynech EU, pokud jde o řešení takových nehod nebo úmyslných útoků včetně stanovení prostředků, jimiž bude zabezpečeno, aby členské státy vyčlenily na tato opatření dostatečné lidské a materiální zdroje;

52. žádá o posílení úlohy monitorovacího a informačního střediska, které bylo zřízeno již v rámci mechanismu civilní ochrany EU, aby se zajistila řádná výměna informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a vedlo to ke stanovení celoevropských norem pro detekci činnosti v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek;

53. žádá Komisi, aby monitorovala a posoudila, jak členské státy dodržují předpisy, a podávala o tom Parlamentu každoročně zprávy, a požaduje, aby vnitrostátní orgány zabezpečily, že příslušná průmyslová odvětví a organizace zabývající se vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály budou dodržovat právní úpravy a pokyny;

54. považuje za zásadní, aby byly provedeny řádné studie s cílem povinně zapojit všechny příslušné orgány a zainteresované strany na úrovni členských států a EU, včetně posouzení, jak by bylo možné urychlit a zjednodušit výměnu informací a spolupráci, což by vedlo k účinnější reakci na ohrožení veřejné bezpečnosti;

Připravenost a reakce

55. vyzývá Radu, aby v souvislosti s nouzovým plánováním svěřila Komisi úlohu „koordinátora“, aby mohla vystupovat jako monitorovací subjekt, čímž bude zabezpečena skutečná existence místních a vnitrostátních nouzových plánů; zdůrazňuje, že Komise by měla převzít úlohu správce takovýchto plánů, čímž by měla nejlepší možnost zjistit případné nedostatky, a mohla by tedy zareagovat rychleji než příslušné orgány;

56. vítá záměr posílit kapacitu civilní ochrany EU; konstatuje však, že kvalifikace vojenských obranných útvarů v mnoha členských státech EU se na základě praktických zkušeností se zvládáním chemických, biologických, radiologických a jaderných katastrof výrazně zvyšuje; vyzývá v této souvislosti členské státy a Komisi, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a více investovaly do důsledné koordinace mezi civilními a vojenskými odborníky;

57. naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zjišťovala, jaké potřeby je nutné naplnit k tomu, aby se zvýšily kapacity civilní ochrany, se záměrem vytvořit společné projekty zadávání zakázek; žádá v této souvislosti, aby se kladl zvláštní důraz na definování potřeb EU, pokud jde o její připravenost na chemické, biologické, radiologické a jaderné útoky a schopnost na ně reagovat, včetně zdravotnických protiopatření, takovým způsobem, aby byla dostupnost zdravotnických protiopatření v případě události chemického, biologického, radiologického nebo jaderného charakteru posuzována na úrovni EU i na úrovni členských států;

58. žádá, aby byla organizována společná cvičení členských států EU a členských států a třetích zemí s cílem předcházet vzniku nebezpečných situací v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

59. vítá plánovaná cvičení EU na simulaci chemických, biologických, radiologických a jaderných nehod nebo útoků a zdůrazňuje, že akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by měl zabezpečit, aby výsledky a posouzení těchto cvičení přispěly k pokud možno nepřetržité diskusi o rozvoji celoevropských norem;

60. upozorňuje na to, že Komise by měla zaujmout vedoucí postavení při stanovování norem vycházejících z potřeb kapacit pro přijímání protiopatření; zdůrazňuje, že je to jediný způsob, jak dosáhnout nejvyšší možné úrovně bezpečnosti v celé EU, protože by to byl jediný možný způsob, jak zabezpečit, aby se všechny členské státy řídily stejnými pokyny a uplatňovaly stejné zásady při budování kapacit a při přípravě vhodných lidských a materiálních zdrojů na reakci na katastrofu, ať už náhodnou nebo úmyslnou;

61. zdůrazňuje, že je nutné vytvářet na úrovni regionů/EU rezervy zdrojů na reakci na katastrofu, jejichž rozsah by měl pokud možno odrážet aktuální úroveň hrozby, ať už v podobě lékařského či jiného typu příslušného vybavení, které by koordinoval útvar civilní ochrany EU, financovaný EU a v souladu se společně dohodnutými pokyny EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby byly zásoby řádně spravovány, a bylo tak zajištěno, aby rezervy zdrojů na reakci, lékařské nebo jiné důležité vybavení byly plně funkční, moderní a aktuální; naléhavě zdůrazňuje, že než dojde k takovémuto shromažďování zdrojů na úrovni EU/regionů, akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek by měl ukázat, jak by členské státy mohly společně využívat protiopatření a zdroje v případě nehody nebo teroristického útoku v oblasti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek, aby se tak v praxi použila nová doložka o solidaritě; zdůrazňuje, že jakémukoli aktu pomoci určitým členským státům EU musí předcházet žádost ze strany příslušných politických orgánu v postižených zemích a neměl by být na úkor schopnosti příslušného členského státu chránit své vlastní občany;

62. žádá revizi pravidel, jimiž se řídí Evropský fond solidarity, jejímž záměrem bude, aby jeho prostředky byly dostupnější v případě přírodních a průmyslových katastrof i katastrof způsobených člověkem, a vyzývá členské státy, aby využívaly zdrojů dostupných v rámci strukturálních fondů pro zvýšení prevence a připravenosti;

63. s cílem připravit se na neblahou možnost nehody, úniku nebo úmyslného použití chemických, biologických, radiologických a jaderných látek vyzývá Komisi, aby vytvořila oznamovací mechanismy, které by propojily činnost útvaru civilní ochrany EU s dalšími systémy včasného varování EU v příslušných oblastech zdravotnictví, životního prostředí, výroby potravin a dobrých životných podmínek zvířat; vyzývá též Komisi, aby zavedla mechanismy výměny informací a analýz s mezinárodními orgány, jako je Světová zdravotnická organizace, Světová meteorologická organizace a Organizace pro výživu a zemědělství;

64. žádá, aby byly vytvořeny specializované zásahové skupiny na úrovni EU/regionů, které by zahrnovaly lékařský personál, personál donucovacích orgánů a vojenský personál, a konstatuje, že po případném vytvoření těchto skupin by měla být pravidelně plánována zvláštní školení a operativní cvičení;

65. vyzývá Komisi, aby poskytla dostatečné financování na rozvoj lepšího vybavení pro stanovování a identifikaci biologických činitelů v případě útoku nebo nehody; hluboce lituje skutečnosti, že stávající detekční zařízení má kapacitní a rychlostní omezení, což v případě nouze vede ke ztrátě cenného času; zdůrazňuje, že pracovníci zasahující v případě nouze musí být řádně vybaveni a předem ochráněni lékařskými prostředky, aby pro ně práce v oblasti katastrofy, kde se mohou vyskytovat škodlivé patogenní látky, byla co možná nejbezpečnější; zdůrazňuje, že lepší vybavení pro identifikaci činitelů a diagnostiku je nezbytné také v nemocnicích a dalších zařízeních, které přijímají oběti mimořádné události;

66. vyzývá jednotlivé orgány EU a vnitrostátní orgány zapojené do shromažďování informací, aby zrevidovaly svou organizační strukturu a v případě, že je nedostatečná, jmenovaly vhodné osoby se zkušenostmi a znalostmi v oblasti zjišťování a posuzování hrozeb a rizik v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti;

67. vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy posuzující chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a rizika;

68. vyzývá k zahájení školicích a osvětových programů v evropském měřítku při zvážení možností, které skýtá internet jakožto hlavní prostředek informování občanů o problematice chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat mechanismy rychlého varování a informování občanů EU, pokud jde o mimořádné události z hlediska chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti; se zájmem bere na vědomí studii proveditelnosti týkající se evropského vzdělávacího střediska pro jadernou bezpečnost v rámci Společného výzkumného střediska (JRC);

Vliv na životní prostředí a zdraví

69. bere na vědomí nekoordinované nadměrné investování do očkovacích látek během pandemie chřipky A/H1N1; vítá návrh závěrů Rady nazvaný „Poučení z pandemie A/N1H1 – zdravotní bezpečnost v Evropské unii“ (12665/2010), jenž počítá s rozvojem mechanismu pro společné zakázky očkovacích látek a antivirotik, který by mohl být na základě dobrovolnosti používán v členských státech, a vybízí členské státy ke společnému rozvoji regionálních koncepcí připravenosti, včetně sdílení stávajících kapacit a koordinace účinného a nákladově efektivního zadávání zakázek v oblasti lékařských protiopatření a současně k zajištění vysoké úrovně připravenosti v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v celé EU;

70. konstatuje, že právní předpisy EU (rozhodnutí Rady 90/424/EHS, ve znění rozhodnutí Rady 2006/965/ES) stanoví přístup Společenství k eradikaci, tlumení a sledování některých nákaz zvířat a zoonóz, včetně nákupu a vytváření rezerv veterinárních zdravotních prostředků na ochranu zvířat před nakažením; vyjadřuje politování nad skutečností, že takový přístup Společenství, který by koordinoval nákup a vytváření rezerv zdravotních prostředků na ochranu obyvatelstva EU před nakažením nebezpečnými biologickými patogenními látkami, neexistuje;

71. upozorňuje na skutečnost, že mimořádná událost nebo útok, během něhož by byly použity biologické patogenní látky, např. antrax apod., zamoří postiženou oblast na desítky let, vážně poškodí rostliny, život a zdraví zvířat a lidí a bude znamenat dlouhodobé ekonomické náklady; vyzývá Komisi, aby do politiky v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti začlenila strategie na regeneraci a dekontaminaci;

72. zdůrazňuje, že mimořádná událost spojená s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály, jež ovlivní kvalitu půdy a/nebo dodávky pitné vody, může mít ničivé a dalekosáhlé následky na zdraví a životní podmínky všech obyvatel postižené oblasti; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti vzala tuto skutečnost v potaz;

73. zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby existovala účinná kontrola nad mimořádnými událostmi způsobujícími znečištění vod, neboť s sebou přinášejí i znečištění životního prostředí, kontaminaci půdy, nutnost likvidace odpadů a/nebo uvolňování radioaktivních látek;

74. vyjadřuje politování nad skutečností, že ve sdělení Komise a v závěrech Rady o akčním plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti, který je převážně zaměřen na odhalování a prevenci, není dostatečná pozornost věnována připravenosti a reakci; vyzývá Komisi a Radu, aby kladla větší důraz na vypracování mechanismů pro připravenost a reakci, které jsou zapotřebí na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí v případě, že by na území EU skutečně došlo k závažné mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

75. lituje skutečnosti, že je v akčním plánu v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nedostatek opatření, která by zajišťovala bezpečnost radiologických a jaderných zařízení a materiálů a zlepšení plánů reakce, pokud jde o různé typy radiologických mimořádných situací a jejich následky pro obyvatelstvo a životní prostředí;

76. je znepokojen případy jednotlivců a aktivistů, kterým se podařilo získat jaderný odpadový materiál z několika zařízení na přepracování vyhořelého paliva v Evropě, a vyzývá k bezodkladné, koordinované akci na posílení bezpečnosti radioaktivních a jaderných materiálů a zařízení;

77. vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo k mnoha teroristickým útokům na dopravní struktury, a vzhledem k obecně zvýšenému nebezpečí úniku škodlivých látek během přepravy chemických, biologických, radioaktivních a jaderných materiálů vyjadřuje politování nad tím, že se sdělení Komise a závěry Rady o akčním plánu v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti nezaměřují na dostatečnou ochranu veřejných dopravních sítí a zdraví jejich uživatelů; vyzývá členské státy, aby záchranářům zasahujícím v případech mimořádných událostí v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti zajistily poskytnutí preventivní ochrany a obětem, které byly vystaveny působení těchto látek, následnou péči, a to zejména pokud se jedná o biologické patogenní látky;

78. zdůrazňuje, že mimořádná událost v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti by mohla mít dlouhodobé následky na pěstování potravinářských plodin, a tudíž i nepříznivý vliv na bezpečnost potravin a zajišťování jejich dodávek v EU; vyzývá Komisi, aby při vypracovávání návrhu akčního plánu EU v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti vzala tuto skutečnost v potaz;

79. vyzývá ke spolupráci a výměně osvědčených postupů se zeměmi, jako jsou např. Spojené státy, Austrálie a Indie, které disponují odbornými poznatky týkajícími se hodnocení rizik, prevence, odhalování, informování a reakce v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti;

80. vybízí k přijetí společných politik v zájmu dekontaminace půd zasažených chemickými, biologickými, radiologickými nebo jadernými látkami, tak aby bylo možno půdu a danou oblast co nejdříve opět používat a aby se tak snížilo riziko pro zdraví osob a životní prostředí;

81. vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily vypracování modelů reakce, které umožní ideální reakci v případě mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti a které budou věnovat zvláštní pozornost vzdělávacím zařízením, zařízením lékařské péče a střediskům geriatrické péče;

82. vyzývá členské státy, aby při vypracovávání evakuačních plánů pro případ mimořádné události v oblasti chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti věnovaly zvláštní pozornost potřebám starších osob, dětí, osob v lékařské péči, osob se zdravotním postižením a jiných takových zranitelných skupin;

83. vyzývá členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost výstavbě krytů civilní obrany v prostorách institucí (veřejných a administrativních) i na místní a regionální úrovni, v nichž by se občané Evropy mohli v případě katastrofy skrýt;

84. naléhavě vyzývá Komisi, aby se s třetími sousedícími zeměmi, na jejichž území se vyskytují objekty, které by v případě nehody mohly znamenat velké nebezpečí pro životní prostředí a obyvatele v EU, snažila dosáhnout dohody a stanovit společné minimální bezpečnostní normy;

85. vyzývá Komisi, aby ve svém akčním plánu počítala s flexibilnějším přizpůsobením bezpečnostních opatření technickému rozvoji;

86. naléhavě vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila stávající bezpečnostní opatření z hlediska jejich dopadu na životní prostředí a zdraví, a aby zajistila, aby se nová opatření zaváděla pouze na základě výsledků takového posouzení, které by se mělo provádět pravidelně;

o
o o

87. vyzývá Komisi, aby na období do roku 2013, kdy bude akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek revidován, vypracovala pro tuto oblast plán EU, v němž budou stanoveny úkoly a politická řešení a o němž bude Komise pravidelně informovat Parlament, pokud jde o aktuální vývoj a dosažený pokrok.

88. vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně přezkoumaly a uplatňovaly akční plán EU v oblasti bezpečnosti chemických, biologických, radiologických a jaderných látek v souladu s jeho doporučeními, a očekává, že ho co nejdříve zrealizují; dále vyzývá Komisi a Radu, aby příští akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti předložily Parlamentu nejméně jeden rok předtím, než vstoupí do prováděcí fáze, aby Parlament stihl včas poskytnout své stanovisko;

89. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a národním parlamentům.

(1)	14627/2002.
(2)	Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.
(3)	Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 21.
(4)	5842/2/2010.
(5)	15480/2004.
(6)	14469/4/2005.
(7)	5771/1/2006.
(8)	http://www.unisdr.org/eng/hfa/hfa.htm.
(9)	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s.1).
(10)	https://www.cbrnemap.org.
(11)	Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9.
(12)	Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9.
(13)	Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1.
(14)	Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
(15)	15505/1/2009 REV 1.
(16)	Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.
(17)	Přijaté texty, P7_TA(2010)0015.
(18)	Přijaté texty, P7_TA(2010)0326.
(19)	15465/2010.
(20)	Pracovní dokument Komise nazvaný Celosvětové zdraví – reakce na problémy spojené s globalizací (SEK(2010)0380), doprovodný dokument ke sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvanému Úloha EU v oblasti celosvětového zdraví (KOM(2010)0128).
(21)	http://www.who.int/csr/en/
(22)	Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.
(23)	http://ec.europa.eu/archives/commission_2004-2009/president/pdf/rapport_barnier_en.pdf
(24)	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

Řádná správa s ohledem na regionální politiku EU

313k

79k

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o řádné správě s ohledem na regionální politiku EU: postupy podpory a kontroly ze strany Evropské komise (2009/2231(INI))

P7_TA(2010)0468

A7-0280/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie a především na její články 174 až 178,

– s ohledem na návrh Komise na revizi finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie ze dne 28. května 2010 (KOM(2010)0260),

– s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti(1),

– s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky(2),

– s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o transparentnosti regionální politiky a o jejím financování(3),

– s ohledem na bílou knihu Výboru regionů o víceúrovňové správě ze dne 17.–18. června 2009 a zprávu o konzultaci,

– s ohledem na závěry neformální schůze ministrů, která se konala ve dnech 16.–17. března 2010 v Malaze,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. září 2004 nazvané Odpovědnosti členských států a Komise při sdíleném řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti - Současná situace a výhledy pro nové programové období po roce 2006 (KOM(2004)0580),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. května 2008 o výsledcích jednání o strategiích a programech politiky soudržnosti na programové období 2007–2013 (KOM(2008)0301),

– s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtové roky 2006 a 2008,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2008 nazvané Akční plán na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2008)0097),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. února 2009 nazvané Zpráva o provádění akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2009)0042),

– s ohledem na sdělení komisařů Sameckiho a Špidly ze dne 28. října 2009 Komisi obsahujícího průběžnou zprávu o sledování akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (SEK(2009)1463),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. února 2010 nazvané Dopad akčního plánu na posílení kontrolní úlohy Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření (KOM(2010)0052),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7–0280/2010),

A. vzhledem k tomu, že provádění politiky soudržnosti je převážně decentralizované a založené na orgánech nižší než celostátní úrovně, jež za ně odpovídají,

B. vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je první oblastí, v níž se uplatňuje víceúrovňová správa jako nástroj zlepšování kvality rozhodovacího procesu pomocí aktivního zapojení orgánů nižší než celostátní úrovně z předlegislativní fáze projednávání návrhů,

C. vzhledem k tomu, že víceúrovňové řízení znamená koordinované kroky Unie, členských států a místních a regionálních orgánů i sociálně-ekonomických partnerů a nevládních organizací, založené na zásadách partnerství a spolufinancování, jejichž cílem je navrhování a provádění politik Evropské unie, přičemž z této definice plyne, že odpovědnost je rozdělena mezi různé správní úrovně,

D. vzhledem k tomu, že zpráva Evropského účetního dvora za rok 2006 ukázala, že stávající kontrolní systém pro politiku soudržnosti není s 12% chybovostí u proplácených výdajů dostatečně účinný, a zpráva za rok 2008 tyto údaje potvrdila s 11 % neoprávněně proplacených prostředků,

E. vzhledem k tomu, že Komise musí posílit svou kontrolní úlohu s cílem snížit chybovost, zlepšit kontrolní systém a zvýšit pomoc nižším správním orgánům a příjemcům, což dlouhodobě povede k uživatelsky přívětivější politice více zaměřené na výsledky,

F. vzhledem k tomu, že příliš složité postupy podávání žádostí o financování a příliš četné kontroly jsou spojeny s rizikem, že odradí případné příjemce politiky soudržnosti,

G. vzhledem k tomu, že praktických řešení, která naši spoluobčané očekávají v oblasti veřejných služeb (veřejná doprava, pitná voda, veřejné zdraví, sociální bydlení, veřejné vzdělávání atd.), lze dosáhnout pouze řádným řízením na úrovni dvou vzájemně se doplňujících systémů: na jedné straně institucionální systém rozdělení pravomocí a finančních prostředků mezi celostátní, místní a regionálními orgány, na straně druhé systém partnerství, který spojuje všechny veřejné a soukromé aktéry, jichž se na daném území dotýká určitá otázka,

H. vzhledem k tomu, že partnerství, které bere v úvahu všechna relevantní společenství a skupiny, může být prospěšné a představovat přidanou hodnotu pro realizaci politiky soudržnosti prostřednictvím posílení legitimity, zaručené transparentnosti a lepšího využití fondů a že by mělo být také posuzováno z hlediska sociální a občanské hodnoty, kterou představuje,

I. vzhledem k tomu, že integrovaný přístup musí brát v úvahu specifické charakteristiky území (geografická a přírodní znevýhodnění, odliv obyvatelstva, velmi vzdálené oblasti apod.), aby byl schopen řešit místní a regionální problémy,

Uplatňování víceúrovňové správy

1. vítá bílou knihu Výboru regionů o víceúrovňové správě a uznání subsidiarity na nižší než celostátní úrovni v Lisabonské smlouvě; zdůrazňuje, že víceúrovňový přístup by se měl uplatňovat nejen vertikálně, ale i horizontálně, mezi subjekty na stejné úrovni, a to ve všech politikách Unie se sdílenou pravomocí, včetně politiky soudržnosti;

2. vítá závěry neformální schůze ministrů v Malaze v březnu 2010 a domnívá se, že víceúrovňová správa je předpokladem pro dosažení územní soudržnosti v Evropě; vyzývá k tomu, aby tato zásada byla pro členské státy povinná v oblastech politiky se silným územním vlivem, aby byl zajištěn vyrovnaný územní rozvoj v souladu se zásadou subsidiarity; zdůrazňuje, že toto opatření by v žádném případě nemělo vést k postupům představujícím větší zátěž;

3. domnívá se, že uspokojivá víceúrovňová správa by měla být založena na přístupu zdola nahoru a měla by brát ohled na administrativní rozdíly v různých členských státech; žádá členské státy, aby stanovily nejúčinnější metody pro zavedení víceúrovňové správy a zlepšily spolupráci s regionálními a místními orgány i se správou Společenství, a to například tím, že budou zvát zástupce všech správních úrovní na pravidelné schůze pořádané spolu s Komisí, nebo že zřídí „evropské územní pakty“, které by na dobrovolném základě sdružovaly všechny dané správní úrovně;

4. doporučuje, aby se analýzy územního dopadu staly běžnou praxí, a aby se proto do procesu zapojovaly ještě před přijetím politického rozhodnutí různé dotčené strany, aby tak byly podchyceny hospodářské, sociální a environmentální dopady legislativních a nelegislativních návrhů Společenství na jednotlivá území;

5. zdůrazňuje, že víceúrovňová správa umožňuje lépe využít potenciál územní spolupráce díky vztahům mezi soukromými a veřejnými subjekty ze sousedících států; vyzývá ty členské státy, které tak ještě neučinily, aby co nejdříve přijaly nezbytná opatření umožňující vytvoření evropských seskupení pro územní spolupráci; doporučuje, aby Komise podporovala výměnu informací mezi již vytvořenými ESÚS a seskupeními, která se právě tvoří v rámci stávajících programů; oceňuje kvalitní práci, kterou odvedl Výbor regionů v otázce ESÚS, a vyzývá k využívání dostupných nástrojů, zejména platformy pro sledování Lisabonské strategie a sítě monitorování subsidiarity, s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů mezi regiony a členskými státy v zájmu stanovení a společného určení cílů, dalších plánovacích kroků a nakonec provedení srovnávacího hodnocení výsledků politiky soudržnosti;

6. vyzývá vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby v současném programovém období intenzivněji používaly integrovaný přístup; navrhuje, aby tento přístup byl prohlášen za povinný v souvislosti s budoucí politikou soudržnosti; domnívá se, že flexibilní a integrovaný přístup musí nejen zohledňovat hospodářské, sociální a environmentální aspekty územního rozvoje, ale rovněž umožnit koordinaci zájmů různých partnerů s ohledem na územní specifika s cílem řešit příslušné místní a regionální problémy;

7. vyzývá Komisi, aby vypracovala návod pro veřejnoprávní a soukromé subjekty, jak zavádět do praxe zásady víceúrovňové správy a integrovaný přístup; doporučuje, aby kroky směřující k podpoře těchto dvou přístupů byly financovány z technické podpory EFRR;

8. doporučuje, aby Výbor regionů využil dny otevřených dveří 2011, a pokud je to nyní ještě možné, dny otevřených dveří 2010 jako příležitosti k podpoře a prohloubení diskuse o tom, jak nalézt nejvhodnější prostředky na podporu víceúrovňové správy; doporučuje, aby víceúrovňová správa byla zahájena a zavedena ve všech regionech EU od roku 2011;

9. konstatuje, že decentralizovaný mechanismus plnění je klíčovým faktorem víceúrovňové správy; s ohledem na nezbytné zjednodušení vyzývá naléhavě členské státy a regiony, aby ve vhodných případech přenášely provádění částí operačních programů na nižší úrovně, a zejména aby lépe využívaly možností celkových grantů; vybízí členské státy, aby přijaly požadovaná decentralizační opatření na legislativní i rozpočtové úrovni s cílem umožnit řádné fungování systému víceúrovňové správy za současného dodržování zásad partnerství a subsidiarity, zdůrazňuje nezbytnost většího zapojení regionálních a místních orgánů, zejména pokud mají legislativní pravomoc, protože tyto orgány nejlépe znají možnosti a potřeby svých regionů a mohou proto přispět k lepšímu provádění politiky soudržnosti;

10. vyzývá členské státy, aby již do úvodních fází jednání o právních předpisech Unie a o programech využívajících strukturální fondy zapojily příslušné regionální a místní orgány a aktéry občanské společnosti, aby byl umožněn včasný dialog mezi různými úrovněmi správy; vyzývá tyto orgány, aby se podílely na činnosti odpovědných rozhodovacích orgánů na základě rovnoprávnosti s celostátními představiteli;

11. zdůrazňuje, že podmínkou účinného využívání fondů a jejich co nejvyššího dopadu je dostatečná správní kapacita jak na úrovni EU, tak na regionální a místní úrovni; žádá proto Komisi, aby zlepšila svoji správní kapacitu s cílem zvýšit přidanou hodnotu politiky soudržnosti a dlouhodobý efekt prováděných činností, a vyzývá členské státy, aby vytvořily vhodné správní struktury a lidský kapitál, pokud jde o přijímání pracovníků, odměňování, vzdělávání, zdroje, postupy, transparentnost a dostupnost;

12. vyzývá členské státy, aby tam, kde je to vhodné, rovněž posilovaly úlohu regionálních a místních orgánů při přípravě, řízení a provádění programů i zvýšily prostředky, které mají tyto orgány k dispozici; v politice soudržnosti doporučuje přijetí metodiky místního rozvoje založené na místním partnerství, zejména u projektů týkajících se otázek měst, venkova a přeshraničních záležitostí; vyzývá Komisi, aby podpořila partnerství mezi regiony s podobným specifickým potenciálem rozvoje a aby zajistila zřízení vhodného rámce na úrovni EU pro koordinaci makroregionální spolupráce;

13. má za to, že zásady partnerství a spolufinancování posilují odpovědnost orgánů na nižší než celostátní úrovni za provádění politiky soudržnosti; připomíná, že se k těmto zásadám řádné správy hlásí, a žádá, aby byly nadále uplatňovány i navzdory omezování veřejných výdajů v důsledku hospodářské krize;

14. doporučuje, aby byla posílena praxe partnerství, a vyzývá Komisi, aby navrhla dohodnutou definici koncepce partnerství jako podmínky pro budování skutečných partnerských vztahů s regionálními a místními orgány a aktéry občanské společnosti; žádá Komisi, aby pečlivě ověřila provádění této zásady tím, že vytvoří konkrétní hodnotící nástroje a pomocí nástrojů IKT rozšíří v této oblasti osvědčené postupy; připomíná, že toto partnerství může přispět k účinnosti, legitimnosti a transparentnosti ve všech stadiích plánování a provádění strukturálních fondů a může posílit využívání a osvojování výsledků programů; zdůrazňuje důležitou úlohu dobrovolnosti v procesu partnerství;

15. připomíná, že je nutné konzultovat se širokou veřejností prostřednictvím organizací zastupujících občanskou společnost a nevládních organizací s cílem reagovat na jejich návrhy, a zdůrazňuje, že účast občanské společnosti zvyšuje legitimitu rozhodovacích procesů; konstatuje, že snahy o zajištění účasti veřejnosti v přípravné fázi operačních programů na období 2007–2013 nebyly tak přesvědčivé, jak se předpokládalo; vyzývá Komisi, aby stanovila osvědčené postupy a usnadnila jejich používání s cílem zvýšit zapojení veřejnosti během příštího programového období;

16. žádá, aby zásada víceúrovňové správy byla začleněna do všech fází přípravy a provádění strategie EU2020, čímž se zajistí, že se regionální a místní orgány, které ji budou uplatňovat, budou s výsledky ztotožňovat; v této souvislosti připomíná návrh na vytvoření územního paktu místních a regionálních orgánů týkajícího se strategie Evropa 2020, který by měl za cíl pobízet regiony a města k tomu, aby přispívaly k úspěšné realizaci cílů strategie 2020;

17. doporučuje Komisi, aby znovu posoudila možnost realizace pilotního projektu Evropského parlamentu s názvem „Erasmus pro zvolené místní a regionální zástupce“, a v zájmu zvýšení standardů navrhovaných projektů a pro dosažení cíle účinnosti vyzývá Komisi, aby v rámci rozpočtové položky EFRF na technickou podporu zřídila systém vzdělávání a mobility pro místní a regionální aktéry zapojené do nynějších programů politiky soudržnosti spolu s partnery specializovanými na provádění koncepcí integrovaného přístupu a víceúrovňové správy; vyzývá proto Komisi, aby prostředky na tyto iniciativy vynakládala účinně a aby posílila spolupráci s regionálními a místními orgány, a to rovněž prostřednictvím Výboru regionů;

18. domnívá se, že evropské sítě regionů by měly rozšířit svou činnost v oblasti osvědčených postupů v oblasti řízení a partnerství, měly by více zdůraznit politické a strategické zkušenosti z předchozích programových cyklů a měly by zajistit veřejný přístup ke klíčovým informacím o osvědčených postupech ve všech jazycích EU, a přispět tak ke skutečnému uplatňování osvědčených postupů;

Posílení úlohy Komise při podpoře regionálních a místních orgánů

19. je toho názoru, že silnější úloha na regionální a místní úrovni musí odpovídat posílené dozorčí úloze Komise se zaměřením na prověřování auditorských systémů, spíše než jednotlivých projektů; v této souvislosti požaduje, aby byl zřízen systém osvědčování vnitrostátních služeb, který by fungoval na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby dokončila schvalování zpráv o posouzení shody, aby se předešlo zpožděným platbám a ztrátám finančních prostředků v důsledku jejich rušení, a aby do roku 2012 předložila návrh na přijatelné riziko výskytu chyb;

20. vítá zjištění zprávy Komise o akčním plánu z února 2010 a dosavadní zahájení nápravných a preventivních opatření; vyzývá GŘ REGIO, aby v této činnosti pokračovalo po celou dobu provádění, aby byl zachován impuls poskytnutý akčním plánem;

21. zdůrazňuje, že evropské iniciativy v oblasti soudržnosti a strukturální politiky by měly být lépe koordinovány, aby neohrožovaly koherentnost regionální politiky; požaduje proto, aby byla v Komisi posílena koordinace mezi GŘ REGIO, které má v působnosti politiku soudržnosti a strukturální politiku, a generálními ředitelstvími odpovědnými za související iniciativy v jednotlivých odvětvích; s ohledem na posílení úlohy regionálních a místních samospráv díky Lisabonské smlouvě požaduje, aby byly tyto samosprávy více zapojeny do vypracovávání politik na úrovni Komise, aby se zvýšila odpovědnost na úrovni vedoucích pracovníků projektů: mimo jiné požaduje, aby Komise více kontrolovala výsledky na místě, čímž by se zkvalitnilo hodnocení účinnosti projektových struktur a toho, do jaké míry přijatá opatření dosahují stanovených cílů;

22. vyzývá Komisi, aby posílila iniciativu „školení školitelů“ pro řídící a certifikační orgány; zdůrazňuje, že je třeba zajistit permanentní monitoring, aby obsah školení byl skutečně rovnoměrně přenášen na nižší úrovně a aby místní subjekty nebyly přehlíženy;

23. vyzývá Komisi, aby rychle zahájila činnost nového portálu v databázi SFC 2007, který všem subjektům zabývajícím se strukturálními fondy poskytne přímý přístup k příslušným informacím; doporučuje, aby členské státy propagovaly a šířily informace o tomto nástroji mezi regionálními a místními orgány a mezi konečnými příjemci;

24. vyzývá Komisi, aby zavedla další mechanismy technické pomoci na podporu informovanosti na regionální a místní úrovni o problémech spojených s prováděním, zejména ve členských státech, kde podle hodnocení ex post programů politiky soudržnosti na období 2000–2006 ze strany Komise přetrvávají značné problémy ohledně schopnosti správy zajistit provádění těchto programů;

25. požaduje standardizované používání jednotného informačního modelu a modelu jednotného auditu (SISA) na všech úrovních, aby nedocházelo ke zdvojování auditů a nadměrné kontrole; naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala příručku k jednotnému auditu včetně všech pokynů, které byly až dosud vypracovány;

26. vyzývá členské státy, aby nadále používaly nástroje finančního inženýrství ke zvýšení kvality projektů a účasti soukromých subjektů, zejména malých a středních podniků, v evropských projektech; vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla pro fungování těchto nástrojů, jejichž nynější složitost omezuje jejich používání;

27. je přesvědčen, že dodržení postupů nemůže být na úkor kvality zásahů; žádá Komisi, aby se její politika napříště více orientovala na výsledky a zaměřovala se spíše na kvalitu provádění a strategický rozvoj projektu než na kontrolu; žádá proto Komisi, aby v zájmu zlepšení systémů sledování a hodnocení vypracovala objektivní a měřitelné ukazatele, které by byly srovnatelné v rámci celé Unie, a aby dále zvážila, zda jsou v případě hospodářských krizí zapotřebí pružná pravidla;

28. poukazuje na skutečnost, že jedním z faktorů řádné správy je uplatňování jasných a transparentních postupů; vítá probíhající zjednodušování finančního nařízení a předpisů pro strukturální fondy a vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly všechny požadavky revidovaného finančního nařízení a podávaly informace o konečných příjemcích strukturálních fondů; naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla srozumitelná pravidla, která nebudou muset být často upravována; požaduje, aby se struktura fondů po roce 2013 zjednodušila, a to nikoli jako důsledek hospodářské krize, ale jako obecná zásada budoucí politiky soudržnosti, s cílem usnadnit absopci prostředků, a doporučuje větší transparentnost a pružnost při využívání fondů EU, aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži a případní partneři nebyli odrazováni od účasti na projektech;

29. vítá strategickou zprávu Komise o provádění programů politiky soudržnosti na rok 2010, neboť tato zpráva může poskytnout důležité informace pro proces politického rozhodování; domnívá se, že tyto údaje by měly být rovněž zohledněny při vypracovávání návrhů a zlepšování skutečného provádění programů politiky soudržnosti;

30. připomíná, že podporuje silnou a dobře financovanou politiku soudržnosti zajištující harmonický rozvoj všech regionů Evropské unie; žádá, aby po roce 2013 byly zachovány finanční prostředky na tuto politiku a aby byly odmítnuty všechny pokusy převést ji znovu na vnitrostátní úroveň;

31. vyzývá Komisi, aby se zabývala zásadami diferenciace a proporcionality v budoucích nařízeních a aby přizpůsobila požadavky rozsahu programů a povaze partnerů, zejména v případech, kdy jsou zapojeny místní orgány veřejné moci; u všech fondů požaduje širší využívání paušálních částek a pevných sazeb, zejména pro režijní náklady a technickou pomoc; navrhuje, aby byla vypracována opatření pro pružná hodnotící kritéria u inovativních projektů s cílem tyto projekty povzbudit a mírnější požadavky na kontrolu u pilotních projektů; vybízí Komisi, aby rozvíjela zásadu „smlouvy důvěry“ se členskými státy usilujícími o dobré využívání fondů a dosahujícími tohoto dobrého využívání;

32. s ohledem na vytváření uživatelsky přívětivější politiky v budoucnosti vyzývá k hlubší harmonizaci a integraci pravidel strukturálních fondů, aby nedocházelo k rozpadu projektu na různé části, pro něž se použijí různé fondy; doporučuje zaměřit se nejen na řádnost výdajů, ale i na kvalitu zásahů a na to, aby zdroje byly soustředěny tak, že na straně řízení bude pomoc znásobena;

33. vyzývá Komisi, aby co nejdříve představila návrhy předpisů pro příští programovací období, aby přijala prováděcí nařízení, vypracovala potřebné pokyny a zajistila odbornou přípravu v řádném termínu a aby usnadnila proces jednání a schvalování operačních programů s cílem zamezit jakémukoli zpoždění při provádění politiky soudržnosti a při využívání prostředků po roce 2013;

o
o o

34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1)	Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.
(2)	Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 10.
(3)	Přijaté texty, P7_TA(2010)0201.

Vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví ***I

283k

36k

		Usnesení
		Text

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (KOM(2009)0322 – C7-0055/2009 – 2009/0098(COD))

P7_TA(2010)0469

A7-0342/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2009)0322),

– s ohledem na čl. 251 odst. 2, čl. 63 odst. 3 písm. b) a článek 66 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0055/2009),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 74 a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské Unie,

– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. prosince 2010 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0342/2010),

1. přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2010, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví

P7_TC1-COD(2009)0098

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 493/2011.)

Evropský ochranný příkaz ***I

464k

231k

		Usnesení
		Úplné znění
		Příloha
		Příloha

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o evropském ochranném příkazu (00002/2010 – C7-0006/2010 – 2010/0802(COD))

P7_TA(2010)0470

A7-0354/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na podnět skupiny členských států (00002/2010),

– s ohledem na čl. 76 písm. b) a čl. 82 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) a čl. 289 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, na jehož základě předložila Rada svůj návrh směrnice Parlamentu (C7-0006/2010),

– s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

– s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality vnitrostátním parlamentem a uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

– s ohledem na příspěvky předložené vnitrostátními parlamenty k návrhu legislativního aktu,

– s ohledem na články 37, 44 a 55 jednacího řádu,

– s ohledem na s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 51 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0354/2010),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o evropském ochranném příkazu

P7_TC1-COD(2010)0802

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 písm. a) a d) této smlouvy,

s ohledem na iniciativu Belgického království, Bulharské republiky, Estonské republiky, Španělského království, Francouzské republiky, Italské republiky, Maďarské republiky, Polské republiky, Portugalské republiky, Rumunska, Finské republiky a Švédského království,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Evropská unie si stanovila cíl zachovat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva.

(2) Podle čl. 82 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je justiční spolupráce v trestních věcech v Unii založena na zásadě vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí.

(3) Podle stockholmského programu, který přijala Evropská rada na zasedání ve dnech 10. a 11. prosince 2009, by se vzájemné uznávání mohlo rozšířit na všechny typy rozsudků a soudních rozhodnutí, které mohou být v závislosti na právním systému buď trestní, nebo správní povahy. Program dále vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, jak zlepšit právní předpisy a praktická opatření zaměřená na podporu ochrany obětí. Uvedený program rovněž stanoví, že je obětem trestného činu možné nabídnout zvláštní ochranná opatření, která by měla být účinná v rámci celé Unie. Tato směrnice bude součástí koherentního a komplexního souboru opatření v oblasti práv obětí.

(4) V usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2009 o odstraňování násilí páchaného na ženách se členské státy vyzývají, aby zlepšily své vnitrostátní právní předpisy a politiky zaměřené proti všem formám násilí páchaného na ženách a aby zahájily kroky k potírání příčin tohoto násilí, v neposlední řadě prostřednictvím preventivních opatření, a dále se vyzývá Unie, aby všem obětem násilí zajistila právo na pomoc a podporu. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009 podporuje návrh na zavedení evropského příkazu k ochraně obětí.

(5) Ve společném prostoru práva bez vnitřních hranic je nutné zajistit, aby ochrana poskytovaná fyzické osobě v jednom členském státě byla zachována a pokračovala rovněž v jakémkoli jiném členském státě, do nějž se dotyčná osoba přestěhuje nebo přestěhovala. Také by mělo být zajištěno, aby oprávněný výkon práva občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, přiznaného čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a článkem 21 Smlouvy o fungování Evropské unie, nevedl ke ztrátě jejich ochrany.

(6) Za účelem dosažení těchto cílů by tato směrnice měla stanovit pravidla, na jejichž základě je možné rozšířit ochranu vyplývající z určitých ochranných opatření přijatých podle práva jednoho členského státu (dále jen „vydávající stát“) i na další členský stát, v němž se chráněná osoba rozhodne pobývat nebo se zdržovat (dále jen „vykonávající stát“) ▌.

(7) Tato směrnice zohledňuje různé právní tradice členských států i skutečnost, že účinnou ochranu je možné zajistit prostřednictvím ochranných příkazů přijímaných jinými orgány než trestními soudy. Tato směrnice nezakládá povinnost změnit vnitrostátní systémy přijímání ochranných opatření.

(8) Tato směrnice se vztahuje na ochranná opatření, která jsou zaměřena na ochranu určité osoby proti trestnému činu jiné osoby, který může jakýmkoli způsobem ohrozit život, tělesnou, duševní a sexuální integritu dané osoby, a to např. prevencí jakékoli formy obtěžování, jakož i proti činu, který může ohrozit důstojnost nebo osobní svobodu, např. předcházení únosům, pronásledování a jiným formám nepřímého nátlaku. Dále se vztahuje na opatření, která usilují o zabránění novému trestnému jednání či zmírnění dopadů předchozího trestného jednání. Tato osobní práva chráněné osoby jsou základními hodnotami uznávanými a dodržovanými ve všech členských státech. Je třeba zdůraznit, že tato směrnice se vztahuje na ochranná opatření, jejichž cílem je ochrana všech obětí, a nikoli pouze obětí násilí páchaného na základě příslušnosti k pohlaví, přičemž se zohlední zvláštní povaha každého spáchaného trestného činu.

(9) Tato směrnice se vztahuje na ochranná opatření bez ohledu na povahu – trestní, občanskoprávní či správní – justičního či rovnocenného orgánu, který přijímá dotyčné rozhodnutí, ať už v rámci trestního řízení, či v rámci jakéhokoli jiného řízení ve věci činu, který byl nebo mohl být předmětem řízení soudu příslušného zejména pro trestní věci.

(10) Tato směrnice se má vztahovat na ochranná opatření vydávaná ve prospěch obětí nebo možných obětí trestných činů; neměla by se vztahovat na opatření vydaná za účelem ochrany svědků.

(11) Je-li ochranné opatření podle této směrnice vydáno na ochranu příbuzného hlavní chráněné osoby, může tento příbuzný rovněž požádat o vydání evropského ochranného příkazu, který bude vydán v souladu s podmínkami stanovenými touto směrnicí.

(12) Každá žádost o vydání evropského ochranného příkazu by měla být v adekvátní lhůtě posouzena s ohledem na bližší okolnosti případu, včetně jeho naléhavosti, předpokládané datum příjezdu chráněné osoby na území vykonávajícího státu a případně s ohledem na míru ohrožení chráněné osoby.

(13) Jsou-li osobě, která představuje nebezpečí, nebo chráněné osobě sdělovány informace podle této směrnice, měly by být tyto informace zároveň poskytnuty případnému opatrovníkovi nebo zákonnému zástupci dotčené osoby. Současně je nutné důsledně zohledňovat skutečnost, že chráněná osoba, osoba, která představuje nebezpečí, nebo jejich zákonný zástupce pro všechna jednání musí obdržet informace podle této směrnice v jazyce, kterému rozumí.

(14) Orgány příslušné pro vydávání a uznávání evropského ochranného příkazu by měly náležitě zohledňovat potřeby obětí, a to zejména zranitelných osob, jako jsou např. nezletilí nebo zdravotně postižené osoby.

(15) Pro použití této směrnice mohlo být ochranné opatření uloženo na základě rozsudku, jak je vymezeno v článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty(2), nebo na základě rozhodnutí o opatřeních dohledu, jak je vymezeno v článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby(3) mezi členskými státy Evropské unie.

(16) V souladu s článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 47 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie by osoba, která představuje nebezpečí, měla buď v řízení vedoucím k přijetí ochranného opatření nebo před vydáním evropského ochranného příkazu mít možnost být vyslechnuta a napadnout dané ochranné opatření.

(17) Aby se zabránilo spáchání nového trestného činu proti oběti ve vykonávajícím členském státu, měl by mít dotyčný stát právní základ pro uznání rozhodnutí ve prospěch oběti, které bylo předtím přijato ve vydávajícím státě, a zároveň by se mělo zabránit tomu, aby oběť musela ve vykonávajícím státě zahájit nové řízení nebo znovu předkládat důkazní prostředky, jako by rozhodnutí ve vydávajícím státě nebylo přijato. Uznání evropského ochranného příkazu vykonávajícím státem znamená mimo jiné, že příslušný orgán uvedeného státu, s výhradou omezení uvedených v této směrnici, přijme existenci a platnost ochranného opatření přijatého ve vydávajícím státě, uzná faktickou situaci popsanou v evropském důkazním příkazu a souhlasí, že ochrana by měla být poskytnuta a její poskytování by mělo pokračovat v souladu s jeho vnitrostátním právem.

(18) Tato směrnice obsahuje vymezené množství povinností či zákazů, které, jsou-li uloženy ve vydávajícím státě a obsaženy v evropském ochranném příkazu, by měly být uznány a vykonány ve vykonávajícím státě, s výhradou omezení stanovených v této směrnici. Umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, lze na vnitrostátní úrovni přijímat další ochranná opatření, jako je povinnost osoby, která představuje nebezpečí, zdržovat se na konkrétním místě. Vydávající stát může tato opatření uložit v řízení, jehož výsledkem je přijetí některého ochranného opatření, které podle této směrnice může být právním základem evropského ochranného příkazu.

(19) Protože jsou v členských státech k vydávání a výkonu ochranných opatření příslušné různé druhy orgánů (občanskoprávní, trestní či správní), jeví se jako vhodné poskytnout touto směrnicí vysokou úroveň flexibility v mechanismu spolupráce mezi členskými státy. Příslušný orgán ve vykonávajícím státě proto nemusí ve všech případech přijmout stejné ochranné opatření, jako bylo přijato ve vydávajícím státě, avšak může do určité míry uvážit přijetí jakéhokoli opatření, které v obdobné situaci shledává přiměřeným a dostatečným podle svého vnitrostátního práva s cílem poskytnout pokračující ochranu chráněné osobě s ohledem na ochranné opatření přijaté ve vydávajícím státě a popsané v evropském ochranném příkazu.

(20) Povinnosti či zákazy, na které se tato směrnice použije, zahrnují mimo jiné opatření zaměřená na omezení osobních kontaktů či kontaktů na dálku mezi chráněnou osobou a osobou, která představuje nebezpečí, např. uložením určitých podmínek těchto kontaktů nebo uložením omezení ohledně obsahu komunikace.

(21) Příslušný orgán vykonávajícího státu by měl informovat osobu, která představuje nebezpečí, příslušný orgán vydávajícího státu a chráněnou osobu o jakémkoli opatření přijatém na základě evropského ochranného příkazu. Při oznámení osobě, která představuje nebezpečí, by měl být řádně zohledněn zájem chráněné osoby na tom, aby nebyla odhalena její adresa nebo jiné kontaktní údaje. Takové údaje by měly být z oznámení vyloučeny, pokud nejsou adresa či jiné kontaktní údaje zahrnuty v povinnosti či zákazu uloženém jako opatření výkonu osobě, která představuje nebezpečí.

(22) Pokud příslušný orgán ve vydávajícím státě zrušil evropský ochranný příkaz, měl by příslušný orgán ve vykonávajícím státě ukončit opatření, která přijal za účelem výkonu evropského ochranného příkazu, tedy příslušný orgán vykonávajícího státu může – nezávisle, podle svého vnitrostátního práva – přijmout jakékoli ochranné opatření v rámci svých vnitrostátních právních předpisů s cílem chránit dotyčnou osobu.

(23) Vzhledem k tomu, že se tato směrnice zabývá situací, kdy se chráněná osoba přestěhovala do jiného členského státu, nezahrnuje uplatňování jejích ustanovení žádný přenos pravomoci týkající se hlavních, odložených, alternativních, podmíněných nebo vedlejších sankcí nebo bezpečnostních opatření uložených osobě, která představuje nebezpečí, na vykonávající stát, pokud má tato osoba i nadále bydliště ve státě, který ochranné opatření vydal.

(24) Tam, kde je to vhodné, by mělo být možné použít elektronické prostředky s cílem uvést v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy do praxe opatření přijatá na základě této směrnice.

(25) V rámci spolupráce mezi orgány zapojenými do zajištění ochrany chráněné osoby by měl příslušný orgán vykonávajícího státu sdělit příslušnému orgánu vydávajícího státu jakékoli porušení opatření přijatých ve vykonávajícím státě za účelem výkonu evropského ochranného příkazu. Toto sdělení by mělo umožnit příslušnému orgánu vydávajícího státu urychleně rozhodnout o vhodné reakci ohledně ochranného opatření uloženého v jeho státě vůči osobě, která představuje nebezpečí. Taková reakce může zahrnovat, je-li to vhodné, uložení trestu odnětí svobody namísto původně přijatého opatření nezahrnujícího odnětí svobody, např. jako alternativu k předběžnému zadržení nebo jako důsledek podmínečného přerušení trestu. Je jasné, že takové rozhodnutí, protože nespočívá v uložení trestní sankce ex novo ve vztahu k novému trestnému činu, není v rozporu s možností, že vykonávající stát případně uloží trestní či netrestní sankce v případě porušení opatření přijatých za účelem výkonu evropského ochranného příkazu.

(26) Vzhledem k různým právním tradicím členských států, pokud by v případě obdobném faktické situaci popsané v evropském ochranném příkazu nebylo ve vykonávajícím státu k dispozici žádné ochranné opatření, měl by příslušný orgán vykonávajícího státu podat příslušnému orgánu vydávajícího státu zprávu o jakémkoli porušení ochranného opatření uvedeného v evropském ochranném příkazu, které je mu známo.

(27) V zájmu hladkého uplatňování této směrnice v každém jednotlivém případě by příslušné orgány vydávajícího a vykonávajícího státu měly vykonávat své pravomoci v souladu s touto směrnicí a s ohledem na zásadu ne bis in idem.

(28) Osoba, na kterou se vztahuje ochranný příkaz, by v žádném případě neměla hradit dodatečné náklady, které vzniknou na základě uplatnění evropského ochranného příkazu a které jsou nepřiměřené v porovnání s podobným vnitrostátním případem. Členské státy by měly při uplatňování této směrnice zajistit, aby v přímém důsledku uznání evropského ochranného příkazu nebyla chráněná osoba povinna zahájit další vnitrostátní řízení, aby od vykonávajícího orgánu získala v přímé návaznosti na uznání evropského ochranného příkazu rozhodnutí o přijetí jakéhokoli opatření, které by bylo podle jeho vnitrostátního práva v obdobném případě dostupné pro zajištění ochrany chráněné osoby.

(29) S ohledem na zásadu vzájemného uznávání, ze které tato směrnice vychází, by členské státy měly při uplatňování tohoto nástroje podporovat v nejvyšší možné míře přímý kontakt mezi příslušnými orgány.

(30) Aniž je dotčena nezávislost justice a rozdíly v její organizaci v rámci Unie, členské státy by měly případně od osob odpovědných za odbornou přípravu soudců, státních zástupců, příslušníků policie a soudních úředníků zapojených do řízení, jehož výsledkem je vydání nebo uznání evropského ochranného příkazu, vyžadovat, aby zajistily náležité školení, pokud jde o cíle této směrnice.

(31) Členské státy by měly v zájmu snazšího hodnocení uplatňování této směrnice předávat Komisi údaje, které se týkají uplatňování vnitrostátních postupů ve věci evropského ochranného příkazu, a to alespoň počet žádostí o vydání evropského ochranného příkazu a počet vydaných nebo uznaných příkazů. Pro tyto účely by byly užitečné i další údaje, např. o povaze spáchaných trestných činů.

(32) Jelikož cíle této směrnice, totiž ochrany osob, jimž hrozí nebezpečí, nemůže být s ohledem na přeshraniční povahu daných situací uspokojivě dosaženo jednostranným jednáním členských států a mohlo by jich být vzhledem k rozsahu a možným účinkům lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie v souladu se zásadou subsidiarity přijmout opatření uvedená v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(33) Tato směrnice by měla přispět k ochraně osob, které jsou v nebezpečí, a tak doplnit, avšak nikoli ovlivnit, již platné nástroje v této oblasti, jako je rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV a rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV.

(34) Spadá-li rozhodnutí týkající se ochranného opatření do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(4), nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti(5), nebo Haagské úmluvy z roku 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí(6), měly by být uznání a výkon tohoto rozhodnutí provedeny v souladu s uvedeným právním nástrojem.

(35) Členské státy a Komise by případně měly do stávajících vzdělávacích programů a osvětových kampaní zaměřených na ochranu obětí trestných činů zahrnout informace o evropském ochranném příkazu.

(36) Osobní údaje zpracované v rámci provádění této směrnice by měly být chráněny v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech(7) a v souladu se zásadami stanovenými v Úmluvě Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, kterou všechny členské státy ratifikovaly.

(37) Tato směrnice by měla zachovávat základní práva, jak jsou zaručena v Listině základních práv Evropské unie a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, v souladu s článkem 6 Smlouvy o EU.

(38) Členské státy se vyzývají, aby při uplatňování této směrnice zohlednily práva a zásady zakotvené v Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíl

Tato směrnice stanoví pravidla umožňující justičnímu nebo rovnocennému orgánu v členském státě, v němž bylo vydáno ochranné opatření s cílem chránit osoby před trestným činem jiné osoby, který může ohrozit její život, tělesnou nebo duševní integritu a důstojnost, osobní svobodu nebo sexuální integritu, vydat evropský ochranný příkaz umožňující příslušnému orgánu v jiném členském státě pokračovat v ochraně dotyčné osoby na území tohoto členského státu v důsledku toho, že ve vydávajícím státě došlo ke spáchání činu, který byl nebo mohl být předmětem řízení soudu příslušného zejména pro trestní věci.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:
	1)	„evropským ochranným příkazem“ ▌rozhodnutí přijaté justičním nebo rovnocenným orgánem členského státu týkající se ochranného opatření, na jehož základě justiční či rovnocenný orgán jiného členského státu přijme jakékoli vhodné ▌opatření podle svého vnitrostátního práva s cílem pokračovat v ochraně chráněné osoby;
	2)	„ochranným opatřením“ rozhodnutí přijaté vydávajícím státem v souladu s jeho vnitrostátním právem a postupy, jímž se osobě, která představuje nebezpečí pro zájmy chráněné osoby, ukládá jedna nebo více z povinností nebo zákazů uvedených v článku 5 s cílem ochránit chráněnou osobu před trestným činem, který může ohrozit její život, tělesnou nebo duševní integritu, důstojnost, osobní svobodu nebo sexuální integritu;
	3)	„chráněnou osobou“ fyzická osoba, která je předmětem ochrany vyplývající z ochranného opatření přijatého vydávajícím státem;
	4)	„osobou, která představuje nebezpečí“, fyzická osoba, jíž byla uložena jedna nebo více z povinností nebo zákazů uvedených v článku 5;

5) „vydávajícím státem“ členský stát, v němž bylo ▌přijato ochranné opatření, na jehož podkladě byl vydán evropský ochranný příkaz;

6) „vykonávajícím státem“ členský stát, kterému byl evropský ochranný příkaz předán za účelem jeho uznání;

7) „státem dohledu“ členský stát, jemuž byl postoupen rozsudek ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí 2008/947/SVV nebo rozhodnutí o opatření dohledu ve smyslu článku 4 rámcového rozhodnutí 2009/829/SVV.

▌

Článek 3

Určení příslušných orgánů

1. Každý členský stát uvědomí Komisi, který justiční či rovnocenný orgán nebo orgány jsou podle jeho vnitrostátního práva příslušné vydávat a uznávat evropský ochranný příkaz v souladu s touto směrnicí, je-li daný členský stát vydávajícím nebo vykonávajícím státem.

▌

2. Komise zpřístupní obdržené informace všem členským státům. Členské státy informují Komisi o veškerých změnách informací uvedených v odstavci 1.

Článek 4

Účast ústředního orgánu

1. Každý členský stát může určit ústřední orgán nebo více ústředních orgánů, dovoluje-li to jeho právní systém, které budou příslušným orgánům nápomocny.

2. Členský stát může, je-li to nezbytné kvůli organizaci jeho vnitřního soudního systému, přenést na svůj ústřední orgán nebo orgány odpovědnost za administrativní doručení a převzetí evropského ochranného příkazu a za veškerý další související úřední písemný styk. V důsledku toho lze veškerou komunikaci, konzultace, výměny informací, dotazy a oznámení mezi příslušnými orgány řešit případně za pomoci určeného ústředního orgánu nebo ústředních orgánů dotčeného členského státu.

3. Členský stát, který hodlá využít možností uvedených v tomto článku, sdělí Komisi informace o určeném ústředním orgánu nebo ústředních orgánech. Tyto údaje jsou závazné pro všechny orgány vydávajícího členského státu.

Článek 5

Podmínky existence ochranného opatření podle vnitrostátního práva

Evropský ochranný příkaz lze vydat pouze tehdy, pokud bylo ve vydávajícím státě již přijato ochranné opatření ukládající osobě, která představuje nebezpečí, jednu nebo více z těchto povinností nebo zákazů:
	a)	povinnost zdržet se návštěv určitých lokalit, míst nebo vymezených oblastí, kde má chráněná osoba bydliště nebo které navštěvuje;
	b)	zákaz nebo úpravu kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky; nebo
	c)	zákaz nebo úpravu týkající se přiblížení se chráněné osobě více než na předepsanou vzdálenost.

Článek 6

Vydání evropského ochranného příkazu

1. Evropský ochranný příkaz může být vydán, pokud se chráněná osoba rozhodne pobývat, nebo již pobývá, v jiném členském státě, nebo pokud se chráněná osoba rozhodne se zdržovat, nebo se již zdržuje v jiném členském státě. Při rozhodování o vydání evropského ochranného příkazu zohlední příslušný orgán ve vydávajícím státě mimo jiné délku jednoho či několika období, po která chráněná osoba zamýšlí se zdržovat ve vydávajícím státě, a závažnost potřeby ochrany.

2. Příslušný orgán vydávajícího státu může vydat evropský ochranný příkaz pouze na žádost chráněné osoby a po ověření, že ochranné opatření splňuje všechny požadavky stanovené v článku 5.

3. Chráněná osoba ▌může podat žádost o vydání evropského ochranného příkazu buď příslušnému orgánu vydávajícího státu, nebo příslušnému orgánu vykonávajícího státu. Jestliže se žádost podává ve vykonávajícím státě, předá tamní příslušný orgán tuto žádost co nejdříve příslušnému orgánu vydávajícího státu ▌.

4. Před vydáním evropského ochranného příkazu má osoba, která představuje nebezpečí, právo na slyšení a právo napadnout ochranné opatření, pokud jí tato práva nebyla udělena během řízení, jehož výsledkem bylo přijetí ochranného opatření.

5. Pokud příslušný orgán ▌přijme ochranné opatření obsahující jednu nebo více z povinností nebo zákazů uvedených v článku 5, uvědomí jakýmkoli vhodným způsobem v souladu s postupy podle svých vnitrostátních právních předpisů chráněnou osobu o možnosti požádat o evropský ochranný příkaz, pokud se tato osoba rozhodne přestěhovat do jiného členského státu, a o základních podmínkách pro podání takové žádosti. Tento orgán chráněné osobě poradí, aby žádost podala ještě předtím, než opustí území vydávajícího státu.

6. Má-li chráněná osoba opatrovníka nebo zákonného zástupce, může tento podat žádost uvedenou v odstavcích 2 a 3 jménem chráněné osoby.

7. Je-li žádost o vydání evropského ochranného příkazu zamítnuta, příslušný orgán vydávajícího státu informuje chráněnou osobu o případných opravných prostředcích, které proti tomuto rozhodnutí existují podle jeho vnitrostátního práva.

Článek 7

Forma a obsah evropského ochranného příkazu

Evropský ochranný příkaz se vydává v souladu s formulářem uvedeným v příloze I této směrnice. Musí obsahovat zejména tyto informace:
	a)	totožnost a státní příslušnost chráněné osoby, jakož i totožnost a státní příslušnost opatrovníka nebo zákonného zástupce této osoby, je-li chráněná osoba nezletilá nebo nemá-li způsobilost k právním úkonům;
	b)	datum, od kterého chráněná osoba zamýšlí pobývat nebo se zdržovat ve vykonávajícím státě, a období, po které/která se v tomto státě zamýšlí zdržovat/zdržuje, jsou-li známy;
	c)	jméno, adresu, číslo telefonu a faxu a adresa elektronické pošty příslušného orgánu vydávajícího státu;
	d)	určení (např. prostřednictvím čísla a data) právního aktu obsahujícího ochranné opatření, na jehož podkladě byl přijat evropský ochranný příkaz;
	e)	souhrn skutečností a okolností, které vedly k uložení ochranného opatření ve vydávajícím státě;
	f)	povinnosti nebo zákazy uložené v ochranném opatření, které je základem pro evropský ochranný příkaz, osobě, která představuje nebezpečí, jejich délka a ▌označení trestu či sankce, existuje-li, jež lze uložit v případě porušení ochranného opatření;
	g)	použití technického zařízení, existuje-li, které bylo poskytnuto chráněné osobě nebo osobě, která představuje nebezpečí, jakožto prostředek k posílení ochranného opatření;
	h)	totožnost a státní příslušnost osoby, která představuje nebezpečí, a její kontaktní údaje;
	i)	skutečnost, zda byla chráněné osobě nebo osobě, která představuje nebezpečí, poskytnuta bezplatná právní pomoc ve vydávajícím státě, pokud je tato skutečnost známa příslušnému orgánu vydávajícího státu bez dalšího zjišťování;
	j)	v případě potřeby další okolnosti, které by mohly mít vliv na posouzení nebezpečí, jemuž je chráněná osoba vystavena;
	k)	výslovné uvedení případné skutečnosti, že rozsudek ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV nebo rozhodnutí o opatřeních dohledu ve smyslu článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV již byl postoupen ▌státu dohledu, a určení orgánu uvedeného státu příslušného pro výkon tohoto rozsudku nebo rozhodnutí.

Článek 8

Postup předávání

1. Předává-li příslušný orgán vydávajícího státu příslušnému orgánu vykonávajícího státu evropský ochranný příkaz, učiní tak jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu, aby se mohl příslušný orgán vykonávajícího členského státu přesvědčit o jeho pravosti. Veškerý úřední styk rovněž probíhá přímo mezi těmito příslušnými orgány.

2. Není-li příslušnému orgánu ve vykonávajícím nebo vydávajícím státě znám příslušný orgán ve druhém státě, provede tento orgán za účelem získání nezbytných informací všechna příslušná šetření, a to i prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě podle rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti(8), národního člena Eurojustu nebo národního koordinačního systému Eurojustu ve svém státě.

3. Není-li orgán vykonávajícího státu, který obdrží evropský ochranný příkaz, příslušný k jeho uznání, postoupí jej z úřední povinnosti příslušnému orgánu a neprodleně o tom uvědomí příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu.

Článek 9

Opatření ve vykonávajícím státě

1. Příslušný orgán vykonávajícího státu ihned po obdržení evropského ochranného příkazu předaného v souladu s článkem 8 tento příkaz uzná a přijme rozhodnutí o přijetí jakéhokoli opatření, které by bylo podle jeho vnitrostátního práva v obdobném případě možné, aby zajistil ochranu chráněné osoby, pokud se nerozhodne uplatnit některý z důvodů pro odmítnutí uznání uvedených v článku 10.

2. Opatření přijaté příslušným orgánem vykonávajícího státu podle odstavce 1 a jakékoli jiné opatření přijaté na základě následného rozhodnutí uvedeného v článku 11 musí v co největší míře odpovídat ochrannému opatření nařízenému ve vydávajícím státě.

3. Příslušný orgán vykonávajícího státu uvědomí osobu, která představuje nebezpečí, příslušný orgán vydávajícího státu a chráněnou osobu o jakýchkoli opatřeních přijatých podle odstavce 1 a také o možných právních důsledcích porušení takového opatření vyplývajících z vnitrostátního práva a podle čl. 11 odst. 2. Adresa nebo jiné kontaktní údaje týkající se chráněné osoby nesmějí být prozrazeny osobě, která představuje nebezpečí, pokud to není nutné v zájmu vykonání opatření uskutečněného podle odstavce 1.

4. Pokud se příslušný orgán vykonávajícího státu domnívá, že informace předané spolu s evropským ochranným příkazem podle článku 7 jsou neúplné, neprodleně o tom uvědomí vydávající orgán jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu a stanoví příslušnému orgánu vydávajícího státu přiměřenou lhůtu k poskytnutí chybějících informací.

Článek 10

Důvody pro odmítnutí uznání evropského ochranného příkazu

▌

1. Příslušný orgán vykonávajícího státu může odmítnout uznat evropský ochranný příkaz za těchto okolností:

	a)	evropský ochranný příkaz není úplný nebo nebyl doplněn ve lhůtě stanovené příslušným orgánem vykonávajícího státu;
	b)	nebyly dodrženy požadavky stanovené v článku 5;
	c)	ochranné opatření se vztahuje na čin, který není trestným činem podle práva vykonávajícího státu;
		d) ochrana vyplývá z výkonu trestu nebo opatření, na nějž se podle práva vykonávajícího státu vztahuje amnestie, a týká se činu nebo jednání spadajícího podle tohoto práva do jeho pravomoci;
	e)	podle práva vykonávajícího státu se osobě, která představuje nebezpečí, přiznává imunita, která znemožňuje přijmout ▌opatření na základě evropského ochranného příkazu;
	f)	trestní stíhání osoby, která představuje nebezpečí z důvodu činu nebo jednání, v souvislosti s nímž bylo přijato ochranné opatření, je podle práva vykonávajícího státu promlčeno, pokud daný čin nebo jednání spadá podle vnitrostátního práva tohoto státu do jeho pravomoci;
	g)	uznání evropského ochranného příkazu by porušilo zásadu ne bis in idem;
	h)	podle práva vykonávajícího státu nemůže být osoba, která představuje nebezpečí, z důvodu svého věku trestně odpovědná za čin nebo jednání, pro něž bylo přijato ochranné opatření;
	i)	ochranné opatření se týká trestného činu, který je podle práva vykonávajícího státu považován za trestný čin, který byl zcela nebo z podstatné zčásti spáchán na jeho území.

2. Pokud příslušný orgán vykonávajícího státu na základě jednoho z výše uvedených důvodů odmítne uznat evropský ochranný příkaz,

	a)	uvědomí neprodleně o tomto odmítnutí a souvisejících důvodech vydávající stát a chráněnou osobu;
	b)	v případě potřeby uvědomí chráněnou osobu o možnosti požádat o přijetí ochranného opatření podle jeho vnitrostátního práva;
	c)	popřípadě informuje chráněnou osobu o opravných prostředcích, které proti tomuto rozhodnutí existují podle jeho vnitrostátního práva.

Článek 11

Rozhodné právo a příslušnost ve vykonávajícím státě

1. Vykonávající stát je příslušný přijímat a vykonávat opatření v tomto státě po uznání evropského ochranného příkazu. Při přijímání a výkonu rozhodnutí podle čl. 9 odst. 1 se uplatňuje právo vykonávajícího státu, včetně pravidel týkajících se opravných prostředků proti rozhodnutím přijatým ve vykonávajícím státě v souvislosti s evropským ochranným příkazem.

2. V případě porušení jednoho nebo více opatření, která vykonávající stát přijal po uznání evropského ochranného příkazu, má příslušný orgán vykonávajícího státu na základě odstavce 1 pravomoc:

	a)	uložit trestní sankce a přijmout jakékoli jiné opatření v důsledku porušení daného opatření, pokud toto porušení představuje podle právních předpisů vykonávajícího státu trestný čin;
	b)	přijmout v souvislosti s porušením opatření rozhodnutí jiné než trestní povahy;
	c)	přijmout jakékoli naléhavé a předběžné opatření s cílem ukončit porušování, případně v očekávání následného rozhodnutí ze strany vydávajícího státu.

3. Pokud na vnitrostátní úrovni neexistuje žádné opatření, které by mohlo být v podobném případě přijato ve vykonávajícím státě, podá příslušný orgán vykonávajícího státu příslušnému orgánu vydávajícího státu zprávu o jakémkoli porušení ochranného opatření uvedeného v evropském ochranném příkazu, které je mu známo.

Článek 12

Oznámení v případě porušení

Příslušný orgán vykonávajícího státu oznámí příslušnému orgánu vydávajícího státu nebo státu dohledu jakékoli porušení opatření přijatých na základě evropského ochranného příkazu. Pro hlášení se použije jednotný formulář obsažený v příloze II.

Článek 13

Příslušnost ve vydávajícím státě

1. Příslušný orgán ve vydávajícím státě má výlučnou příslušnost k přijímání rozhodnutí týkajících se:

	a)	obnovení, přezkumu, změny, odvolání a zrušení ochranného opatření a následně i evropského ochranného příkazu,
	b)	uložení opatření spojeného s odnětím svobody v důsledku odvolání ochranného opatření za předpokladu, že se ochranné opatření uplatňovalo na základě rozsudku ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV nebo na základě rozhodnutí o opatřeních dohledu ve smyslu článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV.
	▌

2. Na rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 se použije právo vydávajícího státu.

3. Pokud již rozsudek ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí 2008/947/SVV nebo rozhodnutí o opatřeních dohledu ve smyslu článku 4 rámcového rozhodnutí 2009/829/SVV již byl postoupen jinému členskému státu, nebo je-li takový rozsudek či rozhodnutí jinému členskému státu postoupen po vydání evropského ochranného příkazu, přijímají se následná rozhodnutí v souladu s příslušnými ustanoveními uvedených rámcových rozhodnutí.

4. Příslušný orgán vydávajícího členského státu neprodleně informuje příslušný orgán vykonávajícího členského státu o jakémkoli rozhodnutí přijatém v souladu s odstavcem 1.

5. Pokud příslušný orgán vydávajícího státu odvolá či zruší evropský ochranný příkaz v souladu s odst. 1 písm. a), ukončí příslušný orgán vykonávajícího státu opatření přijatá v souladu s čl. 9 odst. 1, jakmile je o této skutečnosti příslušným orgánem vydávajícího státu náležitě informován.

6. Pokud příslušný orgán vydávajícího státu pozměnil evropský ochranný příkaz v souladu s odst. 1 písm. a), příslušný orgán vykonávajícího státu případně:

	a)	v souladu s článkem 9 upraví opatření přijatá na základě evropského ochranného příkazu; nebo
	b)	odmítne vykonat pozměněné opatření nebo zákaz, pokud nespadá mezi druhy opatření nebo zákazů uvedené v článku 5 nebo pokud jsou informace předávané spolu s evropským ochranným příkazem podle článku 7 neúplné a nebyly doplněny ve lhůtě stanovené příslušným orgánem vykonávajícího státu v souladu s čl. 9 odst. 4.

Článek 14

Důvody pro přerušení opatření přijatých na základě evropského ochranného příkazu

1. Příslušný orgán vykonávajícího státu může ukončit opatření přijatá při výkonu evropského ochranného příkazu:

	a)	existují-li jednoznačné informace o tom, že chráněná osoba nemá bydliště ani místo pobytu na území vykonávajícího státu, že se na jeho území nezdržuje nebo že toto území definitivně opustila;
	b)	pokud v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího státu uplynula maximální délka trvání opatření přijatých při výkonu evropského ochranného příkazu;
	c)	v případě uvedeném v čl. 13 odst. 6 písm. b);
	d)	je-li rozsudek podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV nebo rozhodnutí o ochranných opatřeních podle článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV předán vykonávajícímu státu po uznání evropského ochranného příkazu.

2. Příslušný orgán vykonávajícího státu o tomto rozhodnutí neprodleně informuje příslušný orgán vydávajícího státu a pokud možno i chráněnou osobu.

3. Příslušný orgán vykonávajícího státu může před zánikem opatření podle odstavce 1 písm. b) požádat příslušný orgán vydávajícího státu, aby poskytl informace o tom, zda je vzhledem k okolnostem daného případu stále nezbytná ochrana stanovená v evropském ochranném příkazu. Příslušný orgán vydávajícího státu na tuto žádost neprodleně odpoví.

Článek 15

Priorita při uznávání evropského ochranného příkazu

Uznání evropského ochranného příkazu má stejnou prioritu, jakou by mělo poskytnutí ochrany v podobném případě na základě vnitrostátního práva, a to s ohledem na bližší okolnosti případu, včetně jeho naléhavosti, předpokládané datum příjezdu chráněné osoby na území vykonávajícího státu a popřípadě s ohledem na míru ohrožení chráněné osoby.

▌

Článek 16

Konzultace mezi příslušnými orgány

Příslušné orgány vydávajícího a vykonávajícího státu se mohou navzájem konzultovat, aby usnadnily plynulé a účinné uplatňování této směrnice.

Článek 17

Jazyky

1. Evropský ochranný příkaz musí být příslušným orgánem vydávajícího státu přeložen do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu.

2. Příslušný orgán vykonávajícího státu přeloží do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vydávajícího státu formulář uvedený v článku 12.

3. Každý členský stát může v okamžiku přijetí této směrnice nebo později uvést v prohlášení, které bude uloženo u Komise, že přijme překlad do jednoho nebo více dalších úředních jazyků orgánů Unie.

Článek 18

Náklady

Náklady vyplývající z uplatňování této směrnice, s výjimkou nákladů vzniklých výlučně na území vydávajícího státu, nese v souladu se svým vnitrostátním právem vykonávající stát.

Článek 19

Vztah k jiným dohodám a ujednáním

1. Členské státy mohou nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání platné v okamžiku vstupu této směrnice v platnost, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit cíle této směrnice a pokud pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy pro přijímání ochranných opatření.

2. Členské státy mohou uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání po vstupu v platnost této směrnice, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit cíle této směrnice a pokud pomáhají zjednodušit nebo usnadnit postupy pro přijímání ochranných opatření.

3. Do …*(9) oznámí členské státy Komisi stávající dohody a ujednání uvedené v odstavci 1, které si přejí nadále uplatňovat. Členské státy ▌Komisi rovněž oznámí všechny nové dohody nebo ujednání podle odstavce 2 do tří měsíců od jejich podpisu.

Článek 20

Vztah k jiným nástrojům

1. Touto směrnicí není dotčeno používání nařízení Rady (ES) č. 44/2001, nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, Haagské úmluvy z roku 1996 o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí, ani Haagské úmluvy z roku 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.

2. Touto směrnicí není dotčeno používání rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV a rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV.

Článek 21

Provádění

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ▌touto směrnicí do …*(10). . Neprodleně o tom uvědomí Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí ▌Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 22

Shromažďování údajů

Členské státy v zájmu snazšího hodnocení uplatňování této směrnice předávají Komisi údaje týkající se uplatňování vnitrostátních postupů ve věci evropského ochranného příkazu, a to alespoň počet žádostí o vydání evropského ochranného příkazu a počet vydaných nebo uznaných příkazů.

Článek 23

Přezkum

Do ….(11)* předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrhy.

Článek 24

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

EVROPSKÝ OCHRANNÝ PŘÍKAZ

uvedený v článku 7

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/.../EU ZE DNE ... O EVROPSKÉM OCHRANNÉM PŘÍKAZU(12)

K informacím obsaženým v tomto formuláři je třeba přistupovat jako k důvěrným.

Vydávající stát:

Vykonávající stát:

a) Údaje o chráněné osobě:

Příjmení:

Jméno (jména):

Případné rodné nebo dřívější příjmení:

Pohlaví:

Státní příslušnost:

Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení (je-li k dispozici):

Datum narození:

Místo narození:

Adresy / místa pobytu:

– ve vydávajícím státě:

– ve vykonávajícím státě:

– jinde:

Jazyk nebo jazyky, kterým dotyčná osoba rozumí (jsou-li známy):

Byla chráněné osobě poskytnuta bezplatná právní pomoc ve vydávajícím státě (je-li tato informace známa bez dalšího zjišťování) ?

? Ano

? Ne

? Není známo

Je-li chráněná osoba nezletilá nebo nemá-li způsobilost k právním úkonům, údaje o jejím opatrovníku nebo zákonném zástupci.

Příjmení:

Jméno (jména):

Případné rodné nebo dřívější příjmení:

Pohlaví:

Státní příslušnost:

Úřední adresa:

b) Chráněná osoba se rozhodla pobývat nebo již pobývá ve vykonávajícím členském státě, nebo se rozhodla zdržovat se nebo se již zdržuje ve vykonávajícím členském státě.

Datum, od kterého má chráněná osoba v úmyslu pobývat nebo se zdržovat se ve vykonávajícím státě (je-li známo):

Období, po které/která se v tomto státě hodlá zdržovat/zdržuje (je-li známo):

c) Byla chráněné osobě nebo osobě, která představuje nebezpečí, poskytnuta technická zařízení pro výkon ochranného opatření?

? Ano; uveďte prosím krátký souhrn použitých nástrojů:

? Ne

d) Příslušný orgán, jenž vydal evropský ochranný příkaz:

Úřední název:

Úplná adresa:

Tel. č.: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Č. faxu: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Údaje o kontaktní osobě (kontaktních osobách):

Příjmení:

Jméno (jména):

Zastávané místo (titul/funkce):

Tel. č.: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Č. faxu: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

E-mail (je-li k dispozici):

Jazyky, v nichž je možné komunikovat:

e) Určení ochranného opatření, na jehož podkladě byl vydán evropský ochranný příkaz:

Ochranné opatření bylo vydáno dne (datum: dd-mm-rrrr):

Ochranné opatření je vykonatelné dne (datum: dd-mm-rrrr):

Spisová značka ochranného opatření (je-li k dispozici):

Orgán, který přijal ochranné opatření:

f) Shrnutí skutkového stavu a popis okolností, včetně případné klasifikace příslušného protiprávního jednání, jež vedly k uložení ochranného opatření uvedeného v písmeni e):

g) Údaje o povinnostech nebo zákazech uložených ochranným opatřením osobě, která představuje nebezpečí:

Povaha povinnosti: (můžete zaškrtnout více políček)

? povinnost zdržet se návštěv určitých lokalit, míst nebo vymezených oblastí, kde má chráněná osoba bydliště nebo které navštěvuje;

– jestliže jste zaškrtli toto políčko, uveďte prosím přesně, do kterých lokalit, míst nebo vymezených oblastí je osobě, která představuje nebezpečí, zakázán vstup:

? zákaz nebo úpravu kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky;

– jestliže jste zaškrtli toto políčko, uveďte prosím všechny příslušné podrobnosti:

? zákaz nebo úpravu týkající se přiblížení se chráněné osobě více než na předepsanou vzdálenost;

– jestliže jste zaškrtli toto políčko, uveďte prosím přesně vzdálenost, již musí osoba, která představuje nebezpečí, vůči chráněné osobě dodržovat:

Uveďte prosím dobu, po kterou jsou osobě, která představuje nebezpečí, výše uvedené povinnosti uloženy:

Údaj o případném trestu nebo sankci v případě porušení tohoto zákazu:

h) Údaje o osobě, která představuje nebezpečí a jíž byly uloženy povinnosti nebo zákazy uvedené v písmeni g):

Příjmení:

Jméno (jména):

Případné rodné nebo dřívější příjmení:

Případné pseudonymy:

Pohlaví:

Státní příslušnost:

Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení (je-li k dispozici):

Datum narození:

Místo narození:

Adresy / místa pobytu:

– ve vydávajícím státě:

– ve vykonávajícím státě:

– jinde:

Jazyk nebo jazyky, kterým dotyčná osoba rozumí (jsou-li známy):

Uveďte prosím tyto údaje, jsou-li k dispozici:

– Druh a číslo dokladu (dokladů) totožnosti osoby (průkaz totožnosti, cestovní pas):

Byla osobě, která představuje nebezpečí, poskytnuta bezplatná právní pomoc ve vydávajícím státě (je-li tato informace známa bez dalšího zjišťování) ?

? Ano

? Ne

? Není známo

i) Jiné okolnosti, jež by mohly mít vliv na posouzení nebezpečí, které by mohlo chráněné osobě hrozit (nepovinné údaje):

j) Další užitečné informace (např., jsou-li k dispozici a jsou-li zapotřebí, informace o jiných státech, v nichž byla v minulosti přijata ochranná opatření v souvislosti s toutéž chráněnou osobou):

k) Zaškrtněte prosím příslušné políčko a doplňte:

? rozsudek ve smyslu článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/947/SVV již byl postoupen jinému členskému státu

– jestliže jste zaškrtli toto políčko, uveďte prosím kontaktní údaje příslušného orgánu, jemuž byl rozsudek předán:

? rozhodnutí o opatřeních dohledu ve smyslu článku 4 rámcového rozhodnutí Rady 2009/829/SVV již bylo postoupeno jinému členskému státu

– jestliže jste zaškrtli toto políčko, uveďte prosím kontaktní údaje příslušného orgánu, jemuž bylo rozhodnutí o opatření dohledu předáno:

Podpis orgánu vydávajícího evropský ochranný příkaz nebo jeho zástupce, kterým se potvrzuje správnost obsahu příkazu:

Jméno:

Zastávané místo (titul/funkce):

Datum:

Spisová značka (je-li k dispozici):

(Popřípadě) Úřední razítko:

PŘÍLOHA II

FORMULÁŘ

uvedený v článku 12

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/.../EU ZE DNE ... O EVROPSKÉM OCHRANNÉM PŘÍKAZU(13)

HLÁŠENÍ O PORUŠENÍ OCHRANNÉHO OPATŘENÍ, NA JEHOŽ PODKLADĚ BYL VYDÁN EVROPSKÝ OCHRANNÝ PŘÍKAZ A KTERÉ JE V NĚM POPSÁNO

K informacím obsaženým v tomto formuláři je třeba přistupovat jako k důvěrným.

a) Údaje o totožnosti osoby, která představuje nebezpečí

Příjmení:

Jméno (jména):

Případné rodné nebo dřívější příjmení:

Případné pseudonymy:

Pohlaví:

Státní příslušnost:

Identifikační číslo nebo číslo sociálního zabezpečení (je-li k dispozici):

Datum narození:

Místo narození:

Adresa:

Jazyk nebo jazyky, kterým dotyčná osoba rozumí (jsou-li známy):

b) Údaje o totožnosti chráněné osoby:

Příjmení:

Jméno (jména):

Případné rodné nebo dřívější příjmení:

Pohlaví:

Státní příslušnost:

Datum narození:

Místo narození:

Adresa:

Jazyk nebo jazyky, kterým dotyčná osoba rozumí (jsou-li známy):

c) Údaje o evropském ochranném příkazu:

Příkaz byl vydán dne:

Spisová značka (je-li k dispozici):

Orgán, který vydal příkaz:

Úřední název:

Adresa:

d) Údaje o orgánu příslušném pro výkon případného ochranného opatření, jež bylo přijato ve vykonávajícím státě v souladu s evropským ochranným příkazem:

Úřední název orgánu:

Jméno kontaktní osoby:

Zastávané místo (titul/funkce):

Adresa:

Tel. č.: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Č. faxu: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

E-mail:

Jazyky, v nichž je možné komunikovat:

e) Porušení povinností uložených příslušnými orgány vykonávajícího členského státu po uznání evropského ochranného příkazu nebo další zjištění, která by mohla vést k přijetí jakéhokoli následného rozhodnutí:

Porušení se týká této povinnosti (můžete zaškrtnout více políček):

? povinnost zdržet se návštěv určitých lokalit, míst nebo vymezených oblastí, kde má chráněná osoba bydliště nebo které navštěvuje;

? zákaz nebo úpravu kontaktů, v jakékoli formě, s chráněnou osobou, včetně kontaktů prostřednictvím telefonu, elektronické či běžné pošty, faxem či jakýmikoli jinými prostředky;

? zákaz nebo úpravu týkající se přiblížení se chráněné osobě více než na předepsanou vzdálenost;

? jakékoli jiné opatření, které odpovídá ochrannému opatření na základě evropského ochranného příkazu a které přijaly příslušné orgány vykonávajícího státu po uznání evropského ochranného příkazu

Popis porušení povinnosti (místo, čas a bližší okolnosti):

V souladu s čl. 11 odst. 2:

– opatření přijatá ve vykonávajícím členském státě v důsledku porušení povinnosti:

– možný právní důsledek porušení povinnosti ve vykonávajícím státě:

Další zjištění, která by mohla vést k přijetí jakéhokoliv následného rozhodnutí

Popis zjištění:

f) Kontaktní údaje o osobě, na kterou je možné se obrátit v případě potřeby dalších informací o porušení opatření dohledu:

Příjmení:

Jméno (jména):

Adresa:

Tel. č.: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Č. faxu: (číslo země) (národní směrové číslo) (číslo)

Elektronická adresa:

Jazyky, v nichž je možné komunikovat:

Podpis orgánu vydávajícího formulář nebo jeho zástupce, kterým se potvrzuje správnost obsahu formuláře:

Jméno:

Zastávané místo (titul/funkce):

Datum:

(Popřípadě) Úřední razítko:

(1)	Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010.
(2)	Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 102.
(3)	Úř. věst. L 294, 11.11.2009, s. 20.
(4)	Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1.
(5)	Úř. věst. L 338, 23.12.2003, s. 1.
(6)	Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 39.
(7)	Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(8)	Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 130.
(9)	* Tři měsíce ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(10)	* Tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(11)	** Čtyři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(12)	* Úř. věst.: vložte prosím číslo této směrnice.
(13)	* Úř. věst.: vložte prosím číslo této směrnice.

Obchodování s lidmi ***I

283k

42k

		Usnesení
		Text

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se zrušuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV (KOM(2010)0095 – C7-0087/2010 – 2010/0065(COD))

P7_TA(2010)0471

A7-0348/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0095),

– s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 2 a čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0087/2010),

– s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu,

– s ohledem na článek 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na příspěvky, které vnitrostátní parlamenty zaslaly k tomuto návrhu legislativního aktu,

– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21.října.2010,

– po konzultaci s Výborem regionů,

– s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 25. listopadu 2010 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

– s ohledem na články 55 a 37 jednacího řádu,

– s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 51 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0348/2010),

1. přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3. pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. prosince 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí 2002/629/SVV

P7_TC1-COD(2010)0065

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice 2011/36/EU.)

Dohoda mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob ***

196k

32k

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (15507/2010 – C7-0392/2010 – 2010/0108(NLE))

P7_TA(2010)0472

A7-0346/2010

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

– s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15507/2010),

– s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a Gruzií o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (14654/2010),

– s ohledem na žádost o udělení souhlasu předloženou Radou na základě čl. 79 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C7-0392/2010),

– s ohledem na článek 81 a čl. 90 odst. 8 jednacího řádu,

– s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A7-0346/2010),

1. uděluje svůj souhlas s uzavřením dohody;

2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Gruzie.

Územní, sociální a hospodářská soudržnost

330k

95k

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2010 o dosažení skutečné územní, sociální a hospodářské soudržnosti v EU – nezbytné podmínky konkurenceschopnosti na světové úrovni? (2009/2233(INI))

P7_TA(2010)0473

A7-0309/2010

Evropský parlament,

– s ohledem na Lisabonskou smlouvu, která pozměňuje Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství , a zejména na její hlavy I a XVIII,

– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. března 2010,

– s ohledem na sdělení Komise Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu – Příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2006)0567),

– s ohledem na výroční zprávu OECD za rok 2009,

– s ohledem na dokument „Úspěšná partnerství: průvodce“ Fóra OECD LEED pro partnerství a místní veřejnou správu, 2006,

– s ohledem na Zprávu o globální konkurenceschopnosti 2009–2010 ze zasedání Světového hospodářského fóra, které se konalo v Ženevě ve Švýcarsku v roce 2009,

– s ohledem na nezávislou zprávu „Program pro reformovanou politiku soudržnosti – místní přístup k naplnění výzev a očekávání Evropské unie“, kterou v dubnu 2009 na žádost komisařky pro regionální politiku Danuty Hübnerové vypracoval Fabrizio Barca,

– s ohledem na politický dokument Rady evropských obcí a regionů s názvem „Budoucnost politiky soudržnosti EU“, Brusel, prosinec 2009,

– s ohledem na usnesení Shromáždění evropských regionů o regionální politice po roce 2013 přijaté dne 8. listopadu 2007 jeho valným shromážděním v italském Udine,

– s ohledem na sdělení Komise Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o výsledcích jednání ohledně strategií a programů politiky soudržnosti na programové období 2007–2013 (KOM(2008)0301),

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 k provádění nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013: výsledky jednání ohledně vnitrostátních strategií a operačních programů politiky soudržnosti(1),

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o osvědčených postupech v oblasti regionální politiky a překážkách při využívání strukturálních fondů(2),

– s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2008 o řízení a partnerství na vnitrostátní a regionální úrovni a o základně pro projekty v oblasti regionální politiky(3),

– s ohledem na své usnesení ze dne 24. března 2009 o zelené knize o územní soudržnosti a stavu jednání o budoucí reformě politiky soudržnosti(4),

– s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU 2020(5),

– s ohledem na čtvrtou zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti (KOM(2007)0273),

– s ohledem na 20. výroční zprávu Komise o čerpání strukturálních fondů (v roce 2008) (KOM(2009)0617),

– s ohledem na sdělení Komise Parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Mobilizace soukromých a veřejných investic pro obnovu a dlouhodobou strukturální změnu: rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru“ (KOM(2009)0615),

– s ohledem na bod 37 svého usnesení ze dne 14. února 2006 o reformě státní podpory v letech 2005–2009(6),

– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A7-0309/2010),

A. vzhledem k tomu, že podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti a solidarity mezi členskými státy je podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii jedním z cílů Evropské unie,

B. vzhledem k tomu, že Unie může být konkurenceschopná na světové úrovni jen za předpokladu, že pomocí vnitřních politik, které uvedou do praxe udržitelné nízkouhlíkové hospodářství chránící biologickou rozmanitost, posílí svou schopnost reagovat na globální problémy, přičemž období recese ukázala, že méně rozvinuté regiony mají menší schopnost obnovy,

C. vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost a soudržnost se navzájem nevylučují, ale že se některé jejich prvky naopak doplňují,

D. vzhledem k tomu, že navzdory významnému pokroku při sbližování v rámci Unie lze vysledovat tendenci k prohlubování územních rozdílů mezi regiony EU, např. pokud jde o přístupnost zejména strukturálně znevýhodněných regionů, ale i v rámci regionů a územních celků EU, což by mohlo vést k územní segregaci, prohloubit rozdíly v úrovni prosperity mezi regiony EU a oslabit konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku,

E. vzhledem k tomu, že organizace OECD ve své výroční zprávě za rok 2009 doporučila, aby se dlouhodobý růst více soustředil na význam daňové oblasti, investic do infrastruktury, vzdělávání a pracovní síly a dále na regulaci výrobních trhů, a zdůraznila se tedy jejich úloha,

F. vzhledem k tomu, že Světové hospodářské fórum ve své Zprávě o globální konkurenceschopnosti z roku 2009 i v jiných zprávách upozornilo na rozhodující úlohu infrastruktury jako druhého z dvanácti pilířů, podle nichž je posuzována globální konkurenceschopnost, a upřesnilo, že kvalitní infrastruktura je klíčem ke zmírnění dopadu vzdáleností, dokáže přilákat zahraniční investory a zajišťuje možnost hospodářského rozvoje,

G. vzhledem k tomu, že podmínkou dosažení konkurenceschopnosti je skutečně udržitelný hospodářský rozvoj v celé EU,

H. vzhledem k tomu, že nezávislá skupina odborníků jmenovaná po summitu v Hampton Court, které předsedal Esko Aho, ve své zprávě o výzkumu, vývoji a inovacích s názvem „Vytvoření Evropy inovací“ určuje klíčové oblasti – elektronické zdravotnictví, farmaceutické výrobky, dopravu a logistiku, životní prostředí, digitální obsah, energetiku a bezpečnost –, v nichž může v souvislosti s inovacemi fungovat tržní prostředí a v nichž může hrát významnou roli veřejná politika,

I. vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo cílů EU 2020, je nutné uznat, že existuje rozdílná úroveň rozvoje a různě omezené kapacity, a je nezbytné vytyčovat cíle, jež budou odpovídat skutečné situaci a potřebám zjištěným při konzultacích se všemi zúčastněnými stranami na jednotlivých úrovních správy,

J. vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v březnu 2010 uznala význam podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti – mimo jiné pomocí rozvoje infrastruktury – pro zajištění úspěchu strategie EU 2020 za okolností, kdy se tato nová strategie bude zabývat překážkami hospodářského rozvoje,

K. vzhledem k tomu, že se politika soudržnosti osvědčila jako účinný a flexibilní nástroj pro zvládání socioekonomických problémů vyplývajících z finanční krize,

L. vzhledem k tomu, že kromě dobré infrastruktury jsou základními předpoklady konkurenceschopnosti podpora výzkumu, inovací a technologického rozvoje a poskytování náležitě kvalitního vzdělávání obyvatelům v regionech,

M. vzhledem k tomu, že při omezování dopadů krize na veřejnost budou hrát zásadní roli regiony, a že je proto třeba se přihlásit k zásadě partnerství a vytvořit vhodné nástroje pro hodnocení ex-ante územního dopadu různých druhů politik, aby bylo možné řešit hlavní problémy, k nimž patří přizpůsobení se globalizaci, demografické změny a následné vylidňování regionů, změna klimatu, energetické otázky a ochrana biologické rozmanitosti, ale i nové problémy vzešlé z krize,

N. vzhledem k tomu, že na základě výsledků diskusí o strategiích a programech v oblasti politiky soudržnosti na programové období 2007–2013 se ukázalo, že se kvalita programů a zapojení zúčastněných subjektů na všech úrovních správy zlepšily, což je významným krokem vpřed na cestě k dosažení lisabonských cílů hospodářské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti,

O. vzhledem k tomu, že reforma politiky soudržnosti musí tuto politiku posílit prostřednictvím lepších vazeb a lepší koordinace a součinnosti evropských politik, aniž by některá politika byla podřízena jiné, a to na základě potřeb a cílů Unie v oblasti udržitelného rozvoje,

P. vzhledem tomu, že zapojení místních a regionálních subjektů do politiky soudržnosti se odráží v jejich místních a regionálních strategiích, jejichž cílem je dosáhnout pokroku v hospodářském rozvoji a sociálním začlenění,

Q. vzhledem k tomu, že hospodářskou konkurenceschopnost zaostávajících regionů podporuje rozvoj jejich kapacit, včetně rozvoje všech typů infrastruktury umožňující přístup ke vzdělání, výzkumu a inovacím,

R. vzhledem k tomu, že ačkoli některé prvky těchto nástrojů, jako je společný časový rámec a sladění s lisabonskou agendou, umožňují součinnost, zároveň přetrvávají rozdíly, jako jsou odlišné právní základy, tematické versus územní zaměření a sdílené versus centralizované řízení,

Politika soudržnosti jako nevyhnutelná podmínka globální konkurenceschopnosti

1. zdůrazňuje výsledky politiky soudržnosti EU a skutečnost, že její provádění je nezbytné pro úspěch strategie EU 2020, neboť jde o nástroj k odstranění rozdílů mezi regiony, posílení jejich konkurenceschopnosti, usnadnění zahájení strukturálních reforem a zvýšení schopnosti regionů přizpůsobovat se globálnímu hospodářskému klimatu;

2. oceňuje skutečnost, že v období 2007–2013 vydávají všechny členské státy významnou část svých celkových finančních prostředků na výzkum, vývoj, inovace a rozvoj znalostní ekonomiky, výsledkem čehož je celkem 246 vnitrostátních nebo regionálních operačních programů s přibližně 86 miliardami EUR vyčleněnými na výzkum a inovace, z nichž již bylo 50 miliard EUR vyčleněno na základní výzkum a rozvoj a na inovační činnosti; zdůrazňuje, že jelikož při zlepšování konkurenceschopnosti EU tváří v tvář globálním výzvám hrají výzkum a inovace zásadní roli, musí investice do těchto oblastí pokračovat a zároveň je nutné provádět pravidelné hodnocení pokroku, jež bude založeno na výsledcích; doporučuje proto, pokud jde o příští programové období, aby členské státy a Komise vyčlenily na výzkum a inovace dostatečné zdroje ze strukturálních fondů, zejména na udržitelné inovace, a aby posílily výzkumné kapacity; zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat a uplatňovat úspěšné modely znalostního trojúhelníku s cílem zajistit udržitelný rozvoj regionálních výzkumných a strategických rámců pro inovaci ve spolupráci s podniky, výzkumnými středisky, univerzitami a veřejnými orgány; zdůrazňuje potenciál regionálních inovativních uskupení využívajících ve vysoké míře znalostí pro mobilizaci regionální konkurenceschopnosti a požaduje lepší koordinaci strukturálních fondů a sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj;

3. zdůrazňuje, že větší koncentrací zdrojů politiky soudržnosti lze zajistit, aby tato politika významně přispěla k posílení konkurenceschopnosti, inovací a zaměstnanosti v EU;

4. zdůrazňuje klíčovou úlohu veřejného sektoru na všech úrovních správy i soukromého sektoru při provádění politiky soudržnosti, obnově důvěry a solidarity v období recese i po ní tím, že zaručí rovné podmínky přístupu k veřejným investicím, zvláště do infrastruktury, nových technologií a lidského kapitálu, a zajistí udržitelný rozvoj;

5. zdůrazňuje skutečnost, že hospodářská konkurenceschopnost regionů EU úzce souvisí s náležitou úrovní zaměstnanosti, vzdělanou a kvalifikovanou pracovní silou, sociálním zabezpečením a přístupem k veřejným službám; konstatuje v této souvislosti, že podpora sociální soudržnosti poskytovaná politikou soudržnosti nabývá na významu pro celkovou regionální konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku;

6. zastává názor, že se v souladu s duchem Smluv prokázalo, že klíčovou roli v procesu evropské integrace hraje taková politika soudržnosti, která se zaměřuje na snižování rozdílů v úrovni rozvoje a na přípravu regionů na to, aby se byly schopny vyrovnat s krátkodobými i dlouhodobými problémy (globalizací, demografickými změnami, vylidňováním venkovských oblastí, změnou klimatu a ochranou biologické rozmanitosti), tím, že přihlíží k jejich specifickým silným a slabým stránkám;

7. upozorňuje na to, že posílení součinnosti mezi politikami v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a politikou soudržnosti umožní lépe splnit cíle strategie EU 2020; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí hrát při naplňování strategie EU 2020 významnou úlohu, neboť povzbuzuje strukturální změny v celé Evropě a podporuje klíčové investiční priority na všech úrovních – místní, regionální, vnitrostátní a přeshraniční – a současně zajišťuje sociální, hospodářskou a územní soudržnost; poukazuje však na skutečnost, že navzdory tomu, že priority politiky soudržnosti by měly být sladěny s cíli strategie EU 2020, musí politika soudržnosti zůstat nezávislou politikou schopnou zohledňovat specifika jednotlivých regionů, podporovat slabší a nejchudší regiony, aby překonaly socioekonomické obtíže a přírodní znevýhodnění, a zmírňovat rozdíly mezi regiony; domnívá se, že zajištěním kontinuity stávajících hlavních směrů politiky soudržnosti se zaručí regionální rozměr výzkumu, vývoje a inovací a vytváření pracovních míst v inovativních odvětvích;

Územní soudržnost – úvaha o dopadu politik EU na místní úrovni

8. podporuje názory vyjádřené v zelené knize o územní soudržnosti v souvislosti s konkurenceschopností, jež „závisí i tom, zda jsou navazovány kontakty s jinými oblastmi s cílem zajistit, aby byly společné prostředky využívány koordinovaným a udržitelným způsobem“, aby mohl být uvolněn potenciál, který přirozeně vyplývá z územní různorodosti EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že základní podmínkou dalšího posílení konkurenceschopnosti je hladké a koordinované fungování dopravních služeb, dostatečný přístup k telekomunikacím a případné sdílení zdrojů v oblasti energetiky, zdravotní péče, výzkumu, vzdělávání, ochrany životního prostředí a infrastruktury; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy ohledně definice a konzistentního naplňování cíle územní soudržnosti;

9. zastává názor, že členské státy musí při vymezení a provádění politiky soudržnosti podporovat místní přístup; uznává, že úloha regionů se v jednotlivých členských státech liší v závislosti na jejich politické a správní struktuře; požaduje, aby bylo řádně uplatňováno posílené a rozšířené pojetí zásady subsidiarity, jak je definuje SFEU, a aby bylo vynaloženo úsilí o zlepšení oproti současnému programovému období spočívající v tom, že se v zájmu lepšího využití finančních prostředků podpoří zásada decentralizace až na úroveň místních samospráv; považuje v této souvislosti za kontraproduktivní, aby regiony spravovaly v průměru pouze 30,5 % celkového rozpočtu určeného na politiku soudržnosti a zbytek spravovaly centrální vlády; domnívá se proto, že je nutné v budoucnu zásadu partnerství výrazně posílit;

10. zastává názor, že problémy, jimž EU čelí v souvislosti s otvíráním hranic, dotvářením vnitřního trhu a globalizací, jsou zvláště patrné v příhraničních územích; zdůrazňuje, že soupeřící fiskální a sociální systémy, složitá správní opatření a migrační toky mezi regiony a státy mohou oslabit konkurenceschopnost těchto území; zdůrazňuje význam rozvoje nástrojů nezbytných pro přeshraniční spolupráci a víceúrovňovou správu a žádá Komisi, aby podporovala výměnu informací a osvědčených postupů;

11. konstatuje, že územní soudržnost má horizontální a víceodvětvový charakter, a je tedy nutné, aby k jejímu dosažení napomohly politiky Unie; opakuje, že toto pojetí se neomezuje na účinky regionální politiky, ale plyne z něj i potřeba koordinace s dalšími politikami Unie zaměřenými na udržitelný rozvoj a přinášejícími hmatatelné výsledky na regionální úrovni, aby bylo možné rozvíjet a plně využívat konkrétní formy regionálního potenciálu a zvyšovat jejich účinek v praxi, což posílí konkurenceschopnost a atraktivitu regionů a povede k územní soudržnosti; domnívá se, že v zájmu dosažení vyváženějšího územního rozvoje v EU jsou nejdůležitějšími souřadnicemi územní soudržnosti pojmy „koncentrace, spolupráce a propojení“;

12. zdůrazňuje, že z víceúrovňové správy plyne decentralizace odpovědnosti za programy, jež umožní lepší využívání potenciálu územní spolupráce, a má-li tudíž být Unie schopna sledovat společné cíle a uplatňovat přitom koherentní a na výsledky orientovaná opatření a současně si vytyčovat konkrétní regionální a místní priority, je třeba realizovat zásady víceúrovňové správy;

13. vítá výsledky iniciativ URBAN a LEADER a zdůrazňuje, že při tvorbě rámce pro integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí, v závislosti na potřebách každého regionu, je zapotřebí využívat minulých zkušeností a souvisejících příkladů osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby posoudila a navrhla pracovní metodiky pro podporu partnerství městských a venkovských oblastí, pro boj proti odlivu obyvatelstva z venkovských oblastí a současně pro podněcování udržitelného rozvoje měst, neboť téměř 80 % obyvatel EU žije v městských oblastech; upozorňuje, že městské i venkovské oblasti hrají v regionálním hospodářském rozvoji dynamickou roli, a zdůrazňuje proto, že v příštím programovém období je třeba investovat do městských a příměstských projektů a zlepšit koordinaci s programy rozvoje venkova;

Maximalizace vlivu politiky soudržnosti k posílení hospodářské konkurenceschopnosti

14. považuje partnerství za klíčovou zásadu pro vymezení obsahu politiky soudržnosti, kdy přístup zdola nahoru posiluje správní kapacity a kvalitu procesu plánování; domnívá se, že všechny úrovně správy musí při posilování hospodářské konkurenceschopnosti EU hrát soudržnou, vzájemně se doplňující a produktivní úlohu; vyzývá Komisi, aby v zájmu vytvoření opravdového partnerství s regionálními a místními orgány a v zájmu snazší výměny osvědčených postupů mezi regiony definovala zásadu partnerství jasněji;

15. upozorňuje, že základní zásadou řádného řízení politiky soudržnosti je spolufinancování; žádá tedy, aby bylo i nadále používáno, navzdory omezením veřejných výdajů způsobeným hospodářskou krizí;

16. zdůrazňuje, že je třeba podporovat podnikání a malé a střední podniky, a uznává klíčovou roli, již tyto podniky hrály při posilování konkurenceschopnosti hospodářství a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat a konsolidovat úlohu nástrojů EU podporujících evropskou konkurenceschopnost s cílem racionalizovat správní postupy, usnadnit přístup k financování, zvláště pro malé a střední podniky, zavést inovativní mechanismy pobídek založené na plnění cílů spojených s inteligentním, udržitelným a integrujícím růstem a podpořit užší spolupráci s Evropskou investiční bankou a dalšími finančními institucemi; oceňuje v této souvislosti přínos nástrojů finančního inženýrství a v zájmu dosažení pozitivní součinnosti a maximalizace výsledků vybízí k co největšímu využívání těchto nástrojů, jakož i revolvingových fondů a globálních grantů; dále žádá, aby se zjednodušil přístup k rizikovému kapitálu a mikrofinancování;

17. navíc zdůrazňuje, že účinné provádění politiky soudržnosti podstatně závisí na tom, jak je tato politika pojata, a že má tudíž zásadní význam, aby byly do formování a realizace budoucí politiky soudržnosti již v rané fázi zapojeny místní a regionální orgány; podobně zdůrazňuje, že v zájmu dosažení maximálně účinné víceúrovňové správy je rovněž třeba rozvíjet horizontální a vertikální partnerství mezi veřejnými orgány na všech úrovních; připomíná, že víceúrovňová správa patří ke klíčovým principům politiky soudržnosti a že je zásadně důležité zajistit kvalitu rozhodovacího procesu; zdůrazňuje v této souvislosti i význam partnerství regionálních orgánů s Výborem regionů;

18. vítá změnu nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, která zjednodušuje postupy pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a vybízí Komisi, aby pokračovala ve zjednodušování těchto postupů a zajistila tak jejich pružnost a omezila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků, aby orgány mohly řešit zásadní otázky včas a s využitím odpovídajících prostředků; je toho názoru, že partnerství veřejného a soukromého sektoru mohou poskytnout skutečnou podporu tím, že budou doplňovat činnost na místní a regionální úrovni, a vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na upevnění partnerství soukromého a veřejného sektoru v rámci politiky soudržnosti;

19. zdůrazňuje, že je důležité, aby byla v zájmu odstraňování rozdílů i nadále poskytována prvořadá podpora projektům zaměřeným na zaostávající regiony, s cílem dosáhnout dopadu očekávaného v tomto programovém období, jenž by byl v souladu s původními odhady; konstatuje, že zlepšení dostupnosti a infrastrukturní vybavenosti přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti zaostávajících regionů na vnitřním trhu a přispěje tak k vnější konkurenceschopnosti EU jako celku; zastává názor, že odnětí této podpory by omezilo dopad počátečních příznivých výsledků;

20. zdůrazňuje, že i když se politika soudržnosti zaměřuje na nejméně prosperující regiony, týká se všech regionů bez ohledu na míru jejich rozvoje; podtrhuje proto, že je třeba i nadále podporovat cíl regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti; opakuje, že silná a dobře financovaná politika soudržnosti, s rozpočtem absolutně i relativně rovným minimálně tomu současnému, je podmínkou dosažení cílů strategie EU 2020, neboť umožní dosáhnout inteligentního a udržitelného hospodářství podporujícího začlenění, jež učiní EU globálně konkurenceschopnou, a současně umožní zajistit, aby se všechny regiony harmonicky rozvíjely, a tím se naplnily cíle sociální, hospodářské a územní soudržnosti;

21. domnívá se, že HDP musí zůstat hlavním kritériem pro určování způsobilosti regionů pro pomoc v rámci politiky soudržnosti, že však mohou být přidány další měřitelné ukazatele, pokud se prokáže jejich význam, přičemž vnitrostátním orgánům se ponechá prostor, aby mohly na příslušné rozhodovací úrovni používat další ukazatele, jež zohledňují specifické rysy regionů a měst;

22. zdůrazňuje, že při přidělování finančních prostředků je třeba zohledňovat specifické rysy např. pobřežních či horských nejvzdálenějších regionů, regionů trpících odlivem obyvatel nebo odlehlých příhraničních regionů a měst; vybízí regiony, aby předložily iniciativy, které zlepší využívání jejich regionálních specifik; vyzývá Komisi, aby jednotlivé finanční nástroje přizpůsobila účelu vytváření přidané hodnoty v krátkodobém a střednědobém výhledu a brala přitom v úvahu také důsledky hospodářské a finanční krize;

23. vybízí Komisi, aby prozkoumala, jak mohou nové techniky finančního inženýrství zlepšit efektivitu a účinek politiky soudržnosti, aby vybrané projekty přinášely nejlepší možné výsledky;

24. zdůrazňuje pozitivní důsledky rovnosti mužů a žen pro hospodářský růst EU, sociální soudržnost, a tedy i její konkurenceschopnost;

Politika soudržnosti jakožto klíčová politika pro období po roce 2013

25. klade důraz na rozhodující úlohu, kterou díky svému evropskému přínosu hrají regionální rozvoj a územní soudržnost v celé Evropě při zvyšování hospodářské konkurenceschopnosti EU a při naplňování cílů EU 2020, kdy je jedním z hlavních prostředků dosažení hospodářské rovnováhy místní přístup;

26. zdůrazňuje, že ke strukturálním fondům je třeba přistupovat integrovaně, neboť se jedná o důležitý nástroj pomoci regionům v jejich snaze o dosažení udržitelného růstu, zaměstnanosti a prosperity;

27. zdůrazňuje, že v zájmu upevnění a zlepšení stávající úrovně rozvoje je třeba zachovat přechodná opatření, neboť kdyby se finanční prostředky po dosažení daného cíle podstatně snížily, mohla by dosažená míra rozvoje klesnout; upozorňuje, že tím by se zajistilo rovné zacházení s regiony, jež se nacházejí v podobné situaci, což by následně vedlo k účinné organizaci programů;

28. připomíná Komisi a členským státům, že očekávání evropské veřejnosti vychází z potřeb lidí, zejména z přání mít přístup k adekvátní infrastruktuře a kvalitním veřejným službám, které je nutné poskytovat spravedlivým způsobem a za ceny přijatelné pro všechny evropské občany bez ohledu na to, kde žijí a pracují; trvá na tom, že je nutné respektovat právo na rovné příležitosti, a zdůrazňuje, že je třeba, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k veškeré infrastruktuře a projektům financovaným ze strukturálních fondů;

29. zdůrazňuje, že v zájmu konsolidace znalostí a inovací, které jsou motorem budoucího hospodářského růstu a evropské konkurenceschopnosti, je nutné zlepšit kvalitu vzdělání, opírat se o výsledky výzkumu, podporovat inovace a přenos znalostí v celé Unii, maximálně využívat informační a komunikační technologie, zajistit uplatnění inovativních myšlenek v nových výrobcích a službách, jež podněcují vytváření růstu a kvalitních pracovních míst a pomohou překonat problémy spojené se sociálními změnami v Evropě a ve světě, podporovat podnikání, upřednostňovat potřeby uživatelů a příležitosti spojené s trhem a zaručit dostupné a adekvátní financování, v němž budou hrát zásadní roli strukturální fondy;

30. zdůrazňuje, že hospodářská, sociální a územní soudržnost skýtá příležitost k plnému využití možností výzkumu, vývoje a inovací a k zajištění lepších životních podmínek evropských občanů a jejich větší důvěry v EU; adresné a kombinované investice do výzkumu, vývoje a inovací musí zohledňovat kapacity a možnosti regionů a měst a pomáhat rozvíjet klíčové oblasti, k nimž patří elektronické zdravotnictví, farmaceutické výrobky, doprava a logistika, životní prostředí, digitální obsah, energetika a bezpečnost, prostřednictvím institucionálního rozvoje a programů v oblasti budování kapacit;

31. zastává názor, že některé finanční prostředky vyčleněné v rámci politiky soudržnosti na výzkum, vývoj a inovace je třeba použít na dosažení a udržení předního světového postavení v odvětvích, v nichž již má Evropa konkurenční výhodu, a v odvětvích, v nichž Evropa získala novou příležitost tohoto předního světového postavení dosáhnout;

32. zastává názor, že má-li být konsolidován vnitřní trh, je zapotřebí přijmout specifická opatření ke stimulaci hospodářské soutěže na evropské úrovni, aniž by přitom mezi členskými státy došlo ke vzniku nerovnováhy; domnívá se, že tímto způsobem je možné dosáhnout na evropské úrovni přijatelné míry stability a ekonomické prosperity;

33. doporučuje, aby členské státy a Komise věnovaly větší pozornost podpoře velkých projektů pokrývajících dva nebo více operačních programů, jež mají významný dopad na evropské úrovni a jež povedou k tvorbě přidané hodnoty a kvalitních pracovních míst a zabezpečí udržitelný rozvoj regionů;

34. zastává názor, že politika soudržnosti by měla i nadále podporovat opatření, která vytvoří co největší počet pracovních míst, čímž umožní využít místní lidské zdroje a zároveň zajistí jejich další rozvoj a vysokou produktivitu;

35. trvá na tom, že dosažení ekonomické, sociální a územní soudržnosti je sice nutnou podmínkou, avšak samo o sobě nezaručí konkurenceschopnost na světové úrovni, neboť k té jsou nutné značné investice v klíčových oblastech, jako je energetika, životní prostředí, infrastruktura, vzdělávání, výzkum a vývoj, kreativní průmyslová odvětví a služby, logistika a doprava;

o
o o

36. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)	Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 79.
(2)	Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 38.
(3)	Úř. věst. C 15 E, 21.1.2010, s. 10.
(4)	Úř. věst. C 117 E, 6.5.2010, s. 65.
(5)	Přijaté texty, P7_TA(2010)0223.
(6)	Úř. věst. C 290E, 29.11.2006, s. 97.

Právní upozornění - Ochrana soukromí