Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti (KOM(2010)0760 – C7-0398/2010– 2010/2293(BUD))

P7_TA(2010)0474 A7-0367/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0760 – C7-0398/2010),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (dále jen „IID ze dne 17. května 2006“), a zejména na bod 27 této dohody,

–  s ohledem na první čtení návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2011 ze dne 20. října 2010(2),

–  s ohledem na výsledky dohodovacího jednání ze dne 15. listopadu 2010,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0367/2010),

A.  vzhledem k tomu, že stropy víceletého finančního rámce, zejména podokruhu1a a okruhu 4, neumožňují financování priorit EU, aniž by nedošlo k ohrožení stávajících nástrojů a politik,

B.  vzhledem k tomu, že obě složky rozpočtového orgánu se v rámci dohodovacího řízení dohodly na tom, že pokud bude možné dosáhnout celkové dohody o všech dosud nevyřešených otázkách, uvolní prostředky z nástroje pružnosti na posílení stanovených priorit zahrnutých v těchto dvou okruzích,

1.  konstatuje, že navzdory mírnému zvýšení prostředků na závazky u několika málo rozpočtových položek stropy podokruhu 1a a okruhu 4 neumožňují odpovídající financování vybraných priorit, které prosazují Parlament a Rada;

2.  vítá proto dohodu, jíž bylo dosaženo na dohodovacím jednání, týkající se použití nástroje pružnosti na financování programu celoživotního vzdělávání a programu pro konkurenceschopnost a inovace v rámci podokruhu 1a a poskytnutí finanční pomoci Palestině, mírovému procesu a agentuře UNRWA z okruhu 4 v celkové výši 105 milionů EUR;

3.  připomíná, že tyto programy jsou pro budoucnost Unie klíčové, jelikož jednoznačně stimulují hospodářskou činnost, a také pro úlohu Unie jako globálního hráče;

4.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje, jak je uvedeno v bodu 27 IID ze dne 17. května 2006, opět poukazuje na zásadní potřebu stále větší flexibility rozpočtu EU;

5.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

6.  pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na pátý odstavec bodu 27 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

ROZHODLI TAKTO:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011 se nástroj pružnosti použije pro zajištění částky 34 milionů EUR v prostředcích na závazky v rámci podokruhu 1a a částky 71 milionů EUR v prostředcích na závazky v rámci okruhu 4.

Článek 2

Toto rozhodnutí se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

V ...dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Přijaté texty, P7_TA(2010)0372. (3) Úř. věst. C 139, 14. 6. 2006, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, všechny oddíly, ve znění pozměněném Radou (17635/2010 – C7-0411/2010 – 2010/2290(BUD))

P7_TA(2010)0475 A7-0369/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2010 o prioritách pro rozpočet na rok 2011(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o mandátu ke třístranným rozhovorům o návrhu rozpočtu na rok 2011(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011- všechny oddíly(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o probíhajících jednáních o rozpočtu na rok 2011(7),

–  s ohledem na nový návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, který předložila Komise dne 26. listopadu 2010 (KOM(2010)0750) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na závěry třístranných rozhovorů o rozpočtu dne 6. prosince 2010,

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, který schválila Rada dne 10. prosince 2010 (17635/2010 – C7-0411/2010),

–  s ohledem na články 75b a 75e jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0369/2010),

1.  je toho názoru, že ačkoliv návrh rozpočtu ve znění pozměněném Radou zcela neodpovídá skutečné potřebě udržitelného, koherentního a efektivního rozpočtu Unie, klade si Parlament za cíl poskytnout Unii rozpočet, který lze v plném rozsahu a předvídatelně plnit od počátku rozpočtového roku;

2.  soudí, že vývoj, kterým prošel systém vlastních zdrojů EU, kdy „vlastní zdroje“ byly postupně nahrazeny příspěvky členských států, a v důsledku toho jsou nyní vnímány jako přílišná zátěž pro veřejné finance členských států, činí reformu tohoto systému nezbytnější než kdy jindy; bere na vědomí prohlášení Komise; opakuje však, že je důležité, aby Komise předložila do 1. července 2011 zásadní návrhy ve věci nových vlastních zdrojů pro EU na základě článku 311 Smlouvy o fungování Evropské unie a vyzývá Radu, aby se zavázala, že povede o těchto návrzích diskusi s Evropským parlamentem v rámci procesu jednání o příštím víceletém finančním rámci v souladu s prohlášením č. 3, které je součástí interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006;

3.  v souladu s čl. 314 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie se domnívá, že jsou nezbytné určité rezervy prostředků, které Komisi pomohou zlepšit transparentnost informování a čerpání prostředků v oddíle III rozpočtu; schvaluje návrh rozpočtu na rok 2011 ve znění pozměněném postojem Rady;

4.  schvaluje společné prohlášení o prostředcích na platby připojené k tomuto usnesení;

5.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil rozpočet za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a ostatním dotčeným orgánům a institucím.

PŘÍLOHA

NÁVRH SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ O PROSTŘEDCÍCH NA PLATBY

„S ohledem na pokračující úsilí o fiskální konsolidaci v členských státech souhlasí Evropský parlament a Rada s výší prostředků na platby na rok 2011 stanovenou v návrhu rozpočtu Komise ze dne 26. listopadu 2010. Evropský parlament a Rada žádají Komisi, aby předložila opravný rozpočet, pokud prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2011 nebudou dostatečné pro pokrytí výdajů v rámci podokruhu 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), podokruhu 1b (Soudržnost pro růst a zaměstnanost), okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi), okruhu 3 (Občanství, svoboda, bezpečnost a právo) a okruhu 4 (EU jako globální hráč).

Evropský parlament a Rada zejména naléhavě vyzývají Komisi, aby nejpozději do konce září roku 2011 předložila aktualizované údaje o aktuálním stavu a odhadech týkajících se prostředků na platby v podokruhu 1b (Soudržnost pro růst a zaměstnanost) a rozvoj venkova v rámci okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) a v případě potřeby předložila za tímto jediným účelem návrh opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada přijmou postoj k jakémukoli návrhu opravného rozpočtu co nejrychleji, aby se zabránilo jakémukoli výpadku v prostředcích na platby. Evropský parlament a Rada se dále zavazují urychleně zpracovat jakýkoli možný převod prostředků na platby, včetně převodů napříč okruhy finančního rámce, aby byly prostředky na platby co nejlépe využity a odpovídaly skutečnému plnění a potřebám.„

(1) Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. (2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (4) Přijaté texty, P7_TA(2010)0086. (5) Přijaté texty, P7_TA(2010)0205. (6) Přijaté texty, P7_TA(2010)0372. (7) Přijaté texty, P7_TA(2010)0433.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o využití prostředků z Fondu solidarity Evropské unie podle bodu 26 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (žádost EGF/2010/012 NL/Noord Holland ICT, Nizozemsko) (KOM(2010)0685 – C7-0389/2010 – 2010/2279(BUD))

P7_TA(2010)0476 A7-0353/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0685 – C7-0389/2010),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID ze dne 17. května 2006), a zejména na bod 28 této dohody,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(2) (dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0353/2010),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vytvořila patřičné legislativní a rozpočtové nástroje, které mají poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých strukturálních změn uvnitř modelů světového obchodu, při jejich novém začlenění na trhu práce,

B.  vzhledem k tomu, že u žádostí podaných po 1. květnu 2009 byla působnost EGF rozšířena i na podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímé souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí,

C.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Evropské unie propuštěným pracovníkům by měla být dynamická a měla by být poskytnuta co nejrychleji a co nejúčinněji v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise, jež bylo přijato během dohodovacího jednání dne 17. července 2008, a s náležitým ohledem na IID ze dne 17. května 2006 ve vztahu k přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG,

D.  vzhledem k tomu, že Nizozemsko požádalo pomoc v souvislosti s propuštěním 613 osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Severní Holandsko (Noord Holland) v Nizozemsku,

E.  vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízení o EFG,

1.  žádá zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG;

2.  připomíná, že orgány přislíbily zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu zaměřenou na pomoc pracovníkům, které zasáhlo propouštění v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce;

3.  zdůrazňuje, že v souladu s článkem 6 nařízení o EFG má být zajištěno, aby EFG podporoval opětovné začlenění jednotlivých propuštěných pracovníků do pracovního procesu; opětovně poukazuje na to, že finanční pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

4.  konstatuje, že informace o koordinovaném souboru individualizovaných služeb, které mají být financovány z EFG, obsahují podrobné údaje o tom, nakolik tyto služby doplňují opatření financovaná ze strukturálních fondů; znovu žádá o předložení srovnávacího hodnocení těchto údajů ve výročních zprávách;

5.  vítá skutečnost, že v rámci uvolňování prostředků z EFG Komise navrhla k nevyužitým prostředkům Evropského sociálního fondu alternativní zdroje prostředků na platby, neboť Evropský parlament opakovaně připomínal, že EFG byl vytvořen jako samostatný zvláštní nástroj s vlastními cíli a termíny plnění, a je tedy nutné identifikovat příslušné rozpočtové položky pro převody;

6.  bere na vědomí, že za účelem uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s touto žádostí budou prostředky na platby převedeny z rozpočtové položky určené na podporu malých a středních podniků a inovace; vyjadřuje politování nad závažnými nedostatky, kterých se dopustila Komise při provádění programů pro konkurenceschopnost a inovace, zejména během hospodářské krize, která by měla potřebnost takové podpory značně zvýšit;

7.  zdůrazňuje, že fungování a přínos EFG by měly být hodnoceny v rámci obecných hodnocení programů a různých dalších nástrojů vytvořených na základě IID ze dne 17. května 2006, a to v rámci přezkumu víceletého finančního rámce na roky 2007–2013 v polovině období;

8.  vítá novou formu návrhu Komise, která ve své důvodové zprávě předložila jasné a podrobné informace o této žádosti a zhodnotila kritéria způsobilosti, přičemž zároveň vysvětlila důvody, které ji vedly ke schválení této žádosti, což je v souladu s požadavky Parlamentu;

9.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

10.  pověřuje svého předsedu, aby spolu s předsedou Rady podepsal toto rozhodnutí a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení i s přílohou Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2010/012 NL/Noord Holland ICT, Nizozemsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 28 této dohody,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci(4), a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem poskytování podpory při jejich opětovném začleňování na trh práce.

(2)  Působnost EFG byla rozšířena na žádosti podané od 1. května 2009, aby zahrnovala i podporu pracovníkům, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3)  Interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění prostředků z EFG v mezích ročního stropu 500 milionů EUR.

(4)  Dne 8. dubna 2010 předložilo Nizozemsko žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním osob ve dvou podnicích vyvíjejících činnost spadající do oddílu 46 (maloobchod kromě motorových vozidel a motocyklů) v rámci klasifikace NACE (revize 2) v regionu NUTS II Severní Holandsko (Noord Holland) (NL32) a až do 5. srpna 2010 doplňovalo žádost o další informace. Tato žádost splňuje podmínky pro stanovení výše finančních příspěvků podle článku 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku ve výši 2 557 135 EUR.

(5)  V souvislosti s uvedenou žádostí Nizozemska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na finanční příspěvek,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 se z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci uvolňuje částka ve výši 2 557 135 EUR v prostředcích na závazky a platby.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1. (3) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (4) Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 k návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky (KOM(2010)0105 – C7-0315/2010 – 2010/0067(CNS))

P7_TA(2010)0477 A7-0360/2010

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – posílená spolupráce)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2010)0105),

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C7–0315/2010),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 16. června 2010(1), kterým vyslovil souhlas s rozhodnutím Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010,

–  s ohledem na článek 55 a čl. 74g odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0360/2010),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie odpovídajícím způsobem změnila;

3.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh změny nařízení (ES) č. 2201/2003 spočívající pouze v neprodleném doplnění ustanovení o forum necessitatis, a to velmi naléhavě ještě před slíbeným celkovým přezkumem uvedeného nařízení;

4.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Právní východisko 2 s ohledem na rozhodnutí Rady […] ze dne […], jímž se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky1, s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky1, ____________________ 1Úř. věst. L […] ze dne […], s. […]. ____________________ 1 Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 12. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Evropská unie přijmout opatření v oblasti justiční spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem. (1)  Evropská unie si stanovila za cíl zachovávat a rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob. Pro postupné vytváření tohoto prostoru musí Unie přijmout opatření v oblasti soudní spolupráce v občanských věcech s mezinárodním prvkem, zejména pokud jsou nezbytná k řádnému fungování vnitřního trhu. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Rada v souladu s čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie přijala opatření ohledně rodinného práva s mezinárodním prvkem. (2)  Podle článku 81 Smlouvy o fungování Evropské unie mají tato opatření zahrnovat opatření pro zajištění slučitelnosti kolizních norem platných v členských státech. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  Bulharsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko a Slovinsko předložily později Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají navázat mezi sebou posílenou spolupráci v oblasti práva rozhodného ve věcech manželských, a vyzvaly Komisi, aby předložila za tímto účelem návrh Radě. Řecko dne 3. března 2010 svou žádost stáhlo. (6)  Belgie, Bulharsko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Rakousko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko předložily následně Komisi žádost, v níž uvedly, že hodlají mezi sebou navázat posílenou spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věcech manželských. Řecko dne 3. března 2010 svou žádost stáhlo. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Rada přijala dne […] rozhodnutí […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. (7)  Rada přijala dne 12. července 2010 rozhodnutí 2010/405/EU, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. (8)  Podle čl. 328 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie je posílená spolupráce při navázání otevřena všem členským státům, s výhradou dodržení případných podmínek účasti stanovených povolujícím rozhodnutím. Je jim rovněž otevřená kdykoli, s výhradou dodržení, kromě uvedených podmínek, aktů již přijatých v jejím rámci. Komise a členské státy účastnící se posílené spolupráce by měly dbát na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států. Toto nařízení by mělo být závazné v celém rozsahu a přímo použitelné pouze v zúčastněných členských státech v souladu se Smlouvami. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 9 a (nový) (9a)  Věcná působnost i konkrétní ustanovení tohoto nařízení by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 2201/2003. Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na prohlášení manželství za neplatné. Mělo by se vztahovat pouze na zrušení nebo uvolnění z manželského svazku. Právo stanovené kolizními normami tohoto nařízení by se mělo vztahovat na důvody rozvodu nebo rozluky. Předběžné otázky týkající se problémů, jako je právní způsobilost a platnost manželství, a záležitostí jako majetkové důsledky rozvodu nebo rozluky, jméno, rodičovská zodpovědnost, vyživovací povinnost nebo případná jiná dodatečná opatření, by měly být stanoveny kolizními normami platnými v daném zúčastněném členském státě. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci. (10)  Za účelem řádného vymezení územní působnosti tohoto nařízení je třeba určit členské státy, které se budou účastnit na posílené spolupráci, v souladu s čl. 1 odst. 2. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Toto nařízení by mělo být obecné povahy v tom smyslu, že jeho jednotná pravidla v oblasti kolizních norem by mohla určit právo zúčastněného členského státu, nezúčastněného členského státu nebo státu, který není členem Evropské unie. Pozměňovací návrh 10 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá. (11)  Toto nařízení by se mělo použít bez ohledu na povahu soudu, který se sporem zabývá. Za zahájení řízení u soudu by se měl případně považovat okamžik stanovený podle nařízení (ES) č. 2201/2003. Pozměňovací návrh 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci1, můženapomáhat soudům při zjišťování obsahu zahraničního práva. (12)  Aby manželé měli možnost zvolit rozhodné právo, na něž mají úzkou vazbu, nebo v případě, že nedojde k volbě, aby se toto právo použilo na jejich rozvod nebo rozluku, mělo by se toto právo použít, i když není právem některého členského státu. V případě, že je určeno právo jiného členského státu, by mohla soudům při zjišťování obsahu cizího práva napomáhat síť vytvořená rozhodnutím Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci1, ve znění rozhodnutí č. 568/2009/ES ze dne 18. června 20092. ____________________ 1 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25. ____________________ 1 Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25. 2Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 35. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Tato možnost by neměla být rozšířena na prohlášení manželství za neplatné, které má úzkou vazbu na podmínky platnosti manželství a pro něž není autonomie stran vhodná. (13)  Zvýšení mobility občanů vyžaduje jednak větší flexibilitu, jednak větší právní jistotu. Aby toto nařízení odpovídalo tomuto cíli, musí posílit autonomii stran ve věcech rozvodu a rozluky a ponechat jim při jejich rozvodu nebo rozluce určitou možnost volby rozhodného práva. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Možnost volby rozhodného práva pro rozvod a rozluku nesmí být na újmu nejlepšího zájmu dítěte. (14)  Manželé by měli mít možnost zvolit právo země, k níž mají zvláštní vazby, nebo právo místa soudu jako rozhodné právo pro rozvod a rozluku. Právo, které manželé zvolí, musí být v souladu se základními právy uznanými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Komise za účelem zaručení přístupu k příslušným kvalitním informacím tyto informace pravidelně aktualizuje a vkládá je do informačního systému založeného na internetu a určeného veřejnosti, vytvořeného rozhodnutím Rady 2001/470/ES. (15)  Pro manžele je důležité, aby před určením rozhodného práva měli přístup k aktuálním informacím o zásadních aspektech vnitrostátních právních předpisů, právních předpisů Evropské unie a vedení sporu ve věcech rozvodu a rozluky. Pro zajištění tohoto přístupu ke vhodným a kvalitním informacím Komise tyto informace pravidelně aktualizuje v internetovém systému určeném veřejnosti, který byl vytvořen rozhodnutím 2001/470/ES, ve znění rozhodnutí č. 568/2009/ES. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Pokud se manželé nejsou schopni dohodnout na rozhodném právu, měli by projít smírčím řízením, jehož součástí bude alespoň jedna konzultace se schváleným prostředníkem. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Zasvěcená volba obou manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek obou manželů. V tomto ohledu by si vnitrostátní soudy měly být vědomy důležitosti zasvěcené volby obou manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. (16)  Zasvěcená volba manželů je hlavní zásadou tohoto nařízení. Každý z manželů by měl přesně vědět, jaké jsou právní a společenské důsledky volby rozhodného práva. Možnost zvolit rozhodné právo po vzájemné dohodě nesmí být na újmu práv a rovnosti vyhlídek manželů. V tomto ohledu by si soudci v zúčastněných členských státech měli být vědomi důležitosti zasvěcené volby manželů ohledně právních důsledků dohody o volbě rozhodného práva. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželské páry uvědomily důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. (17)  V zájmu zajištění právní jistoty a lepšího přístupu ke spravedlnosti by pravidla pro materiální a formální platnost právních úkonů měla být stanovena tak, aby usnadňovala zasvěcenou volbu manželů a aby byla respektována jejich dohoda. Pokud jde o formální platnost, měly by být vytvořeny určité záruky pro to, aby si manželé uvědomili důsledky své volby. Dohoda o volbě rozhodného práva by přinejmenším měla být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště, obsahuje doplňující formální pravidla, je třeba tato pravidla dodržovat. Tato doplňující formální pravidla mohou existovat například v zúčastněném členském státě, v němž je dohoda součástí manželské smlouvy. Pokud v době uzavření dohody mají oba manželé místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech, které stanoví rozdílná formální pravidla, stačilo by dodržet formální pravidla jednoho z těchto států. Pokud v okamžiku uzavření dohody má místo obvyklého bydliště v zúčastněném členském státě, který stanoví doplňující formální pravidla, pouze jeden z manželů, je třeba tato pravidla dodržet. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria byla zvolena tak, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu, a zakládají se v první řadě na právu v místě obvyklého bydliště. (19)  Nedojde-li k volbě rozhodného práva, toto nařízení by mělo stanovit harmonizované kolizní normy na základě různých kolizních kritérií založených na úzké vazbě mezi manželi a dotyčným právem s ohledem na zaručení právní jistoty a předvídatelnosti a zabránit tomu, aby jeden z manželů požádal o rozvod dříve než ten druhý kvůli tomu, aby se řízení řídilo určitým právem, které považuje za vhodnější pro ochranu svých zájmů. Tato kolizní kritéria by měla být zvolena tak, aby bylo zajištěno, aby se řízení ve věcech rozvodu nebo rozluky řídilo právem, k němuž mají manželé úzkou vazbu. Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 a (nový) (19a)  Pokud toto nařízení odkazuje v zájmu uplatnění práva určitého státu na státní příslušnost jako na hraniční určovatel, měla by být otázka, jak postupovat v případech vícenásobné státní příslušnosti, vyřešena v souladu s vnitrostátním právem při plném respektování obecných zásad Evropské unie. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 b (nový) (19b)  Pokud je soudu podán návrh na změnu rozluky na rozvod a strany si nezvolí rozhodné právo, mělo by se na rozvod použít právo, které se použilo v případě rozluky. Tato kontinuita by u obou stran přispěla k předvídatelnosti a posílila by právní jistotu. Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, neupravuje změnu rozluky na rozvod, měl by se rozvod při neexistenci volby práva stranami řídit kolizními normami. To by nemělo bránit manželům usilovat o rozvod na základě jiných pravidel stanovených v tomto nařízení. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 20 (20)  V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. (20)  V určitých situacích by však měly být použity právní předpisy soudu, který se věcí zabývá, zejména v případě, kdy rozhodné právo neupravuje rozvod, nebo kdy rozhodné právo jednomu z manželů nezajišťuje rovnost přístupu k rozvodu nebo k rozluce z důvodu jeho pohlaví. Tím by však nemělo být dotčeno ustanovení o veřejném pořádku (ordre public). Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 (21)  Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily cizí právo, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily právo jiného členského státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci. (21)  Za výjimečných okolností by měly důvody veřejného pořádku umožnit soudům zúčastněných členských států, aby vyloučily určité ustanovení cizího práva, pokud by jeho použití v konkrétním případě bylo zjevně v rozporu s veřejným pořádkem místa, jehož soud ve věci jedná. Soudy by nicméně neměly mít možnost použít výhradu veřejného pořádku, aby vyloučily ustanovení práva jiného státu, pokud by to odporovalo Listině základních práv Evropské unie, zejména jejímu článku 21, který zakazuje jakoukoli diskriminaci. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 21 a (nový) (21a)  Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, rozvod neupravuje, měla by se tato skutečnost vykládat tak, že právo tohoto členského státu neobsahuje institut rozvodu. V takovém případě by soud neměl mít povinnost prohlásit manželství za rozvedené podle tohoto nařízení. Pokud toto nařízení odkazuje na situaci, kdy právo zúčastněného členského státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení, nepovažuje příslušné manželství za platné v souvislosti s rozvodovým řízením, měla by se tato skutečnost vykládat mimo jiné tak, že podle práva tohoto členského státu takové manželství neexistuje. V takovém případě by soud neměl mít povinnosti prohlásit takové manželství za rozvedené nebo nařídit jeho rozluku podle tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 (22)  Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států. (22)  Protože v některých státech a v zúčastněných členských státech existují vedle sebe dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel vztahujících se k otázkám, které upravuje toto nařízení, je zapotřebí stanovit, v jaké míře se ustanovení tohoto nařízení použijí v rámci různých územních jednotek těchto států a zúčastněných členských států, nebo v jaké míře se toto nařízení použije na různé kategorie osob v těchto státech a v zúčastněných členských státech. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 22 a (nový) (22a)  Neexistují-li pravidla pro určení rozhodného práva, měly by manželé při volbě práva státu, jehož je jeden z nich státním příslušníkem, a skládá-li se tento stát z více územních jednotek, z nichž každá má vlastní právní systém nebo soubor pravidel upravující rozvod, zároveň uvést, na právu které územní jednotky se dohodli. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 a (nový) 1a.  Toto nařízení se nepoužije na následující otázky, i když vyvstanou pouze jako předběžná otázka v souvislosti s řízením o rozvodu nebo rozluce: a) způsobilost fyzických osob k právním úkonům; b) existence, platnost nebo uznání manželství; c) prohlášení manželství za neplatné; d) jméno manželů; e) majetkové důsledky manželství; f) rodičovská zodpovědnost; g) vyživovací povinnost; h) svěřenství nebo dědění. Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 2.  Pro účely tohoto nařízení se pod pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí [Rady […] ze dne […], kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky]. 2.  Pro účely tohoto nařízení se pojmem „zúčastněný členský stát“ rozumí členský stát, který se podílí na posílené spolupráci v oblasti rozhodného práva ve věci rozvodu a rozluky podle rozhodnutí Rady 2010/405/EU ze dne 12. července 2010, kterým se schvaluje posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, nebo podle rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie. Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Článek 1 a (nový) Článek 1a Vztah k nařízení (ES) č. 2201/2003 Tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení (ES) č. 2201/2003. Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Článek 1 b (nový) Článek 1b Definice Pro účely tohoto nařízení se pojmem „soud“ rozumí všechny příslušné orgány zúčastněných členských států, do jejichž pravomoci náleží záležitosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 – návětí 1.  Manželé si mohou po vzájemné dohodě zvolit z následujících rozhodných práv ve věcech rozvodu a rozluky, pokud je zvolené právo v souladu se základními právy zakotvenými ve smlouvách a v Listině základních práv Evropské unie a se zásadou veřejného pořádku: 1.  Manželé se mohou dohodnout, že pro rozvod a rozluku určí rozhodné právo za předpokladu, že se jedná o některé z následujících práv: Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Dohoda uvedená v odstavci 2 bude vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma stranami. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody. 3.  Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje toto určení v souladu s právem místa soudu. Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, obsahuje doplňující formální pravidla pro tento druh dohody, budou tato pravidla použita. Pokud manželé mají místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a pokud práva těchto členských států zakotvují odlišná formální pravidla, dohoda je platná co do formy, splňuje-li podmínky stanovené právem jedné z těchto zemí. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 4 4.  Pokud tak stanoví právo místa soudu, mohou manželé rovněž určit rozhodné právo před soudem v průběhu soudního řízení. V tomto případě soud zaprotokoluje určení v souladu s právem místa soudu. vypouští se Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Článek 3 a (nový) Článek 3a Souhlas a materiální platnost 1.  Existence a platnost dohody o volbě práva nebo některého jejího ustanovení se určuje podle práva, které by se na základě tohoto nařízení použilo, kdyby byla dohoda nebo její ustanovení platná . 2.  Vyplývá-li však z okolností, že by nebylo přiměřené určovat účinky chování jednoho z manželů podle práva uvedeného v odstavci 1, může se tento z manželů za účelem stanovení skutečnosti, že neprojevil souhlas, odvolat na právo státu, v němž má v okamžiku zahájení soudního řízení místo svého obvyklého bydliště. Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Článek 3 b (nový) Článek 3b Formální platnost 1.  Dohoda uvedená v čl. 3 odst. 1 a 2 musí být vyhotovena písemně, datována a podepsána oběma manželi. Písemné formě jsou rovnocenná veškerá sdělení elektronickými prostředky, která umožňují trvalý záznam dohody. 2.  Pokud však právo zúčastněného členského státu, v němž mají oba manželé místo obvyklého bydliště v době uzavření dohody, stanoví pro tento typ dohod dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní. 3.  Pokud mají manželé v době uzavření dohody místo obvyklého bydliště v odlišných zúčastněných členských státech a práva těchto členských států stanoví odlišné formální požadavky, je dohoda formálně platná, splňuje-li požadavky stanovené právem jednoho z těchto států. 4.  Pokud v okamžiku uzavření dohody má místo obvyklého bydliště v zúčastněném členském státě pouze jeden z manželů a pokud tento stát stanoví pro tento typ dohod dodatečné formální požadavky, tyto požadavky se uplatní. Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Článek 4 a (nový) Článek 4a Změna rozluky na rozvod 1.  V případě změny rozluky na rozvod a nedohodnou-li se strany jinak v souladu s článkem 3, je rozhodným právem pro rozvod právo, které bylo použito pro rozluku. 2.  Pokud však právo, které bylo použito na rozluku, změnu rozluky na rozvod neupravuje, použije se článek 4, nedohodnou-li se strany jinak v souladu s článkem 3. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Článek 7 a (nový) Článek 7a Rozdíly ve vnitrostátním právu Nic v tomto nařízení nezavazuje soudy zúčastněného členského státu, jehož právo neupravuje rozvod nebo nepovažuje dotyčné manželství za platné pro účely rozvodového řízení, manželství rozvést za použití tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Článek 8 Nesjednocené systémy Státy se dvěma nebo více právními systémy - územními celky 1.  Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát. 1.  Je-li stát tvořen více územními celky, z nichž každý má vlastní právní předpisy ve věcech rozvodu a rozluky, považuje se každý územní celek pro účely určení rozhodného práva podle tohoto nařízení za stát. 1a.  V souvislosti s takovým státem: a) každý odkaz na místo obvyklého bydliště v tomto státě znamená odkaz na místo obvyklého bydliště v územním celku tohoto státu; b) každý odkaz na státní příslušnost se vztahuje k územnímu celku určenému právem tohoto státu, nebo, neexistují-li příslušná pravidla, k územnímu celku zvolenému manželi, nebo, nedojde-li k volbě, k územnímu celku, ke kterému má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Článek 8 a (nový) Článek 8a Státy se dvěma nebo více právními systémy-interpersonální konflikty V souvislosti se státem, ve kterém jsou uplatňovány dva nebo více právních systémů nebo souborů pravidel použitelných pro různé kategorie osob a upravujících záležitosti, na něž se vztahuje toto nařízení, je třeba odkazem na právo tohoto státu rozumět odkaz na právní systém, který je určen platnými pravidly tohoto státu. Neexistují-li příslušná pravidla, použije se právní systém nebo soubor pravidel, k němuž má jeden z manželů nebo oba manželé nejužší vazbu. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Článek 8 b (nový) Článek 8b Vyloučení použití tohoto nařízení na vnitřní kolize Zúčastněný členský stát, v němž se použijí na záležitosti, na které se vztahuje toto nařízení, rozdílné právní systémy nebo soubory pravidel, nemá za povinnost použít toto nařízení v případě kolizí práv vzniklých výlučně mezi těmito rozdílnými právními systémy nebo soubory pravidel. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 – písm. a a) formálních pravidel týkajících se dohod o volbě rozhodného práva; a a) formálních požadavků týkajících se dohod o volbě rozhodného práva v souladu s čl. 3b odst. 2 až 4; a Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 – pododstavec 2 Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená podle práva zúčastněného členského státu před použitelností tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud splňuje podmínky zakotvené v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci. Dohoda o volbě rozhodného práva uzavřená přede dnem použitelnosti tohoto nařízení však rovněž nabývá účinnosti, pokud je v souladu s články 3a a 3b. Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 1.   Toto nařízení nenarušuje platnost dvojstranných nebo mnohostranných úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení a které se týkají věcí, které upravuje toto nařízení, bez újmy na povinnostech zúčastněných členských států podle článku 351 Smlouvy o fungování Evropské unie. 1.  Tímto nařízením není dotčena platnost mezinárodních úmluv, jichž se účastní jeden nebo více zúčastněných členských států v době přijímání tohoto nařízení nebo v době přijímání rozhodnutí uvedeného v čl. 1 odst. 2 a které stanoví kolizní normy pro rozvod nebo rozluku. Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 2 2.  Toto nařízení je bez ohledu na odstavec 1 pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám ohledně záležitostí, které upravuje toto nařízení a jichž se zúčastněné členské státy účastní. 2.  Toto nařízení je však pro zúčastněné členské státy nadřazeno dohodám uzavřeným výhradně mezi dvěma nebo více z nich, pokud se tyto dohody týkají záležitostí, které upravuje toto nařízení. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 Nejpozději [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu. 1.  Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Zprávu podle potřeby doprovodí návrhy na úpravu tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 1 a (nový) 1a.  Zúčastněné členské státy sdělí za tímto účelem Komisi příslušné údaje týkající se uplatňování tohoto nařízení jejich soudy. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 13 – odst. 2 a (nový) V případě členských států účastnících se na základě rozhodnutí přijatého v souladu s čl. 331 odst. 1 druhým nebo třetím pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie je toto nařízení použitelné ode dne uvedeného v příslušném rozhodnutí.

(1) Přijaté texty, P7_TA(2010)0216. (2) Úř. věst. L 189, 22.7.2010, s. 12.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (KOM(2010)0289 – C7-0143/2010 – 2010/0160(COD))

P7_TA(2010)0478 A7-0340/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2010)0289),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0143/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 19. listopadu 2010(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. prosince 2010(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. prosince 2010 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A7-0340/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského Parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 513/2011.)

(1) Úř. věst. C 337, 14.12.2010, s.1. (2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zrušují směrnice Rady 71/317/EHS, 71/347/EHS, 71/349/EHS, 74/148/EHS, 75/33/EHS, 76/765/EHS, 76/766/EHS a 86/217/EHS, pokud jde o metrologii (KOM(2008)0801 – C6-0467/2008 – 2008/0227(COD))

P7_TA(2010)0479 A7-0050/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0801),

–  s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 95 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0467/2008),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Důsledky vstupu Lisabonské smlouvy v platnost pro probíhající interinstitucionální rozhodovací postupy“ (KOM(2009)0665),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. května 2009(1),

–   s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 10. listopadu 2010 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0050/2010),

1.  přijímá svůj níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2010 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/.../EU, kterou se zrušují směrnice Rady 71/317/EEC, 71/347/EHS, 71/349/EHS, 74/148/EHS, 75/33/EHS, 76/765/EHS, 76/766/EHS a 86/217/EHS, pokud jde o metrologii

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/17/EU).

PŘÍLOHA

Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise

V souladu s článkem 25 směrnice 2004/22/ES o měřících přístrojích vyzývají Evropský parlament a Rada Komisi, aby do 30. dubna 2011 předložila zprávu o provedení této směrnice a případně předložila legislativní návrh.

V této souvislosti a v souladu se zásadami zdokonalování tvorby právních předpisů (zahrnující případně posouzení dopadu a otevřenou konzultaci) bude vypracováno posouzení, zda by měla být oblast působnosti směrnice 2004/22/ES rozšířena tak, aby zahrnovala měřící přístroje, na něž se v současnosti vztahují směrnice 71/317/EHS, 71/347/EHS, 74/148/EHS, 75/33/EHS, 76/765/EHS, 76/766/EHS a 86/217/EHS, a pokud ano, v jakém rozsahu.

Na základě výsledku uvedeného posouzení bude rovněž přezkoumáno stanovené datum zrušení těchto směrnic s cílem zajistit soulad legislativní činnosti Unie, pokud jde o měřící přístroje.

(1) Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 49.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o občanské iniciativě (KOM(2010)0119 – C7-0089/2010 – 2010/0074(COD))

P7_TA(2010)0480 A7-0350/2010

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (KOM(2010)0119),

–  s ohledem na čl. 11 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 24 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7-0089/2010),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. července 2010(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. června 2010(2),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. prosince 2010 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Petičního výboru, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7-0350/2010),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje prohlášení předsednictví Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2010 k k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../2011 o občanské iniciativě

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) č. 211/2011.)

PŘÍLOHA

Prohlášení

Prohlášení Komise

–I –

Komise poskytne o občanské iniciativě přesné informace. Zejména na toto téma vypracuje a aktualizuje ucelenou a uživatelsky přívětivou příručku ve všech úředních jazycích Unie, která bude dostupná na internetových stránkách Komise týkajících se občanské iniciativy. V případě potřeby Komise organizátorům v průběhu procesu registrace a zpracování návrhů občanských iniciativ poskytne podporu a vedení. Komise bude navíc na požádání organizátory informovat o stávajících a zamýšlených legislativních návrzích týkajících se otázek, jimiž se iniciativa zabývá.

–II –

Po registraci navrhované iniciativy v jednom úředním jazyce mohou organizátoři v jakékoli fázi sběru prohlášení o podpoře Komisi požádat, aby byly do registru začleněny překlady navrhované iniciativy v jakémkoli dalším úředním jazyce. Za překlady budou odpovídat organizátoři. Před tím, než Komise odsouhlasí přijetí nových jazykových verzí do registru, zkontroluje, zda mezi zněním originálu a novými jazykovými zněními nejsou žádné zjevné a důležité nesrovnalosti, pokud jde o nadpis, předmět a cíle.

Prohlášení belgického předsednictví

Předsednictví bude usilovat o zajištění toho, aby opatření potřebná pro uplatňování tohoto nařízení byla zavedena co nejdříve a nejpozději do jednoho roku po jeho vstupu v platnost, jak je v nařízení stanoveno.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 267, 1.10.2010, s. 57.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o sdělení Komise o pracovním programu Komise na rok 2011

P7_TA(2010)0481 RC-B7-0688/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise o pracovním programu na rok 2011 (KOM(2010)0623),

–  s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, zejména na přílohu 4 uvedené dohody,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že je zásadní, aby dialog mezi Evropským parlamentem a Komisí proběhl v dostatečném předstihu, aby bylo možné zaměřit úsilí na stanovení klíčových strategických cílů EU na příští rok a následující roky,

B.  vzhledem k tomu, že by pro politické priority měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje,

C.  vzhledem k tomu, že evropské politiky a opatření prováděné ruku v ruce s politikami a opatřeními členských států – v souladu se zásadou subsidiarity – mohou a musí mít skutečný vliv při pomoci občanům předvídat rychle se měnící společnost a reagovat na ni,

D.  vzhledem k tomu, že rok 2011 bude mít zásadní význam pro budoucí úspěch Unie a bude znamenat důležitou výzvu pro Evropskou komisi a Unii jako celek,

E.  vzhledem k tomu, že finanční krize stále ještě značně ovlivňuje ekonomiky členských států a jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU je třeba provést velké úpravy; vzhledem k tomu, že má-li dojít k úplné obnově, je zapotřebí společné evropské strategie pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst, která se bude opírat o nezbytné pravomoci a zdroje,

1.  konstatuje, že tento pracovní program je prvním, který má být přijat v rámci nového programovacího cyklu, a zdůrazňuje, že dialog s Komisí je třeba prohloubit, aby se zlepšila zřejmá návaznost mezi politickými prioritami a rozpočtem, z něhož budou financovány na úrovni EU;

2.  naléhavě žádá Komisi, aby se zavázala k plnění realistického a funkčního plánování, které musí být efektivní a musí být přeneseno do reality a naplňováno lépe než v minulosti; požaduje jasnější časový plán týkající se nejvýznamnějších návrhů, jež mají být předloženy;

3.  naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve přizpůsobila acquis ustanovením článků 290 a 291 Smlouvy o fungování EU, a to podle jasně stanoveného harmonogramu;

Úvod

4.  vyzývá Komisi, aby svým jednáním plně využila své zákonné pravomoci a politickou autoritu; konstatuje, že Evropská unie nemůže fungovat efektivně, pokud Komise neoznačí, jasně nestanoví a nepodpoří obecný zájem Unie a občanů a nebude účinně plnit svou povinnost dohledu nad uplatňováním Smluv a práva EU;

5.  konstatuje, že úsilí doposud vynaložené na řešení finanční krize a udržení hospodářského oživení Evropy zdaleka nedosáhlo potřebné úrovně; a vyjadřuje politování nad tím, že pracovní program nezahrnuje dodatečná opatření na vytvoření více pracovních příležitostí; vyzývá proto Komisi, aby podrobně popsala, jak bude svými iniciativami a návrhy reagovat na krizi;

6.  domnívá se, že EU se musí neprodleně zabývat strukturálními reformami, aby se zlepšila její konkurenceschopnost a byl znovu nastartován růst; domnívá se také, že ústředními prvky této strategie jsou modernizace infrastruktury (včetně širokopásmového připojení), zvýšené úsilí v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, politika, která zajistí dostatek hospodárné energie šetrné k životnímu prostředí, inovace a vývoj nových technologií a kvalita vzdělávání a odborné přípravy;

7.  vítá skutečnost, že reforma evropské správy ekonomických záležitostí je považována za prioritu; varuje, že pokud EU nebude schopna vytvořit zejména v eurozóně důvěryhodné hospodářské řízení, které může zajistit zdravou fiskální politiku a obnovit růst, bude budoucnost eura ohrožena; trvá na tom, aby tato reforma plně zohlednila postoj Parlamentu vymezený v jeho usnesení ze dne 20. října 2010 a aby jejím účelem byla podpora hospodářských a sociálních cílů Unie, stanovených v článku 3 Lisabonské smlouvy;

8.  připomíná, že Parlament a Rada jakožto dvě složky rozpočtového orgánu by se měly stejnou měrou podílet na daném postupu v případě, že jsou uvolňovány prostředky v rámci evropského mechanismu finanční stabilizace; požaduje urychlené předložení návrhů s cílem zajistit trvalý mechanismus na řešení krizí (např. Evropský měnový fond), úplně začlenit strategii EU 2020 do dlouhodobého makroekonomického rámce, podniknout za tímto účelem první kroky vedoucí k vzájemné emisi části státního dluhu a zavedení eurodluhopisů, jak je uvedeno v předchozích zprávách Evropského parlamentu, a zajistit jednotné vnější zastoupení eurozóny; je pro mírnou úpravu Smlouvy, která vytvoří právní základ pro takový mechanismus, nikoli pro její zásadní novelu;

9.  trvá na tom, aby Komise urychleně předložila návrhy na přezkoumání stávajícího finančního rámce; uvádí, že víceletý finanční rámec (VFR) na období po roce 2013 musí rovněž odrážet větší rozsah odpovědností; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní investiční návrh, a naplnit tak cíle strategie EU 2020, a vytvořila pracovní příležitosti a podpořila růst a zajistila bezpečnost evropských občanů; domnívá se, že flexibilita tohoto rámce bude zásadní a že by rozpočet EU měl umožnit uvolnění alternativních finančních zdrojů (vyčlenění, projektové dluhopisy atd.);

10.  připomíná, že přijetí nařízení o VFR vyžaduje souhlas Parlamentu; vyzývá Komisi, aby napomohla rychlému přijetí interinstitucionální dohody o úloze Parlamentu v přípravě příštího VFR a jednání o něm;

11.  naléhavě žádá Komisi, aby v červnu 2011, po přijetí stanoviska Parlamentu k novému VFR, předložila smělé a inovativní návrhy na podstatnou revizi systému vlastních zdrojů s cílem vytvořit spravedlivý, jasný, transparentní a nestranný systém týkající se daňového zatížení občanů EU; je pevně přesvědčen, že otázky VFR a vlastních zdrojů jsou vzájemně propojeny, mělo by o nich být rozhodnuto ve stejnou dobu v rámci otevřené interinstitucionální diskuze, do které by měly být zapojeny vnitrostátní parlamenty, a již nemohou být dále odkládány;

12.  zdůrazňuje, že politika soudržnosti představuje jeden z nejdůležitějších nástrojů EU v reakci na hospodářskou krizi, a to tím, že podporuje investice do reálné ekonomiky; vítá v této souvislosti první hodnocení Komise o provádění opatření v oblasti politiky soudržnosti v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy, které zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou tato politika hraje při neutralizaci dopadů krize; zdůrazňuje nezpochybnitelné propojení politiky soudržnosti se všemi třemi hlavními prioritami strategie EU 2020, které pomůže zajistit vyšší, inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a současně poskytne podporu harmonickému rozvoji ve všech 271 regionech Unie;

Obnova hospodářského růstu v zájmu pracovních míst: urychlení směrem k roku 2020

13.  bere na vědomí zavedení „evropského semestru“; domnívá se, že výbory Parlamentu musí hrát mnohem významnější úlohu, aby svoji odbornost prokázaly vytvářením „zpráv ke konci roku“ o pokroku při plnění důležitých cílů, na něž navazují (společná) usnesení politických skupin;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že návrhy týkající se evropského semestru a souboru správních opatření poskytují málo příležitostí k uplatnění evropské demokratické kontroly, a trvá na tom, aby byl do obou záležitostí výrazně zapojen Parlament;

Finanční nařízení: dokončení reformy

15.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila návrhy na přepracování směrnice o zneužívání trhu a směrnice o trzích finančních nástrojů; konstatuje, že Komise musí pamatovat na možný kumulativní dopad návrhů, které předkládá s cílem zajistit posílení stability, transparentnosti a odpovědnosti finančního sektoru a jeho schopnosti sloužit reálné ekonomice, pokud jde o růst a pracovní příležitosti;

16.  žádá, aby legislativní iniciativa pro řešení krizí v bankovním sektoru byla koordinována s pravidly v oblasti politiky hospodářské soutěže s cílem vytvořit komplexní rámec pro krizové řízení, který by zahrnul soukromé i veřejné subjekty a ochránil daňové poplatníky; domnívá se, že revize nařízení o ratingových agenturách by se měla zabývat nedostatečnou mírou hospodářské soutěže v tomto odvětví, a žádá Komisi, aby jednala v reakci na nedávný požadavek Parlamentu a prozkoumala možnosti vytvoření nezávislé evropské ratingové agentury a možnosti výraznějšího zapojení nezávislých veřejných orgánů do vydávání ratingů;

Inteligentní růst

17.  žádá Komisi, aby předložila komplexní akční plán s časovým harmonogramem a cíli, v zájmu otevřené a prosperující digitální společnosti vybudovala jednotný trh pro internetový obsah a služby a překonala rozdíly v přístupu k digitálním technologiím;

18.  zdůrazňuje, že digitální agenda a investice do IKT mají zásadní význam pro dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy, a naléhavě žádá členské státy spolu s Komisí, aby nadále uváděly na trh sítě nové generace a nabízely jejich zpřístupnění prostřednictvím pokračující liberalizace vnitřního trhu v oblasti komunikací s cílem podpořit inovace v EU;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala znalosti a inovace v rámci 8. rámcového programu po přezkumu v polovině období, a připomíná, jak je pro Parlament důležité, aby měl možnost vyjádřit své vlastní priority před přijetím 8. rámcového programu v roce 2012;

20.  vítá ambiciózní plány Komise, pokud jde o iniciativu „Unie inovací“, které zahrnují přezkum státní podpory pro rámcové programy týkající se výzkumu, vývoje a inovací, a posílení úlohy Evropské investiční banky (EIB) a rizikového kapitálu; uznává rovněž úlohu, kterou může sehrát zadávání veřejných zakázek při podněcování inovací;

21.  naléhavě žádá Komisi, aby ve svých výzkumných a rozvojových programech omezila byrokracii a zvýšila účast inovativních firem na těchto projektech; domnívá se, že Komise by také měla prosazovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby podpořila evropský výzkum, vývoj a inovace;

22.  zdůrazňuje, že je třeba přikládat velký význam novým víceletým programům v oblasti vzdělávání, kultury, audiovizuální tvorby, mládeže a občanství po roce 2013, jež by měly být předloženy v roce 2011; domnívá se, že akce a opatření přijaté v těchto programech by měly reagovat na potřeby evropských občanů a měly by vycházet z odpovídajícího a účinného rozpočtového rámce; domnívá se, že iniciativa „Mládež v akci“ zdůrazňuje důležitost těchto programů;

Udržitelný růst

23.  zdůrazňuje strategický význam stěžejní iniciativy o účinnosti využívání zdrojů a naléhavě žádá Komisi, aby urychleně vypracovala ambiciózní plán zaměřený na dosažení závazných cílů a konkrétních ukazatelů v rámci evropského semestru pro koordinaci politiky strategie EU 2020; a vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na další snížení emisí v EU;

24.  domnívá se, že prioritou by mělo být řádné a funkční provádění stávajících právních nástrojů, např. třetího energetického balíčku, a plně podporuje strategii pro rok 2050, inteligentní sítě a iniciativy zaměřené na bezpečnost dodávek;

25.  zdůrazňuje, že aby byl hospodářský růst udržitelný, je energetická bezpečnost velmi důležitá k zajištění nepřerušovaných dodávek, dodržování smluvních ujednání, zachování spravedlivé tržní ceny a zabránění závislosti na malém počtu producentů;

26.  domnívá se, že na sdělení o nové průmyslové politice pro Evropu by měla navázat účinná opatření, zejména s cílem dosáhnout kýženého přechodu na nízkouhlíkové a udržitelné hospodářství a zajistit, že cíl 20% zvýšení energetické účinnosti EU bude splněn;

27.  zdůrazňuje, že důležitou prioritou je také zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jejímu dopadu, což rovněž prospěje konkurenceschopnosti evropského průmyslu a malých a středních podniků;

28.  vítá klíčové priority, pokud jde o zveřejnění bílé knihy, a naléhavě žádá Komisi, aby urychlila přípravu revize hlavních směrů TEN-T a svých modernizovaných mechanismů financování v souladu se strategií EU 2020 a s přezkumem rozpočtu EU;

29.  trvá od počátku na tom, že reforma SZP musí vést k energické, spravedlivé, skutečně společné a multifunkční politice, která splňuje očekávání spotřebitelů i producentů a efektivně poskytuje „veřejné statky“, zejména bezpečnost potravin, a zaručuje potravinovou soběstačnost EU;

30.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 8. července 2010 o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013 trval na tom, aby částky vyčleněné na SZP v rozpočtu na rok 2013 byly zachovány i v příštím finančním programovém období;

31.  požaduje, aby byl dovoz zemědělských produktů ze třetích zemí do EU povolen pouze tehdy, pokud byly vyrobeny v souladu s evropskými normami ochrany spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí a minimálními sociálními standardy; trvá na tom, že uzavírání dvoustranných nebo vícestranných obchodních dohod by nemělo být na úkor zemědělských producentů v EU;

32.  naléhavě žádá Komisi, aby s ohledem na zjištění uvedená ve zprávě Účetního dvora o reformě trhu s cukrem přezkoumala své postupy posouzení dopadů, aby zajistila, aby se při přípravě všech posudků, které budou rozhodující při posuzování dopadu budoucích dvoustranných obchodních dohod na klíčová odvětví hospodářství EU, používaly nejlepší a nejaktuálnější informace;

33.  vítá nadcházející návrhy Komise týkající se provádění integrované námořní politiky, jako je např. návrh rámce pro mořské územní plánování a sdělení o udržitelném růstu v pobřežních oblastech a námořních odvětvích, jakož i sdělení o integraci námořního dohledu; zdůrazňuje však, že je třeba zajistit, aby byly na úrovni rozpočtu Společenství zaručeny finanční prostředky pro provádění integrované námořní politiky prostřednictvím přiměřeného příspěvku od všech odvětví, jichž se tato politika bude týkat;

Růst podporující začlenění

34.  domnívá se, že růst podporující začlenění lze budovat pouze na základech spočívajících v rovném zacházení se všemi pracovníky na pracovišti a na rovných podmínkách pro všechny podniky; domnívá se, že pracovní program Komise by měl zahrnovat návrhy, které tyto zásady zaručí, a trvá na tom, že legislativní návrh týkající se provádění směrnice o vysílání pracovníků, jak je naplánován ve sdělení o Aktu o jednotném trhu, musí objasnit uplatňování základních sociálních práv;

35.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh týkající se finančního podílu zaměstnanců na ziscích společnosti;

36.  vyzývá Komisi, aby ve svých zprávách k iniciativám „Nové dovednosti – nová povolání“ a „Platforma pro boj proti chudobě“ zohlednila konkrétní problémy, se kterými se ženy setkávají, a aby především prosazovala rovnost na pracovišti jako prostředek boje proti chudobě a povzbuzovala ženy k podnikání prostřednictvím uplatňování opatření, která jsou zaměřena na výměnu osvědčených postupů;

37.  je pevně přesvědčen, že odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů zůstává skutečnou výzvou, kterou je třeba vyřešit, a znovu opakuje požadavky, které zazněly v usnesení Parlamentu z roku 2008, jež bylo adresováno Komisi, totiž aby Komise předložila Parlamentu legislativní návrh na revizi stávajících právních předpisů týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro ženy a muže, a to s ohledem na doporučení, která byla uvedena v příloze usnesení z roku 2008;

38.  vyzývá Komisi, aby dbala na názory sociálních partnerů v oblasti důchodů a aby zajistila, že se v bílé knize odrazí očekávání obou stran odvětví včetně posílení prvního pilíře;

39.  vítá reformu portálu pracovních míst EURES ve snaze umožnit mladým pracovníkům lepší přístup k informacím a pracovnímu poradenství, ale lituje, že je tento návrh odložen na rok 2012, zatímco mladí jej potřebují nyní;

40.  požaduje vyšší účinnost a lepší výsledky, pokud se jedná o dvě hlavní vzdělávací agentury EU – Cedefop (Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání) a ETF (Evropská nadace odborného vzdělávání);

Využití potenciálu jednotného trhu pro růst

41.  důrazně podporuje větší integraci trhu zaměřenou na důležité a přetrvávající nedostatky, na které poukázal profesor Monti, a zvýšení důvěry evropských občanů, pracovníků, malých podniků a spotřebitelů; i když vítá zveřejnění aktu o jednotném trhu, je přesvědčen, že návrhy by měly být ambicióznější a konkrétnější; vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila jednoznačné priority a legislativní návrhy;

42.  požaduje modernizaci legislativního rámce pro zadávání veřejných zakázek v EU, a to prostřednictvím harmonizace směrnic a dohody o veřejných zakázkách, a vyzývá k předložení přehlednějšího harmonogramu na příští rok;

43.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi právním nástrojem v oblasti evropského smluvního práva a směrnicí o právech spotřebitelů; považuje za nezbytné, aby se na jasné strategii Komise v oblasti spotřebitelské politiky začalo pracovat integrovaným způsobem neprodleně již v roce 2011, a nikoli až v roce 2014, jak se v současnosti navrhuje;

44.  podporuje revizi směrnice o souborných službách pro cesty a přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se zaměřením na dohled nad trhem;

45.  zdůrazňuje potřebu účinného právního rámce pro bezpečnost výrobků v EU; podporuje přezkum směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, což vyžaduje stanovení jasnějšího časového plánu, v souladu s přezkumem nového legislativního rámce; vyzývá Komisi, aby přezkoumala systém označování CE s cílem zajistit, aby označení CE bylo spotřebiteli vnímáno jako značka bezpečnosti;

46.  zdůrazňuje, že pro oživení jednotného trhu jsou rozhodující iniciativy v oblasti občanského práva; podporuje opatření Komise, pokud jde o civilní soudnictví, a vyzývá k tomu, aby byly nástroje občanského práva lépe uzpůsobeny požadavkům elektronického soudnictví;

47.  požaduje definitivní vyřešení problémů kolem zavádění evropského patentu a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby předložila návrh na posílenou spolupráci;

48.  vyjadřuje hluboké politování nad nedostatečnou legislativní iniciativou v oblasti kabotáže a nad odložením přístupu na železniční trh na rok 2012, včetně otevření tohoto trhu domácím cestujícím; znovu opakuje své pevné přesvědčení, že je nutné zachovat a rozvíjet komplexní politiku práv cestujících v Evropě;

Plnění Programu pro občany: svoboda, bezpečnost a právo

49.  je hluboce znepokojen skutečností, že nebyly předloženy žádné konkrétní návrhy týkající se základních práv nebo horizontální směrnice o nediskriminaci a že otázka nediskriminace není vůbec zmíněna; vyzývá Komisi, aby urychleně jednala a odblokovala směrnici o nediskriminaci;

50.  požaduje návrh sdělení o posílené solidaritě uvnitř EU v oblasti azylové politiky, lituje však, že v této oblasti chybí legislativní návrhy, a to vzhledem ke skutečnosti, že Unie by měla společnou azylovou politiku zavést do roku 2012;

51.  žádá o předložení návrhu o migraci; připomíná, že správné fungování navrženého systému vstupu/výstupu bude záviset na úspěchu systémů VIS a SIS II, ačkoli systém SIS II ještě není plně funkční;

52.  zdůrazňuje, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba, aby byla vypracována ambiciózní politika v oblasti základních práv a aby byla základní práva stanovená v Listině uplatňována co nejúčinněji; žádá Komisi, aby zajistila slučitelnost každé právní iniciativy se základními právy, jakož i záruku, že členské státy budou při provádění právních předpisů Evropské unie dodržovat ustanovení Listiny; požaduje, aby se zlepšily možnosti pro sledování případů porušování Listiny základních práv a aby byly uplatňovány smluvní mechanismy pro potírání těchto případů;

53.  zdůrazňuje, že při boji proti terorismu a organizované trestné činnosti je zapotřebí plně dodržovat práva a svobody občanů EU a že ochrana údajů a právo na právní nápravu jsou nanejvýš důležité pro vytváření důvěryhodné a účinné bezpečnostní politiky; domnívá se, že zvyšující se počet trestných činů vyžaduje více komunitních plánů, pokud jde o organizovanou trestnou činnost a bezpečnost kybernetického prostoru;

54.  vítá návrh o právech obětí trestné činnosti, především o právu na právní pomoc a podporu, lituje však, že jde o jediné plánované opatření; žádá jasný časový harmonogram pro zbývající opatření týkající se cestovní mapy;

55.  vítá nový komplexní právní rámec na ochranu osobních údajů v EU, který se začne uplatňovat v roce 2011; zdůrazňuje, že pečlivě přezkoumá všechny návrhy, včetně systému jmenné evidence cestujících v EU a programu EU pro sledování financování terorismu, s cílem zajistit jejich soulad se základními právy;

56.  vítá návrhy týkajícího se občanského práva, žádá však Komisi, aby v zájmu zavedení společných norem pro občany EU ve všech členských státech zvážila urychlení přezkumu acquis v oblasti občanského a trestního práva a podala o tom zprávu Parlamentu;

57.  podporuje iniciativy zaměřené na sladění pracovního a rodinného života, mimo jiné pomocí opatření týkajících se minimální délky rodičovské dovolené, podpory pružné pracovní doby pro ženy a muže a zároveň pomoc pečujícím osobám při kombinování zaměstnání s pečovatelskými povinnostmi;

58.  vyjadřuje politování nad tím, že předkládání legislativních návrhů Komisí ohledně „lisabonizace“ stávajícího acquis v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, což je jednou z priorit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, provázejí průtahy;

59.  domnívá se, že po přijetí Lisabonské smlouvy je naprosto nezbytná revize právního rámce, a proto vyjadřuje politování nad tím, že tato revize je navržena až na období 2012 – 2013; trvá na tom, že všechny agentury působící v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí musí být účinné a především zodpovědné;

Evropa ve světě: posilování naší přítomnosti na světové scéně

60.  zdůrazňuje, že prosazování lidských práv na celém světě je hlavním cílem Evropské unie na světové scéně a že k pokroku v této oblasti mohou pomoci lepší obchodní vztahy a širší rozvojová pomoc; žádá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby jmenovala zvláštního zástupce pro lidská práva;

61.  vyzývá Komisi, aby stejným tempem pokračovala v procesu rozšíření;

62.  zdůrazňuje, že nové iniciativy by byly vítány v těchto oblastech:

63.  je toho názoru, že aby mohla EU účinně šířit své hodnoty a zásady a přispívat k politické stabilitě a ekonomickému rozvoji ve svém sousedství, musí podporovat mladé demokracie v celé Evropě a upevňovat vztahy se svými partnery; vyzývá Komisi, aby dokončila přezkum evropské politiky sousedství s cílem zajistit lepší soudržnost mezi cíli této politiky a finančními nástroji; domnívá se, že ve vztahu se sousedními zeměmi by měl být kladen větší důraz na lidská práva a demokracii jako nezbytné podmínky;

64.  vyzývá Komisi, aby zajištění dostatku potravin v celé Africe přikládala větší důležitost; zdůrazňuje potřebu posílit odvětví zemědělství v Africe udržitelným způsobem; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila chudým obyvatelům v Africe lepší přístup k úvěrům a finančním službám; naléhá na Komisi, aby prosazovala opatření na podporu rozšíření afrického obchodu v rámci kontinentu, včetně modernizovaných podpůrných balíčků pro regionální hospodářská společenství a pro zlepšování infrastruktury na celém africkém kontinentu;

65.  vyzývá Komisi, aby do roku 2015 každoročně vypracovala zprávu o pokroku EU při dosahování rozvojových cílů tisíciletí a zavedla opatření k zajištění toho, aby členské státy plnily své závazky poskytnout 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc (ODA), a dále aby monitorovala plnění těchto povinností;

66.  zdůrazňuje, že v rámci probíhajících jednání o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) by měl být opět kladen důraz na rozvojový aspekt;

67.  vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o hmatatelný pokrok v probíhajících jednáních v rámci WTO s cílem uzavřít kolo jednání z Dauhá co nejdříve; trvá na tom, že posilování stávajících dvoustranných a regionálních dohod o volném obchodu a uzavření nových dohod má velký význam, ale mělo by být považováno za doplňkovou strategii a ne za alternativu mnohostranného rámce;

68.  připomíná, že multilateralismus musí nadále zůstat hlavní prioritou EU, a požaduje, aby probíhající a nová obchodní jednání respektovala zásadu zvláštního a diferencovaného přístupu k rozvojovým zemím; je pevně přesvědčen o tom, že je třeba vytvořit účinný a reformovaný mnohostranný obchodní rámec, který by v rámci nového globálního řízení v zájmu rozvoje a vymýcení chudoby umožnil vybudovat vyváženější a spravedlivější hospodářský systém;

69.  zdůrazňuje, že dovozy ze třetích zemí by měly být uváděny na trh EU pouze tehdy, pokud jsou v souladu s evropskými normami ochrany spotřebitele; domnívá se, že by Komise měla při mezinárodních jednáních vyvíjet na naše obchodní partnery tlak, aby dodržovali evropské environmentální, sociální a pracovní normy;

70.  žádá, aby doložka o sociální odpovědnosti podniků byla zahrnuta do mezinárodních obchodních dohod uzavřených EU; domnívá se, že tato doložka by měla obsahovat povinnost společností předkládat zprávy a zachovávat transparentnost a dále náležitou péči pro společnosti a skupiny společností, vyšetřování v případě prokázaného porušení povinností vyplývajících z této doložky a lepší přístup k soudům pro oběti jednání podniků;

71.  žádá Komisi, aby předložila legislativní iniciativu podle vzoru nového zákona USA o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů s cílem posílit transparentnost a řádnou správu v těžebním průmyslu rozvojových zemí; vyzývá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí v boji proti korupci v těchto zemích, která ohrožuje lidská práva a řádnou správu věcí veřejných;

Od vstupů k dopadům: co nejlépe využívat politiky EU

72.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy, kterými se mění nařízení o OLAF;

73.  zdůrazňuje, že by Komise měla otevřeněji přispět k pozitivnímu postoji vůči prohlášením o hospodaření jednotlivých členských států, která podepsali ministři financí; zdůrazňuje, že by Komise měla naléhavě požádat členské státy o vydání prohlášení o hospodaření; žádá o zavedení komplexních databází, které budou fungovat on-line a budou vstřícné k uživatelům;

74.  vyzývá proto k systematickému, pravidelnému a nezávislému hodnocení programů EU – jak v oblasti vnitřních politik, tak i rozvojové pomoci – s cílem zabezpečit, že tyto programy dosahují nákladově efektivním způsobem kýžených výsledků, aby bylo možné:

75.  je pevně přesvědčen, že správné a včasné provedení evropských směrnic ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování je důležité zejména proto, aby občané nepojali nedůvěru v opatření přijatá EU; domnívá se, že to vyžaduje účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy;

76.  naléhavě vyzývá k zjednodušování právních předpisů EU a zdůrazňuje, že posouzení dopadu prováděné před přijetím právního předpisu musí být využíváno nestranně, účinně a s ohledem na uplatňování; rozhodně podporuje trvalé úsilí Komise, pokud jde o projekt inteligentní regulace;

77.  vítá skutečnost, že Komise bude věnovat v rámci posuzování dopadů větší pozornost aspektům konkurenceschopnosti, a zdůrazňuje význam hodnocení kumulativních účinků kombinovaných právních předpisů na konkurenceschopnost („kontroly účelnosti“);

o
o   o

78.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o budoucnosti strategického partnerství mezi EU a Afrikou v návaznosti na třetí vrcholnou schůzku mezi EU a Afrikou

P7_TA(2010)0482 RC-B7-0693/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení z Tripolisu, které vydaly hlavy států a vlád dne 30. listopadu 2010,

–  s ohledem na prohlášení ze dne 27. listopadu 2010, které Evropský a Panafrický parlament vydal před touto schůzkou,

–  s ohledem na články 177 až 181 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi Afrikou a EU je založeno na společném zájmu využívat veškerý potenciál obou těchto území,

B.  vzhledem k tomu, že prohlášení z Tripolisu je projevem vůle různých vedoucích představitelů upevnit strategické partnerství, které bylo před třemi roky navázáno mezi oběma kontinenty a jehož cílem je podílet se na řešení společných problémů a podporovat trvalý hospodářský růst ve prospěch všech obyvatel Afriky,

C.  vzhledem k tomu, že EU odpovídá za více než polovinu rozvojové pomoci a je i nadále nejdůležitějším obchodním partnerem Afriky,

D.  vzhledem k tomu, že Afrika uzavírá partnerství i s dalšími zeměmi, zejména s významnými zeměmi v Asii a Latinské Americe,

1.  vítá přijetí strategického akčního plánu na období 2010–2013 a s ním spojená partnerství a doufá, že tento akční plán bude přínosem s ohledem na Dohodu z Cotonou a na Unii pro Středomoří a že je projevem ambiciózního přístupu k vztahům mezi oběma kontinenty;

2.  zdůrazňuje, že základní principy společné strategie Afrika-EU by měly být vytvořeny tak, aby vycházely vstříc trvalým potřebám rozvojových zemí, pokud jde o boj proti chudobě a o záruku slušného příjmu a živobytí a také pokud jde o záruku dodržování základních lidských práv, včetně sociálních, ekonomických a environmentálních práv;

3.  doufá, že obtíže, se kterými jsme se setkali při realizaci prvního akčního plánu na období 2008–2010, pro nás budou poučením a že naše další kroky se budou držet plánů, které se v podstatě staly základem závěrečného prohlášení hlav států a vlád;

4.  se zájmem poukazuje na to, že soukromý sektor a občanská společnost, především v Africe, by se v budoucnosti mohly na strategii podílet podstatně efektivnějším způsobem, než tomu bylo dosud;

Partnerství 1. Mír a bezpečnost

5.  uznává rovněž důležitý rozměr regionální integrace z hlediska růstu a rozvoje a zdůrazňuje zejména závazek přijatý v prohlášení z Tripolisu, že v úzké spolupráci s regionálními organizacemi bude dosaženo plné funkčnosti mírové a bezpečnostní struktury Afriky;

6.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při realizaci mírové a bezpečnostní struktury Afriky s cílem vyřešit problémy spojené se zajištěním míru a bezpečnosti na africkém kontinentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité trvale zajistit předvídatelné finanční prostředky pro africké mírotvorné operace, vybudovat kapacity zajišťující odolnost místních komunit a při ozbrojených konfliktech s rozhodností chránit civilisty;

7.  zastává názor, že politika prevence konfliktů je základní podmínkou trvalého míru a že by se strukturální příčiny konfliktů měly řešit na základě vytvoření politiky trvalého rozvoje, aby bylo možné plnit základní potřeby afrického lidu, bojovat proti nezaměstnanosti a sociální a hospodářské nespravedlnosti;

8.  je přesvědčen, že schválení amerického zákona o nerostných surovinách pocházejících z nelegálních zdrojů („Conflict Minerals Trade Act“) je v boji proti nelegální těžbě nerostných surovin v Africe, která přispívá ke vzniku občanských válek a konfliktů, velkým krokem kupředu; domnívá se, že Komise a Rada by měly přijít s podobnými návrhy, které by zajistily možnost dohledání původu nerostných surovin dovezených na trh EU a zároveň přihlížely k Iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI);

Partnerství 2. Demokratické vládnutí a lidská práva

9.  vyzývá EU a Africkou unii (AU), aby se společně zabývaly řešením zásadních otázek společného zájmu, jako např. reakcemi na politické krize a podporou řádného řízení hospodářství, s cílem vytvořit na základě nově zřízené platformy pro dialog o řádném vládnutí a lidských právech společné programy řádného vládnutí;

10.  vítá skutečnost, že se Afrika a EU společně zavázaly k plnění základních principů, k nimž patří dodržování lidských práv, demokratických zásad a zásad právního státu a odsouzení veškerých forem terorizmu;

11.  konstatuje, že hlavy států a vlád ve svém prohlášení uvádějí, že „jsou jednotní ve (...) svém přístupu k ochraně lidských práv na obou kontinentech“; zdůrazňuje zásadu všeobecnosti těchto práv, kterou je nutné dodržovat zejména při akcích, jež jsou plánovány jako součást „Partnerství v oblasti demokratického vládnutí a lidských práv“;

12.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že navzdory opakovaným prohlášením o našem odhodlání prosazovat demokratickou formu vládnutí a lidská práva byl Robert Mugabe pozván na třetí vrcholnou schůzku mezi Afrikou a EU a také se jí aktivně zúčastnil; vyzývá všechny aktéry, aby v budoucnu zaujali rozhodnější politický postoj a vyslali africkým zemím jasný vzkaz o své pevné víře v právní stát a demokracii;

13.  naléhavě žádá, aby se veškeré akce, které probíhají v rámci různých partnerství, konaly bez jakékoli diskriminace na základě pohlaví, rasového či etnického původu, náboženství nebo vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace a bez diskriminace lidí s HIV/AIDS;

14.  podporuje výzvu Panafrického parlamentu adresovanou všem členským státům Africké unie, aby ratifikovaly Chartu Africké unie týkající se demokracie, voleb a řádného vládnutí;

15.  upozorňuje, že předseda Evropské rady Herman Van Rompuy se obrátil na africké vedoucí představitele s výzvou, aby podpořili Mezinárodní trestní soud a aby se „plně ztotožnili se zásadou boje proti beztrestnosti“;

16.  vyzývá EU a AU, aby se zavázaly ke společné práci s cílem zajistit lepší spolupráci Afriky a EU v rámci důležitých mezinárodních orgánů včetně OSN;

Partnerství 3. Obchod, regionální integrace a infrastruktura

17.  vítá dohodu mezi EU a AU o zahájení politického dialogu s cílem nalézt řešení společných problémů týkajících se dohod o hospodářském partnerství; je si vědom toho, že regionální integrace, obchod a investice mají z hlediska hospodářské stability a trvalého růstu zásadní význam;

18.  naléhavě žádá EU a AU, aby spolupracovaly v oblasti udržitelné těžby nerostných surovin, zejména tím, že se zaměří na budování kapacit, řádné řízení, rozvoj infrastruktury, investice, geologické poznatky a kvalifikaci a na transparentnost smluv o dolování; vyzývá v tomto ohledu k vytvoření ekologicky zaměřených sociálně schůdných koncepcí těžby nerostných surovin, které by byly i ku prospěchu místních obyvatel;

19.  naléhavě žádá všechny členské státy Africké unie, aby umožnily vytvoření právního a daňového rámce, který by na jedné straně vedl ke stimulaci hospodářského růstu a přilákání přímých zahraničních investic a na druhé straně k potlačení korupce a omezení byrokracie a nekompetentních zákroků;

20.  naléhavě žádá vedoucí představitele Afriky a EU, aby dodrželi závazek z Tripolisu a využili uvedenou strategii jako nástroje na posílení obchodu v rámci Afriky, včetně zdokonalených balíčků podpory určených regionálním hospodářským společenstvím a na zlepšení infrastruktury na celém africkém kontinentu;

Partnerství 4. Rozvojové cíle tisíciletí

21.  konstatuje, že se země Evropské unie znovu zavázaly k tomu, že do roku 2015 věnují 0,7 % svého HDP, což je z hlediska dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 zásadní;

22.  bude se zejména snažit zajistit, aby se dosažení rozvojových cílů tisíciletí stalo ústředním bodem realizace veškerých partnerství;

23.  připomíná, že z hlediska dosažení rozvojových cílů tisíciletí mají zásadní význam konkrétní akce týkající se zdraví matek, novorozenců a dětí, genderu, vzdělávání, půdní politiky, trvale udržitelného rozvoje, přístupu k vodě a hygienickým zařízením a lidí se zdravotními postiženími; podporuje pokračování programů v oblasti vzdělávání a zdravotnictví;

24.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit potraviny v celé Africe, a podtrhuje nutnost posílit v Africe udržitelným způsobem zemědělství a rybolov, zejména pokud jde o drobné zemědělce a rybáře;

25.  připomíná, že zemědělství hraje v hospodářství afrických zemí dominantní úlohu; zdůrazňuje proto, že značný význam má harmonizace hygienických a rostlinolékařských norem a také vytváření kapacit v rámci afrického zemědělství;

26.  lituje, že se na vrcholné schůzce neřešila otázka stávající praxe při nabývání zemědělské půdy ze strany zahraničních investorů podporovaných vládou, která může ohrozit místní zabezpečení potravinami a mít závažné dalekosáhlé důsledky, pokud nebude adekvátně řešena;

27.  domnívá se, že afričtí i evropští vedoucí představitelé by měli prokázat skutečné odhodlání vytvořit mechanizmus, který by ukončil praxi nezákonného úniku kapitálu s cílem daňových úniků, podpořil úplnou transparentnost při poskytování zpráv o stavu jednotlivých zemí a zvýšil mezinárodní tlak na systémy soudnictví, které by mohly v Africe umožňovat obcházení daňových povinností či daňové úniky;

Partnerství 5. Energetika

28.  domnívá se, že z hlediska hospodářského a sociálního rozvoje Afriky má zásadní význam obnovitelná energie, a vyzdvihuje výzvu předsedy Barrosa k ekologické revoluci v africké energetice;

29.  vítá program spolupráce mezi Afrikou a EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie a politické cíle, které byly dohodnuty na vrcholné schůzce pro otázky energetiky konané v září 2010 ve Vídni a kterých má být dosaženo do roku 2020, včetně zajištění přístupu dalších 100 milionů Afričanů k moderním energetických službám trvalého charakteru, zdvojnásobení kapacity přeshraničního propojení elektrického vedení v rámci Afriky, zdvojnásobení využívání zemního plynu v Africe, zvýšeného využívání obnovitelných energetických zdrojů v Africe a zlepšení energetické účinnosti v Africe ve všech odvětvích;

Partnerství 6. Změna klimatu

30.  vyzývá EU a AU, aby spojily své úsilí o snížení emisí vznikajících odlesňováním a znehodnocováním lesů;

31.  připomíná závazek EU, že v letech 2010–2012 věnuje 7,2 miliard EUR na urychlené zahájení projektů a iniciativ v oblasti změny klimatu, z nichž velká většina bude k dispozici i v Africe;

32.  zdůrazňuje, že změna klimatu nejdříve a nejtíživěji postihuje nejchudší obyvatele světa, a vyzývá všechny aktéry, aby rozvojovým zemím pomohli v zájmu vymýcení chudoby přizpůsobit se jejím důsledkům a dosáhnout ekologického růstu;

33.  konstatuje, že dosažení pokroku v globální dohodě o klimatu je klíčovou součástí boje proti chudobě ve světě, a v této souvislosti zdůrazňuje obrovský potenciál přírodních zdrojů – slunce, větru, řek, přílivu a odlivu –, kterých mají rozvojové země často hojnost;

Partnerství 7. Migrace, mobilita a zaměstnanost

34.  podotýká, že migrace má pozitivní účinek, a trvá na tom, že je nutné, aby společná strategie doplněná o časový harmonogram a cílené programy vedla ke snížení negativního vlivu nelegálního přistěhovalectví;

35.  připomíná závazek všech partnerů týkající se vytvoření většího množství kvalitnějších pracovních míst na základě podpory trvalého růstu, který by se týkal všech zemí;

36.  vitá rozšíření stávajících programů, pokud jde o mobilitu studentů a vysokoškolských učitelů, spolu s iniciativami, jako je Panafrická univerzita a Doladění vzdělávacích struktur a programů;

37.  domnívá se, že významným problémem Afriky je odliv mozků, proto by měla být odborníkům, kteří odtud odešli, nabídnuta výrazná motivace k návratu, aby měly z jejich vzdělání prospěch jejich domovské země;

Partnerství 8. Věda, informační společnost a vesmírné partnerství

38.  vítá zahájení politického dialogu na vysoké úrovni v oblasti vědy a techniky na úrovni vyšších úředníků a ministrů, který se zaměřuje na prohloubení rámce pro spolupráci v oblasti vědy a techniky s cílem podpořit rychlejší hospodářský růst a sociální rozvoj v Africe, který by se týkal všech zemí;

Obecné poznámky

39.  konstatuje, že na schůzce chyběli zástupci Súdánu, jelikož se vládní orgány této země domnívají, že nejsou vázány prohlášením hlav států a vlád z Tripolisu, a rád by byl svědkem toho, že budou splněny všechny prvky mírové dohody z roku 2005, jak se uvádí v tomto prohlášení, včetně referenda plánovaného na leden 2011, které musí lidu jižního Súdánu umožnit zvolit si vlastní osud;

40.  lituje, že se vrcholné schůzky mezi EU a Afrikou nemohly zúčastnit některé z hlav států a vlád z větších členských států EU;

41.  lituje, že neexistuje finanční plán, který by doprovázel společnou strategii Afrika-EU, a znovu vyzývá k tomu, aby byl ERF začleněn do rozpočtu EU, aby bylo možné uplatnit parlamentní dohled nad uplatňováním nejrůznějších finančních nástrojů EU používaných při vytváření různých druhů partnerství;

42.  doufá, že se realizace této strategie ve větší míře zúčastní ministerské orgány;

43.  vyzývá Panafrický a Evropský parlament, aby při realizaci strategického akčního plánu byly schopny uplatnit svou dozorčí úlohu;

44.  vyzývá parlamenty všech afrických zemí a členských států EU, aby se zabývaly vyhodnocením tohoto strategického plánu a diskutovaly o něm;

o
o   o

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi EU a AU, vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (2009) − účinné provádění po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost (2009/2161(INI))

P7_TA(2010)0483 A7-0344/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na preambuli Smlouvy o Evropské unii, zejména na druhou a čtvrtou až sedmou odrážku,

–  s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku, články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000, která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií (KOM(2010)0573),

–  s ohledem na veškeré související úmluvy a doporučení Rady Evropy a Organizace spojených národů, včetně specializovaných organizací pro monitorování, v oblasti základních práv,

–  s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na memorandum o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií(1),

–  s ohledem na Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je,

–  s ohledem na činnosti a výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na zprávy nevládních organizací o lidských právech,

–  s ohledem na veřejné slyšení zorganizované Evropským parlamentem ve dnech 21. a 22. června 2010 o důsledcích Listiny základních práv pro vývoj evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2009 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v letech 2004–2008(2),

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A7- 0344/2010),

A.  vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o Evropské unii stanovuje, že je Unie společenstvím, jež je založené na nedělitelných a univerzálních hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, solidaritě, právním státu a dodržování lidských práv všech osob na území Evropské unie, včetně osob patřících k menšinám; vzhledem k tomu, že účinná ochrana a podpora práv musí být obecným cílem veškerých evropských politik, včetně jejich vnějších dimenzí, a základní podmínkou k upevnění Evropské unie, a přispívat k podpoře míru, hodnot a zásad týkajících se lidských práv, základních svobod a blahobytu lidí,

B.  vzhledem k tomu, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost vznikla v oblasti lidských práv EU nová situace, neboť Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) se stala právně závaznou a přetváří tedy základní hodnoty v konkrétní práva; vzhledem k tomu, že se od svého přijetí Listina stala zdrojem inspirace pro judikaturu evropských soudů; vzhledem k tomu, že Komise musí vydat výroční zprávu o uplatňování Listiny a že prosazování a uplatňování základních práv zakotvených v Listině musí být zahrnuto ve výročních zprávách agentury Evropské unie pro základní práva,

C.  vzhledem k tomu, že v orgánech EU i v členských státech je nutno vytvořit, podporovat a posilovat skutečnou kulturu základních práv, zejména pokud se vztahují na právní předpisy Unie a jejich provádění, a to jak interně, tak i ve vztahu ke třetím zemím,

D.  vzhledem k tomu, že se Evropský parlament může podle svého jednacího řádu každoročně zabývat situací v oblasti základních práv, přezkoumat ji, zhodnotit a vydat doporučení,

Nová struktura základních práv po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost

1.  zdůrazňuje, že účinná ochrana a podpora lidských práv a základních svobod vytváří společný základ demokracie a právního státu v EU a je nezbytnou podmínkou pro upevnění evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva a že si žádá kroky na různých úrovních (mezinárodní, evropské, vnitrostátní, regionální a místní); kromě toho zdůrazňuje úlohu, kterou v konkrétním prosazování a podpoře těchto práv mohou hrát regionální a místní orgány; vyzývá proto orgány Evropské unie a vlády a parlamenty členských států, aby na základě nového institucionálního a právního rámce vytvořeného Lisabonskou smlouvou navrhly komplexní vnitřní politiku v oblasti lidských práv, která zajistí účinné mechanismy odpovědnosti s cílem řešit porušování lidských práv, jak na národní úrovni, tak na úrovni EU;

2.  upozorňuje na svá usnesení, ústní otázky s rozpravou a na svá zjištění z misí z roku 2009 o konkrétních případech v oblasti základních práv, jako je soukromí, lidská důstojnost a ochrana údajů, zákaz mučení, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, svoboda tisku a sdělovacích prostředků, zásada nediskriminace, dále o používání jazyků menšin, romské otázce a volném pohybu, romských ženách, diskriminaci svazků nebo registrovaných partnerství osob stejného pohlaví, nezletilých, pobytových střediscích pro přistěhovalce a o nezákonném zadržování vězňů v rámci programu CIA týkajícího se vydávání osob k trestnímu stíhání; zdůrazňuje, že všechna tato usnesení odrážejí hodnoty zakotvené v Listině, prokazují jednoznačný závazek Parlamentu každodenně ochraňovat základní práva a vysílají evropským občanům, jednotlivým členským státům, orgánům a institucím EU, jakož i mezinárodním partnerům politický signál;

3.  vyslovuje politování nad tím, že se Rada a Komise neřídily žádným z doporučení obsažených ve zprávě Evropského parlamentu za rok 2007 o údajném využívání Evropských zemí ze strany CIA pro transport a nezákonné zadržování vězňů(3) a nesdílely s Evropským parlamentem informace o rozhovorech na toto téma mezi EU a USA;

4.  považuje za nezbytné vyjádřit se k vývoji v oblasti ochrany základních práv po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, přičemž má toto usnesení vyjasnit, jakou roli každý orgán, instituce a každý mechanismus hrají v nové evropské struktuře základních práv;

5.  připomíná, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se zásadně změnila právní podoba EU, která by se stále více měla stávat politickým společenstvím sdílených hodnot a zásad; vítá proto nový víceúrovňový systém EU na ochranu lidských práv, který vychází z mnoha zdrojů a je posílen různými mechanismy, včetně právně závazné Listiny a práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, jejichž uznání vyplývá z povinnosti Unie přistoupit k této Úmluvě, práva založená na ústavních tradicích jednotlivých členských států a jejich výkladu podle jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora;

6.  znovu připomíná, že Listina má stejnou právní hodnotu jako Smlouvy a představuje nejmodernější kodifikaci základních práv s vyváženým vztahem mezi právem a  solidaritou, zahrnuje práva občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva a tzv. práva třetí generace (např. práva na řádnou správu, svobodu informací, zdravé životní prostředí a ochranu spotřebitelů); domnívá se, že by EU měla vytvořit regulační rámec na ochranu proti porušování základních lidských práv ze strany podniků;

7.  zdůrazňuje, že začlenění Listiny do primárních právních předpisů EU, jež však nezakládá rozšíření kompetencí Unie, a dodržování zásady subsidiarity, jak ji vymezuje článek 51, vytváří nové oblasti odpovědnosti zákonodárných a výkonných orgánů i členských států při uplatňování legislativy Evropské unie na vnitrostátní úrovni; zároveň zdůrazňuje, že se ustanovení Listiny tudíž stávají přímo vymahatelnými u evropských a vnitrostátních soudů; žádá orgány a instituce EU a členské státy o posílení soudržnosti mezi svými kontrolními a výkonnými orgány v zájmu účinného uplatňování zřízeného všeobecného rámce a o posílení monitorovacích mechanismů v rámci celé Evropy i systému včasného varování, jako je všeobecný pravidelný přezkum;

8.  připomíná, že respektování základních hodnot EU, ochrana a podpora lidských práv a základních svobod představují společný základ pro vztahy Unie se třetími zeměmi, a zdůrazňuje, že EU je také v tomto ohledu vázána Listinou; v této souvislosti připomíná, že podpora demokracie a právního státu jde ruku v ruce s dodržováním, ochranou a podporou lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje skutečnost, že v rámci nové institucionální struktury EU Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) může nabídnout možnost posílit soudržnost a účinnost v oblasti vnější politiky na podporu lidských práv a demokracie, pouze bude-li potvrzen přístup ke struktuře služby, jejím zdrojům a činnosti založený na respektování lidských práv; zdůrazňuje, že Unie hraje přední úlohu při podpoře lidských práv ve světě; v této souvislosti vyzývá EU, aby zaručila co největší účinnost doložky o lidských právech v platných mezinárodních dohodách a aby zohlednila zásady Listiny při uzavírání dohod se třetími zeměmi a zároveň zachovala soudržnost mezi svými vnitřními a vnějšími politikami v oblasti lidských práv;

9.  opětovně konstatuje, že přistoupení EU k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod představuje minimální úroveň ochrany lidských práv a základních svobod v Evropě a poskytne další mechanismus na podporu lidských práv, a sice možnost podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva v souvislosti s porušením lidských práv vyplývajícím z činnosti některého orgánu EU nebo členského státu v souvislosti s uplatňováním právních předpisů EU, pokud toto jednání spadá do oblasti působnosti Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a že judikatura Evropského soudu pro lidská práva tak zvláště napomáhá současným i budoucím činnostem EU v oblasti dodržování a podpory základních svobod, občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí spolu s judikaturou Soudního dvora týkající se této oblasti;

10.  vyzývá všechny členské státy EU a Radu Evropy, aby jednoznačně vyjádřily své politické odhodlání a vůli podporovat proces a dohodu o přistoupení a aby zajistily transparentnost procesu přistoupení a současně zdůraznily potřebu řádné konzultace se zúčastněnými stranami; dále vyzývá Komisi, aby ukončila své vnitřní konzultace a jednání s Radou Evropy a nalezla vhodná řešení hlavních technických otázek s cílem dokončit v rozumné časové lhůtě proces přistoupení a zajistit nejvyšší možnou úroveň ochrany lidských práv v Evropě;

11.  žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily informovanost o výhodách přistoupení k EÚLP a o povinnostech, které z tohoto přistoupení plynou, prostřednictvím pokynů pro správné využívání tohoto dodatečného mechanismu a jeho účincích s cílem zajistit, aby mohl být účinně a efektivně využíván, jakož i pomocí jeho zařazení do odborné přípravy příslušných odborníků;

12.  dále vítá nové obecné povinnosti uložené Lisabonskou smlouvou v boji proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podpoře sociální spravedlnosti a ochrany, rovného postavení mužů a žen, respektování soukromého a rodinného života, solidarity mezi generacemi a ochrany práv dětí s cílem vyvinout společnou politiku týkající se azylu a přistěhovalectví a boje proti obchodu s lidmi, jakož i explicitní odkaz na příslušníky menšin, což odráží další základní hodnotu Unie; vítá rovněž skutečnost, že Unie nabyla právní subjektivity, což jí umožňuje uzavírat mezinárodní dohody a zlepšovat soudní ochranu rozšířením soudní pravomoci Soudního dvora na oblasti zjevně související s ochranou základních práv, jako jsou policejní a justiční spolupráce v oblasti trestního práva, posílená role Evropského parlamentu a národních parlamentů v evropském rozhodovacím procesu, zejména v hodnocení provádění politik EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a posílení úlohy evropských občanů, kteří nyní mohou díky evropské občanské iniciativě spustit legislativní proces EU, a vítá institucionální povinnost zachovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností (čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU);

13.  žádá úplné a důsledné uplatňování Stockholmského programu v souladu s mezinárodními a evropskými předpisy v oblasti lidských práv, který pomáhá převést povinnosti a zásady vyplývající ze Smlouvy do praxe pomocí stanovení strategických pokynů pro prostor svobody, bezpečnosti a práva;

Instituce uplatňující novou strukturu základních práv

14.  je přesvědčen, že evropské orgány často jednají v oblasti ochrany základních práv paralelně a vyzývá tedy k zamyšlení nad uskutečněnými kroky a k lepší spolupráci těchto institucí, jako je stanovená interinstitucionální spolupráce pro každoroční sledování situace v oblasti lidských práv v EU, aby se každý orgán mohl opírat o zprávy ostatních;

15.  vítá nové portfolio „spravedlnost, základní práva a občanství“, které Komise vypracovala, aby ukázala, že se v oblasti základních práv a svobod zavazuje k maximálnímu úsilí, a aby vstřícně zareagovala na opakované požadavky Parlamentu spojené s touto problematikou; takové dělení mezi spravedlnost a bezpečnost by nemělo posílit nevhodnou dichotomii mezi potřebou chránit lidská práva všech lidí a potřebou zaručit jejich bezpečnost; nový komisař by měl věnovat zvláštní pozornost politikám EU určeným pro boj proti nelegálnímu přistěhovalectví a terorismu, a k tomu, aby mohl zachovat vysokou úroveň, je zásadní plná podpora kolegia komisařů;

16.  vyzývá Komisi, aby vyhlásila rok 2013 Evropským rokem občanství a dala tak impulz diskusi o evropském občanství a informovala evropské občany o jejich právech, zejména nových právech vyplývajících ze vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

17.  očekává konkrétní kroky nového komisaře odpovědného za tuto problematiku, které mají být v souladu s již vyslovenými záměry: zejména a jako nejdůležitější záležitost vítá závazek zavést hodnocení dopadů na základní práva u všech nových návrhů právních předpisů, dohlížet nad zákonodárným procesem, aby byly nové texty v konečném znění v souladu s Listinou, uplatnit politiku „nulové tolerance“ v případě porušení Listiny, provést důkladné šetření a zahájit řízení o jejím porušení, pokud členské státy porušují své závazky týkající se lidských práv při provádění právních předpisů EU a zajistit, aby občané EU byli řádně informováni o nové struktuře systému základních práv; žádá, aby byly podniknuty následné kroky navazující na sdělení k článku 7 Smlouvy o Evropské unii (KOM(2003)0606) z roku 2003, které by definovaly transparentní a soudržné způsoby, jakými je možno řešit porušení lidských práv a jakými využívat článek 7 Smlouvy o EU jako varování na základě nové struktury základních práv;

18.  připomíná Komisi, aby sledovala, zda všechny nové návrhy právních předpisů Listinu respektují, a aby v tomto ohledu prověřila stávající nástroje; navrhuje, aby hodnocení dopadů, která doprovázejí návrhy Komise, jasně určila, zda jsou tyto návrhy v souladu s Listinou, čímž se toto kritérium stane nedílnou součástí předkládání návrhů právních předpisů; připomíná Komisi její výslovný úkol vést se zúčastněnými stranami rozsáhlé konzultace s cílem zajistit soudržnost a transparentnost činností Unie (čl. 11 odst. 3 Smlouvy o EU); v této souvislosti zdůrazňuje význam platformy Agentury Evropské unie pro základní práva jako významného zdroje pro plnění tohoto úkolu;

19.  připomíná Komisi, aby provedla objektivní vyšetřování a zahájila řízení pro porušení právních předpisů v případě, že členský stát při uplatňování právních předpisů EU poruší práva stanovená v Listině; dále připomíná Komisi, aby požádala členské státy o poskytnutí spolehlivých údajů a faktů a aby tyto informace shromáždila i od nevládních organizací a aby o informace požádala Agenturu Evropské unie pro základní práva a další subjekty zabývající se lidskými právy;

20.  upozorňuje na nedávné opětné oživení nacionalismu, xenofobie a diskriminace v některých členských státech a zdůrazňuje ústřední roli, kterou by měla Komise převzít s cílem předejít a bojovat proti těmto případným porušením základních práv;

21.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise každoročně sledovala dodržování Listiny, a konstatuje, že by její zprávy o sledování měly obsahovat hodnocení uplatňování zaručených práv, posouzení nespornějších záležitostí včetně situace nejohroženějších skupin obyvatel v Unii, stávajících mezer v ochraně práv, klíčových trendů a strukturálních problémů na vnitrostátní úrovni a úrovni EU s cílem navrhnout konkrétní iniciativy a opatření, a doporučuje, aby se do členských států šířily osvědčené postupy;

22.  vítá sdělení Komise o strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, které mimo jiné uvádí její preventivní přístup při účinném uplatňování právních předpisů, význam interního školení v oblasti základních práv, systematické ověřování aspektu týkajícího se základních práv v posouzeních dopadu Komise, které vypracovává Výbor pro posouzení dopadu, jakož i činnosti zaměřené na cílenou komunikaci, jež bude přizpůsobena různým situacím, potřebné v této souvislosti; dále vítá důraz, který klade výše zmíněné sdělení Komise na význam politických kritérií pro přistoupení stanovených na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993, podle nichž má kandidátská země dosáhnout takové institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin; zachování těchto kritérií podporuje ochranu základních práv v budoucích členských státech;

23.  vyzývá Komisi, aby vydala konkrétní návrhy právních předpisů a tak prosazovala hodnoty a principy zakotvené ve Smlouvě, Listině a strategii stanovené Stockholmským programem, přičemž při provádění této činnosti zohlední judikaturu Evropského soudu pro lidská práva; dále vyzývá k „lisabonizaci“ současného acquis v oblasti policejní a soudní spolupráce a k posílení demokratické odpovědnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

24.  navrhuje vytvoření pracovního vztahu mezi komisaři odpovědnými za spravedlnost, základní práva a občanství a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci tím, že komisaři budou pravidelně zváni na schůze výboru s cílem vyměnit si názory na současná témata a vývoj v oblasti základních práv;

25.  zdůrazňuje, že i Evropský parlament by měl posílit své nezávislé posuzování dopadu na základní práva v případě návrhů právních předpisů a pozměňovacích návrhů, které procházejí legislativním procesem, aby se posuzování stalo více systematickým, a to zejména rozšířením možností, jež jsou v současné době uvedeny v článku 36 jednacího řádu Parlamentu o dodržování Listiny, a měl by požádat právní službu o stanoviska k právním otázkám týkajícím se problematiky základních práv v EU;

26.  vyzývá Radu, aby se při své legislativní činnosti přizpůsobila změnám stanoveným ve Smlouvě a aby dodržovala Listinu; vítá proto zřízení stálé pracovní skupiny Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob a zdůrazňuje význam toho, aby tento nový subjekt měl široký mandát, pod který by mohly spadat otázky ve vztahu k základním právům týkající se EU a členských států a zajistily fórum pro výměnu názorů v rámci Rady o vnitřních otázkách v oblasti lidských práv, a aby byla práce tohoto nového subjektu transparentní a účinná i ve vztahu k Evropskému parlamentu;

27.  znovu potvrzuje interinstitucionální dohodu o společném přístupu k posuzování dopadu(4), na kterou se odkazuje ve sdělení Komise o strategii účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií, jež stanoví, že Parlament a Rada odpovídají za posouzení dopadu změn, které samy provedly;

28.  vyzývá Radu, aby zajistila, aby pracovní skupina Rady pro základní práva, občanská práva a volný pohyb osob (FREMP) měla široký mandát, pod který by mohlo například spadat projednávání zpráv Agentury Evropské unie pro základní práva a oficiální reakce na tyto zprávy (navíc k doporučením orgánů ustavených smlouvami OSN, zvláštním řízením a mechanismům), posuzování vnějšího dopadu nástrojů a politik EU na lidská práva, v koordinaci s pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM), zajišťování koordinace s agenturami, které sice nemají mandát v oblasti lidských práv, ale jejich činnost má vliv na lidská práva (např. EIB nebo FRONTEX), zkoumání podepsání, ratifikace a dodržování mezinárodních nástrojů o lidských právech ze strany EU a členských států a poskytování fóra pro výměnu interních informací v oblasti lidských práv na úrovni Rady;

29.  vyzývá k respektování práva Parlamentu na demokratickou kontrolu na základě smluv; trvá na nutnosti zlepšit i v rámci orgánů EU transparentnost a přístup k dokumentům s cílem dosáhnout účinnější spolupráce orgánů, včetně odpovědnosti za záležitosti týkající se základních práv; zdůrazňuje svou roli spočívající v navázání na svá usnesení týkající se základních práv v EU a v posuzování práce ostatních orgánů EU, pokud jde o jejich činnost či nečinnost při hodnocení rozvoje v této oblasti (např. prostřednictvím výročních zpráv) a propojování politických záležitostí s přístupem založeným na faktech; zdůrazňuje své právo zakotvené v čl. 218 odst. 10 SFEU být okamžitě a plně informován ve všech etapách postupu uzavírání mezinárodních dohod mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi;

30.  opětovně poukazuje na významnou roli Soudního dvora, neboť ověřuje, zda všechny orgány EU, agentury a členské státy uplatňující legislativu EU respektují náležitě Listinu; zároveň připomíná, že tento fakt umožní Soudnímu dvoru posílit a dále rozvíjet svou judikaturu v oblasti základních práv; zdůrazňuje nutnost užší spolupráce vnitrostátních soudů, Soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva při podporování rozvoje jednotného systému judikatury v této oblasti;

31.  zdůrazňuje roli Agentury Evropské unie pro základní práva při trvalém dodržování základních práv v Unii a dopady Lisabonské smlouvy na tuto oblast tím, že poskytne analýzu, asistenci a odborné znalosti, což je úkolem, který vyžaduje kvalitu, objektivitu, skutečnou nestrannost a transparentnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a posílila mandát Agentury pro základní práva tak, aby její práce byla v souladu s novými požadavky založenými na Lisabonské smlouvě a Listině; zdůrazňuje, že v rámci revidovaného mandátu by se její dozorčí funkce měla rozšířit na přistupující země; proto je zapotřebí adekvátních zdrojů k plnění posílených úkolů týkajících se uplatňování Listiny; připomíná svůj požadavek být plně začleněn do kontroly víceletých programů této Agentury; vítá zařazení přílohy do výroční zprávy Agentury pro základní práva, která poukazuje na ratifikaci mezinárodních nástrojů na ochranu lidských práv členskými státy;

32.  zdůrazňuje, že hlavním úkolem Agentury pro základní práva je poskytovat institucím podílejícím se na rozhodování fakta a údaje o záležitostech týkajících se základních práv a že za tímto účelem sbírá a analyzuje informace a údaje a zároveň zvyšuje povědomí prováděním vědeckých studií a průzkumů, vydáváním tematických a výročních zpráv a navazováním kontaktů a podporou dialogu s občanskou společností;vítá její výroční zprávu za rok 2009 a pozitivně přijímá poskytování srovnávacího přehledu a oceňuje dodržování správných postupů ve 27 členských státech;

33.  žádá rozhodovací orgány EU, aby během přípravné fáze zákonodárné činnosti, v procesu rozhodování a/nebo v procesu sledování využívaly údaje a fakta poskytnuté zmíněnou Agenturou a aby s ní trvale a úzce spolupracovaly při zapojování její platformy pro nevládní organizace;

34.  vyzývá všechny evropské agentury, aby dodržely své závazky na ochranu základních práv a aby hledisko základních práv začlenily do veškeré své činnosti; dále vyzývá EU, aby v tomto ohledu zajistila plnou právní odpovědnost svých agentur;

35.  je toho názoru, že agentura FRONTEX by měla vytvořit strukturovanou spolupráci s agenturami zabývajícími se základními právy, nebo migranty či azylem a Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky (UNHCR) s cílem usnadnit operace zaměřené na ochranu lidských práv; v tomto ohledu vítá dohodu o spolupráci podepsanou mezi agenturou Frontex a Agenturou pro základní práva v roce 2010;

36.  zdůrazňuje skutečnost, že EU a členské státy sdílejí v souladu se zásadou subsidiarity povinnosti týkající se provádění a vymáhání lidských a základních práv v oblastech svých odpovědností, a že tyto sdílené odpovědnosti a kompetence jsou pro členské státy a orgány a instituce EU jak příležitostí, tak povinností;zdůrazňuje posílenou úlohu národních parlamentů vyplývající z Lisabonské smlouvy a podporuje navázání formálního dialogu mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty;

37.  připomíná členským státům jejich povinnost poskytnout Komisi jakožto strážkyni smluv na požádání spolehlivé údaje a fakta;

38.  zdůrazňuje důležitost soudních subjektů v členských státech, které hrají základní úlohu v zajišťování dodržování a prosazování základních práv, a naléhavě proto podporuje snadný přístup k soudům a řízením v rozumné lhůtě s cílem posilovat ochranu základních a lidských práv;naléhá na členské státy, aby se zasadily o právě probíhající školení vnitrostátních soudců o základních právech a svobodách, včetně nových aspektů v této oblasti po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

39.  domnívá se, že příslušné kroky EU by neměly pouze postihovat porušování lidských práv poté, co k němu dojde, ale měly by se spíše snažit tomuto porušování zabránit; v důsledku toho vyzývá ke zvážení mechanismů pro včasné zjištění možného porušování základních práv v EU a ve členských státech, k dočasnému pozastavení opatření, jež představují taková porušení, zrychlenému právnímu řízení pro stanovení, zda nějaké opatření není v rozporu se základními právy EU, a sankcím v případě, že jsou taková opatření přesto přijata v rozporu s právními předpisy EU;

40.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby zdvojnásobily své úsilí a řádně informovaly a zvyšovaly povědomí veřejnosti, jelikož základní práva lze efektivněji chránit, pokud si sami občané jsou vědomi vlastních práv a mechanismů na jejich ochranu; žádá o aktivní využití zkušeností občanských organizací a příslušných nevládních organizací a o udržování stávajících pracovních vztahů se všemi takovými subjekty při uplatňování nové struktury základních práv a podnikání nezbytných kroků v konkrétních případech;

41.  potvrzuje své právo na každoroční vydávání zprávy o situaci v oblasti základních práv v EU, v níž se zabývá otázkami základních práv v rámci orgánů EU, agentur nebo členských států, pokud to považuje za nutné;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi v nové struktuře základních práv

42.  navrhuje, aby byly nalezeny způsoby lepší spolupráce orgánů EU a agentur s mezinárodními organizacemi, které chrání základní práva a svobody, a aby se lépe využily a efektivněji předávaly zkušenosti z této oblasti;

43.  vyzývá orgány Evropské unie, aby využily plného potenciálu memoranda o porozumění mezi Radou Evropy a Evropskou unií s cílem vylepšit součinnost a jednotnost na evropské úrovni, a navrhuje lépe využít odbornost vyplývající z mechanismů, norem a zjištění, ke kterým Rada Evropy došla při sledování lidských práv, a tím zabránit zdvojování práce; znovu konstatuje nutnost více zapojit Unii do práce komisaře pro lidská práva v rámci Rady Evropy a že je třeba, aby EU více zohledňovala tuto práci při provádění politik v oblasti svobody, spravedlnosti a bezpečnosti;

44.  vyzývá členské státy EU, aby podepsaly a ratifikovaly základní úmluvy Rady Evropy a OSN o lidských právech a dodatkové opční protokoly, mimo jiné Evropskou sociální chartu (po revizi), Úmluvu o opatřeních proti obchodování s lidmi, Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků Rady Evropy, jakož i Úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvu OSN o postavení uprchlíků, Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin, Úmluvu OSN o organizovaném zločinu a její dva protokoly o nedovoleném obchodování s lidmi a převaděčství, Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen, Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; dále navrhuje, aby se v evropském legislativním procesu více braly v úvahu mezinárodní dokumenty a aby se na ně více odkazovalo;

45.  zdůrazňuje, že je potřeba věnovat řádnou pozornost rozličným mechanismům sledování OSN a poznatkům subjektů OSN zabývajících se lidskými právy, a navrhuje pečlivě se řídit jejich doporučeními, která se týkají členských států; poukazuje na důležitost Univerzálního periodického přezkumu Rady OSN pro lidská práva; doporučuje spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva a úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky; vítá otevření prvního evropského regionálního Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

46.  zdůrazňuje význam a aktivní práci Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a zvláštních zástupců OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků a boj proti obchodování s lidmi, jakož i práci vysokého komisaře pro národnostní menšiny;

47.  vyzývá členské státy zasedající v Radě bezpečnosti OSN, aby zajistily záruky procesních práv při zařazování předpokládaných teroristických skupin či jednotlivců na příslušné seznamy, jak to požaduje judikatura Soudního dvora;

Nejnaléhavější úkoly nové éry

48.  zdůrazňuje, že tato nová struktura bude hodnocena podle toho, jak efektivně přistupují odpovědné instituce k současným nejnaléhavějším záležitostem a nejčastěji se opakujícím případům porušování základních práv, a to jak ve členských státech, tak na úrovni EU, rovněž v souvislosti s jejich vnějšími vztahy;

49.  dále připomíná veškerá svá usnesení a rozpravy, i nálezy z misí roku 2009 o záležitostech základních práv, které ukázaly, že existuje mnoho nevyřešených otázek a specifických případů porušení základních práv, což vyžaduje okamžitý zákrok, střednědobé strategie a dlouhodobá řešení a další kroky ze strany orgánů EU; jako je například:

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Spojeným národům, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

(1) CM(2007)74. (2) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 48. (3) Úř. věst. C 287 E, 29.11.2007, s. 309. (4) Dokument Rady 14901/05 ze dne 24.11.2005.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 o dopadu reklamy na chování spotřebitelů (2010/2052(INI))

P7_TA(2010)0484 A7-0338/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o nekalých obchodních praktikách“)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (dále jen „směrnice o audiovizuálních mediálních službách“)(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (dále jen „nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)(4),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, především její články 7 (respektování soukromého a rodinného života) a 8 (ochrana osobních údajů),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu: druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (KOM(2009)0025) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (SEK(2009)0076),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 29. března 2010 nazvaný „Hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích – spotřebitelé “doma' na vnitřním trhu – monitorování integrace maloobchodního vnitřního trhu a vyhodnocení spotřebitelského prostředí v členských státech„(SEK(2010)0385),

–  s ohledem na zprávu o ochraně spotřebitele na vnitřním trhu, kterou Komise zveřejnila v říjnu 2008 ve zvláštním vydání Eurobarometru č. 298,

–  s ohledem na rozbor zabývající se postoji k přeshraničnímu prodeji a ochraně spotřebitele, který Komise zveřejnila v březnu 2010 v tzv. „flash“ Eurobarometru č. 282,

–  s ohledem na „Evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí“ (KOM(2007)0833),

–  s ohledem na obecné pokyny Komise k uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách (SEK(2009)1666),

–  s ohledem na stanovisko 2/2010 o internetové reklamě založené na chování spotřebitelů, které dne 22. června 2010 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

–  s ohledem na stanovisko 5/2009 o internetových sociálních sítích, které dne 12. června 2009 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

–  s ohledem na sdělení francouzské Národní komise pro informační technologie a svobody (CNIL) ze dne 5. února 2009 nazvané „cílená reklama na internetu“,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0338/2010),

A.  vzhledem k tomu, že reklama posiluje hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost, má tendenci omezovat zneužívání dominantního postavení a podněcuje inovace na vnitřním trhu, a že má tudíž pozitivní dopady pro spotřebitele, zejména pokud jde o rozmanitost výběru, snižování cen a poskytování informací o nových výrobcích,

B.  vzhledem k tomu, že reklama je pro dynamické a konkurenceschopné prostředí sdělovacích prostředků významným a často klíčovým zdrojem příjmů a že podporuje rozmanitý a nezávislý tisk v Evropě,

C.  vzhledem k tomu, že některé reklamní techniky nicméně mohou mít negativní vliv na vnitřní trh a spotřebitele (následkem nekalých praktik, „zamoření“ veřejného a soukromého prostoru, cíleného zaměření na osoby, překážek bránících vstupu na trh a narušování vnitřního trhu),

D.  vzhledem k tomu, že je i nadále nezbytné bojovat s nekalými obchodními praktikami v odvětví reklamy, neboť jsou i nadále časté, jak o tom svědčí zvláštní vydání Eurobarometru č. 29,

E.  vzhledem k významnému dopadu, který má vývoj komunikační technologie v oblasti reklamy, zejména prostřednictvím rozvoje internetu, sociálních sítí, fór a blogů, rostoucí mobility uživatelů a rozvoje digitálních produktů,

F.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na určité znechucení spotřebitelů způsobené množstvím reklamních spotů se v současnosti objevuje snaha využívat nové komunikační technologie k šíření zpráv za obchodním účelem, i když tyto zprávy nebyly jako takové označeny, což znamená, že mohou klamat spotřebitele,

G.  vzhledem k tomu, že rozvoj nových reklamních praktik na internetu a prostřednictvím mobilních telefonů vede k celé řadě problémů, které je vhodné řešit s cílem zaručit vysokou úroveň ochrany uživatelů,

H.  vzhledem k tomu, že reklama na internetu má důležitou úlohu z hlediska ekonomiky, zejména prostřednictvím financování bezplatných služeb, a že se překvapivě rychle rozšířila,

I.  vzhledem k tomu, že cílená reklama (vycházející z kontextu, upravená podle uživatele a jeho chování), jež má být údajně přizpůsobená zájmům internetových uživatelů, je vážným útokem na ochranu soukromého života, pokud zahrnuje sledování jednotlivců (prostřednictvím cookies, vytváření profilů a zeměpisného zaměření) a spotřebitel k ní nedal předběžný, svobodný a výslovný souhlas,

J.  vzhledem k tomu, že upravování reklamních zpráv podle uživatele nesmí vést k rozvoji reklamy pronikající do soukromí, která porušuje právní předpisy o ochraně osobních údajů a soukromého života,

K.  vzhledem k tomu, že je třeba zvlášť chránit některé skupiny osob, které jsou považovány za obzvláště zranitelné z důvodu mentálního, fyzického nebo psychologického postižení, věku či důvěřivosti, jako jsou děti, mladiství, senioři nebo určití lidé, kteří jsou zranitelní z důvodu své sociální a finanční situace (např. příliš zadlužené osoby) a potřebují zvláštní ochranu,

L.  uznávaje, že stále není dostatek informací o konkrétních sociálně-psychologických dopadech nových, invazivních a široce rozšířených forem reklamy, zejména s ohledem na postavení osob, které si nemohou dovolit zakoupit zboží a služby, které uvedená reklama propaguje,

M.  vzhledem k tomu, že specifická povaha některých výrobků, jako jsou tabákové výrobky, alkohol, léky a on-line hazardní hry, vyžaduje přijetí vhodných právních předpisů o internetové reklamě s cílem předejít zneužívání, závislosti a padělání,

N.  vzhledem k tomu, že reklama může působit jako účinný katalyzátor při boji se stereotypy a předsudky založenými na rasismu, sexismu a xenofobii,

O.  vzhledem k tomu, že reklama často předává tendenční nebo ponižující vzkazy, které udržují stereotypní předsudky týkající se pohlaví, čímž poškozuje strategie rovnosti zaměřené na odstranění nerovností,

Vyhodnocení stávajícího legislativního a nelegislativního rámce

1.  je přesvědčen, že směrnice o nekalých obchodních praktikách tvoří zásadní právní rámec pro boj proti klamavé a agresivní reklamě v rámci vztahů mezi podniky a spotřebiteli; uznává, že ačkoli ji dosud nebylo možné komplexním způsobem vyhodnotit, jsou již nyní zjevné určité obtíže při jejím provádění a výkladu (obzvláště pokud jde o nové, invazivní formy reklamy), jak ukázaly rozsudky Soudního dvora EU, který se postavil proti určitým platným vnitrostátním opatřením, neboť překračovala rámec ustanovení uvedené směrnice o nekalých obchodních praktikách, což může zpochybňovat její účinnost;

2.  zdůrazňuje, že kvůli rozdílům ve výkladu a uplatňování na vnitrostátní úrovni nebylo dosaženo požadované míry harmonizace a že tato skutečnost způsobuje právní nejistotu a narušuje přeshraniční výměnu v rámci jednotného trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby pravidelně aktualizovala, vyjasňovala a posilovala své obecné pokyny o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách a aby zajistila, že budou přeloženy do všech úředních jazyků EU, a vyzývá členské státy, aby tyto pokyny co nejvíce zohledňovaly;

4.  vítá záměr Komise dokončit a v listopadu 2010 zveřejnit databázi vnitrostátních opatření přijatých v rámci provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, související judikatury a dalších příslušných dokumentů;

5.  připomíná, že oblast působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách se omezuje na vztahy mezi podniky a spotřebiteli, na rozdíl od směrnice o klamavé a srovnávací reklamě, která se zabývá vztahy mezi podniky; zdůrazňuje, že některé subjekty (např. nevládní organizace či zájmové skupiny) nespadají ani do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, ani do působnosti směrnice o klamavé a srovnávací reklamě; vyzývá proto Komisi, aby provedla zvláštní analýzu dopadu zavádějících reklamních praktik zaměřenou na tyto subjekty, na něž se zjevně nevztahuje ani jedna ze směrnic; vyzývá členské státy, aby zlepšily vzájemnou koordinaci a aby nalezly vhodné řešení pro subjekty, které byly vystaveny přeshraničním zavádějícím reklamním praktikách v rámci EU;

6.  vítá koordinované kontroly prováděné členskými státy (tzv. „sweep“); vyzývá k opakování akcí tohoto druhu a k rozšíření jejich oblasti působnosti; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o výsledcích těchto kontrol a aby případně připravila další opatření ke zdokonalení vnitřního trhu pro spotřebitele;

7.  vyzývá členské státy, aby svým příslušným orgánům poskytly finanční, lidské a technologické prostředky a zdroje nezbytné pro efektivitu jejich činnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností ze sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele dále usnadňovala spolupráci mezi vnitrostátními orgány a zlepšovala účinnost kontrol, které tyto orgány provádějí;

8.  žádá Komisi, aby připravila analýzu povinností a kontrolních funkcí vnitrostátních orgánů pro ochranu spotřebitelů a aby sdílela osvědčené postupy s cílem zefektivnit jejich práci;

9.  žádá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti nařízení (ES) č. 2006/2004 na padělání a nezákonné zboží a aby zjednodušila výměnu informací mezi členskými státy v rámci tohoto nařízení s cílem zlepšit boj proti podvodům souvisejícím s nezákonnou reklamou;

10.  považuje uplatňování samoregulace za dynamické, pružné a odpovědné doplnění platného legislativního rámce; vyzývá členské státy, které instituce samoregulace dosud nezavedly, aby na základě osvědčených postupů jiných členských států usnadnily jejich vytvoření nebo jejich oficiální uznání;

11.  upozorňuje nicméně na hranice samoregulace, která nemůže v žádném případě nahradit právní předpisy, zejména pokud jde o zavedení pravidel pro ochranu osobních údajů spotřebitelů a sankcí ukládaných v případě nedodržování těchto předpisů;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily zavádění vnitrostátních kodexů chování ve vztahu ke sdělovacím prostředkům a novým informačním a komunikačním technologiím; vyzývá členské státy, aby zhodnotily efektivitu vnitrostátních samoregulačních orgánů.

13.  zdůrazňuje společenskou odpovědnost, která vyplývá z účinku a dosahu rozsáhlé a invazivní reklamy, a upozorňuje na úlohu reklamních společností při pěstování kultury sdíleného povědomí a odpovědnosti;

14.  vybízí ke konzultaci s různými zúčastněnými stranami zapojenými do legislativního vývoje;

15.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodným způsobem zajistily, aby média a odborníci v odvětví reklamy zaručili respektování lidské důstojnosti a aby se vyvarovali zobrazení přímo či nepřímo diskriminujících nebo stereotypizujících zobrazení podněcujících k nenávisti na základě pohlaví, původu, etnické příslušnosti, věku, náboženství či jiných přesvědčení, sexuální orientace, postižení či společenského postavení;

16.  vyzývá členské státy, které doposud neprovedly směrnici o audiovizuálních mediálních službách, aby tak bezodkladně učinily; se zájmem očekává zveřejnění zprávy Komise o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách a zdůrazňuje, že je třeba zohlednit využívání nových technologií (např. televizní vysílání prostřednictvím IP adresy);

Problémy, které způsobuje rozvoj internetu a nových technologií

17.  odsuzuje skutečnost, že se na internetu rozvíjí „skrytá“ reklama, která nespadá do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách (vztahy spotřebitelů se spotřebiteli), a to prostřednictvím šíření komentářů na sociálních sítích, fórech či blozích, přičemž na základě jejich obsahu lze tyto komentáře jen obtížně odlišit od pouhých domněnek; domnívá se, že existuje riziko, že se spotřebitelé nesprávně rozhodnou v domnění, že informace, o kterou se opírají, pochází z objektivního zdroje; odsuzuje případy, kdy některé podnikatelské subjekty přímo či nepřímo financují určitou činnost za účelem podpoření šíření zpráv či komentářů, které zdánlivě pocházejí od samotných spotřebitelů, ale ve skutečnosti se jedná o reklamní či komerční sdělení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily řádné uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách;

18.  navrhuje, aby členské státy podporovaly zavedení funkce pozorovatelů či moderátorů fór, kteří by byli poučeni o rizicích skryté reklamy, a rozvoj informačních kampaní zaměřených na varování spotřebitelů před těmito „skrytými“ formami reklamy;

19.  připomíná, že boj na evropské úrovni proti skryté reklamě má zásadní význam, pokud jde o ozdravění trhu a posílení důvěry spotřebitelů, protože „skrytá“ reklama může být pro určité podnikatele prostředkem, jak obejít pravidla hospodářské soutěže a uměle a bezplatně nadhodnotit jejich vlastní podnik či nezákonně očernit konkurenta;

20.  je znepokojen banalizací reklamy založené na chování spotřebitele a reklamních praktik pronikajících do soukromí osob (čtení obsahu elektronické pošty, využívání sociálních sítí a zeměpisné zaměřování, opětovná cílená reklama po opuštění stránek – tzv. „retargeting“), které jsou útokem na soukromí spotřebitelů;

21.  zdůrazňuje riziko, které představují společnosti, jež jsou současně poskytovateli obsahu a prodejci reklamy, neboť je možné propojit údaje sebrané v průběhu každé z těchto činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou jednotlivé úrovně sběru údajů vzájemně zcela odděleny;

22.  zdůrazňuje, že spotřebitelé musejí být jednoznačně, srozumitelně a souhrnně informováni o sběru, zpracování a využívání jejich údajů, a vyzývá inzerenty, aby společně usilovali o standardní používání uživatelsky přátelského formátu s nepovinnou účastí; konstatuje, že tyto osobní údaje by měly být získávány a používány pouze na základě výslovného souhlasu spotřebitele;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl spotřebitel dokonale informován v případech, kdy výměnou za snížení ceny akceptuje reklamy vycházející z technik založených na chování jednotlivce;

24.  zdůrazňuje, že je třeba, aby otázky ochrany soukromí byly standardní součástí budoucích technologických řešení, která se týkají osobních údajů; je přesvědčen, že vývojáři nových technologií musí od počátku vývoje začlenit do projektu ochranu údajů a ochranu na internetu odpovídající nejvyšším standardům a zásadě „privacy by design“ (soukromí jakožto aspekt návrhu);

25.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala různé prostředky (legislativní povahy či nikoli) a vyhodnotila technické možnosti na úrovni Evropské unie umožňující účinně uplatnit následující opatření:

Ochrana zranitelných skupin

26.  žádá Komisi, aby do roku 2012 vypracovala podrobný rozbor dopadů klamavé a agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele, především na děti a mladistvé, a aby zajistila řádné uplatňování příslušných právních předpisů týkajících se ochrany dětí a mladistvých;

27.  vyzývá Komisi, aby přednostně vypracovala hloubkovou studii na téma konkrétních sociálně-psychologických dopadů reklamy zohledňující nové rafinované praktiky, které jsou v reklamě využívány;

28.  zdůrazňuje, že děti a mladiství jsou obzvláště zranitelnými kategoriemi osob vzhledem k jejich značně vnímavosti a zvědavosti, nedostatečné vyzrálosti, omezené svobodné vůli a vysokému potenciálu podléhat vlivům, a to obzvláště s ohledem na nové prostředky komunikace a nové technologie;

29.  vyzývá členské státy, aby podpořily větší ochranu zranitelných spotřebitelů, jako např. dětí, aby doporučily sdělovacím prostředkům omezit televizní reklamu zaměřenou na děti během televizních pořadů, které sleduje hlavně mládež (např. vzdělávací programy určené dětem, kreslené seriály atd.), vzhledem k tomu, že podobná opatření již byla zavedena v některých členských státech;

30.  žádá, aby ve specifických oblastech zájmu všech dětí nebyly uplatňovány metody cílené reklamy;

31.  upozorňuje na náchylnost spotřebitelů k napodobování, což může vést k nevhodnému způsobu chování a postojům, násilí, napětí, zklamání, úzkosti, škodlivým závislostem (kouření, narkomanie), poruchám přijímání potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie, a narušení duševní rovnováhy; vyzývá všechny reklamní agentury a profesionály z odvětví médií, aby přehodnotili reklamní kampaně zobrazující extrémně hubené modely (ženy i muže) s cílem vyhnout se šíření škodlivých představ o vzhledu, tělesných nedostatcích, věku a váze a zohledňovali vliv a dopad reklamy na děti a mladé lidi;

Zaručení rovnosti žen a mužů a lidské důstojnosti v reklamě

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily, aby marketing a reklama zaručovaly respektování lidské důstojnosti a nebyly diskriminační na základě pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

33.  zastává názor, že reklama může účinně napadnout stereotypy a čelit jim a může představovat prostředek proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je v dnešních multikulturních společnostech nepostradatelný; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti v oblasti přípravy a vzdělávání, které představují způsob, jak již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá zejména členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vzdělání budoucích pracovníků v tomto odvětví;

34.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila srovnávací výzkum a dokumentaci obrazu žen v reklamním a marketingovém obsahu v členských státech a aby byly popsány osvědčené postupy pro účinnou reklamu vstřícnou k problematice rovnosti žen a mužů;

35.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby sladily roli spotřebitelských organizací a/nebo organizací uživatelů odpovědných za hodnocení dopadu reklamy na názory na rovnost žen a mužů i jiné oblasti a podpořily konzultace s těmito organizacemi;

36.  zdůrazňuje, že reklama často obsahuje diskriminující a/nebo nedůstojná sdělení založená na všech myslitelných formách genderových stereotypů, které brání rozvoji strategií rovnoprávnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména použily účinné nástroje tak, aby bylo zaručeno, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;

37.  zdůrazňuje, že věrohodná reklama a podporování zdravých vzorů chování může pozitivně ovlivnit způsob, jakým společnost vnímá role mužů a žen, tělesný vzhled a co je považováno za normální, protože reklama na spotřební zboží je přímo propojena s tiskem, rozhlasem a televizí, je jejich nedílnou součástí a je nepřímo spojena s filmovým průmyslem a televizními seriály prostřednictvím umisťování produktů; vyzývá inzerenty, aby ve svých reklamách předávali konstruktivnější sdělení a posílili tak pozitivní roli, kterou ženy a muži hrají ve společnosti, v práci, v rodině i ve veřejném životě;

Vzdělávání a informovanost jednotlivých aktérů

38.  zdůrazňuje, že transparentnost a informovanost spotřebitele v oblasti reklamy jsou zásadními prvky a že je nezbytné rozvíjet kritický přístup spotřebitelů ke sdělovacím prostředkům, pokud jde o kvalitu obsahu;

39.  žádá Komisi, aby:

40.  žádá Komisi, aby navrhla společné pokyny pro malé a střední podniky, a členské státy, aby vnitrostátní orgány a/nebo instituce samoregulace podněcovaly k poskytování poradenství malým a středním podnikům a k vedení informačních kampaní s cílem zvýšit povědomí těchto podniků o jejich zákonem daných povinnostech v oblasti reklamy;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22. (2) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21. (3) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1. (4) Úř. věst. L 364, 9.12.2004, s. 1. (5) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. (6) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. (7) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1. (8) Přijaté texty, P7_TA(2010)0046. (9) Přijaté texty, P7_TA(2010)0051. (10) Úř. věst. C 46 E, 24.2.2010, s. 26. (11) Úř. věst. C 16 E, 22.2.2010, s. 5. (12) Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 43. (13) Přijaté texty, P7_TA(2010)0051.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 k revizi akčního plánu pro energetickou účinnost (2010/2107(INI))

P7_TA(2010)0485 A7-0331/2010

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“ (KOM(2006)0545),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. ledna 2008 nazvané „20 a 20 do roku 2020 – Změna klimatu je pro Evropu příležitostí“ (KOM(2008)0030),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Energetická účinnost: plnění 20% cílové hodnoty“ (KOM(2008)0772),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 nazvané „Energetická politika pro Evropu“ (KOM(2007)0001), na které navázalo sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 nazvané „Druhý strategický přezkum energetické politiky – akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“, a související dokumenty (KOM(2008)0781),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 ze dne 13. července 2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Evropský program oživení energetiky)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS (směrnice o energetických službách)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov(6),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy(8),

–  s ohledem na hodnotící dokument Komise ze dne 7. května 2010 nazvaný „Směrem k nové energetické strategii pro Evropu 2011–2020“,

–  s ohledem na nezávislou studii nazvanou „Zdanění služebních vozidel – dotace, prosperita a ekonomika“ vypracovanou na žádost Komise(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o druhém strategickém přezkumu energetické politiky(10),

–  s ohledem na čl. 170 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie přispívá ke zřizování a k rozvoji transevropských sítí v oblasti dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2010 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství(11),

–  s ohledem na čl. 34 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie týkající se boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě, jenž stanoví, že Unie zajistí důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky,

–  s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A7-0331/2010),

A.  vzhledem k tomu, že energetická účinnost a úspory energie představují nákladově nejúčinnější a nejrychlejší způsob snižování CO2 a zlepšování zabezpečení dodávek, vzhledem k tomu, že energetickou chudobu lze strategicky řešit prostřednictvím vysoké energetické účinnosti budov a spotřebičů; vzhledem k tomu, že energetická účinnost je klíčovou prioritou strategie Evropa 2020 a energetické strategie pro Evropu 2011–2020, a vzhledem k tomu, že zdroje veřejných institucí v současné době neodpovídají stanoveným cílům,

B.  vzhledem k tomu, že úspory energie jsou klíčovým předpokladem pro lepší zabezpečení dodávek – např. dosažení 20% úspory energie by ušetřilo tolik energie, kolik je schopno dopravit 15 plynovodů Nabucco,

C.  vzhledem k tomu, že úspory energie mohou přinést vedle významných ekonomických výhod pro konečné uživatele a celé hospodářství také výhody v sociální oblasti, včetně vytvoření až 1 milionu pracovních míst do roku 2020; vzhledem k tomu, že objem energie dovážené do EU narůstá a v roce 2007 měl hodnotu 332 miliard EUR, a vzhledem k tomu, že podle údajů Komise mohou roční energetické úspory dosáhnout částky až 1 000 EUR na jednu domácnost, přičemž tyto prostředky by byly opětovně investovány v jiné hospodářské oblasti, a že úspěšné dosažení vytýčené energetické účinnosti by pro EU mohlo znamenat úspory ve výši přibližně 100 miliard EUR a snížení emisí téměř o 800 milionů tun ročně, vzhledem k tomu, že politika energetických úspor a politika energetické účinnosti tedy představují řešení energetické chudoby,

D.  vzhledem k tomu, že budoucí vývoj cen energie bude motivovat jednotlivé spotřebitele ke snížení spotřeby energie, a významného zlepšení v oblasti energetické účinnosti lze tedy dosáhnout tím, že budou prosazovány účinnější společné infrastruktury v budovách, systémech vytápění a v odvětví dopravy, kde je jinak rozhodování, které vede k lepšímu využití energie, mimo kontrolu a vliv jednotlivců či firem,

E.  vzhledem k tomu, že z akademických poznatků jednoznačně vyplývá, že má-li být do roku 2020 dosaženo plánovaného 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti, je třeba zintenzivnit úsilí na regionální i místní úrovni, neboť při stávajícím tempu by do roku 2020 bylo tohoto cíle dosaženo jen asi z poloviny, třebaže postupy a technologie k jeho dosažení jsou k dispozici již nyní,

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli bylo na úrovni EU a na úrovni členských států zavedeno mnoho legislativních opatření v zájmu dosažení energetických úspor, ne všechny přinášejí požadované výsledky,

G.  vzhledem k tomu, že doba návratnosti investic do energetické účinnosti je v porovnání s jinými investicemi relativně krátká a že investice mají potenciál vytvářet ve venkovských i městských oblastech významný počet nových pracovních míst, přičemž většinu těchto pracovních činností, zejména ve stavebnictví a v malých a středních podnicích, nelze zabezpečit prostřednictvím externích dodavatelů, avšak má-li toho být dosaženo, je nutné zvýšit povědomí veřejnosti a zajistit dostatek kvalifikovaných pracovníků,

H.  vzhledem k tomu, že využívání veřejných prostředků pro revolvingové finanční nástroje za účelem poskytování finančních pobídek pro opatření v oblasti energetické účinnosti má v době rozpočtových omezení tu výhodu, že umožňuje většinu těchto prostředků dlouhodobě zachovat,

I.  vzhledem k tomu, že významnou příčinou zvýšené spotřeby energie je poptávka a že je skutečně třeba zabývat se tržními a regulačními překážkami, které brání většímu zastoupení energeticky účinných výrobků na trhu a výraznější podpoře jejich používání, s cílem odstranit vazbu mezi spotřebou energie a hospodářským růstem,

J.  vzhledem k tomu, že plnému využití příležitostí k dosažení energetických úspor stojí v cestě řada překážek, mezi nimi také náklady spojené s počáteční investicí a nedostatek vhodných finančních prostředků, nízká informovanost, rozdělení pobídek mezi majitele a nájemníky a nejednoznačnost ohledně toho, kdo je za zajištění energetických úspor odpovědný,

K.  vzhledem k tomu, že v dalších prioritních oblastech, jako jsou energie z obnovitelných zdrojů a kvalita ovzduší, byly předloženy závazné cíle s cílem zajistit motivaci, odpovědnost a konkrétní zaměření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, které jsou nezbytné k tomu, aby byla zaručena dostatečná ambicióznost konkrétních politik a odhodlanost tyto politiky naplňovat,

L.  vzhledem k tomu, že pokroku v oblasti energetických úspor brání nedostatečná odpovědnost a malá odhodlanost dosáhnout cíle 20 %,

M.  vzhledem k tomu, že budovy zodpovídají zhruba za 40 % spotřebované energie a přibližně za 36 % emisí skleníkových plynů v EU, a vzhledem k tomu, že stavební činnost představuje s cca 12% podílem na HDP EU významnou součást hospodářství Unie; vzhledem k tomu, že počet rekonstrukcí stávajících budov je příliš nízký, a vzhledem k tomu, že stále ještě nebyla zavedena odpovídající opatření ke snížení spotřeby energie u těchto budov; vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo politických cílů v oblasti klimatu a energetiky, které si EU stanovila pro roky 2020 a 2050, je nutné zvýšit počet i rozsah rekonstrukcí u stávajících budov, což by mohlo vést k vytvoření významného počtu pracovních míst a zásadně tak přispět k hospodářskému oživení EU, a vzhledem k tomu, že jsou již k dispozici energeticky účinná řešení pro obvodové pláště a technické systémy a instalace, jež mohou být použita u stávajících i nových budov a přinést významné úspory energie,

N.  vzhledem k tomu, že domácnosti nejsou připraveny na změnu klimatu: ve všech zemích existují domácnosti, které nejsou v letních měsících dostatečně chladné, a také existují domácnosti, které nejsou v zimních měsících řádně vytápěny (více než 15 % v Itálii, Lotyšsku, Polsku a na Kypru a 50 % v Portugalsku), přičemž v zemích jako Kypr a Itálie nejsou domy připravené na studenou zimu,

O.  vzhledem k tomu, že průmyslové elektrické motory spotřebují 30–40 % elektrické energie vyrobené na světě, a vzhledem k tomu, že patřičná optimalizace příslušných motorových systémů, za využití regulace rychlosti a dalších metod, může vést k 30% až 60% úspoře spotřebované energie,

P.  vzhledem k tomu, že 50 až 125 milionů Evropanů se potýká s energetickou chudobou, přičemž jejich počet se může v závislosti na hospodářské krizi a růstu cen energií dále zvyšovat; vzhledem k tomu, že příčiny energetické chudoby jsou ve všech zemích EU stejné, a sice nízký příjem domácnosti spolu s nedostatečnými normami pro vytápění a izolaci a příliš vysokými cenami energií; vzhledem k tomu, že strategickým řešením energetické chudoby je politika energetických úspor a politika energetické účinnosti,

Q.  vzhledem k tomu, že doprava je zodpovědná za téměř 30 % celkových emisí skleníkových plynů v Evropě a že přechod od vozidel poháněných tradičními fosilními palivy k vozidlům poháněným energií z obnovitelných zdrojů by přispěl k výraznému snížení CO2 a představoval možnost ukládat energii, díky čemuž by se energetické sítě byly schopny vyrovnat s nestabilní výrobou energie z obnovitelných zdrojů,

R.  vzhledem k tomu, že 69 % bytového fondu v Evropě je obydleno majiteli a 17 % je pronajato pro soukromé účely, především majiteli, kteří jsou fyzickými osobami, a vzhledem k tomu, že soukromé bydlení se potýká s finančními omezeními, pokud jde o rekonstrukce zaměřené na úspory energie,

S.  vzhledem k tomu, že současná hospodářská krize by mohla urychlit přechod k nízkouhlíkové a energeticky účinné ekonomice a podpořit změnu v chování občanů, pokud jde o spotřebu energie,

T.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se vyvíjely a uváděly na trh nové, špičkové energetické technologie, které umožní udržitelnou výrobu energie a její účinnější využití,

U.  vzhledem k tomu, že závazného cíle v podobě 20% podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie do roku 2020 bude dosaženo pouze tehdy, budou-li přijata opatření týkající se stávajících budov,

V.  vzhledem k tomu, že evropské podniky dosáhly značného úspěchu v oblasti snížení svých emisí skleníkových plynů a – což je ještě důležitější – v oblasti inovativních produktů a řešení, jež umožňují snížení emisí v celé evropské společnosti a na celém světě,

W.  vzhledem k tomu, že cílem musí být zachování konkurenceschopnosti evropských podniků s vysokou spotřebou energie, které čelí celosvětové konkurenci,

Soulad se stávajícími právními předpisy a jejich uplatňování

1.  vyzývá členské státy, místní úřady, a zejména Komisi, aby energetické účinnosti věnovaly takovou pozornost, jakou si zaslouží, a aby zajistily takové zdroje (personální a finanční), které odpovídají jejich ambicím;

2.  zdůrazňuje, že energetická účinnost by měla být začleněna do všech relevantních oblastí politiky, včetně oblasti financování, regionálního a městského rozvoje, dopravy, zemědělství, průmyslu a vzdělání;

3.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném předstihu před energetickým summitem, který se koná 4. února 2011, předložila v rámci svého revidovaného akčního plánu pro energetickou účinnost hodnocení uplatňování stávajících právních předpisů; domnívá se, že na základě výsledku tohoto hodnocení by měla být do akčního plánu pro energetickou účinnost začleněna opatření, jež Komise navrhne za účelem překlenutí mezery, která brání dosažení celkového cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020, například individuální cíle energetické účinnosti, které odpovídají alespoň 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 na úrovni EU a které zohledňují relativní výchozí pozici a podmínky jednotlivých členských států, stejně jako nutnost předem schválit vnitrostátní akční plány pro energetickou účinnost; domnívá se, že tato dodatečná opatření by měla být spravedlivá a měřitelná a měla by mít účinný a přímý vliv na dosahování cílů v rámci vnitrostátních plánů pro energetickou účinnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby se dohodly na společné metodice pro měření vnitrostátních cílů v oblasti energetické účinnosti a pro sledování pokroku při dosahování těchto cílů;

4.  přikládá velký význam plánování na evropské úrovni; energetické účinnosti je zapotřebí věnovat náležitou pozornost v akčním plánu pro energetiku na období 2011–2020; nový evropský akční plán pro energetickou účinnost by měl být předložen co nejdříve a energetická účinnost by měla hrát důležitou úlohu v budoucím plánu pro dosažení systému a hospodářství s nízkými emisemi uhlíku do roku 2050;

5.  vyzývá EU, aby stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2020 20% zlepšení v oblasti energetické účinnosti a pokročila tak směrem k udržitelnému a zelenému hospodářství;

6.  domnívá se, že akční plán pro energetickou účinnost by měl být ambiciózní a soustředit se na celý řetězec energetických dodávek a že by měl kriticky zhodnotit pokrok dosažený prostřednictvím všech opatření obsažených v akčním plánu z roku 2006, zajistit důraznější uplatňování opatření pro energetickou účinnost podle akčního plánu z roku 2006, která stále probíhají, a zahrnovat další, nákladově efektivní opatření a náležité zásady v souladu s kritérii subsidiarity a proporcionality, jež jsou nezbytné pro dosažení cíle stanoveného pro rok 2020;

7.  vyzývá Komisi, aby nový akční plán pro energetickou účinnost vypracovala při zohlednění potřeb spotřebitelů energie vyžadujících zvláštní ochranu; poukazuje na to, že spotřebitelé energie by ze zlepšení v oblasti energetické účinnosti měli největší prospěch, avšak scházejí jim prostředky na nezbytné investice; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření a účinné politiky, jako například vnitrostátní akční plány či cílená sociální opatření, s cílem snížit míru energetické chudoby a aby pravidelně podávaly zprávy o své činnosti za účelem řešení tohoto problému; vítá skutečnost, že Rada pro energetiku se problémem energetické chudoby zabývá, a podporuje v tomto ohledu úsilí belgického předsednictví; žádá Komisi, aby se energetické chudobě věnovala ve všech energetických politikách;

8.  žádá, aby byla v roce 2011 provedena revize směrnice o energetických službách, jejíž součástí bude rozšíření časového rámce do roku 2020, kritické posouzení vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost a jejich provádění, včetně společných pravidel pro předkládání zpráv obsahujících závazné minimální informace např. o veškerých příslušných politikách v oblasti energetické účinnosti, včetně měkkých a podpůrných nástrojů, jako je financování, a dále hodnocení a klasifikace činnosti členských států, stejně jako sloučení požadavků na předkládání zpráv ze směrnice o energetických službách, používání energetických štítků a ekodesignu ve vhodných případech, ukáže-li se, že se tak sníží zátěž členských států;

9.  naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně zavedly účinný dozor nad trhem a programy pro kontrolu dodržování směrnice 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, směrnice 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku a nařízení (ES) č. 1222/2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto programů usnadňovala a sledovala a v případě potřeby zahájila řízení pro nesplnění povinnosti;

10.  je si vědom problémů spojených s dozorem nad trhem, jenž spadá do příslušnosti členských států, i jeho významu a doporučuje, aby Komise napomáhala spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, a to zejména tak, že vytvoří otevřenou databázi EU s výsledky testů a s nevyhovujícími výrobky zjištěnými v členských státech a že podnikne kroky, které zajistí urychlené stažení nevyhovujícího výrobku zjištěného v jednom členském státě z trhu ve všech 27 členských státech;

11.  v návaznosti na vstup revidované směrnice o energetických štítcích v platnost vybízí Komisi, aby před vypršením lhůty stanovené v této směrnici, tedy do roku 2014, posoudila dopad nové úpravy energetických štítků a povinných odkazů na systém energetických štítků v reklamách na chování spotřebitelů a aby v případě potřeby přijala další opatření ke zvýšení jejich účinnosti;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly opatření zaměřená na zvýšení informovanosti a zlepšení know-how v oblasti energetické účinnosti u všech zúčastněných stran a všech aktérů z řad profesionálů ve všech fázích (posouzení stávající energetické náročnosti, navržení a provádění řešení pro zlepšení energetické účinnosti, energeticky účinný provoz a údržba);

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly účinnost legislativních opatření zaměřených na energetické úspory a zlepšování energetické účinnosti;

14.  domnívá se, že dlouhodobé dohody s průmyslovým sektorem zajistí vysokou míru dodržování požadavků na energetickou účinnost, a mohou tak vést ke zlepšení energetické účinnosti o 2 % ročně;

Energetická infrastruktura (výroba a přenos)

15.  domnívá se, že je nutné důrazněji se zaměřit na systémové inovace, jako jsou inteligentní sítě (elektrické, ale i sítě pro vytápění a chlazení), inteligentní měření, plynovodní sítě zahrnující bioplyn a skladování energie, které mohou energetickou účinnost podpořit tím, že sníží zatížení, omezí výpadky sítě, usnadní začlenění technologií pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizované výroby, omezí požadavky na vytváření rezerv a povedou k větším a flexibilnějším skladovacím kapacitám; žádá zajištění toho, aby spravedlivý podíl na těchto ziscích připadl konečným odběratelům;

16.  zdůrazňuje, že sítě pro dálkové vytápění a chlazení přispívají k dosažení energeticky účinného hospodářství do roku 2050, a poukazuje na to, že je zapotřebí explicitní a komplexní strategie pro výrobu a využívání tepelné energie (průmyslové teplo, vytápění domácností, chlazení), včetně metody směrných hodnot pro jednotlivá paliva u sítí dálkového vytápění a chlazení, která bude založena na synergiích mezi odvětvími; vyzývá Komisi, aby provedla šetření v oblasti zlepšování účinnosti; podtrhuje, že tyto sítě musí být otevřeny konkurenci; konstatuje, že zlepšení energetické účinnosti bytového fondu povede k omezení poptávky po teple, což je třeba zohlednit při posuzování kapacity dálkového vytápění;

17.  zdůrazňuje význam energetické účinnosti na straně nabídky; upozorňuje na to, že k energetickým ztrátám výrazně přispívá přenos a distribuce (zejména v generátorech a transformátorech, ale také v důsledku nadměrného odporu při přenosu) a že významný zdroj úspor představuje zkrácení nadměrně dlouhé sítě konverzních zařízení pro přeměnu jednoho druhu energie v jiný; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou hrát při zabezpečování dodávek energie a snižování ztrát malé výrobní jednotky a decentralizovaná a diverzifikovaná výroba energie; domnívá se, že by měly být vytvořeny pobídky zaměřené na zlepšení infrastruktury, a žádá Komisi, aby předložila návrhy, které umožní získat prospěch z dosud nevyužitého potenciálu k dosažení úspor, mimo jiné zavedením zpráv o udržitelnosti pro elektrárny a přijetím opatření, jež usnadní dodatečné vybavování a modernizaci elektráren;

18.  zdůrazňuje skutečnost, že vedle energetické účinnosti u zdroje (tedy v rámci primární výroby energie) by mělo být považováno za prioritu omezování ztrát (elektrické) energie během přenosu v soustavě; směřování k systému decentralizovanější výroby by snížilo přepravní vzdálenosti, a tak i související energetické ztráty;

19.  naléhavě vyzývá (petro)chemický průmysl v celé EU k lepšímu energetickému využití spalování odpadních plynů;

20.  domnívá se, že je nutné více se zaměřit na zvýšení celkové účinnosti energetického systému, zejména na snížení tepelných ztrát; žádá proto, aby byla v rámci pracovního programu na rok 2011 provedena revize směrnice o kombinované výrobě tepla a elektřiny (kogeneraci) za účelem podpory vysoce účinné kogenerace, kogenerace v malém měřítku, využití odpadního tepla z průmyslu a dálkového vytápění a chlazení prostřednictvím toho, že budou členské státy podněcovány, aby vytvořily stabilní a příznivý regulační rámec tak, že zavedou integrované plánování poptávky po teplu/chlazení a elektrické energii, a prostřednictvím toho, že Komise zváží prioritní přístup kogenerace k elektrické soustavě, využití průmyslového tepla a podpoří využití vysoce účinné kogenerace, kogenerace v malém měřítku a dálkového vytápění v budovách a udržitelné financování kogenerace, např. povzbuzením členských států k tomu, aby zavedly finanční pobídky;

21.  vyzdvihuje význam sítě pro distribuovanou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny či kombinovanou výrobu tepla, elektřiny a chlazení, která v praxi umožňuje zdvojnásobit celkovou energetickou účinnost; poukazuje také na to, že skladování tepla či chlazení by mohlo vést k větší flexibilitě soustavy během špičky, tedy umožnit výrobu elektřiny a skladování tepla, když výroba přesáhne lokální potřebu;

22.  vyzývá členské státy, aby nejen podporovaly vysoce účinnou průmyslovou kombinovanou výrobu, včetně přechodu z fosilních paliv na biomasu, ale aby ty státy, které mají infrastrukturu pro dálkové vytápění, rovněž prosazovaly využívání kogenerace tím, že budou podporovat zřizování a modernizaci systémů dálkového vytápění prostřednictvím odpovídajících opatření v oblasti financování a regulace;

23.  pokládá za nezbytné, aby byla součástí zpracování odpadu výroba páry a/nebo elektřiny, a nedocházelo tak ke ztrátám bioplynu a tepla; zastává názor, že zařízení na zpracování odpadu, která žádným způsobem nezajišťují zároveň výrobu tepla či elektřiny, by neměla získat povolení;

24.  vítá pokračující práci Komise na inteligentních sítích a inteligentních měřičích; považuje za důležité zajistit pro inteligentní sítě a inteligentní měřiče dlouhodobě stabilní, harmonizované regulační prostředí; naléhavě vyzývá Komisi, aby rozvoj inteligentních sítí a inteligentních měřičů podporovala a vytvářela pro něj pobídky stanovením společných norem, jejichž součástí musí být požadavky týkající se soukromí, údajů a frekvencí; doporučuje, aby pracovní skupina pro inteligentní sítě působící v Komisi náležitě zohledňovala stanoviska všech zainteresovaných stran; žádá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o postupu své činnosti;

25.  vítá práci Komise na vytvoření jednotné energetické soustavy a v této souvislosti ji vyzývá, aby předložila praktické návrhy na zjednodušení a urychlení schvalovacích postupů pro prioritní infrastrukturní projekty;

26.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci mezi EU a provozovateli energetických soustav (rozšíření úlohy Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav – ENTSO) s cílem zkvalitnit jejich přeshraniční propojení a výkon;

27.  žádá Komisi, aby podporovala a prosazovala vytvoření a rozvoj evropské sítě stejnosměrného proudu s vysokým napětím, v jejímž rámci bude možné optimálně zužitkovat energii z obnovitelných zdrojů, zejména větrnou a vodní energii; tato síť by zajišťovala dálkový přenos energie při nízkých energetických ztrátách a umožnila synergii mezi všemi obnovitelnými zdroji energie;

Rozvoj měst a budovy

28.  podporuje mnohoúrovňový, decentralizovaný přístup k politice energetické účinnosti; poukazuje na to, že energetická účinnost může hrát rozhodující roli při rozvoji městských i venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je třeba více podporovat iniciativy, které se zaměřují na zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů na místní a regionální úrovni, jako je Pakt primátorů a iniciativa pro inteligentní města; zdůrazňuje potenciál podpory a provádění osvědčených postupů s ohledem na energetickou účinnost na úrovni obecních a regionálních agentur; konstatuje rovněž, že harmonizace politiky soudržnosti se strategií EU2020 může přispět k inteligentnímu a udržitelnému růstu členských států a regionů;

29.  vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti v oblasti energetické účinnosti veřejných budov, počínaje objekty veřejné správy včetně škol, a navrhla nákladově efektivní cíl pro snížení spotřeby primární energie u budov; vyzývá členské státy, aby zavedly realizovatelné programy na podporu komplexních rekonstrukcí, které v počáteční fázi sníží spotřebu energie o více než 50 % v porovnání s energetickou náročností před rekonstrukcí, přičemž míra financování a/nebo fiskální a jiná podpora musí být úměrná míře zlepšení; žádá, aby byla členským státům uložena povinnost zařadit do vnitrostátních akčních plánů pro energetickou účinnost pro oblast rekonstrukcí soubor ročních cílů, a vyzývá Komisi, aby navrhla politické nástroje, které v rámci energetické strategie do roku 2050 umožní dosáhnout téměř nulové energetické spotřeby fondu budov;

30.  vyzývá Komisi k rozšíření působnosti politiky v oblasti budov tak, aby zahrnovala ekologické čtvrti, s cílem zajistit, aby výsledkem optimalizace zdrojů na místní úrovni byla nižší spotřeba primární energie u budov a nižší náklady pro spotřebitele;

31.  domnívá se, že je zásadní, aby obydlí osob, které čelí energetické chudobě, dosáhla nejvyšší možné normy energetické účinnosti, aniž by přitom došlo ke zvýšení denních nákladů pro tyto domácnosti; zdůrazňuje, že to bude často vyžadovat podstatné investice do bytového fondu, ale současně to přinese mnoho výhod neenergetického charakteru, např. snížení úmrtnosti, celkově lepší životní podmínky, nižší zadluženost a snížení nákladů na zdravotní péči v důsledku nižšího znečištění vnitřních prostor a menšího teplotního stresu;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly audity investičního stupně s cílem zhodnotit kvalitu certifikátů energetické náročnosti; vyzývá Komisi, aby na základě těchto hodnocení vypracovala pro členské státy pokyny k zajištění kvality jejich certifikátů energetické náročnosti a ke zlepšení energetické účinnosti opatření prováděných na základě doporučení vyplývajících z těchto certifikátů;

33.  je přesvědčen, že pro dosažení cíle v oblasti úspor energie je klíčové, aby šly orgány veřejné správy na celostátní, regionální i místní úrovni příkladem; vyzývá orgány veřejné správy, aby překročily rámec požadavků stanovených ve směrnici o energetické náročnosti budov, zejména prostřednictvím co nejrychlejší rekonstrukce svého stávajícího fondu budov na úroveň srovnatelnou s normou téměř nulové spotřeby energie v případech, kdy je to technicky a ekonomicky možné; na druhou stranu uznává, že stávající rozpočtová omezení, především na regionální a místní úrovni, často snižují schopnost veřejných subjektů investovat přímo; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily a podpořily vývoj inovativních řešení tohoto problému, včetně smluv o energetické náročnosti a tržních nástrojů, a aby vybídly orgány veřejné správy k dosahování finančních úspor prostřednictvím víceletých rozpočtových rámců, pokud tak ještě nečiní;

34.  uznává průkopnickou úlohu Evropské unie; domnívá se, že orgány a instituce EU by měly jít příkladem, zejména u budov, u nichž byl zjištěn potenciál k energetické účinnosti, a sice tyto budovy do roku 2019 v rámci širšího auditu využívání energie orgány a institucemi EU finančně úsporným způsobem modernizovat tak, aby jejich spotřeba energie byla téměř nulová;

35.  zdůrazňuje potenciál budov v oblasti úspor energie, a to jak ve městech, tak i ve venkovských oblastech; konstatuje, že rekonstrukcím v zájmu dosažení úspor energie brání především u domácností různé překážky, například počáteční náklady, rozdělování pobídek či složitost jednání v bytových domech; vyzývá k nalezení inovativních řešení, která tyto překážky odstraní, jako jsou plány na modernizaci čtvrtí, finanční pobídky a technická pomoc; zdůrazňuje, že programy EU by měly pro rekonstrukce budov skýtat pobídky, které přesahují minimální zákonné požadavky a týkají se pouze budov s potenciálem k energetické účinnosti; žádá podporu těch metod rekonstrukce, které jsou hospodárnější a současně zajišťují vysoké úspory;

36.  zdůrazňuje význam snížení vysokých nákladů na palivo pro chudší domácnosti prostřednictvím podpory celkových rekonstrukcí, které povedou ke snížení spotřeby energie a příslušných nákladů; žádá příslušné orgány na místní, regionální a celostátní úrovni i na úrovni EU, aby věnovaly zvýšenou pozornost sociálnímu bydlení a zajistily, že dodatečné náklady na investice do energetických úspor neponesou nájemníci vyžadující zvláštní ochranu;

37.  žádá Komisi, aby v rámci nadcházející inovační strategie prosazovala nové iniciativy na podporu rekonstrukcí budov, jako např. inovační partnerství pro energetickou účinnost v energeticky účinných městech / městech s nulovými emisemi;

38.  vyzývá členské státy, aby podpořily nahrazení určitých energeticky náročných budov, které nejsou součástí kulturního dědictví, v případech, kdy by jejich rekonstrukce nebyla udržitelná či nákladově efektivní;

39.  vyzývá členské státy, aby urychlily zavádění certifikátů energetické náročnosti, které vystavují nezávislí kvalifikovaní a/nebo schválení odborníci, a aby vytvořily jednotná správní místa zajišťující přístup k technickému poradenství a podpoře a také finanční pobídky, jež budou dostupné na regionální, celostátní a evropské úrovni;

40.  žádá Komisi a členské státy, aby zajistily širší využití energetických auditů a strukturovaných postupů hospodaření s energií ve firmách a u průmyslových budov a aby navrhly mechanismy podpory malých a středních podniků, a podnítily tak vylepšení nebo vytvoření vnitrostátních programů či dobrovolných dohod;

41.  vyzývá Komisi k nasazení všech prostředků nezbytných k tomu, aby mohla provést rozsáhlé konzultace ještě předtím, než předloží srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na energetickou náročnost podle směrnice o energetické náročnosti budov, což má učinit do 30. června 2011, a zabránila tak negativním reakcím ze strany členských států; domnívá se, že jakmile bude srovnávací metodika zavedena, bude účastníky trhu motivovat k investicím do energeticky účinných řešení;

42.  žádá Komisi, aby do roku 2012 navrhla energetické standardy nebo požadavky pro instalaci pouličního osvětlení orgány veřejné správy, včetně využití inteligentnějšího ovládání a způsobu používání veřejného osvětlení z hlediska úspor energie; naléhavě žádá, aby tato opatření zahrnovala stanovení celkových nákladů všech veřejných zakázek na instalace osvětlení za celou dobu jejich životnosti;

43.  naléhavě žádá členské státy, aby systematicky uplatňovaly postupy zadávání veřejných zakázek zohledňující energetickou účinnost; zastává názor, že významným impulsem pro tuto politiku by bylo systematické definování energetické účinnosti jako jednoho z kritérií při udělování veřejných zakázek a jako podmínky u projektů financovaných z veřejných prostředků;

Informační a komunikační technologie a výrobky

44.  vyzývá Komisi, aby vypracovala výrobkovou politiku, která lepší koordinací při formulování, přezkumu a uplatňování různých politických nástrojů zajistí větší provázanost výrobkových politik zaměřených na životní prostředí, a aby poskytovala podněty k větší dynamičnosti transformace trhu a zajišťovala smysluplnější informování spotřebitelů o úsporách energie; vyzývá proto Komisi, aby revidovala směrnici o ekodesignu a společně s ní i směrnici o energetických štítcích (tzn. přesunula revizi směrnice o energetických štítcích na dřívější termín); v ideálním případě by měla být současně přezkoumána i pravidla pro ekoznačku a ekologická pravidla pro zadávání veřejných zakázek a měla by být uplatňována v koordinaci s opatřeními, která se týkají ekodesignu a energetických štítků;

45.  vyzývá k rychlému a řádnému provádění směrnic o ekodesignu a energetických štítcích a vyjadřuje politování nad současnými dlouhými prodlevami; doporučuje stanovení jednoznačnějších a přísnějších lhůt pro přijetí, a to prostřednictvím navržení prováděcích opatření, resp. aktů v přenesené pravomoci pro nové energetické výrobky; vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud plně nevyužila potenciálu směrnice o ekodesignu, a je pevně přesvědčen, že tato směrnice by se měla vztahovat na větší počet výrobků, případně včetně nových domácích spotřebičů, informačních a komunikačních technologií, energetických výrobků určených pro budovy (např. průmyslových elektrických motorů, strojů, klimatizace, výměníků tepla, tepelných a osvětlovacích systémů a čerpadel), průmyslových a zemědělských zařízení, stavebních materiálů a výrobků pro účinné využívání vody; vyzývá Komisi, aby při přijímání prováděcích opatření zohlednila rozdíly mezi spotřebním zbožím a investičními produkty a aby před vydáním těchto opatření prokázala jejich potenciál k zajištění úspor energie a proveditelnost; naléhavě žádá, aby minimální požadavky na energetickou účinnost stanovené v rámci směrnice o ekodesignu zahrnovaly i celkové náklady a emise za celou dobu životnosti pro všechny výrobky, a to včetně jejich recyklace;

46.  vyzývá Komisi, aby kombinovala stávající evropské právní předpisy, jako je směrnice o ekodesignu a směrnice o energetických štítcích, s cílem provádět právní předpisy EU co nejefektivněji a využívat jejich součinnosti, zejména v zájmu spotřebitele;

47.  vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní iniciativy, například legislativní opatření, za účelem efektivnějšího využívání zdrojů u výrobků; konstatuje, že zlepšení v oblasti efektivity využívání zdrojů by vedlo i k významnému zlepšení energetické účinnosti;

48.  trvá na tom, že je nutné klást větší důraz na analýzu dopadů norem energetické účinnosti, včetně vztahu mezi cenou a kvalitou konečného výrobku, vlivů na energetickou účinnost a přínosů pro spotřebitele; uznává, že Komise všechny tyto účinky analyzuje, avšak zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí vyvinout mnohem větší úsilí v oblasti komunikace a v oblasti kontroly všech výrobků, včetně dovážených, jako jsou např. úsporné žárovky;

49.  v této souvislosti považuje za vhodný nástroj k lepšímu pronikání energeticky účinných výrobků, čerpadel, motorů apod. na trh jednotné technické normy;

50.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se právní předpisy zaměří na výrobky, systémy a na jejich využívání energie, a považuje za nezbytné, aby bylo zvýšeno povědomí občanů EU, včetně příslušných pracovníků prodeje, o energetické účinnosti a efektivním využívání zdrojů u spotřebních a energetických výrobků; domnívá se, že by při hodnocení spotřeby energie měly být jednotlivé výrobky a jejich součásti posuzovány jako celek, a nikoli jednotlivě;

51.  zdůrazňuje, že Evropa by měla být průkopníkem při vyvíjení internetových technologií souvisejících s oblastí energetiky a nízkouhlíkových informačních a komunikačních technologií a aplikací; zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie mohou a měly by hrát významnou úlohu v podpoře odpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, ve výrobě a distribuci elektrické energie, jakož i v samotném odvětví informačních a komunikačních technologií, jež zodpovídá za cca 8 % spotřebované elektřiny; žádá proto, aby byl posouzen potenciál k energetické účinnosti především u datových center; zastává názor, že lepší podporu inovací musí vždy doprovázet snížení byrokratické zátěže žadatelů; uznává, že za účelem zlepšení energetické účinnosti v odvětvích, která produkují největší množství emisí, a za účelem snížení těchto emisí je nutné podporovat partnerství mezi nimi a odvětvím informačních a komunikačních technologií;

52.  zdůrazňuje, že informovanost společnosti ohledně přínosu inteligentního měření je nezbytná pro jeho úspěch; připomíná, že zpráva Parlamentu z vlastního podnětu o „nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu“ stanovila politický cíl, že do roku 2015 by mělo být 50 % evropských domácností vybaveno inteligentními měřiči; vítá úsilí pracovní skupiny pro oblast inteligentního měření a žádá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila několik doporučení, kterými zajistí, že:

53.  poznamenává, že technický pokrok může otevřít příležitosti pro skokové změny v oblasti energetické účinnosti; vyzývá Komisi, aby do plánu SET zařadila oddíl zaměřený na rozvoj a podporu technologií, materiálů – např. pro stavebnictví či výrobu strojů – a výrobků, jako je osvětlení s velmi nízkou spotřebou energie či tištěná elektronika, které přispívají k energetické účinnosti a efektivnímu využívání zdrojů; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly pobídky a programy pro obzvláště inovativní technologie, včetně cíleného výzkumu a vývoje, malovýroby apod.;

54.  v zájmu podpory energetické účinnosti vyzývá Komisi, aby v součinnosti s vnitrostátními energetickými regulačními úřady zkombinovala práci na inteligentních sítích a inteligentních měřičích s cenovými pobídkami (odstupňovanými cenami) a větší pružností cen, například v závislosti na denní době, ve vnitrostátních sazebnících s cílem motivovat k nižší spotřebě elektrické energie, a připomíná, že v souladu se třetím energetickým balíčkem mají členské státy povinnost zavést inovativní vzorce pro tvorbu cen;

55.  vyzývá k přijetí opatření pro řešení tzv. zpětného účinku, aby bylo zajištěno, že dopad technického pokroku nebude zmařen tlakem na snižování cen energií a větší spotřebou;

Doprava

56.  žádá Komisi, aby vydala ambiciózní bílou knihu o dopravě s cílem vybudovat udržitelnou evropskou dopravní politiku, která podpoří zavedení nových, energeticky účinných technologií a sníží závislost na fosilních palivech, zejména na ropě, například prostřednictvím elektrifikace a jiných prostředků, a v této souvislosti přispěje ke zvýšení povědomí o otázkách energetiky při plánování infrastruktury a územním plánování;

57.  domnívá se, že je naléhavě nutné využívat veškeré nástroje, včetně zdanění vozidel a pohonných hmot, označování, minimálních norem účinnosti a opatření na zlepšení a prosazování veřejné dopravy, které přispějí ke snížení emisí z dopravy;

58.  zdůrazňuje, že uplatňování informačních a komunikačních technologií v silniční dopravě a ve vztahu k jejím styčným bodům s jinými druhy dopravy významně přispěje ke zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti tohoto druhu dopravy, a to tím spíše, dojde-li současně k logistickým vylepšením a další racionalizaci dopravy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v celé Unii zajistily koordinované a účinné zavedení systému e-Freight a inteligentních dopravních systémů;

59.  zdůrazňuje, že má-li být dosaženo předpokládané energetické účinnosti uvedené výše, je nezbytné investovat do odvětví dopravy, zejména do železničních a městských dopravních systémů, aby se co nejvíce omezilo používání dopravních prostředků náročnějších na spotřebu energie;

60.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit energetickou účinnost dopravního systému celkově, a to přechodem od energeticky velmi náročných druhů dopravy, jako jsou nákladní a osobní automobily, k druhům přepravy s nízkou spotřebou energie, jako je železniční doprava, jízda na kole či chůze v případě přepravy osob nebo železniční doprava a ekologická lodní doprava v případě přepravy nákladů;

61.  uznává, že větší účinnost pohonných hmot v dopravních prostředcích může výrazně snížit jejich spotřebu, vyzývá Evropskou komisi, aby zhodnotila, jakého pokroku bylo dosaženo ve snižování emisí u jednotlivých druhů dopravy, a zajistila naplňování dlouhodobých cílů, a to – zejména v odvětví automobilového průmyslu a silniční dopravy – stanovením dalších cílů, pokud to bude vhodné, a prosazováním dalších norem energetické účinnosti, například pro přenosné klimatizace, a zastává názor, že EU by měla v oblasti energetické účinnosti usilovat o dosažení takových výsledků, které budou špičkové v celosvětovém měřítku; bere na vědomí, že informace pro spotřebitele a reklama mohou být důležitými činiteli ve snaze nasměrovat spotřebitele k tomu, aby nakupovali a jezdili způsobem, který je účinnější z hlediska spotřeby energie;

62.  vyzývá Komisi, aby u všech dopravních prostředků podporovala nákladově efektivní vývoj a používání inovativních zařízení, která zlepší energetickou účinnost (např. spoilery u nákladních automobilů a jiná vylepšení aerodynamiky či funkčnosti);

63.  v této souvislosti vybízí k podpoře používání energeticky účinných pneumatik, které nesnižují bezpečnost, a žádá Komisi, aby stanovila minimální požadavky na energetickou účinnost vozidel zakoupených orgány veřejné správy a pneumatik těchto vozidel; žádá Komisi, aby do konce roku 2011 předložila strategii snižování spotřeby pohonných hmot a emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel, která stávající předpisy téměř vůbec neupravují;

64.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení jednotného povinného celoevropského systému označování osobních vozidel, což by omezilo narušování trhu, přispělo k lepší informovanosti evropské veřejnosti a k využívání technických inovací při snižování spotřeby energie a znečišťujících emisí z vozidel; rovněž vyzývá Komisi, aby prověřila možnost rozšířit navrhovaný jednotný systém označování na elektromobily a hybridní vozidla;

65.  vyzývá Komisi, aby nejpozději do poloviny roku 2011 zajistila rámcové podmínky pro vývoj elektromobilů, zejména pokud jde o standardizaci infrastruktury a technologií nabíjení, které zaručí interoperabilitu a bezpečnost infrastruktury a podpoří zavádění infrastruktury pro nabíjení elektromobilů v členských státech; dále Komisi vyzývá, aby vypracovala harmonizované podmínky schvalování elektromobilů se zvláštním ohledem na zdraví a bezpečnost jak pracovníků, tak i konečných uživatelů; vyzývá Komisi, aby zajistila srovnatelné rámcové podmínky také pro vývoj vozidel využívajících palivové články nebo jiné udržitelnější zdroje energie;

66.  znovu opakuje, že je třeba podpořit intermodální řešení dopravy a také rozvoj inteligentních dopravních systémů tak, aby bylo v odvětví dopravy dosaženo úspor energie (včetně zpoplatnění vjezdu do přetížených oblastí, informačních technologií pro řízení dopravy, železniční infrastruktury atd.);

67.  vyzývá členské státy, aby zrušily daňové režimy, které podněcují ke koupi vozidel, jež nevyužívají pohonné hmoty efektivně, a nahradily je daňovými režimy, které podněcují ke koupi vozidel, jež pohonné hmoty efektivně využívají;

68.  uznává, že zavedení modulárních silničních vlaků je udržitelným řešením, které přispívá k vyšší míře energetické účinnosti odvětví silniční dopravy; dále uznává, že rozdílná pravidla, jimž modulární silniční vlaky čelí při přejezdu hranic mezi zeměmi, působí proti rozsáhlejšímu využívání tohoto druhu silniční dopravy; vyzývá Komisi, aby prošetřila, které rozdíly v pravidlech je možné jednoduše překonat a jak lze zajistit vyšší míru přeshraniční přepravy modulárními silničními vlaky;

69.  domnívá se, že pro zvýšení energetické účinnosti mají rozhodující význam cenové signály a že součástí revidovaného akčního plánu pro energetickou účinnost by mělo být revidované zdanění energií, neboť využívání ekonomických nástrojů je nákladově nejefektivnějším způsobem prosazování úspor energie;

Pobídky a financování

70.  připomíná Komisi a členským státům „energetickou triádu“, podle níž by před tím, než se odsouhlasí jakékoli investice do zvýšení nabídky energie, měla být snížena poptávka po energii;

71.  vyzývá Komisi, aby předložila zprávu o potřebě další finanční pomoci za účelem zvýšení energetické účinnosti stávajícího fondu budov, která rovněž zhodnotí současné finanční nástroje; Komise by měla předložit návrhy na vytvoření evropského rámce revolvingových finančních nástrojů na podporu či zajištění doplňkových opatření zaměřených na energetickou účinnost, stávajících vnitrostátních programů a distribučních kanálů (např. prostřednictvím sdílení rizik) s cílem podnítit vytváření a zlepšování programů pro energetickou účinnost v členských státech; žádá Komisi, aby v rámci akčního plánu pro energetickou účinnost navrhla politické nástroje, které zajistí finanční zdroje pro zvyšování energetické účinnosti na celostátní, regionální či místní úrovni; domnívá se, že tyto zdroje by prostřednictvím finančních zprostředkovatelů mohly hrát důležitou úlohu při vytváření nástrojů, které by zajistily možnost financování pro majitele soukromých objektů, malé a střední podniky a poskytovatele energetických služeb; podporuje myšlenku, že takové nástroje vedou k větší podpoře náročnějších opatření zaměřených na úspory energie;

72.  domnívá se, že při přípravě tohoto rámce je třeba mít na zřeteli veškeré finanční prostředky, které jsou v členských státech dostupné, aby bylo dosaženo součinnosti a nedocházelo k překrývání s ostatními finančními nástroji;

73.  vítá podporu, kterou v rámci strategie Evropa 2020 získal záměr přenést daňové zatížení na zdanění energií a ekologické daně, jež mohou spotřebitele a průmyslové podniky motivovat k energetické účinnosti a vytváření pracovních míst; vybízí členské státy, aby zvážily možnost snížit sazby DPH v případě rekonstrukcí budov za účelem zvýšení jejich energetické účinnosti;

74.  vyzývá Komisi, aby předložila roční zprávu o tom, zda a jakým způsobem byly na úrovni členských států vytvořeny vhodné (daňové a dotační) pobídky, jako např. odpisy drobného průmyslového vybavení do výše 10 000 EUR v soukromé sféře a v kategorii malých a středních podniků nebo, v průmyslové sféře, progresivní odpisy ve výši 50 % v prvním roce nebo vytvoření vhodných investičních pobídek či dotací určených na výzkum, s cílem nadále prosazovat opatření v oblasti energetické účinnosti;

75.  zdůrazňuje, že systém EU pro obchodování s emisemi má obrovský finanční potenciál pro investice do energetické účinnosti; konstatuje, že dražbou emisních povolenek EU budou získány prostředky v řádu miliard eur; připomíná, že podle směrnice o systému obchodování s emisemi by mělo být nejméně 50 % těchto příjmů investováno do adaptačních opatření a do opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu, včetně energetické účinnosti; zdůrazňuje, že tyto výnosy by stejně jako výnosy ze zdanění uhlíku měly být přednostně využity na financování hospodárných opatření ke zvyšování energetické účinnosti a zavádění technologií, které to umožní; dále poukazuje na to, že firmy v EU skupují miliony kreditů v rámci mechanismu čistého rozvoje (CDM) zejména v Číně a Indii, přestože by mohly investovat do CDM v nejméně rozvinutých zemích nebo do energetické účinnosti v Evropě;

76.  domnívá se, že by tento rámec měl zohlednit zkušenosti s existujícími revolvingovými nástroji zajišťovanými z veřejných prostředků, využít stávající fondy EU a měl by být navržen tak, aby přitáhl další veřejné či soukromé finanční prostředky s cílem vytvořit co největší pákový efekt; domnívá se, že Evropská komise nemůže být vždy jediným zdrojem veškerých finančních prostředků; vyzývá Komisi, aby sehrála klíčovou úlohu v úsilí uvolnit a maximálně využít finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci veřejných i soukromých finančních institucí; domnívá se, že Komise by měla pobízet finanční instituce i programy financování, jako např. Evropskou investiční banku, aby ve vysoké míře upřednostňovaly inovativní iniciativy v oblasti energetické účinnosti, obzvláště pokud přispívají k plnění dalších cílů EU, jako je např. růst zaměstnanosti;

77.  uznává, že nedostatek počátečních finančních prostředků je hlavní překážkou rekonstrukcí budov v kategorii domácností a malých a středních podniků, a vyzývá Komisi, aby vypracovala seznam inovačních řešení a osvědčených postupů, které by tento problém pomohly překonat, jako např. úspěšné mechanismy „pay as you save“ (průběžné splácení), revolvingové fondy a banky pro zelené investice (podle modelu KfW v Německu či Caisse Depots ve Francii);

78.  uznává, že jednou z největších překážek dosažení energetické účinnosti na místní a regionální úrovni je skutečnost, že vyžaduje počáteční investici; je přesvědčen, že každé opatření přijaté na úrovni EU by mělo náležitě zohledňovat důsledky, jaké přinese obcím a regionům, i jejich rozpočtová omezení; doporučuje proto, aby Komise při přípravě doporučení pro rozvoj v oblasti energetiky konzultovala s místními a regionálními zástupci a aby poskytovala finanční podporu místním a regionálním projektům prostřednictvím inovačních programů využívajících stávající zdroje energie a strukturální fondy;

79.  vítá dohodu mezi Parlamentem a Radou o využití nepřidělených finančních prostředků podle nařízení EEPR k vytvoření specializovaného finančního nástroje, který by podpořil iniciativy zaměřené na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie na místní a regionální úrovni; zároveň poukazuje na to, že navzdory významnému potenciálu tohoto odvětví pro vytváření pracovních míst jsou investice do energetické účinnosti v programu evropské hospodářské obnovy nezaslouženě málo podporovány;

80.  zdůrazňuje, že je potřeba zlepšit využívání stávajících fondů EU, jako je např. EFRR a EZFRV, na opatření zaměřená na energetickou účinnost; vyzývá členské státy, aby energetické účinnosti přiznaly prioritní postavení ve svých operačních programech, a vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby zajistily snadnější využívání strukturálních fondů pro opatření v oblasti energetické účinnosti, například zabezpečením lepšího toku informací na místní úrovni nebo zřizováním jednotných správních míst, a v neposlední řadě připomíná, že tato opatření by měla být vyhodnocována, přičemž významným parametrem tohoto hodnocení by měly být výsledky v oblasti energetické účinnosti;

81.  v souvislosti s očekávanou revizí politiky soudržnosti a regionální politiky a finančního výhledu EU žádá, aby byly úspory energie součástí podmínek poskytování pomoci EU a aby byly brány v úvahu možnosti investovat větší podíl prostředků přidělovaných na vnitrostátní úrovni do opatření na zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie;

82.  vyzývá Komisi, aby přezkum v polovině období využila k přidělení většího množství finančních prostředků na programy v oblasti energetické účinnosti a k prosazení možnosti využít až 15 % EFRR na energetickou účinnost;

83.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit technickou pomoc a finanční inženýrství na úrovni orgánů místní a regionální samosprávy s cílem podporovat místní subjekty při vytváření projektů, např. využitím nástroje technické pomoci Evropské investiční banky ELENA a zkušeností poskytovatelů energetických služeb;

84.  vyzývá Komisi, aby posílila finanční mechanismy (např. nástroj ELENA) a zvážila vytvoření doplňkových mechanismů financovaných z programu pro inteligentní energii;

85.  poukazuje na to, že politiky v oblasti energetické účinnosti by se měly zaměřit na zapojení co největšího počtu stran z veřejného i soukromého sektoru, aby se dosáhlo maximálního možného pákového efektu, vznikla pracovní místa, podpořil se ekologičtější růst a zformování konkurenčního, provázaného a udržitelného evropského trhu pro energetickou účinnost;

86.  poukazuje na to, že zavedení povinnosti energetických podniků plnit požadavky v oblasti úspor energie by mohlo přinést dodatečné zdroje financování pro opatření zaměřená na energetickou účinnost, např. pomocí poplatků z dodávané energie vztahujících se na provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav, pomocí finančních prostředků poskytnutých dodavateli za účelem splnění jejich povinnosti či formou pokut za nesplnění požadavků;

87.  poukazuje na to, že ačkoli značnou část počátečního kapitálu potřebného k uskutečnění investic v oblasti úspor energie bude nutné získat ze soukromého sektoru, je zapotřebí zásahu orgánů veřejné správy, aby bylo možné překonat selhání trhu a zajistit, aby k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství došlo včas a byly tak naplněny cíle EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a snižování emisí;

88.  vyzývá Komisi, aby prosazovala opatření EU na podporu technické pomoci poskytované zkušenými (národními a mezinárodními) finančními zprostředkovateli:

89.  uznává, že k úsporám energie motivuje funkční trh s energiemi; vyzývá Komisi, aby zhodnotila, jakou úlohu plní energetické společnosti, včetně poskytovatelů energetických služeb, při prosazování energetické účinnosti, a aby o tom podala zprávu, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření, která by energetické společnosti přiměla k investicím do energetické účinnosti a umožnila zvýšení energetické účinnosti u konečných uživatelů; vyzývá Komisi, aby na základě osvědčených postupů vypracovala doporučení, z nichž si budou moci členské státy zvolit model, který bude nejlépe vyhovovat jejich podmínkám, jako jsou např. systém bílých certifikátů, daňové úlevy, přímé pobídky apod.;

90.  vyzývá Komisi, členské státy a orgány místní a regionální samosprávy, aby zvýšily své úsilí o prohloubení vzdělávání a odborné přípravy všech kategorií odborníků na energetickou účinnost, a to zejména technických zprostředkovatelů, ve všech odvětvích, a to zejména v celém hodnotovém řetězci ve stavebnictví a v malých a středních podnicích, s cílem zlepšit odbornou způsobilost pracovníků ve stavebnictví a vytvořit tak zelená pracovní místa na místní úrovni a zároveň usnadnit provádění ambiciózních právních předpisů v oblasti energetické účinnosti; v této souvislosti žádá plné využívání a navýšení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro účely odborné přípravy;

91.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala použitelnost inovativních forem regulace, které dokáží účinně propojit značný potenciál k úsporám energie v nových členských státech s kapitálem a technologickými možnostmi vyspělejších členských států;

92.  zdůrazňuje nutnost zlepšit rozvoj trhů s energetickými službami; žádá Komisi, aby v rámci revize směrnice o energetických službách zvážila opatření na podporu smluv o energetické náročnosti ve veřejném i soukromém sektoru; domnívá se, že poskytovatelé energetických služeb mají v mnoha ohledech nejlepší předpoklady k tomu, aby pomohli domácnostem, malým a středním podnikům a veřejnému sektoru překonat překážku vysokých počátečních investičních nákladů při rekonstrukcích stávajících budov pro účely energetické účinnosti; navrhuje Komisi, aby vypracovala studii zhodnocující osvědčené postupy v členských státech a také určila překážky plného využívání potenciálu, který skýtá mechanismus financování;

93.  poukazuje na to, že podniky hrají prostřednictvím svého inovačního úsilí zásadní roli při navrhování a provádění opatření zaměřených na úspory energie; doufá, že financování ze strukturálních fondů bude podniky motivovat k aktivní účasti na projektech v oblasti energetické účinnosti;

94.  znovu opakuje svou žádost, aby byl oddíl věnovaný energetické účinnosti v rámci evropské politiky sousedství posílen a aby byl systematicky zařazován do dialogů EU se třetími zeměmi;

95.  uznává, že pro evropské podniky se rozvojem a výrobou energeticky účinných technologií (např. pro použití v oblasti motorů a pohonů, osvětlení, elektrospotřebičů atd.) a jejich uváděním na trh otevírají možnosti a potenciální příležitosti;

96.  domnívá se v této souvislosti, že rozvoj a uvádění inovativních technologií na trh tvoří základ pro zvýšení energetické účinnosti ve všech sférách použití, snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů;

97.  trvá na tom, že energetická účinnost musí být jednou z priorit příštího rámcového programu pro výzkum (FP 8);

98.  vyzývá Komisi, aby energetickou účinnost zařadila mezi klíčové priority osmého rámcového programu pro výzkum a vývoj a aby přiznala významnou roli dílčím programům věnovaným energetické účinnosti podobným současnému programu pro inteligentní energii; zdůrazňuje, že je třeba navýšit finanční prostředky na výzkum, vývoj a demonstrace v oblasti energetiky, mimo jiné že je do roku 2020 třeba významně navýšit oproti stávající výši prostředků budoucí rozpočet EU určený především na energii z obnovitelných zdrojů, inteligentní sítě a energetickou účinnost;

99.  zastává názor, že v kontextu mezinárodních jednání o klimatu by měl být kladen větší důraz na význam opatření zaměřených na úspory energie; domnívá se, že ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti se lépe uplatňují v praxi a mají menší dopad na konkurenceschopnost, jestliže jsou mezinárodně harmonizované; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby v rámci blížících se jednání v Cancúnu přesvědčily mezinárodní partnery EU o potřebě koordinovaných opatření v oblasti energetické účinnosti;

100.  schvaluje výzvu skupiny G20 obsaženou v prohlášení z torontského summitu ze dne 27. června 2010, aby bylo ve střednědobém výhledu postupně ukončeno používání fosilních paliv, a poukazuje na to, že by se tak uvolnily miliardy EUR, které by mohly být nově vyčleněny na podporu opatření v oblasti energetické účinnosti, čímž by se mnohem vhodněji přispělo k naplňování strategických energetických cílů EU, jmenovitě cíle udržitelnosti, konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek;

101.  domnívá se, že při vytváření energetických politik by vždy měl být zohledňován sociální rozměr dialogu o energetice, jenž se dotýká aspektů jako lidská práva, energetická chudoba a ochrana nízkopříjmových skupin spotřebitelů;

102.  uznává, že politiky energetické účinnosti se při snižování spotřeby energie dosud dostatečně nezabývaly otázkou sociální přijatelnosti; zdůrazňuje, že pro úspěch opatření v oblasti energetické účinnosti má zásadní význam nejen chování uživatelů, nýbrž že je nutné také posílit důvěru spotřebitelů; požaduje, aby budoucí akční plán energetické účinnosti obsahoval dodatečná podpůrná opatření na zvýšení sociální přijatelnosti; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou může hrát regionální a místní úroveň při dosahování konsensu;

103.  zdůrazňuje význam posílení informační politiky Komise a členských států v otázkách energetické účinnosti a úspor energie a jejího zaměření na všechny zúčastněné strany, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily a dále usnadnily přístup k informacím o otázkách energetické účinnosti a úspor energie;

o
o   o

104.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 31. (2) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64. (3) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 1. (4) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46. (5) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10. (6) Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13. (7) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16. (8) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1. (9) Copenhagen Economics, http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/gen_info/economic_analysis/tax_papers/taxation_paper_22_en.pdf (10) Úř. věst. C 67E, 18.3.2010, s. 16. (11) Přijaté texty, P7_TA(2010)0153.